DOCSLIB.ORG

Poznatky a Zkušenosti Z Povodní Na Území Správního Obvodu Obce S Rozšířenou Působností Písek

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Poznatky a Zkušenosti Z Povodní Na Území Správního Obvodu Obce S Rozšířenou Působností Písek Ing. Aleš Kudlák, Ph.D. Město Písek, Velké náměstí 114/3, 397 19 Písek a Jihočeská univerzita, Fakulta zdravotně sociální, Ústav radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva, Boženy Němcové 54, 370 01 České Budějovice Poznatky a zkušenosti z povodní na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek Findings and Experience Concerning Floods in the Administration District of the Municipality with Extended Competences Písek Abstrakt: Příspěvek ve zkrácené formě informuje čtenáře o krizových situacích a činnostech povodňových orgánů, o krizovém štábu obce na správním území města Písek a krizovém štábu obce s rozšířenou působností ve správním obvodu města Písek. Snaží se přiblížit zkušenosti z povodní, které proběhly v letech 2002, 2006, 2009 a 2013 na území Jihočeského kraje. Důraz bude kladen především na povodně v roce 2002. Článek shrnuje některé statistické údaje a vyhodnocuje poznatky a závěry povodňových orgánů a orgánů krizového řízení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek. Klíčová slova: krizový štáb, obec, obec s rozšířenou působností, orgány krizového řízení, povodeň, povodňový orgán Abstract: This contribution briefly informs readers on the emergency situations and activities of flood authorities, on the emergency committee of the municipality in the administration district of the town of Písek and in the administration district of the municipality with extended competences of the town of Písek. The paper aims to the outline experience gathered during floods that occurred in 2002, 2006, 2009 and 2013 in the South Bohemian Region; emphasis is put mainly on the 2002 floods. The article summarizes certain statistical data and evaluates the findings and conclusions made by the flood authorities and emergency management authorities in the administration district of the municipality with extended competences Písek. Keywords: crisis staff, municipality, municipality with extended competence, emergency management authorities, flood, flood authorities Úvod Povodně se v posledních desítkách let vyskytují ve světě i v České republice (dále jen ČR) stále častěji a stávají se tak závažným ekonomickým problémem. Povodně mají na kontě 38 až 50 % všech globálních pohrom a postihují zhruba 520 milionů lidí ročně, a to smrtí, vysídlením, ztrátou majetku apod.1 Jsou nejběžnějším přírodním nebezpečím a globálně třetím nejškodlivějším po bouřích a zemětřeseních.2 Ve střední Evropě jsou povodně přírodní pohromou, která způsobuje největší ekonomické ztráty. Nejedná se pouze rozsahem o největší a nejvíce medializované katastrofy z let 1997, 2002, 2006, 2009, 2010 a 2013, ale i o řadu menších lokálních povodňových událostí, které každoročně unikají veřejné pozornosti. 1 Cíl a metody Cílem příspěvku je přiblížit čtenáři přípravy a reakce na vzniklé mimořádné události, které proběhly v létech 2002, 2006, 2009 a 2013 na správním území Jihočeského kraje, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností a samotném městě Písek. Důraz bude především kladen na povodně v roce 2002. V příspěvku bude využívána metoda analogie, kterou byly vyhledávány všeobecně platné poznatky a podobné nebo shodné prvky týkající se povodní, ochrany obyvatelstva, krizového řízení a jeho financování. Dále pak metoda komparace, která byla uplatněna především ve shromažďování informací a jejich vzájemném porovnávání v tabulkách nebo obrázcích. 2 Výsledky Kapitola výsledky bude obsahovat popis jednotlivých povodňových událostí, které město a obec s rozšířenou působností (dále jen ORP) Písek ovlivnily. 1 ZUBRYCKI, Karla. The flood – drought pendulum: How watershed management affects public health. Winnipeg, Canada: International institute for sustainable development, (2012). 2 WILBY, Robert, L., & KEENAN, Rod. Adapting to flood risk under climate change. Progress in Physical Geography. 2012, Vol 36, 3: pp. 348-378. ISSN: 0309-1333, online ISSN: 1477-0296. 2.1 Povodeň v 1997, první zkušenosti a ponaučení pro město Písek Obyvatelé města i okresu Písek v roce 1997 jen nevěřícně sledovali, jaká krizová situace, díky nepřetržitým a vydatným dešťům, může proběhnout na velké části naší republiky. Hasičské záchranné sbory (dále jen HZS) okresů, jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a další dobrovolnické spolky z nepostižených území přispěchaly na pomoc, a to jak finančně, materiálně, ale i personálně, východním Čechám a celé Moravě. V mnoha případech se jednalo o chaotické ježdění z místa na místo se snahou někomu za každou cenu pomoci. V té době významně absentovala krizová legislativa. Obyvatelé a politici měst Písek, Tábor a Kutná Hora se dohodli pomoci městu Uherské Hradiště a jeho okolí personálně i finančně. Další pomoc města Písek byla směřována do města Krnov, a to vysláním strážníků Městské policie Písek. Dále pak městu Otrokovice poskytlo město a oblastní spolek Českého červeného kříže materiál humanitární pomoci. Materiální a technickou pomoc zajišťovala Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Písek za podpory a. s. Jitex Písek a Schneider Electric CZ, s.r.o. 2.2 Povodeň v roce 2002, beznaděj, síla jednotného ducha, organizované záchranné a likvidační práce Jižní Čechy v roce 2002 byly postiženy katastrofálními povodněmi celkem třikrát, a to 7., 12. a 30. srpna. Druhá vlna, způsobená vydatnými dešti, byla nejsilnější. Způsobila vzedmutí hladin všech řek, zejména těch největších, jako Vltavy a Otavy a jejich přítoků. Zároveň se jednalo o enormní zatížení rybničních soustav, především na Blatensku, v okrese Strakonice a na Třeboňsku, v okrese Jindřichův Hradec. Tato povodňová vlna dosahující úrovně více než stoleté vody postupovala do níže položených částí Jihočeského kraje (dále jen JčK) s postupně rostoucí intenzitou a ničivou silou tak, že v některých územích dosáhla až úrovně vody tisícileté (Písek a další). Přírodní katastrofa zasáhla všech 7 okresů JčK různou měrou a také s různými následky, přičemž na daném území bylo postiženo 333 obcí3. Celkové náklady na obnovu majetku, zjištěné k 07.09.2002 a předané za JčK Ministerstvu financí ČR a Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, činily 15.420.334 tis. Kč. Dodatečně byly za třetí povodňovou vlnu vyčísleny náklady na obnovu majetku ve výši 47.729 tis. Kč. Celkem tedy 15.468.063 tis. Kč. Náklady na zajištění bezpečnosti a ochrany obyvatel směřující k zabránění vzniku dalších škod se v Jihočeském kraji vyšplhaly na více než 271 milionů Kč. Město Písek a další města a obce v budoucím správním obvodu ORP Písek, např. Protivín, Putim, Heřmaň, Mirotice, Žďár, při první povodňové vlně nebyly nijak vážně postiženy. Řeka Otava, která městem protéká a následně se vlévá do Vodního díla Orlík, kulminovala 9. srpna, a to ve výšce 527 cm a průtokem cca 537 m3s-1 (v té době cca Q50). Přičemž průměrná roční výška hladiny je 94 cm při průměrném 3 Co způsobily povodně v Jižních Čechách. Českobudějovické listy. 2002, roč. 11, č. 195, s. 13. ISSN 1210-5023. průtoku 23,4 m3s-1. Naměřené hodnoty vodních toků v ORP Písek při první vlně povodní jsou uvedeny na obrázku 1. Obr. 1 Naměřené nejvyšší výšky hladin vodních toků při 1. vlně povodní Zdroj: Okresní úřad Písek4 a autor Druhá vlna významně postihla celý okres Písek, ale především současný správní obvod obce s rozšířenou působností Písek. Řeka Otava a její přítoky Blanice, Lomnice a Skalice začaly 12. srpna extrémně stoupat, protože dešťovou vodu již půda nedokázala vsáknout a vodní toky se začaly vylévat ze svých koryt. Ve městě Písku v nočních hodinách vystoupala hladina řeky Otavy do výše 542 cm s průtokem 587 m3s-1. Následující den, který je zároveň pro území okresu Písek kulminačním, je Krizovým štábem okresu Písek evidováno postupné protrhávání hrází rybníků. Město Písek evakuuje cca 5 tisíc obyvatel (cca 1 800 ubytovává město ve své péči) a pak na dalších územích okresu je to cca 1 tisíc obyvatel (město Protivín cca 433 osob, obec Smetanova Lhota 120 osob, město Mirotice 102 osoby, obec Albrechtice nad Vltavou 60 osob atd.). Řeka Otava kulminuje mezi 11 až 15 hodinou a výšku hladiny lze jen těžko odhadovat, protože limnigraf byl již dávno zatopen a čára označující výšku 750 cm také. V Souhrnné zprávě4 je udávána výška hladiny řeky Otavy cca 850 cm s průtokem cca 880-900 m3s-1. Evidenční list hlásného profilu Písek udává výšku 880 cm, což je proti průměrné výšce hladiny nárůst cca 10krát. 4 OKRESNÍ ÚŘAD PÍSEK. Souhrnná zpráva o povodni srpen 2002 okresu Písek. Písek, ©2002. V různých zprávách se udává, že městem Písek protékalo cca 1 200 m3s-1, tj. cca 51násobný rozdíl oproti průměru. Takové množství vody nebylo zaznamenáno ani v roce 1784, 1890 nebo 1954, viz tabulka 1. Tabulka 1 – Povodně na Otavě s Q max> Q10 Písek Praha Typ povodně Datum Datum (Kakos kulminace Kulminační kulminace Kulminační 3 -1 N-letost 3 -1 N-letost průtok (m .s ) průtok (m .s ) 1983)** 28.02.1784 950 >100 28.02.1784 4 580 >100 Z (?) 04.09.1888 440 10 04.09.1888 1 918 10 L 04.09.1890 750 50-100 04.09.1890 3 975 100 L 05.10.1894 600 20-50 06.10.1894 1 627 5 L 05.05.1896 560 20 06.05.1896 2 470 20 L 14.09.1899 560 20 14.09.1899 2 130 10 L 08.10.1915 500 20 08.10.1915 2 100 10 L 31.05.1932 460 10-20 31.05.1932 1 588 5 L ? ? ? 15.03.1940 3 245 20-50 (35) Z 31.05.1940 440 10 ? ? ? L 09.07.1954 800 100 10.07.1954 2 920* 20-50 L 21.07.1981 500 20 21.07.1981 2 400* 20 L 22.12.1993 520 20 23.12.1993 1 020 2 Z >100 13.08.2002 1 175 (1 180) 13.08.2002 5 160 >100 (500) L (500-1000) 03.06.2013 548 20 04.06.2013 3 040 (3 210***) 20-50 L * po odečtení vlivu Orlíku ** kulminační průtoky v Praze a typy povodně převzaty do roku 1981 z práce Kakos (1983), kde L = letní typ povodně a Z = zimní typ povodně *** Ministerstvo zemědělství České republiky5 Zdroj: VLASÁK6 a autor Město Písek, které má vodočet umístěn ve výšce 353,9 m n.
Load more

Recommended publications
  • STRATEGIE ROZVOJE SVAZKU OBCÍ REGIONU PÍSECKO Na Období 2018 - 2024
    STRATEGIE ROZVOJE SVAZKU OBCÍ REGIONU PÍSECKO na období 2018 - 2024 Aktualizace listopad 2017 OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................. 2 O SVAZKU OBCÍ REGIONU PÍSECKO ............................................................................................ 4 A. ANALYTICKÁ ČÁST ..................................................................................................................... 6 A.1 Charakteristika regionu ............................................................................................................. 6 1 ÚZEMÍ ............................................................................................................................................. 7 2 OBYVATELSTVO......................................................................................................................... 13 2.1 Demografická situace v SO ORP Písek ................................................................................. 13 2.2 Demografická situace v SO ORP Milevsko ............................................................................ 16 2.3 Demografický vývoj ................................................................................................................. 17 2.4 Sociální situace ....................................................................................................................... 18 3 HOSPODÁŘSTVÍ .........................................................................................................................
    [Show full text]
  • JEWISH HERITAGE SITES in South Bohemia
    JEWISH HERITAGE SITES in South Bohemia www.jiznicechy.cz JEWISH HERITAGE SITES in South Bohemia There used to be several hundred Jewish communi- ties in Bohemia, each of which had a synagogue or at least a prayer house or room, and a Jewish cemetery. Several dozen such communities existed in South Bohemia as well, but today not a single one remains. Most of their members died during World War II in concentration and extermination camps, whereas many of those who survived emigrated after 1948 or 1968. The South Bohemian Region also falls under the jurisdiction of the Jewish community in Prague, which also manages all Jewish cemeteries and several other preserved South Bohemian Jewish heritage sites. Another problem was that in the second half of the 19th century, many Jews migrated from the villages to the cities. Many rural Jewish communities became extinct and many synagogues were abandoned, some were sold to private individuals and modified for other purposes, and others were purchased by Christian church organizations. Since the Velvet Revolution, some of these have been reconstructed and now serve as museums; in South Bohemia, for example, these are the synagogues in Bechyně, Český Krumlov, and Čkyně. Of the fifty South Bohemian Jewish cemeteries, the rarely preserved Jewish cemetery in Jindřichův Hradec deserves particular attention; it is one of the oldest preserved Jewish cemeteries in the Czech Republic. JEWISH HERITAGE SITES in South Bohemia JEWISH HERITAGE SITES in South Bohemia 1 Babčice 2 Bechyně According to written sources, Jews lived in Babčice from the middle Written sources show that Jews were in Bechyně from the second half of the 18th century at the latest.
    [Show full text]
  • ÚZEMNÍ PLÁN RAKOVICE Územní Plán Rakovice Byl Spolufinancován Z Prostředků Ministerstva Pro Místní Rozvoj
    ÚZEMNÍ PLÁN RAKOVICE Územní plán Rakovice byl spolufinancován z prostředků Ministerstva pro místní rozvoj. VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 6 SÍDELNÍ STRUKTURA - VAZBY NA VÝZNAMNÁ CENTRA REGIONU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - ŠIRŠÍ VZTAHY MAPOVÝ PODKLAD - ŠIRŠÍ VZTAHY LEGENDA - SÍDELNÍ STRUKTURA stav návrh popis P! vyšší centrum významné R! vyšší centrum ostatní P! střední centrum významné R! střední centrum ostatní Myslín P! nižší centrum R! Myslín R! lokální centrum 3 3 3 3 3 3 3 3 významné směry vyjížďky (vazby na okolní centra) Bělčice Mirovice Bělčice R! Mirovice R! R!Horosedly Lety LEGENDA - DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA P! Horosedly Lety 3 Kožlí stav návrh popis 3 R! Kožlí Hornosín 3 Mišovice Nerestce Orlík nad Vltavou Hornosín silnice I. třídy R! č 3 ř Uzeni ky R! R! P! Ková ov č Mišovice Nerestce Orlík nad Vltavou ř R! 3 Uzeni ky Ková ov R! silnice II. třídy Minice 3 R! Králova Lhota Minice 3 R! Králova Lhota silnice III. třídy Kocelovice 3 Kostelec nad Vltavou železniční dráha R! 3 Probulov R! Kocelovice Kostelec nad Vltavou Uzenice R! Probulov R! 3 Uzenice vodní cesta 3 Chobot 3 záměr dálnice D4 Rakovice3 Chobot R! 3 ě P! Nev zice Rakovice záměr elektrifikace železniční tratě Hajany Chlum 3 R! Nev ězice ! 3 Hajany Chlum R R! 3 Čimelice Bezd ědovice Myštice 3 Čimelice LEGENDA - TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA R! R! 3 R! Bezd ědovice Myštice 3 stav návrh popis 3 Hrejkovice Boudy3 P! Hrejkovice R! 3 Boudy vedení elekrické energie Blatná 3 Smetanova Lhota P! 3 P! Blatná Smetanova Lhota plynovody - VVT a VT 3 Jickovice vodovody 3 Jickovice Buzice 3 Varvažov
    [Show full text]
  • 1 Distribution of Buglossoides Arvensis Agg. in the Czech Republic
    Kaplan et al., Preslia 92: 255–340, 2020 Distribution of Buglossoides arvensis agg. in the Czech Republic Author of the map: Jiří Danihelka, Petra Štěpánková Map produced on: 11-05-2020 Database records used for producing the distribution map of Buglossoides arvensis agg. published in Preslia. Coordinate system: WGS84. The mapping symbols used in the distribution map to indicate the different attributes of the occurrence in a particular grid cell. Attribute distinguished Symbol Attribute state None P all records Time P recent occurrence (at least one record since 2000) P old occurrence (all records before 2000, or demonstrably being extirpated from all localities after 2000, or all records undated) Origin P native (at least one record) × alien Source data P a revised herbarium specimen (at least one record) G all other All ? only record(s) uncertain regarding identification and/or locality 1 Kaplan et al., Preslia 92: 255–340, 2020 Abbreviations of projects (data sources): ČNFD: Czech National Phytosociological Database (managed by Department of Botany and Zoology, Faculty of Science, Masaryk University) DLT: Database of the Czech Forest Classification System (managed by Forest Management Institute of the Czech Republic) Excerpce Atlas: Taxonomic Experts’ Records (managed by Institute of Botany, The Czech Academy of Sciences) FK ČBS: Records from the Floristic Summer Schools of the Czech Botanical Society (managed by Czech Botanical Society) FLDOK: Database of the Distribution of Vascular Plants in the Czech Republic (managed by Institute
    [Show full text]
  • Písecké Gymnáziu V Letech 1778-1850
    JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH FILOZOFICKÁ FAKULTA HISTORICKÝ ÚSTAV DIPLOMOVÁ PRÁCE PÍSECKÉ GYMNÁZIUM V LETECH 1778-1850 Vedoucí práce: doc. PhDr. Miroslav Novotný, CSc. Autor práce: Kristýna Pichlíková Studijní obor: Kulturní historie 2009 Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatn ě pouze s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., v platném zn ění, souhlasím se zve řejn ěním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách. České Bud ějovice, 24. dubna 2009 Za cenné rady a trp ělivost d ěkuji doc. PhDr. Miroslavu Novotnému, CSc. a pracovník ům Státního okresního archivu v Písku. ANOTACE Náplní této diplomové práce je vývoj píseckého gymnázia v letech 1778-1850. Práce vznikla na základ ě studia odborné literatury a pramen ů uložených ve Státním okresním archivu v Písku. První část práce se zabývá stru čnými d ějinami m ěsta Písku, hlavní d ůraz je p řitom kladen na vznik gymnázia. Nejsou zde opomenuty ani ostatní st řední školy, které vznikly v Písku v devatenáctém století. Hlavní část práce je zam ěř ena na samotné písecké gymnázium, p řičemž veškeré poznatky jsou dávány do kontextu d ějin vzd ělanosti a samotného m ěsta. Analýza školy je p ředevším zam ěř ena na studenty. Zaznamenává nejen jejich po čet, ale také prosp ěch a dobu jejich studia. Není opomenut ani jejich teritoriální a sociální původ, který je zkoumán z hlediska zam ěstnání otc ů.
    [Show full text]
  • Dálnice D4 Čimelice – Mirotice
    Dálnice D4 Čimelice – Mirotice Dálnice D4 Praha Příbram INFORMAČNÍ LETÁK, stav k 09/2021 Nerestce stavba D4 Lety – Čimelice stavba Čimelice – Mirotice III/00420 Mišovice Horní III/00421 Minice Slavkovice Nerestce estakáda přes řeku Skalici Blatná Pohoří Milevsko Horažďovice odpočívka Krsice 175 Písek III/1757 Krsice 18 most přes Rakovický potok 4 III/121 Rakovice III/1758 III/1757 řešená stavba 4 Čimelice jiné stavby III/1217 Vrabsko 4 Boudy 0 1 2 km C12 Geografická data poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR, 2008 Smetanova Lhota 604 121 stavba D4 Mirotice, rozšíření III/00423 Mirotice Strakonice Čimelice – Mirotice Dálnice D4 DOPRAVNÍ VÝZNAM STAVBY UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Výstavbou dálnice z Prahy minimálně do křižo- Stavba na začátku úpravy navazuje na předcházející V úseku stavby D4 Čimelice–Mirotice nebude reali- vatky se silnicí I/20 Nová Hospoda bude zajištěno stavbu dálnice D4 v úseku Lety–Čimelice. Navrho- zována žádná mimoúrovňová křižovatka. Propojení kvalitní dopravního spojení mezi Prahou a vý- vaná dálnice je na začátku úpravy vedena v sou- doprovodné komunikace (II/604) a ostatních silnic znamnými jihočeskými městy (Strakonice, po I/20 běhu vpravo se stávající silnicí I/4, dále se odklání s novou dálnicí bude zajištěno pomocí mimoúrovňo- Písek a České Budějovice). Umožní se tím také na západ, obchází obce Čimelice a Rakovice, lesní vých křižovatek (MÚK) v návaznosti na křížení se stá- oddělení dálkové a místní obslužné dopravy. porost vrchu Chlum a na konci úpravy se napojuje vajícími silnicemi I/19 a II/121 v předcházejícím, resp. Stávající dvoupruhová silnice I/4 prochází v sou- levým jízdním pásem ve směru staničení na stávající následujícím úseku stavby dálnice D4.
    [Show full text]
  • Sociodemografická Analýza Pro Orp Písek
    SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA PRO ORP PÍSEK Zpracováno pro projekt „Komunitní plánování rozvoje sociálních služeb pro ORP Písek“ Registrační číslo: CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006529 Zpracovatel: SOS Šumavsko, z.ú. Harmonogram: 1. 10. 2018 – 15. 3. 2019 1 Projekt: Komunitní plánování rozvoje sociálních služeb pro ORP Písek Registrační číslo: CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006529 Realizátor: SOS Šumavsko, z. ú. Sídlo: Archiváře Teplého 102, 387 06 Malenice IČ 05660599 Kontakt: [email protected], +420 730 870 048 Obsah ZÁKLADNÍ SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE ............................................................................................................................... 4 Tabulka 1: Základní charakteristiky správních obvodů v Jihočeském kraji ......................................................................... 6 Graf 1 Počet obyvatel ..................................................................................................................................................... 1 Graf 2 Počet obcí ............................................................................................................................................................. 1 Graf 3 Výměra v HA......................................................................................................................................................... 1 Tabulka 2 Základní charakteristika obcí v ORP Písek ........................................................................................................ 10 Tabulka 3 Vzdálenost obcí ORP Písek od města
    [Show full text]
  • Diplomová Práce Vìra Hejná
    JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH Zem ědělská fakulta Katedra řízení Studijní program: M4101 Zem ědělské inženýrství Studijní obor: Pprovozn ě podnikatelský obor Regionální rozvoj a plošná ochrana soubor ů lidové architektury v obcích okresu Písek Vedoucí diplomové práce Autor doc. RNDr. Ji ří Vaní ček, CSc. V ěra Hejná 2007 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Regionální rozvoj a plošná ochrana soubor ů lidové architektury v obcích okresu Písek vypracovala samostatn ě na základ ě vlastních zjišt ění a materiál ů, které uvádím v seznamu použité literatury. V Bechy ňské Smol či 18.4. 2007 Věra Hejná Pod ěkování Děkuji vedoucímu práce doc. RNDr. Ji římu Vaní čkovi, CSc. Sou časn ě děkuji starost ům a jejich zástupc ům v obcích: Skály, Čížová, Kv ě- tov, Putim, Oslov, Smrkovice, Varvažov, Kostelec nad Vltavou a Ková řov za jejich ochotu a spolupráci. Také bych cht ěla pod ěkovat vedoucí odd ělení památek Národního památkového ústavu v Českých Bud ějovicích za její ochotu a spolupráci. OBSAH 1. Úvod ……………………………………………………………………………….. 11 2. Literární p řehled 2.1. Památková pé če o lidové stavitelství v České Republice ……………………… 12 2. 1. 1. Vyhláška Ministerstva kultury ze dne 22.9. 1995 …………………….. 16 o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny 2. 1. 2. Co je vlastn ě památka …………………………………………………. 16 2. 1. 3. Kdo vydá „závazné stanovisko“ ………………………………………. 17 2. 1. 4. K dota čním program ům ……………………………………………….. 18 2. 1. 5. Systém státní památkové pé če v ČR ………………………………….. 19 2. 1. 6. Vesnická památková zóna …………………………………………….. 20 2. 1. 7. Lidová architektura …………………………………………………..
    [Show full text]
  • Územně Analytické Podklady Správního Obvodu Obce S
    ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PÍSEK ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ZPRÁVA Pořizovatel: Městský úřad Písek Zhotovitel: Institut regionálních informací, s.r.o. Říjen 2008 Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU Institut regionálních informací, s. r. o. Beethovenova 4, 602 00 Brno , tel.: 542523213, fax: 542523209, e - mail: [email protected], Zapsán v Obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, v oddílu C, vložce č. 35601 Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU 1. Obsah 1. Obsah ................................................................................................................ 1 2. Metodika zpracování ........................................................................................ 3 2.1. Legislativní rámec .................................................................................................. 3 2.2. Metodické podklady ............................................................................................... 4 2.2.1. Centrálně zveřejněné podklady ................................................................... 4 2.2.2. Územně analytické podklady Olomouckého kraje .................................... 4 2.3. Základní východiska .............................................................................................. 4 2.4. Postup zpracování ................................................................................................. 6 2.5. Expertní systém RURUGEN ................................................................................
    [Show full text]
  • Možnosti Rozvoje Železniční Infrastruktury Na Území Města Písku
    Možnosti rozvoje železniční infrastruktury na území města Písku Ing. Jan Křemen Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor strategie 1 Úvod Výstavba železniční infrastruktury a vedení železničních tratí definované ve druhé polovině 19. století nebylo z různých politicko-společenských důvodů pro město Písek z dnešního pohledu vůbec příznivé. Trať č. 190 České Budějovice – Plzeň se v roce 1868 Písku zcela vyhnula, trať č. 200 Zdice – Protivín železnici městu sice v roce 1875 přiblížila, nicméně poloha nově vybudované stanice Písek byla poplatná své době – byla situována na okraji města, zcela mimo obytnou zástavbu s docházkovou vzdáleností cca 30 minut, což však nebylo ve své době nijak výjimečné a ve vztahu k tehdejším přepravním potřebám nepředstavovalo pro potenciální cestující fakticky žádnou překážku (možnost alternativního způsobu cestování byla prakticky nulová). Poslední tratí, která přivedla v roce 1889 koleje do Písku tentokrát ve směru od Tábora, byla trať č. 201 Tábor – Ražice. Nově vybudovaná stanice Písek město, která byla součástí tohoto úseku Českomoravské transverzální dráhy, však opět svojí polohou na severovýchodním okraji města železniční dopravu občanům Písku nijak nepřiblížila. Postupný rozvoj města v průběhu 19. a 20. století sice přiblížil jak obytnou, tak průmyslovou zástavbu již vybudovaným železničním stanicím a zastávkám, nicméně i přesto dodnes leží převážná většina potenciálních přepravních zdrojů v příliš velké vzdálenosti od existujících železničních zastávek (často s docházkovou vzdáleností až na hranici 30 minut). Železniční doprava tak díky historicky daným polohám stanic Písek (místní označení „hlavní nádraží“), Písek město („táborská zastávka“) i zastávky Písek zastávka („pražská zastávka“), kterými je zajišťována obsluha města tímto druhem dopravy, nemůže poskytnout požadovaný komfort a z důvodu velkých docházkových vzdáleností ani požadovanou rychlost přepravy a může jen velmi omezeně konkurovat jiným druhům dopravy.
    [Show full text]
  • Dálnice D4 Stav K 06/2021 Praha – Příbram – Nová Hospoda Praha
    Dálnice D4 stav k 06/2021 Praha – Příbram – Nová Hospoda www.pppd4.cz Praha Brdy Slapy Příbram Orlík Strakonice Písek Passau České Budějovice Šumava Dálnice D4 je součástí dálničního tahu D4 z Prahy přes Silnice I/20 je po Pražském okruhu druhou nejvýznamnější ko- Příbram k Nové Hospodě, křižovatka se silnicí I/20, odkud munikací, která se přímo kříží s trasou dálnice D4 a v celé své dále pokračuje silniční tah I/4 na Strakonice a dále na hranice trase je součástí mezinárodního silničního tahu E49. Začíná na s Německem u obce Strážný, kde navazuje na německou křižovatce s dálnicí D6 u Karlových Varů, dále prochází Plzní, spolkovou silnici č. 12 do Pasova. V provozu jsou dálniční u níž je propojena s dálnicí D5. V křižovatce u Nové Hospody úseky Praha – Skalka u Příbrami a Mirotice – Nová Hospoda, přímo navazuje na trasu dálnice D4 ve směru na České Budě- kde navazuje silnice pro motorová vozidla I/20 do Písku. jovice, kde v současné době končí. Výhledově má být přímo V současnosti je plánováno další prodloužení této komunikace napojena na dálnici D3 z Prahy do Českých Budějovic. Úsek až k dalšímu již provozovanému úseku jižně od Mirotic. Nová Hospoda – Písek je od ledna 2016 zařazen do silnic pro motorová vozidla s maximální povolenou rychlostí 110 km/h. OBSAH Historie výstavby D4 ����������������������������������������������������������������������� 4 Přehledná mapa tahu D4 ��������������������������������������������������������������� 5 Dopravní význam ���������������������������������������������������������������������������� 6 D4
    [Show full text]
  • Jihočeského Kraje, Částka 2, Rok 2013
    Věstník Jihočeského kraje, částka 2, rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE Částka 2 Rozesláno dne 2. 6. 2013 Rok 2013 Obsah: 1. Rozhodnutí hejtmana Jihočeského kraje č. 1/2013 o vyhlášení stavu nebezpečí 1 Věstník Jihočeského kraje, částka 2, rok 2013 ROZHODNUTÍ HEJTMANA JIHOČESKÉHO KRAJE č. 1/2013 O VYHLÁŠENÍ STAVU NEBEZPEČÍ V souladu s § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (krizový zákon) a §61 odst. 3 písm. g) zákona č. 129/2000Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů v y h l a š u j i STAV NEBEZPEČÍ na dobu od 20:00 hodin dne 02. 06. 2013 do 20:00 hodin dne 02. 07. 2013 pro část území Jihočeského kraje. Důvodem vyhlášení stavu nebezpečí je bezprostřední ohroţení ţivotů, zdraví, majetku a ţivotního prostředí v zasaţeném území Jihočeského kraje vzniklé v důsledku rozsáhlých povodní s dosaţením III. stupňů povodňové aktivity na vodních tocích v povodí horní Vltavy (Vltava, Malše, Luţnice, Blanice, Neţárka a přítoky těchto toků), kdy nelze ohroţení odvrátit běţnou činností správních úřadů, sloţek integrovaného záchranného systému a zajistit veškeré nutné úkony spojené s jejím řešením. Stav nebezpečí je vyhlášen na základě mimořádné události podle zákona č. 239/2000Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I Vymezené území Stav nebezpečí vyhlašuji pro obce ve správní území: - ORP České Budějovice – Adamov, Borek, Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Branišov, Břehov, Čakov, Čejkovice, České Budějovice,
    [Show full text]