Poznatky a Zkušenosti Z Povodní Na Území Správního Obvodu Obce S Rozšířenou Působností Písek

Ing. Aleš Kudlák, Ph.D. Město Písek, Velké náměstí 114/3, 397 19 Písek a Jihočeská univerzita, Fakulta zdravotně sociální, Ústav radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva, Boženy Němcové 54, 370 01 České Budějovice

Poznatky a zkušenosti z povodní na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek

Findings and Experience Concerning Floods in the Administration District of the Municipality with Extended Competences Písek

Abstrakt:

Příspěvek ve zkrácené formě informuje čtenáře o krizových situacích a činnostech povodňových orgánů, o krizovém štábu obce na správním území města Písek a krizovém štábu obce s rozšířenou působností ve správním obvodu města Písek. Snaží se přiblížit zkušenosti z povodní, které proběhly v letech 2002, 2006, 2009 a 2013 na území Jihočeského kraje. Důraz bude kladen především na povodně v roce 2002. Článek shrnuje některé statistické údaje a vyhodnocuje poznatky a závěry povodňových orgánů a orgánů krizového řízení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek.

Klíčová slova: krizový štáb, obec, obec s rozšířenou působností, orgány krizového řízení, povodeň, povodňový orgán

Abstract:

This contribution briefly informs readers on the emergency situations and activities of flood authorities, on the emergency committee of the municipality in the administration district of the town of Písek and in the administration district of the municipality with extended competences of the town of Písek. The paper aims to the outline experience gathered during floods that occurred in 2002, 2006, 2009 and 2013 in the South Bohemian Region; emphasis is put mainly on the 2002 floods. The article summarizes certain statistical data and evaluates the findings and conclusions made by the flood authorities and emergency management authorities in the administration district of the municipality with extended competences Písek.

Keywords: crisis staff, municipality, municipality with extended competence, emergency management authorities, flood, flood authorities

Úvod

Povodně se v posledních desítkách let vyskytují ve světě i v České republice (dále jen ČR) stále častěji a stávají se tak závažným ekonomickým problémem. Povodně mají na kontě 38 až 50 % všech globálních pohrom a postihují zhruba 520 milionů lidí ročně, a to smrtí, vysídlením, ztrátou majetku apod.1 Jsou nejběžnějším přírodním nebezpečím a globálně třetím nejškodlivějším po bouřích a zemětřeseních.2 Ve střední Evropě jsou povodně přírodní pohromou, která způsobuje největší ekonomické ztráty. Nejedná se pouze rozsahem o největší a nejvíce medializované katastrofy z let 1997, 2002, 2006, 2009, 2010 a 2013, ale i o řadu menších lokálních povodňových událostí, které každoročně unikají veřejné pozornosti.

1 Cíl a metody

Cílem příspěvku je přiblížit čtenáři přípravy a reakce na vzniklé mimořádné události, které proběhly v létech 2002, 2006, 2009 a 2013 na správním území Jihočeského kraje, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností a samotném městě Písek. Důraz bude především kladen na povodně v roce 2002. V příspěvku bude využívána metoda analogie, kterou byly vyhledávány všeobecně platné poznatky a podobné nebo shodné prvky týkající se povodní, ochrany obyvatelstva, krizového řízení a jeho financování. Dále pak metoda komparace, která byla uplatněna především ve shromažďování informací a jejich vzájemném porovnávání v tabulkách nebo obrázcích.

2 Výsledky

Kapitola výsledky bude obsahovat popis jednotlivých povodňových událostí, které město a obec s rozšířenou působností (dále jen ORP) Písek ovlivnily.

1 ZUBRYCKI, Karla. The flood – drought pendulum: How watershed management affects public health. Winnipeg, Canada: International institute for sustainable development, (2012). 2 WILBY, Robert, L., & KEENAN, Rod. Adapting to flood risk under climate change. Progress in Physical Geography. 2012, Vol 36, 3: pp. 348-378. ISSN: 0309-1333, online ISSN: 1477-0296.

2.1 Povodeň v 1997, první zkušenosti a ponaučení pro město Písek

Obyvatelé města i okresu Písek v roce 1997 jen nevěřícně sledovali, jaká krizová situace, díky nepřetržitým a vydatným dešťům, může proběhnout na velké části naší republiky. Hasičské záchranné sbory (dále jen HZS) okresů, jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a další dobrovolnické spolky z nepostižených území přispěchaly na pomoc, a to jak finančně, materiálně, ale i personálně, východním Čechám a celé Moravě. V mnoha případech se jednalo o chaotické ježdění z místa na místo se snahou někomu za každou cenu pomoci. V té době významně absentovala krizová legislativa. Obyvatelé a politici měst Písek, Tábor a Kutná Hora se dohodli pomoci městu Uherské Hradiště a jeho okolí personálně i finančně. Další pomoc města Písek byla směřována do města Krnov, a to vysláním strážníků Městské policie Písek. Dále pak městu Otrokovice poskytlo město a oblastní spolek Českého červeného kříže materiál humanitární pomoci. Materiální a technickou pomoc zajišťovala Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Písek za podpory a. s. Jitex Písek a Schneider Electric CZ, s.r.o.

2.2 Povodeň v roce 2002, beznaděj, síla jednotného ducha, organizované záchranné a likvidační práce

Jižní Čechy v roce 2002 byly postiženy katastrofálními povodněmi celkem třikrát, a to 7., 12. a 30. srpna. Druhá vlna, způsobená vydatnými dešti, byla nejsilnější. Způsobila vzedmutí hladin všech řek, zejména těch největších, jako Vltavy a Otavy a jejich přítoků. Zároveň se jednalo o enormní zatížení rybničních soustav, především na Blatensku, v okrese Strakonice a na Třeboňsku, v okrese Jindřichův Hradec. Tato povodňová vlna dosahující úrovně více než stoleté vody postupovala do níže položených částí Jihočeského kraje (dále jen JčK) s postupně rostoucí intenzitou a ničivou silou tak, že v některých územích dosáhla až úrovně vody tisícileté (Písek a další). Přírodní katastrofa zasáhla všech 7 okresů JčK různou měrou a také s různými následky, přičemž na daném území bylo postiženo 333 obcí3. Celkové náklady na obnovu majetku, zjištěné k 07.09.2002 a předané za JčK Ministerstvu financí ČR a Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, činily 15.420.334 tis. Kč. Dodatečně byly za třetí povodňovou vlnu vyčísleny náklady na obnovu majetku ve výši 47.729 tis. Kč. Celkem tedy 15.468.063 tis. Kč. Náklady na zajištění bezpečnosti a ochrany obyvatel směřující k zabránění vzniku dalších škod se v Jihočeském kraji vyšplhaly na více než 271 milionů Kč. Město Písek a další města a obce v budoucím správním obvodu ORP Písek, např. Protivín, Putim, Heřmaň, Mirotice, Žďár, při první povodňové vlně nebyly nijak vážně postiženy. Řeka Otava, která městem protéká a následně se vlévá do Vodního díla Orlík, kulminovala 9. srpna, a to ve výšce 527 cm a průtokem cca 537 m3s-1 (v té době cca Q50). Přičemž průměrná roční výška hladiny je 94 cm při průměrném

3 Co způsobily povodně v Jižních Čechách. Českobudějovické listy. 2002, roč. 11, č. 195, s. 13. ISSN 1210-5023.

průtoku 23,4 m3s-1. Naměřené hodnoty vodních toků v ORP Písek při první vlně povodní jsou uvedeny na obrázku 1.

Obr. 1 Naměřené nejvyšší výšky hladin vodních toků při 1. vlně povodní Zdroj: Okresní úřad Písek4 a autor

Druhá vlna významně postihla celý okres Písek, ale především současný správní obvod obce s rozšířenou působností Písek. Řeka Otava a její přítoky Blanice, Lomnice a Skalice začaly 12. srpna extrémně stoupat, protože dešťovou vodu již půda nedokázala vsáknout a vodní toky se začaly vylévat ze svých koryt. Ve městě Písku v nočních hodinách vystoupala hladina řeky Otavy do výše 542 cm s průtokem 587 m3s-1. Následující den, který je zároveň pro území okresu Písek kulminačním, je Krizovým štábem okresu Písek evidováno postupné protrhávání hrází rybníků. Město Písek evakuuje cca 5 tisíc obyvatel (cca 1 800 ubytovává město ve své péči) a pak na dalších územích okresu je to cca 1 tisíc obyvatel (město Protivín cca 433 osob, obec Smetanova Lhota 120 osob, město Mirotice 102 osoby, obec Albrechtice nad Vltavou 60 osob atd.). Řeka Otava kulminuje mezi 11 až 15 hodinou a výšku hladiny lze jen těžko odhadovat, protože limnigraf byl již dávno zatopen a čára označující výšku 750 cm také. V Souhrnné zprávě4 je udávána výška hladiny řeky Otavy cca 850 cm s průtokem cca 880-900 m3s-1. Evidenční list hlásného profilu Písek udává výšku 880 cm, což je proti průměrné výšce hladiny nárůst cca 10krát.

V různých zprávách se udává, že městem Písek protékalo cca 1 200 m3s-1, tj. cca 51násobný rozdíl oproti průměru. Takové množství vody nebylo zaznamenáno ani v roce 1784, 1890 nebo 1954, viz tabulka 1.

Tabulka 1 – Povodně na Otavě s Q max> Q10 Písek Praha Typ povodně Datum Datum (Kakos kulminace Kulminační kulminace Kulminační 3 -1 N-letost 3 -1 N-letost průtok (m .s ) průtok (m .s ) 1983)** 28.02.1784 950 >100 28.02.1784 4 580 >100 Z (?) 04.09.1888 440 10 04.09.1888 1 918 10 L 04.09.1890 750 50-100 04.09.1890 3 975 100 L 05.10.1894 600 20-50 06.10.1894 1 627 5 L 05.05.1896 560 20 06.05.1896 2 470 20 L 14.09.1899 560 20 14.09.1899 2 130 10 L 08.10.1915 500 20 08.10.1915 2 100 10 L 31.05.1932 460 10-20 31.05.1932 1 588 5 L ? ? ? 15.03.1940 3 245 20-50 (35) Z 31.05.1940 440 10 ? ? ? L 09.07.1954 800 100 10.07.1954 2 920* 20-50 L 21.07.1981 500 20 21.07.1981 2 400* 20 L 22.12.1993 520 20 23.12.1993 1 020 2 Z >100 13.08.2002 1 175 (1 180) 13.08.2002 5 160 >100 (500) L (500-1000) 03.06.2013 548 20 04.06.2013 3 040 (3 210***) 20-50 L * po odečtení vlivu Orlíku ** kulminační průtoky v Praze a typy povodně převzaty do roku 1981 z práce Kakos (1983), kde L = letní typ povodně a Z = zimní typ povodně *** Ministerstvo zemědělství České republiky5 Zdroj: VLASÁK6 a autor

Město Písek, které má vodočet umístěn ve výšce 353,9 m n. m., se v tento den stává součástí Vodního díla Orlík, protože ve 12:30 h hladina vody přehrady překročila kótu 354 m n. m. Následující den je zjištěno, že hladina dosáhla výšky 355,49 m n. m., tj. o 149 cm nad kótou maximálního vzdutí a je v tzv. neovladatelném prostoru nádrže. Řeka Blanice kulminuje kolem 1 hodiny ranní ve výšce 427 cm, tj. cca 400 m3s-1. Skalice má nejvyšší hladinu v 10 hodin, a to ve výšce 406 cm (cca 180 m3s-1). Následně Lomnice kulminuje ve 12 hodin, a to ve výšce hladiny 361 cm (cca 160 m3s-1). Naměřené hodnoty vodních toků v ORP Písek jsou uvedeny na obrázku 2.

5 ČESKO. MINISTERTSVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESK0 REPUBLIKY. Shrnutí povodně – červen 2013 (podklad ÚPK, stav k 27.06.2013) [online]. MZe, ©2013 [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$ FILE/OTM_MZE_20130627.pdf. 6 VLASÁK, T. Přehled a klasifikace historických povodní v povodí Otavy [online]. Český hydrometeorologický ústav, ©2006 [cit. 2017-09-04]. Dostupné na: https://is.muni.cz/el/1431/jaro2006/Z0120/vlasak.pdf.

Obr. 2 Naměřené nejvyšší výšky hladin vodních toků při 2. vlně povodní Zdroj: Okresní úřad Písek4 a autor

Na území okresu Písek došlo ke třem situacím, kdy musely být rybníky řízeně prohrábnuty (řízeně protrhnut rybník). 12 rybníků se samovolně protrhlo, 18 vodních ploch bylo povodní poškozeno těžce a 55 lehce. Město Písek v tomto výčtu má 16 rybníků. Škody vznikly na čističkách odpadních vod, 10 pozemních komunikacích I. až III. třídy (nebyly pojištěny), 10 místních komunikacích a 16 silničních mostech, 20 významných památkách (škoda cca 13 mil Kč), energetických soustavách (elektrická energie a plyn), 12 580 ha zemědělských ploch (škoda cca 45-50 mil Kč) a na majetku městu Písek vznikla cca 200 mil Kč škoda, která také byla soudně vymáhána. Souhrn činností a škod je uveden v následující tabulce 2.

Tabulka 2 – Činnosti, síly a prostředky prováděné a použité při 2. vlně povodní město okres Činnost ORP Písek Písek Písek Evakuováno osob cca 5000 cca 5876 cca 6044 vrtulníkem 45 73 Zachráněno osob 139 člunem 32 66 Evakuováno zvířat z chovů prase 0 19 19 (ks) skot 0 42 42 prase 0 7 7 Uhynulých zvířat (ks) pes 0 2 2 Zatopené zpracovatelských 3 4 4

město okres Činnost ORP Písek Písek Písek závodů (bourárny a přípravny masa) další budovy, stavby a 47 ? ? haly bytových a rodinných 177 ? 361 domů Konfiskáty živočišných maso 4 1 5 potravin (tuna) ostatní potraviny 1 0,4 1,72 řízená prohrábka 0 0 3 Počet poškozených protržené hráze 0 4 12 rybníků těžce 1 10 18 poškozené lehce 10 39 55 silnice I.-III. třídy 1 8 10 místní komunikace 1 5 10 Počet poškozených silničních mostů 2 5 16 ČOV 1 9 10 Odhad škod na památkách (Kč v tisících) 12.780,- 900,- 13.680,- Odhad škod na majetku celkem (Kč v tisících) 658.364,- 1.385.243,- 1.583.901,- Počet mrtvých osob 0 2 2 počet JPO 17 32 53 hasiči počet osob 157 ? 461 Zasahující osoby policie (policistů 54 ? 229 a strážníků) ozbrojené síly 78 ? 284 mobilní požární technika 20 ? 84 čerpadla (všechny druhy) 7 ? 24 přenosné a přívěs. stroje 15 ? 38 čluny (PČR, AČR, JSDH) 4 5 5 Zasahující a použité vrtulníky (2 PČR, 1 AČR) 3 3 3 prostředky vysoušeče 16 128 156 speciální technika AČR 6 ? 20 speciální prostředky AČR 2 ? 5 další prostředky AČR 24 ? 62 Zdroj: Okresní úřad Písek4 a autor

2.3 Povodeň v roce 2006, velké sněhové srážky, náhlá oteplení a ptačí chřipka

V roce 2006 došlo v období od 25. března do 5. dubna k povodni na velké části území České republiky a širšího území střední Evropy. Způsobila je kombinace vydatných srážek a prudkého oteplení, které vedlo k rychlému tání bohaté sněhové pokrývky (v nočních hodinách nedocházelo k ochlazení pod bod mrazu). V jižních Čechách hejtman kraje na období od 30.03. do 28.04. vyhlásil stav nebezpečí pro 5 obcí s rozšířenou působností, a to Dačice, Jindřichův Hadec, Soběslav, Tábor a Třeboň. Přes jejich území tekly rozvodněné řeky Lužnice a Dyje i s jejich přítoky. Následně 2. dubna vláda vyhlásila nouzový stav i pro celé území Jihočeského kraje.

V tom samém období se v jižních Čechách na řece Vltavě, a to ve městě České Budějovice, v Bavorovicích u města Hluboká nad Vltavou a na Vodním díle Orlík ve správním obvodu ORP Písek vyskytovaly labutě nakažené virusem ptačí chřipky typu H5N1. Ve správním obvodu ORP Písek v okolí Vodního díla Orlík obce řešily spíše tento problém než samotné povodně, které nebyly nijak katastrofické. Starosty postižených obcí byly aktivovány skupiny dobrovolníků a připravovala se různá veterinární opatření. Ta byla projednána úředníky veterinární správy na shromáždění starostů a úředníků celého okresu Písek již v závěru roku 2005. Pracovní skupina krizového štábu určené obce Písek v průběhu krizového stavu nepřetržitě registrovala informace a úkoly. Reagovala na některá rozhodnutí hejtmana a podávala pravidelná hlášení krizovému štábu Jihočeského kraje. Poznatky z činnosti krizového štábu a veterinárních opatření byly zdokumentovány a předneseny na jednání bezpečnostní rady určené obce.

2.4 Povodeň 2009, poplašné zprávy a předzvěst prasečí chřipky

Povodně v roce 2009 na území JčK byly způsobeny převážně přívalovými (bleskovými) srážkami. Zasahovaly především povodí menších toků a vlivem odtoku ze zasažených území docházelo následně ke zvyšování hladin a k rozlivům významných vodních toků. V důsledku srážek z 22. na 23.06. došlo k významným vzestupům hladin vodních toků pramenících na Šumavě a v Novohradských horách (srážkové úhrny 50 až 70mm, v maximech 100mm/24hod). V následujících dnech se začala situace na tocích v Novohradských horách zklidňovat (ORP Trhové Sviny, Kaplice, České Budějovice). Na vodních tocích na Šumavě však docházelo vlivem dalších srážek (srážkové úhrny 20 až 50mm/24hod) i nadále ke zvyšování hladin a průtoků. K vyhrocení situace došlo zejména na Volyňce, Zlatém potoce a Blanici a jejich přítocích (ORP Vimperk, Prachatice, Strakonice, Vodňany, Písek). V noci z 27. na 28.06.2009 se po dalších srážkách (srážkové úhrny kolem 50 až 70mm/24hod) zaplnil retenční prostor vodní nádrže Husinec a voda nekontrolovatelně odtékala z nádrže přes přelivy. Pro co nejrychlejší uvolnění retenčního prostoru s ohledem na nepříznivou meteorologickou předpověď byla 28.06.2009 Povodňovou komisí Jihočeského kraje schválena mimořádná manipulace na vodní nádrži Husinec. Díky vysoké nasycenosti povodí docházelo na Blanici i Otavě k výrazně pomalejšímu opadávání hladin, než u těchto toků bývá obvyklé.7 Při řešení krizové situace se v tomto roce začaly rozmáhat tzv. poplašné zprávy, a to především prostřednictvím jedné tiskové společnosti, od které přebíraly relevantní informace televizní kanály ČT 2, ČT 24, TV NOVA, Z1 a různá diskusní fóra a chaty, např. tn.cz. Ty způsobily, že občané ve městě Písku, a to především na sídlišti Portyč (cca 5500 obyvatel) a v ulici Čechova (mezi Starým a Novým mostem) začali stěhovat své provozovny a sklepní prostory. Na sídlišti i v dané ulici se nesla davová psychóza a panika. Občané v žádném případě nevěřili rozesílaným hromadným SMS zprávám z krizového štábu určené obce Písek a ani informacím základních složek

integrovaného záchranného systému, které působily přímo na místě události. Všechna dlouholetá práce v oblasti ochrany obyvatelstva z pozice Městského úřadu Písek, HZS JčK, Územního odboru Písek a Městské policie Písek byla nenávratně pryč. Skoro 2 tisíce obyvatel nebylo v danou chvíli schopno racionálně přemýšlet. Po necelých dvou hodinách bylo území, které v době povodní roku 2002 nejvíce trpělo, úplně vylidněno, bez osobních a nákladních vozidel.8 Co všechno musel krizový štáb učinit, aby uklidnil celou situaci ve městě Písku? Využil místní tisk, regionální rozhlas, své webové stránky a kabelovou televizi ke zveřejňování tiskových zpráv, a to jak tištěných, tak i mluvených. Rozesílal hromadné SMS zprávy a vylepoval informační letáky. Základní i ostatní složky integrovaného záchranného systému informovaly občany v místech, které měly být „fiktivně“ vážně postiženy mimořádnou událostí.8 Poznatky a zkušenosti byly předneseny na mezinárodní konferenci v Ostravě a následně vyšel článek v odborném časopise 112. 25. května 2009, tj. měsíc před povodněmi, byl v České republice potvrzen první případ chřipky „pandemic (H1N1) 2009“ (dříve prasečí, mexická) způsobené virem A(H1N1)v. Tímto virem byl nakažen 29letý pilot z Prahy, který se vrátil z New Yorku. Po vyšetření ve Fakultní nemocnici Motol byl odeslán do domácí izolace. 27. července Ministerstvo zdravotnictví ČR ohlásilo dalších 20 případů, což v tu dobu bylo už 63 nakažených osob tímto virem.

2.5 Povodeň 2013, vážně postižená obec Putim, přípravy na evakuaci obyvatel

Povodňová epizoda v roce 2013 byla způsobena vydatnými srážkami. V období od 29.05. do 05.06.2013 napršelo v Čechách v plošném průměru přes 100 mm, v některých oblastech až 180 mm. Z důvodu vydatných srážkových činností v Novohradských horách a na Šumavě (Prachaticko), které začaly dne 31.05.2013 a průběžně trvaly až do brzkých ranních hodin 04.06.2013 (místy až 50 mm za 24 h), došlo k výrazným vzestupům hladin všech toků v povodí Horní Vltavy. U vodních toků protékajících územím správního obvodu ORP Písek se jednalo v 1. fázi o řeku Skalici (Mirovicko), Lomnici a následně, tj. 2. fázi, řeku Blanici a Otavu, viz obrázek 3. Vzhledem k nasycení celého povodí vodou a k trvalým srážkám došlo také k naplnění Vodního díla Husinec. K největším škodám na majetku fyzických osob, obcí a měst došlo především kolem vodního toku Blanice, tj. město Protivín a obec Putim, a v místech s vydatnými lokálními srážkami.9 Obec Putim byla postižena obdobně jako při povodni v roce 2002.

8 KUDLÁK, A., HORÁK, J. Šíření poplašných zpráv hromadnými sdělovacími prostředky při povodni v roce 2009. In Sborník X. mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva – Dekontam 2011. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2011, s. 61-64, ISBN: 978-80-7385-096-8 (ISSN 1803-7372). 9 POVODÍ VLTAVY s. p., Zpráva o povodni Správce vodních toků V dílčích povodích Horní Vltavy, Berounky a dolní Vltavy, červen 2013 [online]. Praha, Povodí Vltavy, ©2013 [cit. 2013-08-30]. Dostupné z: http://www.pvl.cz/files/download/hydrologicke-informace/zpravy- o-povodni/2013-06-zprava-o-povodni-vt.pdf.

Obr. 3 Kulminace vodních toků ve správním obvodu ORP Písek Zdroj: Povodí Vltavy s. p.9, město Písek, město Protivín, obec Putim10

Ve správním obvodu ORP Písek byl od 2. do 19. června 2013 vyhlášen nejprve hejtmanem Jihočeského kraje stav nebezpečí a následně vládou ČR nouzový stav. V průběhu krizového stavu zasedaly povodňové komise měst a obcí, ORP Písek (2krát) a krizový štáb ORP Písek (9krát). Na území měst a obcí se používaly různé formy varování a informování. Například krizovým štábem ORP Písek byly rozesílány hromadné SMS zprávy: - 192 starostům obcí v jeho správním obvodu; - 6 755 občanům města Písku v zátopové oblasti a dalším přihlášeným. Krizový štáb ORP prostřednictvím svého tiskového mluvčího informoval obyvatele města i ve správním obvodu celkem 6 tiskovými zprávami a 11 informacemi ze zasedání povodňové komise města o své činnosti. Stálá služba zajistila 91 odchozích hovorů v délce cca 7 hodin na pevných linkách a 240 hovorů na mobilním telefonu. Příchozích hovorů na pevné lince bylo službou vyřízeno 326. Z pracoviště stálé služby bylo odesláno celkem 149 e-mailů, které se týkaly řešení krizové situace v rámci správního obvodu ORP Písek, z toho 17 bylo skupinových

(17 x 48 = 816). Dále bylo přijato 713 e-mailů, z toho bylo 448 zpráv od obcí a měst ve správním obvodu ORP Písek, 112 zpráv od Krizového štábu JčK, 108 zpráv od operačního a informačního střediska HZS JčK, 9 zpráv od Krajské hygienické stanice (děle jen „KHS“) JčK. V Záznamníku zpráv, nařízení a hlášení krizového štábu ORP Písek bylo zapsáno členy stálé služby 326 zpráv a ve Sběrači vztahujícím se ke krizovému stavu bylo zapsáno 389 odeslaných a přijatých důležitých dokumentů. Stálá služba krizového štábu odeslala 28 pravidelných hlášení krizového štábu ORP Písek Krizovému štábu JčK vždy k 07:00 h a 17:00 h, dále pak 19 pravidelných hlášení KHS JčK ke 13:00 h a 3 žádosti na dodání materiálu humanitární pomoci prostřednictvím PANELu nebo HZS JčK. V rámci humanitární pomoci bylo postiženým obcím dodáno 750 l desinfekčního prostředku SAVO, 320 l mycího prostředku, 490 ks mýdel, 128 ks košťat, 630 ks hadrů na mytí podlahy, 157 ks kbelíků, 134 ks lopat, 102 ks hrábí, 640 párů rukavic gumových, 600 párů rukavic jednorázových, 40 ks čističů studní, 90 párů holínek, 1 950 ks pytlů na odpad, 470 rolí ručníků papírových, 4 860 l balené vody a přes 2 000 ks protipovodňových pytlů tandemových s násypkami. Na řešení krizové situace ve správním obvodu ORP Písek se podílely (byly nasazeny): - HZS JčK (jednotky požární ochrany stanice Písek byly u 58 událostí, stanice České Budějovice u jedné události a stanice Týn nad Vltavou u 2 událostí); - Hasičská záchranná služba Správy železniční dopravní cesty provedla 2 zásahy; - jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí zasahovaly u 217 událostí, z toho jednotka požární ochrany města Písek byla přítomna u 62 událostí; - Policie ČR nasadila celkem 99 policistů, z toho 70 policistů služby pořádkové policie, 14 policistů služby dopravní policie, 13 policistů služby kriminální policie a vyšetřování a 2 policisty z územního odboru; použila 24 služebních motorových vozidel a 2 motorové čluny; - Městské policie Písek (28 strážníků, 2 osobní automobily) a Protivín (2 strážníci a 1 osobní automobil); - hasičská technika (cisternové automobilové stříkačky CAS = SCANIA, LIAZ, TATRA, AVIA apod., PS a PPS 12, 16, plovoucí čerpadla); - speciální technika, jako nákladní automobily Renault, Avia, Ford, Kia, Tatra, odvozní souprava dřeva (klaďák), traktory, kolové bagry, nákladní přívěs (návěs) cisternový na pitnou vodu apod.; - osobní vozidla, jako Škoda Octavia, Yeti, Fabia apod.; - protipovodňové pytle, stěny či jiné zábrany; - čerpadla kalová (220 V/380 V); - elektrocentrály a elektrogenerátory; - vysokotlaké čističe, vysoušeče, ventilátory; - motorové řetězové pily apod. Na území správního obvodu ORP Písek bylo starosty 6 postižených obcí díky vybřežení řeky Blanice, řízenému vypouštění rybníka Velký Potoční a místním vytrvalým srážkám rozhodnuto o provedení evakuace obyvatelstva. Jednalo se o město Protivín a obce Kestřany, Nerestce, Putim, Skály a Žďár, a to v těchto počtech: - Město Protivín 279 - Obec Kestřany 44

- Obec Nerestce 3 - Obec Putim 55 - Obec Skály 2 - Obec Žďár 8 Prvotní náklady na záchranné a likvidační práce byly od obcí a měst vyžadovány Krizovým štábem JčK, a to ve dvou termínech, tj. 06. a 19.06.2013. Krizový štáb ORP Písek byl vždy požádán o předání informace i prostřednictvím hromadných SMS zpráv. Celkové náklady byly obcemi vyhodnoceny na cca 5,3 mil. Kč.11 Byly evidovány škody na majetku 15 obcí, v celkové hodnotě 14,9 mil. Kč. V obcích bylo celkem 117 postižených domů.12

Závěr

K největšímu rozmachu budování protipovodňových opatření došlo v posledních dvaceti pěti letech, kdy Českou republiku postihlo hned několik významných a tragických povodňových událostí. Za období 2002 až 2013 bylo v Jihočeském kraji vybudováno více než 500 protipovodňových opatření za téměř 4 miliardy Kč. Tato částka se zdá být vysoká, ale ve srovnání například s povodňovými škodami z roku 2002 (15 miliard Kč) se tak již nejeví. Nejčastějšími typy realizovaných protipovodňových opatření byly tyto13:  odbahnění, rekonstrukce a revitalizace rybníků;  výstavba rybníků a vodních nádrží;  výstavba a rekonstrukce bezpečnostních přelivů a výpustí;  výstavba ochranných hrází;  úpravy manipulačních řádů rybníků;  studie odtokových poměrů vodních toků;  stanovení záplavových území rybníků;  zkapacitnění, opevňování, úpravy a prohrábky koryt vodních toků;  odvedení přívalových srážek mimo zastavená území obcí;  varovné protipovodňové systémy pro obce;  zpracování digitálních povodňových plánů. Ve správním obvodu ORP Písek ve sledovaném období bylo povodní postiženo 49 obcí a měst celkem 41. Z toho 10 obcí z Operačního programu Životního prostředí (realizování 15 projektů) vybudovalo protipovodňová opatření v hodnotě

11 KUDLÁK, A. Poznatky a zkušenosti z povodně 2013 ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek. In Protipovodňová ochrana 2013. Sborník z konference Protipovodňového vzdělávacího a výzkumného centra konaného dne 4.11.2013 v Hotelu Continental. Brno: Masarykova Univerzita, 2014, s. 46-56, ISBN 978-80-210-6746-2. Dostupné také z: http://pvvc.cz/ckfinder/userfiles/files/Sbornik_PVVC_Protipovodnova_ ochrana_2013_vcetne_obalky.pdf. 12 MĚSTSKY ÚŘAD PÍSEK. Zpráva o povodni na území obce s rozšířenou působností Písek ve dnech 02.06.-12.06.2013. Písek, ©2013. 13 VANČUROVÁ, M., PROKEŠOVÁ, R. a A. KUDLÁK. Využití finančních prostředků veřejných rozpočtů a prostředků z fondů EU na výstavbu protipovodňových opatření v Jihočeském kraji. In INPROFORUM 2014: Soubor vybraných příspěvků z konference s. 79-85. ISBN 978-80-7394-488-9.

75.407.279,- Kč. Dále 8 obcí realizovalo 11 projektů z Podpory obnovy, Odbahnění a rekonstrukce rybníků v hodnotě 38 011 711,- Kč a Grantového programu Jihočeského kraje v celkové hodnotě 2 639 636,- Kč. V současné době se uskuteční stavba protipovodňových opatření a částečného zatrubnění potoka Jiher (levý přítok řeky Otavy) ve městě Písku, a to u sídliště Portyč v délce 564 metrů a výšce zdi nad zemí 80-110 centimetrů. Stavba bude pořízena za cca 44 mil Kč, přičemž město Písek se bude podílet 6,2 mil Kč. Už dříve město objednalo a uhradilo 700 tisíc Kč za projektovou dokumentaci. Zkušenosti z krizových situací ukázaly, že v oblasti financování jejich řešení existuje u obcí řada nejasností a neznalostí. Vzniká pak mnoho problémů a nedorozumění. Z tohoto důvodu se v roce 2011 Město Písek rozhodlo zpracovat „Pomůcku o finančním zabezpečení krizových situací na úrovni obce“ a po dohodě s Krajským úřadem Jihočeského kraje ji vydat pro všechny obce a města v Jihočeském kraji. Pomůcka byla zpracována na základě novely zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) s platností od 1. ledna 2011 a představuje tím aktualizované pojetí finančního zabezpečení krizových opatření na úrovni orgánů krizového řízení. Účelem bylo především pomoci starostům obcí a jejich účetním či rozpočtářům získávat finanční prostředky, vytvářet rozpočty obcí se zaměřením na přípravu, řešení a odstraňování následků krizové situace. Zpracovaný dokument byl zaměřen především na obce I. a II. stupně a to z toho důvodu, že do konce roku 2010 nebyly povinny ve svém rozpočtu na příslušný kalendářní rok vyčleňovat: - objem finančních prostředků k zajištění přípravy na krizové situace; - účelovou rezervu na řešení krizových situací; - účelovou rezervu na odstraňování následků krizových situací. Bylo to dáno i tím, že mnoho obcí, a týkalo se to někdy i těch s rozšířenou působností, nebylo postiženo žádnou větší mimořádnou událostí či krizovou situací. Orgány krizového řízení si mnohokráte nepřipouštěly, že by se takováto událost mohla na jejich území vyskytnout či odehrát. Většinou hodnotily daný stav věci heslem: „Až se to stane, tak někde finanční prostředky nebo jiné zdroje najdeme.“ V současné době jsou zpracovány jednoduché karty zaměřené na činnost a logistickou podporu v oblasti ochrany obyvatelstva, a to obce, jednotek sborů dobrovolných hasičů obce, obecní policie, komunálních služeb a příspěvkové organizace, která poskytuje pečovatelské služby. Podklady z uvedených karet byly zapracovány do checklistu starosty obce pro řešení mimořádné události a krizové situace a do připravované metodiky řešící finanční zabezpečení krizových situací Ministerstvem vnitra - generálním ředitelstvím HZS ČR ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR14. Úkol vyhotovit tento dokument byl uveden v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 a opakovaně bylo upozorněno na jeho absenci v Auditu národní bezpečnosti. Město Písek v roce 2002 po povodni připravilo výdajovou část rozpočtu města na přípravu, řešení a odstraňování následků krizových situací a v září téhož roku jej zastupitelstvo pro kalendářní rok 2003 schválilo. V roce 2003 zřídilo pro občany města hromadné zasílání SMS zpráv, pořídilo základní materiál humanitární pomoci, a to i ve prospěch obcí ve správním obvodu ORP Písek. Městský úřad Písek od roku

14 KUDLÁK, Aleš. Ekonomika a logistika obce v oblasti ochrany obyvatelstva. Brno, 2015. Disertační práce Univerzita obrany, Fakulta vojenského leadershipu, Katedra krizového řízení.

2003 vybudoval pracoviště krizového štábu určené obce a posléze ORP Písek. Již v roce 2005 splňovalo současný standard (od roku 2010 je vybavenost u Městského úřadu Písek nadstandardní), který je uveden ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí vydaném 30. listopadu 2011.

Literatura

[1] ZUBRYCKI, Karla. The flood – drought pendulum: How watershed management affects public health. Winnipeg, Canada: International institute for sustainable development, (2012). [2] WILBY, Robert, L., & KEENAN, Rod. Adapting to flood risk under climate change. Progress in Physical Geography. 2012, Vol 36, 3: pp. 348-378. ISSN: 0309-1333, online ISSN: 1477-0296. [3] Co způsobily povodně v Jižních Čechách. Českobudějovické listy. 2002, roč. 11, č. 195, s. 13. ISSN 1210-5023. [4] OKRESNÍ ÚŘAD PÍSEK. Souhrnná zpráva o povodni srpen 2002 okresu Písek. Písek, ©2002. [5] ČESKO. MINISTERTSVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESK0 REPUBLIKY. Shrnutí povodně – červen 2013 (podklad ÚPK, stav k 27.06.2013) [online]. MZe, ©2013 [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove _komise/$FILE/OTM_MZE_20130627.pdf. [6] VLASÁK, T. Přehled a klasifikace historických povodní v povodí Otavy [online]. Český hydrometeorologický ústav, ©2006 [cit. 2017-09-04]. Dostupné na: https://is.muni.cz/el/1431/jaro2006/Z0120/vlasak.pdf. [7] KRAJSKÝ ÚŘAD - JIHOČESKÝ KRAJ. Závěrečná zpráva o povodni na území Jihočeského kraje ve dnech 28.06. až 10.07.2009. České Budějovice, ©2009. [8] KUDLÁK, A., HORÁK, J. Šíření poplašných zpráv hromadnými sdělovacími prostředky při povodni v roce 2009. In Sborník X. mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva – Dekontam 2011. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2011, s. 61-64, ISBN: 978-80-7385-096-8 (ISSN 1803-7372). [9] POVODÍ VLTAVY s. p., Zpráva o povodni Správce vodních toků V dílčích povodích Horní Vltavy, Berounky a dolní Vltavy, červen 2013 [online]. Praha, Povodí Vltavy, ©2013 [cit. 2013-08-30]. Dostupné z: http://www.pvl.cz/files/download/hydrologicke-informace/zpravy-o- povodni/2013-06-zprava-o-povodni-vt.pdf. [10] MĚSTO PÍSEK. Standardizovaná hlášení v průběhu vyhlášeného krizového stavu. Krizový štáb ORP Písek, ©2013. [11] KUDLÁK, A. Poznatky a zkušenosti z povodně 2013 ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek. In Protipovodňová ochrana 2013. Sborník z konference Protipovodňového vzdělávacího a výzkumného centra konaného dne 4.11.2013 v Hotelu Continental. Brno: Masarykova Univerzita, 2014, s. 46- 56, ISBN 978-80-210-6746-2. Dostupné také z: http://pvvc.cz/ckfinder/userfiles/files/Sbornik_PVVC_Protipovodnova_ochrana_2 013_vcetne_obalky.pdf.

[12] MĚSTSKY ÚŘAD PÍSEK. Zpráva o povodni na území obce s rozšířenou působností Písek ve dnech 02.06.-12.06.2013. Písek, ©2013. [13] VANČUROVÁ, M., PROKEŠOVÁ, R. a A. KUDLÁK. Využití finančních prostředků veřejných rozpočtů a prostředků z fondů EU na výstavbu protipovodňových opatření v Jihočeském kraji. In INPROFORUM 2014: Soubor vybraných příspěvků z konference s. 79-85. ISBN 978-80-7394-488-9. [14] KUDLÁK, Aleš. Ekonomika a logistika obce v oblasti ochrany obyvatelstva. Brno, 2015. Disertační práce Univerzita obrany, Fakulta vojenského leadershipu, Katedra krizového řízení.