Dny Evropské Kuchyně
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Základní škola Zlín, Štefánikova 2514, p řísp ěvková organizace Školní jídelna Hradská 5189, 760 01 Zlín DNY EVROPSKÉ KUCHYN Ě Školní jídelna p řipravila pro své strávníky projekt Dny evropské kuchyn ě. Strávníci mohou b ěhem školního roku 2013/2014 poznat a ochutnat jídla, která se va ří v některých evropských zemích. Jako devátou jsme vybrali špan ělskou kuchyni . Jídelní ček na pátek 13.6.2014 Špan ělská česneková polévka Sopa de ajo español Kr ůtí palea (kr ůtí dušené maso se zeleninovou rýží) Turquía paella (guiso de pavo con arroz de verduras) sladký špan ělský salát, ovocná š ťáva dulce ensalada española, jugo de fruta Kolektiv kucha řek ŠJ Hradská Vám p řeje Bon apetito Špan ělská kuchyn ě Špan ělská kuchyn ě je ovlivn ěna stravováním Arab ů a Žid ů, kte ří žili na Pyrenejském poloostrov ě ve st ředov ěku, stejn ě jako kuliná řským um ěním „nového sv ěta“ (viz mnohasetleté špan ělské koloniální panství v Americe) a na severu i francouzskou kuchyní. Existují jídla typická pro celou zemi, by ť jsou v otázce stravování mezi jednotlivými špan ělskými regiony samoz řejm ě rozdíly. Podobn ě jako jinde ve St ředomo ří se tu velmi hojn ě užívá olivový olej, jehož je Špan ělsko nejv ětším producentem i konzumentem na sv ětě, a také další charakteristické sou části jižanské kuchyn ě: česnek, cibule, raj čata, papriky... Ke špan ělské kuchyni neodmysliteln ě pat ří zeleninové saláty. Vlivu Arab ů lze p řičíst používání ko ření jako šafrán a římský kmín, rozší ření medem slazených sladkostí či p řidávání ovoce a mandlí do nejr ůzn ějších jídel. Špan ělské stravovací zvyklosti se výrazn ě liší od našich. Snídan ě není p říliš d ůležitá. Hlavním jídlem dne je ob ěd, který má často n ěkolik chod ů. Podává se ale až mezi 13:30 a 16. hodinou. Po ob ědě následuje siesta, odpo činek, b ěhem n ěhož je neslušné nap ř. dojednávat pracovní sch ůzky. Tomu odpovídá v ětšinou i pracovní doba. Ve čeře už je leh čí, ale neza číná d říve než ve 21 hodin, výjimkou není ani 23. hodina! V restauraci je pot řeba dávat pozor, zda je v cen ě zahrnuta DPH ve výši 7 % (IVA incluido / no incluido). Cenov ě výhodné jsou tzv. menú del día, která se skládají z několika chod ů. Jídlo Jamón serrano – sušená šunka. P řívlastek serrano nazna čuje, že se sušila v horách. Dnes je horský vzduch často nahrazen umíst ěním v nějakém sklípku. Noha zabitého prasete (kýta) se nechá n ěkolik dní v mo řské soli, potom se s ůl odstraní a šunka se pov ěsí na místo s předepsanou teplotou a vlhkostí, aby dozrála. Podle typu šunky se m ůže nechat sušit až dva roky. Sušení šunku ut ěsní, proto m ůže viset ze stropu špan ělských bar ů, aniž by bylo kolem ní hejno much. Jde o jakousi špan ělskou verzi parmské šunky. Paella – nejslavn ější špan ělské jídlo je založené na rýži, jejíž p ěstování p řinesli do zem ě Arabové. Pochází z Valencie, ale d ělá se po celé zemi v mnoha variantách. Název paella označoval p ůvodn ě pánev se dv ěma držadly, na níž se jídlo p řipravuje. Do pánve s rýží se p řidává nej čast ěji ku řecí maso nebo mo řské plody, dále zelenina (cibule, česnek, raj čata, papriky), z ko ření zejména šafrán, pokud je k dispozici. Dnes je šafrán kv ůli vysoké cen ě často nahrazován barvivem a mletou paprikou. Chut ě všech surovin se vst řebají díky dlouhému va ření na mírném ohni. Tortilla espa ňola – národní jídlo, omeleta ze syrových brambor, vajec a cibule. Často se servíruje studená. Gazpacho – hustá studená polévka, rozma čkaná sm ěs raj čat, papriky, česneku, cibule, strouhanky, citrónu a oleje. Charcutería – obecné ozna čení pro sušené vep řové produkty, nap ř. ko řen ěné klobásky známé jako chorizo. Lomo – plátek masa z vep řového h řbetu (nachází se pod žebry zvířete). Pescado, mariscos – ryby a mo řské plody. Jedí se všude, po celé zemi jsou velmi oblíbené, ale nejlepší jsou samoz řejm ě p římo na pob řeží. Bacalao – nasolená treska, která se p řed va řením namá čí, aby znovu získala vlhkost. Bocadillo – obložená bageta s nejr ůzn ějšími p říchut ěmi. Sendvi č – v ětšinou se pod ním rozumí dva kousky chleba s vloženým plátkem sýra a šunky. Churros con chocolate – podlouhlá kobliha smažená ve vrstv ě oleje (a tedy hodn ě mastná), která se namá čí v čokolád ě. Flan – dezert podobný francouzskému crême caramele. Jedná se o kolá č z křehkého nekvašeného těsta, na n ěmž je otev řená vrstva pudinku. Turron – mandlová nebo o říšková pasta s medem, sko řicí a piniovými o říšky. Tapas – malé pikantní jednohubky, které se podávají p řed jídlem, ale i během celého dne a hlavn ě ve čera ke sklence vína nebo sherry. Tapas se jedí rukama bez p říbor ů a talí řků. V barech se kdysi dávaly k pití zdarma, dnes už tento zvyk mizí a většinou se za n ě platí. Název tapa znamená v překladu „víko“ a vznikl v Andalusii, kraji sherry. Majitelé tamních bar ů pokládali často p řes sklenku drinku plátek chleba, aby zabránili v přístupu mouchám. Pozd ěji se vyvinul zvyk dávat na plátek chleba malý slaný kousek jídla, který m ěl povzbudit chu ť k pití. Z toho se vyvinuly tapas. Dnes je možné setkat se s velkým množstvím druh ů t ěchto jednohubek – bývají to nap ř. olivy, sušené maso nebo sýr, bramborový salát, cizrna se špenátem, kousky nejr ůzn ějšího masa nebo mo řských plod ů, an čovi čky atd. Pití Káva – bývá silná a Špan ělé jí dávají p řednost p řed čajem. Vynikající je také „café con leche“, tedy káva s mlékem, která se podává ve v ětším hrnku s velkým množstvím mléka. Čokoláda – Špan ělé ji dovezli z Mexika a přijali s nadšením. Jako nápoj se často k snídani pije hustá čokoláda spolu s koblihou churro. Horchata – studený mlé čný nápoj z mandlí nebo tzv. tyg řích o řech ů (špan ělsky chufas), což ve skute čnosti nejsou o řechy, ale hlízy šáchoru jedlého. Granizado – ledová t říš ť s příchutí, nej čast ější bývá citrónová. Je velmi sladká, ale v lét ě dokonale osv ěží. Základní škola Zlín, Štefánikova 2514, p řísp ěvková organizace Školní jídelna Hradská 5189, 760 01 Zlín DNY EVROPSKÉ KUCHYN Ě Školní jídelna p řipravila pro své strávníky projekt Dny evropské kuchyn ě. Strávníci mohou b ěhem školního roku 2013/2014 poznat a ochutnat jídla, která se va ří v některých evropských zemích. Jako osmou jsme vybrali ruskou kuchyni . Jídelní ček na st ředu 21.5.2014 Polévka Š či letní (zeleninová polévka) Суп Научно летом Sankt Peterburg Stroganov (hov ězí nudli čky) s t ěstovinovými nudlemi Санкт Петербург Строганов ( говядина лапша ) с макароны лапша salát z kysaného zelí s mrkví, ovocná š ťáva салат из квашеной капусты с морковью , фруктовый сок ř ř Kolektiv kucha ek ŠJ Hradská Vám p eje Приятного аппетита ! Ruská kuchyn ě Ruská kuchyn ě má sv ůj p ůvod v oby čejné strav ě rolník ů, kte ří často žili ve velmi drsném klimatu. Živili se především bramborami, kapustou, okurkami, cibulí a samoz řejm ě chlebem. Jednoduchou stravu si ochucovali kysanou smetanou, koprem či petrželí. Na dlouhou zimu v ětšinou nakládali zeleninu a z ovoce si dělali džemy. Sklize ň žita, je čmene, pšenice a prosa umož ňovala výrobu mnoha druh ů chleba, pala činek a lívanc ů, ale také vodky, piva a kvasu. Brambory, které p řivezl do Ruska podle legendy car Petr I. Veliký z Holandska, nejprve n ěkte ří konzervativci odmítali jako „ ďáblovo jablko“, ale v roce 1840 bylo jejich hromadné sázení na řízeno a brambory se staly „druhým chlebem“ nejchudší vrstvy obyvatelstva. Krom ě rolnické stravy položily základ ruské kuchyni i dary p řírody jako nap ř. ryby, zv ěř ina, houby, bobulovité ovoce a med. Základní potraviny mají v ruské kuchyni stále významné postavení. Pat ří k nim tmavý chléb, na který jsou Rusové hrdí a považují ho za nejlepší na sv ětě, brambory (kartoška) a kaše (kaša), která bývá ovesná nebo z pšenice, pohanky či prosa. Obilná kaše náleží k historicky nejstarším jídl ům v ůbec. Všudyp řítomnou ingrediencí v Rusku je kysaná smetana. Jídlo Borš č – polévka, jejímž základem je vývar z kostí a masa (v Rusku obvykle hov ězího) spolu s červenou řepou a jinou zeleninou. Bohatší verze této polévky se podává se slušnou porcí zakysané smetany. Ukrajinská varianta se p řipravuje spíše z vep řového masa a klade d ůraz na syt ě červenou barvu. Šči - kapustová polévka, která byla po tisíc let nej čast ějším prvním chodem ob ěda jak u chudých lidí, tak u šlechty. Krom ě samotné kapusty obsahuje maso, mrkev nebo petržel a ko ření. Také do š či se p řidává smetana. Kyselejší varianta se p řipravuje z kyselého zelí. Soljanka – velmi hutná polévka s kusy masa nebo ryby se zeleninou. Kyselo-slanou p říchu ť jí dodávají p řísady jako olivy, citron, raj čata, nakládané houby a okurkový nálev. Rassolnik – další kyselo-slaná polévka z nakládané zeleniny. Jejím základem je okurkový nálev a samoz řejm ě jsou v ní obsaženy i neutralizující p řísady jako nap ř. ledvinky, dr ůbeží droby, brambory, zelenina. Navrch se p řidává op ět smetana. Ucha - rybí polévka. Lapša - slepi čí nudlová polévka. Okroška – studená zeleninová polévka, která se d ělá z kvasu (viz kapitola pití). Zelenina nejr ůzn ějšího druhu m ůže být smíšena s masem nebo rybou, takže se rozlišuje okroška zeleninová, masová a rybí.