Proces Proces

PROCES

2010

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek – AKTUALIZACE 2010

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj

obcí a regionů, s.r.o. 28. 10. 2010

Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://www.rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].

Autorský kolektiv:  Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu  Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky, sociodemografický a ekonomický pilíř  Ing. Marcella Šimíčková, CSc. – environmentální pilíř  Aleš Hruška – organizace terénního průzkumu  Andrea Kozáková – sociodemografický a ekonomický pilíř  Ing. Ivana Foldynová – sociodemografický pilíř  Ing. Michal Popiolek – GIS a aktualizace datového modelu  Bc. Pavel Kukuliač – GIS a tvorba mapových výstupů  Ing. arch. Igor Saktor – problémy k řešení v rámci UPD

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obsah Úvod ...... 5 1 Metoda pro zpracování RURU a související legislativa ...... 6 1.1 Související legislativa ...... 6 1.2 Hruškova metoda ...... 8 1.3 Metodika pro SWOT analýzu ...... 13 1.4 Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek ...... 13 1.5 Aktualizace problémů k řešení ...... 14 2 Popis území a širší vztahy ...... 15 2.1 Stručná charakteristika území ...... 15 2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty ...... 17 3 Environmentální pilíř ...... 21 3.1 Horninové prostředí a geologie ...... 21 3.2 Vodní reţim ...... 26 3.3 Hygiena ţivotního prostředí ...... 35 3.4 Ochrana přírody, krajiny a památek ...... 40 3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 50 4 Sociální pilíř ...... 64 4.1 Technická infrastruktura ...... 64 4.2 Dopravní infrastruktura ...... 76 4.3 Sociodemografické podmínky ...... 93 4.4 Bydlení ...... 109 4.5 Rekreace ...... 117 5 Ekonomický pilíř ...... 129 5.1 Regionální ekonomika ...... 129 5.2 Trh práce ...... 133 5.3 Daňová výtěţnost ...... 145 6 Souhrn a vyváţenost pilířů ...... 152 6.1 Environmentální pilíř ...... 152 6.2 Sociální pilíř...... 154 6.3 Ekonomický pilíř ...... 157 6.4 Vyváţenost pilířů ...... 158 7 Problémy k řešení ...... 164 7.1 Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady ...... 167 7.2 Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území ...... 168 7.3 Střety záměrů na provedení změn v území s limity vyuţití území ...... 169 Pouţité zkratky ...... 171

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Seznam zdrojů a pouţitá literatura ...... 173 Přílohy ...... 174

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, coţ vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protoţe sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují moţnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udrţitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných sluţeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udrţitelné rozvoje území (dále jen RURU), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné moţnosti resp. cesty k udrţitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udrţitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních sluţeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s vyuţitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaţí pochopit směřování změn v prostředí a hledá moţné způsoby, jak podpořit ţádoucí a zmírnit neţádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uţivateli území. Cílem prostorového plánování je udrţitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURU nesmí být sloţitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, ţe pokud se pouţívá sloţitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální vyuţitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURU lze vyuţít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních sluţeb, případně jejich aktualizace. Je zde moţnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně vyuţít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, coţ právě RURU můţe poskytovat. Ve vyuţití RURU je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet jiţ na zpracování, tak lze předpokládat, ţe budou i výsledky vyuţívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, ţe respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich vyuţitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

1 Metoda pro zpracování RURU a související legislativa

1.1 Související legislativa Hruškova metoda pro zpracování rozboru udrţitelného rozvoje území (RURU) vychází ze „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a „Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška UAP. Udrţitelný rozvoj území „spočívá ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území“ (§ 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů vyuţití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje.; 2/ rozbor udrţitelného rozvoje území, který vyhláška UAP (část 2, § 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní reţim, hygienu ţivotního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity vyuţití území, ohroţení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres") Podobněji procesy zpracování RURU mapuje schéma uvedené na další stránce.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území

Vlastní Další údaje o území Údaje o území poskytované ze průzkumy ČSÚ, MF, úřady zákona Dot. šetření, práce a další ÚAP ÚPD rozhovory Aktualizace

Výkres hodnot Výkres limitů Aktuální datový model Výkres záměrů na provedení změn

Rozbor udrţitelného rozvoje území

Popis území

Témata Témata Témata pilíře: pilíře: pilíře: Veřejná dopravní Hospodářské Horninové prost. podmínky a geologie a technická PrůběţnýPROCES infrastruktura

Výstupy: Vodní reţim Socio-demograf. SWOT analýza podmínky Hygiena ţivotního prostředí Problémy k řešení Bydlení

Ochrana přírody a krajiny Rekreace a cestovní ruch

Zeměděl. půdní

Výstupy fond a pozemky

určené k plnění

SWOT analýza funkcí lesa

ilíř Problémy k řešení Výstupy:

SWOT analýza

Ekonomický pilíř Ekonomický Environmentální pilíř Environmentální Sociální p Sociální Problémy k řešení

Vyváţenost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů

Identifikace problémů a návrh jejich řešení

Výkres problémů k řešení v ÚPD 7

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

1.2 Hruškova metoda Hruškova metoda rovněţ zapracovává níţe uvedené dokumenty UUR a metodických doporučení MMR: ► „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/meto dika_UAP_20070809.pdf) ► „Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udrţitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) ► Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udrţitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a- metodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU)

Zdroj: Maier, 2009, str. 14.

Dále při konstrukci Hruškovy metody byla vyuţita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udrţitelného rozvoje rurálních oblastí podél „Ţelezné opony“ tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice aţ po bulharsko-řeckou

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. hranici1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce 1957. Ujednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, coţ znamená, ţe byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla pouţita 5 bodová škála:-2 aţ +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice pouţívá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body2. K daným podtématům, pokud to bylo moţné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice.

Téma Nejhorší situace -2 -1 0 1 2 Nejlepší situace

Geologicky Geologicky stabilní území Geologicky nestabilní území; (stabilní podloţí stabilní velký rozsah pro zakládání území poddolovaného staveb); Minimální vhodné pro území; velký podíl rozsah sesuvných zakládání území s a poddolovaných staveb radonovým území; území bez rizikem 1 radonového rizika Omezený výskyt loţisek nerostných Loţiska surovin, loţiska Významný výskyt nerostných nerostných nerostných Horninové prostředí a geologie a prostředí Horninové surovin surovin v surovin chráněných oblastech 1

1 Celý název projektu IRON CURTAIN: „Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies.” Project NQLRT-CT-2001-01401 (více na http://www.ironcurtainproject.com/). Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas”.

2 Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009): velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a ţádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převaţuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převaţují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převaţují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyváţený – některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Téma Nejhorší situace -2 -1 0 1 2 Nejlepší situace Nedostatek Dostatek vodních Výskyt vodních zdrojů a zdrojů a jejich povrchových jejich špatná dobrá kvalita, a kvalita, dostatečná podzemních nedostatečná ochrana vodních zdrojů vod ochrana vodních zdrojů zdrojů 1 Velký rozsah Nízký rozsah záplavových záplavových Vodní reţim Vodní oblastí, nízká oblastí, Vysoká Záplavové retenční retenční oblasti schopnost krajiny, schopnost krajiny, Absence Dostatečné protipovodňových protipovodňové opatření -1 opatření Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), Absence výskytu Kvalita překročení OZKO, nejsou ovzduší imisních limitů pro překročeny imisní ochranu zdraví lidí limity i pro ochranu ekosystémů a vegetace 1 Existence významných Staré zátěţe, Absence výskytu starých zátěţí a kontaminova starých zátěţí, kontaminovaných

Hygiena ţivotního prostředí ţivotního Hygiena né plochy, hospodárné ploch (např. nakládání s nakládání s skládek), odpadem odpady, vysoká nedostatečné (skládky) separace odpadu, míra recyklace odpadu, -1 Přírodní parky, Absence zvlášť přírodní rezervace chráněných a památky; Přírodní oblastí, Omezený Existence prostředí a výskyt, absence NATURA - EVL, jeho ochrana ÚSES, lokalit ptačí rezervace, NATURA, biosférická 1 rezervace;

přírody a krajiny a přírody Vysoká Existence rozmanitost devastovaných Biodiverzita a přírodního lokalit, Nízké ekologická prostředí a krajiny;

Ochrana Ochrana hodnoty stabilita Vysoké hodnoty koeficientu území koeficientu ekologické ekologické stability 1 stability

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Téma Nejhorší situace -2 -1 0 1 2 Nejlepší situace

Vysoké úbytky Orná půda - orné půdy, vysoká Dobré podmínky kvalita a míra nerušení půd pro zemědělství; změna a ekosystémů Minimální rozsah

rozlohy zemědělskou úbytků orné půdy,

výrobou 1 lesa Optimální hodnota Míra Podprůměrný míry zalesnění, zalesnění a podíl lesních půd, stabilní rozloha,

Zemědělský půdní fond a a fond půdní Zemědělský kvalita lesů nízká kvalita lesů vysoká kvalita

pozemky určené k plnění funkcí funkcí plnění k určené pozemky 2 lesů vysoký stupeň pokrytí území Vybavenost Nedostatečné obcí pokrytí veřejným sídel veřejnou vodovodem, vodovodem, malá vodovodní sítí, rozvodem míra plynofikace; vysoký stupeň plynu a Energetická plynofikace, elektrické soustav funguje spolehlivě energie nestabilně fungující energetická 1 soustava

Zcela Nedostatečně bezproblémové Technická infrastruktura Technická Kanalizační síť a napojení napojení pokrytí obcí na ČOV kanalizace na kanalizační sítí, ČOV případně lokánímí čističkami

Nedostatečně Kvalitní dopravní vybudována infrastruktura Dopravní silniční a (preference obsluţnost ţelezniční ţelezničních sítí), území infrastruktura, která není přetíţení hlavních přetíţená

silnic Dopravní infrastruktura Dopravní -1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Téma Nejhorší situace -2 -1 0 1 2 Nejlepší situace

Dostupnost ORP Špatná dopravní Dobrá dopravní veřejnou dostupnost, dostupnost, linkovou dopravou

-1 Výskyt periferních území s velkým Vyšší přírůstek,

Demo- úbytkem obyvatelstva, sociální obyvatelstva, příznivá věková situace a vznikající a struktura, vysoký sídelní rostoucí enklávy podíl obyvatel ţije struktura sociálního v menších a vyloučení středních městech zejména 1 Většinou dobrá

Vybavenost Špatná dostupnost demografické podmínky demografické - občanskou dostupnost školských a infrastrukturo školských a zdravotnických

Socio u a lokální zdravotnických zařízení a sociální zařízení a sociálních sluţeb; politika sociálních sluţeb Komunitní 0 plánování Vývoj Obce bez nové Obce s vyšším bytového výstavby bytového nárůstem fondu fondu 1 bytového fondu Stáří a Starý nekvalitní

Bydlení Mladší nebo kvalita bytový fond v renovovaný bytového nevyhovující bytový fond, fondu struktuře 0 Místa přetíţená a Vysoký rekreační devastovaná potenciál, Rekreační masovou rekreací rozmanitost potenciál a a cestovním rekreačních jeho vyuţití ruchem, nízký moţností v rekreační přírodě potenciál 1

Rekreace Dostatek Velikost a Nedostatek ubytovacích struktura ubytovacích kapacit v ubyt. kapacit, kapacit, Klesající dostatečné návštěvnost míra návštěvnost kvalitě, vyšší míra -1 návštěvnosti,

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Téma Nejhorší situace -2 -1 0 1 2 Nejlepší situace Ekonomika závislá na jednom Stabilní výrobci nebo na diverzifikovaná jednom odvětví, ekonomika, nerozvinutý sektor existence malého Regionální malého a a středního ekonomika středního podnikání, vysoká podnikaní, nízká míra míra podnikatelských podnikatelské aktivity, aktivity -1 Dostatečný počet Sniţující se počet pracovních míst, pracovních míst, nízká míra rostoucí nezaměstnanosti, Trh práce nezaměstnanost, nízký počet nedostatečný nezaměstnaných počet volných

Hospodářské podmínky Hospodářské na 1 pracovní pracovních míst 1 místo

Nízká daňová Vyšší daňová výtěţnost, nízký výtěţnost, veřejný rozpočet, moţnost Daňová nedostatečná spolufinancovat výtěţnost moţnost rozvojové projekty spolufinancovat s veřejných rozvojové projekty -2 rozpočtů

Přičemţ na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí.

1.3 Metodika pro SWOT analýzu Rovněţ při vyhodnocování jednotlivých témat je pouţito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příleţitosti, hrozby), přičemţ za silné a slabé stránky jsou povaţovány vnitřní vlastnosti území, příleţitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u siných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné vyuţít výroku SWOT z RURU zpracovaného v roce 2008.

1.4 Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněţ vhodné přihlédnout k příleţitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udrţitelného rozvoje území (+/-) se za kaţdou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváţenost vztahu územních podmínek pro

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. udrţitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udrţitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se kaţdá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváţenosti vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území. Moţné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu „Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území“. V kartogramu se uţijí tabulkou doporučené barvy, viz níţe:

Územní podmínky pro soudrţnost vyváţenost vztahu pro příznivé pro společenství územních podmínek ţivotní hospodářský obyvatel pro udrţitelný rozvoj prostředí rozvoj území území kategorie zařazení dobrý špatný Vyjádření v obce Z H S stav stav kartogramu 1 + + + Z, H, S ţádné 2a + + - Z, H S S 2b + - + Z, S H H 2c - + + H, S Z Z 3a + - - Z H, S H, S 3b - + - H Z, S Z, S 3c - - + S Z, H Z, H 4 - - - ţádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav

1.5 Aktualizace problémů k řešení Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů:

► Problémy, které jiţ byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se můţe jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. ► Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. ► Problémy, které přetrvávají. ► Nově se objevivší problémy.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

2 Popis území a širší vztahy

2.1 Stručná charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Písek se rozkládá téměř od středu aţ k severozápadnímu okraji Jihočeského kraje. ORP Písek je jedním ze 17 správních obvodů Jihočeského kraje. Na východě tvoří jeho přirozenou hranici řeka Vltava s údolní nádrţí Orlík, ze západu se do ní vlévá Otava dělící obvod na jiţní a severní část. Jeho povrch je tvořen mírně zvlněnou vrchovinou. Obyvatelstvo ţije ve 49 obcích, z nichţ 3 mají statut města (Protivín, Mirovice a Mirotice). Plochu je 742 km2, coţ představuje 7,4 % celkové rozlohy Jihočeského kraje. Téměř z 55 % z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda, z té více neţ tři čtvrtiny tvoří orná půda (třetí nejvyšší podíl v kraji). Město Písek na řece Otavě je často nazýváno „Jihočeskými Athénami“. V samotném městě i dalších obcích, lze nalézt řadu kulturních památek. Známou historickou památkou ve městě je především kamenný most, který je nejstarším dochovaným mostem v Čechách.

Obrázek č. 2.1.1:Mapa správního obvodu SO ORP Písek

Zdroj: UAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 2.1.1: Výměra obcí SO ORP Písek Název obce Výměra (ha) Výměra v (%) Předotice 214,57 2,89% Písek 631,53 8,51% Albrechtice nad Vltavou 366,83 4,94% Cerhonice 95,19 1,28% Čimelice 102,88 1,39% Číţová 360,51 4,86% Dobev 212,47 2,86% Drhovle 232,44 3,13% Heřmaň 70,67 0,95% Kestřany 200,58 2,70% Kluky 136,07 1,83% Králova Lhota 108,16 1,46% Lety 139,49 1,88% Mirotice 256,30 3,45% Mirovice 220,90 2,98% Mišovice 147,95 1,99% Myslín 41,35 0,56% Nevězice 98,14 1,32% Orlík nad Vltavou 90,11 1,21% Oslov 193,88 2,61% Ostrovec 206,10 2,78% Podolí I 89,43 1,21% Protivín 614,94 8,29% Putim 104,45 1,41% Raţice 106,91 1,44% Skály 177,34 2,39% Slabčice 174,97 2,36% Smetanova Lhota 130,37 1,76% Tálín 41,76 0,56% Vráţ 73,64 0,99% Vrcovice 55,24 0,74% Záhoří 147,15 1,98% Probulov 34,61 0,47% Horosedly 57,68 0,78% Koţlí 43,83 0,59% Rakovice 104,83 1,41% Boudy 100,07 1,35% Minice 35,40 0,48% Nerestce 46,73 0,63% Zvíkovské Podhradí 43,88 0,59% Křenovice 61,31 0,83% Olešná 52,49 0,71% Varvaţov 251,72 3,39% Paseky 251,86 3,40% Temešvár 53,41 0,72% Vojníkov 118,36 1,60% Dolní Novosedly 85,07 1,15% Vlastec 75,25 1,01% Ţďár 159,56 2,15% Celkem ORP 7418,37 Zdroj: UAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty Základním východiskem pro zpracování dokumentu k územnímu rozvoji SO ORP Písek jsou Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. Zpracovatelé vycházeli ze stávajícího Návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (2010), který stanovuje priority pro zajištění příznivého ţivotního prostředí, priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje a ukládá ► situovat rozvojové projekty zejména v rozvojových oblastech a rozvojových plochách vymezených v souladu s PÚR a ve vymezených rozvojových oblastech a rozvojových osách nadmístního významu, ► přednostně vyuţívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyuţívaných objektů (tzv. „brownfields“) a nezhoršit podmínky pro vyuţívání zastavěného území, ► zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace na území kraje v souladu se specifickými podmínkami v části území, kde převaţují přírodní hodnoty, atd. Návrh v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, upřesňuje republikové specifické oblasti, rozvojové oblasti a rozvojové osy a dále je doplňuje o rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti nadmístního, regionálního, významu, Stanovuje rovněţ zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. Na území SO ORP Písek vymezuje následující rozvojové oblasti a rozvojové osy a specifické oblasti nadmístního významu.

Rozvojová osa

Rozvojová oblast N – OB1 Písecko – Strakonicko je vymezena na území měst Písek, Protivín a Strakonice a v prostoru mezi nimi podél silnic I. třídy a ţeleznice. Je to oblast s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit. Návrh ZÚR pro ni stanovuje zásady pro rozhodování o změnách v území: ► podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB1 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a ţelezniční tahy s vazbou na Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Německo, ► podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Písek sever, Protivín sever a Strakonice východ a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Písek jih, Strakonice západ a Kestřany, ► v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Otavy a Blanice a přírodního parku Písecké hory věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny.

Současně stanovuje úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: ► řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R4 a S4, a dále koridorů silnic I. třídy I/20 (Plzeň), I/22 (Klatovy) a ţeleznice ČD 190 (Plzeň), ► zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB1, stanovit pravidla pro jejich vyuţití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, ► při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB1. Návrh ZÚR JČK dále vymezuje tři rozvojové osy nadmístního významu, jeţ se v různém rozsahu nacházejí na území SO ORP Písek. Pro tyto rozvojové osy ZÚR stanovují zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Specifická oblast nemístního významu

Rozvojová osa nadmístního významu N-OS1 Severojiţní – Pasovská

Rozvojová osa N – OS1 je vázána na dopravní koridory republikového významu R4 a S4, tvořené navrhovanou rychlostní silnicí R4 (Příbram – Nová Hospoda), v pokračování jako silnice I/4 (Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Stráţný – hranice ČR, dále Pasov) vyjma rozvojové oblasti N-OB 1.

Rozvojová osa nadmístního významu N-OS2 Severozápadní – Plzeňská

Rozvojová osa N – OS2 je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/20 (České Budějovice – Písek – Nová Hospoda - Plzeň), vyjma rozvojové oblasti republikového významu OB10 a rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB 1.

Rozvojová osa nadmístního významu N-OS4 Východní Písecko – Táborsko – Pelhřimovská

Rozvojová osa N – OS4 je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. Na území SO ORP byla dále vymezena I jedna specifická oblast nadmístního významu, pro kterou ZÚR stanovují zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí.

Specifická oblast nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko Specifická oblast N-SOB 1 Orlicko představuje území přilehlé Orlické nádrţi, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a přitom atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu. Návrh ZÚR Jihočeského kraje stanovuje tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: ► podporovat řešení směřující k vyváţenosti a únosnému zatíţení krajiny a vodní plochy se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního vyuţívání oblasti, ► podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich ţivotní úrovně formou vytváření nových pracovních příleţitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohroţených vysídlením, ► stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné vyuţití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatíţení přírody, krajiny a vodní plochy, ► podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění sluţeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě vyuţívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, ► podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu, ► podporovat zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství a zvláště likvidace odpadních vod, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v nádrţi a její následné rekreační vyuţití. Návrh ZÚR dále zpřesńuje vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č. 2.2.1: Rozvojové a specifické oblasti rozvojové osy na území SO ORP Písek pro rok 2010

Zdroj:ÚAP:ZÚR JČK. Výkres uspořádání Jihočeského kraje (výřez)

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Na území SO ORP Písek byly dále vymezeny ► rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení, ► plochy nadmístního významu komerční a průmyslové, ► rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci, ► plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu, ► plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu, ► plochy a koridory územního systému ekologické stability.

K realizaci rozvojových záměrů v daném území pak stanovuje úkoly pro územní plánování v souladu se zásadami udrţitelného a vyváţeného rozvoje území a zachování přírodních a kulturních hodnot území.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

3 Environmentální pilíř

3.1 Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Písek se rozkládá v severní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska patří toto území ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám, jeţ vytvářejí skalní základ – středočeskému plutonu a českému moldanubiku, které je přímým pokračováním šumavského moldanubika. Zatímco středočeský pluton je petrograficky velmi pestrý, ve sledovaném území se jedná především o ţuly, různé typy granodioritů a horniny ortorulového typu, české moldanubikum převáţně tvoří pararuly a migmatity. Zvětráváním těchto hornin se vytvářejí na většině území hlinito-písčitá eluvia a štěrkovito písčité zvětraliny. Zvětralinový plášť je překryt vrstvou převáţně kvartérních uloţenin malé mocnosti, svahovými sedimenty a v okolí vodních toků nivními sedimenty. Z inţenýrsko-geologického hlediska se jedná o zeminy málo stlačitelné, únosné, které umoţňují zakládaní staveb jiţ v malých hloubkách. Méně únosné zeminy se nacházejí především v údolních nivách, problémy se stabilitou území se mohou vyskytovat v okolí řeky Vltavy vzhledem ke srázům vltavského údolí. Problémem při plánování budoucí zástavby můţe být výskyt poddolovaných a sesuvných území. Před rozhodováním o jejich vyuţití pro zastavitelné a rozvojové plochy je nutno geologickým průzkumem prověřit jejich stabilitu.

Těţba nerostných surovin

Území ORP Písek není bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především stavební suroviny (stavební kámen, štěrkopísek a cihlářské suroviny), dále kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, ţáruvzdorné a keramické neţáruvzdorné jíly, křemen, vápenec a polymetalické rudy. Na území SO ORP Písek byly vymezeny dobývací prostory, loţiska nerostných surovin a chráněná loţisková území, jeţ jsou zakresleny v obrázku č. 3.1.1. Tabulka č. 3.1.1: Dobývací prostory na území SO ORP Písek Název obce Výměra obce (ha) A 057 (ha) A 057 (%) A 057 surovina Albrechtice nad Vltavou 3668,32 25,42 0,69 jíly ţáruvzdorné Horosedly 576,79 7,49 1,30 vápenec Lety 1394,86 15,73 1,13 cihlářská surovina Nerestce 467,34 3,01 0,64 cihlářská surovina Nerestce 467,34 2,11 0,45 vápenec Ostrovec 2060,97 6,14 0,30 biotitická ţula Písek 6315,35 5,13 0,08 cihlářská surovina Písek 6315,35 29,46 0,47 stavební kámen Předotice 2145,68 9,09 0,42 ţula ORP Celkem 74183,71 103,59 0,14 Zdroj: ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č. 3.1.1: Loţiska nerostných surovin, dobývací prostory a chráněná loţisková území

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podrobný přehled loţisek nerostných surovin – těţených i netěţených, velikost ploch jednotlivých loţisek a jejich podíl na výměře obcí kde se nalézají, udává Tabulka A1 v příloze. Ve sledovaném území byla vymezena chráněná loţisková území, jeţ uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.1.2: Chráněné loţiskové území (A058) Název obce Výměra obce (ha) A 058 (ha) A 058 (%) A 058 surovina Albrechtice nad Vltavou 3668,32 57,52 1,57 Stavební kámen Číţová 3605,10 62,77 1,74 Stavební kámen Dobev 2124,65 1,27 0,06 Štěrkopísky Písek 6315,35 5,14 0,08 Cihlářská surovina Předotice 2145,68 29,92 1,39 Stavební kámen ORP Celkem 74183,71 156,62 0,21 Zdroj: ÚAP Na správním území ORP Písek v současnosti probíhá povrchová těţba pouze v několika lokalitách.

Sesuvná a poddolovaná území

Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity vyuţití území. Území SO ORP Písek je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Výskyt poddolovaných území na území jednotlivých obcí a jejich plochy uvádí následující tabulka.

Tabulka č. 3.1.3: Poddolované území (A061) Název obce Výměra obce (ha) A 061 (ha) A 061 (%) Číţová 3605,10 10,60 0,29 Heřmaň 706,67 58,48 8,28 Paseky 2518,61 4,68 0,19 Písek 6315,35 23,39 0,37 Vrcovice 552,39 2,42 0,44 Záhoří 1471,49 4,05 0,28 ORP Celkem 74183,71 103,62 0,13 Zdroj: ÚAP Jediné sesuvné území v rozsahu 1,68 ha se nachází na katastrálním území obce s rozšířenou působností Písek. Na sledovaném území se dále nachází 14 starých důlních děl, z toho 12 na území ORP Písek a po jednom na území obcí Mirovice a Nevězice. Jako pozůstatek po důlní činnosti se na území obcí Mirovice, Paseky, Písek a Záhoří nacházejí haldy a odvaly na ploše cca 26,10 ha. Jejich rozsah na území jednotlivých obcí uvádí Tabulka A2 v příloze.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Indikátory

Podtémata Horninové Geologicky Obec prostředí a stabilní území Loţiska geologie vhodné pro nerostných Další jevy a komentáře zakládání surovin staveb Albrechtice nad Vltavou 2 1 2 Boudy 1 1 1 Cerhonice 0 1 -1 Čimelice 0 1 -1 Číţová 1 -1 2 Dobev 1 1 1 Dolní Novosedly 0 1 -1 Drhovle 1 1 1 Heřmaň 0 -2 1 Horosedly 1 1 1 Kestřany 2 1 2 Kluky 0 1 -1 Koţlí 0 1 -1 Králova Lhota 0 1 -1 Křenovice 0 1 -1 Lety 1 1 1 Minice 0 1 -1 Mirotice 1 1 1 Mirovice 1 0 1 Mišovice 0 1 -1 Myslín 1 1 1 Nerestce 1 1 1 Nevězice 0 1 -1 Olešná 0 1 -1 Orlík nad Vltavou 0 1 -1 Oslov 0 1 -1 Ostrovec 1 1 1 Paseky -1 -1 -1 Písek 1 -1 2 Podolí I 0 1 -1 Probulov 0 1 -1 Protivín 2 1 2 Předotice 2 1 2 Putim 0 1 -1 Rakovice 0 1 -1 Raţice 0 1 -1 Skály 0 1 -1 Slabčice 0 1 -1 Smetanova Lhota 0 1 -1 Tálín 1 1 1 Temešvár 0 1 -1 Varvaţov 0 1 -1 Vlastec 0 1 -1 Vojníkov 0 1 -1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podtémata Horninové Geologicky Obec prostředí a stabilní území Loţiska geologie vhodné pro nerostných Další jevy a komentáře zakládání surovin staveb Vráţ 0 1 -1 Vrcovice -1 0 -1 Záhoří -1 0 -1 Zvíkovské Podhradí 0 1 -1 Ţďár 0 1 -1 SO ORP Písek 0 1 0

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Relativně dostatečné zásoby stavebního Existence starých ekologických zátěţí – plošných kamene a štěrkopísku – zásoby postačující na poddolovaných území, jeţ znamenají určité omezení několik příštích desetiletí. vyuţití území. Existence dalších loţisek dosud netěţených. Omezený rozsah potenciálně sesuvných Výskyt poddolovaných území bodového charakteru, území. výskyt hald a odvalů. Převáţně dobré podmínky pro zakládání staveb. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Narušení ekologické stability území v důsledku Revitalizace/asanace území narušených těţbou. povrchové těţby v dalších lokalitách, resp. v chráněných územích. Další vyuţití výhradních loţisek nerostných Pomalé odstraňování starých ekologických zátěţí surovin. (haldy a odvaly). Střety návrhů/záměrů silnice I. třídy a zastavitelných Sanace starých ekologických zátěţí – hald a území s chráněným loţiskovým územím a loţisky odvalů. nerostných surovin.

Problémy k řešení v rámci územního plánování

Současně ZÚR ukládá pro plánování a vyuţívání území nových ploch pro těţbu nerostných surovin následující úkoly pro územní plánování. ► Vymezení a upřesnění v ÚPD jednotlivých obcí, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek. ► Po ukončení těţby je vţdy nutné plochy rekultivovat. V některých případech jiţ současné záměry představují střet v území, kdy záměr silnice I. třídy prochází chráněným loţiskovým územím (Lety, Mirovice). V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těţby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Písek. Rovněţ návrhy zastavitelných území na území ORP Písek zasahují do plochy loţiska nerostných surovin (Písek) a chráněného loţiskového území (Dobev, Písek). Vymezená loţiska, dobývací prostory a chráněná loţisková území představují územní limity, jeţ je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí. 25

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

3.2 Vodní reţim Území SO ORP Písek se rozkládá v povodí řeky Vltavy, která protíná východní část jeho území. Převáţní část správního území ORP leţí na levém břehu Vltavy, pouze obce Křenovice, Podolí I., Olešná a Slabčice leţí na pravém břehu. Územím dále protéká řada dalších drobných toků, z nichţ nejvýznamnější jsou řeka Otava a její severní přítoky Lomnice a Skalice, jiţní částí území protéká řeka Blanice. Významným vodním dílem na řece Vltavě je vodní nádrţ Orlík, jeţ tvoří severozápadní hranici území ORP. Dále se zde nachází i větší počet vodních ploch menších rozměrů. Rovněţ se zde vyskytují zdroje podzemních vod.

Vodní zdroje podzemní a povrchové vody

Vodní zdroje podpovrchových vod se nacházejí na celém území. Jejich rozsah a výskyt na území SO ORP Písek znárodňuje obrázek A3 v příloze. Vzhledem k tomu ţe z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je moţno v omezeném rozsahu vyuţívat pro místní zásobování (vydatnosti převáţně v rozsahu 0,5 – 2,0 l.s-1). Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro soustředěné jímání podzemních vod miocénní a kvartérní uloţeniny v povodí Otavy a Blanice. Mezi sedimenty s největší mocností a příznivými filtračními parametry byla zařazena i části území ORP Písek na území obcí (Vodňany) – Milenovice - Protivín, Myšenec – Heřmaň a Raţice- (Sudoměř), jeţ patří mezi oblasti perspektivního jímání podzemních vod. Návrh ZÚR JČK stanovuje v souladu s Plánem hlavních povodí ČR a se Směrným vodohospodářským plánem lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Na území ORP Písek byla vymezena územní rezerva pro lokalitu Myslín. Zahrnuje jednak území obce Myslín, dále i k. ú. sídel Boješice a Ohař na území obce Mirovice. ZÚR pro vyuţití dotčených ploch nenavrhují ţádné záměry republikového nebo nadmístního významu, které by znemoţnily jejich případnou realizaci a totéţ ukládá pro navazující ÚPD obcí v uvedených lokalitách. Ochrana jakosti vod je zaloţena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Písek byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o pouţívání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území ORP Písek zabírají zranitelné oblasti 60,8 % území v celkové rozloze cca 45115,7 ha. Jak ukazuje následující obrázek, sledované území je protkáno sítí převáţně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí cca 1119,26 km2.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č. 3.2.1: Vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP Písek

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Na sledovaném území se nachází velké mnoţství převáţně menších vodních nádrţí o celkové rozloze cca 2090,9 ha, coţ představuje zhruba 2,8 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí Tabulka A4 v příloze. Výskyt ploch vodních zdrojů povrchové vody včetně ochranných pásem (jev A047) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci ORP Písek uvádí následující tabulka.

Tabulka č. 3.2.1: Vodní zdroje povrchové vody stojaté včetně ochranných pásem (A 047) A 047 – Výměra A 047 - A 047 - Název Výměra A 047 - Název povrch. obce povrchové povrchové obce obce povrchové obce stojaté (ha) stojaté (ha) stojaté (%) (ha) stojaté (%) (ha) Albrechtice 3668,32 122,93 3,35 Slabčice 1749,68 45,45 2,60 nad Vltavou Číţová 3605,10 29,00 0,80 Temešvár 534,13 54,04 10,12 Koţlí 438,31 87,09 19,87 Varvaţov 2517,19 157,28 6,25 Nevězice 981,40 31,02 3,16 Vojníkov 1183,61 15,10 1,28 Olešná 524,91 29,36 5,59 Vráţ 736,41 5,45 0,74 Orlík nad 901,11 135,05 14,99 Vrcovice 552,39 0,13 0,02 Vltavou Zvíkovské Oslov 1938,77 132,99 6,86 438,85 84,64 19,29 Podhradí Ostrovec 2060,97 77,71 3,77 Ţďár 1595,56 0,00 0,00 ORP Podolí I 894,34 17,28 1,93 74183,71 1024,52 1,38 Celkem Zdroj: UAP, 2010 Nejrozsáhlejší vodní plochou, jeţ tvoří hranici v daném území, je Orlická přehrada. Byla napuštěna v roce 1963 a je největší nádrţí Vltavské kaskády. Délka a vzdutí na Vltavě je 56 km, na Otavě 22 km a na Lomnici 3 km. Nádrţ má kaňonovitý charakter se strmými břehy a je poměrně úzká. Maximální objem nádrţe je 704 mil. m3, plocha hladiny je 26,4 km2 a maximální hloubka je 71 m. Nádrţ plní jednak vodohospodářské funkce, protipovodňové i zvyšování průtoků, chov ryb, jednak plní i významnou rekreační funkci.

Záplavová území

Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným s výjimkou Vltavy a Otavy, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, coţ znamená limity pro vyuţití řady lokalit. Na území ORP Písek byla vymezena záplavová území na katastrálním území 25 obcí z celkového počtu 49 v celkové rozloze 2775,24 ha, coţ představuje cca 3,7 % celkové výměry území.

Tabulka č. 3.2.2: Záplavová území na správním území ORP Písek záplavová území A050 SO ORP Písek Výměra obce (ha) Q005 (ha) Q005 (%) Q020 (ha) Q020 (%) Q100 (ha) Q100 (%) ORP Celkem 74183,71 1334,04 1,80 2052,37 2,77 2775,24 3,74 Zdroj: ÚAP, 2010. Pozn.: Q100 – stoletá voda, Q20 – dvacetiletá voda, Q5 – pětiletá voda

Jejich výskyt na sledovaném území znázorňuje následující obrázek. 28

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č. 3.2.2: Záplavová území na správním území ORP Písek

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 3.2.3: Rozsah jevů A051 a A053 na správním území ORP Písek Aktivní zóna záplavového Území zvláštní povodně pod vodním Výměra Název obce území dílem obce (ha) A051 (ha) A051 (%) A 053 (ha) A 053 (%)

ORP Celkem 74183,71 1750,40 2,36 3351,46 4,52 Zdroj: UAP, 2010 Rozsah ploch záplavových území (A050), aktivní zóny záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053) v jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulkách A6, A6b a A7 v příloze. Jejich výskyt znázorňuje obrázek A8 v příloze. Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka č. 3.2.4.

Tabulka č. 3.2.4: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (A054) Název obce A 054 počet A 054 popis Písek 2,00 jez pohyblivý, ochranná hráz Protivín 3,00 jez pohyblivý Skály 1,00 jez pohyblivý ORP Celkem 6,00 Zdroj: UAP, 2010 V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (2007) byly zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Horosedly, Kestřany, Mirotice, Mirovice Myslín, Ostrovec, Písek Protivín, Putim, Smetanova Lhota a Ţďár. Pro většinu z nich - s výjimkou obcí Putim a Ţďár - byla následně navrţena v rámci moţností protipovodňová opatření. Obec Ţďár byla zařazena mezi obce, pro něţ nebyla navrţena opatření z důvodu komplikovanosti moţného řešení a nedostatku podkladů. Pro tyto obce se dále navrhuje zpracování samostatné studie. Na Území JČK bylo vymezeno 11 obcí jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi, které prakticky nelze technickými prostředky ochránit. Do této skupiny patří i obec Putim. U obcí Čimelice, Heřmaň a Varvaţov, jeţ byly původně zařazeny mezi nechráněné, nebo nedostatečně chráněné bylo zjištěno, ţe jsou zaplavovány pouze extravilánovými vodami nebo jejich ohroţení záplavami vyhovuje cílovému stavu a proto byly ze seznamu vyřazeny. V rámci Koncepce byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Na území ORP Písek se jedná především o lokality v povodí řeky Blanice, Otavy a Skalice. Příčiny jsou zpravidla nevhodné mostní konstrukce a úpravy břehů a koryta řek.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Indikátory

Podtéma

Výskyt povrchových Obec Vodní reţim Záplavové Další jevy a a podzemních oblasti komentáře zdrojů vod a jejich ochrana

Albrechtice nad 1 0 2 Vltavou Boudy -1 -2 2 Cerhonice 0 -1 1 Čimelice 0 1 -2 Číţová -1 -1 1 Dobev 1 0 2 Dolní Novosedly -1 -2 2 Drhovle -1 -2 2 Heřmaň -2 -2 -2 Horosedly -2 -2 -1 Kestřany 0 1 -2 Kluky -1 -2 2 Koţlí 0 2 -2 Králova Lhota 0 0 2 Křenovice -1 -2 2 Lety 0 0 2 Minice -1 -2 2 Mirotice -2 -1 -2 Mirovice -2 -2 -2 Mišovice -1 -2 2 Myslín -2 -2 -2 Nerestce -2 -2 -2 Nevězice 1 0 2 Olešná 2 1 2 Orlík nad Vltavou 1 2 -2 Oslov 1 1 1 Ostrovec -1 0 -2 Paseky -1 -2 2 Písek -2 -1 -2 Podolí I 0 0 2 Probulov -1 -2 2 Protivín -2 0 -2 Předotice 1 0 2 Putim -2 0 -2 Rakovice -1 -2 0

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podtéma

Výskyt povrchových Obec Vodní reţim Záplavové Další jevy a a podzemních oblasti komentáře zdrojů vod a jejich ochrana

Raţice 0 0 1 Skály -1 0 -2 Slabčice 0 0 2 Smetanova Lhota -1 -1 -2 Tálín 2 2 2 Temešvár 2 2 2 Varvaţov 1 1 -1 Vlastec -1 -2 2 Vojníkov 0 -1 2 Vráţ 1 0 2 Vrcovice -1 -2 0 Záhoří -1 -2 2 Zvíkovské Podhradí 2 2 2 Ţďár -2 -2 -2 SO ORP Písek -1 0 -1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dostatečný výskyt zdrojů povrchových a zejména Opakované záplavy zastavěných území. podzemních vod. Nekapacitní úpravy toku, existence řady zúţených Příznivý stav vodního reţimu v krajině. profilů. Existence oblasti perspektivního jímání Klesající retenční schopnost území v důsledku podzemních vod. vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. Vymezení lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Relativně nízké znečištění vodních zdrojů (především podzemních vod). Vzhledem k charakteru geologického podloţí Minimální rozsah plochy se svaţitou ornou omezené zdroje podzemních vod. půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových sráţek a vzniku lokálních povodní. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení neřešení opatření zejména v nedostatečně retenční a akumulační schopnosti území. chráněných územích. Obnova/budování drobných vodních nádrţí Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu s cílem omezení rozsahu povodní, zadrţování zúţeného profilu vodních toků - míst, která vody v území a zlepšení jeho retenční a omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních akumulační schopnosti. niv. Povolení další výstavby v územích ohroţených povodní. Další pokles retenční schopnosti území Realizace protipovodňových opatření. v důsledku vodní eroze území. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí. Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury.

Problémy k řešení v rámci územního plánování

V rámci ÚP jednotlivých obcí lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrţí k zadrţování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V rámci územních plánů obcí Myslín a Mirovice promítnout územní rezervu vymezené lokality pro akumulaci povrchových vod, jeţ byla vymezena v návrhu ZÚR JČK. V současnosti se zastavěná území v řadě případů nacházejí v záplavových územích. Na správním území ORP Písek se jedná o zastavěná území především v obcích Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Mirovice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota a Ţďár. V souvislosti s návrhy zastavitelných území na katastrálních územích obcí dochází k řadě střetů, které je třeba řešit/odstranit v jejich územních plánech. Jedná se o návrhy zastavitelných území, jeţ se nacházejí v záplavových územích v obcích Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Mirotice, Nerestce, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Ţďár. Obdobně je třeba řešit v rámci územních plánů obcí střety záměrů tras silnic (rychlostní silnice R4 a silnice I. třídy). Přitom jiţ v současnosti se některé úseky silnic I. a II. třídy nacházejí v záplavových územích. Silnice I. třídy prochází záplavovým

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

územím Q100 v obcích Mirovice, Písek, Protivín, Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 v obcích Písek, Putim, Varvaţov, Ostrovec. Další oblastí střetů a závad, jeţ je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a moţné budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje. V současnosti jiţ zastavěná území obcí Dobev, Drhovle, Písek, Protivín, Předotice, Putim, Temešvár zasahují do ochranného pásma vodního zdroje. Další návrhy zastavitelných území v obcích Dobev, Kestřany, Písek, Protivín a Putim opět zasahují do ochranného pásma vodního zdroje.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

3.3 Hygiena ţivotního prostředí Předmětem hodnocení hygieny ţivotního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých sloţek ţivotního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěţí a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s moţnými negativními dopady na ţivotní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Písek ilustruje následující obrázek.

Kvalita ovzduší

Ovzduší na převáţné části území SO ORP Písek je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O3 pro zdraví obyvatel na celém území, coţ platí i pro většinu ČR území a JČK. Horší situace je v obci s rozšířenou působností Písku. Zde jsou překračovány nejen imisní limity pro přízemní ozón (O3), ale i imisní limity pro ochranu lidského zdraví včetně mezí tolerance bez zahrnutí O3. Navíc na značné části území (cca 35 %) docházelo k překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu ekosystémů a vegetace, včetně zahrnutí přízemního ozonu (O3), na území města Písku i bez zahrnutí O3. Týká se to území obcí Číţová, Dolní Novosedlí, Drhovle, Kluky, Mišovice, Paseky, Písek, Protivín a Ţďár. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněţ v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích, ale i silnicích II. třídy zejména v případě, ţe komunikace prochází zastavěným územím.

Staré zátěţe a kontaminované plochy

Ještě méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěţí a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávaţnějším, na území 35 obcí se nachází celkem 81 starých skládek. Tabulka č. 3.3.1: A064 staré zátěţe území a kontaminované plochy A 064 Název A 064 Název A 064 A 064 Název obce Název obce (počet) obce (počet) obce (počet) (počet) Králova Smetanova Albrechtice nad Vltavou 4 1 Písek 10 0 Lhota Lhota Čimelice 1 Lety 1 Podolí I 2 Tálín 1 Číţová 1 Mirotice 2 Protivín 10 Temešvár 2 Dobev 3 Mirovice 4 Předotice 1 Varvaţov 1 Dolní Novosedly 3 Mišovice 1 Putim 1 Vlastec 1 Drhovle 3 Myslín 1 Rakovice 1 Vrcovice 2 Orlík Horosedly 1 nad 1 Raţice 3 Záhoří 5 Vltavou Zvíkovské Kestřany 5 Ostrovec 2 Skály 1 1 Podhradí Kluky 1 Paseky 2 Slabčice 2 ORP Celkem 81 Zdroj: UAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č. 3.3.1: Staré zátěţe, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, atd.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému vyuţití na území SO ORP Písek zabírají cca 106,27 ha, coţ představuje 0,14 % území. Na daném území se rovněţ vyskytuje 14 starých důlních děl, z toho 12 na území města Písek a zbývající dvě na území obcí Nevězice a Mirovice. Rozsah poddolovaného území činí cca 103 ha, tj. 0,13 % území.

Ostatní negativní faktory v území

Dalším faktorem, který můţe negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenţ stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího vyuţití. V daném území se nachází zařízení k likvidaci nebezpečného odpadu, sběr a skladování a vyuţívání odpadů uvedená v tabulce A9 v příloze. Dále se na území ORP Písek nacházejí dvě skládky. Pozitivní je, ţe kapacita pro skládkování je dostačující pro příští desetiletí. Pro hodnocení stavu odpadového hospodářství v rámci ORP Písek je jedním z indikátorů produkce komunálního odpadu a míra jeho vyuţití. Na základě údajů za rok 20063 lze provést alespoň rámcové srovnání mnoţství produkovaných komunálních odpadů (KO) v kg/osobu za rok za sledované území s průměrem za Jihočeský kraj, případně ČR. Produkce odpadů na 1 obyvatele ve SO ORP Písek činila 290,5kg/rok, zatímco celokrajný průměr na 1 obyvatele byl 383,5 kg/rok. Cíl Národního plánu odpadového hospodářství je 340kg/osobu za rok. Průměrná míra separace za Jihočeský kraj činila v uvedeném období 12,7 %, za ORP Písek jen 11,7 %, coţ je mírně pod krajským průměrem (hluboko pod dlouhodobým cílem SUR, jímţ je vyuţití 50 % materiálové sloţky odpadu). K negativním faktorům patří i skutečnost, ţe značná část území SO ORP Písek patří k oblastem s vysokým rizikem výskytu radonu.

3Rozbor udrţitelného rozvoje území Jihočeského kraje, 2009 37

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Indikátory

Podtémata Hygiena Staré zátěţe, Obec ţivotního Kvalita kontaminované Další jevy a prostředí ovzduší plochy, nakládání s komentáře odpadem (skládky) Albrechtice nad Vltavou -1 0 -2 Boudy 0 0 0 Cerhonice 0 0 0 Čimelice -1 -1 -1 Číţová -1 -1 -1 Dobev -1 0 -2 Dolní Novosedly -2 -1 -2 Drhovle -2 -1 -2 Heřmaň 0 0 0 Horosedly 0 0 -1 Kestřany -1 0 -2 Kluky -1 -1 -1 Koţlí 1 0 1 Králova Lhota 0 0 -1 Křenovice 0 -1 1 Lety -1 -1 -1 Minice 1 0 1 Mirotice 0 0 -1 Mirovice -2 -1 -2 Mišovice -1 -1 -1 Myslín 0 0 -1 Nerestce 0 0 0 Nevězice 0 0 0 Olešná 0 0 0 Orlík nad Vltavou -1 -1 -1 Oslov 0 -1 1 Ostrovec 0 0 -1 Paseky -1 -1 -1 Písek -2 -2 -2 Podolí I -1 -1 -1 Probulov 0 0 0 Protivín -2 -1 -2 Předotice 0 0 -1 Putim 0 0 -1 Rakovice 0 0 -1 Raţice -1 0 -2 Skály 0 0 -1 Slabčice 0 0 -1 Smetanova Lhota 0 -1 0 Tálín 0 -1 0 Temešvár -1 -1 -1 Varvaţov 0 0 -1 Vlastec -1 -1 -1 Vojníkov 0 0 0 Vráţ 1 0 1 Vrcovice 0 0 -1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podtémata Hygiena Staré zátěţe, Obec ţivotního Kvalita kontaminované Další jevy a prostředí ovzduší plochy, nakládání s komentáře odpadem (skládky) Záhoří -2 -1 -2 Zvíkovské Podhradí -1 -1 -1 Ţďár 0 0 0 ORP Celkem -1 -1 -2

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Na hodnoceném území prakticky nedochází (s výjimkou území ORP Písek) k překračování Míra separace a následného vyuţití komunálního imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s odpadu je niţší ve srovnání s krajským průměrem. výjimkou O3). Patří mezi SO ORP s nejvyšším počtem lokalit V obcích jsou zavedeny systémy separovaného evidovaných jako stará zátěţ a kontaminované sběru pro základní druhy odpadů plochy. Na území ORP Písek byla vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překračování imisních limitů pro lidské zdraví bez zahrnutí O3, Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i limity pro O3 a to pro lidské zdraví i na ochranu projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO ekosystémů a vegetace. (budování bioplynových stanic a kompostáren). Na 100 % území je překračován cílový imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví. V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Omezené vyuţití území a rizika spojená Sanace starých ekologických zátěţí – moţnost s existencí starých ekologických zátěţí v důsledku vyuţití prostředků z EU. jejich neřešení. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých odpadové hospodářství z Operačního programu zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. ŢP. Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic I. a Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti II.třídy (v souvislosti s vymezením rozvojové s dalším růstem dopravní intenzity na páteřních oblasti, rozvojových os a specifické oblasti na komunikacích. daném území). Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu.

Problémy k řešení

V rámci ÚP dotčených obcí, ve kterých frekventované silnice (I. a II. třídy) procházejí zastavěným územím, navrhnout moţná řešení (obchvaty, přeloţky) a zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické poţadavky. Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaţeno postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentaních jednotek na zpracování komunálního odpadu.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

3.4 Ochrana přírody, krajiny a památek

Zvlášť chráněná území a přírodní památky

Území SO ORP Písek se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází řada lokalit, jeţ jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické (např. povodí Otavy, Blanice) a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany.

Územní systém ekologické stability

Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA 2000. Je to soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Písek se nenachází velkoplošná zvlášť chráněná území ani CHKO. Přesto se zde nachází některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. Patří k nim národní přírodní rezervace Řeţabinec a Řeţabinecké tůně na území obcí Kestřeny, Putim a Raţice. Dále sem patří lokality vymezené v rámci evropské soustavy NATURA 2000, jeţ zahrnují jednak evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Jejich vymezení na území ORP Písek zachycuje následující obrázek. Vymezení lokalit NATURY a jejich rozsah na území jednotlivých obcí je uvedena v tabulkách v příloze A10 a A11.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č. 3.4.1: NATURA 2000 – ptačí oblasti a evropsky významné lokality

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jeţ zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území ORP Písek jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokality s výskytem chráněných rostlin a ţivočichů. Rozloha ÚSES na území ORP činí cca 7170,79 ha, coţ představuje téměř 10 % území (9,67 %). Ke stabilizaci systému přispívá i ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru, vymezené v rozloze cca 15915,7 ha, coţ představuje cca 21,45 % celkového území. Rozloţení prvků ÚSES na území SO ORP Písek ilustruje následující obrázek. Další významnou součástí ochrany přírody a krajiny na správním území ORP Písek je přírodní park, jenţ byl vyhlášen jako klidová zóna v oblasti Píseckých hor. Jeho rozlohu na území jednotlivých obcí udává následující tabulka.

Tabulka č. 3.4.1: Přírodní park Výměra parku Výměra parku Název obce Výměra obce (ha) Název parku v obci (ha) v obci (%) Albrechtice nad Vltavou 3668,32 Písecké hory 625,11 17,04 Dolní Novosedly 850,75 Písecké hory 2,38 0,28 Kluky 1360,67 Písecké hory 43,69 3,21 Paseky 2518,61 Písecké hory 2087,96 82,90 Písek 6315,35 Písecké hory 2148,08 34,01 Protivín 6149,39 Písecké hory 35,31 0,57 Tálín 417,61 Písecké hory 21,91 5,25 Ţďár 1595,56 Písecké hory 637,76 39,97 ORP Celkem 74183,71 5602,19 7,55 Zdroj: ÚAP, 2010. Přírodní park Písecké hory a národní přírodní rezervace na správním území ORP Písek jsou znázorněny na obrázku v příloze A12. Ochrana památek na území SO ORP Písek zahrnuje především městskou památkovou zónou v Písku a dále čtrnáct vesnických památkových zón. Mezi nemovité národní kulturní památky byl zařazen kamenný most v městě Písku, hrad Zvíkov v obci Zvíkovské Podhradí, v roce 2008 zámek Orlík a v letošním roce Zemský hřebčinec v Písku. Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a vymezení stávajících zranitelných území, jeţ významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 4.2. Ochrana ze zákona se rovněţ vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č. 3.4.2: Plochy a koridory ÚSES na území SO ORP Písek

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Koeficient ekologické stability

Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch.

Tabulka č. 3.4.2: Koeficient ekologické stability – vývoj 1999-2009 Rok Rok Název obce 1999 2007 2009 Název obce 1999 2007 2009 Albrechtice Oslov nad Vltavou 1,07 1,12 1,12 1,47 1,48 1,48 Boudy 1,29 1,33 1,33 Ostrovec 2,83 2,87 2,89

Cerhonice 0,69 0,7 0,71 Paseky 5,49 5,56 5,56 Čimelice 0,58 0,61 0,61 Písek 1,52 1,56 1,55 Číţová 1,67 1,69 1,69 Podolí I 2,17 2,21 2,22 Dobev 0,69 0,78 0,78 Probulov 0,34 0,38 0,38 Dolní Protivín Novosedly 0,41 0,43 0,43 0,73 0,76 0,76 Drhovle 0,57 0,65 0,65 Předotice 0,69 0,74 0,74 Heřmaň 0,68 0,84 0,84 Putim 0,87 0,89 0,89 Horosedly 0,23 0,25 0,24 Rakovice 0,64 0,67 0,68 Kestřany 0,88 1,01 1,01 Raţice 0,46 0,48 0,48 Kluky 0,55 0,57 0,57 Skály 1,01 1,06 1,06 Koţlí 1,96 2,04 2,04 Slabčice 1,14 1,15 1,16 Králova Smetanova Lhota 0,73 0,77 0,77 Lhota 1,03 1,05 1,05 Křenovice 0,75 0,8 0,8 Tálín 0,8 0,83 0,83 Lety 0,77 0,83 0,83 Temešvár 4,23 4,29 4,29 Minice 0,69 0,7 0,7 Varvaţov 3,91 3,94 3,95 Mirotice 0,57 0,63 0,63 Vlastec 0,34 0,34 0,34 Mirovice 0,26 0,26 0,26 Vojníkov 1,98 1,99 1,98 Mišovice 0,57 0,59 0,59 Vráţ 1,96 1,99 2,02 Myslín 0,37 0,41 0,41 Vrcovice 0,71 0,73 0,72 Nerestce 0,22 0,24 0,24 Záhoří 0,35 0,36 0,36 Zvíkovské Nevězice 0,91 0,92 0,92 Podhradí 4,9 4,96 4,96 Olešná 0,66 0,67 0,67 Ţďár 1,6 1,77 1,79 Orlík nad SO ORP Vltavou 2,73 2,82 2,82 Písek 1,26 1,3 1,3

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: Koeficient ekologické stability byl dále vyuţit pro hodnocení ekologické stability.

Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP ilustruje následující obrázek.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Písek

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Indikátory

Podtémata

Ochrana přírody Biodiverzita a Obec Přírodní prostředí a krajiny ekologická Další jevy a komentáře a jeho ochrana stabilita území

Albrechtice 1 nad Vltavou 1 1 Boudy -2 -2 -1 Cerhonice -1 2 -2 Čimelice -1 -2 0 Číţová 1 2 1 Dobev 0 -2 1 Dolní -2 -2 -2 Novosedly Drhovle 0 -2 1 Heřmaň 1 -2 2 Horosedly -2 -2 -2 Kestřany 2 1 2 Kluky -1 -1 -1 Koţlí 2 2 1 Králova Lhota -2 -2 -2 Křenovice -2 -2 -2 Lety -2 -2 -2 Minice -2 -2 -2 Mirotice -2 -2 -2 Mirovice -2 -2 -2 Mišovice -2 -2 -2 Myslín -1 -2 0 Nerestce -2 -2 -2 Nevězice 0 2 0 Olešná -1 -2 1 Orlík nad 2 2 2 Vltavou Oslov 2 2 2 Ostrovec 1 2 1 Paseky 2 2 2 Písek 1 2 1 Podolí I 0 -2 1 Probulov -2 0 -2 Protivín -1 -2 1 Předotice -1 -2 -1 Putim 0 -1 1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podtémata

Ochrana přírody Biodiverzita a Obec Přírodní prostředí a krajiny ekologická Další jevy a komentáře a jeho ochrana stabilita území

Rakovice -2 -2 -1 Raţice -1 -1 -1 Skály 0 -1 1 Slabčice 0 -2 1 Smetanova 1 2 -1 Lhota Tálín -1 0 -1 Temešvár 1 -2 2 Varvaţov 2 2 2 Vlastec -2 0 -2 Vojníkov 1 2 1 Vráţ 2 2 2 Vrcovice 0 -2 1 Záhoří -1 -2 0 Zvíkovské 2 2 2 Podhradí Ţďár 1 2 1 ORP Celkem 0 1 0

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich nějakou formou ochrany přírody a krajiny. pomalá realizace. Vzhledem k relativně rozsáhlým územím Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných s různým typem ochrany v území existuje řada druhů ţivočichů a rostlin (národní přírodní závad z důvodu jejich narušení zástavbou a rezervace, lokality soustavy NATURA 2000). komunikacemi.

Nevhodné způsoby hospodaření na některých Vymezení přírodního parku Písecké hory. zemědělských pozemcích a některých rybnících.

Vymezení sítě územního systému ekologické Pokles koeficientu ekologické stability na území stability s dalšími prvky ÚSES. SO ORP.

PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji Rozvoj cestovního ruch daný výskytem řady zastavitelných území a dopravní infrastruktury by přírodních území a prvků cenných pro ochranu znamenala další zásahy do chráněných území a přírody a krajiny. jejich prvků včetně biocenter a biokoridorů. Negativní dopady plánovaného rozvoje Jednoznačné vymezení chráněných území rekreačních a dalších aktivit v oblastech cenných v ÚPD jednotlivých obcí. pro ochranu přírody a krajiny. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace Výskyt loţisek v chráněných územích – riziko nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho budoucí těţby spojené s celkovým nárůstem fungování. zatíţení území. Vyuţití územního plánování Povolování výstavby ve volné krajině (mimo k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku zastavěná území obcí), degradace krajinného ekonomického a sociálního rozvoje území. rázu výstavbou nevhodných staveb. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich Růst intenzity automobilové dopravy na účasti na ochraně přírody a krajiny. páteřních komunikacích.

Problémy k řešení

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

NATURA 2000 se objevují v obcích Číţová, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Varvaţov, Vráţ, Zvíkovské Podhradí a s evropsky významnou lokalitou NATURA 2000 v obci Ţďár. . Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Návrh ZÚR JČK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridoru

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob vyuţívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převaţujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.

Zemědělský půdní fond

Na správním území ORP Písek patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Na základě srovnání základních údajů o orné půdě na území jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje lze SO ORP Písek hodnotit následovně. Z hlediska rozlohy orné půdy se rozlohou 29714,8 řadí na třetí pozici za SO ORP Tábor a České Budějovice. Podílem orné půdy na celkové rozloze ve výši 41,3 % zaujímá 6. místo a patří do skupiny, jejíţ podíl je výrazně nad krajským průměrem (31,2 % z rozlohy kraje).

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 3.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2000 – 2010 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna SO ORP 2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Blatná 11141,3 10949,6 44,3 43,5 -191,7 -1,7 České 36680,2 35626,2 39,9 38,7 -1054,0 -2,9 Budějovice Český 11781,6 11205,3 10,5 10,0 -576,3 -4,9 Krumlov Dačice 20626,1 20568,2 46,8 46,7 -58,0 -0,3 Jindřichův 24987,7 24199,0 29,8 28,8 -788,7 -3,2 Hradec Kaplice 9586,4 9217,6 19,8 19,0 -368,8 -3,9 Milevsko 16375,6 15939,1 43,9 42,7 -436,5 -2,7 Písek 30204,9 29714,8 41,9 41,3 -490,1 -1,6 Prachatice 14284,7 13681,2 17,0 16,3 -603,6 -4,2 Soběslav 14019,4 13944,6 43,8 43,6 -74,8 -0,5 Strakonice 26394,4 25885,3 46,0 45,1 -509,1 -1,9 Tábor 44611,6 44101,7 44,5 44,0 -509,9 -1,1 Trhové Sviny 14734,0 14369,5 32,6 31,8 -364,6 -2,5 Třeboň 10682,6 10501,8 23,0 22,6 -180,8 -1,7 Týn nad 12628,7 12654,1 48,1 48,2 25,3 0,2 Vltavou Vimperk 4825,1 4384,9 9,3 8,5 -440,2 -9,1 Vodňany 7812,9 7713,3 45,5 45,0 -99,6 -1,3 Jihočeský 311377,1 304655,9 31,9 31,2 -6721,2 -2,2 kraj Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Rozloha orné půdy na území SO ORP Písek poklesla v období 2000 aţ 2010 o 1,6 %, coţ je méně neţ činil v uvedeném intervalu pokles za kraj jako celek. Z hlediska absolutního poklesu, jenţ činil 490,1 ha, nejvíce se na něm podílela ORP Písek, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 64,3 ha, další místa připadají obcím Kestřany (-58,3 ha), Protivím (-48,9 ha), Dobev (-47,2 ha) a Mirotice (-41,3 ha). K úbytkům vyšším neţ 30 ha došlo na území obcí Ţďár (-36,8 ha) a Albrechtice nad Vltavou (-33,16 ha). Přehled změn rozlohy orné půdy mezi lety 2000 a 2010 dle jednotlivých obcí uvádí následující tabulka.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 3.5.2: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2000 – 2010 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%]

Albrechtice nad Vltavou 1581,65 1548,49 43,07 42,17 -33,16 -2,1 Boudy 386,99 384,02 38,66 38,36 -2,97 -0,77

Cerhonice 507,46 505,83 53,37 53,21 -1,62 -0,32 Čimelice 511,98 510,05 49,76 49,56 -1,93 -0,38 Číţová 1122,14 1116,29 31,08 30,92 -5,86 -0,52 Dobev 1043,05 995,84 49,06 46,8 -47,21 -4,53

Dolní Novosedly 534,89 532,92 62,79 62,56 -1,97 -0,37 Drhovle 1237,61 1225,49 53,22 52,65 -12,11 -0,98 Heřmaň 336,83 310,58 47,76 44,04 -26,26 -7,8

Horosedly 417,9 406,35 72,39 70,38 -11,55 -2,76 Kestřany 914,3 855,98 45,53 42,58 -58,32 -6,38 Kluky 806,75 796,79 59,27 58,54 -9,96 -1,23 Koţlí 50,45 50,27 11,65 11,6 -0,18 -0,35

Králova Lhota 529,68 528,18 49,06 48,93 -1,5 -0,28 Křenovice 318,09 312,63 52,06 51,17 -5,46 -1,72 Lety 663,91 652,2 47,7 46,87 -11,71 -1,76 Minice 188,59 187,84 53,96 53,75 -0,76 -0,4 Mirotice 1371,86 1330,61 53,59 51,98 -41,26 -3,01 Mirovice 1568,45 1560,23 71,11 70,79 -8,22 -0,52 Mišovice 856,68 840,23 57,86 56,74 -16,45 -1,92 Myslín 272,39 264,43 65,4 63,65 -7,96 -2,92 Nerestce 334,5 333,95 71,47 71,38 -0,55 -0,16 Nevězice 466,3 464,72 47,32 47,2 -1,58 -0,34 Olešná 273,16 273,2 52,02 52,03 0,05 0,02 Orlík nad Vltavou 145,52 145,41 16,1 16,09 -0,11 -0,08 Oslov 707,16 705,72 36,5 36,43 -1,44 -0,2 Ostrovec 451,35 442,57 21,95 21,52 -8,78 -1,95 Paseky 331,72 328,15 13,18 13,03 -3,57 -1,08 Písek 1596,07 1531,79 25,24 24,23 -64,27 -4,03 Podolí I 216,97 214,22 24,21 23,9 -2,74 -1,27 Probulov 224,31 220,13 64,55 63,36 -4,18 -1,86 Protivín 2958,43 2909,5 48,2 47,36 -48,92 -1,65

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Předotice 1070,55 1063,67 29,15 28,97 -6,88 -0,64 Putim 431,09 433,82 41,41 41,67 2,74 0,63 Rakovice 568,4 562,56 54,25 53,7 -5,84 -1,03 Raţice 638,1 635,31 59,57 59,31 -2,8 -0,44 Skály 759,58 760,16 42,76 42,8 0,58 0,08 Slabčice 723,35 722,05 41,38 41,31 -1,3 -0,18 Smetanova Lhota 557,66 557,62 42,73 42,72 -0,05 -0,01 Tálín 190,66 190,61 45,54 45,53 -0,05 -0,03 Temešvár 76,05 75,95 14,46 14,44 -0,1 -0,13 Varvaţov 424,26 423,81 16,88 16,85 -0,45 -0,11 Vlastec 516,24 515,57 68,82 68,73 -0,67 -0,13 Vojníkov 351,97 352,58 29,85 29,94 0,61 0,17 Vráţ 197,77 194,84 26,85 26,4 -2,93 -1,48 Vrcovice 274,89 275,62 49,8 49,98 0,72 0,26 Záhoří 981,34 980,64 66,68 66,63 -0,69 -0,07 Zvíkovské Podhradí 47,28 46,8 10,84 10,72 -0,48 -1,01 Ţďár 539,1 502,27 33,71 31,45 -36,84 -6,83 SO ORP Písek 31275,2 30778,2 42,2 41,5 -496,9 -1,6 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Vývoj rozlohy orné půdy v letech 2008 - 2010 uvádí tabulky A13 a 14 v příloze. Vyplývá z nich zpomalení poklesu úbytků orné půdy na území SO ORP, kdy v uplynulých dvou letech pokles činil pouze necelých 60 ha, coţ představuje 0,2 % z celkové rozlohy orné půdy. Co se týče kvality půdy na území ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám, coţ ilustruje obrázek A15 v příloze. Podíl jednotlivých bonitních tříd na ploše orné půdy na území SO ORP Písek je následující. Z celkové rozlohy sledovaného území o výměře 74183,71 ha je neurčeno 29355,92 ha, coţ předstravuje cca 40 % území (39,57 %). Zbývající plochy byly zařazeny do jednotlivých bonitních ekologických jednotek dle třídy ochrany takto: I. třída ochrany – 2,75 % území, II. třída – 11,49 %, III. třída – 26,11 %, IV. třída – 6,26 % a V.třída – 13,8 %. Předpokladem zemědělského vyuţívání těchto půd jsou nezbytné investice do jejich odvodňování. Na území SO ORP Písek z celkové rozlohy 74183,71 ha spadá do území se změněným vodním reţimem (odvodněné plochy) plocha o rozloze 18670,39 ha, coţ představuje 25,17 % území. Délka odvodňovacího zařízení činí 230,36 km. Rozsah plochy odvodnění znázorňuje následující obrázek.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č. 3.5.1: Plochy se změněným vodním reţimem odvodněné

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Zastavěná půda

Významnou charakteristikou způsobu vyuţití území (a rovněţ sloţkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Písek se v období 2000-2010 nezměnil a činil pouze 1,4%, coţ je mírně nad krajským průměrem 1,1%. Zastavěná plocha za sledované desetiletí vzrostla pouze o 3ha na 1011,4ha celkem k 1. 1. 2010. Absolutní přírůstek zastavěné plochy na území jednotlivých obcí udává následující tabulka.

Tabulka č. 3.5.3: Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2000 – 2010 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%]

Albrechtice nad Vltavou 37,13 37,17 1,01 1,01 0,04 0,11 Boudy 7,86 8,07 0,79 0,81 0,21 2,64

Cerhonice 11,13 11,26 1,17 1,18 0,13 1,16 Čimelice 26,76 27,65 2,6 2,69 0,89 3,34 Číţová 30,61 32,17 0,85 0,89 1,56 5,1 Dobev 24,06 24,69 1,13 1,16 0,64 2,65

Dolní Novosedly 14 14,25 1,64 1,67 0,24 1,74 Drhovle 25,5 26,52 1,1 1,14 1,02 4 Heřmaň 9,46 9,69 1,34 1,37 0,23 2,43

Horosedly 7,57 7,59 1,31 1,31 0,02 0,24 Kestřany 24,08 24,17 1,2 1,2 0,1 0,4 Kluky 23,61 23,93 1,73 1,76 0,31 1,33 Koţlí 2,27 2,43 0,52 0,56 0,16 7,1

Králova Lhota 13,11 13,19 1,21 1,22 0,08 0,6 Křenovice 7,87 7,91 1,29 1,29 0,03 0,41 Lety 17,18 17,34 1,23 1,25 0,17 0,97 Minice 2,8 2,8 0,8 0,8 0 0 Mirotice 38,31 38,33 1,5 1,5 0,01 0,04 Mirovice 41,62 40,97 1,89 1,86 -0,64 -1,54 Mišovice 17,6 17,48 1,19 1,18 -0,12 -0,69 Myslín 7,81 6,99 1,87 1,68 -0,82 -10,54 Nerestce 6,53 6,54 1,4 1,4 0,01 0,17 Nevězice 9,81 10,25 1 1,04 0,44 4,51 Olešná 6,47 6,59 1,23 1,26 0,12 1,87

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Orlík nad Vltavou 10,77 9,85 1,19 1,09 -0,92 -8,54 Oslov 13,94 14,39 0,72 0,74 0,45 3,21 Ostrovec 17,81 17,95 0,87 0,87 0,14 0,77 Paseky 7,9 7,99 0,31 0,32 0,09 1,2 Písek 232,44 231,16 3,68 3,66 -1,28 -0,55 Podolí I 11,47 11,64 1,28 1,3 0,16 1,42 Probulov 4,63 4,7 1,33 1,35 0,07 1,49 Protivín 106,06 104,98 1,73 1,71 -1,08 -1,01 Předotice 24,81 25,51 0,68 0,69 0,7 2,82 Putim 13,51 14,19 1,3 1,36 0,68 5,03 Rakovice 14,04 14 1,34 1,34 -0,04 -0,3 Raţice 16,5 16,34 1,54 1,53 -0,15 -0,92 Skály 14,92 14,86 0,84 0,84 -0,06 -0,41 Slabčice 18,71 18,66 1,07 1,07 -0,05 -0,28 Smetanova Lhota 14,65 15,02 1,12 1,15 0,37 2,52 Tálín 7,52 7,59 1,8 1,81 0,07 0,95 Temešvár 3,73 3,78 0,71 0,72 0,05 1,45 Varvaţov 15,5 15,21 0,62 0,6 -0,29 -1,89 Vlastec 9,52 9,57 1,27 1,28 0,05 0,52 Vojníkov 7,83 7,89 0,66 0,67 0,06 0,73 Vráţ 7,62 7,66 1,03 1,04 0,04 0,47 Vrcovice 7,5 7,03 1,36 1,28 -0,47 -6,23 Záhoří 21,98 22,25 1,49 1,51 0,27 1,21 Zvíkovské Podhradí 4,76 4,83 1,09 1,11 0,07 1,55 Ţďár 11,92 11,9 0,75 0,75 -0,02 -0,14 SO ORP Písek 1033,0 1036,7 1,4 1,4 3,7 0,4 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Vzhledem k záměrům v rozvoji páteřní dopravní sítě a očekávanému ekonomickému rozvoji území lze v následujícím období očekávat mírný nárůst podílu zastavěného území v rámci SO ORP Písek.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Lesní porosty na území SO ORP Písek představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jeţ je vyšší neţ průměr ČR), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (34,8 % území). Rozsáhlé lesnaté oblasti na území Píseckých hor patří a ve střední části území mezi lesní ekosystémy, které mají vysokou ekologickou stabilitu (lesy přirozené a přírodě blízké). 56

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Ačkoliv zde lesní porosty převáţně spadají do kategorie lesů hospodářských (23570,19 ha), důleţitá je i jejich funkce ochranná (177,41 ha) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení. Lesy ochranné jsou zařazeny do kategorie 21a, coţ jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Lesy zvláštního určení na území ORP mají rozlohu1635,4 ha, z toho největší rozloha je zařazena do kategorie 32d - lesy slouţící lesnickému výzkumu a lesnické výuce a 32f - lesy pro zachování biologické různorodosti jako zdroj kvalitního reprodukčního materiálu. Rozlohu lesů dle jednotlivých kategorií znázorňuje následující obrázek.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č. 3.5.2: Lesy hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení

Na rozdíl od trendu ve vývoji orné půdy, výměra lesní půdy spíše stagnuje nebo mírně roste, jak uvádí následující tabulka. 58

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 3.5.4: Lesní půda v ha a změna rozlohy 2000 a 2010 v SO ORP Písek Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%]

Albrechtice nad Vltavou 1321,88 1349,04 35,99 36,74 27,16 2,05 Boudy 448,1 447,97 44,77 44,75 -0,13 -0,03

Cerhonice 236,79 239,45 24,9 25,19 2,66 1,12 Čimelice 132,13 140,45 12,84 13,65 8,32 6,3 Číţová 1863,25 1867,63 51,61 51,73 4,38 0,24 Dobev 503,79 518,47 23,69 24,37 14,69 2,92

Dolní Novosedly 56,32 59,6 6,61 7 3,28 5,82 Drhovle 545,69 598,09 23,47 25,7 52,4 9,6 Heřmaň 176,64 199,21 25,05 28,25 22,57 12,78

Horosedly 53,44 53,26 9,26 9,23 -0,18 -0,33 Kestřany 358,86 380,16 17,87 18,91 21,29 5,93 Kluky 250,83 273,61 18,43 20,1 22,78 9,08 Koţlí 94,19 97,89 21,76 22,58 3,7 3,93

Králova Lhota 228,17 233,48 21,14 21,63 5,31 2,33 Křenovice 177,55 183 29,06 29,95 5,45 3,07 Lety 346,14 348,37 24,87 25,03 2,23 0,65 Minice 107,93 108,68 30,88 31,1 0,75 0,7 Mirotice 371,81 388,96 14,52 15,19 17,15 4,61 Mirovice 203,46 204,47 9,23 9,28 1,01 0,5 Mišovice 399,33 400,26 26,97 27,03 0,93 0,23 Myslín 28,42 28,44 6,82 6,85 0,02 0,08 Nerestce 27,46 27,9 5,87 5,96 0,43 1,58 Nevězice 319,71 320,47 32,45 32,55 0,77 0,24 Olešná 144,8 144,74 27,58 27,56 -0,06 -0,04 Orlík nad Vltavou 432,31 433 47,82 47,9 0,69 0,16 Oslov 831,2 831,41 42,9 42,92 0,22 0,03 Ostrovec 1239,83 1243,23 60,3 60,47 3,4 0,27 Paseky 2062,53 2062,52 81,92 81,92 -0,01 0 Písek 2973,07 2981,53 47,01 47,15 8,46 0,28 Podolí I 516,4 516,78 57,61 57,66 0,38 0,07 Probulov 25,15 29,74 7,24 8,56 4,58 18,22 Protivín 1487,37 1508,58 24,23 24,56 21,21 1,43 Předotice 344,12 373,97 9,37 10,18 29,85 8,67

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Putim 185,19 185,24 17,79 17,79 0,05 0,03 Rakovice 286,66 299,58 27,36 28,6 12,92 4,51 Raţice 80,02 82,42 7,47 7,7 2,4 3 Skály 589,54 589,54 33,19 33,19 0 0 Slabčice 646,3 647,44 36,98 37,04 1,13 0,18 Smetanova Lhota 478,5 479,39 36,67 36,73 0,89 0,19 Tálín 54,59 54,59 13,04 13,04 0 0,01 Temešvár 326,18 326,45 62,02 62,07 0,28 0,08 Varvaţov 1656,66 1660,76 65,9 66,05 4,1 0,25 Vlastec 91,49 91,49 12,2 12,2 0 0 Vojníkov 651,81 651,08 55,29 55,28 -0,73 -0,11 Vráţ 359,15 364,45 48,76 49,37 5,3 1,48 Vrcovice 169,82 170,48 30,76 30,91 0,66 0,39 Záhoří 211,38 211,37 14,36 14,36 -0,01 -0,01 Zvíkovské Podhradí 239,53 240,52 54,9 55,12 0,99 0,41 Ţďár 785,18 786,73 49,1 49,26 1,55 0,2 SO ORP Písek 25120,4 25435,7 33,9 34,3 315,3 1,3 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Největší přírůstek lesní půdy v uvedeném období dosáhly obce Drhovle (52,4 ha) Albrechtice nad Vltavou (27,16 ha). Kluky (22,8 ha), Heřmaň (22,6 ha), Kestřany (21,3 ha) a Protivín (21,2 ha) a Mirotice (17,15 ha). Nejvyšší relativní přírůstek dosáhla obec Probulov. Její absolutní přírůstek 4,58 ha znamenal nárůst o 18,2 %. Otázka kvality lesních porostů je přinejmenším problematická. Na značné části území docházelo k překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu ekosystémů a vegetace, včetně zahrnutí přízemního ozonu (O3), coţ mohlo mít negativní dopady na lesní ekosystémy. Týká se to území obcí Číţová, Dolní Novosedly, Drhovle, Kluky, Mišovice, Paseky, Písek, Protivín a Ţďár. Lesní porosty jsou rovněţ zatěţovány nárůstem emisí s růstem intenzity dopravy, pokud je komunikace v bezprostřední blízkosti nebo vedena lesem.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Indikátory

Podtémata Zemědělskýpůdní fond a pozemky Orná půda – Míra Obec určené kvalita a Další jevy a zalesnění a k plněnífunkcí změna komentáře kvalitalesů lesa rozlohy

Albrechtice nad Vltavou 2 1 2 Boudy 2 1 2 Cerhonice 1 1 1 Čimelice 0 1 0 Číţová 2 2 2 Dobev 1 1 1 Dolní Novosedly 0 1 -1 Drhovle 1 1 1 Heřmaň 1 1 1 Horosedly 0 1 -1 Kestřany 1 1 0 Kluky 1 1 1 Koţlí 2 2 1 Králova Lhota 1 1 1 Křenovice 2 1 2 Lety 1 1 1 Minice 2 1 2 Mirotice 0 1 0 Mirovice -1 -1 -1 Mišovice -1 -1 1 Myslín -2 -2 -1 Nerestce 0 1 -1 Nevězice 2 1 2 Olešná 1 1 1 Orlík nad Vltavou 1 -1 2 Oslov 2 1 2 Ostrovec 2 1 2 Paseky 2 1 2 Písek 1 0 2 Podolí I 2 1 2 Probulov 0 1 -1 Protivín 0 0 1 Předotice 0 0 0 Putim 1 2 0 Rakovice 1 0 1 Raţice -1 0 -1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podtémata Zemědělskýpůdní fond a pozemky Orná půda – Míra Obec určené kvalita a Další jevy a zalesnění a k plněnífunkcí změna komentáře kvalitalesů lesa rozlohy

Skály 1 0 2 Slabčice 1 0 2 Smetanova Lhota 2 1 2 Tálín 0 1 0 Temešvár 2 1 2 Varvaţov 1 0 2 Vlastec 0 1 0 Vojníkov 2 1 2 Vráţ 2 1 2 Vrcovice 0 -2 2 Záhoří 0 1 0 Zvíkovské Podhradí 2 1 2 Ţďár 2 0 2 SO ORP Písek 1 0 1

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše Relativně nízká úrodnost půdy – půdy niţších území – s významnými ekonomickými bonitních tříd, klima. i ekologickými funkcemi. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování nadměrného znečištění ovzduší. vysokého podílu území. Omezené moţnosti hospodaření v lesích Významné funkce lesů zvláštního určení – pro ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního zachování biologické rozmanitosti, atd. určení. Nevhodná druhová skladba části lesních porostů. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Pokles kvality půd v důsledku především vodní Rozvoj ekologických forem hospodaření na půdě. eroze v důsledku častých povodní – pomalá realizace protipovodňových opatření. Zlepšování skladby lesních porostů při Zábory – trvalé odnětí ZPF v rámci modernizace obnově/zakládání nových porostů. dopravní infrastruktury. Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit – Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro sportovní areály apod. – v lokalitách s významnými zemědělskou činnost. mimoprodukčními funkcemi Výhledově významný hospodářský potenciál Další odnětí (zábory) půdy určené k plnění funkcí lesních porostů - rostoucí význam produkce dřevní lesa v důsledku rozvoje v N-OS8 hmoty. Poškozování lesních porostů okusem v důsledku Potenciál pro rozvoj individuální rekreace. přemnoţení zvěře.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace

Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí ► minimalizovat zábory zemědělské půdy vyšších tříd ochrany, ► minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit v rozvojové oblasti Písecko – Strakonicko. Současné střety návrhu zastavitelných území, jeţ zasahují do lesa by měly ve svých ÚP řešit obce Dolní Novosedly, Kestřany, Olešná, Písek, Protivín, Putim, Tálín, Varvaţov, Vráţ. Záměry v rozvoji dopravní infrastruktury, přesněji rychlostní silnice procházejí lesem na území obcí Cerhonice, Předotice, Nerestece, Rakovice, Boudy, Mirotice, Záměr silnice I. třídy prochází lesem v obcích Dobev, Písek, Lety, Králova Lhota, Orlík nad Vltavou, Předotice, Drhovle, Kestřany, Dolní Novosedly, Záhoří, Temešvár, Podolí I. a Křenovice. Záměr silnice II. třídy prochází lesem v obcích Paseky, Albrechtice nad Vltavou. Úkolem obcí by měla být minimalizace jejich negativních důsledků v daném území. Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na moţnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyuţívaných, erozně ohroţených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Vyhledávat a vymezovat nefunkční části ÚSES v lesních porostech.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

4 Sociální pilíř

4.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je především důleţitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Písek v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inţenýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a poţadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udrţitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění ţádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Písek. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek 4.1.1: Teplovodní, kanalizační, plynová a vodovodní síť na území SO ORP Písek pro rok 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Zásobování vodou

Většina obcí v rámci SO ORP Písek v současné době má zavedenu vodovodní síť, která však chybí v obcích Cerhonice, Kluky, Koţlí, Křenovice, Minice, Mišovice, Nevězice, Paseky, Smetanova Lhota, Varvaţov, Vojníkov, Vrcovice. Obec Nerestce má v plánu vystavět vodovodní síť příští rok, budou-li finance a v obci Lety je vodovodní síť zavedena jen do obecního úřadu. V rámci SO ORP Písek mají obce zavedenu vodovodní síť příbliţně v tomto rozsahu svého území: Albrechtice nad Vltavou (50%), Boudy (100%), Číţová (98%), Dobev (75%), Drhovle (30%), Heřmaň (100%), Kestřany (zaveden do 80%, vyuţívá 35%), Kluky (80%), Mirovice (80%), Orlík nad Vltavou (80%), Oslov (65-70%), Ostrovec (50%), Písek (100%), Podolí I (95%), Protivín (100%), Putim (97%), Raţice (100%), Skály (98 %), Slabčice (30%), Tálín (85-90%), Vlastec (50%), Vráţ (25%), Záhoří (60%), Zvíkovské Podhradí (100%), Ţďár (75%). U obcí Čimelice, Horosedly, Mirotice, Paseky, Temešvár není znám přesný podíl pokrytí, ale obce jsou ve značné části území pokryté a v obci Olešná se nachází soukromý vodovod patřící místnímu hotelu, ale není známo kolik domácností je přesně napojeno. V obcích Albrechtice nad Vltavou, Boudy, Číţová, Dobev, Drhovle, Horosedly, Lety, Mirotice, Protivín došlo od roku 2008 k prodlouţení vodovodní sítě, které bylo nejvýraznější v ORP Písek, přesně o 2,95 km (více viz tabulka č. B1 v příloze). Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Jejich přehled poskytuje následující mapa.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č. 4. 1. 1: Kanallizace v SO ORP Písek pro rok 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Kanalizační síť

Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváţeny na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. ČOV jsou v obcích Boudy, Čimelice, Drhovle, Kestřany, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Písek, Protivín, Předotice, Smetanova Lhota. Od roku 2008 vystavěly ČOV v obci Číţová a v obci Mirovice přibyly další 2 ČOV a nyní jsou v Mirovicích 3 ČOV (viz. tabulka B 3 v příloze) Kestřany plánují v budoucnu výstavbu ČOV. Obec Nerestce by chtěla ČOV, ale výstavbu komplikují finance a mnoţství ochranných pásem v okolí, kvůli kterým se nesmějí stavět ani domovní čističky. V obci Heřmaň započal projekt na výstavbu ČOV. V obci Putim a Zvíkovské Podhradí se ČOV právě staví. Jednotná kanalizace je zavedena v obcích Kluky, Olešná, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Raţice, Smetanova Lhota, Ţďár. Smíšená neboli splašková kanalizace se nachází v obcích Albrechtice nad Vltavou (jen 50% obce), Nevězice (pouze 15% domácností), Oslov (65-70%), Rakovice (80%), Tálín (85%), Vojníkov (75%), Vrcovice (75%). U obcí Boudy, Číţová, Dobev, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Králova Lhota, Křenovice, Lety, Minice, Mirovice, Probulov, Protivín, Skály, Slabčice, Vlastec, Vráţ, Záhoří, Zvíkovské Podhradí není znám přesný podíl pokrytí, ale předpokládá se, ţe je pokrata značná část území. V obci Paseky právě probíhá výstavba smíšené kanaliazce a pokrytí je zatím v 50% obce, ve zbylích 50% obce je výstavba kanalizace v plánu. V obci Putim se staví tlaková kanalizace s ČOV pro 80% obce.

Zásobování plynem

V rámci SO ORP Písek jsou plynem zásobovány obce Boudy (70%), Cerhonice (asi 50%, zbytek obce nemá zájem), Drhovle (napojeno asi 85 % domácností), Mirovice (30%), Oslov (53%), Písek (100%), Protivín (80%), Předotice (30%), Putim (50%), Rakovice (60%), Smetanova Lhota (40%), Vráţ (100%), Vrcovice (40%), Záhoří (v Horním a Dolním Záhoří, ve zbylé části obce plyn chybí). U obce Horosedly a Mirotice není znám přesný podíl pokrytí domácností plynem. Oproti roku 2008 zůstala délka plynovodu ve většině obcí nezměněna, k jeho prodlouţení došlo v obci Čimelice (o 4m), Číţová (o 64 m) a Mirotice (o 14 m). K prodlouţení došlo také v obci Písek plynofikací nové zástavby na Václavském předměstí (o 2,69 km) Obce, které ještě dnes nemají zavedený plyn a plynofikaci neuvaţují. Většinou uvádějí pro zamítnutí plynofikace, ţe se z ekonomického hlediska plyn nevyplatí.

Zásobování teplem

V ORP Písek je zásobováno teplem jen samotné město Písek. Dodávku tepla zajišťuje společnost Teplárna Písek, a.s. Společnost zásobuje teplem přibliţně 75% domácností. Viz Obrázek 4.1.1.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Zásobování elektrickou energií

V obcích Myslín, Putim, Smetanova Lhota, Orlík nad Vltavou a Vrcovice nedošlo v letech 2008 aţ 2010 ke změnám délky rozvodů. V obcích Albrechtice nad Vltavou, Číţová, Dolní Novosedly, Drhovle, Heřmaň, Kluky, Králova Lhota, Křenovice, Minice, Mirotice, Nerestce, Olešná, Písek, Protivín, Předotice, Raţice, Skály, Slabčice a Ţďár došlo k prodlouţení elektrické sítě z důvodu úpravy trasy elektrického vedení. V ostatních obcích došlo k prodlouţení délky vedení elektrického napětí (viz tabulka B4 v příloze B). Obce Mirovice, Myslín, Vrcovice a Zvíkovské Podhradí uvádějí, ţe potíţe nastávájí jen za silně nepříznivého počasí. Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č. 4.1. 2: Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Písek pro rok 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č.4.1.1 Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Jednotná Kanalizace Obec Vodovod Plynofikace Hodnocení kanalizace * napojena na ČOV Albrechtice nad Vltavou A A 0 Boudy A A A A 2 Cerhonice A A 0 Čimelice A A A 1 Číţová A A A A 2 Dobev A -1 Dobev Dolní Novosedly A -1 Drhovle A A A 1 Heřmaň A A 0 Horosedly A A 0 Kestřany A A 0 Kluky A A 0 Koţlí -2 Králova Lhota A -1 Křenovice A -1 Lety A A 0 Minice A -1 Mirotice A A A 1 Mirovice A A A A 2 Mišovice A -1 Myslín A -1 Nerestce A A 0 Nevězice A -1 Olešná A A A 1 Orlík nad Vltavou A A A 1 Oslov A A A 1 Ostrovec A A 0 Paseky A A 0 Písek A A A A 2 Podolí I A A 0 Probulov A -1 Protivín A A A A 2 Předotice A A A 1 Putim A A 0 Rakovice A A 0 Raţice A A 0 Skály A A 0 Slabčice A -1 Smetanova Lhota A A A 1 Tálín A 0 Temešvár A A 1 Varvaţov A -1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Jednotná Kanalizace Obec Vodovod Plynofikace Hodnocení kanalizace * napojena na ČOV Vlastec A -1 Vojníkov A -1 Vráţ A A 0 Vrcovice A -1 Záhoří A A 0 Zvíkovské Podhradí A -1 Ţďár A -1 ORP Celkem Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, ÚAP Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x A 0…..2x A 1…..3x A 2…..4x A (obec s kompletním vybavením)

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Indikátory

Podtéma

Veřejná Vybavenost obcí Další jevy a Obec technická vodovodem, Kanalizační síť a komentáře infrastruktura rozvodem plynu napojení obcí na a elektrické ČOV energie Albrechtice nad Vltavou -1 0 -1 Boudy 2 2 2 Cerhonice -1 -1 0 Čimelice 2 2 2 Číţová 0 0 0 Dobev 0 -1 1 Dolní Novosedly -1 -1 -1 Drhovle 0 1 -1 Heřmaň 0 0 1 Horosedly 2 2 2 Kestřany 0 -1 0 Kluky 0 0 0 Koţlí -1 -1 -2 Králova Lhota 0 0 0 Křenovice -1 -1 0 Lety -1 -1 0 Minice -1 -1 0 Mirotice 2 2 2 Mirovice 0 0 1 Mišovice -1 -1 -1 Myslín -2 -1 -2 Nerestce -1 -1 -2 Nevězice 0 0 1 Olešná -1 -1 0 Orlík nad Vltavou 0 0 1 Oslov 0 0 1 Ostrovec 0 0 0 Paseky 0 0 -1 Písek 2 2 2 Podolí I -1 0 -2 Probulov -1 -1 0 Protivín 2 2 2 Předotice 0 1 0 Putim 2 1 2 Rakovice 0 0 0 Raţice 0 0 0 Skály 0 0 1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Slabčice -1 0 -1 Smetanova Lhota 0 0 1 Tálín 0 0 0 Temešvár 0 2 -1 Varvaţov 0 1 0 Vlastec 0 0 0 Vojníkov -1 -1 0 Vráţ 0 0 0 Vrcovice -1 0 -1 Záhoří 0 1 0 Zvíkovské Podhradí 0 0 1 Ţďár 0 0 0 ORP Celkem 0 0 0

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dostatečná přenosová kapacita produktovou - Absence vodovodu nebo kanalizace v obci elektrické sítě, plynovodů. Cerhonice, Dobev, Dolní Novosedly, Koţlí, Králova Lhota, Křenovice, Lety, Minice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Ostrovec, Probulov, Předotice, Putim, Rakovice, Raţice, Skály, Slabčice, Tálín, Temešvár, Varvaţov, Vlastec, Vojníkov, Vráţ, Vrcovice, Vrcovice, Záhoří, Zvíkovské Podhradí, Ţďár Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti Nedostatečná síť splaškové nebo jednotné napájecích bodů dostatečně zásobováno kanalizace napojené na ČOV, Cerhonice, Dobev, elektrickou energií. Dolní Novosedly, Koţlí, Králova Lhota, Křenovice, Lety, Minice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Ostrovec, Probulov, Předotice, Putim, Rakovice, Raţice, Skály, Slabčice, Tálín, Temešvár, Varvaţov, Vlastec, Vojníkov, Vráţ, Vrcovice, Vrcovice, Záhoří, Zvíkovské Podhradí, Ţďár Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Zvyšovat efektivitu technické infrastruktury SO Nedostatečné tempo budování a intenzifikace ORP, její spolehlivost a omezovat ztráty v sítích i kanalizačních systémů a ČOV bude mít negativní znečištění prostředí, které způsobuje nevhodně vliv na čistotu vodních toků a kvalitu ostatních fungující a chybějící infrastruktura. sloţek ţivotního prostředí. Informovanost obyvatel obcí o ekologických Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdraţováním moţnostech vytápění domácností a intenzivní energií návrat řady domácností k tuhým palivům. podpora alternativních zdrojů energie. Zabezpečit obce náhradními zdroji pitné vody Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na v případě havárií. infrastrukturu a obsluhu.

Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace

► Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na jiţ vybudované ČOV). ► Modernizace a dobudování kanalizačních sítí ve všech obcích SO ORP Písek

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

4.2 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Písek byla řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, návrh Zásad územního rozvoje JČK (březen 2010), „Odůvodnění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje“ (březen 2009), Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje-koncept květen (2005), ÚP VÚC Písecko-Strakonicko, atd.

Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury je základním výchozím dokumentem návrh ZÚR JČK, který zpřesňuje vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv.

Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu

ZÚR JČK vymezuje následující koridory veřejné infrastruktury republikového významu, jeţ procházejí územím SO ORP: ► koridor rychlostní silnice R4 (Praha – křiţovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda u Písku) s pokračováním po silnici I/4 na Stráţný - (Pasov), ► Vltavskou vodní cestu v úseku (Třebenice) – České Budějovice.

Silniční doprava

Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouţí síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob.

Dálnice a rychlostní komunikace

Územím SO ORP Písek neprochází trasa ţádné dálnice. V současné době je na řešeném území v provozu jediný úsek rychlostní silnice R4 a tím je úsek Třebkov (N. Hospoda) - křiţ. I/20, v provozu jako I/4. Základem silniční sítě na řešeném území jsou silnice I. a II. třídy. Silnice I. třídy I/4 (Praha) - Milín (I/66) - Lety (I/19) - Nová Hospoda (I/20) - Strakonice (I/22) I/19 Roţmitál p. Třemšínem (I/18) - Lety (I/4) - Milevsko – (Oltyně - Tábor) I/20 (Plzeň) - Blatná - Nová Hospoda (I/4) - Písek (I/29) - Vodňany - Č. Budějovice I/29 Písek – (Bernatice - Opařany - Oltyně)

Silnice II. třídy Na území ORP Písek se nacházejí následující silnice II. třídy: II/121 II/105 – Milevsko – Zvíkovské Podhradí – silnice I/4 přerušení Buzice – Blatná II/138 Zvíkovské Podhradí – Záhoří – Albrechtice nad Vltavou – Temelín II/139 Horaţďovice – Radomyšl – Písek

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

II/140 Písek – Putim – Drahonice – Bavorov II/159 I/20 – Tálín – Paseky – Albrechtice nad Vltavou – Týn nad Vltavou II/604 Předotice – Třebkov – MÚK R4 Nová Hospoda (souběţná komunikace s R4)

Základní kostru, tvořenou silnicemi I. a II. třídy, doplňují silnice III.třídy. Přehled délky silnic I., II. a III.tříd na území jednotlivých obcí je v tabulkách B 6-8 v příloze. Hustota silniční sítě na území ORP Písek je relativně vysoká ve srovnání s krajským průměrem, který je nejniţší z krajů ČR. Hlavním problémem je však nevyhovující technický stav. Podstatná část vyţaduje rekonstrukci a modernizaci. Jejich průběh zachycuje následující obrázek.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek 4.2.1 Dopravní infrastruktura na území SO ORP Písek

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rozvoj silniční sítě na území ORP Písek

V rámci návrhu Zásad územního rozvoje JČK byly vymezeny koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jeţ zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. D4 Rychlostní silnice R4 – na území kraje je koridor pro záměr rychlostní silnice kontinuálně vymezen v úseku hranice se SČK – Předotice (napojení na jiţ realizovaný úsek rychlostní silnice R4). Záměr je dělen na 3 úseky: ► D4/1 - úsek hranice se Středočeským krajem – Mirotice (severní okraj, Rakovické chalupy), obsahuje západní obchvat Čimelic a Rakovic, vč. úprav dnešní silnice I/4 po převedení tohoto tahu na rychlostní silnici R4 na nový úsek doprovodné silnice II/604 v úseku Dolní Nerestce – hranice se SČK, úsek je ukončen MÚK se silnicí II/121 ► D4/2, východní obchvat Mirotic, doplnění jiţ realizovaného polovičního profilu, šíře koridoru je redukována na 200m. ► D4/3, úsek Mirotice (jiţní okraj, Radobytce) – Předotice (napojení na hotový úsek od MÚK Nová Hospoda), v současné době ve výstavbě. Dotčená katastrální území: Horosedly, Lety, Dolní Nerestce, Horní Nerestce, Krsice, Rakovice, Boudy, Mirotice, Radobytce, Cerhonice, Malčice u Mirotic, Podolí II, Křešice u Číţové.

D5 Silnice I/4 - na území kraje je koridor pro záměr kapacitní silnice (S3 dle PÚR ČR 2008) nespojitě vymezen v úseku od MUK Nová Hospoda přes Strakonice aţ po křiţovatku Houţná (se silnicí I/39). Z 12 úseků se pouze jeden nachází na řešeném území: ► úsek MÚK Nová Hospoda – Strakonice (severní okraj, Řepice) koridor vymezený pro zlepšení parametrů stávající silnice I/4 od její homogenizace, aţ po řešení novou rychlostní silnicí. Dotčená katastrální území: Drhovle, Brloh u Drhovle.

D6 Silnice I/19 - na území JČK je záměr silnice I. třídy, její homogenizace, úpravy na 4 pruhy a navrţených přeloţek nespojitě vymezen od hranice z PK a hranice s krajem Vysočina jako koridor veřejné dopravní infrastruktury. Záměr je dělen do 12 samostatných úseků, na území SO ORP byly vymezeny následující: ► D6/1 hranice Plzeňského kraje – západní okraj Mirovic, pouze homogenizace stávající silnice, koridor navrţen v redukované šíři 100m. ► D6/2, východní okraj Mirovic – Lety (východní okraj), navazuje na západě na uvaţovanou územní rezervu pro severní obchvat Mirovic, prochází přes navrţenou MÚK s rychlostní silnicí R4 Lety, pokračuje jiţním obchvatem obce Lety, koridor je navrţen v šíři 200m. ► D6/3, úsek Lety (východní okraj) – Hrejkovice (západní okraj), pouze homogenizace stávající silnice, koridor navrţen v redukované šíři 100m. Dotčená katastrální území: Plíškovice, Horosedly, Lety, Králova Lhota, Orlík nad Vltavou, Probulav. D7 Silnice I/20 - na území JČK je záměr silnice I. třídy, její homogenizace, úpravy na 4 pruhy a navrţených přeloţek nespojitě vymezen od hranice s PK po MÚK s dálnicí D3. Záměr je dělen do 14 úseků, z toho na území SO ORP Písek se nachází: ► D7/2, úsek Sedlice (JV okraj) – MÚK Nová Hospoda, homogenizace ve stávající stopě silnice, úprava výškových poměrů (lesní komplex Obora), redukovaná šíře koridoru 100m.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

► D7/3, křiţovatka Nový Dvůr, záměr nové MÚK silnic I/20 a II/159 (případně úrovňové stykové křiţovatky) z důvodu vyuţití II/159 pro dostavbu ETE. Dotčená katastrální území: Pamětice u Drhovle, Šamonice, Třebkov, Drhovle, Nový Dvůr u Písku, Selibov. D11 Silnice I/29 – záměr od křiţovatky Kbelnice silnic I/4 a II/139, navrhuje se úsek silnice II/139 Kbelnice – Písek spolu se severním obchvatem města Písek převést do silnic I. třídy jako pokračování silnice I/29, a dále jsou navrţeny přeloţky a homogenizace silnice I/29 aţ na křiţovatku se silnicí I/19 u Oltyně. Záměr má 13 úseků, na území SO ORP se nacházejí: ► D11/1, úsek Kbelnice – Dobev (západní okraj), nová silnice v parametrech silnice I. třídy, šířka koridoru 200m. ► D11/2, úsek Dobev – Písek (západní okraj), úsek zahrnuje severní obchvat sídla Dobev s napojením na stávající silnici západně od sídla Malé Nepodřice a průtahem ve stopě stávající silnice v Malých Nepodřicích mezi zastavěným území a průmyslovou zónou, proměnná šíře koridoru 100m – 200m. ► D11/3, severní obchvat Písku, napojení na úsek v Nových Nepodřicích, nová MÚK se silnicí I/20 „Na Kuchyňce“, koridor veden mezi okrajem zastavěného území a severní průmyslovou zónou, nový most před Otavu, napojení na dnešní I/29 MÚK křiţovatkou na SV okraji města Písek, šíře koridoru 200m. ► D11/4, úsek Písek – Dolní Novosedly, nová silnice, narovnání serpentýn v prostoru u kamenolomu, koridor proměnné šíře 200 aţ 500m z důvodu sloţité morfologie terénu. ► D11/5, obchvat Záhoří, nová silnice, koridor vymezen jiţně od zastavěného území obce Záhoří mezi ním a sídlem Třešně, šířka koridoru 200m. ► D11/6, úsek Záhoří – Podolí I, homogenizace úseku ve stopě stávající silnice, vyuţití Podolského mostu přes Vltavu beze změny, šíře koridoru 100m. ► D11/7, úsek Podolí I – Bernatice (západ), nová komunikace, jiţní obchvat Podolí I. proměnné šíře 200 – 500m, na něj navazuje severní obchvat Křenovic, obvyklá šíře koridoru 200m, krátký úsek homogenizace stávající silnice na západní okraj zastavěného území Bernatic, zde redukovaná šíře koridoru 100m . Dotčená katastrální území: Stará Dobev, Nepodřice, Písek, Dolní Novosedly, Svatonice, Horní Zahoří u Písku, Chrastiny, Jamný, Temešvár, Podolí I, Olešná nad Vltavou, Křenovice, Bojenice, V návrhu ZÚR JČK jsou dále vymezeny záměry rozvoje silnic II.třídy

D30 Silnice II/140 – záměr nových 2 úseků přeloţky na jihu města Písek a v obci Raţice pro silnici II. třídy, koridor nespojitě vymezen 2 samostatnými úseky: ► D30/1, přeloţka Písek, napojení v jiţním segmentu Písku na silnici I/20 do stávající MÚK u hypermarketu Hypernova, na druhém konci nová kruhová křiţovatka v lokalitě „Putimská Vysoká“, šíře koridoru 100m. ► D30/2, Raţice, nové mimoúrovňového kříţení s ţeleznicí Plzeň – Č. Budějovice na severozápadním okraji obce Raţice, šíře koridoru 100m. Dotčená katastrální území: Písek, Smrkovice, Hradiště u Písku, Raţice, Putim.

D40 Silnice II/138 - homogenizace a rozšíření úseku Albrechtice nad Vltavou – Všeteč – Temelín spolu s vybudováním jiţního půloblouku mezi silnicemi II/159 a II/138 v jihozápadním segmentu Albrechtic nad Vltavou, záměr je dělen do 3 navazujících úseků: ► D40/1 – jiţní půloblouk Albrechtice nad Vltavou – nová přeloţka silnice II/138 v jihozápadní části obce po hranici zastavěného území, odvedení dopravy související s dostavbou ETE mimo centrum obce, šíře koridoru 100m.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

► D40/2 – homogenizace a rozšíření silnice II/138 v úseku Albrechtice n/V – Všeteč – Temelín na normové parametry, přímá vazba na dopravu spojenou s dostavbou 3. a 4. bloku ETE, šíře koridoru 100m. Dotčená katastrální území: Albrechtice nad Vltavou.

D45 Silnice II/159 – záměr zlepšení parametrů propojení Písek (od křiţovatky s I/20 Nový Dvůr) – Týn nad Vltavou úpravou křiţovatky silnic I/20 a II/159 u Nového Dvora, navazujícího úseku II/159 Nový Dvůr – Tálín a prostřednictvím nových obchvatů obcí Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou a nového úseku Újezd – Neznašov. Záměr je dělen do 2 úseků. Územím SO ORP Písek prochází nasledující úsek. ► D45/1 Tálín – Paseky, návrh severního obchvatu obce Tálín kontinuálně přecházející do jiţního obchvatu obce Paseky, zlepšení parametrů pro přepravu materiálů a osob pro dostavbu ETE, šíře koridoru 100m. Výše uvedený záměr D45 v uvedeném znění není v souladu s územním plánem Jihočeského kraje, kde v Zásadách udrţitelného rozvoje ve výkresu ploch a koridorů nadmístního významu je u obce Albrechtice nad Vltavou naznačen pouze jakýsi „čtvrtobchvat“ spojující silnice II/159 od Pasek se silnicí II/138 na Všeteč. Tento záměr nelze označit za obchvat silnice II/159 Písek – Týn nad Vltavou, vůbec trasu II/159 neřeší a veškerá tranzitní doprava na hlavní trase Písek – Týn nad Vltavou bude nucena nadále pouţívat dosavadní průtah obcí Albrechtice nad Vltavou, coţ vzhledem k nedostatečným dopravně-technickým parametrům průtahu obcí nelze povaţovat za koncepční řešení. Dotčená katastrální území: Nový Dvůr u Písku, Selibov, Tálín, Paseky u Písku, Albrechtice n/V.

Zatíţení silniční sítě

Dopravní zatíţení silniční sítě na území ORP Písek dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Intenzity dopravy udává ukazatel RDPI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší neţ průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů aţ o 10-15%. Intenzita provozu se rovněţ výrazně mění v průběhu dne. Tabulka č.4.2.1 – Intenzity dopravy na vybraných úsecích (2005) Silnice Úsek vozy/24hod I/4 Lety (I/19) - Nová Hospoda (I/20) 10000 Nová Hospoda (I/20) - Strakonice 5000 I/19 Lety - Milevsko 3000-5000 I/20 Nová Hospoda - Písek 10000 Nový Dvůr - Protivín 10000 I/29 Písek - Bernatice 6000-8000 Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Data, uvedená v tabulce. 4.2.2 byla zpracována v rámci sčítání v roce 2005, coţ znamená, ţe jiţ dnes jsou dle některých odhadů výrazně vyšší a nárůst bude dále pokračovat. Vývoj v uplynulém období ilustruje obrázek B9 ůstu intenzity dopravy mezi lety 2000 a 2005 na území města Písek v příloze. Přehled o vytíţenosti hlavních komunikací na území SO ORP Písek podává obrázek B10 v příloze. Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření stávajících a budování nových odstavných stání a garáţí. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru.

Dostupnost ORP

Hodnocení dopravní obsluţnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů do Písku ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů podle účelu – moţnosti dojíţďky za prací, dojíţďky do škol a na úřady.

Tabulka č. 4.2.2 Dostupnost ORP Písek POČET POČET POČET POČET POČET POČET NÁZEV NÁZEV SPOJENÍ SPOJENÍ SPOJENÍ SPOJENÍ SPOJENÍ SPOJENÍ OBCE OBCE na 6 na 8 na 14 na 6 na 8 na 14 Albrechtice 1 0 1 Oslov 1 0 0 nad Vltavou Boudy 0 0 0 Ostrovec 1 0 0 Cerhonice 1 0 0 Paseky 0 0 0 Čimelice 2 1 0 Podolí I 1 0 1 Číţová 2 0 4 Probulov 0 0 0 Dobev 0 2 1 Protivín 3 4 2 Dolní 3 0 2 Předotice 2 1 1 Novosedly Drhovle 2 1 3 Putim 1 2 1 Heřmaň 0 2 1 Rakovice 0 0 0 Horosedly 0 0 0 Raţice 1 0 0 Kestřany 0 0 1 Skály 1 0 0 Kluky 1 0 1 Slabčice 1 0 0 Smetanova Koţlí 0 0 0 1 0 0 Lhota Králova 0 0 0 Tálín 0 0 0 Lhota Křenovice 1 0 1 Temešvár 1 0 1 Lety 0 1 0 Varvaţov 0 0 0 Mirotice 1 1 0 Vlastec 2 0 1 Mirovice 1 0 0 Vojníkov 0 0 0 Mišovice 0 0 0 Vráţ 1 0 0 Myslín 1 0 0 Vrcovice 1 0 1 Nerestce 1 0 0 Záhoří 3 0 2 Zvíkovské Nevězice 0 0 0 1 0 0 Podhradí Olešná 0 0 0 Ţďár 1 0 0 Orlík nad 0 0 0 Součet 40 15 25 Vltavou Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojeni mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší neţ 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou. Jak vyplývá z uvedené tabulky, počet spojů do Písku lze hodnotit jako uspokojivý pouze u obcí Číţová, Dolní Novosedly, Drhovle, Předotice, Putim a Záhoří. Naopak u obcí Boudy, Horosedly, Koţlí, Králova Lhota, Mišovice, Nevězice, Olešná, Orlík nad Vltavou, Paseky, Probulav, Rakovice, Tálín, Varvaţov, Vojníkov nebyl nalazen ţádný vhodný spoj. Jejich časovou náročnost (průměrné doby cesty) dle obcí v daných intervalech a vyhodnocení četnosti spojení pro dané intervaly uvádí tabulky B11 a B12 v příloze.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Ţelezniční doprava

Koridory ţelezniční sítě

Územím SO ORP Písek prochází koridor konvenční ţelezniční dopravy ŢD 4 vymezený v trase Plzeň–Strakonice–České Budějovice-České Velenice-hranice ČR (-Wien). Důvodem jeho vymezení byla potřeba vytvořit podmínky pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění ţelezničního koridoru, zařazeného do evropské ţelezniční sítě TEN-T, s nároky na případné změny vedení koridoru v území i jako spojnice III. a IV. tranzitního ţelezničního koridoru, tak i propojení Plzeň (III. TŢK) –Strakonice–České Budějovice (IV. TŢK) – České Velenice– hranice ČR/Rakousko (–Wien). Trasa vymezeného koridoru na území SO ORP Písek je vyznačena v následujícím obrázku.

Obrázek č.4.2.2 – Koridory ţelezniční dopravy

Zdroj: PÚR ČR 2008

Ţelezniční doprava

Na území SO ORP Písek je hlavní ţelezniční trať číslo 190 České Budějovice – Plzeň, která prochází vymezeným koridorem ŢD4 a zajišťuje dopravní spojení obou krajských měst. Územím dále prochází ţelezniční tratě č. 200 a č. 201, jeţ spojují ORP Písek s důleţitými centry v regionu. Jejich průběh znázorňuje následující obrázek.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č.4.2.3 Ţelezniční síť na území SO ORP Písek

Zdroj: SŢDC, ČD, a.s., vlastní úprava Průběh ţelezničních tratí na správním území ORP Písek: trať č. 190 Plzeň – Horaţďovice předměstí – České Budějovice, trať č. 200 Zdice – Protivín, trať č. 201 Tábor – Raţice.

Ţelezniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím ţelezničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území ţelezniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Z hlediska dostupnosti ORP Písek plní obsluţnou funkci území všechny ţelezniční tratě (č. 190, 200 a 201), na kterých jsou zastávky/stanice v obcích, uvedených v následující tabulce. Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí tabulky B13 a B14 v příloze.

Tabulka č. 4.2.3: Dopravní obsluţnost území ţelezniční dopravou Traťčíslo Stanice/ zastávky 190 Raţice, Heřmaň obec, Skály, Protivín, Protivín zastávka, Milenovice (cca 14km) Myslín, Mirovice, Horní Nerestce, Čimelice, Smetanova Lhota, Dolní Ostrovec, Vráţ u 200 Písku, Písek-Dobešice, Písek zastávka, Písek, Putim, Heřmaň, Protivín (cca 50km) 201 Vlastec, Záhoří, Vrcovice, Písek město, Písek, Putim, Raţice (cca 23km) Zdroj: SŢDC, státní organizace, ČD, a.s.

Z celkového počtu 49 obcí ţelezniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Písek pro 15 obcí a části na území dalších obcí. Vzhledem k napojení ţelezničních tratí č. 200 a 201 na trať č. 190 Plzeň – České Budějovice, umoţňují pro uvedené obce i ORP Písek dostupnost krajského města.

Rozvoj ţelezniční sítě Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují koridory D14 a D67 pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového významu. D14 – Ţeleznice Plzeň – České Budějovice – záměr se nespojitě vymezuje na území Jihočeského kraje od Nemanic (severně od Českých Budějovic) po hranici s Plzeňským krajem. Záměr je dělen do 3 samostatných úseků: 84

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

► D14/2, úsek Číčenice – hranice Plzeňského kraje, koridor pro zdvojkolejnění stávající ţelezniční trati, spolu se severním obchvatem obce Pracejovice (západně od Strakonic), šíře koridoru 200m. ► D14/3, připojení ţelezniční trati Raţice – Písek, navrţeno v obou směrech, náhrada za uvaţované rušení úseku Protivín – Putim, šíře koridoru 200m. Dotčená katastrální území: Milenovice, Protivín, Skály u Protivína, Heřmaň, Raţice, Putim, Lhota u Kestřan. D67 – Elektrifikace ţeleznice Písek – Březnice, koridor pro elektrifikaci stávající trati vymezený kontinuálně na území JČK od Písku – nádraţí po hranici se Středočeským krajem severně do Mirovic, severně od obce Myslín můţe těleso náspu ţeleznice tvořit okraj (břeh) případně realizované lokality pro akumulaci povrchových vod Myslín na Skalici, pro kterou je návrhem ZÚR vytvářena územní rezerva, šíře koridoru 120m. Dotčená katastrální území: Písek, Oldřichov u Písku, Krašovice u Číţové, Bošovice u Číţové, Nová Ves u Číţové, Zlivice, Borečnice, Vráţ u Písku, Dolní Ostrovec, Smetanova Lhota, Čimelice, Rakovice, Kršice, Horní Nerestce, Dolní Nerestce, Horosedly, Mirovice, Plíškovice, Myslín. Úroveň ţelezniční dopravy je charakterizována zejména stavem infrastruktury a vozového parku. Zatímco investice do infrastruktury postupně probíhají (elektrifikace tratě Protivín – Zdice), případně jsou připravovány (např. zdvoukolejnění České Budějovice – Plzeň), stávající vozový park je značně zastaralý a neodpovídá současným potřebám v dálkové i regionální dopravě.

Letecká doprava

Na území SO ORP Písek se nenachází veřejné vnitrostátní letiště. Pouze na území obce s rozšířenou působností Písek se nachází helioport.

Tabulka č. 4.2.4 Letiště včetně ochranných pásem na území SO ORP Písek Vymezení Ochranná pásma letišť – s ochranných pásem výškovým omezením staveb Helioporty Výměra obce letišť se zákazem Název obce (ha) (ha) staveb (ha) ha % ha % počet Číţová 3605,10 39,59 1,10 707,00 19,61 Dobev 2124,65 0,00 0,00 21,48 1,01 Kestřany 2005,79 0,00 0,00 12,27 0,61 Písek 6315,35 0,10 0,00 734,65 11,63 1,00 0,0 Vráţ 736,41 0 0,00 64,38 8,74 SO ORP Písek 74183,71 39,69 0,05 1539,78 2,08 1,00 Zdroj: ÚAP Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezuje na území SO ORP Písek koridor pro záměr veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu. Jedná se o koridor D22 – Letiště Písek, jímţ je vymezena plocha pro zařízení, činnosti a děje související s provozem veřejného vnitrostátního letiště nadmístního významu. Dotčená katastrální území: Krašovice u Číţové. Vodní doprava Na území Jihočeského kraje se dle zákona 114/95 Sb. nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20). Jejímu vyuţití brání

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České Budějovice, které neumoţňují splavnost. Usnesením vlády ČR č. 1064 z 19. září 2007 byly nezbytné stavební a technické úpravy zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008-13. Realizací celého projektu splavnění „jihočeské“ Vltavy bude zajištěno propojení na nádrţ vodního díla Orlík, coţ výrazně zvýší její rekreační moţnosti a případně i lokální nákladní přepravu. V současnosti jsou řeky Vltava a Otava účelovými vodními cestami, vyuţívanými jak pro rekreační plavbu, tak i pro dopravu místního významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Třebenic (příp. Orlík) – České Budějovice (Jiráskův jez) by výrazně zvýšilo rekreační potenciál území. Délku vodních cest na území jednotlivých obcí uvádí tabulka B15 v příloze. Zásady územního rozvoje JČK vymezují záměr D18 Vltavská vodní cesta ke splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m (plavební komory), Jiráskova mostu v Českých Budějovicích po hranice se Středočeským krajem. Dále vymezují koridor D74, jenţ předpokládá rozvoj infrastruktury a zlepšení podmínek vyuţívání Orlické přehrady s dopady na rozvoj SO ORP Písek. Koridor byl vymezen následovně. D74 Přívozy na Orlické nádrţi – koridor vymezuje 3 přívozy třemi oddělenými úseky: ► D74/1 – přívoz Jistec, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (řeka Otava) mezi sídly Vráţ a Louka u sídla Jistec, vymezeno koridorem šíře 60m přes přehradu s rozšířením obou březích. ► D74/2 – přívoz Zvíkov, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (v místě soutoku řek Vltavy a Otavy pod hradem Zvíkov) mezi sídly Zbonín a Varta s mezi-přístavištěm uprostřed pod hradem Zvíkov, vymezeno koridorem šíře 60m přes přehradu s rozšířením obou březích a v místě mezi-přístaviště. ► D74/3, přívoz Orlík, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (pod zámkem Orlík) mezi sídly Orlík nad Vltavou a Chrást, vymezeno koridorem šíře 60m přes přehradu s rozšířením obou březích. Dotčená katastrální území: Vráţ u Písku, Louka nad Otavou, Zbonín, Zvíkovské Podhradí, Jickovice, Orlík nad Vltavou, Koţlí u Orlíka, Chrást u Zahořan. Realizace uvedených záměrů v návaznosti na připravované investice ve Středočeském kraji (Orlík, Slapy) by měla umoţnit propojení plavby na Vltavě z Českých Budějovic do Labe. V budoucnu by měly být splněny i podmínky pro nákladní plavbu pro lodě do 300t.

Turistické trasy, cyklostezky

Prakticky většina území SO ORP Písek je ideální především pro letní turistiku a cykloturistiku. Síť cyklotras a turistických tras je vymezena v následujícím obrázku.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č.4.2.4 Turistické trasy a cyklotrasy na území SO ORP Písek

Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č.4.2.5: A106 turistické trasy cyklostezky Cyklotrasa Turistická trasa Cyklotrasa Turistická Název obce Název obce (km) (km) (km) trasa (km) Albrechtice nad 15,51 11,61 Oslov 5,92 15,79 Vltavou Boudy 0,83 Ostrovec 8,28 30,02 Cerhonice 6,94 1,39 Paseky 11,89 8,97 Čimelice 4,93 5,36 Písek 47,67 72,26 Číţová 27,23 33,38 Podolí I 4,00 Dobev 11,68 14,43 Probulov 2,50 1,33 Dolní Novosedly 4,27 2,12 Protivín 24,97 23,23 Drhovle 14,69 11,34 Předotice 9,89 Heřmaň 4,09 2,97 Putim 4,57 5,52 Horosedly 1,93 2,08 Rakovice 3,82 0,18 Kestřany 12,37 13,51 Raţice 10,81 2,37 Kluky 11,08 4,71 Skály 8,14 5,31 Koţlí 3,95 Slabčice Smetanova Králova Lhota 2,88 5,78 4,98 9,00 Lhota Křenovice Tálín 2,65 Lety 5,13 Temešvár 3,66 Minice 2,10 2,24 Varvaţov 5,26 30,93 Mirotice 5,01 8,64 Vlastec 4,35 Mirovice 10,49 9,22 Vojníkov 6,41 6,90 Mišovice 5,42 3,31 Vráţ 2,10 5,92 Myslín 1,90 Vrcovice 7,34 7,84 Nerestce 2,58 0,23 Záhoří 10,02 1,08 Zvíkovské Nevězice 5,72 5,74 9,68 Podhradí Olešná Ţďár 6,80 9,26 Orlík nad SO ORP 3,53 7,71 337,32 414,33 Vltavou Písek Zdroj: ÚAP, 2010

Na sledovaném území se nachází celkem 337,32 km cyklotras a je zde vyznačeno cca 414,3km turistických tras. Za základní nedostatky se zejména u cyklotras zpravidla uvádí vedení některých úseků po silnicích niţších tříd a rovněţ omezená prostupnost některých oblastí. Významně by k rozvoji turistiky a cykloturistiky (včetně prostupnosti území) měl přispět rozvoj osobní lodní dopravy a lepší vybavenost vodní nádrţe Orlík.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Indikátory

Podtéma Dopravní Další jevy a Obec Dopravní Dostupnost infrastruktura obsluţnost ORP komentáře území Písek Albrechtice nad Vltavou 0 0 0 Boudy 0 1 -2 Cerhonice -2 -1 -1 Čimelice 2 2 1 Číţová 1 1 2 Dobev 1 1 1 Dolní Novosedly 1 1 2 Drhovle 1 1 2 Heřmaň 2 2 1 Horosedly 0 1 -2 Kestřany -2 -1 -1 Kluky 0 0 0 Koţlí -2 -1 -2 Králova Lhota -1 1 -2 Křenovice 0 1 0 Lety 0 1 -1 Minice 0 0 -1 Mirotice 0 1 0 Mirovice 2 2 -1 Mišovice -1 0 -2 Myslín 1 2 -1 Nerestce 1 2 -1 Nevězice -2 -1 -2 Olešná -2 -1 -2 Orlík nad Vltavou 0 1 -2 Oslov -1 0 -1 Ostrovec 1 2 -1 Paseky -1 0 -2 Písek 2 2 2 Podolí I 1 1 0 Probulov -2 -1 -2 Protivín 2 2 2 Předotice 1 1 2 Putim 2 2 2 Rakovice 0 1 -2 Raţice 2 2 -1 Skály 1 2 -1 Slabčice -1 0 -1 Smetanova Lhota 1 2 -1 Tálín -1 0 -2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podtéma Dopravní Další jevy a Obec Dopravní Dostupnost infrastruktura obsluţnost ORP komentáře území Písek Temešvár 0 1 0 Varvaţov -1 0 -2 Vlastec 2 2 1 Vojníkov -2 -1 -2 Vráţ 1 2 -1 Vrcovice 1 2 0 Záhoří 2 2 2 Zvíkovské Podhradí -1 0 -1 SO ORP celkem -1 0 -1

Pro hodnocení dopravní infrastruktury bylo v případě území ORP Písek zvoleno, zda je obsluţnost jednotlivých obcí zaloţena na silnicích I., II. a/nebo III. třídy, případně na ţeleznici. Hodnocení dopravní obsluţnosti území vychází z dostupnosti centra ORP Písek veřejnou hromadnou dopravou. Hodnocení dostupnosti je zaloţeno na četnosti spojů ve vybraných intervalech do Trhových Svinů pro jednotlivé obce autobusovou přepravou a napojení obce na ţelezniční síť.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nevyhovující technický stav stávající silnice Vymezení/výstavba rychlostní silnice R4 I/4, pomalá realizace výstavby rychlostní silnice R4. Zařazení silničních koridorů silnic I. třídy jako záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu Absence napojení silniční sítě na dálniční síť. v ZUR JČK – řešení dopravních závad vč. obchvatů na silnicích I/4, I/19, I/20, I/29. Vymezení koridoru konvenční ţelezniční dopravy ŢD4 Nízká kvalita silniční sítě s řadou dopravních v trase ţelezniční trati č. 190 Plzeň – Č.Budějovice – závad (směrové a šířkové uspořádání, příprava zkapacitnění (zdvoukolejnění) trati. špatný povrch vozovek, absence obchvatů). Výhledově zajištění dostupnosti území Vzhledem k velikosti území SO ORP a rozvoj cestovního ruchu ţelezniční dopravou šetrnou zhoršená dostupnost obce s rozšířenou k ţivotnímu prostředí (pro domácí působností pro řadu obcí zejména i přeshraniční cestovní ruch). v odlehlých částech. Vymezení koridorů silnic II. třídy, řešení jejich Omezené moţnosti vyuţití ţelezniční dopravy dopravních závad, homogenizace (v souvislosti pro většinu obcí (cca 80%) na sledovaném s dostavbou 2 bloků ETE). území. Poloha na Vltavské vodní cestě – výhledově rozvoj lodní přepravy, rozvoj infrastruktury na vodní nádrţi Orlík. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Zpoţdění /odkládání/ realizace záměrů Modernizace (zdvoukolejnění) ţelezniční trati č. 190 - v rozvoji (rekonstrukci) pozemních přínos pro rozvoj přeshraničního cestovního ruchu komunikací z důvodu nedostatku finančních s Dolním Rakouskem (rychlost a kvalita přepravy). prostředků. Zábory ZPF a PUPFL pro budování obchvatů Zvýšení přepravy po ţeleznici - omezení individuální i a homogenizaci silnic s negativními dopady nákladní automobilové dopravy s negativními dopady na ekologickou stabilitu území a chráněné na ţivotní prostředí. lokality. Rekonstrukce silnic I. a II. třídy – předpoklad pro rozvoj Další nárůst intenzity automobilové nákladní domácího i přeshraničního cestovního ruchu. přepravy. Omezená dopravní obsluţnost veřejnou Realizace plánovaných oprav a údrţby silnic III. tříd – hromadnou dopravou – nárůst individuálního zlepšení kvality dopravní obsluţnosti území. automobilismu s negativními dopady na zdraví obyvatel a ekosystémů. Absence obchvatů, závady na průtahu Moţnosti čerpání finančních prostředků z evropských obcemi – zhoršování kvality ovzduší v obcích fondů. - negativní dopady na zdraví obyvatel.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace

Při specifikaci problémů, jeţ by měly být řešeny v rámci ÚP obcí, se jedná především o návrhy na odstranění dopravních závad a promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v návrhu ZÚR JČK, jeţ zahrnují především následující: ► řešení konfliktu záměru silnice I. třídy vedoucí zastavěným územím a současně i jeho konfliktu s návrhem zastavitelného území (obec Dobev, Písek, Záhoří, Dolní Novosedly, Temešvár, Podolí I., Křenovice, Horosedly, Orlík nad Vltavou), ► řešení konfliktu záměru rychlostní silnice se zastavěným územím (Horosedly, Předotice, Lety, Nerestce, Čimelice, Rakovice, Mirotice, Předotice), ► řešení konfliktu záměru silnice II. třídy vedoucí zastavěným územím (obce Raţice, Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou), a současně konfliktu s návrhem zastavitelného území (obce Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou), ► úrovňové kříţení silnic I. a II. třídy se ţeleznicí na území obcí Mirovice, Písek, Raţice, Smetanova Lhota, ► řešení konfliktu záměrů silnic I. třídy, jeţ prochází zastavěným územím (obce Dobev, Podolí)). Návrh ZÚR Jihočeského kraje ukládá:

► řešit plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury v navazující ÚPD s ohledem na ochranu přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudrţnost obyvatelstva, ► vymezení ploch a koridorů veřejné dopravní infrastruktury ve výkresové části ZÚR povaţovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v daném území.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

4.3 Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj

K 1. 1. 2010 ţilo v Jihočeském kraji 639 653 obyvatel. Od roku 2000 se počet obyvatel sníţil o 1,8 %. Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Největší relativní nárůst obyvatel zaznamenal SO ORP Vodňany (8,6 %) a Písek (7 %). K relativně většímu poklesu došlo v SO ORP Dačice (-3,1 %) a Milevsko (-1,7 %). Při bliţším pohledu na poslední dva roky (2008 a 2009, blíţe viz tabulka v B16 v příloze) se tempo růstu počtu obyvatel kraje mírně zrychlilo. Tento vývoj můţeme pozorovat u většiny správních obvodů obcí s rozšířenou působnosti v kraji. Relativně největší nárůst sledujeme u SO ORP Blatná (1,6 %), České Budějovice (1,4 %), Jindřichův Hradec (1,4 %) a Písek (1,4 %). Naopak výraznější úbytek obyvatel zaznamenaly SO ORP Dačice (-0,7 %) a Strakonice (-0,3 %). U SO ORP Kaplice a Týn nad Vltavou, které jsou i nadále populačně ziskové, pak vidíme zpomalení růstu. Oproti tomu přes dlouhodobě negativní vývoj došlo k pozitivnímu zvratu u SO ORP Tábor, Třeboň a Vimperk, kde došlo v posledních 2 letech k výraznému nárůstu počtu obyvatel. Sledovaný SO ORP Písek je mezi lety 2008 a 2010 populačně velmi ziskový. Pozorujeme výrazné zrychlení růstu tohoto ukazatele. Nejlidnatějšími SO ORP jsou k 1. 1.2010 České Budějovice s 154 323 obyvateli následované Táborem s 80 782 obyvateli. Nejméně lidnatými SO ORP k 1. 1. 2010 pak jsou Vodňany s 11 722 obyvateli. po nich pak SO ORP Blatná a Týn nad Vltavou. Sledovaný SO ORP Písek je třetí nejlidnatější s 51 760 obyvateli k 1. 1. 2010.

Tabulka č. 4.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2000 – 2010 Rok Rozdíl mezi lety 2010 a 2000 SO ORP 2000 2010 Absolutně Relativně (%) Blatná 13845 13987 142 1,0 České Budějovice 147841 154323 6482 4,4 Český Krumlov 40613 41894 1281 3,2 Dačice 20511 19870 -641 -3,1 Jindřichův Hradec 47548 48017 469 1,0 Kaplice 18691 19741 1050 5,6 Milevsko 19158 18830 -328 -1,7 Písek 51021 51760 739 1,4 Prachatice 33515 33830 315 0,9 Soběslav 21943 22233 290 1,3 Strakonice 45374 45197 -177 -0,4 Tábor 81175 80782 -393 -0,5 Trhové Sviny 17046 18244 1198 7,0 Třeboň 25576 25378 -198 -0,8 Týn nad Vltavou 13680 14114 434 3,2 Vimperk 17781 17721 -60 -0,3 Vodňany 10794 11722 928 8,6 Jihočeský kraj 628112 639653 11541 1,8 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100 93

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Charakteristiku dlouhodobého populačního vývoje SO ORP Písek poskytují následující grafy. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. Aţ do roku 1985 docházelo v SO ORP Písek k výraznému nárůstu počtu obyvatel. Růst na počátku 70. let minulého století byl částečně dán tehdejší propopulační politikou ČR a silnými poválečnými ročníky. Od roku 1978 je růst počtu obyvatel zajišťován jiţ výhradně pozitivním migračním saldem. Přirozený přírůstek je po roce 1981 záporný, coţ se nezměnilo ani v současnosti. Tento vývoj kopíruje trend v celé ČR, kdy se po roce 1989 změnilo demografické chování mladé generace, která z důvodu „Sametové revoluce“ a s ní spojeným přílivem nových příleţitostí odloţila rodičovství. Prudký růstu počtu obyvatel v roce 1984, který zdánlivě nekoresponduje s vývojem celkového přírůstku, byl způsoben připojením obcí Krč a Myšenec k městu Protivín. Od roku 1985 počet obyvatel SO ORP Písek postupně klesal aţ do roku 2002, kdy začal pomalu růst.

Graf č. 4.3.1: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Písek mezi lety 1971- 2010

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Graf č. 4.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Písek

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

SO ORP Písek tvoří 49 obcí. Statut města mají Písek, Protivín, Mirovice a Mirotice, tedy 72.8 % obyvatel správního obvodu ţije ve městě. Po městě Písek s 29 949 obyvateli je druhou největší obcí Protivín se 4 983 obyvateli, dále Mirovice (1 597), Mirotice (1 191) a obec Číţová (1018) s více neţ 1000 obyvatel. Naopak nejmenšími obcemi jsou Minice (36), Koţlí (47), Probulov (47), Vojníkov (65) a Myslín (88) s počtem do 100 obyvatel. V SO ORP jsou v největší míře zastoupeny především středně velké obce s počtem kolem 200 aţ 1000 obyvatel. Nachází se zde i řada malých obcí (19) s počtem do 200 obyvatel. Celkově došlo ve správním obvodu mezi lety 2000 aţ 2010 k nárůstu počtu obyvatel o 739 osob, coţ představuje relativní nárůst o 1,4 % (blíţe viz příloha č. B17). Tato hodnota je mírně pod průměrem kraje. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obci Vrcovice, relativně o 55.1 %, Temešvár (39 %), Oslov (32,8 %), Ostrovec (24,9 %), Paseky (24,6 %), Dolní Novosedlí (24,3 %), a Číţová (22,1 %). Naopak pokles počtu obyvatel zaznamenaly obce Vojníkov (- 25,3 %), Probulov (-20,3 %) a Drhovle (-14,5 %). Kdyţ se podíváme, jak se počet obyvatel správního obvodu vyvíjel mezi lety 2008 a 2010, je zřejmé, ţe dochází k výraznému populačnímu růstu. Absolutně o 309 obyvatel. U většiny obcí dochází v tomto ohledu ke zvratu a to ať uţ směrem nahoru nebo dolů. Zaměříme-li se na úbytek obyvatel, k nejvýraznějšímu poklesu došlo u obce Koţlí, Probulov a Mišovice. U prvních dvou jmenovaných jde ale o velmi malé obce, takţe celkový úbytek obyvatel představuje dohromady 5 osob. Navíc u obce Čimelice, Koţlí, Králova Lhota, Protivín, Skály a Temešvár dochází k úbytku obyvatel přes dlouhodobě pozitivní vývoj. Naopak největší nárůst počtu obyvatel sledujeme u obce Vojníkov, Ostrovec, Dolní Novosedlí a Olešná. U obcí Drhovle, Minice, Nevězice, Rakovice, Vojníkov, Vráţ a města Písek pak i přes dlouhodobě negativní vývoj dochází k populačnímu nárůstu. U obcí Raţice a Tálín se tempo úbytku obyvatel výrazně zpomalilo.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 4.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Písek mezi lety 2008 aţ 2010 Rok Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Obec 2008 2010 Absolutně Relativně (%) Albrechtice nad 842 840 -2 -0,2 Vltavou Boudy 180 174 -6 -3,3 Cerhonice 137 142 5 3,6 Čimelice 1011 995 -16 -1,6 Číţová 957 1018 61 6,4 Dobev 711 741 30 4,2 Dolní Novosedly 193 215 22 11,4 Drhovle 487 500 13 2,7 Heřmaň 234 240 6 2,6 Horosedly 112 115 3 2,7 Kestřany 642 652 10 1,6 Kluky 532 553 21 3,9 Koţlí 50 47 -3 -6 Králova Lhota 203 201 -2 -1 Křenovice 148 155 7 4,7 Lety 268 264 -4 -1,5 Minice 35 36 1 2,9 Mirotice 1182 1191 9 0,8 Mirovice 1625 1597 -28 -1,7 Mišovice 218 208 -10 -4,6 Myslín 88 88 0 0 Nerestce 101 107 6 5,9 Nevězice 149 151 2 1,3 Olešná 94 104 10 10,6 Orlík nad Vltavou 336 326 -10 -3 Oslov 333 352 19 5,7 Ostrovec 390 441 51 13,1 Paseky 140 142 2 1,4 Písek 29898 29949 51 0,2 Podolí I 351 353 2 0,6 Probulov 49 47 -2 -4,1 Protivín 5065 4983 -82 -1,6 Předotice 440 472 32 7,3 Putim 481 502 21 4,4 Rakovice 208 220 12 5,8 Raţice 412 411 -1 -0,2 Skály 276 270 -6 -2,2 Slabčice 304 300 -4 -1,3 Smetanova Lhota 259 275 16 6,2 Tálín 159 159 0 0 Temešvár 116 114 -2 -1,7 Varvaţov 191 189 -2 -1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rok Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Obec 2008 2010 Absolutně Relativně (%) Vlastec 195 199 4 2,1 Vojníkov 57 65 8 14 Vráţ 281 283 2 0,7 Vrcovice 140 152 12 8,6 Záhoří 757 788 31 4,1 Zvíkovské Podhradí 184 198 14 7,6 Ţďár 230 236 6 2,6 SO ORP Písek 51451 51760 309 0,6 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100 Jelikoţ je přirozený přírůstek dlouhodobě záporný, nárůst počtu obyvatel je způsobován výhradně pozitivní migrací. Nejniţní přirozený přírůstek je zaznamenán v obci Drhovle, kde je oproti tomu výrazná pozitivní migrace. Je to způsobeno přítomností Domova pro seniory Světlo. Výrazně záporný přirozený přírůstek sledujeme i ve městě Mirovice, který je doprovázen i stejný silným záporným migračním saldem. Pozitivní přirozený přírůstek najdeme pouze u 10 obcí, z nichţ nejlepší je situace ve městě Písku a Mirotice. U migračního salda je situace opačná a pouze 9 obcí se potýká s negativními hodnotami. Jde zejména o jiţ zmíněné město Mirovice, obec Mišovice, Slabčice, Čimelice Lety a Královu Lhotu. Všechny tyto obce zaznamenávají i záporný přirozený přírůstek. Z hlediska migračního salda je nejpříznivější situace v obci Číţová, zmíněné Drhovli, ve městě Mirotice, Ostrovci, Záhoří, Oslově, ve městě Písku, obci Předotice a Putim. V posledních dvou letech u přirozeného přírůstku vidíme mírné zpomalení poklesu a u migračního salda pak lehce vzestupné tendence. Zaměříme-li se blíţe, jaký vliv měly tyto ukazatele na celkový přirozený přírůstek v jednotlivých obcích, vidíme, ţe k pozitivnímu zvratu dochází u přirozeného přírůstku u obce Králova Lhota, Olešná, Ostrovec, Paseky, Raţice a Záhoří. Opačný efekt zaznamenala obec Temešvár. Negativní migrační saldo se oproti dlouhodobě pozitivnímu vývoji projevilo v obci Boudy, Orlík nad Vltavou, Podolí I, Raţice, Skály, Temešvár a velmi výrazně v obci Protivín. Pozitivně migrační saldo ovlivnilo obce Slavice a Vráţ.

Tabulka č. 4.3.3: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Písek za období 2008 – 2009 Přirozený Migrační Obec Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek saldo Albrechtice 19 25 -6 58 54 4 nad Vltavou Boudy 6 11 -5 4 5 -1 Cerhonice 3 4 -1 13 7 6 Čimelice 8 22 -14 39 41 -2 Číţová 23 28 -5 114 48 66 Dobev 22 17 5 61 36 25 Dolní 5 2 3 32 13 19 Novosedly Drhovle 5 37 -32 83 38 45 Heřmaň 8 3 5 15 14 1 Horosedly 1 6 -5 10 2 8 Kestřany 15 15 0 43 33 10

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Přirozený Migrační Obec Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek saldo Kluky 16 16 0 38 17 21 Koţlí 1 3 -2 0 1 -1 Králova 6 4 2 19 23 -4 Lhota Křenovice 2 5 -3 15 5 10 Lety 4 6 -2 14 16 -2 Minice 0 1 -1 2 0 2 Mirotice 28 26 2 68 61 7 Mirovice 20 35 -15 77 90 -13 Mišovice 2 7 -5 12 17 -5 Myslín 2 4 -2 9 7 2 Nerestce 3 3 0 6 0 6 Nevězice 2 4 -2 11 7 4 Olešná 4 1 3 11 4 7 Orlík nad 9 15 -6 24 28 -4 Vltavou Oslov 10 4 6 21 8 13 Ostrovec 12 5 7 80 36 44 Paseky 2 0 2 12 12 0 Písek 658 620 38 1134 1121 13 Podolí I 12 6 6 10 14 -4 Probulov 0 2 -2 3 3 0 Protivín 103 112 -9 174 247 -73 Předotice 14 15 -1 48 15 33 Putim 17 11 6 34 19 15 Rakovice 4 8 -4 18 2 16 Raţice 12 3 9 14 24 -10 Skály 5 9 -4 7 9 -2 Slabčice 7 11 -4 15 15 0 Smetanova 12 11 1 29 14 15 Lhota Tálín 1 3 -2 8 6 2 Temešvár 2 4 -2 15 15 0 Varvaţov 1 8 -7 26 21 5 Vlastec 4 7 -3 19 12 7 Vojníkov 0 3 -3 14 3 11 Vráţ 8 8 0 15 13 2 Vrcovice 4 2 2 16 6 10 Záhoří 18 12 6 58 33 25 Zvíkovské 7 5 2 15 3 12 Podhradí Ţďár 2 7 -5 22 11 11 SO ORP 1129 1176 -47 2585 2229 356 Písek Zdroj: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, roční údaje

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Věková struktura

Věková struktura je jedním ze základních ukazatelů hodnotících demografický vývoj. Naznačuje moţné budoucí problémy a sociální hrozby a zároveň budoucí příleţitosti a směr, kterým by se měly SO ORP vydat, aby se v nich jejich obyvatelům dobře ţilo. Pro názornost jsme pouţili index stáří, coţ je ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku nad 65 let připadá na 1 dítě ve věku do 14 let. Tedy kolik osob v po produktivním věku připadá na 1 osobu ve věku před produktivním. Číslo je nutné vydělit 100. Věkové sloţení obyvatel kraje se za posledních 10 let velmi změnilo ve smyslu stárnutí populace, coţ velmi dobře vyjadřuje zvětšující se hodnota indexu stáří. Zatímco v roce 2000 průměrně za JČK dosahoval index stáří hodnoty 79,4, v roce 2010 dosahuje jiţ hodnoty 105,5. Coţ znamená, ţe v JČK převýšil počet osob v poproduktivním věku počet osob ve věku předproduktivním. Na stárnutí populace měla vliv především niţší porodnost v osmdesátých, ale zejména pak v devadesátých letech. V populaci JČK početně i podílově pokleslo zastoupení věkové skupiny 0 – 14 let, coţ silně poznamená demografický vývoj v příštích letech. SO ORP s nejvyšším indexem stáří je Milevsko, kde připadá 1,404 obyvatele nad 65 let na 1 dítě do 14 let. Za ním následuje SO ORP Blatná (123,5). Obě SO ORP se také logicky vyznačují nejmenším počtem dětí a největším podílem obyvatel nad 65 let. Nejniţší index stáří je pak v SO ORP Kaplice, kde je i největší počet obyvatel v produktivním věku, za ním následuje Český Krumlov a Týn nad Vltavou, coţ jsou SO ORP s největším počtem dětí.

Tabulka č. 4.3.3: Věková struktura SO ORP Jihočeského kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Věková skupina v 2000 Věková skupina v 2010 Index stáří v Index stáří v SO ORP (%) (%) 2000 2010 <= 14 15 - 64 65+ <= 14 15 - 64 65+ Blatná 16,0 68,4 15,6 13,5 69,8 16,7 97,2 123,5 České 16,5 70,3 13,1 14,0 70,9 15,0 79,6 107,1 Budějovice Český Krumlov 18,4 70,8 10,8 15,7 71,5 12,8 59,0 81,5 Dačice 17,8 68,8 13,5 14,5 70,6 14,9 75,9 102,6 Jindřichův 17,3 69,2 13,6 14,6 70,8 14,6 78,5 100,3 Hradec Kaplice 19,0 71,6 9,4 15,8 72,5 11,7 49,4 74,0 Milevsko 16,4 68,9 14,7 12,9 68,9 18,2 89,7 140,4 Písek 16,4 68,4 15,1 14,3 69,2 16,4 92,1 114,8 Prachatice 18,2 70,4 11,3 15,2 71,5 13,3 62,2 87,2 Soběslav 16,3 68,6 15,1 14,1 69,2 16,7 93,0 117,8 Strakonice 16,7 69,6 13,6 13,9 70,3 15,8 81,6 114,2 Tábor 16,4 68,9 14,7 14,0 69,7 16,4 89,4 117,1 Trhové Sviny 17,2 69,3 13,5 15,0 71,0 14,1 78,2 94,2 Třeboň 17,0 68,4 14,6 13,7 70,1 16,2 85,4 118,1 Týn nad 20,1 66,3 13,6 15,8 70,7 13,6 67,6 85,9 Vltavou Vimperk 17,2 69,4 13,4 14,6 70,4 15,0 78,1 102,4 Vodňany 16,6 68,5 14,9 15,3 69,9 14,8 90,2 96,8 Jihočeský kraj 17,0 69,5 13,5 14,4 70,5 15,2 79,4 105,5 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu V kontextu kraje má sledovaný SO ORP Písek mírně vyšší index stáří. Nejlepší situace je v obcích Vrcovice, Koţlí, Vlastec a Myslín. Ve 13. obcích obvodu převládá počet dětí nad

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. osobami nad 65 let. Zbývající obce se jiţ dostaly za tuto hranici, nejvýrazněji pak obec Probulav, kde na 1 dítě do 14 let připadá 17 osob v poproduktivním věku. Tato obec zaznamenala největší nárůst indexu stáří, coţ způsobil úbytek dětí do 14 let a výrazný přírůstek obyvatel nad 65 let, aniţ stoupl počet osob v produktivním věku. Z tohoto pohledu špatná situace je rovněţ v obci Vojníkov, Minice, Varvaţov a Drhovle, kde se ale nachází Domov pro seniory. V mnoha obcích došlo k poklesu indexu stáří, který byl způsoben kromě přirozeného úbytku, zejména výrazným úbytkem obyvatel v produktivním věku. Týka se to obcí Číţová, Králova Lhota, Křenovice, Minice, Vojníkov, Vrcovice, Zvíkovské Podhradí a obcích Nevěţice a Temešvár, ve kterých k tomu došlo k výraznému nárůstu dětí do 14 let.

Tabulka č. 4.3.4: Věková struktura obcí SO ORP Písek k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) Index Index Obec stáří v stáří v <= 14 15 - 64 65+ <= 14 15 - 64 65+ 2000 2010 Albrechtice 13,1 67,3 19,6 12,5 67,9 19,6 149,5 157,1 nad Vltavou Boudy 10,8 68,7 20,5 10,9 74,1 14,9 190,0 136,8 Cerhonice 5,8 57,0 37,2 14,8 58,5 26,8 642,9 181,0 Čimelice 17,3 68,5 14,2 13,6 70,7 15,8 82,4 116,3 Číţová 16,2 70,5 13,3 17,5 68,8 13,8 82,2 78,7 Dobev 16,8 66,2 17,0 15,0 71,7 13,4 100,9 89,2 Dolní 9,3 61,3 29,5 13,0 72,1 14,9 318,8 114,3 Novosedly Drhovle 8,6 52,8 38,6 9,0 65,2 25,8 452,0 286,7 Heřmaň 12,8 67,3 19,9 14,6 66,3 19,2 155,6 131,4 Horosedly 12,4 59,3 28,3 15,7 70,4 13,9 228,6 88,9 Kestřany 16,2 68,3 15,5 13,8 74,2 12,0 96,0 86,7 Kluky 19,2 61,4 19,4 18,1 66,7 15,2 101,1 84,0 Koţlí 22,0 46,3 31,7 21,3 66,0 12,8 144,4 60,0 Králova Lhota 8,7 71,7 19,6 18,9 60,2 20,9 225,0 110,5 Křenovice 11,5 66,9 21,5 12,3 65,8 21,9 186,7 179,0 Lety 16,6 69,6 13,8 14,0 69,7 16,3 83,3 116,2 Minice 2,6 73,7 23,7 5,6 66,7 27,8 900,0 500,0 Mirotice 18,0 67,0 15,0 16,9 66,4 16,7 83,5 99,0 Mirovice 20,5 66,5 13,0 11,4 72,8 15,8 63,6 139,0 Mišovice 13,2 65,7 21,1 10,1 67,3 22,6 160,7 223,8 Myslín 12,6 64,4 23,0 21,6 63,6 14,8 181,8 68,4 Nerestce 12,6 63,2 24,2 13,1 63,6 23,4 191,7 178,6 Nevězice 8,4 68,8 22,7 15,2 63,6 21,2 269,2 139,1 Olešná 10,9 65,2 23,9 13,5 71,2 15,4 220,0 114,3 Orlík nad 17,0 65,1 17,9 11,0 73,6 15,3 105,2 138,9 Vltavou Oslov 15,5 58,5 26,0 18,2 60,5 21,3 168,3 117,2 Ostrovec 13,0 67,1 19,8 13,6 71,0 15,4 152,2 113,3 Paseky 17,5 60,5 21,9 10,6 75,4 14,1 125,0 133,3 Písek 17,1 69,4 13,5 14,3 69,4 16,3 79,2 113,8 Podolí I 16,3 72,2 11,5 13,9 70,0 16,2 70,4 116,3 Probulov 5,1 61,0 33,9 2,1 61,7 36,2 666,7 1700,0 Protivín 17,0 69,3 13,7 14,6 70,5 14,9 80,9 101,8 Předotice 13,2 62,9 24,0 17,2 65,3 17,6 181,7 102,5

100

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) Index Index Obec stáří v stáří v <= 14 15 - 64 65+ <= 14 15 - 64 65+ 2000 2010 Putim 10,5 69,6 19,9 17,7 65,5 16,7 188,9 94,4 Rakovice 15,6 62,5 21,9 15,9 66,8 17,3 140,0 108,6 Raţice 14,1 70,6 15,3 11,4 66,2 22,4 108,3 195,7 Skály 14,9 69,9 15,3 10,7 69,6 19,6 102,6 182,8 Slabčice 9,5 63,5 27,0 12,0 69,3 18,7 282,8 155,6 Smetanova 11,8 71,4 16,9 13,5 64,0 22,6 143,3 167,6 Lhota Tálín 18,7 61,5 19,9 10,7 75,5 13,8 106,5 129,4 Temešvár 6,1 64,6 29,3 22,8 59,7 17,5 480,0 76,9 Varvaţov 11,8 58,8 29,4 7,4 69,8 22,8 250,0 307,1 Vlastec 9,6 68,6 21,8 19,1 68,8 12,1 227,8 63,2 Vojníkov 2,3 70,1 27,6 4,6 61,5 33,9 1200,0 733,3 Vráţ 17,5 68,8 13,8 13,4 72,8 13,8 78,9 102,6 Vrcovice 14,3 73,5 12,2 23,0 63,8 13,2 85,7 57,1 Záhoří 17,9 69,1 13,0 14,2 69,3 16,5 72,7 116,1 Zvíkovské 12,1 71,7 16,2 17,2 66,7 16,2 133,3 94,1 Podhradí Ţďár 10,2 68,1 21,7 12,7 69,1 18,2 212,5 143,3 SO ORP Písek 16,4 68,4 15,1 14,3 69,2 16,4 92,1 114,8 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu

Školství

V SO ORP Písek je 23 mateřských škol + 16 základních škol. Celkem je v SO ORP Písek 2126 míst v MŠ a 7241 v ZŠ. Ve všech obcích nad 500 obyvatel, mimo obec Putim, se nacházejí MŠ i ZŠ. 9 MŠ a 8 ZŠ a Základní umělecká škola je přímo ve městě Písku. Také se zde nachází přípravný ročník speciální základní školy s kapacitou 12 dětí. MŠ se nacházejí i v menších obcích, jedná se o obci Oslov a Ostrovec, obě pod 500 obyvatel. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o správní obvod, kde převládají obce s niţším počtem obyvatel, je logické, ţe se školská zařízení nemohou vyskytovat ve všech obcích. Střední a vyšší odborné školství je zastoupeno pouze ve městě Písku, kde se jich nachází celkem 11, kaţdoročně z nich můţe vyjít celkem 4846 absolventů. Nachází se zde i 1 vysoká škola – Bankovní institut Vysoká škola a.s., pobočka Písek, která nabízí bakalářské i magisterské obory v oblasti bankovnictví a ekonomiky.

Tabulka č. 4.3.5: Přehled předškolních a školských zařízení v obcích SO ORP Písek Obec MŠ ZŠ ZUŠ Jiná Albrechtice nad Vltavou 1 (30) 1 (100) Boudy Cerhonice Čimelice 1 (65) 1 (250) Číţová 1 (25) 1 (80) Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň 101

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec MŠ ZŠ ZUŠ Jiná Horosedly Kestřany 1 (35) Kluky 1 (30) 1 (40) Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice 1 (70) 1 (250) Mirovice 1 (120) 1 (290) Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou 1 (30) 1 (150) Oslov 1 (37) Ostrovec 1 (20) Paseky Písek 9 (1287) 7(5001) 1 (730) 1 (12)* Podolí I Probulov Protivín 3 (257) 1 (780) Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří 1 (90) 1 (300) Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek 23 (2126) 16 (7241) 1 (730) 1 (12) Zdroj: MŠMT rejstřík škol Pozn. v závorce je uvedena kapacita školského zařízení

* Přípravný ročník speciální ZŠ

102

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 4.3.6: Přehled středních a vysokých škol SO ORP Písek Obec Název školy Adresa Kapacita Soukromá střední výtvarná Písek Budějovická 100 160 škola s.r.o. Písek Gymnázium Komenského 89 730 Písek Střední zemědělská škola Čelakovského 200 240 Obchodní akademie a Písek Karlova 111 360 + 300 Jazyková škola Střední odborná škola a Písek Komenského 86 1429 Střední odborné učiliště Písek Střední zdravotnická škola Národní svobody 420 275 Střední průmyslová škola a Písek Karla Čapka 402 570 + 150 Vyšší odborná škola Vyšší odborná škola lesnická Písek a Střední lesnická škola Lesnická 55 345 + 135 Bedřicha Schwarzenberga Písek Praktická škola Šobrova 111 28 Vyšší odborná škola Písek Alšovo nám. 75 60 uměleckoprůmyslová s.r.o. Soukromá vyšší odborná Písek Lipová alej 2068 64 škola filmová s.r.o. Bankovní institut a.s. Vysoká Písek Karla Čapka 402 škola, pobočka Písek SO ORP Písek 4846

Zdroj: MŠMT rejstřík škol

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče

V SO ORP Písek se nachází řada zařízení zdravotní a sociální péče. Na území se nachází 37 praktických lékařů pro dospělé a 14 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, coţ představuje pouze 28,57% zastoupení všech obcí. Ve správním obvodu je také 25 ordinací stomatologa. Nejbliţší nemocnice je Nemocnice v Písku a Oblastní nemocnice v Příbrami, kde jsou zastoupeny všechny základní lékařské obory, mimo ORL – ušní, nosní, krční. Součástí nemocnice v Písku je i LDN. Nejbliţší psychiatrická léčebna je rovněţ ve městě Písek, U Honzíčka 172. Je to pobočka centrály Psychiatrické léčebny Dobřany, kde jsou i specializovaná oddělení (pedopsychiatrie, gerontopsychiatrie, odd. pro léčbu závislostí, odd. somatické pro psychicky léčené pacienty - neurologické, plicní, interní). Dostupnost nemocnice ze všech obcí je problematická. Vzdálenost např. mezi městem Písek a okrajovou obcí Myslín je téměř 40 km a její obyvatelé mají blíţe nemocnici v Příbrami nebo Blatné. Lékařská sluţba první pomoci pro děti i dospělé je dostupná v nemocnici v Písku, popř. v Příbrami. Zubní pohotovost zajišťují formou sluţeb lékaři ve svých ordinacích. Také je zde spousta poskytovatelů sociálních sluţeb ať uţ s moţností ubytování pro klienty nebo formou stacionářů či sociálního poradenství. Následuje výčet: Denní a týdenní stacionář Duha pro osoby s mentálním postiţením a kombinovanými vadami, kapacita 29 osob. Diakonie ČCE – Středisko Blanka – pečovatelská sluţba, denní a týdenní stacionář, domov pro seniory, domov se zvláštním reţimem, kapacita 40 osob. Domov pro seniory Světlo v Drhovli – kapacita 190 osob. Domovy s pečovatelskou sluţbou Mirovice, kapacita 56 osob.

103

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Naděje – Písek, pro děti a mládeţ, seniory a osoby ohroţené sociálním vyloučením, kapacita 124 osob. Oblastní charita Písek – pečovatelská sluţba, sociální poradenství, chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení, azylový dům, sociálně terapeutické dílny – ubytováno 20 osob. Český červený kříţ – nabízí pečovatelskou sluţbu i ubytování v domě s pečovatelskou sluţbou – ubytováno 30 osob. Pečovatelská sluţba Protivín – pro seniory, osoby se zdrav. postiţením a rodiny s dětmi v nepříznivé situaci, kapacita 70 osob. Prácheňské sanatorium – pro seniory, osoby v terminálním stádiu a osoby se zdravotním postiţením – ubytováno 70 osob. Protivínská Sedmikráska – pečovatelská sluţba a soc. poradenství pro seniory, osoby se zdravotním postiţením a děti a mládeţ. Terapeutická komunita Karlov SANANIM Praha – Smetanova Lhota – pro drogově závislé děti a mladistvé a matky s dětmi. – pro 31 osob. Rovněţ se zde nachází spousta dobrovolnických organizací a občanských sdruţení: ADRA, občanské sdruţení – mezinárodní humanitární organizace ARKÁDA občanské sdruţení – nabízí pomoc osobám s duševním postiţením, rodinám s dětmi, závislým, dětem a mládeţi ohroţené delikvencí, obětem násilí. Asociace rodičů a přátel zdravotně postiţených dětí v ČR, Klub Krteček- -občanské sdruţení - raná péče, sociální poradenství, odlehčovací sluţby, sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením. Centrum pro zkratovně postiţené Jihočeského kraje, pracoviště Písek – sdruţení právnických osob – poradenství a sociálně aktivizační činnosti pro seniory a osoby se zdravotním postiţením Centrum sociálních sluţeb HORIZONT, Protivín – občanské sdruţení – sociální poradenství, aktivizační sluţby, sociální rehabilitace a terapeutické dílny. Farní charita Protivín – nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ od 3 do 7 let. FOKUS Písek – občanské sdruţení – sluţby následné péče a sociální rehabilitace. INKANO, Písek – občanské sdruţení – sociální poradenství. Jihočeská rozvojová o.p.s Písek – sociální poradenství. Mateřské centrum Kvítek, Písek – občanské sdruţení – pro rodiny s dětmi Mateřské centrum Pastelka, Protivín – občanské sdruţení – pro rodiny s dětmi MESADA, Písek – občanské sdruţení – osobní asistence a sociální poradenství. POHIP, Píssek – občanské sdruţení – hipporehabilitace, zájmové krouţky, jezdecký oddíl, Občanské sdruţení ŠVAGR, Písek – integrační volnočasové aktivity pro děti s mentální, zdravotním a sociální znevýhodněním z rodinného i ústavního prostředí. Pedagogicko psychologická poradna – příspěvková organizace Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, Písek – občanské sdruţení. a jistě zde najdeme i řadu dalších.

104

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 4.3.8 : Zdravotnická vybavenost

PL PL Jiný pro Ordinace Obec pro odborný Zařízení soc.péče děti a stomatologa dospělé lékař dorost

Albrechtice nad 1 1 Vltavou Čimelice 1 1 1 Číţová 1 1 Drhovle 1 Domov pro seniory Světlo Kluky 2 Mirotice 2 1 1 Domovy s pečovatelskou Mirovice 2 1 1 Gynekolog sluţbou Orlík nad 2 OstrovecVltavou 1 Nemocnice Pečovatelská sluţba a jesle písek města Písek Denní a týdenní stacionář Duha Diakonie ČCE-středisko Písek 19 8 17 Blanka Naděje Český červený kříţ Oblastní charita Písek Prácheňské sanatorium Rehabilitač Pečovatelská sluţba ní lékař Protivínská sedmikráska Myoskeletá Protivín 4 1 3 rní medicína Gynekolog Slabčice 1 Varvaţov 1 Smetanova Terapeutická komunita Karlov

Lhota SANANIM Praha Záhoří 2 1 SO ORP Písek 37 14 25 Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem

Vybavenost občanskou infrastrukturou

Občanská infrastruktura z hlediska nabízených školských a zdravotnických zařízení je v SO ORP v rovině základního zabezpečení. Ve městech a některých obcích je zajištěna ve větším rozsahu, oproti tomu zejména v okrajových částech území zcela chybí. Jedná se zejména o obce Lety, Raţice, Křenovice, Podolí I, Olešná, Oslov, Zvíkovské Podhradí a Varvaţov. V některých ze jmenovaných obcí chybí dostupnost lékaře a v některých naopak dostupnost školských zařízení. Obce, ve kterých se tento problém potkává, jsou Lety, Raţice, Křenovice a Podolí I. Co se týče dostupnosti sociálních sluţeb, tak můţeme území rozdělit na oblasti Mirovicka, Miroticka, Písecka a Protivínska. Protivínsko uvádí dostatečné zajištění svých občanů

105

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. pečovatelskou sluţbou a stravováním s dovozem domů a to včetně víkendů. Chybí zde jen domov pro seniory s celodenní péčí, jehoţ výstavba je plánována. Miroticko nemá pečovatelskou sluţbu ani zařízení sociální péče. Stravování seniorů s dováţkou do domu je zajištěno soukromou firmou, případně je pro mobilní moţnost odebírat obědy ze ZŠ. Po zmapování zájmů občanů, je plánováno zřízení pečovatelské sluţby. Mirovicko poskytuje pečovatelskou sluţbu pouze občanům města. Chybí zde domov pro seniory. Je plánováno udrţení a rozšíření stávající pečovatelské sluţby i pro přilehlé obce a zřízení domova pro seniory. Ve městě Písek je pečovatelská sluţba dobře zajištěna, mimo město však chybí. Je poskytována pouze v obci Křenovice, kde ji zajišťují Sociální sluţby města Milevsko. V obcích Albrechtice nad Vltavou a Slabčice je pak zajištěn pouze rozvoz stravy. Město Písek má domovy pro seniory, jejich kapacita je však nedostatečná. I přes trend zajišťování péče o seniory a zdravotně postiţené občany formou terénní pečovatelské sluţby v jejich domácím prostředí, je nutné zohlednit ty, kteří potřebují celodenní péči, jeţ jim nemohou poskytnout osoby blízké.

Indikátory

Podtémata Socio- Demo- Vybavenost sociální občanskou Obec demografické Další jevy a situace a infrastrukturou a podmínky komentáře sídelní lokální sociální struktura politika Albrechtice nad Vltavou 0 -2 2 Boudy -2 -2 -1 Cerhonice -1 0 -1 Čimelice 1 -1 2 Číţová 2 2 2 Dobev 1 2 0 Dolní Novosedly 0 1 -1 Drhovle 0 0 0 Heřmaň 0 1 -1 Horosedly 1 2 -1 Kestřany 1 1 0 Kluky 2 2 1 Koţlí -1 0 -2 Králova Lhota -1 -1 -1 Křenovice -1 0 -2 Lety -2 -1 -2 Minice -1 0 -1 Mirotice 2 1 2 Mirovice 0 -2 2 Mišovice -2 -2 -1 Myslín 0 1 -1 Nerestce -1 0 -1 Nevězice -1 0 -1 Olešná -1 1 -2

106

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podtémata Socio- Demo- Vybavenost sociální občanskou Obec demografické Další jevy a situace a infrastrukturou a podmínky komentáře sídelní lokální sociální struktura politika Orlík nad Vltavou -1 -2 1 Oslov 1 1 0 Ostrovec 1 1 1 Paseky -1 0 -1 Písek 1 0 2 Podolí I -1 0 -2 Probulov -2 -2 -2 Protivín 1 -1 2 Předotice 0 1 -1 Putim 1 2 -1 Rakovice 0 1 -1 Raţice -2 -2 -2 Skály -2 -2 -1 Slabčice -2 -2 -1 Smetanova Lhota 0 0 0 Tálín -1 -1 -1 Temešvár -1 -1 -1 Varvaţov -2 -2 -1 Vlastec 0 2 -2 Vojníkov -1 0 -1 Vráţ -1 0 -1 Vrcovice 1 2 -1 Záhoří 2 1 2 Zvíkovské Podhradí 0 2 -2 Ţďár 0 1 -1 SO ORP Písek -1 0 -1

107

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Růst počtu obyvatel, způsobený zejména díky migraci, v obci Vrcovice, Temešvár, Oslov, Ostrovec, Úbytek obyvatel v obci Boudy, Koţlí, Lety, Paseky, Dolní Novosedly a Číţová. Dále v obcích Mirovice, Orlík nad Vltavou, Probulav, Cerhonice, Heřmaň, Kluky, Křenovice, Nerestce, Raţice,Slabčice, Varvaţov, Vojníkov. Olešná, Podolí I, Putim, Smetanova Lhota, Vlastec, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Pozitivní přirozený přírůstek ve městě Písek a Mirotice obcí Dobev, Dolní Novosedlí, Heřmaň, Záporný přirozený přírůstek ve většině obcí. Králova Lhota, Olešná, Oslov, Ostrovec, Paseky, Nejvýrazněji v obci Drhovle, městě Mirovice Podolí I, Putim, Raţice, Smetanova Lhota, Vršovice, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Výrazně pozitivní migrace v obci Číţová, pak ve Záporná migrace ve městě Mirovice, obci městě Písek, Mirotice, v obci Ostrovci, Záhoří, Oslově, Mišovice, Slabčice, Čimelice Lety a Králova Předotice a Putim. Také v obci Drhovle. Lhota.

Velmi vysoký index stáří u obcí Probulov, Vojníkov, Minice, Varvaţov a Drhovle a Pozitivní věková struktura v obcích Vršovice, Koţlí, výrazný úbytek osob v produktivním věku u Vlastec a Myslín. obcí Číţová, Králova Lhota, Křenovice, Minice, Vojníkov, Vrcovice, Zvíkovské Podhradí a obcích Nevěţice a Temešvár Poměrně velká vzdálenost do Písku a Relativní dostatek předškolních a školních zařízení. Českých Budějovic, jakoţto spádových míst Mimo některých okrajových oblastí území – obce z hlediska zdravotních sluţeb a školských Křenovice, Podolí I, Olešná, Slabičce, Lety, Raţice. institucí pro příhraniční obce. Špatná dostupnost hromadnými dopravními Dobrá vybavenost středním školstvím ve městě prostředky do okolních měst. – jak pro cesty Písek. do zaměstnání, škol či zdravotnických zařízení,. tak za zábavou PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Rozvoj komunitního plánu – posílení zařízení pro Vymírání obcí Probulov, Vojníkov, Minice, seniory. Rozšíření pečovatelské sluţby a posílení Varvaţov počtu lůţek v zařízeních sociální péče. Vyklidňování příhraničních obcí správního Zavedení poradny pro seniory. obvodu. Zavedení školního autobusu pro děti z příhraničních obcí a senior dopravy. Rozvoj sociálních sluţeb, rozšíření stávající Stárnutí obyvatel obcí s nedostatečnou pečovatelské sluţby a zřízení domova pro seniory s kapacitou ubytovacích zařízení pro seniory. vyuţitím rozvojových fondů EU a zapojení občanských organizací. Růst počtu obyvatel vlivem suburbanizace.

Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace

V obcích Koţlí, Křenovice, Lety, Olešná, Podolí, Probulov, Raţice, Vlastec, Zvíkovské Podhradí zváţit rozšíření ploch k vybavení občanskou infrastrukturou, jedná se především o hůře dopravně dostupnou severní část území a obce ve východní části SO ORP Písek.

108

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

4.4 Bydlení

Bydlení je základní potřebou člověka, jejíţ uspokojení je podmínkou pro uspokojení dalších ţivotně důleţitých potřeb. Plní celou řadu specifických funkcí jak v ţivotě jednotlivců, tak v rámci celé společnosti. Má nejen významné sociální aspekty, ale i značný vliv na hospodářský rozvoj a politickou stabilitu země. Je téţ určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Při řešení problematiky bydlení ve městě jsou významnými sloţkami strategické dokumenty (plán rozvoje, akční plány, atd.) a územně plánovací dokumenty. Stáří bytového i domovního fondu a jejich vývoj je moţno do určité míry brát jako faktor hodnotící atraktivitu bydlení. Je pravděpodobné, ţe takových obcí bude docházet zejména v posledních letech, tedy mezi roky 1981 – 2001 k rozvoji výstavby. Údaje, z nichţ vycházíme, pocházejí z posledního sčítání domů a bytů v roce 2001. Jelikoţ další sčítání bude aţ v roce 2011, je třeba tento fakt (stáří dat) brát v potaz.

Bytový fond

Bytový fond v Jihočeském kraji zaznamenal mezi lety 2001 a 2009 nárůst celkově 6,5 %. Největší nárůst vykazuje SO ORP České Budějovice následován SO ORP Vimperk, Český Krumlov a Třeboň. Nejniţší hodnotu nárůstu bytového fondu vykázal správní obvod Týn nad Vltavou. Jen o málo úspěšněji si vedl sousední správní obvod Vodňany. Jde však o specifické obvody, kde byla v minulých letech vysoká bytová výstavba v důsledku jaderné elektrárny Temelín. Tyto dva správní obvody se tak stávají v Jihočeském kraji ostrůvkem s nejniţší bytovou výstavbou v posledních letech. Za nimi nak následují SO ORP Strakonice a sledovaný SO ORP Písek, který je obvodem se čtvrtou nejniţší bytovou výstavbou v kraji.

Tabulka č. 4.4.4.4.1: Bytový fond v SO ORP Jihočeského kraje v roce 2001 a 2009 Nárůst BF mezi lety Nárůst BF mezi lety SO ORP Stav BF 2001 2001 a 2009 - relativně 2001 a 2009 (%) Blatná 6727 299 4,44 České Budějovice 63426 6503 10,25 Český Krumlov 17144 1268 7,40 Dačice 8358 331 3,96 Jindřichův Hradec 20962 1299 6,20 Kaplice 7702 330 4,28 Milevsko 9572 459 4,80 Písek 24608 919 3,73 Prachatice 14990 819 5,46 Soběslav 9865 462 4,68 Strakonice 20439 730 3,57 Tábor 36029 2536 7,04 Písek 8170 586 7,17 Třeboň 11780 862 7,32 Týn nad Vltavou 6318 40 0,63 Vimperk 8443 664 7,86 Vodňany 5359 74 1,38 Jihočeský kraj 279892 18181 6,50 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, Městská a obecní statistika, k 31. 6. 2010 Celkově představuje mnoţství bytů SO ORP Písek 8,56 % bytového fondu Jihočeského kraje. Co se týče výstavba je ve sledovaném správním obvodu, jak jiţ uvedeno výše, ve 109

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. srovnání s krajem podprůměrná. Celkově zde bylo mezi lety 2001 a 2009 postaveno 919 bytů. Nejmenší nárůst bytového fondu zaznamenaly obce Kestřany, Ostrovec, Nevězice, Mišovice, město Mirovice, Orlík nad Vltavou, Heřmaň, Horosedly Myslín, Albrechtice nad Vltavou, Drhovle a Probulav. Ve všech těchto obcích nedosáhla bytová výstavba v relativním vyjádření ani dvou procent. Absolutně stagnující je bytový fond v obci Minice, Nerestce a Vojníkov, coţ jsou ale, jak jiţ řečeno výše, nejmenší obce do 107 obyvatel. Nulová výstavba je i v obci Raţice, kde trvale ţije 411 obyvatel. Svou roli určitě hraje také to, ţe obce Heřmaň, Horosedly, Kestřany, město Mirovice, obce Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou a Ostrovec jsou v záplavovém území, ohroţené stoletou vodou. Dále obce Orlík nad Vltavou, Mišovice a město Mirovice jsou navíc nadměrně zatěţovány exhalacemi aut blízkých silnic. Největší růst bytového fondu zaznamenala obec Vrcovice, relativně o 10 %, čímţ vysoce přesáhla průměrnou hodnotu kraje. Absolutně nejvíce nový bytů bylo postaveno ve městě Písek.

Tabulka č. 4.4.2: Bytový fond v SO ORP Písek v roce 2001 a 2009 Nárůst BF mezi lety Nárůst BF mezi lety Obec Stav BF 2001 2001 a 2009 2001 a 2009 – relativně (%) Albrechtice nad Vltavou 534 10 1,87 Boudy 113 8 7,07 Cerhonice 138 8 5,79 Čimelice 522 14 2,68 Číţová 472 21 4,44 Dobev 364 17 4,67 Dolní Novosedly 126 3 2,38 Drhovle 311 6 1,92 Heřmaň 147 2 1,36 Horosedly 71 1 1,40 Kestřany 313 2 0,63 Kluky 271 17 6,27 Koţlí 29 1 3,44 Králova Lhota 150 3 2,00 Křenovice 90 2 2,22 Lety 158 4 2,53 Minice 19 0 0 Mirotice 712 31 4,35 Mirovice 803 10 1,24 Mišovice 181 2 1,10 Myslín 59 1 1,69 Nerestce 68 0 0 Nevězice 125 1 0,8 Olešná 72 2 2,77 Orlík nad Vltavou 223 3 1,34 Oslov 175 4 2,28 Ostrovec 270 2 0,74 Paseky 91 3 3,29 Písek 12699 564 4,44 Podolí I 157 10 6,36

110

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Nárůst BF mezi lety Nárůst BF mezi lety Obec Stav BF 2001 2001 a 2009 2001 a 2009 – relativně (%) Probulov 51 1 1,96 Protivín 2253 78 3,46 Předotice 294 10 3,40 Putim 230 6 2,60 Rakovice 126 4 3,17 Raţice 203 0 0 Skály 149 3 2,01 Slabčice 220 12 5,45 Smetanova Lhota 205 4 1,95 Tálín 104 7 6,73 Temešvár 48 1 2,08 Varvaţov 202 7 3,46 Vlastec 127 6 4,72 Vojníkov 63 0 0 Vráţ 173 8 4,62 Vrcovice 60 6 10,00 Záhoří 363 9 2,47 Zvíkovské Podhradí 105 2 1,90 Ţďár 169 3 1,77 Písek 24608 919 3,73 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, Městská a obecní statistika, k 31. 6. 2010

Stáří domovního fondu

V Jihočeském kraji bylo v roce 2001 evidováno 109 667 domů. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 18,5 %, v období let 1920 aţ 1940 to bylo 15,7 %. Největší zastoupení, 40,4 %, mají domy postavené v období let 1946 aţ 1980. Domy postavené mezi lety 1981 aţ 2001 zaujímají 25% podíl domovního fondu. Největší zastoupení domů postavených do roku 1919 se nachází v SO ORP Jindřichův Hradec a Třeboň. Naopak nejmenší zastoupení starých domů vykazují správní obvody ORP České Budějovice, Český Krumlov a Kaplice, kde je zároveň nejvíce domů postavených mezi lety 1981 aţ 2001. Sledovaný SO ORP Písek patří k obvodům se starším domovním fondem. Je ale třeba brát v potaz, ţe se jedná o obvod, jehoţ centrem je historické město Písek. Stejně jako všechny správní obvody kraje má nejvíce domů, postavených mezi lety 1946 – 1980 (37,9 %). Jejich zastoupení je v kontextu kraje 3. nejniţší. Také má velmi malý počet domů, postavených v období let 1981 aţ 2001 a výrazný podíl domů postavených mezi lety 1920 – 1945. Kdyţ pomineme výstavbu 1946 -1980, pak se mnoţství domů ve všech „věkových“ kategoriích pohybuje kolem 20 %, coţ je v kraji neobvyklé.

111

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 4.4.3: Stáří domovního fondu v SO ORP Jihočeského kraje v relativním vyjádření [v %] Domy postavené v období let SO ORP do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-2001 Blatná 20,8 13,5 44,8 20,9 České Budějovice 15,4 16,2 40,3 28,1 Český Krumlov 16,0 14,6 40,7 28,7 Dačice 22,8 13,7 38,1 25,4 Jindřichův Hradec 24,8 16,8 34,3 24,0 Kaplice 17,9 11,5 41,1 29,4 Milevsko 15,3 12,9 47,6 24,3 Písek 19,4 20,4 37,9 22,3 Prachatice 20,8 11,6 39,1 28,6 Soběslav 16,9 18,1 39,4 25,6 Strakonice 17,5 14,8 43,1 24,5 Tábor 15,3 17,0 44,2 23,6 Trhové Sviny 20,9 11,8 42,2 25,1 Třeboň 23,8 16,4 37,0 22,9 Týn nad Vltavou 19,2 13,7 42,1 25,0 Vimperk 19,1 15,3 40,2 25,4 Vodňany 22,4 15,0 37,9 24,8 Jihočeský kraj 18,5 15,7 40,4 25,4 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Celkově domovní fond SO ORP Písek představuje 8,02 % z celkového počtu domů Jihočeského kraje. Podíváme-li se podrobněji na jeho stáří, je zřejmé, ţe nejstarší domovní fond je v obci Minice, kde je největší podíl domů postavených do roku 1919 a nulová výstavba mezi lety 1981 2001. Jedná se ale o nejmenší obec správního obvodu. Vysoké zastoupení nejstarších domů je dále v obci Cerhonice, Heřmaň, Myslín, Skály, Vlastec, Vršovice a Ţďár. Nejmenší podíl těchto domů mají obce Zvíkovské podhradí a Temešvár, kde je i větší podíl domů, postavených mezi lety 1981 a 2001. Tyto„nejmladší domy jsou nejvíce zastoupeny v obci Olešná (45,7 %), Koţlí (41,2 %), Zvíkovské Podhradí (35,8 %), Temešvár (32,4 %) a Boudy (31.3 %). Naopak nejméně domů tohoto stáří je v obci Myslín, Nerestce, Rakovice, Králova Lhota a Skály. Nulovou výstavbu těchto domů má kromě obce Minice, Vojníkov, kde je většina domů postavena mezi lety 1946 – 1980. Podobná je situace v obci Vojníkov. Je ale nutné si uvědomit, ţe správní obvod je protkán historickými památkami a vesnickými památkovými zónami, kde staré domy mají prvky selského baroka a jsou určitým stupněm chráněny. Zároveň to nové bytové a domovní výstavbě klade určitá omezení.

112

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 4.4.4: Stáří domovního fondu v SO ORP Jihočeského kraje v relativním vyjádření [v %] Obec do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-2001 Albrechtice nad Vltavou 24,7 17,9 42,2 15,2 Boudy 29,7 10,9 28,1 31,3 Cerhonice 37,7 15,1 32,1 15,1 Čimelice 15,3 17,2 44,8 22,6 Číţová 21,2 14,7 45,0 19,0 Dobev 23,0 13,0 39,0 25,0 Dolní Novosedly 24,3 15,7 38,6 21,4 Drhovle 20,0 17,4 41,3 21,3 Heřmaň 35,1 18,2 23,4 23,4 Horosedly 24,3 24,3 35,1 16,2 Kestřany 16,2 17,4 37,7 28,7 Kluky 16,0 12,8 47,4 23,7 Koţlí 11,8 35,3 11,8 41,2 Králova Lhota 27,7 32,3 29,2 10,8 Křenovice 22,0 4,9 48,8 24,4 Lety 18,8 28,2 36,5 16,5 Minice 46,7 26,7 26,7 ,0 Mirotice 21,7 15,8 44,1 18,4 Mirovice 17,9 26,5 31,3 24,3 Mišovice 29,3 21,3 34,7 14,7 Myslín 31,0 24,1 37,9 6,9 Nerestce 23,5 35,3 32,4 8,8 Nevězice 27,0 17,5 41,3 14,3 Olešná 11,4 14,3 28,6 45,7 Orlík nad Vltavou 25,3 20,9 26,4 27,5 Oslov 17,8 14,4 47,8 20,0 Ostrovec 19,8 11,2 36,2 32,8 Paseky 29,4 7,8 47,1 15,7 Písek 14,8 24,5 36,1 24,6 Podolí I 25,0 7,6 48,9 18,5 Probulov 21,7 17,4 43,5 17,4 Protivín 19,6 20,3 37,1 23,0 Předotice 26,7 11,9 40,0 21,5 Putim 16,9 17,6 39,9 25,7 Rakovice 25,8 24,2 39,4 10,6 Raţice 26,1 19,1 35,7 19,1 Skály 36,9 19,0 32,1 11,9 Slabčice 20,8 18,9 40,6 19,8 Smetanova Lhota 21,8 17,2 47,1 13,8 Tálín 23,6 29,1 20,0 27,3 Temešvár 8,1 18,9 40,5 32,4 Varvaţov 26,7 22,7 37,3 13,3 Vlastec 31,0 19,0 36,2 13,8 Vojníkov 26,1 13,0 60,9 ,0 Vráţ 20,3 18,9 47,3 13,5 Vrcovice 42,4 6,1 36,4 15,2

113

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-2001 Záhoří 20,1 18,5 44,0 17,4 Zvíkovské Podhradí 7,5 9,4 47,2 35,8 Ţďár 32,4 15,5 38,0 14,1 SO ORP Písek 19,4 20,4 37,9 22,3 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

114

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Indikátory

Podtéma Stáří a kvalita Obec Bydlení Vývoj bytového Další jevy a bytového fondu k fondu komentáře 2001 Albrechtice nad Vltavou -1 -1 0 Boudy 2 2 2 Cerhonice 1 2 0 Čimelice 1 0 1 Číţová 1 2 0 Dobev 2 2 2 Dolní Novosedly 1 0 1 Drhovle 0 -1 1 Heřmaň 0 -1 1 Horosedly -1 -1 0 Kestřany 0 -2 2 Kluky 2 2 1 Koţlí 2 1 2 Králova Lhota -1 0 -1 Křenovice 1 0 1 Lety 0 0 0 Minice -2 -2 -2 Mirotice 1 2 0 Mirovice 0 -1 1 Mišovice -1 -1 -1 Myslín -2 -1 -2 Nerestce -2 -2 -2 Nevězice -2 -2 -1 Olešná 1 0 2 Orlík nad Vltavou 1 -1 2 Oslov 1 0 1 Ostrovec 0 -2 2 Paseky 1 1 0 Písek 2 2 1 Podolí I 1 2 0 Probulov -1 -1 0 Protivín 1 1 1 Předotice 1 1 1 Putim 1 0 2 Rakovice 0 1 -1 Raţice -1 -2 0 Skály -1 0 -1 Slabčice 1 2 0 Smetanova Lhota -1 -1 -1 Tálín 2 2 2 Temešvár 1 0 2 Varvaţov 0 1 -1 Vlastec 1 2 -1 Vojníkov -2 -2 -2 Vráţ 1 2 -1 Vrcovice 1 2 0

115

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podtéma Stáří a kvalita Obec Bydlení Vývoj bytového Další jevy a bytového fondu k fondu komentáře 2001 Záhoří 0 0 0 Zvíkovské Podhradí 1 -1 2 Ţďár -1 -1 -1 SO ORP Písek 1 1 1

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

Celkově slabá bytová výstavba ve srovnání s krajem. Nadprůměrný nárůst bytového fondu Nejslabší v obci Kestřany, Ostrovec, Nevězice, Mišovice, v obci Vrcovice. město Mirovice, Orlík nad Vltavou, Heřmaň, Horosedly Myslín, Albrechtice nad Vltavou, Drhovle a Probulov Stagnující bytová výstavba v obci Minice, Nerestce, Vojníkov a Raţice. Záplavové území v obcích Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Vysoký podíl domů v novější výstavby Kestřany, Koţlí, Mirotice, Myslín, Nerestce, Orlík nad v obcích Olešná, Koţlí, Zvíkovské Vltavou, Ostrovec, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Podhradí, Temešvár a Boudy. Lhota, Varvaţov, Ţďár a městech Mirovice a Písek. Navíc výrazné exhalace ze silnic v obcích Čimelice, Dle dotazníkového šetření má většina Drhovle, Dolní Novosedlí, Kluky, Křenovice, Lety, Orlík obcí parcely k individuální výstavbě. nad Vltavou, Oslov, Paseky, Podolí I, Protivín, Smetanova Lhota, Tálín, Temešvár, Vlastec, Záhoří, Zvíkovské Podhradí a městech Mirovice a Písek. Starý domovní fond, zejména v obci Minice, pak Cerhonice, Heřmaň, Myslín, Skály, Vlastec, Vršovice a Ţďár PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Vymezení nových ploch k výstavbě v rámci ÚPD. Stagnace bytové výstavby naznačuje neatraktivnost obce Rozvoj bytové výstavby podporuje nebo nedostatečná podpora obecní a individuální bytové pozitivní migraci i přirozený přírůstek. výstavby. U vesnických památkových zón, tak určitá Vyuţití případných neobydlených objektů omezení při výstavbě. k rekreaci.

Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace

Z hlediska vývoje počtu obyvatel doporučujeme zváţit změnu funkčních ploch na individuální bydlení v obcích v okolí města Písek, přičemţ zohlednit charakter původní venkovské zástavby s moţnosti vyuţití regulačnímu plánu.

116

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

4.5 Rekreace Rekreaci je nutno chápat jednak jako zdroj odpočinku, nezbytný pro regeneraci fyzických i psychických sil člověka a zároveň z ekonomického hlediska. Umoţňuje realizaci kupní síly obyvatelstva a současně formou cestovního ruchu rozvíjí řadu hospodářských odvětví v dodavatelské sféře. Navíc v územích se sklony k vyklidňování můţe pomoci do určité míry stabilizovat obyvatelstvo a posílit zaměstnanost ve sluţbách, případně vyuţít uvolněný stavební fond. Pro obyvatelstvo je důleţitá kaţdodenní – popracovní a volno časová rekreace (sportovní a kulturní zařízení v regionu a zájmové organizace) a krátkodobá – např. víkendová a pobytová - dovolené, které jiţ můţou region zviditelnit v oblasti cestovního ruchu. Z tohoto hlediska má SO ORP Písek co nabídnout. V kaţdodenní a krátkodobé rekreaci nabízí SO ORP Písek svým obyvatelům široké moţnosti, které se dají vyuţít v oblasti cestovního ruchu i pro rekreaci pobytovou.

Písecko je nazýváno branou do Jiţních Čech. Je to kouzelná krajina neposkvrněných zalesněných vrchů i rovinatých plání. Je to region bohatý na kulturní i přírodní památky. Jeho centrem je nádherné historické město Písek. Jednou z nejznámějších památek správního obvodu je Kamenný most v Písku (neoficiálně také Jelení most), který je nejstarším dochovaným mostem v Česku. Je postaven v gotickém slohu. Na mostě jsou umístěny repliky barokních soch a kříţe. Z dalších jmenujme: Hrad - významná stavba české hradní architektury. Byl zbudován v polovině 13. století písecko-zvíkovskou stavební hutí pro českého krále Přemysla Otakara II. V současnosti je zde zřízeno i Prácheňské muzeum. Radnice - dvoupatrová stavba s barokním průčelím a se dvěma věţemi, postavená v letech 1740 – 1767. Klášterní kostel povýšení sv. kříţe - u Upomíná na někdejší dominikánský klášter, který stál na jih od tohoto kostela od poloviny 13. století aţ do 20. srpna 1419. Děkanský kostel narození panny Marie- trojlodní stavba z poloviny 13. století. Mariánské morové sousoší - nachází se na Alšově náměstí a připomíná velký mor v roce 1713. Obydlí Adolfa Hejduka - dům vystavěný pro známého básníka (1835 - 1923), v roce 1900 podle návrhu architekta Jana Kouly v novorenesančním slohu. V části Heydukova bytu - pracovně, jídelně a společenském pokoji - je zřízen památník s původním vybavením. Tři místnosti zůstaly zařízené tak, jak je Heyduk opustil. Veřejnosti je sídlo přístupné od června 2007. Městská elektrárna – z roku 1888. V současnosti je zde zřízeno muzeum, které je častým cílem turistů. Bývalý hřbitov s kostelem Nejsvětější trojice - hřbitov byl zaloţen v roce 1549. Kromě okresního města lze také zavítat na velmi navštěvovaný zámek a park Orlík či hrad Zvíkov s věţí Markomanka. Dále můţete v regionu navštívit zámek a lázně Vráţ, zámeček Čimelice s mostem, lesoparkem, morovým sloupem a plastikami (Čimelické baroko ze sochařské dílny rodiny Hammerů), tvrze v Kestřanech, gotický kostel Myšenec, renesanční tvrz Klokočín, zámek Drhovle, kostel Sv- Jakuba v Číţové, která byla vyhlášena Jihočeskou vesnicí roku 2010. V obci je rovněţ vyhlášena památková zóna. Dále kostel Sv. Vavřince v Putimi, obec byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou, najdeme zde selské baroko, obec je známá i díky románu Jaroslava Haška, Dobrý voják Švejk.Pak kostely ve Slabčicích, Heřmaňi, Oslově, Horním Záhoří, kostelík sv. Rosalie v Bernaticích se studánkou s léčivou vodou, který se stal poutním místem, zámečky Chřešťovice, Draţíč, Červený Újezdec, , tvrz

117

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. v Myslíně, či v Dolních Nerestcích, lovecký barokní zámeček Karlov ve tvaru motýla, lovecký zámeček Tyrolský dům v Květovské oboře, zámek a rodiště L. Stroupeţnického Cerhonice, poutní místo Sepekovice. Nelze pominout románský kostel v Červené nad Vltavou, který byl přenesen ze zatopené obce Orlickou přehradou. V obci Albrechtice nad Vltavou najdete románským kostelík s malbami a zeď hřbitova se slepými arkádami s malbami. V Miroticích najdeme památník Mikoláše Alše, kde je i expozice dalšího slavného rodáka loutkáře Matěje Kopeckého. Skály - památková zóna Budičovice - typické jihočeské selské baroko s návesní kapličkou

Rekreační potenciál regionu

► Přírodní park Písecké hory s naučnou stezkou. ► Meandry na zlatonosné Otavě jsou plné skalisek a chráněných strání. ► V lesích u Putimi najdete Lesnickou naučnou stezku. ► Rozhledny Jarník a Velký Kamýk Obcí Putim prochází turistická trasa k národní přírodní rezervaci Řeţabinec. ► Alšova turistická stezka - pro pěší turistiku. ► Přírodní památka Malý Kosatín - asi 1,2 km od obce Boudy. ► Kopáčovská - přírodní památka asi 1 km od obce Čimelice. ► Přírodní památka Michovka - malý rybník u obce Brloh. ► Vápencový lom - přírodní památka u Horosedel. ► Přírodní památka Velký Potočný - rybník u obce Kestřany ► Boučkova stezka: Zvíkov - Orlík nad Vltavou – Březnice ► Přírodní rezervace Krkavčina - les, asi 1,8 km od obce Oslov - přírodní rezervace Výří skály u Oslova - les a skalnaté srázy, asi 2 km od obce Oslov. ► Přírodní památka V obouch - tok řeky Lomnice v úseku dlouhém 3,8 km. ► Stromová alej mezi zámky Rakovickým a Čimelickým nebo cyklotrasa Raţice - Putim - Kestřany - Ţiţkova mohyla. ► Golfové hřiště Kestřany, jízdárna Stáje Štětice. ► zemský hřebčinec Písek. ► Protivín - Krokodýli ZOO. ► Přírodní památka Myšenecká slunce - drobný skalní výchoz se shluky krystalů turmalínu ve tvaru slunce (dům v obci Myšenec č.p. 28) - přírodní památka Skalský - rybník, asi 1,5 km od obce Skály. ► Po stopách permoníků ze Zlaté hory - naučně zábavná stezka pro děti a dospělé - vzácná archeolog. naleziště z doby kamenné u Raţice- přírodní památka Raţický rybník u obce Raţice ► rybník Řeţabinec - vyhlášená přírodní rezervace u Raţic ► Vystrkov - přírodní památka, tok říčky Lomnice v úseku dlouhém 2,5 km, jiţně od zámečku Karlov. ► Shagya - arab Tálín - vyjíţďky na koních - značená cyklotrasa a "rybářáská naučná cyklostezka" (Tálínský rybník). ► přírodní památka Dubná - skalnatá stráň nad pravým břehem řeky Otavy, asi 1,5 km od obce Drţov – Vojníkov. ► Čertova hora u Vráţe - přírodní rezervace Dědovické stráně - přírodní rezervace, (asi 1 km od obce Dědovice), Vráţ Přírodní rezervace Hrby - lesní porost asi 2,5 km od obce Stará Vráţ Přírodní rezervace Ţlíbky - les u obce Stará Vráţ. ► lodní doprava Orlík - putování po Orliké přehradě hrad Zvíkov, zámek Orlík, Ţďákovský most. ► Cyklotrasa Sedláčkova cesta - ubytování cyklistů - Cyklisté vítáni - Blaţkovi, Zvíkovské Podhradí 64. ► Ţďár – u Nové Vsi se nachází krajinářská přírodní památka Zelendárky. Byla nazvána podle stejnojmenné lokality. Tato oblast je vhodná pro pěší i cykloturistiku.

118

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

► Z vodních ploch lze jmenovat Orlickou přehradu na Vltavě, Otavě a Lomnici, rybníky jsou rovnoměrně osety po celém regionu. Nejznámější je oblast mezi Kestřany, Protivínem a Putimí, rybníky mezi Čimelicemi a Číţovou, krajina mezi Kovářovem, Chyškami a Milevskem, u Sepekova, Branice, Barnartic, Borovan.

Ubytovací kapacity

Ubytovací kapacity SO ORP Písek jsou většinou soustředěny kolem města Písek, kde má většina zařízení celoroční provoz. Další centrum je z hlediska nabízeného ubytování kolem hradů a zámků Zvíkov, Orlík a Vráţ, kde jsou od roku 1936 sanatoria. Ve sledované oblasti bylo k 31. 12. 2008 registrováno 68 ubytovacích zařízení, z nichţ 21 má kapacitu do 10 pokojů, 41 od 11 do 50 pokojů, 4 od 50 do 100 a 2 zařízení mají nad 100 pokojů. Tato největší ubytovací zařízení jsou domovy mládeţe, které jsou nabízeny k ubytování v období letních prázdnin. Domov mládeţe v Písku pak ještě o víkendech pro skupiny nad 40 osob. Tabulka č. 4.5. 1: Přehled ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Písek Počet míst Název ubytovacího Sezónní Počet Kategorie pro stany a Obec zařízení provoz pokojů karavany VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ Albrechtice Kemp letní provoz 10 a méně 101 a více JEHNĚDNO nad Vltavou REKREAČNÍ Albrechtice Chatová osada letní provoz 11 aţ 50 ţádné STŘEDISKO REJZÍKOV nad Vltavou REKREAČNÍ Turistická Albrechtice STŘEDISKO NOVÁ letní provoz 11 aţ 50 ţádné ubytovna nad Vltavou LOUKA Ostatní zařízení REKREAČNÍ Albrechtice jinde letní provoz 11 aţ 50 ţádné STŘEDISKO nad Vltavou nespecifikovaná REKREAČNÍ Chatová osada letní provoz 11 aţ 50 ţádné Čimelice STŘEDISKO ČIMELICE VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ Kemp letní provoz 10 a méně 51 aţ 100 Dobev STAŠOV Ostatní zařízení LETNÍ DĚTSKÝ TÁBOR jinde letní provoz 11 aţ 50 ţádné Dobev ZÁTAVÍ nespecifikovaná Ostatní zařízení PENSION jinde letní provoz 11 aţ 50 ţádné Heřmaň BENEŠOVSKÝ MLÝN nespecifikovaná PENZION U NOVÁKŮ Penzion letní provoz 10 a méně ţádné Koţlí AUTOKEMP VELKÝ VÍR Kemp letní provoz 51 aţ 100 101 a více Koţlí Ostatní zařízení REKREAČNÍ jinde letní provoz 11 aţ 50 11 aţ 50 Lety STŘEDISKO PUKŇOV nespecifikovaná Ostatní zařízení REKREAČNÍ OBJEKT jinde letní provoz 10 a méně ţádné Mirotice nespecifikovaná Ostatní zařízení REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ jinde letní provoz 11 aţ 50 ţádné Mirotice LUČKOVICE nespecifikovaná REKREAČNÍ Turistická Orlík nad letní provoz 11 aţ 50 ţádné STŘEDISKO ORLÍK ubytovna Vltavou Ostatní zařízení RESTAURACE U Orlík nad jinde letní provoz 10 a méně ţádné CVRKŮ Vltavou nespecifikovaná REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ Chatová osada letní provoz 11 aţ 50 ţádné Oslov

119

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Počet míst Název ubytovacího Sezónní Počet Kategorie pro stany a Obec zařízení provoz pokojů karavany KODREA LT OSTROVEC Chatová osada letní provoz 11 aţ 50 ţádné Ostrovec REKREAČNÍ STŘEDISKO NA Chatoá osada letní provoz 11 aţ 50 ţádné Ostrovec RYBÁRNĚ Ostatní zařízení OSTROVEC jinde letní provoz 10 a méně ţádné Ostrovec nespecifikovaná TURISTICKÁ Turistická celoroční 11 aţ 50 ţádné Paseky UBYTOVNA VÁCLAVKA ubytovna provoz celoroční INTERHOTEL AMERICA Hotel **** 11 aţ 50 ţádné Písek provoz celoroční HOTEL CITY Hotel *** 11 aţ 50 ţádné Písek provoz celoroční HOTEL U KAPLIČKY Hotel *** 11 aţ 50 ţádné Písek provoz celoroční HOTEL BÍLÁ RŮŢE Hotel *** 11 aţ 50 ţádné Písek provoz celoroční HOTEL BIOGRAF Hotel **** 11 aţ 50 ţádné Písek provoz celoroční HOTEL OTAVARENA Hotel *** 11 aţ 50 ţádné Písek provoz HOTEL POD SKALOU Hotel ** letní provoz 11 aţ 50 ţádné Písek celoroční HOTEL BULY Hotel ** 11 aţ 50 ţádné Písek provoz MOTEL NA celoroční Hotel ** 11 aţ 50 ţádné Písek PTÁČKOVNĚ provoz celoroční PENSION U KLOUDŮ Penzion 11 aţ 50 ţádné Písek provoz celoroční PENSION SPORT Penzion 11 aţ 50 ţádné Písek provoz celoroční HOTEL VILLA CONTI Penzion 10 a méně ţádné Písek provoz celoroční HOTEL CADILLAC Penzion 11 aţ 50 ţádné Písek provoz PENZION U celoroční Penzion 10 a méně ţádné Písek MALÍŘSKÝCH provoz celoroční MANHATTAN PENZION Penzion 10 a méně ţádné Písek provoz celoroční HOTEL U SMETÁKA Penzion 10 a méně ţádné Písek provoz Turistická letní i zimní CHATA ŢIVEC 11 aţ 50 ţádné Písek ubytovna provoz Ostatní zařízení VYŠŠÍ ODBORNÁ jinde letní provoz 101 a více ţádné Písek LESNICKÁ ŠKOLA nespecifikovaná Ostatní zařízení DOMOV MLÁDEŢE celoroční jinde 101 a více ţádné Písek PÍSEK provoz nespecifikovaná Ostatní zařízení ATS HRADIŠTĚ jinde letní provoz 11 aţ 50 ţádné Písek nespecifikovaná Ostatní zařízení LOVECKÁ CHATA BÍLÝ letní i zimní jinde 10 a méně ţádné Písek DŮM provoz nespecifikovaná

120

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Počet míst Název ubytovacího Sezónní Počet Kategorie pro stany a Obec zařízení provoz pokojů karavany KEMP PODOLSKO Kemp letní provoz 11 aţ 50 51 aţ 100 Podolí I REKREAČNÍ Chatová osada letní provoz 11 aţ 50 ţádné Podolí I STŘEDISKO celoroční HOTEL BLANICE Hotel garni 11 aţ 50 ţádné Protivín provoz ZÁMECKÝ PENZION celoroční Penzion 10 a méně ţádné Protivín PROTIVÍN provoz PENZION U celoroční Penzion 10 a méně ţádné Protivín DŘEVĚNÉHO PTÁKA provoz CAMPING BLANICE Kemp letní provoz 11 aţ 50 11 aţ 50 Protivín Ostatní zařízení celoroční CHATA RABIŇ jinde 10 a méně ţádné Protivín provoz nespecifikovaná PENZION MUZIKA Penzion letní provoz 10 a méně ţádné Předotice SOUTOK PUTIM- Kemp letní provoz 11 aţ 50 10 a méně Putim CHATOVÁ OSADA ATC SOUTOK Kemp letní provoz 11 aţ 50 11 aţ 50 Putim REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ Chatová osada letní provoz 11 aţ 50 ţádné Putim PODKŮVKA Ostatní zařízení REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ jinde letní provoz 11 aţ 50 ţádné Rakovice RAKOVICE nespecifikovaná Ostatní zařízení celoroční HANUSOVÁ RENATA jinde 10 a méně ţádné Raţice provoz nespecifikovaná KEMP Kemp letní provoz 10 a méně 51 aţ 100 Slabčice Ostatní zařízení LETNÍ DĚTSKÝ TÁBOR Smetanova jinde letní provoz 11 aţ 50 10 a méně BUZULUK Lhota nespecifikovaná KEMP STARÁ CESTA Kemp letní provoz 10 a méně 11 aţ 50 Temešvár TEMEŠVÁR PENZION FOUSEK Penzion letní provoz 11 aţ 50 ţádné Varvaţov BUNGALOWS Chatová osada letní provoz 10 a méně ţádné Varvaţov REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ Chatová osada letní provoz 51 aţ 100 ţádné Varvaţov Ostatní zařízení REKREAČNÍ celoroční jinde 11 aţ 50 ţádné Varvaţov STŘEDISKO provoz nespecifikovaná Ostatní zařízení REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ jinde letní provoz 51 aţ 100 ţádné Varvaţov ŠTĚDRONÍN nespecifikovaná REHABILITAČNÍ Ostatní zařízení celoroční LÁZEŇSKÉ jinde 51 aţ 100 ţádné Vráţ provoz SANATORIUM nespecifikovaná Ostatní zařízení REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ jinde letní provoz 10 a méně ţádné Vráţ SPT TELECOM nespecifikovaná Ostatní zařízení REKRAČNÍ ZAŘÍZENÍ celoroční jinde 10 a méně ţádné Vráţ EKOSTYL provoz nespecifikovaná Ostatní zařízení letní i zimní SOKOLOVNA jinde 11 aţ 50 ţádné Vrcovice provoz nespecifikovaná celoroční Zvíkovské HOTEL ZVÍKOV Hotel *** 11 aţ 50 ţádné provoz Podhradí

121

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Počet míst Název ubytovacího Sezónní Počet Kategorie pro stany a Obec zařízení provoz pokojů karavany HOTEL ZVÍKOV Zvíkovské Chatová osada letní provoz 11 aţ 50 ţádné BUNGALOVY Podhradí Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2008 Ubytovací zařízení v SO ORP Písek jsou zastoupena v širokou škálu kategorií od kempu a turistické ubytovny aţ po luxusní hotely. Převládají ostatní zařízení jinde nespecifikovaná a dále pak penziony, chatové osady a kempy. Je zde 11 hotelů, z nichţ většina se nachází v Písku, kde jsou i „First class“ (tj. čtyřhvězdičkové) interhotely America a Biograf. Po jednom hotelu pak najdeme ve městě Protivín a obci Zvíkovské Podhradí.

Obrázek č. 4. 5. 1: Typy ubytovacích zařízení v SO ORP Písek

6% 4% Hotel ** 9% Hotel *** 2% 18% 1% Hotel ****

Hotel garni

15% Chatová osada

Kemp

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion 13% 32% Turistická ubytovna

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31.12.2009 Kdyţ se podíváme na vývoj počtu ubytovacích zařízení v SO ORP Písek, vidíme mezi lety 2000 a 2009 mírný úbytek. Projevil se v obcích Kestřany, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Rakovice, Varvaţov, Vráţ a Vrcovice a městech Mirovice a Protivín. Oproti tomu v některých obcích došlo k navýšení jejich počtu. Jedná se o Čimelice, Dobev, města Písek a Mirotice, obce Ostrovec a Putim. Tabulka č. 4.5. 2: Počet ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Písek v letech 2000 a 2009 Počet ubytovacích Počet ubytovacích Obec zařízení Obec zařízení 2000 2009 2000 2009 Albrechtice nad Vltavou 4 4 Paseky 1 1 Cerhonice 1 0 Písek 18 20 Čimelice 0 1 Podolí I 2 2 Dobev 1 2 Protivín 4 3 Heřmaň 1 1 Předotice 1 1 Kestřany 1 0 Putim 2 3 Koţlí 2 2 Rakovice 3 1 Lety 1 1 Slabčice 1 1 Mirotice 1 2 Smetanova Lhota 1 1

122

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Počet ubytovacích Počet ubytovacích Obec zařízení Obec zařízení 2000 2009 2000 2009 Mirovice 1 0 Temešvár 1 1 Olešná 1 0 Varvaţov 5 4 Orlík nad Vltavou 3 2 Vráţ 3 2 Oslov 2 1 Vrcovice 1 0 Ostrovec 1 3 Zvíkovské Podhradí 2 2 SO ORP Písek 65 61 Okres Písek 83 7320

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31.12, u obce Orlík nad Vltavou upraveno o vlastní šetření Z vývoje ubytovacích zařízení z hlediska počtu lůţek, hostů a přenocování mezi lety 2000 a 2009 v Jihočeském kraji vyplývá, ţe sice narůstá počet ubytovacích zařízení i počet lůţek, ale počet hostů a přenocování velmi výrazně poklesl. Oproti tomu v okresu Písek dochází ve sledovaném období k mírnému poklesu ubytovacích zařízení i počtu lůţek. A klesá zároveň i počet hostů a počet přenocování. Podíl ubytovacích zařízení okresu písek na kraji je dosti vysoký. Kdyţ uváţíme, ţe Jihočeský kraj má 17 SO ORP, pak více neţ 7,49 % těchto zařízení a 10,35 % lůţek, spadajících do okresu Písek je významný počet. Následně 6,24 % všech hostů v ubytovacích zařízeních Jihočeského kraje bylo v okresu Písek a uskutečnilo se zde 6,71 % všech přenocování. Kdyţ pak porovnáme počet ubytovacích zařízení SO ORP Písek s okresem Písek, pak do správního obvodu patří více neţ 83 % těchto zařízení.

Tabulka č. 4. 5. 3: Okresní a krajské srovnání počtu ubytovacích zařízení, počtu lůţek, hostů a přenocování v roce 2009 Podíl okresu Písek na Jihočeský kraj Okres Písek kraji (%) 2000 2009 2000 2009 2000 2009 Počet ubytovacích zařízení 929 974 83 73 8,93 7,49 Počet lůţek 47871 50 656 5 528 5 245 11,55 10,35 Počet hostů 937999 917033 69499 57256 7,41 6,24 Počet přenocování 4102618 2855936 324 777 191 537 7,92 6,71 Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009 Z hlediska návštěvnosti jednotlivých typů ubytovacích zařízení jsou v roce 2000 i 2009 nejvíce navštěvovány turisty turistické ubytovny, chatové osady a kempy a pak penziony. Ke změně ve sledovaném období došlo pouze u upřednostnění návštěvníků dvouhvězdičkových hotelů před jednohvězdičkovými a to jak z hlediska počtu příjezdů hostů, tak v počtu přenocování. Nejméně hostů si pak vybírá nejluxusnější, čtyřhvězdičkový hotel, ale došlo zde k výraznému nárůstu, jak v počtu příjezdů hostů, tak v počtu přenocování. Významný nárůst v tomto ohledu zaznamenaly i tříhvězdičkové hotely. Patrný je i nárůst počtu hostů i přenocování z řad českých návštěvníků v luxusnějších hotelech. Je zřejmé, ţe čím dál více turistů, kteří navštíví tento kraj, preferuje náročnější ubytovací zařízení.

123

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek č. 4. 5. 2.: Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k 31. 12.) v Jihočeském kraji

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009 Pozn: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky

Jak jiţ uvedeno výše celkově počet hostů i přenocování v Jihočeském kraji klesá. Okres Písek zaznamenal rovněţ pokles, v počtu hostů relativně o 18 % a u počtu přenocování relativně o 41 %. Přestoţe jde o poměrně výrazný úbytek, vzhledem k ostatním okolním okresům s poklesem uvedených ukazatelů je nejniţší. V některých okresech naopak došlo v tomto ohledu k nárůstu, jsou to např. České Budějovice, Český Krumlov a Jindřichův Hradec. Tabulka č. 4.5. 4: Okresní a krajské srovnání počtu hostů a přenocování v roce 2009

Počet příjezdů hostů do ubytovacích Počet přenocování v ubytovacích zařízení zařízeních Rozdíl mezi lety Rozdíl mezi lety Rok Rok 2009 a 2000 2009 a 2000 2000 2009 Abs. Rel.(%) 2000 2009 Abs. Rel.(%) České Budějovice 152 886 167 909 15 023 10 645 961 335 838 -310 123 -48 Český Krumlov 211 450 283 674 72 224 34 776 018 785 399 9 381 1 Jindřichův Hradec 157 442 168 352 10 910 7 701 456 718 326 16 870 2 Písek 69 499 57 256 -12 243 -18 324 777 191 537 -133 240 -41 Prachatice 181 066 117 212 -63 854 -35 746 366 392 282 -354 084 -47 Strakonice 53 661 37 562 -16 099 -30 311 291 119 351 -191 940 -62 Tábor 111 995 85 068 -26 927 -24 596 749 313 203 -283 546 -48 Jihočeský kraj 937999 917033 -20 966 -2 4102618 2855936 -1 246 682 -30 Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009

124

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Indikátory

Podtéma

Rekreační Velikost a struktura Obec Rekreace Další jevy a potenciál a jeho ubyt. kapacit, komentáře vyuţití návštěvnost

Albrechtice nad Vltavou 2 2 2 Boudy -1 -1 -2 Cerhonice 0 1 -2 Čimelice 2 2 1 Číţová 0 2 -2 Dobev 1 1 1 Dolní Novosedly 0 1 -2 Drhovle 0 2 -2 Heřmaň 1 0 1 Horosedly -1 0 -2 Kestřany 0 2 -2 Kluky -1 0 -2 Koţlí 1 0 2 Králova Lhota -1 -1 -2 Křenovice -2 -1 -2 Lety -1 -2 1 Minice -2 -1 -2 Mirotice 1 1 1 Mirovice -1 -1 -2 Mišovice -2 -1 -2 Myslín -1 0 -2 Nerestce 0 1 -2 Nevězice -1 0 -2 Olešná. -2 -2 -2 Orlík nad Vltavou 2 2 1 Oslov 1 1 1 Ostrovec 2 2 2 Paseky 1 0 1 Písek 2 2 2 Podolí I 0 -1 1 Probulov -1 0 -2 Protivín 2 2 2 Předotice 0 0 1 Putim 2 2 2 Rakovice 0 0 1 Raţice 1 1 1 Skály 0 2 -2 Slabčice 0 -1 1

125

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podtéma

Rekreační Velikost a struktura Obec Rekreace Další jevy a potenciál a jeho ubyt. kapacit, komentáře vyuţití návštěvnost

Smetanova Lhota 0 0 1 Tálín 0 2 -2 Temešvár 0 0 1 Varvaţov 2 1 2 Vlastec -1 -1 -2 Vojníkov -1 0 -2 Vráţ 2 2 2 Vrcovice 1 0 1 Záhoří -1 0 -2 Zvíkovské Podhradí 2 2 2 Ţďár -1 0 -2 SO ORP Písek 0 0 0

126

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Krásné přírodní prostředí vhodné k rozvoji cestovního ruchu. Přírodní rezervace, přírodní památky, rybníky, přehrada. Zejména u obcí Výrazný pokles návštěvnosti a počtu přenocování Horosedly, Orlík nad Vltavou, Vráţ, Oslov, ve všech ubytovacích zařízeních. Vojníkov, Kestřany, Putim, Raţice, Ţďár a města Písek. Písecko je region bohatý na kulturní a historické památky a malebné vesnice s prvky selského Nabídka ubytování pro náročnější klientelu je baroka. Zejména obce Orlík nad Vltavou, Nerestce, omezena pouze na město Písek a obec Zvíkovské Myslín, Čimelice, Zvíkovské Podhradí, Vráţ, Podhradí. Číţová, Drhovle, Putim, Skály a města Mirotice a Písek. Rozsáhlá síť turistických tras a cyklotras kolem Chybějící nebo nedostatečné turistické trasy kolem města Písek, obcí Orlík nad Vltavou, Zvíkovské obcí Lety, Předotice, Drhovle, Záhoří, Podolí I, Podhradí, Vráţ, Ostrovec a Albrechtice nad Křenovice, Olešná, Ţďár a Skály. Vltavou. Cyklobus z obce Albrechtice nad Vltavou Chybějící nebo nedostatečné cyklotrasy u obcí do Orlíku nad Vltavou (přes obce Paseky, Tálín, Myslín, Lety, Koţlí, Orlík nad Vltavou, Boudy, Písek, Záhoří, Oslov, Zvíkovské Podhradí, Nevězice, Temešvár, Podolí I, Křenovice, Olešná, Varvaţov, Nevězice a Probulav). Slabice, a Heřmaň. Dostatečné ubytovací kapacity v Písku, Protivíně, Severozápad SO ORP nemá jediné ubytovací Albrechticíh nad Vltavou, Varvaţově a Vráţi. zařízení – obce Myslín, Horosedly, Nerestce, Široký výběr kategorií ubytovacích zařízení. Mišovice, Minice, Boudy a městoMirovice. Dále pak sousedící Králova Lhota, Probulav a Nevězice. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY V současné době stoupá poprávka po tuzemských Nedojde-li k rozšíření nabídky sluţeb v oblasti rekreacích. Roste zájem o aktivní turistiku – cestovního ruchu a rekreace, bude pravděpodobně cykloturistiku, hippoturistiku a agroturistiku, in-line klesat návštěvnost a tím můţe dojít ke zrušení bruslení, lyţování a adrenalinové aktivity. některých ubytovacích zařízení a ohroţení souvisejících dodavatelů. Rozšíření tras cyklobusu. Při nekontrolovaném růstu cestovního ruchu můţe dojít k negativním enviromentálním dopadům. Rozšíření turistických a cyklistických tras do zatím Přílišným růstem tzv. druhého bydlení můţe dojít vyloučených oblastí. k narušení sociální struktury obcí. Vyuţití případných prázdných objektů k rekreaci, zejména v obcích, kde chytí ubytovací zařízení. Rozvoj kvality nabízených ubytovacích zařízení. Rozvoj sluţeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace. Moţnost čerpat dotace pro rozvoj cestovního ruchu z Evropských fondů.

Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace

► Při vytváření územních plánů respektovat vysoký rekreační potenciál území.

127

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

► Doporučujeme zváţit moţnost změny vyuţití funkčních ploch pro sportovní a rekreační vyuţití, to především v ekonomicky slabší severní části SO ORP Písek, v okolí přehrad Orlík a Zvíkov.

128

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

5 Ekonomický pilíř

5.1 Regionální ekonomika

Nejvýznamnější zaměstnavatelé

Ve sledovaném území se nachází 13 významných zaměstnavatelů, z nichţ 6 spadá do kategorie velkých podniků, protoţe zaměstnávají více neţ 250 zaměstnanců. Většina z nich je soustředěna ve městě Písku. Největšími průmyslovými podniky jsou Schneider ELECTRIC, a.s., S.N.O.P. a.s. a Výrobní druţstvo OTAVA, všechny mají své sídlo v Písku. Sedm se zaměstnavatelů nad 100 zaměstnanců jsou zaměřeni na automobilový průmysl, coţ vypovídá to o poněkud jednostranném průmyslovém zaměření regionu. A současně vysvětluje nárůst nezaměstnanosti ve správním obvodu, protoţe právě toto odvětví bylo ekonomickou krizí nejvíce zasaţeno. Tabulka č. 5.1.1: Přehled subjektů (právnických osob) v odvětví průmyslu se 100 a více zaměstnanci, které mají ústředí v obcích obvodu Počet Obchodní jméno Sídlo Zaměření společnosti zaměstnanců Zaměstnává osoby se sníţenou pracovní schopností. Vyrábí kabelové svazky pro auto- OTAVA, výrobní moto, výroba bovdenů pro moto a malou Písek 250 - 499 druţstvo zahradní techniku, navíjení cívek transformátorů. Textilní výroba. Adjustace a balení. Kooperační práce.

Hlavní činností francouzské společnosti s. n. o. p. je lisování a svařování ocelových dílů pro automobilový průmysl. Společnost má celkem 10 výrobních závodů - ve Francii (Thiberville, S.N.O.P. cz, a.s. Písek 500 - 999 Gacé, Brioude, Besançon, Cousance, Etupes), ve Španělsku (Igualada), v České republice (Písek, Pohořelice) a v Turecku (Izmit) a tři technická centra - v Německu (Wolfsburg), ve Francii (Villepinte) a ve Španělsku.

Společnost nabízí na českém trhu desítky tisíc SCHNEIDER Písek 500 - 999 výrobků pro přenos a rozvod elektrické energie ELECTRIC, a.s. a automatizaci a řízení. Je dceřiným výrobním závodem společnosti AISIN EUROPE S.A. patřící do globální skupiny AISIN SEIKI Co., LTD., dodává díly motorů do závodů evropských i japonských AISIN EUROPE výrobců automobilů - Toyota, Renault, Volvo, MANUFACTURING Písek 250 - 499 Nissan, Daimler Chrysler a Ford. Do portfolia Czech, s.r.o. výrobků patří např. olejová a vodní čerpadla, kryty hlav válců, kryty rozvodových řetězů, olejové vany, vedení vačkového hřídele, sací potrubí a další. Strojírenská výroba: lisování kovů a D50plechů AMTEK PRECISION převáţně pro elektrotechnický, automobilový i ENGINEERING Czech Písek 250 - 499 další průmysl na postupových lisech (50t, 250, Republic, s.r.o. 550t).

129

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

FAURECIA Vyrábíme zde výfukové systémy pro firmy jako AUTOMOTIVE Czech Písek 200 - 249 jsou Škoda Auto, VW Group, PSA Group a GM Republic, s.r.o. Europe.

FAURECIA Vyrábíme zde kovové konstrukce autosedadel COMPONENTS Písek, Písek 250 - 499 pro firmy jako jsou Škoda Auto, VW Group, s.r.o. PSA Group a GM Europe.

Výroba a prodej oblečení pro sport a volný čas. JITEX, a.s. Písek 100 - 199 V současnosti je areál Jitex nabízen i jako průmyslový a logistický.

MĚSTSKÝ PIVOVAR Protivín 100 - 199 Tradiční výroba piva. PLATAN, s.r.o.

Výroba přesného ozubení podle technických specifikací a poţadavků zákazníka především v sektoru motocyklovém, motorovém, strojním OM Protivín, a.s. Protivín 100 - 199 a v zemědělství. Čelní ozubená kola, kompletní převodovky, primární rozvody, řadicí válečky, vyvaţovací hřídele, montované díly (třecí spojky, diferenciály).

Výroba, prodej a rozvod tepla pro byty, školy, TEPLÁRNA Písek, a.s. Písek 100 - 199 školky, kulturní, společenská a sportovní zařízení, město a firmy.

PEKÁRNA MERKUR, Písek 50 - 99 Výroba a prodej pekařských výrobků. spol. s r.o.

Zdroj: ČSÚ, UUR, Registr ekonomických subjektů, výpis k 31. 5. 2008):

Míra podnikatelské aktivity

Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z moţných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. V rámci Jihočeského kraje jsou SO ORP s nejniţší mírou podnikatelské aktivity Dačice, Blatná, Týn nad Vltavou a Kaplice, kde na 1000 obyvatel připadá méně neţ 170 podnikatelů. Nejvíce podnikatelů, přes 200 na 1000 obyvatel, připadá na SO ORP Tábor, Vimperk a České Budějovice. Průměrný počet podnikatelů v kraji v letech 2005, 2008 a 2010 se pohybuje kolem 189. V souvislosti s údaji Českého statistického úřadu je nutno podotknout, ţe tyto statistiky nevypovídají o skutečné ekonomické aktivitě v území, neboť řada subjektů vykazuje činnost ve zcela mizivém rozsahu, popř. ţádnou. Sledovaný SO ORP Písek se mezi lety 2005 a 2008 mírou podnikatelské aktivity pohyboval nad celokrajským průměrem. Mezi roky 2008 a 2010 pak i v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí poklesla o téměř 6 podnikatelů na 1000 obyvatel a je tak mírně pod krajským průměrem.

130

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 5.5.1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Jihočeského kraje Míra podnikatelské aktivity SO ORP 2005 2008 2010 Blatná 169,6 163,3 163,3 České Budějovice 198,0 198,3 201,5 Český Krumlov 192,8 196,4 198,2 Dačice 142,4 149,9 148,1 Jindřichův Hradec 166,5 172,5 171,7 Kaplice 155,1 163,8 168,5 Milevsko 190,9 194,6 190,2 Písek 190,0 194,3 188,9 Prachatice 196,2 201,6 196,6 Soběslav 196,5 184,2 184,8 Strakonice 182,1 182,6 176,9 Tábor 211,0 208,5 209,8 Trhové Sviny 157,2 164,0 172,5 Třeboň 162,2 173,3 176,4 Týn nad Vltavou 171,2 166,2 166,7 Vimperk 210,6 211,8 202,9 Vodňany 191,6 185,2 186,1 Jihočeský kraj 188,1 189,8 189,7 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Jak jiţ uvedeno, celkově míra podnikatelské aktivity ve sledovaném správním obvodu poklesla. Nejvýraznější pokles zaznamelany obce Dolní Novosedly, Horosedly, Králova Lhota, Lety, Mišovice, Nerestce, Probulav a Vojníkov. Nejniţší míra podnikatelské aktivity připadá obcím Oslov, Ostrovec, Vršovice, Horosedly a Skály. V řadě obcí však došlo k nárůstu. Je to také jeden z efektů hospodářské krize, ţe některé podnikatelské subjekty zanikají a lidé, kteří přišli o práci, začínají podnikat. Počet podnikatelů vzrostl v obcích Albrechtice nad Vltavou, Cerhonice, Čimelice, Křenovice, Paseky, městě Protivín, obci Předotice, Putim, Skály, Tálín, Temešvár, Varvaţov a Vráţ. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Probulav, Boudy, Vojníkov, Dolní Novosedly, Temešvár a Paseky. Ve všech těchto obcích je více neţ 250 podnikatelů na 1000 obyvatel.

Tabulka č. 5.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Písek Míra podnikatelské aktivity Obec 2005 2008 2010 Albrechtice nad Vltavou 207,8 210,2 213,3 Boudy 275,9 316,7 288,9 Cerhonice 145,0 175,2 222,2 Čimelice 216,0 215,6 228,3 Číţová 209,6 211,1 201,8 Dobev 203,5 219,4 200,3 Dolní Novosedly 350,8 357,5 282,9 Drhovle 135,4 164,3 151,1 Heřmaň 190,1 200,9 190,7 Horosedly 265,5 258,9 145,3

131

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Míra podnikatelské aktivity Obec 2005 2008 2010 Kestřany 172,5 193,2 177,5 Kluky 162,3 184,2 171,9 Koţlí 240,0 220,0 196,1 Králova Lhota 235,3 241,4 195,9 Křenovice 147,9 148,7 176,5 Lety 221,1 264,9 219,2 Minice 176,5 171,4 171,4 Mirotice 209,7 205,6 200,5 Mirovice 207,7 212,3 201,9 Mišovice 242,7 261,5 194,4 Myslín 219,8 227,3 172,4 Nerestce 303,4 277,2 203,9 Nevězice 227,6 234,9 202,6 Olešná 227,3 255,3 242,7 Orlík nad Vltavou 210,5 202,4 197,0 Oslov 165,7 159,2 123,9 Ostrovec 138,4 164,1 134,1 Paseky 191,5 221,4 251,8 Písek 188,6 190,8 188,1 Podolí I 219,9 242,2 209,2 Probulov 254,9 346,9 297,9 Protivín 175,1 178,3 179,6 Předotice 151,4 150,0 163,0 Putim 175,3 193,4 201,6 Rakovice 178,1 197,1 160,6 Raţice 179,6 182,0 156,1 Skály 130,1 141,3 148,0 Slabčice 223,3 236,8 205,9 Smetanova Lhota 195,4 220,1 208,8 Tálín 202,5 188,7 206,3 Temešvár 218,8 232,8 256,4 Varvaţov 179,2 162,3 191,0 Vlastec 233,3 220,5 163,3 Vojníkov 467,7 438,6 285,7 Vráţ 188,4 170,8 185,7 Vrcovice 157,9 142,9 141,8 Záhoří 164,5 174,4 160,8 Zvíkovské Podhradí 197,9 228,3 222,2 Ţďár 143,5 178,3 173,0 SO ORP Písek 190,0 194,3 188,9 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu

132

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

5.2 Trh práce

Míra nezaměstnanosti

Ve všech SO ORP JČK došlo mezi lety 2005 aţ 2008 k poklesu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj klesla z 6,8 % na 4,6 %. V roce 2009 však v důsledku hospodářského útlumu míra nezaměstnanosti ve všech SO ORP JČK výrazně vzrostla na průměrnou hodnotu kraje 7,2 %. Pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP České Budějovice, Vimperk, Třeboň, Písek a v Jindřichův Hradec. Dlouhodobě je nejhorší situace v SO ORP Dačice, Český Krumlov, Vodňany a Kaplice. Situace ve sledovaném SO ORP Písek se vyvíjela podobně, jako většina správních obvodů kraje. Od roku 2008 se drţí míra nezaměstnanosti (6,8 %) pod celokrajským průměrem. Navíc je stále pod hranicí z roku 2006. Tabulka č. 5.2.1: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje Míra nezaměstnanosti [%] SO ORP 2005 2006 2007 2008 2009 Blatná 7,8 7,3 6,2 5,2 7,8 České Budějovice 4,5 4,5 3,9 3,5 5,4 Český Krumlov 10,1 9,8 8,1 6,9 9,6 Dačice 10,3 10,0 7,8 5,3 10,1 Jindřichův Hradec 6,7 6,4 4,9 3,8 6,4 Kaplice 10,0 9,2 6,5 6,2 10,2 Milevsko 8,5 8,3 6,3 5,6 7,1 Písek 7,9 7,5 5,5 4,3 6,8 Prachatice 7,6 6,8 5,0 4,7 6,7 Soběslav 6,9 7,3 6,0 5,4 8,8 Strakonice 7,4 6,9 6,0 5,6 8,4 Tábor 6,2 6,3 5,1 4,5 7,7 Trhové Sviny 5,8 5,5 4,6 4,1 7,0 Třeboň 6,4 6,1 4,5 3,4 5,8 Týn nad Vltavou 6,7 6,7 5,6 4,5 7,0 Vimperk 5,7 5,2 4,5 4,0 6,1 Vodňany 9,0 9,2 7,8 7,2 9,5 Jihočeský kraj 6,8 6,6 5,3 4,6 7,2 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry

133

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 5.2.2:: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Písek Míra nezaměstnanosti [%] Obec 2005 2006 2007 2008 2009 Albrechtice nad 6,9 6,7 4,6 4,8 8,6 Vltavou Boudy 10,4 11,2 9,6 6,2 8,4 Cerhonice 7,2 14,8 5,5 5,5 9,5 Čimelice 7,3 6,9 4,7 3,7 7,4 Číţová 8,0 7,6 6,3 4,9 8,0 Dobev 6,8 7,0 5,0 3,9 6,4 Dolní Novosedly 8,6 8,1 5,4 5,9 8,3 Drhovle 6,6 5,8 2,6 2,0 4,8 Heřmaň 9,3 6,4 3,5 3,8 6,3 Horosedly 4,0 7,7 2,2 2,8 6,0 Kestřany 7,3 7,2 6,3 4,7 6,8 Kluky 7,1 6,2 5,2 3,4 4,4 Koţlí 10,6 11,5 12,8 6,1 7,0 Králova Lhota 8,9 10,2 6,8 4,5 5,3 Křenovice 8,0 14,5 5,8 5,8 10,2 Lety 8,7 10,2 5,5 7,2 9,0 Minice 3,0 6,7 10,4 5,0 0,0 Mirotice 9,9 8,9 5,3 4,6 8,4 Mirovice 7,1 6,8 5,1 4,7 7,6 Mišovice 9,6 9,3 5,1 3,5 4,5 Myslín 14,5 20,6 12,9 8,5 7,7 Nerestce 17,3 11,2 11,6 9,9 10,5 Nevězice 15,9 13,9 8,1 7,5 6,8 Olešná 10,2 8,9 8,1 6,8 8,9 Orlík nad Vltavou 12,0 14,6 8,0 8,0 11,2 Oslov 5,2 3,3 5,3 1,7 6,3 Ostrovec 10,9 9,5 6,7 4,8 10,0 Paseky 11,8 7,0 3,8 1,9 5,8 Písek 7,6 7,1 5,3 4,2 6,5 Podolí I 11,3 11,0 8,8 8,1 7,6 Probulov 7,5 7,6 6,4 8,0 6,8 Protivín 8,3 8,3 6,1 4,2 7,0 Předotice 7,4 7,0 5,7 3,4 6,1 Putim 7,7 7,0 5,6 5,7 6,9 Rakovice 11,3 9,5 4,1 6,8 6,2 Raţice 9,7 7,2 6,2 5,9 6,8 Skály 5,4 4,3 3,0 2,2 3,7 Slabčice 5,7 5,7 3,5 6,4 7,2 Smetanova Lhota 9,2 7,6 4,1 2,5 5,1 Tálín 7,2 7,2 6,0 4,4 11,1 Temešvár 7,3 6,4 5,5 11,3 13,0 Varvaţov 12,8 13,3 8,3 7,2 14,9 Vlastec 12,8 12,9 8,7 4,9 10,8

134

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Míra nezaměstnanosti [%] Obec 2005 2006 2007 2008 2009 Vojníkov 9,3 4,2 4,9 2,3 10,4 Vráţ 11,0 7,3 4,7 1,7 3,9 Vrcovice 8,4 10,7 5,0 6,4 8,9 Záhoří 8,4 7,9 4,9 5,3 6,1 Zvíkovské 4,8 8,1 3,7 3,6 5,3 Podhradí Ţďár 9,6 10,7 8,7 4,3 4,7 SO ORP Písek 7,9 7,5 5,5 4,3 6,8 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry Míra nezaměstnanosti se v jednotlivých SO ORP Písek vyvíjela podobně jako v celém Jihočeském kraji. Rozdíly najdeme pouze v obci Probulov, Slabčice a Temešvár, kde mezi lety 2005 a 2008 došlo ke vzrůstu míry nezaměstnanosti. Dále u obcí Myslín, Nevězice, Podolí I, jiţ jmenované obce Probulov, dále obce Rakovice a Minice sledujeme i přes celosvětovou hospodářskou krizi sníţení tohoto ukazatele. U poslední jmenované, nejmenší obce správního obvodu, poklesla nezaměstnanosti dokonce na nulovou hodnotu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je v obcích Varvaţov, Temešvár, Orlík nad Vltavou, Tálín, Vlastec, Vojníkov, Křenovice, a Ostrovec, ve všech těchto obcích je míra nezaměstnanosti nad hodnotou 10. Nejhorší je v tomto ohledu dlouhodobě situace v obci Myslín, Nerestce, Varvaţov, Orlík nad Vltavou a Podolí I. Proti tomu pod průměrnou hodnotou kraje je míra nezaměstnanosti pohybuje u 26 obcí SO ORP Písek. Na nejniţší moţné hranici je u jiţ zmíněné obce Minice. Velmi nízká je v obci Skály, Vráţ, Kluky, Mišovice, Ţďár a Drhovle.

Podíl nezaměstnaných ţen

V měřítku celého Jihočeského kraje dosahoval podíl nezaměstnaných ţen za celé sledované období (2005 aţ 2009) vyšších hodnot neţ u muţské sloţky populace. Nejniţší hodnoty jsou zaznamenány v roce 2009, kdy podíl nezaměstnaných ţen dosahuje 51,7 % z celkové nezaměstnanosti. Nejmenší podíl nezaměstnaných ţen v roce 2009 vykazují SO ORP Český Krumlov, Blatná, Strakonice a Vimperk s hodnotami niţšími neţ 50 %, z čehoţ vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných muţů. Nejvyšší hodnoty naopak vykazují SO ORP Týn nad Vltavou, Písek a Vodňany. Ve sledovaném SO ORP Písek je po celé sledované období míra nezaměstnanosti ţen pro průměrné hodnoty kraje.

135

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 5.2.3:: Podíl nezaměstnaných ţen z celku v SO ORP Jihočeského kraje Podíl nezaměstnaných ţen z celku [%] SO ORP 2005 2006 2007 2008 2009 Blatná 54,2 54,0 54,0 51,7 48,8 České Budějovice 54,6 54,9 55,5 54,8 51,6 Český Krumlov 52,4 52,7 54,7 52,2 48,4 Dačice 57,6 62,1 64,9 62,2 53,8 Jindřichův Hradec 60,9 60,0 61,9 58,1 54,5 Kaplice 52,0 53,6 56,2 56,2 53,1 Milevsko 61,4 61,3 61,3 61,8 55,8 Písek 54,3 53,1 55,9 54,1 51,2 Prachatice 54,4 56,0 55,0 54,3 50,1 Soběslav 55,1 55,7 56,8 57,4 51,0 Strakonice 56,1 55,6 54,8 54,8 48,8 Tábor 52,7 53,1 56,1 56,5 50,6 Trhové Sviny 53,7 54,4 58,5 57,2 56,3 Třeboň 61,4 59,1 60,6 56,3 55,6 Týn nad Vltavou 64,1 60,7 60,0 60,4 59,3 Vimperk 52,5 50,4 49,7 51,4 49,4 Vodňany 56,2 54,9 58,2 59,3 56,3 Jihočeský kraj 55,4 55,5 56,8 55,7 51,7 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry

Tabulka č. 5.2.4: Podíl nezaměstnaných ţen z celku v obcích SO ORP Písek Podíl nezaměstnaných ţen z celku [%] Obec 2005 2006 2007 2008 2009 Albrechtice nad 51,5 53,0 63,7 55,5 53,7 Vltavou Boudy 60,5 59,4 56,1 59,4 43,0 Cerhonice 63,9 64,1 31,7 52,5 80,2 Čimelice 66,0 68,9 72,5 59,0 57,6 Číţová 57,0 48,6 53,8 46,6 39,2 Dobev 50,5 41,7 41,9 60,4 66,8 Dolní Novosedly 49,9 46,0 56,0 29,6 48,3 Drhovle 42,7 33,9 34,3 51,0 50,8 Heřmaň 43,7 53,2 66,6 69,5 44,7 Horosedly 76,0 67,4 56,9 55,3 36,7 Kestřany 52,9 48,8 49,6 41,8 40,1 Kluky 61,9 51,5 59,6 40,2 40,7 Koţlí 42,2 41,7 49,9 68,4 82,0 Králova Lhota 47,1 48,9 55,9 60,6 34,7 Křenovice 48,2 51,9 79,5 56,8 71,5 Lety 66,5 56,1 55,1 41,4 36,5 Minice 100,0 100,0 48,1 100,0 0,00 Mirotice 54,4 51,5 54,0 59,3 59,4 Mirovice 52,4 53,4 54,4 54,0 49,0 Mišovice 71,7 62,8 52,1 42,9 63,4

136

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podíl nezaměstnaných ţen z celku [%] Obec 2005 2006 2007 2008 2009 Myslín 32,9 35,6 30,7 53,4 35,7 Nerestce 53,9 56,7 43,3 64,3 37,5 Nevězice 46,2 66,7 86,8 85,7 63,2 Olešná 66,0 32,6 18,9 14,1 45,7 Orlík nad Vltavou 53,4 45,6 45,8 47,4 40,8 Oslov 70,5 66,1 78,8 63,9 38,9 Ostrovec 59,5 57,3 67,4 70,7 43,3 Paseky 52,5 38,9 37,6 56,4 16,2 Písek 54,6 53,8 56,2 54,2 51,2 Podolí I 38,8 32,6 43,3 50,6 42,9 Probulov 54,8 60,2 76,6 61,7 72,0 Protivín 57,1 55,8 59,5 55,9 55,6 Předotice 51,4 55,3 50,7 43,9 46,6 Putim 49,3 51,8 48,7 43,8 54,6 Rakovice 61,0 72,5 85,2 51,2 47,9 Raţice 35,7 41,6 42,9 52,2 45,2 Skály 40,4 40,3 57,5 70,7 15,8 Slabčice 45,2 37,1 40,8 60,5 58,6 Smetanova Lhota 50,9 30,0 42,9 55,9 56,3 Tálín 47,4 43,6 44,1 39,6 46,9 Temešvár 67,5 83,2 34,7 17,0 62,2 Varvaţov 50,0 47,8 38,1 54,1 60,6 Vlastec 46,9 60,4 55,9 69,7 49,2 Vojníkov 27,3 33,3 61,7 49,4 46,7 Vráţ 58,1 52,0 55,6 58,5 62,7 Vrcovice 50,7 39,6 64,7 50,0 52,4 Záhoří 41,7 45,6 61,3 62,4 48,3 Zvíkovské 90,3 62,9 77,5 66,5 58,6 Podhradí Ţďár 49,6 45,8 35,9 22,4 41,1 SO ORP Písek 54,3 53,1 55,9 54,1 51,2 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry

Podíl nezaměstnaných ţen je v SO ORP Písek celkově mírně vyšší neţ nezaměstnanost muţů. Stejně jako v celém Jihočeském kraji i zde mezi roky 2008 a 2009 výrazněji poklesla. Je to do značné míry dáno jiţ zmiňovanou celosvětovou hospodářskou krizí, kdy došlo k většímu propouštění muţů. Největší podíl nezaměstnaných ţen je v roce 2009 v rámci správního obvodu v obci Koţlí, Cerhonice, Probulov a Křenovice. Nejméně ţen mezi uchazeči o zaměstnání najdeme v obci Skály a Paseky. Dále pak v obci Králova Lhota, Nerestce, Myslín, Horosedly, Oslov a Číţová, kde je pod hranicí 40 %. Dlouhodobě niţší neţ nezaměstnanost muţů je podíl nezaměstnaných ţen v obci Dolní Novosedly, Kestřany, Myslín, Olešná, Orlík nad Vltavou, Podolí I, Raţice, Tálín, a Ţďár. Největší „skok“ zaznamenala obec Minice, kde ze 100 % poklesl sledovaný ukazatel na 0 %. Jak ale bylo jiţ mnohokrát uvedeno, jedná se o nejmenší obec s celkovým počtem obyvatel 36.

137

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců

Podíl uchazečů o zaměstnání, evidovaných déle neţ 12 měsíců, na počtu uchazečů celkem zde vyjadřuje dlouhodobou nezaměstnanost. Podle psychologů člověk, který nepracuje více neţ 12 měsíců, jiţ ztrácí určité sociální návyky a velmi obtíţně se znovu zařazuje do pracovního procesu. Toto se ale týká zejména měst, u obyvatel menších obcí, kde má většina obyvatel rodinný dům a malé hospodářství má tato situace menší dopad. V Jihočeském kraji byl v roce 2009 tento podíl 15,6 %. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje největší problém v SO ORP Blatná, Soběslav a Strakonice, Vodňany. Pozitivním faktem ve sledovaném období je pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných ve většině SO ORP JČK. Mezi roky 2008 a 2009 je to o 8,8 %. Tento výrazný pokles je do značné míry způsoben růstem počtu čerstvě nezaměstnaných v důsledku hospodářského útlumu. Nejniţší podíl v kraji dlouhodobě vykazují SO ORP Vimperk, Písek a České Budějovice. V SO ORP Písek se v celém sledovaném období podíl dlouhodobě nezaměstnaných drţí pod průměrnou hodnotou kraje.

Tabulka č. 5.2.5: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v SO ORP Jihočeského kraje Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] SO ORP 2005 2006 2007 2008 2009 Blatná 35,5 36,3 37,6 34,2 23,2 České Budějovice 17,6 20,3 19,9 17,4 11,4 Český Krumlov 36,7 38,0 37,3 28,7 20,8 Dačice 36,3 38,8 42,0 34,0 15,1 Jindřichův Hradec 26,6 27,8 29,2 23,7 11,1 Kaplice 41,2 42,6 38,1 29,6 18,5 Milevsko 38,0 37,2 36,9 28,3 18,7 Písek 28,5 30,4 31,1 20,6 11,1 Prachatice 26,0 25,9 22,9 19,6 13,9 Soběslav 29,0 32,2 36,9 31,4 22,7 Strakonice 37,2 39,0 36,6 32,7 22,1 Tábor 21,9 23,8 24,1 20,9 15,1 Trhové Sviny 20,4 23,1 22,1 17,3 8,7 Třeboň 30,2 35,1 34,5 28,1 14,1 Týn nad Vltavou 29,5 33,4 33,1 26,0 16,7 Vimperk 16,9 16,0 15,6 9,7 7,6 Vodňany 37,7 40,7 39,3 38,1 28,1 Jihočeský kraj 28,6 30,3 29,9 24,4 15,6 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry

138

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 5.2.6: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v obcích SO ORP Písek Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] Obec 2005 2006 2007 2008 2009 Albrechtice nad 24,5 20,0 18,8 12,8 14,8 Vltavou Boudy 19,4 23,3 32,4 32,5 16,9 Cerhonice 15,9 13,5 57,9 7,9 4,6 Čimelice 19,1 21,3 22,0 20,9 18,3 Číţová 36,3 35,3 20,7 19,4 6,7 Dobev 19,1 16,0 14,8 12,5 6,5 Dolní Novosedly 28,7 38,2 15,3 7,7 27,4 Drhovle 20,2 32,0 32,8 24,5 10,7 Heřmaň 10,9 13,0 2,3 0,0 17,1 Horosedly 7,7 2,0 0,0 0,0 0,0 Kestřany 24,9 19,9 16,7 21,1 19,3 Kluky 30,7 30,6 27,7 13,1 0,8 Koţlí 60,4 66,7 45,1 63,3 54,6 Králova Lhota 30,6 30,9 11,7 14,8 0,0 Křenovice 30,0 30,0 63,7 2,2 9,1 Lety 37,1 31,1 23,6 14,6 13,1 Minice 0,0 0,0 48,1 100,0 . Mirotice 25,1 25,8 24,6 18,2 10,5 Mirovice 23,0 20,5 17,2 14,1 8,9 Mišovice 36,6 33,3 36,6 3,9 19,1 Myslín 35,5 49,1 52,3 32,4 20,3 Nerestce 23,1 39,1 45,4 24,3 4,0 Nevězice 18,6 42,7 45,6 61,9 33,3 Olešná 9,3 17,2 14,3 0,0 0,0 Orlík nad Vltavou 25,2 20,5 21,3 17,9 11,5 Oslov 10,2 24,0 3,8 3,9 0,0 Ostrovec 35,1 42,1 41,3 21,2 5,8 Paseky 41,3 49,1 28,2 0,0 6,1 Písek 28,6 30,4 30,6 21,4 11,0 Podolí I 34,7 44,5 38,5 19,2 16,6 Probulav 30,1 9,6 46,8 0,0 5,3 Protivín 34,0 39,1 46,0 29,1 11,5 Předotice 35,9 35,3 23,1 7,3 5,4 Putim 29,0 29,6 32,9 18,3 2,1 Rakovice 33,6 34,8 40,4 0,0 21,2 Raţice 50,7 50,0 19,7 13,2 14,2 Skály 17,9 7,4 23,3 0,0 0,0 Slabčice 10,4 10,4 6,9 3,1 14,5 Smetanova Lhota 29,3 40,0 40,0 18,4 2,2 Tálín 24,6 24,2 42,3 31,7 13,5 Temešvár 8,8 3,2 0,0 9,3 19,7 Varvaţov 36,1 33,6 52,1 39,4 20,4 Vlastec 23,1 28,9 65,0 16,1 11,2 139

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] Obec 2005 2006 2007 2008 2009 Vojníkov 32,4 33,3 0,0 19,3 0,0 Vráţ 36,6 23,6 14,8 0,0 0,0 Vrcovice 12,2 41,1 20,5 27,3 19,7 Záhoří 13,6 18,3 29,2 11,3 8,4 Zvíkovské 0,0 18,0 47,5 0,0 0,0 Podhradí Ţďár 51,9 41,7 62,4 62,1 19,1 SO ORP Písek 28,5 30,4 31,1 20,6 11,1 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry Stejně jako v celém Jihočeském kraji i ve sledovaném správním obvodu mezi roky 2008 a 2009 podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku výrazně poklesl, celkově o 9,5 %. Důvody jsou popsány výše. Nárůst tohoto typu nezaměstnanosti v tomto období zaznamenaly obce Albrechtice nad Vltavou, Dolní Novosedly, Heřmaň, Křenovice, Mišovice, Paseky, Probulov, Rakovice, Raţice, Slabčice a Temešvár. Největší podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců mají obce Koţlí, Nevězice, Dolní Novosedly, Rakovice, Varvaţov a Myslín. Dlouhodobě je tento typ nezaměstnanosti problémem v obcích Koţlí, Nevězice, Protivín, Varvaţov a Ţďár. Největší vzrůst tohoto ukazatele je v obci Rakovice, kde z nulové hodnoty stoupla dlouhodobá nezaměstnanost na 21,2 %. Oproti tomu největší pokles zaznamenala mimo obec Minice, obec Ţďár, kde došlo k poklesu o 43 %. Nejniţší podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku mají obce Kluky, Putim a Smetanova Lhota. Nulový podíl tohoto typu nezaměstnanosti pozorujeme u obcí Horosedly, Králova Lhota, Minice, Olešná, Oslov, Skály, Vojníkov, Vráţ a Zvíkovské Podhradí. Dlouhodobě nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných vykazují obce Horosedly, Olešná, Oslov, Skály, Slabice, Vojníkov, Záhoří a Zvíkovské Podhradí.

Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo

V období 2005 aţ 2008 v Jihočeském kraji klesal počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo aţ na hodnotu 2,2 v roce 2008. V důsledku ekonomické krize dochází však v roce 2009 k rostoucímu trendu a to na 11,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Nejméně uchazečů připadá ve sledovaném období na SO ORP Vodňany, Vimperk, Strakonice a České Budějovice. Nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo pak připadá ve sledovaném období na SO ORP Dačice, Český Krumlov a Písek. Nejvyšších hodnot v roce 2009 vykazují SO ORP Dačice, Soběslav a Milevsko. Sledovaný SO ORP Písek má od roku 2006 tuto hodnotu pod celokrajským průměrem.

140

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 5.2.7: Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Jihočeského kraje Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo SO ORP 2005 2006 2007 2008 2009 Blatná 11,0 5,4 2,8 1,8 10,8 České Budějovice 5,2 3,3 2,1 1,8 7,6 Český Krumlov 25,6 11,6 5,2 4,7 18,6 Dačice 31,6 20,3 5,3 4,7 59,5 Jindřichův Hradec 14,1 7,6 3,3 2,6 14,6 Kaplice 4,6 4,1 1,6 1,9 20,7 Milevsko 19,9 7,4 3,4 5,0 35,6 Písek 7,0 3,4 1,6 1,3 8,3 Prachatice 8,2 5,2 1,9 2,4 12,4 Soběslav 6,7 6,5 3,2 4,2 44,0 Strakonice 0,5 3,3 2,0 1,6 7,1 Tábor 4,0 3,6 2,3 2,5 15,4 Trhové Sviny 27,0 15,3 6,5 6,0 15,1 Třeboň 18,1 9,5 3,7 3,0 12,1 Týn nad Vltavou 8,5 6,7 4,6 3,4 14,4 Vimperk 3,6 3,0 1,4 1,3 5,6 Vodňany 4,7 4,3 2,0 1,5 4,7 Jihočeský kraj 3,4 4,7 2,4 2,2 11,2 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry

Obsazená pracovní místa

Počet obsazených pracovních míst ve správních obvodech Jihočeského kraje se mezi lety 2006 a 2007 vyvíjel vzestupně. S nástupem ekonomické krize byl zaznamenán pokles na hodnotu 254 035 v roce 2009. Nejvíce obsazených pracovním míst vykazují SO ORP České Budějovice, následovány správními obvody ORP Tábor, Strakonice a Písek. Naopak nejméně obsazených pracovních míst se nachází ve správních obvodech ORP Vodňany, Písek, Blatná, Milevsko a Týn nad Vltavou.

141

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 5.2.8: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Jihočeského kraje Index vývoje počtu obsazených Počet obsazených pracovních míst pracovních míst mezi SO ORP lety 2006 aţ 2009 2006 2007 2008 2009 [v %] Blatná 5849 6115 6115 5220 89,2 České Budějovice 77416 84500 84491 82119 106,1 Český Krumlov 14063 14850 14367 13793 98,1 Dačice 6814 7253 6966 6374 93,5 Jindřichův Hradec 17365 17208 17156 16603 95,6 Kaplice 7160 7304 7020 6044 84,4 Milevsko 5795 5917 5547 5326 91,9 Písek 19818 20286 20087 19206 96,9 Prachatice 11133 11509 11699 11187 100,5 Soběslav 7122 7319 7077 6614 92,9 Strakonice 19798 20387 20202 19121 96,6 Tábor 33355 35144 34104 32640 97,9 Trhové Sviny 5262 5379 4682 4648 88,3 Třeboň 9250 9202 9335 8988 97,2 Týn nad Vltavou 5814 5934 5891 5837 100,4 Vimperk 6242 6447 6161 6184 99,1 Vodňany 4177 4205 4251 4131 98,9 Jihočeský kraj 256433 268959 265151 254035 99,1 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, k 1.12. Vývoj počtu obsazených pracovních míst ve sledovaném správním obvodu kopíruje vývoj tohoto ukazatele v Jihočeském kraji. Přesto v 18 obcích došlo k navýšení počtu pracovních míst. Jde o obce Čimelice, Dolní Novosedly, Drhovle, Koţlí, Královu Lhotu, Křenovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Olešnou, Ostrovec, Podolí, Probulov, Rakovice, Skály, Vojníkov, Vršovice a Zvíkovské Podhradí. Nejvýraznější nárůst zaznamenala obec Olešná. Naopak největší pokles tohoto ukazatele se projevil ve městech Písek, Protivín, Mirovice a obci Orlík nad Vltavou. Nejmenší počet pracovních míst najdeme v obcích Myslín (1), Temešvár (2), Minice (2), Nerestce (3), Varvaţov (4), Nevězice (4), Vlastec (5), Koţlí (5), Králova Lhota (5), Probulov (6), Boudy (6), Vrcovice (7), Horosedly (7), Paseky (8) a Slabčice (8). Jedná se, kromě obce Slabčice, o malé obce s počtem do 201 obyvatel. Je velmi pozitivní, ţe tak malá obec jako je Probulov, má vytvořeno 6 pracovních míst. Největší podíl počtu obsazených míst mají ve sledovaném správním obvodu města Písek a Protivín, následuje město Mirovice a obec Čimelice.

142

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. 5.2.9: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Písek Index vývoje počtu obsazených Počet obsazených pracovních míst Obec pracovních míst mezi lety 2006 aţ 2009 [v %] 2006 2007 2008 2009 Albrechtice nad Vltavou 211 211 168 122 58 Boudy 4 15 6 6 150 Cerhonice 26 28 26 24 92 Čimelice 316 381 396 411 130 Číţová 507 249 218 190 37 Dobev 154 169 150 139 90 Dolní Novosedly 14 37 30 33 236 Drhovle 158 148 192 196 124 Heřmaň 12 13 14 13 108 Horosedly 8 18 12 7 88 Kestřany 96 87 97 74 77 Kluky 67 51 56 49 73 Koţlí 3 11 4 5 167 Králova Lhota 19 23 4 5 26 Křenovice 5 6 14 22 440 Lety 96 99 41 27 28 Minice 2 2 2 2 100 Mirotice 117 143 146 145 124 Mirovice 478 555 589 430 90 Mišovice 2 23 23 21 1050 Myslín 9 13 0 1 11 Nerestce 2 2 2 3 150 Nevězice 2 3 3 4 200 Olešná 6 8 7 24 400 Orlík nad Vltavou 202 165 217 156 77 Oslov 116 122 134 119 103 Ostrovec 125 124 104 115 92 Paseky 12 10 8 8 67 Písek 14671 15117 14940 14596 99 Podolí I 28 31 25 26 93 Probulov 2 1 4 6 300 Protivín 1538 1674 1625 1493 97 Předotice 19 17 30 21 111 Putim 38 90 87 53 139 Rakovice 36 35 32 36 100 Raţice 99 104 93 90 91 Skály 32 25 40 41 128

143

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Index vývoje počtu obsazených Obec 2006 2007 2008 2009 pracovních míst mezi lety 2006 aţ 2009 [v %] Slabčice 40 37 10 8 20 Smetanova Lhota 67 52 52 47 70 Tálín 44 27 49 47 107 Temešvár 2 2 2 2 100 Varvaţov 5 4 4 4 80 Vlastec 7 9 7 5 71 Vojníkov 11 12 14 16 145 Vráţ 69 65 101 98 142 Vrcovice 8 7 6 7 88 Záhoří 225 179 221 168 75 Zvíkovské Podhradí 92 68 67 79 86 Ţďár 16 14 15 12 75 SO ORP Písek 19818 20286 20087 19206 97 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, k 1.12.

144

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

5.3 Daňová výtěţnost Daňová výtěţnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěţnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do které je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmu právnických osob, daně z příjmu fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěţnost obcí Jihočeského kraje dosáhla 9000 Kč na obyvatele v roce 2009. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti roku 2008, kdy byla průměrná daňová výtěţnost kraje přibliţně 10 110 Kč na obyvatele. Pokles je dán především sníţením daňových odvodů z příjmů fyzických a právnických osob v důsledku ekonomického útlumu. K SO ORP s nadprůměrnou daňovou výtěţností patří sledovaný SO ORP Písek, který v roce 2009 dosáhl hodnoty 9 950 Kč na obyvatele. Nadprůměrné daňové výtěţnosti dosahoval po oba roky (2008 a 2009). Následuje správní obvod Třeboň, který zároveň zaznamenal nejmenší pokles daňové výtěţnosti, a dále SO ORP Tábor, Týn nad Vltavou, České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice. Nejniţší daňovou výtěţnost na obyvatele kraje má v letech 2008 a 2009 SO ORP Soběslav, Vodňany a Trhové Sviny.

Tabulka č. 5.3. 1: Daňová výtěţnost SO ORP Jihočeského kraje v letech 2008 a 2009 SO ORP Daňová výtěţnost (v tis. Kč) Daňová výtěţnost na obyvatele (v 2008 2009 Rozdíl 2008 tis.2009 Kč) Rozdíl Blatná 130573 117215 -13359 9,38 8,38 -1,00 České Budějovice 1623318 1406599 -216719 10,59 9,11 -1,48 Český Krumlov 420465 380114 -40351 10,07 9,07 -0,99 Dačice 189124 171455 -17669 9,46 8,63 -0,83 Jindřichův Hradec 471743 423158 -48585 9,84 8,81 -1,03 Kaplice 191076 163332 -27744 9,67 8,27 -1,40 Milevsko 175910 160828 -15082 9,35 8,54 -0,80 Písek 573792 514961 -58831 11,09 9,95 -1,14 Prachatice 335201 305813 -29388 9,92 9,04 -0,88 Soběslav 197293 174043 -23250 8,91 7,83 -1,08 Strakonice 443829 397030 -46799 9,77 8,78 -0,98 Tábor 826644 749984 -76660 10,25 9,28 -0,97 Trhové Sviny 167188 149735 -17453 9,21 8,21 -1,01 Třeboň 256760 242141 -14620 10,12 9,54 -,058 Týn nad Vltavou 144374 128906 -15468 10,19 9,13 -1,06 Vimperk 175988 156520 -19468 9,91 8,83 -1,08 Vodňany 107945 95687 -12258 9,23 8,16 -1,07 Jihočeský kraj 6431223 5737520 -693704 10,11 9,00 -1,11 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

Průměrná daňová výtěţnost SO ORP Písek stejně jako v celém Jihočeském kraji mezi roky 2008 a 2009 poklesla. Celkově o 1140 Kč na 1 obyvatele. Nejvýraznější pokles byl v obci Cerhonice, Minice a Zvíkovské Podhradí. Nejniţší daňovou výtěţnost zaznamenaly obce Zvíkovské Podhradí, Putim, Vráţ, město Mirovice, Záhoří, Dobev, Podolí I a město Mirotice. Naopak nárůst daňový výtěţnosti zaznamenaly obce Horosedly, Mišovice, Probulov, Rakovice, Temešvár a Varvaţov. Nejvyšší daňové výtěţnosti dosahují obce Vojníkov, Paseky, Varvaţov, Probulov, Koţlí a Minice. Podíváme-li se na strukturu daňové výtěţnosti, je zřejmé, ţe v roce 2008 měly obce největší příjmy z daně z příjmu právnických osob. Ta ve sledovaném období zaznamenala největší

145

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. pokles a v roce 2009 jiţ představovala největší část daňové výtěţnosti obcí daň z přidané hodnoty. Mezi roky 2008 a 2009 došlo ke sníţení příjmů obcí z daně z příjmů fyzických osob, právnických osob a daně z přidané hodnoty. Výjimky tvoří obce Čimelice, Kluky, Myslín a Probulov, u kterých došlo k mírnému navýšení daně z příjmu fyzických osob. A obce Albrechtice nad Vltavou, Boudy, Čimelice, Číţová, Dolní Novosedly, Horosedly, Koţlí, Křenovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Olešná, Oslov, Ostrovec, Paseky, Předotice, Rakovice, Smetanova Lhota, Temešvár, Varvaţov, Vlastec, Vojníkov a Vrcovice, u kterých došlo k velmi mírnému (někdy minimálnímu) nárůstu daně z přidané hodnoty. Jediná daň, u které se projevil nárůst i za správní obvod jako celek, je daň z nemovitosti, k jejímuţ navýšení přistoupila většina obcí. K malému sníţení přistoupily obce Myslín, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Smetanova Lhota, Vršovice a Zvíkovské Podhradí. Vzhledem k tomu, ţe ve sledovaném období celý svět procházel hospodářskou krizí, je sníţení příjmů ze všech zmíněných daní jejím logickým vyústěním. Stejně logický je pak v tomto kontextu výrazný vzrůst daně z nemovitosti, u níţ si obce od 1. 1. 2008 samy určují z daného rozpětí koeficient pro její výpočet. Daň z nemovitosti připadá celá obci.

Tabulka č. 5.3. 2: Daňová výtěţnost SO ORP Písek v letech 2008 a 2009 Daňová výtěţnost na Daňová výtěţnost (v tis. Kč) Obec obyvatele (v tis. Kč)

2008 2009 2008 2009

Albrechtice nad Vltavou 9292,47 8245,35 11,01 9,82 Boudy 1909,33 1703,58 10,61 9,79 Cerhonice 2082,36 1286,86 15,42 9,06 Čimelice 9158,82 8432,14 9,25 8,47 Číţová 10418,28 9261,21 10,3 9,1 Dobev 6347 5764,25 8,77 7,78 Dolní Novosedly 1942,87 1847,15 9,48 8,59 Drhovle 6322,86 4752,55 12,57 9,51 Heřmaň 2114,09 1938,51 8,96 8,08 Horosedly 1165,1 1205,73 9,96 10,48 Kestřany 5930,21 5248,59 9 8,05 Kluky 4591,19 4486,97 8,49 8,11 Koţlí 625,49 575,3 12,26 12,24 Králova Lhota 2171,57 1887,4 11,19 9,39 Křenovice 1420,51 1312,06 9,28 8,46 Lety 3019,65 2783,34 11,61 10,54 Minice 610,9 420,69 17,45 11,69 Mirotice 10321,72 9431,73 8,73 7,92 Mirovice 13552,56 12023,73 8,44 7,53 Mišovice 2331,36 2284,36 10,79 10,98 Myslín 862,64 823,74 9,92 9,36 Nerestce 1094,15 999,46 10,62 9,34 Nevězice 1776,75 1572,84 11,61 10,42 Olešná 1034,08 996,71 10,04 9,58

146

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Daňová výtěţnost na Daňová výtěţnost (v tis. Kč) Obec obyvatele (v tis. Kč)

2008 2009 2008 2009 Orlík nad Vltavou 3391,45 2679,98 10,28 8,22 Oslov 3623,95 3270,72 10,44 9,29 Ostrovec 4213,34 3657,73 9,91 8,29 Paseky 2340,9 2209,66 16,84 15,56 Písek 365755,6 327441,52 12,2 10,93 Podolí I 3153,47 2773,33 9,04 7,86 Probulov 587,83 653,54 12,51 13,91 Protivín 44190,61 40259,29 8,75 8,08 Předotice 4403,41 4378,71 9,83 9,28 Putim 4040,44 3680,39 8,15 7,33 Rakovice 2090,43 2134,13 9,59 9,7 Raţice 3709,9 3339,76 9,05 8,13 Skály 3009,42 2763,75 10,86 10,24 Slabčice 3253,94 3001,33 10,63 10 Smetanova Lhota 2670,65 2476,34 9,78 9 Tálín 1425,25 1293,05 8,91 8,13 Temešvár 1029,53 1022,58 8,8 8,97 Varvaţov 2880,25 2816,72 14,47 14,9 Vlastec 1956,1 1677,85 9,98 8,43 Vojníkov 1135,68 1116,48 18,03 17,18 Vráţ 2420,16 2107 8,64 7,45 Vrcovice 1335,1 1223,68 9,47 8,05 Záhoří 6525,33 6044,38 8,46 7,67 Zvíkovské Podhradí 2126,35 1344,12 11,25 6,79 Ţďár 2427,26 2310,69 10,24 9,79 SO ORP Písek 573792,3 514960,98 11,09 9,95 Zdroj: UAP, 2010

147

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Indikátory

Podtéma

Hospodářské Obec podmínky Regionální Trh Daňová Další jevy a ekonomika práce výtěţnost komentáře

Albrechtice nad Vltavou 0 0 0 0 Boudy 0 2 0 0 Cerhonice 0 2 -1 0 Čimelice 1 2 1 -1 Číţová 0 -1 0 0 Dobev 1 1 2 -2 Dolní Novosedly 0 2 0 -1 Drhovle 0 0 2 0 Heřmaň 1 1 2 -1 Horosedly 1 -1 2 1 Kestřany -1 -1 2 -1 Kluky -1 -1 2 -1 Koţlí 1 1 1 2 Králova Lhota 0 -1 2 0 Křenovice -1 1 -2 -1 Lety -1 -1 -1 1 Minice 2 0 2 2 Mirotice 0 2 0 -2 Mirovice 1 1 1 -2 Mišovice 1 1 2 1 Myslín 0 -2 1 0 Nerestce 0 2 -2 0 Nevězice 2 2 2 1 Olešná 0 2 0 0 Orlík nad Vltavou -1 0 -2 -1 Oslov 0 -1 2 0 Ostrovec -1 -1 -2 -1 Paseky 2 1 2 2 Písek 1 1 2 1 Podolí I 1 1 1 -2 Probulov 2 2 2 2 Protivín 0 0 1 -1 Předotice 1 1 2 0 Putim 2 2 2 -2 Rakovice 0 0 2 0 Raţice -1 -1 2 -1 Skály 1 0 2 1 Slabčice 1 -1 1 1

148

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podtéma

Hospodářské Obec podmínky Regionální Trh Daňová Další jevy a ekonomika práce výtěţnost komentáře

Smetanova Lhota 1 1 2 0 Tálín -1 1 -2 -1 Temešvár -1 2 -2 -1 Varvaţov 0 0 -2 2 Vlastec -1 -1 -2 -1 Vojníkov 2 2 -2 2 Vráţ 1 1 2 -2 Vrcovice -1 -1 0 -1 Záhoří -1 -1 2 -2 Zvíkovské Podhradí 1 1 2 -2 Ţďár 0 -1 2 0

SO ORP Písek 1 1 2 0

149

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Relativní dostatek velkých zaměstnavatelů Většina největších zaměstnavatelů je zaměřena na v regionu. automobilový průmysl Míra nezaměstnanosti je celkově pod úrovní kraje. Nejniţší je v obci Minice, kde dosahuje nulové Vysoká míra nezaměstnanosti je v obcích hodnoty, velmi nízká pak v obci Skály, Vráţ, Kluky, Varvaţov, Temešvár, Orlík nad Vltavou, Tálín, Mirovice, Ţďár a Drhovle. Dále pak v obci Dobev, Vlastec, Vojníkov, Křenovice, a Ostrovec. Nejhorší Heřmaň, Horosedly, Koţlí, Králova Lhota, je v tomto ohledu dlouhodobě situace v obci Nevězice, Oslov, Probulav, městě Písek, Protivín, Myslín, Nerestce, Varvaţov, Orlík nad Vltavou a obci Předotice, Putim, Rakovice, Raţice, Podolí I. Smetanova Lhota, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Dlouhodobě nízký podíl nezaměstnaných ţen Dolní Novosedly, Kestřany, Myslín, Olešná, Orlík Vysoký podíl nezaměstnaných ţen z celku v obci nad Vltavou, Podolí I, Raţice, Tálín, a Ţďár. Ţádná Koţlí, Cerhonice, Probulov a Křenovice. nezaměstnaná ţena v obci Minice. Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku je dlouhodobě pod krajským průměrem. Nulový podíl mají obce. Horosedly, Králova Lhota, Minice, Vysoký podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z Olešná, Oslov, Skály, Vojníkov, Vráţ a Zvíkovské celku mají obce Koţlí, Nevězice, Dolní Novosedly, Podhradí. Dlouhodobě nízký podíl dlouhodobě Rakovice, Varvaţov a Myslín. Dlouhodobě je tento nezaměstnaných vykazují obce Horosedly, Olešná, typ nezaměstnanosti problémem v obcích Koţlí, Oslov, Skály, Slabice, Vojníkov, Záhoří a Zvíkovské Nevězice, Protivín, Varvaţov a Ţďár. Podhradí. Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní míst je niţší neţ průměr Jihočeského kraje.o I přes hospodářskou krizi došlo v mnoha obcích k navýšení počtu pracovních míst. Jde o obce Čimelice, Dolní Novosedly, Drhovle, Koţlí, Královu Velký pokles počtu pracovních míst ve městech Lhotu, Křenovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Písek, Protivín, Mirovice a obci Orlík nad Vltavou Olešnou, Ostrovec, Podolí, Probulov, Rakovice, Skály, Vojníkov, Vrcovice a Zvíkovské Podhradí. Nejvýraznější nárůst zaznamenala obec Olešná. Výrazný pokles míry podnikatelské aktivity Vzrůst míry podnikatelské aktivity v obcích v obcích Dolní Novosedly, Horosedly, Králova Albrechtice nad Vltavou, Cerhonice, Čimelice, Lhota, Lety, Mišovice, Nerestce, Probulav a Křenovice, Paseky, městě Protivín, obci Předotice, Vojníkov. Velmi nízká míra podnikatelské aktivity Putim, Skály, Tálín, Temešvár, Varvaţov a Vráţ. v obcích Oslov a Ostrovec. SO ORP Písek vykazuje vzhledem k hodnotám Velmi nízká daňová výtěţnost obcí Zvíkovské kraje nadprůměrnou daňovou výtěţnost. Její nárůst Podhradí, Putim, Vráţ, město Mirovice, Záhoří, zaznamenaly obce Horosedly, Mišovice, Probulov, Dobev, Podolí I a město Mirotice Rakovice, Temešvár a Varvaţov. Vysokou daňovou výtěţnost vykazují obce Vojníkov, Paseky, Varvaţov, Probulov, Koţlí a Minice PŘÍLEŢITOSTI HROZBY V době krize jednostranné zaměření většiny významných zaměstnavatelů můţe ohrozit Vyuţití rozvojových programů na podporu malého ekonomickou stabilitu území. a středního podnikání. Vysoká koncentrace pracovních příleţitostí ve městě Písek ve srovnání s okolními obcemi. Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných v obci Koţlí, Nevězice, Protivín, Varvaţov a Ţďár. Podpora rozvoje sluţeb v oblasti cestovního ruchu. Špatná dostupnost hromadnými dopravními prostředků z obcí správního obvodu do okolních měst – dojíţdění do zaměstnání.

150

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace

S ohledem na pokles pracovních míst v souvislosti s ekonomickou recesí doporučujeme zváţit umístění strategické průmyslové zóny nadmístního významu v SO ORP Písek v rámci ZÚR. Vymezit plochy pro výrobu převáţně lehkého průmyslu, především v severní části SO ORP Písek. Jedna ze základních bariér pro ekonomický rozvoj je špatná dopravní dostupnost SO ORP, proto jednou z klíčových priorit je dobudování rychlostní komunikace R4, která je však v druhé polovině roku 2010 ve střetu s úspornými opatřeními Ministerstva dopravy.

151

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

6 Souhrn a vyváţenost pilířů

6.1 Environmentální pilíř

Horninové prostředí a geologie

Na území SO ORP Písek se nachází řada loţisek nerostných surovin zpravidla menšího rozsahu. V současnosti probíhá těţba pouze na několika lokalitách. Jedná se zejména o loţiska štěrkopísků a stavebního kamene, ale i cihlářkou surovinu. Těţba nerostných surovin má převáţně lokální a regionální význam, v příštích desetiletích se předpokládá její rozšíření především pro zabezpečení surovin pro rozvoj dopravní infrastruktury. Poddolovaná území se na území SO ORP Písek vyskytují převáţně jako pozůstatek historické důlní činnosti omezeného rozsahu. Jedná se o území obcí Číţová, Heřmaň, Paseky, Písek, Vrcovice, Záhoří, z nich nejrozsáhlejší se nachází na území obce Heřmaň v rozloze 58,48 ha, coţ představuje cca 8,3% území obce. Větší rozsah poddolovaných území je i na území obcí Písek (23,4 ha) a Číţová (10,6ha). Jediné sesuvné území v rozsahu 1,68 ha se nachází na katastrálním území obce s rozšířenou působností Písek. Rovněţ je zde omezený výskyt hald a odvalů. Vyskytují se na území obcí na území obcí Mirovice, Paseky, Písek a Záhoří na ploše cca 26,1ha. Pro další vyuţití území nepředstavují zásadní problém (lze řešit technicky).

Vodní reţim

Území SO ORP Písek spadá do povodí dolního toku Vltavy. Největšími přítoky jsou řeky Otava a Blanice, dále pak v severní části území přítoky Otavy řeky Lomnice a Skalice. Převaţují zde drobné vodní toky a vodní objekty. Existující zdroje povrchových a podzemních vod jsou relativně dostatečné pro zajištění potřeb území. To je i důvodem, ţe podstatná část území (cca 60%) je vymezena jako zranitelné území. Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro soustředěné jímání podzemních vod miocénní a kvartérní uloţeniny v povodí Otavy a Blanice. Na území ORP Písek byla vymezena územní rezerva pro lokalitu Myslín jako lokality pro akumulaci povrchových vod. Zahrnuje jednak území obce Myslín, dále i k. ú. sídel Boješice a Ohař na území obce Mirovice. Ačkoliv území je protkáno zejména menšími vodními toky, opakující se záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku způsobu jeho vyuţívání v uplynulých desetiletích (odvádění a zatrubňování v rámci melioračních opatření, napřimování vodních toků apod.). Váţné závady a nedostatky ve sledovaném území představuje skutečnost, ţe zastavěné území v řadě obcí (Dobev, Drhovle, Písek, Protivín, Předotice, Putim, Temešvár zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů. Další závadou je, ţe části zastavěných území v 18 obcích (konkrétně v obci Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Mirovice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota, Varvaţov, Ţďár) se nacházejí v záplavových oblastech Q100. Záplavovým územím Q100 procházejí rovněţ silnice I. třídy.(v obci Mirovice, Písek, Protivín) a II. třídy (v obci Písek, Putim, Varvaţov, Ostrovec), rovněţ jimi procházejí záměry nových komunikací.

152

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Hygiena ţivotního prostředí

Kvalita ovzduší na území SO ORP Písek je z hlediska koncentrací sledovaných látek řazena k relativně dobrým, vzhledem k rozsahu vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany zdraví. Problémem je, ţe se jedná o hustě zalidněné území a tedy se vztahuje k podstatné části populace. V řadě dalších obcí dochází ke zhoršování kvality ovzduší jednak s růstem intenzity dopravy, v zimních měsících z důvodu spalování nekvalitního paliva. Silnice I. a II. třídy procházejí zastavěným územím obcí Čimelice, Dolní Novosedlí, Drhovle, Kluky, Křenovice, Lety, Mirovice, Mišovice, Orlík nad Vltavou, Oslov, Paseky, Písek, Podolí, Protivín, Smetanova Lhota, Tálín, Temešvár, Vlastec, Záhoří, Zvíkovské Podhradí. V oblasti vyuţívání a likvidace odpadů vykazuje ORP v rámci kraje mírně podprůměrnou míru separace. Podstatná část odpadů v podobě směsného komunálního odpadu končí na skládkách. Pozitivní je jejich dostatečná kapacita pro příští desetiletí. Řada rizik pro ţivotní prostředí a konkrétně půdu a vodní zdroje představuje relativně vysoký počet (81) starých zátěţí. Staré skládky se nacházejí na území 35 obcí. Další rizika jsou spojena s existencí zastavěných území v lokalitách se zvýšeným rizikem výskytu radonu. Mezi problémy, jejichţ řešení je nezbytné na úrovni kraje patří optimalizace nakládání s odpady (separace, vyuţívání, likvidace) na území kraje - postupné vytváření regionálního integrovaného systému odpadového hospodářství.

Ochrana přírody, krajiny a památek

Území SO ORP Písek se řadí k relativně ekologicky stabilním oblastem. Na jeho území je vyhlášen Přírodní park Písecké hory, několik maloplošných zvlášť chráněných území a lokality soustavy NATURA 2000. Je zde vymezena síť územního systému ekologické stability ÚSES. K ochraně a stabilitě území dále přispívá i skutečnost, cca 35 % území je pokryto lesními porosty (viz kap. 5). Tyto skutečnosti významně přispívají k relativně vysokým hodnotám koeficientu ekologické stability (KES), jeţ byly některým obcím přiřazeny, jedná se však o obce s relativně nízkým počtem obyvatel. Rozsah ochrany přírody a krajiny je důvodem pro existenci řady jiţ existujících závad, kdy zastavěná území a dopravní infrastruktura zasahují a prochází chráněnými lokalitami a kříţí vymezené biokoridory. Výhledově lze, vzhledem k plánovanému rozvoji území, počítat s jejich dalším nárůstem.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Písek plní především významné hospodářské funkce. Podíl orné půdy na daném území činí 41,3 %. Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k nejúrodnějším a vyţaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. Plocha odvodněné půdy činí 12004,08ha, tj. 26,56% celkové výměry SO ORP. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy. Rovněţ přírůstek zastavěných ploch v období 1999-2009 byl relativně nízký (2,8%). Na území SO ORP Písek z celkové rozlohy 74183,71ha spadá do území se změněným vodním reţimem (odvodněné plochy) plocha o rozloze 18670,39ha, coţ představuje 25,17% území. Délka odvodňovacího zařízení činí 230,36km.

153

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce. Podíl lesní půdy na celkové výměře území činí (34,8%). Její rozloha v uplynulých letech mírně vzrostla. Vzhledem k předpokládanému a ţádoucímu rozvoji území – i v souvislosti s vymezením nadmístní rozvojové oblasti N-OB1, rozvojových os N-OS1 Severojiţní - Pasovské, N-OS2 Severozápadní – Plzeňské a N-OS4 Východní Písecko – Táborsko – Pelhřimovské a dále i specifické oblasti nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko, a vzhledem k další orientaci na rozvoj turismu a vytváření podmínek pro rozvoj sportovních aktivit – je v návrhu ZÚR JČK vymezena řada záměrů v rozvoji dopravní a technické infrastruktury, ploch pro smíšené funkce a sportovní účely. Další záměry jsou či budou následně vymezeny v rámci ÚPD jednotlivých obcí, coţ znamená nutně další zábory jak zemědělské, tak v řadě případů i lesní půdy. Další tlak na půdu lze očekávat i s budoucím vyuţíváním dalších loţisek nerostných surovin. Na druhé straně by měla výrazné pozitivní efekty asanace a rekultivace starých zátěţi, jak pozůstatků po těţební činnosti, tak i starých skládek.

6.2 Sociální pilíř

Technická infrastruktura

Na území SO ORP Písek je relativně dobře rozvinutá technická infrastruktura s dostatečným zásobováním elektrickou energií. Některé obce (Mirovice, Myslín, Vrcovice a Zvíkovské Podhradí) s nadzemním vedením elektrické sítě uvádějí, ţe potíţe nastávájí jen za silně nepříznivého počasí. Většina obcí má vodovod s výjimkou obcí Cerhonice, Koţlí, Minice, Nevězice, Smetanova Lhota, Vojníkov, Vrcovice. V rámci SO ORP Písek není zásobováno plynem 52 % obcí. Mezi těchto 25 obcí patří obec Albrechtice nad Vltavou, Dobev, Dolní Novosedly, Kestřany, Kluky, Koţlí, Králova Lhota, Minice, Mišovice, Myslín, Nevězice, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Paseky, Probulov, Slabčice, Tálín, Varvaţov, Vlastec, Vojníkov Zvíkovské Podhradí, Ţďár. Jednotná kanalizace je zavedena v obcích Kluky, Olešná, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Raţice, Smetanova Lhota, Ţďár. ČOV jsou v obcích Boudy, Čimelice, Drhovle, Kestřany, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Písek, Protivín, Předotice, Smetanova Lhota. Od roku 2008 vystavěly ČOV v obci Číţová a v obci Mirovice přibyly další 2 ČOV a nyní jsou v Mirovicích 3 ČOV. Kestřany plánují v budoucnu výstavbu ČOV. Obec Nerestce by chtěla ČOV, ale výstavbu komplikují finance a mnoţství ochranných pásem v okolí, kvůli kterým se nesmějí stavět ani domovní čističky. V obci Heřmaň započal projekt na výstavbu ČOV. V obci Putim a Zvíkovské Podhradí se ČOV právě staví. Kanalizační síť ústící do ČOV však nepokrývá celé území těchto obcí. Chybějící ČOV a splašková kanalizace ohroţují ţivotní prostředí a podzemní vody. Splašková kanalizace je vybudována v obcích Albrechtice nad Vltavou (jen 50 % obce), Nevězice (pouze 15 % domácností), Oslov (65-70%), Rakovice (80%), Tálín (85 %), Vojníkov (75%), Vrcovice (75 %). U obcí Boudy, Číţová, Dobev, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Králova Lhota, Křenovice, Lety, Minice, Mirovice, Probulov, Protivín, Skály, Slabčice, Vlastec, Vráţ, Záhoří, Zvíkovské Podhradí není znám přesný podíl pokrytí, ale předpokládá se, ţe je pokryta značná část území. Jednotná kanalizace napojená na ČOV je v obcích Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Ločenice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Svatý Jan nad Malší, Písek a Ţár.

154

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Dopravní infrastruktura

Na území SO ORP Písek se nenachází ţádná dálnice. V současné době je ve výstavbě rychlostní silnice R4, jeţ by výhledově s navazující silnicí I/4 zajistila kvalitní dostupnost území i ze sousedního Rakouska. Základem silniční sítě SO ORP Písek jsou silnice I. třídy a II. třídy, doplněné silnicemi III. třídy. Délka silniční sítě I. a II. tříd činí celkem 197,5 km, z toho 104,9 km tvoří silnice I. tříd a cca 92,6 km silnice II. tříd. Délka silnic III. třídy činí cca 277,5 km. Silniční síť na území kraje sice zajišťuje v současnosti dostupnost sídel, její kvalita však neodpovídá rostoucím nárokům na kapacitu osobní a nákladní přepravy. V rámci stávající silniční sítě jsou hlavními problémy významné dopravní závady, jeţ by měly být postupně odstraňovány s postupnou rekonstrukcí a homogenizací silnic I. a II. tříd v souladu s jejich vymezením v rámci ZÚR JČK. Na daném území probíhají tři ţelezniční tratě, jeţ však mají omezený význam pro dopravní obsluţnost převáţné většiny obcí a dostupnost ORP Písek. Z celkového počtu 48 obcí ţelezniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Písek pro 15 obcí anebo jejich částí (Raţice, Heřmaň, Skály, Protivín, Myslín, Mirovice, Horní Nerestce, Čimelice, Smetanova Lhota, Dolní Ostrovec, Vráţ u Písku, Vlastec, Záhoří, Vrcovice, Putim).

Vzhledem k napojení ţelezničních tratí č. 200 a 201 na trať č. 190 Plzeň – České Budějovice, umoţňují pro uvedené obce i ORP Písek dostupnost krajského města. Pro sledované území znamená rovněţ posílení obsluhy části území a podporu rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím dopravy šetrné k ţivotnímu prostředí. Význam pro dostupnost krajského města a rozvoj cestovního ruchu včetně zahraničních turistů má ţelezniční trať č. 190, jeţ tvoří páteř koridoru konvenční ţelezniční dopravy ŢD4, jenţ je součástí mezinárodní dopravní sítě TEN-T. Výhledově zajistí kvalitní propojení JČK na sousední území Rakouska a hlavní město Vídeň. Délka ţelezniční trati je cca 95 km a hustota ţelezniční sítě činí 0,13km/km2, coţ je vysoko nad hustotou ţelezniční sítě na území JČK (cca 0,06km/km2), jeţ je však hluboko pod celorepublikovým průměrem. Na území se nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20), jejíţ současné vyuţití pro vodní přepravu je však omezené. Řeky Vltava a Otava jsou účelovými vodními cestami, vyuţívanými jak pro rekreační plavbu, tak i pro dopravu místního významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Třebenic (příp. Orlík) – České Budějovice (Jiráskův jez) by výrazně zvýšilo rekreační potenciál území. Poměrně hustě je území protkáno sítí cyklostezek a turistických tras. Cyklostezky jsou vymezeny na území převáţné většiny obcí v celkové délce cca 337 km. Turistické trasy se nacházejí na území téměř všech obcí v celkové délce cca 414km.

155

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Sociodemografické podmínky

SO ORP Písek je vzhledem k počtu obyvatel třetí největší obvod Jihočeského kraje. Tvoří jej 49 obcí, z nichţ 4 mají státu města – Písek, Protivín, Mirovice a Mirotice. Počet obyvatel roste, je to ale způsobeno téměř výhradně pozitivní migrací. Nejvýrazněji se projevila v obci Číţová, Dobev, Kluky, Ostrovec, Předotice, Záhoří a Drhovle. V poslední jmenované obci je migrace způsobena především přítomností domova pro seniory. Nárůst počtu obyvatel se projevil zejména v obci Vrcovice, Temešvár, Oslov, Ostrovec, Paseky, Dolní Novosedlí a Číţová. Z hlediska struktury obyvatelstva dochází, stejně jako v celé ČR, k postupnému stárnutí populace. Mezi lety 2000 s 2010 vzrostl z hodnoty 92,1 na 114,8. Ve srovnání s krajem má SO ORP Písek 5. nejvyšší index stáří. Závaţná je v tomto ohledu situace zejména v obcích Probulov, Vojníkov, Minice, Varvaţov a zmíněné Drhovli. Varující je i výrazný úbytek obyvatel v produktivním věku u obcí Číţová, Králova Lhota, Křenovice, Minice, Vojníkov, Vrcovice, Zvíkovské Podhradí a obcích Nevěţice a Temešvár. Základní školství, zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče jsou v SO ORP Písek zastoupena v rovině základního zabezpečení. Zejména ve větších obcích jsou některé typy sluţeb zastoupeny ve větším rozsahu, v některých částech území občanská vybavenost pro určitou oblast chybí nebo je nedostačující. Nedostatečná je z tohoto pohledu hromadná doprava. Je nutné posílení pečovatelské sluţby a zřízení domova pro seniory.

Bydlení

V SO ORP Písek je soustředěno 8,56 % bytového fondu Jihočeského kraje. Jeho růst ve sledovaném SO ORP je velmi pozvolný. Stagnuje v obci Minice, Nerestce, Vojníkov a Raţice. Výrazný růst zaznamenala pouze obec Vrcovice. Domovní fond SO ORP Písek představuje 8,02 % všech domů Jihočeského kraje. Ve srovnání s krajem je ve správním obvodu vyšší podíl domů postavených do roku 1919 a 1920 – 1945. Oproti tomu niţší zastoupení domů postavených od roku 1946 – 2001. Na tomto faktu se do jisté míry podílí i existence záplavového území, ohroţeného stoletou vodou v obcích Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota, Varvaţov, Ţďár a městech Mirovice a Písek. A navíc výrazné exhalace ze silnic v obcích Čimelice, Drhovle, Dolní Novosedly, Kluky, Křenovice, Lety, Orlík nad Vltavou, Oslov, Paseky, Podolí I, Protivín, Smetanova Lhota, Tálín, Temešvár, Vlastec, Záhoří, Zvíkovské Podhradí a městech Mirovice a Písek. Jak jiţ ale uvedeno výše, správní obvod je protkán historickými památkami a vesnickými památkovými zónami, kde staré domy mají prvky selského baroka a jsou určitým stupněm chráněny. Zároveň to nové bytové a domovní výstavbě klade určitá omezení.

Rekreace

SO ORP Písek má svými kulturními, historickými i přírodními památkami u mnoha obcí vysoký potenciál v oblasti rekreace a cestovního ruchu, který vyuţívá a rozvíjí. Správní obvod má dostatek ubytovacích zařízení v široké škále druhů, od kempů aţ po luxusní hotely. Přesto na severozápadě území naprosto chybí jakákoli moţnost ubytování. Stoupá poptávka po ubytování v luxusnějších zařízeních a to jak z řad zahraničních, tak i českých turistů. Celkově ale dochází k úbytku počtu hostů i přenocování, coţ vede k nutnosti rozvoje sluţeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace. V největších turistických centrech regionu, kolem obcí Orlík nad Vltavou, Zvíkovské Podhradí, Vráţ a město Písek, to takový problém není, ale v některých obcích chybí, jak ubytování, tak sluţby související a pro volný čas. V krajském i okresním srovnání je okres Písek ve středu, mezi růstem a stagnací v oblasti cestovního ruchu.

156

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

6.3 Ekonomický pilíř V SO ORP Písek je relativní dostatek velkých a středních zaměstnavatelů. Většina z nich je ale zaměřena na automobilový průmysl, coţ vypovídá o poněkud jednostranném průmyslovém zaměření regionu. Zejména v době hospodářského útlumu to můţe být velmi rizikové. Většina ekonomických ukazatelů je v tomto správním obvodu hodnocena pozitivně. Míra nezaměstnanosti, podíl nezaměstnaných ţen z celku, nezaměstnanost nad 12 měsíců i počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo je zde pod celokrajským průměrem. Spousta obcí vykazuje velmi nízkou míru nezaměstnanosti, nejniţší je v obci Minice, kde dosahuje nulové hodnoty, velmi nízká pak v obci Skály, Vráţ, Kluky, Mišovice, Ţďár a Drhovle. Dále pak v obci Dobev, Heřmaň, Horosedly, Koţlí, Králova Lhota, Nevězice, Oslov, Probulav, městě Písek, Protivín, obci Předotice, Putim, Rakovice, Raţice, Smetanova Lhota, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Naopak vysoká míra nezaměstnanosti je v obcích Varvaţov, Temešvár, Orlík nad Vltavou, Tálín, Vlastec, Vojníkov, Křenovice, a Ostrovec. Nejhorší je v tomto ohledu dlouhodobě situace v obci Myslín, Nerestce, Varvaţov, Orlík nad Vltavou a Podolí I. Dlouhodobě nízký podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců vykazují obce Horosedly, Olešná, Oslov, Skály, Slabčice, Vojníkov, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Oproti tomu dlouhodobě je tento typ nezaměstnanosti problémem v obcích Koţlí, Nevězice, Protivín, Varvaţov a Ţďár. I přes celkový pokles počtu pracovních míst, dochází v mnoha obcích k jejich nárůstu. Jde o obce Čimelice, Dolní Novosedly, Drhovle, Koţlí, Královu Lhotu, Křenovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Olešnou, Ostrovec, Podolí, Probulov, Rakovice, Skály, Vojníkov, Vrcovice a Zvíkovské Podhradí. Nejvýraznější nárůst zaznamenala obec Olešná. Naopak výrazný pokles počtu pracovních míst ve městech Písek, Protivín, Mirovice a obci Orlík nad Vltavou. Významně k tomu přispělo i ukončení činnosti společnosti VOS a. s., k 30. 9. 2008, která se zabývala slévárenskou výrobou a patřila k významným zaměstnavatelům v regionu. Souvislost jistě najdeme i v poklesu podnikatelské aktivity, která je zde mírně pod průměrnou hodnotou kraje. Výrazný pokles zaznamenaly obce Dolní Novosedly, Horosedly, Králova Lhota, Lety, Mirovice, Nerestce, Probulav a Vojníkov. Velmi nízká je míra podnikatelské aktivity v obcích Oslov a Ostrovec. Oproti tomu nárůst pozorujeme u obcí Albrechtice nad Vltavou, Cerhonice, Čimelice, Křenovice, Paseky, městě Protivín, obci Předotice, Putim, Skály, Tálín, Temešvár, Varvaţov a Vráţ. Správní obvod vykazuje vzhledem k hodnotám kraje nadprůměrnou daňovou výtěţnost. Způsobily to především příjmy obcí Horosedly, Mišovice, Probulov, Rakovice, Temešvár a Varvaţov. Vysokou daňovou výtěţnost vykazují obce Vojníkov, Paseky, Varvaţov, Probulov, Koţlí a Minice. Velmi nízká je pak v obcích Zvíkovské Podhradí, Putim, Vráţ, město Mirovice, Záhoří, Dobev, Podolí I a město Mirotice.

157

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

6.4 Vyváţenost pilířů Vyváţenost pilířů v jednotlivých obcích je analzyována dle hodnocení témat rozčleněné do třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, přičemţ hospodářské podmínky jsou nahrazené třemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěţnost území.

Hodnocení obcí dle indikátorů

158

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

159

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie 2 – Vodní reţim 3 – Hygiena ţivotního prostředí 4 – Ochrana přírody a krajiny 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 – Veřejná technická infrastruktura 7 – Veřejná dopravní infrastruktura 8 – Socio-demografické podmínky 9 – Bydlení 10 – Rekreace 11 – Regionální ekonomika 12 – Trh práce 13 – Daňová výtěţnost

160

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Na základě hodnocení jednotlivých témat byly počítány průměry za pilíř pro kaţdou obec. Pokud hodnocení za pilíř bylo stejné nebo vyšší neţ je průměr ORP, byl pilíř v dané obci povaţován jako příznivý. Dle metodického doporučení MMR byl na základě těchto výsledků vypracován níţe uvedený kartogram. Zdůvodnění je uvedeno vţdy při rozboru jednotlivých témat. Podklady pro hodnocení se nacházejí v příloze D.

Vztah území podle vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území

161

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Územní podmínky

pro vyváţenost vztahu kategorie pro příznivé pro soudrţnost územních podmínek pro Vyjádření v zařazení obce ţivotní hospodářský společenství udrţitelný rozvoj území kartogramu prostředí rozvoj obyvatel území Z H S dobrý stav špatný stav 1 + + + Z, H, S ţádné 2a + + - Z, H S S 2b + - + Z, S H H 2c - + + H, S Z Z 3a + - - Z H, S H, S 3b - + - H Z, S Z, S 3c - - + S Z, H Z, H 4 - - - ţádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav

Environmentální Kategorie Obec Hospodářský pilíř Sociální pilíř pilíř zařazení obce Albrechtice nad Vltavou + - - 3a Boudy - + + 2c Cerhonice - + - 3b Čimelice - + + 2c Číţová + - + 2b Dobev + + + 1 Dolní Novosedly - + + 2c Drhovle - + + 2c Heřmaň - + + 2c Horosedly - + + 2c Kestřany + - - 3a Kluky - - + 3c Koţlí + + - 2a Králova Lhota - + - 3b Křenovice - - - 4 Lety - - - 4 Minice - + - 3b Mirotice - - + 3c Mirovice - - + 3c Mišovice - + - 3b Myslín - - - 4 Nerestce - - - 4 Nevězice + + - 2a 162

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Olešná + + - 2a Orlík nad Vltavou + - + 2b Oslov + + + 1 Ostrovec + - + 2b Paseky + + - 2a Písek - + + 2c Podolí I + - - 3a Probulov - + - 3b Protivín - - + 3c Předotice + + + 1 Putim - + + 2c Rakovice - + - 3b Raţice - - - 4 Skály - + - 3b Slabčice + + - 2a Smetanova Lhota + + - 2a Tálín + - - 3a Temešvár + - - 3a Varvaţov + - - 3a Vlastec - - + 3c Vojníkov + + - 2a Vráţ + + + 1 Vrcovice - - + 3c Záhoří - - + 3c Zvíkovské Podhradí + + + 1 Ţďár + + - 2a

163

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

7 Problémy k řešení

ZÚR ukládá pro plánování a vyuţívání území nových ploch pro těţbu nerostných surovin úkoly pro územní plánování. Konkrétně se jedná o vymezení a upřesnění v ÚPD jednotlivých obcí, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek. Po ukončení těţby je vţdy nutné plochy rekultivovat. V některých případech jiţ současné záměry představují střet v území, kdy záměr silnice I. třídy prochází chráněným loţiskovým územím (Lety, Mirovice). V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těţby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Písek. Rovněţ návrhy zastavitelných území na území ORP Písek zasahují do plochy loţiska nerostných surovin (Písek) a chráněného loţiskového území (Dobev, Písek). Vymezená loţiska, dobývací prostory a chráněná loţisková území představují územní limity, jeţ je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí.

V rámci ÚP jednotlivých obcí je nutná lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrţí k zadrţování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V rámci územních plánů obcí Myslín a Mirovice je třeba promítnout územní rezervu vymezené lokality pro akumulaci povrchových vod, jeţ byla vymezena v návrhu ZÚR JČK. V současnosti se zastavěná území v řadě případů nacházejí v záplavových územích. Na správním území ORP Písek se jedná o zastavěná území především v obcích Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Mirovice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota a Ţďár. V souvislosti s návrhy zastavitelných území na katastrálních územích obcí dochází k řadě střetů, které je třeba řešit/odstranit v jejich územních plánech. Jedná se o návrhy zastavitelných území, jeţ se nacházejí v záplavových územích v obcích Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Mirotice, Nerestce, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Ţďár. Obdobně je třeba řešit v rámci územních plánů obcí střety záměrů tras silnic (rychlostní silnice R4 a silnice I. třídy). Přitom jiţ v současnosti se některé úseky silnic I. a II. třídy nacházejí v záplavových územích. Silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 v obcích Mirovice, Písek, Protivín, Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 v obcích Písek, Putim, Varvaţov, Ostrovec. Další oblastí střetů a závad, jeţ je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a moţné budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje. V současnosti jiţ zastavěná území obcí Dobev, Drhovle, Písek, Protivín, Předotice, Putim, Temešvár zasahují do ochranného pásma vodního zdroje. Další návrhy zastavitelných území v obcích Dobev, Kestřany, Písek, Protivín a Putim opět zasahují do ochranného pásma vodního zdroje.

164

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Návrh ZUR JČK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ZÚR můţe být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou drţbu a morfologii terénu. Rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové oblasti je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jeţ mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Jiţ v současnosti bylo vymezeno na území 15 obcí 19 závad. V případě realizace návrhů a záměrů by počet obcí se závadami vzrostl na 23 a nově předpokládá vznik 43 střetů, jak v oblasti zastavitelných území, tak i záměrů v dopravní infrastruktuře. Návrhy a záměry na vymezení zastavitelných území na území jednotlivých obcí se střetávají s vymezenými prvky ÚSES (biocentry a biokoridory), v některých případech i s lokalitami soustavy NATURA 2000. Ke střetům s regionálními biokoridory dochází na území obcí Horosedly, Nerestce, Protivín. Se střety s nadregionálními biokoridory dochází v obcích Dobev, Dolní Novosedly, Drhovle, Kestřany, Písek, Protivín. Střety s regionálním biocentrem se objevují v obcích Dobev, Heřmaň, Myslín, Písek, Protivín, Ţďár a střety s nadregionálním biocentrem se objevují v obcích Kestřany, Vráţ. Střety s ptačí oblastí NATURA 2000 se objevují v obcích Číţová, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Varvaţov, Vráţ, Zvíkovské Podhradí a s evropsky významnou lokalitou NATURA 2000 v obci Ţďár. Návrhy a záměry v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury (výstavba R4, I/4 a další rekonstrukce, šířkové úpravy, odstranění dopravních závad, obchvaty apod.) se dostávají opakovaně do střetu s ochranou přírody na území obcí Orlík nad Vltavou, Vráţ, Zvíkovské Podhradí, Mirotice, Nerestce, Písek, Putim, Raţice, Varvaţov a Ţďár. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Návrh ZÚR JČK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridorů. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí je nutné minimalizovat zábory zemědělské půdy vyšších tříd ochrany a minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit v rozvojové oblasti Písecko – Strakonicko. Současné střety návrhu zastavitelných území, jeţ zasahují do lesa by měly ve svých ÚP řešit obce Dolní Novosedly, Kestřany, Olešná, Písek, Protivín, Putim, Tálín, Varvaţov, Vráţ. Záměry v rozvoji dopravní infrastruktury, přesněji rychlostní silnice procházejí lesem na území obcí Cerhonice, Předotice, Nerestece, Rakovice, Boudy, Mirotice, Záměr silnice I. třídy prochází lesem v obcích Dobev, Písek, Lety, Králova Lhota, Orlík nad Vltavou, Předotice, Drhovle, Kestřany, Dolní Novosedly, Záhoří, Temešvár, Podolí I. a Křenovice. Záměr silnice II. třídy prochází lesem v obcích Paseky, Albrechtice nad Vltavou. Úkolem obcí by měla být minimalizace jejich negativních důsledků v daném území. Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na moţnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyuţívaných, erozně ohroţených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). V neposlední řadě je nutné vyhledávat a vymezovat nefunkční části ÚSES v lesních porostech.

Je doporučena příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na jiţ vybudované ČOV). Dále modernizace a dobudování kanalizačních sítí ve všech obcích SO ORP Písek Při specifikaci problémů, jeţ by měly být řešeny v rámci ÚP obcí, se jedná především o návrhy na odstranění dopravních závad a promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v návrhu ZÚR JČK, jeţ zahrnují především následující:

165

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

► řešení konfliktu záměru silnice I. třídy vedoucí zastavěným územím a současně i jeho konfliktu s návrhem zastavitelného území (obec Dobev, Písek, Záhoří, Dolní Novosedly, Temešvár, Podolí I., Křenovice, Horosedly, Orlík nad Vltavou), ► řešení konfliktu záměru rychlostní silnice se zastavěným územím (Horosedly, Předotice, Lety, Nerestce, Čimelice, Rakovice, Mirotice, Předotice), ► řešení konfliktu záměru silnice II. třídy vedoucí zastavěným územím (obce Raţice, Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou), a současně konfliktu s návrhem zastavitelného území (obce Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou), ► úrovňové kříţení silnic I. a II. třídy se ţeleznicí na území obcí Mirovice, Písek, Raţice, Smetanova Lhota, ► řešení konfliktu záměrů silnic I. třídy, jeţ prochází zastavěným územím (obce Dobev, Podolí)). Návrh ZÚR Jihočeského kraje ukládá:

Při vytváření územních plánů respektovat vysoký rekreační potenciál území. Doporučujeme zváţit moţnost změny vyuţití funkčních ploch pro sportovní a rekreační vyuţití, to především v ekonomicky slabší severní části SO ORP Písek, v okolí přehrad Orlík a Zvíkov.

166

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

7.1 Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady

Urbanistické závady Počet Název Kód % Výpis obcí obcí Zastavěné území zasahuje do Dobev, Drhovle, Písek, Protivín, sZUoVZ 7 14.3 ochranného pásma vodního zdroje Předotice, Putim, Temešvár Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Mirovice, Zastavěné území zasahuje do Myslín, Nerestce, Orlík nad sZUoZQ 18 36.7 záplavového území Q100 Vltavou, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota, Varvaţov, Ţďár Silnice I. třídy prochází záplavovým sS1-ZQ 3 6.1 Mirovice, Písek, Protivín územím Q100 Silnice II. třídy prochází sS2-ZQ 4 8.2 Písek, Putim, Varvaţov, Ostrovec záplavovým územím Q100

Dopravních závady Počet Název Kód % Výpis obcí obcí Silnice II. třídy křiţuje úrovňově Mirovice, Písek, Raţice, sS2xZE 4 8.2 ţelezniční trať Smetanova Lhota Silnice I. třídy křiţuje úrovňově sS1xZE 1 2.0 Mirovice ţelezniční trať

Hygienické závady Počet Název Kód % Výpis obcí obcí Čimelice, Drhovle, Křenovice, Lety, Silnice I. třídy zatěţuje exhalacemi sS1/ZU 11 22.4 Mirovice, Orlík nad Vltavou, Písek, zastavěné území Podolí, Protivín, Temešvár, Záhoří Albrechtice nad Vltavou, Dobev, Dolní Novosedly, Kluky, Mirovice, Silnice II. třídy zatěţuje exhalacemi Mišovice, Oslov, Paseky, Písek, sS2/ZU 18 36.7 zastavěné území Předotice, Putim, Raţice, Slabčice, Smetanova Lhota, Tálín, Vlastec, Záhoří, Zvíkovské Podhradí Silnice II. třídy prochází ochranným sS2-VZ 1 2.0 Putim pásmem vodního zdroje

Environmentální závady Počet Název Kód % Výpis obcí obcí Silnice II. třídy křiţuje Dobev, Paseky, Písek, Varvaţov, sS2xNK 5 10.2 nadregionální biokoridor Zvíkovské Podhradí Silnice I. třídy křiţuje regionální Drhovle, Mirotice, Mirovice, sS1xRK 5 10.2 biokoridor Nerestce, Protivín Silnice I. třídy křiţuje nadregionální Dolní Novosedly, Drhovle, Písek, sS1xNK 4 8.2 biokoridor Podolí Silnice II. třídy prochází ptačí Oslov, Varvaţov, Zvíkovské sS2-P2 3 6.1 oblastí NATURA 2000 Podhradí Silnice I. třídy prochází ptačí sS1-P2 1 2.0 Orlík nad Vltavou oblastí NATURA 2000 Silnice II. třídy křiţuje regionální sS2xRK 1 2.0 Ostrovec biokoridor Silnice I. třídy prochází evropsky sS1-E2 1 2.0 Ţďár významnou lokalitou NATURA 2000

167

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

7.2 Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území

Střety se záměry dopravními Počet Název Kód % Výpis obcí obcí Dobev, Písek, Záhoří, Dolní Návrh zastavitelného území je v Novosedly, Temešvár, Podolí I., nZUxzS1 10 20.4 konfliktu se záměrem silnice I. třídy Křenovice, Horosedly, Orlík nad Vltavou Návrh zastavitelného území je v Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice konfliktu se záměrem silnice II. nZUxzS2 4 8.2 nad Vltavou třídy Návrh zastavitelného území je Horosedly, Nerestce, Boudy, v konfliktu se záměrem rychlostní 5 10.2 Mirotice, Předotice komunikace

Střety se záměry technické infrastruktury Ţádné střety nebyly nalezeny

Střety se záměry ochrany přírody Ţádné střety nebyly nalezeny

168

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

7.3 Střety záměrů na provedení změn v území s limity vyuţití území

Střety urbanistických záměrů s limity vyuţití území Počet Název Kód % Výpis obcí obcí Dolní Novosedly, Kestřany, Návrh zastavitelného území nZUoLE 9 18.4 Olešná, Písek, Protivín, Putim, zasahuje do lesa Tálín, Varvaţov, Vráţ Návrh zastavitelného území Heřmaň, Horosedly, Kestřany, zasahuje do záplavového území nZUoZQ 10 20.4 Mirotice, Nerestce, Ostrovec, Q100 Písek, Protivín, Putim, Ţďár Návrh zastavitelného území Číţová, Orlík nad Vltavou, zasahuje do ptačí oblasti NATURA nZUoP2 6 12.2 Ostrovec, Varvaţov, Vráţ, 2000 Zvíkovské Podhradí Návrh zastavitelného území Dobev, Dolní Novosedly, Drhovle, zasahuje do nadregionálního nZUoNK 6 12.2 Kestřany, Písek, Protivín biokoridoru Návrh zastavitelného území Dobev, Heřmaň, Myslín, Písek, nZUoRC 6 12.2 zasahuje do regionálního biocentra Protivín, Ţďár Návrh zastavitelného území Dobev, Kestřany, Písek, Protivín, zasahuje do ochranného pásma nZUoVZ 5 10.2 Putim vodního zdroje Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního nZUoRK 3 6.1 Horosedly, Nerestce, Protivín biokoridoru Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního nZUoNC 3 6.1 Kestřany, Vráţ biocentra Návrh zastavitelného území nZUoPP 3 6.1 Paseky, Písek, Tálín zasahuje do přírodního parku Návrh zastavitelného území zasahuje do chráněného nZUoLU 2 4.1 Písek loţiskového území Návrh zastavitelného území zasahuje do evropsky významné nZUoE2 1 2.0 Ţďár lokality NATURA 2000 Návrh zastavitelného území zasahuje do maloplošného zvláště nZUoMP 1 2.0 Ţďár chráněného území přírody

Střety dopravních záměrů s limity vyuţití území Počet Název Kód % Výpis obcí obcí Záměr silnice I. třídy křiţuje zS1xNK 3 6.1 Dobev, Dolní Novosedly, Písek nadregionální biokoridor Záměr silnice I. třídy prochází zS1-ZU 3 6.1 Dobev, Podolí zastavěným územím Záměr vodní cesty prochází ptačí Orlík nad Vltavou, Vráţ, Zvíkovské zVC-P2 3 6.1 oblastí NATURA 2000 Podhradí Záměr rychlostní silnice prochází Cerhonice, Předotice, Nerestece, zSR-LE 6 12.2 lesem Rakovice, Boudy, Mirotice, Dobev, Písek, Lety, Králova Lhota, Orlík nad Vltavou, Předotice, Záměr silnice I. třídy prochází zS1-LE 13 26.5 Drhovle, Kestřany, Dolní lesem Novosedly, Záhoří, Temešvár, Podolí I., Křenovice

169

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Horosedly, Předotice, Lety, Záměr rychlostní silnice prochází zSR-ZU 8 16.3 Nerestce, Čimelice, Rakovice, zastavěným územím Mirotice, Předotice Záměr rychlostní silnice prochází zSR-ZQ 2 4.1 Mirotice, Nerestce, záplavovým územím Q100 Záměr rychlostní silnice křiţuje zSRxRK 3 6.1 Mirotice, Nerestce, Čimelice regionální biokoridor Záměr silnice II. třídy prochází Raţice, Písek, Tálín, Paseky, zS2-ZU 5 10.2 zastavěným územím Albrechtice nad Vltavou Heřmaň, Myslín, Mirovice, Záměr ţelezniční tratě prochází Horosedly, Nerestce, Čimelice, zZE-ZQ 10 20.4 záplavovým územím Q100 Smetanova Lhota, Písek, Protivín, Skály, Záměr vodní cesty prochází zVC-ZQ 2 4.1 Orlík nad Vltavou, Koţlí záplavovým územím Záměr silnice II. třídy prochází zS2-LE 2 4.1 Paseky, Albrechtice nad Vltavou lesem Záměr silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zS1-VZ 2 4.1 Písek, Orlík nad Vltavou zdroje Záměr silnice I. třídy prochází zS1-ZQ 1 2.0 Písek záplavovým územím Q100 Záměr silnice I. třídy prochází zS1-PP 1 2.0 Písek, Dolní Novosedly přírodním parkem Záměr silnice I. třídy procházÍ zS1-RC 2 4.1 Písek, Drhovle, regionálním biocentrem Záměr ţelezniční tratě křiţuje zZExNK 4 8.2 Putim, Protivín, Heřmaň, Raţice, nadregionální biokoridor Záměr silnice II. třídy prochází zS2-NC 2 4.1 Raţice, Putim nadregionální biocentrem Záměr vodní cesty křiţuje zVCxNK 1 2.0 Varvaţov nadregionální biokoridor Záměr vodní cesty prochází zVC-NC 2 4.1 Vráţ, Vojníkov nadregionální biocentrem

170

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Pouţité zkratky

BRKO Biologicky rozloţitelný komunální odpad ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DP Dobývací prostor EVL Evropsky významná lokalita CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné loţiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod KES Koeficient ekologické stability LNS Loţisko nerostných surovin LPF Lesní půdní fond LZO Lesy zvláštní ochrany LZU Lesy zvláštního určení JČK Jihočeský kraj MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MZCHÚ Maloplošně zvláště chráněná území MŢP Ministerstvo ţivotního prostředí NATURA Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP Národní park NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor ORP Obec s rozšířenou působností PO Ptačí oblast PP Přírodní park PP Přírodní památka PR Přírodní rezervace PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Program územního rozvoje RBC regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor RURÚ Rozbor udrţitelného rozvoje území ŘSD Ředitelství silnic a dálnic SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností ÚAP Územně analytické podklady ÚPD Územní plánovací dokumentace ÚP VÚC Územní plán velkého územního celku UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization /Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu/ ÚSES Územní systém ekologické stability VKP Významný krajinný prvek ZCHÚ Zvláště chráněná území ZPF Zemědělský půdní fond ZÚR Zásady územního rozvoje IAD Individuální automobilová doprava JČK Jihočeský kraj MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MŢP Ministerstvo ţivotního prostředí

171

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

POU obec s pověřeným obecním úřadem PÚR Politika územního rozvoje RPDI Roční průměr denních intenzit ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností TEMM transevropské multimodální koridory ÚAP Územně analytické podklady ÚP Územní plán ÚP VÚC Územní plán velkého územního celku ÚPD Územně plánovací dokumentace VHD veřejná hromadná doprava VLC veřejné logistické centrum VLD veřejná linková doprava VPS veřejně prospěšné stavby VRT vysokorychlostní trať ZÚR Zásady územního rozvoje BRKO Biologicky rozloţitelný komunální odpad Čes ký s

172

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

cký úř ad Seznam zdrojů a pouţitá literatura Aktuální Informace ČSÚ (2005 - 2008) Biogeografické členění České republiky, Enigma Praha, Culek M. ed. 1996 Biogeografické členění ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny, Lelekovice. Culek, 2003 Datové podklady od poskytovatelů, uspořádané v datovém modelu, T-mapy spol. s r.o.. 2009 Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje, listopad 2007 Koncept ÚP VÚC Ústeckého kraje, Atelier T-plan, s.r.o., 2005 Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07 Návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Datum verze: 11. května 2010 Odůvodnění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, březen 2009 Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009 Přírodní lesní oblasti ČR, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR, SZN Praha, Plíva K., Ţlábek I. 1986 Quitt, E. (1971): Klimatické regiony ČR, Brno 1971 Ročenka ţivotního prostředí Ústeckého kraje 2007, Krajský úřad Ústeckého kraje 2008 Rozbor udrţitelného rozvoje území Jihočeského kraje, květen 2009 Rozpracované Zásady územní rozvoje Ústeckého kraje, Atelier T-plan, s.r.o., 2008-09 Stav ţivotního prostředí v krajích ČR v roce 2007 – Ústecký kraj, Cenia, MŢP 2008 ÚAP ORP Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Ústí nad Labem, Varnsdorf, Ţatec. ÚP VÚC Orlická nádrţ (2003) ÚP VÚC Písecko-Strakonicko (2004) Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek, Rozbor udrţitelného rozvoje území, říjen 2008 Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje – koncept. Posouzení vlivů koncepce na ţivotní prostředí, květen 2005 Územní studie Orlicko (květen 2009) Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje za rok 2008, ISES, s.r.o., listopad 2009 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. „Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí“, květen 2008 (další podklady)

173

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Přílohy

Příloha A: Environmentální pilíř

Horninotvorné prostředí a geologie

Tabulka A1 - Loţisko nerostných surovin (A059) Název Obce Výměra obce (ha) A059 (ha) A059 (%) A059 (surovina) Albrechtice nad Vltavou 3668,32 21,02 0,57 jíl, kaolinit Albrechtice nad Vltavou 3668,32 34,29 0,93 migmatit Boudy 1000,69 16,69 1,67 ţula, gabro Číţová 3605,10 15,97 0,44 migmatit, ortorula Horosedly 576,79 2,47 0,43 ţulový porfyr,porfyroid,vápenec Kestřany 2005,79 57,09 2,85 psamity, štěrk Lety 1394,86 17,49 1,25 hlína Mirotice 2563,04 2,67 0,10 ţula, gabro Nerestce 467,34 2,86 0,61 ţulový porfyr,porfyroid,vápenec Nerestce 467,34 2,02 0,43 hlína Ostrovec 2060,97 6,16 0,30 granodiorit, syenit, syenodiorit Písek 6315,35 16,49 0,26 migmatit, pararula, ţulorula Předotice 2145,68 7,51 0,35 granodiorit ORP Celkem 74183,71 202,73 0,27 Zdroj: ÚAP

Tabulka A2 Haldy a odvaly (A066)

Název obce Výměra obce (ha) A066 počet) A 066 typ vrsty) A 066 výměra (ha) Mirovice 2208,96 2 Bod Paseky 2518,61 1 Plocha 4,60 Písek 6315,35 1 Plocha 17,50 Záhoří 1471,49 1 Plocha 4,00 ORP Celkem 74183,71 5 26,10 Zdroj: ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Vodní reţim

Obrázek A3: Vodní útvar podpovrchových vod (A047)

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka A4: Vodní nádrţe na území SO ORP Písek (A 048) Výměra A 048 Výměra A 048 A 048 Název obce A 048 (ha) Název obce obce (ha) (%) obce (ha) (ha) (%) Albrechtice nad Vltavou 3668,32 171,41 4,67 Oslov 1938,77 155,72 8,03 Boudy 1000,69 1,26 0,13 Ostrovec 2060,97 84,97 4,12 Cerhonice 951,93 11,49 1,21 Paseky 2518,61 0,41 0,02 Čimelice 1028,79 52,54 5,11 Písek 6315,35 73,54 1,16 Číţová 3605,10 49,25 1,37 Podolí I 894,34 18,14 2,03 Dobev 2124,65 67,79 3,19 Probulov 346,08 0,58 0,17 Dolní Novosedly 850,75 6,68 0,79 Protivín 6149,39 133,47 2,17 Drhovle 2324,41 8,59 0,37 Předotice 2145,68 60,28 2,81 Heřmaň 706,67 2,12 0,30 Putim 1044,46 38,24 3,66 Horosedly 576,79 0,78 0,13 Rakovice 1048,29 8,69 0,83 Kestřany 2005,79 168,36 8,39 Raţice 1069,09 35,07 3,28 Kluky 1360,67 6,49 0,48 Skály 1773,36 39,22 2,21 Koţlí 438,31 89,33 20,38 Slabčice 1749,68 46,34 2,65 Smetanova Králova Lhota 1081,61 33,13 3,06 Lhota 1303,69 15,48 1,19 Křenovice 613,11 0,47 0,08 Tálín 417,61 55,45 13,28 Lety 1394,86 30,06 2,15 Temešvár 534,13 54,83 10,27 Minice 353,95 0,19 0,05 Varvaţov 2517,19 164,90 6,55 Mirotice 2563,04 44,12 1,72 Vlastec 752,51 1,87 0,25 Mirovice 2208,96 5,13 0,23 Vojníkov 1183,61 16,30 1,38 Mišovice 1479,49 2,33 0,16 Vráţ 736,41 32,45 4,41 Myslín 413,52 0,50 0,12 Vrcovice 552,39 0,58 0,10 Nerestce 467,34 0,42 0,09 Záhoří 1471,49 5,38 0,37 Zvíkovské Nevězice 981,40 36,68 3,74 Podhradí 438,85 88,68 20,21 Olešná 524,91 32,68 6,23 Ţďár 1595,56 0,00 ORP Orlík nad Vltavou 901,11 138,48 15,37 Celkem 74183,71 2090,89 2,82 Zdroj: ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka A5 : Zranitelná oblast (A046) Výměra A 046 Výměra A 046 A 046 Název obce A 046 (ha) Název obce obce (ha) (%) obce (ha) (ha) (%) Albrechtice nad Vltavou 3668,32 0,00 0 Oslov 1938,77 1525,62 78,69 Boudy 1000,69 1000,69 100 Ostrovec 2060,97 1172,35 56,88 Cerhonice 951,93 951,93 100 Paseky 2518,61 2518,61 100 Čimelice 1028,79 1028,79 100 Písek 6315,35 300,93 4,765 Číţová 3605,10 2497,07 69,26 Podolí I 894,34 894,34 100 Dobev 2124,65 2124,65 100 Probulov 346,08 346,08 100 Dolní Novosedly 850,75 0,00 0 Protivín 6149,39 2246,89 36,54 Drhovle 2324,41 2324,41 100 Předotice 2145,68 2145,68 100 Heřmaň 706,67 0,00 0 Putim 1044,46 0,00 0 Horosedly 576,79 576,79 100 Rakovice 1048,29 1048,29 100 Kestřany 2005,79 0,00 0 Raţice 1069,09 0,00 0 Kluky 1360,67 0,00 0 Skály 1773,36 0,00 0 Koţlí 438,31 438,31 100 Slabčice 1749,68 0,00 0 Králova Smetanova Lhota 1081,61 1081,61 100 Lhota 1303,69 1303,69 100 Křenovice 613,11 613,11 100 Tálín 417,61 417,61 100 Lety 1394,86 1394,86 100 Temešvár 534,13 534,13 100 Minice 353,95 353,95 100 Varvaţov 2517,19 2517,19 100 Mirotice 2563,04 2563,04 100 Vlastec 752,51 752,51 100 Mirovice 2208,96 2208,96 100 Vojníkov 1183,61 0,00 0 Mišovice 1479,49 1479,38 99,99 Vráţ 736,41 736,41 100 Myslín 413,52 413,52 100 Vrcovice 552,39 0,00 0 Nerestce 467,34 467,34 100 Záhoří 1471,49 704,36 47,87 Zvíkovské Nevězice 981,40 981,40 100 Podhradí 438,85 435,61 99,26 Olešná 524,91 524,91 100 Ţďár 1595,56 1589,54 99,62 Orlík nad Vltavou 901,11 901,11 100 ORP Celkem 74183,71 45115,69 60,82 Zdroj: ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka A6: Záplavové území (A050) Výměra záplavová území A050 Název obce obce (ha) Q005 (ha) Q005 (%) Q020 (ha) Q020 (%) Q100 (ha) Q100 (%) Cerhonice 951,93 0,59 0,06 0,80 0,08 1,49 0,16 Čimelice 1028,79 28,54 2,77 43,01 4,18 55,21 5,37 Číţová 3605,10 22,32 0,62 23,27 0,65 24,83 0,69 Dobev 2124,65 0,10 0,00 0,11 0,01 0,12 0,01 Heřmaň 706,67 70,39 9,96 162,33 22,97 196,02 27,74 Horosedly 576,79 13,47 2,34 24,51 4,25 28,02 4,86 Kestřany 2005,79 255,09 12,72 381,46 19,02 459,96 22,93 Koţlí 438,31 0,00 0,00 0,00 0,00 90,60 20,67 Mirotice 2563,04 92,00 3,59 105,22 4,11 124,90 4,87 Mirovice 2208,96 30,73 1,39 38,24 1,73 44,32 2,01 Myslín 413,52 30,60 7,40 46,60 11,27 56,49 13,66 Nerestce 467,34 18,18 3,89 25,69 5,50 35,03 7,50 Orlík nad Vltavou 901,11 0,00 0,00 0,00 0,00 55,76 6,19 Oslov 1938,77 0,37 0,02 0,37 0,02 0,37 0,02 Ostrovec 2060,97 48,45 2,35 62,23 3,02 71,12 3,45 Písek 6315,35 92,43 1,46 108,54 1,72 163,63 2,59 Protivín 6149,39 256,32 4,17 451,49 7,34 604,39 9,83 Putim 1044,46 168,80 16,16 242,78 23,24 275,66 26,39 Rakovice 1048,29 6,48 0,62 9,04 0,86 11,02 1,05 Raţice 1069,09 0,23 0,02 3,79 0,35 4,51 0,42 Skály 1773,36 51,02 2,88 153,66 8,67 258,41 14,57 Smetanova Lhota 1303,69 25,84 1,98 34,73 2,66 41,61 3,19 Varvaţov 2517,19 26,69 1,06 30,84 1,23 35,18 1,40 Vrcovice 552,39 4,86 0,88 6,21 1,12 8,33 1,51 Ţďár 1595,56 90,53 5,67 97,44 6,11 128,27 8,04 ORP Celkem 74183,71 1334,04 1,80 2052,37 2,77 2775,24 3,74 Zdroj: ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka A 6b: Aktivní zóna záplavového území Aktivní zóna Aktivní zóna záplavového Výměra Výměra záplavového Název území obce Název obce území A05 obce A051 A051 obce A051 (ha) (ha) 1 (ha) (%) (ha) (%) Albrechtice nad Vltavou 3668,32 0,00 0,00 Oslov 1938,77 0,37 0,02 Boudy 1000,69 0,00 0,00 Ostrovec 2060,97 61,29 2,97 Cerhonice 951,93 0,80 0,08 Paseky 2518,61 0,00 0,00 Čimelice 1028,79 39,46 3,84 Písek 6315,35 104,66 1,66 Číţová 3605,10 23,59 0,65 Podolí I 894,34 0,00 0,00 Dobev 2124,65 0,09 0,00 Probulov 346,08 0,00 0,00 Dolní Novosedly 850,75 0,00 0,00 Protivín 6149,39 392,06 6,38 Drhovle 2324,41 0,00 0,00 Předotice 2145,68 0,00 0,00 18,6 Heřmaň 706,67 147,74 20,91 Putim 1044,46 194,61 3 Horosedly 576,79 17,40 3,02 Rakovice 1048,29 7,93 0,76 Kestřany 2005,79 317,13 15,81 Raţice 1069,09 0,64 0,06 Kluky 1360,67 0,00 0,00 Skály 1773,36 140,86 7,94 Koţlí 438,31 0,00 0,00 Slabčice 1749,68 0,00 0,00 Smetanov Králova Lhota 1081,61 0,00 0,00 a Lhota 1303,69 33,30 2,55 Křenovice 613,11 0,00 0,00 Tálín 417,61 0,00 0,00 Lety 1394,86 0,00 0,00 Temešvár 534,13 0,00 0,00 Minice 353,95 0,00 0,00 Varvaţov 2517,19 30,61 1,22 Mirotice 2563,04 103,67 4,04 Vlastec 752,51 0,00 0,00 Mirovice 2208,96 35,21 1,59 Vojníkov 1183,61 0,00 0,00 Mišovice 1479,49 0,00 0,00 Vráţ 736,41 0,00 0,00 Myslín 413,52 39,64 9,59 Vrcovice 552,39 5,95 1,08 Nerestce 467,34 22,96 4,91 Záhoří 1471,49 0,00 0,00 Zvíkovské Nevězice 981,40 0,00 0,00 Podhradí 438,85 0,00 0,00 Olešná 524,91 0,00 0,00 Ţďár 1595,56 30,43 1,91 Orlík nad ORP Vltavou 901,11 0,00 0,00 Celkem 74183,71 1750,40 2,36 Zdroj: ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka A 7: Území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053) Název obce Výměra obce (ha) A 053 (ha) A 053 (%) Albrechtice nad Vltavou 3668,32 178,30 4,86 Číţová 3605,10 65,54 1,82 Heřmaň 706,67 280,40 39,68 Kestřany 2005,79 48,10 2,40 Koţlí 438,31 98,36 22,44 Nevězice 981,40 34,88 3,55 Olešná 524,91 37,37 7,12 Orlík nad Vltavou 901,11 148,14 16,44 Oslov 1938,77 151,94 7,84 Ostrovec 2060,97 84,60 4,10 Písek 6315,35 14,38 0,23 Podolí I 894,34 23,09 2,58 Protivín 6149,39 852,39 13,86 Putim 1044,46 240,67 23,04 Rakovice 1048,29 0,00 0,00 Raţice 1069,09 79,85 7,47 Skály 1773,36 395,39 22,30 Slabčice 1749,68 60,25 3,44 Temešvár 534,13 66,95 12,53 Varvaţov 2517,19 166,66 6,62 Vojníkov 1183,61 28,13 2,38 Vráţ 736,41 8,17 1,11 Vrcovice 552,39 12,24 2,22 Zvíkovské Podhradí 438,85 93,70 21,35 Ţďár 1595,56 181,95 11,40 ORP Celkem 74183,71 3351,46 4,52 Zdroj: ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek. A8 Území zvláštní povodně pod vodním dílem

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Ochrana přírody a krajiny

Tabulka A9: Zařízení odpadového hospodářství na území SO ORP Písek, včetně ochranného pásma Název obce A087 (počet) A087 (typ) A 087 (ha) Čimelice 1 Ostatní 0,07 Lety 1 Ostatní 0,48 Mirovice 1 Zařízení určená k vyuţívání odpadů 0,61 Písek 1 Zařízení určená k vyuţívání odpadů 0,20 Písek 1 Skladování a sběr odpadů 0,63 Písek 9 Ostatní 1,14 ORP Celkem 14 3,13 Zdroj: ÚAP

Tabulka A 10: NATURA 2000 – evropsky významná lokalita (A034) (včetně názvu ) Název obce Výměra obce (ha) A 034 (ha) A 034 (%) Název lokality Horosedly 576,79 3,13 Nerestský lom Kestřany 2005,79 2,78 Řeţabinec Nerestce 467,34 2,18 0,47 Nerestský lom Oslov 1938,77 6,01 0,31 Výří skály nad Otavou Protivín 6149,39 0,31 0,00 Klokočínské louky Protivín 6149,39 0,42 0,01 Velký a Malý Kamýk Protivín 6149,39 24,34 0,40 Zelendárky Protivín 6149,39 25,13 0,41 Ţďárské louky Raţice 1069,09 0,01 0,00 Řeţabinec Skály 1773,36 29,41 1,66 Klokočínské louky Ţďár 1595,56 215,55 13,51 Velký a Malý Kamýk Ţďár 1595,56 14,11 0,88 Zelendárky Ţďár 1595,56 63,60 3,99 Ţďárské louky ORP Celkem 74183,71 386,97 0,52 Zdroj: ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka A 11: NATURA 2000 – ptačí oblast (A 035) Název obce Výměra obce (ha) A 035 (ha) A 035 (%) Název lokality Cerhonice 951,93 220,51 23,16 Údolí Otavy a Vltavy Číţová 3605,10 1451,37 40,26 Údolí Otavy a Vltavy Kestřany 2005,79 103,24 5,15 Řeţabinec Koţlí 438,31 89,71 20,47 Údolí Otavy a Vltavy Lety 1394,86 0,15 0,01 Údolí Otavy a Vltavy Nevězice 981,40 221,31 22,55 Údolí Otavy a Vltavy Orlík nad Vltavou 901,11 426,84 47,37 Údolí Otavy a Vltavy Oslov 1938,77 977,46 50,42 Údolí Otavy a Vltavy Ostrovec 2060,97 1940,16 94,14 Údolí Otavy a Vltavy Probulov 346,08 21,46 6,20 Údolí Otavy a Vltavy Předotice 2145,68 16,15 0,75 Údolí Otavy a Vltavy Putim 1044,46 3,80 0,36 Řeţabinec Raţice 1069,09 3,97 0,37 Řeţabinec Smetanova Lhota 1303,69 468,80 35,96 Údolí Otavy a Vltavy Varvaţov 2517,19 2026,76 80,52 Údolí Otavy a Vltavy Vlastec 752,51 36,99 4,92 Údolí Otavy a Vltavy Vojníkov 1183,61 498,31 42,10 Údolí Otavy a Vltavy Vráţ 736,41 736,41 100,00 Údolí Otavy a Vltavy Zvíkovské Podhradí 438,85 438,85 100,00 Údolí Otavy a Vltavy ORP Celkem 74183,71 9682,25 13,05 Zdroj: ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek A12: Národní přírodní rezervace a přírodní park

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Tabulka A13 : Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2008 – 2010 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna SO ORP 2008 2010 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Blatná 10958,9 10949,6 43,5 43,5 -9,4 -0,1 České 36016,6 35626,2 39,2 38,7 -390,4 -1,1 Budějovice Český Krumlov 11472,7 11205,3 10,2 10,0 -267,4 -2,3 Dačice 20564,9 20568,2 46,7 46,7 3,2 0,0 Jindřichův 24423,8 24199,0 29,1 28,8 -224,8 -0,9 Hradec Kaplice 9282,8 9217,6 19,2 19,0 -65,2 -0,7 Milevsko 15928,4 15939,1 42,7 42,7 10,7 0,1 Písek 29774,3 29714,8 41,3 41,3 -59,5 -0,2 Prachatice 13855,9 13681,2 16,5 16,3 -174,7 -1,3 Soběslav 13897,8 13944,6 43,4 43,6 46,9 0,3 Strakonice 25894,5 25885,3 45,1 45,1 -9,2 0,0 Tábor 44156,0 44101,7 44,1 44,0 -54,4 -0,1 Trhové Sviny 14638,8 14369,5 32,4 31,8 -269,4 -1,8 Třeboň 10508,8 10501,8 22,6 22,6 -7,0 -0,1 Týn nad 12566,4 12654,1 47,9 48,2 87,7 0,7 Vltavou Vimperk 4598,4 4384,9 8,9 8,5 -213,5 -4,6 Vodňany 7715,8 7713,3 45,0 45,0 -2,6 0,0 Jihočeský kraj 306254,8 304655,9 31,4 31,2 -1598,9 -0,5 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka A14: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2008 – 2010

Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2008 2010 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Albrechtice nad Vltavou 1549,02 1548,49 42,18 42,17 -0,53 -0,03 Boudy 384,02 384,02 38,36 38,36 0 0 Cerhonice 507,37 505,83 53,37 53,21 -1,53 -0,3 Čimelice 510,08 510,05 49,57 49,56 -0,03 -0,01 Číţová 1116,59 1116,29 30,93 30,92 -0,31 -0,03 Dobev 996,75 995,84 46,85 46,8 -0,91 -0,09 Dolní Novosedly 533,33 532,92 62,61 62,56 -0,41 -0,08 Drhovle 1225,55 1225,49 52,66 52,65 -0,05 0 Heřmaň 310,6 310,58 44,04 44,04 -0,02 -0,01 Horosedly 417,67 406,35 72,34 70,38 -11,32 -2,71 Kestřany 856,2 855,98 42,59 42,58 -0,22 -0,03 Kluky 798,93 796,79 58,7 58,54 -2,14 -0,27 Koţlí 50,54 50,27 11,66 11,6 -0,27 -0,53 Králova Lhota 528,18 528,18 48,93 48,93 0 0 Křenovice 312,63 312,63 51,17 51,17 0 0 Lety 662,47 652,2 47,61 46,87 -10,27 -1,55 Minice 187,84 187,84 53,75 53,75 0 0 Mirotice 1331,93 1330,61 52,03 51,98 -1,32 -0,1 Mirovice 1560,48 1560,23 70,79 70,79 -0,25 -0,02 Mišovice 840,23 840,23 56,74 56,74 0 0 Myslín 264,43 264,43 63,65 63,65 0 0 Nerestce 334,33 333,95 71,46 71,38 -0,38 -0,11 Nevězice 464,83 464,72 47,21 47,2 -0,11 -0,02 Olešná 273,2 273,2 52,03 52,03 0 0 Orlík nad Vltavou 145,42 145,41 16,09 16,09 -0,01 -0,01 Oslov 705,71 705,72 36,43 36,43 0 0 Ostrovec 444,07 442,57 21,6 21,52 -1,5 -0,34 Paseky 328,15 328,15 13,03 13,03 0 0 Písek 1538,1 1531,79 24,33 24,23 -6,3 -0,41 Podolí I 214,97 214,22 23,98 23,9 -0,75 -0,35 Probulov 220,13 220,13 63,36 63,36 0 0 Protivín 2922,58 2909,5 47,59 47,36 -13,08 -0,45 Předotice 1081,9 1063,67 29,46 28,97 -18,23 -1,68 Putim 433,89 433,82 41,67 41,67 -0,06 -0,01 Rakovice 564,64 562,56 53,9 53,7 -2,09 -0,37 Raţice 635,34 635,31 59,32 59,31 -0,04 -0,01

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2008 2010 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Skály 759,03 760,16 42,73 42,8 1,13 0,15 Slabčice 723,12 722,05 41,37 41,31 -1,06 -0,15 Smetanova Lhota 557,64 557,62 42,72 42,72 -0,02 0 Tálín 190,63 190,61 45,53 45,53 -0,02 -0,01 Temešvár 75,95 75,95 14,44 14,44 0 0 Varvaţov 425 423,81 16,9 16,85 -1,19 -0,28 Vlastec 515,58 515,57 68,73 68,73 -0,01 0 Vojníkov 352,09 352,58 29,86 29,94 0,5 0,14 Vráţ 197,27 194,84 26,72 26,4 -2,42 -1,23 Vrcovice 273,67 275,62 49,6 49,98 1,94 0,71 Záhoří 980,76 980,64 66,64 66,63 -0,12 -0,01 Zvíkovské Podhradí 46,79 46,8 10,72 10,72 0 0,01 Ţďár 506,54 502,27 31,68 31,45 -4,27 -0,84 SO ORP Písek 30855,9 30778,2 41,6 41,5 -77,6 -0,3 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek A15: Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Písek

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. A 16: Rozloha lesní půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2008 – 2010 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna SO ORP 2008 2010 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Blatná 6298,1 6308,0 25,0 25,0 9,8 0,2 České 26786,7 26818,4 29,1 29,2 31,8 0,1 Budějovice Český Krumlov 53616,7 53743,8 47,9 48,0 127,1 0,2 Dačice 14374,5 14390,8 32,6 32,7 16,3 0,1 Jindřichův 33074,1 33216,2 39,4 39,6 142,1 0,4 Hradec Kaplice 23457,4 23478,7 48,4 48,4 21,3 0,1 Milevsko 11380,0 11389,7 30,5 30,5 9,7 0,1 Písek 25038,7 25061,9 34,8 34,8 23,3 0,1 Prachatice 39834,3 39888,1 47,4 47,5 53,8 0,1 Soběslav 8161,9 8152,8 25,5 25,5 -9,1 -0,1 Strakonice 12223,2 12241,1 21,3 21,3 17,9 0,2 Tábor 30631,0 30622,2 30,6 30,6 -8,8 0,0 Trhové Sviny 18614,5 18612,6 41,2 41,2 -2,0 0,0 Třeboň 20888,4 20909,3 44,9 45,0 20,9 0,1 Týn nad Vltavou 7226,4 7385,0 27,5 28,1 158,6 2,2 Vimperk 30970,7 30970,5 59,9 59,9 -0,2 0,0 Vodňany 3947,5 3951,1 23,0 23,0 3,6 0,1 Jihočeský kraj 366523,9 367140,1 37,6 37,6 616,2 0,2 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. A 17: Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2008 – 2010 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2008 2010 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Albrechtice nad Vltavou 1350,17 1349,04 36,76 36,74 -1,13 -0,08 Boudy 447,97 447,97 44,75 44,75 0 0 Cerhonice 236,71 239,45 24,9 25,19 2,74 1,16 Čimelice 140,47 140,45 13,65 13,65 -0,01 -0,01 Číţová 1867,63 1867,63 51,73 51,73 0 0 Dobev 518,44 518,47 24,37 24,37 0,03 0,01 Dolní Novosedly 59,2 59,6 6,95 7 0,4 0,68 Drhovle 598,09 598,09 25,7 25,7 0 0 Heřmaň 199,21 199,21 28,25 28,25 0 0 Horosedly 53,44 53,26 9,25 9,23 -0,18 -0,33 Kestřany 380,16 380,16 18,91 18,91 0 0 Kluky 270,63 273,61 19,88 20,1 2,98 1,1 Koţlí 98,04 97,89 22,61 22,58 -0,15 -0,15 Králova Lhota 233,48 233,48 21,63 21,63 0 0 Křenovice 183 183 29,95 29,95 0 0 Lety 348,37 348,37 25,03 25,03 0 0 Minice 108,68 108,68 31,1 31,1 0 0 Mirotice 388,96 388,96 15,19 15,19 0 0 Mirovice 204,53 204,47 9,28 9,28 -0,06 -0,03 Mišovice 400,26 400,26 27,03 27,03 0 0 Myslín 28,44 28,44 6,85 6,85 0 0 Nerestce 27,48 27,9 5,87 5,96 0,42 1,52 Nevězice 319,68 320,47 32,47 32,55 0,79 0,25 Olešná 144,78 144,74 27,57 27,56 -0,04 -0,03 Orlík nad Vltavou 433 433 47,9 47,9 0 0 Oslov 831,42 831,41 42,92 42,92 0 0 Ostrovec 1240,78 1243,23 60,35 60,47 2,45 0,2 Paseky 2062,52 2062,52 81,92 81,92 0 0 Písek 2981,22 2981,53 47,15 47,15 0,31 0,01 Podolí I 516,4 516,78 57,61 57,66 0,38 0,07 Probulov 29,74 29,74 8,56 8,56 0 0 Protivín 1500,74 1508,58 24,44 24,56 7,84 0,52 Předotice 368,69 373,97 10,04 10,18 5,28 1,43 Putim 185,24 185,24 17,79 17,79 0 0 Rakovice 296,69 299,58 28,32 28,6 2,89 0,97

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2008 2010 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Raţice 82,42 82,42 7,7 7,7 0 0 Skály 589,54 589,54 33,19 33,19 0 0 Slabčice 646,83 647,44 37 37,04 0,61 0,09 Smetanova Lhota 479,39 479,39 36,73 36,73 0 0 Tálín 54,59 54,59 13,04 13,04 0 0 Temešvár 326,45 326,45 62,07 62,07 0 0 Varvaţov 1660,84 1660,76 66,05 66,05 -0,08 0 Vlastec 91,49 91,49 12,2 12,2 0 0 Vojníkov 651,79 651,08 55,28 55,28 -0,71 -0,11 Vráţ 362,08 364,45 49,05 49,37 2,37 0,66 Vrcovice 170,31 170,48 30,87 30,91 0,17 0,1 Záhoří 211,37 211,37 14,36 14,36 0 0 Zvíkovské Podhradí 240,52 240,52 55,12 55,12 0 0 Ţďár 785,51 786,73 49,12 49,26 1,21 0,15 SO ORP Písek 25407,1 25435,7 34,3 34,3 28,5 0,1 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. A18: Rozloha zastavěné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2008 – 2010 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna SO ORP 2008 2010 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Blatná 338,4 339,3 1,3 1,4 0,9 0,3 České 1633,2 1651,5 1,8 1,8 18,3 1,1 Budějovice Český Krumlov 543,8 549,3 0,5 0,5 5,5 1,0 Dačice 416,4 415,4 1,0 0,9 -1,0 -0,2 Jindřichův 756,9 758,3 0,9 0,9 1,4 0,2 Hradec Kaplice 233,6 236,0 0,5 0,5 2,5 1,1 Milevsko 473,8 473,4 1,3 1,3 -0,4 -0,1 Písek 1010,1 1011,4 1,4 1,4 1,3 0,1 Prachatice 546,3 546,5 0,7 0,7 0,2 0,0 Soběslav 427,6 429,0 1,3 1,3 1,4 0,3 Strakonice 839,1 840,6 1,5 1,5 1,5 0,2 Tábor 1407,5 1409,0 1,4 1,4 1,6 0,1 Trhové Sviny 352,8 353,8 0,8 0,8 0,9 0,3 Třeboň 454,3 455,8 1,0 1,0 1,5 0,3 Týn nad 342,2 340,5 1,3 1,3 -1,7 -0,5 Vltavou Vimperk 270,2 272,3 0,5 0,5 2,1 0,8 Vodňany 260,0 260,3 1,5 1,5 0,4 0,1 Jihočeský kraj 10306,1 10342,2 1,1 1,1 36,1 0,4 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. A 19: Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2008 – 2010 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2008 2010 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Albrechtice nad Vltavou 37,13 37,17 1,01 1,01 0,04 0,11 Boudy 7,86 8,07 0,79 0,81 0,21 2,64 Cerhonice 11,13 11,26 1,17 1,18 0,13 1,16 Čimelice 26,76 27,65 2,6 2,69 0,89 3,34 Číţová 30,61 32,17 0,85 0,89 1,56 5,1 Dobev 24,06 24,69 1,13 1,16 0,64 2,65 Dolní Novosedly 14 14,25 1,64 1,67 0,24 1,74 Drhovle 25,5 26,52 1,1 1,14 1,02 4 Heřmaň 9,46 9,69 1,34 1,37 0,23 2,43 Horosedly 7,57 7,59 1,31 1,31 0,02 0,24 Kestřany 24,08 24,17 1,2 1,2 0,1 0,4 Kluky 23,61 23,93 1,73 1,76 0,31 1,33 Koţlí 2,27 2,43 0,52 0,56 0,16 7,1 Králova Lhota 13,11 13,19 1,21 1,22 0,08 0,6 Křenovice 7,87 7,91 1,29 1,29 0,03 0,41 Lety 17,18 17,34 1,23 1,25 0,17 0,97 Minice 2,8 2,8 0,8 0,8 0 0 Mirotice 38,31 38,33 1,5 1,5 0,01 0,04 Mirovice 41,62 40,97 1,89 1,86 -0,64 -1,54 Mišovice 17,6 17,48 1,19 1,18 -0,12 -0,69 Myslín 7,81 6,99 1,87 1,68 -0,82 -10,54 Nerestce 6,53 6,54 1,4 1,4 0,01 0,17 Nevězice 9,81 10,25 1 1,04 0,44 4,51 Olešná 6,47 6,59 1,23 1,26 0,12 1,87 Orlík nad Vltavou 10,77 9,85 1,19 1,09 -0,92 -8,54 Oslov 13,94 14,39 0,72 0,74 0,45 3,21 Ostrovec 17,81 17,95 0,87 0,87 0,14 0,77 Paseky 7,9 7,99 0,31 0,32 0,09 1,2 Písek 232,44 231,16 3,68 3,66 -1,28 -0,55 Podolí I 11,47 11,64 1,28 1,3 0,16 1,42 Probulov 4,63 4,7 1,33 1,35 0,07 1,49 Protivín 106,06 104,98 1,73 1,71 -1,08 -1,01 Předotice 24,81 25,51 0,68 0,69 0,7 2,82 Putim 13,51 14,19 1,3 1,36 0,68 5,03 Rakovice 14,04 14 1,34 1,34 -0,04 -0,3

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec 2008 2010 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Raţice 16,5 16,34 1,54 1,53 -0,15 -0,92 Skály 14,92 14,86 0,84 0,84 -0,06 -0,41 Slabčice 18,71 18,66 1,07 1,07 -0,05 -0,28 Smetanova Lhota 14,65 15,02 1,12 1,15 0,37 2,52 Tálín 7,52 7,59 1,8 1,81 0,07 0,95 Temešvár 3,73 3,78 0,71 0,72 0,05 1,45 Varvaţov 15,5 15,21 0,62 0,6 -0,29 -1,89 Vlastec 9,52 9,57 1,27 1,28 0,05 0,52 Vojníkov 7,83 7,89 0,66 0,67 0,06 0,73 Vráţ 7,62 7,66 1,03 1,04 0,04 0,47 Vrcovice 7,5 7,03 1,36 1,28 -0,47 -6,23 Záhoří 21,98 22,25 1,49 1,51 0,27 1,21 Zvíkovské Podhradí 4,76 4,83 1,09 1,11 0,07 1,55 Ţďár 11,92 11,9 0,75 0,75 -0,02 -0,14 SO ORP Písek 1033 1036,7 1,4 1,4 3,7 0,4 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. A 20: Výskyt relevantních jevů na území jednotlivých obcí pro hodnoty indikátorů Příroda ÚSES Ochr,p. Biodi a % NRBK KES verz. ÚSES Název obce NPR PP EVL PO ochrana % a koef ekost abil. Albrechtice nad 1 1,12 Vltavou 17,04 1 2,27 15,91 1 1 Boudy -2 0,00 0,00 -2 1,33 1 -1 Cerhonice 23,16 2 0,69 0,00 -2 ,71 -1 -2 Čimelice -2 5,28 0,00 0 ,61 -1 0 Číţová 40,26 2 15,54 9,58 2 1,69 1 1 Dobev -2 12,34 55,76 2 ,78 -1 1 Dolní Novosedly 0,28 -2 0,16 4,38 -1 ,43 -2 -2 Drhovle -2 6,78 19,95 2 ,65 -1 1 Heřmaň -2 14,15 38,04 2 ,84 -1 2 Horosedly 0,54 -2 2,79 0,00 -1 ,24 -2 -2 Kestřany 5,12 0,14 5,15 1 37,24 34,88 2 1,01 1 2 Kluky 3,21 -1 0,00 2,19 -1 ,57 -1 -1 Koţlí 20,47 2 0,00 32,46 2 2,04 1 1 -2 -1 Králova Lhota 0,00 0,00 -2 ,77 -2 Křenovice -2 0,00 0,00 -2 ,80 -1 -2 Lety 0,01 -2 0,00 0,00 -2 ,83 -1 -2 Minice -2 0,00 0,00 -2 ,70 -1 -2 Mirotice -2 0,83 0,00 -2 ,63 -1 -2 Mirovice -2 3,37 0,00 -1 ,26 -2 -2 Mišovice -2 4,05 0,00 -1 ,59 -1 -2 Myslín -2 15,88 0,00 1 ,41 -2 0 Nerestce 0,47 -2 3,02 0,00 -1 ,24 -2 -2 Nevězice 22,55 2 0,00 8,38 0 ,92 -1 0 Olešná -2 10,15 38,04 2 ,67 -1 1 Orlík nad Vltavou 47,37 2 18,75 41,22 2 2,82 1 2 Oslov 0,31 50,42 2 52,72 27,42 2 1,48 1 2 Ostrovec 94,14 2 0,00 0,42 -2 2,89 1 1 Paseky 82,90 2 18,60 69,80 2 5,56 2 2 Písek 34,01 2 8,34 40,00 2 1,55 1 1 Podolí I -2 3,51 29,53 2 2,22 1 1 Probulov 6,20 0 0,00 0,00 -2 ,38 -2 -2 Protivín 0,57 0,82 -2 10,59 31,06 2 ,76 -1 0 Předotice 0,75 -2 6,22 0,02 0 ,74 -1 -1 Putim 0,28 0,36 -1 15,36 48,74 2 ,89 -1 1 Rakovice -2 1,52 0,00 0 ,68 -1 -1 Raţice 0,44 0,001 0,37 -1 12,15 0,96 1 ,48 -2 -1 Skály 1,66 -1 8,65 21,79 2 1,06 1 1 Slabčice -2 8,89 30,35 2 1,16 1 1 Smetanova 35,96 2 1,35 0,00 -2 1,05 1 -1 Lhota Tálín 5,25 0 0,00 4,24 -1 ,83 -1 -1 Temešvár -2 0,00 59,42 2 4,29 1 2 Varvaţov 80,52 2 7,10 22,86 2 3,95 1 2 Vlastec 4,92 0 0,00 3,06 -1 ,34 -2 -2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Vojníkov 42,10 2 16,26 39,83 2 1,98 1 1 Vráţ 100,00 2 33,00 0,00 2 2,02 1 2 Vrcovice -2 9,16 46,85 2 ,72 -1 1 Záhoří -2 1,87 21,03 2 ,36 -2 0 Zvíkovské 100,00 2 0,63 79,45 2 4,96 1 2 Podhradí Ţďár 39,97 18,38 2 35,29 46,99 2 1,79 1 1 ORP Celkem 0,14 7,55 0,52 13,5 1 9,67 21,45 1 0 Zdroj: ÚAP, 2010

Podtéma Přírodní prostředí a jeho ochrana bylo hodnoceno na základě existence lokalit soustavy NATURA 2000 a biosférické rezervace a jejich rozsahu a výskytu jevů PAM na území jednotlivých obcí. PAM – výskyt jevů: 1 – NPR – národní přírodní rezervace 2 – PR – přírodní rezervace 3 – NPR – národní přírodní památka 4 – PP - přírodní památka Biodiverzita a ekologická stabilita území byla hodnocena kombinací hodnocení KES – koeficientu ekologické stability a výskytu a četnosti prvků ÚSES. ÚSES – výskyt prvků: NBC – nadregionální biocentrum NBK – nadregionální biokoridor RBC – regionální biocentrum RBK – regionální biokoridor Výskyt/četnost relevantních jevů na území jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Přírodní prostředí a jeho ochrana bylo hodnoceno na základě existence lokalit soustavy NATURA 2000 a biosférické rezervace a jejich rozsahu a výskytu jevů PAM na území jednotlivých obcí. Biodiverzita a ekologická stabilita území byla hodnocena kombinací hodnocení KES – koeficientu ekologické stability a výskytu a četnosti prvků ÚSES. Koeficienty: Pozn.:Koeficient ekologické stability byl dále vyuţit pro hodnocení ekologické stability. Při hodnocení byla uplatněna následující kritéria. Hodnota KES: do 0,5 -2 Hodnota ÚSES: 0- 2 % -2 0,5 - 1,0 -1 2-5% -1 1 = 0 5-10% 0 do 5,0 1 10 – 20% 1 nad 5,0 2 nad 20% 2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka č. A 21: Výskyt relevantních jevů na území jednotlivých obcí pro hodnoty indikátorů Podtémata Biodiverzita Ochrana Přírodní a Obec přírody prostředí Další jevy a komentáře ekologická a krajiny a jeho /střety, závady/ stabilita ochrana území Albrechtice 1 nad Vltavou 1 1 Boudy -2 -2 -1 Cerhonice -1 2 -2 Čimelice -1 -2 0 Číţová 1 2 1 nZÚxPO Dobev 0 -2 1 S2xNBK, nZÚxNBK, nZUxRBC, zS1xNBK Dolní -2 -2 -2 Novosedly S1xNBK, nZÚxNBK, zS1xNBK Drhovle 0 -2 1 S1xRBK, S1xNBK, nZÚxNBK Heřmaň 1 -2 2 nZUxRBC Horosedly -2 -2 -2 nZÚxRBK Kestřany 2 1 2 nZÚxNBK, nZÚxNBC Kluky -1 -1 -1 Koţlí 2 2 1 Králova Lhota -2 -2 -2 Křenovice -2 -2 -2 Lety -2 -2 -2 Minice -2 -2 -2 Mirotice -2 -2 -2 S1xRBK, zRSxRBK Mirovice -2 -2 -2 S1xRBK Mišovice -2 -2 -2 Myslín -1 -2 0 nZUxRBC Nerestce -2 -2 -2 S1xRBK, nZÚxRBK, zRSxRBK Nevězice 0 2 0 Olešná -1 -2 1 Orlík nad 2 2 2 Vltavou S1xPO, nZÚxPO, zVCxPO, zZÚxPO Oslov 2 2 2 Ostrovec 1 2 1 S2xRBK, nZÚxPO, nZÚxNBC Paseky 2 2 2 S2xNBK, nZUxPP S2xNBK, S1xNBK, nZÚxNBK, nZUxRBC, 1 2 1 Písek zS1xNBK, nZUxPP, zS1xPP, zS1xRBC Podolí I 0 -2 1 S1xNBK Probulov -2 0 -2 Protivín -1 -2 1 S1xRBK, nZÚxNBK, nZUxRBC, nZÚxRBK Předotice -1 -2 -1 Putim 0 -1 1 zZExNBK Rakovice -2 -2 -1 Raţice -1 -1 -1 zS2xNBC Skály 0 -1 1 Slabčice 0 -2 1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podtémata Biodiverzita Ochrana Přírodní a Obec přírody prostředí Další jevy a komentáře ekologická a krajiny a jeho /střety, závady/ stabilita ochrana území Smetanova 1 2 -1 Lhota Tálín -1 0 -1 nZUxPP Temešvár 1 -2 2 Varvaţov 2 2 2 S2xNBK, S2xPO, nZÚxPO, zVCxNBK Vlastec -2 0 -2 Vojníkov 1 2 1 zZÚxPO Vráţ 2 2 2 nZÚxPO, nZÚxNBC, zVCxPO, zVCxNBC Vrcovice 0 -2 1 Záhoří -1 -2 0 Zvíkovské 2 2 2 Podhradí S2xNBK, S2xPO, nZÚxPO, zVCxPO, zZÚxPO Ţďár 1 2 1 S1xEVL, nZUxRBC, nZÚxEVL, nZÚxMZCHÚ ORP Celkem 0 1 0 Zdroj: ÚAP, 2010 Vysvětlivky: Závady ZUxOVZ – stávající zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů ZUxKP – zastavěné území zasahuje do významného krajinného prku S2xLBK – silnice II. třídy křiţuje lokální biokoridor S1xNBK – silnice I. třídy křiţuje nadregionální biokoridor S2xNBK – silnice II. třídy křiţuje nadregionální biokoridor S1xRBK – silnice I. třídy křiţuje regionální biokoridor S2xRBK – silnice II. třídy křiţuje regionální biokoridor S1xPO – silnice I. třídy prochází ptačí oblastí NATURA S1xEVL – silnice I. třídy prochází evropsky významnou lokalitou NATURA S2xPO – silnice II. třídy prochází ptačí oblastí NATURA S2xKP – silnice II. třídy prochází významným krajinným prvkem Střety NZUxKP – návrh zastavitelného území zasahuje do významného krajinného prku nZÚxKPZ – návrh zastavitelného území zasahuje do krajinné památkové zóny nZÚxLBK – návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru nZÚxPO – návrh zastavitelného území zasahuje do ptačí oblastí NATURA zZÚxPO – záměr zastavitelného území zasahuje do ptačí oblastí NATURA nZÚxEVL – návrh zastavitelného území zasahuje do EVL NATURA nZÚxLBC – návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra nZÚxNBK – návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biokoridoru nZÚxNBC – návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biocentra zS1xRBC – záměr silnice I. třídy křiţuje regionální biocentrum zS2xNBC – záměr silnice II. třídy křiţuje nadregionální biocentrum nZÚxRBK – návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biokoridoru zRSxRBK – záměr rychlostní silnice křiţuje regionální biokoridor zZExNBK - záměr ţeleznice křiţuje nadregionální biokoridor zZUxRBC – záměr zastavitelného území zasahuje do regionálního biocentra nZUxRBC – návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biocentra nZUxPP – návrh zastavitelného území zasahuje do přírodního parku zZUxKP – záměr zastavitelného území zasahuje do významného krajinného prku

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. nS2xLBC – návrh silnice II. třídy prochází lokálním biocentrem nS2xLBK – návrh silnice II. třídy křiţuje lokální biokoridor nS2xRBK – návrh silnice II. třídy křiţuje regionální biokoridor zS1xNBK – záměr silnice I. třídy křiţuje nadregionální biokoridor zVCxPO – záměr vodní cesty křiţuje ptačí oblast zVCxNBC – záměr vodní cesty prochází nadregionálním biocentrem zVCxNBK – záměr vodní cesty prochází nadregionálním biokoridorem zS1xPP - záměr silnice I. třídy křiţuje ptačí oblast zS2xLBK – záměr silnice II. třídy křiţuje lokální biokoridor zS2xLBC – záměr silnice II. třídy křiţuje lokální biocentrum zS2xEVL – záměr silnice II. třídy prochází EVL NATURA nZÚxMZCHÚ - návrh zastav. území zasahuje do maloplošného zvl. chráněného území přírody

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Příloha B: Sociální pilíř

Technická infrastruktura

Tabulka B 1: Délka vodovodu v SO ORP Písek v letech 2008 a 2010 Název obce 2008 (km) 2010 (km) Albrechtice nad Vltavou 13,54 16,34 Boudy 3,21 3,65 Cerhonice Čimelice 4,04 4,04 Číţová 19,37 19,39 Dobev 6,73 6,81 Dolní Novosedly 0,04 0,04 Drhovle 7,42 7,45 Heřmaň 1,32 1,32 Horosedly 5,48 5,62 Kestřany 15,12 15,12 Kluky Koţlí Králova Lhota 3,09 3,09 Křenovice Lety 1,81 1,95 Minice Mirotice 7,12 9,70 Mirovice 17,07 17,07 Mišovice Myslín 0,19 0,19 Nerestce 1,25 1,25 Nevězice Olešná 0,80 0,80 Orlík nad Vltavou 3,91 3,91 Oslov 4,02 4,02 Ostrovec 5,24 5,24 Paseky 3,33 Písek 125,55 128,50 Podolí I 6,30 6,30 Probulov 0,47 0,47 Protivín 57,69 57,80 Předotice 16,15 16,15 Putim 8,77 8,77 Rakovice 0,21 0,21 Raţice 9,58 9,58 Skály 5,50 5,50 Slabčice 3,47 3,47

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Název obce 2008 (km) 2010 (km) Smetanova Lhota Tálín 3,19 3,19 Temešvár 1,67 1,67 Varvaţov Vlastec 0,55 0,55 Vojníkov Vráţ 1,67 1,67 Vrcovice Záhoří 4,99 4,99 Zvíkovské Podhradí 1,98 4,46 Ţďár 3,94 3,94 ORP Celkem 375,78 384,24 Zdroj: ÚAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B 2: Rozlišení kanalizace dle typu za rok 2010 a délka kanalizace za rok 2008 a 2010 dešťová jednotná splašková typ neurčen celkem celkem Název obce (km) (km) (km) (km) 2008 2010 Albrechtice nad Vltavou 3,94 3,94 3,94 Boudy 3,84 3,84 3,84 Cerhonice 1,46 1,46 1,46 Čimelice 6,09 6,09 6,09 Číţová 0,11 7,06 0,68 7,32 7,85 Dobev 4,84 4,84 4,84 Dolní Novosedly 1,14 1,14 1,14 Drhovle 3,19 3,33 3,19 Heřmaň 4,32 4,32 4,32 Horosedly 1,71 1,71 1,71 Kestřany 4,62 4,62 4,62 Kluky 2,87 2,87 2,87 Koţlí 0,00 Králova Lhota 2,27 2,27 2,27 Křenovice 1,68 1,68 1,68 Lety 1,31 1,31 1,31 Minice 0,98 0,98 0,98 Mirotice 0,20 4,12 0,72 5,03 5,03 Mirovice 0,08 11,34 2,84 10,57 14,25 Mišovice 3,39 3,39 3,39 Myslín 0,00 Nerestce 1,33 1,33 1,33 Nevězice 0,74 0,57 0,74 Olešná 1,47 1,47 1,47 Orlík nad Vltavou 3,89 3,89 3,89 Oslov 1,82 1,82 1,82 Ostrovec 4,65 4,65 4,65 Paseky 0,27 3,35 3,65 3,62 Písek 15,67 83,57 3,18 2,64 108,33 105,06 Podolí I 1,23 2,50 1,23 Probulov 0,99 0,99 0,99 Protivín 0,02 31,13 0,08 31,22 31,22 Předotice 1,80 1,80 1,80 Putim 1,83 1,83 1,83 Rakovice 2,11 2,11 2,11 Raţice 3,72 3,72 3,72 Skály 2,71 2,71 2,71 Slabčice 2,94 2,94 2,94 Smetanova Lhota 2,54 2,54 2,54 Tálín 2,76 2,76 2,76

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

dešťová jednotná splašková typ neurčen celkem celkem Název obce (km) (km) (km) (km) 2008 2010 Temešvár 0,29 0,29 0,29 Varvaţov 1,61 1,61 1,61 Vlastec 0,00 Vojníkov 0,00 Vráţ 3,70 3,70 3,70 Vrcovice 1,49 1,49 1,49 Záhoří 5,86 5,86 5,86 Zvíkovské Podhradí 2,58 1,85 2,58 Ţďár 1,07 1,07 1,07 ORP Celkem 16,35 137,21 3,18 111,09 267,41 267,83 Zdroj: ÚAP, 2010

Tabulka B 3: Výskyt ČOV v obcích ORP Písek za rok 2008 a 2010 Název obce ČOV 2008 (počet) ČOV 2010 (počet) Boudy 1 1 Čimelice 1 1 Číţová 1 Drhovle 1 1 Kestřany 1 1 Mirovice 1 3 Olešná 1 1 Orlík nad Vltavou 2 2 Oslov 1 1 Písek 1 1 Protivín 2 2 Předotice 1 1 Smetanova Lhota 1 1 ORP Celkem 14 17 Zdroj: ÚAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B 4: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Písek v roce 2008 a 2010 Název obce 2008 (km) 2010 (km) Albrechtice nad Vltavou 28,63 28,68 Boudy 16,34 16,25 Cerhonice 9,71 9,69 Čimelice 15,30 15,28 Číţová 20,96 21,97 Dobev 26,27 31,85 Dolní Novosedly 13,15 13,24 Drhovle 30,01 30,24 Heřmaň 9,66 9,67 Horosedly 19,08 17,38 Kestřany 30,18 30,17 Kluky 8,20 8,91 Koţlí 11,95 7,81 Králova Lhota 7,95 7,96 Křenovice 1,92 2,06 Lety 46,24 35,54 Minice 2,46 2,48 Mirotice 32,98 33,09 Mirovice 30,54 33,43 Mišovice 14,02 15,76 Myslín 4,93 4,93 Nerestce 13,81 13,87 Nevězice 5,74 5,72 Olešná 4,40 4,47 Orlík nad Vltavou 7,75 7,75 Oslov 10,50 10,46 Ostrovec 15,78 15,73 Paseky 3,00 2,97 Písek 124,64 130,94 Podolí I 8,47 8,39 Probulov 4,64 4,60 Protivín 87,80 89,20 Předotice 34,35 34,36 Putim 13,24 13,24 Rakovice 18,44 18,42 Raţice 9,77 9,83 Skály 11,77 11,80

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Název obce 2008 (km) 2010 (km) Slabčice 11,08 11,14 Smetanova Lhota 5,18 5,18 Tálín 2,46 2,43 Temešvár 2,92 2,89 Varvaţov 9,77 9,62 Vlastec 5,97 5,87 Vojníkov 8,23 8,16 Vráţ 7,13 6,83 Vrcovice 4,27 4,27 Záhoří 14,49 14,41 Zvíkovské Podhradí 3,85 3,39 Ţďár 13,87 13,96 ORP Celkem 843,76 846,28 Zdroj: ÚAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B 5: Délka rozvodu plynu v SO ORP Písek v roce 2008 a 2010 Název obce 2008 (km) 2010 (km) Albrechtice nad Vltavou Boudy 4,88 4,88 Cerhonice 3,07 3,07 Čimelice 13,70 13,74 Číţová 32,14 32,78 Dobev 6,01 6,01 Dolní Novosedly Drhovle 15,38 15,38 Heřmaň 2,36 2,36 Horosedly 5,26 5,26 Kestřany 17,17 17,17 Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice 2,08 2,08 Lety 1,22 1,22 Minice Mirotice 13,31 13,55 Mirovice 9,29 9,29 Mišovice Myslín Nerestce 1,09 1,09 Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec 0,01 0,01 Paseky Písek 66,96 69,65 Podolí I 4,12 4,12 Probulov Protivín 65,60 65,60 Předotice 10,85 10,90 Putim 6,52 6,52 Rakovice 3,86 3,86 Raţice 14,03 14,03 Skály 12,71 12,71 Slabčice Smetanova Lhota 6,22 6,21 Tálín Temešvár 3,15 3,15 Varvaţov

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Název obce 2008 (km) 2010 (km) Vlastec Vojníkov Vráţ 4,27 4,27 Vrcovice 4,82 4,82 Záhoří 10,45 10,78 Zvíkovské Podhradí Ţďár ORP Celkem 340,51 344,51 Zdroj: ÚAP, 2010

Dopravní infrastruktura

Tabulka B6: Silnice I. Třídy (A090) Název obce A 090 (km) Boudy 1,16 Čimelice 4,84 Číţová 2,32 Dobev 0,91 Dolní Novosedly 3,37 Drhovle 13,59 Horosedly 2,92 Králova Lhota 1,10 Křenovice 2,04 Lety 5,87 Mirotice 5,80 Mirovice 3,88 Nerestce 1,02 Orlík nad Vltavou 3,90 Písek 16,87 Podolí I 4,05 Protivín 11,46 Předotice 12,53 Rakovice 0,57 Temešvár 1,35 Záhoří 3,65 ORP Celkem 103,20 Zdroj: ÚAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B7: Silnice 2. Třídy (A091) Název obce A 091 (km) Albrechtice nad Vltavou 16,89 Dobev 5,41 Dolní Novosedly 1,76 Heřmaň 0,49 Kluky 3,49 Minice 0,98 Mirotice 1,70 Mirovice 2,27 Mišovice 3,10 Oslov 3,39 Ostrovec 0,08 Paseky 4,30 Písek 8,48 Protivín 1,57 Předotice 1,54 Putim 3,88 Rakovice 0,16 Raţice 3,65 Slabčice 2,85 Smetanova Lhota 3,73 Tálín 3,30 Varvaţov 5,26 Vlastec 3,12 Záhoří 2,73 Zvíkovské Podhradí 4,53 ORP Celkem 88,66 Zdroj: ÚAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B8: Silnice 3. Třídy (A092) Název obce A 092 (km) Albrechtice nad Vltavou 2,91 Boudy 1,84 Cerhonice 3,55 Čimelice 4,84 Číţová 18,98 Dobev 3,47 Dolní Novosedly 4,45 Drhovle 4,49 Heřmaň 2,50 Kestřany 11,31 Kluky 4,59 Koţlí 2,91 Králova Lhota 5,83 Křenovice 1,35 Lety 6,28 Minice 1,33 Mirotice 15,49 Mirovice 13,72 Mišovice 9,24 Myslín 0,98 Nerestce 2,55 Nevězice 2,84 Olešná 2,95 Orlík nad Vltavou 3,21 Oslov 2,66 Ostrovec 11,63 Písek 16,11 Podolí I 2,54 Probulov 3,54 Protivín 30,76 Předotice 9,47 Rakovice 6,40 Raţice 4,38 Skály 4,56 Slabčice 7,04 Smetanova Lhota 3,97 Tálín 2,21 Varvaţov 7,64 Vlastec 2,06 Vojníkov 5,31 Vráţ 2,83 Vrcovice 4,94 Záhoří 5,54 Ţďár 5,15 ORP Celkem 270,35 Zdroj: ÚAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek B9: Intenzity dopravy v letech 2000 a 2005 - Město Písek

Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek B10: Intenzity dopravy na hlavních komunikacích na území SO ORP Písek (2005)

Vysvětlivk : Indikátor RPDI – roční průměr denních intenzit (počet vozidel / 24 hod.) Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B11: Vyhodnocení dostupnosti ORP Písek POČET Hodnota POČET Hodnota NÁZEV NÁZEV OBCE SPOJENÍ Indikátoru SPOJENÍ Indikátoru OBCE celkem celkem Albrechtice nad Oslov 2 0 1 -1 Vltavou Boudy 0 -2 Ostrovec 1 -1 Cerhonice 1 -1 Paseky 0 -2 Čimelice 3 1 Podolí I 2 0 Číţová 6 2 Probulov 0 -2 Dobev 3 1 Protivín 9 2 Dolní Novosedly 5 2 Předotice 4 2 Drhovle 6 2 Putim 4 2 Heřmaň 3 1 Rakovice 0 -2 Horosedly 0 -2 Raţice 1 -1 Kestřany 1 -1 Skály 1 -1 Kluky 2 0 Slabčice 1 -1 Koţlí Smetanova 0 -2 1 -1 Lhota Králova Lhota 0 -2 Tálín 0 -2 Křenovice 2 0 Temešvár 2 0 Lety 1 -1 Varvaţov 0 -2 Mirotice 2 0 Vlastec 3 1 Mirovice 1 -1 Vojníkov 0 -2 Mišovice 0 -2 Vráţ 1 -1 Myslín 1 -1 Vrcovice 2 0 Nerestce 1 -1 Záhoří 5 2 Nevězice Zvíkovské 0 -2 1 -1 Podhradí Olešná 0 -2 Ţďár 1 -1 Orlík nad Vltavou 0 -2 80 Součet Zdroj: ÚAP, 2010 Škála: -2…..0 spojů -1…..1 spoj 0…..2 spoje 1…..3 spoje 2…..více než 3 spoje

Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojení mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší neţ 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B12: Časová dostupnost ORP Písek

Název obce Průměrná doba Průměrná doba Průměrná doba cesty 6 cesty 8 cesty 14 Albrechtice nad Vltavou 27,00 29,00 35,00 Boudy 67,00 Cerhonice 36,00 42,00 28,00 Čimelice 28,00 24,00 30,00 Číţová 1,00 7,00 9,00 Dobev 20,00 13,00 16,00 Dolní Novosedly 7,00 4,00 9,00 Drhovle 5,00 10,00 13,00 Heřmaň 10,00 8,00 Kestřany 12,00 6,00 13,00 Kluky 13,00 17,00 23,00 Koţlí 40,00 Králova Lhota 68,00 Křenovice 20,00 19,00 31,00 Lety 30,00 36,00 Mirotice 26,00 18,00 24,00 Mirovice 37,00 38,00 35,00 Myslín 40,00 43,00 41,00 Nerestce 34,00 35,00 32,00 Nevězice 31,00 Olešná 28,00 78,00 Orlík nad Vltavou 37,00 Oslov 26,00 15,00 26,00 Ostrovec 21,00 23,00 20,00 Paseky 25,00 30,00 Podolí I 28,00 17,00 28,00 Probulov 34,00 Protivín 23,00 17,00 20,00 Předotice 7,00 9,00 19,00 Putim 5,00 5,00 4,00 Rakovice 77,00 Raţice 10,00 11,00 10,00 Skály 34,00 22,00 62,00 Slabčice 38,00 35,00 70,00 Smetanova Lhota 25,00 28,00 25,00 Tálín 20,00 25,00 Temešvár 15,00 12,00 21,00 Varvaţov 24,00 Vlastec 19,00 11,00 18,00 Vojníkov 13,00 Vráţ 16,00 16,00 16,00 Vrcovice 9,00 11,00 10,00 Záhoří 10,00 7,00 13,00 Zvíkovské Podhradí 30,00 18,00 35,00 Ţďár 15,00 18,00 23,00 Průměr 20,55 24,09 26,00 Zdroj: ÚAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B13: Ţelezniční dráha celostátní (A094) Název obce A 094 (km) Čimelice 4,47 Číţová 8,18 Dobev 0,13 Heřmaň 6,57 Horosedly 1,54 Kestřany 1,19 Mirovice 2,42 Myslín 3,99 Nerestce 1,79 Oslov 2,02 Ostrovec 2,43 Písek 13,86 Protivín 11,26 Putim 3,89 Rakovice 0,72 Raţice 4,83 Skály 6,36 Smetanova Lhota 4,38 Vlastec 2,61 Vráţ 3,50 Vrcovice 2,71 Záhoří 5,43 ORP Celkem 94,27 Zdroj: ÚAP, 2010

Tabulka B14: Ţelezniční dráha regionální (A095) Název obce A095 (km) Protivín 0,76 ORP Celkem 0,76 Zdroj: ÚAP, 2010

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B15: Vodní cesty na území SO ORP Písek (A104) Název obce A104 (km) A104 (význam) Albrechtice nad Vltavou 4,71 sledované vodní cesty dopravně významné Číţová 3,36 sledované vodní cesty účelové Koţlí 0,86 sledované vodní cesty dopravně významné Nevězice 0,09 sledované vodní cesty dopravně významné Olešná 1,81 sledované vodní cesty dopravně významné Orlík nad Vltavou 2,90 sledované vodní cesty dopravně významné Oslov 4,35 sledované vodní cesty dopravně významné Oslov 3,23 sledované vodní cesty účelové Ostrovec 4,19 sledované vodní cesty účelové Podolí I 0,85 sledované vodní cesty dopravně významné Slabčice 2,93 sledované vodní cesty dopravně významné Temešvár 0,86 sledované vodní cesty dopravně významné Varvaţov 3,13 sledované vodní cesty dopravně významné Varvaţov 2,15 sledované vodní cesty účelové Vojníkov 0,90 sledované vodní cesty účelové Vráţ 0,61 sledované vodní cesty účelové Zvíkovské Podhradí 2,72 sledované vodní cesty dopravně významné Zvíkovské Podhradí 2,09 sledované vodní cesty účelové ORP Celkem 41,73 Zdroj: ÚAP, 2010

Sociodemografické podmínky

Tabulka B 16: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2008 – 2010 Rok Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 SO ORP 2008 2010 Absolutně Relativně (%) Blatná 13761 13987 226 1,6 České Budějovice 152171 154323 2152 1,4 Český Krumlov 41544 41894 350 0,8 Dačice 20003 19870 -133 -0,7 Jindřichův Hradec 47359 48017 658 1,4 Kaplice 19717 19741 24 0,1 Milevsko 18859 18830 -29 -0,2 Písek 51451 51760 309 0,6 Prachatice 33812 33830 18 0,1 Soběslav 22105 22233 128 0,6 Strakonice 45323 45197 -126 -0,3 Tábor 80482 80782 300 0,4 Trhové Sviny 17998 18244 246 1,4 Třeboň 25331 25378 47 0,2 Týn nad Vltavou 14087 14114 27 0,2 Vimperk 17658 17721 63 0,4 Vodňany 11603 11722 119 1,0 Jihočeský kraj 633264 637643 4379 0,7 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B 17: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Písek mezi lety 2000-2010 Rok Rozdíl mezi lety 2000 a 2010 Obec 2000 2010 Absolutně Relativně (%) Albrechtice nad 831 840 9 1,1 Vltavou Boudy 185 174 -11 -5,9 Cerhonice 121 142 21 17,4 Čimelice 985 995 10 1 Číţová 834 1018 184 22,1 Dobev 683 741 58 8,5 Dolní Novosedly 173 215 42 24,3 Drhovle 585 500 -85 -14,5 Heřmaň 211 240 29 13,7 Horosedly 113 115 2 1,8 Kestřany 619 652 33 5,3 Kluky 490 553 63 12,9 Koţlí 41 47 6 14,6 Králova Lhota 184 201 17 9,2 Křenovice 130 155 25 19,2 Lety 289 264 -25 -8,7 Minice 38 36 -2 -5,3 Mirotice 1077 1191 114 10,6 Mirovice 1690 1597 -93 -5,5 Mišovice 213 208 -5 -2,3 Myslín 87 88 1 1,1 Nerestce 95 107 12 12,6 Nevězice 154 151 -3 -1,9 Olešná 92 104 12 13 Orlík nad Vltavou 341 326 -15 -4,4 Oslov 265 352 87 32,8 Ostrovec 353 441 88 24,9 Paseky 114 142 28 24,6 Písek 30093 29949 -144 -0,5 Podolí I 331 353 22 6,6 Probulov 59 47 -12 -20,3 Protivín 4948 4983 35 0,7 Předotice 455 472 17 3,7 Putim 427 502 75 17,6 Rakovice 224 220 -4 -1,8 Raţice 425 411 -14 -3,3 Skály 262 270 8 3,1 Slabčice 304 300 -4 -1,3 Smetanova Lhota 255 275 20 7,8 Tálín 166 159 -7 -4,2 Temešvár 82 114 32 39 Varvaţov 204 189 -15 -7,4 Vlastec 188 199 11 5,9

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rok Rozdíl mezi lety 2000 a 2010 Obec 2000 2010 Absolutně Relativně (%) Vojníkov 87 65 -22 -25,3 Vráţ 298 283 -15 -5 Vrcovice 98 152 54 55,1 Záhoří 714 788 74 10,4 Zvíkovské 173 198 25 14,5 Podhradí Ţďár 235 236 1 0,4 SO ORP Písek 51021 51760 739 1,4

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, roční údaje

Tabulka B 18: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Písek za období 2000 aţ 2010 Přirozený Migrační Obec Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek saldo Albrechtice 73 106 -33 276 219 57 nad Vltavou Boudy 17 33 -16 40 31 9 Cerhonice 15 23 -8 55 40 15 Čimelice 81 111 -30 178 195 -17 Číţová 94 100 -6 433 238 195 Dobev 78 72 6 201 160 41 Dolní 15 30 -15 90 56 34 Novosedly Drhovle 36 289 -253 351 190 161 Heřmaň 26 28 -2 72 42 30 Horosedly 11 20 -9 33 24 9 Kestřany 57 68 -11 186 158 28 Kluky 61 58 3 139 113 26 Koţlí 7 9 -2 4 12 -8 Králova 27 28 -1 70 83 -13 Lhota Křenovice 8 15 -7 38 19 19 Lety 26 37 -11 70 87 -17 Minice 3 7 -4 8 9 -1 Mirotice 136 121 15 329 240 89 Mirovice 106 176 -70 383 446 -63 Mišovice 16 23 -7 52 86 -34 Myslín 13 11 2 34 32 2 Nerestce 7 15 -8 37 19 18 Nevězice 18 22 -4 33 28 5 Olešná 6 10 -4 42 26 16 Orlík nad 30 47 -17 96 91 5 Vltavou Oslov 38 36 2 124 58 66 Ostrovec 45 49 -4 197 114 83 Paseky 5 15 -10 38 27 11

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Přirozený Migrační Obec Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek saldo Písek 2920 2859 61 4831 4770 61 Podolí I 41 34 7 90 83 7 Probulov 1 12 -11 14 13 1 Protivín 498 508 -10 1069 1041 28 Předotice 53 69 -16 141 81 60 Putim 70 65 5 163 103 60 Rakovice 21 36 -15 69 42 27 Raţice 37 47 -10 105 98 7 Skály 17 32 -15 93 70 23 Slabčice 29 59 -30 57 81 -24 Smetanova 25 36 -11 69 53 16 Lhota Tálín 10 27 -17 40 29 11 Temešvár 19 16 3 52 30 22 Varvaţov 5 42 -37 89 44 45 Vlastec 25 27 -2 70 56 14 Vojníkov 1 14 -13 29 27 2 Vráţ 29 33 -4 68 71 -3 Vrcovice 20 13 7 59 15 44 Záhoří 76 78 -2 227 150 77 Zvíkovské 33 29 4 58 51 7 Podhradí Ţďár 22 34 -12 65 46 19 SO ORP 5007 5629 -622 11067 9797 1270 Písek Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, roční údaje

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Bydlení

Tabulka B 19: Stáří domovního fondu v SO ORP Jihočeského kraje Domy postavené v období let SO ORP do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-2001 Blatná 638 415 1374 642 České Budějovice 3352 3525 8758 6116 Český Krumlov 1037 943 2630 1856 Dačice 1018 612 1701 1132 Jindřichův Hradec 2192 1485 3026 2119 Kaplice 534 343 1227 878 Milevsko 603 509 1877 957 Písek 1706 1797 3339 1959 Prachatice 1180 657 2221 1622 Soběslav 802 863 1873 1220 Strakonice 1374 1161 3378 1921 Tábor 2106 2345 6096 3258 Trhové Sviny 800 453 1617 963 Třeboň 1242 855 1933 1194 Týn nad Vltavou 519 371 1141 677 Vimperk 580 463 1218 770 Vodňany 558 373 944 619 Jihočeský kraj 20241 17170 44353 27903

Tabulka B 20: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Písek Obec do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-2001 Albrechtice nad Vlta 65 47 111 40 Boudy 19 7 18 20 Cerhonice 20 8 17 8 Čimelice 40 45 117 59 Číţová 49 34 104 44 Dobev 46 26 78 50 Dolní Novosedly 17 11 27 15 Drhovle 31 27 64 33 Heřmaň 27 14 18 18 Horosedly 9 9 13 6 Kestřany 27 29 63 48 Kluky 25 20 74 37 Koţlí 2 6 2 7 Králova Lhota 18 21 19 7 Křenovice 9 2 20 10 Lety 16 24 31 14 Minice 7 4 4 0 Mirotice 59 43 120 50 Mirovice 64 95 112 87 Mišovice 22 16 26 11 Myslín 9 7 11 2 Nerestce 8 12 11 3 Nevězice 17 11 26 9 Olešná 4 5 10 16 Orlík nad Vltavou 23 19 24 25

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-2001 Oslov 16 13 43 18 Ostrovec 23 13 42 38 Paseky 15 4 24 8 Písek 454 751 1108 755 Podolí I 23 7 45 17 Probulov 5 4 10 4 Protivín 204 212 387 240 Předotice 36 16 54 29 Putim 25 26 59 38 Rakovice 17 16 26 7 Raţice 30 22 41 22 Skály 31 16 27 10 Slabčice 22 20 43 21 Smetanova Lhota 19 15 41 12 Tálín 13 16 11 15 Temešvár 3 7 15 12 Varvaţov 20 17 28 10 Vlastec 18 11 21 8 Vojníkov 6 3 14 0 Vráţ 15 14 35 10 Vrcovice 14 2 12 5 Záhoří 37 34 81 32 Zvíkovské Podhradí 4 5 25 19 Ţďár 23 11 27 10 SO ORP Písek 1706 1797 3339 1959

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rekreace

Tabulka B 21: Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k 31.12.) v Jihočeském kraji Počet příjezdů hostů v roce 2000 v roce 2009 Typ ubytovacího zařízení z toho rezidenti z toho rezidenti počet v % počet v % počet v % počet v % Hotel, motel, botel **** 56 230 6 17 402 2 197 215 22 74 072 12 Hotel, motel, botel *** 110 612 12 78 584 11 166 244 18 108 796 17 Hotel, motel, botel ** 71 044 8 50 648 7 32 244 4 24 580 4 Hotel, motel, botel * 44 676 5 33 994 5 / / / / Hotel garni ****,***,**,* 6 240 1 4 673 1 / / / / Penzion 133 305 14 98 794 14 134 548 15 107 688 17 Kemp 266 535 28 205 309 29 174 688 19 160 174 25 Chatová osada 31 137 3 28 489 4 16 822 2 16 154 3 Turistická ubytovna 29 996 3 26 285 4 23 739 3 21 301 3 Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená 188 224 20 175 479 24 134 838 15 108 901 17 Hromadná ubytovací zařízení celkem 937 999 100 719 657 100 917 033 96 633 846 98 Počet přenocování v roce 2000 v roce 2009 Typ ubytovacího zařízení z toho rezidenti z toho rezidenti

počet v % počet v % počet v % počet v % Hotel, motel, botel **** 90 707 2 27 192 1 500 652 18 292 165 13 Hotel, motel, botel *** 391 081 10 300 339 9 436 924 15 298 291 14 Hotel, motel, botel ** 276 301 7 216 464 6 77 214 3 57 728 3 Hotel, motel, botel * 141 237 3 113 540 3 / / / / Hotel garni ****,***,**,* 19 258 0 15 201 0 / / / / Penzion 393 249 10 311 050 9 393 600 14 339 185 15 Kemp 731 698 18 535 143 16 469 509 16 424 018 19 Chatová osada 142 265 3 132 756 4 89 858 3 87 767 4 Turistická ubytovna 131 241 3 121 333 4 79 920 3 75 898 3 Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená 1 785 581 44 1 648 712 48 748 291 26 600 763 27 Hromadná ubytovací zařízení celkem 4 102 618 100 3 421 730 100 2 855 936 98 2 203 903 98 Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009 Pozn: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Příloha C: Ekonomický pilíř

Tabulka C 1: Daňová výtěţnost správních obvodů Jihočeského kraje Daň z právnických Daň z fyzických osob (v osob vč. obce (v tis. Daň z přidané hodnoty Daň z nemovitosti (v Daňová výtěţnost (v SO ORP Počet obyvatel tis. Kč) Kč) (v tis. Kč) tis. Kč) tis. Kč) 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 Blatná 13913 13987 32727 29911 40416 30439 47756 45464 9674 11401 130573 117215 České Budějovice 153269 154323 432710 358267 506635 368849 621780 609613 62192 69870 1623318 1406599 Český Krumlov 41762 41894 98254 85738 149870 103049 150806 148653 21535 42674 420465 380114 Dačice 19985 19870 44569 40555 57229 42327 72166 71362 15159 17210 189124 171455 Jindřichův Hradec 47934 48017 116454 101891 151476 105826 175354 175033 28459 40408 471743 423158 Kaplice 19754 19741 49089 40219 61936 43004 70399 67121 9651 12988 191076 163332 Milevsko 18822 18830 45033 45384 50656 35895 68016 65743 12205 13805 175910 160828 Písek 51728 51760 141752 120031 210065 169424 191393 187899 30583 37606 573792 514961 Prachatice 33795 33830 84640 67651 109939 87073 123115 123465 17507 27624 335201 305813 Soběslav 22155 22233 50601 41605 56862 42242 76065 74664 13765 15532 197293 174043 Strakonice 45446 45197 113129 88422 139830 107281 162944 159310 27925 42017 443829 397030 Tábor 80623 80782 203749 174678 281078 219837 297379 287448 44438 68022 826644 749984 Trhové Sviny 18148 18244 38702 34150 55559 38183 63143 61292 9785 16110 167188 149735 Třeboň 25379 25378 61073 53581 91868 86601 88578 86862 15241 15096 256760 242141 Týn nad Vltavou 14167 14114 41362 31182 39651 32121 50660 49134 12701 16469 144374 128906 Vimperk 17753 17721 44315 36997 58073 45745 64926 63326 8674 10452 175988 156520 Vodňany 11695 11722 27551 24658 34768 22248 38673 40045 6953 8736 107945 95687 Jihočeský kraj 636328 637643 1625711 1374919 2095912 1580145 2363153 2316436 346447 466020 6431223 5737520

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka C 2: Daňová výtěţnost správního obvodu ORP Písek Daň z příjmu právnických osob vč. Daň z příjmu obce Daňová výtěţnost fyzických osob (v tis. Daň z přidané Daň z nemovitosti (v Počet obyvatel Kč) (v tis. Kč) hodnoty (v tis. Kč) tis. Kč) (v tis. Kč) Obec 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 Albrechtice nad Vltavou 844 840 2592,82 2043,13 2504,9 1762,58 3240,11 3241,47 954,64 1198,17 9292,47 8245,35 Boudy 180 174 475,21 403,18 685,3 357,48 521,77 686,85 227,05 256,07 1909,33 1703,58 Cerhonice 135 142 852,14 301,29 399,85 270,75 578,65 418,09 251,72 296,73 2082,36 1286,86 Čimelice 990 995 2779,82 2934,68 2724,43 1569,92 2990,7 3062,08 663,87 865,46 9158,82 8432,14 Číţová 1011 1018 2543,91 2051,78 3524,61 2579,77 3520,56 3647,52 829,2 982,14 10418,28 9261,21 Dobev 724 741 1514,22 1308,89 1565,34 1234,6 2734 2515,1 533,44 705,66 6347 5764,25 Dolní Novosedly 205 215 414,44 395,75 514,92 351,66 721,49 756,3 292,02 343,44 1942,87 1847,15 Drhovle 503 500 2522,6 1436,45 1358,67 752,6 1896,64 1892,76 544,95 670,74 6322,86 4752,55 Heřmaň 236 240 511,16 426,69 562,5 455,33 809,96 802,32 230,47 254,17 2114,09 1938,51 Horosedly 117 115 244,43 235,49 302,46 217,42 436,09 451,22 182,12 301,6 1165,1 1205,73 Kestřany 659 652 1450,16 1254,79 1601,66 1072,09 2291,86 2208,2 586,53 713,51 5930,21 5248,59 Kluky 541 553 1072,32 1137,08 1294,16 1004,29 1845,36 1805,79 379,35 539,81 4591,19 4486,97 Koţlí 51 47 132,36 117,15 154,68 115,28 225,29 225,35 113,16 117,52 625,49 575,3 Králova Lhota 194 201 637,17 400,84 422,68 361,81 797,1 771,77 314,62 352,98 2171,57 1887,4 Křenovice 153 155 323,99 290,96 376,2 260,92 543,1 560,15 177,22 200,03 1420,51 1312,06 Lety 260 264 596,79 549,92 724,84 473,46 1045,27 1029,6 652,75 730,36 3019,65 2783,34 Minice 35 36 243,52 85,49 114,42 76,59 166,84 166,38 86,12 92,23 610,9 420,69 Mirotice 1182 1191 2387,29 2100,69 3099,46 2197,34 4117,92 3935,26 717,05 1198,44 10321,72 9431,73 Mirovice 1605 1597 3205,54 3002,96 4204,12 2783,66 5367,07 5145,01 775,83 1092,1 13552,56 12023,73 Mišovice 216 208 1139,19 966,52 0 0 920,64 902,03 271,53 415,81 2331,36 2284,36 Myslín 87 88 200,05 240,13 227,62 124,43 315,26 350,44 119,71 108,74 862,64 823,74 Nerestce 103 107 208,54 192,2 264,79 176,95 381,99 389,11 238,83 241,2 1094,15 999,46

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Daň z příjmu právnických osob vč. Daň z příjmu obce Daňová výtěţnost fyzických osob (v tis. Daň z přidané Daň z nemovitosti (v Počet obyvatel Kč) (v tis. Kč) hodnoty (v tis. Kč) tis. Kč) (v tis. Kč) Obec 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 Nevězice 153 151 428,59 331,46 427,95 286,59 619,38 620,42 300,83 334,37 1776,75 1572,84 Olešná 103 104 236,52 210,3 253,08 182,09 367,65 399,4 176,83 204,92 1034,08 996,71 Orlík nad Vltavou 330 326 1085,27 669,01 864,7 670,03 1158,29 1090,78 283,19 250,16 3391,45 2679,98 Oslov 347 352 932,21 761,54 937,12 699,85 1347,25 1347,91 407,37 461,42 3623,95 3270,72 Ostrovec 425 441 1043,58 868,6 1108,24 859,12 1547,61 1606,67 513,91 323,34 4213,34 3657,73 Paseky 139 142 544,24 506 611,66 456,44 892,06 921,05 292,94 326,17 2340,9 2209,66 Písek 29972 29949 88935,32 74598,28 151691 128831,3 114409,8 111853,2 10719,5 12158,71 365755,6 327441,5 Podolí I 349 353 781,3 609,8 915,92 728,82 1197,99 1164,95 258,26 269,76 3153,47 2773,33 Probulov 47 47 111,8 120,02 141,97 92,83 206,37 182,53 127,69 258,16 587,83 653,54 Protivín 5051 4983 10565,52 10006,11 13668,85 9039,59 16755,86 16136,96 3200,38 5076,63 44190,61 40259,29 Předotice 448 472 1143,56 1014,04 1378,01 1112,51 1491,11 1700,99 390,73 551,17 4403,41 4378,71 Putim 496 502 995,98 898,65 1132,67 809,63 1622,1 1610,94 289,69 361,17 4040,44 3680,39 Rakovice 218 220 447,11 429,94 558,14 412,97 804,87 834,26 280,31 456,96 2090,43 2134,13 Raţice 410 411 871,6 746,42 988,85 650,97 1419,99 1374,43 429,46 567,94 3709,9 3339,76 Skály 277 270 639,36 583,13 791,47 556,65 1143,14 1115,1 435,45 508,87 3009,42 2763,75 Slabčice 306 300 667,58 611,47 847,72 612,35 1222,18 1211,05 516,46 566,46 3253,94 3001,33 Smetanova Lhota 273 275 557,21 541,51 695,72 503,26 1002,89 1022,98 414,83 408,59 2670,65 2476,34 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Příloha D: Vyváţenost pilířů

Tabulka D 1: Vyhodnocení environmentálního pilíře Zemědělský půdní fond Horninové Hygiena Ochrana Vodní a pozemky Průměr za Obec prostředí a ţivotního přírody a Vyhodnocení reţim určené k obce geologie prostředí krajiny plnění funkcí lesa

Albrechtice nad Vltavou 2 1 -1 1 2 1 + Boudy 1 -1 0 -2 2 0 - Cerhonice 0 0 0 -1 1 0 - Čimelice 0 0 -1 -1 0 -0,4 - Číţová 1 -1 -1 1 2 0,4 + Dobev 1 1 -1 0 1 0,4 + Dolní Novosedly 0 -1 -2 -2 0 -1 - Drhovle 1 -1 -2 0 1 -0,2 - Heřmaň 0 -2 0 1 1 0 - Horosedly 1 -2 0 -2 0 -0,6 - Kestřany 2 0 -1 2 1 0,8 + Kluky 0 -1 -1 -1 1 -0,4 - Koţlí 0 0 1 2 2 1 + Králova Lhota 0 0 0 -2 1 -0,2 - Křenovice 0 -1 0 -2 2 -0,2 - Lety 1 0 -1 -2 1 -0,2 - Minice 0 -1 1 -2 2 0 - Mirotice 1 -2 0 -2 0 -0,6 - Mirovice 1 -2 -2 -2 -1 -1,2 - Mišovice 0 -1 -1 -2 -1 -1 - Myslín 1 -2 0 -1 -2 -0,8 - Nerestce 1 -2 0 -2 0 -0,6 - Nevězice 0 1 0 0 2 0,6 + Olešná 0 2 0 -1 1 0,4 + Orlík nad Vltavou 0 1 -1 2 1 0,6 + Oslov 0 1 0 2 2 1 + Ostrovec 1 -1 0 1 2 0,6 + Paseky -1 -1 -1 2 2 0,2 + Písek 1 -2 -2 1 1 -0,2 - Podolí I 0 0 -1 0 2 0,2 + Probulov 0 -1 0 -2 0 -0,6 - Protivín 2 -2 -2 -1 0 -0,6 - Předotice 2 1 0 -1 0 0,4 + Putim 0 -2 0 0 1 -0,2 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Zemědělský půdní fond Horninové Hygiena Ochrana Vodní a pozemky Průměr za Obec prostředí a ţivotního přírody a Vyhodnocení reţim určené k obce geologie prostředí krajiny plnění funkcí lesa

Rakovice 0 -1 0 -2 1 -0,4 - Raţice 0 0 -1 -1 -1 -0,6 - Skály 0 -1 0 0 1 0 - Slabčice 0 0 0 0 1 0,2 + Smetanova Lhota 0 -1 0 1 2 0,4 + Tálín 1 2 0 -1 0 0,4 + Temešvár 0 2 -1 1 2 0,8 + Varvaţov 0 1 0 2 1 0,8 + Vlastec 0 -1 -1 -2 0 -0,8 - Vojníkov 0 0 0 1 2 0,6 + Vráţ 0 1 1 2 2 1,2 + Vrcovice -1 -1 0 0 0 -0,4 - Záhoří -1 -1 -2 -1 0 -1 -

Zvíkovské Podhradí 0 2 -1 2 2 1 + Ţďár 0 -2 0 1 2 0,2 + průměr 0,02

Tabulka D 2 Vyhodnocení sociálního pilíře Veřejná Veřejná Socio- Průměr za Obec technická dopravní demografické Bydlení Rekreace Vyhodnocení obce infrastruktura infrastruktura podmínky Albrechtice nad Vltavou -1 0 0 -1 2 0 - Boudy 2 0 -2 2 -1 0,2 + Cerhonice -1 -2 -1 1 0 -0,6 - Čimelice 2 2 1 1 2 1,6 + Číţová 0 1 2 1 0 0,8 + Dobev 0 1 1 2 1 1 + Dolní Novosedly -1 1 0 1 0 0,2 + Drhovle 0 1 0 0 0 0,2 + Heřmaň 0 2 0 0 1 0,6 + Horosedly 2 0 1 -1 -1 0,2 + Kestřany 0 -2 1 0 0 -0,2 - Kluky 0 0 2 2 -1 0,6 + Koţlí -1 -2 -1 2 1 -0,2 - Králova Lhota 0 -1 -1 -1 -1 -0,8 - Křenovice -1 0 -1 1 -2 -0,6 - Lety -1 0 -2 0 -1 -0,8 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Veřejná Veřejná Socio- Průměr za Obec technická dopravní demografické Bydlení Rekreace Vyhodnocení obce infrastruktura infrastruktura podmínky Minice -1 0 -1 -2 -2 -1,2 - Mirotice 2 0 2 1 1 1,2 + Mirovice 0 2 0 0 -1 0,2 + Mišovice -1 -1 -2 -1 -2 -1,4 - Myslín -2 1 0 -2 -1 -0,8 - Nerestce -1 1 -1 -2 0 -0,6 - Nevězice 0 -2 -1 -2 -1 -1,2 - Olešná -1 -2 -1 1 -2 -1 - Orlík nad Vltavou 0 0 -1 1 2 0,4 + Oslov 0 -1 1 1 1 0,4 + Ostrovec 0 1 1 0 2 0,8 + Paseky 0 -1 -1 1 1 0 - Písek 2 2 1 2 2 1,8 + Podolí I -1 1 -1 1 0 0 - Probulov -1 -2 -2 -1 -1 -1,4 - Protivín 2 2 1 1 2 1,6 + Předotice 0 1 0 1 0 0,4 + Putim 2 2 1 1 2 1,6 + Rakovice 0 0 0 0 0 0 - Raţice 0 2 -2 -1 1 0 - Skály 0 1 -2 -1 0 -0,4 - Slabčice -1 -1 -2 1 0 -0,6 - Smetanova Lhota 0 1 0 -1 0 0 - Tálín 0 -1 -1 2 0 0 - Temešvár 0 0 -1 1 0 0 - Varvaţov 0 -1 -2 0 2 -0,2 - Vlastec 0 2 0 1 -1 0,4 + Vojníkov -1 -2 -1 -2 -1 -1,4 - Vráţ 0 1 -1 1 2 0,6 + Vrcovice -1 1 1 1 1 0,6 + Záhoří 0 2 2 0 -1 0,6 +

Zvíkovské Podhradí 0 -1 0 1 2 0,4 + Ţďár 0 -2 0 -1 -1 -0,8 - průměr 0,04

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka D 3 Vyhodnocení ekonomického pilíře Regionální Průměr za Obec Trh práce Daňová výtěţnost Vyhodnocení ekonomika obce Albrechtice nad Vltavou 0 0 0 0,0 - Boudy 2 0 0 0,7 + Cerhonice 2 -1 0 0,3 + Čimelice 2 1 -1 0,7 + Číţová -1 0 0 -0,3 - Dobev 1 2 -2 0,3 + Dolní Novosedly 2 0 -1 0,3 + Drhovle 0 2 0 0,7 + Heřmaň 1 2 -1 0,7 + Horosedly -1 2 1 0,7 + Kestřany -1 2 -1 0,0 - Kluky -1 2 -1 0,0 - Koţlí 1 1 2 1,3 + Králova Lhota -1 2 0 0,3 + Křenovice 1 -2 -1 -0,7 - Lety -1 -1 1 -0,3 - Minice 0 2 2 1,3 + Mirotice 2 0 -2 0,0 - Mirovice 1 1 -2 0,0 - Mišovice 1 2 1 1,3 + Myslín -2 1 0 -0,3 - Nerestce 2 -2 0 0,0 - Nevězice 2 2 1 1,7 + Olešná 2 0 0 0,7 + Orlík nad Vltavou 0 -2 -1 -1,0 - Oslov -1 2 0 0,3 + Ostrovec -1 -2 -1 -1,3 - Paseky 1 2 2 1,7 + Písek 1 2 1 1,3 + Podolí I 1 1 -2 0,0 - Probulov 2 2 2 2,0 + Protivín 0 1 -1 0,0 - Předotice 1 2 0 1,0 + Putim 2 2 -2 0,7 + Rakovice 0 2 0 0,7 + Raţice -1 2 -1 0,0 - Skály 0 2 1 1,0 + Slabčice -1 1 1 0,3 + Smetanova Lhota 1 2 0 1,0 + Tálín 1 -2 -1 -0,7 - Temešvár 2 -2 -1 -0,3 - Varvaţov 0 -2 2 0,0 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Regionální Průměr za Obec Trh práce Daňová výtěţnost Vyhodnocení ekonomika obce

Vlastec -1 -2 -1 -1,3 - Vojníkov 2 -2 2 0,7 + Vráţ 1 2 -2 0,3 + Vrcovice -1 0 -1 -0,7 - Záhoří -1 2 -2 -0,3 - Zvíkovské Podhradí 1 2 -2 0,3 + Ţďár -1 2 0 0,3 + průměr 0,3