DOCSLIB.ORG

Historie a Vývoj Freetekno Scény

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Historie a Vývoj Freetekno Scény MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Zuzana Brodilová (UČO 102925) politologie - psychologie bakalářské studium imatrikulační ročník 2004 DIY karnevaly a politika Bakalářská práce Vedoucí práce: Phdr. Martin Bastl, PhD. V Brně 10.12.2009 Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „DIY karnevaly a politika“ vypracovala samostatně a použila jen zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně, 15. 12. 2009 podpis................................... 2 Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu své práce PhDr. Martinu Bastlovi, PhD. za lidský přístup, cenné rady a také čas, který mi při psaní bakalářské práce věnoval. 3 Obsah Obsah……………...…………………………………………………………………...….4 Úvod…………………………………………………………………………………...…..5 1. Freetekno…………………………………………………………………………...….. 7 1.1 Vznik a vývoj freetekno scény………………………………………………...…... 7 1.2 Fenomén freetekno – ideje a hodnoty………...…………………………………… 9 1.2.1 Autonomie a technologie……………...…………………………………….. 9 1.2.2 Hédonismus a spiritualita………………………………………..…………. 13 1.3 Freetekno a politika…………………………………………………..…………... 15 2. DIY karnevaly…………………………………………………………..……………. 20 2.1 DIY karneval 7. 6. 2003…………………………………………………………. 24 2.1.1 Analýza prohlášení k DIY karnevalu 2003………………...………………. 25 2.2 DIY karneval 19. 6.2004………………………………………….……………… 29 2.3 DIY karneval 28. 5. 2005………………………………………………………… 30 2.4 DIY karneval 24. 9. 2005 – Street rave parade…...…………………………….... 32 2.4.1 Analýza komunikovaných obsahů – flyer………………………………….. 34 2.5 DIY karneval 17. 6. 2006………………………………………………………... 36 2.5.1 Analýza diskusí na internetových diskusních fórech…….………………… 37 2.6 Neuskutečněný DIY karneval 2007…………………………...……………….... 40 2.6.1 Analýza diskuse na internetových diskusních fórech……………………… 40 2.6.2 Prohlášení ke zrušení DIY karnevalu……………………………………… 41 2.7 DIY karneval 11. 9. 2008…………………………………………………………. 44 2.7.1 Analýza diskusí na internetových diskusních fórech……...……………….. 45 2.7.2 Analýza prohlášení k DIY karnevalu 2008……………………………….... 47 Závěr……………………………………………………………………………………50 Seznam literatury.............................................................................................................. 53 Příloha I. Forma a průběh DIY karnevalu........................................................................ 57 Příloha II. Global street party a ProtestFest...................................................................... 59 Příloha III Prohlášení a flyery........................................................................................... 66 Počet znaků: 96 430 znaků 4 ÚVOD Fenomén freetekna1 není v České republice neznámý. Subkultura, která začala vznikat na začátku 90. let a takřka desetiletí existovala téměř bez povšimnutí médií a tím i většinové společnosti, získala během let tolik příznivců, že už nebylo možné její akce přehlédnout. Vrchol mediální i společenské pozornosti přišel v roce 2005, kdy policejní zásah předčasně ukončil freeparty Czechtek,2 a tento zásah i jeho politické okolnosti vzbudily širokou reakci nejen uvnitř freetekno komunity, ale napříč celou společností. Freetekno se stalo populárním „společenským“ i akademickým tématem a neexistuje tak mnoho jeho aspektů, které by dosud nebyly zevrubně analyzovány či alespoň popsány. Tato subkultura se nicméně vyvíjet nepřestala, a objevují se tak další témata, která vzbuzují řadu otázek. Jedna z těch, která bývá v souvislosti s freetekno subkulturou často pokládána míří k tomu, zda freetekno v českém prostředí nese nějaké politické obsahy, resp. jaký je jejich charakter. Tato otázka je opodstatněná i vzhledem k vývoji scény na Západě, kde nabyl původní spíše indiferentní nesouhlas s establishmentem spjatý s hodnotami akcentujícími autonomii konkrétnější podobu, když se určitá část aktérů freetekno scény výrazněji zapojila do aktivistických akcí a spoluvytvořila tak jejich specifický charakter. České freetekno bývá, již vzhledem k tomu, že vznikalo za jiných okolností, vnímáno jako odlišné. Pokud bychom se zabývali politickými názory příznivců této subkultury, zjistili bychom myslím, že se jedná o skupinu názorově značně heterogenní. Zatímco část jejích příznivců se deklaruje jako apolitická (případně jsou apolitičtí v tom smyslu, že zdůrazňují svůj nezájem o politiku), existují i skupiny, které se hlásí k tradici, kterou má v tomto ohledu freetekno na Západě a naopak i mnoho takových, kteří tuto 1V práci budu používat pojem „freetekno“, který dle mého názoru nejlépe vystihuje zkoumaný fenomén a odlišuje ho od komerční části taneční scény (techno kultury), která má výrazně odlišný charakter. 2Freeparty Czechtek, která byla od roku 1994 do roku 2006 nejvýznamnější freetekno událostí v ČR se v roce 2005 odehrála u vesnice Mlýnec na Tachovsku. 30. července 2005 (druhý den konání) byla ukončena Policií ČR. Na obou stranách (policie i účastníků) bylo několik desítek raněných (někteří z nich vážně). Policejní zásah vzbudil vzhledem ke své formě i vzhledem k tomu, že účastníci měli část pozemků řádně pronajatou, široký ohlas ve společnosti, na politické scéně i ve freetekno komunitě. V reakci na něj proběhlo v následujících týdnech několik demonstrací a protestních akcí. 5 tradici vědomě negují. Dle dostupných informací dosud nevznikla žádná kvantitativní studie, která by postihla, jaké je v subkultuře proporcionální zastoupení těchto skupin a vzhledem k omezenému prostoru není toto téma ani cílem mé práce. Přesto bych se ráda zaměřila na to, zda alespoň část freetekno scény, podobně jako na Západě, nese v českém prostředí nějaké politické obsahy (příp. jaké obsahy to jsou). Rozhodla jsem se z tohoto důvodu věnovat se v této práci jedné z tradičních freetekno událostí – pražskému DIY karnevalu, který se s jednou přestávkou koná každoročně od roku 2003. V práci, která bude mít charakter případové studie, budu sledovat, zda se v průběhu příprav a konání této události objevují politické momenty, jaký je jejich obsah a zda zároveň v průběhu šesti let konání této akce dochází v tomto ohledu k proměnám. Tato událost je dle mého názoru v souvislosti s možnými politickými obsahy zajímavá hned z několika důvodů. První z nich vyplývá ze samotného charakteru akce, která svou podobou, inspirací (viz níže) i zúčastněnými aktéry odkazuje k akcím typu street party, na nichž se politické obsahy, které freetekno získalo na Západě, manifestovaly nejvýrazněji (podrobněji viz níže). Získává-li česká freetekno scéna alespoň pro některé své aktéry politický obsah, bude dle mého názoru nejviditelnější právě zde. Dříve než se zaměřím na DIY karnevaly, které se konaly mezi lety 2003 a 20083, se budu věnovat hodnotám a idejím freetekna, jež dle mého názoru nelze v souvislosti s politickými obsahy, které může freetekno nést, opominout. Pokusím se je přitom postihnout na základě dvou dvojic vzájemně se doplňujících linií, které je mohou zastřešit: autonomie oproti technologii a hédonismus oproti spiritualitě. V samostatné kapitole s názvem „Freetekno a politika“ se pokusím politické aspekty freetekna, s důrazem na akce typu DIY karnevalu zasadit do teoretického rámce. 3 V roce 2009 se DIY karneval konal jako jedna z akcí tzv. Týdne nepřizpůsobivosti – obsahy této události by vzhledem k jejím širším souvislostem mohly být tématem samostatné práce a z důvodů omezeného prostoru se jim zde proto věnovat nebudu. 6 1. Freetekno 1. 1 Vznik a vývoj freetekno scény Do své současné podoby se freetekno vyvíjelo několik desetiletí. V jeho evropských počátcích stálo několik vzájemně propojených vlivů: 1) vznik elektronické hudby v Chicagu a Detroitu na konci 70. let (obohacení chicagského house o industriální prvky alternativního detroitského punku)4 2) komunity s alternativním životním stylem a důrazem na nové přístupy k hudbě (často se jednalo o bývalé americké hippies) na ostrově Ibiza a indickém pobřeží Goa, kam na prázdniny jezdila evropská mládež5 3) komunity s alternativním životním stylem v Evropě – příznivci New age6, squatteři, travelleři 4) rozvoj masové komunikace (internetu), která přispěla k rychlému šíření nahrávek a vzájemné komunikaci7 Největší oblibu získala taneční hudba ve Velké Británii (která předjímala často podobný vývoj v dalších evropských zemích). Z hudby a životního stylu, který byl považován za undergroundový, se rychle stává tzv. overground, jak o něm sami s despektem začali hovořit někteří jeho příznivci. Ti kritizují ustavování DJských hvězd, vysoké vstupné a ztrátu původní spontaneity. V důsledku této nespokojenosti se taneční 4Brychtová, P. Přechodové rituály subkultury techno ve srovnání s českými indiány. Praha: FF UK, 2001. Diplomová práce, s. 55. 5Pavleček, L. Vznik techno scény a její vliv na alternativní kulturu. Publikováno: 21.8.2005 [cit. 10. listopadu 2009]. Dostupné z WWW http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?apc=zzvx1-1912063&x=467245 6Hnutí New age se etablovalo v 60. letech v USA z potřeby reflektovat postmodernistické zklamání nad vědou a pokrokem. Je založeno na čtyřech základních pilířích: vědecký podklad, náboženství orientu, nová psychologie, znamení vodnáře a nová náboženství. Vzhledem ke své nejednotnosti a rozmanitosti nabývá mnohých podob, takže se jako zastřešující označení používá pro řadu organizací, akcí, myšlenek a praktik. Jeho stoupenci se identifikují jen s těmi aspekty hnutí, které jim osobně vyhovují. Podle Wikipedia online: http://cs.wikipedia.org/wiki/New_Age 7 Zajdáková, S. Subkultury mládeže – subkultura freetekno. Brno, VOŠ Sociální práce: 2005. Absolventská práce, s. 17. 7 (techno) scéna štěpí a vzniká freetekno, její nekomerční proud, který
Load more

Recommended publications
  • Authenticity in Electronic Dance Music in Serbia at the Turn of the Centuries
    The Other by Itself: Authenticity in electronic dance music in Serbia at the turn of the centuries Inaugural dissertation submitted to attain the academic degree of Dr phil., to Department 07 – History and Cultural Studies at Johannes Gutenberg University Mainz Irina Maksimović Belgrade Mainz 2016 Supervisor: Co-supervisor: Date of oral examination: May 10th 2017 Abstract Electronic dance music (shortly EDM) in Serbia was an authentic phenomenon of popular culture whose development went hand in hand with a socio-political situation in the country during the 1990s. After the disintegration of Yugoslavia in 1991 to the moment of the official end of communism in 2000, Serbia was experiencing turbulent situations. On one hand, it was one of the most difficult periods in contemporary history of the country. On the other – it was one of the most original. In that period, EDM officially made its entrance upon the stage of popular culture and began shaping the new scene. My explanation sheds light on the fact that a specific space and a particular time allow the authenticity of transposing a certain phenomenon from one context to another. Transposition of worldwide EDM culture in local environment in Serbia resulted in scene development during the 1990s, interesting DJ tracks and live performances. The other authenticity is the concept that led me to research. This concept is mostly inspired by the book “Death of the Image” by philosopher Milorad Belančić, who says that the image today is moved to the level of new screen and digital spaces. The other authenticity offers another interpretation of a work, or an event, while the criterion by which certain phenomena, based on pre-existing material can be noted is to be different, to stand out by their specificity in a new context.
    [Show full text]
  • Origin Al Ar Ticle
    Journal of Nursing, Social Studies, Public Health and Rehabilitation 3–4, 2011, pp. 264–269 MOTIVATION FOR USING ILLEGAL DRUGS AT FREETEKNO PARTIES Alena Kajanová1, Aneta Klečacká2 1University of South Bohemia, Faculty of Health and Social Studies, České Budějovice, Czech Republic 2A student of MUNI in Brno, branch of study – social work, Czech Republic Submitted: 2011-03-02 Accepted: 2011-09-12 Published online: 2011-12-15 Abstract The knowledge acquired about the freetechno subculture by the general public in the Czech Republic has been obtained exclusively through its negative image associated with consumption of socially illegal drugs as it is depicted in the mass media and which has also been substantiated with results of addictological and sociological surveys. The objective of our paper is to identify whether there is a connection between the type of drugs used at freetekno parties and the freetekno subculture in the sense of subjectively perceived connection between the type of used drugs and the specific type of a dance party. Another objective is to outline whether the possibility to buy/use a drug represents the priority motivation for visiting a party or only makes the atmosphere of an even as such complete. We selected the qualitative research, techniques of semi-structured interviews and participant observation in the party environment as the research method. The research set comprised of participants in randomly selected freetekno parties (N=10). The results of the research show that music and the overall atmosphere of an event with an accent on its tribal character are stated by respondents as the principal motivation for visiting a party.
    [Show full text]
  • Neotrance and the Psychedelic Festival DC
    Neotrance and the Psychedelic Festival GRAHAM ST JOHN UNIVERSITY OF REGINA, UNIVERSITY OF QUEENSLAND Abstract !is article explores the religio-spiritual characteristics of psytrance (psychedelic trance), attending speci"cally to the characteristics of what I call neotrance apparent within the contemporary trance event, the countercultural inheritance of the “tribal” psytrance festival, and the dramatizing of participants’ “ultimate concerns” within the festival framework. An exploration of the psychedelic festival offers insights on ecstatic (self- transcendent), performative (self-expressive) and re!exive (conscious alternative) trajectories within psytrance music culture. I address this dynamic with reference to Portugal’s Boom Festival. Keywords psytrance, neotrance, psychedelic festival, trance states, religion, new spirituality, liminality, neotribe Figure 1: Main Floor, Boom Festival 2008, Portugal – Photo by jakob kolar www.jacomedia.net As electronic dance music cultures (EDMCs) flourish in the global present, their relig- ious and/or spiritual character have become common subjects of exploration for scholars of religion, music and culture.1 This article addresses the religio-spiritual Dancecult: Journal of Electronic Dance Music Culture 1(1) 2009, 35-64 + Dancecult ISSN 1947-5403 ©2009 Dancecult http://www.dancecult.net/ DC Journal of Electronic Dance Music Culture – DOI 10.12801/1947-5403.2009.01.01.03 + D DC –C 36 Dancecult: Journal of Electronic Dance Music Culture • vol 1 no 1 characteristics of psytrance (psychedelic trance), attending specifically to the charac- teristics of the contemporary trance event which I call neotrance, the countercultural inheritance of the “tribal” psytrance festival, and the dramatizing of participants’ “ul- timate concerns” within the framework of the “visionary” music festival.
    [Show full text]
  • Politizace Ceske Freetekno Subkultury
    MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra sociologie POLITIZACE ČESKÉ FREETEKNO SUBKULTURY Diplomová práce Jan Segeš Vedoucí práce: doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D. UČO: 137526 Obor: Sociologie Imatrikulační ročník: 2009 Brno, 2011 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci „Politizace české freetekno subkultury“ vypracoval samostatně a pouze s pouţitím pramenů uvedených v seznamu literatury. ................................... V Brně dne 15. května 2011 Jan Segeš Poděkování Děkuji doc. PhDr. Csabovi Szaló, Ph.D. za odborné vedení práce a za podnětné připomínky, které mi poskytl. Dále děkuji RaveBoyovi za ochotu odpovídat na mé otázky a přístup k archivu dokumentů. V neposlední řadě děkuji svým rodičům a prarodičům za jejich podporu v průběhu celého mého studia. ANOTACE Práce se zabývá politizací freetekno subkultury v České Republice. Politizace je v nahlíţena ve dvou dimenzích. První dimenzí je explicitní politizace, kterou můţeme vnímat jako aktivní politickou participaci. Druhou dimenzí je politizace na úrovni kaţdodenního ţivota. Ta je odkrývána díky re-definici subkultury pomocí post- subkulturních teorií, zejména pak Maffesoliho konceptem neotribalismu a teorie dočasné autonomní zóny Hakima Beye. Práce se snaţí odkrýt obě úrovně politizace freetekno subkultury v českém prostředí pomocí analýzy dostupných dokumentů týkajících se teknivalů CzechTek, CzaroTek a pouličního festivalu DIY Karneval. Rozsah práce: základní text + poznámky pod čarou, titulní list, obsah, rejstřík, anotace a seznam literatury je 138 866 znaků. Klíčová slova: freetekno, politizace, dočasná autonomní zóna, DAZ, neo-kmen, neotribalismus, CzechTek, subkultura, post-subkultury ANNOTATION The presented work focuses on the politicization of the freetekno subculture in the Czech Republic. The politicization is perceived in two dimensions. The first dimension is the explicit politicization, which could be represented as the active political participation.
    [Show full text]
  • MEDIA-INFO in Brief
    EN MEDIA-INFO In Brief The The Street Parade has been an established cultural event for 27 years. (28th Edition) Street Parade Every year, it brings the world's best DJs, producers and musicians in the field of electronic music to Zurich. The most colourful house and techno parade in the world fascinates hundreds of thou- in brief: sands of dance fans from every continent year after year. Figures, Around 30 Love Mobiles – brightly decorated trucks carrying vast music systems, deco, DJs and Times, party people – drive at walking pace through the crowds around the lakeside in Zurich. In addi- tion to these 30 travelling stages, eight stages along the route round off the varied range of elec- Facts. tronic music available with top DJs, live acts and multimedia entertainments. As an innovative lifestyle event, the Street Parade presents innovations in the field of electronic music, fashion and digital art and has gained an international reputation as a contemporary music festival. Yet it is still a demonstration of the values of love, peace, freedom and tolerance, plus elec- tronic music. The Street Parade is an important generating force which not only triggers an en- thusiasm for this culture each year; it also provides a vital new impetus that encourages diversity in both the world of music and in the clubs. When & Where Saturday, August 10, 2019, kicking off at 1.00 pm at the Stages. Afterwards, the first Love Mobile starts at the «Utoquai»at 2.00 pm, proceeding along Lake Zurich via Bellevue, Quaibrücke and Bürkliplatz to Hafendamm Enge.
    [Show full text]
  • Drug Use at Free Parties: Field Survey 2012
    2015/ 15 / 2 ORIGINAL ARTICLE Drug Use at Free Parties: Field Survey 2012 NOVOTNÁ, P.1, VACEK, J.2 1Prague College of Psychosocial Studies, Prague, Czech Republic 2Department of Addictology, First Faculty of Medicine, Charles University in Prague, and General University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Novotná, P., Vacek, J. (2015). Užívání návykových látek na freeparties: terénní dotazníkové šetøení 2012. Adiktologie, 15(2), 150–162. BACKGROUND: Standard quantitative research analys- recruited at four free parties in the period from April to Au- ing drug use at dance events (e.g. the “Dance and Drugs” gust 2012. RESULTS: Alcohol, tobacco, and marijuana had survey) does not provide specific information about drug been used by at least 70% of the respondents during the use at free parties. AIMS: The goal of this paper is to create past year. Other substances included hallucinogens (63%), a comprehensive survey of drug use at free parties sup- stimulants, ecstasy, GHB, and synthetic piperazine (59%), ported by the results of a questionnaire survey. DESIGN poppers (~12%), and opiates (~9%). CONCLUSIONS: AND MEASUREMENTS: The questionnaire was distrib- The prevalence rates identified by our survey are in many uted directly at free parties in order to collect data, which cases higher than those yielded by the “Dance and Drugs were subsequently analysed using standard mathematical 2007” survey. For example, major differences were found statistical techniques. PARTICIPANTS: The sample con- for the annual prevalence of LSD (53% vs. 21%) and magic sists of 127 non-randomly selected (available) respondents mushrooms (48% vs. 20%). KEY WORDS: DRUG USE – EPIDEMIOLOGY – FREE PARTY – FREETEKNO – PREVALENCE – YOUNG ADULTS Submitted: 19 / JUNE / 2014 Accepted: 26 / AUGUST / 2015 Grant support: This paper was made possible by institutional support from Charles University in Prague as part of the PRVOUK-P03/LF1/9 programme.
    [Show full text]
  • Sous-Culturelle '' Entretenue Dans L'univers Des
    Pourquoi raver ? Étude sur la dimension “ sous-culturelle ” entretenue dans l’univers des fêtes Techno face à leur récupération marchande Louise Walkden To cite this version: Louise Walkden. Pourquoi raver ? Étude sur la dimension “ sous-culturelle ” entretenue dans l’univers des fêtes Techno face à leur récupération marchande. Sciences de l’information et de la communication. 2018. dumas-03034174 HAL Id: dumas-03034174 https://dumas.ccsd.cnrs.fr/dumas-03034174 Submitted on 1 Dec 2020 HAL is a multi-disciplinary open access L’archive ouverte pluridisciplinaire HAL, est archive for the deposit and dissemination of sci- destinée au dépôt et à la diffusion de documents entific research documents, whether they are pub- scientifiques de niveau recherche, publiés ou non, lished or not. The documents may come from émanant des établissements d’enseignement et de teaching and research institutions in France or recherche français ou étrangers, des laboratoires abroad, or from public or private research centers. publics ou privés. Copyright Master professionnel Mention : Information et communication Spécialité : Communication Marque Option : Marque, innovation et création « Pourquoi raver ? » Étude sur la dimension « sous-culturelle » entretenue dans l’univers des fêtes Techno face à leur récupération marchande Responsable de la mention information et communication Professeure Karine Berthelot-Guiet Tuteur universitaire : Antoine Bonino Nom, prénom : WALKDEN Louise Promotion : 2017-2018 Soutenu le : 05/06/2018 Mention du mémoire : Très bien École des hautes études en sciences de l'information et de la communication – Sorbonne Université 77, rue de Villiers 92200 Neuilly-sur-Seine I tél. : +33 (0)1 46 43 76 10 I fax : +33 (0)1 47 45 66 04 I celsa.fr Mes remerciements vont à Antoine Bonino et Guillaume Heuguet, pour m’avoir éclairée tout au long de ce mémoire.
    [Show full text]
  • Alternative Spaces in Post-Socialist Prague
    Michaela Pixová: Struggle for the Right to the City: Alternative Spaces in Post-Socialist Prague UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Michaela Pixová STRUGGLE FOR THE RIGHT TO THE CITY: ALTERNATIVE SPACES IN POST-SOCIALIST PRAGUE BOJ O PRÁVO NA MĚSTO: ALTERNATIVNÍ PROSTORY V POST-SOCIALISTICKÉ PRAZE Ph.D Thesis The Supervisor: Doc. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. Prague 2012 Michaela Pixová: Struggle for the Right to the City: Alternative Spaces in Post-Socialist Prague Declaration I declare that this dissertation is my original work conducted under the supervision of Doc. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. All sources used in the dissertation are indicated by special reference in the text and no part of the dissertation has been submitted for any other degree. Any views expressed in the dissertation are those of the author and in no way represent those of Charles University in Prague. The dissertation has not been presented to any other University for examination either in Czechia or overseas. In Prague, July 30, 2012 ……….…………………… Signature i Michaela Pixová: Struggle for the Right to the City: Alternative Spaces in Post-Socialist Prague Acknowledgement This dissertation could not have been carried out without the help and support of many people. To name all of them would require a long list, and therefore I would like to acknowledge in particular the ones whose help was indispensable to my research and for the production of this thesis. Most of my thanks go obviously to my supervisor, Luděk Sýkora, who not only provided my research with the much needed expertise, but also featured as an invaluable source of inspiration, encouragement and mental support.
    [Show full text]
  • Text-Based Description of Music for Indexing, Retrieval, and Browsing
    JOHANNES KEPLER UNIVERSITAT¨ LINZ JKU Technisch-Naturwissenschaftliche Fakult¨at Text-Based Description of Music for Indexing, Retrieval, and Browsing DISSERTATION zur Erlangung des akademischen Grades Doktor im Doktoratsstudium der Technischen Wissenschaften Eingereicht von: Dipl.-Ing. Peter Knees Angefertigt am: Institut f¨ur Computational Perception Beurteilung: Univ.Prof. Dipl.-Ing. Dr. Gerhard Widmer (Betreuung) Ao.Univ.Prof. Dipl.-Ing. Dr. Andreas Rauber Linz, November 2010 ii Eidesstattliche Erkl¨arung Ich erkl¨are an Eides statt, dass ich die vorliegende Dissertation selbstst¨andig und ohne fremde Hilfe verfasst, andere als die angegebenen Quellen und Hilfsmittel nicht benutzt bzw. die w¨ortlich oder sinngem¨aß entnommenen Stellen als solche kenntlich gemacht habe. iii iv Kurzfassung Ziel der vorliegenden Dissertation ist die Entwicklung automatischer Methoden zur Extraktion von Deskriptoren aus dem Web, die mit Musikst¨ucken assoziiert wer- den k¨onnen. Die so gewonnenen Musikdeskriptoren erlauben die Indizierung um- fassender Musiksammlungen mithilfe vielf¨altiger Bezeichnungen und erm¨oglichen es, Musikst¨ucke auffindbar zu machen und Sammlungen zu explorieren. Die vorgestell- ten Techniken bedienen sich g¨angiger Web-Suchmaschinen um Texte zu finden, die in Beziehung zu den St¨ucken stehen. Aus diesen Texten werden Deskriptoren gewon- nen, die zum Einsatz kommen k¨onnen zur Beschriftung, um die Orientierung innerhalb von Musikinterfaces zu ver- • einfachen (speziell in einem ebenfalls vorgestellten dreidimensionalen Musik- interface), als Indizierungsschlagworte, die in Folge als Features in Retrieval-Systemen f¨ur • Musik dienen, die Abfragen bestehend aus beliebigem, beschreibendem Text verarbeiten k¨onnen, oder als Features in adaptiven Retrieval-Systemen, die versuchen, zielgerichtete • Vorschl¨age basierend auf dem Suchverhalten des Benutzers zu machen.
    [Show full text]
  • Évolution De La Scène Techno Et Des Usages En Son Sein 85 , Sound , Sound Systems Du Matériel
    Évolution de la scène techno et des usages en son sein ■ Guillaume Sudérie*, Michel Monzel**, Emmanuelle Hoareau*** *Anthropologue, coordinateur du site de Toulouse(TREND) **Responsable du recueil ethnographique du site de Metz (TREND) ***Sociologue, coordinatrice associée du site de Marseille (TREND) L’objectif principal du dispositif TREND est la détection des phénomènes émergents en matière d’usages de drogues. Pour ce faire, la stratégie la plus opérationnelle a consisté à inscrire l’observation dans des espaces de consom- mation connus, en faisant l’hypothèse que si des évolutions apparaissaient, elles y auraient d’abord lieu [1]. Le début des années 2000 fut une période qui vit le mouvement techno prendre une place non négligeable dans une société où depuis longtemps aucun mouve- ment culturel spontané et auto-organisé ne revendiquait un usage libre des psycho- tropes. Phénomène marginal au cours des années 1990, la musique électronique changea alors de statut en devenant rapidement la référence pour une génération au même titre que le jazz, le rock, la pop, le rap à d’autres époques. En vingt ans, l’évolution de la techno s’est exprimée au travers de trois vecteurs. Le premier est celui du club, de la musique électronique intégrée commerciale ; le second de la free partie gratuite en extérieur, dans un modèle alternatif, où le mode de vie nomade des travellers fait référence. Entre les deux, des événements légaux, appelés rave, déclarés ou non, organisés parfois dans de grands établissements de nuit, rassemblent une jeunesse soucieuse de faire la fête autrement. C’est à partir de cette configuration que l’étude, réalisée dans le cadre de TREND, Substances psychoactives chez les amateurs de l’espace festif électronique [2, 3] a élaboré une typologie distinguant, en fonc- tion des espaces fréquentés, quatre groupes d’affinité : « alternatif », « soirées urbaines », « clubbing » et « sélect », qui constituent des sous-populations homogènes tant du fait du vécu identitaire que par la perception du groupe par les observateurs extérieurs.
    [Show full text]
  • Party Culture Qu’Est-Ce Qu’On Entend Par «Party Culture»?
    Party Culture Qu’est-ce qu’on entend par «party culture»? • La «party culture» est un concept qui renvoie à la musique électronique, aux DJs, à la nuit, aux sorties dans le clubs, ainsi qu’à la dance • Dès le fin des années ’80, des anciennes usines, des bâtiments abandonnées, des bunker ou des clubs commencent à accueillir des évènements éphémères qu’on commence à appeler «rave» • Le terme anglais de «rave» évoque différentes significations : délirer, divaguer, s’éclater, parler avec enthousiasme, s’enrager contre quelques chose, s’emporter, etc. Party Culture Les valeurs culturels et leurs évolutions • La «rave music» n’est pas un genre de musique en tant que tel mais renvoie à un univers de valeurs partagés : liberté, autodétermination, transe, hédonisme, pacifisme, tolérance, expérimentation… • La culture des raves - Love, Peace & Unity – se situe souvent en opposition avec la société dominante: «reclaim the streets» • En 1989, à l’aube de la chute du mur de Berlin, se déroule la première édition de la Love Parade • La Love Parade était considérée comme une manifestation politique pour célébrer l’amour, la solidarité internationale à travers la musique. Si en 1989 les participants étaient 150, en 1999 ils étaient 1 million Party Culture Une scène en constante évolution • Sur différents dance floor et selon l’évolution de l’évènement, cohabitent différents styles de musique qui rythment la nuit • On commence à parler de «rave musique», «freetekno», «teknival», «goa»… • Cette sous-culture se développe en Europe, aux États-Unis, en Israël, Inde, Thaïlande, etc. • En 1992, à Zurich à lieu la première édition de la Street Parade avec 1'000 participants, qui deviennent 10'000 en 1992.
    [Show full text]
  • Aliens, Afropsychedelia and Psyculture
    The Vibe of the Exiles: Aliens, Afropsychedelia and Psyculture Feature Article Graham St John Griffith University (Australia) Abstract This article offers detailed comment on thevibe of the exiles, a socio-sonic aesthetic infused with the sensibility of the exile, of compatriotism in expatriation, a characteristic of psychedelic electronica from Goatrance to psytrance and beyond (i.e. psyculture). The commentary focuses on an emancipatory artifice which sees participants in the psyculture continuum adopt the figure of the alien in transpersonal and utopian projects. Decaled with the cosmic liminality of space exploration, alien encounter and abduction repurposed from science fiction, psychedelic event-culture cultivates posthumanist pretentions resembling Afrofuturist sensibilities that are identified with, appropriated and reassembled by participants. Offering a range of examples, among them Israeli psychedelic artists bent on entering another world, the article explores the interface of psyculture and Afrofuturism. Sharing a theme central to cosmic jazz, funk, rock, dub, electro, hip-hop and techno, from the earliest productions, Israeli and otherwise, Goatrance, assumed an off-world trajectory, and a concomitant celebration of difference, a potent otherness signified by the alien encounter, where contact and abduction become driving narratives for increasingly popular social aesthetics. Exploring the different orbits from which mystics and ecstatics transmit visions of another world, the article, then, focuses on the socio- sonic aesthetics of the dance floor, that orgiastic domain in which a multitude of “freedoms” are performed, mutant utopias propagated, and alien identities danced into being. Keywords: alien-ation; psyculture; Afrofuturism; posthumanism; psytrance; exiles; aliens; vibe Graham St John is a cultural anthropologist and researcher of electronic dance music cultures and festivals.
    [Show full text]