Filozofická Fakulta Masarykovy Univerzity V Brně
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Muzeologie Pavla Králová MUZEOLOGICKÁ LITERATURA V RICHARDOVĚ A PAVLOVĚ KNIHOVNĚ NA ZÁMKU KYNŽVART magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman 2009 - 1 - Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ............................... - 2 - Poděkování Za odborné vedení, cenné připomínky a rady děkuji panu Mgr. Pavlu Holmanovi. Také bych ráda poděkovala za ochotu a čas paní PhDr. Helze Turkové z oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea v Praze. Mé velké poděkování za vstřícnost a laskavé přijetí patří především pracovníkŧm zámku Kynžvart, jmenovitě jeho kastelánovi panu PhDr. Miloši Říhovi, bývalému i současnému správci kynžvartských sbírek Kryštofovi Větrovskému a Ladislavu Novotnému a kurátorce cent- rálního depozitáře Bc. Marii Plešákové. Za všestrannou podporu a bezbřehou inspiraci si mŧj dík v neposlední řadě zaslouží Karolínka Brahová, Irča Brychnáčová, Pavlínka Vališová, Věrka Jankŧ a Martin Pavelka. - 3 - OBSAH: I. ÚVOD.............................................. 4 II. KYNŽVARTSKÝ ZÁMEK A JEHO HISTORIE................. 6 III. RICHARDOVA KNIHOVNA.............................. 13 IV. PAVLOVA KNIHOVNA................................. 18 V. KATALOG KNIH S MUZEOLOGICKOU TÉMATIKOU........... 22 5.1. RICHARDOVA KNIHOVNA......................... 22 5.2. PAVLOVA KNIHOVNA............................ 42 VI. ZÁVĚR............................................ 88 VII. RESUMÉ .......................................... 90 VIII. PRAMENY A LITERATURA............................. 91 8.1. Prameny..................................... 91 8.2. Literatura.................................. 91 8.2.1. Monografie............................ 91 8.2.2. Články z monografií................... 92 8.2.3. Příspěvky ze sborníkŧ................. 93 8.2.4. Články v časopisech................... 93 8.2.5. Elektronické materiály................ 94 IX. PŘÍLOHY.......................................... 97 9.1. Seznam příloh............................... 97 9.2. Přílohy..................................... 98 - 4 - I. ÚVOD Knižní sbírky zámku Kynžvart patří mezi nejrozsáhlejší a nejvýznamnější v České republice. Tyto superlativy platí především pro nejstarší z nich, knihovnu rakouského státního kancléře Klemense Wenzela Lothara Nepomuka von Metternich- Winneburg, v níž je soustředěna literatura jedenácti století. Kromě kancléřovy knihovny, kterou jsem se zabývala ve své ba- kalářské práci, se na Kynžvartě nachází ještě dva menší kni- hovní fondy. Jedná se o knihovnu kancléřova syna Richarda von Metternich a takzvanou Pavlovu neboli Novou či Nejmladší knihovnu odrážející osobní zájmy posledních příslušníkŧ met- ternichovského rodu, kteří na zámku Kynžvart pobývali do roku 1945. Je pochopitelné, že fondy Richardovy ani Pavlovy knihovny nemohou významem ani obsahově vážně konkurovat knihovně kanc- léřově, přesto jsou zajímavým pramenem nejen muzeologické li- teratury. Tato diplomová práce, coby součást dlouhodobého pro- jektu mapujícího zmíněnou literaturu v zámeckých knihovnách Čech a Moravy, si klade za cíl vytvořit katalog knih s muzeo- logickou tématikou obsažených právě v těchto mladších kynžvartských knižních sbírkách. Vzhledem k charakteru práce byla literatura použita jako druhotný pramen informací zejména pro úvodní kapitoly, které jsou pojaty pouze jako informativní a nemohou být v tomto smě- ru pokládány za vyčerpávající. Je v nich stručně zrekapitulo- vána historie kynžvartského panství a jeho majitelŧ, s přihlédnutím k příslušníkŧm rodu Metternichŧ, kteří měli největší zásluhy na vybudování kynžvartských knihoven. Jednalo se především o knihy pojednávající o kynžvartském zámku, jeho - 5 - historii a okolí, publikace o šlechtických rodech a encyklope- dická hesla týkající se Metternichŧ. Literatura z pera pracovníkŧ oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea v Praze, které je již více než pade- sát let odborným správcem kynžvartských knižních fondŧ, pak sloužila jako základní pramen informací o zámeckých knihovnách obecně i přehledových kapitol týkajících se tematického a ja- zykového složení Richardovy a Pavlovy knihovny. K vyhledávání konkrétních titulŧ muzeologického zaměření jsem použila lokál- ní a inventární katalogy Richardovy knihovny a svozové knihov- ny zámku Planá. Nejzásadnějšími prameny pro sestavování soupi- su knih muzeologického charakteru a jejich stručný popis však byly samotné publikace z obou mladších kynžvartských knihoven. Objektem mého zájmu se stala literatura týkající se obec- ně sběratelské činnosti a výstavnictví, stejně jako konkrét- ních institucionálních i soukromých sbírek. Zaměřím se na vý- stavní katalogy, prŧvodce po muzejních a galerijních sbírkách i jejich inventáře, stejně jako sborníky a periodika zabývají- cí se danými tématy. Předmětem bádání budou rovněž aukční a nabídkové katalogy. Naopak nebude přihlédnuto k memoárové a cestopisné literatuře, cestovatelským prŧvodcŧm nebo mono- grafiím umělcŧ. - 6 - II. KYNŽVARTSKÝ ZÁMEK A JEHO HISTORIE Klasicistní zámek Kynžvart se nachází v atraktivním regi- onu takzvaného západočeského lázeňského trojúhelníku, na okra- ji města Lázně Kynžvart a v těsné blízkosti Mariánských Lázní. Snad také díky živému cestovnímu ruchu, který v této oblasti panuje, se na tuto významnou památku zaměřila pozornost široké veřejnosti a podařilo se získat značné finanční prostředky na její záchranu poté, co byl objekt na dlouhá léta uzavřen z dŧ- vodu havarijního stavu. Díky podpoře z evropských fondŧ tak mohla být na začátku nového tisíciletí znovu otevřena nejen architektonicky význačná stavba, ale i rozsáhlé sbírky, které k ní neodmyslitelně patří. Dějiny Kynžvartu se však začaly psát mnohem dříve, a to již ve středověku. Patrně po polovině 13. století zde král Přemysl Otakar II. nechal vybudovat hrad Kunigeswart (neboli Königswart, tedy „králova stráž“). Jak už název napovídá, jeho úlohou bylo chránit hranice země, neboť žandovská kotlina mezi Slavkovským a Českým lesem představovala ideální vstupní bránu do českého vnitrozemí. Nejstarší písemná zmínka o Kynžvartě pochází z roku 1287 z pera Tuta z rodu Hertenberkŧ, jenž pan- ství vlastnil. Hrad tedy poměrně brzy přešel z majetku krále do rukou soukromých držitelŧ. V následujících více než třech stoletích se jich tu vystřídalo poměrně značné množství, cel- kem deset šlechtických rodŧ. Zmiňme alespoň ty nejvýznamněj- ší.1 V prŧběhu 15. století patřilo kynžvartského panství kupříkladu pánŧm z Oseka nebo pánŧm z Plavna, rodu pŧvodně 1 Podrobnější informace o kynžvartském hradě viz DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 2000, s. 315 - 316. - 7 - saskému. Během jejich pŧsobení (nejspíše ve třicátých letech), bylo podhradní osadě uděleno právo tržního městečka.2 Na konci 15. věku získali hrad přechodně Šlikové, počátkem 16. století se však Kynžvart stal krátce opět hradem královským, když se ho zmocnil Vladislav II. Jagellonský. Od něj pak zástavou pře- šel k zámožným Pluhŧm z Rabštejna. V prŧběhu 16. století na Kynžvartu sídlili ještě pánové ze Švamberka a také Zedwitzové, kterým však hrad přestal vyhovovat, a proto vystavěli v údolí pod městem renesanční tvrz.3 Poté začal pŧvodní kynžvartský hrad nezadržitelně chátrat a jeho definitivní zánik zapříčini- la třicetiletá válka, v jejímž prŧběhu byl vypálen. Dnes jeho existenci dokládají jen zbytky hradeb a zdí. Následující epochu v historii Kynžvartu lze označit za „metternichovskou“, protože od roku 1623 do roku 1945 náleželo kynžvartské panství do majetku tohoto starého šlechtického ro- du pocházejícího z Porýní. Metternichové,4 konkrétně Johann Reinhard von Metternich-Winneburg a jeho bratři Emmerich, Lo- thar, Karl a Wilhelm, ho získali z pobělohorských konfiskací nejprve zástavou a zanedlouho i dědičně. Stalo se tak v roce 1630, o pět let později byli tito někdejší příslušníci Vald- štejnovy armády povýšeni do stavu říšských svobodných pánŧ.5 Na Kynžvartě však žádný z nich nesídlil.6 Prvním občasným obyvatelem Kynžvartu byl teprve Wilhelmŧv syn Philipp Emmerich (1628 - 1698). Ten nechal zpustlou rene- 2 BĚLOHLÁVEK, M.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl IV. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1985, s. 177. 3 Tvrz stála buď přímo na místě dnešního zámku nebo v jeho bezprostřední blízkosti. 4 Jméno rodu Metternichů se odvozuje od názvu vesnice Metternich ležící nedaleko německé Koblence. První zmín- ky o této šlechtické rodině spadají do 13. století. Původně měla dvanáct větví, z nichž nakonec přestála jen jediná - s přídomkem Winneburg. Významnější jmění a postavení získali Metternichové až na počátku 17. století. 5 Viz HALADA, J.: Lexikon české šlechty I. Praha : Akropolis, 1994, s. 99. 6 Přesto jsou jako synovci kurfiřta a arcibiskupa trevírského Lothara von Metternich (1551 - 1623) pro Kynžvart podstatní. Lothar von Metternich je totiž považován za zakladatele metternichovské knižní sbírky, tituly, které shromáždil tvoří jádro dnešní kancléřovy knihovny. Viz ČÁDA, F.: Rukopisy knihovny státního zámku v Kynžvartě. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1965, s. 14. - 8 - sanční tvrz strhnout a v letech 1681 až 1691 zde vybudoval ba- rokní zámek podle projektu neznámého architekta. Jednalo se o jednopatrovou trojkřídlou stavbu s valbovým zastřešením, která byla směrem k východu otevřena. Její boční křídla se vy- značovala nestejnou délkou, hlavní křídlo rámovaly nárožní vě- že, střední část zdŧrazňoval rizalit zdobený pilastry a ati- kou. V jižním křídle bylo