ÚZEMNÍ PLÁN OSTROVEC K

PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav DANċK Husova 4, ý. BudČjovice 370 01, tel. 387 311 238, tel. 387 314 260, 605 277998

ÚZEMNÍ PLÁN OSTROVEC k. ú.: Horní Ostrovec, Dolní Ostrovec, DČdovice

Datum: Srpen 2013 Paré þíslo: 1

TEXTOVÁ ýÁST

PrĤzkumy a rozbory

……………………………… Ing. Arch. Jaroslav DanČk

OBSAH

1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...... 3 1.1 Hlavní cíle Ĝešení ...... 3 1.2 Zhodnocení vztahu dĜíve zpracované a schválené ÚPD...... 3 1.3 Vymezení Ĝešeného území podle katastrálních území obce a informace o území...... 3 2 ROZBOR ěEŠENÉHO ÚZEMÍ ...... 4 2.1 Posouzení dosavadního vývoje obce a ochrany hodnot území ...... 4 2.2 Dosavadní stav a vývoj funkþního uspoĜádání území ...... 7 2.3 ýlenČní území obce na plochy s rozdílným zpĤsobem využití ...... 9 2.4 Limity využití území...... 10 2.5 3Ĝehled a charakteristika námČWĤ a problémĤ k Ĝešení ...... 13 2.6 Posouzení dosavadního stavu a vývoje dopravy, obþanského a technického vybavení a nakládání s odpady...... 16 2.7 Vymezení ploch pĜípustných pro dobývání ložisek nerostĤ a ploch pro jeho technické zajištČní ...... 24 2.8 Místní územní systém ekologické stability ...... 26 2.9 Dosavadní stav zajištČní veĜejnČ prospČšných cílĤ v území ...... 27 2.10 Požadavky CO a obrany státu...... 27 2.11 Posouzení vlivu dosavadního stavu na životní prostĜedí, na zemČGČlský pĤdní fond a na pozemky urþené k plnČní funkcí lesa ...... 28 3 ýÍSELNÉ ÚDAJE DOPLĕUJÍCÍ A CHARAKTERIZUJÍCÍ DOSAVADNÍ VÝVOJ OBCE ...... 31 3.1 Demografie...... 31 4 ÚZEMNċ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE ...... 34

1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 Hlavní cíle Ĝešení Hlavním cílem územního plánu je vytvoĜit v obci Ostrovec a jejím správním území podmínky pro zdravý a spokojený život obyvatel. Schválený územní plán se stane právním podkladem pro Ĝízení výstavby v obci a jejím správním území. 3ĜedmČtem územního plánu je zejména podchycení souþasného urbanistického stavu obce s limitujícími faktory a na jejich základČ navrhnout zásady budoucího uspoĜádání v území. Je nutné stanovit zastavČné území obce. 1.2 Zhodnocení vztahu dĜíve zpracované a schválené ÚPD Pro obec Ostrovec byl vypracován územní plán sídelního útvaru Ostrovec a DČdovice (Projektový ateliér AD),Územní plán obce Ostrovec (2005, Projektový ateliér AD) a jeho následná ZmČna þ.1 (2011, Projektový ateliér AD). 1.3 Vymezení Ĝešeného území podle katastrálních území obce a informace o území ěešené území je vymezeno velikostí správního území Ostrovec, které se skládá ze tĜí katastrálních území: Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec a DČdovice.

Metodika zpracování a použité podklady Územní plán Ostrovec je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona o územním plánování a stavebním Ĝádu (dále jen stavební zákon), v platném znČní a vyhlášky þ. 135/2001 Sb., o územnČ plánovacích podkladech a územnČ plánovací dokumentaci (dále jen vyhláška), v platném znČní. Dokumentace je zpracována jako ÚP celého správního území v mČĜítku 1 : 5 000. Obsah je v souladu s požadavky stavebního zákona a navazujících vyhlášek v platném znČní. Pro zpracování byl vytvoĜen ze státního mapového díla, map katastru nemovitostí, odvozený mapový podklad v mČĜítku 1 : 5 000. Mapové podklady jsou urþeny výhradnČ pro potĜebu ÚP. Mapové podklady neobsahují rozestavČné objekty, na které již bylo vydáno stavební povolení, ani objekty které již fyzicky existují a jejich majitelé nepožádali. o zanesení do katastrálních map. Ostatní použité podklady pro vypracování ÚP: ÚAP ORP Písek, Územní plán obce Ostrovec, ZmČna þ. 1 ÚPO Ostrovec, Sþítání lidu, domĤ a bytĤ (ýSÚ 2001), Mapa ýR, turistické a cykloturistické mapy, www.ostrovec-obec.cz, geoportal, Plán rozvoje vodovodĤ a kanalizací na území Jihoþeského kraje, Zásady územního rozvoje Jihoþeského kraje.

2 ROZBOR ěEŠENÉHO ÚZEMÍ 2.1 Posouzení dosavadního vývoje obce a ochrany hodnot území

POSOUZENÍ DOSAVADNÍHO VÝVOJE OBCE Správní území obce Ostrovec se skládá z katastrálních území Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec a DČdovice s celkovou rozlohou 2056ha, v prĤPČrné výšce 383 metrĤ nad moĜem. Zástavba sídel obce Horní Ostrovec, Dolní Ostrovec a DČdovice je rostlého nepravidelného charakteru, vČtšinou menších chalup a zemČGČlských stavení podél organické sítČ cest. V sídlech se vyskytují pĤvodní vesnické statky s hospodáĜskými þástmi, které se vyznaþují v pĜevážné míĜe dvČma rovnobČžnými trakty s orientovanými štíty do ulice, které jsou propojeny zdí s vraty. UprostĜed této dispozice bývala síĖ s kuchyní, vpĜedu se svČtnicí a svČtniþkou, vzadu s komorou. Statky mají hluboké pĜedzahrádky se stromovím, rozlehlý dvĤr, který bývá vzadu uzavĜen stodolou. Za ní následují dlouhé zahrady a pĤvodnČ také polnosti. Domy byly uspoĜádány do Ĝad s mezerami mezi staveními, nebo stály samostatnČ uprostĜed luk. Budovy byly zdČné, vápnem omítnuté, stĜechy sedlové. VýplĖové prvky byly dĜevČné, truhláĜsky opracované. UspoĜádání budov kolem dvora mČlo v drsné pĜírodČ opodstatnČní: vznikl ohrazený prostor chránČný pĜed povČtrnostními vlivy. Dnes mĤžeme také ocenit soukromí a útulnost dvorĤ. Statky jsou pĜevážnČ dobĜe udržované, dĜíve necitlivČ modernizované, v souþasné dobČ však peþlivČ rekonstruované nejen chalupáĜi, ale i trvale žijícími obyvateli.

Sídlo Horní Ostrovec je osada „mladá“, pĜihlédne-li se ke skuteþnosti, že vČtšina vesnických osad v kraji je pĤvodu staroslovanského. První chalupy zde byly vystavČny až na sklonku tĜicetileté války. Název Horní Ostrovec se zaþal užívat až mnohem pozdČji, v polovinČ 18. století. Dolní Ostrovec je o nČkolik století starší. Podle nejstarších nalezených záznamĤ z roku 1642 byl prvním historicky dokázaným obyvatelem Horního Ostrovce hajný Jan Jiruš. V té dobČ se zde na pasekách a vykluþených místech zaþali usazovat poddaní z Písecka. Novému osídlování nepĜáli tehdejší majitelé þimelického panství Plotové z KonaĜin, kteĜí si þinili právo na celou severní oblast píseckých lesĤ. To vedlo k ĜadČ stížností, sporĤ a konfliktĤ. Kolem roku 1670 už muselo být v Horním Ostrovci vystavČno vČtší množství chalup, z nichž jsou známa i nČkterá jména „osedlých“ – Jiruš, Krajíc, ŠindeláĜ a BeþváĜ. Písecká vrchnost však v nich spatĜovala stále jen samotáĜe a nikoli organizovanou obec a trvalo témČĜ sto let, než se jí skuteþQČ stala.

Historická mapa 1836 - 52

ROZBOR PěÍRODNÍCH HODNOT Ochrana pĜírody Do Ĝešeného území zasahuje soustava Natura 2000 – Ptaþí oblast PO CZ0311034 Údolí Otavy a Vltavy, pĜírodní rezervace PR DČdovické stránČ, PR Krkavþina a pĜírodní památka PP V Obouch. Dále se v Ĝešeném území vyskytuje QČkolik významných krajinných prvkĤ.

V Ĝešeném území se nacházejí zvlášĢ chránČná území. PĜírodní rezervace DČdovické stránČ a PĜírodní památka V Obouch, a þásteþQČ sem zasahuje pĜírodní rezervace Krkavþina. Do k. ú DČdovice zasahuje pĜírodní rezervace Krkavþina. Krkavþina se nachází v severovýchodnČ od DČdovic na pravém bĜehu Otavy, kde Ĝeka již tvoĜí vodní plochu Orlické pĜehrady. Do Ĝešeného území zasahuje plochou 0,99 hektaru. Pro pĜístup je potĜebné dorazit od obce Oslov, jelikož jak DČdovice, tak i Ostrovec se nachází na opaþném EĜehu Ĝeky Otavy. PĜedmČtem ochrany jsou skalnaté stránČ. V jižní þásti protíná území pĜtþná rokle s periodickým vodním tokem. Krkavþina je pĜírodní rezervace chránČná z dĤvodu pĜítomnosti reliktního boru s výskytem medvČdice lékaĜské ChránČny jsou 110 až 200 let staré porosty blízké pĤvodnímu lesu rostoucí na tČžko pĜístupných skalách þnících nad Ĝekou. Vyjma zmiĖované hojné medvČdice lékaĜské se zde ojedinČle vyskytuje též mČsíþnice vytrvalá Ĝadící se mezi vzácnČjší druhy vyžadující pozornost a Ĝídce i jestĜábník bledý. Dle pozorování je patrné, že zde pravidelnČ hnízdní výr velký.

V k. ú DČdovice, 400m jihovýchodnČ od DČdovic, se na výmČĜe 11,42 ha nachází pĜírodní rezervace DČdovické stránČ, která je chránČná z dĤvodĤ výskytu dubohabrového porostu s bohatou kvČtenou na granitovém podkladu. Rezervace je SĜístupná po polní cestČ, která vede z DČdovic smČrem k Ĝece.

V k. ú DČdovice, Horní Ostrovec a Dolní Ostrovec, jihovýchodnČ od obce Dolní Ostrovec, kde kopíruje pĜirozený tok Ĝeky Lomnice, leží pĜírodní památka V Obouch, která má plochu 5,14 ha. ChránČné území je tvoĜeno pĜevážnČ SĜirozeným balvanitým ĜHþištČm s velkým množstvím peĜejí. Kolem koryta se nachází Ĝtþní niva, na které rostou charakteristiþtí zástupci lužního lesa typu ptaþincových olšin Stellario-Alnetum glutinosae s pestrou skladbou dĜevin a bylin poskytující vhodné hnízdištČ pro celou Ĝadu zástupcĤ aviofauny. Na území pĜírodní památky se vyskytují dvČ ohrožené rostliny, a to omČj pestrý (Aconitum variegatum) a lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Ze zvláštČ chránČných živoþichĤ zde stále žije vydra Ĝtþní (Lutra lutra), ještČrka obecná (Lacerta agilis) a za potravou sem zalétá þáp þerný (Ciconia nigra). Území je volnČ pĜístupné díky dvojici starých neudržovaných lesních cest, vedoucích po obou bĜezích.

Natura 2000 – Ptaþí oblast PO CZ0311034 Údolí Otavy a Vltavy. PĜedmČtem ochrany je kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a výr velký (Bubo bubo). Prioritním druhem oblasti je výr velký, který hnízdí hlavnČ ve skalnatých, kaĖonovitých údolí Ĝek. KromČ toho jsou nepravidelnČ nalézána hnízda i na vhodných místech v lesních komplexech. Stav populace je stabilní. Druhým chránČným druhem je kilíšek nejmenší, který je vázán na rozlehlejší starší lesní komplexy s dostateþnou nabýdkou dutin. DĤležitá je pĜítomnost pasek þi rozhraní mezi porosty rĤzného vČku a také podrostu mladších stromĤ a keĜĤ. V oblasti hnízdí rovnČž menší populace sýrce rousnatého (Aegolius funereus). Z dravcĤ jsou na území souvislých lesních porostĤ plošnČ rozšíĜení jestĜáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus), kánČ lesní (Buteo buteo) a vþelojed lesní (Pernis apivorus). Díky vhodným hnízdním pĜíležitostem a dostatku potravy na Ĝekách i okolních rybnících je v posledních letech pravdČpodobné i hnízdČní orla moĜského (Haliaeetus albicilla). Ve starších lesích je bČžný datel þerný (Dryocopus martius), ve zbytcích listnatých lesĤ vyšších YČkových kategorií hnízdí strakapoud prostĜední (Dendrocopos medius) a žluna šedá (Picus canus). Významným lesním druhem je þáp þerný (Ciconia nigra). Dále druhy vázané na dostatek starších stromĤ s hnízdními dutinami, jako je lejsek bČlokrký (Ficedula albicollis)þi lejsek malý (Ficedula parva).

Významné kirajinné prvky. V Ĝešeném území se vyskytuje nČkolik významných krajinných prvkĤ.

ÚSES: Územní systém ekologické stability (ÚSES) je krajinotvorný program, jehož úkolem je zvýšení ekologické stability od nejmenších celkĤ až po celoevropské sítČ. Územní systém ekologické stability je vzájemnČ propojený soubor SĜirozených i pozmČQČných, avšak pĜírodČ blízkých ekosystémĤ, které udržují pĜírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémĤ a jejich vzájemných vazeb. Nachází se na území obce Ostrovec lokální, regionální a nadregionální biokoridory a biocentra. Biocentrum je þást krajiny s jedním nebo více biotopy, která umožĖuje trvalou existenci pĜirozeného ekosystému. Jinými slovy, je to je geograficky vymezená oblast, která vhodným stavem pĜírodních podmínek umožĖuje existenci SĜirozených (tedy v podstatČ pĤvodních) živoþišných a rostlinných spoleþenstev. Biocentrum musí mít urþitou velikost,

6 aby umožnilo trvalou existenci tohoto ekosystému. Území biocenter jsou nezastavitelná území, kde obecnČ není žádoucí povolovat nové stavby, mČnit využití území, tČžit nerosty a humolity, provádČt terénní a vodohospodáĜské úpravy, PČnit dochované pĜírodní prostĜedí, vnášet nepĤvodní druhy, používat chemické prostĜedky, poĜádat hromadné sportovní, turistické a jiné akce. Biokoridor je lineární úsek krajiny, který umožĖuje migraci organismĤ mezi jednotlivými biocentry. S nimi dohromady tvoĜí územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES). Území biokoridoru nemusí umožĖovat rozhodující þásti organismĤ trvalou nebo doþasnou existenci, slouží pĜedevším k migraci mezi biocentry. Území biokoridorĤ není vhodné vytváĜet neprĤchodné migraþní pĜekážky (oplocení velkých ploch, liniové stavby apod.), je zde možno po konzultaci s MŽP povolovat a umisĢovat stavby, mČnit zpĤsob využití území, povolovat terénní a vodohospodáĜské úpravy, zmČnu souþasné skladby a ploch kultur, omezenČ používat chemické prostĜedky a intenzivní technologie. V Ĝešeném území se nachází nadregionální biokoridory a biocentra, regionální biokoridory, lokální biokoridory a biocentra, interakþní prvky. V Ĝešeném území se vyskytují zemČGČlské pĤdy s II. tĜídou ochrany zemČGČlského pĤdního fondu. V Ĝešeném území se nachází významný krajinný prvky. Tyto prvky vytváĜí ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou þást krajiny, utváĜí její typický vzhled nebo pĜispívá k udržení její stability. viz text v kap. 2.8 Místní územní systém ekologické stability

ROZBOR KULTURNÍCH HODNOT

Kulturní hodnoty jsou v sídlech zastoupeny typickou zástavbou vesnického charakteru. Tyto objekty se pĜevážnČ vyskytují v historickém jádru sídel, které nemá statut kulturní památky. Obsahuje však celou Ĝadu pozoruhodných dČl lidové architektury. PamČtihodnosti: - kaple se zvoniþkou zasvČcená svatému Janu Nepomuckému v Dolním Ostrovci - Soubor roubených usedlostí a chalup, které mohou pocházet až z 18. století Dolní Ostrovec þ.p.3,4,18,20,22,24,25,26,50,52,57,58,59 - Kaple osmibokého pĤdorysu v Horním Ostrovci, pĜed kaplí se nachází litinový kĜíž na kamenném podstavci. - Památník padlým v I. svČtové válce a II. svČtové válce v Horním Ostrovci, vedle památníku se nachází kĜíž. - Soubor roubených domĤ a staveb v Horním Ostrovci þ.p. 17,18,20,23 - .Ĝíž u komunikace na Varvažov za obcí. - Návesní kaple v obci DČdovice, na které je umístČna pamČtní deska na poþest padlým obþanĤm v I. svČtové válce. Kaple je zasvČcena PannČ Marii. Je z 2. pol. 19. století. - V lese poblíž DČdovic, smČrem k nedalekému Jistci, k chatové osadČ Lísek, u cyklostezky se nachází kaple. Tato kaple zasvČcená PannČ Marii. - .Ĝíž v ohrádce u silnice vedoucí do DČdovic. - U kaple v DČdovicích se nachází kĜíž. - Vyhlídka Na rybárnČ nedaleko od DČdovic

PamátkovČ chránČné objekty Ochrana kulturních památek je zpracována ve spolupráci s Památkovým ústavem v Praze. V ÚP je respektován zákon „O státní památkové péþi “. V Ĝešeném území se nachází nemovité kulturní památky. Jejich výþet je uveden v kapitole 2.4 limity využití území.

Archeologické lokality V Ĝešeném území se nachází lokality s archeologickými nálezy. Má-li se provádČt stavební þinnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby pĜípravy stavby povinni tento zámČr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu a oprávnČné organizaci provést na dotþeném území záchranný archeologický výzkum viz. zákon þ. 20/1987 Sb. o státní památkové péþi, ve znČní pozdČjších zmČn. Pro pĜípadné archeologické nálezy platí ohlašovací povinnost podle zákona o státní památkové péþi.

ROZBOR ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT Zástavba sídel obce Horní Ostrovec, Dolní Ostrovec a DČdovice je rostlého nepravidelného charakteru, vČtšinou menších chalup a zemČGČlských stavení podél organické sítČ cest. V sídle Ostrovec na pravém bĜehu Lomnice se nachází urbanisticky hodnotná þást, kterou tvoĜí budovy okolo návsi, SĤvodní selská stavení a kapliþka na návsi. V sídle DČdovice tvoĜí urbanisticky hodnotnou þást celá pĤvodní zástavba. Na území obce Ostrovec zasahuje region lidové architektury Písecko – ýimelicko. V regionu pĜevládá klasicistní lidová architektura, pro kterou jsou typické polovalbové stĜechy.

ROZBOR CIVILIZAýNÍCH HODNOT

Za civilizaþní hodnotu se dá považovat v podstatČ celé souþasnČ zastavČné území sídel, které zahrnuje prostor stavebních parcel (zastavČných ploch a dvorĤ) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží úþelu, pro který byly stavby zaĜízeny. Dále se jedná se o hodnoty území spoþívající v jeho vybavení dopravní a technickou infrastrukturou. ěešené území je zásobované elektrickou energií z nČkolika trafostanic napájených ze sítČ VN 22kV a pitnou vodou z vodovodu a ze soukromých domovních studní. Zdrojem požární vody sídel jsou blízké vodní plochy. Dále se zde nachází kanalizace, elektronické komunikaþní zaĜízení, radioreléové trasy, komunikaþní kabely, a odvodĖovací zaĜízení. Správním územím prochází železnice, silnice II. a III. tĜídy, které jsou doplnČné o síĢ místních komunikací, turistické a cykloturistické trasy. Výkres zámČUĤ na provedení zmČn v území a komplexnČ urbanistický rozbor zahrnuje zámČry dalšího rozvoje sídel. Jedná se to zejména o plochy pro bydlení, obþanskou vybavenost, rekreaci, výrobu a skladování a technickou infrastrukturu. Tento zámČr vytváĜí dostateþné pĜedpoklady pro zachování a rozvoj civilizaþních hodnot. 2.2 Dosavadní stav a vývoj funkþního uspoĜádání území

ŠIRŠÍ VZTAHY ŠIRŠÍ VZTAHY Správní území obce Ostrovec leží v Jihoþeském kraji, v okrese Písek. Sousední katastrální území: Vráž u Písku (obec Vráž), Louka nad Otavou (obec Vojníkov), Tukleky u Oslova (obec Oslov), Oslov, Zbonín (obec Varvažov), Varvažov, Smetanova Lhota, Cerhonice. Krajina Ĝešeného území má vedle pĜírodních hodnot velice malebný ráz a tím i vysokou estetickou hodnotu. Na jihovýchodní hranici je území obklopeno vodními plochami Orlické nádrže a celé území se vyznaþuje pĜedevším velkým zastoupením lesĤ v nadregionálním biocentru DČdovické stránČ a dalšími pĜírodními hodnotami v chránČných územích. Z tČchto dĤvodĤ je území vyhledávané a využívané pro rekreaci i pro turistiku a cykloturistiku. Dobré dopravní propojení s okolními sídly umožĖuje rozvoj bydlení. Tyto plochy je však nezbytné situovat v návaznosti na urbanizované území tak, aby byla maximálnČ chránČná nadprĤPČrnČ kvalitní volná krajina. AdministrativnČ patĜí obec Ostrovec do okresu Písek. Funkci povČĜeného obecního úĜadu pro obec Ostrovec vykonává PČsto Písek, jeho odbory plní též funkce povČĜených orgánĤ státní správy na úseku výstavby a územního plánování. Na dopravní a technickou infrastrukturu z hlediska širších vztahĤ nebude mít ÚP Ostrovec žádný negativní dopad z GĤvodu malého zatížení. V obci je dobrá obþanská vybavenost, je zde zastoupena pohostinstvím, prodejnou smíšeného zboží, sportovištČm, knihovnou, poštou a mateĜskou školou. DČti školního vČku dojíždČjí do školy vzdálené nČkolik kilometrĤ do mČsta Mirotice, kde je zastoupena i vyšší obþanská vybavenost. Dostupnost Ĝešeného území Ostrovec je SĜedevším individuální nebo vlakovou a linkovou autobusovou dopravou. Z hlediska dopravy prochází Ĝešeným územím obce silnice II/121,III/1219, III/1218, III/12110, III/12112 a železnice - traĢový úsek þ. 200. Obec se v posledních letech nepatrnČ rozrĤstá a úpravy k lepšímu se v mnoha pĜípadech týkají i starého bytového fondu. Požadavky na územní rozvoj trvají. Roste zájem o bydlení v kvalitním prostĜedí s dobrou dopravní dostupností. Z hlediska Ĝešení vzájemných vztahĤ sousedících obcí je ÚP respektován a je zajištČna návaznost dopravních a inženýrských sítí a prvkĤ ÚSES. ÚSES obce Ostrovec navazuje a je v souladu s územnČ plánovací dokumentací sousedních obcí a to:

NRBC 25 navazuje na ÚSES (NRBC 25) ve správním území obce Vráž. NRBC 25 navazuje na ÚSES (NRBC 25) ve správním území obce Vojníkov. NRBC 25 navazuje na ÚSES (NRBC 25) ve správním území obce Varvažov. LBC 93 navazuje na ÚSES (LBC 93) ve správním území obce Cerhonice. LBC 103 navazuje na ÚSES (LBC 103) ve správním území obce Cerhonice. LBK 120 navazuje na ÚSES (LBK 13) ve správním území obce Smetanova Lhota.

LBK 126 navazuje na ÚSES (LBK 126) ve správním území obce Cerhonice. LBK 129 navazuje na ÚSES (LBK 129) ve správním území obce Cerhonice. LBK 131 navazuje na ÚSES (LBK 131) ve správním území obce Cerhonice. RBK 306 navazuje na ÚSES (RBK 108) ve správním území obce Varvažov. RBK 306 navazuje na ÚSES (RBK 2) ve správním území obce Smetanova Lhota.

3Ĝi zpracování ÚP Ostrovec bylo zjištČno, že lokální biocentrum LBC 82 nemá návaznost na ÚPO Varvažov. 3Ĝi zpracování ÚP Ostrovec bylo zjištČno, že lokální biokoridor LBK 131 nemá návaznost na ÚPO Vráž.

URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ OBCE

Horní Ostrovec Osu zástavby sídla tvoĜí silnice III. tĜídy, která je oboustrannČ obestavČná objekty spíše vesnického charakteru, vpĜedu obytné stavení, vzadu hospodáĜská þást s vČtšími pozemky. NejvČtší plochou zástavby sídla je areál zemČGČlské živoþišné výroby, který je situován stranou od obytné þásti severozápadnČ za silnicí III. tĜídy smČrem k lesu. Dolní Ostrovec Charakterizujícím prvkem sídla je protékající Ĝeka Lomnice, kolem níž jsou soustĜedČny stávající plochy sportu. Sídlem vede trasa silnice III. tĜídy, na níž se napojuje síĢ místních komunikací. Tento komunikaþní skelet je obestavČn starší vesnickou zástavbou prolínající se s novČjší zástavbou rodinných domĤ, které je možné nalézt spíše v okrajových þástech sídla. Ve stĜední þásti sídla se objevují domy již mČstského charakteru, domy bytové a vČtší objekt obþanského vybavení využívaný ke kulturnČ spoleþenským úþelĤm. 'Čdovice Území sídla DČdovice je obklopené nadregionálním biocentrem evropského významu DČdovické stránČ, což ovlivĖuje rozvoj sídla tak, že nebudou povolovány stavby s provozy negativnČ pĤsobícími na okolní pĜírodu. Rozvoj sídla lze SĜedpokládat pĜedevším v oblasti bydlení. Sídlem prochází místní zpevnČná komunikace, která je obestavČná tradiþními vesnickými domy do ulice obytné, vzadu hospodáĜské stavení s vČtším pozemkem. SmČrem k Ĝece OtavČ jsou plochy a objekty rekreace.

V sídlech Horní Ostrovec a Dolní Ostrovec pĜevažuje funkce bydlení se zastoupením funkce obþanského vybavení a funkce výroby. V sídle DČdovice pĜevažuje funkce bydlení. JižnČ od sídla DČdovice se nachází zastoupení funkce rekreace. Z hlediska významu funkce obce ve struktuĜe osídlení, pĜíznivým pomČUĤm pro rekreaci a cestovní ruch a vzhledem k zachovalému pĜírodnímu prostĜedí, má správní území Ostrovec pĜedpoklady ke stabilizaci, popĜ. pĜírĤstek trvale bydlících obyvatel.

POŽADAVKY NA URBANISTICKOU KONCEPCI A ROZVOJ

Za základní požadavky na urbanistickou koncepci a rozvoj je pro ÚP Ostrovec považováno: - dodržování základního principu urbanistické koncepce - celkového funkþního a prostorového uspoĜádání stávající i nové zástavby, zachování relativní celistvosti a kompaktnosti sídel. - navrhovaná výstavba bude uskuteþĖována s dĤrazem na zaþlenČní navrhované zástavby ke stávajícímu charakteru obce. - návrh rozvojových možností bude vycházet z rozboru souþasného využívání území, problémové analýzy a v neposlední ĜadČ z pĜedstav obyvatel o budoucnosti jejich obce.

Stavební stav sídla Lze celkovČ zhodnotit u obytných budov jako prĤPČrný, s þástí ménČ udržovaných hospodáĜských budov, dĜíve stájí a stodol. Tyto objekty dotváĜejí architektonický charakter sídla, mají však dnes minimální využití, jejich údržba je nákladná.

Výšková hladina zástavby a prostorová struktura Výšková hladina zástavby a prostorová struktura jednotlivých sídel je v souþasné dobČ pĜevážnČ 1 podlažní, 1 podlažní s podkrovím, výjimeþQČ 2 podlažní. Urbanistický rozbor v Ĝešeném území obce Ostrovec þlení plochy na: stabilizované - jedná se o stávající zástavbu, kde jsou umožnČny pĜestavby, rekonstrukce, modernizace a dostavby transformaþní - jedná se o plochy zastavČné s navrženými zásadními zmČnami funkþního nebo prostorového uspoĜádání rozvojové - zámČry pro novou výstavbu

2.3 ýlenČní území obce na plochy s rozdílným zpĤsobem využití Funkþní struktura opouští pĜekonané principy funkþního zónování sídel (zóna bydlení, obchody a služby a podnikání) a vychází z prolínání tČchto hlavních funkcí v zájmu oživení sídel. V grafické þásti jsou jednotlivé plochy rozlišeny barvou, která upĜesĖuje typ zpĤsobu využití. Stabilizované plochy v Ĝešeném území obce Ostrovec: Plochy bydlení Plochy rekreace Plochy obþanského vybavení Plochy veĜejných prostranství Plochy dopravní infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy výroby a skladování Plochy vodní a vodohospodáĜské Plochy zemČGČlské Plochy lesní Plochy pĜírodní Plochy smíšené nezastavČného území Plochy specifické Plochy tČžby nerostĤ

BYDLENÍ ZastavČné plochy v Ĝešeném území se využívají pĜevážnČ jako plochy pro bydlení v rodinných a bytových domech. PĜi realizaci výstavby bytĤ je tĜeba klást dĤraz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu, využívání vnitĜních rezerv zastavČných þástí. V rámci výstavby soukromých obytných objektĤ je nutno podporovat možnost zĜizování prostorĤ pro obþanskou vybavenost, která nenaruší okolní bydlení. V prĤzkumech a rozborech je uvažováno s možnou rekonstrukcí a pĜestavbou, pĜípadnČ dostavbou tČchto objektĤ.

PLOCHY REKREACE Plochy rekreace zahrnují zpravidla pozemky staveb pro rodinou rekreaci, pozemky dalších staveb a zaĜízení, které souvisejí a jsou sluþitelné s rekreací, napĜ. veĜejných prostranství, obþanského vybavení, veĜejných táboĜišĢ, pĜírodních koupališĢ, rekreaþních luk, hĜišĢ, apod., a dalších pozemkĤ související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostĜedí ve vymezené ploše a jsou sluþitelné a rekreaþními aktivitami. Plochy rekrace se nacházejí severovýchodním smČrem od obce Horní Ostrovec, jižnČ od Dolního Ostrovce a jižnČ od DČdovic, zejména v blízkosti Otavy a Lomnice.

PLOCHY OBýANSKÉHO VYBAVENÍ Plochy obþanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a zaĜízení obþanského vybavení pro vzdČlávání a výchovu, sociální služby, péþe o rodinu, zdravotní služby, kultury, veĜejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zaĜízení pro obchodní prodej, tČlovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vČdu a výzkum a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veĜejných prostranství. PotĜeby základní obþanské vybavenosti jsou uspokojovány v obci Horní Ostrovec. V obci Ostrovec se nachází zaĜízení pro vzdČlání a výchovu (mateĜská škola), zaĜízení veĜejné správy (ÚĜad obce Ostrovec, pošta), sakrální stavby (kapliþky, boží muka), obchod a restaurace. Spojení je zajišĢováno autobusy a osobní automobilovou dopravou, v Dolním Ostrovci je vlaková zastávka.

PLOCHY VEěEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Plochy veĜejného prostranství zahrnují zpravidla pozemky jednotlivých druhĤ veĜejných prostranství napĜ.: travnaté ostrĤvky, proluky þi aleje v zastavČném území sídel, zpevnČné a nezpevnČné místní komunikace v sídlech, apod. a další

10 související dopravní a technické infrastruktury a obþanského vybavení, sluþitelné s úþelem veĜejného prostranství napĜ.: drobnou architekturu a uliþní mobiliáĜ, pomníky, drobné stavby informaþního charakteru (mapy, poutaþe, vývČsky), apod. Plochy veĜejného prostranství se nacházejí v zastavČném území jednotlivých sídel.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Plochy dopravy zahrnují železniþní a silniþní pozemky silnic II. a III. tĜídy a místních komunikací vþetnČ pozemkĤ, na kterých jsou umístČny souþásti, napĜ.: násypy, záĜezy, opČrné zdi, mosty a doprovodné a izolaþní zelenČ, a dále pozemky staveb dopravních zaĜízení a dopravního vybavení, napĜ.: vlaková nádraží, terminály, odstavná stání, hromadné a Ĝadové garáže a odstavné a parkovací plochy, apod.

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména pozemky vedení, staveb a s nimi provoznČ související zaĜízení technického vybavení, napĜ.: vodovodĤ, vodojemĤ, kanalizace, þistíren odpadních vod, staveb a zaĜízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení, komunikaþních vedení veĜejné komunikaþní sítČ, apod. Souþástí tČchto ploch mohou být i pozemky související dopravní infrastruktury.

PLOCHA VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Plochy výroby a skladování zahrnují zpravidla pozemky staveb a zaĜízení pro výrobu a skladování, napĜ.: strojírenství, skladové areály, pozemky zemČGČlských staveb, pozemky staveb vþetnČ souvisejícího zaĜízení pro fotovoltaické elektrárny, pozemky veĜejné infrastruktury, apod., pozemky související dopravní a technické infrastruktury.

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁěSKÉ Plochy vodní a vodohospodáĜské zahrnují pozemky vodních plochy, koryt vodních tokĤ a jiné další pozemky urþené pro pĜevažující vodohospodáĜské využití. Plochy vodní a vodohospodáĜské se vyskytují v celém správním území obce Ostrovec.

PLOCHY ZEMċ'ċLSKÉ Plochy zemČGČlské zahrnují zpravidla pozemky zemČGČlského pĤdního fondu, napĜ.: pozemky pastvin, luk a orné pĤdy, pozemky staveb, zaĜízení a jiných opatĜení pro zemČGČlství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. ZemČGČlské plochy procházejí celým správním územím obce Ostrovec.

PLOCHY LESNÍ Plochy lesní zahrnují zejména pozemky urþené k plnČní funkcí lesa, pozemky staveb a zaĜízení lesního hospodáĜství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Plochy lesní procházejí celým správním územím obce Ostrovec.

PLOCHY PěÍRODNÍ Plochy pĜírodní zahrnují zpravidla pozemky zvláštČ chránČných území, vþetnČ pozemkĤ smluvnČ chránČných, pozemky biocenter a výjimeþQČ pozemky související dopravní a technické infrastruktury.

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVċNÉHO ÚZEMÍ Plochy smíšené nezastavČného území zahrnují zpravidla pozemky urþené k plnČní funkcí lesa, pozemky zemČGČlského SĤdního fondu, pĜípadnČ pozemky vodních ploch a koryt vodních tokĤ bez rozlišení pĜevažujícího zpĤsobu využití. Lze zahrnout i pozemky pĜirozených a pĜírodČ blízkých ekosystémĤ, funkþních biokoridorĤ a pozemky související dopravní a technické infrastruktury.

PLOCHY SPECIFICKÉ V k. ú Horní Ostrovec se nachází plochy specifické – vojenský areál.

PLOCHY TċŽBY NEROSTģ V k. ú DČdovice poblíž sídla Jistec se nachází plochy tČžby.

2.4 Limity využití území

VSTUPNÍ LIMITY

Veškerá ochranná pásma jsou zakreslena ve Výkrese limitĤ využití území a v Komplexním urbanistickém rozboru.

VODNÍ TOKY A PLOCHY Významný krajinný prvek. Podél vodoteþí bude zachován pĜístupný pruh pozemkĤ v dostateþné šíĜce od bĜehové hrany, pro potĜebu provádČní údržby vegetace. Pravidelnou údržbou kolem vodních tokĤ dojde ke zvyšování retenþní schopnosti území. Pro výkon správy významných vodních tokĤ Lomnice a Skalice je nutné ponechat podél tČchto vodních tokĤ volný manipulaþní pruh šíĜky do 8,0 m od bĜehové hrany dle § 49 odst. 3) písm. b) zákona þ. 254/2001 Sb., o vodách a o zmČQČ nČkterých zákonĤ (vodní zákon).

PLOCHY LESNÍ Významný krajinný prvek.

OCHRANNÉ PÁSMO SILNICE A DRÁHY ěešeným územím prochází silnice II a III. tĜídy a železnice. Ochranné pásmo silnice II. a III. tĜídy þiní 15m na obČ strany od osy silnice nebo pĜilehlého jízdního pásu v nezastavČném území. Ochranné pásmo železnice þiní 60 m na obČ strany od osy krajní koleje.

VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA Do území Ĝešeného ÚP Ostrovec zasahuje vzdálenost 50 m od okraje lesa.

ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ V Ĝešeném území se nachází stanovená záplavová území a aktivní zóna záplavového území. Je stanovená hranice záplavové území Q100 a aktivní na Ĝekách Lomnici, Skalici a OtavČ, které protéká Ĝešeným územím, na Ĝece OtavČ je stanovena navíc hranice zvláštní povodnČ. Veškeré nové stavby v hranici záplavy musí být Ĝešeny technicky tak, aby nebyly ohroženy pĜípadnými záplavami a souþasnČ aby nezhoršovaly prĤtokové pomČry v Ĝešeném profilu toku, a musí být odsouhlaseny se správci povodí. Na stávající plochy pro bydlení, na které zasahují záplavová území, nebudou umisĢovány nové objekty. V rámci protipovodĖových opatĜení se na Lomnici v zastavČném území obce navrhuje zvýšení bĜehĤ (na levém bĜehu od mostu navýšení již zvýšeného bĜehu).

CHRÁNċNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ V k. ú DČdovice se nachází chránČné ložiskové území.

OBJEKT DģLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU V Ĝešeném území se nachází objekt dĤležitý pro obranu státu.

OCHRANNÁ PÁSMA TELEKOMUNIKAýNÍCH ZAěÍZENÍ V Ĝešeném území prochází optický telekomunikaþní kabel. K ochranČ telekomunikaþních zaĜízení se zĜizují ochranná pásma podle zákona þ.151/2000 Sb., § 92. Ochranné pásmo podzemních telekomunikaþních vedení þiní 1,5 m po obou stranách krajního podzemního vedení. V OP podzemních telekomunikaþních vedení je zakázáno: - provádČt bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce, zĜizovat stavby þi umísĢovat konstrukce nebo jiná podobná zaĜízení a provádČt þinnosti, které by znesnadĖovaly pĜístup k podzemnímu telekomunikaþnímu vedení, vysazovat trvalé porosty. Ochranná pásma ostatních telekomunikaþních zaĜízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ochranná pásma nadzemních telekomunikaþních vedení vznikají dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního pĜedpisu (zákon þ. 50/76 Sb., ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ) a je v nich zakázáno zĜizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísĢovat jeĜáby, vysazovat porosty, zĜizovat vysokofrekvenþní zaĜízení anebo jinak zpĤsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení.

OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÉHO VEDENÍ 3Ĝi rekonstrukci sítí nebo výstavbČ nových tras vedení VN a TS je nutné soustĜedit liniové prvky krajiny tak, aby nedocházelo ke stĜetĤm zpĤsobu využívání ploch (ochranná pásma jednotlivých zaĜízení, omezení þinností nebo plánované výstavby apod.). Tento požadavek je nutno respektovat i u podzemních inženýrských sítí ve smyslu ýSN 73 6005. 3Ĝi plánování nové výstavby, eventuálnČ pĜi provádČní rĤzných stavebnČ montážních nebo zemních prací je nutné respektovat v prostoru stávajících i novČ navrhovaných tras energetických vedení a zaĜízení jejich ochranná pásma. Uživatel území v blízkosti energetických venkovních vedení je omezován ve své þinnosti ochrannými pásmy. Jsou dána

12 novelizovaným Energetickým zákonem nabývajícím úþinnosti dne 1. 1. 2001. Pro informaci uvádíme šíĜky ochranných pásem vedení. Vzdálenost se vždy poþítá od kolmého prĤPČtu krajního vodiþe. U stávajících el. zaĜízení, vybudovaných pĜed úþinností tohoto zákona, zĤstávají pĤvodní ochranná pásma: 22 kV = 10 m. VN: od 1kV do 35kV vþetnČ 1. vodiþe bez izolace - 7 m, od 1kV do 35kV vþetnČ 2. vodiþe s izolací základní - 2 m, od 1kV do 35kV vþetnČ 3. závČsná kabel. vedení - 1 m. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektĜiny a elektrické stanice je zakázáno: - zĜizovat bez souhlasu vlastníka tČchto zaĜízení stavby þi umisĢovat konstrukce a jiná podobná zaĜízení, jakož i uskladĖovat výbušné a hoĜlavé látky, - provádČt þinnosti ohrožující spolehlivost a bezpeþnost provozu tČchto zaĜízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob, - provádČt bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, - provádČt þinnosti, které by znemožĖovaly nebo podstatnČ znesnadĖovaly pĜístup k tČmto zaĜízením. V ochranném pásmu nadzemního vedení je dále zakázáno: - vysazovat chmelnice a nechat rĤst porosty nad výšku 3 m. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno: - vysazovat trvalé porosty a pĜejíždČt vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: - u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napČtím vČtším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení þi vnČjšího líce obvodového zdiva, - u stožárových elektrických stanic s pĜevodem napČtí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveĖ nízkého napČtí 7 m, u stanic budovaných do 31. 12. 1994 - 10 m, - u kompaktních a zdČných elektrických stanic s pĜevodem napČtí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveĖ nízkého napČtí 2 m, - u vestavných elektrických stanic 1 m od obestavČní. Písemný souhlas s þinností v ochranném pásmu, pĜípadnČ výjimky z velikosti ochranného pásma, udČluje pĜíslušný provozovatel distribuþní þi pĜenosové soustavy v pĜípadech pokud to technické a bezpeþnostní podmínky dovolují. Prostor ochranného pásma je urþen k zabezpeþení plynulého provozu energetického díla a k zajištČní bezpeþnosti osob a majetku. Tato zákonem stanovená OP energetických dČl nelze uplatĖovat z hlediska záboru pĤdního fondu, ale pouze jako omezující faktor z hlediska výstavby a nČkterých þinností podle Energetického zákona a navazujících pĜedpisĤ. Ochranná pásma stanovená podle dĜívČjších pĜedpisĤ, vþ. udČlených výjimek z ustanovení o ochranných pásmech, ]Ĥstávají zachována i po dobČ úþinnosti tohoto zákona (viz. § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících elektrických zaĜízení je nutno respektovat dĜívČjší vymezení OP.

OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODNÍCH ěADģ A KANALIZAýNÍCH STOK Podle Zákona 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veĜejnou potĜebu a o zmČQČ nČkterých zákonĤ (zákon o vodovodech a kanalizacích) platí § 23 Ochranná pásma vodovodních ĜadĤ a kanalizaþních stok. K bezprostĜední ochranČ vodovodních ĜadĤ a kanalizaþních stok pĜed poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních ĜadĤ a kanalizaþních stok (dále jen "ochranná pásma"). Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostĜední blízkosti vodovodních ĜadĤ a kanalizaþních stok urþený k zajištČní jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojĤ podle zvláštního zákona 26) tímto nejsou dotþena. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnČjšího líce stČny potrubí nebo kanalizaþní stoky na každou stranu. a) - u vodovodních ĜadĤ a kanalizaþních stok do prĤPČru 500 mm vþetnČ - 1,5 m, b) - u vodovodních ĜadĤ a kanalizaþních stok nad prĤPČr 500 mm - 2,5 m, c) - u vodovodních ĜadĤ nebo kanalizaþních stok o prĤPČru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce vČtší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnČjšího líce zvyšují o 1,0 m.

OCHRANNÉ PÁSMO ZDROJE V Ĝešeném území se nachází ochranná pásma vodních zdrojĤ I. a II. stupnČ. OP I. a II. stupnČ vodních zdrojĤ se nachází západnČ od sídel Horní a Dolní Ostrovec. JihozápadnČ od sídla Dolní Ostrovec se nachází OP I. stupnČ vodního zdroje.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY UmístČní prvkĤ ÚSES zobrazuje grafická þást. Bližší popis je uveden v tabulkové þásti. Zpracování místního územního systému ekologické stability (místního ÚSES) je nástrojem s vysokým právním zabezpeþením. Je povinným územnČ plánovacím podkladem. Zapracování do územního plánu je ÚSES v území trvale fixován.

NATURA 2000 – PTAýÍ OBLAST PO CZ0311034 ÚDOLÍ OTAVY A VLTAVY V Ĝešeném území se nachází NATURA 2000 – ptaþí oblast (Údolí Otavy a Vltavy).

3ěÍRODNÍ REZRVACE A PAMÁTKA

V Ĝešeném území se nachází pĜírodní rezervace (DČdovické stránČ), pĜírodní památka (V Obouch) a do k. ú. DČdovice zasahuje pĜírodní rezervace (Krkavþina). Tato zvláštČ chránČné území jsou zakresleny vþetnČ ochranného pásma 50 m.

VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY V Ĝešeném území se nachází nČkolik významných krajinných prvkĤ.

LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN V Ĝešeném území se nachází ložisko nerostných surovin (Jistec).

DOBÝVACÍ PROSTOR V Ĝešeném území se nachází dobývací prostor (Jistec).

PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ V Ĝešeném území se nachází v k. ú. Horní Ostrovec poddolované území.

OBJEKT DģLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU V Ĝešeném území se nachází v nČkolik objektĤ dĤležitých pro obranu státu.

ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMģ VýETNċ OCHRANNÉHO PÁSMA V Ĝešeném území se nachází území zvláštních zájmĤ, jedná se o zaĜízení pro armádu.

NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V Ĝešeném území se nachází tyto nemovité kulturní památky: ýíslo ýást obce Památka Ulice, nám./umístČní rejstĜíku 29851/3-2676 Horní Ostrovec pomník padlým 17741/3-5782 Dolní Ostrovec venkovská usedlost þp. 3 17189/3-2675 Dolní Ostrovec venkovská usedlost þp. 4 18041/3-2497 'Čdovice mohylník, archeologické stopy SĜi Novovrážském rybníce

ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY V Ĝešeném území se nachází nČkolik archeologických lokalit. Katastrální území Název UAN Kategorie PoĜþ.SAS UAN Dolní Ostrovec 22-23-17/2 TraĢ "Na CihelnČ" I. Dolní Ostrovec 22-23-17/4 Dolní Ostrovec - intravilán. II. Horní Ostrovec 22-23-12/15 Lesík "Na Spálené". I. Horní Ostrovec 22-23-13/6 Pole ppþ.238/2 I. Horní Ostrovec 22-23-13/7 Pravý bĜeh Skalice, ppþ.250/1 I. Horní Ostrovec 22-23-17/3 ýp.1. 1 I. 'Čdovice 22-23-23/10 Vodní nádrž Orlík. I. 'Čdovice 22-23-23/15 'Čdovice - intravilán I. 'Čdovice 22-23-23/9 Vrážské polesí I.

2.5 3Ĝehled a charakteristika námČWĤ a problémĤ k Ĝešení

PLOCHY NÁVRHģ DLE SCHVÁLENÝCH ÚPD

Plochy návrhĤ dle schválených ÚPD jsou zapracovány z Územního plánu obce Ostrovec dále pak ze ZmČny þ. 1 ÚPO Ostrovec. Plochy návrhĤ dle schválených ÚPD jsou pĜedevším proluky a nevyužité prostory zastavČného území. Rezervní plochy je možné umisĢovat pĜi okrajích sídel a to pro bydlení, obþanské vybavení, technickou infrastrukturu i výrobu a skladování. V Ĝešeném území jsou pĜevážnČ navrhovány plochy pro bydlení se zastoupením rekreace, výroby a skladování, veĜejných prostranství, obþanské vybavenosti, technické infrastruktury a dopravní infrstruktury.

ZASTAVċNÉ ÚZEMÍ

TvoĜí jedno nebo více oddČlených zastavČných území v Ĝešeném území obce. Hranici zastavČného území tvoĜí uzavĜená obalová hranice zahrnující prostor stavebních parcel (zastavČných ploch a dvorĤ) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží k úþelu, pro který byly stavby zaĜízeny (povoleny a kolaudovány). Hranice zastavČného území byla stanovena na základČ prĤzkumĤ a rozborĤ a pĜedchozího ÚPO Ostrovec.

PROBLÉMY A NÁMċTY K ěEŠENÍ OZNAýENÍ STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH PLOCHY Plocha bydlení – ve východní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. B1 Obsluha území – z místní komunikace Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Plocha bydlení – východnČ od sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace B2 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, vzdáleností 50 m od okraje lesa, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Plocha bydlení – v jižní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace B3 Problém stĜetu – NATURA 2000 ptaþí oblast, telekomunikaþní kabel, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení, el. vedení 22kV, OP el. vedení, OP dráhy a zvýšenou hygienickou zátČží hluku ýást lokality pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha veĜejných prostranství – v jižní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. VP4 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, vodovod, vodovod - návrh, významný krajinný prvek, el. vedení 22kV, OP el. vedení, OP dráhy a zvýšenou hygienickou zátČží hluku, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení, OP dráhy ýást lokality pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha bydlení – jižnČ v þásti sídla DČdovice, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace B5 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, el. vedení 22kV, OP el. vedení, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Plocha veĜejných prostranství – ve východní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. VP6 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, hranice záplavového území Q100, hranice aktivní záplavy, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Plocha výroby a skladování – v severní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace, sjezdem ze silnice III/1219 VS7 Problém stĜetu – vzdáleností 50 m od okraje lesa, el. vedení 22kV, OP el. vedení, OP silnice, telekomunikaþní kabel, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha bydlení – v severovýchodní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace, B8 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, OP silnice, telekomunikaþní kabel, OP el. vedení, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha bydlení – v severovýchodní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území.

Obsluha území – z místní komunikace B9 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha bydlení – v severovýchodní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – sjezdem ze silnice III/1219 B10 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, telekomunikaþní kabel, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha bydlení – ve východní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace B11 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, el. vedení 22kV, OP el. vedení, telekomunikaþní kabel, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD.

Plocha veĜejných prostranství – v západní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, kanalizace, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení, el. VP12 vedení 22kV, OP el. vedení ýást lokality pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha bydlení – v západní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z veĜejného prostranství B13 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, kanalizace, vodovod, telekomunikaþní kabel, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení ýást lokality pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha bydlení – v jižní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace, B14 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, telekomunikaþní kabel, území s archeologickými nálezy, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení, významný krajinný prvek Plocha bydlení – v západní þásti sídla DČdovice, navazující na zastavČné území. Obsluha území – sjezdem ze silnice III/12112 B15 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení, území s archeologickými nálezy Plocha výroby a skladování – v západní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – sjezdem ze silnice III/1219 VS16 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha obþanského vybavení – ve stĜední þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace OV17 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, telekomunikaþní kabel, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha bydlení – ve východní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace B18 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, vzdáleností 50 m od okraje lesa, el. vedení 22kV, OP el. vedení, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení ýást lokality pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha bydlení – ve východní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace B19 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, vzdáleností 50 m od okraje lesa, OP el. vedení, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha technické infrastruktury – ýOV ve východní þásti sídla Ostrovec Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, významný krajinný prvek, lokální biocentrum, vzdáleností TI20 50 m od okraje lesa, OP el. vedení , hranice záplavového území Q100, hranice aktivní záplavy, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha veĜejných prostranství – ve východní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, vzdáleností 50 m od okraje lesa, el. vedení 22kV OP el. VP21 vedení, hranice záplavového území Q100, hranice aktivní záplavy, lokální biocentrum, významný krajinný prvek, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení, kanalizace návrh Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD Plocha bydlení – v jihovýchodní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, el. vedení 22kV, OP el. vedení, území s archeologickými B22 nálezy, významný krajinný prvek, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Etapizace: plocha je zaĜazena do II. etapy výstavby. Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha bydlení – v jihovýchodní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace B23 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, telekomunikaþní kabel, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD.

Plocha veĜejných prostranství – v jižní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, významný krajinný prvek, území s archeologickými nálezy, VP24 telekomunikaþní kabel, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD Plocha bydlení – v jihozápadní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace B25 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, kanalizace, území s archeologickými nálezy, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha výroby a skladování – v jihozápadní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – sjezdem ze silnice III/12110 VS26 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, území s archeologickými nálezy, OP silnice, telekomunikaþní kabel, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha bydlení – v jižní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace B27 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, rušený vodovod, vodovod - návrh, významný krajinný prvek, el. vedení 22kV, OP el. vedení, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení ýást lokality pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha veĜejných prostranství – v jižní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Problém stĜetu – NATURA 2000 ptaþí oblast, telekomunikaþní kabel, OP nadzemního komunikaþního VP28 zaĜízení, OP silnice Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD Plocha veĜejných prostranství – v severovýchodní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, telekomunikaþní kabel, OP nadzemního komunikaþního VP29 zaĜízení, OP silnice Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD Plocha technické infrastruktury – ýOV východČ od sídla DČdovice. Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, vzdáleností 50 m od okraje lesa, OP nadzemního TI30 komunikaþního zaĜízení, nadregionální biocentrum, Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha bydlení – v jižní þásti sídla DČdovice, navazující na zastavČné území. Obsluha území – z místní komunikace B31 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení, území s archeologickými nálezy Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. Plocha rekreace – jižnČ od sídla DČdovice, navazující na zastavČné území Obsluha území - z místní komunikace. R32 Problém stĜetu - OP nadzemního komunikaþního zaĜízení, el. vedení 22kV, OP el. vedení, vzdáleností 50 m od okraje lesa, hranice zvláštní povodnČ pod vodním dílem, NATURA 2000 - ptaþí oblast Lokalita pĜevzata s pĜedchozí ÚPD. DI33 Plocha dopravní infrastruktury – plocha pro elektrifikaci železnice, úprava koridoru ze ZÚR. VP34 Plocha veĜejných prostranství – v jihozápadní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení, OP silnice Plocha veĜejných prostranství – ve východní þásti sídla Ostrovec, navazující na zastavČné území. VP35 Problém stĜetu – NATURA 2000 - ptaþí oblast, OP nadzemního komunikaþního zaĜízení, telekomunikaþní kabel, el. vedení 22kV, OP el. vedení 2.6 Posouzení dosavadního stavu a vývoje dopravy, obþanského a technického vybavení a nakládání s odpady

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Stávající stav SILNICE ěešeným územím prochází silnice:

Obec Ostrovec leží ve stĜední þásti píseckého okresu severnČ od mČsta Písek mimo hlavní komunikaþní trasy v prostoru mezi silnicí I/4 Strakonickou a Ĝekou Vltavou stranou hlavních dopravních tras. Na nadĜazenou dopravní síĢ jsou napojeny tĜemi silnicemi III. tĜídy. Dopravní osnovu sídel tvoĜí prĤtah silnice III/1219 Varvažov – Horní Ostrovec – Dolní Ostrovec – Vráž u Písku – Písek. Na ní jsou napojeny v Horním Ostrovci silnice III/1218 Smetanova Lhota – Horní Ostrovec a v Dolním Ostrovci silnice III/12110 Mirotice – Dolní Ostrovec. Dále silnice III/12112 z DČdovic navazující na III/1219.

II/121 Rakovické Chalupy – Varvažov - Zvíkovské Podhradí - Velká - Milevsko. Tato silnice malou þástí zasahuje na severovýchodní þást Ĝešeného území. Silnice III. tĜíd jsou doplnČny sítí místních komunikací. Místní doprava je realizována autobusovými spoji. Obec je napojena na autobusovou dopravu. Autobusové zastávky jsou v sídlech Horní Ostrovec, Dolní Ostrovec a DČdovice.

MÍSTNÍ KOMUNIKACE Místní a úþelové komunikace jsou využívány jak pro provoz osobních vozidel, tak i pro zemČGČlskou techniku. Trasy a charakter místních a úþelových komunikací jsou zĜejmé z komplexnČ urbanistického rozboru. U tČch z nich, které zpĜístupĖují objekty bydlení je v pĜevážné míĜe nutno poþítat do budoucna s úpravou šíĜky vozovky (pokud možno na 6 m) a s vybudováním alespoĖ jednostranného chodníku.

DOPRAVNÍ ZAěÍZENÍ Parkování a garážování vozidel je zabezpeþeno pĜedevším na vlastních pozemcích, což je nutné respektovat i do budoucnosti. U pĜípadných objektĤ vybavenosti podnikatelského charakteru je nutno, aby jejich majitelé þi investoĜi zabezpeþili potĜebný poþet parkovacích stání pro své zákazníky. Je nutno upozornit na to, že každá stavba obytného domu musí mít svoji garážovací potĜebu pokrytu beze zbytku na vlastním pozemku, a to již pĜímo jako souþást stavby.

HROMADNÁ DOPRAVA Hromadná doprava osob je zajištČna autobusy a vlaky. Vlaková doprava má v Dolním Ostrovci svoji zastávku, která napomáhá Ĝešit problém osobní hromadné dopravy. TČžištČm nabídky hromadné osobní dopravy je však autobusová doprava, která provozuje osobní dopravu v Ĝešeném území dvČma linkami vedenými po silnici III/1219. Jsou to linky Písek – Mirotice a Písek – Orlík.

ŽELEZNIýNÍ DRÁHA ěešeným územím prochází železnice: 200 – Písek – Mirovice – BĜeznice – PĜíbram - Zdice.

ZATÍŽENÍ ÚZEMÍ HLUKEM Na pĜiložené tabulce je kvantifikován hluk ze silniþní dopravy podél silnice II/121 a z železniþní dopravy. Ve výpoþtu je použito hodnot dopravního zatížení z celostátního sþítání dopravy pĜepoþtených k roku 2025 za použití rĤstových koeficientĤěSD ýR.

HLUK ZE SILNIýNÍ DOPRAVY – ÚP OSTROVEC (VÝHLED DO R. 2030) SýÍTÁNÍ:2010

M n N S V V povrch F1 F2 F3 x ISOFONA LAEQ (dB) ýÍSLO ÚSEK intenz intenz podíl sklon rychl rychl POHLTIVÝ ODRAZIV 24 h nákl. % dovol vypoþ Ý 50 60 50 60 II/121 2-1730

VPRAVO OD 1278 75 33,22 7 90 70 ASF 4,7 2,5 1 881 118 31 434 67 .ěIŽOVATKY VLEVO OD 7 60 50 ASF 3,8 2,5 1 812,5 92 27 374 6 .ěIŽOVATKY T 384× 1,04 = 399 O 774 × 1,11 =859 S 1162 x 1,1 = 1278 50 – 19,45 Y90 69,45 60 – 9,45 50 – 18,53 Y60 68,53 60 – 8,53

HLUK Z ŽELEZNIýNÍ DOPRAVY – ÚP OSTROVEC (R 2012/2013)

m ISOFONA LAEQ (dB) TRAġOVÝ ÚSEK: þ.200 M poþ. Ø F4 F5 F6 x POHLTIVÝ ODRAZIVÝ PROTIVÍN- PUTIM Po þ. vl. vlak/ Trakce Rychl. délka 50 60 50 60 24 h hod. km/hod vlaku

Osobní: 30 1,7 E 75 1+5 0,6 1,47 0,71 149,04 Rychlík Osobní Nákladní: 6 0,33 E 75 15 0,6 1,47 1,04 42,38

191,42 50 11 137 15 50 – 12,82 Y = 62,82 60 – 2,82

Návrh SILNICE V rozvojových plochách je umožnČn vznik nových komunikací v šíĜkových parametrech v souladu s pĜíslušnými normami dle dĤvodu vzniku komunikace.

Požadavky na Ĝešení veĜejné infrastruktury 3Ĝípadné napojení navržených lokalit na silniþní síĢ III. tĜídy Ĝešit pokud možno pomocí již stávajících sjezdĤ, které jsou v souladu s pĜíslušnými ýSN. Jinak plánovat územní rezervu na vybudování obslužných páteĜních komunikací, pomocí kterých realizovat napojení navrhovaných ploch pro zástavbu, pĜípadnČ výrobu a skladování. ŠíĜka uliþního prostoru novČ navrhovaných veĜejných prostranství a pozemních komunikací musí respektovat ustanovení § 22 vyhlášky 501/2006Sb. o obecných požadavcích na využívání území, v platném znČní.

Dopravní návrh považuje stávající trasy silnic II. a III. tĜídy za územnČ stabilizované. Pro úpravu parametrĤ tČchto silnic, popĜ. zĜízení pČších komunikací a ukládání inženýrských sítí, jsou územním plánem vymezeny graficky neznázornČné územní rezervy. Navržené lokality budou dopravnČ obslouženy ze stávající silniþní sítČ. V rozvojových plochách je umožnČn vznik nových místních a úþelových komunikací v šíĜkových parametrech v souladu s pĜíslušnými normami dle dĤvodu vzniku komunikace. Napojení zastavitelných ploch musí být Ĝešeno co nejmenším poþtem SĜímých vjezdĤ na silnice III. tĜídy. Vybudování místních nebo úþelových komunikací je pĜípustné ve všech plochách s rozdílným zpĤsobem využití.

ŽELEZNIýNÍ DRÁHA ěešeným územím prochází železnice: 200 – Písek – Mirovice – BĜeznice – PĜíbram - Zdice. Železniþní traĢ je provozována v motorové trakci. Je navržena elektrizace této tratČ. Z tohoto dĤvodu je navržen upravený koridor ze ZÚR, lokalita DI 33. Jiné zámČry železnice nepĜedpokládá.

TURISTIKA A CYKLOTURISTIKA ěešeným územím probíhá: - Cyklotrasa 1158: PohoĜí – Rakovice – ýimelice – Smetanova Lhota – Dolní Ostrovec – Vráž – Zlivice – Boreþnice – TopČlec – Písek - Cyklotrasa 1225: Písek - Boreþnice - U Mostu - Varvažov - Varvažovská Paseka - Zvíkovské Podhradí - Zvíkov hrad - Cyklotrasa 9003: (Otavská cyklotrasa): (Horažćovice) - Kozlov - Horní PoĜtþí - Katovice - StĜela - Strakonice - ŠtČkeĖ - KestĜany - Putim - Písek - Boreþnice - Ostrovec - Varvažov - Zvíkovské Podhradí - hrad Zvíkov - Cyklotrasa 31: Mirotice - Ostrovec - Zvíkovské Podhradí - Bránice

- Zelená turistická trasa: U ýerveného kĜíže, Dolní Ostrovec žst., Ostrovec, RS Avia, Rybníþek - Modrá turistická trasa: Soutok Otavy a Lomnice, Doupata – hájovna, ěeka Lomnice, Ostrovec, TĜebošov, Karlov zám. - Žlutá turistická trasa: Vráž, Novovražský rybník – rozc., Rybárna – vyhl., DČdovice, Soutok Otavy a Lomnice, Doupata – hájovna, Novovražský rybník – hájovna, Nová Vráž - Žlutá turistická trasa, která vede zajména územím sousedních obcích zasahuje malou þástí do Ĝešeného území obce Ostrovec. Stezka vede po území sousedních obcí okolo Ĝeky Skalice. - ýervená turistická trasa: Jistec – Novovražský rybník rozc., Novovražský rybník – hájovna, Nová Vráž, ěeka Lomnice, RS Avia, Otava, ústí Lomnice, ŠtČdronín -Plazy

VODOHOSPODÁěSKÉ ěEŠENÍ

ODTOKOVÉ POMċRY, VODNÍ TOKY A NÁDRŽE

Stávající stav Zájmové území patĜí do povodí Otavy (þhp 1-08-04-066 a 109) jejího levostranného pĜítoku Lomnice (þhp 1-08-04- 065, 033a 029). Dále se v zájmovém území nachází Skalice (þhp 1-08-04-064) jako levostranný pĜítok Lomnice a Jesenický potok (þhp 1-08-04-032) jako pravostranný pĜítok Lomnice. Otava tvoĜí jižní a východní hranici zájmového území jako vzdutí nádrže Orlík. Lomnice a dále Skalice tvoĜí severovýchodní hranici zájmového území. Recipientem sídla Dolní Ostrovec a Horní Ostrovec je Lomnice protékající mezi obČma sídly. Recipientem sídla 'Čdovice Je bezejmenný levostranný pĜítok Otavy vytékající z rybníkĤ v sídle. Otava, Lomnice a Skalice mají stanoveno (vyhlášeno) záplavové území. Na OtavČ je stanovena zvláštní povodeĖ z porušení vodního díla Lipno (ze vzdutí Vltavy). V zájmovém území je relativnČ vysoký poþet menších rybníþNĤ, jejichž význam je pouze místní. Vodní plochy jsou i v zastavČných územích sídel.

Návrh Stávající vodoteþe, vodní plochy a doprovodnou zeleĖ je nutné zachovat. I nadále je potĜeba provádČt údržbu vegetace zejména v okolí vodních tokĤ. Dále se doporuþují vhodná krajinná revitalizaþní opatĜení ke zvýšení záchytu vody v krajinČ, zlepšení erozní odolnosti a zamezení odnosu pĤdy. Na zemČGČlských a lesních pozemcích lze zĜizovat vodní plochy. V rámci protipovodĖových opatĜení se na Lomnici v zastavČném území obce navrhuje zvýšení bĜehĤ (na levém EĜehu od mostu navýšení již zvýšeného bĜehu).

ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

Stávající stav Obec Dolní a Horní Ostrovec je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veĜejnou potĜebu ve správČ obce Ostrovec (dokonþen v roce 2003). Na vodovod je napojena témČĜ celá zástavba. Zdrojem vody jsou vrty jižnČ od obce: -vrt z roku 2000, hloubka 45 m, vydatnost 0.15 l/s, využívaný – pĜipojen, – vrt z roku 2000, hloubka 45 m, vydatnost 0.40 l/s, využívaný – pĜipojen, – vrt z roku 2011, hloubka 60 m, vydatnost 0.014 l/s, pozorovací – nepĜipojen. Ze zdrojĤ je voda þerpána do blízkého VDJ 2x 50 m3 (425.00/420.00 – odhad), ve kterém je provádČno hygienické zabezpeþení vody a odradonování. Nedostateþný tlak v nČkterých þástech spotĜebištČ je zvyšován AT stanicí v kulturním domČ. Zdroje mají ochranná pásma I. stupnČ v nejbližším okolí každého z vrtĤ. Dalším zdrojem vody v obci je jímání podzemní vody západnČ od sídla v údolní nivČ Ĝeky Lomnice na jejím pravém bĜehu. PrameništČ tvoĜí dvČ vodárenské studny,(prĤPČr 4.30 m, hloubku 5.5 m, vydatnost z roku 1970 0.45 l/s) pro obecní vodovod (prĤPČr 3.80 m, hloubku 5.5 m, vydatnost z roku 1970 0.22 l/s) pro vodovod Agrodružstva Ostrovec. PrameništČ má vyhlášena ochranná pásma. Vodovod Agrodružstva tvoĜí již uvedená studna, výtlaþný Ĝad a VDJ 50 m3 (419.00/416.00 – odhad) na severu obce. Z tohoto vodovodu je zásobován zemČGČlský areál a dva bytové domy. Obecní vodovod tvoĜí již uvedená studna, výtlaþný Ĝad a tlaková nádrž 1000 l umístČna v kulturním domČ. Z tohoto vodovodu je zásobován kulturní dĤm, pošta, ubytovna a nČkolik bytĤ. Obecní vodovod pochází z roku 1971, byl realizován v rámci výstavby nových rodinných domkĤ a bytovek a není pĜipojen na vodovod pro veĜejnou potĜebu. Provozovna líhnČ kuĜat (v souþasnosti mimo provoz) je zásobovaná vodou z vlastní studny (pod vodojemem Agrodružstva). Vlastní studnu (na levém bĜehu Lomnice pod mostem) má i prádelna. Sídlo 'Čdovice nemá vybudován vodovod pro veĜejnou potĜebu. Obyvatelé používají vlastní zdroje. Zdrojem požární vody obce jsou místní vodní toky a plochy, využití vodovodních systémĤ je z tlakových a kapacitních dĤvodĤ problematické. V sídle Ostrovec jsou to þtyĜi návesní nádrže. V sídle DČdovice jedna návesní nádrž a pro rekreaþní osadu Rybák je zdrojem požární vody vodní nádrž Orlík. V ÚP je navržena pĜeložka stávajícího vodovodního Ĝadu v jihozápadní þásti sídla Ostrovec. DĤvodem je uvolnČní parcel pro zástavbu rodinných domĤ.

PotĜeba vody Výpoþet potĜeby vody D. Ostrovec H. Ostrovec DČdovice Jednotka Poþet trvale bydlících obyvatel - 250 111 22 osob Poþet pĜechodnČ bydlících obyvatel - 100 40 95 osob NárĤst poþtu obyvatel - 95 95 29 osob Celkový poþet obyvatel - 445 246 146 osob Podíl zásobovaných obyvatel - 100 100 0 % Poþet zásobovaných obyvatel ZO 445 246 0 osob Spec. potĜ. vody faktur. pro domácnost 130 130 110 l/os/den Voda fakturovaná pro domácnost VFD 21 115 11 673 0 m3/rok Spec. potĜ. vody faktur. ostatní 20 10 5 l/os/den Voda fakturovaná pro ostatní VFO 3 249 898 0 m3/rok Voda fakturovaná pro zemČGČlství VFZ 0 0 0 m3/rok Voda fakturovaná celkem VFC 24 364 12 571 0 m3/rok Voda nefakturovaná VN 4 500 2 500 0 m3/rok Voda vyrobená celkem VVR 28 864 15 071 0 m3/rok 3 Celková prĤPČrná potĜeba vody Qp 79 41 0 m /den

Koeficient denní nerovnomČrnosti kd 1,50 1,5 1,5 - 3 Max. denní potĜeba vody Qd 119 62 0 m /den

Max. denní potĜeba vody Qd 1,4 0,7 0,0 l/s

Koeficient hodinové nerovnomČrnosti kh 1,8 1,8 1,8 -

Max. hod. potĜeba vody Qh 2,5 1,3 0,0 l/s

Návrh Zásobování sídla Dolní a Horní Ostrovec pitnou vodou je vyhovující. Nové vodovodní Ĝady jsou navrhovány v rámci výhledové zástavby (zastavitelných ploch) a k doposud nenapojeným objektĤm. V jihozápadní þásti sídla Ostrovec je navržena pĜeložka vodovodního Ĝadu. DĤvodem je uvolnČní parcel pro zástavbu rodinných domĤ. Navrhuje se nový vrt hloubka 60 m, vydatnost 1.5 l/s, jihozápadnČ od stávajících vrtĤ. DĤvodem je nevyhovující kapacita stávajících zdrojĤ vody. V sídle 'Čdovice se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veĜejnou potĜebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody.

ZDROJE ZNEýIŠTċNÍ, ODKANALIZOVÁNÍ A ýIŠTċNÍ ODPADNÍCH VOD

Stávající stav Sídla Dolní a Horní Ostrovec má vybudovanou gravitaþní jednotnou kanalizaci pro veĜejnou potĜebu ve správČ obce Ostrovec. Kanalizace je vybudována na témČĜ celém území sídla z potrubí DN 200 až 600 a 1200 a je vyústČna na nČkolika místech do Lomnice. Do kanalizace jsou napojeny i povrchovČ tekoucí vody (pĜepady z rybníkĤ v horních þástech obce zejména pravého bĜehu). V sídle jsou centrální septiky – pro cca 20 nemovitostí na pravém bĜehu v oblasti pod vojenskými rodinnými domky, pro kulturní stĜedisko a bytové domy na levém bĜehu cca 50 m pĜed mostem pĜes Ĝeku a v provozovnČ líhnČ kuĜat (zrušeno). Prádelna má vybudovanou vlastní aktivaþní ýOV. ZemČGČlský areál Agrodružstva má vlastní systém likvidace odpadních vod. Sídlo 'Čdovice má vybudovanou gravitaþní jednotnou kanalizaci pro veĜejnou potĜebu ve správČ obce Ostrovec. Kanalizace je vybudována pouze na þásti území sídla a jsou do ní napojeny i povrchovČ tekoucí vody (odtok z rybníka). DešĢové vody sídel jsou odvádČny systémem pĜíkopĤ, struh a propustkĤ a jednotnou kanalizací do recipientu.

Návrh V sídlech Dolní a Horní Ostrovec se navrhuje: – pro levý bĜeh Lomnice ponechání stávající jednotné kanalizaþní sítČ a její doplnČní v rámci výhledové zástavby (zastavitelných ploch) a k doposud nenapojeným objektĤm a jako podchycení stávajících výustí, – pro pravý bĜeh Lomnice výstavba nové oddílné splaškové kanalizaþní sítČ v rámci stávající i výhledové zástavby (zastavitelných ploch); stávající jednotná kanalizace bude sloužit jako dešĢová (je zatížena balastními vodami). V blízkosti Lomnice pro levý i pravý bĜeh je navrženo pĜHþerpávání vþ. pĜíslušných výtlaþných kanalizaþních ĜadĤ a podchodu pod Ĝekou. Nová kanalizace je navrhována v rámci nové zástavby (zastavitelných ploch) a k doposud nenapojeným objektĤm a bude ukládána do komunikací nebo podél nich, nebo v plochách veĜejných prostranství, výjimeþQČ s ohledem na spádové pomČry po soukromých pozemcích. Dále se navrhuje výstavba centrálních ýOV na pravém bĜehu Lomnice. Navrhuje se intenzivní technologie þištČní Yþ. odstraĖování fosforu (vzhledem k programu revitalizace nádrže Orlík). Protože ýOV je navržena v záplavovém území, je nutno Ĝešit jejich ochranu. ěešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodĤ a kanalizací na území Jihoþeského kraje. V sídle 'Čdovice je nová kanalizace navrhována v rámci nové zástavby (zastavitelných ploch) a k doposud nenapojeným objektĤm a bude ukládána do komunikací nebo podél nich, nebo v plochách veĜejných prostranství, výjimeþQČ s ohledem na spádové pomČry po soukromých pozemcích. Takto svedené odpadní vody budou þištČny centrálnČ na navrhované ýOV východnČ pod osadou prostoru mČlkého údolí. Navrhuje se intenzivní technologie þištČní vþ. odstraĖování fosforu (vzhledem k programu revitalizace nádrže Orlík). Navržené ýOV budou vybudovány s takovou technologií, která svými negativními vlivy posuzovaných z hlediska hygienických pĜedpisĤ nebude poškozovat stávající nebo navržené plochy umožĖující umístČní objektĤ. Okolo þistíren bude vyhlášeno pásmo ochrany prostĜedí. Stávající kanalizace bude sloužit jako dešĢová. Do doby výstavby nové kanalizace a centrální ýOV je možno Ĝešit likvidaci odpadních vod individuálnČ. DešĢové vody sídel budou i nadále odvádČny stávajícím zpĤsobem. Doporuþuje se maximální množství srážkových vod zasakovat do pĤdy pĜirozeným zpĤsobem a minimalizovat zpevĖování ploch nepropustnými materiály.

ENERGETICKÉ ěEŠENÍ

Stávající stav Stávající kmenové linky jsou v dobrém technickém stavu a mají rezervu výkonu. Všechny linky 22kV jsou na betonových nebo pĜíhradových stožárech. Stávající sekundární síĢ vyhovuje pro dnešní zatížení a v návaznosti na novou výstavbu se bude postupnČ pĜizpĤsobovat, zejména ve vybraných úsecích nové výstavby kabelizovat do zemČ. Dimenzování této sítČ se provede s ohledem na druh topného média. Trafostanice v území jsou pĜipojeny odboþkami z kmenové linky volným vedením 22 kV. Sídlo Horní Ostrovec zásobuje 5 trafostanic T2-T6. Sídlo Dolní Ostrovec zásobují dvČ trafostanice, T7 a T9. Sídlo DČdovice zásobuje trafostanice T13.

Vedení NN - Vedení je trasováno pĜevážnČ po kabelech v zemi a po sloupech NN. V nČkterých þástech bude nutná postupná rekonstrukce vedení. V prostoru výstavby nových objektĤ doporuþujeme kabelizaci do zemČ. Nutné bude také zokruhování kabelové sítČ NN po vybudování dalších trafostanic. Jednotlivé lokality budou napojeny z TS dle vyjádĜení pĜíslušného distributora. Kabelizace bude podléhat zpracování projektu na sítČ NN dle požadavku. Seznam stávajících trafostanic: T1 k.ú. Horní Ostrovec – Kozí hrady T2 k.ú. Horní Ostrovec – sídlo Ostrovec, v severní þásti, na okraji obce T3 k.ú. Horní Ostrovec – sídlo Ostrovec, v severní þásti, u výrobního areálu T4 k.ú. Dolní Ostrovec – sídlo Ostrovec, ve stĜední þásti, uprostĜed zástavby T5 k.ú. Dolní Ostrovec – sídlo Ostrovec, ve východní þásti, na okraji obce T6 k.ú. Dolní Ostrovec – sídlo Ostrovec, v západní þásti, u sportovištČ T7 k.ú. Dolní Ostrovec – sídlo Ostrovec, ve stĜední þásti sídla, v zástavbČ T8 k.ú. Horní Ostrovec – Na Kosatinách

T9 k.ú. Dolní Ostrovec – sídlo Ostrovec, na západním okraji obce T10 k.ú. Dolní Ostrovec – V LĤžkách T11 k.ú. Horní Ostrovec – ýHþHĜín T12 k.ú. DČdovice - Na Dole T13 k.ú. DČdovice - sídlo DČdovice T14 k.ú. DČdovice – Rybák T15 k.ú. Horní Ostrovec – V Obouch T16 k.ú. Dolní Ostrovec – U Jesenice

Návrh Vzhledem k pĜedpokládanému rĤstu odbČru v návaznosti na novou výstavbu je navržena trafostanice T17 v jihovýchodní þást sídla Dolní Ostrovec a trafostanice T18 v jihozápadní þásti sídla DČdovice. PĜedpokládaný nárĤst v ostatních sídlech je minimální. Pro jejich zásobování je konstrukþQČ možné provést výmČnu trafa u všech stávajících trafostanic. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Správní území obce Ostrovec není plynofikováno. Územní plán Ostrovec neuvažuje s plynofikací obce.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ěešené území má potenciál ve využití obnovitelných zdrojĤ energie. Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochranČ ovzduší a krajského programu snižování emisí tak, aby pro dané území byly vytvoĜeny podmínky pro dodržení pĜípustné úrovnČ zneþištČní ovzduší. Je možno doporuþit pro provozovatele nČkteré dostupné systémy, které splĖují ekologické limity. Postupná náhrada tepelných zdrojĤ pĜinese výrazné zlepšení þistoty ovzduší. V území bude popĜípadČ využíváno alternativních zdrojĤ energie formou využití biomasy, tepelných þerpadel, vČtrných elektráren, solárních kolektorĤ.

ODPADOVÉ HOSPODÁěSTVÍ

3Ĝi zpracování koncepce Ĝešení nakládání s odpady je tĜeba respektovat platný zákon þ. 185/2001 „o odpadech“ a SĜíslušnou provádČcí vyhlášku. Skládky povolené: V Ĝešeném území obce se v souþasné dobČ nenachází funkþní povolená skládka. Skládky nepovolené: V Ĝešeném území se nenacházejí žádné lokality nepovoleného skládkování. 3Ĝípadné vznikající „þerné skládky“ je nutno ihned likvidovat. OdstraĖování domovního odpadu: Pevný domovní odpad je odvážen sbČrnými vozy na Ĝízenou skládku. S tímto zpĤsobem odvozu odpadĤ je uvažováno i výhledovČ. 7ĜídČný odpad: V sídlech jsou umístČny kontejnery na papír, sklo a PET lahve.

Souþasný stav nakládání s odpady je obecnČ charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové firmy obvykle zabezpeþují dané území komplexnČ, tj. vedle svozu netĜídČného komunálního odpadu zajišĢují i separovaný sbČr (nejþastČji sklo, plasty, popĜ. papír), sbČr a svoz nebezpeþných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu. ObČ poslednČ jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recyklaþních dvorĤ a mobilního sbČru.

Staré zátČže ZápadnČ od sídla Dolní Ostrovec se na ploše smíšeného nezastavČného území vyskytuje místo staré ekologické zátČže – skládka. JihovýchodnČ od Dolního Ostrovce se nachází místo staré ekologické zátČže.

VYMEZENÍ PLOCH PěÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTģ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTċNÍ

CHRÁNċNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ

V k. ú. DČdovice, severnČ od DČdovic se nachází chránČné ložisko peloidĤ.

NÁZEV ýÍS_CL Jezero 20080101 Peloidy

LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V Ĝešeném území se nachází ložiska nerostných surovin. VÝHRADNÍ LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN S DOBÝVACÍM PROSTOREM PLOCHA LOŽISKO OKRES (HA) ,ýO ZPģSOB TċŽBY SUROVINA FIRMA B3 027100 Jistec Písek 6,16 25798, Skanska DS Souþasná SK Stavební a.s.,Brno povrchová kámen

DOBÝV. PROSTOR

DP 700774 Jistec II 6, 18

PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ

V Ĝešeném území se nachází staré dĤlní dílo. IDENTIF. OKRES PLOCHA NÁZEV LOKALITY 3ěESNOST 7ċŽ. SUROV. ROZSAH DÍLA KAT.ÚZ. HA STÁěÍ DÍLA LOKAL. STUP. 9ċROHOD. DOKUMENT. 2223004 Písek 0,0 Horní Ostrovec - Varvažov NepĜesná Rudy, nedost. PravdČpod. 1704 11614 neznámé stáĜí

RADONOVÁ PROBLEMATIKA

Nutno respektovat ustanovení zákona þ. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záĜení (atomový zákon) v platném znČní. Mapa radonového rizika z geologického podloží:

Orientaþní údaje jsou patrny z mapy radonového rizika 1: 50 000. Mapa radonového rizika z geologického podloží byla sestavena na základČ výsledkĤ Radonového programu ýeské republiky, realizovaného od r. 1990 ve spolupráci s Meziresortní radonovou komisí ýR a Asociací Radonové Riziko, která sdružuje firmy, zabývající se mČĜením radonu v podloží a v objektech.

2.7 Místní územní systém ekologické stability V Ĝešeném území jsou vymezeny plochy pro ÚSES - lokální, regionální a nadregionální biocentra a biokoridory, jsou doplnČny interakþními prvky. Jsou zakresleny v komplexnČ urbanistickém rozboru a výkresu limitĤ.

Tabulky prvkĤ ÚSES: Oznaþení prvku Název Charakter NRBC25 'Čdovické stránČ Nadregionální biocentrum Lokální biocentrum vložené LBC82 Tivoli do regionálního biokoridoru LBC 93 U hájnice Lokální biocentrum LBC 94 Dolní Ostrovec Lokální biocentrum LBC 103 Královice Lokální biocentrum LBK 120 Ostrovec Lokální biokoridor LBK 123 Dolní Ostrovec Lokální biokoridor

LBK 126 Cerhonický les Lokální biokoridor LBK 129 Nový rybník Lokální biokoridor LBK 131 Na Bahnech Lokální biokoridor RBK 306 9Čtrov – 'Čdovické stránČ Regionální biokoridor

KromČ biocenter a biokoridorĤ jsou základními skladebnými þástmi ÚSES na lokální úrovni i interakþní prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová spoleþenstva, vytváĜející existenþní podmínky rostlinám a živoþichĤm a významnČ ovlivĖující fungování ekosystémĤ kulturní krajiny. Tabulky interakþních prvkĤ: V Ĝešeném území jsou vymezeny následující interakþní prvky: Oznaþení prvku Název Charakteristika 3Ĝirozená vodoteþ s doprovodem lužních porostĤ mezi kulturními IP 431 Jasana lesy. Úžlabina s pĜirozeným lesním porostem, vþ. extenzivní nivní IP 429 Na cihelnČ louky v ústí toku. Extenzivní rybník se zachovanými pĜirozenými litorály a IP 430 Na hĤrkách EĜehovou zelení. 3Ĝirozený lesní rybník se zachovanými pĜirozenými litorálními a IP 432 Jezero slatinnými spoleþenstvy. PĜirozený lesní rybník se zachovanými pĜirozenými litorálními a IP 427 Kamenný slatinnými spoleþenstvy, pĜilehlé pĜirozené staré lesní porosty a okraj lesa s balvanitými vlhkými lady.

V Ĝešeném území nejsou navrženy nové interakþní prvky. 2.8 Dosavadní stav zajištČní veĜejnČ prospČšných cílĤ v území O vhodnosti Ĝešení rozvoje obce z hlediska veĜejných zájmĤ rozhoduje zastupitelstvo obce. Rozvoj obce vychází z pĜedpokladu zájmu o výstavbu pĜedevším rodinných domĤ a obþanského vybavení dle komplexního urbanistického návrhu, což je vázáno na dostateþné technické vybavení území. Území má pĜíznivé podmínky jak pro rozvoj bydlení. Vymezení ploch pro veĜejnČ prospČšné stavby je podkladem pro pĜípadné vyvlastnČní pozemkĤ nebo staveb pokud nebude možno Ĝešení majetkoprávních vztahĤ dosáhnout dohodou nebo jiným zpĤsobem. Vyvlastnit je možné ve veĜejném zájmu pro stavby veĜejnČ prospČšných služeb, pro veĜejnČ prospČšné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostĜedí, pro vytvoĜení hygienických, bezpeþnostních a jiných ochranných pásem, pro vyhlášení chránČných území, pro provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanaþních úprav a pro vytvoĜení podmínek nezbytného pĜístupu k pozemku a stavbČ.

2.9 Požadavky CO a obrany státu Požadavky a pĜedpisy na zajištČní ochrany obyvatelstva se rozumí plnČní úkolĤ civilní ochrany, a to zejména varování, evakuace, nouzové pĜežití a další opatĜení k zabezpeþení ochrany života, zdraví a majetku v pĜípadČ záplav, havárií a váleþných konfliktĤ. V pĜípadČ vzniku mimoĜádné situace bude postupováno podle Krizového, respektive Havarijního plánu Jihoþeského kraje.

Ochrana území pĜed prĤchodem prĤlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, v blízkosti vodního díla. V Ĝešeném území se neoþekává prĤchod prĤlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Z dalších mimoĜádných událostí vedených v havarijním plánu Jihoþeského kraje lze na teritoriu obce pĜedpokládat: - epidemie u lidí - epizootie u hospodáĜského zvíĜectva - lesní požáry

Zóny havarijního plánování ěešené území Ostrovec se nenachází v zónČ havarijního plánování. Podle analýzy možného vzniku mimoĜádné události, která je souþástí Havarijního plánu kraje, žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpeþných látek neohrožuje území Ĝešeného tímto územním plánem.

Ukrytí obyvatelstva v dĤsledku mimoĜádné události Ukrytí obyvatelstva zabezpeþuje pĜíslušný obecní úĜad pouze pĜi vyhlášení váleþného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných þástech obytných domĤ a v provozních a výrobních objektech po jejich

úpravČ na improvizované úkryty. V pĜípadČ potĜeby ukrytí obyvatel a návštČvníkĤ obce pĜi vzniku MU v dobČ míru zajišĢuje obecní úĜad ochranu osob pĜed kontaminací nebezpeþnými látkami, prĤmyslová havárie, únik nebezpeþné látky z havarovaného vozidla apod., pĜedevším za využití ochranných prostorĤ jednoduchého typu ve vhodných þástech obytných domĤ, provozních, výrobních a dalších objektĤ, kde budou improvizovanČ provádČny úpravy proti pronikání nebezpeþných látek.

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování ZajištČní evakuace organizuje obecní úĜad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez pĜístĜešku nelze v rozsahu území Ĝešeného tímto územním plánem zajistit.

Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Toto opatĜení bude dle potĜeby zajišĢováno v dobČ po vzniku mimoĜádné události. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce, pĜípadnČ blízkého okolí. Skladování prostĜedkĤ individuální ochrany pro zabezpeþované skupiny osob ve školských a zdravotnických zaĜízeních bude prozatímnČĜešeno v centrálních skaldech mimo území obce.

Vyvezení a uskladnČní nebezpeþných látek mimo souþasnČ zastavČná území a zastavitelná území obce Na území obce se nenacházejí nebezpeþné látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto zpĤsobem snižovat riziko spojené s pĜípadnými haváriemi.

Záchranné, likvidaþní a obnovovací práce pro odstranČní nebo snížení škodlivých úþinkĤ kontaminace Jako místo pro dekontaminaci osob je možno využít vČtších zaĜízení obþanského vybavení napojených na kanalizaci a vodovod. Pro dekontaminaci kolových vozidel postaþí zpevnČné, nejlépe betonové plochy s odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany pĜíjezd a z druhé strany odjezd vþetnČ pĜívodu vody nebo páry. ZáhrabovištČ není v katastru obce vymezeno, nakažená zvíĜata budou likvidována v místČ nákazy a odvezena do míst urþených pĜíslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny.

Ochrana pĜed vlivy nebezpeþných látek skladovaných v území Na Ĝešeném území je možno využít ochranných vlastností budov-staveb, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminátĤ uzavĜení a utČsnČní otvorĤ, oken a dveĜí, vČtracích zaĜízení a doþasnČ ukrývané osoby chránit improvizovaným zpĤsobem, (ochrana dýchacích cest, oþí a povrchu tČla).

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude Ĝešit obec a jejich orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánĤ pro pĜípady mimoĜádné situace.

ZajištČní varování a vyrozumČní o vzniklém ohrožení Tato oblast bude v pĜípadČ obce zajištČna spuštČním sirén a pĜedáním varovných informací obþanĤm cestou OÚ za využití rozhlasĤ, pojízdných rozhlasových zaĜízení, pĜedání telefonických informací a dalších náhradních prvkĤ varování.

Zásobování požární vodou Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy.

2.10 Posouzení vlivu dosavadního stavu na životní prostĜedí, na zemČGČlský pĤdní fond a na pozemky urþené k plnČní funkcí lesa

ŽIVOTNÍ PROSTěEDÍ Negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostĜedí jsou jednak celoplošnČ pĤsobící faktory (emise), jednak místnČ SĤsobící faktory. NejvČtší vliv na životní prostĜedí na území obce má zemČGČlství, výroba a zátČž v okolí tras dopravní infrastruktury. 3Ĝechodem na nové zpĤsoby zemČGČlské výroby, využívání ekologických paliv a Ĝešením dopravy, se životní prostĜedí postupnČ zlepšuje.

ZEMċ'ċLSKÝ PģDNÍ FOND StupeĖ zemČGČlského hospodaĜení v Ĝešeném území je obvyklý a odpovídající klimatickému okrsku. ZemČGČlská výroba má stále snižující se intenzitu a dnes se zamČĜuje pĜedevším na chov dobytka. ExtenzívnČ využívaných luk (luþ-

29 ních porostĤ polopĜirozeného charakteru ve 3. stupni ekologické stability) je celkovČ ménČ a jsou situovány pĜevážnČ na pozemcích majících z hlediska zemČGČlské výroby nepĜíznivČjší vláhové pomČry (hydrická Ĝada omezená nebo naopak zamokĜená) nebo se jedná o lokality malovýmČrové. PĜirozené a pĜírodČ blízké porosty (pĜirozeného a pĜírodČ blízkého charakteru ve 4. až 5. stupni ekologické stability) se v Ĝešeném území vyskytují pĜedevším blízko lesních porostĤ, na snosech a podél cest.

Investice do pĤdy V Ĝešeném území Ostrovec jsou provedeny meliorace pro odvodnČní pozemkĤ. Stávající meliorace jsou vyznaþeny v grafické þásti. Zasahují na rozvojové plochy: k. ú. DČdovice - B5, B3 k. ú. Dolní Ostrovec - DI33 Navrhovanými rozvojovými plochami jsou pĜevážnČ dotþeny okrajové partie melioraþních soustav, kde se nepĜedpokládá narušení navazujících soustav. Dojde-li však pĜi realizaci navrhovaných záborĤ k zásahu do melioraþního zaĜízení, je nutné pĜi zahájení výstavby provést úpravu drenážního systému tak, aby nedocházelo k podmáþení objektĤ a k porušení tohoto hospodáĜského díla pĜi výstavbČ.

Bonitované pĤdnČ ekologické jednotky Výchozím podkladem ochrany zemČGČlského pĤdního fondu pro územnČ plánovací þinnosti jsou bonitované pĤdnČ ekologické jednotky - BPEJ.

3Ĝíklad kódu BPEJ : 83421 8 klimatický region 34 hlavní pĤdní jednotka, charakterizovaná pĤdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí vþetnČ charakteru skeletovitosti, hloubky pĤdního profilu a vláhového režimu v pĤGČ 21 þíselná kombinace skeletovitosti, hloubky a expozice pĤdy

Charakteristika tĜíd ochrany I. Do I. tĜídy ochrany jsou zaĜazeny bonitnČ nejcennČjší pĤdy v jednotlivých klimatických regionech, pĜevážnČ v plochách rovinných nebo jen mírnČ sklonitých, které je možno odejmout ze zemČGČlského pĤdního fondu pouze výjimeþQČ, a to pĜevážnČ na zámČry související s obnovou ekologické stability krajiny, pĜípadnČ pro liniové stavby zásadního významu. Do I. tĜídy ochrany nezasahují rozvojové plochy.

II. Do II. tĜídy ochrany jsou situovány zemČGČlské pĤdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionĤ nadprĤPČrnou produkþní schopnost. Ve vztahu k ochranČ zemČGČlského pĤdního fondu jde o pĤdy vysoce chránČné, jen podmínČQČ odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmínČQČ zastavitelné. Do II. tĜídy ochrany zasahují rozvojové plochy: k.ú. Horní Ostrovec - B9, B10 k.ú. Dolní Ostrovec - B1, VP4, VP6, B11, B18, B19, TI20, VP21,B22, VP24, B25, VS26, B27, DI33

III. Do III. tĜídy ochrany jsou v jednotlivých klimatických regionech slouþeny pĤdy s prĤPČrnou produkþní schopností a stĜedním stupnČm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro pĜípadnou výstavbu

IV. Do IV. tĜídy ochrany jsou sdruženy pĤdy s pĜevážnČ podprĤPČrnou produkþní schopností v rámci pĜíslušných klimatických regionĤ, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.

V. Do V. tĜídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované pĤdnČ ekologické jednotky, které pĜedstavují pĜedevším SĤdy s velmi nízkou produkþní schopností vþetnČ pĤd mČlkých, velmi svažitých, hydroformních, štČrkovitých až

kamenitých a eroznČ nejvíce ohrožených. VČtšinou jde o zemČGČlské pĤdy pro zemČGČlské úþely postradatelné. U WČchto pĤd lze pĜedpokládat efektivnČjší nezemČGČlské využití. Jde vČtšinou o pĤdy s nižším stupnČm ochrany, s výjimkou vymezených pásem a chránČných území a dalších zájmĤ ochrany životního prostĜedí. Na základČ kombinace klimatického regionu a hlavní pĤdní jednotky je stanovena základní sazba odvodĤ za odnČtí zemČGČlské pĤdy ve smyslu zákona ýNR þ.334/1992 Sb. (pĜíloha A) ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

V ÚP budou respektovány zásady ochrany zemČGČlského pĤdního fondu. Bude kladen dĤraz na maximální využití pozemkĤ v zastavČném území obce, proluk, pĜestavbových þástí a nedostateþQČ využívaných pozemkĤ. V pĜípadech kdyby došlo k nezbytnému odnČtí pĤdy ze ZPF, bude postupováno dle zákona þ. 334 ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

POZEMKY URýENÉ K PLNċNÍ FUNKCÍ LESA

Souþasná druhová skladba a struktura lesních porostĤ je v Ĝešeném území oproti pĤvodní výraznČ zmČQČna. PĜesto se zde místnČ vyskytuje pĜímČs pĤvodních dĜevin. ěešené území se vyznaþuje jako celek prĤPČrnou lesnatostí celkové plochy. Rozptýlená dĜevinná vegetace (liniová, plošná, doprovodná bĜehová apod.) se v Ĝešeném území vyskytuje v prĤPČrném množství. PrĤPČrná druhová skladba dĜevin a celkovČ nízké zastoupení listnáþĤ ukazují na dĜevinnou skladbu vzdálenou pĜirozené, což se nepĜíznivČ projevuje na ekostabilizaþní funkci lesních porostĤ v Ĝešeném území. Cílovým úkolem je celkové zvyšování podílu pĤvodních listnatých dĜevin v lesních porostech všech vČkových skupin a zvýšení odolnosti porostĤ. Maximální ochranu je nutném vČnovat zbytkĤm lesních komplexĤ. PĜi obnovČ porostĤ by samozĜejmČ nemČly být používány dĜeviny nepĤvodní.

V ÚP jsou vymezeny plochy, které zasahují do vzdálenosti 50 m od okraje lesa: ýís. Navržený zpĤsob využití katastrální území lokality B2 Plocha pro bydlení Horní Ostrovec B18 Plocha pro bydlení Dolní Ostrovec B19 Plocha pro bydlení Horní Ostrovec Plocha technické TI20 Horní Ostrovec infrastruktury Plocha veĜejného VP21 Horní Ostrovec prostranství Plocha technické TI30 'Čdovice infrastruktury R32 Plocha rekreace 'Čdovice DI33 Plocha dopravy Dolní Ostrovec

3 ýÍSELNÉ ÚDAJE DOPLĕUJÍCÍ A CHARAKTERIZUJÍCÍ DOSAVADNÍ VÝVOJ OBCE

3.1 Demografie

JIHOýESKÝ KRAJ Jihoþeský kraj je dlouhodobČ vnímán pĜedevším jako zemČGČlská oblast s rozvinutým rybníkáĜstvím a lesnictvím. Až v prĤEČhu minulého století se zde rozvinul prĤmysl. Kraj pĜedstavuje geograficky pomČrnČ uzavĜený celek, jehož jádro tvoĜí jihoþeská kotlina. Na jihozápadČ je obklopena Šumavou, na severozápadČ výbČžky Brd, na severu StĜedoþeskou žulovou vrchovinou, na východČýeskomoravskou vrchovinou a na jihovýchodČ Novohradskými horami. Podstatnou þást hranice kraje tvoĜí státní hranice s Rakouskem a NČmeckem. PĜíhraniþní charakter kraje poskytuje možnosti efektivní pĜeshraniþní spolupráce ve výrobní oblasti i v oblasti služeb spolu s rozvojem cestovního ruchu, kde je využívána celková atraktivita kraje s ménČ narušenou pĜírodou a množstvím kulturních památek. Území kraje náleží do povodí horní a stĜední Vltavy s pĜítoky Malší, Lužnicí, Otavou a mnohými dalšími. V minulosti zde bylo vybudováno SĜes 7 000 rybníkĤ, jejichž celková výmČra dnes pĜedstavuje více než 30 tis. hektarĤ. KromČ toho byla v kraji vybudována velká vodní díla: pĜehrada Lipno, Orlík s rozsáhlými rekreaþními oblastmi a ěímov, která zásobuje pitnou vodou znaþnou þást kraje. V souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín byla vybudována vodní nádrž HnČvkovice. Jihoþeský kraj není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou témČĜ žádné zdroje energetických surovin. Významným pĜírodním bohatstvím jsou však rozsáhlé lesy, zejména na ŠumavČ a v Novohradských horách. Jedná se pĜedevším o lesy jehliþnaté, smrkové a borové. NejvČtší surovinové bohatství tvoĜí ložiska pískĤ a štČrkopískĤ, cihláĜské hlíny, kameniva a skláĜských pískĤ. Z ostatních surovin je nejvýznamnČjší rašelina a v nČkterých lokalitách také vápenec, kĜemelina a grafit. Snaha o zachování pĜírodního prostĜedí se odrazila ve zĜízení Národního parku Šumava, chránČných krajinných oblastí Šumava, TĜeboĖsko a Blanský les. V kraji se nachází pĜibližnČ 300 maloplošných chránČných území a Ĝada chránČných pĜírodních výtvorĤ. Celkem je chránČno témČĜ 20 % území kraje. Jihoþeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnČní z celé ýeské republiky. Koncem roku 2009 v kraji žilo více než 637,6 tis. obyvatel, tedy 63 obyvatel na 1 km2. VČková struktura obyvatel kraje je obdobná jako v celá ýeské republice; prĤPČrný vČk v kraji i ýR je 40,7 roku. Od demografické struktury kraje se výraznČji odlišuje pohraniþní okres ýeský Krumlov s pestĜejším národnostním složením. Je zde mladší vČková struktura, nejvyšší hodnoty porodnosti a témČĜ nejnižší úmrtnost. Míra registrované nezamČstnanosti se v Jihoþeském kraji koncem ledna 2011 dosáhla výše 8,90%. V kraji je zaznamenávána stále se zvyšující intenzita dopravy, zejména silniþní. Mezi zajímavosti jižních ýech patĜí zbytky konČspĜežní železnice, spojující mČsto ýeské BudČjovice s hornorakouským Lincem. Nalezneme zde rovnČž nejvýše položenou železniþní stanici v ýR - Kubova HuĢ a také úzkokolejné dráhy smČrované z JindĜichova Hradce do ObratanČ a do Nové BystĜice. Silniþní síĢ zajišĢuje dostateþnou základní dopravní dostupnost sídel, území kraje však v souþasné dobČ není napojeno na republikovou dálniþní síĢ. OKRES PÍSEK Okres Písek se nachází v jihozápadní þásti jihoþeského kraje. Sousedí s jihoþeskými okresy ýeské BudČjovice, Tábor a Strakonice a stĜedoþeskými okresy PĜíbram a Benešov. Rozloha okresu je 1 138 km2. Povrch okresu je mírnČ zvlnČný, nadmoĜská výška stoupá smČrem od jihu ke kopcovitému severu. VýraznČjší vrchy pĜedstavuje masiv Písecké hory s vrchem Mehelník (632 m). Nejvyšším bodem okresu je však na severu vrch Kozlov (708 m), který je souþástí Povltavské hornatiny. Naopak nejníže položeným místem okresu a celého Jihoþeského kraje je hladina Orlické pĜehrady (cca 330 m nad moĜem). Z celkové výmČry okresu zaujímá zemČGČlská pĤda 56 % lesní pĤda 33 %, 7 % tvoĜí zastavČné a ostatní plochy. Lesy pĜevážnČ jehliþnaté, se rozkládají podél Ĝek, rozsáhlý je rovnČž masiv Píseckých hor. Znaþný význam má v okrese 46 km2 vodních ploch (4 % celkové plochy okresu). Hlavním vodním tokem na území okresu je Ĝeka Vltava, která jím protéká od jihu k severu a Ĝeka Otava, se svými pĜítoky Blanicí a Lomnicí se sdruženým SĜítokem Ĝeky Skalice. Soutok obou hlavních Ĝek je pod hradem Zvíkov. Tok Vltavy zde tvoĜí 68 km dlouhé Orlické SĜehradní jezero, které zasahuje i do dolního toku Otavy a Lomnice. Celková vodní plocha pĜedstavuje 2 640 ha. Vodní zdrž témČĜ v celé své délce nabízí své vody a bĜehy ke koupání, provozování vodních sportĤ, rybolovu a rekreaci. NejznámČjšími kempy jsou Velký Vír, Radava a Podolsko. Na území okresu je kolem 300 rybníkĤ, z nichž je nejznámČjší Tálínský, nazvaný podle obce, u které se nachází. Dopravní síĢ na území okresu vznikla postupným a dlouhodobým vývojem. Železniþní síĢ tvoĜí hlavní tratČ PlzeĖ - ýeské BudČjovice, Zdice - Protivín a Ražice - Tábor. Územím okresu prochází dĤležité silniþní spoje ýeské BudČjovice - Písek - PlzeĖ a Písek - Tábor. Autobusové spojení bylo dĜíve zajišĢováno do všech obcí a vČtšiny osad. V dĤsledku nízké rentability se autobusové linky postupnČ redukují. Podle aktuálních demografických zdrojĤ žije v okrese Písek 70 tis. obyvatel. Hustotou obyvatelstva 63 obyvatel na 1 km2 patĜí okres spíše k více zalidnČným okresĤm kraje. Samotné mČsto Písek, ve kterém žije témČĜ 30 000 osob, je WĜetím nejvČtším v kraji. V dlouhodobém vývoji obyvatelstva okresu od roku 1990 pĜevládá mírnČ sestupný trend, který se projevil dosažením minima v roce 2000. Od tohoto roku pak již mĤžeme hovoĜit o stagnaci s mírnými výkyvy na obČ strany. PĜtþinou tohoto vývoje je jednak nepĜíznivý pomČr mezi poþty zemĜelých a poþty narozených. V celém

32 sledovaném období nenajdeme jediný rok, kdy by pĜirozená mČna ovlivnila poþet obyvatelstva ve smČru rĤstu. K urþitému zlepšení došlo až v roce 2008, kdy saldo dosáhlo relativnČ velmi malé hodnoty, zatímco v pĜedchozích letech se pohybovalo kolem 150 osob. ZmČnil se i vliv stČhování. Zatímco v prvních letech po roce 1990 pĜevládalo vystČhovalectví z okresu (kolem 200 osob roþQČ) dochází od roku 2006 k opaþnému vývoji a poþet pĜistČhovalých ovlivĖuje demografickou bilanci ve smČru rĤstu (v roce 2006 a 2008 cca o 250 osob). V mezidobí nemČlo prakticky stČhování na vývoj obyvatelstva vliv. Podle sþítání lidu v roce 2001 pĜedstavoval poþet ekonomicky aktivních obyvatel okresu 37 tisíc osob, tj. 11 % aktivních kraje. Ten samý podíl dosahuje podíl okresu z kraje podle poþtu jednotek zapsaných v Registru ekonomických subjektĤ. AbsolutnČ se jedná o 17 tisíc jednotek. V odvČtvové struktuĜe zamČstnanosti (podle poþtu zamČstnancĤ v podnicích se sídlem v okrese) pĜipadá nejvyšší podíl na prĤmysl (38 %), což je mírnČ nad prĤPČrem kraje. RovnČž nadprĤPČrný je podíl netržních služeb. Naproti tomu mírnČ podprĤPČrné je zastoupení tržních služeb a zejména dopravy, kde podíl zamČstnancĤ je jeden z nejnižších v kraji. Na zemČGČlství pĜipadá zhruba 8 % zamČstnancĤ, tedy o 2 procentní body více než je krajský prĤPČr. Soukromí zemČGČlci pak pĜedstavují 14 % z celkového poþtu osob podnikajících v kraji v tomto sektoru.

OSTROVEC

Základní údaje o obci první písemná zpráva z roku 1323 nadmoĜská výška v m 383 výmČra v ha celkem 2056 ha poþet obyvatel celkem k roku 1. 1. 2013 392

Poþet obyvatel ve správním území Úbytek obyvatel obce byl zpĤsoben odlivem obyvatel do mČst. Dnes bydlí lidé ponejvíce v rodinném domČ se zahradou, pĜípadnČ v domech bytových a dojíždČjí za prací do mČst. To je zpĤsobeno þásteþQČ rehabilitací hodnot venkovského života (spojení bydlení s pĜírodou), vzrĤstajícím stupnČm automobilizace a nemožností dosažení bytu ve PČstČ. Pracovní pĜíležitosti v území Pracovní pĜíležitosti se zde vyskytují spíše jen v obþanské vybavenosti, v podnikání a zemČGČlství. VČtšina obyvatel dojíždí za zamČstnáním a školských zaĜízení do okolních mČst (Písek, Mirotice), kde je lepší pracovní pĜíležitost.

GRAF POýTU OBYVATEL V OBCI GRAF VÝVOJE POýTU OBYVATEL V K. Ú. HORNÍ OSTROVEC

1000

900

800

700

600

500

400

300

200

100

r.1869 r.1900 r.1930 r.1950 r.1961 r.1970 r.1980 r.1990 r.2000 r.2008 r. 2014

Graf vývoje poþtu obyvatel v k. ú. Dolní Ostrovec

1000

900

800

700

600

500

400

300

200

100

r.1869 r.1900 r.1930 r.1950 r.1961 r.1970 r.1980 r.1990 r.2000 r.2008 r.2014

Graf vývoje poþtu obyvatel v k. ú. DČdovice

1000

900

800

700

600

500

400

300

200

100

r.1869 r.1900 r.1930 r.1950 r.1961 r.1970 r.1980 r.1990 r.2000 r.2008 r.2014

4 ÚZEMNċ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE

ý. Sledovaný jev 1. zastavČné území Je vymezeno v grafické þásti Ĝešeného ÚP na základČ ÚAP a þásteþQČ upĜesnČno dle prĤzkumĤ a rozborĤ obce. 2. plochy výroby Ve správním území obce Ostrovec jsou plochy výroby a skladování zastoupeny v sídlech Horní Ostrovec, Dolní Ostrovec a jižnČ od sídla dolní Ostrovec. 3. plochy obþanského vybavení Nachází se pĜevážnČ v centrální þásti sídla Horní a Dolní Ostrovec a DČdovice. 4. plochy k obnovČ nebo opČtovnému využití - znehodnoceného území 5. památková rezervace vþetnČ ochranného pásma - 6. památková zóna vþetnČ ochranného pásma - 7. krajinná památková zóna - 8. nemovitá kulturní památka, popĜípadČ soubor, ýíslo rejstĜíku Památka YþetnČ ochranného pásma 29851/3-2676 pomník padlým 17741/3-578 venkovská usedlost þp. 3 17189/3-2675 venkovská usedlost þp. 4 18041/3-2497 mohylník, archeologické stopy 9. památka UNESCO vþetnČ ochranného pásma - 10. urbanistické hodnoty Zástavba sídel obce Horní Ostrovec, Dolní Ostrovec, 'Čdovice je rostlého nepravidelného charakteru, vČtšinou menších chalup a zemČGČlských stavení podél organické sítČ cest. Sídlo Dolní Ostrovec: - þp.18 – rodištČ rež. Ant. Brousila - kapliþka sv. Jana Nepomuckého se zvoniþkou - soubor roubených usedlostí a chalup þp. 50 (p.þ. st.51/1),þp.24 (p.þ. st.13/1),þp.25 (p.þ. st.14/1),þp.59 (p.þ. st.14/2),þp.58 (p.þ. st.16/2),þp.26 (p.þ. st16/1),þp.52 (p.þ. st. 6/2),þp.18 (p.þ. st.3),þp.57 (p.þ. st. 18/2),þp.22 (p.þ. st. 10/1), þp.20 (p.þ. st.1) Sídlo Horní Ostrovec: -soubor roubených usedlostí a chalup: þp.17 (p.þ. st. 22), þp.20 (p.þ. st. 24), þp.18 (p.þ. st. 21), þp. 23 (p.þ. st. 28) - osmiboká kapliþka se vstupem Sídlo DČdovice: - návesní kaple zasvČcená P. Marii a pamČtní deska padlým 11. region lidové architektury Do správního území obce Ostrovec zasahuje region lidové architektury Písecko – ýimelicko. 12. historicky významná stavba, soubor - 13. architektonicky cenná stavba, soubor - 14. významná stavební dominanta - 15. území s archeologickými nálezy V Ĝešeném území se nachází nČkolik archeologických lokalit, které jsou zakresleny v grafické þásti. 16. oblast krajinného rázu a její charakteristika Krajina Ĝešeného území má vedle pĜírodních hodnot velice malebný ráz a tím i vysokou estetickou hodnotu. 17. místo krajinného rázu a jeho charakteristika V Ĝešeném území se nachází nČkolik typĤ krajinného rázu: 1. Plochy lesní 2. PĜetvoĜená zemČGČlská krajina 3. Doprovodné interakþní prvky - bĜehové porosty vodních tokĤ 4. Luþní porosty 18. místo významné události - 19. významný vyhlídkový bod - 20. územní systém ekologické stability ěešeným územím prochází významné prvky ÚSES: lokální biokoridor, lokální biocentrum, regionální biokoridor, nadregionální biocentrum.

21. významný krajinný prvek registrovaný, pokud - není vyjádĜen jinou položkou 22. významný krajinný prvek ze zákona, pokud není V Ĝešeném území se nachází tyto VKP ze zákona: vodní toky a vyjádĜen jinou položkou plochy, lesy, pĜírodní 23. SĜechodnČ chránČná plocha - 24. národní park vþetnČ zón a ochranného pásma - 25. chránČná krajinná oblast vþetnČ zón - 26. národní pĜírodní rezervace vþetnČ ochranného - pásma 27. SĜírodní rezervace vþetnČ ochranného pásma Ve správním území obce se nachází pĜírodní rezervace DČdovické stránČ a zasahuje sem pĜírodní rezervace Krkavþina. 28. národní pĜírodní památka vþetnČ ochranného - pásma 29. SĜírodní park - 30. SĜírodní památka vþetnČ ochranného pásma Ve správním území obce se nachází pĜírodní památka V Obouch, 31. památný strom vþetnČ ochranného pásma - 32. biosférická rezervace UNESCO, geopark - UNESCO 33. NATURA 2000 - evropsky významná lokalita - 34. NATURA 2000 - ptaþí oblast Na podstatnou þást správního území zasahuje ptaþí oblast PO CZ03110334 Údolí Otavy a Vltavy. 35. lokality výskytu zvláštČ chránČných druhĤ rostlin - a živoþichĤ s národním významem 36. lesy ochranné - 37. les zvláštního urþení - 38. lesy hospodáĜské V Ĝešeném území se nachází lesy hospodáĜské. 39. vzdálenost 50 m od okraje lesa Ochrana pozemkĤ pro plnČní funkcí lesa je zpracována podle zákona „ O lesích “. 40. bonitovaná pĤdnČ ekologická jednotka Ve správním území Ostrovec se vyskytují tyto BPEJ: 52901, 52911, 55800. 41. hranice biochor Hranice biochor jsou zakresleny v grafické þásti. 42. investice do pĤdy za úþelem zlepšení pĤdní Meliorace jsou zakresleny v grafické þásti. úrodnosti 43. vodní zdroj povrchové, podzemní vody vþetnČ V Ĝešeném území se nachází ochranná pásma vodních zdrojĤ I. a ochranných pásem II. stupnČ. OP I. a II. stupnČ vodních zdrojĤ se nachází západnČ od sídel Horní a Dolní Ostrovec. JihozápadnČ od sídla Dolní Ostrovec se nachází OP I. stupnČ vodního zdroje. 44. chránČná oblast pĜirozené akumulace vod - 45. zranitelná oblast - 46. vodní útvar povrchových, podzemních vod V Ĝešeném území se nachází povrchové vodní toky a plochy. 47. vodní nádrž V Ĝešeném území se vyskytuje nČkolik nádrží, které mají význam vzhledem ke své velikosti i umístČní pro akumulaci a retenci povrchových vod. SouþasnČ jsou rovnČž významným prvkem estetiky krajiny i nedílnou souþástí ekologické stability krajiny. 48. povodí vodního toku, rozvodnice Zájmové území patĜí do povodí Otavy (þhp 1-08-04-066 a 109) jejího levostranného pĜítoku Lomnice (þhp 1-08-04-065, 033a 029). Dále se v zájmovém území nachází Skalice (þhp 1-08-04- 064) jako levostranný pĜítok Lomnice a Jesenický potok (þhp 1- 08-04-032) jako pravostranný pĜítok Lomnice. Otava tvoĜí jižní a východní hranici zájmového území jako vzdutí nádrže Orlík. Lomnice a dále Skalice tvoĜí severovýchodní hranici zájmového území. Recipientem sídla Dolní Ostrovec a Horní Ostrovec je Lomnice protékající mezi obČma sídly. Recipientem sídla 'Čdovice Je bezejmenný levostranný pĜítok Otavy vytékající z rybníkĤ v sídle. Otava, Lomnice a Skalice mají stanoveno (vyhlášeno) záplavové území. Na OtavČ je stanovena zvláštní povodeĖ z porušení vodního díla Lipno (ze vzdutí Vltavy). V zájmovém území je relativnČ vysoký poþet menších rybníþNĤ, jejichž význam je pouze místní. Vodní plochy jsou i v

zastavČných územích sídel. 49. záplavové území ěeky Lomnice, Skalice a Otava mají vyhlášeno záplavové území. Hranice záplavy Q100 je zakreslena v grafické þásti. 50. aktivní zóna záplavového území Aktivní zóna záplavového území Ĝek Lomnice, Skalice a Otavy je zakreslena v grafické þásti. 51. území urþené k rozlivĤm povodní - 52. území zvláštní povodnČ pod vodním dílem ěeka Otava má stanovenu hranici zvláštní povodnČ pod vodním dílem, která je zakreslena v grafické þásti. 53. objekt/zaĜízení protipovodĖové ochrany V rámci protipovodĖových opatĜení se na Lomnici v zastavČném území obce navrhuje zvýšení bĜehĤ (na levém bĜehu od mostu navýšení již zvýšeného bĜehu). 54. SĜírodní léþivý zdroj, zdroj pĜírodní minerální - vody vþetnČ ochranných pásem 55. lázeĖské místo, vnitĜní a vnČjší území - lázeĖského místa 56. dobývací prostor V Ĝešeném území se nachází dobývací prostor Jistec. 57. chránČné ložiskové území V k.ú. 'Čdovice se nachází chránČné ložiskové území Jezero s ložiskem peloidĤ. 58. chránČné území pro zvláštní zásahy do zemské - NĤry 59. ložisko nerostných surovin V Ĝešeném území se nachází ložisko nerostných surovin Jistec, JistecII. 60. poddolované území V Ĝeš. území se nachází poddolované území, je zakresleno v graf. þásti. 61. sesuvné území a území jiných geologických rizik - 62. staré dĤlní dílo - 63. staré zátČže území a kontaminované plochy V Ĝeš. území se nachází staré ekologické zátČže, jsou zakresleny v graf. þásti. 64. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší - 65. odval, výsypka, odkalištČ, halda - 66. technologický objekt zásobování vodou vþetnČ Zdrojem vody jsou 3 vrty jižnČ od obce: ochranného pásma Ze zdrojĤ je voda þerpána do blízkého VDJ Nedostateþný tlak v QČkterých þástech spotĜebištČ je zvyšován AT stanicí v kulturním domČ. Zdroje mají ochranná pásma I. stupnČ v nejbližším okolí každého z vrtĤ. Dalším zdrojem vody v obci je jímání podzemní vody západnČ od sídla v údolní nivČ Ĝeky Lomnice na jejím pravém bĜehu. PrameništČ tvoĜí dvČ vodárenské studny pro vodovod Agrodružstva Ostrovec. PrameništČ má vyhlášena ochranná pásma. Vodovod Agrodružstva tvoĜí studna, výtlaþný Ĝad a VDJ na severu obce. Z tohoto vodovodu je zásobován zemČGČlský areál a dva bytové domy. Obecní vodovod tvoĜí studna, výtlaþný Ĝad a tlaková nádrž umístČna v kulturním domČ. Z tohoto vodovodu je zásobován kulturní dĤm, pošta, ubytovna a nČkolik bytĤ. Obecní vodovod pochází z roku 1971, byl realizován v rámci výstavby nových rodinných domkĤ a bytovek a není pĜipojen na vodovod pro veĜejnou potĜebu. Provozovna líhnČ kuĜat (v souþasnosti mimo provoz) je zásobovaná vodou z vlastní studny (pod vodojemem Agrodružstva). Vlastní studnu (na levém bĜehu Lomnice pod mostem) má i prádelna. 67. vodovodní síĢ vþetnČ ochranného pásma Obec Dolní a Horní Ostrovec je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veĜejnou potĜebu ve správČ obce Ostrovec. Na vodovod je napojena témČĜ celá zástavba. Zásobování obce Dolní a Horní Ostrovec pitnou vodou je vyhovující. Navrhuje se nový vrt. Nové vodovodní Ĝady jsou navrhovány v rámci výhledové zástavby (zastavitelných ploch) a k doposud nenapojeným objektĤm. Osada DČdovice nemá vybudován vodovod pro veĜejnou potĜebu. Obyvatelé používají vlastní zdroje. V osadČ DČdovice se

neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veĜejnou potĜebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody. 68. technologický objekt odvádČní a þištČní V sídle Horní Ostrovec jsou centrální septiky na pravém bĜehu v odpadních vod vþetnČ ochranného pásma oblasti pod vojenskými rodinnými domky, na levém bĜehu cca 50 m pĜed mostem pĜes Ĝeku a v provozovnČ líhnČ kuĜat (zrušeno). Prádelna má vybudovanou vlastní aktivaþní ýOV. ZemČGČlský areál Agrodružstva má vlastní systém likvidace odpadních vod. V sídle Ostrovec v blízkosti Lomnice pro levý i pravý bĜeh je navrženo pĜHþerpávání a podchodu pod Ĝekou. Dále se navrhuje výstavba centrálních ýOV na pravém bĜehu Lomnice. V sídle DČdovice je navržena nová ýOV. 69. síĢ kanalizaþních stok vþetnČ ochranného pásma Obec Dolní a Horní Ostrovec má vybudovanou gravitaþní jednotnou kanalizaci pro veĜejnou potĜebu ve správČ obce Ostrovec. Osada DČdovice má vybudovanou gravitaþní jednotnou kanalizaci pro veĜejnou potĜebu ve správČ obce Ostrovec. V obci Dolní a Horní Ostrovec se navrhuje: – pro levý bĜeh Lomnice ponechání stávající jednotné kanalizaþní sítČ a její doplnČní v rámci výhledové zástavby (zastavitelných ploch) a k doposud nenapojeným objektĤm a jako podchycení stávajících výustí – pro pravý bĜeh Lomnice výstavba nové oddílné splaškové kanalizaþní sítČ v rámci stávající i výhledové zástavby, stávající jednotná kanalizace bude sloužit jako dešĢová V obci DČdovice se navrhuje výstavba nové oddílné gravitaþní splaškové kanalizace v rámci stávající i navrhované zástavby. 70. výrobna elektĜiny vþetnČ ochranného pásma - 71. elektrická stanice vþetnČ ochranného pásma V souþasné dobČ se v Ĝešeném území nachází stávajících 16 trafostanic a nové navržené 2 trafostanice. 72. nadzemní a podzemní vedení elektrizaþní ěešeným územím prochází vzdušná vedení VN 22kV vþetnČ soustavy vþetnČ ochranného pásma ochranného pásma. 73. technologický objekt zásobování plynem vþetnČ - ochranného a bezpeþnostního pásma 74. vedení plynovodu vþetnČ ochranného - a bezpeþnostního pásma 75. technologický objekt zásobování jinými - produkty vþetnČ ochranného pásma 76. ropovod vþetnČ ochranného pásma - 77. produktovod vþetnČ ochranného pásma - 78. technologický objekt zásobování teplem vþetnČ - ochranného pásma 79. teplovod vþetnČ ochranného pásma - 80. elektronické komunikaþní zDĜízení vþetnČ Ve správním území obce Ostrovec se nachází elektronická ochranného pásma komunikaþní zaĜízení. Jejich polohy jsou zahkresleny v grafické þásti. Do Ĝešeného území zasahuje ochranné pásmo nadzemního komunikaþního vedení. 81. komunikaþní vedení YþetnČ ochranného pásma ěešeným územím prochází telekomunikaþní kabel. Dále Ĝešeným územím prochází radioreléové trasy. 82. jaderné zaĜízení - 83. objekty nebo zaĜízení zaĜazené do skupiny A - nebo B s umístČnými nebezpeþnými látkami 84. skládka vþetnČ ochranného pásma - 85. spalovna vþetnČ ochranného pásma - 86. zaĜízení na odstraĖování nebezpeþného odpadu - YþetnČ ochranného pásma 87. dálnice vþetnČ ochranného pásma - 88. rychlostní silnice vþetnČ ochranného pásma - 89. silnice I. tĜídy vþetnČ ochranného pásma - 90. silnice II. tĜídy vþetnČ ochranného pásma ěešeným územím prochází silnice II/121

91. silnice III. tĜídy vþetnČ ochranného pásma ěešeným územím prochází silnice III/1219, III/1218, III/12110, III/12112 92. místní a úþelové komunikace ěešeným území prochází místní a úþelové komunikace, které doplĖující silnice II a III. tĜíd. 93. železniþní dráha celostátní vþetnČ ochranného ěešeným územím prochází dráha þ. 200. Je navržena její pásma elektrifikace. 94. železniþní dráha regionální vþetnČ ochranného pásma 95. koridor vysokorychlostní železniþní trati - 96. vleþka vþetnČ ochranného pásma - 97. lanová dráha vþetnČ ochranného pásma - 98. speciální dráha vþetnČ ochranného pásma - 99. tramvajová dráha vþetnČ ochranného pásma - 100. trolejbusová dráha vþetnČ ochranného pásma - 101. letištČ vþetnČ ochranných pásem - 102. letecká stavba vþetnČ ochranných pásem - 103. vodní cesta ěešeným územím prochází vodní cesta – vodní tok Otavy 104. hraniþní pĜechod - 105. cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická ěešeným územím probíhá: stezka - Cyklotrasa 1158: PohoĜí – Rakovice – ýimelice – Smetanova Lhota – Dolní Ostrovec – Vráž – Zlivice – Boreþnice – TopČlec – Písek - Cyklotrasa 1225: Písek - Boreþnice - U Mostu - Varvažov - Varvažovská Paseka - Zvíkovské Podhradí - Zvíkov hrad - Cyklotrasa 9003: (Otavská cyklotrasa): (Horažćovice) - Kozlov - Horní PoĜtþí - Katovice - StĜela - Strakonice - ŠtČkeĖ - KestĜany - Putim - Písek - Boreþnice - Ostrovec - Varvažov - Zvíkovské Podhradí - hrad Zvíkov - Cyklotrasa 31: Mirotice - Ostrovec - Zvíkovské Podhradí - Bránice - Zelená turistická trasa: U ýerveného kĜíže, Dolní Ostrovec žst., Ostrovec, RS Avia, Rybníþek - Modrá turistická trasa: Soutok Otavy a Lomnice, Doupata – hájovna, ěeka Lomnice, Ostrovec, TĜebošov, Karlov zám. - Žlutá turistická trasa: Vráž, Novovražský rybník – rozc., Rybárna – vyhl., DČdovice, Soutok Otavy a Lomnice, Doupata – hájovna, Novovražský rybník – hájovna, Nová Vráž - Žlutá turistická trasa, která vede zajména územím sousedních obcích zasahuje malou þástí do Ĝešeného území obce Ostrovec. Stezka vede po území sousedních obcí okolo Ĝeky Skalice. - ýervená turistická trasa: Jistec – Novovražský rybník rozc., Novovražský rybník – hájovna, Nová Vráž, ěeka Lomnice, RS Avia, Otava, ústí Lomnice, ŠtČdronín - Plazy 106. objekt dĤležitý pro obranu státu vþetnČ Objekt GĤležitý pro obranu státu je zakreslen v grafické þásti. ochranného pásma 107. vojenský újezd - 108. vymezené zóny havarijního plánování - 109. objekt civilní ochrany Obecní úĜad 110. objekt požární ochrany - 111. objekt dĤležitý pro plnČní úkolĤ Policie ýeské - republiky

112. ochranné pásmo hĜbitova, krematoria - 113. jiná ochranná pásma - 114. ostatní veĜejná infrastruktura Obchodní prodej, služby, veĜejná správa, vzdČlání, ubytování a stravování. 115. poþet dokonþených bytĤ k 31. 12. každého roku - 116. zastavitelná plocha Vymezena v grafické þásti ÚP. 117. jiné zámČry - 118. další dostupné informace, napĜ. prĤPČrná cena - m2 stavebního pozemku v þlenČní podle katastru