MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra občanské výchovy

Polská menšina na Těšínsku jako součást české společnosti

Diplomová práce

Brno 2019

Bc. Světlana Orosiová

Vedoucí práce: doc. PhDr. Marta Goňcová, CSc.

Bibliografický záznam

OROSIOVÁ, Světlana. Polská menšina na Těšínsku jako součást české společnosti : diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra občanské výchovy, 2019. 86 s., 15 s. příl. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Marta Goňcová, CSc.

Anotace

Tato diplomová práce se zabývá polskou menšinou na Těšínsku. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány hlavní organizace a aktivity menšiny. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření, které zkoumalo povahu identity žáků a studentů základní a střední školy s polským vyučovacím jazykem. Součástí je i návrh projektu spolupráce mezi žáky z české a polské školy.

Klíčová slova menšiny, polská menšina, Těšínsko, Zaolzí, vzdělávání menšin, Kongres Poláků, PZKO, národní identita, regionální identita, projekt spolupráce

Annotation

This thesis deals with the Polish minority in Těšín region. It is divided into two parts. The theoretical part describes the main organizations and activities of the minority. The practical part consists of the questionnaire survey‘s results. The questionnaire focused on the pupils and students of primary and secondary schools with Polish as the language of instruction and examined the nature of their identity. This part also includes a project of cooperation between pupils of Czech and Polish schools.

Key words

Minorities, Polish minority, Těšín, Zaolzí, minority education, Congress of Poles, PZKO, national identity, regional identity, project of cooperation

Čestné prohlášení

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

V Brně dne 30. 3. 2018 Bc. Světlana Orosiová

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Martě Goňcové, Csc, za velmi cenné rady a připomínky, které mi ochotně udílela během celého procesu tvorby práce. Velký dík patří Tomaszovi Siwkovi za pomoc s překladem materiálů z polského jazyka. Nelze opomenout ani poděkování jednatelům organizací polské menšiny, kteří mi vždy rádi poskytli potřebné informace, bez kterých by nemohla tato práce vzniknout.

Obsah

ÚVOD ...... 5

1. Vymezení použitých pojmů ...... 6 1.1. Definice pojmu menšina (etnická, národnostní) ...... 6 1.2. Termín Těšínsko ...... 7 1.3. Termín Zaolzí ...... 9

2. Polská menšina na území ČR ...... 11 2.1. Historie ve 20. století ...... 11 2.2. Současnost (21. století) ...... 15

3. Hlavní organizace, spolky a další aktivity polské menšiny ...... 20 3.1. Hlavní organizace ...... 20 3.1.1. Kongres Poláků v ČR ...... 20 3.1.2. Polský kulturně-osvětový svaz v České republice ...... 24 3.1.3. Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín ...... 30

3.2. Další aktivity menšiny ...... 35 3.2.1. Periodika ...... 35 3.2.2. Divadlo ...... 38 3.2.3. Polské knihovny ...... 40

4. Polské menšinové školství ...... 41 4.1. Vzdělávání menšin ...... 41 4.2. Historie polského menšinového školství od roku 1918 do 1989 ...... 42 4.3. Současnost ...... 46

5. Praktická část ...... 50 5.1. Výzkum ...... 50 5.1.1. Cíl výzkumu ...... 50 5.1.2. Hypotézy ...... 51 5.1.3. Metoda výzkumu ...... 51 5.1.4. Charakteristika výzkumného souboru ...... 51 5.1.5. Výsledky výzkumu ...... 52 5.1.6. Shrnutí výzkumu ...... 60

5.2. Didaktická část ...... 62

5.2.1. Struktura návrhu projektu ...... 63

ZÁVĚR ...... 77

ZDROJE ...... 79

SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 84

PŘÍLOHY ...... 87

ÚVOD

Polská menšina je třetí nejpočetnější menšinou v České republice. Pokud se ale zaměříme na oblast Těšínska, tam je již menšinou nejpočetnější. To souvisí jak s blízkostí hranic s Polskem, tak s historickým vývojem. V roce 1920 totiž proběhlo stanovení hranic a tehdejší ČSR tak byla přiřknuta část území, kde se dokonce v některých obcích nacházelo více obyvatel polské národnosti než té české. Tato historická událost měla vliv i na budoucí vývoj regionu.

Jak to s touto menšinou vypadá dnes? Jaké organizace řídí aktivity menšiny? Pěstují je stále ve stejné míře? Jak funguje jejich menšinové školství? Jaká identita je charakteristická pro žáky a studenty polské menšiny? Na tyto a podobné otázky se bude snažit odpovědět má diplomová práce. Hlavním cílem je zmapovat stav a aktivity polské menšiny v oblasti Těšínska.

Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. V první jsou vymezeny základní pomy, které jsou v práci často skloňovány, a to: národnostní menšina, oblast Těšínska, oblast Zaolzí. Druhá kapitola je věnována polské menšině, její historii a současné situaci. Hlavní organizace a jejich aktivity jsou popsány v kapitole třetí. Na oblast vzdělávání je zaměřena poslední kapitola teoretické části, kapitola čtvrtá. Praktická část práce se nachází v kapitole páté. Obsahuje výzkumnou část, která podává pohled žáků základní školy s polským jazykem vyučovacím a studentů čtvrtého ročníku gymnázia rovněž s polským vyučovacím jazykem na identitu. Didaktická část se nachází v druhé části páté kapitoly. V té bude možno nalézt návrh projektu spolupráce žáků ze školy s českým vyučovacím jazykem s žáky základní školy s polským vyučovacím jazykem.

Vzhledem k tématu se práce opírá o analýzu odborných textů, o dokumentaci různorodých aktivit polské menšiny, snaží se sondovat identitární zaměření mladých lidí, hledat možnosti větší komunikace mezi českou a polskou populací na Těšínsku.

Téma diplomové práce jsem si vybrala vzhledem k místu, kde jsem se narodila a kde bydlím. Jako žákyně jsem se na polskou menšinu, hlavně na vrstevníky, dívala negativně (tak jako většina třídy). Mezi žáky školy české a školy s polským vyučovacím jazykem panovala rivalita, která není ničím neobvyklým ani nyní. Osobně mám nějaké zkušenosti s polskou menšinou, ale její život a fungování mě blíže zajímalo. Téma bylo vybráno také s ohledem na mé další působení jakožto pedagoga ve zmíněné oblasti.

5

1. Vymezení použitých pojmů

Nejdříve je potřeba definovat pojmy, které se v této práci budou často vyskytovat a které je nezbytné vymezit kvůli pochopení tématu diplomové práce. Nejprve se jedná o pojem menšina, a to etnická a národnostní. Pak bude vymezen pojem Těšínsko a Zaolzí.

1.1. Definice pojmu menšina (etnická, národnostní)

Definovat pojem (etnická, národnostní) menšina je velmi složité. Aby ale mohla být ve státě zajištěna ochrana lidí patřících do určité menšiny, je nezbytné pojem definovat. Menšina (minorita) je „označení těch skupin obyvatel, které se odlišují od zbytku populace prostřednictvím omezeného počtu charakteristik jako je rasa, barva pleti, etnický původ, kultura, jazyk a náboženství." 1 V zahraničním právu žádnou obecně přijímanou definici typů menšin nenalezneme. Rozdíly mezi jednotlivými druhy minorit jsou nejasné kvůli tomu, že jednotlivé menšiny mají společné některé charakteristiky. 2

Pokud bychom měli hledět na domácí právo, menšinám se věnuje část Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR (Ústava se na LZPS pouze odkazuje). Hlava třetí nese název Práva národnostních a etnických menšin. Listina, jak vyplývá z názvu hlavy, rozlišuje menšiny národnostní a menšiny etnické, které ovšem dále nedefinuje. Příslušnost k národnostní menšině si mohou lidé svobodně zvolit, zatímco příslušnost k etniku (etnické menšině) je nezávislá na volbě člověka a určuje se podle kritérií, jako je například barva pleti, etnická skupina, atd. 3

V českém právním řádu pojem národnostní menšiny nalezneme v zákoně č. 273/2001 Sb., který pojednává o právech příslušníků národnostních menšin. V § 2 odst. se píše o národnostní menšině jako o společenství občanů ČR žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného

1FOREJTOVÁ, Monika. Mezinárodněprávní ochrana menšin . Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2002. s. 16. 2Srov. tamtéž, s. 16. 3Srov. PETRÁŠ, René, Helena PETRŮV a Harald Christian SCHEU. Menšiny a právo v České republice . Praha: Auditorium, 2009, s. 25. 6

úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka, kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů svého společenství, které se historicky utvořilo. 4

„Příslušníkem národnostní menšiny je občan ČR, který se hlásí k jiné než k české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti." 5 Národnost se potom projeví při sčítání lidu, kde má každý občan možnost zaznamenat, kterou národnost zvolil.

Na území České republiky se nachází 14 národnostních menšin, jejichž zástupci jsou členy Rady vlády pro národnostní menšiny, poradním a iniciativním orgánem vlády pro záležitosti spojené s národnostmi menšinami. 6 Jsou to tyto menšiny: běloruská, bulharská, chorvatská, maďarská, německá, polská, romská, rusínská, ruská, řecká, slovenská, srbská, ukrajinská a vietnamská.

1.2. Termín Těšínsko

Jelikož není tato práce zaměřena na polskou menšinu nacházející se po celé České republice, ale jen na její větší část, která žije na východě republiky, dalším pojmem k vymezení je Těšínsko. Výraz je možno chápat velmi odlišně, a to zejména kvůli velikosti oblasti, která je do termínu zahrnuta. Nyní předkládám čtyři možné způsoby jeho chápání.

V první řadě lze pojmem Těšínsko chápat oblastně velmi úzce, a to tak, že bychom brali v potaz jen nejbližší okolí města Těšína. 7 Stručně řečeno, pojem by zahrnoval území města a třeba nejbližší vesnice. V této práci v takovém významu termín Těšínsko použit nebude, bylo by to totiž pro účely práce zcela bezpředmětné, jelikož polská menšina pobývá na větším území, než by bylo míněno tímto pojetím.

V dalším významu je oblast, kterou termín zahrnuje, brána velmi široce, a to zcela totožně jako oblast termínu (euroregionu) Těšínské Slezsko, které se nachází na

4Srov. PETRÁŠ, René, Helena PETRŮV a Harald Christian SCHEU. Menšiny a právo v České republice . Praha: Auditorium, 2009, s. 25. 5Tamtéž, s. 25. 6Rada vlády pro národnostní menšiny . vlada.cz [online] Vláda ČR [cit.10.2.2019]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/historie-a-soucasnost-rady-15074/ 7Srov. MAŁYSZ, Bohdan. Kontroverze současnosti v dějinné souvislosti . In: KASZPER, Roman, Bohdan MAŁYSZ a Józef SZYMECZEK. Poláci na Těšínsku: studijní materiál . Český Těšín: Kongres Poláků v České republice, 2009, s. 104. 7

území, jak České republiky, tak republiky Polské. 8 Tento euroregion leží v hraniční oblasti severovýchodního Česka a části jižní strany Polska. Rozprostírá se na území zhruba 1400 km2 obývanou cca 630 tisíci obyvatel (360 tisíc na české oblasti, 270 tisíc na oblasti polské). Přírodní osu tvoří řeka Olza 9, která protíná Těšín a rozděluje jej na Český Těšín a Cieszyn. Území na straně Polska pokrývá oblast od Istebny po Godow, na straně české od Hrčavy po Bohumín. Euroregion „zahrnuje 16 obcí Slezského vojvodství a 1 okres – Cieszyn, a na straně české více než 40 obcí v okresech Karviná a Frýdek-Místek." 10 Požívat termín v tomto pojetí je pro práci pojednávající o polské menšině nesmyslné. Oblast zasahuje i na území Polské republiky, kde se polská menšina logicky vyskytovat nemůže. Při výběru vyhovujícího vymezení se musíme soustředit pouze na území České republiky.

Třetí chápání pojmu Těšínsko, tedy ve smyslu oblasti pokrývající část euroregionu Těšínské Slezsko, by se zdánlivě mohlo zdát vhodné. Jedná se o část území, která byla při sporu o území v roce 1920 přidělena Československu. V podstatě jde o území od polských hranic až k řece Ostravici. Oblast tak zahrnuje i Frýdek-Místek a Slezskou Ostravu. Tento význam v sobě zahrnuje větší část území, tím, že zasahuje až k oněm zmíněným městům, než je pro účely práce potřebné. V Ostravě a Frýdku není polská menšina již tak početná, jako ve městech a obcích ležících blíže k hranicím. V těchto městech se nenachází ani polské menšinové školy.

Poslední význam pojmu přináší chápaní ve smyslu oblasti české části Těšínského Slezska, která je souvisle obývaná polským etnikem. Toto vymezení se pro účely práce nejvíce hodí, proto právě v tomto smyslu je v práci používán termín Těšínsko. Synonymem je termín Zaolzí, který vymezuji níže a jehož pomocí lépe popisuji myšlenou oblast.

8Srov. MAŁYSZ, Bohdan. Kontroverze současnosti v dějinné souvislosti . In: KASZPER, Roman, Bohdan MAŁYSZ a Józef SZYMECZEK. Poláci na Těšínsku: studijní materiál . Český Těšín: Kongres Poláků v České republice, 2009, s. 104. 9 Jméno řeky Olše vzniklo rukou jazykových puristů v 19. století, kteří se snažili původní jméno počeštit. Původní název řeky, doložený historickými prameny, zní Olza, Oldza. Navíc význam jména Olše vůbec nesouvisí s významem původního jména "řeka bohatá na vodu". (LUTTERER, Ivan, Milan MAJTÁN a Rudolf ŠRÁMEK. Zeměpisná jména Československa: slovník vybraných zeměpisných jmen s výklady jejich původu a historického vývoje. Praha: Mladá fronta, 1982. Malé encyklopedie, s.222-223). I když se v českých mapách a dokumentech objevuje Olše, já se jako češtinář spíše přikláním ke jménu Olza, protože je pro mně jeho používání smysluplnější než používání jména Olše. V práci ale budu používat oba jména Olše i Olza. 10 OLSZEWSKI, Marek. Euroregion Těšínské Slezsko jako příklad polsko-české přeshraniční spolupráce . In: KASZPER, Roman, Bohdan MAŁYSZ a Józef SZYMECZEK. Poláci na Těšínsku: studijní materiál . Český Těšín: Kongres Poláků v České republice, 2009, s. 95-96 8

1.3. Termín Zaolzí

Do roviny s posledním uvedeným chápáním pojmu Těšínsko lze položit termín Zaolzí. Termín vznikl v Polsku ve formě "Zaolzie". Když se podíváme na mapu, jedná se o území nacházející se z pohledu člověka stojícího v Polsku za řekou Olzou, proto Zaolzí. „Právě toto území bylo v roce 1938 obsazeno Polskem, o čemž česká historiografie převážně hovoří jako o „polském záboru Těšínska“ a polská jako o „připojení nebo obsazení Zaolzí." 11 I když možná nelogicky je termín používán i v české podobě, jak je uvedeno výše, jedná se o polonocentrický pojem - pohled z polského břehu řeky Olzy. Pojem může být matoucí i z důvodu zeměpisných. Část Zaolzí leží totiž na pravém břehu řeky Olzy (velká část Karviné či některé obce v Slezských Beskydech), z pohledu Polska to již není "za Olzou" ale "před Olzou". V této práci bude pojem Zaolzí použit jako synonymum k termínu Těšínko (chápaném v takovém smyslu, jak to bylo uvedeno výše).

11 MAŁYSZ, Bohdan. Kontroverze současnosti v dějinné souvislosti . In: KASZPER, Roman, Bohdan MAŁYSZ a Józef SZYMECZEK. Poláci na Těšínsku: studijní materiál . Český Těšín: Kongres Poláků v České republice, 2009, s. 104. 9

Obrázek 1 - Těšínsko

Na obrázku 1 lze ilustrovat tři způsoby chápání pojmu Těšínsko 12 :

1) Těšínsko jako celé území Těšínského Slezska či bývalého Těšínského knížectví (od řeky Ostravice po řeku Białku)

2) Těšínsko jako část Těšínského Slezska, ležící na území dneš ní České republiky zahrnující i Frýdek-Místek a Ostravu

3) Těšínsko jako část českého Těšínského Slezska souvisle obývaná polskou menšinou. Ekvivalent pojmu Zaolzí. Na mapě označeno tm avě šedou barvou.

12 MAŁYSZ, Bohdan. Kontroverze současnosti v dějinné souvislosti . In: KASZPER, Roman, Bohdan MAŁY SZ a Józef SZYMECZEK. Poláci na Těšínsku: studijní materiál . Český Těšín: Kongres Poláků v České republice, 2009, s. 105.

10

2. Polská menšina na území ČR

2.1. Historie ve 20. století

Historie polské menšiny je spojena se vznikem Československé republiky. Už za Rakouska-Uherska na historickém území Těšínska bylo obyvatelstvo značně rozmanité. Žili zde vedle Čechů Poláci, Němci a Židé. „Vědomí historické příslušnosti tohoto území k českému i polskému státu však postupně sehrávalo svou roli, zvláště na konci minulého století, kdy zde vrcholil proces formování novodobých národů."13 S rychlým rozvojem průmyslové sféry na Ostravsku nastoupila i rozsáhlá migrace. Při posledním sčítání lidu za rakouské monarchie, které proběhlo v roce 1910, bylo na historickém území Těšínska 234 000 Poláků (z toho na pozdější československé části Těšínska 140 000 Poláků, 116 000 Čechů (113 000 na československé části Těšínska), 77 000 Němců (na československé části Těšínska 34 000). Nesmíme ale opomenout, že hlavním kritériem pro určení národnosti byla v té době řeč (obcovací). 14

Spor o Těšínsko a vznik polské menšiny na našem území

Spory o území Těšínska vypukly po první světové válce. Před rozhodnutím se obě strany snažily, mnohdy i s pomocí vojenské síly, území získat. Vyřešení problému nastalo v roce 1920 arbitrážním výrokem konference mocností Dohody, kterému se jak Polsko tak i Československo podřídilo. V důsledku tohoto jednání byla oblast Těšínska rozdělena. Polské straně se rozdělení nezdálo férové, a tak pociťovala velkou křivdu. Na Československé straně totiž zůstalo velké množství Poláku, v některých obcích dokonce jejich počet přesáhl počet Čechů. Při sčítání lidu roku 1921 žilo na českém území 109 000 Poláků, kteří převážně pobývali právě v oblasti Těšínska a Ostravska. Některé historické prameny ale odhadují i vyšší počet, a to nejméně 132 000. Z polské strany byly uváděny daleko větší čísla, která se blížila až k 200 000. Vztah Polska s Československou republikou, potažmo s Českou republikou byl do budoucna zatížen tímto sporem. Důsledek rozhodnutí o rozdělení Těšínska je tak i vznik polské menšiny na našem území. 15

13 BORÁK, Mečislav. Z historie Poláků v České republice . In: SOKOLOVÁ, Gabriela, Šárka HERNOVÁ a Oľga ŠRAJEROVÁ. Češi, Slováci a Poláci na Těšínsku a jejich vzájemné vztahy . Šenov u Ostravy: Tilia, 1997, s. 22 14 Srov. tamtéž, s.22. 15 Srov. tamtéž, s. 22-23. 11

Napětí v polovině 30. let a období války

I po učinění rozhodnutí se situace úplně nevyřešila, pocit křivdy přetrvával i do dalších let. „Polská menšina se stávala předmětem politických spekulací v mocenských hrách, jež se v polovině třicátých let začaly v Evropě rozehrávat.“ 16 Vztahy Polska s ČSR chladly, byly více a více napjaté. Tomuto stavu přispěly i vazby zahraniční politiky na Německo a tehdejší SSSR. V případě Polska to byla polsko-německá smlouva o neútočení uzavřená v roce 1934, v případě ČSR spojenecká smlouva s SSSR podepsaná o rok později, tedy 1935.

Polská vláda začala usilovat o připojení Těšínska. Argumentovala počty Poláků žijících na tomto území. Byly řízeny různé protestní manifestace Poláků, sabotáže na železnicích, došlo i k ničení českých škol v obcích, kde bylo obyvatelstvo značně smíšené. Někteří polští politikové označovali Těšínsko za odvěké polské území, popisovali situaci Poláků v ČSR jako „soustavné pronásledování ze strany československých úřadů“. 17 I přes hrozbu konfliktu se situace na malou chvíli uklidnila. ČSR podnikla řadu vstřícných kroků k polské menšině, například byly znovu zaměstnáni učitelé, kteří byly aktivní v polských nacionálních spolcích, bylo dohodnuto otevření polských tříd, i přes nesplnění minimálního počtu žáků, zmírnily se cenzurní zásahy. V roce 1938 vznikl ale Svaz Poláků v Československu, který požadoval rozsáhlou autonomii a revizi hranic na Těšínsku. V Polsku se opět rozvinula mohutná propagandistická kampaň za připojení Těšínska. „Polský stát dokonce organizoval bojový a diverzní výcvik Poláků z ČSR, jejichž ozbrojené oddíly hodlal využít v případě vojenského konfliktu. K tomu však již nedošlo, neboť počátkem října 1938 československá vláda pod tlakem mnichovských událostí přijala i ultimátum polské vlády a počátkem října 1938 postoupila Polsku značnou část historického území Těšínska, politické okresy Fryštát a Český Těšín včetně několika obcí okresu Frýdek.“18 Čeští a němečtí občané byli nuceni z oblasti odejít. Co se týče jejich kulturních projevů, školství, či užívání mateřské řeči, vše podléhalo zákazu.

Toto období ale netrvalo dlouho, protože hitlerovské Německo bylo na rozmachu a záhy, počátkem války roku 1939, toto území dobylo a přičlenilo ke své

16 BORÁK, Mečislav. Z historie Poláků v České republice . In: SOKOLOVÁ, Gabriela, Šárka HERNOVÁ a Oľga ŠRAJEROVÁ. Češi, Slováci a Poláci na Těšínsku a jejich vzájemné vztahy . Šenov u Ostravy: Tilia, 1997, s. 23. 17 Tamtéž, s.26. 18 Tamtéž. 12

Německé říši. Nacistická perzekuce notně udeřila i zde. Oběti z řad polských obyvatel byly velké, dá se říci že i několikrát vyšší než u místních Čechů. Příčinou vysokého počtu obětí byl i polský odboj, který byl v této oblasti mimořádně aktivní. 19

Poválečné období

Rok 1945 s sebou přinesl konec války a obnovení hranic Československé republiky z předmnichovského období. Na Těšínsku byla hranice prosazována s pomocí armádních sil. I přes to, ale spory přetrvávaly ještě nějakou dobu. Neklidnou situaci udržovaly národnostní třenice, drobné pohraniční incidenty i různé manifestace síly a otevřené problémy na obou stranách. Patřila k nim například rozsáhlá propagandistická kampaň za připojení Těšínska vedená z Polska. Někteří se snažili alespoň o obnovení činnosti některých polských spolků. K zlepšení situace rozhodně nepřispělo ani zrušení cca 20 polských mateřských škol a několika škol základních. 20

V dalším období se jak ČSR, tak i Polsko nacházelo pod přímým vlivem SSSR. Zásah Moskvy přispěl k částečnému ukončení menších sporů o území. V únoru roku 1947 došlo k uzavření smlouvy o přátelství mezi Polskem a Československem. K obsahu dokumentu patřil i protokol upravující práva polské národnostní menšiny. Mimo rozvoje menšinového školství a društevnictví dostali Poláci právo založit Sdružení polské mládeže a Polský kulturně osvětový svaz (PZKO) 21 , který funguje dodnes. Na prvním sjezdu PZKO konaném v Českém Těšíně byla znovu provolávána řada polských požadavků, která vedla opět k národnostním sporům. 22

Směr dalšího vývoje určovala hlavně diktatura KSČ. Ta dala „Polákům v ČSR zřetelně najevo, že jejich existenci jako samostatného politického a správního subjektu orientovaného na Polsko není žádoucí.“23 Komunistická vláda byla ale ochotná pomoci při vytvoření „určitého prostoru pro kulturní vyžití a v omezeném rozsahu i hospodářské aktivity polské menšiny, zajistit její zastoupení ve státní správě

19 Srov. BORÁK, Mečislav. Z historie Poláků v České republice . In: SOKOLOVÁ, Gabriela, Šárka HERNOVÁ a Oľga ŠRAJEROVÁ. Češi, Slováci a Poláci na Těšínsku a jejich vzájemné vztahy . Šenov uOstravy: Tilia, 1997, s. 27. 20 Srov. GAWRECKI, Dan. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. II . Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003, s.497. 21 O PZKO pojednává podkapitola 3.1.2. této diplomové práce. 22 Srov. GAWRECKI, Dan. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. II . Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003, s.497. 23 BORÁK, Mečislav. Z historie Poláků v České republice . In: SOKOLOVÁ, Gabriela, Šárka HERNOVÁ a Oľga ŠRAJEROVÁ. Češi, Slováci a Poláci na Těšínsku a jejich vzájemné vztahy . Šenov u Ostravy: Tilia, 1997, s. 28. 13 a menšinové školství.“ 24 Docházelo tak v 50. letech k zvyšování počtu škol s polským jazykem vyučovacím. Vznikl také smíšené spotřební družstvo Jednota-Jedność, které převzalo zásobování na Těšínsku i pronájem majetků předválečných polských spotřebních družstev. Navýšil se počet Poláků v KSČ, což mělo za následek podíl na politické a státní moci. V oblasti tisku a rozhlasu začal kromě deníku Głos Ludu vycházet i měsíčník Zwrot, bylo zahájeno vysílání polské sekce Čs. rozhlasu. Co se týče kultury, započala svou činnost polská scéna Těšínského divadla. 25

V roce 1954 byla znovu otevřena otázka dvojjazyčnosti (tzn. existence nápisů v češtině i polštině v místech s vysokým výskytem občanů polské národnosti), jejíž zavedení Poláci pokládali za jakýsi znak své národní existence. Tento princip byl oficiálně potvrzen, ale ihned se setkal s nepochopením a dokonce i odporem části obyvatelstva českého. 26

Počet Poláků klesl na 72 000 (podle sčítání lidu v roce 1950). I v letech následujících docházelo k poklesu, v roce 1970 zde žilo 65 000 (0,4 % obyvatelstva tehdejší ČSR). Národnostní struktura se pozměnila i s rozvojem těžkého průmyslu na Ostravsku a Těšínsku. Za prací přicházeli lidé z vnitrozemí českých zemí i ze Slovenska. Místo některých vesnic vznikla sídliště. Zvýšil se i podíl smíšených manželství. 27

60., 70. a 80. léta

V uvolněných 60. letech začali zástupci polské menšiny usilovat o přetvoření Polského kulturně osvětového svazu 28 na orgán politické reprezentace Poláků žijících v Československé republice. Tyto snahy došly až k přijetí zákona o postavení národností v ČSSR, který Polákům „potvrzoval právo na kulturně osvětový rozvoj, na vzdělání v mateřském jazyku a na jeho užívání na úřadech ve smíšených obcích, na sdružování ve vlastních společenských organizacích, na vlastní tisk a informace v mateřském jazyku, na zastoupení v zastupitelských sborech a jiných volebních

24 GAWRECKI, Dan. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. II . Opava: Slezská univerzita, Filozoficko- přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003, s.498. 25 Srov. tamtéž, s. 498. 26 Srov. tamtéž, s.499. 27 Srov. BORÁK, Mečislav. Z historie Poláků v České republice . In: SOKOLOVÁ, Gabriela, Šárka HERNOVÁ a Oľga ŠRAJEROVÁ. Češi, Slováci a Poláci na Těšínsku a jejich vzájemné vztahy . Šenov u Ostravy: Tilia, 1997, s. 29. 28 Jednalo se o organizaci výlučně kulturní, podporující zájmovou uměleckou činnost. 14 orgánech.“29 K realizaci ale nedošlo následkem vpádu varšavských vojsk a utužení nedemokratického politického systému. Veškeré činnosti polské menšiny byly kontrolovány a usměrňovány orgány KSČ. Tisk opět podléhal cenzuře.

Období normalizace znamenalo zrychlení asimilace polské menšiny. Občané polské národnosti „byli považováni za skupinu československých obyvatel lišících se od ostatních jen svým jazykem.“ 30 Kvůli činnosti polského hnutí Solidarita byla uzavřena hranice s Polskem. Státní bezpečnost začala nad velkým množstvím polských občanů vykonávat dozor a pečlivě sledovala veškeré jejich aktivity. I přes to ale bylo povoleno v rámci PZKO rozvíjet činnost mládeže zejména ve sportu, organizovat festivaly, atd.

Návrat k demokracii a ovlivnění života polské menšiny

Přechod k demokracii nebyl lehký. Řešení menšinové otázky se neobešlo bez sporů. Zastupování polské menšiny převzal pravidelně svolávaný Kongres Poláků v Československu (nyní v České republice), který sdružuje všechny organizace Poláků působící v ČR. Byly obnoveny či založeny spolky, například Spolek polských učitelů, Polská lékařská společnost, Matice školská. Svoji existenci započaly i organizace, které si kladly za cíl zkoumat a zdokumentovat život Poláků žijících v Česku. V rámci ostravské univerzity vzniklo Badatelské centrum pro výzkum polského etnika a při Kongresu Poláků v ČR bylo ustanoveno Dokumentační středisko shromažďující sbírky k dokumentaci života polské menšiny.

Sčítání lidu v roce 1991 ukázalo na pokles polských obyvatel. Bylo zaznamenáno už jen 61 000. Rozdělení země nepřineslo pro polskou menšinu nic nového. V oblasti Těšínska nedošlo, co se týče hranic, k žádné změně.

2.2. Současnost (21. století)

Velkým významem pro zlepšení vztahů a spolupráce mezi Českou republikou a Polskem má jejich vstup do Evropské unie (2004). Zájmem Evropské unie je mezinárodní spolupráce, a to hlavně na regionální úrovni, ,,protože vede k harmonickému rozvoji celého společenství a přispívá ke stírání rozdílů na úrovni

29 BORÁK, Mečislav. Z historie Poláků v České republice . In: SOKOLOVÁ, Gabriela, Šárka HERNOVÁ a Oľga ŠRAJEROVÁ. Češi, Slováci a Poláci na Těšínsku a jejich vzájemné vztahy . Šenov u Ostravy: Tilia, 1997, s. 29. 30 GAWRECKI, Dan. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. II . Opava: Slezská univerzita, Filozoficko- přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003, s.500 15 sociálně-ekonomického rozvoje." 31 Ze zdrojů EU jsou financovány některé společné česko-polské projekty, nebo také aktivity polské menšiny.

Při posledním sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, se k polské národnosti přihlásilo 39 096 osob. Úřad vlády uvádí, že zhruba 80 % z nich žije na území Těšínska. V České republice pobývá také kolem 20 000 občanů Polské republiky. Při sčítání lze ovšem v kolonce národnost uvést národnost slezskou, kterou mnohdy volí i příslušníci polské menšiny. I tento fakt má vliv na výsledné číslo počtu polské národnosti, a to 70 000 osob. 32 Jak můžeme vidět na obrázku 2, počet od předposledního sčítání lidu klesl o více jak 10 000.

Obrázek 2 - Poslední tři sčítání lidu: národnost Zajímavé je i věkové rozložení příslušníku polské menšiny (viz obrázek 3). Při sčítání v roce 2001 se ukázalo, že 7% příslušníků je ve věku od 0-14 let, 72,9 % 15-64

31 OLSZEWSKI, Marek. Euroregion Těšínské Slezsko jako příklad polsko-české přeshraniční spolupráce. In: KASZPER, Roman, Bohdan MAŁYSZ a Józef SZYMECZEK. Poláci na Těšínsku: studijní materiál . Český Těšín: Kongres Poláků v České republice, 2009, s. 94. 32 Polská národnostní menšina . vlada.cz. [online] Vláda ČR, 2019 [cit.10.2.2019]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/mensiny/polska-narodnostni-mensina-16124/ 16 let a 20,1 % je v důchodovém věku, tedy starší 65 let. O 10 let později, populace polské menšiny v průměru mírně zestárla. Více jak 65 let již mělo 22,3 %. I když populace stárne, do škol se blíží tzv. silné ročníky. Další sčítání lidu se bude konat až 2021, ale už nyní jsou k dispozici statistiky počtu žáků v polských školách u nás (viz kapitolu Školství).

Obrázek 3 - Věková struktura vybraných národnostních skupin obyvatel v letech 2001 a 2011

Většina aktivit této menšiny je realizována skrze dvě hlavní občanská sdružení (Kongres Poláků v České republice, Polský kulturně osvětový svaz v ČR). Dále existuje na našem území 28 menších sdružení. Stále jsou vydávány noviny Głos, měsíčník Zwrot, časopisy pro děti Jutrzenka a Ogniwo.

Polská menšina si i nadále zakládá na zachování etnické identity a kulturního dědictví, které se vyvíjelo hlavně na území Těšínska. Jejich záměrem je pěstovat a rozvíjet „v nejširším slova smyslu (kulturu, umění, tradice, osvětu, výchovu mládeže, školství), vytvořit společnou reprezentaci vůči polským a českým úřadům a vytvořit ze Zaolzí „kulturní most“ mezi Polskem a Českou republikou.“33

Tato národnostní menšina úzce spolupracuje s Radou vlády, ve které má své dva zástupce. Kooperace se týká především:

33 Polská národnostní menšina . vlada.cz. [online] Vláda ČR, 2019 [cit.10.2.2019]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/mensiny/polska-narodnostni-mensina-16124/ 17

• vzdělávání v jazyce národnostní menšiny - školy s polským jazykem vyučovacím • poskytování dotací na vydávání periodik • oblasti dotační politiky Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vůči polským občanským sdružením

Polská menšina má své zástupce i v Radě pro dotační politiku a Radě pro spolupráci s orgány samosprávy či v poradním sboru pro otázky vzdělávání v jazycích národnostních menšin Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dotačních komisích Ministerstva kultury. Co se týče samosprávy i tam můžeme nalézt zastoupení polské menšiny, a to konkrétně v Komisi hlavního města Prahy, ve výboru pro národnostní menšiny města Karviná, výboru pro národnostní menšiny Moravskoslezského kraje a také v 31 obcích okresu Frýdek-Místek a Karviná. Na regionální úrovni je v politice činné hnutí Coexistentia - Wspólnota, které zastupuje polskou menšinu. Zástupci tohoto hnutí získali v roce 2016 v komunálních volbách téměř 30 mandátů do zastupitelstev obcí v Moravskoslezském kraji. 34

Mimo polský jazyk, příslušníci menšiny používají v každodenní verbální komunikaci těšínské nářečí "po naszymu". ,,Tímto nářečím mluví všechny generace a všechny sociální vrstvy mluvčích jak polské, tak převážně i české národnosti. Nářečí se nepoužívá pouze v rodinném či přátelském kruhu, ale také na veřejnosti – v obchodech, zdravotnických zařízeních, dopravních prostředcích, tedy v situacích, pro které je příznačný běžně mluvený jazykový kód." 35 Jako jediná menšina u nás usilovala/ usiluje o zavedení dvojjazyčných názvů. Dvojjazyčné nápisy (česko-polské) jsou zavedeny v obcích, ve kterých žije více než 10% obyvatel polské národnosti. Další podmínkou je, že polské organizace musí sami s žádostí o nápisy v polštině vystoupit. Obecní radě je potom doporučena realizace návrhu Výborem pro národnostní menšiny. Zákon o dvojjazyčných názvech se opírá o dokument Evropské unie s názvem Evropská charta regionálních či menšinových jazyků. 36 Polský nápis je pak v takových obcích na

34 Srov. Průvodce právy příslušníků národnostních menšin v České republice II. Praha: Úřad vlády České republiky, Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny, 2017, s.28. 35 Tamtéž, s.29. 36 Srov. SZYMECZEK, Józef. Prosazování práv polské menšiny v České republice na příkladu dvojjazyčnosti na dvojjazyčných názvů . In: KASZPER, Roman, Bohdan MAŁYSZ a Józef SZYMECZEK. Poláci na Těšínsku: studijní materiál . Český Těšín: Kongres Poláků v České republice, 2009, s. 92. 18 ceduli s názvem obce, ulice, vlakových a jiných zastávek, názvech úřadů, aj. (viz obrázek 4). Polské názvy jsou ovšem někdy terčem vandalství xenofobů.

Obrázek 4 - Dvojjazyčný nápis obce Stonava

19

3. Hlavní organizace, spolky a další aktivity polské menšiny

Tato kapitola bude pojednávat o hlavních organizacích polské menšiny, a to Kongresu Poláků v České republice, Polském kulturně-osvětovém svazu v České republice a organizaci pro polské menšinové vzdělávání - Pedagogickém centru pro polské národnostní školství. O každé organizaci předkládám základní informace, a poté uvádím její aktivity, nebo příklady aktivit. Informace byly získány z osobní návštěvy daných organizace, popřípadě byly doplněny o fakta nacházející se na jejich webových stránkách nebo v jiných dokumentech. V podkapitole 3.1. budou zvlášť uvedeny další aktivity menšiny, a to aktivity divadelní, vydávání periodik, vedení knihoven s knihami v jazyce polském.

3.1. Hlavní organizace

3.1.1. Kongres Poláků v ČR

Jedná se o vrcholnou organizaci, která řídí činnost organizací polské menšiny a zastupuje ji ve vztahu k většinové společnosti, mediím a státním či samosprávným orgánům. Nezabývá se pouze kulturními záležitostmi a společenským životem, ale věnuje se i průmyslovému odvětví.

Počátky organizace sahají do roku 1990. V této době se ovšem jmenovala Rada Poláků/ Rada Polków. Až o rok později došlo k přejmenování na současnou podobu, tedy Kongres Poláků v ČR/ Kongres Polaków w RC. Organizace vznikla v Českém Těšíně a tam má i své sídlo. Kongres řídí Kongresová rada, která má devět členů. V součastné době je předsedou Mariusz Wałach.

Mezi významné aktivity patří vydávání novin Głos.37 Organizace pod sebou zastřešuje na 30 menších zájmových spolků, které působí buď přímo v okolí, nebo po České republice či Polsku.

• Cieszyńskie Towarzystwo Fotograficzne / Těšínská fotografická společnost • Harcerstwo Polskie w RC/ Sdružení polských skautů v České republice • Klub Polonus w Brnie/ Polonus polský klub v Brně • Klub Kultury/ Klub kultury • Klub Polski w Pradze/ Polský klub v Praze

37 Pro více informací o těchto novinách viz kapitolu 3.2.1. Periodika. 20

• Koło Polskich Kombatantów w RC/ Sdružení polských veteránů v České republice • Macierz Szkolna w RC/ Matice školská v České republice • MK PZKO Karwina-Nowe Miasto/ Místní skupina Polského kulturně - osvětového svazu v Karviné - Fryštátě • Polski Związek Byłych Więźniów Politycznych/ Polský svaz bývalých politických vězňů • Polski Związek Kulturalno - Oświatowy/ Polský kulturně-osvětový svaz • Polskie Towarzystwo Medyczne/ Polské sdružení zdravotníků v ČR • PTA "Ars Musica"/ Polský umělecký spolek "Ars Musica" • PTŚ Collegium Canticorum/ Polský smíšený pěvecký sbor Collegium Canticorum • PTTS "Beskid Śląski"/ Polská společnost turisticko-sportovní „Beskid Śląski“ • Stowarzyszenie Młodzieży Polskiej/ Sdružení polské mládeže • Stowarzyszenie Szkoła Polonijna w Pradze/ Sdružení Szkoła Polonijna v Praze • Stowarzyszenie Dziennikarzy Polskich/ Sdružení polských novinářů • Stowarzyszenie Emerytów Polskich/ Sdružení polských důchodců • Stowarzyszenie Przyjaciół Polskiej Książki/ Sdružení přátel polské knihy • Stowarzyszenie Rodzina Katyńska w RC/ Sdružení katyňská rodina • Stowarzyszenie "Kurier Praski w Pradze"/ Sdružení „Kurier Praski“ v Praze • Towarzystwo Beskidzkich Kucharzy/ Spolek beskydských kuchařů • Towarzystwo Nauczycieli Polskich w RC/ Spolek polských učitelů v České republice • Zaolziańskie Towarzystwo Fotograficzne/ Fotografická společnost Těšínského Slezska • Zrzeszenie Literatów Polskich/ Sdružení polských spisovatelů • Towarzystwo Avion • Koło Macierzy Szkolnej - PSP Wędrynia/ Matice školská - PSP Vendryně • Polskie Stowarzyszenie Artystów Plastyków w RC/ Polské sdružení výtvarných umělců v České republice • Zaolzie Potrafi • Zaolziańskie Stowarzyszenie Lotnicze im. Franciszka Żwirki i Stanisława Wigury

Další významnou aktivitou je organizování a uskutečňování různých projektů. Dále se pro ilustraci zmíním o několika takových projektech.

V roce 2011-2012 probíhal projekt Zaolzie teraz/ Zaolzí nyní . Vznikl za cílem zlepšit regionální integraci a podmínky pro rozvoj polské menšiny v české části euroregionu Těšínské Slezsko, tím že vytvoří pomyslný most přes hranici a bude pak šířit informace o živote, aktivitách, úspěších menšiny. Mimo kladné záležitosti se projekt zaměřil i na aktuální problémy Poláků v ČR. Polská menšina neměla být Čechy viděna jako menšina, která je v něčem ohrožuje, ale jako menšina, která je regionu

21 přínosem a dodává mu na rozmanitosti. Mnohdy totiž dochází k nedůvěře a stereotypům ve vzájemném vnímání. Projekt měl pomoci k propagaci menšiny, měl povzbudit její členy k tomu, aby se nestyděli za své kořeny a za to, že patří k polské menšině. Naopak by na to měli být pyšní. V rámci projektu se konalo deset veřejných meetingů, na kterých se setkali obyvatelé polské části regionu s významnými představiteli polské komunity na české straně. Setkání proběhla formou zábavné talk-show. V těchto talk- show vystoupili: Aniela Kupiec (lidová básnířka), Bogusław Kokotek (evangelický duchovní, novinář, komunální politik a aktivista za zlepšení polsko-českých vztahů), Janusz Klimsza (divadelní režisér, překladatel a básník), Mariusz Wałach (úspěšný podnikatel), Walerian Bugel (teolog, autor řady teologických publikací), Stanisław Czudek (významný chirurg), Andrzej Bizoń (náměstek primátora v Karviné a bývalý ředitel Polského gymnázia Slowackého v Českém Těšíně), Ewa Farna (populární zpěvačka), Andrzej Feber (starosta obce Stonava a bývalá senátor), Józef Szymeczek (historik, pedagog a politik, místopředseda Kongresu Poláků). Videozáznamy pořízené jsou k dispozici na stránkách projektu.

Kongres každý rok pořádá soutěž s názvem Tacy Jesteśmy (Takoví jsme). Neoficiálně bývá soutěž nazývána "Těšínský Oskar". V soutěži jsou vždy za uplynulý rok představeny nejzajímavější události, nápady, počiny, úspěchy spojené s životem polské menšiny. Může se jednat o počiny jednotlivce, nebo skupiny. Vždy je navrženo na ocenění 10 kandidátů, kteří jsou představeni nejprve skrze média a poté na galavečeru, kde se přímo prezentují. Soutěž má ukázat velkou aktivitu a rozmanitost aktivit polské menšiny. 38 Za rok 2018 byli kupříkladu nominováni tito: Zespół Regionalny Błędowice (soubor tanečníků, pěvecké skupiny a kapely věnující se lidové kultuře), Mistr řezbář Pawl Kufa (tvůrce lidových plastik), Piotr Roszak (kosmický modelář, vedoucí kurzů raketového modelářství), nebo třeba Władysław Kubień (učitel, malíř, kreslíř, ilustrátor, scénograf a režisér.

Součástí Kongresu Poláků je i Ośrodek dokumentacyjny KP / Dokumentační centrum, které vzniklo usnesením Kongresu na jeho schůzi v roce 1992. Centrum shromažďuje historické a folklórní materiály, třídí je a archivuje, činné je od roku 1993. Pořádá i výstavy, organizuje konference, vědecké přednášky či semináře. V archivu si

38 Srov. TOBOLOVÁ, Otýlie. Tacy jesteśmy 2018 . In: Polar moravskoslezská regionální televize [online]. 21.11.2018. [cit. 31.1.2019]. Dostupné z: https://polar.cz/zpravy/karvinsko/stonava/11000015007/tacy- jestesmy-2018 22 lze materiály prezenčně vypůjčit a prohlednout či prostudovat si je lze v čítárně archívu. Finance na chod centra jsou získávány z Ministerstva kultury ČR a ze sdružení Wspólnota Polska. Část financí poskytuje i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, či místní podnikatelé. Centrum spolupracuje s organizacemi sdruženými pod Kongres Poláků i s jinými institucemi, například s Muzeem Těšín, Slezskou univerzitou a Slezským zemským archívem, Univerzitou ve Vratislavi, Ostravskou univerzitou, či Ústavem pro soudobé dějiny v Praze.

Fundusz Rozwoju Zaolzia / Fond pro podporu polské menšiny na Těšínském Slezsku.39 Cílem je získat finanční prostředky a následně je rozdělit projektům polské menšiny. V prvním roce své existence, v roce 2017, podpořil 74 projektů, mezi které rozdělil více než 2,8 milionu korun. 40 Finance získává prostřednictvím darů fyzických či právnických osob nebo dotací. Projekty vždy zhodnotí pětičlenná grantová komise. Posléze rozhodne o udělení či neudělení peněžního příspěvku.

Wizja 2035 (Strategia rozwoju polskości na Zaolziu) . Dokument vznikl roku 2016 a předkládá plány a cíle do dalších let, až do roku 2035. Byl projednáván Valnou hromadou Kongresu Poláků v ČR, která se zamýšlela nad budoucností polské menšiny v České republice. Nejbližší cíle shrnul Józef Szymeczek v reportáži pro televizi Polar : „Kromě těch pracovních, například dohlížení nad financováním národnostního školství, pozvání prezidenta Dudy na české Těšínsko, jsou to další výzvy. Jak vnímat naši identitu, nejen s ohledem na dějiny, což je chvályhodné, ale hlavně v kontextu s naší budoucností." 41 Dokument je k dispozici ke stažení na stránkách Kongresu Poláků. 42 Materiál se má stát výchozím dokumentem, jak pro politické diskuze, tak pro polskou menšinu k zamyšlení nad možnostmi zachování polské kultury v oblasti. Vize například poukazuje na nedostatečnou úroveň soudobé polštiny na školách a absenci polské kultury na českém Těšínsku. Za nejdůležitější úkol Kongresu Poláků do budoucna se

39 Fundusz Rozwoju Zaolzia. Kongres Polaków w Republice Czeskiej . polonica.cz. [online]. Kongres Polaków w Republice Czeskiej 1.3.2017. [cit. 10.2.2019]. Dostupné z: https://polonica.cz/content/pdf/Statut%20Funduszu%20Rozwoju%20Zaolzia%20- %20uchwalony%201.3.2017.pdf 40 Srov. SCHÖNWALD, Beata. Miliony zainwestowane w polskość . Głos ludu. Český Těšín: Polski Zwiazek Kulturalno-Oswiatowy.9.12.2017;č.141,s.1,2. Dostupné také zde: https://glos.live/content/news/141GL20171209.pdf 41 TOBOLOVÁ, Otýlie. Obradował Kongres Polaków w RC. In: Polar moravskoslezská regionální televize [online]. 27.4.2016. [cit. 31.1.2019]. Dostupné z: https://polar.cz/zpravy/karvinsko/stonava/11000015007/tacy-jestesmy- 201https://polar.cz/zpravy/karvinsko/stonava/11000003875/obradowa-kongres-polakow-w-rc 42 Wizja 2035 . polonica.cz. [online]. Kongres Polaków w RC. 2016. [cit.10.2.2019]. Dostupné zde: https://polonica.cz/content/Wizja_2035_tekst.pdf 23 považuje, jak se vyjádřil Mariusz Wałach (předseda Kongresu), zachování a rozvoj polského menšinového vzdělávání v České republice. 43 Zygmunt Rakowski, jeden z autorů, dodává: „Za tento dokument odpovídá skupinka lidí, kterým polská menšina leží na srdci. Proto jsme se rozhodli položit všechny naše starosti a názory na papír. "44 Ve Wizji existují ale i konkrétní požadavky, jako například obnovení národního vědomí a respektování skutečného dialektu, nebo propagace regionu.

3.1.2. Polský kulturně-osvětový svaz v České republice

Častěji než celé jméno organizace se používá, jak v polštině, tak i v češtině, zkratka PZKO. Jak z celého názvu vyplývá, jedná se o kulturní organizaci, respektive o občanské sdružení, které usiluje o záchranu identity původních obyvatel Těšínského Slezska. Snaží se podporovat místní zvyky a tradice, šíří vzdělání v polštině, aj. Byl založen v roce 1947. Hlavní sídlo se nachází v Českém Těšíně, kde nalezneme i jednotlivé sekce (literárně-uměleckou, divadelní, historickou a taneční). V jednotlivých obcích či městech Těšínska se potom nachází dílčí skupiny PZKO, ve kterých jsou pořádány rozmanité akce. Pod patronátem spolku působí velké množství divadelních, pěveckých či tanečních souborů.

V současnosti PZKO eviduje na 15 000 členů, z toho, jak uvádí web, platí příspěvky zhruba tři čtvrtiny (tj. 12 000). Jedná se tak o jednu z největších organizací v České republice, na východě české země dokonce největší. Většina členů nějak působí v 81 místních zájmových skupinách PZKO (tzn. soubory, kluby mladých, kluby žen, kluby seniorů, sbory). Svaz pod sebou vede 40 Domů PZKO, ve kterých se poté konají různé akce místních skupin. Domy se nacházejí téměř ve všech vesnicích a městech Zaolzí. Jako občanské sdružení má PZKO své stanovy, ve kterých zmiňuje cíle, organizační strukturu a způsob fungování. Požadavky pro členství nejsou vysoké, osoba musí být starší 15 let a souhlasit s aktivním působením v PZKO. Jak se uvádí na webu PZKO: „Aktivita PZKO spočívá v: organizaci polského společenského života podle zájmů členů v oblasti zpěvu, hudby a tance, amatérského divadla, sportu, regionálních sebevzdělávacích iniciativ v rámci regionálních dějin, etnografie, mezilidských vztahů, sociálních otázek atd. Tyto aktivity zajišťujeme jak organizačně tak i finančně

43 Srov. DROBIK, Andrzej. Wizja 2035 ma utrzymać polskość na Zaolziu. Dziennik Zachodni. [online]. 20.5.2016. [cit. 15.2.2019]. Dostupné z: https://dziennikzachodni.pl/wizja-2035-ma-utrzymac-polskosc- na-zaolziu/ar/10016056 44 Tamtéž. 24 a prostorově. Výsledky našich aktivit prezentujeme prostřednictvím akcí – místních, obvodních, regionálních a mezinárodních. Snažíme se udržet kontakt s živou polskou kulturou prostřednictvím příhraniční spolupráce." 45

Jednou za čtyři roky jsou na Sjezdu PZKO delegáty voleni zástupci do Hlavního výboru PZKO. Ten je složen vždy z 15 členů, z toho 6 tvoří Předsednictvo. V Předsednictvu jedná předseda, místopředseda a také 4 členové, kteří předsedají Radám hlavního výboru, konkrétně za oblast kultury, vzdělání, mládeže a ekonomicko- organizační. Rady HV jsou hlavní výkonný orgán. Hlavní výbor obsahuje také představitele Obvodních rad PZKO (Orlová, Bohumín, Karviná, Suchá, Albrechtice, Stonava, Havířov, Bystřice, Hnojník, Jablunkov, Třinec). Dále jsou v diplomové práci popsány některé skupiny činné pod PZKO.

Sekcja Kobiet je organizace žen, která vznikla mezi léty 1968-1969. Členky společně pečovaly o prostory PZKO, připravovaly na akce občerstvení a spolupracovaly se školami. Krátkou dobu po založení začaly pořádat kurzy řemeslných prací, šití či vaření. Zajímaly se i o technické novinky, které lze použít nejen v kuchyni. V dnešní době ženy úspěšně ve svých aktivitách pokračují. Organizují setkání představitelek ženských klubů. Pořádají semináře, či jiné akce (např. Babski Festyn), výlety do Polska i na jiná zajímavá místa. Další aktivitou je pořádání výstav.

Sekcja Historii Regionu . V roce 1964 přišla myšlenka zřídit oddělení historie regionu. K realizaci došlo až o rok později, kdy byly na schůzi stanoveny konkrétní úkoly pro toto oddělení. Pod PZKO tak našli historikové shromažďující historický materiál své útočiště, dostali zázemí pro své bádání. Následně měli výsledky publikovat a seznamovat s nimi společnost. Bylo doporučeno, aby spolu všichni členové spolupracovali, konzultovali postupy a výsledky. Úkolem bylo i poskytování pomoci PZKO při realizaci aktivit nějakým způsobem spojených s historií (např. tvorba kronik, publikace vydávané k jubileím). V podobném duchu pracují i v současné době. Nynějším předsedou sekce je Stanisław Gawlik

Sekcja Ludoznawcza. Členové podnikají výzkumy v terénu a dokumentují lidovou kulturu. Své výsledky poté zveřejňují. Úzce spolupracují s různými výzkumnými institucemi, etnografickými a také regionálními muzei, jak v České

45 O PZKO [online]. PZKO. 2010 [cit. 1.2.2019]. Dostupné z: http://pzko.cz/pzko/o-pzko.html 25 republice, tak i v zahraničí. Badatelé sbírají data zejména o místních názvech, vedou rozhovory s usedlíky o různých lidových tradicích a zvycích dodržovaných od doby narození až po úmrtí. Zkoumají a dokumentují původní, tradiční architekturu (hlavně venkovskou) a následně tvoří registry. Zájem mají i o drobnou religiózní architekturu (tzn. Boží muka, krucifixy, historické hroby, atd.), kterou fotografují či pořizují videa. Zajímavé je i shromažďování informací o lidovém léčitelství a také veterinárním lékařství.

Zespoły taneczne i kapele/ Taneční spolky a kapely . Pod PZKO figuruje 22 kapel a tanečních skupin. Obvykle se jedná o místní lidové tance (těšínské, goralské, slezské, moravské, polské). Co se týče kapel, ty jsou buď tradiční, nebo se snaží folklór předvést v moderním kabátě.

• Bukóń - kapela ludowa • Tyrka • Dziecka ze Stonawy • Zaolzi i Zaolzioczek • KAMRACI • Zespół • NONET folklorystycznyBystrzyca • Gorolsko muzyka - 4 smyki • Zespół Regionalny Błędowice • Kapela Lipka • Zespół Taneczny Trzanowice • Kapela ludowa BEZMIANA • Zespół Taneczny Małe • Mali Błędowianie Oldrzychowice • Nowina • Zespół Taneczny Młode • Oldrzychowicki Dziecka Oldrzychowice • RYTMIKA • Zespół Taneczny Oldrzychowice • Skotniczka • ZPiT Olza • Suszanie

26

Zespoły teatralne/ Amatérské divadelní skupiny. Neprofesionálních divadelních skupin působí v oblasti 16. Prezentují hry místních, ostatních českých či polských a světových autorů. Některé tvoří inscenace vlastní. Mezi nejčastější žánr divadelních her patří komedie a kabaretní vystoupení.

• Amatorski zespół teatralny MK • Teatrzyk GAPCIO PZKO Jasienie • Teatrzyk Klubu Młodych MK • Klub Młodych przy MK PZKO PZKO Łomna Dolna Nydek • Teatrzyk MK PZKO Cierlicko- • Kółko teatralne Kościelec • MK Bukowiec • Zespół teatralny Milików- • MK Nawsie i MK Jabłonków Centrum • MK Śmiłowice • Zespół teatralny MK PZKO • MK Sucha Górna BOCONOWICE • MK Wędrynia • Zespół teatralny MK PZKO • MK Żuków Dolny i MK Sibica Ligotka Kameralna • Teatrzyk GAPA2

Chóry/ Sbory. Sborů eviduje PZKO 16. Zejména se jedná o sbory smíšené, ojediněle ženské. Průměrně má každý sbor 26 členů, jen Chórek jich má pouze 12. Repertoár je značně různorodý. Sbory zpívají jak písně sakrální tak i světské, populární a zábavné, lidové nebo moderní, písně místních i světových hudebníků.

• Chór mieszany Dźwięk • Hasło • Chór mieszany GODULAN- • Chórek ROPICA • Lutnia • Chór mieszany Lira • MELODIA • Chór mieszany STONAWA • Rychwałdzianie • Chór mieszany SUCHA • Zaolzie • Chór żeński KALINA • ZGODA • Kameralny zespół śpiewaczy . • Chór męski HEJNAŁ-ECHO • TA Grupa

Mezi nejznámější akce pořádané tímto svazem je tzv. „Gorolski Święto“ 46 konané v Jablunkově. Akce je brána jako „největší kulturní přehlídka a kulturně- společenská akce polské menšiny“ a je organizována jako jedna ze složek Týdne beskydské kultury v rámci spolupráce na česko-polském pomezí. Počátky sahají do let

46 SZYMECZEK, Józef. KASZPER, Roman. Poláci v České republice v době transformace společnosti po roce 1989 . In:KASZPER Roman, Bohdan MAŁYSZ a Józef SZYMECZEK. Poláci na Těšínsku: studijní materiál . Český Těšín: Kongres Poláků v České republice, 2009, s. 85. 27

1947-1948, po skončení války, kdy byly konány první polské slavnosti. Gorolski Święto probíhá po tři dny a každoročně je navštíveno cca 15 tisíci návštěvníky. Program zahrnuje spoustu zajímavých projevů. Vždy v pátek probíhají vystoupení lidových kapel, zpěváků a také vypravěčů. Sobota je věnována souborům (především dětským a mládežnickým), které na pódiu předvádějí místní zvyky, obyčeje a tradice. Poslední den festivalu se koná ekumenická bohoslužba, po jejím skončení vyjde průvod skupin v krojích (viz obrázek 5) doprovázený alegorickými vozy. Odpoledne vystupují další, i zahraniční, folklorní soubory (viz obrázek 6). Krom hlavního programu jsou návštěvníkům nabízeny různorodé doprovodné akce, mezi které patří seminář o problematice lidové kultury Těšínského Slezska, běh s názvem „O Dzbanek Mlyka”, tradiční turistický pochod „O Kyrpce Macieja”, chvíle poezie, či fotografické výstavy. Akce nezapomíná ani na tradiční lidové umění, řemesla a rukodělnou výrobu, jejichž ukázky lze zhlédnout po všechny tři dny. K vidění jsou například kováři, truhláři, košíkáři, hrnčíři, dráteníci, perníkáři, zvonkáři a výrobci tradičních hudebních nástrojů. Z akce si lze odnést i gastronomický zážitek ochutnáním jedné ze specialit gorolské kuchyně (bigos, bachora, stryki, placki, jelita z kapustóm) připravovaných jednotlivými místními skupinami PZKO (obvykle se jich účastní 20). 47 Po celou dobu akce se samozřejmě popíjí pivo nebo miodula (líh s medem).

47 O festivalu . gorolskiswieto.cz. [online]. Gorolski Święto . 2012 [cit. 27.2.2019]. Dostupné z: http://www.gorolskiswieto.cz/domu.html 28

Obrázek 5 - Slavnostní průvod Gorolski Święto

Obrázek 6 - Lidové tance na Gorolski Święto

29

3.1.3. Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín

Centrum bylo založeno v roce 1995 na popud různých organizací. Původně se nacházelo v Karviné, ale ve stejném roce, kdy vzniklo, se sídlo přestěhovalo do Českého Těšína, ulice Ostravská 21. Jedná se o příspěvkovou organizaci patřící pod Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy České republiky. Centrum spolupracuje s jinými organizacemi, například se Společností polských učitelů. Pedagogické centrum nabízí další vzdělávání pedagogických pracovníků. Vytváří různé metodické pomůcky. Nabízí celoživotní vzdělávání. Spolupracuje i s organizacemi v Polsku, či s organizacemi evropskými. V pedagogickém centru se nachází i pedagogická knihovna.

Pedagogické centrum vzdělává jak polské tak i české učitele. Pořádá pro ně různé workshopy, nejen v jazyce polském, ale také v jazyce českém. Témata nabízených kurzů reagují na poptávku učitelů. Jsou zváni různí odborníci, kteří potom takové kurzy vedou. V roce 2018 se uskutečnily například tyto kurzy či školení: Řešení náročných situací ve škole, Mentální mapy - zapněte celý mozek, Metodická schůze učitelů historie, Polsko v tanci a písni. 48 Centrum organizuje i výměnu polsko-českých učitelů, tzv. edukační výjezdy. Učitelé tak mají možnost vyměnit si své zkušenosti či poznat nové způsoby výuky. Krom výměnných pobytů se konají i vzdělávací výlety, v minulém roce to byl například třídenní výlet nazvaný "Od počátku polského státu k nezávislosti", kdy učitelé navštívili různá muzea a zámky.

Studenti a žáci mohou přes Pedagogické centrum zažít i družbu se svými vrstevníky z Polska. V roce 2018 se takovýto projekt nazýval "Poznáváme Polsko skrze vzdělávání a zábavu". Pobyt trval 5 dní a bylo vypsáno 6 turnusů. Dopoledne měli žáci a studenti nachystány vzdělávací aktivity ve třídách polské školy a odpoledne se vždy konal nějaký výlet (muzeum, hory, hrad, atd.). 49

Každý rok centrum připravuje vědomostní soutěže, jak pro žáky, tak pro celé školy. Nejvíce je pořádáno matematických soutěží - Pikomat, Matematická olympiáda, Pythagoriáda. Organizace neopomíná ani polský jazyk, proto pro žáky 4.-9. tříd chystá zápolení v pravopisu pojmenované Mistr pravopisu. Svůj podíl má centrum i na

48 Oferta doskonalenia nauczycieli sierpień 2018 – styczeń 2019 . pctesin.cz. [online]. Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín. 2018 [cit. 4.3.2019]. Dostupné z: https://www.pctesin.cz/files/download/567-oferta-i-2018-19.pdf 49 Tamtéž. 30

řečnické soutěži (jako spolupořadatel) vyhlašované v Polsku. Roku 2017 měli v celostátním kole, konaném v Katovicích, své zástupce i české školy s polským jazykem vyučovacím, což bylo bráno jako velký úspěch. 50 Mimo výše uvedené jsou připravovány například i soutěže ortografické, či hudební.

Toto centrum se podílí i na revizi Rámcového vzdělávacího programu pro polský jazyk. Tvoří maturitní zkoušku z jazyka polského, také vytváří přijímací zkoušky na střední školy v polském jazyce.

Mezi aktivity centra patří i vydávání dvou měsíčníků pro děti a mládež - Jutrzenka a Ogniwo, 51 které mají pomoci žákům i učitelům. Pedagogické centrum vytváří i velmi zajímavé projekty. Dále jsou popsány větší projekty konané od roku 2010, ze kterých jsou na příslušných webových stránkách k dispozici materiály použitelné ve výuce i v současné době.

Barevné stezky Euroregionu/ Kolorowe ścieżki Euroregionu

Uskutečnění projektu proběhlo v roce 2010-2011. Barevné stezky byl projekt zaměřený na regionální a interkulturní vzdělávání, přičemž cílovou skupinou byli učitelé mateřských škol a 1. stupně škol základních. Celý projekt zahrnoval 6 vzdělávacích exkurzí (historickou; environmentální; tradic; regionu dnes; legend a bájí; těšínskou). Každá exkurze se konala jiný den a přihlásit se mohli jak čeští tak i polští učitelé. Produktem projektu se staly metodické materiály pro učitele a pracovní listy pro děti z MŠ a ZŠ. 52 Dále jsou blíže ukázány dvě vybrané exkurze.

Při environmentální exkurzi se účastníci vydali na několik zajímavých míst v okolí, například si mohli prohlédnout rezervaci "Góra Tuł" v Cisownicy, odchovnu tetřevů v Jaworzynka Wyrchczadeczka, či lom na těšínit ve Stanislavicích u Českého Těšína. Učitelé se při exkurzi s průvodci zaměřili na rozvoj klíčových kompetencí v oblasti environmentálního vzdělávání a výchovy (zejména obdiv a úcta ke krajině a přírodě domova, umění žasnout, objevování detailů, uvědomování si souvislostí). Jeden z materiálů pro děti lze vidět v příloze 1.

50 Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2017 . Praha: Úřad vlády ČR, Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny, 2017. s. 32. 51 Více o časopisech pojednává kapitola 3.2.1. této diplomové práce. 52 Veškeré metodické pomůcky pro učitele a pracovní listy pro děti a žáky lze nalézt na stránkách projektu:http://www.pctesin.cz/old/BS- KS/index.php?h=131902127487249444&m=131902127487249444 31

Historická stezka po Těšínsku provedla učitele zajímavými místy spojenými s historií. Navštívit tak mohli třeba Archeopark v Chotěbuzi, zámek Fryštát v Karviné, nebo Rezydencja Prezydenta RP Zamek w Wiśle (Rezidence Prezidenta Polské Republiky ve Visle).

Transhraniční Sportovní Akademie/ Transgraniczna Akademia Sportowa

Transhraniční sportovní akademie se uskutečnila v roce 2011 a měla učitelům, hlavně tělocvikářům, přinést inspiraci. Po absolvování akce se měli pokusit zavést netradiční sportovní disciplíny do svých hodin, či přímo do vzdělávacího programu školy. Sami si mohli vyzkoušet například curling, vodní záchranářství, sebeobranu nebo pilates.

Historie hranicí nekončí/ Historia ponad granicami

Projekt vznikal a uskutečňoval se v roce 2012-2013. Tento projekt byl zaměřen na vyučování regionálního dějepisu. V jeho rámci byla vytvořena česko-polská pracovní skupina, která měla za úkol zhotovit kurikulum pro výuku. Výsledkem byly dvojjazyčné vzorové pracovní listy, jak pro 1. stupeň, tak i pro stupeň 2. a střední školy. Kurikulum i pracovní listy jsou k dispozici ke stažení na stránkách projektu. 53 Jako příklad se jeden z pracovních listů nachází v příloze 2 této práce.

Akcent@com

Projekt vznikl pro učitele a žáky středních škol ze šesti česko-polských euroregionů (Beskydy - Beskidy, Glacensis, Nisa - Nysa, Praděd - Pradziad, Silesia, Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński) a měl za cíl motivovat k přeshraniční spolupráci a zpopularizovat výuku sousedního dorozumívacího jazyka. V jeho rámci se konaly workshopy pro učitele i studenty. Aktivitou byl i vznik netradiční učebnice CZ-PL i PL- CZ komunikace. Realizace probíhala v letech 2013-2017.

53 Jeden z produktů lze vidět v příloze 2. Další produkty projektu jsou k dispozici zde: http://pctesin.cz/HHN/produkty-projektu.html

32

Zvyšování jazykové kompetence budoucích absolventů na přeshraničním trhu práce/ Zwiększanie kompetencji językowych przyszłych absolwentów na transgranicznym rynku pracy

Jedná se o společný projekt Pedagogického centra pro polské národnostní školství Český Těšín, Univerzity Palackého v Olomouci a Vratislavské univerzity v rámci Programu Interreg V-A Česká republika – Polsko. Projekt si klade za cíl rozšířit jazykové kompetence budoucích absolventů, přičemž účel je jejich lepší šance na uplatnění na polsko-českém přeshraničním trhu práce. Důsledkem by mělo být i snížení počtu absolventů mezi nezaměstnanými osobami. Celý vzdělávací program lícuje s požadavky Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (úroveň A2, B1).

V rámci projektu budou připravovány různé didaktické programy a podpory (například podpůrné materiály pro učitele, skripta, učebnice), budou konány přednášky, atd. Příklad podpůrného materiálu vytvořeného v rámci tohoto projektu lze vidět v příloze 3. Zahajovací konference proběhla roku 2017. Nejnovější zprávy (z minulého roku, tedy 2018) hovoří o přípravě učebnice polského jazyka pro české studenty.

Akcent@net

Předposledním blíže charakterizovaným projektem Pedagogického centra je Akcent@net, jehož cílem je vytvořit kooperační síť učitelů základních a středních škol nacházejících se podél celé českopolské hranice. Jak z názvu vyplývá, projekt navazuje na Akcent@com, který je popsaný výše. Hlavním tvůrcem se stal institut EuroSchola, dále na projektu spolupracuje i Slezská univerzita v Katovicích, konkrétně Fakulta etnologie a pedagogických věd.

Pod hlavičkou projektu se v každém z šesti euroregionů budou konat dvě dvoudenní setkání, kde si budou moci pedagogové vyměnit své zkušenosti. Účastnit se budou samotní učitelé, dále zástupci zřizovatelů škol, pedagogických fakult, aj. Učitelům bude nabídnuta i výměnná stáž, při které budou moci poznat systém škol v Polsku/ v Česku. Stáž bude trvat tři pracovní dny a vyjíždějící pedagog obdrží na pokrytí výdajů grant 200 EUR. Neopomenutelnou aktivitou projektu je bezesporu plánovaný vznik publikace s názvem „Mozaika kultur“. Jak z názvu publikace vyplývá, bude pojednávat o kultuře na česko-polském pohraničí. V první řadě bude určená

33

školám k obohacení regionální výchovy. Na jiných místech potom bude přibližovat a propagovat společnou kulturu Poláků a Čechů.

Platforma edukacyjna i karty pracy – czeskie i polskie realia historyczne w zakresie edukacyjnym Człowiek i jego świat

Mezi výukové projekty patří „Platforma edukacyjna i karty pracy – czeskie i polskie realia historyczne w zakresie edukacyjnym Człowiek i jego świat“. Platforma se přímo nazývá RAZEM Z MIESZKIEM I DĄBRÓWKĄ.54 K financování přispělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a to v rámci dotačního programu s názvem Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a interkulturní výchovy v roce 2012. Jedná se o internetovou výukovou pomůcku pro žáky škol s polským vyučovacím jazykem.

Jednotlivá témata korespondují s vzdělávacím obsahem předmětu Člověk a jeho svět. Celý materiál čítá 40 tematických okruhů týkajících se české i polské historie (20 z českých a 20 témat z polských dějin). Autoři představují dějiny chronologicky. Při cestě historií žáci nejsou sami, ale doprovází je historicky doložené postavy, či průvodci Mieszko a Dąbrówka, kteří vedou mezi sebou dialog a přibližují tak obsah žákům. Otázky, které každá karta obsahuje, jsou kladeny z pohledu příjemce, tedy žáka. Všechna témata jsou bohatě ilustrována. Díky časové ose si žáci lépe uvědomí období, ve kterém se zrovna ve výuce pohybují. Mapa zase napomůže v orientaci. Všem pak bude jasné, kde se daná událost odehrála. Důležitá jsou pro učitele i žáky interaktivní cvičení, která mohou oživit výuku prací na interaktivní tabuli, počítačích, či tabletech. K procvičení nebo i opakování poslouží připravené pracovní listy, které lze snadno vytisknout. Každé téma obsahuje jistý přesah do budoucnosti se záměrem v dětech probudit zájem a ukázat jim, že dějiny nejsou mrtvé. Součástí je i vysvětlení složitějších pojmů a nechybí ani příručka pro učitele s návody, radami a tipy, jak s výukovým materiálem zacházet. Na portále je dostupné i dějepisné pexeso (viz příloha 4). Je jen škoda, že materiál není dostupný v jazyce českém, určitě by jej se radostí využili i čeští učitele dějepisu.

54 Razem z Mieszkiem i Dąbrówką. Strona główna . pc.tesin.cz [online]. Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín. 2012 [cit. 21.2.2019]. Dostupné z: https://www.pctesin.cz/platforma_edukacyjna/ 34

3.2. Další aktivity menšiny

Mezi další aktivity je zahrnuto vydávání periodik, divadelnictví a provozování sekcí knihoven s publikacemi v polském jazyce. I když jednotlivá periodika vydávají organizace uvedené výše, je jejich popisu kvůli podobnosti věnováno místo zde v této kapitole. Naopak profesionální polské divadlo působí v ČR jen jedno a funguje v rámci Těšínského divadla, proto se jeho popis nachází také v této kapitole.

3.2.1. Periodika

Głos - Gazeta Polaków w Republice Czeskiej

Tyto noviny vycházejí dvakrát za týden, a to v úterý a v pátek. Náklad činí 5 000 kusů. Periodikum se věnuje životu v oblasti Zaolzí, oblasti, kde žije původní polská populace. Centrum redakce sídlí v Českém Těšíně. Úterní výtisk si lze zakoupit na 13 Kč a páteční za 17 Kč.

Poprvé byly noviny vydány v roce 1945. Po dlouhou dobu, až do roku 1989, se jednalo o tisk Komunistické strany Československa. Byla měněna i perioda vydávání tisku, nejprve vycházely noviny jednou týdně, později již dvakrát týdně. Po 66 let (od roku 1951 do 2017) vycházel Głos dokonce třikrát týdně. Rok 2018 přinesl změny, noviny už vycházejí pouze dvakrát týdně a změnilo se i jméno z „Głos Ludu” na „Głos”. Čtenáři se mohou dočíst o nových zprávách ze všech oblastí (politika, kultura, sport, aj.), dovědět se o akcích, které se připravují, nebo naopak už proběhly. Součástí novin jsou i křížovky či jiné rébusy.

Nynějším šéfredaktorem je Tomasz Wolff, který je ve funkci od roku 2011. Na webových stránkách novin si lze online prohlédnout všechna čísla od roku 2010. 55 Redakce publikuje i videoreportáže na internetový kanál youtube.com.56

55 Archiv Głos lze nalézt zde: https://glos.live/Archiwum/0 56 Głos - Gazeta Polaków w Republice Czeskiej . youtube.com [online]. Głos. 2018 [cit. 22.2.2019]. Dostupné zde: https://www.youtube.com/channel/UCsbObTBUyjVNj6k3ClkTnMA/featured 35

Obrázek 7 - Głos Ludu, titulní stránka čísla 34 z 22. 3. 2016

Zwrot

Mezi další periodikum patří měsíčník Zwrot, který je vydáván organizací PZKO. Náklad čítá na 1550 kusů. Finanční podporu poskytuje jak Ministerstvo kultury České republiky, tak i Ministerstvo zahraničí Polské republiky. Vydavatelství tohoto měsíčníku se nachází v Českém Těšíně. Ve Zwrotu lze nalézt články poskytující informace o umění, cestování, historii, kultuře. Měsíčník se zaměřuje na Těšínské Slezsko a polskou menšinu. Poprvé byl časopis vydán v roce 1949, přičemž příčinou byla změna dosavadní měsíční přílohy novin Głosu Ludu pojmenované Szyndzioły na časopis Hlavního výboru Polského kulturně-osvětového svazu v Československu. „Prvním šéfredaktorem se stal známý spisovatel a literární aktivista Paweł Kubisz, který mimo jiné byl zakladatelem Śląskiego Związku Literacko-Artystycznego w Czechosłowacji (Slezského literárně-uměleckého svazu v Československu) v roce 1937 r., a po válce (1947) Sekcji Literacko-Artystycznej przy ZG PZKO (Literárně- umělecké sekce při HV PZKO)." 57 Šéfredaktorkou je momentálně Halina Szczotka. Časopis se prodává za 30 Kč.

57 Historie časopisu . zwrot.cz. [online]. Zwrot. 2012 [cit. 12.1.2019]. Dostupné z: http://cs.zwrot.cz/historie-casopisu/ 36

Obrázek 8 - Zwrot titulní stránka čísla 1 rok 2019

Jutrzenka

Jutrzenka je časopis pro děti (1. stupeň ZŠ), který si klade za cíl přirozenou cestou prostřednictvím hry učit a rozvíjet zájmy dětí. Historie časopisu sahá až na počátek 20. století, kdy si lidé z ZG Pedagogické společnosti v Těšínském Slezsku uvědomili potřebu existence tiskoviny pro děti, která bude nápomocná v procesu výchovy. S občasnými přestávkami, zaviněnými například vypuknutím první či druhé světové války, je Jutrzenka vydávána dodnes. V historii vzdělávání žáků hrál časopis důležitou roli, hlavně ve chvílích, kdy byl nedostatek učebnic. Postupem času se měnil vydavatel časopisu, nejprve jej vydával Svaz polských učitelů, od roku 1952 až do roku 1990 to bylo Státní pedagogické nakladatelství v Praze. Rok 1990 přinesl téměř zánik časopisu, o záchranu se zasloužili členové parlamentu Tadeusz a Danuta Branna Wantuły a polské velvyslanectví v Praze. Byl ovšem snížen náklad časopisu a přestali do něj přispívat významné osobnosti místní polské kultury. Problémem byl nedostatek finančních prostředků. V určitém čase se expedice časopisu musela vykonávat soukromým automobilem. Od roku 1996 vydává Jutrzenku Polské pedagogické centrum

37

v Českém Těšíně a můžeme konstatovat, že se finanční situace stabilizovala. Nyní činí náklad 1 000 kusů a jedno číslo stojí 22 Kč.

V časopise lze nalézt pohádky, básně, hádanky, informace nejen o okolí (historie i aktuální záležitosti), ale i o zemích Evropy, písně, aj. Mimo to, mohou děti či učitelé čerpat inspiraci například do výtvarné výchovy. Ze světa žáků jsou i rubriky přinášející fotoreportáže z akcí jednotlivých škol. Čtenáři si mohou i zasoutěžit v různých soutěžích, třeba v luštění rébusů.

Ogniwo

Jedná se o časopis a metodickou pomůcku, která je určen žákům a učitelům 2.stupně ZŠ. V časopise nalezneme pravidelné rubriky, které jsou využitelné v hodinách anglického i polského jazyka, informatiky, zeměpisu, přírodopisu a občanské výchovy. Na obálce každého dílu je vždy fotografie žáka, který dosáhl nějakého významného úspěchu (sport, umělecká tvorba, exaktní oblasti). Velký prostor je žákům věnován i uvnitř, kde mohou v různých sekcích prezentovat svou tvorbu. V časopise je vždy také rozhovor s žákem, jehož fotografie tvoří část titulní strany. Jak se uvádí na webu: „Ideální čtenář Ogniwa je inteligentní a kreativní, kterého fascinuje svět, zároveň mu není lhostejný osud Země, miluje svůj region, je zběhlý v jeho historii i v aktuálním dění, může být okouzlen krásou poezie, umění, přírody a krajiny, není mu cizí osud druhého člověka." 58

Co se týče historie časopisu, ta je velmi podobná historii Jutrzenky. Časopisy po celou dobu vycházejí paralelně. Současný náklad Ogniwa činí 700 kopií a jedno číslo lze zakoupit za 25 Kč

3.2.2. Divadlo

Jediná profesionální scéna polského divadla se nachází v Těšínském divadle. V jistém pohledu se jedná o divadlo unikátní. V jedné budově působí celkem tři scény - česká scéna, polská scéna a scéna loutkového divadla. Bývalý ředitel divadla Karel

58 GLAC, Barbara. CURZYDŁO, Czesław. Historia Ogniwo . pctesin.cz. [online]. Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín. 2009 [cit. 12.1.2019]. Dostupné z: https://m.akcent.pctesin.cz/historia-ogniwo.html 38

Suszka označil v rozhovoru pro Divadelní noviny Těšínské divadlo „jako určitý most pro vzájemné propojování dramatické literatury české a polské." 59

Polská scéna městského divadla v Českém Těšíně

Polská scéna vznikla v roce 1951 z iniciativy tehdejšího ředitele Josefa Zajíce a ředitele divadla v Bielsku-Bialé Aleksandra Gąssowského. Ke vzniku přispěl i Polský kulturně-osvětový svaz. První uvedenou hrou se stalo dílo Aleksandera Maliszewského Wczoraj i przedwczoraj v režii Władysława Delonga. Představení se uskutečnilo 14. října roku 1951. V počátcích zde hráli herci z mnoha okolních amatérských divadelních skupin, kteří se nebáli přejít na scénu, jejíž budoucnost nebyla úplně jistá. V nynější době působí na polské scéně 16 herců. Obvykle v sezóně vyjde 6 premiér (zhruba 150 představení ročně). Artisté se svými představeními jezdí i do jiných měst nejenom po České republice, ale i do zahraničí. Mimo návštěv Polska, vystoupení probíhají na Slovensku, Litvě, Ukrajině, či Rakousku. Tato polská scéna je jediné profesionální polské divadlo působící mimo Polskou republiku. Financováno je plně našim státem, provozovatelem se stal Krajský úřad Moravskoslezského kraje . Bezesporu největším úspěchem je společná inscenace, tedy české a polské scény, Cieszyńskie nebe – Těšínské niebo, které obsahuje texty Jaromíra Nohavici. Jedná se o divadelní zpracování historie soužití Čechů, Poláků, Židů a Němců. V divadle jsou představovány jak hry českých autorů (Sprawa Makropulos Karla Čapka), tak hry polských autorů (Lalka Bolesława Prusa), či hry starých klasiků nebo zahraničních autorů (Romeo i Julia od Williama Shakespeara). 60 Za rok 2018 bylo odehráno 129 představení, které navštívilo celkem 46 523 diváků.

Loutková scéna BAJKA

Pro nejmenší funguje v divadle třetí scéna, a to loutková scéna BAJKA. Její vznik se datuje do roku 1948, od kterého působila jako loutkové divadlo PZKO a připravovala představení pouze v jazyce polském. Od roku 2008 toto loutkové divadlo působí pod střechou Těšínského divadla. Změnou bylo i zahájení performancí v češtině. Představení tak navštěvují jak děti z polských mateřských škol, tak i z těch českých.

59 JINDROVÁ, Zuzana, SUSZKA Karol s MISAŘ Ivan. Těšínské divadlo . divadelni-noviny.cz [online]. Divadelní noviny, 4.4. 2014 [cit. 4.1.2019]. Dostupné z: https://www.divadelni-noviny.cz/tesinske- divadlo 60 Historie . tdivadlo.cz. [online]. Těšínské divadlo, 2019 [cit. 1.3.2019]. Dostupné z: http://www.tdivadlo.cz/historie 39

V dnešní době připraví divadlo tři premiéry za rok, které vyhotoví ve dvou verzích, a to v jazyce českém a v jazyce polském. Celkem působí v Bajce 5 herců. Do repertoáru patří například Pippi Pończoszanka od Astrid Lindgren, nebo Rumcajs od Václava Čtvrtka.

3.2.3. Polské knihovny

Poláci usilují o udržení dosavadních polskojazyčných knižních fondů, které jsou umístěny v 15 městských a místních knihovnách s 41 pobočkami. 61 Největší polské fondy vlastní a přední místo mezi knihovnami zaujímá Regionální knihovna Karviná, která metodicky řídí polské odbory jednotlivých městských a místních knihoven. Své služby nenabízí jen dospělým čtenářům a studentům, ale také žákům, pro které organizuje různé besedy (například s polskými spisovateli). 62

61 SZYMECZEK, Józef. KASZPER, Roman. Poláci v České republice v době transformace společnosti po roce 1989 . In:KASZPER Roman, Bohdan MAŁYSZ a Józef SZYMECZEK. Poláci na Těšínsku: studijní materiál . Český Těšín: Kongres Poláků v České republice, 2009, s. 89. 62 Pobočky . rkka.cz [online]. Regionální knihovna Karviná, 2014 [cit. 2.3.2019]. Dostupné z: https://www.rkka.cz/pobocky/ 40

4. Polské menšinové školství

4.1. Vzdělávání menšin

V zákoně o právech příslušníků národnostních menšin z roku 2001 jsou poskytovány základní právní jistoty pro určování práv menšin v ČR. Mezi práva příslušníků národnostních menšin patří: právo na sdružování příslušníků národnostní menšiny, právo na účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostní menšiny, právo na užívání jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny, právo na vícejazyčné názvy a označení, právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy, právo na užívání jazyka národnostní menšiny ve věcech volebních, právo na rozvoj kultury příslušníků národnostních menšin, právo na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny, a konečně právo na vzdělání v jazyce národnostní menšiny. 63

Paragraf 11 hovoří: „Příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo na výchovu a vzdělávání ve svém mateřském jazyce ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních za podmínek, které stanoví zvláštní právní předpisy." 64

Národnostní menšiny mají právo na to, aby vznikly školy nebo třídy pro vyučování dětí v jejich mateřském jazyce. Takové školy jsou ale zřizovány jen v oblastech, kde je vyšší koncentrace obyvatel těchto menšin. V České republice je právo zřizovat školy s vyučovacím jazykem menšiny využíváno především menšinou polskou, která je soustředěna více méně na jednom území.

Početná menšina je i menšina slovenská. Příslušníci této menšiny jsou ovšem rozptýleni po celé České republice a jejich zájem o výuku mateřského jazyka je malý (základní škola, která se nacházela v Karviné, byla pro nízký zájem zrušena, taktéž i Slovenské gymnázium v Praze). Rozptýlenou menšinou je i menšina německá. Různá sdružení Němců (například Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) chtějí plošně zřizovat dvojjazyčné školy nebo třídy s částečnou výukou v německém jazyce. Zároveň by bylo umožněno žákům německé národnosti zvládnutí němčiny jako

63 Zákon č. 273/2001 Sb. Zákon o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů 64 § 11 zákona č. 273/2001 Sb. Zákon o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů 41

jazyka mateřského. Takto to funguje například v dvojjazyčných školách v Praze (Základní devítiletá škola vzájemného porozumění a První gymnázium Thomase Manna). Co se týče maďarské a řecké menšiny, je výuka mateřských jazyků vedena v nepovinných předmětech. 65

4.2. Historie polského menšinového školství od roku 1918 do 1989

Se vznikem Československé republiky přišlo omezení mimo jiných i polských škol. České školy byly upřednostňovány. To vyvolalo nespokojenost na straně polské menšiny. Jejich školy byly podporovány hlavně ze zahraničí. „V parlamentních projevech, publicistice, v masových demonstracích bývala školská otázka a politika předmětem ostré výměny názorů.“ 66 Ve 20. letech probíhalo vyučování v jazyce českém. Byly prováděny ekonomické nátlaky na rodiče, aby posílali své děti do škol českých. V roce 1920 existovalo 101 polských menšinových škol pro 22 000 žáků, o deset let později klesl počet žáků zhruba na polovinu, a to 11 000. 67

Mnoho diskuzí bylo vedeno ohledně zestátnění polských škol. Většina z nich totiž byla financována Školskou maticí nebo soukromníky. Jen málo jich bylo hrazeno z prostředků obecních úřadů nebo československým ministerstvem školství. Udržování soukromých škol ale bylo dlouhodobě pro polskou společnost neúnosné. Jednání polské menšiny o zestátnění ovšem nebylo úspěšné. A tak hlad po státních polských školách s vyučováním v polštině rostl.

S příchodem nacistů byly v oblasti Sudet postupně zrušeny všechny menšinové měšťanské školy. Žáci tak museli chodit do škol německých, v některých byly tzv. přechodné třídy. Po absolvování obecní školy byly děti přidělovány na místa nekvalifikovaných dělníků v zemědělství či průmyslu. Na Těšínsku byly všechny školy s polským jazykem vyučovacím zakázány a veřejné užívání jazyka polského bylo velmi přísně trestáno. Lze říci, že v tomto období neexistoval jak český tak ani polský kulturní život. Pokud nějaká výuka probíhala, tak jedině v tajnosti.

65 Srov. SZYMECZEK, Józef. Evropské standardy vzdělávání v oblasti práv národnostních menšin . Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, s.39-40. 66 GAWRECKI, Dan. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. I . Opava: Slezská univerzita, Filozoficko- přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003, s. 350. 67 Srov. JASIŃSKI, Zenon. Školství . In: KADŁUBIEC, Karol Daniel. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice (1920-1995). Ostrava: Ostravská univerzita, 1997, s. 187. 42

Po ukončení války polská menšina usilovala o obnovení polského školství. A tak Ministerstvo školství a kultury Československé republiky vydalo dekret, který se týkal obnovy provozu škol s polským vyučovacím jazykem. Tyto školy měly fungovat stejně jako školy české, výjimku tvořilo pouze pravidlo minimálního počtu žáků. Polská škola mohla vzniknout i při počtu pouze 20 žáků. Menšinové školy spadaly pod státní systém školství. Bylo obnoveno 74 polských obecních škol, 10 škol měšťanských a 21 škol mateřských. Spory se ale táhly o místnosti vhodné k výuce, školní potřeby nebo o navrácení majetku, který před válkou patřil polským školám. Matice školská revitalizována nebyla. Veškeré organizační záležitosti tak převzalo TNP (Towarzystwo Nauczycieli Polskich), které naopak obnoveno bylo. Mezi jejich aktivity patřilo i zajištění knih a učebnic. Protože výukových materiálů bylo velmi malé množství, započalo vydávání časopisů Naše škola (Nasza Szkola) a Školní práce (Praca Szkolna). Činnosti TNP byly v roce 1946 zakázány. Okresní a obecní úřady nerespektovali právo polské menšiny na školství, i přesto, že na vyšších úrovních (ústřední a krajské úřady) bylo toto právo uplatňováno. Odpor proti menšinovému školství si vyžádal zrušení 14 polských škol a mnoha škol mateřských. 68

Až od roku 1946, kdy byla podepsána dohoda o přátelství a spolupráce mezi Polskem a Československem, se začala situace pomalu vylepšovat. Řešeno bylo například vyplácení polských učitelů (do té doby jich 50% nebylo vůbec odměňováno). Ve vesničkách a malých městech ale odpor trval, příkladem může být propuštění 40 polských učitelů, a to bez udání důvodu. Vydávání časopisů pro děti a mládež převzala po zrušení TNP organizace PZKO. 69

Až do let 60. docházelo k růstu polského národního školství. V roce 1948 byly zprovozněny všechny polské mateřské školy. V roce 1950 existovalo na Těšínsku 47 mateřských škol. O šest let později, roku 1956, jich už bylo 64. Tyto mateřské školy navštěvovalo zhruba 2 100 dětí. V následujících 15 letech se počet snížil o třetinu. 70

68 Srov. JASIŃSKI, Zenon. Školství . In: KADŁUBIEC, Karol Daniel. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice (1920-1995). Ostrava: Ostravská univerzita, 1997, s. 196-197. 69 Srov. tamtéž, s. 197. 70 Srov. tamtéž, s. 199. 43

V roce 1948 bylo v provozu 75 obecních škol s cca 7 600 žáky. Množství škol postupně narůstalo. Nejvíce základních škol s polským vyučovací jazykem fungovalo v letech 1962/1963 (86 škol na cca 8700 žáků). 71

Co se týče středního školství, vzniklo druhé polské gymnázium (Gymnázium v Českém Těšíně) a na odborných středních školách byly otvírány třídy s polským vyučovacím jazykem (ekonomická škola v Českém Těšíně, dívčí škola v Třinci, zemědělská školy v Jablunkově, aj.)

70. a 80. léta znamenala pro polské menšinové školství pokles počtu žáků. V roce 1988/1989 bylo v činnosti pouze 28 základních škol s cca 3400 žáky. Příčinou se stalo rušení malých škol a následné vytvoření velkých tzv. spádových škol. Ve středním školství byl trend podobný. Pro nedostatečný zájem postihl konec existence třídy s polským vyučovacím jazykem. 72 Studium na středních českých školách preferovala přibližně polovina absolventů základních škol s polským jazykem vyučovacím. Ti, kteří se odhodlali studovat nadále v polštině „měli vždy dobré předpoklady pro studium na vysokých školách jak v Československu, tak v Polsku.“ 73 Polské školy si vždy zakládaly na kvalitě vzdělávání. Jasiński uvádí, že „úroveň didakticko-výchovné práce na polských školách byla o něco vyšší než na školách českých. Dělo se tak díky vysoké společenské angažovanosti učitelů, většímu podílu rodičů na práci školy, menšímu počtu výchovných problémů v polských rodinách, menšímu počtu žáků ve třídách a v neposlední řadě vysoké odbornosti polských učitelů (na začátku 70. let ukazatel nekvalifikovaných učitelů na polských školách nepřekračoval 3%).“ 74

Po roce 1989 došlo k velkým změnám. Instituce, které vykonávaly dohled a poskytovaly polským školám oporu, byly zrušeny. S přívalem jiných problémů souvisejících s transformací státního orgánu nezbyl na praktické řešení menšinového národnostního školství prostor. Menšinové školství nemělo, co se týče institucí, žádné zázemí. O nápravu se snažila organizace Sdružení polských učitelů a PZKO. Až v roce 1991 byla ustanovena pobočka Školského úřadu v Karviné pro menšinové školství (jak polské, tak slovenské i německé, romské). Poláci vynaložili snahy o existenci

71 Srov. tamtéž, s. 199. 72 GAWRECKI, Dan. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. II . Opava: Slezská univerzita, Filozoficko- přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003, s.501. 73 JASIŃSKI, Zenon. Školství . In: KADŁUBIEC, Karol Daniel. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice (1920-1995). Ostrava: Ostravská univerzita, 1997, s. 204. 74 Tamtéž. 44

samostatného úřadu, který by se věnoval výhradně polskému školství v České republice. Avšak veškeré jejich úsilí bylo marné. Naopak se uvažovalo o zrušení pobočky Školského úřadu v Karviné pro menšinové školství. 75

Roku 1992 byl tehdejšímu předsedovi české vlády Petru Pithartovi doručen dopis vytvořený Radou Polaków. Ti v dopise poukázali na hlavní nedostatky polského menšinového školství, a to: 1) nedostatky v systému financování, 2) neexistenci institucí, které by se staraly o další vzdělávání a zdokonalování polských vyučujících, 3) nepřítomnost odborného dozoru nad polským menšinovým školstvím, 4) neuspokojivou koncepci připravování, vydávání a distribuce učebnic a didaktických pomůcek, 5) nedostatečnou koncepci personálního zabezpečení polského menšinového školství. 76

Částečnou nápravou problémů mělo být zřízení Střediska pomoci školám (Ośrodek Pomocy Szkołom) v roce 1992. O tři roky později došlo k vytvoření další instituce, která měla poskytovat pomoc polským menšinovým školám a hlavně polským učitelům. V Českém Těšíně vzniklo Pedagogické centrum pro polské národnostní školství v ČR. 77

Na základě zákona ČNR č.564/1990 Sb. (o státní správě a samosprávě ve školství), byly školy a školská zařízení svěřeny do péče obcí, které se tak staly jejími nadřízenými orgány. Toto předání správy škol obecním úřadům znamenalo pro polské školství další problémy, konflikty a zklamání. O existenci školy, financování, přiznání financí rozhodoval obecní úřad. V některých obcích došlo k sloučení české a polské školy, a to bez vědomí institucí polské menšiny Rady Poláků, polské Matice školské, polského pedagogického střediska, aj. Není překvapením, že se takové jednání obecních úřadů setkalo s vlnou nespokojenosti na straně polské menšiny. „Jak HV PZKO nebo TNP, tak reaktivovaná polská Matice školská se snažily vzbudit zájem o školství u celého menšinového obyvatelstva, jakož i u příslušných orgánů v Polsku. Zástupci těchto organizací navázali kontakty s ministerstvem osvěty (Ministerstwo Edukacji

75 Srov. JASIŃSKI, Zenon. Školství . In: KADŁUBIEC, Karol Daniel. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice (1920-1995). Ostrava: Ostravská univerzita, 1997, s. 207 76 Srov. tamtéž. 77 Více o Pedagogickém centru pro polské menšinové školství v ČR pojednává kapitola 3.1.3. této diplomové práce. 45

Narodowej) ve Varšavě, s osvětovými kurátory, agendami sněmu a senátu Polské republiky.“ 78

4.3. Současnost

V roce 2002 byla zřízena Všeobecným shromážděním Kongresu Poláků v ČR školská komise, která měla především zmapovat stav polského školství. Následně měla odhalit problémy a předložit návrh řešení. Školský zákon stanovil pro zřízení jakékoli třídy minimum 17 žáku. Kongres Poláků ovšem volal po snížení minimální hranice pro třídy menšinového školství a vypracoval k tomu i dokument. Návrhu bylo vyhověno a „školský zákon tak stanovil, že třídu příslušného ročníku mateřské školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 8 dětí s příslušností k národnostní menšině. Třídu příslušného ročníku základní školy lze pak zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 10 žáků. Mateřskou školu nebo základní školu s jazykem národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny třídy budou naplněny v průměru nejméně 10 dětmi nebo žáky s příslušností k národnostní menšině. I když nedojde k naplnění těchto limitů, lze sjednat výjimku."79

Polské národnostní školství je součástí českého státního školství. Všechny polské školy se orientují podle stejných Rámcových vzdělávacích programů jako ostatní školy v České republice, rozdílem je jen to, že pro polské školy je v RVP zakotvena i výuka polštiny. České RVP do polštiny překládá Pedagogické centrum pro polské národnostní školství v Českém Těšíně. Školy s polským vyučovacím jazykem si potom tvoří vlastní ŠVP. Vyučování probíhá v polštině s výjimkou českého jazyka.

Jak uvádí zpráva o situaci národnostních menšin za rok 2017, „V roce 2017 pokračovalo vzdělávání v MŠ s polským jazykem vyučovacím a i v MŠ, v nichž byly zřízeny třídy s polským jazykem vyučovacím. Do 33 MŠ s polským jazykem vyučovacím dochází 835 dětí. Ve srovnání s předchozím školním rokem se celkový počet dětí zvýšil o 1 dítě. V ZŠ s polským jazykem vyučovacím se vzdělávalo 1947 žáků ve 131 třídách 25 škol (některé jsou plně organizované, jiné mají pouze první stupeň). Oproti roku 2016

78 JASIŃSKI, Zenon. Školství . In: KADŁUBIEC, Karol Daniel. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice (1920-1995). Ostrava: Ostravská univerzita, 1997, s. 208. 79 SZYMECZEK, Józef. Evropské standardy vzdělávání v oblasti práv národnostních menšin . Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011. s. 41. 46

se počet žáků zvýšil o 49 a počet tříd se zvýšil oproti roku 2016 o 8. Všechna školská zařízení s polským jazykem vyučovacím v Moravskoslezském kraji se nacházejí na území okresů Frýdek - Místek a Karviná, kde je největší koncentrace obyvatel polské národnosti. Všechna polská školská zařízení jsou zařazena do rejstříku škol a školských zařízení resortu. Jejich úkolem je vzdělávání občanů České republiky polské národnosti v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, avšak v jejich mateřském jazyce. Na Gymnáziu s polským jazykem vyučovacím v Českém Těšíně se vzdělávalo 312 žáků ve 12 třídách (oproti roku 2016 se vzdělává o 12 žáků méně, v každém ročníku jsou 3 třídy). Na SOŠ, Obchodní akademii v Českém Těšíně studovalo celkem 41 žáků (počet žáků se oproti roku 2016 zvýšil o 4)." 80 Na následující straně se nachází seznam mateřských, základních a středních škol, kde se vzdělávají žáci a studenti s příslušností k polské menšině. U základních škol je uvedeno, zda se jedná o školu, kde je jen 1. stupeň nebo o školu s 1. i 2. stupněm.

80 Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2017 . Praha: Úřad vlády ČR, Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny, 2017. s. 28-29. 47

Mateřské školy:

Okres Karviná Okres Frýdek-Místek • Albrechtice • Bocanovice • Český Těšín - Svibice • Bukovec • Český Těšín, Akátová • Bystřice nad Olší • Český Těšín, Hrabinská • Dolní Lomná • Český Těšín, Moskevská • Hnojník • Karviná Fryštát • Košařiska • Horní Suchá • Hrádek • Dolní Lutyně • Jablunkov • Orlová Lutyně • Milíkov • Stonava • Mosty u Jablunkova • Těrlicko • Návsí • Havířov Bludovice • Nebory • Oldřichovice • Písek • Ropice • Třinec - Dolní Lištná

• Třinec Konská • Třinec SNP • Třinec • Vendryně Zaolší • Vendryně

Základní školy:

Okres Karviná Okres Frýdek-Místek • Český Těšín (ročníky 1.-9.) • Bystřice (ročníky 1.-9.) • Havířov Bludovice (ročníky 1.-9.) • Hnojník (ročníky 1.-9.) • Karviná - Fryštát (ročníky 1.-9.) • Jablunkov (ročníky 1.-9.) • Dolní Lutyně (ročníky 1.-9.) • Třinec (ročníky 1.-9.) • Horní Suchá (ročníky 1.-9.) • Vendryně (ročníky 1.-9.) • Těrlicko (ročníky 1.-5.) • Mosty u Jablunkova (ročníky 1.-5.) • Český Těšín - Svibice (ročníky 1.-5.) • Třinec VI (ročníky 1.-5.) • Albrechtice (ročníky 1.-5.) • Bukovec (ročníky 1.-5.) • Orlová - Lutině (ročníky 1.-5.) • Hrádek (ročníky 1.-5.) • Stonava - Holkovice (ročníky 1.-5.) • Košařiska (ročníky 1.-5.) • Dolní Lomná (ročníky 1.-5.) • Milíkov (ročníky 1.-5.) • Návsí (ročníky 1.-5.) • Oldřichovice (ročníky 1.-5.) • Ropice (ročníky 1.-5.)

Střední školy

Ryze polská střední škola Polské třídy na jiných středních školách • Polské gymnázium - Polskie • Obchodní akademie-Akademia Gimnazjum im. Juliusza Słowackiego Handlowa, Český Těšín v Českém Těšíně • Střední zdravotnická škola, Karviná • Střední průmyslová škola - Technikum Przemysłowe, Karviná • Albrechtova střední škola, Český Těšín

48

Obrázek 9 - Počty žáků ve školách s polským jazykem vyučovacím za posledních 11 let

Stav žáků v polských školách se snižoval, s nástupem silných ročníků se počet žáků na základních školách mírně zvýšil (viz obrázek 8). Trend i podle sčítání lidu je ten, že počet příslušníků polské menšiny neustále klesá. Tento stav má příčinu v nepříznivé demografické níži, která zasáhla celou ČR. Dalším důvodem je neexistence plné dvojjazyčnosti a pomalé mizení polského jazyka z veřejných míst. Mladí Poláci hovoří buď v nářečí "po naszymu" nebo česky. Další příčinou jsou i smíšená manželství, ze kterých pak potomci nastoupí na českou školu (téměř 80%). 81 Od školního roku 2010/2011 mají studenti středních škol s polským jazykem vyučovacím možnost skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny, tedy v polštině. Výjimku tvoří pouze zkouška z českého jazyka a literatury. 82

81 Srov. SZYMECZEK, Józef. Evropské standardy vzdělávání v oblasti práv národnostních menšin . Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011. s.42. 82 Srov. Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2017 . Praha: Úřad vlády ČR, Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny, 2017. s. 25. 49

5. Praktická část

5.1. Výzkum

5.1.1. Cíl výzkumu

Identita se dá definovat jako niterní pocit vlastní totožnosti, který se zakládá na prožívání vlastní komunity. Národní identita je potom kolektivní a sociální identita, jež jedinec projevuje svým pozitivním vztahem k vlastnímu národu či zemi. K danému národu se hlásí jako jeho příslušník, čímž se vymezuje vůči národům a kulturám jiným. 83 „Identita obyvatel na určitém území je tím výraznější, čím těsnější vztahy mají dané vědomosti lidí s jejich činnostmi, zájmy a aktuálními úkoly, se kterými se na daném prostoru setkávají." 84

Od rozdělení a přiřknutí Těšínska Československé republice se Poláci na tomto území cítili být Poláky a jistým způsobem projevovali příslušnost k Polskému národu. Udržovali kontakty se svou duchovní vlastí . Okupace Německem a internacionalismus komunismu přinesl oslabení národní identity Poláků (vůči Polsku). Jak píše Szymeczek: „celkově pak identita Poláků v ČR slábne a ubírá se směrem od národní identity k identitě regionální, což se u části Poláků projevuje kladením důrazu na folklor a nářečí místo na polskou kulturu a polský jazyk." 85

Zároveň však od roku 1990 sílí v lidech obývajících Slezsko pocit příslušnosti k oblasti. „Pocit slezanství, spojující Čechy z českého Slezska a Poláky z polského Slezska, začal v posledních letech fungovat jako duchovní podklad směřování k utváření slezských euroregionů jakožto základny oživení vzájemných ekonomických, kulturních, turistických a jiných kontaktů." 86 Přítomnost identity slezské vyprodukovala ideový most pro kooperaci Čechů, Poláků a také Němců v oblasti. „Obnovené pojetí slezské identity se může za příznivých okolností zformovat v produktivní přínos pro výchovu k evropanství." 87

83 Srov. ZPĚVÁK, Aleš. Co je co? Národ, nacionalismus a národní identita. [online]. Argument!, 2017 [cit. 31.1.2019.] Dostupné z: http://casopisargument.cz/2017/08/11/co-je-co-narod-nacionalismus-a- narodni-identita/ 84 SZYMECZEK, Józef. Identita obyvatel Moravskoslezského kraje . Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, s. 10. 85 Tamtéž, s. 57. 86 Tamtéž, s. 24. 87 Tamtéž. 50

Jakou národní identitu mají žáci a studenti náležící k polské menšině? Do jaké míry je jejich národní identita zjistitelná? Na základě těchto otázek byl určen cíl výzkumu diplomové práce, a to zjištění postoje žáků a studentů ke své národní identitě.

5.1.2. Hypotézy

Pro výzkum byly určeny tři hypotézy. Jelikož se jedná o polskou menšinu, byla stanovena tato hypotéza: Studenti a žáci určí svou identitu převážně jako polskou, a to cca v 75% . Jelikož se k národní identitě váže i používání jazyka v běžné mluvě, hlavně tedy v rodinném a přátelském okruhu, byla jako druhá hypotéza zvolena tato: Žáci a studenti doma hovoří převážně místním nářečím . Již z historie jsou známy spory mezi Čechy a Poláky. V dnešní době jsou lidé náležící k menšině někdy ostrakizováni (stereotypy, ničení polských nápisů, apod.). Proto se žáci a studenti budou cítit jako příslušníci minority. Poslední hypotéza tedy zní: Více jak polovina žáků a studentů se cítí jako menšina v České republice.

5.1.3. Metoda výzkumu

Jako metoda výzkumu bylo použito dotazníkové šetření. Dotazníky byly respondentům předloženy v tištěné podobě a obdrželi je ve vyučovací hodině od svých učitelů. Na vyplnění měli dostatek času a v případě nejasností se mohli vyučujícího zeptat. Data byla sbírána v rozmezí od 11.2.2019 do 16.2.2019. V krátkém úvodu byli respondenti osloveni a informováni o účelu dotazování, a to tak, že dotazník zkoumá národní identitu a jeho vyhodnocení bude součástí diplomové práce. Také byli poučeni, že dotazník je anonymní, a nemusí tedy uvádět své jméno. Úvod obsahoval i instrukce k vyplnění. Dotazník celkem obsahoval 11 otázek, převážně uzavřených, u některých měli žáci a studenti možnost určitá fakta dospat (jednalo se o dotazník polostrukturovaný). Rozvržení otázek bylo od těch jednodušších po složitější, ty byly více spjaté se samotným výzkumem. Na konci dotazníku se nacházely otázky, které mohly být pro některé citlivé, či choulostivé. Celý dotazník se, v takové podobě ve které byl předložen žákům a studentům, nachází v příloze 5.

5.1.4. Charakteristika výzkumného souboru

Respondentů bylo celkem 120. Polovina z nich navštěvuje 8. či 9. třídu Základní školy s polským vyučovacím jazykem v Českém Těšíně, druhou polovinu tvořili

51

studenti maturitního, tedy 4., ročníku Polského gymnázia im. Juliusza Słowackiego v Českém Těšíně.

Respondentů ze Základní školy s polským vyučovacím jazykem v Českém Těšíně bylo celkem 60. Dotazník vyplnilo 35 žáků z 8. třídy a 25 žáků z třídy 9. převážně ve věku od 13 let do 15 let, jednomu respondentovi bylo 16 let. Celkově se zúčastnilo 30 chlapců a 30 dívek.

8. třída 9. třída chlapci 16 14 dívky 19 11 celkem 35 25 60

Polské gymnázium im. Juliusza Słowackiego v Českém Těšíně je jedinou střední školou s polským vyučovacím jazykem v České republice. Zde dotazník vyplnilo 60 studentů ze tří tříd 4. ročníků převážně ve věku od 18 do 19 let, jeden respondent uvedl věk 20 let. Celkově se zúčastnilo 28 mužů a 32 žen.

4. ročník muži 28 ženy 32 celkem 60

5.1.5. Výsledky výzkumu

Výsledky dotazníkového šetření budou znázorněny v grafech. Každá otázka bude mít samostatný graf, kde bude možno vidět odpovědi žáků základní školy v porovnání s odpověďmi studentů gymnázia. Vždy je nejprve umístěn graf k dané otázce a pod ním se nachází komentář k výsledkům. Závěr kapitoly tvoří shrnutí výzkumu.

52

Graf 1 - Jazyk webů na internetu

Když surfuješ na internetu, prohlížíš si více weby v češtině nebo v polštině?

čeština 52 37

polština 6 21 Gymnázium

asi stejně 1 Základní škola 2

angličtina 1 0

0 10 20 30 40 50 60

V moderní době je využívání internetu nedílnou součástí života. První otázka se proto dotazovala na jazyk, ve kterém si respondenti prohlížejí weby. Vzhledem k tomu, že žijí v Česku, internet jako první nabízí stránky v češtině (pokud si jej uživatel nenastaví jinak). Proto byly podobné výsledky očekávány. To, že gymnazisté volili více češtinu než žáci základní školy, lze vysvětlit tím, že ve svém věku již mají větší znalost češtiny než když byli mladší, tudíž jsou schopni v tomto jazyce přijímat i složitější informace.

Graf 2 - Znalost polských a českých celebrit

Zkus se zamyslet, kolik znáš polských a kolik českých celebrit (zpěváků, herců, politiků, sportovců). Znáš jich více polských nebo českých?

31 českých 31

9 polských Gymnázium 13 Základní škola

20 asi stejně 16

0 5 10 15 20 25 30 35

53

Další otázka mířila na znalost celebrit a měla tak ukázat, v jaké míře respondenti vnímají české a polské osobnosti. Předpokládá se, že jsou ve svém okolí obklopeni především celebritami českými, které vnímají více. To se i potvrdilo. Více jak 50% žáků i studentů zná více celebrit českých. Těch, co znají celebrity české a polské ve stejné míře, je více než těch, kteří znají celebrity spíše polské.

Graf 3- Jazyk komunikace v domácnosti

Hovoříte doma více česky nebo polsky?

3 česky 4

7 polsky Gymnázium 14 Základní škola

50 jiné: místní nářečí 42

0 10 20 30 40 50 60

Graf 3 znázorňuje volby odpovědí u otázky, která sleduje dorozumívací řeč v rodinách respondentů. Na grafu můžeme vidět, že v rodinách žáků a studentů je nářečí ještě zachováno. Záměrně byly u otázky uvedeny možnosti volit češtinu, nebo polštinu, nebo variantu jiné , kde dotazovaní přímo vypisovali jazyk mluvy. Zajímavé byly odpovědi, které doplňovali. Nejčastěji uváděli těšínské nářečí jako "po naszymu". Pak třeba "po našemu", "nářečí", "zdejší nářečí", "gwara". Všemi uvedenými názvy se těšínské nářečí označuje.

Nářečím mluví místní obyvatelé (starousedlíci). Polská menšina má k nářečí kladný vztah, její příslušníci jej často berou jako mateřský jazyk. „Jejich spontánní komunikace v nářečí, a to i v přítomnosti neznámých osob, je něco, co nemá na polské straně hranice obdoby." 88 Na polské straně je nářečí považováno za "horší" prostředek komunikace a v nářečí se komunikuje v intimním prostředí (tzn. rodinná, sousedská a přátelská komunikace). Na straně české se mluvit nářečím lidé neostýchají.

88 BOGOCZOVÁ, Irena, Małgorzata BORTLICZEK. Jazyk příhraničního mikrosvěta: (běžná mluva Těšíňanů v ČR) = Język przygranicznego mikroświata : (mowa potoczna mieszkańców Zaolzia). Vydání: druhé, doplněné. Ostrava: Ostravská univerzita, 2017, s.36. 54

Nepůvodní obyvatelstvo (imigranti z jiných částí ČR, kteří přišli do oblasti převážně v 90. letech) českého Těšínského Slezska se k nářečí staví odmítavě. Taková osoba v místní mluvě registruje slova česká, často zkomolená, což ji ,,přirozeně dráždí" , nebo třeba i pobuřuje. V publikaci Jazyk příhraničního mikrosvěta je citován Milerski (autor slovníku západotěšínského nářečí): „Přistěhovalí, kteří těšínské národnostní otázce a minulosti Těšínska nerozumí, se někdy vůči původnímu obyvatelstvu chovají arogantně. Místní nářečí je pro ně i pro české školy předmětem posměchu. Říkají, že je to hantýrka a že by mělo být všemi způsoby vytlačováno."89

Graf 4 - Jazyk stanic v televizi

Pokud sleduješ TV, které kánály sleduješ více?

49 české 38

9 polské 16 Gymnázium 2 Základní škola asi stejně 2

0 nesleduji TV 4

0 10 20 30 40 50 60

Většina respondentů sleduje televizní kanály v jazyce českém. Je to především kvůli tomu, že televize nabízí daleko více stanic českých než těch polských. Polské programy a polské stanice vyhledává 15% studentů a 26,6% žáků základní školy. Našli se i respondenti, kteří televizi nemají, nebo ji nesledují (4 tázaní žáci základní školy). Z výsledků lze udělat závěr, že žáci a studenti polské televizní kanály nevyhledávají.

89 BOGOCZOVÁ, Irena, Małgorzata BORTLICZEK. Jazyk příhraničního mikrosvěta: (běžná mluva Těšíňanů v ČR) = Język przygranicznego mikroświata : (mowa potoczna mieszkańców Zaolzia). Vydání: druhé, doplněné. Ostrava: Ostravská univerzita, 2017, s.37. 55

Graf 5 - Zdroje příjmů informací

Okdud čerpáš informace o dění v našem městě/ regionu?

Převážně zdroje v češtině 23 27

Převážně zdroje v polštině 18 21 Gymnázium Zdroje v češtině i polštnině ve 17 Základní škola stejné míře 6

Od rodičů, známých 2 6

0 5 10 15 20 25 30

Informace o dění v regionu čerpá více studentů a žáků v jazyce českém. O něco méně je těch, kteří vyhledávají informace ve zdrojích polských. Nedá se ale říci, že by čeština výrazně převažovala. Žáci a studenti polských škol mají oproti českým žákům výhodu znalosti dalšího jazyka. Mohou tedy tuto znalost využívat i při vyhledávání a přijímání informací.

Graf 6 - Návštěva kroužků

Navštěvuješ nějaký kroužek?

23 Ano, zájmové činnosti organizované polskou Gymnázium menšinou Základní škola 30

0 5 10 15 20 25 30 35

Otázka 6 přesně zněla: Navštěvuješ nějaký kroužek, provozuješ nějakou zájmovou činnost, či jsi členem nějakého spolku? Pokud ano, prosím uveď název kroužku, zájmové činnosti, či jméno spolku. Žáci a studenti tak mohli konkrétně vypsat

56

zájmové činnosti, které provozují. Pro potřeby výzkumu je v grafu znázorněn počet jen těch, kteří vykonávají aktivity spojené s polskou menšinou (v některých dotaznících byly uváděny i kroužky, které s menšinou nemají spojitost). Ve výsledku jsou tedy započítány kroužky, zájmové činnosti, činnosti ve spolcích provozovány školou nebo organizacemi menšiny. Pro příklad lze uvést některé, které respondenti do dotazníku zapsali: Chór dětí Trallala, studentský sbor COLLEGIUM IUVENUM, ZR Błędowice (taneční soubor při PZKO v Havířově - Bludovicích), Harcerze (polská interpretace skautingu), Suszanie (taneční folklórní soubor), soubor Olza (písně a tance), RCSO (raketové modelářství). Část respondentů také navštěvuje místní ZUŠ a učí se hrát na nějaký hudební nástroj. Z grafu je patrné, že necelá polovina tázaných kroužky spojené s polskou menšinou navštěvuje (53 respondentů ze 120). Žáci základní školy všeobecně navštěvují kroužky ve větší míře než starší studenti. Ti už mají jiné zájmy. Krom menšího počtu odpovědí zaznačených na grafu to prokazuje i větší počet zatrhnuté odpovědi Ne (necelých 50%).

Graf 7 - Národní identita

Jako člověk žijící v české části Těšínského Slezska považuješ svou národní identitu za:

3 českou 4

17 polskou 11

23 Gymnázium česko-polskou 14 Základní škola 16 slezskou 29

1 nevím 2

0 5 10 15 20 25 30 35

Otázka 7. se ptala přímo na národní identitu, kterou si respondenti mohli vybrat z nabízených, nebo měli možnost konkrétně vypsat, pokud by volili jinou. Ponechána jim byla i volba identitu nezvolit, a to zatrhnutím odpovědi nevím . Překvapením byly odpovědi žáků základní školy, téměř 50% volilo národnost slezskou. Gymnazisté volili národnost slezskou už méně, a to cca o polovinu (16 respondentů). Lze se domnívat, že polské gymnázium navštěvují hlavně studenti, kteří mají blíže k "polskości", nebo kteří pocházejí z rodin orientujících se na Polsko. Ze základních škol totiž nejdou všichni na

57

polské gymnázium, ale podstatná část z nich odejde na českou střední školu. Proto žáci základní školy volili hlavně identitu slezskou a studenti polského gymnázia převážně identitu česko-polskou, nebo polskou. Čistě polskou identitu volilo o něco málo více gymnazistů než žáků ZŠ. Ale jak lze vidět na grafu, rozdíl není velký. Česko-polskou národnost zatrhlo 38% studentů gymnázia a 23% žáků. Jak se dalo předpokládat, českou identitu si vybralo jen minimum žáků a studentů (5% studentů gymnázia, 6,6% žáků základní školy).

Graf 8 - Vztah k městu/ vesnici

Máš vztah k městu/vesnici, ve které žiješ?

52 ano 46

5 ne Gymnázium 2 Základní škola

3 nevím 12

0 10 20 30 40 50 60

Většina, jak studentů tak i žáků, má vztah k místu, kde žije (tzn. městu či obci). Podle průzkumu z roku 2012 90 realizovaného Slezským zemským muzeem vyplývá, že obyvatelé Slezska (tedy i Těšínska) velmi kladně vnímají region, ve kterém žijí. Berou ho jako svou vlast, rodiště a svůj domov. Uvědomují si jeho odlišnost od jiných částí republiky, hlavně způsobem života, jazykem (nářečí), tradicemi, povahovými rysy tamních lidí. Takto vnímají svou identitu především osoby starší, podle výzkumu se mladí více identifikují s oblastí širší. Průzkumu se zúčastnilo 547 osob (české, polské i slovenské národnosti). Mladí lidé patřící k polské menšině, kteří se zúčastnili našeho dotazníkového šetření mají kladný postoj k úzké oblasti (městu/obci). Nedá se o nich říci, že by se identifikovali spíše s oblastí širší, tak jak to ukázal průzkum z roku 2012.

90 ŠRAJEROVÁ, Olga. Marginalizácia sliezskej identity . In: SOUKUPOVÁ, Blanka, Helena NOSKOVÁ a Petr BEDNAŘÍK. Paměť - národ - menšiny - marginalizace - identity I. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, 2014. Urbánní studie, s.74-85. 58

Graf 9 - Vztah k České republice

Máš blízký vztah k České republice?

35 ano 32

12 ne Gymnázium 10 Základní škola

13 nevím 18

0 10 20 30 40

Česká republika není cizí více než polovině tázaných gymnazistů a žáků. I když se jedná o příslušníky menšiny, v Česku se valná většina z nich narodila a bydlí zde. Je pochopitelné, že právě tito k české zemi mají blízký vztah. Naopak kladný vztah k republice dle odpovědí nemá 16,6% žáků a o něco málo více studentů, 20%. Mohou to být například ti, kteří do školy přicházejí z polské strany. Respondentů, kteří neuměli na otázku odpovědět, bylo více než těch, kteří zvolili variantu ne (nemají kladný vztah k ČR).

Graf 10 - Pocit sounáležitosti s Evropou

Citíš se být Evropanem?

56 ano 49

1 ne Gymnázium 4 Základní škola

3 nevím 7

0 10 20 30 40 50 60

59

Drtivá většina všech respondentů se cítí být Evropanem a cítí pocit sounáležitosti s Evropou. Jak bylo zmíněno výše, průzkum z roku 2012 prokázal, že mladší generace se více identifikuje s širší oblastí. Podobně to platí i pro studenty a žáky, až na to, že mladí mají i vztah k městu/regionu, kde žijí (viz graf 8).

Graf 11 - Pocit příslušnosti k menšině

Připádš si jako přilušník národnostni menšiny v České republice?

54 ano 30

4 ne Gymnázium 10 Základní škola

2 nevím 20

0 10 20 30 40 50 60

Jako příslušník menšiny si připadá 93% gymnazistů. Z žáků už tuto odpověď volilo pouze 50 %. Zato více než 33% žáků nad otázkou váhalo s výsledkem volby odpovědi nevím . Zbytek žáků, přes 16%, se jako příslušníci menšiny necítí. Jak bylo ukázáno v teoretické části práce, polská menšina je velmi aktivní a můžeme říci, že je i semknutá. To přispívá k uvědomění si pocitu náležitosti s menšinou. Dalším faktorem může být i negativní vztah nepůvodních obyvatel oblasti k příslušníkům polské menšiny a k řeči, kterou komunikují v běžných situacích "po naszymu". Pokud se žák nebo student s takovým chováním setká, bezesporu si uvědomí svou příslušnost k menšině.

5.1.6. Shrnutí výzkumu

Na počátku byly stanoveny tyto 3 hypotézy:

• Studenti a žáci určí svou identitu převážně jako polskou, a to cca v 75% .

• Žáci a studenti doma hovoří převážně místním nářečím .

• Více jak polovina žáků a studentů se cítí jako menšina v České republice.

60

První hypotézu můžeme považovat za vyvrácenou, protože studenti a žáci zvolili identitu ryze polskou jen ve 23,3 % (počítáno ze všech účastníků, tzn. ze 120). Identitu smíšenou česko-polskou zapsalo 30,8 % žáků a studentů. Nejvíce byla vybírána identita slezská, 37,5 %. Za zmínku stojí fakt, že identitu slezskou volilo 29 žáků (téměř polovina žáku, kteří byli tázáni) a pouze 16 gymnazistů. Slezská identitu volí mnoho obyvatel oblasti i při sčítání lidu. Uvědomují si svou příslušnost k tomuto regionu. Je možné, že i proto je počet žáků a studentů se stejnou odpovědí tak velké množství. Zajímavé je se ale podívat na odpovědi žáků v porovnání s odpověďmi studentů. Více byla volena slezská identita žáky základních škol. Gymnazisté spíše označovali identitu česko-polskou a polskou, a to protože pocházejí z rodin založených více "polsky". Navštěvovali polskou základní školu a pak nastoupili na polské gymnázium. Většina tázaných žáků nenastoupí na polskou střední školu, ale půjdou na českou.

Je všeobecně známo, že v rodinách místních obyvatel (starousedlíků) se hovoří převážně v nářečí. I v tomto průzkumu se to prokázalo. 76,6% všech respondentů uvedlo, že doma hovoří "po naszymu". Druhá hypotéza se tedy potvrdila.

Polská menšina je výjimečně aktivní (ve srovnání s menšinami ostatními) a snaží se pěstovat svou kulturu. To může přispět k tomu, že lidé náležící k menšině si jsou vědomi své odlišnosti a příslušnosti k menšině. To, že se někdo cítí jako příslušník menšiny, může ale zapříčinit i negativní vztah majority k dané minoritě. Nemusí to být časté ostrakizování. Stačí pouze občasné. Proto se očekávalo, že výsledky průzkumu potvrdí třetí stanovenou hypotézu: Více jak polovina žáků a studentů se cítí jako menšina v České republice. Přesně 70% respondentů uvedlo, že se cítí být příslušníky menšiny.

Z výsledků výzkumu je evidentní, že se identita začíná budovat ve spojitosti s regionem. Regionální identita je u respondentů dominantní, předčila identitu národní. Stručně se dá velká část mládeže polské menšiny charakterizovat jako mládež, která je schopná používat český jazyk, ale v domácnosti hovoří převážně v nářečí. Zároveň má blízký vztah k regionu, jak dokazuje její účast na aktivitách menšiny. Kladný vztah mají i k České republice a cítí se být Evropany. Svou náležitost k menšině vnímají.

61

5.2. Didaktická část

Nynější česko-polské vztahy „patří už řadu let k těm nejlepším v celé dosavadní historii vzájemných kontaktů obou národů, nicméně úskalí sváru, jež do nich bylo vzneseno už před devadesáti lety při obnově jejich národní a státní svébytnosti, ovlivňovalo po celou tuto dobu více či méně výrazně možnosti spolupráce obou zemí i osud polské menšiny v Těšínském Slezsku, jež se tam kdysi ze dne na den rozhodnutím mezinárodní arbitráže zrodila." 91 Rány z minulosti se zcela nezacelily ani po vzniku České republiky a přistoupením obou zemí do Evropské unie. „Minulé i současné problémy vzájemných vztahů se zásadním způsobem dotýkají historie a území Těšínského Slezska, kde v jeho dnešní české části také žije naprostá většina polské komunity." 92

Příslušník polské menšiny „je spjat s místem, kde žije, pociťuje k němu náklonnost (...) Dokáže být kritický vůči vlastnímu národu a zachovává vůči němu jistý odstup. Mrzí jej obecně nízká znalost českých spoluobčanů ve věci minulosti českého Těšínska." 93 Jak bylo zmíněno v předešlé kapitole, někdy se stává, že přistěhovalí obyvatelé či jejich potomci nemají k polské menšině kladný vztah, především kvůli jejich mluvy, která je zjevná.

V didaktické části je proto navržen projekt spolupráce, který si klade za cíl pokusit se o sblížení české mládeže s mládeží polské komunity (menšiny). Jedná se o spolupráci dvou tříd, konkrétně žáka ze školy s polským vyučovacím jazykem s žákem ze školy s českým vyučovacím jazykem. Jednotlivé dvojice pak budou plnit celkem 4 úkoly.

Umět pracovat ve dvojici či skupině je velmi potřebné. V dnešní době mládež tráví mnoho času u obrazovek, či displejích chytrých zařízení, ve kterém mají mnohdy "partnera či kamaráda". Takový partner komunikace je řízen samotným dítětem - když se mu nelíbí, nebo když s ním není spokojen, tak ho prostě vypne a tím ho umlčí.

91 BORÁK, Mečislav. Očima Poláků: historie a současnost československo-polských vztahů a polská menšina v Československu v zrcadle polského tisku na Těšínském Slezsku v letech 1989-1992: komentovaná bibliografie . V Opavě: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd, 2010. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis. Supplementa, s.8. 92 Tamtéž, s.8. 93 BOGOCZOVÁ, Irena, Małgorzata BORTLICZEK. Jazyk příhraničního mikrosvěta: (běžná mluva Těšíňanů v ČR) = Język przygranicznego mikroświata : (mowa potoczna mieszkańców Zaolzia). Vydání: druhé, doplněné. Ostrava: Ostravská univerzita, 2017, s.21. 62

Samozřejmě záleží na rodičích, rodině, jak dítě vychovává a jaké mu ohledně používání elektroniky nastavuje mantinely. Ale i tak se na školu, školní prostředí přesouvá část odpovědnosti za rozvoj stránek osobnosti. Vzdělávací zařízení by pak nemělo podceňovat „potřebu sdružování dětí a dospívajících a potřebu jejich společné činnosti." 94 I v pracovní sféře je mnoho pozic, které vyžadují umění kooperace. Projekt se dá tedy brát i a jako krůček k podpoření kooperativního učení.

5.2.1. Struktura návrhu projektu

Název

Jedeme v tom spolu

Smysl projektu

Smyslem projektu je uvědomění žáků, že i když mluví jiní lidé odlišným jazykem, jsou to stále lidé, tak jako my. Cílem je odbourat případné stereotypy v jejich hodnocení polské menšiny. Realizací je hlavně projektový den, ve kterém budou žáci spolupracovat na různých úkolech s přiděleným žákem ze základní školy s polským vyučovacím jazykem. Projekt je určen pro žáky 8. či 9. třídy ZŠ nebo pro odpovídající ročník nižšího stupně víceletých gymnázií.

Cíle projektu (kognitivní, afektivní, psychomotorické)

Kognitivní cíle

o Žák, zná některá fakta o polské menšině a o nářečí "po naszymu".

Afektivní cíle

o Žák dokáže vyslechnout názor druhého. o Žák je schopen domluvit se s žákem polské školy na řešení problému.

Psychomotorické cíle

o Žák dokáže zhodnotit svou spolupráci s jiným žákem.

94 KASÍKOVÁ, Hana. Kooperativní učení, kooperativní škola . Vyd. 2., rozš. a aktualiz. Praha: Portál, 2010, s.11. 63

Výstupy projektu

o překlad z nářečí "po naszymu" o pokus o zapamatování veršů básně v polštině o nástěnka vytvořená žáky s fotkami a ukázkami pracovních listů

Typologie projektu (délky, prostředí, počtu účastníků, organizace, informačních zdrojů): a) dle délky: krátkodobý b) dle prostředí: školní c) dle počtu účastníků: kolektivní d) dle organizace: jednopředmětový e) dle informačních zdrojů: vázaný (informační materiál je žákovi poskytnut)

Zařazení projektu v rámci Výchovy k občanství (tematické okruhy):95

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI

o VO-9-1-07 uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem o VO-9-1-08 objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám

Učivo: naše obec, region, kraj – důležité instituce, zajímavá a památná místa, významní rodáci, místní tradice; ochrana kulturních památek, přírodních objektů a majetku

95 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2017. 165 s. Dostupný z: . 64

lidská setkání – přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi, rovnost a nerovnost, rovné postavení mužů a žen; lidská solidarita, pomoc lidem v nouzi, potřební lidé ve společnosti vztahy mezi lidmi – osobní a neosobní vztahy, mezilidská komunikace; konflikty v mezilidských vztazích, problémy lidské nesnášenlivosti zásady lidského soužití – morálka a mravnost, svoboda a vzájemná závislost, pravidla chování; dělba práce a činností, výhody spolupráce lidí

Vztah k dalším vzdělávacím oborům (vyučovacím předmětům), průřezovým tématům:96

VZDĚLÁVACÍ OBORY: vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace vzdělávací obor: Český jazyk a literatura

Komunikační a slohová výchova

o ČJL-9-1-04 Žák dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci. o ČJL-9-1-06 Žák v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči. o ČJL-9-1-07 Žák zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu.

96 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2017. 165 s. Dostupný z: . 65

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: 97

Osobnostní a sociální výchova

Osobnostní rozvoj

o Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium

Sociální rozvoj

o Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc o Komunikace – komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.) o Kooperace a kompetice – rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny)

Morální rozvoj

o Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí, problémy v mezilidských vztazích

Výchova demokratického občana

o Občan, občanská společnost a stát - principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů)

97 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2017. 165 s. Dostupný z: . 66

Multikulturní výuka

o Kulturní diference - respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy)

o Etnický původ - rovnocennost všech etnických skupin a kultur

o Multikulturalita - multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem

Výukové metody, organizační formy výuky, vyučovací prostředky:

Výukové metody dle knihy Výukové metody (Josef Maňák, Vlastimil Švec)

Klasické výukové metody

o metody slovní o metody dovednostně-praktické

Aktivizující výukové metody

o metody diskusní o metody řešení problémů

Komplexní výukové metody (organizační formy výuky)

o frontální výuka o skupinová a kooperativní výuka o samostatná práce žáků o kritické myšlení o projektová výuka

Vyučovací prostředky

o školní tabule, křídy, fixy o dataprojektor, promítací tabule o listy s jednotlivými úkoly, psací pomůcky o popřípadě mapy, nebo tablety

67

Rozpracování jednotlivých fází projektu:

1. Přípravná část

Volné psaní

První aktivitou (pouze pro žáky ze školy s českým vyučovacím jazykem) bude zamyslet se nad otázkou Co vím o polské menšině? metodou volného psaní. Pomocí této metody si žák uvědomí, co ho k tématu napadá. Pokud žáci ještě tuto metodu neznají, měl by jim ji učitel vysvětlit. I pokud je metoda třídě už známá, měl by pedagog připomenout pravidla pro psaní (Pište po celou dobu, co vás k tématu napadá. Pište souvislý text, ne jen jednotlivá hesla nebo body. Nemusíte se k napsanému vracet, opravovat ho nebo vylepšovat. Když nevíte, co psát, pište cokoli, co vás napadá. Nenechte se brzdit pravopisem.) Také by měl oznámit kolik minut budou žáci na psaní mít (v tomto případě 3 minuty). Důležité je zmínit, že se texty žáků nebudou číst, slouží totiž jen pro ně samotné. Pokud by ovšem nějaký žák chtěl svůj text přečíst, učitel mu to umožní.

Po volném psaní se mohou dobrovolníci vyjádřit, co je k tématu napadá. Učitel bude zapisovat na tabuli. Metodou řízeného rozhovoru by měl pedagog s žáky dojít k základním faktům o polské menšině na Těšínsku. Bylo by vhodné, aby se volné psaní uskutečnilo třeba den před tím, než se bude konat samotná akce s žáky z polské školy.

Základní fakta o polské menšině:

Polská menšina je početná (třetí největší menšinou u nás). Její velká část žije na Těšínsku (okres Frýdek-Místek a Karviná). Protože je zde vysoký výskyt příslušníků polské menšiny, jsou provozovány školy s polským vyučovacím jazykem a ze stejného důvodu můžeme kolem sebe vidět nápisy v polštině. Tak jako někteří z nás, hovoří v nářečí "po naszymu". Její členové pěstují svou kulturu (folklór). Hlavní kulturní organizací je PZKO (Polský kulturně-osvětový svaz).

Vysvětlení průběhu projektu a rozdělení

Učitel sdělí žákům, že v určitý den budou společně s žáky z polské školy spolupracovat. Kooperace bude spočívat v plnění připravených úkolů. Takový projekt slouží k tomu, aby si žáci zkusili spolupracovat s neznámou osobou, což jich má připravit do života, do pracovního procesu, kde je tato vlastnost důležitá. Pro žáky

68

z polské školy to také má význam tréninku komunikace v jazyce českém. To, že se jedná především o sblížení s menšinou, odbourávání stereotypů řečeno žákům z taktických důvodů nebude.

Ještě před dnem D, by bylo možno společně s vyučujícím z polské školy dopředu vytvořit pracovní dvojice, aby všechny měly relativně stejné šance na zvládnutí úkolů. Při náhodném rozdělení by mohlo dojít například o spojení slabšího + slabšího žáka nebo žáka, který moc nespolupracuje + žáka, který je hodně stydlivý. Pokud by byly dvojice vytvořeny s předstihem, mohlo by se takovým nežádoucím případům předejít. Navíc lze nad jednotlivými žáky uvažovat a při tvoření dvojic přihlížet ke společným zájmům.

2. Realizační část

Rozdělení do dvojic

Na začátku učitelé žáky přivítají a pokud jsou dopředu dvojice rozděleny, tak je přečtou. Pokud nejsou ve škole prostory pro plnění úkolů pro dvě třídy (cca 60 žáků, 30 dvojic), polovina žáků s jedním vyučujícím (cca 30 žáků, 15 dvojic) odejde do jiné třídy, kde budou vykonávat úplně to stejné jako ti, kteří zůstali.

Seznámení ve dvojicích (cca 25 min)

Seznamování ve dvojicích proběhne formou hry. Cílem je zlepšit komunikaci v začátku fungování skupiny. Ve dvojicích se žáci vzájemně vyzpovídají (jako interview), nejprve se ptá jeden, potom druhý. Otázky mohou být různé, ale základem je, zeptat se na jméno, místo bydliště, koníčky. V průběhu rozhovoru si tazatel informace zapisuje, aby z nich mohl sestavit krátkou zprávu. Poté si role vymění. Na to, aby si o sobě předali informace, mají žáci zhruba 10 minut (tzn. 5 minut na jednoho, pro dodržení času, je dobré žákům připomenout po 5 minutách, aby si role vystřídali). Po uplynutí stanoveného času bude přistoupeno na vzájemné představování. Každý v krátkosti představí partnera, se kterým vedl interview. Nahlas řekne, co si o něm zapamatoval, popřípadě může využít svých poznámek, které si v průběhu rozhovoru vedl. Na konci každého představení se vyučující zeptá, zda byly informace správné

69

a zda nechce představovaný ještě něco dodat. Seznamování touto formou zdůrazňuje individualitu žáků. Všichni jsou postupně někým představeni a nikdo není stranou. 98

I když se budou všichni vzájemně představovat nahlas, pro další spolupráci mezi žáky, je důležité, aby se hlavně představili a lehce poznali v dané dvojici. Učitel může zadaní pozměnit tím, že navrhne, aby žáci ve dvojici zkusili při rozhovoru zjistit, co mají společného (např. určitý zájem, či aktivitu, oblíbený předmět ve škole).

Úkol 1. Kulturněhistorický kvíz (cca 30 minut)

Žákům bude sdělen úkol. Zkusí ve dvojici odpovědět na otázky z kulturněhistorického kvízu. Otázky budou promítány přes dataprojektor na promítací plátno či stěnu. Pokud není ve třídně dataprojektor k dispozici, obdrží dvojice kvíz v tištěné podobě. V průběhu je žádoucí, aby žáci mezi sebou ve dvojici komunikovali a radili se. Otázek bude 15, na zaznamenání správné odpovědi jedné otázky budou mít žáci zhruba 1 minutu. Správné odpovědi si budou značit na papír.

Po ukončení kvízu bude následovat společná kontrola. Vyučující promítne/ přečte otázku a žáci mohou říci, co za odpověď označili a proč. Pokud by se neměl nikdo chuť vyjadřovat, může učitel říci: ,,Přihlásí se ten, kdo zvolil odpověď A);B);C)." Potom už může někoho konkrétně vyvolat, aby svou odpověď za dvojici okomentoval. Na konci si dvojice započítá za každou správnou odpověď jeden bod a zapíše si celkový počet získaných bodů. Tak jak bude kvíz předložen žákům si lze prohlédnout v Příloze 7. Dále jsou uvedeny otázky s případnými popisky a vysvětlením toho, co u nich bude učitel žákům sdělovat při kontrole (komentáře pro vyučující jsou psány kurzívou). U každé otázky jsou tučným písmem vyznačeny správné odpovědi.

1. Znáte jméno nejstaršího doloženého polského knížete, kterému se povedlo sjednotit slovanské kmeny na území dnešního Polska a utvořit tak jednotný polský stát? a) Boleslav I. b) Mieszko I. (žil asi v letech 935 - 992) c) Lešek I.

98 VOPEL, Klaus W. Skupinové hry pro život . Praha: Portál, 2009, s.22.

70

2. Který kazatel se v českých zemích bouřil proti jednání církve a následně po jeho mučednické smrti vzniklo ozbrojené hnutí, které usilovalo o reformu církve? a) Petr Chelčický (český náboženský a sociální myslitel) b) Jan Žižka (vůdce husitského hnutí) c) Jan Hus (upálen v roce 1415 v Kostnici) 3. Který astronom a matematik je považován za tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie? a) Mikoláš Koperník (svůj názor, že Slunce je ve středu Sluneční soustavy publikoval v roce 1512) b) Prokop Diviš (český katolický kněz, přírodovědec a také vynálezce hromosvodu) c) Jan Milíč z Kroměříže (pražský reformní kazatel) 4. Kdo je považován za učitele národů, autora reformních pedagogických názorů, autora knih jako Orbis pictus? a) Jan Amos Komenský (žil v letech 1592-1670, kvůli své náboženské víře musel působit v zahraničí, například v polském Lešně, nebo ve Švédsku) b) Rudolf II. (mimo jiné římský císař, král český, uherský, vládl v letech 1576– 1611) c) František Palacký (zakladatel českého dějepisectví, jedna z vůdčích osobností národního obrození) 5. Který významný polský spisovatel psal historické romány a obdržel za své dílo Nobelovu cenu (autor např. Quo Vadis, Křížáci) a) Adam Mickiewicz (spisovatel polského romantismu) b) Andrzej Sapkowski (autor kultovní fantasy ságy o zaklínači Geraltovi) c) Henryk Sienkiewicz (Nobelova cena udělena v roce 1905) 6. Vzpomenete si na jediného českého spisovatele, který obdržel Nobelovu cenu za literaturu? a) Karel Čapek (sedmkrát navržen na Nobelovu cenu, ale nikdy ji nezískal, autor děl jako Krakatit, Bíla nemoc, RUR, aj.) b) Jaroslav Seifert (obdržel v roce 1984) c) Milan Kundera (pouze kandidátem, zatím nezískal) 7. Jak se jmenovala významná vědkyně polského původu, která objevila dva nové chemické prvky (radium, polonium) a zajímala se o radioaktivitu?

71

a) Marie Curie-Skłodowská (dvakrát obdržela Nobelovu cenu, poprvé společně s manželem v oboru fyzika v roce 1903 za výzkum radioaktivity, podruhé samostatně v oboru chemie roku 1911 (za izolaci čistého radia)) b) Olga Boznańska (malířka 2. poloviny 19. století a 1. poloviny 20. století) c) Helena Kowalska (řeholnice, řeholním jménem Svatá Marie Faustyna Kowalska) 8. Který významný český malíř je autorem velikých pláten nazvaných Slovanská epopej? (pokud je k dispozici dataprojektor, může učitel Muchův obraz ukázat) a) Mikoláš Aleš b) František Ženíšek c) Alfons Mucha 9. Poznáš, který skladatel složil hudbu (ukázka)? - https://www.youtube.com/watch?v=-96bEkSTchk (od 0:00 - 0:41) a) Bedřich Smetana b) Antonín Dvořák c) Fryderyk Chopin (skladatel polské národnosti, žil v letech 1810-1849, v ukázce jste mohli slyšet Polonézu B dur, kterou vytvořil ve svých 7 letech) 10. Poznáš, který skladatel složil hudbu (ukázka)? - https://www.youtube.com/watch?v=uI8iTETiSqU (od 1:00 - 1:40) a) Antonín Dvořák b) Bedřich Smetana (český skladatel, žil v letech 1824-1884, v ukázce jste mohli slyšet skladbu Vltava, jinak autor oper Prodaná nevěsta, Libuše, aj.) c) Fryderyk Chopin 11. Který člověk byl 4x zvolen prezidentem Československa a zasloužil se o vznik Československého státu v roce 1918? a) Tomáš Garrigue Masaryk (1. československý prezident, 1918-1920, 1920- 1927, 1927-1934, 1934-1935 kdy ze zdravotních důvodů odstoupil) b) Václav Havel (zvolen za prezidenta 2x, a to v roce 1993 a 1998) c) Edvard Beneš (prezident v letech od 1935-1938, poté prezident v exilu, pak po skončení II. světové války od 1945-1948) 12. Znáš jméno polského politika, který zastává funkci předsedy Evropské rady? a) Jarosław Aleksander Kaczyński b) Donald Tusk (ve funkci od 2014) c) Lech Wałęsa

72

13. Jak to bylo se vstupem ČR a Polska do Evropské unie? a) ČR roku 2004 a Polsko 2007 b) přistoupili ve stejném roce (2004) c) Polsko roku 2004 a ČR 2007 14. Víte kolikrát by se území Česka vlezlo do Polské republiky? (při zaokrouhlení) a) téměř 4krát (rozloha Polska 312 679 km2, rozloha ČR 78 866 km2) b) téměř 2krát c) téměř 5krát 15. Napište jméno známé zpěvačky narozené v Třinci, která zpívá jak v polštině, tak v češtině. - ukázka písně https://www.youtube.com/watch?v=V-hUMyerX_Y (od 1:52 - 2:35) (v ukázce zpěvačka zpívá střídavě v češtině a polštině) Ewa Farna

Úkol 2. Překlad z "po naszymu" (cca 20 minut)

Dalším úkolem bude zkusit přeložit text z místního nářečí "po naszymu". Na začátku aktivity vyučující sdělí základní informace o nářečí.

Někteří tímto nářečím možná hovoříte doma, někteří jej možná slyšíte jen ve svém okolí. Jedná se o smíšeninu polského a českého jazyka s prvky němčiny a slovenštiny. I když má nářečí pouze ústní podobu, někteří se v nářečí pokusili i psát (básně, aj.). V poslední době pomalu uživatelů ubývá, mnoho lidí už v něm neumí mluvit, ale třeba jen rozumí, co jim druhý říká. 99

Poté žáci obdrží do dvojice texty psané v "po naszymu", které se pokusí společně co nejpřesněji přeložit. Přísloví byla převzata z publikace Skoro zapómňane: o radostech a strastech staré Karviné 100 . Báseň pochází od autorky Heleny Malikové Kocur Pepa pochází z knížky Po naszymu 101 . Vedle přísloví a básně jsou uvedeny

99 Po naszymu: historyjki a wiersze zebrane przez studyntów z Gimnazjum BMA = příběhy a básně sesbírané studenty Gymnázia BMA = opowiadania i wiersze zebrane przez studentów Gimnazjum BMA = stories and poems collected by students at Gymnazium BMA. Frýdlant nad Ostravicí: Gymnázium Beskydy Mountain Academy, 2014, s. 11. 100 KADŁUBIEC, Karol Daniel. Skoro zapómňane: o radostech a strastech staré Karviné . Karviná: Město Karviná, 2002, s.33-35. 101 Po naszymu: historyjki a wiersze zebrane przez studyntów z Gimnazjum BMA = příběhy a básně sesbírané studenty Gymnázia BMA = opowiadania i wiersze zebrane przez studentów Gimnazjum BMA = stories and poems collected by students at Gymnazium BMA. Frýdlant nad Ostravicí: Gymnázium Beskydy Mountain Academy, 2014, s.48. 73

překlady. Žákům bude zdůrazněno, že se přeložené verše básně nemusí rýmovat. Pokud jim při řešení úkolu zbude čas, mohou u přísloví diskutovat nad jejich významem. Ten bude poté zmíněn i při společné kontrole.

„Je z ćebě havjyř jak z djobła kośćelny."- Je z tebe horník, jako z ďábla kněz. „Potřebny ći jak dźura v mośće." - Potřebný jsi jak díra v mostu. „Havjyř mo čornóm skure, ale čyste serce." - Horník má černou kůži, ale čisté srdce. „Provdźivego přoćela pozno śe v bjydźe." - Pravého přítele poznáš v nouzi.

Kocur Pepa Kocour Pepa Mómy dóma kocura, Máme doma kocoura, Pepa sie nazywo. jmenuje se Pepa. Jak nie dostanie naźrać, Když nedostane najíst, tak se hned odzywo. tak se hned ozve. Na to miano zaroz słyszy, Na to jméno ihned slyší, ,,potwora" nie chyto myszy. „potvora" nechytá myši. Atlet je z niego wyborny, Atlet je z něho výborný, do okna wyskoczy. do okna vyskočí. Ale wieczór, jak go spotkosz, Ale večer, když ho potkáš, świycóm sie mu oczy. zasvítí mu oči.

Po ukončení práce ve dvojici na překladech nastane společná kontrola. Žáci se budou moci k jednotlivým příslovím a přeloženým veršům vyjádřit. Společnými silami by se mělo dojít k co nejpřesnějšímu překladu. Dvojice se pak sama ohodnotí, nakolik úkol zvládla. Učitel všechny dvojice projde a na jejich hodnocení se podívá.

Úkol 3. Pokus o zapamatování části básně v polštině (cca 25 minut)

Žák polské školy se pokusí žáka školy české naučit 4 verše básně v polštině. Žákům bude vysvětleno, aby se zaměřili na výslovnost polských slov. Po uplynutí času, vymezeného pro učení, zkusí český žák část básně odrecitovat nahlas. Autorem vybrané básně je Stanisław Jachowicz.102

102 Báseň převzata z: Wierszyki dla dzieci [online]. wierszykidladzieci.pl [cit. 3.3.2019]. Dostupné z: http://wierszykidladzieci.pl/jachowicz/nieposluszenstwo.php 74

Nieposłuszeństwo Często bywamy winni złemu sami. "Nie gryź, chłopcze - rzekł ojciec - orzechów zębami". Chłopczyk na to: "Nic nie szkodzi". A teraz bez zębów chodzi.

Úkol 4. Slepá mapa Těšínské Slezsko (cca 25 minut)

Dvojice bude mít za úkol doplnit do slepé mapy Těšínského Slezska uvedené názvy měst a řek. Navíc zaznačí i město či obec, kde bydlí a město/obec, kde se nachází škola, kterou navštěvují (každý z dvojice). Po celou dobu budou spolu spolupracovat a radit se. Pokud se jim práce nebude dařit, učitel jim nabídne k nahlédnutí mapu. Pokud jsou k dispozici ve škole tablety, tak je mohou žáci použít a mapu si vyhledat na nich. Po skončení samostatné práce bude na plátno promítnuta doplněná mapa (popřípadě správné řešení dostane každá dvojice na papíře). Úkol a slepá mapa je částečně převzat z publikace Paměť kraje: texty historiků a pracovní listy pro výuku regionálních dějin Moravskoslezského kraje. 103 Slepou mapu a správné řešení lze vidět v příloze 6.

Doplňovat se budou tyto pojmy: města: 1) Biała, 2) Bílsko/ Bielsko, 3) Bohumín, 4) Český Těšín, 5) Frýdek, 6) Fryštát, 7) Jablunkov, 8) Karviná, 9) Místek, 10) Ostrava, 11) Orlová, 12) Skočov/ Skoczów, 13) Těšín/ Cieszyn, 14) Třinec

řeky: A) Olše/ Olza, B) Ostravice, C) Morávka, D) Odra, E) Visla

Mezi jednotlivými úkoly budou mít žáci krátké pauzy určené k odpočinku, konverzaci a případnému občerstvení. Po skončení kontroly posledního úkolu budou žáci vybídnuti, aby se vzájemně slovně ohodnotili. Ve dvojici si řeknou, co se jim společně podařilo a co naopak mohli udělat lépe.

103 SOVADINA, Jiří a Petr ŠIMÍČEK. Paměť kraje: texty historiků a pracovní listy pro výuku regionálních dějin Moravskoslezského kraje . Ostrava: Občanské sdružení PANT, 2014, s.120. 75

3. Prezentační část

Každý projekt by měl mít prezentační část. Ovšem tento projekt je velmi specifický a produktem projektu jsou hlavně zkušenosti žáků z realizace. Za jeden z produktů se dá považovat i naučení polské básně, kterou budou žáci z české školy zkoušet zarecitovat již v průběhu realizace. Samozřejmostí je, že po celou dobu bude průběh akce pomocí fotoaparátu dokumentovat vyučující. Vybrané fotky potom budou vytištěny a žáci je budou moci použít při vytváření nástěnky z projektu. Budou na ni moci dát i své překlady z "po naszymu". Nástěnka bude vytvořena po skončení akce a každá třída (polská, česká) si ji vytvoří už samostatně ve své škole. Nástěnka bude volně přístupná a budou si ji moci prohlédnout žáci z jiných tříd a také personál školy.

Hodnotící část

Hodnocení by probíhalo už samostatně v každé třídě zvlášť (v české/ v polské). Žáci zhodnotí svou činnost formou kolektivní diskuze. Pokusí se o sebereflexi sebe jako jednotlivce, tak i dvojice, do které patřili. Poté také zhodnotí činnost ostatních. Především se budou zaměřovat na pozitivní věci. Mohou ale také sdělit své návrhy na zlepšení projektu. Pedagog by měl celou diskuzi řídit a také komentovat (může žáky k vyjádření povzbudit otázkami typu: Jak se ti ve dvojici pracovalo? Co bylo pro tebe nejtěžší? Jak si komunikoval s kolegou/ kolegyní? V čem byl pro tebe projekt přínosný (pokud byl)? Co by se dalo udělat jinak? atd.). Všechny pozitiva a poté také náměty na zlepšení mohou být zapisována na tabuli. Kdyby měli žáci problém s vyjádřením před třídou, byl by jim nabídnut lístek, kde by mohli vše anonymně sepsat. Pokud by se dal projekt považovat za vydřený, může se třeba ve spolupráci s polskou školou pokračovat.

76

ZÁVĚR

Teoretická část práce nám nabídla pohled na polskou menšinu, která je menšinou velmi aktivní a výjimečnou. Jedním ze záměrů v průběhu psaní bylo zaznamenat veškeré akce konané za minulý rok, tedy 2018. To se ale ukázalo jako nereálné, protože aktivity polské menšiny jsou velmi rozmanité a bohaté, jež by všechny tato práce nedokázala obsáhnout. Hlavní organizací je Kongres Poláků v České republice, který zastupuje menšinu navenek a jedná za ni se státními či jinými institucemi. Další významnou institucí je Polský kulturně osvětový svaz, který pod sebou sdružuje velkou spoustu zájmových skupin (tanečních, hudebních, aj.) a organizuje a řídí kulturní život menšiny. V oblasti vzdělávání se angažuje Pedagogické centrum pro polské národnostní školství. Mimo jiné vytváří podpůrné materiály, organizuje školení, kurzy a besedy, nebo pořádá pro školy soutěže.

Mezi další aktivity menšiny můžeme zahrnout i sféru divadelní, kde figurují jak amatérské skupiny, tak i dvě skupiny profesionální (klasická a loutková). Poslední zmiňované fungují pod střechou Těšínského divadla. České knihovny v městech a obcích, kde se nachází velký počet obyvatel polské národnosti, většinou provozují oddělení s knihami v polštině. Nedá se opomenout ani vydavatelská činnost (vydávání periodik). Pravidelně vychází noviny Głos, kulturní měsíčník Zwrot. Vydavatelé také myslí na děti a mládež a proto tvoří časopis Jutrzenka a Ogniwo, které zároveň přináší inspiraci a náměty do hodin učitelům škol s polským vyučovacím jazykem. Zmíněné činnosti a aktivity jsou jen vrcholem ledovce života polské menšiny. Troufám si tvrdit, že polská menšina je nejorganizovanější a zároveň nejsemknutější menšinou u nás. Za svá práva urputně bojuje (fungování polských škol, dvojjazyčné nápisy, atd.).

Polská menšina hraje prim i ve využívání práva na vzdělávání v mateřském jazyce. V České republice jsou provozovány školy s polským vyučovacím jazykem, a to na třech úrovních vzdělávání, tzn. školy mateřské, školy základní a jedna škola střední (gymnázium). Polské školy se řídí stejným Rámcovým vzdělávacím programem jako školy ostatní, pouze s rozdílem zavedení výuky polského jazyka.

Pomocí dotazníkového šetření byla zkoumána povaha identity žáků a studentů. Ukázalo se, že jejich identita je převážně regionální. Mají blízký vztah k místu (městu/obci), kde žijí. Většina z nich se zapojuje do kulturního života menšiny a hovoří

77

v místním nářečí. Je samozřejmostí, že dokáží komunikovat a přijímat informace i v jazyce českém. Rozmanitý kulturní život, semknutost menšiny, ale i občasné projevy negativního vidění této menšiny ze strany ostatních obyvatel, především přistěhovalců a jejich potomků, má za následek přítomnost vědomí sounáležitosti s menšinou (žáci a studenti se cítí být menšinou).

Jelikož i v dnešní době někteří lidé nevnímají polskou menšinu v pozitivním světle, pokusila jsem se vytvořit projekt spolupráce s cílem hledání cesty k sblížení mezi minoritou a majoritou. Pokud existují nějaké projekty, tak to jsou projekty žáků a studentů českých škol s polským vyučovacím jazykem s vrstevníky z polských škol (v Polsku). Nebo projekty mezi českou školou a školou v Polsku, které jsou zaměřeny spíše soutěživě. Nenašla jsem projekt, který by naopak žáky donutil ke kooperaci a vzájemné interakci. Navržený projekt se proto týká žáků české a polské školy, kteří by vytvořili dvojice schopné spolupracovat na úkolech. Úkoly se týkají kulturně historických vědomostí, znalosti regionálního zeměpisu, nářečí "po naszymu" a českého a polského jazyka. Není důležité mít co nejvíce správných odpovědí a řešení, jde především o poznání druhého a jeho akceptace, takového jaký je. O nic méně významný není ani trénink dovednosti spolupráce.

Cíle diplomové práce, které byly stanoveny v úvodu, je možné považovat za splněné, i když je zřejmé, že česká a polská komunita na Těšínsku bude nadále hledat nové, různorodé cesty ke vzájemnému pochopení a spolupráci.

78

ZDROJE

Literatura

BARON, Roman a Małgorzata MICHALSKA. Śladami Polaków w Pradze: XIX- XXI wiek : szkice i portrety historyczno-literackie. Praga: Klub Polski w Pradze, 2017. ISBN 978-80-270-2131-4.

BOGOCZOVÁ, Irena, Małgorzata BORTLICZEK. Jazyk příhraničního mikrosvěta: (běžná mluva Těšíňanů v ČR) = Język przygranicznego mikroświata : (mowa potoczna mieszkańców Zaolzia) . Vydání: druhé, doplněné. Ostrava: Ostravská univerzita, 2017. ISBN 978-80-7464-900-4.

BORÁK, Mečislav. Očima Poláků: historie a současnost československo-polských vztahů a polská menšina v Československu v zrcadle polského tisku na Těšínském Slezsku v letech 1989-1992 : komentovaná bibliografie . V Opavě: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd, 2010. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis. Supplementa. ISBN 978-80-7248-573- 4.

FOREJTOVÁ, Monika. Mezinárodněprávní ochrana menšin . Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2002. ISBN 80-7082-843-9.

GAWRECKI, Dan. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. I . Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. ISBN 80-7248-226-2. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:25074150-023a-11e6-845a- 005056827e51

GAWRECKI, Dan. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. II . Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. ISBN 80-7248-226-2. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:b53f32d0-023c-11e6-8fbe- 005056827e52

Głos ludu: Gazeta Polaków w Republice Czeskiej . Český Těšín: Polski Zwiazek Kulturalno-Oswiatowy, 2017. ISSN 1212-4222. Dostupné také z: http://glos.live/

79

JASIŃSKI, Zenon. Školství . In: KADŁUBIEC, Karol Daniel. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice (1920-1995). Ostrava: Ostravská univerzita, 1997. ISBN 80-7042-479-6.

KADŁUBIEC, Karol Daniel. Skoro zapómňane: o radostech a strastech staré Karviné . Karviná: Město Karviná, 2002. ISBN 80-238-8713-0.

KASÍKOVÁ, Hana. Kooperativní učení, kooperativní škola . Vyd. 2., rozš. a aktualiz. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-712-1.

KASZPER, Roman, Bohdan MAŁYSZ a Józef SZYMECZEK. Poláci na Těšínsku: studijní materiál . Český Těšín: Kongres Poláků v České republice, 2009. ISBN 978- 80-87381-00-7.

LUTTERER, Ivan, Milan MAJTÁN a Rudolf ŠRÁMEK. Zeměpisná jména Československa: slovník vybraných zeměpisných jmen s výklady jejich původu a historického vývoje . Praha: Mladá fronta, 1982. Malé encyklopedie

MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody . Brno: Paido, 2003. ISBN 80- 7315-039-5.

PETRÁŠ, René, Helena PETRŮV a Harald Christian SCHEU. Menšiny a právo v České republice . Praha: Auditorium, 2009. ISBN 978-80-87284-00-1.

Po naszymu: historyjki a wiersze zebrane przez studyntów z Gimnazjum BMA = příběhy a básně sesbírané studenty Gymnázia BMA = opowiadania i wiersze zebrane przez studentów Gimnazjum BMA = stories and poems collected by students at Gymnazium BMA. Frýdlant nad Ostravicí: Gymnázium Beskydy Mountain Academy, 2014. ISBN 978-80-260-5993-6.

Průvodce právy příslušníků národnostních menšin v České republice II. Praha: Úřad vlády České republiky, Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny, 2017. ISBN 978-80-7440-207-4.

SZYMECZEK, Józef. Evropské standardy vzdělávání v oblasti práv národnostních menšin . Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011. ISBN 978-80-7464-059-9.

SZYMECZEK, Józef. Identita obyvatel Moravskoslezského kraje . Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011. ISBN 978-80-7464-060-5.

80

SZYMECZEK, Józef. Polacy na Zaolziu 1920-2000: zbiór referetów z konferencji naukowej, która odbyła się 13.-14.10.2000 w Czeskim Cieszynie . Czeski Cieszyn: Kongres Polaków w Republice Czeskiej, 2002. ISBN 80-238-8050-0.

SOKOLOVÁ, Gabriela, Šárka HERNOVÁ a Oľga ŠRAJEROVÁ. Češi, Slováci a Poláci na Těšínsku a jejich vzájemné vztahy . Šenov u Ostravy: Tilia, 1997. ISBN 80-86101-03-7

SOVADINA, Jiří a Petr ŠIMÍČEK. Paměť kraje: texty historiků a pracovní listy pro výuku regionálních dějin Moravskoslezského kraje. Ostrava: Občanské sdružení PANT, 2014. ISBN 978-80-905942-0-3.

ŠRAJEROVÁ, Olga. Marginalizácia sliezskej identity . In: SOUKUPOVÁ, Blanka, Helena NOSKOVÁ a Petr BEDNAŘÍK. Paměť - národ - menšiny - marginalizace - identity I. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, 2014. Urbánní studie. ISBN 978-80-87398-43-2.

VOPEL, Klaus W. Skupinové hry pro život . Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80- 7367-286-7.

Zákon č. 273/2001 Sb. Zákon o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2017 . Praha: Úřad vlády ČR, Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny, 2017.

Internetové zdroje

Analýza: Národnostní struktura obyvatel . czso.cz. [online] Český statistický úřad, 2014 [cit.5.3.2019]. s. 12. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20551765/170223-14.pdf/d0d27736-ef15- 4f4f-bf26-e7cb3770e187?version=1.0

Archiwum. [online]. glos.live [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: https://glos.live/Archiwum/0

81

Barevné stezky euroregionu/ Kolorowe ściezki Euroregionu [online]. pctesin.cz, 2013 [vid. 2.2.2019]. Dostupné zde: http://www.pctesin.cz/old/BS- KS/index.php?h=131902127487249444&m=131902127487249444

DROBIK, Andrzej. Wizja 2035 ma utrzymać polskość na Zaolziu . Dziennik Zachodni. [online]. 20.5.2016. [cit. 15.2.2019]. Dostupné z: https://dziennikzachodni.pl/wizja-2035-ma-utrzymac-polskosc-na- zaolziu/ar/10016056

Fundusz Rozwoju Zaolzia. Kongres Polaków w Republice Czeskiej . polonica.cz. [online]. Kongres Polaków w Republice Czeskiej, 1.3.2017. [cit. 10.2.2019]. Dostupné z: https://polonica.cz/content/pdf/Statut%20Funduszu%20Rozwoju%20Zaolzia%20- %20uchwalony%201.3.2017.pdf

GLAC, Barbara. CURZYDŁO, Czesław. Historia Ogniwo . pctesin.cz [online]. Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín, 2009 [cit. 12.1.2019]. Dostupné z: https://m.akcent.pctesin.cz/historia-ogniwo.html

Głos - Gazeta Polaków w Republice Czeskiej. youtube.com [online]. Głos. 2018 [vid. 22.2.2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/channel/UCsbObTBUyjVNj6k3ClkTnMA/featured

Historie . tdivadlo.cz. [online]. Těšínské divadlo, 2019 [cit. 1.3.2019] Dostupné z: http://www.tdivadlo.cz/historie

Historie časopisu. zwrot.cz [online]. Zwrot, 2012 [cit. 12.1.2019] Dostupné z: http://cs.zwrot.cz/historie-casopisu/

Historie hranicí nekončí/ Historia ponad granicami . pctesin.cz [online]. Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín, 2013 [cit. 2.2.2019]. Dostupné zde: http://pctesin.cz/HHN/produkty-projektu.html

JINDROVÁ, Zuzana, SUSZKA Karol s MISAŘ Ivan. Těšínské divadlo . divadelni- noviny.cz [online]. Divadelní noviny, 4.4. 2014 [cit. 4.1.2019]. Dostupné z: https://www.divadelni-noviny.cz/tesinske-divadlo

82

Oferta doskonalenia nauczycieli sierpień 2018 – styczeń 2019 . pctesin.cz. [online]. Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín. 2018 [cit.4.3.2019]. Dostupné z: https://www.pctesin.cz/files/download/567-oferta-i- 2018-19.pdf

O festivalu . gorolskiswieto.cz [online]. Gorolski Święto, 2012 [cit. 27.2.2019]. Dostupné z: http://www.gorolskiswieto.cz/domu.html

O PZKO. [online]. PZKO.cz, 2010 [cit. 1.2.2019]. Dostupné z: http://pzko.cz/pzko/o-pzko.html

Pobočky . rkka.cz [online]. Regionální knihovna Karviná, 2014 [cit. 2.3.2019]. Dostupné z: https://www.rkka.cz/pobocky/

Polská národnostní menšina . vlada.cz [online] Vláda ČR [cit.10.2.2019]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/mensiny/polska-narodnostni-mensina-16124/

Rada vlády pro národnostní menšiny. vlada.cz [online] Vláda ČR [cit.10.2.2019]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/historie-a-soucasnost-rady-15074/

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2017. 165 s. Dostupné z: .

Razem z Mieszkiem i Dąbrówką. Strona główna . pc.tesin.cz [online]. Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín. 2012 [cit. 21.2.2019]. Dostupné z: https://www.pctesin.cz/platforma_edukacyjna/

Sčítání lidí, domů a bytů . czso.cz [online] Český statistický úřad, 1.3.2017. [cit. 10.2.2019]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/scitani-lidu-domu-a-bytu

SCHÖNWALD, Beata. Miliony zainwestowane w polskość . Głos ludu. Český Těšín: Polski Zwiazek Kulturalno-Oswiatowy. 9.12.2017; č.141, s.1,2. Dostupné také zde: https://glos.live/content/news/141GL20171209.pdf

TOBOLOVÁ, Otýlie. Obradował Kongres Polaków w RC . In: Polar moravskoslezská regionální televize [online]. 27.4.2016. [cit. 31.1.2019]. Dostupné z: https://polar.cz/zpravy/karvinsko/stonava/11000015007/tacy-jestesmy-

83

201https://polar.cz/zpravy/karvinsko/stonava/11000003875/obradowa-kongres- polakow-w-rc

TOBOLOVÁ, Otýlie. Tacy jesteśmy 2018 . In: Polar moravskoslezská regionální televize [online]. 21.11.2018. [cit. 31.1.2019]. Dostupné z: https://polar.cz/zpravy/karvinsko/stonava/11000015007/tacy-jestesmy-2018

Wierszyki dla dzieci [online]. wierszykidladzieci.pl. [cit. 3.3.2019]. Dostupné z: http://wierszykidladzieci.pl/jachowicz/nieposluszenstwo.php

Wizja 2035 . polonica.cz. [online]. Kongres Polaków w RC. 2016. [cit.10.2.2019]. Dostupné zde: https://polonica.cz/content/Wizja_2035_tekst.pdf

ZPĚVÁK, Aleš. Co je co? Národ, nacionalismus a národní identita . [online]. Argument!, 2017 [cit. 31.1.2019.] Dostupné z: http://casopisargument.cz/2017/08/11/co-je-co-narod-nacionalismus-a-narodni- identita/

Zdroje obrázků

Obrázek 1 - Těšínsko. Převzato z: KASZPER, Roman, Bohdan MAŁYSZ a Józef SZYMECZEK. Poláci na Těšínsku: studijní materiál . Český Těšín: Kongres Poláků v České republice, 2009, s. 105.

Obrázek 2 - Poslední tři sčítání lidu: národnost. Převzato z: Průvodce právy příslušníků národnostních menšin v České republice II. Praha: Úřad vlády České republiky, Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny, 2017, s.29.

Obrázek 3 - Věková struktura vybraných národnostních skupin obyvatel v letech 2001 a 2011 Převzato z: Analýza: Národnostní struktura obyvatel . czso.cz. [online] Český statistický úřad, 2014 [vid.5.3.2019]. s. 12. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20551765/170223-14.pdf/d0d27736-ef15-4f4f- bf26-e7cb3770e187?version=1.0

Obrázek 4 - Dvojjazyčný nápis obce Stonava Vlastní fotografie pořízená 13.2.2019 ve Stonavě

Obrázek 5 - Slavnostní průvod Gorolski Święto

84

Převzato z : „Gorolski Święto” w Jabłonkowie 69 raz. [online]. Europejska Unia Wspólnot Polonijnych, 2016 [vid.5.3.2019]. Dostupné z: http://euwp.org/index.php/dziaalno/artykuy/321-gorolski-swieto-w-jablonkowie-69-raz

Obrázek 6 - Lidové tance na Gorolski Święto Převzato z: 70. Gorolski Święto 2017. [online] gorolskiswieto.cz, 2017 [vid.13.1.2019]. Dostupné z: http://www.gorolskiswieto.cz/galerie-niedziela-2017.html

Obrázek 7 - Głos Ludu, titulní stránka čísla 34 z 22. 3. 2016 Převzato z: Naše "Krojovanky" v Głosu Ludu - kroje, jaro a tradice [online] Maryška, 2016 [vid.20.1.2019]. Dostupné z: http://www.maryska.cz/z-akce-005.htm

Obrázek 8 - Zwrot titulní stránka čísla 1 rok 2019 Převzato z: Zwrot - Miesięcznik Polskiego Związku Kulturalno-Oświatowego w Republice Czeskiej [online] zwrot.cz, 2015 [vid.11.2.2019]. Dostupné z: http://zwrot.cz/wp- content/uploads/2019/02/Zwrot_1-19_okladka_web-600x819.jpg

Obrázek 9 - Počty žáků ve školách s polským jazykem vyučovacím za posledních 11 let Převzato z: Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2017 . Praha: Úřad vlády ČR, Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny, 2017. s.31.

85

SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ

Seznam obrázků

Obrázek 1 - Těšínsko ...... 10 Obrázek 2 - Poslední tři sčítání lidu: národnost ...... 16 Obrázek 3 - Věková struktura vybraných národnostních skupin obyvatel v letech 2001 a 2011 17 Obrázek 4 - Dvojjazyčný nápis obce Stonava ...... 19 Obrázek 6 - Lidové tance na Gorolski Święto ...... 29 Obrázek 5 - Slavnostní průvod Gorolski Święto ...... 29 Obrázek 7 - Głos Ludu, titulní stránka čísla 34 z 22. 3. 2016 ...... 36 Obrázek 8 - Zwrot titulní stránka čísla 1 rok 2019 ...... 37 Obrázek 9 - Počty žáků ve školách s polským jazykem vyučovacím za posledních 11 let ...... 49

Seznam grafů

Graf 1 - Jazyk webů na internetu ...... 53 Graf 2 - Znalost polských a českých celebrit ...... 53 Graf 3- Jazyk komunikace v domácnosti ...... 54 Graf 4 - Jazyk stanic v televizi ...... 55 Graf 5 - Zdroje příjmů informací ...... 56 Graf 6 - Návštěva kroužků ...... 56 Graf 7 - Národní identita ...... 57 Graf 8 - Vztah k městu/ vesnici ...... 58 Graf 9 - Vztah k České republice ...... 59 Graf 10 - Pocit sounáležitosti s Evropou ...... 59 Graf 11 - Pocit příslušnosti k menšině ...... 60

86

PŘÍLOHY Příloha 1 - Barevné stezky regionu; Stezka environmentální, omalovánka pro děti - mlok skvrnitý

87

Příloha 2 - Projekt Historie hranicí nekončí: příklad výukového materiálu z projektu

88

89

90

Příloha 3 - Projekt Zvyšování jazykové kompetence: příklad podpůrného materiálu

91

Příloha 4 - Projekt RAZEM Z MIESZKIEM I DĄBRÓWKĄ: dějepisné pexeso

92

93

94

Příloha 5 - Dotazník k výzkumu

Milí žáci/studenti, jmenuji se Světlana Orosiová a jsem studentkou Masarykovy univerzity v Brně. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto krátkého anonymního dotazníku na téma národní identity, dotazník a jeho vyhodnocení se stane součástí mé diplomové práce. Nejdříve prosím vyplňte hlavičku dotazníku - pohlaví, věk a třídu. Poté zaznamenejte zvolené odpovědi kroužkem. Předem děkuji za vaši pomoc a spolupráci.

Pohlaví: Věk: Třída:

o muž o žena

1) Když surfuješ na internetu, prohlížíš si více weby v češtině nebo v polštině?

o v polštině o v češtině

2) Zkus se zamyslet kolik znáš polských a kolik českých celebrit (zpěváků, herců, politiků, sportovců). Znáš jich více polských nebo českých?

o českých o polských o asi stejně

3) Hovoříte doma více česky nebo polsky?

o česky o polsky o jiné: ......

4) Pokud sleduješ televizi, které kanály sleduješ více?

o české o polské

5) Odkud čerpáš informace o dění v našem městě/regionu?

o internetové stránky v polštině o internetové stránky v češtině o tisk v polštině o tisk v češtině o jiné: ......

6) Navštěvuješ nějaký kroužek, provozuješ nějakou zájmovou činnost, či jsi členem nějakého spolku? Pokud ano, prosím uveď název kroužku, zájmové činnosti, či jméno spolku.

95

o Ano ...... o Ne

7) Jako člověk žijící v české části Těšínského Slezska považuješ svou národní identitu za:

o českou o slezskou o polskou o česko-polskou o jiné: ......

8) Máš vztah k městu/ vesnici, ve které žiješ?

o ano o ne o nevím

9) Máš blízký vztah k České republice?

o ano o ne o nevím

10) Cítíš se být Evropanem?

o ano o ne o nevím

11) Připadáš si jako příslušník národnostní menšiny v České republice?

o ano o ne o nevím

96

Příloha 6 - Kulturněhistorický kvíz k úkolu č.1

1. Znáte jméno nejstaršího doloženého polského knížete, kterému se povedlo sjednotit slovanské kmeny na území dnešního Polska a utvořit tak jednotný polský stát?

a) Boleslav I. b) Mieszko I. c) Lešek I.

2. Který kazatel se v českých zemích bouřil proti jednání církve a následně po jeho mučednické smrti vzniklo hnutí, které bojovalo proti..?

a) Petr Chelčický b) Jan Žižka c) Jan Hus

3. Který astronom a matematik je považován za tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie?

a) Mikoláš Koperník b) Prokop Diviš c) Jan Milíč z Kroměříže

4. Kdo je považován za učitele národů, autora reformních pedagogických názorů, autora knih jako Orbis pictus?

a) Jan Amos Komenský b) Rudolf II. c) František Palacký

5. Který významný polský spisovatel psal historické romány a obdržel za své dílo Nobelovu cenu (autor např. Quo Vadis, Křížáci)

a) Adam Mickiewicz b) Andrzej Sapkowski c) Henryk Sienkiewicz

97

6. Vzpomenete si na jediného českého spisovatele, který obdržel Nobelovu cenu za literaturu?

a) Karel Čapek b) Jaroslav Seifert c) Milan Kundera

7. Jak se jmenovala významná vědkyně polského původu, která objevila dva nové chemické prvky (radium, polonium) a zajímala se o radioaktivitu?

a) Marie Curie-Skłodowská b) Olga Boznańska c) Helena Kowalska

8. Který významný český malíř je autorem velikých pláten nazvaných Slovanská epopej?

a) Mikoláš Aleš b) František Ženíšek c) Alfons Mucha

9. Poznáš, který skladatel složil hudbu (ukázka)?

a) Bedřich Smetana b) Antonín Dvořák c) Fryderyk Chopin

10. Poznáš, který skladatel složil tuto hudbu (ukázka)?

a) Antonín Dvořák b) Bedřich Smetana c) Fryderyk Chopin

11. Který člověk byl 4x zvolen prezidentem Československa a zasloužil se o vznik Československého státu v roce 1918?

a) Tomáš Garrigue Masaryk b) Václav Havel c) Edvard Beneš

98

12. Znáš jméno polského politika, který zastává funkci předsedy Evropské rady?

a) Jarosław Aleksander Kaczyński b) Donald Tusk c) Lech Wałęsa

13. Jak to bylo se vstupem ČR a Polska do Evropské unie?

a) ČR roku 2004 a Polsko 2007 b) přistoupili ve stejném roce (2004) c) Polsko roku 2004 a ČR 2007

14. Víte kolikrát by se území Česka vlezlo do Polské republiky? (při zaokrouhlení)

a) téměř 4krát b) téměř 2krát c) téměř 5krát

15. Napište jméno známé zpěvačky narozené v Třinci, která zpívá jak v polštině, tak v češtině.

99

Příloha 7 - slepá mapa k úkolu č.4 + řešení

100

města: 1) Biała, 2) Bílsko/ Bielsko, 3) Bohumín, 4) Český Těšín, 5) Frýdek, 6) Fryštát, 7) Jablunkov , 8) Karviná, 9) Místek, 10) Ostrava, 11) Orlová, 12) Skočov/ Skoczów, 13) Těšín/ Cieszyn, 14) Třinec

řeky: A) Olše/ Olza, B) Ostravice, C) Morávka, D) Odra, E) Visla

101