Poláci Na Těšínsku
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Poláci na Těšínsku Studijní materiál Roman Kaszper Bohdan Małysz Editoři Poláci na Těšínsku Studijní materiál Český Těšín 2009 Editoři: Roman Kaszper Bohdan Małysz Recenzenti: Karol Daniel Kadłubiec Jaromír Pavlíček Poláci na Těšínsku První vydání Vydal Kongres Poláků v České republice, Komenského 4, 737 01 Český Těšín www.polonica.cz Autoři textů: Józef Szymeczek Krzysztof Nowak Bohdan Małysz Grzegorz Gąsior Ivo Baran Mečislav Borák Jiří Friedl Roman Kaszper Marek Olszewski Odpovědný redaktor: Józef Szymeczek Překlady a korektury: Eliška Kaszper, Roman Kaszper, Bohdan Małysz, Marian Steffek Grafická úprava, sazba: Marian Siedlaczek Tisk: Finidr s.r.o., Český Těšín Dokumentační materiál poskytli: Dokumentační centrum Kongresu Poláků v České republice Archív Hlavního výboru PZKO Książnica Cieszyńska Obecní úřad Hrádek Mečislav Borák Bogdan Kokotek Krzysztof Neścior Władysław Owczarzy Tadeusz Siwek Stanisław Zahradnik Výběr dokumentačního materiálu: Marian Steffek Kniha vznikla s přispěním Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy © Kongres Poláků v České republice 2009 ISBN 978-80-87381-00-7 Obsah Úvod ............................................................................6 JÓZEF SZYMECZEK / KRZYSZTOF NOWAK Poláci v Těšínském Slezsku do roku 1918 ....................9 BOHDAN MałySZ Jsou Poláci přistěhovalci? O haličských imigrantech a slezských starousedlících. ......................................14 BOHDAN MałySZ Úřední jazyky a jazyk lidu. O těšínské polštině v dávných dobách. ......................16 GRZEGorz GąSIOR Rozdělení Těšínského Slezska v letech 1918-1920 ...22 IVO BARAN Polská menšina v Československé republice .............30 IVO BARAN Polská menšina v československo-polských vztazích mezi světovými válkami .............................................36 MečiSLAV BORÁK Německá okupace Těšínského Slezska ......................42 Jiří FRIEDL Polská menšina v letech 1945 - 1956 .........................60 KRZYSZTOF NOWAK Polská menšina v letech 1956 - 1989 .........................68 JÓZEF SZYMECZEK / ROMAN KASZPER Poláci v České republice v době transformace společnosti po roce 1989 ..........................................82 JÓZEF SZYMECZEK Prosazování práv polské menšiny v České republice na příkladu dvoj jazyčnosti a dvojjazyčných názvů .....90 MAREK OLSZEWSKI Euroregion Těšínské Slezsko jako příklad polsko-české přeshraniční spolupráce ............................................94 BOHDAN MałySZ Kontroverze současnosti v dějinné souvislosti .........102 BOHDAN MałySZ Od většiny k menšině. Poláci na Těšínsku ve světle statistiky. ....................113 Slovníček pojmů ......................................................121 Autorský kolektiv ....................................................125 Úvod udiž nám dovoleno hned na začátku poněkud neskromně předeslat, že předkládaná publikace je do jisté míry průkopnickým činem – možná spíše pokusem o něj. Studijních materiálů o Polácích Bna Těšínsku, určených především pro pedagogy a napsaných společně českými a polskými autory, nemáme k dispozici příliš mnoho. Čtenáři se dostanou do rukou právě v době, kdy uplyne devadesát let od rozdělení Těšínského Slezska, které vlastně vznik polské menšiny v Československu způsobilo. Přestože byla tato menšina častým předmětem zájmu historiků, etnologů či jazykovědců, teprve nyní je českým pedagogům a žákům nabízen jednoduše koncipovaný studijní materiál, podávající o ní uce- lený, hutný a populárně laděný přehled. Toto výrazné zpoždění je mimo jiné důsledkem dlouhodobého přezírání důležitosti regionálních dějin na školách, což platilo bez rozdílu pro školy české i polské. Jak v osnovách, tak v praxi se regio- nální dějepis skromně krčil vedle dějepravy národní, evropské či světové. Dělo se tak jistě neprávem. O Těšínsku to platí dvojnásob, neboť je to nepochybně region zvláštní, a to jak z historického, tak aktuálního hlediska. Je to dnes jediný region v České republice, jehož tradiční multikulturalita byla alespoň zlomkovitě zachována, a to i přesto, že z něj téměř úplně zmizela německá a židovská popu- lace. Jedna původní, a dosud poměrně početná, menšina – Poláci – zde však přece zůstala, a to o sobě nemůže říci žádné jiné zákoutí naší vlasti. A tak je Těšínsko jediným územím ČR souvisle osídleným historickou národnostní menšinou. V 31 těšínských obcích žije více než 10 procent Poláků. Jsme pře- svědčeni, že právě v těchto podmínkách – podmínkách pohraničí a prolínání kultur – je regionální dě- jepis důležitější než v prostředí národnostně homogenním. Dnešní sjednocená Evropa chce být navíc nejen Evropou suverénních národních států, nýbrž také Evropou regionů či Evropou malých vlastí. Pro- to bychom si přáli, aby byl tento edukační sešit jednou z vlaštovek, ohlašujících obrození zájmu škol o malé vlasti, mezi něž patřilo vždy i Těšínsko. Zde se budeme podrobněji zabývat jen jednou národní skupinou, která jej po staletí obývala. O Češích, Němcích či Židech se zmíníme jen v kontextu hlavních úseků dějin místních Poláků, o nichž práce pojednává především. Je nutno vymezit nejen národnostní, ale i teritoriální rozsah našeho zájmu. Hovoříme-li o Polácích na Těšínsku, máme na mysli ty, kteří žili a žijí v jeho dnešní české části. Poláci však souvisle obý- vají pouze většinu – a nikoliv celek – českého Těšínska (bez jeho nejzápadnějších území). A tak se zde soustřeďujeme zejména na oblast, pro niž se v polské literatuře a zároveň v povědomí místních Poláků vžil pojem Zaolzie (Zaolzí). Tímto názvem označujeme tu část bývalého Těšínského knížectví, která na základě rozhodnutí Rady velvyslanců z července 1920 připadla Československu a která byla na podzim 1938 připojena k Polsku. Nejedná se tedy o celé území českého Těšínska, nýbrž pouze 6 o území bývalých okresů Fryštát a Český Těšín. Publikace by tak mohla nést i název Poláci na Zaol- zí, což by bylo geograficky jednoznačnější, ale pro českého čtenáře nezvyklé. Z praktických důvodů – vzhledem k mnohoznačnosti pojmu Těšínsko – se ale termínu Zaolzí v publikaci nevyhneme. Ostatně jej v posledních letech jako jakýsi terminus technicus, nebo spíše součást „odborné hantýrky”, tu a tam přejímá i česká historiografie. A to bez ohledu na to, že je to z českého pohledu poněkud zavádějící, neboť geograficky vzato by se spíše mělo hovořit o „Předolzí“. Některé obce leží naopak na „Předolzí“ z hlediska polského (např. Vendryně, Bukovec, Nýdek či Fryštát se rozkládají na pravém břehu Olzy). Podrobněji o těchto terminologických obtížích i o výhradách, jež mohou jednotlivé pojmy vzbuzovat, pojednáváme na příslušném místě v samotné publikaci. Zaolzí je symbol a pojem spojený s Poláky i proto se hodí do knihy pojednávající právě o nich. Pojem kultura zaolziańska (kultura Zaolzí) je pak totožný s pojmem kultury polské menšiny na Těšínsku. I když má Zaolzí své jasně vymezené hranice, je přece jen spíše kulturní entitou než zeměpisným označením. Cílem předkládané publikace je shrnout na základě aktuálních poznatků historického výzkumu nej- důležitější fakta o Polácích obývajících výše specifikovanou část Těšínského Slezska. Přítomnost pol- ského etnika na tomto území se datuje již od dob nejdávnějších. Od dob příchodu Slovanů se jeho příslušnost k politickým celkům mnohokráte měnila, zato mnohem menší proměnlivostí se po zhruba tisíc let vyznačovaly zdejší etnografické či národnostní poměry. Původní živel na Těšínsku (hovořící dialektem, vykazujícím objektivní polské znaky), z něhož se v průběhu XIX. století zformoval moderní polský národ, tvořil dominantní složku místního obyvatelstva přinejmenším do konce první světové války. Do té doby se složení obyvatelstva měnilo jen pozvolna a bylo ovlivněno přítomností Čechů, Němců a Židů, jakož i – v menší míře – valašskou kolonizací Beskyd (XVI. století) nebo haličským přistěhovalectvím do ostravsko-karvinského uhelného revíru (většinou mimo Zaolzí; druhá polovina XIX. století). K nejzásadnějším změnám početnosti jednotlivých skupin obyvatelstva docházelo tepr- ve po obou světových válkách, a to vždy ve prospěch české národnosti. Soužití českého, polského, německého a židovského (jazykově zpravidla rovněž německého) etnika nebylo rozhodně jednodu- chou záležitostí. Navíc docházelo i k štěpení uvnitř jednotlivých etnik. To byl případ jazykově pol- ských Šlonzáků, kteří se však od polské národnosti vehementně distancovali. Koexistence různých národnostních skupin přinášela vedle nesporných kladů a vzájemného obohacování i mnoho konfliktů a nedorozumění. Dějiny Poláků na tomto území je možno pracovně rozčlenit do čtyř základních etap. První, časově nejdelší, se vztahuje na historické období sahající od začátků české a polské historie až do doby vzniku národně obrozovacího hnutí. Druhá etapa zahrnuje druhou polovinu 19. a počátek 20. století, do vzni- ku novodobých samostatných států, Československa a Polska. Třetí obsahuje doposud nejbouřlivější úsek mezi léty 1918 až 1947, čtvrtá etapa pak období posledních zhruba šesti desetiletí. Hlavním předmětem našeho zájmu budou dějiny Poláků na Těšínsku ve XX. století, tedy v době, kdy se ocitli v postavení národnostní menšiny v rámci československého, potažmo českého, státu. O starších dobách pojednáme pouze okrajově, v rozsahu nezbytně nutném pro alespoň elementární pochopení těšínských dějin. Po stručných pasážích, uvádějících čtenáře do problematiky, se poprvé blíže zastavujeme u otázky, jak po rozpadu Rakousko-Uherska došlo i k rozdělení Těšínského Slezska, tvořícího po více než sedm set let poměrně jednotný politický a kulturní celek. Dále věnujeme pozor- nost aktivitám Poláků v nové realitě první