Diplomová Práce Vìra Hejná
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH Zem ědělská fakulta Katedra řízení Studijní program: M4101 Zem ědělské inženýrství Studijní obor: Pprovozn ě podnikatelský obor Regionální rozvoj a plošná ochrana soubor ů lidové architektury v obcích okresu Písek Vedoucí diplomové práce Autor doc. RNDr. Ji ří Vaní ček, CSc. V ěra Hejná 2007 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Regionální rozvoj a plošná ochrana soubor ů lidové architektury v obcích okresu Písek vypracovala samostatn ě na základ ě vlastních zjišt ění a materiál ů, které uvádím v seznamu použité literatury. V Bechy ňské Smol či 18.4. 2007 Věra Hejná Pod ěkování Děkuji vedoucímu práce doc. RNDr. Ji římu Vaní čkovi, CSc. Sou časn ě děkuji starost ům a jejich zástupc ům v obcích: Skály, Čížová, Kv ě- tov, Putim, Oslov, Smrkovice, Varvažov, Kostelec nad Vltavou a Ková řov za jejich ochotu a spolupráci. Také bych cht ěla pod ěkovat vedoucí odd ělení památek Národního památkového ústavu v Českých Bud ějovicích za její ochotu a spolupráci. OBSAH 1. Úvod ……………………………………………………………………………….. 11 2. Literární p řehled 2.1. Památková pé če o lidové stavitelství v České Republice ……………………… 12 2. 1. 1. Vyhláška Ministerstva kultury ze dne 22.9. 1995 …………………….. 16 o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny 2. 1. 2. Co je vlastn ě památka …………………………………………………. 16 2. 1. 3. Kdo vydá „závazné stanovisko“ ………………………………………. 17 2. 1. 4. K dota čním program ům ……………………………………………….. 18 2. 1. 5. Systém státní památkové pé če v ČR ………………………………….. 19 2. 1. 6. Vesnická památková zóna …………………………………………….. 20 2. 1. 7. Lidová architektura …………………………………………………... 21 2. 2. Regionální rozvoj ……………………………………………………………. 21 2. 2. 1. Vymezení základních pojm ů v oblasti regionálního rozvoje ………… 21 2. 2. 2. Strategie regionálního rozvoje ………………………………………. 22 2. 2. 3. Finan ční podpora programu regionálního rozvoje …………………… 23 2. 2. 4. Výchozí principy regionální politiky ……………………………….. 24 2. 2. 5. Nástroje k podpo ře regionální politiky ………………………………. 25 2. 2. 6. Ministerstvo pro místní rozvoj ………………………………………. 26 2. 2. 7. Cíle a smysl zákona 248/2000 ………………………………………. 26 o podpo ře regionálního rozvoje 2. 2. 8. P ůsobnost kraj ů ………………………………………………………. 27 2. 2. 9. Národní strategický plán pro rozvoj …………………………………… 27 venkova České Republiky 2. 2. 10. Vymezení samosprávy ………………………………………………. 29 2. 2. 11. Úloha obcí …………………………………………………………… 30 2. 2. 12. Druhy územn ě plánovací dokumentace ……………………………… 30 2. 3. Evropská politika …………………………………………………………..... 31 2. 3. 1. Cíle evropské politiky ………………………………………………... 31 2. 3. 2. Fondy EU pro období 2007 – 2013 ………………………………….. 33 9 2. 3. 3. Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky ……… 35 2. 3. 4. Zam ěř ení strukturální politiky pro rozvoj venkova po roce 2006 ……. 36 2. 4. Rozvoj venkova 2. 4. 1. Sdružení obcí nebo mikroregionu …………………………………… 38 2. 4. 2. Program obnovy venkova ……………………………………………. 42 2. 4. 3. Spolek pro obnovu venkova …………………………………………. 44 3. Metodika ……………………………………………………………………………. 45 3. 1. Definování problému a cíl ů výzkumu ………………………………………… 46 3. 2. Cíl výzkumu …………………………………………………………………… 46 3. 3. Popis výzkumného vzorku ……………………………………………………. 46 3. 4. Popis použitých metod ……………………………………………………….. 47 3. 5. Zpracování a interpretace získaných údaj ů ………………………………….. 47 4. Výsledky sociologických šet ření ………………………………………………….. 47 4.1. Charakteristika vesnických památkových zón ………………………………… 47 4. 2. Zpracování dotazník ů pro obyvatele vesnických ……………………………... 72 památkových zón 4. 3. Zpracování dotazník ů pro p ředstavitele samosprávy ………………………… 81 vesnických památkových zón 4. 4. Zpracování dotazníku pro p ředstavitele národního …………………………… 86 památkového ústavu 5. Diskuse a SWOT analýza výsledk ů ………………………………………………... 88 6. Souhrn a Záv ěr ……………………………………………………………………… 89 6.1. Souhr …………………………………………………………………………... 89 6. 2. Záv ěr ………………………………………………………………………….. 91 6. 3. Summary ……………………………………………………………………… 93 7. Seznam použité literatury ………………………………………………………….. 94 8. P řílohy 10 1. Úvod Tématem mé diplomové práce je Regionální rozvoj a plošná ochrana soubor ů lidové architektury v obcích okresu Písek. V roce 1995 bylo na základ ě zákona č.20/1987 Sb. Ve zn ění pozd ějších p ředpis ů prohlášeno 164 sídel vesnickými památkovými zónami, mezi nimi i zóny okresu Písek. Konkrétn ě se jedná o tyto památkové zóny: Budi čovice, Krašovice, Kv ětov, Putim, Varvažov, Tukleky, Smrkovice, Zahrádka a Žebrákov. Cílem mé práce je zjistit, do jaké míry ovliv ňuje rozvoj venkovského prostoru památková ochrana souboru lidové architektury ve vesnických památkových zónách. Hlavním smyslem práce je ov ěř it výsledky památkové ochrany a postoje ob čan ů, orgán ů samosprávy i státní správy k této problematice a její d ůsledky pro rozvoj vybraných sídel.Výsledkem mé práce je navrhnout opat ření k dalšímu rozvoji památkových zón okresu Písek. Pot řeba chránit historické stavby jako doklad minulosti vznikla jako reakce na velkou stavební prom ěnu našich m ěst na p řelomu 19. a 20. století. Na venkov se zájem o „památky“ lidové kultury p řesunul zprvu nesm ěle v první t řetin ě 20. století. Práv ě v období p řed druhou sv ětovou válkou, ale i b ěhem ní a v krátkém povále čném období probíhaly po celých Čechách r ůzné výzkumy, které m ěly za úkol zdokumentovat českou lidovou kulturu, v četn ě tradi ční architektury. Již tehdy si v ědci uv ědomovali zranitelnost českého venkova, která se za čala vytrácet již s nástupem pr ůmyslového v ěku. Skute čně masivní p řestavba venkova ale za čala až v období „budování socialismu“. Na jedné stran ě vyvstala pot řeba osídlit rozlehlé, původn ě n ěmecky mluvící regiony a na stran ě druhé najít pro venkovské obyvatelstvo, rozvrácené experimentem kolektivizace, nové formy bydlení a drobného hospoda ření. Nejlépe z tohoto období vyšly oblasti s kvalitním p řírodním prost ředím, které se staly ohnisky rekreace. A tak zatímco tradi ční zem ědělské vesnice v ětšinou v pr ůběhu druhé poloviny 20. století podlehly p řestavbám, vesnice s převahou rekrea čního bydlení se často dochovaly v překvapiv ě nenarušené podob ě. (Ing. Arch. Pešta J., 2/2006,str.16-17) Jako první vyhlásil n ěkolik památkových zón již v roce 1990 tehdejší Jihočeský kraj. Další hodnotné vesnice ale musely na svou ochranu čekat až do roku 1995. Tehdy byly vyhlášeny vesnické památkové rezervace a zóny v ostatních krajích. Na základ ě vyhlášky ze dne 24.6.2004 „O prohlášení území s historickým prost ředím ve vybraných obcích a je- jich částech za památkové zóny a ur čení podmínek pro jejich ochranu“, která vstoupila 11 v platnost již po čátkem roku 2005, byly vyhlášeny nových 47 vesnických památkových zón. Tímto vyhlášením se završilo n ěkolikaleté úsilí o památkovou ochranu architektonicky nejcenn ějších českých, moravských a slezských vesnic. Prostor pro ochranu vesnic se s jedinou výjimkou – šlo o vinné sklepy „plže“ u Petrova na Hodonínsku – otev řel totiž až po roce 1989. Smyslem rezervací a zón je zachovat a zlepšit celkový vzhled a tradi ční ráz vesnice. Veškerá stavební aktivita se musí podle zákona realizovat až na základ ě tzv. závazného stanoviska p říslušného m ěstského ú řadu s rozší řenou p ůsobností. Podkladem pro n ě je odborné vyjád ření regionálního pracovišt ě Národního památkového ústavu. Vlastník památky v chrán ěném území však m ůže žádat o r ůzné dotace – p ředevším z „Programu pé če o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny. Je tedy vyhlášení vesnické památkové zóny výhoda ? Zkušenosti jsou r ůzné. N ěkteré vesnice již pochopily, jaké výhody se jim nabízejí a doslova vzkvétají. Na st řechy se po desetiletích vracejí tradi ční krytiny, zanedbané fasády nebo i celé stavby jsou krásn ě obnoveny …… Na druhou stranu jsou i takové vesnice, které se za tu dobu prakticky nezm ěnily. A pokud ano, tak k horšímu - hlavn ě v důsledku používání nových nevhodných stavebních materiál ů. (Ing. Arch. Pešta J., 3/2006,str.10-11) 2. Literární p řehled 2. 1. Památková pé če o lidové stavitelství v České Republice Sou částí historického kulturního d ědictví každého národa je i vesnická lidová stavební tvorba, která zahrnuje p ředevším obytné a hospodá řské stavby, dále provozní a technické objekty, malé kostelíky, kaple, zvonice a veškerou drobnou sakrální architekturu. Vesnická sídla se vyzna čují velkou rozmanitostí. Mají specifickou p ůdorysnou skladbu a strukturu zástavby i umíst ění v krajin ě, n ěkterá z nich si dosud podržela svoji neopakovatelnou atmosféru. Obecn ě lze lidové stavitelství zhruba definovat jako souhrn stavební tvorby vytvo řené lidovými staviteli ve vztahu k místním geografickým, hospodá řským, sociáln ě kulturním a etnickým vliv ům. 12 Úzká spjatost zem ědělské výroby s přírodou a jejím rytmem, uzav řenost a konzervativnost vesnické spole čnosti daná t ěsným poutem k půdě jsou p říčinou pomalého pronikání sociálních zm ěn i technického rozvoje do tohoto prost ředí. Proto se také stavební tvorba venkova stává spolu s některými dalšími projevy lidové kultury nositelkou dávných tradic, které konzervují a uchovávají ur čité konstruk ční postupy a výtvarné projevy v jiném prost ředí již nenávratn ě zaniklé. Zájem o studium lidové architektury a po čátky snah o její ochranu se v českých zemích datují od druhé poloviny 19. století, kdy zárove ň za číná v ědecký výzkum lidových staveb. Se vznikem Československé republiky po skon čení I. sv ětové války v roce 1918 se ješt ě více zrychluje postup p řem ěny venkova a jeho stavebního fondu. Tehdy také vzniká vleklý a dá se říci,