Ocima Polaku.Pdf

Očima Poláků Historie a současnost československo-polských vztahů a polská menšina v Československu v zrcadle polského tisku na Těšínském Slezsku v letech 1989 – 1992 Komentovaná bibliografie Mečislav Borák Opava, Slezská univerzita v Opavě 2010. 155 s. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis – Supplementa Tomus IX. ISBN 978- 80-7248-573-4. Publikace vznikla při plnění výzkumného záměru MSM4781305905 Slezsko v dějinách českého státu a střední Evropy a její vydání bylo financováno z prostředků tohoto záměru. Tato elektronická verze knihy je určena pro studijní a badatelské účely. Neobsahuje žádné obrazové přílohy, rejstříky ani formátování finální sazby. V citacích prosím vždy uvádějte oficiální tištěnou verzi knihy. Více informací na www.mecislavborak.cz. Získáno z www.mecislavborak.cz. 1 Obsah Úvod Polská periodika z české strany Těšínského Slezska Głos Ludu Zwrot Kalendarz Śląski Polská periodika z polské strany Těšínského Slezska Głos Ziemi Cieszyńskiej Kronika Beskidzka Kalendarz Cieszyński Argumenty v diskusi o minulosti a současnosti československo-polských vztahů Shrnutí výzkumu Minulost Současnost Příklady pozitivní spolupráce Závěr Použité zkratky Získáno z www.mecislavborak.cz. 2 Úvod Současné česko-polské vztahy patří sice už řadu let k těm nejlepším v celé dosavadní historii vzájemných kontaktů obou národů, nicméně úskalí sváru, jež do nich bylo vneseno už před devadesáti lety při obnově jejich národní a státní svébytnosti, ovlivňovalo po celou tuto dobu více či méně výrazně možnosti spolupráce obou zemí i osud polské menšiny v Těšínském Slezsku, jež se tam kdysi ze dne na den rozhodnutím mezinárodní arbitráže zrodila. Toto dědictví minulosti se neztratilo ani po vzniku České republiky a vstupu obou zemí pod společnou střechu Evropské unie. Dosud se v místních poměrech dají pociťovat křivdy, jež nemohli na vlastní kůži zažít ani nejstarší pamětníci. Jizvy po nich však dosud zůstaly, i když už tolik nebolí. Dosud se v mnohém pronikavě liší náhledy české a polské historiografie na sporné momenty dějin a jejich příčiny. Dosud se mizející polská menšina důvodně obává o svou existenci a mobilizuje síly k zachování své identity s vervou už skoro zapomenutých buditelů. Na rozdíl od polských autochtonů, kteří si po mnoho generací udržují vědomí kontinuity svého vývoje, se většinová společnost na Těšínsku v poválečné době značně proměnila a její povědomí o specifické historii této oblasti je velmi nízké, s rostoucí vzdáleností od Těšína pak skoro mizí. Rozhodli jsme se proto zjistit, co v náhledech na minulost česko- či československo-polských vztahů přetrvává, které momenty vývoje zůstávají v paměti pevněji než jiné, kdy se vzpomínky Získáno z www.mecislavborak.cz. 3 na ně stávají stereotypy, jak utvářejí a ovlivňují současné názory lidí. V popředí našeho zájmu tedy stála především problematika československo-polských vztahů v minulosti s důrazem na zjištění rozdílů v interpretaci historických událostí, ale snažili jsme se ukázat i širokou paletu vztahů současných, včetně charakteristiky postavení polské národní skupiny v Československu. Mohli jsme představit jen ty nejvýznamnější problémy, a i když jsme se je snažili zachytit v co nejúplnější podobě, nebezpečí subjektivního výběru faktů jsme se zcela nevyhnuli. Minulé i současné problémy vzájemných vztahů se zásadním způsobem dotýkají historie a území Těšínského Slezska, kde v jeho dnešní české části také žije naprostá většina polské komunity. Především v tomto regionu by se většinová česká společnost měla snažit poznat, co místní Poláky tíží, co vnímají jako ohrožení svého vývoje, a jak si představují optimální podmínky svého rozvoje. Abychom si mohli utvořit věrohodnou představu o podobě vzájemných vztahů v minulosti i v současnosti, abychom pochopili stanoviska pojící se k výkladu některých konfliktů a učinili si všestrannější názor na celkový rozsah a nebývalou rozmanitost vztahů současných, pokusili jsme se o analýzu polského tisku z obou částí Těšínského Slezska. Jde o zcela svébytný fenomén, který zde nemá svůj český protějšek: úzce regionální menšinové noviny, dokonce obdeník, kvalitní kulturně-společenský měsíčník a národní kalendář, a v přibližně stejné podobě totéž na polské straně Těšínského Slezska. Tak bohaté zdroje informací už mají značnou Získáno z www.mecislavborak.cz. 4 vypovídací hodnotu a lze jich dobře využít i k porovnání v něčem již trochu odlišných vrstev národní paměti Poláků z obou stran Těšínska. Chronologicky jsme pokryli období let 1989 – 1992, aby šlo vysledovat vliv politických přeměn ve společnosti na obsah i strukturu publikovaných materiálů. Zásadní společenská proměna, uskutečňovaná zároveň v Polsku i v Československu, umožnila po dlouhém období válečného a poválečného totalitního systému v obou zemích poprvé otevřeně hovořit o problematice československo-polských vztahů. Po více než půl století byly tyto vztahy retušovány oficiálními projevy o přátelské spolupráci, sporné otázky však byly zamlčovány a deformovány účelovou propagandou. Návrat k demokratické společnosti tedy znamenal veřejné otevření nedořešených či vůbec neřešených problémů z minulosti vzájemných vztahů a zároveň vyvolal potřebu řešit celou řadu problémů nově vzniklých. S rokem 1992 skončilo svou existenci i Československo, tedy i období československo- polských vztahů, jimiž jsme sledované období vymezili. K rozboru jsme zvolili periodika aspoň přibližně obdobného typu: na československé straně to byl především čtenáři oblíbený a velmi aktivní obdeník Głos Ludu (GL), měsíčník Zwrot a Kalendarz Śląski, na polské straně týdeníky Głos Ziemi Cieszyńskiej a Kronika Beskidzka, a Kalendarz Cieszyński. Všechny uvedené tituly patří k těm s delší tradicí a mají patrně nejvýraznější vypovídací hodnotu ohledně zkoumané problematiky, proto jsme ponechali stranou nově vzniklé časopisy v Polsku (v roce 1992 vycházelo v polské části Těšínského Slezska již 12 regionálních časopisů), stejně jako několik čísel nových polských Získáno z www.mecislavborak.cz. 5 časopisů v tehdejším Československu (Głos Zaolzia, Dodatek) a polské časopisy úzce specializované (Jutrzenka, Ogniwo, Nasza Gazetka). Jsme si vědomi toho, že pro objektivnější posouzení sledované problematiky by bylo zapotřebí provést též rozbor regionálních deníků v Polsku, alespoň těch od Těšínského Slezska nepříliš vzdálených (katovických listů Dziennik Zachodni a Trybuna Śląska), neboť i v Polsku je zájem o dějiny Těšínského Slezska do značné míry přímo úměrný vzdálenosti od něho. Uskutečnění podobné analýzy českého tisku v regionu by jistě bylo možné, narazilo by to však na řadu problémů. Tím hlavním je skutečnost, že sledovaný polský tisk vychází výhradně na území Těšínského Slezska, byť po obou stranách státní hranice. Češi však tomto regionu neměli ve sledované době ani své noviny, ani týdeník či měsíčník, ani regionální vlastivědný kalendář. Nejbližší deníky vycházely až v Ostravě (Nová svoboda, Moravskoslezský den), takže to by spíše připomínalo situaci Katovic. Jediným časopisem srovnatelného typu v regionu byl vlastivědný čtvrtletník Těšínsko. Na polské straně Těšínska už skoro žádní Češi nežijí, takže tam ani žádný český tisk nevychází. Nicméně rozbor českých názorů z regionu na minulost a současnost polsko-českých vztahů by se realizovat měl, byť by pocházel ze zdrojů jen těžko srovnatelných se zdroji našeho výzkumu a byť by byl mnohem méně reprezentativní. Naše práce je v toto smyslu spíše jen prvním pokusem o zmapování východisek, po němž by mělo následovat mnohem soustavnější zachycení mnohotvárných proměn vzájemných vztahů obou našich zemí. Získáno z www.mecislavborak.cz. 6 Z důvodů čistě praktických jsme v práci použili k označení sporné části československého Těšínska (bývalé politické okresy Fryštát a Český Těšín) Poláky užívaný termín Zaolzí (Zaolzie).1 Metodicky jsme vycházeli z některých nedávných studií pojednávajících o roli menšinového tisku v Polsku i v České republice.2 K rozboru Głosu Ludu a Zwrotu bylo zčásti využito podkladů zpracovaných Jiřím Krolem, na přepisech textu se podílela Anna Šmídová. Děkuji Liboru Martinkovi za připomínky k jazykové úpravě textu a Petře Kuklové za přípravu rukopisu k tisku. Mečislav Borák 1Vhodná podoba českého překladu tohoto termínu byla konzutována s Ústavem pro jazyk český Akademie věd ČR, v. v. i. (sdělení Ivany Svobodové autorovi ze 29. 10. 2009). 2Např. PAROŃ, A.: Media i media elektroniczne mniejszości narodowych w Rzeczypospolitej Polskiej i Republice Czeskiej. In: Śląsk Opolski i Opawski w kierunku standardów europejskich. Regiony i procesy integracyjne po wejściu do Unii Europejskiej/Opolské a opavské Slezsko ve směru evropských standardů. Regiony a integrační procesy po vstupu do Evropské unie. Opava, Slezská univerzita 2005, s. 109- 126; BORÁK, M.: Problémy menšinových médií na příkladu polské národnostní menšiny v České republice. In: tamtéž, s. 127-133. Získáno z www.mecislavborak.cz. 7 Polská periodika z české strany Těšínského Slezska GŁOS LUDU Byl nejvýznamnějším periodikem polské národní skupiny v Československu a tutéž úlohu dodnes zastává i v České republice. Jako obdeník se svou periodicitou, obsahovou náplní i vnější podobou blíží spíše deníkům než časopisům. Ve sledovaném období vycházel třikrát týdně – v úterý obvykle v rozsahu 4 stran, ve čtvrtek v rozsahu 6 a v sobotu 8 stran novinového formátu. Náklad listu se blížil většinou 10 tisícům výtisků šířených především prostřednictvím předplatného Poštovní novinové služby. List zachycoval v celé šíři společenský a politický život Poláků v tehdejší Československé federativní republice

Load more