JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Pedagogická fakulta Historický ústav FF Soutěţní práce o Cenu Edvarda Beneše Jiří Bílek Utváření politického systému v Písku v letech 1945 – 1948 Vedoucí práce: PhDr. et PaedDr. Jiří Dvořák, Ph.D. České Budějovice 2010 ANOTACE Předloţená práce se zaměřuje na období let 1945 – 1948, období od konce druhé světové války po počátek komunistického reţimu. Sleduje dění v Československé republice od jejího osvobození americkými a sovětskými vojsky, potrestání kolaborantů a odsunu německého obyvatelstva, vzniku Národní fronty a národních výborů jako nových správních a mocenských jednotek, přes volby do Ústavodárného národního shromáţdění v květnu 1946, přes postupný rozpad Národní fronty, aţ po únorový komunistický převrat v roce 1948 a následné květnové volby, a to vše především v obraze dění v regionálním měřítku u vybraného jihočeského města – Písek. Autor začíná události sledovat v květnu 1945, tedy v dlouho očekávaných dnech osvobození od nacismu. Zabývá se obnovou samosprávných orgánů ve formě Místního a Okresního národního výboru a obnovou činnosti politických stran, která vyvrcholila v předvolební kampani 1946, a která odráţí se v jejich volebních výsledních. Pozornost také věnuje rozporům mezi stranami a jejími členy, které vrcholí únorovými událostmi 1948 a příchodem nového společensko–politického uspořádání. Stranou pozornosti nezůstává ani těţká poválečná situace českého obyvatelstva, zásobovací potíţe a obnova zničeného města. - 2 - ANNOTATION The thesis submitted deals with the period of 1945 – 1948, the period of the end of the World War II and the beginning of the communist regime. It follows the events in the Czechoslovak Republic since its liberation by the American and Soviet Armies, the punishment of the collaborators and the withdrawal of the German inhabitants, the establishment of the National Front and People’s committees as new administrative and authority units, further the Constitutive National Assembly elections in May of 1946, gradual fall of the National Front, communist coup d’état of February 1948 and subsequent May election, with all the events focused on the region of the chosen South Bohemian town – Písek. The events start to be followed in May of 1945, in the long–awaited days of liberation from Nazism. It deals with the restoration of autonomous authorities in the form of the Local and the District people’s committee as well as the restoration of the activities of political parties which peaked during the election campaign of 1946 reflecting in the results of the election. It also pays attention to the disputes among the parties and their members that culminate in the February events of 1948 and oncoming new socio–political arrangements. Least but not last, it also deals with a severe post–war situation of the Czech inhabitants, supply cut-off difficulties as well as the restoration of the remained town ruins. - 3 - PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval Dr. Jiřímu Dvořákovi, za jeho rady a pomoc při vzniku této práce. Stejně tak bych chtěl poděkovat archivářům Státního oblastního archivu v Třeboni a Státního okresního archivu v Písku, zvláště pak panu Mgr. Jiřímu Peštovi, kteří mi pomáhali svou znalostí pramenů, zde uloţených, a často i nad rámec svých povinností, a pracovníkům Prácheňského muzea v Písku a jeho knihovny. Nemenší dík patří také všem pamětníkům, kteří mi nezištně věnovali svůj čas a hlavně své vzpomínky, které mají v této práci nezastupitelné místo. V neposlední řadě chci poděkovat svým rodičům a prarodičům za podporu, kterou mi poskytovali během celého mého studia. - 4 - Obsah Úvod 7 1. Konec druhé světové války 16 1.1. Osvobození města 17 1.1.1. Nálety 17 1.1.2. Příchod spojeneckých armád 20 1.2. Na demarkační čáře 22 1.2.1. Americká armáda 24 1.2.2. Rudá armáda 26 1.3. Vyrovnání 28 1.3.1. Německá otázka a kolaboranti 29 1.3.2. Mimořádný lidový soud 35 1.4. Poválečná situace 37 1.4.1. Zásobovací situace 38 1.4.2. Mýtus o budovatelském nadšení? 42 2. Proces utváření politického systému 46 2.1. Národní fronta a Lidová demokracie 49 2.2. Vznik národních výborů 51 2.2.1. Místní národní výbor 53 2.2.2. Okresní národní výbor 55 2.3. Obnovení činnosti politických stran 57 2.3.1. Komunistická strana Československa 58 2.3.2. Československá strana národně socialistická 60 2.3.3. Československá strana lidová 62 2.3.4. Československá sociální demokracie 63 2.3.5. Členstvo a financování 64 2.3.6. Prvomájové oslavy 68 3. Volby a předvolební boj 1946 72 3.1. Bílé lístky 74 3.2. Předvolební boj 75 3.2.1. Komunistická strana Československa 77 3.2.2. Československá strana lidová 80 - 5 - 3.2.3. Československá sociální demokracie 83 3.2.4. Československá strana národně socialistická 85 3.3. Výsledky voleb 88 4. „Vítězný únor – vítězný první máj – vítězné volby – toď jeden vítězný řetězec“ 95 4.1. Příprava ke střetu 96 4.1.1. Boj o většinu národa 99 4.1.2. Spory na periferii 100 4.2. Převrat 102 4.2.1. Manifestace jako revoluční prostředek 104 4.2.2. Konec nadějí 107 4.3. Akční výbory národní fronty 108 4.4. Volby a konečné rozhodnutí 112 4.4.1. Jednotná kandidátka 113 4.4.2. Předvolební agitace 114 4.4.3. Výsledky voleb 117 Závěr 122 Seznam pramenů a literatury 126 Seznam zkratek 139 Seznam příloh 141 - 6 - Úvod Rozmezí let 1945 a 1948, někdy také nazývané třetí republika, lze chápat jako specifické a dynamické období na přechodu mezi nacistickou a komunistickou diktaturou, kdy v Československu panovalo období relativní, byť trochu „okleštěné,“ demokracie. Doba, kdy se český národ vzpamatovával z hrůz druhé světové války a z děsu moci, kterou nad ním vykonávaly nemilosrdné nacistické protektorátní úřady. Doba, kdy se fakticky změnila zahraničněpolitická orientace země. Doba, kdy jsme se po 12. 12. 1943 dobrovolně přičlenili do sovětské zájmové sféry a tím také vyzdvihli do té doby politického outsidera v podobě zdejší komunistické strany.1 Období relativní demokracie proto, ţe v obnovené poválečné Československé republice byly na základě systému Národní fronty (NF) v Čechách povoleny jenom 4 předválečné politické strany – Komunistická strana Československa2 (KSČ), Českoslo- venská strana národně socialistická3 (ČSNS), Československá strana lidová4 (ČSL) a Československá sociální demokracie5 (ČSD). Ostatním stranám nebylo povoleno obno- vit svou činnost pro jejich údajnou spolupráci s nacisty. Po válce měla být navázána zpřetrhaná kontinuita na předválečnou demokra- tickou první republiku, která byla jiţ vyjádřena v osobě prezidenta dr. Edvarda Beneše. Ten se do čela československé emigrace stavěl jiţ od obsazení zbytku republiky 15. března 1939 a jeho pozice byla také upevněna uznáním vlády v londýnské emigraci v červenci 1941. Jeho úspěšná politika umoţnila poválečné obnovení naší republiky, zároveň to však byla také jeho politika, pochopitelně silně poznamenaná Mnichovem 1 Jiří KOCIAN, Politický systém v letech 1945 – 1948, in: Jiří Malíř – Pavel Marek a kol., Politické strany, Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu v letech 1861 – 2004, 2. díl: 1938 – 2004, Brno 2005, s. 1125 – 1130, zde s. 129. Srov. Vít Smetana to komentuje slovy, ţe československá nekomunistická politická reprezentace měla větší strach z Německa neţ z komunismu. V pořadu Historie.cs, dostupné na http://www.ct24.cz/textove-prepisy/historie-cs-eu/26255-studena- valka-a-marshalluv-plan/. 2 Jiří PERNES, Komunistická strana, in: Jiří Malíř – Pavel Marek a kol., Politické strany, s. 1131 – 1142; KOLEKTIV, Dělnická třída a KSČ v dějinách Písku, Písek 1976; Jan RATAJ, KSČ a Československo I. (1945 – 1960), Praha 2003; Jacques RUPNIK, Dějiny Komunistické strany Československa. Od počátků do převzetí moci, Praha 2002; Jerzy TOMASZEWSKI, Cesta komunistických stran k moci ve střední Evropě. Srovnávací pohled, Soudobé dějiny (dále SD) V., II. – III./1998, s. 208 – 237. 3 Jiří KOCIAN, Československá strana národně socialistická, in: J. Malíř – P. Marek a kol., Politické strany, s. 1143 – 1164; TÝŢ, Československá strana národně socialistická v letech 1945 – 1948. Organizace, program, politika, Brno 2002. 4 Miloš TRAPL, Československá strana lidová, in: J. Malíř – P. Marek a kol., Politické strany, s. 1175 – 1188. 5 Pavla VOŠAHLÍKOVÁ, Československá sociální demokracie, in: J. Malíř – P. Marek a kol., Politické strany, s. 1165 – 1174. - 7 - 1938, která nás minimálně od 12. prosince 1943 vedla směrem k Sovětskému svazu6 a také k levicové politice. To ovšem plně souviselo s obecným, tedy nejen českoslo- venským, trendem, spočívajícím ve velkém posunu poválečné společnosti, jako jeden z důsledků a výsledků 2. světové války, do leva.7 Jako státník však, svým způsobem, bohuţel podcenil tehdejší bolševickou sovětskou politiku, její reálné meze a moţnosti, a plně nepodchytil sloţitost situace spočívající i v tom, ţe československá komunistická emigrace v Moskvě neovlivňuje Stalinovu politiku vůči československé vládě, ale ţe naopak Stalin pregnantně a rozhodujícím způsobem ovlivňoval politiku KSČ prostřed- nictvím svých exponentů.8 Nicméně musíme dodat, ţe veškerá politická reprezentace v Československu, která se utvořila či byla povolena po květnu 1945, byla toho názoru, ţe je potřeba orientovat svou zahraniční politiku především na Sovětský svaz. Názory politiků se tak různily pouze v názorech, jakým způsobem tuto politiku provádět. Edvard Beneš poválečné Československo druhé poloviny 40. let 20. století ovlivnil ještě daleko více. I kdyţ byl sloţitými vnitřními i vnějšími okolnostmi v říjnu 1938 nucen rezignovat na post prezidenta republiky, přesto jako prezident exilové vlády