JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH Zem ědělská fakulta Katedra řízení

Studijní program: M4101 Zem ědělské inženýrství Studijní obor: Pprovozn ě podnikatelský obor

Regionální rozvoj a plošná ochrana soubor ů lidové architektury v obcích okresu Písek

Vedoucí diplomové práce Autor doc. RNDr. Ji ří Vaní ček, CSc. V ěra Hejná

2007

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Regionální rozvoj a plošná ochrana soubor ů lidové architektury v obcích okresu Písek vypracovala samostatn ě na základ ě vlastních zjišt ění a materiál ů, které uvádím v seznamu použité literatury.

V Bechy ňské Smol či 18.4. 2007 Věra Hejná

Pod ěkování Děkuji vedoucímu práce doc. RNDr. Ji římu Vaní čkovi, CSc. Sou časn ě děkuji starost ům a jejich zástupc ům v obcích: Skály, Čížová, Kv ě- tov, Putim, Oslov, Smrkovice, Varvažov, Kostelec nad Vltavou a Ková řov za jejich ochotu a spolupráci. Také bych cht ěla pod ěkovat vedoucí odd ělení památek Národního památkového ústavu v Českých Bud ějovicích za její ochotu a spolupráci.

OBSAH 1. Úvod ……………………………………………………………………………….. 11 2. Literární p řehled 2.1. Památková pé če o lidové stavitelství v České Republice ……………………… 12 2. 1. 1. Vyhláška Ministerstva kultury ze dne 22.9. 1995 …………………….. 16 o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny 2. 1. 2. Co je vlastn ě památka …………………………………………………. 16 2. 1. 3. Kdo vydá „závazné stanovisko“ ………………………………………. 17 2. 1. 4. K dota čním program ům ……………………………………………….. 18 2. 1. 5. Systém státní památkové pé če v ČR ………………………………….. 19 2. 1. 6. Vesnická památková zóna …………………………………………….. 20 2. 1. 7. Lidová architektura …………………………………………………... 21 2. 2. Regionální rozvoj ……………………………………………………………. 21 2. 2. 1. Vymezení základních pojm ů v oblasti regionálního rozvoje ………… 21 2. 2. 2. Strategie regionálního rozvoje ………………………………………. 22 2. 2. 3. Finan ční podpora programu regionálního rozvoje …………………… 23 2. 2. 4. Výchozí principy regionální politiky ……………………………….. 24 2. 2. 5. Nástroje k podpo ře regionální politiky ………………………………. 25 2. 2. 6. Ministerstvo pro místní rozvoj ………………………………………. 26 2. 2. 7. Cíle a smysl zákona 248/2000 ………………………………………. 26 o podpo ře regionálního rozvoje 2. 2. 8. P ůsobnost kraj ů ………………………………………………………. 27 2. 2. 9. Národní strategický plán pro rozvoj …………………………………… 27 venkova České Republiky 2. 2. 10. Vymezení samosprávy ………………………………………………. 29 2. 2. 11. Úloha obcí …………………………………………………………… 30 2. 2. 12. Druhy územn ě plánovací dokumentace ……………………………… 30 2. 3. Evropská politika …………………………………………………………..... 31 2. 3. 1. Cíle evropské politiky ………………………………………………... 31 2. 3. 2. Fondy EU pro období 2007 – 2013 ………………………………….. 33

9 2. 3. 3. Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky ……… 35 2. 3. 4. Zam ěř ení strukturální politiky pro rozvoj venkova po roce 2006 ……. 36 2. 4. Rozvoj venkova 2. 4. 1. Sdružení obcí nebo mikroregionu …………………………………… 38 2. 4. 2. Program obnovy venkova ……………………………………………. 42 2. 4. 3. Spolek pro obnovu venkova …………………………………………. 44 3. Metodika ……………………………………………………………………………. 45 3. 1. Definování problému a cíl ů výzkumu ………………………………………… 46 3. 2. Cíl výzkumu …………………………………………………………………… 46 3. 3. Popis výzkumného vzorku ……………………………………………………. 46 3. 4. Popis použitých metod ……………………………………………………….. 47 3. 5. Zpracování a interpretace získaných údaj ů ………………………………….. 47 4. Výsledky sociologických šet ření ………………………………………………….. 47 4.1. Charakteristika vesnických památkových zón ………………………………… 47 4. 2. Zpracování dotazník ů pro obyvatele vesnických ……………………………... 72 památkových zón 4. 3. Zpracování dotazník ů pro p ředstavitele samosprávy ………………………… 81 vesnických památkových zón 4. 4. Zpracování dotazníku pro p ředstavitele národního …………………………… 86 památkového ústavu 5. Diskuse a SWOT analýza výsledk ů ………………………………………………... 88 6. Souhrn a Záv ěr ……………………………………………………………………… 89 6.1. Souhr …………………………………………………………………………... 89 6. 2. Záv ěr ………………………………………………………………………….. 91 6. 3. Summary ……………………………………………………………………… 93 7. Seznam použité literatury ………………………………………………………….. 94 8. P řílohy

10 1. Úvod Tématem mé diplomové práce je Regionální rozvoj a plošná ochrana soubor ů lidové architektury v obcích okresu Písek. V roce 1995 bylo na základ ě zákona č.20/1987 Sb. Ve zn ění pozd ějších p ředpis ů prohlášeno 164 sídel vesnickými památkovými zónami, mezi nimi i zóny okresu Písek. Konkrétn ě se jedná o tyto památkové zóny: Budi čovice, Krašovice, Kv ětov, Putim, Varvažov, Tukleky, Smrkovice, Zahrádka a Žebrákov. Cílem mé práce je zjistit, do jaké míry ovliv ňuje rozvoj venkovského prostoru památková ochrana souboru lidové architektury ve vesnických památkových zónách. Hlavním smyslem práce je ov ěř it výsledky památkové ochrany a postoje ob čan ů, orgán ů samosprávy i státní správy k této problematice a její d ůsledky pro rozvoj vybraných sídel.Výsledkem mé práce je navrhnout opat ření k dalšímu rozvoji památkových zón okresu Písek. Pot řeba chránit historické stavby jako doklad minulosti vznikla jako reakce na velkou stavební prom ěnu našich m ěst na p řelomu 19. a 20. století. Na venkov se zájem o „památky“ lidové kultury p řesunul zprvu nesm ěle v první t řetin ě 20. století. Práv ě v období p řed druhou sv ětovou válkou, ale i b ěhem ní a v krátkém povále čném období probíhaly po celých Čechách r ůzné výzkumy, které m ěly za úkol zdokumentovat českou lidovou kulturu, v četn ě tradi ční architektury. Již tehdy si v ědci uv ědomovali zranitelnost českého venkova, která se za čala vytrácet již s nástupem pr ůmyslového v ěku. Skute čně masivní p řestavba venkova ale za čala až v období „budování socialismu“. Na jedné stran ě vyvstala pot řeba osídlit rozlehlé, původn ě n ěmecky mluvící regiony a na stran ě druhé najít pro venkovské obyvatelstvo, rozvrácené experimentem kolektivizace, nové formy bydlení a drobného hospoda ření. Nejlépe z tohoto období vyšly oblasti s kvalitním p řírodním prost ředím, které se staly ohnisky rekreace. A tak zatímco tradi ční zem ědělské vesnice v ětšinou v pr ůběhu druhé poloviny 20. století podlehly p řestavbám, vesnice s převahou rekrea čního bydlení se často dochovaly v překvapiv ě nenarušené podob ě. (Ing. Arch. Pešta J., 2/2006,str.16-17) Jako první vyhlásil n ěkolik památkových zón již v roce 1990 tehdejší Jihočeský kraj. Další hodnotné vesnice ale musely na svou ochranu čekat až do roku 1995. Tehdy byly vyhlášeny vesnické památkové rezervace a zóny v ostatních krajích. Na základ ě vyhlášky ze dne 24.6.2004 „O prohlášení území s historickým prost ředím ve vybraných obcích a je- jich částech za památkové zóny a ur čení podmínek pro jejich ochranu“, která vstoupila

11 v platnost již po čátkem roku 2005, byly vyhlášeny nových 47 vesnických památkových zón. Tímto vyhlášením se završilo n ěkolikaleté úsilí o památkovou ochranu architektonicky nejcenn ějších českých, moravských a slezských vesnic. Prostor pro ochranu vesnic se s jedinou výjimkou – šlo o vinné sklepy „plže“ u Petrova na Hodonínsku – otev řel totiž až po roce 1989. Smyslem rezervací a zón je zachovat a zlepšit celkový vzhled a tradi ční ráz vesnice. Veškerá stavební aktivita se musí podle zákona realizovat až na základ ě tzv. závazného stanoviska p říslušného m ěstského ú řadu s rozší řenou p ůsobností. Podkladem pro n ě je odborné vyjád ření regionálního pracovišt ě Národního památkového ústavu. Vlastník památky v chrán ěném území však m ůže žádat o r ůzné dotace – p ředevším z „Programu pé če o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny. Je tedy vyhlášení vesnické památkové zóny výhoda ? Zkušenosti jsou r ůzné. N ěkteré vesnice již pochopily, jaké výhody se jim nabízejí a doslova vzkvétají. Na st řechy se po desetiletích vracejí tradi ční krytiny, zanedbané fasády nebo i celé stavby jsou krásn ě obnoveny …… Na druhou stranu jsou i takové vesnice, které se za tu dobu prakticky nezm ěnily. A pokud ano, tak k horšímu - hlavn ě v důsledku používání nových nevhodných stavebních materiál ů. (Ing. Arch. Pešta J., 3/2006,str.10-11)

2. Literární p řehled

2. 1. Památková pé če o lidové stavitelství v České Republice

Sou částí historického kulturního d ědictví každého národa je i vesnická lidová stavební tvorba, která zahrnuje p ředevším obytné a hospodá řské stavby, dále provozní a technické objekty, malé kostelíky, kaple, zvonice a veškerou drobnou sakrální architekturu. Vesnická sídla se vyzna čují velkou rozmanitostí. Mají specifickou p ůdorysnou skladbu a strukturu zástavby i umíst ění v krajin ě, n ěkterá z nich si dosud podržela svoji neopakovatelnou atmosféru. Obecn ě lze lidové stavitelství zhruba definovat jako souhrn stavební tvorby vytvo řené lidovými staviteli ve vztahu k místním geografickým, hospodá řským, sociáln ě kulturním a etnickým vliv ům.

12 Úzká spjatost zem ědělské výroby s přírodou a jejím rytmem, uzav řenost a konzervativnost vesnické spole čnosti daná t ěsným poutem k půdě jsou p říčinou pomalého pronikání sociálních zm ěn i technického rozvoje do tohoto prost ředí. Proto se také stavební tvorba venkova stává spolu s některými dalšími projevy lidové kultury nositelkou dávných tradic, které konzervují a uchovávají ur čité konstruk ční postupy a výtvarné projevy v jiném prost ředí již nenávratn ě zaniklé. Zájem o studium lidové architektury a po čátky snah o její ochranu se v českých zemích datují od druhé poloviny 19. století, kdy zárove ň za číná v ědecký výzkum lidových staveb. Se vznikem Československé republiky po skon čení I. sv ětové války v roce 1918 se ješt ě více zrychluje postup p řem ěny venkova a jeho stavebního fondu. Tehdy také vzniká vleklý a dá se říci, že dodnes ne zcela uzav řený teoretický spor o zp ůsob záchrany lidových staveb. V povále čných letech prošlo dramatickými zm ěnami pohrani čí Čech i Moravy. Jedním z důsledk ů skon čené války byl hromadný a tém ěř úplný odsun n ěmeckého obyvatelstva v období let 1945-46 z tzv. Sudet. Na základ ě státem organizované akce p řicházejí do těchto oblastí novoosídlenci, kte ří postrádají hlubší vztah a citové vazby ke svým novým domov ům a navíc si s sebou p řinášejí odlišné prvky své kultury. Zlomovým historickým p řed ělem se stává rok 1948. Osudným bylo zejména rozhodnutí z po čátku padesátých let o kolektivizaci, radikálním násilném a velmi rychlém p řechodu od individuálního hospoda ření ke kolektivnímu, které bylo p říčinou zániku mnoha lidových staveb, jež postupn ě ztratily své funkce, a které p řineslo i zm ěnu vzhledu plužiny a zem ědělské krajiny v ůbec. V roce 1958 byl vydán zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, který byl s ohledem na dobu svého vzniku pom ěrn ě zda řilý a progresivní. Zákon vymezil pojmy památková rezervace a památkové ochranné pásmo, čímž legislativn ě umožnil vznik případných rezervací lidové architektury. Zákon také nov ě strukturoval organizaci státní památkové pé če. Úst řední metodickou a poradní organizací ministerstva školství a kultury se stal Státní ústav památkové pé če a ochrany p řírody, ve kterém v roce 1961 vznikl referát pro lidovou architekturu. Po reorganizaci územn ěsprávního člen ění státu v roce 1960 byla vytvo řena Krajská st řediska státní památkové pé če a ochrany p řírody (dnes památkové ústavy). V této dob ě byla odborníky ú činná pé če o památky lidového stavitelství zvláš ť siln ě poci ťována, protože se stále více zintenziv ňoval tlak na úplnou p řem ěnu venkova. Šlo zejména o vzájemn ě související socialistickou p řestavbu zem ědělství a urbanizaci

13 vesnických sídel, které byly provád ěny na základ ě vládních usnesení postupn ě od roku 1961. Projekt urbanizace venkova byl postaven na chybných analýzách vývoje venkovského osídlení a zkreslených teoriích o vyrovnání rozdíl ů mezi m ěstem a venkovem, které zcela opomíjely odlišnosti vzniku, geneze a funkcí vesnice. Obdobného charakteru byla i tzv. modernizace vesnického bytového fondu, které padlo za ob ěť mnoho pozoruhodných lidových staveb i jiné, z památkového hlediska ne tak cenné, ale zajímavé kvalitní p ůvodní architektury. Na vzhled vesnických sídel m ěla navíc velmi negativní dopad tém ěř neexistující územn ěplánovací činnost a zpravidla špatné typové projekty novostaveb. Ke zlepšení situace na úseku ochrany památek lidové architektury p říliš nep řisp ěla ani nová právní norma - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či, který sice reflektoval ur čité zm ěny, k nimž došlo od vydání památkového zákona v roce 1958, ale vzhledem k daným spole čenským pom ěrům nemohl vy řešit; základní problémy. I když oba památkové zákony umož ňovaly plošnou ochranu sídelních celk ů, poda řilo se z dlouhé řady návrh ů realizovat velmi málo. Vyhláškou Jiho českého krajského národního výboru bylo v roce 1990 v okresech České Bud ějovice, Český Krumlov a Jind řich ův Hradec prohlášeno prvních dvacet vesnických památkových zón lidové architektury v České Republice. P ři pohledu na sou časnou vesnici v Čechách a na Morav ě nem ůžeme pominout ještě jeden specifický fenomén, který asi nemá co do rozsahu jinde obdobu. Jde o tzv. chalupá řství, to je využití obrovského množství lidových staveb k rekrea čním ú čel ům. Pro zachování lidových staveb znamenalo chalupá řství velmi mnoho. Nez řídka šlo o jediný možný zp ůsob záchrany a v některých oblastech m ůžeme mluvit i o zachování p ůvodní struktury celých sídel. Zm ěny naší spole čnosti v dob ě po roce 1989 p řinášejí ur čitá pozitiva v přístupu státu k památkám lidového stavitelství i památkovému d ědictví obecn ě. Velmi d ůležitým a významným krokem bylo vyhlášení šedesáti památkových rezervací lidové architektury vládou České Republiky v kv ětnu roku 1995 a sto t řiceti osmi památkových zón lidové architektury Ministerstvem kultury v zá ří roku 1995 . Tyto nové památkov ě chrán ěné celky reprezentují nejen typologickou bohatost lidového stavitelství u nás, ale dokumentují i variabilitu p ůdorysné struktury sídel, r ůznost použitého stavebního materiálu a druhovou pestrost obytných, hospodá řských a technických lidových staveb. Sou časná památková pé če se zam ěř uje na komplexní ochranu celých vesnických sídel včetn ě jejich vztahu k okolní p řírod ě p řem ěněné zásahy člov ěka v kulturní krajinu.

14 D ůležité jsou také otázky využívání existujících a koncipování nových ekonomických nástroj ů na obnovu a údržbu památek lidového stavitelství. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či, nabízí v podstat ě tyto možnosti: finan ční p řísp ěvky na obnovu a údržbu poskytované vlastník ům z rozpo čtu okresních ú řad ů, finan ční prost ředky z tzv. Havarijního-st řešního programu Ministerstva kultury a z Programu záchrany architektonického d ědictví , jenž byl založen vládou České Republiky v roce 1995 a jehož realizaci zajiš ťuje Ministerstvo kultury. Pen ěz ovšem není mnoho a na všechny památky se samoz řejm ě nedostane. Řešením by snad byla, a n ěkteré zahrani ční zkušenosti tomu nasv ědčují, kombinace p římé finan ční pomoci s nep římými podporami v da ňové sfé ře, to znamená širší zvýhodn ění, úlevy a odpisy na daních pro všechny vlastníky památek, pokud dob ře pe čují o svoji nemovitost a udržují ji v žádoucím stavu. Velice aktuální a dosud zna čně zanedbávanou sou částí památkové pé če by m ěla být široce pojatá populariza ční, propaga ční a osv ětová činnost, která by srozumitelným, ale odborn ě fundovaným zp ůsobem argumentovala pro zachování kulturních hodnot vesnického prostoru a lidového stavitelství, zd ůvod ňovala nutnost soustavné pé če o toto dědictví a trp ěliv ě vysv ětlovala a ukazovala, jak si v tomto sm ěru po čínat. Zachování specifi čnosti venkova a zárove ň jeho všestranný rozvoj si klade za cíl široce pojatý, státem finan čně podporovaný Program obnovy vesnice . Na vzniku a realizaci Programu se podílejí ministerstva hospodá řství, zem ědělství, životního prost ředí a kultury i další instituce. P řijetí vesnice do Programu je podmín ěno vlastní dobrovolnou aktivitou ob čan ů, ur čitými finan čními výdaji z obecního rozpo čtu na daný ú čel a zpracovanou územn ěplánovací dokumentací. Pak m ůže být pro obec vypracován program a p řid ělen státní p řísp ěvek na uskute čnění jeho cíl ů. Místní programy nejsou však vždy na odpovídající výši, protože i úrove ň zpracovatel ů je r ůzná. Programy obnovy vesnice nicmén ě napomáhají záchran ě a obnov ě lidových staveb i p ůdorysné struktury obcí, a proto by m ěli pracovníci památkové pé če více spolupracovat s jejich tv ůrci p ři realizaci. Jde však jen o ur čitý, i když významný dopln ěk komplexní památkové pé če. Hluboká transformace politického systému a ekonomiky u nás s sebou nese ale i mnohé záporné jevy a nové, dosud neznámé problémy, na n ěž není obor památkové pé če zatím schopen ve všech p řípadech adekvátn ě reagovat. Celá spole čnost je do zna čné míry deformována uplynulými padesáti lety, což je zvláště patrné v absenci pokory a úcty p řed hodnotami vytvo řenými člov ěkem i p řírodou, hodnotami minulosti i sou časnosti a v prohloubení už socialismem p ěstovaného spot řebního zp ůsobu života, ve ztrát ě právního

15 vědomí a všeobecné morální devastaci. Nemálo našich sou časník ů se zatím nedokáže vyrovnat s nov ě nabytou svobodou a demokracií a nechápe dosud ani smysl ochrany památek. Na vesnici je to z řejmé p ředevším ze sílícího tlaku na v ětšinou nevhodné, sobecké a krátkozraké p řestavby chrán ěných staveb a také z pokra čující bezohledné likvidace starší kvalitní zástavby, vedené snahou získat nové, t řeba komer čně lépe využitelné stavební pozemky. Spole čenské zm ěny však do pé če o památky lidové architektury a hodnotná vesnická sídla, p řinesly také řadu pozitivních prvk ů. Jde zejména o uvoln ění aktivity lidí, o oživení zájmu o místní tradice, historii a kulturu a o úsilí na zachování kvalitního životního prost ředí. D ůkazem toho je množství nov ě založených či obnovených spolk ů a klub ů ochránc ů památek nebo širšího vlastiv ědného zam ěř ení, vznik fond ů a nadací usilujících shromáždit finan ční prost ředky na záchranu architektonického d ědictví a také nemálo nadšených jednotlivc ů, v ěnujících se kulturním aktivitám a záchran ě památek. “Náš venkov by bez památek lidové architektury a dalších pozoruhodných p ůvodních staveb p řestal být tím, čím dosud je.“ ( Bureš P., Škabrada J., Šnajdrová H., 1996, str.1-8 –Bureš P.)

2. 1. 1. Vyhláška Ministerstva kultury ze dne 22.9. 1995 o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny Území historických jader obcí a jejich částí s dochovanými soubory lidové architektury: Budi čovice (okr.Písek), Krašovice (okr.Písek), Kv ětov (okr.Písek), Putim (okr.Písek), Varvažov (okr.Písek), Smrkovice (okr.Písek), Tukleky (okr.Písek), Zahrádka (okr.Písek), Žebrákov (okr.Písek) se prohlašují za památkové zóny (dále jen „zóna“). Hranice území zón a jejich rozsah jsou vymezeny v příloze této vyhlášky a jsou graficky vyzna čeny na mapách, které jsou uloženy u ministerstva kultury, státního ústavu památkové pé če, Památkového ústavu v Českých Bud ějovicích a u okresních ú řad ů a obcí, na jejichž území se zóny nacházejí. Příslušný orgán územního plánování zajistí vyzna čení území zóny v příslušné územn ě plánovacím podkladu pro její po řízení, pop řípad ě p ři po řizování jejich zm ěn a dopl ňků. (Bureš P., Škabrada J., Šnajdrová H.., 1996, str.57-103)

2. 1. 2. Co je vlastn ě památka Dříve pod pojmem „památka“ byla chápána jakákoli v ěc či stavba, z nějakého d ůvodu pam ětihodná. Teprve pozd ěji se okruh památek zúžil na historické stavby, zapsané v tzv.

16 Úst ředním seznamu nemovitých kulturních památek. Na ostatní nezapsané stavby, by ť by byly sebezajímav ější, se tedy ochrana nevztahuje. Toto vymezení sebou p řineslo řadu paradox ů. Na jedné stran ě v seznamu chybí obrovské množství zejména lidových staveb, ale i vesnických kapli ček, soch, hospodá řských dvor ů a dalších objekt ů, zejména v některých regionech. To lze vysv ětlit zna čnou ned ůsledností p ři prvních soupisech, ale i nezájmem minulého režimu o ochranu bývalých zem ědělských či dokonce sakrálních staveb. Na druhou stranu ale byly na seznam – a ť už omylem, nebo z účelových d ůvod ů – zapsány stavby, které již dávno žádnou hodnotu nemají. Památková ochrana se ovšem vztahuje i na stavby , které leží v plošn ě chrán ěných územích , i když samy o sob ě nejsou registrovanou nemovitou kulturní památkou. Jedná se hlavn ě o tzv. vesnické památkové rezervace (VPR) a vesnické památkové zóny (VPZ), event. Ochranná pásma okolo jiných kulturních památek (nej čast ěji hrady a zámky). Pokud je tedy stavba státem registrovanou kulturní památkou (což lze zjistit na internetových stránkách http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php ), nebo leží na území památkové rezervace, zóny pop řípad ě ochranného pásma, vztahuje se na ni podle zákona č. 20/1987 sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů „O státní památkové pé či“ památková ochrana. V praxi to znamená, že každá stavební činnost nebo úprava ( pat ří mezi n ě t řeba i nát ěr štítu, stavba oplocení, vým ěna oken či st řešní krytiny) by m ěla být podle zákona pod dohledem orgán ů a organizací památkové pé če.

2. 1. 3. Kdo vydá „závazné stanovisko“ V České republice je památková pé če rozd ělena mezi odbornou a výkonnou složku. Odbornou organizací jsou regionální pracovišt ě Národního památkového ústavu (NPÚ), v působnosti jednotlivých kraj ů. Ty ovšem nemají žádnou výkonnou pravomoc, zato mají povinnost majitel ům i projektant ům poskytovat bezplatnou odbornou konzulta ční pomoc při p říprav ě a realizaci oprav památek. Oním d ůležitým „razítkem“ pot řebným pro stavební povolení, disponují naopak Městské ú řady s rozší řenou p ůsobností (obvykle odbor kultury, památkové pé če, regionálního rozvoje apod.). Tato „dvoukolejnost“ památkové pé če je trnem v oku mnoha stavebník ům, projektant ům a dokonce i památká řů m samotným – zvlášt ě pokud spolu ob ě složky p říliš nekomunikují, nebo mají odlišné požadavky a názory. P ři oprav ě či údržb ě památkov ě chrán ěné chalupy je t řeba postupovat podle podmínek ur čených v rozhodnutí – tzv. „závazném stanovisku“, které ur čí, zda je realizace zám ěru

17 přípustná či nep řípustná, event. za jakých podmínek. Závazné stanovisko vydává p říslušný městský ú řad obce s rozší řenou p ůsobností na základ ě odborného vyjád ření krajského pracovišt ě Národního památkového ústavu. Aby se zamezilo nedorozum ěním, vyplatí se proto zám ěry opravy projednat nejprve s památkovým architektem z příslušného pracovišt ě NPÚ a teprve potom zažádat na příslušném m ěstském ú řad ě o vydání závazného stanoviska. Pokud investor s výrokem závazného stanoviska není spokojen, má právo odvolat se k příslušnému krajskému ú řadu, který celou kauzu prošet ří.

2. 1. 4. K dota čním program ům

Ovšem vlastnictví památky nemusí p řinášet jen problémy, ale i ur čité výhody. Krom ě da ňového zvýhodn ění (zejména v případ ě dan ě z nemovitosti a dan ě darovací, d ědické, nebo z převodu nemovitostí) jde o ú čelové p řísp ěvky státu. Ty mají sloužit jako kompenzace za zvýšené náklady, spojené s opravou kulturní památky. P řísp ěvky rozd ěluje bu ď stát prost řednictvím ministerstva kultury, nebo krajské ú řady. První možností je tzv. „ Havarijní a st řešní fond “ ministerstva kultury. Ten je již podle názvu ur čen p ředevším na statické či jiné fyzické zajišt ění stavby, zejména v případ ě staveb dlouhodob ě zanedbaných. Takových je ovšem u nás řada a pat ří mezi n ě krom ě lidových staveb a chalup i stavby církevní, zanedbané záme čky a další. Šanci dostat přísp ěvky z tohoto fondu tak mají jen objekty opravdu ohrožené. Pro majitele nemovitostí v památkov ě chrán ěných územích m ůže být ale zajímavý především tzv. „ Program pé če o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny “. Zam ěř uje se na podporu obnovy a zachování kulturních památek, zejména památek lidové architektury, jako jsou nap ř. zem ědělské usedlosti, chalupy, kapli čky a boží muka, které se nacházejí v památkov ě chrán ěných územích. Podmínkou je, aby nemovitost ležela na památkov ě chrán ěném území a sama byla nemovitou kulturní památkou. Platí pravidlo, že majitel m ůže žádat až o 50% náklad ů na obnovu. Pro p řihlášení do programu musí mít krom ě formalit (závazné stanovisko, stavební povolení či ohlášení) i rozpo čet a smlouvu s provád ěcí firmou. Finan ční p řísp ěvek pak lze využít na nejr ůzn ější akce – od statického zajišt ění p řes opravu st řechy, plášt ě stavby v četn ě nát ěru, omítky, oken či dve ří a v některých od ůvodn ěných p řípadech i opravy v interiérech. (www.mkcr.cz , 25.8.2006)

18

T řetí možností, na venkovské stavby ovšem zatím jen zřídka využívanou , je tzv. „Program záchrany architektonického d ědictví “. Jak již z názvu plyne, je ur čen především na záchranu nejcenn ějších památek, ve výjime čných p řípadech ale m ůže jít i o lidové stavby. Všechny t ři „ministerské p řísp ěvky“ dopl ňují „ Fondy obnovy památek “ jednotlivých krajských ú řad ů. Podmínky mohou být r ůzné, v ětšinou ale není podmínkou procenty stanovená spoluú čast majitele. Zatímco první t ři (ministerské) fondy nelze vzájemn ě spojit, krajské fondy obnovy památek lze zatím kombinovat se všemi dota čními programy. Částky, které lze z fond ů získat, nejsou samoz řejm ě neomezené a odpovídají zájmu našeho státu o zachování kulturního d ědictví. Ale spíše než reptat se vyplatí blíže se o možnost poskytnutí p řísp ěvku zajímat. P ři vhodném naplánování,rozvržení opravy do více etap a kvalitní p říprav ě stavby je díky nim možné zvládnout i pom ěrn ě náro čné a rozsáhlé akce. Nezapomínejme, že št ěstí p řeje hlavn ě p řipraveným. Získat informace o možném poskytnutí dotací lze, obrátíme-li se na p říslušný odbor městského ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností, p řípadn ě na regionální pracovišt ě Národního památkového ústavu (viz www.npu.cz ). V případ ě zájmu o poskytnutí přísp ěvku z krajského fondu se vyplatí sledovat internetové stránky p říslušného krajského úřadu. (Ing. Arch. Pešta J., 2/2006,str.16-17)

2. 1. 5. Systém státní památkové pé če v ČR

Systém státní památkové pé če v České Republice je upravený zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové pé či, ve zn ění zákon ů. Odbor památkové pé če Ministerstva kultury je úst ředním řídícím pracovišt ěm v systému státní památkové pé če v ČR a plní p řevážnou část odborných úkol ů stanovených zákonem o státní památkové pé či. Zejména prohlašuje v ěci a jejich soubory za kulturní památky a ruší prohlášení v ěci za kulturní památku, zpracovává návrhy na řízení vlády o prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku, na řízení vlády o prohlášení území za památkovou rezervaci, vyhlášky MK o prohlášení území za památkovou zónu a dále návrhy na ud ělení předchozího souhlasu vlády k vývozu národní kulturní památky do zahrani čí, ud ěluje povolení k provád ění obnovy kulturních památek, povolení k provád ění archeologických výzkum ů, jakož i p ředchozí souhlas k přemíst ění nemovité kulturní památky, souhlas k vývozu do zahrani čí, poskytuje v rámci ú čelov ě zam ěř ených program ů, které řídí,

19 finan ční p řísp ěvky na obnovu kulturních památek, je-li na jejich zachování mimo řádný spole čenský zájem, rozhoduje o řádných a mimo řádných opravných prost ředcích podaných do rozhodnutí krajských ú řad ů, jde-li o rozhodnutí ve v ěcech památkové pé če. Dále Řídí Národní památkový ústav – organizaci z řizovanou ministerstvem kultury, zpracovává návrhy koncepcí rozvoje památkové pé če, v četn ě návrh ů na n ě navazujících provád ěcích dokument ů, návrhy v ěcných zám ěrů zákon ů, upravujících ochranu kulturních památek a památkovou pé či anebo návrhy pro schvalování smluv o p řevodu kulturních památek ve vlastnictví státu, a ur čuje organiza ční složky státu, jimž se p ředají kulturní památky ve vlastnictví státu. Odbor památkové pé če Ministerstva kultury v neposlední řad ě řídí správní úřady nižších stup ňů , zejména krajské ú řady, p ři výkonu státní památkové pé če, atd. Odbor památkové pé če MK je rozd ělen do 3 odd ělení: - odd ělení ochrany kulturních památek - odd ělení regenerace kulturních památek a památkov ě chrán ěných území - ekonomicko – právního odd ělení (www.mkcr.cz , 25.8.2006)

2. 1. 6. Vesnická památková zóna

= nižším stupn ěm plošné ochrany památkového území. VPZ má menší podíl kulturních památek než vesnická památková rezervace, ale vykazuje významné kulturní hodnoty jako historické prost ředí nebo část krajinného celku. Celkem je v ČR vyhlášeno 211 vesnických památkových zón. Na území jiho českého kraje, na okrese Písek je vyhlášeno 9 vesnických památkových zón: Budi čovice, Krašovice, Kv ětov, Putim, Smrkovice, Tukleky, Varvažov, Zahrádka, Žebrákov. = území sídelního útvaru nebo jeho částí s menším podílem kulturních památek či historického prost ředí, které vykazuje významné kulturní hodnoty Po projednání krajským ú řadem je toto území prohlášeno ministerstvem kultury, které ur čí podmínky jeho ochrany (dle zákona o státní památkové pé či), vesnickou památkovou zónou. (http://cs.wikipedia.org/ , 25.8.2006) podobn ě citováno i v těchto odkazech: (www.iri.cz/vuck/ , 12.9.2006) (Bureš P., Škabrada J., Šnajdrová H., 1996, str.113)

20

2. 1. 7. Lidová architektura Úhrn ú čelových staveb na vesnici, obydlí, hospodá řské a kultovní objekty, z části také obytné domy ve venkovských zem ědělských m ěstech, stavby provád ěné samotnými stavebníky nebo místními řemeslníky, stavení jejichž dispozice a všechno architektonické ztvárn ění vyšlo z místních podmínek hospodá řských, materiálových a místní stavební tradice. Vznikly tak regionální typologické skupiny lišící se vzájemn ě v půdorysné skladb ě, v konstrukci, použitým materiálem, jeho zpracováním i výtvarným pojetím staveb. Podle základního stavebního materiálu se u nás vytvo řily hlavní velké oblasti domu dřev ěného (roubeného), hrázd ěného, hlin ěného a zd ěného. Tyto oblasti se pak dále člení na výrazn ě ohrani čené typologické okrsky se z řetelnými krajovými znaky. (Bureš P., Škabrada J., Šnajdrová H.,1996, str.113-114)

Památka lidové architektury Dílo lidové architektury, které je kulturní památkou. Památky lidové architektury náleží mezi architektonické památky do širší skupiny památek stavebních. (Bureš P., Škabrada J., Šnajdrová H., 1996, str.114)

2. 2. Regionální rozvoj

2. 2. 1. Vymezení základních pojm ů v oblasti regionálního rozvoje Regionální rozvoj Sou časná definice se neomezuje pouze na stránku ekonomickou, ale klade d ůraz i na socioekonomický rozvoj Pojmy související s regionálním rozvojem jsou: Růst , který je spojen se zm ěnami kvantitativních statistik (p říjmová úrove ň regionu, zam ěstnanost, atd.) Rozvoj , který je spojen s charakteristikami kvantitativními ) zlepšení dopravní situace, kvality životního prost ředí, atd.) Stagnace , která je stabilní a rozvíjející se ekonomickou situací Úpadek , který charakterizují krachující firmy, odcházející z regionu, žádné know-how v regionu, apod. (Regionální management- p řednášky)

21 Vymezení základních pojm ů v oblasti podpory regionálního rozvoje Koho se podpora týká Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci s dot čený-mi správními ú řady a kraji na základ ě pr ůběžné analýzy hospodá řského a sociálního rozvoje státu navrhuje vymezení region ů, jejichž rozvoj je t řeba podporovat. Regiony se soust řed ěnou podporou státu se podle charakteru svého zaostávání člení na • Strukturáln ě postižené regiony , ve kterých se soust řeďují negativní projevy strukturálních zm ěn, dochází k útlumu odv ětví a výrobních podnik ů a k růstu nezam ěstnanosti. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce a rozvoj podnikání • Hospodá řsky slabé regiony , které vykazují podstatn ě nižší úrove ň rozvoje, než je pr ůměrná úrove ň v ČR. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce, hospodá řskou úrove ň a strukturu a úrove ň p říjm ů obcí a obyvatel • Venkovské regiony , které jsou charakterizovány nízkou hustotou zalidn ění, poklesem po čtu obyvatel a vyšším podílem zam ěstnanosti v zem ědělství. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména vývoj po čtu obyvatelstva, strukturu jeho zam ěstnanosti a podíl obyvatelstva ve venkovských obcích. • Ostatní regiony , nap ř. pohrani ční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelnými pohromami, regiony se siln ě narušeným či poškozeným životním prost ředím, regiony s mén ě p říznivými podmínkami pro rozvoj zem ědělské výroby, regiony s vyšší pr ůměrnou mírou nezam ěstnanosti, než je pr ůměrná úrove ň v ČR.

2. 2. 2. Strategie regionálního rozvoje Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek rozvoji jednotlivých kraj ů a okres ů, strategické cíle regionálního rozvoje v ČR, vymezení státem podporovaných region ů a doporu čení dot čeným úst ředním správním ú řad ům a kraj ům. Strategii regionálního rozvoje schvaluje na návrh MMR vláda. Na základ ě vládou schválené strategie vypracovává MMR návrh státního programu regionálního rozvoje.

22 Státní program regionálního rozvoje obsahuje vymezení regionu, cíl, jehož má být podporou jeho rozvoje dosaženo, stanovení oblastí na n ěž je podpora zam ěř ena, podmínky pro poskytování finan ční podpory, formy a zp ůsob poskytování a pot řebné finan ční prost ředky na jednotlivá opat ření v četn ě jejich rozd ělení a časové období jeho splatnosti. Státní program regionálního rozvoje schvaluje na návrh MMR vláda. (doc.RNDr. Vaní ček J., CSc, prof.Ing. Hrabánkován M., CSc, 2004,str. 22)

2. 2. 3. Finan ční podpora programu regionálního rozvoje K finan ční podpo ře regionálního rozvoje se ve státním rozpo čtu vy čle ňují finan ční prost ředky na uskute čň ování státního programu regionálního rozvoje. • Opat ření obsažená ve schváleném státním programu regionálního rozvoje zabezpe čují dot čené úst řední správní ú řady a kraje do výše jim p řid ělených finan čních prost ředk ů. • Poskytnutá finan ční podpora p ředstavuje dopl ňkovou výpomoc • Příjemci finan ční podpory mohou být kraje, sdružení obcí nebo obce a jimi založené právnické osoby, podnikatelé, nestátní neziskové organizace a ostatní právnické osoby, které o ni požádají a p ředloží projekt, kterým má být realizováno opat ření obsažené ve státním programu regionálního rozvoje. • Finan ční podpora se poskytuje ve form ě • dotací, nap říklad obchodním spole čnostem a ostatním právnickým osobám na investi ční rozvoj p řinášející nová pracovní místa nebo obcím na technickou a investi ční p řípravu pr ůmyslových ploch, • úv ěrů se zvýhodn ěnou úv ěrovou sazbou a dobou splatnosti, p řípadn ě jinou formou, návratných finan čních výpomocí. • Dot čené úst řední správní ú řady a kraje provád ějí kontrolu a hodnocení ú činnosti projekt ů realizovaných v rámci státního programu regionálního rozvoje. • Kraj podporuje rozvoj region ů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních pot řeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu. • Program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje analýzu hospodá řského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní sm ěry rozvoje, vymezení region ů, jejichž

23 rozvoj je t řeba podporovat, spolu s uvedením oblastí, na n ěž má být podpora zam ěř ena v četn ě navrhovaných opat ření. • K finan ční podpo ře regionálního rozvoje územního obvodu kraje se v krajském rozpo čtu vy čle ňují finan ční prost ředky na uskute čň ování programu rozvoje územního obvodu kraje. • Příjemci finan ční podpory mohou být sdružení obcí nebo obce a jimi založené právnické osoby, podnikatelé a ostatní právnické osoby, které o ni požádají a předloží projekt, kterým má být realizováno opat ření obsažené v programu rozvoje územního obvodu kraje. • Finan ční podpora se poskytuje ve form ě dotací nebo úv ěrů. Kraje provád ějí kontrolu a hodnocení ú činnosti projekt ů realizovaných v rámci programu rozvoje územního obvodu kraje. • MMR koordinuje činnost všech dot čených správních ú řad ů a zabezpe čuje mezinárodní spolupráci a spolupráci s Evropským spole čenstvími. • Kraj m ůže podporovat rozvoj soukromého podnikání prosp ěšného pro kraj. • Obec spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází a m ůže podporovat rozvoj podnikatelských aktivit pot řebných pro rozvoj regionu, nap říklad formou technické a investi ční p řípravy pro investory. (doc.RNDr. Vaní ček J., CSc, prof.Ing. Hrabánková M., CSc, 2004,str. 22)

2. 2. 4. Výchozí principy regionální politiky Regionální politika je výkonná činnost státu a regionálních orgán ů, jejímž cílem je : a) přispívat k harmonickému a vyváženému rozvoji jednotlivých region ů, b) snižovat rozdíly mezi úrovn ěmi rozvoje jednotlivých region ů c) podporovat hospodá řský a sociální rozvoj jednotlivých region ů, zejména pokud jde o aktivaci jejich nedostate čně využívaného hospodá řského a sociálního potenciálu. Regionální politika se provádí: a) v úrovni republikové – státní, kterou zajiš ťují p říslušné úst řední orgány státní správy a která má p ředevším selektivní charakter, se zam ěř ením na p ředem vymezené regiony, b) v úrovni regionální, kterou zabezpe čují orgány regionální samosprávy (kraje), která má celoplošný charakter a zam ěř uje se na vnitroregionální problematiku ( vazba na obce, mikroregiony, okresy).

24 Výchozí principy regionální politiky v ČR Princip koncentrace . Vychází z pot řeby soust ředit úsilí a prost ředky ČR na podporu rozvoje t ěch region ů, které vykazují dlouhodob ě nižší ekonomickou výkonnost a životní úrove ň. Princip partnerství . Je založen na pot řeb ě úzké spolupráce p říslušných orgán ů státní správy, samosprávy a dalších orgán ů a organizací a to jak v úrovni horizontální ( nap ř. spolupráce obcí a region ů mezi sebou), tak i vertikální (nap ř.spolupráce ministerstev s regiony, obcemi). Princip programování . Plné rozvinutí tohoto principu nastalo až po našem vstupu do EU, kdy za pomoci strukturálních fond ů EU jsou realizovány regionální rozvojové programy pro p ředem vymezené regiony. Princip dopl ňkovosti . Princip vychází ze zásady, že prost ředky státu nejsou většinovým, ale pouze dopl ňkovým zdrojem ( s možnou výjimkou obcí či regionálních orgán ů), který p řispívá k podpo ře aktivit vznikajících v regionu. J e nutno zajistit z české strany mimo jiné i spolufinancování regionálních program ů, podporovaných ze strukturálních fond ů EU. (doc.RNDr. Vaní ček J., CSc, prof.Ing. Hrabánková M., CSc, 2004,str. 30,43,44)

2. 2. 5. Nástroje k podpo ře regionální politiky a) státní záruky za bankovní úv ěry (nap ř.cenov ě zvýhodn ěné záruky za bankovní úv ěr na realizaci projektu či leasingu), b) plné či částe čné úhrady úrok ů z bankovních úv ěrů, c) poskytování dotací nebo p ůjček, d) poskytování prémií za vytvo řená pracovní místa. Nástroje regionální politiky se mohou – na základ ě analýzy situace a z toho vyplývající rozvojové strategie - zam ěř ovat na široké spektrum problém ů spojených s rozvojem region ů, zejména pak na podporu: a) hospodá řských aktivit v území formou p římé i nep římé podpory podnikání v četn ě agrokomplexu a cestovního ruchu, b) vybavení území dopravní infrastrukturou a dopravními službami, c) ob čanské a technické vybavenosti a ve řejných služeb v území s cílem zlepšení životních a pracovních podmínek obyvatel a uspokojování jejich pot řeb v únosn ě dostupné vzdálenosti,

25 d) rozvoje lidských zdroj ů (zvyšování kvalifikace, zabezpe čování rekvalifikací a dalších opat ření v oblasti trhu práce), e) tvorby a ochrany životního prost ředí a ochrany krajiny, f) zpracování regionálních programových dokument ů a budování institucí, zam ěř ených k podpo ře rozvoje území (nap ř.regionální rozvojové agentury). V podmínkách ČR mohou být podporovány regiony se soust řed ěnou podporou státu : • Strukturáln ě postižené regiony ( pr ůmyslové oblasti s útlumem tradi čních odv ětví a vysokou mírou nezam ěstnanosti), • Hospodá řsky slabé regiony ( s nižší hospodá řskou a životní úrovní, převážn ě jde o venkovské oblasti), • Další regiony, pokud o tom rozhodne vláda. (nap ř. pohrani ční oblasti, podporované v rámci programu Phare, venkovské oblasti v rámci programu obnovy venkova, bývalé vojenské prostory, n ěkteré mikroregiony s vysokou mírou nezam ěstnanosti aj.). Východiskem pro vymezení podporovaných region ů ) zejména v úrovni okres ů) je analytické zhodnocení situace v ČR jako celku v četn ě zkušeností zemí EU s obdobnou problematikou. (doc.RNDr. Vaní ček J., CSc, prof.Ing. Hrabánkován M., CSc, 2004, str.45)

2. 2. 6. Ministerstvo pro místní rozvoj a) zpracovává analýzy hodnotící rozvoj jednotlivých územních celk ů a návrhy na vymezení region ů se soust řed ěnou podporou rozvoje ze strany státu, b) spravuje finan ční prost ředky ur čené k zabezpe čování regionální politiky státu, c) koordinuje činnost úst ředních orgán ů státní správy ČR d) zajiš ťuje vypracování Strategie regionálního rozvoje ČR e) zajiš ťuje vypracování program ů regionální podpory podnikání.

2. 2. 7. Cíle a smysl zákona 248/2000 o podpo ře regionálního rozvoje Zákon stanovuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje, s tím související p ůsobnost správních ú řad ů, kraj ů a obcí a vytvá ří podmínky pro koordinaci a realizaci hospodá řské a sociální soudržnosti.

26 Strategií regionálního rozvoje je st ředn ědobý dokument, na období 3-7 let, který formuluje přístup státu k podpo ře regionálního rozvoje, poskytuje pot řebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních program ů rozvoje. Státním programem regionálního rozvoje je st ředn ědobý dokument, který stanoví zam ěř ení podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo spole čně pro více podporovaných region ů (doc.RNDr. Vaní ček J., CSc, prof.Ing. Hrabánkován M.,CSc, 2004,str. 21) 2. 2. 8. P ůsobnost kraj ů a) analytickou činnost na úseku sledování vnitroregionální úrovn ě, b) koordinaci zájm ů obcí či sdružení obcí v územním obvodu kraje, c) rozhodování o alokaci systémových dotací státního rozpo čtu, podporujících regionální rozvoj ( s výjimkou dotací k rozvoji orgán ů státní správy a státního majetku), v četn ě rozd ělování dotací ze státního rozpo čtu do rozpo čtu obcí, d) poskytování dotací a p ůjček obcím a jiným právnickým osobám p ůsobícím v územním obvodu kraje z rozpo čtu kraje, e) možnost z řizování právnických osob, jejichž náplní činnosti bude podpora rozvoje územního obvodu kraje (nap ř.regionální rozvojové agentury, apod.) f) spoluú čast na tvorb ě Strategie regionálního rozvoje ČR, g) zajiš ťování p řípravy, realizace a kontroly pln ění regionálních program ů rozvoje, včetn ě program ů zahrani ční pomoci, h) spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a dalšími úst ředními orgány p ři řešení regionálních problém ů, které p řesahují možnosti řešení ze strany kraje a obcí, včetn ě poskytování specifických dotací ze státního rozpo čtu, i) aktivní ú čast kraje v pracovních spole čenstvích s územními orgány jiných stát ů, zejména pokud jde o p řeshrani ční spolupráci. (doc.RNDr.Vaní ček J.,CSc, prof.Ing..Hrabánková M., CSc, 2004, str. 52)

2. 2. 9. Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky Pro období 2007--2013 se p řipravují na Ministerstvu zem ědělství základní dokumenty. Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky a Program rozvoje venkova má být dokon čen v záv ěru letošního roku. Obsahové zam ěř ení vychází z návrhu Na řízení Rady o podpo ře pro rozvoj venkova z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), které stanoví povinnost pro jednotlivé členské zem ě EU. Na základ ě strategických sm ěrů EU by m ěl každý členský

27 stát p řipravit sv ůj národní strategický plán rozvoje venkova (NSP), který by tvo řil referen ční rámec pro p řípravu program ů pro rozvoj venkova (PRV).

Členské státy a Komise by m ěly podávat zprávy o monitorování vnitrostátních strategií a strategie Spole čenství. Oba zmi ňované dokumenty na sebe p římo navazují, kdy NSP vytvá ří formuluje obecné cíle a tématické a teritoriální priority České republiky, jejichž působnost je zp řesn ěna prostřednictvím PRV na úrovni jednotlivých konkrétních opat řeních v četn ě finan čních a v ěcných limit ů. Rozvoj venkova se realizuje ve spolupráci mezi úrovní EU, členskými státy a regiony. V tomto ohledu by m ěl odrážet jak schválené priority EU, tak pot řeby specifické pro r ůzné venkovské oblasti Evropy. Členské státy se vyzývají, aby p řipomínkovaly navržený přehled a doporu čily, kam se podle nich mají soust ředit priority EU. Česká republika, členský stát EU pln ě podporuje hlavní priority Spole čenství, který mi jsou rozvoj pracovních míst, ekonomický r ůst a udržitelný vývoj. Tyto priority jsou za člen ěny i do zásad rozvoje venkova, jejichž cílem je p řisp ět k Lisabonské strategii udržitelného r ůstu a zam ěstnanosti a dalších hlavních oblastí. Národní strategický plán ČR bude v České republice realizován prost řednictvím Programu rozvoje venkova ČR na období 2007--2013. V ČR bude uskute čněn jeden Program rozvoje venkova na období 2007--2013 platný pro venkovské oblasti celé ČR. Program je centráln ě řízen s výjimkou osy IV -- Leader. Regionální pot řeby jsou zohledn ěny v rámci rozsahu jednotlivých opat ření. N ěkterá opat ření mají geografická omezení. Veškeré prost ředky alokované z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova pro Českou republiku budou sou částí zdroj ů ve řejné podpory. Tyto prost ředky budou spravovány akreditovanou platební agenturou (v souladu s článkem 10 na řízení Rady o financování SZP). Zd ůvodn ění pot řeby po řízení Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky na období 2007--2013 (NSP) a Program rozvoje venkova České republiky na období 2007--2013 (PRV) se po řizují jako koncep ční dokumenty rozvoje venkova podle platného zn ění na řízení Rady o podpo ře rozvoje venkova z prost ředk ů Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Oba dokumenty navazují na platnou, vládou ČR schválenou Koncepci agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU na období 2004--2013 (AP ČR). Tyto dokumenty spolu s dalšími souvisejícími koncepcemi vytvá řejí rámec pro formování politiky rozvoje venkova České republiky komplementární s politikou Evropské unie.

28 Základní principy a postupy řešení V rámci p řípravy NSP a PRV byly provedeny analýzy klí čových platných i připravovaných dokument ů vytvá řejících rámec politiky rozvoje venkova. V pr ůběhu dosavadní p řípravy probíhají na regionální i celostátní úrovni organizované diskuse k vymezení jednotlivých priorit podpory rozvoje venkova. Na základ ě provedené analýzy hlavních faktor ů rozvoje venkova a s ohledem na nové sm ěry venkovské politiky EU jsou odvozeny návrhy základních cíl ů, priorit, opat ření rozvoje venkova ČR do roku 2013. Návrhy opat ření jsou popsány z hlediska jejich v ěcného vymezení, adsorp ční kapacity, formy podpory a cílových skupin. Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky na období 2007--2013 a Program rozvoje venkova České republiky na období 2007--2013 budou schváleny Vládou České republiky a Komisí Evropské Unie. (http://denik.obce.cz , 25.11.06)

2. 2. 10. Vymezení samosprávy Vymezení samosprávy jako oprávn ěných územních celk ů rozhodovat samostatn ě o některých otázkách místního významu (územní nebo místní samospráva).Znovu prakticky zřízena v roce 1990.Základními samosprávnými celky s právem spravovat své v ěci samostatn ě jsou obce, které spravují své záležitosti prost řednictvím volených zastupitel ů a úředník ů. Pokud se jedná o samostatnou p ůsobnost orgán ů samosprávy, jsou v sou časné dob ě legislativn ě vymezeny pouze p ůsobnosti obcí (místní samosprávy). Mezi ty pat ří zejména: - schvalování programu územního obvodu obce a provád ění kontroly jeho pln ění - hospoda ření s majetkem obce - sestavování rozpo čtu obce, hospoda ření podle n ěj a vyú čtování hospoda ření obce - zakládání a z řizování právnických osob a za řízení, pop řípad ě jejich rušení - vydávání obecn ě závazných vyhlášek ve v ěcech pat řících do samostatné p ůsobnosti - stanovení druh ů místních poplatk ů a jejich sazeb podle zvláštního zákona - rozhodování o vyhlášení místního referenda a realizace jeho výsledk ů - úkoly v oblasti školství, sociální pé če, zdravotnictví a kultury, s výjimkou výkonu státní správy - správa, údržba a provozování za řízení sloužících k uspokojování pot řeb ob čan ů ve vlastnictví obce

29 - místní záležitosti ve řejného po řádku a z řizování obecní policie, s výjimkou rozhodování o p řestupcích - čistota obce, odvoz domovních odpadk ů a jejich nezávadná likvidace, zásobování vodou, odvád ění a čišt ění odpadních vod. (doc.RNDr. Vaní ček J., CSc, prof.Ing..Hrabánková M., CSc, 2004, str. 20)

Venkovské území s převládající zem ědělskou funkcí mají významné poslání. Nejd ůležit ější je vytvo řit v nich p řijatelné životní podmínky z hlediska hospodá řského, spole čenského, kulturního a ekologického a též v infrastruktu ře a vybavení. P řitom je t řeba rozlišovat nerozvinuté a periferní venkovské regiony a ty, které jsou sou částí velkých konurbací. V těchto územích musí rozvoj osídlení, sociálních i ekonomických struktur a dopravy p řihlížet k jejich specifickým funkcím a zvlášt ě k opat řením k ochran ě a uchování krajiny. (doc.RNDr. Vaní ček J., CSc, prof.Ing. Hrabánková M., CSc, 2004,str. 15)

2. 2. 11. Úloha obcí Obce v rámci své samostatné p ůsobnosti napomáhají p ři zajiš ťování cíl ů regionální politiky zejména tím, že vytvá řejí podmínky pro hospodá řský, sociální a kulturní rozvoj v rámci svého územního obvodu, p ři tomto svém úsilí budou úzce spolupracovat s orgány kraje. V souladu s tímto zam ěř ením mohou obce zejména: a) schvalování programu územního obvodu obce a provád ění kontroly jeho pln ění b) podporovat rozvoj podnikatelských aktivit ve svém územním obvodu, zejména formou p řípravy pozemk ů pro investory – podnikatele, c) sdružovat své prost ředky a síly se sousedními obcemi a dalšími právnickými osobami p ři zajiš ťování spole čných rozvojových zám ěrů sloužících pot řebám více obcí, d) spolupracovat s příslušnými kraji na p říprav ě a realizaci regionálního rozvojového programu regionu. (doc.RNDr.Vaní ček J.,CSc, prof.Ing. Hrabánková M., CSc, 2004, str. 52,53)

2. 2. 12. Druhy územn ě plánovací dokumentace Územní plánování je jedním z nejú činn ějších nástroj ů dlouhodobého rozvoje obce nebo regionu.

30 Územní plán stanoví základní koncepci územního rozvoje a řeší funk ční využití ploch a stanoví základní regulaci území. Zajiš ťuje tak p ředpoklady zlepšení kvality životního prost ředí. Usm ěrňuje využívání území v zájmu p řim ěř eného využívání neobnovitelných přírodních zdroj ů. Regula ční plán se zpracovává zpravidla následn ě po územním plánu obce p ředevším pro ty části obcí, u kterých se o čekává v ětší výstavba nebo p řestavba. Regula ční plán se zpracovává do podrobnosti jednotlivých pozemk ů. Upravuje nejen funk ční využití, ale i plošné a prostorové uspo řádání. Regula ční plán se m ůže zpracovat také pro celé správní území obce (zpravidla u menších obcí). V případ ě, že pro tyto obce nebyl zpracován územní plán, stanoví hranice zastavitelného území a vyzna čí hranice sou časn ě zastav ěného území obce regula ční plán. Není-li ú čelné po řízení ÚPD. Pro tyto ú čely a pro pot řeby obce jsou nejvhodn ější: • Urbanistická studie, která řeší územn ě technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území. Urbanistická studie m ůže řešit část nebo celé území obce. • Územní generel , který řeší podrobn ě otázky územního rozvoje vybraných složek osídlení a krajiny. (doc.RNDr. Vaní ček J.,CSc, prof. Ing. Hrabánkován M., CSc, 2004, str. 23,25,26)

2. 3. Evropská politika

2. 3. 1. Cíle evropské politiky Pro období 2007-2013 byly Evropskou komisí vyty čeny 3 cíle. 1. Cíl “Konvergence” , který je ur čen k urychlení hospodá řské konvergence nejmén ě rozvinutých region ů. Jde o zlepšení podmínek pro ekonomický r ůst a r ůst zam ěstnanosti, investice do materiálních a lidských zdroj ů, inovace, schopnost p řizp ůsobit se ekonomickým a spole čenským zm ěnám, ochranu životního prost ředí a efektivitu administrativy. Významná je podpora adaptability ekonomických a sociálních zm ěn v zájmu r ůstu regionálního potenciálu. Cíl „Konvergence“ je zam ěř en na regiony, jejichž HDP/obyvatele nedosáhne 75% pr ůměru rozší řené EU. Pro tento cíl lze využít p řechodnou podporu, která bude se sestupnou tendencí fungovat až do roku 2013, a to pro regiony, které p řesáhnou hranici 75% v důsledku prostého statistického efektu rozší ření a vykáží HDP/obyvatele mezi 75% pr ůměru Spole čenství a hodnotou, která je stanovena podle seznamu dot čených region ů.

31 Intervence jsou ur čeny na uspokojení požadavk ů Hospodá řské a m ěnové unie prost řednictvím Fondu soudržnosti, tzn. že cíl Konvergence pokrývá podobn ě jako d říve zásahy Fondu soudržnosti v členských státech, jejichž hrubý národní d ůchod (HND) nedosahuje 90% pr ůměru EU. Pro tento cíl jsou čerpány prost ředky z EFRR, ESF a FS. 2. Cíl “Regionální konkurenceschopnost a zam ěstnanost ”, který má posílit konkurenceschopnost a atraktivitu region ů a p ředvídat hospodá řské a spole čenské zm ěny, podporovat inovaci, spole čnost založenou na znalostech, podnikavost, ochranu životního prost ředí a prevenci rizik, podporovat na základ ě Evropské strategie zam ěstnanosti přizp ůsobivost pracovník ů a podnik ů a rozvoj trh ů práce v kontextu sociální inkluze. V zásad ě by podpory v rámci tohoto cíle m ěly p ředcházet zhoršujícím se sociáln ě ekonomickým zm ěnám a to posilováním konkurenceschopnosti region ů a zvýšením jejich přitažlivosti. Oblasti, které nejsou pokryty Cílem “Konvergence”, mohou využívat Cíle “Konkurenceschopnost”. Členské státy vytvo řili seznam region ů a p ředložili programy ke spolufinancování z EFRR. Tento cíl je podpo řen ze zdroj ů EFRR a ESF, celkem 57,9 mld. EUR . 3. Cíl “Evropská územní spolupráce” se týká zintenzivn ění spolupráce na t řech úrovních : - p řeshrani ční spolupráce prost řednictvím spole čných program ů. - spolupráce na úrovni nadnárodních oblastí, - sít ě pro spolupráci a vým ěnu zkušeností v celé EU. Tento cíl je ur čen územím, u kterých jde o podporu vyváženého, harmonického a trvale udržitelného rozvoje v zájmu celého Spole čenství. Cíl “Spolupráce” tak podpo ří vyvážený, harmonický a trvale udržitelný rozvoj evropského území. U tohoto cíle jsou pokryty ty regiony, které se nacházejí podél vnit řních kontinentálních hranic a vybraných vn ějších kontinentálních hranic, jakož i regiony nacházející se podél námo řních hranic. Tento Cíl mj. p řispívá na p řeshrani ční složky budoucího Evropského nástroje pro sousedství a partnerství a P ředvstupního nástroje (pro další kandidátské státy). Zdrojem pro tento Cíl je Evropský fond regionálního rozvoje. P řid ělená částka, která je stanovena na 13,2 mld.EUR, tedy 3,94% z celkové sumy, ur čená na územní spolupráci, bude rozd ělena takto:

32 - celkem 47,73% na p řeshrani ční spolupráci, 35,61% na akce p řeshrani ční spolupráce na území EU a 12,12% jako p řísp ěvek na p řeshrani ční část Nástroje pro sousedství a partnerství a P ředvstupního nástroje, p řičemž podíl t ěchto dvou posledních musí být minimáln ě ekvivalentní; neboli procentní podíly budou: - 47,73% pro zóny nadnárodní spolupráce; - 4,54% pro evropské sít ě spolupráce vým ěny. - 35,61% na akce p římé územní spolupráce na území EU - 12,12% p řísp ěvek na p řeshrani ční část Nástroje pro sousedství a partnerství a pro Předvstupní nástroj. Venkovské oblasti a zóny závislé na rybolovu jsou p ředm ětem diversifika čních akcí dopl ňkov ě financovaných strukturálními fondy a koordinované s akcemi nového Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova (FEADER) a Evropského fondu pro rybolov (FEP). Celkové zdroje na politiku soudržnosti pro období 2007 – 2013 ve výši 336,1 mld. EUR představují zhruba t řetinu rozpo čtu Spole čenství a 0,41% HND EU (0,46% v četn ě rozvoje venkova).

2. 3. 2. Fondy EU pro období 2007 – 2013 Strukturální fondy: Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR, angl. ERDF) – hlavní sm ěr podpor z tohoto fondu jsou investice a opat ření k redukci regionálních nerovností v EU; Krom ě posílení infrastruktur – doprava, životní prost ředí, energetika, vzd ělání, zdravotnictví – a pomoci malým a st ředním podnik ům je kladen nový d ůraz na výzkum a inovaci a na prevenci rizik. Další podpory vychází ze t ří tématických okruh ů: inovace a znalostní ekonomika, životní prost ředí a prevence rizik, dostupnost. P řeshrani ční programy zd ůraz ňovat p ředevším podnikavost, spole čnou správu životního prost ředí a sdílení infrastruktur. Národnostní programy zahrnují ochranu a správu vod, dostupnost velkých sítí a interoperabilitu systém ů, prevenci rizik a spole čné činnosti ve výzkumu a technologickém rozvoji. Na řízení pro EFRR rovn ěž definuje zvláštní ustanovení týkající se měst, oblastí s p řírodním handicapem a nejvzdálen ějších region ů a venkovských oblastí. Zásahy EFRR jsou zam ěř eny na jiné činnosti než zem ědělství a rybolov a na dostupnost a zlepšení spojení mezi m ěsty a venkovskými oblastmi.

33 Evropský sociální fond (ESF) - je založen na siln ějším vztahu mezi ESF, Evropskou strategií zam ěstnanosti a prioritami EU v oblasti za člen ění do spole čnosti, vzd ělávání a rovných šancí, aby bylo možné p ředvídat zm ěny zp ůsobené hospodá řskou a sociální restrukturalizací, rozvojem znalostní ekonomiky a demografickým vývojem. Jedná se především o posílení lidských zdroj ů, aby se zvýšil potenciál zam ěstnanosti, produktivita práce a r ůst kvalifikovaných kapacit, p řizp ůsobivost pracovních sil a podnik ů, p řístup na trh práce. Fondy pro venkov a zem ědělství – nepat ří již mezi strukturální fondy. Jde o: Evropský zem ědělský fond pro rozvoj venkova (FEADER, angl. EAFRD) – jeho zam ěř ení je popsáno samostatn ě. Evropský zem ědělský garan ční fond – k řešení problému Spole čné zem ědělské politiky (po odtržení orienta ční sekce od EAGGF). Tento fond má v souladu s principy decentralizace Státní zem ědělské politiky financovat zejména:
přímé platby zem ědělským subjekt ům – farmá řů m,
podporu exportu zem ědělských produkt ů do t řetích zemí,
interven ční opat ření pro regulaci zem ědělských trh ů,
informa ční a propaga ční opat ření pro zem ědělské produkty na vnit řním trhu EU a ve t řetích zemích,
informa ční zajišt ění obchodních aktivit a dále p řísp ěvky a platby v rámci nerozd ěleného řízení, zejména na specifické veterinární opatření, opat ření pro inspekci potravin, fytosanitární opat ření, propagaci zem ědělských produkt ů, využití genetických zdroj ů v zem ědělství, systémy zem ědělského výzkumu aj. Evropský fond pro rybolov – s obdobným zam ěř ením jako opat ření u jeho p ředch ůdce – Finan ční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR, angl. FIFG) Kohezní fond – Fond soudržnosti – podmínkou podpor z tohoto fondu jedodržení kritérií hospodá řské konvergence, zvládnutí ve řejných výdaj ů a realizace program ů stability. U transevropských dopravních sítí je akce fondu zam ěř ena p ředevším na prioritní projekty evropského významu. Zásahy pokrývají nejen velké infrastruktury v doprav ě a ochran ě životního prost ředí, ale take oblasti, které mají jasný environmentální rozm ěr jako je energetická ú činnost a obnovitelné zdroje energie nebo intermodální dopravní sít ě, městská a ve řejná doprava. V oblasti finan čního řízení nastaly tyto zm ěny: - platby a finan ční management je provád ěn na úrovni priorit (ne opat ření); - p řísp ěvek Spole čenství je vypočten pouze na základ ě ve řejných výdaj ů;

34 - pro volitelnost výdaj ů platí z části náhradní pravidla. U kontrol mají hlavní úlohu národní systémy finan ční kontroly. Kontroly a audity Evropské komise jsou omezeny. V p řípad ě pochyb o regulérnosti operací, m ůže být výplata p řerušena a zadrženo 20% z p ředchozích plateb, p řípadn ě vice až celý objem plateb podle závažnosti p řípadu. P ředm ětem hodnocení jsou Strategická zam ěř ení pro soudržnost, Národní strategické referen ční rámce a opera ční programy. Nadále platí “jeden fond pro jeden program”, max. do 5% lze využít další fond, jde-li op římé propojení programových operací. V zásad ě je prosazováno úsilí o jednodušší, decentralizovaný a proporcionální system řízení a využívání Strukturálních fond ů a Kohezního fondu. Tabulka č. 1 Cíle a finan ční nástroje politiky soudržnosti EU v období 2007 – 2013 Cíle Finan ční nástroje ERDF Konvergence ESF Kohezní fond

Regionální konkurenceschopnost a zam ěstnání ERDF ESF

Evropská územní spolupráce ERDF

3 cíle 3 finan ční nástroje

(prof. Ing. Hrabánková M., CSc., str.1-6)

2. 3. 3. Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky Pro období 2007--2013 se p řipravují na Ministerstvu zem ědělství základní dokumenty. Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky a Program rozvoje venkova. Obsahové zam ěř ení vychází z návrhu Na řízení Rady o podpo ře pro rozvoj venkova z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), které stanoví povinnost pro jednotlivé členské zem ě EU. Na základ ě strategických sm ěrů EU by m ěl každý členský stát p řipravit sv ůj národní strategický plán rozvoje venkova (NSP), který by tvo řil referen ční rámec pro p řípravu program ů pro rozvoj venkova (PRV). Oba zmi ňované dokumenty na sebe p římo navazují, kdy NSP vytvá ří formuluje obecné cíle a tématické a teritoriální priority České republiky, jejichž p ůsobnost je zp řesn ěna

35 prost řednictvím PRV na úrovni jednotlivých konkrétních opat řeních v četn ě finan čních a věcných limit ů. Rozvoj venkova se realizuje ve spolupráci mezi úrovní EU, členskými státy a regiony. V tomto ohledu by m ěl odrážet jak schválené priority EU, tak pot řeby specifické pro r ůzné venkovské oblasti Evropy. Členské státy se vyzývají, aby p řipomínkovaly navržený přehled a doporu čily, kam se podle nich mají soust ředit priority EU. Česká republika, členský stát EU pln ě podporuje hlavní priority Spole čenství, který mi jsou rozvoj pracovních míst, ekonomický r ůst a udržitelný vývoj. Tyto priority jsou za člen ěny i do zásad rozvoje venkova. Národní strategický plán ČR bude v České republice realizován prost řednictvím Programu rozvoje venkova ČR na období 2007--2013. V ČR bude uskute čněn jeden Program rozvoje venkova na období 2007--2013 platný pro venkovské oblasti celé ČR. Veškeré prost ředky alokované z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova pro Českou republiku budou sou částí zdroj ů ve řejné podpory. Tyto prost ředky budou spravovány akreditovanou platební agenturou. Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky na období 2007--2013 (NSP) a Program rozvoje venkova) spolu s dalšími souvisejícími koncepcemi vytvá řejí rámec pro formování politiky rozvoje venkova České republiky komplementární s politikou Evropské unie. V pr ůběhu dosavadní p řípravy probíhají na regionální i celostátní úrovni organizované diskuse k vymezení jednotlivých priorit podpory rozvoje venkova. Na základ ě provedené analýzy hlavních faktor ů rozvoje venkova a s ohledem na nové sm ěry venkovské politiky EU jsou odvozeny návrhy základních cíl ů, priorit, opat ření rozvoje venkova ČR do roku 2013. (http://denik.obce.cz , 25.11.06)

2. 3. 4. Zam ěř ení strukturální politiky pro rozvoj venkova po roce 2006 - V souvislosti s politikou soudržnosti EU v období 2007 – 2013 je z řejmé, že rozvoj venkovských region ů je jedním z nosných sm ěrů EU. Tento zám ěr je realizován na řízením Rady o podpo ře rozvoje venkova z prost ředk ů Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Prioritní osa 3 Diverzifikace venkovské ekonomiky a kvalita života na venkově zahrnuje zejména: opat ření k diverzifikaci venkovské ekonomiky tj:

36 - diverzifikaci sm ěrem k nezem ědělským činnostem, - podporu zakládání a rozvoje podnik ů nejmenší velikosti za ú čelem posílení ekonomických struktur a podnikání na venkov ě, - podporu turistického ruchu, - ochranu zvyšování hodnoty a pé či o p řírodní d ědictví jako p řísp ěvek k trvale udržitelnému rozvoji; opat ření ke zlepšení kvality života na venkov ě, tj. : - základní nezbytné služby pro hospodá řství a obyvatelstvo venkova, - obnovu a rozvoj vesnice, ochranu a zvyšování hodnoty kulturního d ědictví venkova, - opat ření profesního vzd ělávání pro ekonomické subjekty k získávání nové kvalifikace a oživení na venkov ě. Prioritní osa 4 je zam ěř ena na metodu LEADER, tj. na místní rozvojovu strategii zam ěř enou na: - programy vztahující se k ur čitému území koncipované pro dob ře vymezené venkovské oblasti na subregionální úrovni, - partnerství ve řejného a soukromého sektoru na místní úrovni založené na sou činnosti zú častn ěných subjekt ů a projekt ů z r ůzných oblastí místní ekonomiky. Místní ak ční skupiny na základ ě této metody jsou nositeli integrované místní strategie a odpovídají za její napln ění. Pro realizaci LEADER musí být rezervováno minimáln ě 7% z celkového p řísp ěvku EAFRD. Priority takto zam ěř ené politiky pro orzvoj venkova řešily naléhavé problémy, a to: - pot řebu podpor ekonomického posílení, zlepšení p říjm ů a zajišt ění stability venkova, - pot řebu ochrany životního prost ředí a trvale udržitelného orzvoje venkova, - pot řebu stability osídlení a zamezení vylid ňování venkovských oblastí, a to diverzifikací činností pro uplatn ění obyvatel, zlepšením úrovn ě služeb, budováním technické, zvl. dopravní infrastruktury. Toto pojetí rozvoje byl významný mezník pro trvale udržitelný rozvoj venkova. (prof. Ing. Hrabánková M., CSc., str. 6-7)

37 2. 4. Rozvoj venkova

2. 4. 1. Sdružení obcí nebo mikroregionu Dobrovolný svazek obcí Severního Písecka

Svazek byl registrován dne 30. 3. 1999 a má dnes 26 člen ů, z toho 2 m ěsta a 24 obcí, mezi nimi Čížová ( Krašovice), Varvažov a Smrkovice. Dobrovolný svazek obcí severního Písecka byl založen: • za ú čelem sociálního a ekonomického rozvoje mikroregionu • pro ochranu spole čenských zájm ů a zmnožení sil a prost ředk ů pro prosazování zám ěrů, p řesahujících svým rozsahem a významem každou ú častnickou obec • pro spole čenskou ochranu práv a zájm ů p ři jednání s orgány státní správy, podnikateli, neziskovými organizacemi apod. • pro spole čný postup p ři územním plánování na úrovni velkých územních celků • pro uskute čň ování zám ěrů, které ovlivní kvalitu života obyvatel členských obcí • pro spolupráci p ři propagaci území v č. zahrani ční spolupráce. K tomuto ú čelu byl zpracován Integrovaný projekt ekonomického a sociálního rozvoje mikroregionu a jako rozvojová vize a její globální cíl byl stanoven R ůst kvality života obyvatel založený: • na principech trvale udržitelného ekonomického rozvoje, využívajícího strategic- kou polohu mikroregionu na křižovatkách dálkových dopravních koridor ů • na stabilizaci a dalším rozvoji historicky založené venkovské sídelní struktury v zázemí regionálního centra – m ěsta Písku • na posilování p řírodních i spole čenských potencionál ů pro další rozvoj rekreace, cestovního ruchu a venkovské turistiky u Orlické vodní nádrže i v jejím západním sousedství

38 • a na širším a rozmanit ějším napl ňování hmotných i nehmotných životních pot řeb obyvatel Dosažené úsp ěchy : o Je zpracován „Integrovaný projekt ekonomického a sociálního rozvoje mikroregionu SEVERNÍ PÍSECKO“ o Byla z řízena kancelá ř svazku a pr ůběžn ě probíhá poradenská činnost pro členské obce o Členské obce jsou postupn ě vybavovány výpo četní technikou s možností p řipojení k internetu . o Byla zajišt ěna plynofikace 7 obcí . Další konkrétní cíle svazku pro nejbližší období o Pokra čovat v plynofikaci dalších členských obcí svazku. o Pokra čovat ve zna čení cyklotras a jejich dopl ňování o informa ční tabule a odpo čivné prostory. o Pokra čovat v dopl ňování výpo četní techniky s p řipojením k internetu do dalších obcí. o Zajistit prezentaci svazku na internetu vytvo řením www stránek (www.severnipisecko.cz , 27.10.2006)

Dobrovolný svazek obcí mezi Vltavou a Otavou

- Smrkovice, Tukleky Dobrovolný svazek obcí mezi Vltavou a Otavou disponuje od června roku 2000 vlastním Programem sociálního a ekonomického rozvoje. Tento dokument v uplynulém období napomohl obcím v daném regionu zlepšit svou vzájemnou spolupráci, zvýšit koncep čnost v řízení a koordinaci rozvoje celého regionu, prohloubit cílev ědomou spolupráci se soukromým sektorem a posílit ú čast ve řejnosti regionu mezi Vltavou a Otavou na správ ě místních záležitostí. Stal se i praktickým nástrojem prosazování konkrétních projekt ů, včetn ě t ěch, které měly šanci na získání finan ční podpory z P ředvstupních fond ů, které

39 byly ČR nabízeny ze strany EU (p ředevším program SAPARD), resp. z podp ůrných program ů české vlády (p ředevším program POV). (www.municipal.cz/vltavaotava , 2.4. 07)

Svaz m ěst a obcí jiho českého kraje = SMOJK Jeho členem je obec Ková řov (Žebrákov). Projekty SMOJK: o Zintenzivn ění p řeshrani ční spolupráce obcí V rámci tohoto projektu budou realizována kontaktní setkání zástupc ů obcí a bude připraven spole čný projekt do strukturálních fond ů EU. Projekt je realizován s podporou Evropské unie a výše jejího p řísp ěvku činí 75 % náklad ů. o Školicí a poradenský program pro starosty Cílem projektu je zvýšit formou vzd ělávacích seminá řů , exkurzí a informa čních materiál ů vzd ělanost a informovanost zástupc ů místních samospráv i široké ve řejnosti v oblasti využití obnovitelných zdroj ů (OZE) energie a odpadového hospodá řství a napomoci tak k vyššímu využití OZE v praxi (úspora fosilních paliv, snížení emisí), k ekologickému nakládání s odpady a ke zlepšení p řeshrani ční spolupráce.

o Centra pro p řeshrani ční rozvoj lidských zdroj ů

Projekt je zam ěř en na vytvo ření 12 center pro p řeshrani ční rozvoj lidských zdroj ů. Tato centra budou realizovat následující aktivity určené pro podnikatele a obce: Odborné exkurse u zahrani čních partner ů, realizace vzd ělávacích aktivit a kurz ů s cílem zvyšování kvalifikace, monitoring trhu práce (ve spolupráci s ú řady práce), hledání metod rozvoje trhu práce, šet ření pot řeb trhu práce v příhrani čí a další. Centra souhrnn ě p řisp ějí ke zvyšování kvalifikace v p říhrani čním regionu. ( www.smojk.cz , 27.10.06)

Svazek obcí Milevska

Kv ětov, Kostelec nad Vltavou (Zahrádka), Ková řov

Dobrovolný svazek obcí milevského regionu byl založen v dubnu 1997 za ú čelem zlepšení sociálního a ekonomického rozvoje oblasti. Za své hlavní cíle považuje vyhledat optimální řešení sociálního a ekonomického rozvoje regionu a toto řešení realizovat (v četn ě pot řebné

40 osv ěty a finan čního krytí pot řebných aktivit). Činnost svazku vychází z programu, který obsahuje:

• podporu rozvoje ekonomického potenciálu a propagace podnikatelských aktivit • podporu školství, zdravotnictví, sociální pé če a kultury • podporu rozvoje turistiky a propagace v oblasti cestovního ruchu • pé či o ochranu a tvorbu životního prost ředí • pé či o krajinu • podíl na řešení problém ů dopravy a dopravní obslužnosti • podporu řešení technické infrastruktury (zejména zásobování pitnou vodou, čišt ění odpadních vod, plynofikace, elektrifika ční a telekomunika ční sí ť) • pé či o bezpe čnost a ochranu majetku i osob v regionu

(www.sdruzeni-milevsko.cz , 27.10. 2006)

Svaz m ěst a obcí ČR = SMO Skály – Budi čovice, Ková řov Svaz m ěst a obcí České republiky je dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy Svazu jsou obce a m ěsta. Svaz m ěst a obcí České republiky je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na p říprav ě a tvorb ě návrh ů legislativních opat ření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je založena p ředevším na aktivit ě starost ů, primátor ů a zastupitel ů, kte ří se nad rámec svých povinností v ěnují i obecným problém ům samosprávy. Hlavní cíle Svazu podporovat a rozvíjet samosprávnou demokracii ve veřejné správ ě České republiky a v Evropské unii, podílet se na p říprav ě zákon ů a dalších opat ření, které mají dopad na místní samosprávu, a posilovat tak vliv obcí v legislativní oblasti informovat vládu, parlament i instituce Evropské unie v čas o tom, jaký dopad mohou mít jimi p řipravovaná opat ření na kvalitu života ob čan ů i na rozvoj jednotlivých území, posilovat ekonomickou samostatnost m ěst a obcí, informovat a vzd ělávat zastupitele i pracovníky místních samospráv, napomáhat tvorb ě regionální politiky. (www.smocr.cz , 27.10. 2006)

41

Dobrovolný svazek obcí Blanicko-Otavského regionu

Putim, Skály – Budi čovice Dne 30. 3. 1999 prob ěhla ustanovující sch ůze měst Vod ňany, Protivín a okolních obcí. Jejím cílem bylo ustanovení sdružení, které by ochra ňovalo spole čné zájmy, zmnožilo síly a prost ředky p ři prosazování zám ěrů, p řesahujících svým rozsahem a významem jednotlivé obce. Výsledkem sch ůze byl vznik "Sdružení obcí blanicko-otavského regionu", jehož název byl odvozen podle řek, které protékají v ětšinou členských obcí. V kv ětnu 1999 přijalo Sdružení obcí blanicko-otavského regionu rozhodnutí, v n ěmž deklarovalo zájem místní správy v daném regionu ve vzájemné spolupráci zvýšit koncep čnost v řízení a koordinaci rozvoje celého regionu, prohloubit cílevědomou spolupráci se soukromým sektorem a posílit ú čast ve řejnosti Blanicko-Otavského regionu na správ ě místních záležitostí. Tímto rozhodnutím byl odstartován proces tvorby Programu sociálního a ekonomického rozvoje Blanicko-Otavského regionu, který byl dokon čen v červnu r. 2000 materiálem mající název "Program sociálního a ekonomického rozvoje Blanicko-Otavska - vize, cíle, projekty". Vypracování tohoto programu zvyšuje šance na získání finan ční podpory z p ředvstupních fond ů Evropské unie. (www.municipal.cz/blanicko,22.11.06 )

2.4.2. Program obnovy venkova Program obnovy venkova, zajiš ťovaný v p ůsobnosti Ministerstva pro místní rozvoj jako sou část regionální politiky. Program obnovy venkova se p řitom soust ředí na dotování t ěch akcí a program ů obcí, které nelze dotovat z ostatních resort ů a dále t ěch, které mají integrující územní nebo oborový charakter. Program obnovy venkova je řízen podle Zásad pro poskytování ú čelových dotací obcím v rámci Programu obnovy venkova, podle nichž obce podávají žádosti o dotace v termínech ur čených Ministerstvem pro místní rozvoj. O nich rozhoduje Ministerstvo pro místní rozvoj po projednání v meziresortní řídící komisi Programu, v níž jsou zastoupena ministerstva zem ědělství, životního prost ředí, kultury a financí, Svaz m ěst a obcí ČR,

42 Spolek pro obnovu venkova, výbory Poslanecké sn ěmovny Parlamentu ČR a Senátu Parlamentu ČR. K jednání komise jsou p řizváváni p ředsedové krajských výb ěrových výbor ů, které p řipravují návrh rozd ělení dotací v krajích. Popis dota čních titul ů: Obnova a údržba venkovské zástavby a ob čanské vybavenosti Dotaci lze poskytnout obci na opravy a údržbu veškerých objekt ů ve vlastnictví obce a to ve výši 60% náklad ů akce v b ěžném roce (u kulturních památek 70%). Obce z tohoto titulu opravují p ředevším školy, školky, t ělocvi čny, obecní ú řady, prodejny, zdravotnická za řízení, drobné sakrální stavby, hasi čské zbrojnice a další sv ůj majetek. Komplexní úprava ve řejných prostranství Dotaci lze poskytnout obci na úpravu ve řejných prostranství ve výši max. 40% náklad ů běžného roku (u vesnických památkových rezervací a zón až 60%) . Obce z tohoto dota čního titulu upravují svá ve řejná prostranství, návsi, prostory okolo škol, sportovních za řízení, vybavení park ů a další místa. Hojn ě je tento titul využíván p ři obnov ě obcí po provedené plynofikaci, rozvodech sítí a dalších stavebních akcích. Obnova a z řizování ve řejné zelen ě Tento dota ční titul byl odd ělen od dota čního titulu komplexní úprava ve řejných prostranství a obec m ůže na zele ň získat dotaci až ve výši 60% náklad ů. Pomocí tohoto titulu se da ří obnovovat v obcích tradi ční zele ň, udržují a budují se zatravn ěné plochy. Význam má tento titul i p ři ozele ňování prostor kolem nové bytové výstavby v obcích. Rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a p ěších stezek, rekonstrukce a výstavba ve řejného osv ětlení Dotaci lze poskytnout ve výši 40% náklad ů b ěžného roku. Jedná se o jediný dota ční titul na údržbu a opravu obecních komunikací a ve řejného osv ětlení, nebo ť obce nejsou příjemci státního p řísp ěvku na údržbu ve řejných komunikací jako Správa a údržba silnic. V zájmu rozvoje venkovské turistiky je možno z tohoto titulu budovat a obnovovat cyklistické a p ěší stezky, pokud nebudou tyto akce za řazeny do spole čného projektu více obcí (dota ční titul – integrované projekty venkovských mikroregion ů). Projekty obcí na vzd ělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice Dotaci lze poskytnout v max. výši 70% náklad ů projektu v b ěžném roce. Tento dota ční titul má v podstat ě pomoci realizovat myšlenku Programu obnovy vesnice formou poradc ů pro více obcí zapojených do POV a dále byly založeny dv ě školy obnovy venkova celostát- ního významu.

43 Integrované projekty venkovských mikroregion ů Dotaci lze poskytnout na zpracování a realizaci projekt ů propojujících obnovu ob čanské vybavenosti a technické infrastruktury s aktivní politikou zam ěstnanosti, podporou malého a st ředního nezem ědělského podnikání, podporou zem ědělského podnikání a pé čí o krajinu. Tento dota ční titul má sloužit k rozvoji mikroregion ů a má být využit zejména pro získání další finan ční pomoci nap ř. ze zdroj ů Phare a jiných titul ů EU. Tento dota ční titul existuje od r. 1998 a obce mohou získat až 70% náklad ů projektu v b ěžném roce. ( www.isu.cz , 2.4. 07)

2.4.3. Spolek pro obnovu venkova

Spolek pro obnovu venkova byl založen dne 1. června 1993 a je registrován jako ob čanské sdružení. Tehdy se ke členství v n ěm p řihlásilo více než 200 zájemc ů p ředevším z řad obecních samospráv, zem ědělc ů, projektant ů, podnikatel ů, u čitel ů, pracovník ů vysokých škol, výzkumných ústav ů a státní správy, spojených myšlenkou realizovat Program obnovy vesnice; v sou časné dob ě se po čet jeho člen ů blíží tisícovce. Posláním Spolku je p řispívat k rehabilitaci venkova, k obnov ě a prohloubení spole čenského a duchovního života na venkov ě, k posílení hospodá řské stability a prosperity venkova. Motivovat ob čany žijící na venkov ě k dobrovolné aktivit ě, podn ěcovat je k odhodlání podílet se na zdárném vývoji obce, napomáhat vzniku a činnosti místních a regionálních sdružení. Ú častnit se evropské spolupráce p ři obnov ě venkova. V neposlední řad ě pak p řekonávat úzce resortní p řístupy k řešení problém ů obnovy vesnice a rozvoje venkova a podporovat a realizovat Program obnovy venkova. Spolek organizuje každý m ěsíc pravidelná setkání (spojená se seminá ři), která jsou tematicky zam ěř ena na r ůzné okruhy venkovského života a podílí se i na po řádání jiných seminá řů a dalších akcí s odbornou a laickou ve řejností. Spolek spolupracuje s Evropskou pracovní společností pro rozvoj venkova a obnovu vesnice (jejími členy jsou spolkové zem ě Rakouska a SRN, dále italské Jižní Tyrolsko, Lucembursko, Česká republika, Ma ďarsko, Slovinsko, Slovensko, samospráva n ěmecky mluvící části Belgie a Opolské vojvodství v Polsku). Zástupce Spolku je spolu se zástupci

44 Svazu m ěst a obcí ČR členem meziresortní komise, která dbá na odpov ědné p řid ělení prost ředk ů, vy člen ěných pro Program obnovy venkova ve státním rozpo čtu. (http://spov.org/ , 7.3.07)

3. Metodika

Diplomová práce byla vypracována na základ ě následujícího metodického postupu: fáze teoretická:

1. studium odborné literatury

• studium odborné literatury • vyhledávání pot řebných informací pomocí internetového zdroje fáze experimenrální

2. popis studovaných území z hlediska rozsahu ochrany, demografických a socio- ekonomických dat

• charakteristika vybraných památkových zón • studium odborné literatury a vyhledávání pot řebných informací pomocí internetového zdroje

3. Provedení sociologického pr ůzkumu mezi ob čany vesnických památkových zón okresu Písek, řízený rozhovor s představitelem obce, p říslušného pov ěř eného obecního ú řadu a zodpov ědného orgánu památkové pé če

• provedení sociologického pr ůzkumu mezi obyvateli památkových zón pomocí dotazník ů • řízený rozhovor s představiteli obcí • řízený rozhovor s představitelem památkové pé če

4. Zhodnotit primární i sekundární data statistickými metodami a SWOT analýzou a navrhnout vhodná opat ření k dalšímu rozvoji památkov ě chrán ěných území okresu Písek.

45
hodnocení a uspořádání získaných údaj ů pomocí statistických metod k formulaci obecn ějších poznatk ů
následné vypracování SWOT analýzy
návrhy a doporu čení pro rozvoj vesnických památkových zón

3.1. Definování problému a cíl ů výzkumu

Cílem této práce je zjistit, do jaké míry ovliv ňuje rozvoj venkovského prostoru památková ochrana souboru lidové architektury ve vesnických památkových zónách. Hlavním smyslem práce je ov ěř it výsledky památkové ochrany a postoje ob čan ů, orgán ů samosprávy i státní správy k této problematice a její d ůsledky pro rozvoj vybraných sídel.Výsledkem této práce je navrhnout opat ření k dalšímu rozvoji památkových zón okresu Písek.

3.2. Cíl výzkumu

Výzkum byl provád ěn ve vesnických památkových zónách v okrese Písek a jeho cílem bylo zjistit spokojenost obyvatel žijících ve vybraných obcích s tím, že jejich obec byla prohlášena p řed časem vesnickou památkovou zónou, názory obyvatel na výhody a nevýhody prohlášení obce za vesnickou památkovou zónu, zda se prohlášením zlepšil rozvoj obcí a zvýšila se návšt ěvnost obcí turisty, kte ří si jezdí prohlédnout památky. Názory obyvatel na to, co by m ěla obec ud ělat pro to, aby k nim lidé jezdili jako turisté a zda se setkali p ři jednání s úřady s tím, že je jejich obec prohlášena vesnickou památkovou zónou a pokud ano v jaké souvislosti. A v neposlední řad ě jak jsou spokojeni s bydlením v obci. Dalším cílem výzkumu bylo zjistit postoje a názory p ředstavitel ů samosprávy na tuto problematiku a názory a postoje p ředstavitele památkového ústavu, který má vybrané obce na starost z hlediska památkové ochrany.A dále na základ ě výsledk ů tohoto šet ření navrhnout opat ření, která by p řisp ěla k rozvoji jednotlivých obcí a také k zatraktivnění nejen pro turisty, ale i pro samotné obyvatele t ěchto obcí.

3.3. Popis výzkumného vzorku

Pro provedení výzkumu byli náhodn ě vybráni obyvatelé vesnických památkových zón. Velikost vzorku respondent ů byla stanovena na 110 dotazovaných obyvatel celkem za jednotlivé obce.

46 3.4. Popis použitých metod

K získání pot řebných dat byla použita metoda dotazování, která byla provedena osobní formou. Dotazník ur čený obyvatel ům vesnických památkových zón je uveden v Příloze č. 1. Jednotliví obyvatelé byli osloveni a požádáni o vypln ění dotazníku. Pro zjednodušení vypl ňování byly do dotazníku zařazeny otázky uzav řené, které mají p ředem stanoveny varianty odpov ědí a otázky polootev řené, které dávají nabídku p ředem daných odpov ědí a pokud si z nich respondent nevybere, tak má možnost doplnit svou individuální alternativu.

Pro rozhovor s představitelem samosprávy vesnických památkových zón (starosta, starostka) a s představitelem pobo čky Národního památkového ústavu v Českých Bud ějovicích byl použit rozhovor, ve kterém byly kladeny otázky z příslušných dotazník ů, které jsou uvedeny jako P říloha č. 2 a 3.

3.5. Zpracování a interpretace získaných údaj ů

Po provedení sb ěru dat bylo t řeba shromážd ěný materiál zpracovat a vyhodnotit. P ři zpracování bylo užito t říd ění 1. stupn ě. Jedná se o za čle ňování jevu podle jedné klasifika ční vlastnosti.Výsledky tohoto t říd ění jsou dány četnostmi v jednotlivých t řídách znaku. P ři zpracování bylo použito, jako forma popisu, grafické znázorn ění četností.

4. VÝSLEDKY SOCIOLOGICKÝCH ŠET ŘENÍ

4.1. Charakteristika vesnických památkových zón Budi čovice - Skály Skály Tabulka č. 2 Statistické údaje o obci Skály Obec: Skály u Protivína (vesnice roku 2002) Poloha: 5 km severozápadn ě od Protivína Místní části: 3 části: Budi čovice, Dvorce, Božovice Vým ěra: 1776 ha Po čet obyvatel: 367 Z toho v produktivním věku: 161 Pr ůměrný v ěk: 40

47 Ob čanská vybavenost: Pošta: ne Škola : ne Zdravotnické za řízení: ne Obecní policie : ne Kanalizace: ano Vodovod: ano Plynofikace: ne

(http://www.mesta.obce.cz , 12.9.2006)

Obec Skály se nachází v území převážn ě zem ědělsky využívané krajiny. Skály jsou dostupné železni ční trasou a v dob ě školního roku je z řizována autobusová linka, která zajiš ťuje dopravu d ětí do nedaleké základní školy. V obci p ůsobí ZD, zem ědělci a n ěkolik živnostník ů. Obec Skály jsou sou částí dobrovolného svazku obcí Blanicko-Otavského mikroregionu.P ři vjezdu do Skal m ůžeme vid ět dva barokní statky, jeden z nich na levé a druhý na pravé stran ě od pr ůjezdové komunikace. Statek pochází z roku 1833. P řipojenými osadami jsou Budi čovice, Dvorce a lokalita Božovice. V Budi čovicích se nachází velmi hodnotný uzav řený celek objekt ů na návsi, který je v sou časné dob ě veden jako vesnická památková zóna. Jedná se o typicky jiho české selské baroko s návesní kapli čkou.

Budi čovice Budi čovice se nacházejí nedaleko obce Skály (s obcí Skály Budi čovice tém ěř splynuly), asi 5 km severozápadn ě od Protivína. V minulosti se patrn ě jednalo o samostatnou obec, o čemž sv ědčí prostorná náves s kaplí. Na návsi je n ěkolik zachovalých usedlostí. Nejsou zde rušivé novostavby. Nachází se zde hodnotný, uzav řený celek objekt ů na návsi, který je v sou časné dob ě

48 evidován jako vesnická památková zóna. Jedná se o typicky jiho české selské baroko s návesní kapli čkou. Památková zóna byla vyhlášena 22. 9. 1995. Obec je souborem lidové architektury zejména z 19. a částe čně také z po čátku 20. století. Areály chrán ěných zem ědělských usedlostí jsou hmotn ě i dispozi čně zachovalé. Spolu s ostatními usedlostmi uzav řeného nebo úkladného typu a návesní kaplí tvo ří zajímavý, dosud neporušený celek. (http://municipal.cz/skaly/ , 12.9. 2006) (www.primadovolena.cz , 22.11.06)

kraj Jiho český, okres Písek, obec Skály (Vesnice roku 2002) katastr Skály u Protivína 5 km SZ od Protivína, 7,5 km ZSZ od Bos ňan 37 m n. m. Budi čovice – vesnická památková zóna (1995) Budi čovice leží v malebné zvln ěné krajin ě mezi m ěsty Písek a Vod ňany. Budi čovice se v písemných pramenech poprvé p řipomínají k roku 1399. Ve st ředov ěku vesnice nebo její část mohla být drobným vladyckým statkem. Část p říslušela ke hradu Hluboká, krom ě toho zde byly t ři dvorce v manské závislosti ke hradu Zvíkovu. Bartolom ěj ze Švamberka část vsi roku 1590 prodal Čejkovským z Čejkov. Tento díl byl pozd ěji p řipojen k Protivínu. Sou částí protivínského panství, které drželi od roku 1711 Schwarzenberkové, pak Budi čovice setrvaly až do konce feudalismu. Ve vsi se dochoval pozoruhodný soubor zd ěné lidové architektury vesm ěs z doby p řed polovinou 19. století, jeden z nejvýznamn ějších na Vod ňansku a Protivínsku. Nejlépe se zachovala severovýchodní strana návsi. D ům čp.1 (dnes Skály 67) je sice datovaný až do roku 1902, podle klasicistní fasády ale vznikl patrn ě již ve 40. letech 19. století. Na d ům navazují mohutné zd ěné chlévy, s prvky ovlivn ěnými nepochybn ě architekturou

49 schwarzenberských hospodá řských staveb.Sousední d ům čp. 2 (dnes Skály 109), datovaný 1853, je typickým p říkladem klasicistní architektury.

T řetí pozoruhodnou usedlostí na jihovýchodní stran ě návsi je čp. 3 (dnes Skály 110), datovaný 1837. Naproti stojí patrn ě pon ěkud mladší sýpka asi ze 40. let 19. století. Charakteristické pro oblast Vod ňanska jsou zvednuté okraje k řídel štítu. Obdobné štíty se čast ěji objevují v oblasti mezi m ěsty Vod ňany a Písek. N ěkolik pozoruhodných stavení se dochovalo též na prot ější jihozápadní stran ě návsi. Mezi nimi vyniká klasicistní d ům čp. 12 (dnes Skály 117). K hodnotným stavbám pat ří též velké stodoly a další hospodá řské objekty. V horní části návsi je nenáro čná neorománská kapli čka s věži čkou ve vrcholu štítu. U kapli čky se nachází Litinový k říž a památník ob ětem I.sv ětové války. V pr ůběhu 2. poloviny 20. století byly n ěkteré stavby ve vsi částe čně zmodernizovány, našt ěstí zde ale nevznikla žádná rušivá novostavba. Budi čovice se tak řadí k bezesporu nejkrásn ějším a nejlépe dochovaným jiho českým vesnicím a plným právem byly roku 1995 prohlášeny památkovou zónou. N ěkolik pozoruhodných lidových staveb se dochovalo i v obci Skály, která je s Budi čovicemi srostlá. Dnes již velmi vzácným p říkladem starší roubené zástavby je archaická stodola u čp. 1 a na východní stran ě návsi stojí krásná dvouštítová usedlost čp.4 s malebn ě tvarovaným k řídlovým štítem, datovaným 1833. Hodnotný je rovn ěž d ům čp.32, datovaný 1840. (Pešta J., 05/2002, str. 53-55)

Krašovice – Čížová Čížová Tabulka č. 3 Statistické údaje o obci Čížová Obec: Čížová Poloha: 6km severozápadn ě od Písku Místní části: 7 částí: Bore čnice, Bošovice, Čížová, Krašovice, Nová Ves, Top ělec, Zlivice. Vým ěra: 3610 ha Po čet obyvatel: 820 Z toho v produktivním věku: 508

50 Pr ůměrný v ěk: 39 Ob čanská vybavenost: Pošta: ano

Škola : ne Zdravotnické za řízení: ano Obecní policie : ne Kanalizace: ne Vodovod: ano Plynofikace: ano

(http://www.mesta.obce.cz , 12.9.06)

Krašovice

kraj Jiho český, okres Písek, obec Čížová, katastr Krašovice u Čížové 5 km SZ od Písek 403 m n. m. vesnická památková zóna (1995) Krašovice leží v mírn ě zvln ěné zem ědělské krajin ě severního Písecka. Krašovice jsou patrn ě vesnicí vrcholn ě st ředov ěkého p ůvodu. První zmínka o vsi ale pochází až z roku 1490. Ve st ředov ěku vesnice pat řila k píseckému hradu a byla spravována z rychty v blízké Čížové. Čížovský statek byl v letech 1509-47 v zástavním držení m ěsta Písku, od roku 1549 pak v soukromých rukou. Roku 1715 byla Čížová spojena se statkem Drhovle, jehož osudy pak Krašovice sdílely až do konce feudalismu. Ješt ě v první t řetin ě 19. století ve vsi výrazn ě p řevažovala roubená zástavba. K hromadné p řestavb ě p řevážn ě d řev ěné vesnice došlo v 50.-60. letech 19. století, v dob ě vrcholného rozkv ětu lidové architektury Písecka. Po obvodu návsi si dochovala celá řada zd ěných usedlostí, vesm ěs z doby okolo poloviny 19. století.

51 V ucelené podob ě se dochovala usedlost čp. 8 – bývalá hospoda na západní stran ě návsi. Architektonicky nejnáro čnější stavbou ve vsi je d ům čp. 17, asi z poloviny 19. století. Na rozdíl od ostatních stavení ve vsi má bohatší štukovou výzdobu. Hodnotné jsou také n ěkteré architektonicky prostší stavby. V usedlosti čp. 1 se dochovala archaicky vyhlížející patrová sýpka. V ětšinu usedlostí dopl ňují mohutné stodoly ze druhé poloviny 19. století. Mezi nimi vyniká zejména mohutná klasicistní stodola za domem čp. 5 na jižním okraji vesnice. Prost ředí návsi dopl ňuje kapli čka s věži čkou v hřebeni st řechy. Na jižním okraji vesnice se dochovala pilí řová boží muka. Ješt ě v první polovin ě 20. století vzniklo v Krašovicích n ěkolik staveb, které obohatily architektonickou tvá řnost vsi (nap ř.vilka čp.5). Ve druhé polovin ě 20. století vesnice v podstat ě stagnovala. Díky tomu si však uchovala prakticky intaktní hmotovou podobu, ur čovanou p řevážn ě zástavbou ze druhé poloviny 19. a po čátku 20. století. Náves s rybníkem, obklopená usedlostmi s půvabnými štíty, p ůsobí neoby čejn ě p říznivým dojmem. N ěkterá pr ůč elí ale byla v minulosti poškozena modernizacemi a v nedávné dob ě naopak n ěkdy až p říliš tvrdou obnovou. Krašovice p řes tato díl čí narušení pat ří bezesporu mezi nejcenn ější soubory lidové architektury na Písecku a roku 1995 se plným právem staly vesnickou památkovou zónou. (Jan Pešta, 03/1999, str. 219-221) Opravy památek

Opravené pr ůč elí domu čp. 9 v Krašovicích , kde byla též instalována informa ční deska se stru čnou charakteristikou obce a její historií.

V roce 2001-2002 byla provedena celková rekonstrukce kaple sv. Jana Nepomuckého v Krašovicích. Snímky zachycují slavnostní vysv ěcení z kv ětna 2002 a nov ě opravený oltá ř.

52

Opravená kaple sv. Barbory Opravený kostel sv. Jakuba

(www.cizova.cz , 27.10.2006)

Kv ětov Tabulka č. 4 Statistické údaje o obci Kv ětov Obec: Kv ětov Poloha: 7 km jihozápadn ě od Milevska Místní části: 1 část: V ůsí. Vým ěra: 1574 ha Po čet obyvatel: 125 Z toho v produktivním věku: 63 Pr ůměrný v ěk: 43 Ob čanská vybavenost: Pošta: ne Škola : ne Zdravotnické za řízení: ne Obecní policie : ne Kanalizace: ne Vodovod: ne Plynofikace: ne

(http://www.mesta.obce.cz , 12.9.06)

53

Statek ve stylu jiho českého selského baroka

- kraj Jiho český, okres Písek, obec Kv ětov, katastr Kv ětov - 7 km JZZ od Milevska - 441 m n. m. - vesnická památková ochrana (1995) Vesnice Kv ětov leží ve velmi členité lesnaté krajin ě st ředního Povltaví. Všeobecn ě se předpokládá, že vesnice Kv ětov existovala již v předhusitské dob ě jako p říslušenství milevského kláštera. Poprvé se ale p řipomíná až k roku 1460. V 16. století je doložena jako sou část panství Zvíkov. V 17. století se tak Kv ětov stal sou částí rozsáhlého eggenberského panství zvíkovsko- orlického, které čítalo celkem 68 vesnic. K Orlíku, v jehož držení se vyst řídali Eggenberkové a od roku 1727 Schwarzenberkové, pak Kv ětov pat řil až do roku 1850. Na návsi stojí prostá kapli čka s kamenným portálkem a v ěži čkou ve st řeše, datovaná 1862. Na k řižovatce se dochoval litinový k říž. Pozoruhodnou památkou, nacházející se na katastru vesnice (ovšem uprost řed obory), je schwarzenberský lovecký záme ček Tyrolský dům z roku 1814. K zámku pat ří d řev ěná kaple sv. Huberta. Kv ětov p ředstavuje dodnes dob ře dochovaný, p řesto však pom ěrn ě málo známý soubor jiho české roubené i zd ěné lidové architektury. Na severní stran ě návsi se dochovaly t ři pozoruhodné památkov ě chrán ěné usedlosti. Všechny t ři vznikly po roce 1904, kdy tuto část obce zasáhl zhoubný požár. Nové zd ěné usedlosti jsou postaveny v soudobém neorenesan čním stylu, inspirovaným rovn ěž tzv. rustikálním barokem. Ve vsi se krom ě roubené sýpky s bedn ěnou lomenicí, která p řežila požár, dochovaly i další p říklady starší roubené lidové architektury. Jihovýchodn ě od návsi stojí mohutný roubený d ům a p říklady starší zd ěné zástavby z doby okolo poloviny 19. století lze najít mezi chalupami v samostatné odd ělené enkláv ě na dn ě rokle východn ě od jádra vsi.

54 V ětšinu historického stavebního fondu vesnice tvo ří prosté zd ěné domy a chalupy s jednoduchými fasádami z doby okolo roku 1900. Charakter vesnice dotvá řejí velké zd ěné stodoly. Dnes již pom ěrn ě vzácnou hodnotu p ředstavují kamenné ohradní zdi a pla ňkové ploty s kamennými sloupky. Ve druhé polovin ě 20. století vesnice v odlehlé poloze uprost řed les ů stagnovala. Díky tomu se však zachovala ve zna čně autentické podob ě, bez výrazn ějších novodobých rušivých stavebních zásah ů. Celkový ráz vesnice pon ěkud poškozují dva bytové domy – jeden našt ěstí stranou historického jádra druhý na jeho okraji v areálu hospodá řského dvora a bohužel též zem ědělský areál na severním okraji historického jádra. Přesto vesnice jako celek (zejména prostor návsi a chalupnická enkláva) p ůsobí velmi p říznivým a malebným dojmem. Roku 1995 se Kv ětov stal pro své vysoké architektonické hodnoty vesnickou památkovou zónou. V 90. letech 20. století byly citliv ě obnoveny usedlosti na severní stran ě návsi. (Pešta J., 07/1999, str. 234-236) Na návsi jsou t ři domy se štíty ve stylu jiho českého selského baroka, postavené po čátkem 20. století. Východn ě od obce se rozkládá na ploše Kv ětovská obora.V ní stojí Tyrolský dům, lovecká chata v alpském stylu, postavená na po čátku 19. století Karlem Schwarzenbergem, vojev ůdcem a vít ězem nad Napoleonem od Lipska. Uvnit ř obory je rovn ěž chrán ěný p ůvodní bukový porost, nejstarší chrán ěné území okresu Písek (od r. 1929). ( www.sdruzeni-milevsko.cz , 27.10. 2006)

Putim Tabulka č. 5 Statistické údaje o obci Putim Obec: Putim Poloha: 5 km jihozápadn ě od Písku Místní části: nemá Vým ěra: 1041 ha Po čet obyvatel: 414 Z toho v produktivním věku: 242 Pr ůměrný v ěk: 43 Ob čanská vybavenost: Pošta: ano

Škola : ne Zdravotnické za řízení: ne

55 Obecní policie : ne Kanalizace: ne Vodovod: ano Plynofikace: ne

(http://www.mesta.obce.cz , 12.9.06) kraj Jiho český, okres Písek, obec Putim, katastr Putim 5 km JJZ od Písku 386 m n. m. vesnická památková zóna (1995) Putim je vesnicí s velmi starou sídelní tradicí. Podle neov ěř ených zpráv mohla existovat již v 10. století. Roku 1092 daroval kníže B řetislav Putim s kaplí sv. Petra klášteru benediktin ů na Ostrov ě u Davle. Klášter postavil ve 13. století v Putimi farní kostel a nov ě vysadil vesnici. V dob ě husitských válek se Putimi roku 1420 zmocnilo m ěsto Písek. Putim pak trvale pat řila písecké m ěstské obci až do roku 1848. Vesnice byla vždy nejv ětším a nejvýznamn ějším venkovským sídlem v širším okolí. Nejvýznamn ější památkou a dominantou vesnice i okolní krajiny je farní kostel sv. Vav řince, s ran ě gotickým jádrem z doby okolo roku 1270 je patrn ě dílem zvíkovsko- písecké královské huti. Kostel je ohrazen kamennou zdí s klenutou brankou. Pod kostelem je památník ob ětem I.sv ětové války. Za mostem sm ěrem na Ražice stojí výklenková kapli čka sv.Anny, u silnice do Písku kapli čka sv.Jana Nepomuckého. Mimo řádn ě hodnotnou památkou je také fara, tradi čně považovaná za poz ůstatek tvrze. Fara byla p řestavována v období pozdní gotiky, renesance a baroka a uchovala si řadu autentických konstrukcí (klenby) a detail ů (ost ění portálk ů). Významnou technickou památkou je klasicistní kamenný most p řes Starou Blanici. Dnešní most, údajn ě z roku 1864, nahradil starší d řev ěný, z roku 1837. Památkov ě chrán ěný je též nový most p řes vlastní řečišt ě Blanice západn ě od vsi. Na severozápadním okraji Putimi stojí válcový mlýn. Zajímavé je též velké patrové stavení bývalého pivovaru mezi mostem a mlýny, snad barokního p ůvodu, v 19. století upravené na byty. Krom ě uvedených dominantních staveb se v Putimi dochoval významný soubor zd ěné lidové architektury, dosahující v některých p řípadech úctyhodného stá ří. Putim, obdobn ě jako Smrkovice, profitovala z ekonomické prosperity blízkého bohatého královského m ěsta (k němuž pat řila) a navíc z polohy na významné komunikaci spojující Písek s Bavorovem,

56 Prachaticemi a dále s Pasovskem. To se odrazilo na nebývalé výstavnosti vesnice již v předb ělohorském období. Nejhodnotn ější a také nejznám ější lidovou stavbou ve vsi je starobylá renesan ční sýpka v usedlosti čp. 15 na západní stran ě návsi. Výjime čným dokladem starší rustikáln ě-barokní architektury z 19. století je chalupa čp. 3, stojící u p řístupové komunikace na náves pod kostelním návrším. Nejhodnotn ější stavbou je však dnes již unikátní , konstruk čně i typologicky archaická stodola. Charakter vesnice dopl ňuje celá řada prostých tradi čních stavení. K památkov ě hodnotným stavbám pat ří též velké stodoly a další hospodá řské stavby. V pr ůběhu druhé poloviny 20. století byla vesnice poškozena n ěkolika nevhodnými zásahy. Nejhorší dopad m ěla ohyzdná novostavba hostince v typickém socialistickém stylu, která nenávratn ě poškodila m ěř ítko severní části návsi. Řada stavení byla znehodnocena modernizacemi fasád. P řízniv ě se naproti tomu projevil odklon tranzitní dopravy výstavbou obchvatu v dostate čné vzdálenosti od vesnice, a tím i její celkové zklidn ění. Putim dodnes p ředstavuje velmi hodnotný soubor lidové architektury. Zejména jižní část návsi se starobylou usedlostí čp. 15. P ůvabná je také rozsáhlá chalupnická čtvr ť, vroubená mohutnými kamennými stodolami. Památkové hodnoty vesnice jsou ješt ě umocn ěny dominantními stavbami kostela a fary v krásné poloze s výhledy na sm ěrem k Šumav ě. V Putim byla pro své nesporné kvality roku 1995 za řazena mezi vesnické památkové zóny. (Pešta J., 05/2002, str.377-380)

Putim je jednou z nejznám ějších jiho českých obcí. Proslavila se zejména díky románu Jaroslava Haška o dobrém vojáku Švejkovi a lidové písni "Když jsem já šel tou Putimskou branou". K popularit ě vsi p řisp ěl i J. Š. Baar svým románem "Jan Cimbura". V obci stojí pozdn ě gotická far a. Ran ě gotický kostel svatého Vav řince pochází z druhé poloviny 13. století. Řada dom ů v Putimi vznikla v období pozdního lidového baroka . Upomínkou na období rozvoje lidové architektury jsou barokní štíty na několika usedlostech. Mezi památkov ě chrán ěné objekty v jádru obce pat ří zejména následující památky: Kostel sv. Vav řince Kapli čka sv. Jana Venkovská usedlost čp. 3

57 Venkovská usedlost čp. 15 Silni ční mosty p řes Blanici.

KOSTEL SVATÉHO VAV ŘINCE Kostel byl vystav ěn v dob ě, kdy obec pat řila klášteru. Je to nejstarší sakrální stavba v okolí. Jeho zvláštností jsou dv ě lod ě. Jižní lo ď ze 13. století sloužila katolík ům a severní přistav ěná ve 14.století, utraktvist ům. Ob ě lod ě byly p ůvodn ě odd ěleny zdí a každá m ěla zvláštní vchod.

Kostel sv. Vav řince Hlavní barokní oltá ř pochází ze 17. století. Patronátní právo ke zdejšímu kostelu m ěl p římo český král, který je také dvakrát uvád ěn p ři presentacích nových fará řů na zdejší fa ře – ješt ě za života Karla IV jej zastoupil r. 1374 syn Václav. Královské patronátní právo se však rozplynulo za husitských válek, kdy se putimská fara přem ěnila v utrakvistickou. Na h řbitov ě rozkládajícím se kolem kostela m ůžeme nalézt hrob sedláka Jana Cimbury , známého ze stejnojmenného románu J.Š.Baara a hrob fará ře Josefa Baara.

Zde žil Jan Cimbura Hrob Jana Cimbury (h řbitov u kostela sv. Vav řince) (náves) Mezi historické památky pat ří dv ě kapli čky. První je barokní kapli čka sv. Anny z r. 1818, která se nalézá u Baarovy školy.

Kapli čka sv. Anny Původn ě byla d řev ěná a váže se k ní pov ěst. V t ěchto místech na konci vsi se scházel zamilovaný pár, ale rodi če z d ůvodu rozdílného náboženství jim bránili v lásce. Nakonec

58 se tito mladí lidé p řece dostali a na památku té události nechali v t ěchto místech vystav ět kapli čku. Starali se o ní pak všechny následující generace tohoto rodu až do čty řicátých let dvacátého století.

Druhá kapli čka sv. Jana Nepomuckého se nalézá mezi kamenným a železným mostem.

Kapli čka sv. Jana Nepomuckého (památkov ě chrán ěno) Původn ě byla také d řev ěná a stála na míst ě dnešního železného mostu, tehdy ješt ě d řev ěné lávky. Protože časté povodn ě poškozovaly lávku i kapli čku, v r. 1819 byla postavena kapli čka nová, zd ěná, blíže k obci. O povodni v r. 2002 byla zatopena po st řechu a v r. 2003 byla opravena. Finan ční prost ředky v ěnovala Nadace Dagmar Havlové, která se zú častnila v srpnu r. 2003 jejího slavnostního znovuotev ření. Putimská fara je vzácná stavební památka. V t ěchto místech byly p ři archeologickém pr ůzkumu objeveny poz ůstatky d řev ěných staveb starého dvorce a poh řebišt ě z 11. – 12. století.

Putimská fara Některé hroby byly vybaveny šperky: bronzovými záušnicemi, st říbrem platovanými, sklen ěnými korálky a prsteny. Ve druhé polovin ě 13. století tyto stavby zni čil požár a následn ě ve 14. století za čalo vznikat nejstarší gotické kamenné jádro dnešní fary. Bylo vybaveno kvalitní reliéfní dlažbou zdobených dlaždic a pecí. Zajímavý byl nález dlaždice s motivem dvouocasého lva, který se nalézá též v rytířském sále píseckého hradu a jenž ukazuje na objekt nemalého významu. Dalšími nálezy byly úlomky keramiky, které vytvo řily ucelený soubor ukázky vývoje hrn čířství v 12. a 13. století a jsou zárove ň srovnávacím materiálem pro studium tohoto období v celých Čechách.

59 Venkovská usedlost čp. 15 (náves)

Větrací otvor špýcharu Malované okno Usedlost čp. 15 s památkov ě Kamenný k říž p řed usedlostí chrán ěným špýcharem Venkovská usedlost čp. 3 (u kostela) Ukázka selského baroka – památkov ě chrán ěno

Železný most p řes Blanici – Kamenný most p řes náhon - památkov ě chrán ěn památkov ě chrán ěn

http://www.putim.cz , 12.9.2006

Smrkovice – Písek Písek

Tabulka č. 6 Statistické údaje o m ěst ě Písek Město Písek Poloha: na b řehu řeky Otavy Místní části: 3 části: Smrkovice, Semice, Nový

60 Dv ůr Vým ěra: 6322 ha Po čet obyvatel: 29878 Z toho v produktivním věku: 18406 Pr ůměrný v ěk: 37 Ob čanská vybavenost: Pošta: ano Škola :ano Zdravotnické za řízení: ano Obecní policie : ano Kanalizace: ano Vodovod: ano Plynofikace:ano

(http://www.mesta.obce.cz , 12.9.06) Smrkovice jsou částí m ěsta Písku, leží asi 3 km jižn ě od Písku a jsou členem Dobrovolného svazku obcí mezi Vltavou a Otavou. Ve vsi je soukromá um ěleckopr ůmyslová st řední škola. (http://municipal.cz/vltavaotava/smrkovice , 2. 4. 07)

Jiho český kraj, okres Písek, obec Písek, katastr Smrkovice 3 km J od Písku 379 m n. m. vesnická památková zóna (1995) Smrkovice se rozkládají v mírn ě zvln ěné, částe čně již urbanizované krajin ě p ři jižním okraji m ěsta Písku. Smrkovice se poprvé p řipomínají již k roku 1253. Tehdy král Václav I. Potvrdil vesnici pražskému špitálu u sv. Františka (k řižovník ům). Snad již v pr ůběhu 14. století (nejdéle po husitských válkách) Smrkovice získalo blízké královské m ěsto Písek. V lese jihovýchodn ě od vsi je neznámé st ředov ěké tvrzišt ě, o n ěmž se nedochovaly žádné zprávy. Písecké městské obci pak Smrkovice pat řily až do roku 1848. Obdobn ě jako v případ ě jiných vesnic, které byly v držení významných a bohatých královských m ěst (Putim, Rožnov, nebo vesnice v okolí Plzn ě), nacházíme i ve Smrkovicích doklady velmi starobylé zd ěné architektury. Nejvýznamn ější památkou lidové architektury ve vsi je usedlost čp. 23 na jižní stran ě návsi. Zdejší masivní, trojpodlažní sýpka se st řílnovitými otvory neunikla pozornosti

61 starších badatel ů, kte ří p ředpokládali její zna čné stá ří. Na po čátku 90. let 20. století také došlo k nálezu unikátní zdobené fasády, pozdn ě st ředov ěkého charakteru, která pochází z roku 1646. Návesní pr ůč elí dopl ňuje rytá výzdoba, motiv betlémské hv ězdy a dvojice naivn ě provedených lidských postav (snad d ětskou rukou). Staršího p ůvodu m ůže být také sýpka v severozápadním rohu návsi. Krom ě usedlosti čp. 23, která pat ří mezi nejvýznamn ější památky lidové architektury na Písecku, se ve vsi dochovalo n ěkolik mladších stavení. Zejména v západní části návsi se dochovalo n ěkolik uzav řených usedlostí. K památkov ě hodnotným stavbám pat ří i velké stodoly, dochované u v ětšiny usedlostí. Na návsi stojí nenáro čná kapli čka se zvoni čkou a památník ob ětem I. sv ětové války, p ři jižní stran ě návsi je vysoký železný k říž. U záhumenní cesty v jižní části vsi stojí budova školy. V pr ůběhu druhé poloviny 20. století byla hodnotná zástavba vesnice částe čně narušena modernizacemi. Bohužel v těsném sousedství Smrkovic byla postavena písecká teplárna, která zcela znehodnotila výhledy ze svažité návsi do prostoru písecké kotliny. Navzdory uvedeným zásah ům si ale Smrkovice dodnes uchovaly nemalé architektonické i urbanistické hodnoty a od roku 1995 jsou vesnickou památkovou zónou. (Pešta J., 05/2002, str.416-417)

Tukleky – Oslov Oslov

Tabulka č. 7 Statistické údaje o obci Oslov Obec Oslov Poloha: Na sever od Zvíkovského Podhradí Místní části: 2 části: Svatá Anna, Tukleky Vým ěra: 1937 ha Po čet obyvatel: 318 Z toho v produktivním věku: 136

62 Pr ůměrný v ěk: 44 Ob čanská vybavenost: Pošta: ano

Škola : ne Zdravotnické za řízení: ne Obecní policie : ne Kanalizace: ano Vodovod: ano Plynofikace: ne

(http://www.mesta.obce.cz , 12.9.06) Tukleky - kraj Jiho český, okres Písek, obec Oslov, katastr Tukleky u Oslova - 9 km SSV od Písku - 415 m n. m. - 318 obyvatel - vesnická památková zóna (1995) Vesnice Tukleky leží na okraji ploché plán ě, sev řené ze západu a z východu lesnatými údolími Otavy a Vltavy, částe čně ovšem zatopených hladinou údolní nádrže Orlík. Asi 6 km severn ě od vesnice je nad soutokem obou řek hrad Zvíkov. Tukleky jsou sídlem ran ě st ředov ěkého p ůvodu. Poprvé se p řipomínají roku 1268 – tehdy byly (stejn ě jako sousední Oslov) majetkem pražského biskupství, spravovaným z Týna nad Vltavou. Již roku 1323 se ovšem vesnice p řipomíná jako p říslušenství blízkého hradu Zvíkova. Ke Zvíkovu pak vesnice pat řila až do roku 1612, kdy byla p ři d ělení zvíkovského statku mezi Ji řího Ehrenreicha ze Švamberka a Jana Ji řího ze Švamberka připojena k blízkému Červenému Újezdci. Druhý díl pat řil ke statku Brloh. Roku 1663 byl statek Červený Újezdec v četn ě Tuklek p řipojen k panství Orlík a Zvíkov. Zcela ojedin ělou památkou je areál usedlosti čp. 4, situované v krátké uli čce stranou návsi. Usedlost vznikla druhotným rozd ělením p ůvodn ě velkého dvora či usedlosti. Jedná se o mohutnou patrovou klasicistní stavbu z doby mezi léty 1830-50, která se dochovala v neoby čejn ě intaktní podob ě, v podstat ě nenarušená mladšími úpravami. Římsa pod st řechou je nad okny patra proložená dvojicí oblouk ů (což je prvek pom ěrn ě obvyklý v klasicistním lidovém stavitelství Písecka).

63 V usedlosti čp. 18 na východní stran ě návsi se dochovala pozoruhodná archaická patrová sýpka, snad již z 18. století. N ěkolik dalších v jádru klasicistních staveb pochází pravd ěpodobn ě již z doby p řed polovinou 19. století. Bohat ě je však zastoupena zejména zástavba ze druhé poloviny 19. a po čátku 20. století, pro niž je typické mísení doznívajícího klasicismu a sou časných neosloh ů, zejména neorenesance a pozd ěji i secese. Z běžné místní architektonické produkce se vymyká d ům čp. 19 na východní stran ě návsi, který je neorenesan ční. Také domy čp. 9,14,18,38 a kovárna pocházejí ze druhé poloviny 19. století a částe čně si uchovaly nenáro čnou štukovou výzdobu.Ke konci 19. století vznikla na návsi neorománská kapli čka s věži čkou. Před kapli čkou stojí litinový gotizující k říž, na návsi je památník ob ětem I. sv ětové války. Ješt ě na po čátku 20. století se ve vsi stav ěly v podstat ě tradi ční stavby (nap ř. vým ěněk usedlosti čp. 16 z roku 1928). Ve druhé polovin ě 20. století byl jihozápadn ě od vsi postaven zem ědělský areál, řadu dom ů v historickém jádru bohužel poškodily modernizace. Přes uvedené zásahy si vesnice uchovala velmi vysoké památkové kvality i celkov ě p říznivý vzhled a roku 1995 byla prohlášena vesnickou památkovou zónou. (Pešta J., 10/1997, str. 465-466)

Varvažov Tabulka č. 9 Statistické údaje o obci Varvažov Obec Varvažov Poloha: 20 km severn ě od Písku Místní části: 2 části: U Mostu a Varvažovská Paseka Vým ěra: 2514 ha Po čet obyvatel: 175 Z toho v produktivním věku: 55 Pr ůměrný v ěk: 48 Ob čanská vybavenost: Pošta: ne Škola : ne Zdravotnické za řízení: ano Obecní policie : ne Kanalizace: ne Vodovod: ne Plynofikace: ne

(http://www.mesta.obce.cz , 12.9.06)

64

Obec Varvažov leží 20 kilometr ů severn ě od Písku, 5 km západn ě od hradu Zvíkova a pat ří k obcím s nejlépe dochovanou lidovou architekturou. Proto byl v roce 1995 vyhlášen památkovou zónou. Historii Varvažova lze rozd ělit do dvou významných etap. Ta první je spojena s řádem maltézských rytí řů (Johanit ů), který vlastnil Varvažov a okolí tém ěř 800 let, ta druhá s rodem Schwarzenberk ů, kte ří Varvažov koupili v roce 1847 a vlastnili do roku 1948. Po roce 1989 byl rodu majetek vrácen v restituci. Celková vým ěra obce je 2514 ha, z toho největší část zaujímají lesy (1657 ha). Varvažov je členem Dobrovolného svazku obcí severního Písecka. Varvažov býval významným sídlem, jak je patrné z historie. Postupn ě však zaznamenává úbytek stálého obyvatelstva a v sou časné dob ě zde trvale žije kolem177 obyvatel. Děti dojížd ějí do školy do Čimelic nebo Mirotic, dosp ělí pracují v lese, v zem ědělství a v okolních m ěstech. Varvažov však prochází další historickou prom ěnou. Bývalé selské objekty p řecházejí do rukou chalupá řů a po vyhlášení Varvažova památkovou zónou, musí být opravy a rekonstrukce provád ěny citliv ě a pod dohledem památká řů . Díky filma řů m, kte ří si obec vyhlédli k nato čení filmu “ Je t řeba zabít Sekala” byla upravena celá centrální část obce. V této souvislosti urychlil své rozhodnutí Karel Schwarzenberk a nechal opravit po léta chátrající varvažovský zámek, který mu byl v rámci restitucí vrácen. Varvažov je přihlášen do programu obnovy venkova a p ředstavitelé obce v ěř í v jeho postupnou revitalizaci. Přestože po čet stálých obyvatel Varvažova klesá, o to více jej vyhledávají turisté. Zachovaná lidová architektura, významné historické památky, p ůvab okolní krajiny, krásné lesy a bezprost řední blízkost Orlické p řehradní nádrže vytvá řejí ideální podmínky pro poznávání i odpo činek. V katastru obce se nacházejí rekrea ční za řízení se širokou nabídkou služeb. Písecko se řadí mezi regiony s nejlépe dochovanou lidovou architekturou. Varvažov pat ří v tomto sm ěru k nejcenn ějším a nejzachovalejším obcím.

Varvažovský zámek Mlýn v údolí říčky Skalice

65

Ran ěgotický kostel sv. Kate řiny Roubenka

(http://mesta.obce.cz/varvazov , 27.10.2006)

- kraj Jiho český, okres Písek, obec Varvažov, katastr Varvažov - 14 km S od Písku, 11,5 km JZ od Mirovic - 426 m n. m. - vesnická památková zóna Vesnice Varvažov leží v malebné lesnaté, mírn ě zvln ěné krajin ě st ředního Povltaví. Varvažov se v písemných pramenech objevuje již roku 1254 jako majetek řádu sv. Jana Jruzalémského (johanit ů). Vesnice pat řila řádu prakticky po celou dobu známé historie. Ve st ředov ěku zde m ěl řád sv ůj dvorec s kostelíkem, na jehož míst ě pozd ěji vznikly tvrz a zámek. V církevních rukou vesnice z ůstala v podstat ě nep řetržit ě až do roku 1847, kdy ji koupil kníže Schwarzenberk a p řipojil k čimelickému (pozd ěji orlickému) panství. Nejstarší památkou ve Varvažov ě je nevelký kostelík sv. Kate řiny. V presbyteriu se dochovala žebrová klenba ze druhé poloviny 13. století. Je pravd ěpodobn ě dílem téže huti, která pracovala na blízkém královském hrad ě Zvíkov. Kostelík byl rozší řen kolem roku 1600 a barokn ě upraven roku 1718. Ke kostelu p řiléhá na západní stran ě p řízemní barokní budova tzv kaplanky s mansardovou st řechou. Dnešní hlavní zámecká budova (letní rezidence johanit ů) je pozdn ě barokní patrová stavba. Byla postavena patrn ě v letech 1762-68. Za tímto objektem se ukrývá velmi složitý komplex budov starého zámku a hospodá řského dvora. Starý zámek obsahuje zbytky st ředov ěké, renesan čně p řestav ěné tvrze (p řestavba prob ěhla v letech 1613-16). Roku 1896 nechali Schwarzenberkové zámek upravit na školu. K zámku pat řil též pivovar. Na komplex zámku a dvora navazovala rozsáhlá barokní zahrada, obehnaná kamennou zdí (dnes z v ětší části poni čená). Ve vsi i v jejím nejbližším okolí se dochovalo také n ěkolik p říklad ů drobné sakrální architektury. P řed kostelíkem stojí jednoduchý k říž z roku 1865, p ři severní záhumenní cest ě je empírová výklenková kapli čka. Další výklenková kapli čka stojí u silnice, spojující

66 ob ě části vsi. Na h řbitov ě p ři severovýchodním okraji vesnice stojí moderní kaple asi z 20. let 20. století. V části „U Mostu“ stojí p ůvabná kapli čka z roku 1893. P římo na most ě je barokní výklenková kapli čka sv. Jana Nepomuckého. Krom ě t ěchto nejvýznamn ějších památek se ve vsi zachoval pozoruhodný soubor lidových staveb. Varvažov leží v národopisné oblasti Čimelicka, pro kterou je (stejn ě jako pro celé území mezi P říbramí a Pískem) typická zd ěná, jednotn ě p ůsobící architektura klasicistních forem. Jednotnou klasicistní podobu si uchovala usedlost čp. 3 na jižní stran ě návsi (d ům, sýpka a stodola), dále usedlost čp.13 na severní stran ě návsi (d ům a brána datovaná 1861), dům čp. 18 s napojenou bránou v severozápadním rohu návsi a chalupa čp.106 jižn ě od zámku. Velmi zajímavý je atypický d ům čp.8 z doby okolo poloviny 19. století. Zajímavý je také patrový d ům čp. 17 na severní stran ě návsi s napojenou sýpkou a klenutou bránou, který pochází z doby okolo poloviny 19. století. V neporušené podob ěvčetn ě řady zajímavých řemeslných detail ů se dochovalo stavení s krámkem v severní části vesnice asi z 50. let 19. století. Mimo řádn ě hodnotnou památkou lidové architektury je p ůvabná, podéln ě orientovaná sýpka v usedlosti na východní stran ě návsi. Sýpka je snad staršího p ůvodu, p řestav ěná asi ve 30.-50. letech 19. století. Nasýpku navazuje ohradní ze ďs klenutou bránou a p řistav ěnou drobnou výklenkovou kapli čkou. Silná tradice klasicistní architektury p řežívala v okolí Orlíku a Čimelic velice dlouho, po celou druhou polovinu 19. století. Ješt ě v prvních desetiletích 20. století se zde ojedin ěle setkáme s domy klasicistních forem. Nejvýznamn ějším p říkladem této poklasicistní zástavby je usedlost čp.7 v jižní části východní strany návsi. Tuto usedlost tvo ří d ům a shodn ě řešený vým ěnek, pocházející asi z p řelomu 19. a 20. století. Vzadu ve dvo ře se dochovala hodnotná roubená stodola, jedna ze dvou posledních ve Varvažov ě. Ze druhé poloviny 19. století pochází také poklasicistní chalupa čp.5, domy čp. 10 a 11 (dnes hostinec) a stodoly v usedlostech čp.13 a 17. Zcela odlišný charakter má rozptýlená zástavba samostatné západní části vesnice, zvané „U Mostu“. Zde se dochovalo n ěkolik velice hodnotných roubených staveb, které patří ke staršímu časovému horizontu lidové architektury Písecka. Mezi nimi vyniká zejména jedine čně zachovaná chalupa čp. 120. Zadní část domu byla p řezd ěna asi na konci 19. století. Ve sv ětnici se dosud zachovala kachlová kamna i pec. Datovat tuto pozoruhodnou stavbu je velmi obtížné. Podle analogií z n ěkterých okolních vesnic jde o doklad obydlí

67 sociáln ě nejslabší vrstvy obyvatel, pravd ěpodobn ě až z poslední čtvrtiny 18. století nebo po čátku 19. století. Podobných roubených chalup se v odd ělené západní části vsi dochovalo více. Rovn ěž v západní části vsi stojí n ěkolik v jádru klasicistních a pozdn ě klasicistních stavení (nap ř. d ům čp. 43 z roku 1863). Zajímavou a mimo řádn ě hodnotnou památkou je klasicistní mlýn čp. 55 západn ě od vsi v romantickém skalnatém údolí Skalice. Hlavní stavení mlýna je částe čně patrové, z doby po polovin ě 19. století. Zadní část byla upravená ve 20. letech 20. století. Ob ě historické části vesnice (náves okolo zámku a část „U Mostu“) našt ěstí nebyly výrazn ě poškozeny novodobým vývojem. Ve druhé polovin ě 20. století vzniklo n ěkolik rodinných domk ů na severním okraji vesnice a v části „U Mostu“, ty ovšem našt ěstí výrazn ěji nenarušily celkový ráz vsi. K nejv ětším ztrátám z období socialismu pat řila likvidace domu a brány usedlosti čp.16 na severní stran ě návsi a celková devastace hospodá řského dvora a částe čně i zámku. N ěkolik pr ůč elí bylo zasaženo modernizacemi. P řesto se celý Varvažov dochoval v neoby čejn ě intaktní podob ě a pat ří dodnes mezi památkov ě nejvýznamn ější venkovská sídla v jižních Čechách. Krom ě mimo řádn ě hodnotného zámeckého areálu s kostelem p ředstavuje varvažovská náves s klasicistní a pozdn ě klasicistní zástavbou ojedin ěle kvalitní a p ůsobivý urbanistický prostor. Západní část vesnice zvaná „U Mostu“, vyniká jako soubor roubené architektury. Pro své jedine čné kvality se jádro vesnice se zámkem stalo roku 1995 plným právem vesnickou památkovou zónou. Lze jen litovat, že se plošná ochrana nevztahuje také na odd ělenou západní část vsi. (Pešta J., 12/1998, str. 469-473)

Zahrádka- Kostelec nad Vltavou Kostelec nad Vltavou Tabulka č. 10 Statistické údaje o obci Kostelec nad Vltavou Obec Kostelec nad Vltavou Poloha: 12 km severozápadn ě od Milevska Místní části: 3 části: Přilepov, Sob ědraž, Zahrádka Vým ěra: 3281 ha Po čet obyvatel: 421 Z toho v produktivním věku: 224 Pr ůměrný v ěk: 40

68 Ob čanská vybavenost: Pošta: ano

Škola : ne Zdravotnické za řízení: ne Obecní policie : ne Kanalizace: ne Vodovod: ano Plynofikace: ne

(http://www.mesta.obce.cz , 12.9.06)

- kraj Jiho český, okres Písek, obec Kostelec nad Vltavou, katastr Zahrádka u Ková řova - 10,5 km ZSZ od Milevska - 452 m n. m. - vesnická památková zóna (1995) Vesnice Zahrádka leží na relativn ě ploché pláni vysoko nad údolím Vltavy. Zahrádka je poprvé uvád ěna roku 1395. Vesnice tehdy pat řila b řevnovskému benediktinskému klášteru. Klášterní panství zaniklo za husitských válek. Císař Zikmund jej pak zastavil Zmrzlík ům ze Svojšína, čímž se bývalé benediktinské statky dostaly k Orlíku. V držení orlického panství, od roku 1534 již definitivn ě v soukromých rukou z ůstaly. K rozsáhlému orlickému panství Zahrádka pat řila až do roku 1848. Ve vsi se dochovalo n ěkolik pozoruhodných zd ěných usedlostí, které se vymykají běžné místní stavební produkci. Nejvýznamn ější památkou je areál usedlosti situované na okraji svahu nad roklí potoka ve st řední části vsi. Obytné stavení je neoby čejn ě mohutná stavba, kterou lze datovat do druhé čtvrtiny 19. století. Na d ům navazuje ohradní ze ď s krásnou bránou lemovanou polosloupy. Brána je pravděpodobn ě o n ěco starší než d ům, snad z první t řetiny 19. století. Naproti domu stojí drobné hospodá řské stavení. Podobný (v podstat ě ješt ě pozdn ě barokní) charakter má také brána do dvora sousední usedlosti. D ům usedlosti v dnešní podob ě pochází až z roku 1939. Obdobná brána se dochovala také v usedlosti stojící na skalnaté výspě na prot ější stran ě potoka. Velmi hodnotná je též klasicistní sýpka v téže usedlosti. Cenný je rovn ěž soubor klasicistních staveb (nap ř. d ům, datovaný již do roku 1820). V řad ě usedlostí stojí velké stodoly. P říkladem starší generace hospodá řských staveb je stod ůlka u chalupy na dn ě rokle. Uprost řed návsi stojí neorománská kapli čka, datovaná 1872.

69 Ve 20. století Zahrádka stagnovala. V posledních desetiletích bylo na okraji vsi postaveno n ěkolik nep říliš zda řilých rekrea čních objekt ů. Vlastní zástavba vesnice však našt ěstí nebyla výrazn ěji narušena modernizacemi, ani jinými novodobými nevhodnými zásahy. Zahrádka se tak dochovala jako ucelený, velmi p ůvabný soubor zd ěné lidové architektury. Zahrádka je od roku 1995 vesnickou památkovou zónou. (Pešta J., 04/1999, str.512-513)

Vesnice Zahrádka leží 1 km jihovýchodn ě od Kostelce nad Vltavou. V Zahrádce byla vyhlášena památková ochranná zóna. Vesnice Zahrádka je pro množství dochovaných lidových staveb častým cílem filma řů .

◄ Statek čp. 6 , bohatá profilace štítové zdi, obrácené k severu, vpravo klenutá brána s nikou

Sousedící statek čp. 5 , kde se dochovala p ůvodní klenutá brána s nikou, obrácená k východu. ►

◄ Kaple se zvoni čkou na návsi. Vlevo od vchodových dve ří stojí profilovaný pískovcový sloup.

(www.kostelecnadvltavou.cz , 27.10.2006)

Žebrákov - Ková řov

Ková řov

Tabulka č. 11 Statistické údaje o obci Ková řov Obec Ková řov

70 Poloha: 10 km severozápadn ě od Milevska Místní části: 17 částí: Březí, Dobrá Voda, Hostín, Chrást, Kotý řina, Lašovice, Onen Sv ět, Předbo řice, Radvánov, Řenkov,Vepice, Vesec, Vlady čín, Zaho řany, Záluží, Žebrákov Vým ěra: 5043 ha Po čet obyvatel: 1482 Z toho v produktivním věku : 891 Pr ůměrný v ěk: 39 Ob čanská vybavenost: Pošta: ano Škola : ano Zdravotnické za řízení: ano Obecní policie : ano Kanalizace: ne Vodovod: ano Plynofikace: ne

(http://www.mesta.obce.cz , 12.9.06)

Zajímavé lokality Ková řovska spojuje nau čná stezka. Množství stavebních památek, zvlášt ě drobné církevní architektury (kapli čky, boží muka, k říže) a hustá sí ť silnic a cest činí Ková řovsko ideálním místem pro cykloturistiku. (www.kovarov.cz , 2.4.07)

Žebrákov - kraj Jiho český, okres Písek, obec Ková řov (vesnice České Republiky r.2004), katastr Žebrákov u Zahořan - 13,5 km SZ od Milevska, 9 km ZJZ od Petrovic - 436 m n. m. - vesnická památková zóna (1995)

Vesni čka Žebrákov leží ve zvln ěné krajin ě st ředního Povltaví. Žebrákov se poprvé připomíná roku 1395. Patrn ě n ěkdy v 16. století se vesnice stala trvalou sou částí panství Orlík. Žebrákov p ředstavuje pom ěrn ě významný soubor lidové architektury, roubené i zd ěné, charakteristické pro širokou oblast st ředního Povltaví. Nejvýznamn ější památkou lidové architektury v Žebrákov ě a jednou z nejvýznamn ějších v v širokém regionu je areál

71 usedlosti čp. 1 ve st řední části vsi naproti kapli čce. Celá usedlost se dochovala ve vysokém stupni autenticity, v četn ě řady konstruk čních prvk ů a detail ů. Podle řady detail ů m ůžeme usuzovat, že vznikla patrn ě n ěkdy v dob ě okolo poloviny 19. století p řezd ěním starší roubené stavby. Na d ům navazují zd ěné chlévy. Na západní stran ě dvora stojí pozoruhodné pozdn ě klasicistní hospodá řské stavení asi z po čátku druhé poloviny 19. století. D ům sousední usedlosti čp. 2 byl v roce 1955 nahrazen novostavbou. Dokladem starší zástavby usedlosti jsou starší zd ěné chlévy asi z po čátku 20. století. P říkladem chudého roubeného stavení asi z konce 18. nebo po čátku 19. století je drobná trojdílná chalupa čp. 12 v západní části vsi. Chalupa byla již výrazn ěji upravena pro rekrea ční ú čely. Nov ější, výrazov ě prostou zd ěnou architekturu z konce 19. a první třetiny 20. století zastupuje p ředevším usedlost čp. 3 u potoka ve východní části vsi a dále několik drobn ějších domk ů a chalup a hospodá řských staveb. Prost ředí jádra vsi dopl ňuje neorománská kapli čka se štíhlou v ěži čkou v pr ůč elí, datovaná 1904. V pr ůběhu druhé poloviny 20. století vznikla u silnice p ři západním okraji vsi chatová kolonie. Jádro vesni čky ale našt ěstí nebylo s výjimkou díl čích modernizací poškozeno novodobou stavební činností a uchovalo si v podstat ě nenarušenou podobu drobného vesnického sídla v oblasti st ředního Povltaví. Z památkového hlediska je nejvýznamn ější samoz řejm ě areál jedine čně dochované usedlosti čp. 1. Žebrákov je od roku 1995 vesnickou památkovou zónou. (Pešta J., 04/2000, str.535-536)

Snad nejzajímav ější je polozd ěná a poloroubená chalupa z roku 1779 čp. 2.

Žebrákov slouží hlavn ě k rekreaci. V centru osady m ůžeme obdivovat lidovou roubenou architekturu.

(www.kovarov.cz , 2.4.07)

72

4. 2. Zpracování dotazník ů pro obyvatele vesnických památkových zón

Tabulka č. 12 : Socio-demografické údaje vybraného souboru obyvatel (110 dotazovaných obyvatel)

procenta respondenti pohlaví muž 48 53 žena 52 57 věk do 17 let 4 4 18 - 25 12 13 26 -35 25 28 36 - 45 26 29 46 - 55 20 22 56 a více 13 14 vzd ělání základní/vyu čen 50 55 st řední 38 42 vysokoškolské 12 13 kde pracuji (pouze trvalí v míst ě bydlišt ě 18 20 obyvatelé) dojíždím za prací 20 22 nepracuji 31 34 zam ěstnání samostatn ě podnikám v zem ědělství nebo lesním 4 4 hospodá řství samostatn ě podnikám v jiném oboru 2 2 zam ěstnanec u soukromé firmy v oboru zem ědělství a 8 9 lesnictví zam ěstnanec u soukromé firmy v jiném oboru 15 17 zam ěstnanec ve státní nebo ve řejné organizaci 4 4 podnikatel v zem ědělství nebo lesnictví, který 4 4 zam ěstnává další pracovníky podnikatel v jiném oboru, který zam ěstnává další 0 0 pracovníky důchodce 13 14 studující 11 12 nezam ěstnaný 5 5 mate řská dovolená, v domácnosti 5 5

73

Otázka č. 1 Jaký je Váš vztah k této obci ? Ze sociologického pr ůzkumu mezi ob čany vesnických památkových zón vyplývá, že 66% zde má trvalé bydlišt ě, 31% vlastní rekrea ční objekt a 3% zde bydlí v nájmu.Jiný vztah k obci nikdo nemá. Graf č. 1

otázka č.1 Jaký je váš vztah k této obci ?

jsem vlastníkem jiný rekrea čního 0% objektu 31%

bydlím zde v mám zde trvalé nájmu bydlišt ě 3% 66%

Otázka č. 2 Jak dlouho již v této obci pobýváte (trvale nebo p řechodn ě) ? Ze sociologického pr ůzkumu vyplývá, že nejvíce lidí zde bydlí nad 30 let pak 20-30 let, nejmén ě lidí zde bydlí 6-10 let a 1-5 let. Nikdo zde nepobývá do 1 roku. Graf č. 2

otázka č.2 Jak dlouho již v této obci pobýváte (trvale nebo p řechodn ě) ?

do 1 roku 1 - 5 let 0% 14% nad 30 let 6 - 10 let 35% 13%

10 - 20 let 20 - 30 let 17% 21%

74

Otázka č. 3 Víte o tom, že Vaše obec nebo Vaše část obce byla prohlášena p řed časem vesnickou památkovou zónou ? Ze sociologického pr ůzkumu vyplývá, že v ětšina ob čan ů ví o tom, že je jejich obec prohlášena vesnickou památkovou zónou. 56% odpov ědělo, že o tom má pov ědomí, 38% o tom ví a zajímá se, 5% se o tom dozvídá poprvé a pouze 1% lidí odpov ědělo ani mne to nezajímá. Tedy 94% lidí ví o tom, že je jejich obec prohlášena vesnickou památkovou zónou a pouhých 6% o tom neví nebo se o to nezajímá. Graf č. 3

otázka č. 3 Víte o tom, že Vaše obec nebo Vaše část obce byla prohlášena p řed časem vesnickou památkovou zónou ?

vím o tom a zajímám se 5% 1% 38% mám o tom pov ědomí

dozvídám se o tom 56% poprvé ani mne to nezajímá

Otázka č. 4 Máte p ředstavu jaké výhody to Vaší obci p řináší ? Na otázku jaké výhody památková ochrana jejich obci p řináší odpov ědělo nejvíce dotazovaných, 42% „vím a jako p říklad uvedu“. V ětšinou uvád ěli: zachování p ůvodní vesnické architektury a rázu obce, dotace pro vlastníky památek, zájem turist ů. 41% odpov ědělo, že neví a 17% „tuším, ale nevím nic konkrétního“.

75

Graf č. 4

otázka č. 4 Máte p ředstavu jaké výhody to Vaší obci p řináší ?

vím, jako nevím příklad uvedu 41% 42%

tuším, ale nevím nic konkrétního 17%

Otázka č. 5 Máte p ředstavu jaké nevýhody to vaší obci p řináší ? Na otázku jaké nevýhody památková ochrana obci p řináší odpov ědělo nejvíce dotazovaných, 66% „nevím“, 23% „vím, jako p říklad uvedu“. V ětšinou uvád ěli: náro čná administrativa, vysoká finan ční náro čnost, problémy p ři jednání s památká ři, n ěkdy přehnané nároky ze strany památká řů . A 11% lidí odpov ědělo na otázku jaké nevýhody památková ochrana jejich obci p řináší „tuším, ale nevím nic konkrétního“. Graf č. 5

otázka č. 5 Máte p ředstavu jaké nevýhody to Vaší obci p řináší ?

vím, jako příklad uvedu 23%

tuším, ale nevím nic nevím konkrétního 66% 11%

76 Otázka č. 6 Setkal jste se již p ři jednání s úřady s tím, že Vaše obec ( část obce ) je prohlášena vesnickou památkovou zónou ? Většina dotazovaných, 78% lidí se nesetkalo p ři jednání s úřady s tím, že je obec prohlášena památkovou zónou a 22% se s tím setkalo nap ř. p ři jednání s památkovým úřadem nebo se stavebním ú řadem p ři r ůzných rekonstrukcích a opravách dom ů (st řech, fasády, atd.). Graf č. 6

otázka č. 6 Setkal jste se již p ři jednání s ú řady s tím, že Vaše obec ( část obce) je prohlášena vesnickou památkovou zónou ?

pokud ano, v ano jaké souvislosti 0% 22%

ne 78%

Otázka č. 7 Domníváte se, že prohlášení Vaší obce ( části obce) vesnickou památkovou zónou bylo pro Vaši obec p řínosem ? 41% lidí na otázku, zda bylo prohlášení vesnickou památkovou zónou pro obec p řínosem odpov ědělo „spíše ano“, 34% „spíše ne“, 14% nedovedu posoudit, 11% „ur čit ě ano“ a 0% „ur čit ě ne“.Tedy více než 50% lidí se domnívá, že prohlášení bylo p řínosem. 34% lidí si myslí, že prohlášení nebylo p řínosem a 14% neví.

77 Graf č. 7

otázka č. 7 Domníváte se, že prohlášení Vaší obce ( části obce) vesnickou památkovou zónou bylo pro Vaši obec p řínosem ?

ur čit ě ne ur čit ě ano spíše ne 0% 11% 34%

spíše ano nedovedu 41% posoudit 14%

Otázka č.8 Je d ům, ve kterém bydlíte prohlášen kulturní památkou ? Ze sociologického pr ůzkumu vyplývá,více než 70% dotazovaných ví ur čit ě nebo se domnívá, že nebydlí v dom ě prohlášeném kulturní památkou. 22% se domnívá nebo ví ur čit ě, že je jejich d ům prohlášen kulturní památkou a 5% dotazovaných neví. Graf č. 8

otázka č. 8 Je d ům, ve kterém bydlíte prohlášen kulturní památkou ?

18% ur čit ě ano 4% domnívám se, že ano 5% nevím

62% 11% domnívám se, že ne ur čit ě ne

Otázka č. 9 Setkal jste se ve Vaší obci s lidmi, kte ří do Vaší obce p řijeli prohlédnout si historické stavby ? Na otázku zda si lidé jezdí do obce prohlédnout historické stavby odpov ědělo 63% dotazovaných „ob čas“. 25% lidí odpov ědělo, že si lidé p řijížd ějí prohlédnout historické stavby z řídka. 7% odpov ědělo „velmi často“ a 5% odpov ědělo, že nikdy nevid ěli, že by si

78 někdo p řijel prohlédnout historické stavby. Nejvíce lidé odpovídali, že si lidé ob čas přijedou prohlédnout historické stavby. Graf č. 9

otázka č. 9 Setkal jste se ve Vaší obci s lidmi, kte ří do Vaší obce p řijeli prohlédnout si historické stavby ?

nikdy velmi často zřídka 5% 7% 25%

ob čas 63%

Otázka č. 10 Myslíte si, že se starosta a obecní zastupitelstvo zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vaší obce ( části obce ) ? 58% lidí si myslí, že se starosta a obecní zastupitelstvo zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou obce, 36% říká, že se ur čit ě zajímá, 5% to nedovede posoudit a pouze 1% lidí si myslí, že se starosta a obecní zastupitelstvo spíše nezajímá o problémy spojené s památkovou ochranou obce. Tedy v ětšina lidí si myslí, že se starosta a obecní zastupitelstvo zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou obce a pouze 6% bu ď si myslí, že se nezajímá anebo to nedovede posoudit. Graf č. 10

otázka č. 10 Myslíte si, že se starosta a obecní zastupitelstvo zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vaší obce ( části obce) ?

1% 5% 0% ur čit ě ano 36% spíše ano nedovedu posoudit spíše ne 58% ur čit ě ne

79

Otázka č. 11 M ůžete charakterizovat Váš vztah k obci, kde trvale nebo ob čas bydlíte ? 58% dotazovaných je celkem spokojeno s bydlením v této obci, podle 25% dotazovaných je tu bydlení jako v každé jiné vesnici a 17% lidí jsou na svou obec hrdí a rádi, že zde bydlí. Nikdo neodpov ěděl, že by šel klidn ě bydlet jinam anebo, že se mu tady nelíbí a rad ěji by se odst ěhoval n ěkam jinam. Více než 50% dotazovaných je spokojeno s bydlením v obci. Graf č. 11

otázka č. 11 Múžete charakterizovat Váš vztah k obci, kde trvale nebo ob čas bydlíte ? 0%0% 25% 17%

58% jsem na svou obec hrdý a rád, že zde bydlím jsem celkem spokojen s bydlením v této obci je tu bydlení jako v každé jiné vesnici klidn ě bych šel bydlet jinam nelíbí se mi tady a rad ěji bych se odst ěhoval n ěkam jinam

Otázka č. 12 Co by m ěla Vaše obec ud ělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ? Podle názoru 33% lidí by m ěla obec vydat propaga ční letáky, aby tam lidé jezdili na výlety a jako turisté.21% lidí si myslí, že by obec m ěla vybudovat informa ční st ředisko a zlepšit po řádek a vzhled, 15% lidí si myslí, že by obec p řilákala turisty zlepšením stavu silnic a ve řejných prostranství. Podle mín ění 7% lidí by obec m ěla p řisp ět ob čan ům na opravy dom ů a 3% by zavedla jiná opat ření, nap ř. by vybudovali obchod, restauraci a ubytování nebo by dali více informací na internet. Nejvíce lidí si myslí, že by obec m ěla vydat propaga ční letáky a vybudovat informa ční st ředisko, aby k nim lidé jezdili na výlety a jako turisté.

80 Graf č. 12

otázka č. 12 Co by m ěla Vaše obec ud ělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ? nemám zájem, aby sem jezdili zlepšit po řádek a vzhled 3%

vydat propaga ční letáky 7% 0% 21% 15% vybudovat informa ční st ředisko zlepšit stav silnic a ve řejných prostranství přisp ět ob čan ům na 21% 33% opravy dom ů jiná opat ření

4.3. Zpracování dotazník ů pro představitele samosprávy vesnických památkových zón Tabulka č. 13 Údaje o obcích na základ ě zpracovaných dotazník ů se zástupci samosprávy název obce část obce prohlášená člen sdružení obcí nebo mikroregionu památkovou zónou

Budi čovice náves Dobrovolný svazek obcí Zlatý Vrch, Blanicko – Otavský Mikroregion, Spolek pro obnovu venkova

Krašovice náves Dobrovolný svaz obcí regionu Písecko, Dobrovolný svaz obcí Severního Písecka

Kv ětov celá obec Sdružení obcí Milevska

Putim místní část Zlatý Vrch, Blanicko-Otavský region

Smrkovice místní část Mikroregion mezi Vltavou a Otavou, Sdružení Severního Písecka

Varvažov místní část Svaz obcí Severního Písecka

Tukleky náves Dobrovolný svazek obcí mezi Vltavou a Otavou, Svazek obcí regionu Písecko

Zahrádka místní část Svazek obcí Milevska, Písecka

Žebrákov místní část Svaz m ěst a obcí Písecka, Spolek pro obnovu venkova, Sdružení obcí Milevska, Jiho český výbor pro spolupráci se zahrani čím,Svaz m ěst a obcí ČR

81

Tabulka č. 14 Údaje o obcích na základ ě zpracovaných dotazník ů se zástupci samosprávy název obce zpracovaná územn ě plánovací dokumentace strategický plán, plán rozvoje obce

Budi čovice územní plán z roku 1998 program obnovy venkova

Krašovice územní plán z roku 1999 ne

Kv ětov územní plán z roku 2004 plán z roku 2004

Putim územní plán z roku 1999 plán z roku 2005

Smrkovice územní plán z roku 2006 je p řipravován

Varvažov ne ne

Tukleky územní plán z roku 2004 Program obnovy venkova z roku 2004

Zahrádka ne Plán z roku 2002

Žebrákov regula ční plán z roku 1996 program obnovy venkova z roku 2000

Tabulka č. 15 Údaje o obcích na základ ě zpracovaných dotazník ů se zástupci samosprávy název obce zda bylo zájem o problémy výhody nevýhody prohlášení s památkovou přínosem ochranou

Budi čovice ur čit ě ano ur čit ě ano turisté, větší pov ědomí administrativa mezi lidmi

Krašovice ur čit ě ano ur čit ě ano dotace zatím ne

Kv ětov spíše ne ur čit ě ano žádné, pouze pro nevím obyvatele, dotace

Putim ur čit ě ne ur čit ě ano žádné, pouze pro jen to stojí peníze obyvatele, dotace

Smrkovice ur čit ě ano ur čit ě ano žádné, pouze pro náro čná administrativa obyvatele, dotace

Varvažov spíše ne ur čit ě ano ne problémy s jednáním

Tukleky spíše ne spíše ano nevím přid ělává administrativu, malé dotace

Zahrádka spíše ano spíše ano nevím nevím

Žebrákov nedovedu ur čit ě ano dotace vysoká finan ční posoudit náro čnost

82 Tabulka č. 16 Údaje o obcích na základ ě zpracovaných dotazník ů se zástupci samosprávy název zkušenosti s jednáním s pov ěř eným, zda si lidé jezdí co by měla obec ud ělat, obce památkovým, krajským ú řadem prohlédnout aby tam jezdili turisté hist. stavby

Budi čovice dobré ob čas ubytování, lepší dopravní obslužnost

Krašovice dobré ob čas nevím

Kv ětov dobré ob čas ubytování, propagace, restaurace

Putim dobré velmi často zlepšit služby, infrastrukturu, infocentrum, restaurace

Smrkovice dobré ob čas nevím

Varvažov žádné velmi často nevím

Tukleky relativn ě dobré, poradí, ale zřídka nevím nepomohou, p řehazování

Zahrádka dobré, žádné, žádné velmi často nevím

Žebrákov kladný, žádný, kladný velmi často silnice, ubytovací kapacity

Tabulka č. 17 Socioekonomické údaje o p ředstavitelích samosprávy obcí

pohlaví věk vzd ělání

Budi čovice žena 46-55 st řední

Krašovice žena 36-45 st řední

Kv ětov muž 46-55 základní/vyu čen

Putim muž 26-35 st řední

Smrkovice muž 36-45 základní/vyu čen

Varvažov žena 36-45 st řední

Tukleky žena 46-55 st řední

Zahrádka žena 36-45 st řední

Žebrákov muž 36-45 st řední

83 Otázka č. 1 Domníváte se, že prohlášení Vaší obce ( části obce) vesnickou památkovou zónou bylo pro Vaši obec p řínosem ? 4 zástupci samosprávy si myslí, že prohlášení jejich obce vesnickou památkovou zónou bylo pro obec p řínosem a 4 zástupci samosprávy se naopak domnívají, že prohlášení přínosem nebylo.1 starosta odpov ěděl „nedovedu posoudit“. Graf č. 13

otázka č. 5 Domníváte se, že prohlášení Vaší obce ( části obce) vesnickou památkovou zónou bylo pro Vaši obec p řínosem ?

ur čit ě ne 11% ur čit ě ano 34%

spíše ne 33% nedovedu spíše ano posoudit 11% 11%

Otázka č. 2 Setkal jste se již p ři jednání s úřady s tím, že Vaše obec ( část obce) je prohlášena vesnickou památkovou zónou ? 6 zástupc ů samosprávy se setkalo p ři jednání s úřady s tím, že je jejich obec prohlášena vesnickou památkovou zónou a 3 zástupci samosprávy se s tím nesetkali. Graf č. 14

otázka č. 7 Setkal jste se již p ři jednání s ú řady s tím, že Vaše obec ( část obce) je prohlášena vesnickou památkovou zónou ?

ne 33%

ano 67%

84 Otázka č. 3 Setkal jste se ve Vaší obci s lidmi, kte ří do Vaší obce p řijeli prohlédnout si historické stavby ? 4 zástupci samosprávy se setkali velmi často s lidmi, kte ří si p řijeli do jejich obce prohlédnout historické stavby. 4 zástupci samosprávy se setkali s tím, že by si lidé p řijeli prohlédnout historické stavby ob čas. A podle jednoho zástupce samosprávy si lidé jezdí prohlédnout historické stavby jen z řídka. Graf č. 15

otázka č. 8 Setkal jste se ve Vaší obci s lidmi, kte ří do Vaší obce p řijeli prohlédnout si historické stavby ?

zřídka nikdy 11% 0% velmi často 45%

ob čas 44%

Otázka č. 4 Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě Vaší obce s Vaším pov ěř eným ú řadem v Písku nebo v Milevsku (Kv ětov, Zahrádka, Žebrákov), památkovým ú řadem v Písku, Milevsku (Kv ětov) nebo v ČB (Zahrádka, Žebrákov) a krajským ú řadem v Českých Bud ějovicích ? Většina p ředstavitel ů samosprávy má dobré zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě obce s jejich pov ěř eným ú řadem v Písku nebo v Milevsku, památkovým ú řadem v Písku, Milevsku nebo v Českých Bud ějovicích a krajským ú řadem v Českých Bud ějovicích. Jen dva starostové (starostky) nemají žádné zkušenosti.

85 Graf č. 16

otázka č. 9 Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě Vaší obce s Vaším pov ěř eným ú řadem v Písku nebo v Milevsku, památkovým ú řadem v Písku, Milevsku nebo v Českých Bud ějovicích a krajským ú řadem v Českých Bud ějovicích ? žádné 22%

dobré 78%

4.4. Zpracování dotazníku pro p ředstavitele pobo čky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpov ědného za Vámi studované vesnické památkové zóny Název obcí, za které je pracovník NPÚ zodpov ědný: Budi čovice, Krašovice, Kv ětov, Putim, Varvažov, Smrkovice, Tukleky, Zahrádka, Žebrákov Jde o vesnické památkové zóny Otázka č. 1 Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte ? Vedoucí odd ělení památek, stavitelství, architektury a specifického druhu nemovitých kulturních památek Otázka č. 2 Jak dlouho již v ústavu pracujete ? 10 – 20 let Otázka č. 3 V kterém roce byla ve Vámi spravovaných obcích zavedena plošná ochrana souboru lidové architektury ? Všechny v roce 1995 Otázka č. 4 Myslíte si, že se p ředstavitelé t ěchto obcí zajímají o problémy spojené s jejich památkovou ochranou ? Ur čit ě ano Otázka č. 5 Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) obcím p řináší ?

86 Zachová se ráz vesnice a mohou čerpat dotace z ochraná řských program ů, ochrana sídla. Zlepšil se zp ůsob poskytování dotací. Otázka č. 6 Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) obcím p řináší ? Trvale bydlící obyvatelé pot řebují další vyjád ření z kraje a to znamená v ětší administrativu. Otázka č. 7 Jaké postoje zaujímají obyvatelé t ěchto obcí k Vašim návšt ěvám, pokyn ům a rozhodnutím ? Je to individuální. Starousedlíci by cht ěli zlepšení infrastruktury a zlepšení pracovních podmínek. Chalupá ři jsou pro, snaží se zachovat ráz vesnice. Ale celkem dobré jednání s lidmi. Otázka č. 8 Jaké postoje zaujímají p ředstavitelé t ěchto obcí k Vašim návšt ěvám, pokyn ům a rozhodnutím ? Je to individuální, ale dobré zkušenosti. Otázka č. 9 Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě s pov ěř enými obecními ú řady zodpov ědnými za památkovou pé či ? Je to individuální, ale dobré zkušenosti. Otázka č. 10 Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě v této oblasti s Krajským ú řadem ? Dobré. Otázka č. 11 Domníváte se, že prohlášení Vámi spravovaných obcí ( části obce) vesnickou památkovou zónou bylo pro n ě p řínosem ? Ur čit ě ano. Otázka č. 12 Setkala jste se v těchto obcích s lidmi, kte ří p řijeli prohlédnout si historické stavby ? Ob čas. Otázka č. 13 Co by m ěly obce ud ělat pro to, aby k nim lidé jezdili na výlety a jako turisté ? Vylepšit internetové stránky, vybudovat cyklostezky, podpo řit podnikání, ubytování, restaurace. Otázka č. 14 Údaje o Vás : Pohlaví – žena

87 Věk – 36 – 45 Vzd ělání – vysokoškolské

5. DISKUSE A (SWOT) ANALÝZA VÝSLEDK Ů

Silné stránky

 atraktivní krajina a památky (potenciál pro cestovní ruch)  spolupráce obcí v rámci mikroregionu  kvalitní životní prost ředí a velký podíl chrán ěných území  zvyšující se zájem ve řejnosti o rozvoj venkova  aktivní a d ůvěryhodná místní samospráva

Slabé stránky  nedostatek ubytovacích kapacit a gastronomických zařízení v obcích  úbytek po čtu obyvatel mikroregionu migrací (zejména mladých)  nedostate čná úrove ň ve řejné dopravní obslužnosti  vysoká sezónnost cestovního ruchu  ústup zem ědělské produkce  stav místních komunikací

Příležitosti  čerpání finan čních prost ředk ů EU  vybudované cyklostezky pro rozvoj cestovního ruchu  zachování p ůvodních zvyk ů a tradic (nap ř. Jiho český folklorní festival Ková řov)  dob ře zpracované internetové stránky

Ohrožení  nedostate čná legislativa v pé či o památky  nedostatek finan čních zdroj ů na údržbu sít ě komunikací v regionu  růst nezam ěstnanosti  reforma ve řejné správy (zánik malých obcí)  byrokratizace státní správy

88

SWOT analýza byla zhotovena na základ ě odpov ědí obyvatel jednotlivých vesnic, představitel ů samosprávy vesnických památkových zón a rezervací a p ředstavitele pobo čky Národního památkového ústavu v Českých Bud ějovicích.

6. Souhrn a Záv ěr 6.1. Souhrn Ochrana památek Zájem o studium lidové architektury a po čátky snah o její ochranu se v českých zemích datují od druhé poloviny 19. století, kdy zárove ň za číná v ědecký výzkum lidových staveb. V roce 1958 byl vydán zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. Zákon vymezil pojmy památková rezervace a památkové ochranné pásmo, čímž legislativn ě umožnil vznik p řípadných rezervací lidové architektury. Zákon také nov ě strukturoval organizaci státní památkové pé če. Ke zlepšení situace na úseku ochrany památek lidové architektury p říliš nep řisp ěla ani nová právní norma - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či, který sice reflektoval ur čité zm ěny, k nimž došlo od vydání památkového zákona v roce 1958, ale vzhledem k daným spole čenským pom ěrům nemohl vy řešit; základní problémy. Velmi d ůležitým a významným krokem bylo vyhlášení šedesáti památkových rezervací lidové architektury vládou České Republiky v kv ětnu roku 1995 a sto t řiceti osmi památkových zón lidové architektury Ministerstvem kultury v zá ří roku 1995. Sou časná památková pé če se zam ěř uje na komplexní ochranu celých vesnických sídel v četn ě jejich vztahu k okolní p řírod ě p řem ěněné zásahy člov ěka v kulturní krajinu. “Náš venkov by bez památek lidové architektury a dalších pozoruhodných p ůvodních staveb p řestal být tím, čím dosud je.“ Dota ční programy na ochranu památek Zákon o státní památkové pé či, nabízí v podstat ě tyto možnosti: finan ční prost ředky z tzv. Havarijního-st řešního programu Ministerstva kultury.Ten je již podle názvu ur čen především na statické či jiné fyzické zajišt ění stavby, zejména v případ ě staveb dlouhodob ě zanedbaných. Takových je ovšem u nás řada a pat ří mezi n ě krom ě lidových

89 staveb a chalup i stavby církevní, zanedbané záme čky a další. Šanci dostat p řísp ěvky z tohoto fondu tak mají jen objekty opravdu ohrožené. Pro majitele nemovitostí v památkov ě chrán ěných územích m ůže být ale zajímavý především tzv. „ Program pé če o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny “. Zam ěř uje se na podporu obnovy a zachování kulturních památek, zejména památek lidové architektury, jako jsou nap ř. zem ědělské usedlosti, chalupy, kapli čky a boží muka, které se nacházejí v památkov ě chrán ěných územích. Podmínkou je, aby nemovitost ležela na památkov ě chrán ěném území a sama byla nemovitou kulturní památkou. Platí pravidlo, že majitel m ůže žádat až o 50% náklad ů na obnovu. Pro p řihlášení do programu musí mít krom ě formalit (závazné stanovisko, stavební povolení či ohlášení) i rozpo čet a smlouvu s provád ěcí firmou. Finan ční p řísp ěvek pak lze využít na nejr ůzn ější akce – od statického zajišt ění p řes opravu st řechy, plášt ě stavby v četn ě nát ěru, omítky, oken či dve ří a v některých od ůvodn ěných p řípadech i opravy v interiérech. T řetí možností, na venkovské stavby ovšem zatím jen zřídka využívanou , je tzv. „Program záchrany architektonického d ědictví “. Jak již z názvu plyne, je ur čen především na záchranu nejcenn ějších památek, ve výjime čných p řípadech ale m ůže jít i o lidové stavby. Všechny t ři „ministerské p řísp ěvky“ dopl ňují „ Fondy obnovy památek “ jednotlivých krajských ú řad ů. Podmínky mohou být r ůzné, v ětšinou ale není podmínkou procenty stanovená spoluú čast majitele. Zatímco první t ři (ministerské) fondy nelze vzájemn ě spojit, krajské fondy obnovy památek lze zatím kombinovat se všemi dotačními programy. Vesnická památková zóna

= má menší podíl kulturních památek než vesnická památková rezervace, ale vykazuje významné kulturní hodnoty jako historické prost ředí nebo část krajinného celku.

SWOT Analýza Silné stránky - atraktivní krajina a památky (potenciál pro cestovní ruch) - spolupráce obcí v rámci mikroregionu - kvalitní životní prost ředí a velký podíl chrán ěných území - zvyšující se zájem ve řejnosti o rozvoj venkova

90 - aktivní a d ůvěryhodná místní samospráva

Slabé stránky - nedostatek ubytovacích kapacit a gastronomických zařízení v obcích - úbytek po čtu obyvatel mikroregionu migrací (zejména mladých) - nedostate čná úrove ň ve řejné dopravní obslužnosti - vysoká sezónnost cestovního ruchu - ústup zem ědělské produkce - stav místních komunikací

Příležitosti - čerpání finan čních prost ředk ů EU - vybudované cyklostezky pro rozvoj cestovního ruchu - zachování p ůvodních zvyk ů a tradic (nap ř. Jiho český folklorní festival Ková řov) - dob ře zpracované internetové stránky

Ohrožení - nedostate čná legislativa v pé či o památky - nedostatek finan čních zdroj ů na údržbu sít ě komunikací v regionu - růst nezam ěstnanosti - reforma ve řejné správy (zánik malých obcí) - byrokratizace státní správy SWOT analýza byla zhotovena na základ ě odpov ědí obyvatel jednotlivých vesnic, představitel ů samosprávy vesnických památkových zón a rezervací a p ředstavitele pobo čky Národního památkového ústavu v Českých Bud ějovicích.

6.2. Záv ěr Cílem mé práce je zjistit, do jaké míry ovliv ňuje rozvoj venkovského prostoru památková ochrana souboru lidové architektury ve vesnických památkových zónách. Hlavním smyslem práce je ov ěř it výsledky památkové ochrany a postoje ob čan ů, orgán ů samosprávy i státní správy k této problematice a její d ůsledky pro rozvoj vybraných sídel. Výsledkem mé práce je navrhnout opat ření k dalšímu rozvoji památkových zón okresu Písek.

91 Názory obvatel, starost ů a představitele památkového ústavu – shrnutí Z dotazovaných bylo 66% trvalých obyvatel a 31% chalupá řů a nejvíce dotazovaných bydlí v obcích nad 30 let. 94% lidí ví o tom, že je jejich obec prohlášena vesnickou památkovou zónou a v ětšina lidí si myslí, že je pro n ě prohlášení výhodou, protože se zachová p ůvodní vesnická architektura a ráz obce, vlastníci památek mohou čerpat dotace a znamená to zájem turist ů a v ětšina obyvatel nevidí žádné nevýhody.V ětšina dotazovaných, více než 50% lidí se domnívá, že prohlášení jejich obce vesnickou památkovou zónou bylo pro obec p řínosem. Podle v ětšiny dotazovaných si lidé jezdí prohlédnout historické stavby ob čas a starosta se zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou obce. Více než 50% obyvatel je spokojeno s bydlením v obci. Nejvíce dotazovaných bylo žen 52% a muž ů 42%. Nejvíce dotazovaných bylo ve v ěku 36-45 let se vzd ěláním základní/vyu čen. V ětšina obyvatel dojíždí za prací nebo pracuje v místě bydlišt ě a to v soukromé organizaci v jiném oboru než je zemědělství a lesnictví. Polovina starost ů se domnívá, že prohlášení bylo pro obec p řínosem a polovina si myslí přesný opak. V ětšina se setkala na jednání s úřady, že ví otom, že je jejich obec prohlášena vesnickou památkovou zónou. Polovina si myslí, že k nim jezdí turisté často a polovina, že ob čas. V ětšina starost ů si myslí, že prohlášení nep řineslo žádné výhody pro obec, pouze pro vlastníky památek. A v ětšina spat řuje nevýhody v náro čné administrativ ě, ve vysoké finan ční náro čnosti a malých dotacích. Na otázku co by m ěla obec ud ělat pro to, aby k nim lidé jezdili na výlety a jako turisté v ětšinou odpovídali: vybudovat ubytování, restaurace, zlepšit služby, infrastrukturu, vybudovat infocentrum a zajistit v ětší propagaci. Starostové mají dobré zkušenosti p ři jednání s úřady, jsou spokojeni s bydlením v obci. Z dotazovaných bylo 7 muž ů a 2 ženy v ětšinou ve v ěku 36-45 let se st ředním vzd ěláním a všichni d ělají své zam ěstnání na plný úvazek v míst ě bydlišt ě krom ě jednoho, který dojíždí za prací a podníká v jiném oboru než je zem ědělství a lesnictví. Podle názoru p ředstavitele památkového ú řadu se p ředstavitelé obcí ur čit ě zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou a prohlášení obcí vesnickou památkovou zónou bylo pro obce ur čit ě p řínosem. Znamená to pro obce výhody v tom, že se zachová ráz vesnice a vlastníci mohou čerpat dotace z ochraná řských program ů a také se zlepšil zp ůsob poskytování dotací. Nevýhodou je, že trvalí obyvatelé pot řebují další vyjád ření z kraje a to znamená v ětší administrativu. Jednání s lidmi je celkem dobré, starousedlíci cht ějí zlepšit infrastrukturu a pracovní podmínky, ale chalupá ři jsou pro, snaží se zachovat táz vesnice. Dobré zkušenosti s jednáním se starosty i s úřady. Turisté si jezdí ob čas prohlédnout

92 historické stavby a aby obce p řilákaly turisty m ěly by vylepšit internetové stránky, podpo řit podnikání, vybudovat ubytování, restaurace cyklostezky. Záv ěrem tedy je, že obyvatelé i p ředstavitel památkového ústavu si myslí, že prohlášení obcí vesnickou památkovou zónou bylo p řínosem pro rozvoj obcí. Zachová se p ůvodní ráz vesnice a památky lidové architektury, p řiláká to zájem turist ů a vlastníci památek mohou díky prohlášení čerpat dotace.Takže hlavní p řínos je pro vlastníky památek. Pro vlastní obec prohlášení krom ě zachování p ůvodního vesnického prostoru a památek žádný p řínos nemá.

Vhodná opat ření k dalšímu rozvoji památkov ě chrán ěných území okresu Písek: - podpo řit podnikání, ubytování, restaurace - vybudovat ubytování a restaurace a cyklostezky, pokud chybí - vylepšit internetové stránky - více informovat o vybudovaných cyklostezkách a památkách lidové architektury - nadále spolupracovat v rámci sdružení obcí nebo mikroregionu - dále rozvýjet projekty v rámci sdružení obcí (nap ř. Program sociálního a ekonomického rozvoje Dobrovolného svazku obcí mezi Vltavou a Otavou nebo "Program sociálního a ekonomického rozvoje Blanicko-Otavska - vize, cíle, projekty" nebo program svazku obcí Milevska) - vybudovat infocentrum v obcích - zlepšit infrastrukturu s pomocí p říslušného odboru Krajského ú řadu - lepší dopravní obslužnost - snažit se čerpat dotace z fond ů EU - zapojit se do členství ve Spolku pro obnovu venkova, pokud obec není členem a do členství v dalších svazcích, spolcích a mikroregionech a snažit se o další rozvoj obce v rámci mikroregion ů a sdružení obcí

6.3. Summary Part of historical cultural heritage every nation is and rural popular structural creation, which compromises firstly dwelling buildings and outbuildings, further functionary and technical buildings, little chapels, shrines, campaniles and all small religious architecture. Villages feature big variety. They have special ground composition and structure of house-

93 building and localisation in scenery, some of them still retained their unrepeatable atmosphere. Generally it is possible popular architecture rough define as complex structural creation generated by popular architects in relation to local geographical, economic, social-cultural and ethnical influences. Very important and significant step has been declaration of sixty one monumental reservations of popular architecture by government of Czech Republic in May 1995 and one hundred and sixty four monumental zones of popular architecture by Ministry of Culture in September 1995. “Our countryside would be stopped what it still is without monuments of popular architecture and other remarkable original buildings.” Rural monumental zone has less part of cultural monuments than rural monumental reservation, but embodys significant cultural values as historical environment or part of scenery complex. As a whole is declared two hundred and eleven rural monumental zones in Czech Republic. In area of southbohemian county, in Písek district is declared nine rural monumental zones : Budi čovice, Krašovice, Kv ětov, Putim, Smrkovice, Varvažov, Tukleky, Zahrádka, Žebrákov. Sense of reservations and zones is save and improve whole look and conventional character of village. Target of my project was find out, to what degree monumental preservation set of popular architecture in rural monumental zones affects development of rural space. Most of people know, that their village is declared as rural monumental zone and they think, that declaration is advantage for them, because original rural architecture and character of village is saved, owners of monuments can loan grants and it means interest in monuments by tourists. Most of people think, that declaration their village as rural monumental zone was contribution for village.

7. Použitá literatura Přehled použité literatury 1. Bureš P., Škabrada J., Šnajdrová H., Památková ochrana historických vesnic v České Republice , vydalo MKCR, Praha 1996, 1. vydání, ISBN 80-902096-2-9 2. Ing. Arch. Pešta J., časopis Chata ř & chalupá ř, Praha 2/2006, 55 stran

94 3. Ing. Arch. Pešta J., časopis Chata ř & chalupá ř, Praha 3/2006, 70 stran 4. www.mkcr.cz , 25.8. 06 5. http://cs.wikipedia.org/ , 25.8. 06 6. www.iri.cz/vuck/ , 12.9.2006 7. Regionální management- p řednášky, 20 stran 8. doc.RNDr.Vaní ček J.,CSc, prof.Ing..Hrabánková M.,CSc, Regionální projektování , České Bud ějovice 2004, 72 stran 9. http://denik.obce.cz , 25.11.06 10. www.severnipisecko.cz , 27.10.2006 11. www.smojk.cz , 27.10. 12. www.sdruzeni-milevsko.cz , 27.10. 2006 13. www.smocr.cz , 27.10. 2006 14. www.municipal.cz/blanicko,22.11.06 15. http://spov.org/ , 7.3.2007 16. prof. Ing. Hrabánková M. , CSc, Financování ze zdroj ů EU , JČU, ZF, Prozatímní studijní materiály, 12 Plánovací období EU 2007-13, 2. část, 102 stran 17. http://www.mesta.obce.cz , 12.9.2006 18. http://municipal.cz/skaly/ , 12.9. 06 19. www.primadovolena.cz , 22.11.06 20. Pešta J., Encyklopedie českých vesnic, vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní hodnotná vesnická sídla v Čechách, II.díl Jižní Čechy , nakladatelství Libri, Praha 2004, 1. vydání, ISBN 80-7277-149-3, 591 stran 21. www.cizova.cz , 27.10.2006 22. www.sdruzeni-milevsko.cz , 27.10. 2006 23. http://www.putim.cz , 12.9.2006 24. http://mesta.obce.cz/varvazov , 27.10.2006 25. www.kostelecnadvltavou.cz , 27.10.2006 26. www.kovarov.cz , 2.4. 07

95

8. P řílohy D O T A Z N Í K Pro obyvatele vesnických památkových rezervací a zón

1. Jaký je Váš vztah k této obci? mám zde trvalé bydlišt ě a mám zde trvalé jsem vlastníkem bydlím zde ve vlastním bydlišt ě a bydlím jiný *) rekrea ční-ho objektu dom ě zde v nájmu

2. Jak dlouho již v této obci pobýváte (trvale nebo p řechodn ě)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let 20 -30 let nad 30 let

3. Víte o tom, že Vaše obec, nebo Vaše část obce byla prohlášena p řed časem vesnickou památkovou rezervací (vesnickou památkovou zónou)? vím o tom a zajímám mám o tom pov ědomí dozvídám se o tom ani mne to nezajímá se poprvé

4. Máte p ředstavu, jaké výhody to Vaší obci p řináší? neví tuším, ale nevím nic vím, jako příklad m konkrétního uvedu……………………………………………

5. Máte p ředstavu, jaké nevýhody to Vaší obci p řináší? neví tuším, ale nevím nic vím, jako příklad m konkrétního uvedu……………………………………………

6. Setkal jste se již p ři jednání s úřady s tím, že Vaše obec ( část obce) je prohlášena vesnickou památkovou rezervací (vesnickou památkovou zónou)? ano ne pokud ano, v jaké souvislosti?......

7. Domníváte se, že prohlášení Vaší obce ( části obce) vesnickou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaší obec p řínosem? nedovedu ur čit ě ano spíše ano spíše ne ur čit ě ne posoudit

8. Je d ům, ve kterém bydlíte prohlášen kulturní památkou? domnívám se, že domnívám se, že ur čit ě ano nevím ur čit ě ne ano ne

9. Setkal jste se ve Vaší obci s lidmi, kte ří do Vaší obce p řijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často ob čas zřídka nikdy

10. Myslíte si, že se starosta a obecní zastupitelstvo zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vaší obce ( části obce)? nedovedu ur čit ě ano spíše ano spíše ne ur čit ě ne posoudit

11. Můžete charakterizovat Váš vztah k obci, kde trvale nebo ob čas bydlíte? jsem celkem jsem na svou obec je tu bydlení klidn ě bych nelíbí se mi tady a spokojen hrdý a rád, že zde jako v každé šel bydlet rad ěji bych se odst ěho s bydlením v této bydlím jiné vesnici jinam val n ěkam jinam obci

12. Co by m ěla Vaše obec ud ělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? (maximáln ě t ři odpov ědi)

zlepšit vydat vybudovat nemám zájem, zlepšit stav silnic a po řádek a propaga ční informa ční aby sem jezdili ve řejných prostranství vzhled letáky st ředisko přisp ět ob čan ům na opravy jiná opat ření, která?.... dom ů

13. Údaje o Vás:

pohlaví muž žena věk do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více vzd ělání základní/vyu čen st řední vysokoškolské kde pracuji (pouze trvalí obyvatelé) v míst ě bydlišt ě dojíždím za nepracuji prací samostatn ě zam ěstnanec u samostatn ě zam ěstnanec u zam ěstnanec zam ěst podnikám soukromé firmy podnikám soukromé ve státní nebo - v zem ědělství v oboru v jiném firmy v jiném ve řejné nání nebo lesním zem ědělství a oboru oboru organizaci hospodá řství lesnictví

podnikatel v podnikatel v jiném mate řská zem ědělství dů- neza- oboru, který studu- dovolená, nebo lesnictví, který chod- měst- zam ěstnává další jící v domác- zam ěstnává další ce naný pracovníky nosti pracovníky

Místo: Tazatel: Datum:

Pokyny k vedení dotazníkového šet ření

Oslovení návšt ěvník ů Dovolte, abych se p ředstavil. Jmenuji se………. a jsem student zem ědělské fakulty Jiho české univerzity v Českých Bud ějovicích a v rámci své diplomové práce provádím pr ůzkum v památkov ě chrán ěných vesnicích Vašeho okresu. Mohl bych Vás požádat o zodpov ězení n ěkolika otázek? Pr ůzkum je zcela anonymní a pouze pr ůměrné výsledky dotazník ů budou použity pro mou diplomovou práci.

Postup p ři dotazování • *) Pokud respondent odpoví, že jeho vztah k obci je jiný (nap ř. jsem zde na návšt ěvě u příbuzných, jsem zde na výlet ě, dovolené apod.), nepokra čovat v rozhovoru, pod ěkovat za ochotu a ukon čit rozhovor. P řesto je t řeba si vést evidenci takovýchto návšt ěvník ů a d ůvodu pobytu. V případ ě v ětšího po čtu takovýchto respondent ů bude provedeno vyhodnocení samostatn ě. • Respondenti musí tvo řit v daném míst ě reprezentativní vzorek – rovnom ěrný výb ěr • Šet ření provádíme se skute čným návšt ěvníkem místa, kde probíhá šet ření • Tazatel se musí ztotožnit s filozofií dotazníku a celého šet ření - pe čliv ě pro číst

Vypl ňování dotazníku • Každý tazatel na napíše své jméno, místo šet ření a datum! • Vypl ňujte p řehledn ě, čiteln ě a nevynechávejte otázky! • Otázky nabízející alternativy - zaškrtn ěte varianty, pokud je uvedena možnost více odpov ědí, upozorn ěte na to respondenta.

D O T A Z N Í K Pro p ředstavitele samosprávy vesnických památkových rezervací a zón

Název obce……………………………………. Jde o a) vesnickou památkovou rezervaci b) vesnickou památkovou zónu

Která část byla prohlášena vesnickou památkovou rezervací (zónou) a) celá obec b) místní část s názvem……………………………………….

Obec je členem sdružení obcí nebo mikroregionu? a) ne b) ano s názvem……………………………………….

14. Jakou funkci v obci zastáváte? starosta místostarosta tajemník jiná………………..

15. Jak dlouho již v této obci pobýváte? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let 20 -30 let nad 30 let

16. V kterém roce byla Vaše obec (nebo její část) prohlášena vesnickou památkovou rezervací (vesnickou památkovou zónou)? bylo to v roce……………… nevím

17. Má Vaše obec zpracovanou n ějakou územn ě-plánovací dokumentaci? urbanistickou územní plán regula ční plán jiný typ územn ě-plánovací studii z roku…. z roku….. dokumentace (jaký)……………….. z roku…

18. Má Vaše obec zpracovanou n ějaký strategický plán, nebo plán rozvoje obce? je zpracován bude zpracován má plán je uvažujeme o jeho v rámci v rámci z roku… připravován zpracování mikroregionu mikroregionu

19. Domníváte se, že prohlášení Vaší obce ( části obce) vesnickou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaší obec p řínosem? nedovedu ur čit ě ano spíše ano spíše ne ur čit ě ne posoudit

20. Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vaší obce? nedovedu ur čit ě ano spíše ano spíše ne ur čit ě ne posoudit

21. Máte p ředstavu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vaší obci p řináší?

……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. 22. Máte p ředstavu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vaší obci přináší? ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. 23. Setkal jste se již p ři jednání s úřady s tím, že Vaše obec ( část obce) je prohlášena vesnickou památkovou rezervací (vesnickou památkovou zónou)? ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ……………………….

24. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě Vaší obce s Vašim pov ěř eným obecním (m ěstským) ú řadem v ……………….? ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. 25. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě Vaší obce s památkovým úřadem v …………., který má Vaší obec na starost? ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. 26. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě Vaší obce s Krajským úřadem v ……………, který má Vaší obec na starost? ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. 27. Je d ům, ve kterém bydlíte prohlášen kulturní památkou? domnívám se, že domnívám se, že ur čit ě ano nevím ur čit ě ne ano ne

28. Setkal jste se ve Vaší obci s lidmi, kte ří do Vaší obce p řijeli prohlédnout si historické stavby?

velmi často ob čas zřídka nikdy

29. Můžete charakterizovat Váš vztah k obci, kde trvale bydlíte? jsem celkem nelíbí se mi tady a jsem na svou obec je tu bydlení klidn ě bych spokojen rad ěji bych se hrdý a rád, že zde jako v každé šel bydlet s bydlením v této odst ěhoval někam bydlím jiné vesnici jinam obci jinam

30. Co by m ěla Vaše obec ud ělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. 31. Údaje o Vás:

pohlaví muž žena věk do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více vzd ělání základní/vyu čen st řední vysokoškolské kde pracuji (pouze trvalí obyvatelé) v míst ě bydlišt ě dojíždím za nepracuji prací samostatn ě zam ěstnanec u samostatn ě zam ěstnanec u zam ěstnanec podnikám soukromé firmy podnikám soukromé ve státní nebo v zem ědělství v oboru v jiném firmy v jiném ve řejné zam ěst nebo lesním zem ědělství a oboru oboru organizaci - hospodá řství lesnictví nání podnikatel v zem ědělství podnikatel v jiném mate řská neza- nebo lesnictví, který oboru, který důch- studu- dovolená, měst- zam ěstnává další zam ěstnává další odce jící v domác- naný pracovníky pracovníky nosti

Místo: Tazatel: Datum:

Pokyny k vedení rozhovoru

Oslovení návšt ěvník ů Dovolte, abych se p ředstavil. Jmenuji se………. a jsem student zem ědělské fakulty Jiho české univerzity v Českých Bud ějovicích a v rámci své diplomové práce provádím pr ůzkum v památkov ě chrán ěných vesnicích Vašeho okresu. Mohl bych Vás požádat o zodpov ězení n ěkolika otázek? Vaše odpov ědi budou sou částí širšího výzkumu a bude zachována anonymita Vašich odpov ědí. Sou částí diplomové práce budou pouze pr ůměrné odpov ědi všech oslovených respondent ů. Postup p ři dotazování • Je t řeba si domluvit sch ůzku p ředem. Jinou funkci než starosta, místostarosta nebo tajemník připoušt ět jen výjime čně (p ředseda komise, člen rady, člen obecního zastupitelstva, vedoucí odboru na ú řad ě) • Je možné se souhlasem p ředstavitele obce použít pro urychlení dotazování i diktafon. • Odpov ědi by nem ěly být kolektivní, tedy odpovídat by m ěl pouze jeden p ředstavitel obce • Tazatel se musí ztotožnit s filozofií dotazníku a celého šet ření - pe čliv ě pro číst

Vypl ňování dotazníku • Každý tazatel na napíše své jméno, místo šet ření a datum! • Vypl ňujte p řehledn ě, čiteln ě a nevynechávejte otázky! • Otázky nabízející alternativy - zaškrtn ěte varianty, pokud je uvedena možnost více odpov ědí, upozorn ěte na to respondenta. • U otev řených otázek v rámci možností naléhat na širší odpov ěď , ale pokud respondent kategoricky odpoví, že neví, nebo že na tuto otázku nechce odpovídat, pak na ni netrvat.

D O T A Z N Í K Pro p ředstavitele pobo čky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpov ědného za Vámi studované vesnické památkové rezervace a zóny

Název obcí, za které je pracovník NPÚ zodpov ědný ……………………………………. Jde o a) vesnické památkové rezervace (názvy)……………………………………………. b) vesnické památkové zóny (názvy)………………………………………………….

32. Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte? ……………………………………………………………………………………………… ……………….. 33. Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let nad 20 let

34. V kterém roce byla ve Vámi spravovaných obcích zavedena plošná ochrana souboru lidové architektury? jinak a všechny to……………………………………………………………… v roce…….. …………………………………………………………………… ……..

35. Myslíte si, že se p ředstavitelé t ěchto obcí zajímají o problémy spojené s jejich památkovou ochranou?

nedovedu ur čit ě ano spíše ano spíše ne ur čit ě ne posoudit 36. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) obcím přináší? ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. 37. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) obcím přináší? ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ……………………….

38. Jaké postoje zaujímají obyvatelé t ěchto obcí k Vašim návšt ěvám, pokyn ům a rozhodnutím? ……………………………………………………………………………………………… ………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. 39. Jaké postoje zaujímají p ředstavitelé t ěchto obcí k Vašim návšt ěvám, pokyn ům a rozhodnutím? ……………………………………………………………………………………………… ………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. 40. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě s pov ěř enými obecními úřady zodpov ědnými za památkovou pé či? ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. 41. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě v této oblasti s Krajským úřadem? ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ……………………….

……………………………………………………………………………………………… ………………………. 42. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravovaných obcí ( části obce) vesnickou památkovou rezervací (zónou) bylo pro n ě p řínosem?

nedovedu ur čit ě ano spíše ano spíše ne ur čit ě ne posoudit

43. Setkal jste se v t ěchto obci s lidmi, kte ří do Vaší obce p řijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často ob čas zřídka nikdy

44. Co by m ěly obce ud ělat pro to, aby k nim lidé jezdili na výlety a jako turisté? ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. ……………………………………………………………………………………………… ………………………. 45. Údaje o Vás: pohlaví muž žena věk do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více vzd ělání základní/vyu čen st řední vysokoškolské

Místo: Tazatel: Datum:

Pokyny k vedení rozhovoru

Oslovení návšt ěvník ů Dovolte, abych se p ředstavil. Jmenuji se………. a jsem student zem ědělské fakulty Jiho české univerzity v Českých Bud ějovicích a v rámci své diplomové práce provádím pr ůzkum v památkov ě chrán ěných vesnicích Vašeho okresu. Mohl bych Vás požádat o zodpov ězení n ěkolika otázek? Vaše odpov ědi budou sou částí širšího výzkumu a bude

zachována anonymita Vašich odpov ědí. Sou částí diplomové práce budou pouze pr ůměrné odpov ědi všech oslovených respondent ů. Postup p ři dotazování • Je t řeba si domluvit sch ůzku p ředem. M ěl by to být ten pracovník Národního památkového ústavu, který má Vámi studované obce na starosti. Může to být jeden člov ěk, pak p ůjde o jeden rozhovor, nebo dva pracovníci. V ětší po čet rozhovor ů nevyžadujte, i kdyby to nepokrylo všechny Vámi sledované obce. • Je možné se souhlasem respondenta použít pro urychlení dotazování i diktafon. • Odpov ědi by nem ěly být kolektivní, tedy odpovídat by m ěl pouze jeden člov ěk • Tazatel se musí ztotožnit s filozofií dotazníku a celého šet ření - pe čliv ě pro číst

Vypl ňování dotazníku • Každý tazatel na napíše své jméno, místo šet ření a datum! • Vypl ňujte p řehledn ě, čiteln ě a nevynechávejte otázky! • Otázky nabízející alternativy - zaškrtn ěte varianty, pokud je uvedena možnost více odpov ědí, upozorn ěte na to respondenta. • U otev řených otázek v rámci možností naléhat na širší odpov ěď , ale pokud respondent kategoricky odpoví, že neví, nebo že na tuto otázku nechce odpovídat, pak na ni netrvat.