Těšínští Piastovci a Jejich Vztahy S Pernštejny V 16
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav TĚŠÍNŠTÍ PIASTOVCI A JEJICH VZTAHY S PERNŠTEJNY V 16. STOLETÍ (S EDICÍ KORESPONDENCE Z LET 1554-1581) (Magisterskádiplomová práce) RADIM JEŽ Vedoucí práce: doc. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D. Brno 2007 Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl všechnupoužitouliteraturua prameny VBrnědne18.května2007 2 OBSAH I. ÚVOD ..................................................................................................................5 1.Literatura..................................................................................................7 2.Prameny...................................................................................................14 II. JAN Z PERNŠTEJNA A TĚŠÍNSKÁ KNÍŽATA 1.KazimírII.aJanzPernštejna..................................................................21 2.„ Mocnýotcovský poručník “aTěšínsko –správaa rozvojvletech15281545..............................................35 3.SporoOpolsko–Ratibořsko...................................................................56 4.Kúčasti těšínskéhoknížeteaJanazPernštejna vprvnímstavovskémodbojiz let15461547..................................63 III. RENESANČNÍ KAVALÍŘI V 2. POLOVINĚ 16. STOLETÍ 1.ManželskésoužitíVáclava III.AdamasMarií zPernštejna...................70 2.Renesančníaristokrat a jehostrýc............................................................88 3.DiplomatickámisedoPolskavletech15731576...................................102 4.Černákněžna............................................................................................110 IV. EDICE LISTŮ TĚŠÍNSKÝCH KNÍŽAT A PÁNŮ Z PERNŠTEJNA 1.Poznámkykevzájemnékorespondenci...................................................121 2.Zásadyvydavatelské práce......................................................................132 3.Seznameditovanýchlistů........................................................................134 4.Listyz let15541581...............................................................................135 5.Rejstříkjmennýa místní..........................................................................189 3 V. ZÁVĚR ..............................................................................................................192 VI. SEZNAM PRAMENŮ , LITERATURY A ZKRATEK 1.Archivní prameny....................................................................................195 2.Vydané prameny......................................................................................199 3.Literatura..................................................................................................201 4.Použitézkratky.........................................................................................221 VII. PŘÍLOHY 1.RodokmentěšínskýchPiastovcůa pánůzPernštejna v16.a první pol.17.století..............................................................223 2.Obrazovýmateriál....................................................................................224 4 I. ÚVOD Rok 1526 znamenal pro země Koruny české značný mezník. Volbou nového krále po smrti Ladislava Jagellonského symbolicky začínala nové éra vývoje této středoevropské oblasti. Nástupem Habsburků na český trůn je pomyslně ukončeno období „středověku“ a počíná se věk nový, vučebnicích i literatuře označováný jako „raný novověk“. Podobný mezník, i když ne tak výrazný, má v dějinách Těšínského knížectví rok 1528. Tehdy došlo kpodepsání dohody mezi knížetem Kazimírem II. a českomoravským magnátem Janem z panského rodu Pernštejnů. Krátce po sepsání smlouvytěšínskýkníže zemřel a podle jičínské úmluvyse stal JanzPernštejna „moc- ným otcovským poručníkem“ nezletiléhoknížete Václava Adama.Tentoakt následně minimálně na dalších padesát let ovlivnil fungování a rozvoj jednoho znejmenších slezských knížectví.Téměř dvacetiletá správa zkušenéhohospodáře a politika se také výrazně projevila vnámi sledované oblasti a limitovala pozdější vazbymezi těšínskými Piastovcia jehopotomky. Právě sledování fungování správního systému, vztahy szemskými úředníky, podílem na vykonávání právníchúkonůa přínosuvoblasti hospodářské a společensko kulturní je věnována první hlava této práce nazvaná „Jan zPernštejna a těšínská kníža- ta“.Bude přihlédnutokmožnostem uplatnění Janovýchzkušeností z českomoravského prostoru a polických vazeb s předními představiteli zemské obce i panovníkem na Těšínsku.Emancipace a tendence rozšiřovat svoupozemkovoudržbuvedlyPernštejna kusilovnému zájmu voblasti sporu o Opolsko – Ratibořsko, ve kterém přes všechnu snahunedokázaluplatnitsvé požadavky. Vnásledující části studie („Renesanční kavalíři v2.polovině 16.století“) jsou možnosti zkoumání vztahů podstatně příznivější. Zachovalo se nám několik desítek kusůosobní korespondence,dle které lze lépe nahlédnout doživota a vztahůpotomků Jana zPernštejna a mladé nastupující generace piastovských knížat ztěšínské linie. 5 Zajímat nás budoupředevším společenské,ale i politické kontaktypředstavitelůtěchto aristokratických rodů. Vážné finanční problémy se projevily u všech znich, ale na každéhopůsobilyobavy ze ztrátymajetkujinak. Např.Václava III.Adama dovedlyaž knepřátelskémupostoji kbývalémuporučníkovi a následně se jehoanimozita projevila i vmanželství s jehodcerouMarií.Jakvypadalyvztahynejvyššíhokancléře a mladého knížete Fridricha Kazimíra,kterýsvým jednáním značně ovlivnil situaci dějinTěšínska v70.letech, nám přibližuje unikátně zachovalýsoubor listů,vnichž lze nalézt soukro mé informace ojehointimním životě a řešení krizovýchsituací.Politickým schopnos- tem a spolupráci shabsburským rodem je věnována dílčí kapitola „Diplomatická mise doPolska vletech15731575“,ve které jsoupopsányaktivityVratislava zPernštejna a jehošvagra Václava III. Adama vevolebním vyjednávání okandidatuře habsburských panovníků,aleimožnostemsamotnéhotěšínskéhoknížetevtomtopodniku. Poslední část práce obsahuje edičně zpřístupněné listy odeslané těšínskými knížaty pánům zPernštejna a naopak.Vúvodukedici jsem se pokusil odiplomatický rozbor souborudochované korespondence a jsou zde také stručně přiblíženytechnikya metody použité vydavatelské práce. Pro snazší orientaci vzpřístupněných dopisech jsem edici doplnil jmenným a místním rejstříkem srozdělením podle rozmístění jednot- livýchhesel (vregestu,originálulistu a vpřipojenýchvěcných i textovýchpoznámkách za každým dopisem). Listy mají za úkol dokumentovat vztahy mezi oběma rody voriginální, interpretací nezměněné, podobě a usnadnit možnou další práci snimi ostatním badatelůmahistorikům. Za vedení práce děkuji doc.PhDr.Mgr.Tomáši Knozovi, Ph.D.,jakož i všem institucím vČeské a Polské republice, které mi umožnily čerpat informace ze svých fondů,sbírekaknihovníchdepozitářů. 6 I. 1. LITERATURA Předbělohorská doba 1 se už od19.století těšila velkémuzájmuhistoriků,ale i regionálních badatelů,tedyuž odprvníchprací nově se tvořícíhovědeckyzaměřeného oboru.Nejinaktomubyloi vpřípadě námi sledovanéhoteritoriálníhocelkuTěšínského knížectví,faktickyúzemněvytvořenéhokoncem 13.století. Jako první na základě pramenného studia předložil kvalitní monografické zpracování dějin této oblasti geolog a historik Albín Heinrich (1785-1864), který byl více než 30 let gymnaziálním profesorem vTěšíně a spravoval zde i sbírkya cennou knihovnu Leopolda Jana Šeršníka. 2 Při své práci měl možnost Heinrich navštěvovat archiv,tehdyuloženýna zámku,a čerpat zněj cenné informace dosvé práce,jenž vyšla tiskemvroce1818. 3 Významnou měroukpoznání dějinTěšínska v16.století přispěl ředitel komor- níchstatků a poslanec zemskéhosněmuMatthias Kasperlik (Matyáš Kasperlik), který opisoval listinné materiály a korespondenci vtěšínském archivu a na základě tohoto pramenného svědectví doby se snažil přiblížit život a politické aktivy piastovských knížat ve zmiňovaném období. Jeho práce vyšly až posmrtně (zemřel roku 1865) vbrněnském časopise Notizen – Blatt díky redaktorskému úsilí Christiana d’Elverta. 4 1 Pod tímto pojmem chápu období let 1526 (mezníkem je smrt posledního Jagellonce na českém trůnu v bitvě u Moháče 28. srpna, resp. nástup Ferdinanda I. Habsburského na český královský stolec) až r. 1618, kdy došlo k povstání proti habsburské vládě. 2 Více k jeho osobě nejnověji viz SPYRA , Janusz: Sylwetki cieszyńskich muzealników (1). Albin Heinrich (1785-1864) . Cieszyńskie studia muzealne/Těšínský muzejní sborník 2, 2005, s. 327 – 333, zde je citována i starší literatura. 3 Pod názvem: HEINRICH , Albin: Versuch über die Geschichte des Herzogthumes Teschen von den ältesten bis auf gegenwärtige Zeiten . Teschen 1818. Za toto dílo obdržel vyznamenání školní komise ve Vídni („Studien – Hof – Kommission“). V roce 1831 byl jmenován profesorem akademického gymnázia v Brně a své další odborné zaměření směřoval právě na moravskou metropoli, ale nikdy nezapomněl na své působení v Těšíně a drobnými časopiseckými studiemi se často vracel k oblíbenému tématu (vzniklo i větší dílo o těšínské oblasti „Der Teschner Kreis“ ). Zemřel v Brně 5. května 1864. SPYRA , Janusz: Sylwetki , s. 332 – 333. 4 Zejména jde o práce věnované osobě Kazimíra II., Václava III. Adama a jeho syna Fridricha Kazimíra. Pozornost věnoval i církevní problematice, šíření reformace a pozemkové držbě šlechty. Srov. KASPERLIK , Matthias: Kasimir II. (1477-1528) in seiner Wirksamkeit als oberster Hauptmann in Schlesien und als Herzog von Teschen, nebst einem Rückblick auf den ältere Länderbesitz . Notizen – Blatt, 1873, č. 1, s. 1 – 6; č. 2, s. 9 – 15; č. 3, s. 17 – 22; TÝŽ : Herzog Wenzel von Teschen Familienverhältnisse . Notizen – Blatt, 1873, č. 8, s. 57