Historie a Vývoj Freetekno Scény

Home , Freetekno, Street Parade, Teknival

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Fakulta sociálních studií Katedra politologie

Zuzana Brodilová (UČO 102925) politologie - psychologie bakalářské studium imatrikulační ročník 2004

DIY karnevaly a politika

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Phdr. Martin Bastl, PhD. V Brně 10.12.2009

Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „DIY karnevaly a politika“ vypracovala samostatně a použila jen zdroje uvedené v seznamu literatury.

V Brně, 15. 12. 2009 podpis......

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu své práce PhDr. Martinu Bastlovi, PhD. za lidský přístup, cenné rady a také čas, který mi při psaní bakalářské práce věnoval.

3 Obsah Obsah……………...…………………………………………………………………...….4 Úvod…………………………………………………………………………………...…..5 1. Freetekno…………………………………………………………………………...….. 7 1.1 Vznik a vývoj freetekno scény………………………………………………...…... 7 1.2 Fenomén freetekno – ideje a hodnoty………...…………………………………… 9 1.2.1 Autonomie a technologie……………...…………………………………….. 9 1.2.2 Hédonismus a spiritualita………………………………………..…………. 13 1.3 Freetekno a politika…………………………………………………..…………... 15 2. DIY karnevaly…………………………………………………………..……………. 20 2.1 DIY karneval 7. 6. 2003…………………………………………………………. 24 2.1.1 Analýza prohlášení k DIY karnevalu 2003………………...………………. 25 2.2 DIY karneval 19. 6.2004………………………………………….……………… 29 2.3 DIY karneval 28. 5. 2005………………………………………………………… 30 2.4 DIY karneval 24. 9. 2005 – Street rave parade…...…………………………….... 32 2.4.1 Analýza komunikovaných obsahů – flyer………………………………….. 34 2.5 DIY karneval 17. 6. 2006………………………………………………………... 36 2.5.1 Analýza diskusí na internetových diskusních fórech…….………………… 37 2.6 Neuskutečněný DIY karneval 2007…………………………...……………….... 40 2.6.1 Analýza diskuse na internetových diskusních fórech……………………… 40 2.6.2 Prohlášení ke zrušení DIY karnevalu……………………………………… 41 2.7 DIY karneval 11. 9. 2008…………………………………………………………. 44 2.7.1 Analýza diskusí na internetových diskusních fórech……...……………….. 45 2.7.2 Analýza prohlášení k DIY karnevalu 2008……………………………….... 47 Závěr……………………………………………………………………………………50 Seznam literatury...... 53 Příloha I. Forma a průběh DIY karnevalu...... 57 Příloha II. Global street party a ProtestFest...... 59 Příloha III Prohlášení a flyery...... 66 Počet znaků: 96 430 znaků

4 ÚVOD Fenomén freetekna1 není v České republice neznámý. Subkultura, která začala vznikat na začátku 90. let a takřka desetiletí existovala téměř bez povšimnutí médií a tím i většinové společnosti, získala během let tolik příznivců, že už nebylo možné její akce přehlédnout. Vrchol mediální i společenské pozornosti přišel v roce 2005, kdy policejní zásah předčasně ukončil freeparty Czechtek,2 a tento zásah i jeho politické okolnosti vzbudily širokou reakci nejen uvnitř freetekno komunity, ale napříč celou společností. Freetekno se stalo populárním „společenským“ i akademickým tématem a neexistuje tak mnoho jeho aspektů, které by dosud nebyly zevrubně analyzovány či alespoň popsány. Tato subkultura se nicméně vyvíjet nepřestala, a objevují se tak další témata, která vzbuzují řadu otázek. Jedna z těch, která bývá v souvislosti s freetekno subkulturou často pokládána míří k tomu, zda freetekno v českém prostředí nese nějaké politické obsahy, resp. jaký je jejich charakter. Tato otázka je opodstatněná i vzhledem k vývoji scény na Západě, kde nabyl původní spíše indiferentní nesouhlas s establishmentem spjatý s hodnotami akcentujícími autonomii konkrétnější podobu, když se určitá část aktérů freetekno scény výrazněji zapojila do aktivistických akcí a spoluvytvořila tak jejich specifický charakter. České freetekno bývá, již vzhledem k tomu, že vznikalo za jiných okolností, vnímáno jako odlišné. Pokud bychom se zabývali politickými názory příznivců této subkultury, zjistili bychom myslím, že se jedná o skupinu názorově značně heterogenní. Zatímco část jejích příznivců se deklaruje jako apolitická (případně jsou apolitičtí v tom smyslu, že zdůrazňují svůj nezájem o politiku), existují i skupiny, které se hlásí k tradici, kterou má v tomto ohledu freetekno na Západě a naopak i mnoho takových, kteří tuto

1V práci budu používat pojem „freetekno“, který dle mého názoru nejlépe vystihuje zkoumaný fenomén a odlišuje ho od komerční části taneční scény (techno kultury), která má výrazně odlišný charakter. 2Freeparty Czechtek, která byla od roku 1994 do roku 2006 nejvýznamnější freetekno událostí v ČR se v roce 2005 odehrála u vesnice Mlýnec na Tachovsku. 30. července 2005 (druhý den konání) byla ukončena Policií ČR. Na obou stranách (policie i účastníků) bylo několik desítek raněných (někteří z nich vážně). Policejní zásah vzbudil vzhledem ke své formě i vzhledem k tomu, že účastníci měli část pozemků řádně pronajatou, široký ohlas ve společnosti, na politické scéně i ve freetekno komunitě. V reakci na něj proběhlo v následujících týdnech několik demonstrací a protestních akcí. 5 tradici vědomě negují. Dle dostupných informací dosud nevznikla žádná kvantitativní studie, která by postihla, jaké je v subkultuře proporcionální zastoupení těchto skupin a vzhledem k omezenému prostoru není toto téma ani cílem mé práce. Přesto bych se ráda zaměřila na to, zda alespoň část freetekno scény, podobně jako na Západě, nese v českém prostředí nějaké politické obsahy (příp. jaké obsahy to jsou). Rozhodla jsem se z tohoto důvodu věnovat se v této práci jedné z tradičních freetekno událostí – pražskému DIY karnevalu, který se s jednou přestávkou koná každoročně od roku 2003. V práci, která bude mít charakter případové studie, budu sledovat, zda se v průběhu příprav a konání této události objevují politické momenty, jaký je jejich obsah a zda zároveň v průběhu šesti let konání této akce dochází v tomto ohledu k proměnám. Tato událost je dle mého názoru v souvislosti s možnými politickými obsahy zajímavá hned z několika důvodů. První z nich vyplývá ze samotného charakteru akce, která svou podobou, inspirací (viz níže) i zúčastněnými aktéry odkazuje k akcím typu street party, na nichž se politické obsahy, které freetekno získalo na Západě, manifestovaly nejvýrazněji (podrobněji viz níže). Získává-li česká freetekno scéna alespoň pro některé své aktéry politický obsah, bude dle mého názoru nejviditelnější právě zde. Dříve než se zaměřím na DIY karnevaly, které se konaly mezi lety 2003 a 20083, se budu věnovat hodnotám a idejím freetekna, jež dle mého názoru nelze v souvislosti s politickými obsahy, které může freetekno nést, opominout. Pokusím se je přitom postihnout na základě dvou dvojic vzájemně se doplňujících linií, které je mohou zastřešit: autonomie oproti technologii a hédonismus oproti spiritualitě. V samostatné kapitole s názvem „Freetekno a politika“ se pokusím politické aspekty freetekna, s důrazem na akce typu DIY karnevalu zasadit do teoretického rámce.

3 V roce 2009 se DIY karneval konal jako jedna z akcí tzv. Týdne nepřizpůsobivosti – obsahy této události by vzhledem k jejím širším souvislostem mohly být tématem samostatné práce a z důvodů omezeného prostoru se jim zde proto věnovat nebudu. 6 1. Freetekno

1. 1 Vznik a vývoj freetekno scény Do své současné podoby se freetekno vyvíjelo několik desetiletí. V jeho evropských počátcích stálo několik vzájemně propojených vlivů: 1) vznik elektronické hudby v Chicagu a Detroitu na konci 70. let (obohacení chicagského house o industriální prvky alternativního detroitského punku)4 2) komunity s alternativním životním stylem a důrazem na nové přístupy k hudbě (často se jednalo o bývalé americké hippies) na ostrově Ibiza a indickém pobřeží Goa, kam na prázdniny jezdila evropská mládež5 3) komunity s alternativním životním stylem v Evropě – příznivci New age6, squatteři, travelleři 4) rozvoj masové komunikace (internetu), která přispěla k rychlému šíření nahrávek a vzájemné komunikaci7

Největší oblibu získala taneční hudba ve Velké Británii (která předjímala často podobný vývoj v dalších evropských zemích). Z hudby a životního stylu, který byl považován za undergroundový, se rychle stává tzv. overground, jak o něm sami s despektem začali hovořit někteří jeho příznivci. Ti kritizují ustavování DJských hvězd, vysoké vstupné a ztrátu původní spontaneity. V důsledku této nespokojenosti se taneční

4Brychtová, P. Přechodové rituály subkultury techno ve srovnání s českými indiány. Praha: FF UK, 2001. Diplomová práce, s. 55. 5Pavleček, L. Vznik techno scény a její vliv na alternativní kulturu. Publikováno: 21.8.2005 [cit. 10. listopadu 2009]. Dostupné z WWW http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?apc=zzvx1-1912063&x=467245 6Hnutí New age se etablovalo v 60. letech v USA z potřeby reflektovat postmodernistické zklamání nad vědou a pokrokem. Je založeno na čtyřech základních pilířích: vědecký podklad, náboženství orientu, nová psychologie, znamení vodnáře a nová náboženství. Vzhledem ke své nejednotnosti a rozmanitosti nabývá mnohých podob, takže se jako zastřešující označení používá pro řadu organizací, akcí, myšlenek a praktik. Jeho stoupenci se identifikují jen s těmi aspekty hnutí, které jim osobně vyhovují. Podle Wikipedia online: http://cs.wikipedia.org/wiki/New_Age 7 Zajdáková, S. Subkultury mládeže – subkultura freetekno. Brno, VOŠ Sociální práce: 2005. Absolventská práce, s. 17. 7 (techno) scéna štěpí a vzniká freetekno, její nekomerční proud, který se snaží kritizované trendy negovat.8

Taneční party se v důsledku toho přesouvají mimo komerční prostory klubů, nejčastěji do přírody (ale také do opuštěných průmyslových zón a továrních hal), tak aby přijít a zúčastnit se mohl každý. Zde party ztrácí pravidla běžná pro konání oficiálních kulturních akcí – neplatí se vstupné, není tu ochranka, ploty, pořadatelská služba, hranice mezi konzumenty a producenty kultury se stírá. Hodnoty příznivců nově vznikajícího životního stylu se tak začínají výrazně odlišovat nejen od klubové scény, ale i od postojů majoritní společnosti.9

Naznačené trendy pak nově vznikající nekomerční taneční scénu posouvají nejprve k festivalům a později i hodnotám a životnímu stylu komunit britských squatterů, punkerů a travellerů (nomádi navazující na tradici hippies a jejich festivalů, ale také Romové). Na základě společných zájmů v tanci, drogách a odporu ke konzumní zábavě, i života tak mezi těmito skupinami a ravery10 vzniká specifická „afektivní aliance“.11

Díky svému charakteru (hluk, drogy, ilegální charakter akce) a rychle rostoucímu počtu příznivců budily „rave“ party pozornost policie a médií. Ta vyvrcholila v souvislosti s hudebním festivalem v Castelmortonu v roce 1992, na jehož konci zasáhla policie. Důsledkem tohoto zásahu a mediální kampaně kolem festivalu bylo přijetí represivního zákona zaměřeného proti akcím tohoto typu. Criminal Justice Act, jak se zákon přijatý v roce 1994 jmenoval, de facto pořádání freetekno akcí ve Velké Británii znemožnil.

Po přijetí této zákonné úpravy se umírněnější část scény stáhla a postupně se zařadila do „mainstreamového“ klubového tanečního proudu, zatímco její radikálnější

8 Brychtová, P. Přechodové rituály subkultury techno ve srovnání s českými indiány. Praha: FF UK, 2001. Diplomová práce, s. 58. 9 Wimmer, L. Freetekno. Praha: FSV UK, 2006. Diplomová práce, s. 26. 10 Z angl. výrazu „rave“ – v Británii se používá jako označení celé taneční scény, příp. jako označení taneční party. Raver je pak tanečník či příslušník této komunity. 11Reynolds, S. A journey through rave music and dance culture. Lodnon: Picador, 1998, s. 138. 8 příznivci se vydávají i s hudební aparaturami kočovat do Evropy (mj. do ČR), Asie a Afriky. Tam se jejich specifický životní styl, hodnoty a způsob jakým přistupují k pořádání parties často setkává s příznivou odezvou.12

1. 2 Fenomén freetekno – ideje a hodnoty Základní ideová východiska freetekno subkultury13 lze vymezit prostřednictvím dvou dvojic doplňujících se linií zastřešujících jednotlivé principy, jež subkulturu utvářejí: autonomie a (oproti) technologie, hedonismus a (oproti) spiritualita.14 Specifickou kategorií, která je částečně obsahem obou těchto linií (vztahuje se především k autonomii a spiritualitě) jsou pak politické obsahy, které freetekno scéna získává. Těm se proto budu i v souvislosti s tématem práce věnovat v samostatné kapitole.

1.2.1 Autonomie a technologie Jedním ze základních principů, který utváří původní ideje fenoménu freetekna, je koncept autonomie. Autonomie bývá považována za kulturně-sociální proud anarchismu, jež zdůrazňuje možnost svobody v rámci životního stylu. Neusiluje tak o revoluci společenskou (jejím pohledem není možná), ale o duchovní revoluci na úrovni myslí jednotlivců.15 V souvislosti s freeteknem se autonomie dle mého názoru manifestuje:

■ v konceptu dočasných autonomních zón ■ principem DIY

12Peterson, V. No system. London: Steidl Verlag, 2000. 13Subkultura je definována jako soubor specifických norem, hodnot, vzorců chování a životního stylu, charakterizující určitou skupinu v rámci hlavního kulturního proudu, jíž je tato skupina konstitutivní součástí. Jejím důležitým znakem je snaha odlišení od dominantní kultury. Dynamika subkultury je ze své podstaty často založena na reakci vůči pociťovaným aktuálním problémům společnosti.Dle: Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996, s.1248. 14 Návrh typologie dle rukopisu: Slačálek, O. Hodnoty a freetekno, s. 10. 15Bastl, M. Radikální levice v České republice. Devadesátá léta dvacátého století. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, 2001, s. 39. 9 ■ travellingem ■ neziskovostí ■ nehierarchičností

I pro další koncepty klíčová je především myšlenka „Dočasných autonomních zón“ (Temporary autonomous zone – „TAZ“) filosofa Hakima Beye (vl. jménem Peter Lamborn Wilson). Bey oproti kritizované euroamerické civilizaci, ale také proti víře v celospolečenskou revoluci staví projekt kulturně-společenské alternativy, která mění úsilí o svou trvalost a dopad v celospolečenském měřítku za možnost uskutečnit své myšlenky teď a tady, vytvořit dočasnou pospolitost svobodných vztahů.16 Dočasnou zónou mohou být různé typy narušení autority či daností oficiální kultury. Často jde o narušení prostoru, mapy světa, který je sice do posledního kusu rozdělen mezi jednotlivé státy, kde však stále existují méně exponovaná místa, která mohou být cílem osvobození.17 Není divu, že tento koncept, freetekno subkulturu oslovuje – právě freeparty18 či street party z takové definice vychází (zpovídaný organizátor pražských DIY karnevalů/street party, kterým se budu věnovat v druhé části práce se právě k myšlence TAZ opakovaně vracel; mimo to je koncept důležitou součástí prohlášení k této události). Jedním ze tří pilířů Beyem předloženého životního stylu je přímo „slavnost festivalu“.19 Ačkoliv Bey v souvislosti se slavností festivalu o freeteknu nemluví (jako příklad uvádí enklávy ekologů, anarchistické konference, kontaktní okruhy gayů), návaznost na jeho koncept je zde zřejmá. Slogan „Bojuj za právo na mejdan“20 pro něj stejně jako pro původní myšlenku freetekna, neznamená parodii radikálního střetu, ale

16 Bey, H. Dočasná autonomní zóna. Praha: Tranzit, 2004, s. 7. 17 Ibidem.. 11. 18 Freeparties bývají považovány za manifestaci subkultury. Jedná se o hudební shromáždění jednoho a více soundsystémů (ale také performerů, umělců) na ilegálně zabraném či legálně pronajatém odlehlém místě v přírodě. Setkáním vzniká až na několik dní určitá komunita, fungující na principech hodnot freetekna. Dle: Ledabyl, O. Politizace a sekuritizace techno kultury v ČR. Brno: FSS MU, 2007. Diplomová práce, s. 37 19 Bey, H. Dočasná autonomní zóna. Praha: Tranzit, 2004, s. 12. 20 Věta v anglickém originále „Fight for your right to have a party“ je častým grafickým motivem dekorací na freeparties. 10 „jeho nový projev odpovídající této době, která nám jako způsob vzájemné komunikace a dotyku, způsobu jak být u toho, nabízí telefony a televizi“.21 „Do it yourself“ je charakteristickým aspektem subkultury, který výrazně utváří její podobu. Pokud bychom měli tento koncept vymezit negativně, jeho podstatou je opozice k tendenci moderních společností k maximální specializaci při dělbě práce, které pohledem idejí freetekna na jednu stranu vede právě ke ztrátě autonomie a kreativity a naopak potom ke konzumerismu a závislosti na systému. Ceněna je proto v této souvislosti především soběstačnost, všestrannost, schopnost poradit si neotřelým způsobem – stručně řečeno právě autonomie.22 V užším slova smyslu je tento koncept vztažen především na kulturu a její produkci. Freetekno vychází z přesvědčení, že každý konzument kultury může (a měl by) být i jejím tvůrcem.23 To pak v praxi souvisí především s podobou a organizací freeparties – s neexistencí oficiálních pořadatelů, ochranky a vytvořením atmosféry, která je počinem všech účastníků. V širším slova smyslu pak princip DIY bývá vztahován na všechny oblasti života, kde je běžně využíváno služeb, ale kde si jejich uživatel může poradit sám (tedy bez nutnosti za tyto služby platit a tedy na ně vydělávat) – např. při opravě aut, hudební a jiné techniky, výrobě oděvů, ale třeba i vzájemné výpomoci při hlídání dětí atd.

Travelling bývá považován za formu novodobého nomádství a také za způsob, jak získat nezávislost na hodnotách přijímaných většinovou společností. Domovem a zároveň prostředkem stálého transportu je pro travellery obytná dodávka, kde zároveň mohou mít část aparatury příslušného soundsystému24.

21 Bey, H. Dočasná autonomní zóna. Praha: Tranzit, 2004, s. 14. Dalšími pilíři Beyova konceptu je psychické nomádství a otevřené (nikoliv nutně rodové) společenství – tyto dva principy zmíním v souvislosti se spiritualitou. 22 Pohledem majoritní společnost by tento princip mohl být nejlépe přirovnán ke kutilství. 23 Autor neuveden. Do It Yourself: Techno scéna a ilegální parties. Publikováno 5.8.2002 [cit 5.prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/2002/8/5/art11192.html 24 Soundsystém je skupina lidí vlastnící techniku a další nástroje (nákladní auta, bary, dekorace atd.) potřebné pro uspořádání freeparty. Má vlastní název, kterým konání party zaštiťuje (např. nejznámější Spiral Tribe, příp. v ČR Vosa soundsystem, Oktekk, Cirkus Alien a mnoho dalších). 11 Situace v ČR je přitom (nejen) v tomto ohledu výrazně odlišná. Ačkoliv je zde možná nejvíc návštěvníků freetekno parties na obyvatele, jen málo z nich volí travelling jako způsob života. Freetekno je tak pro většinu místních příznivců spíš koníčkem. „Většina lidí vyjede na party o víkendu nebo o prázdninách, ale už nezmění nomádství na trvalý způsob života. Svou roli zde přitom může hrát neexistující zkušenost, ale i nedostatek peněz či nutnost pevného zakotvení v pracovním procesu.“25

Dalším důležitým aspektem, na kterém je freetekno komunita a pořádání freeparties založeno, je neziskovost. Zisky, které plynou např. z prodávání nápojů na barech, příp. z prodávání drog (což většinou neplatí pro české soundsystémy), vstupného či parkovného (může být vybíráno na úhradu nákladů vzniklých např. pronájmem) by měly být investovány zpět do soundsystému (náklady na benzín, aparaturu atd.).26 Princip nehierarchičnosti se vztahuje nejen ke konání freeparties, ale i k dynamice, na které funguje celá scéna. Ta staví všechny účastníky freeparty, kteří se identifikují s principy jejího konání (tedy ty, kdo vytvářejí dočasnou autonomní zónu) do stejné úrovně. Neexistuje autorita, ke které by se bylo možné vztáhnout (např. i DJ, který je v komerční taneční hudbě v pozici hvězdy – při produkci stojí osvětlen a na vyvýšeném místě, je při freetekno akcích většinou „schován“ za hradbou ozvučovaní techniky, příp. stojí i s mixážním pultem přímo mezi lidmi27), či která by byla schopná jménem subkultury artikulovat její zájmy či cíle.

V souvislosti s autonomními hodnotami a freetekno subkulturou, která často odkazuje k návratu ke kořenům a k přírodě by se mohl význam a důraz, který je kladen na technologie zdát jako vnitřní protimluv. Tomu nahrává i ideová neucelenost a místy zmatená spiritualita, kdy si některá prohlášení vzájemně protiřečí (což, domnívám se,

25 Autor neuveden. České tekno - specifika viděné očima insidera. Publikováno 12.8.2002. [cit. 29. září 2009]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/art/11257.html 26 Ledabyl, O. Politizace a sekuritizace techno kultury v ČR. Brno: FSS MU, 2007. Diplomová práce, s. 36. 27 Balog, P. Freetekno jako protikultura,. Praha: FHS UK, 2009. Bakalářská práce, s. 27. 12 souvisí mj. i s výše zmíněnou nehierarchičností a někdy možná i s nadměrnou konzumací halucinogenů). Nicméně v zásadě lze říci, že ačkoliv je pohledem idejí freetekna západní kultura vnímána jako zkažená (ve smyslu odcizení a všeprostupnosti komerčností) a je třeba se vrátit zpět před dobu, kdy problémy vznikly (ta není nijak definována)28, je zároveň freetekno ze své podstaty až emfaticky evolucionistické: „Cílem je objevovat neustále se měnící horizont... zdokonalování. A pro tento cíl je třeba využít nejmodernější digitální technologie zkombinované s životními systémy…“29 S trochou nadsázky by se dalo říci, že by mělo jít o jakýsi úkrok stranou (od západní civilizace) a pak úprk vpřed. Svou roli však hraje i fascinace budoucností a postindustriální estetikou.30 Při pohledu na několikametrové ovladatelné roboty a bizarní motory poháněné stroje – to vše poskládané z nepotřebných, starých součástek – je sice navozen dojem budoucnosti, ta je však přesným protikladem k často předvídanému nablýskanému futuristickému hi-tech, kde má vše (včetně lidí) přesný řád. Na konkrétní a praktické úrovni pak důraz na technologie souvisí s jejich užíváním (i technika je však jak jen lze vytvářena či dotvářena na principech DIY) – především hudební aparatury, počítačů, ale také různých technických „hraček“. Významnou roli pro fungování subkultury má zejména internet, který je komunikačním kanálem a zároveň vytváří silnou a schopnou virtuální komunitu, jejímž výsledkem je jakási „kolektivní inteligence“.31

28 FREETEKNO:CZ: Rozhovor Spiral Tribe – Detail Magazine. Publikováno 20. 12 2006. [cit. 1. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://www.freetekno.cz/?d=1&id=285 29 FREETEKNO:CZ: Manifest Spiral Tribe. Publikováno 25. 8.2004. [cit. 1. prosince 2009] Dostupné z WWW: http://www.freetekno.cz/?d=1&id=52 30 Postindustriální estetika dle mého názoru reaguje na všudypřítomnou a okamžitě dostupnou informaci, supertechnologie a odcizenost charakterizující vztahy mezi lidmi v postmoderně – typická je inspirace dystopickou budoucností, častým motivem mohou být technologie, roboti atd. Prvky postindustriální estetiky jsou pro dekorace a vizuální umění spjaté s freetekno scénou typické. 31 Ledabyl, O. Politizace a sekuritizace techno kultury v ČR. Brno: FSS MU, 2007. Diplomová práce, s. 32. 13 1.2.2 Hédonismus a spiritualita Hédonismus je důležitým, a dle některých členů subkultury v poslední době jediným,32 aspektem charakterizujícím freetekno scénu. Jeho kořeny souvisí jednak s charakterem samotné taneční scény, která byla ve svých počátcích i některých stádiích vývoje pouze „zábavní“, ale odkazy k tomuto životnímu přístupu najdeme opět i v díle Hakima Beye a jeho „slavnosti festivalu“ s autentickou zábavou, která je prostředkem k dosažení autonomie a skutečnému (nezprostředkovanému) prožívání.33 Hlavními aspekty hédonismu ve freeteknu podle mého názoru jsou:

■ drogy ■ život mimo společnost „kariér“ ■ tanec

Podoba a kontext užívání drog na parties jsou obsáhle popsány v řadě dřívějších prací, omezím se proto na konstatování, že drogy jsou ve freeteknu spjaty s výše zmíněným evolucionismem a snahou rozšířit si vědomí, jsou však také způsobem, jak umocnit zážitek z party či se pouze pobavit.

Ve své původní podobě nejsou hodnoty freetekna, které vzniklo i jako reakce na britskou konzervativní politiku Margaret Thatcherové, slučitelné s paralelním kariérním životem. Freetekno tak mělo stát oproti životnímu stylu tohoto období v protikladu.34 V současné době a zvlášť v ČR, kde je pro řadu lidí freetekno pouhým odreagováním právě od pracovního výkonu (víkendovou alternativou),35 tento princip ztrácí platnost.

32 Smolák, J. Buď free. Publikováno 25. 7.2007. [cit. 2. prosince 2009] Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/2007/7/25/art35445.html 33 Bey, H. Dočasná autonomní zóna. Praha, Tranzit: 2004, s. 14. 34 Shaw, W. Travellers – Voices of the new age nomads. London: Fourth Estate, 1993. 35 Ledabyl, O. Politizace a sekuritizace techno kultury v ČR. Brno: FSS MU, 2007. Diplomová práce, s. 75. 14 Tanec je pak rituálem, jehož pomocí se lze zbavit napětí ze života v moderní společnosti a užít si společnou slavnost komunity.

Nepopiratelným, i když někdy obtížně definovatelným (důvody viz výše) prvkem freetekno scény je spiritualita či vůle k ní. Mohlo by se zdát, že propojení s linií hédonismu je z podstaty obsahu těchto kategorií nesmyslné, nicméně např. hédonický požitek z tance je spolu s ekologickým vědomím, komunitními a politickými ideály, přímou součástí specifické freetekno spirituality.36 Freetekno spiritualita má přitom své kořeny též v hodnotách autonomie (viz výše). Dle mého názoru sem můžeme vřadit:

■ kmenové uspořádání ■ život v souladu s akronymem PLUR (peace, love, unity, respect) ■ symboliku (např. číslo „23“, symbol spirály atd.) ■ a volně též rebelii (nikoliv revoluci) a politickou angažovanost

Rodina jako základní jednotka uspořádání společnosti ztrácí v kočujících soundsystémech své opodstatnění – princip, na jehož základě dynamika soundsystému funguje, mnohem víc odkazuje ke kmenové struktuře předmoderních společností.37 Není bez zajímavosti, že i tento princip odkazuje k hodnotám autonomie, tak jak je představil Bey. Ten v souvislosti s dočasnými autonomními zónami hodnotí klasickou rodinnou buňku jako „přebytek oidipovské mizérie“, která jen podtrhuje hierarchické uspořádání společnosti a vnucuje pocit tísně. Přirozenější jsou dle jeho názoru otevřené „tlupy“, které odkazují k nomádským lovecko/sběračským společnostem.38

36 Ibidem.. 32. 37 Tomu odpovídá i časté použití slova „tribe“ v názvech soundsystémů (viz název jednoho z nejznámějších soundsystémů Spiral Tribe). 38 Bey, H. Dočasná autonomní zóna. Praha, Tranzit: 2004, s. 12. 15 1.3 Freetekno a politika V souvislosti s politickými obsahy freetekna, která jsou teoretiky zabývajícími se tímto tématem vnímány velmi různě, je třeba se úvodem vrátit ke konceptu subkultury. Jedním z dominantních přístupů ve zkoumání subkultur je v současné době post- subkulturní teorie. Ta vychází z postmoderny a do značné míry reviduje materialistické chápání konceptu subkultury coby relativně stálého společenství mládeže s podobným třídním původem (dělnickým) a sociálním statusem, jež spojuje touha po autonomii a odpor k vykořisťovatelskému charakteru kapitalistické společnosti.39 Podle post- subkulturní teorie jsou naopak základními znaky současných subkultur zejména jejich apolitičnost, fragmentárnost (subkulturní identita je jen jednou z mnoha identit jedince), individualismus (příslušnost k subkultuře je otázkou svobodné volby jednotlivce, nikoli vlivy sociální struktury) a poměrně nízká míra identifikace a s ní související pouze přechodná náklonnost k dané subkultuře40. V kontextu zkoumání freetekno subkultury je hojně citovaným a diskutovaným konceptem především neo-tribalismus41 M. Maffesoliho. Maffesoli, na rozdíl od klasiků postmoderny (např. Giddense či Baumanna), nepovažuje současnou společnost za přehnaně individualizující, odcizující a masovou. Mnohost identit a sociálních rolí, které jsou lidé nuceni v postmoderní době střídat podle Maffesoliho naopak vytváří důležitou nestabilitu potřebnou pro vyvázání se ze vztahu ke komplexním společenským institucím a vyvolává v nich touhu po znovunabytí42 autentického pocitu sounáležitosti s ostatními. Typickým produktem postmoderní doby je tak vznik nových kmenů – neformálních, dynamických a často velice krátkodobých formací majících za cíl přivést své členy

39 Přístup spojený s birminghamským Centrem pro současná kulturní studia vysvětlující příčiny vzniku a charakter subkultur v poválečné Británii. 40 Muggleton, D. Inside subculture. Guilford: Biddles, 2002. 41 Tento pojem nahrazuje v post-subkulturní teorii pojem subkultura. 42 Maffesoli předpokládá existenci jakéhosi v lidské povaze zakořeněného pudu k nomádskému způsobu života typickému pro prvotní komunity lovců a sběračů. Ten podle Maffesoliho ožívá vždy, když společnost dosáhne určitého stupně stability, resp. rigidity. Jde o vzpouru emocionality proti přílišné racionalitě či slovy Maffesoliho dionýsovského proti prométheovskému principu. 16 k extatickým prožitkům prostřednictvím smyslnosti, deindividualizace resp. situační afektivní identifikace s ostatními.43 Maffesoliho koncept je bezesporu užitečný pro pochopení takových uskupení, jakými jsou návštěvníci různých sportovních událostí či koncertů. S úspěchem byl využit i v případě taneční (klubové) scény ve Velké Británii, která sdílí s freeteknem společné kořeny (viz kapitola 1.1).44 Dle některých autorů45 však selhává v případě komplexních subkulturních společenství jakými jsou právě freetekno komunity (na které bývá často ne úplně vhodně aplikován46), neboť teoreticky vyčerpává pouze jejich hedonický aspekt, aniž by se věnoval aspektu spirituálnímu (viz kapitola 1.2.2).47 Dle St. Johna patří mezi podstatné definiční znaky subkultury freetekno (míněno je freetekno, tak jak se profilovalo od počátku 90. let na Západě) právě výrazná politická angažovanost odrážející specifickou hodnotovou orientaci jejích členů. Jak už bylo řečeno výše, jsou těmito hodnotami zejména sociální spravedlnost, dodržování lidských práv, šetrnost k životnímu prostředí a odpor k hierarchickému společenskému uspořádání.48 Z obecnějšího hlediska se freetekno kriticky vymezuje vůči moderní, konzumním společnosti jako takové a v tomto kontextu pak někteří autoři hovoří dokonce o freeteknu jako o tzv. protikultuře.49 K postupnému přetváření subkultury freetekno do podoby sociálního hnutí s konkrétními politickými cíli dochází podle Kleinové přibližně od poloviny 90. let 20. století, kdy se „svět reklamy vrhl na scénu taneční hudby a začal si osvojovat její zvuky i obraznost…“50 a kdy „… se sama taneční scéna díky britským zákonodárcům a jejich novele trestního zákoníku z roku 1994, známé jako Criminal Justice Act, stala téměř

43 Maffesoli, M. O nomádství. Praha, Prostor: 2002. 44 St. John, G. Post-rave technotribalism and the carnival of ptotest. In Muggleton, D., Weinzierl, R. (eds.). The post-subcultures reader. Oxford: Berg, 2006, s. 67. 45 Ibidem. 46 Horká, M. Freetekno jako nový kmen. Brno: FSS MUNI, 2007. Diplomová práce. 47 Neotribalismus v Meffesoliho podání dokonce sféru ideové sounáležitosti členů nových kmenů de facto popírá. 48 St. John, G. Post-rave technotribalism and the carnival of ptotest. In Muggleton, D., Weinzierl, R. (eds.). The post-subcultures reader. Oxford: Berg, 2006,St John, s. 65. 49 Ibidem. 50 Klein, N. Bez loga. Praha, Argo: 2005, s. 315. 17 ilegální.“51 Toto období, které Kleinová označuje jako dobu nového odboje, se neslo ve znamení vytváření koalic mezi nově vnikající freetekno subkulturou a dalšími skupinami, které byly rovněž ohroženy novými policejními pravomocemi, tedy squattery, tzv. New Age travellery a radikálními ekology.52 Cílem protestu této aliance spojené prostřednictvím neformálních DIY sítí přitom nebyl ani tak samotný národní stát, jako spíše dominující kulturní kódy generované globalizovanými kapitalistickými společnostmi. Jednotícím prvkem tohoto nového sociálního hnutí, které se podle St Johna taktikou a způsobem organizace blíží studentskému revolučnímu hnutí z konce 60. let minulého století, se stala úzkost z velmi reálných, nicméně jen obtížně postižitelných a řešitelných globálních rizik, jakými jsou devastace životního prostředí, kolonizace městských veřejných prostranství komerčním sektorem, zvyšující se státní kontrola, nukleární zbrojení apod.53 Zřejmě nejvýraznější iniciativou dokumentující trend politizace subkultury freetekno (začleněné do aliance několika dalších subjektů) je hnutí Reclaim the Streets (Obsaďme ulice) neboli RTS. To od roku 1995 v mnoha zemích napříč kontinenty54 „obsazuje rušné ulice, významné křižovatky a dokonce i celé dálniční úseky, kde se jeho členové spontánně shromažďují.“55 Smyslem záboru veřejného prostranství56 je přeměnit jej na dočasnou autonomní zónu a prostřednictvím aktu občanské neposlušnosti vyjádřit svou nespokojenost s charakterem konzumní společnosti, stejně jako ukázat, že dobře bavit se je možné i neorganizovaně. To, co RTS odlišuje od jiných antisystémových demonstrací je snaha vymanit se vytvářením něčeho konkrétního z pouhé negující kritické rétoriky (obsazovaná prostranství jsou přetvářena ve svobodný prostor mimo

51 Ibidem. 52 Ibidem.. 316. 53 St. John, G. Post-rave technotribalism and the carnival of ptotest. In Muggleton, D., Weinzierl, R. (eds.). The post-subcultures reader. Oxford: Berg, 2006,St. John, s. 71. 54Pod heslem Odpor bude stejně nadnárodní jako kapitál. 55 Klein, N. Bez loga. Praha, Argo: 2005, s. 316. 56 Samotné obsazení probíhá shromážděním velkého množství lidí na dopředu známém místě, odkud se pak odeberou na cílové místo, které je určitým způsobem zablokováno (mobilní zátarasy, velká skupina cyklistů apod.) tak, aby jej nebylo možné jednoduchým způsobem vyklidit. 18 institucionální kontrolu, když např. na obsazené dálnici vznikne dočasné dětské hřiště s atrakcemi).57 Zásadním zlomem ve vývoji RTS, jehož se freetekno aktéři stali nedílnou součástí byl rok 1997, kdy se street party na Trafalgararském náměstí v Londýně účastnilo více než 20 000 lidí. Podle Kleinové se právě tehdy aktéři RTS rozhodli naplno využít potenciál, který podobná shromáždění mají. Nespokojit se jen s jednou ulicí či náměstím, ale rozšířit svůj protest i do dalších měst a zemí za pomoci podobných komunikačních kanálů, jaké využívali při svolávání lokálních street party. Vrcholem této snahy se pak stala Global street party, která se ve stejný den58 v různém rozsahu odehrála ve více než 30 městech na celém světě (mj. také v Praze – více viz příloha II.).59 Právě tato výše popsaná dynamika podle mého názoru dobře dokumentuje, jakým způsobem pronikala freetekno subkultura do sféry politična. Z lokálního odporu vůči automobilové dopravě, který stál na počátku celého hnutí RTS, tak vznikla platforma pro mezinárodní odpor vůči nadnárodním korporacím. Jinými slovy, z události s omezeným politickým přesahem, jejímž cílem bylo primárně pobavit zúčastněné, se stává specifická kultura protestního karnevalu, která je rovnocenně hedonická i spirituální zároveň.

57 Klein, N. Bez loga. Praha, Argo: 2005. 58 Aby nezanikl politický rozměr celé akce, bylo zvoleno datum, kdy se v Birminghamu měli setkat představitelé vlád skupiny G8. 59 Klein, N. Bez loga. Praha, Argo: 2005. 19 2. DIY karnevaly

V této části práce se budu věnovat DIY karnevalu konanému v Praze pravidelně od roku 2003 do roku 2009 – zaměřím se přitom především na to, zda provázely tuto událost a její přípravu politické momenty a jaký byl příp. jejich charakter. Pro práci přitom využiji několik typů zdrojů:

■ rozhovoru provedeného s jedním z organizátorů karnevalu, který stál u konání všech dosud proběhlých ročníků60 ■ analýzy prohlášení a flyerů61, které se v souvislosti s DIY karnevalem objevily ■ analýzy internetových diskusí na komunitních serverech věnovaných přípravě, postřehům i reflexi DIY karnevalů62 ■ analýzy obrazového materiálu k události dostupného na internetu (fotografie, videa)

Ačkoliv svým původem i charakterem DIY karneval částečně odkazuje k akcím typu street party, přidržím se převážně označení DIY karneval, které pro událost používají sami její aktéři.

DIY karneval je v souvislosti s freetekno komunitou a hledáním politických momentů v jejím vývoji zajímavý z několika ohledů. První vyplývá již z důvodů zmíněných v úvodu práce. Výběr právě této události je ale z mého pohledu opodstatněn několika

60 Po dohodě s ním nepoužívám jeho jméno ani přezdívku, pod kterou vystupuje ve všech diskusích, budu ho proto v práci označovat za “jednoho z organizátorů”. Stejně tak nepoužívám přezdívky pod kterými vystupují jednotliví diskutující na internetových fórech. 61 Název pro leták informující o konání freeparty. Většinou mívá pro freetekno subkulturu specifickou grafickou podobu. 62 Internet a internetové diskuse na komunitních serverech jsou pro freetekno subkulturu hlavním komunikačním prostředkem, jejich obsah je tak možné považovat za relativně reprezentativní odraz jednotlivých názorových proudů uvnitř komunity. Analyzované diskuse jsou vedené na komunitním serveru www.nyx.cz, kde je registrace možná po získání pozvánky. Dikuse k tématu jsou archivované od konce roku 2004, u DIY karnevalu 2003 a 2004 proto jejich analýza nebyla možná. Citace příspěvků jednotlivých diskutujících nechávám pro účely práce v původní podobě včetně případných použitých vulgarismů), pro větší srozumitelnost doplňuji pouze diakritiku. 20 dalšími důvody – jedná se o jednu z nejvýznamnějších akcí freetekno subkultury v České republice (dohromady s již zaniklým Czechtekem a každoročními oslavami „pálení čarodějnic“). Váhu mu částečně dodala úspěšná tradice devíti ročníků, které navíc provázelo obtížné jednání s úřady,63 již v době svého prvního konání byl však karneval dle mého názoru z několika důvodů v rámci subkultury výjimečnou událostí:

1) Freetekno scéna s ním poprvé sama za sebe vykročila do městského prostředí, navíc s otevřenou snahou dosáhnout něčeho konkrétního (představit se bez deformujícího pohledu médií, vysvětlit některé základní pojmy, vytvořit dočasnou autonomní zónu ve městě). Cílem zde tedy nebyla jen „zábava“. Již několikrát dříve se sice odehrály demonstrace a street party, při kterých byly freetaknaři (soundsystémy, ale i jejich příznivci) nepostradatelnými aktéry, nikdy se však nejednalo o samostatnou akci subkultury, na které by prezentovala sama sebe a své hodnoty. 2) Důležitost události dle mého názoru dodává i její široký záběr, kdy se nejedná o party konkrétního soundsystému (či několika spřátelených) a jeho příznivců, kteří mohou tvořit jen uzavřený okruh osob, ale o akci, jež je deklarována jako otevřená všem subjektům freetekno scény (nejen soundsystémům, ale i dalším umělcům a performerům – žonglérům, klaunům, chodcům na chůdách atd.)64, což jí v kontextu jejího charakteru a cílů dodává význam akce zrcadlící subkulturu jako celek.65 3) Význam karnevalu dle mého názoru i dle analyzovaných diskusí dodává a dodával i jeho samotný průběh, který byl pro účastníky okamžitou pozitivní

63 NYX. DIY karneval. Poslední revize 24. října 2009. [cit. 24. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topic;id=6195 64 Jednotlivých ročníků se účastnilo cca dvacet a více soundsystémů a cca 500 až 3000 lidí (podrobněji viz karnevaly v jednotlivých letech) 65 Zajímavé může v tomto ohledu být i to, že dle výpovědi organizátora, se karnevalu (pravděpodobně díky jeho charakteru i datu konání) neúčastnily zahraniční soundsystémy, které běžně tvořily a tvoří různě velkou součást každoročního Czechteku i mnoha jiných parties. V tomto ohledu proto může poskytnout méně zkreslený obraz české freetekno subkultury než kupříkladu každoroční Czechteky. Zkreslení může být menší i díky nízkému mediálnímu pokrytí akce, o které se tak (na rozdíl právě od Czechteku) lidé mimo subkulturu neměli jak dovědět. 21 zpětnou vazbou, hmatatelným výsledkem toho, že se cíl prohlášení alespoň částečně naplňuje. Příslušníci subkultury/účastníci karnevalu, jež byli až dosud většinovou společností a médii nahlíženi jako „deviantní“ (média o jejich subkultuře často referovala v souvislosti s drogami, nadměrným hlukem a nedostatečnou hygienou) byli v situaci karnevalu přijímáni převážně pozitivně – lidé po trase karnevalu jim mávali, nedocházelo ke konfrontacím. Dosáhli tedy, i když partikulárně a na chvíli, jednoho z cílů, který z prohlášení vyplývá. To souvisí i s úspěšným naplněním konceptu „dočasné autonomní zóny“ – ulice určená běžně pro automobilovou dopravu se stala zónou freeparty. 4) V neposlední řadě karneval vytvořil nový, od dosavadních výrazně odlišný, typ prostoru pro freetekno scénu jako celek. Nabídl možnost setkání jejích aktérů, nového seznámení, příležitost prezentovat se tvořivým způsobem před ostatními. Umožnil ovšem také vytvořit společenství charakterizované pocitem sounáležitosti a specifických vztahů, tak jak o něm mluví nejen Bey v souvislosti s svátkem festivalu66, ale i Maffesoli.67

Inspirací k uspořádání DIY karnevalu byla dle rozhovoru s jeho organizátorem, zkušenost jednoho z českých soundsystémů ze streetparty v italské Bologni68 a informace o street parties probíhajících v Evropě. Zvláštní význam přitom dle organizátora měly rovněž informace o městských divadelních performancích, které realizoval soundsystém Mutoid Waste Company69.70 Tyto vlivy mohou, domnívám se, vysvětlovat původ

66 Bey, H. Dočasná autonomní zóna. Praha, Tranzit: 2004, s. 13. 67 Maffesoli, M. O nomádství. Praha, Prostor: 2002. 68 Street party v italské Bologni je největší událostí tohoto druhu v Evropě. Jedná se antiprohibicionistickou, výrazně politizovanou street party, které se každoročně účastní více než sto tisíc lidí. 69 Jedná se o jeden z nejznámějších britských soundsystémů, jehož existence i estetika odkazuje k dystopickému sci-fi filmu Mad Max (1979) a kultovnímu komiksu „Soudce Dredd“ (ten je situován do budoucí společnosti bezvládí, kde policie vykonává právo exekucemi přímo na ulici). Soundsystém se stal známý i díky monumentálním instalacím, motory poháněným robotům a sochám vytvořeným ze svařeného železného odpadu (např. vraků aut), kterými jeho členové zdobili veřejný prostor i pořádané freeparties a street party (na party v pol. 90. let v České republice hráli mj. pod křídly dvou vyřazených stíhacích letounů MIG-21, které přivezli 22 netypického charakteru události, která má pro akci typu street party neobvyklou formu karnevalu v maskách, na druhou stranu se zcela nezříká politických obsahů (které mají v různých ročnících různou intenzitu i téma).

z východního Německa). Podle wikipedia online: http://en.wikipedia.org/wiki/Mutoid_Waste_Company 70 Rozhovor s jedním z prominentních organizátorů, 1.12. 2009. 23 2. 1 DIY karneval 7. 6. 2003 První ročník DIY karnevalu proběhl 7. 6. 2003 – průvod, kterého se zúčastnilo cca 600 lidí a 30 soundsystémů71 začal na Strahově a po několika hodinách došel na Letenské náměstí v Praze, kde byl ve 22:00 ukončen72. Část účastníků (cca polovina) byla v průběhu karnevalu ve vlastnoručně vyrobených maskách – některé z nich nesly prvky postindustriální estetiky (motivy futuristických strojů, robotů atd.), obecně však spíše neměly žádné jednotící téma.73 Akce měla z hlediska většinové společnosti poklidný ráz, přítomní policisté pouze usměrňovali dopravu. Událost proběhla za minimální pozornosti tištěných médií, v hlavních zprávách jí ale věnovala prostor Česká televize. V minutu a půl trvajícím příspěvku s živým vstupem moderátora přímo z akce byly zmíněny dopravní problémy, ke kterým v důsledku jejího konání došlo, představena subkultura freetekno (samotná hudba, filozofické kořeny subkultury a její stručná historie), moderátor komentoval masky, které účastníci vytvořili, a se třemi z nich provedl několikavteřinové interview. 74 Reportáž byla informačně hutná a laděná spíše pozitivně. Zvyšující se mediální pozornost věnovaná subkultuře, vnímaná jejími členy jako převážně negativní, byla přitom jedním z důvodů uspořádání celého karnevalu. Jednalo se o snahu ukázat subkulturu prezentovanou v médiích především v souvislosti s drogami a nepořádkem v městském prostředí a přiblížit její fungování většinové společnosti; zprostředkovat přímou zkušenost s tím, jak v praxi vypadá a funguje freetekno scéna“.75 Organizátor vystupující pod přezdívkou Myko důvody vedoucí k rozhodnutí akci uspořádat s odstupem let komentoval: „Nechtěli jsme se nějak omlouvat, šlo o sebeobranu. Mediální obraz mohl vést k zákazu freeparties tak jako na Západě. Zároveň

71 Ibidem. 72 CZECHTEK WEBLOG. Diy karneval ve zpravodajství ČT1. Poslední revize 2. prosince 2009. [cit. 2. 12.2009]. Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/725696-diy-karneval-2003-ve-zpravodajstvi-ct1-7-6-2003.php 73 HYPNO SOUND SYSTÉM. DIY Street karneval, Praha 2003. Poslední revize 28. listopadu 2009 [cit. 10.12. 2009] Dostupné z WWW: http://www.hypno.cz/dyifest0706norm/ 74 CZECHTEK WEBLOG. Diy karneval ve zpravodajství ČT1. Poslední revize 2. prosince 2009. [cit. 2. 12.2009]. Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/725696-diy-karneval-2003-ve-zpravodajstvi-ct1-7-6-2003.php 75 Rozhovor s jedním z prominentních organizátorů, 1.12.2009. 24 jsme se chtěli pokusit vytvořit autonomní zónu ve veřejném prostoru a ukázat lidem, jak se dá žít. Nebyla to snaha vyprosit si akceptaci, ale nakazit ty lidi – ne technem, ale vnitřní svobodou.“76

2.1.1 Analýza prohlášení k DIY karnevalu 2003 Snaha o přiblížení fungování subkultury se promítá i do obsahu prohlášení, které organizátoři před karnevalem uveřejnili a které se rozdávalo na místě akce („Prohlášení“ viz příloha III). V závěru textu v rozsahu tří normostran,77 který je krom spirály v pozadí netypicky prostý dalších grafických doplňků,78 se autoři na pěti řádcích vytištěných tučným písmem vymezují vůči negativnímu stereotypu, který o subkultuře vytvářejí média, dále upozorňují na vlastní společenství, které scéna vytváří a které je nezávislé a nezaložené na generování zisku. Celkově obsah prohlášení do značné míry určuje to, že se jedná o první oficiální text freetekno scény v České republice, který je určen nejen jejím příslušníkům, ale především širší veřejnosti. Na rozdíl od všech pozdějších prohlášení k DIY karnevalům, ale i jiných nemnohých textových materiálů freetekno subkultury, má převážně informačně-osvětový charakter (který je adresován vně scény), některé jeho pasáže pak odkazují ke spiritualitě charakteristické pro freetekno subkulturu. V úvodu je několika obecnými formulacemi (nejsou zmíněny žádné konkrétní události ani souvislosti; to, že se text týká dění v České republice je možné přibližně dovodit pouze ze zmínky o čtyřleté periodicitě voleb) kriticky reflektován současný stav společnosti („devastace životního prostředí… chování politiků“) a to, že podíl lidí na dění ve společnosti je redukován jen na jejich hlasovací právo. Prohlášení se návazně

76 Svoboda, P. Všichni jsme nepřizpůsobiví. Publikováno 30.září 2009 [cit. 25.10.2009] Dostupné z WWW: http://www.advojka.cz/archiv/2009/20/vsichni-jsme-neprizpusobivi 77 Jedná se o jedno z vůbec nejobsáhlejších prohlášení, které se v historii freetekno scény objevily. 78 Flyery (letáky, které informují o názvu, místu a čase konání party) i další materiály subkultury (včetně prohlášení k pozdějším ročníkům karnevalu) obvykle akcentují krom textu i výrazné grafické motivy, typické pro subkulturu. Grafická jednoduchost prohlášení evokuje v tomto případě spíš klasické politické letáky, které jsou k vidění např. na aktivistických akcích. 25 hlásí k tradici protestních hnutí („demonstrace v ulicích bývaly dobrým způsobem, jak upozornit na to, co považujeme za problém“), které však v nových společenských podmínkách považuje za neúčinné. Zároveň je zde patrná snaha o to nesplynout s anarchistickým hnutím a jeho cíli („..jsme již dost dospělí, abychom se poučili, že celospolečenská revoluce není řešením těchto problémů“). Již zde jsou přitom patrné autonomní vlivy zmíněné v úvodní části práci, které jsou pro freetekno scénu typické (sám dotazovaný organizátor se v jedné z internetových diskusí přímo označil za autonoma). Úvodní pasáž směřuje k jakési spirituální či filosofické pointě textu, kdy je svoboda na celospolečenské rovině postavena do kontextu se svobodou na úrovni individua („nastal čas tiché revoluce…uvnitř každého z nás, protože svoboda není cosi vnějšího, je to vnitřní stav člověka“). I tato část pak odkazuje k autonomním idejím, které proti celospolečenské svobodě staví vnitřní svobodu na úrovni jednotlivého individua.79 Přímo potom i k „Dočasným autonomním zónám“, resp. psychickému nomádství (viz výše) Hakima Beye.80 Následuje pomyslné, obecně formulované rozdělení na „my – oni“; tedy oddělení těch, kteří jsou identifikováni s obsahem textu od zbytku společnosti („nelíbí se nám způsob, kterým se dělají věci ve světě, ve kterém žijeme“) a informace o tom, že ze zmíněných důvodů volíme „my“ svou vlastní cestu („…proto to děláme po svém – to je duch a smysl DIY“). Ta je konkrétněji rozvedena v další části prohlášení, která se zaměřuje na ideová východiska a základní principy fungování vznikajícího společenství. To nestojí k většinové společnosti v konfrontaci (jak to bývá u anarchistických hnutí), ale spíš se pohybuje mimo tuto společnost – v paralelním, decentralizovaném společenství vedle ní. V krátkém nastínění nejdůležitějších principů, na jejichž základě tato komunita funguje je zahrnut internet, squatting,81 travelling, soběstačné zemědělské komuny, odmítání copyrightu a také freeparties pod širým nebem. Těm se pak obsáhle věnuje celá druhá polovina textu.

79 Bastl, M. Radikální levice v České republice. Devadesátá léta dvacátého století. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, 2001, s. 39 80 Bey, H. Dočasná autonomní zóna. Praha: Tranzit, 2004, s. 17 81 Pojmy squatting a travelling jsou v prohlášení krátce vysvětleny. 26 Ve čtyřech následujících odstavcích s nadpisem „Freparties – svobodná kultura pro svobodné lidi“ jsou vyzdviženy jednak ideje, které stojí v pozadí pořádání freeparties pod širým nebem, ale také v základním nástinu představeno to, jak freeparty vypadá v praxi. Zdůrazněn je nekomerční princip, na kterém pořádání parties funguje („umění, které lze koupit, ztrácí ducha ... proto děláme parties bez placeného vstupu, bez podpory sponzorů“). S odkazem k tribalistickým kořenům lidstva se prohlášení znovu otevřeně hlásí ke konceptu dočasných autonomních zón Hakima Beye (tedy podobně jako prohlášení ke Global street party i jako sebevymezení ProtestFestu)82 a vysvětluje, že party nejsou pouze o zábavě („…bez jakékoliv vnitřní kontroly zde vytvářejí dočasné autonomní zóny (míněno na freeparty), kde platí jiná pravidla a každý nese zodpovědnost za sebe i za ostatní účastníky… společenské rozdíly a rasová či jiná intolerance tu neexistuje“). Obecně formulovaný závěr je pak koncipován jako úvaha nad freetekno subkulturou a prožitkem svobody při účasti na freeparty („na omezenou dobu vytváří prostor, kde mohou účastníci na vlastní kůži poznat, co je skutečná svoboda – není to bezohledné prosazování zájmů v mezích zákonných norem, ani totální anarchie, ale neomezená možnost sebevyjádření, zodpovědnost za vlastní činy a ohleduplnost k ostatním“). Slovo „svoboda“ ostatně dominuje celému prohlášeni – je nejčastěji použitým podstatným jménem (v celém textu se objevuje celkem desetkrát).

Prohlášení ke konání prvního pražského DIY karnevalu je v mnoha ohledech velmi specifické. Subkultura se zde obrací na většinovou společnost, které se snaží představit své „alternativní“ hodnoty. Těžištěm žádného z dalších uveřejněných textů (ať už ke karnevalu nebo k jiným freetekno událostem) nebyla subkultura sama, vždy zde existovalo ještě nějaké další téma (např. Czechtek, nepřizpůsobivost atd.). To je sice logické vzhledem k tehdejšímu prvenství takového textu, zajímavé ale může být, že subkultura zde vlastně ojediněle předkládá témata, která jsou ve vztahu k většinové společnosti důležitá pro ni, ne pro média či výzkumníky přicházející z většinové společnosti – jako nejdůležitější se zde jeví představa fungování společenství paralelního

82 Více o Global street party a ProtestFestu viz Příloha II. 27 k většinové společnosti, které má vlastní důležité hodnoty, ideje, i principy fungování. Zdůrazněn je nekomerční princip pořádání parties, DIY, freetekno souvislosti pojmu svoboda, ale i další důležité pilíře (dávající možnost svobodu praktikovat) „paralelního“ společenství, do kterého se zde freetekno samo vřazuje: internet, squatting, travelling, odmítnutí copyrightů, graffity.83 Patrné je rovněž přihlášení k vlastní subkulturnosti jako hodnotě, akcentace existence paralelního „vlastního“ společenství, přičemž je naznačena jeho hodnota („máme své vlastní společenství, prorůstající společenskou strukturou této země, ale přesto nezávislé, máme své vlastní způsoby sebevyjádření a dokážeme dělat věci pro svoji radost a pro radost ostatních, ne jen pro zisk“).

83 Prohlášení bylo podruhé uveřejněno v září roku 2009 na uzavřeném internetovém fóru, které je určeno pro přípravu karnevalu a komunikaci účastníků v souvislosti s vnitřním sporem o podobu karnevalu. Někteří přispěvatelé zde nesouhlasili s tím, že se karneval stává nositelem politických témat, konkrétně squattingu. Považovali tuto tendenci za zpronevěření se ideálům freetekno scény, která je v České republice spíše apolitická. V reakci na jejich názory jeden z organizátorů znovuzveřejnil analyzované prohlášení, které uvodil větou „pro zapomětlivé“. 28 2.2 DIY karneval 19. 6. 2004 Vzhledem k úspěchu a velmi pozitivní zpětné vazbě od účastníků DIY karnevalu v roce 2003 se organizátoři rozhodli k jeho opakování. Druhý ročník proběhl pod názvem „DIY pouliční karneval 2“ o rok později – 19.6.2004. Zúčastnilo se ho cca 800 lidí a kolem 20 soundsystémů, které projeli trasu ze Strahova na Letenské náměstí.84 Podkladem flyeru (viz Příloha III) informujícím o konání party byla fotografie účastníků předcházejícího ročníku, kteří procházeli kolem tramvaje s číslem 23.85 Číslo tramvaje zde bylo jediným prvkem, který odkazoval k freetekno scéně – flyer byl prostý typických grafických freetekno motivů, použití kytiček v dekoraci nápisu odkazovalo spíš k symbolice hippies. Krom hudební aparatury, která pouštěla taneční hudbu byl v průvodu karnevalu rovněž přívěs se třemi bicími soupravami a hrajícími bubeníky. Masky byly opět různorodého charakteru, bez dominantního tématu.86 Ke karnevalu nebylo vydáno žádné prohlášení – v platnosti (ve formě odkazu na veřejně přístupných internetových stránkách) bylo stále prohlášení z roku 2003. Rovněž média akci nevěnovala pozornost. Vzhledem k tomu, že internetové diskuse k tématu jsou archivovány až od konce roku 2004 (jak jsem již uvedla výše) a ani organizátor s nímž jsem provedla rozhovor neprezentoval v souvislosti s tímto ročníkem žádné poznatky k tématu, nelze o tomto ročníku DIY karnevalu říct víc.

84 Rozhovor s jedním z prominentních organizátorů, 1. 12. 2009. 85 Jedná se o specifický symbol freetekno scény (viz kapitola zabývající se spiritualitou). 86 HYPNO SOUND SYSTÉM. 2. DIY Street karneval, Praha 2004. Poslední revize 28. listopadu 2009 [cit. 10.12. 2009] Dostupné z WWW: http://www.hypno.cz/diy1906/ 29 2.3 DIY karneval 28. 5. 2005 Z konání jarního DIY karnevalu v Praze se začínala stávat tradice – další ročník proběhl pod názvem „DIY karneval 3“ 28.5.2005. Trasa opět začínala na Strahově a podobný byl průběh, i počet účastníků a soundsystémů.87 Flyer tentokrát jako podklad využíval graficky upravenou postavu v masce, která prostřednictvím komiksové bubliny sdělovala: „kdo přijde bez masky je toy88“ (viz Příloha III). Pozvánka tak reagovala na fakt, že řada lidí účastnících se karnevalu masky nemá. Kritika tohoto přístupu, který byl vnímán jako konzumní, odporující kreativnímu duchu karnevalu, byla rovněž součástí internetových diskusí k akci.89 Diskuse se rovněž věnovala tomu, zda před karnevalem vydat nové tiskové prohlášení, či alespoň rozeslat médiím původní prohlášení z roku 2003. Vyjádření jednoho z organizátorů se pak zajímavě vázalo k výše zmíněné snaze představit fungování freetekno scény a dočasných autonomních zón co nejvíce lidem v reálném čase („jak jsem psal už mě ta hra „napiš prohlášení a spočítej kolik udělaj novináři chyb při jeho opisování“ prostě nebaví; nechme mluvit činy, hlavní je, že konečně pojedem centrem a uvidí nás hodně lidí, to je mnohem víc, než pár pozitivních článků“).90 Tento postoj k prezentaci cílů události přitom stojí v rozporu k situaci, která nastala v souvislosti s karnevaly v roce 2008 a 2009 (s výraznými politickými tématy), kde organizátoři vydali nejen prohlášení, ale i několik průběžných tiskových zpráv. Organizátor karnevalu v interview reflektovaný rozpor komentoval s tím, že v době konání tří prvních karnevalů byl prioritou negativní mediální obraz a snaha ho vytvořením „dočasné autonomní zóny“ narušit, zároveň ale zmínil, že karneval byl některými (včetně něj) vnímán rovněž jako platforma připravovaná na dobu, kdy jí bude třeba („Ačkoliv to nemělo žádný konkrétní politický obsah – šlo o autonomní zónu

87 Rozhovor s jedním z prominentních organizátorů, 1. 12. 2009. 88 Jedná se o hanlivé označení přejaté freetekno komunitou z prostředí tvůrců graffiti, používá se pro pojmenování začátečníka či někoho, kdo toho o prostředí, kam přichází mnoho neví. 89 NYX. DIY karneval. Poslední revize 24. října 2009. [cit. 24. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topic;id=6195 90 NYX. DIY karneval. Poslední revize 24. října 2009. [cit. 24. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec 30 uprostřed města – tak jsem zároveň měl tušení, že to jednou potřeba bude. Zásah, který nakonec proběhl na Czechteku se díky tomu, co se dělo na Západě, ale i tady dal dřív nebo později čekat. A když přišel čas, tak to ten konkrétní obsah mělo.“)91 Organizátor pak upřesnil, že se jednalo o téma nastolené v souvislosti s policejním zákrokem proti Czechteku 2005 i o témata nepřizpůsobivosti a další spjatá s ročníky 2008 a 2009.

91 Rozhovor s jedním z prominentních organizátorů, 1. 12. 2009. 31 2.4 DIY karneval 24. 9. 2005 – Street rave parade V souvislosti s policejním zákrokem na freeparty Czechtek05 se uskutečnilo mnoho protestů – vzhledem k nehierarchickému charakteru subkultury, která z podstaty principů, na nichž funguje, postrádá vlastní formální elity, však do těchto protestů záhy vstoupila řada aktérů stojících mimo subkulturu, kteří protesty v některých případech používali k artikulaci svých vlastních zájmů.92 Freetekno komunita se sice s obsahem jejich vystoupení většinou ztotožnila (sklidili potlesk), nelze však říci, že by se jednalo o protest, který by proběhl přímo v její režii.93 O tom svědčí např. prohlášení organizátorů části protestů, kteří se distancovali od zahraničních soundsystémů, které se po Czechteku přesunuly na parkoviště u kolejí Strahov, kde v souvislosti s jejich přítomností docházelo k rušení nočního klidu a veřejného pořádku (tedy vlastně de facto od freetekno komunity). Na konci jejich krátké zprávy je mj. zmíněno: „…nám jde především o obranu lidských práv“. 94 Podobně pak vyzněl i krátký projev jednoho z členů freetekno komunity během druhé demonstrace (1.8.2005), který vystoupil před protestující a ohradil se proti přítomnosti cizích aktérů a proti zneužívání protestů pro jejich účely. Vzápětí pak vyzval ty, kteří se protestu účastní jako stoupenci freetekno komunity k odchodu – menší část účastníků pak demonstraci skutečně opustila.95 Rovněž na fórech komunity řada diskutujících deklarovala svou nespokojenost s tím, že je freetekno scéna zneužívána jako politické téma („jsem byl nska na václaváku – ani nechtějte vědět.. dva típkové s agregátem, kytarou a bednami – fakt nějaký trapéři – pořád něco kdákaj vo vládě v týhle zemi, v každý druhý větě si berou do huby czechtek a zásah, podporujou,

92 Od druhé demonstrace (konala se 1.8.2005 před budovou MV) před protestujícími vystupovali často řečníci, kteří s freeteknem neměli nic společného (např. písničkář Josef Nos, aktivista Stanislav Penc či aktivisté angažovaní v dění kolem případu Vladimíra Hučína atd.). 93 CZECHTEK WEBLOG. Ještě krátce ke street rave parade. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10.2009]. Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/220666-jeste-kratce-k-street-rave-parade.php 94 POLICEJNISTAT.CZ. Organizátoři demonstrací se distancují od jakékoliv aktivity spojené s porušováním veřejného pořádku, zejména před strahovskými kolejemi. Poslední revize 5. října 2008. [2. prosince 2009]. Dostupné z WWW: ttp://www.policejnistat.cz/indexbc94.html?option=com_content&task=view&id=57&Itemid=266 95 NYX. DIY karneval. Poslední revize 24. října 2009. [cit. 24. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec 32 aby lidi konečně volili ODS.. blil bych z toho“).96 I z tohoto důvodu se mj. na internetových fórech objevily výzvy k uspořádání street party, jako prostředku, kterým scéna může své obsahy komunikovat za sebe. („teď je třeba se bavit o společným vystoupení proti připravovaným zákonům omezujícím shromažďovací právo…myslím, že dobře připravenej protest ve stylu street party včetně zastavení dopravy v Praze by mohly bejt adekvátní odpovědí…“)97. Logickým krokem bylo proto využití existující platformy DIY karnevalu (tradice samotné, ale i internetových stránek, diskusních fór), který měl v tomto případě získat konkrétní politický obsah. Akce konaná pravidelně na jaře byla díky situaci vyvolané policejním zásahem netypicky opakována na podzim – pod názvem „Street parade“ proběhla 24. 9. 2005 (se začátkem na Strahově, průjezdem centrem Prahy a ukončením na Štvanici). Informace o jejím konání byla na internetových fórech přijata takřka bez výjimky kladně a zúčastnil se jí zatím největší počet účastníků (cca 1000 lidí a několik desítek soundsystémů). Stejně jako při předchozích ročnících, i zde měla většina vozidel s aparaturou dekorace a část účastníků masky – akce tak opět měla karnevalový ráz. Výzdoba vozů i převleky účastníků přitom velmi často odkazovaly k policejnímu zásahu. Jednalo se o masky parodující policejní těžkooděnce, politiky, ale také masky islámských teroristů, husitů, trestanců atd. Rovněž vozidla byla upravena, tak aby evokovala vojenská (tanky s kanóny, obrněné transportéry) či policejní. V průvodu se objevilo několik transparentů, většinou odkazujících k proběhlému zásahu (např.„Zejtra dostaneš přes držku i ty“ s obrázkem tehdejšího premiéra Paroubka98), ale též odkazující k původním antisystémovým idejím freetekna (např. heslo „Babylon shall fall“99)100.

96 NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec 97 NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec 98 HYPNO SOUND SYSTÉM. Street rave parade - DIY karneval. Poslední revize 28. listopadu 2009 [cit. 10.12. 2009] Dostupné z WWW: http://www.hypno.cz/diy240905/p9248517.html 99 HYPNO SOUND SYSTÉM. Street rave parade - DIY karneval. Poslední revize 28. listopadu 2009 [cit. 10.12. 2009] Dostupné z WWW: http://www.hypno.cz/diy240905/p9248608.html 33 2.4.1 Analýza komunikovaných obsahů – flyer Již z podoby flyeru (viz Příloha III), který se výrazně odlišoval od předchozích ročníků je zřejmý výrazně odlišný charakter celé události. Tentokrát se jeho grafická podoba mnohem víc blíží typickým flyerům zvoucím na freeparties (nákladní automobil se soundsystémem, spirály, kresby postav spojující organické a anorganické motivy atd.). Leták je rovněž hutně textově doplněn – textu je zde ostatně mnohem víc, než je u podobného materiálu zvoucího na freeparty běžné. To může souviset i s tím, že k akci nebylo vydáno žádné prohlášení a flyer tak slouží jako jediný prostředek ke komunikování zamýšlených cílů a obsahů. Krom informace o tom, že událost je otevřena všem soundsystémům, umělcům a otevřeně smýšlejícím lidem, je zde krátký text, jež cíle shrnuje. Ten neodkazuje pouze ke spornému policejnímu zásahu na Czechteku – událost je zde obecněji deklarována jako zaměřená proti „omezování občanských svobod“, jsou kritizovány rovněž úvahy o zpřísnění shromažďovacího zákona, které Czechtek vyvolal. V kontextu street party koncipované jako „freetekno akce“ je zajímavý požadavek tolerance, který přesahuje freetekno scénu a je žádán pro všechny minority a subkultury (tato pasáž je navíc oproti zbytku textu graficky zvýrazněna). Krom těchto hesel objevujících se i při ostatních protestech proti zásahu stojí za pozornost pasáž kritizující tehdejšího premiéra Paroubka. Ta je uvozena slovesem „hlasujeme“ (proti arogantní a naduté qasipolitice premiéra Paroubka), které mnohem více než k „antisystémovým pozicím“, s nimiž bývají akce typu street party spojovány, odkazuje k principům otevřené demokracie, jejíž legitimní součástí je i politický protest. Ostatní text je pak víceméně totožný s hesly a požadavky ostatních protestů proti policejnímu zásahu na Czechteku (např. požadavek demise tehdejšího ministra vnitra Fratiška Bublana). V porovnání s prohlášením k prvnímu ročníku DIY karnevalu v roce 2003 je komunikovaný obsah akce odlišný – je zaměřen na konkrétní a pro tehdejší freetekno scénu velmi aktuální téma. Obsahy obou materiálů se přitom prolínají v požadavku

100 “Babylon” odkazoval k soudobému systému a heslo “Babylon shall fall” (v překl. Babylon padne) se v britském freetekno prostředí často používalo k vyjádření vztahu k systému (bylo např. součástí dekorací jednoho z britských soundsystémů, které se v pol. 90.let objevily v ČR). . 34 „tolerance minoritám a subkulturám“ (na flyeru zvýrazněn), který je (v odlišné formulaci) součástí rovněž prvního prohlášení.

Street rave parade lze považovat za reakci na vnitřní potřeby komunity vyjádřit svůj postoj nejen k zásahu na Czechteku05, ale i k dění, které vyvolal. Zároveň poskytl prostor celé subkultuře bez ohledu na politické přesvědčení a v neposlední řadě na něm neparticipoval nikdo z vnějších aktérů. Akce měla silný politický náboj, který je v souvislosti s tím, co jí předcházelo, pochopitelný.

35 2.5 DIY karneval 17. 6. 2006 Po událostech v souvislosti s Czechtekem05 a následnými protesty bylo další směřování akce, ale i celé subkultury předmětem diskusí. Bez ohledu na to, zda je vhodnější Czechtek i se subkulturou, která ho utvářela považovat za fenomén kulturně- společenský a převážně apolitický,101 či ho vnímat i v českém prostředí jako akci, která nese prvky protestu proti systému,102 je zřejmé, že v případě reakce události na Czechtek05 došlo ke vstupu do sféry fenoménu politického. Prognózy zabývající se budoucím vývojem českého freetekna v této souvislosti zmiňovaly jako jeden z možných důsledků např. propojení freetekno komunity se zástupci anarchoautonomní scény a identifikaci subkultury s jejími ideologickými východisky.103 Lze konstatovat, že v případě DIY karnevalu – jedné z nejdůležitějších akcí celé subkultury – se v dalším roce jejího konání tento vývoj nenaplnil. Ačkoliv v průběhu dalšího ročníku můžeme opět identifikovat některé politické momenty, v zásadě se akce svým konceptem vrátila do podoby, kterou měla v prvních třech ročnících (od jara 2003 do jara 2005). Další ročník karnevalu tak proběhl 17.6.2006 podle podobného scénáře jako před Czechtekem05. Průvodu, který začal na Strahově a skončil v Opletalově ulici se účastnilo cca 2000 lidí a kolem dvaceti soundsystémů.104 Oproti předchozím ročníkům při něm došlo k několika drobným incidentům, jež narušovaly veřejný pořádek, zároveň průvod nedodržel nahlášenou trasu (dle vyjádření účastníka karnevalu, který jel se svým autem v čele průvodu, se tak ale nestalo záměrně – jednalo se o nedopatření105) a akce byla

101 Ledabyl, O. Politizace a sekuritizace techno kultury v ČR. Brno: FSS MU, 2007. Diplomová práce, s. 75. 102 Kellyová, I. No system!. Publikováno 20. 9.2004. [cit. 3. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/art/19809.html 103 Ledabyl, O. Politizace a sekuritizace techno kultury v ČR. Brno: FSS MU, 2007. Diplomová práce, s. 83. 104 Slačálek, O. Ulicemi Prahy prošli stoupenci DIY kultury. Publikováno 1í. 6.2006 [3. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/2006/6/19/art29022.html 105 TEČKACZ. Jak xChaos dovedl v čele DIY karnevalu české freetekno k Národnímu divadlu a tam ho svedl na zcestí...neboli zpět do ilegality. Publikováno 21. 6.2006 [3. prosince 2009] Dostupné z WWW: http://teckacz.cz/index.php?clanekid=447 36 ukončena později, než bylo nahlášeno, za což obdržel její nahlašovatel v přestupkovém řízení pokutu tisíc korun.106

K akci nebylo opět vydáno žádné prohlášení a rovněž flyer (v příloze III), který o jejím konání informoval byl prostý textu (tedy opět podobně jako při prvních třech ročnících). Stejně tak grafika se v souladu s původní tradicí vymykala typické freetekno estetice a motiv modelářské skládačky s obrázkem symbolizujícím mužskou a ženskou masturbaci odkazoval spíš k DIY principům107. Velká část (cca dvě třetiny) účastníků opět absolvovala trasu průvodu v maskách – oproti poslednímu karnevalu (resp. street rave parade) byla témata masek různorodější, část z nich však stále odkazovala k Czechteku 2005 a policejnímu zákroku. Je tedy zřejmé, že toto téma bylo pro komunitu aktuální stále.

2.5.1 Analýza diskusí na internetových diskusních fórech Rovněž na internetových diskusích je možné identifikovat některé zajímavé politické momenty. Jednalo se zejména o diskusi nad tím, zda pro konání akce nevyčlenit označené organizátory, kteří by dohlíželi na její hladký průběh. Tento požadavek byl nakonec s ohledem na poslání karnevalu – tedy vytvoření „dočasné autonomní zóny“- odmítnut jako nežádoucí zapojení se do systému, do nějž účastníci z principu patřit nechtějí.108

106 Rozhovor s jedním z prominentních organizátorů, 1. 12. 2009. 107 DIY principy byly ostatně postupem doby, kdy událost i subkultura samotná získávaly na popularitě (a přitahovala tak čím větší počet mladších příznivců, pro které již nebyly tolik významné původní hodnoty, ze kterých komunita vzešla), zdůrazňovány čím dál silněji. Zvláště na internetových diskusích je patrná nespokojenost s tím, že některým účastníkům slouží akce pouze k volné konzumaci drog a alkoholu za doprovodu hudby v městském prostředí, což některé diskutující akcentující DIY přístup vedlo k návrhům veřejně deklarovat, že se nejedná o teknival. (tedy že DIY princip nerovná se freetekno). To je zajímavý vývoj i s ohledem na původní prohlášení, které událost jednoznačně deklarovalo jako freetekno akci (a jehož odkaz byl na internetových stránkách s tímto ročníkem opět aktualizován). Je však rovněž třeba říci, že i když se tento názor objevil opakovaně, nebyl v rámci diskusí dominantní a nebyl také žádným dalším způsobem realizován. 108 NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ]. 37 Za pozornost rovněž stojí více diskutujícími podpořený návrh na to, aby byl do akce vnesen konkrétní protestní obsah – ten se měl týkat kritiky činnosti OSA109, která je v prostředí freetekno komunity obecně velmi neoblíbeným subjektem110 („OSA a ty další čůráci chtěj uzákonit, že jim půjdou prachy z každýho prázdnýho cdcka, přehrávače …ty kurvy snad zpoplatněj samotnou existenci, protože si můžeš pískat jejich pecky a porušovat tak zlodějský práva…poďte na to něco vymyslet – jako podtitul karnevalu: OSA zabíjí hudbu. Zajímal by mě názor – jestli se jako budeme bavit nebo to bude proti něčemu, protože tahle kultura je imho o konfrontaci“)111. Ačkoliv se návrh setkal s velmi pozitivní odezvou, na jeho realizaci ani hlubší diskusi o tom, zda dát karnevalu konkrétní téma nakonec nedošlo (pravděpodobně především z časových důvodů – návrh se objevil až těsně před termínem konání karnevalu). Na druhou stranu o něco pozdější příspěvek, který navrhoval uspořádání podzimního karnevalu, jež by kritizoval parlamentní politiku a možné vytvoření vlády s účastí ČSSD, tolerované komunisty, byl striktně zamítnut.112 Jistou návaznost na obsahy street parties, které probíhaly v USA a v západní Evropě (především ve Velké Británii) naznačuje zmínka jednoho z aktivních organizátorů o tom, že na jeden z transparentů umístí motivy odkazující ke skupině přímé akce „Reclaim the streets.“113 Zároveň však na jiném místě diskuse (v momentě plánování trasy průvodu), se jeden z diskutujících zarazil nad možností, že by průvod prošel kolem

Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec 109 Zkratka pro “Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním”, jedná se o občanské sdružení, jehož hlavní činností je kolektivní správa autorských práv k hudebním dílům a zhudebněným textům. Krom řady důvodů, ze kterých je OSA kritizována napříč českou hudební scénou (např. hudebníci, kteří nejsou u OSA zaregistrováni, musí odvádět poplatky, hrají-li svou hudbu na svých koncertech) je jádro nechuti freetekno komunity k tomuto subjektu již v samotném principu, na kterém je založena její hudba a činnost DJ´s při které dochází k užívání předmětů chráněných autorským zákonem (a z hlediska českých právních norem tedy k přestupku) – Ledabyl, O.: Politizace a sekuritazce freetekno scény, s. 48. 110 Z těchto důvodů byl také proto v roce 2004 několika lidmi z okruhu freetekno komunity založen “Svaz nezávislých autorů”, sdružující alternativní umělce, kteří v OSA být nechtějí. Viz http://pubweb.ihned.cz/c4-10146340-23205155-200000_d-lobbovat-v-parlamentu-proti-osa-se- prilis-neda 111 NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec 112 Ibidem. 113 Ibidem. 38 provozovny nadnárodního řetězce McDonald´s, který by se mohl stát terčem útoků účastníků průvodu (což vnímal ze všeho nejvíc jako potenciální riziko pro budoucnost události). Případný útok, který by ve stejné situaci mohl potenciálně hrozit při street party konané v západní Evropě (či při akcích anarchoautonomů v České republice) však byl ostatními diskutujícími s jistou dávkou ironie označen jako nepravděpodobný a obavy za bezpředmětné („myslím, že účastníci tohohle průvodu ten mekáč a vostatní spíš vyžerou než rozsekaj“, napsal v reakci jiný diskutující)114. Při samotném karnevalu se účastníci do provozovny McDonalds´s nepřesunuli – minuli ji ale s pískotem. Navzdory silně politizované Street rave parade na podzim 2005 proběhl DIY karneval v roce 2006 v podobném duchu jako v předchozích letech – jako akce bez konkrétního politického obsahu, alespoň částí účastníků koncipovaná jako pokus o vytvoření „dočasné autonomní zóny“. Na poslední chvíli navržené a pozitivně přijaté téma protestu proti OSA a na druhou stranu striktně odmítnuté téma protestu proti směřování parlamentní politiky přitom ukázalo, že část aktivních (ve smyslu pravidelných přispěvatelů do internetových diskusí) účastníků karnevalů by byla za jistých okolností ochotna přijmout pro tuto událost konkrétní politický obsah (k čemuž nakonec nedošlo), nicméně by to do značné míry záviselo na konkrétním tématu. Výrazněji než v předchozích ročnících jsou přitom v roce 2006 akcentovány DIY principy. Minimálně některé z aktivních účastníků a organizátorů přitom oslovovala rovněž britská politizovaná freetekno scéna (viz odkazy k „Reclaim the streets).

114 NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec 39 2.6 Neuskutečněný DIY karneval v roce 2007 Další ročník DIY karnevalu se měl dle tradice konat na jaře, dne 9. 6.2007 v Praze. Nicméně po problémech při předcházejícím ročníku dopravní odbor pražského magistrátu trasu nedoporučil ke schválení. V neformálním rozhovoru se zástupci policie pak bylo dle vyjádření v diskusích organizátorům sděleno, že akce ve stávající podobě Prahu ohrožuje (dle organizátorů policisté uváděli zejména tyto důvody: úmyslné blokování dopravy, absence pořadatelské služby, neovladatelnost průvodu, změny trasy, volně pobíhající psi, lidé na střechách vozidel, vozidla ve špatném technickém stavu, zbraně a makety zbraní v držení účastníků a také to, že při posledním ročníku účastníci průvodu plivali a kopali do policejního auta).115 Policisté v tomto neformálním rozhovoru organizátorům navrhli uspořádání akce na jednom místě (bez průvodu) s tím, že pokud vše proběhne podle předem dohodnutých pravidel (větší počet označených organizátorů, psi pouze na vodítku, oplocení místa konání atd.), mohou diskutovat o další akci i s průvodem.116 Organizátoři na tento návrh nepřistoupili a karneval odvolali. Na internetových stránkách toto rozhodnutí odůvodnili tím, že návrh policie vylučuje uskutečnění akce v její původní, živelné a vlastně neorganizované podobě, a její konání by tak ztratilo svůj smysl.

2.6.1 Analýza diskuse na internetových diskusních fórech Odvolání karnevalu vzbudilo ve freetekno komunitě i na jejích internetových diskusích negativní reakce a otázky jak na postoj policie zareagovat. Ačkoliv si diskutující byli vědomi toho, že z hlediska právních norem je přístup policie velmi vratký a že by případný soudní spor s velkou pravděpodobností vyhráli (konzultovali situaci s právníky a nahrávalo jim i rozhodnutí soudu v podobném sporu, který s Magistrátem vedlo a později vyhrálo hnutí Ne základnám),117 do soudního sporu se vstoupit

115NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec;getfile=1;id_file=203692;id=6195;check=8afdf 116 Rozhovor s jedním z prominentních organizátorů, 1. 12. 2009. 117 IHNED. Magistrát zakáže pochod případně na místě. 40 nepokusili. Zdůvodňovali to očekávanou délkou takového sporu a rovněž tím, že by vyhraný spor vyhrotil chování policie vůči nim.118 Další reakce a návrhy jak postupovat pak uvnitř freetekno komunity oscilovaly mezi dvěma skupinami, které je možné pro tyto účely rozdělit pracovně na zastánce kooptace a zastánce konfrontace. Zastánci konfrontace vinili ze zákazu Policii ČR a souhlasili s tím, že v jí navrhované podobě ztrácí uskutečnění akce opodstatnění. Navrhovali proto akci uspořádat navzdory neudělenému souhlasu – na nelegální bázi s vědomím případných důsledků, které by tento přístup znamenal („..za cenu fizlování ostatních to nemá smysl… ilegal v duchu původních hodnot, který budou nejlépe velice hrubým způsobem konfrontovat realitu, hlavně tomu vdechnout nějakou smysluplnou formu, jako třeba u loňský street rave parade… přijde mi totiž, že většina soundsystémů se víc integruje do systému samotného, místo možnosti vyjádření vlastního názoru“).119 Protiargumentem názorů na této straně spektra byla námitka, že takovou akci by Policie ČR násilně ukončila ještě dřív, než by začala, a její efekt by byl nulový. Zastánci kooptace vinili z ukončení akce samotné aktéry subkultury (resp. jejich část), kteří svým chováním způsobili nevraživost policie. Kritizovali antisystémový přístup zastánců konfrontace a navrhovali přistoupit na pravidla předložená policií, což by znamenalo dát akci nový rámec („nejsou to fízlové, kdo nám vzal karneval, ale různý píčusové, co do nich prudili. Vůbec mám pocit, že spíš než zlej stát a policie tuhle subkulturu ničí zevnitř rozmazlený fakani“), 120 psal diskutující, který zastával krajní názor na opačné straně spektra). Tento návrh však většina diskutujících nepodporovala a těm, kteří ho zmiňovali, bylo doporučeno si uspořádat vlastní karneval.

Publikováno 25. 9.2007. [cit. 4. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://domaci.ihned.cz/c1-22098240-magistrat-zakaze-pochod-pripadne-na-miste 118NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ].Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec;getfile=1;id_file=203692;id=6195;check=8afdf 119 Ibidem 120 Ibidem 41 2.6.2 Prohlášení ke zrušení DIY karnevalu Po několika týdnech probíhajících diskusí se nicméně na příslušných webových stránkách121 objevila informace o tom, že DIY karneval byl zrušen (text prohlášení i leták viz příloha III). Toto prohlášení úvodem shrnovalo myšlenky karnevalu (decentralizace, volnost). V dalším odstavci byla vyložena geneze sporu s policií a zmíněno i to, že pravděpodobný soud by organizátoři vyhráli. Autoři prohlášení nicméně dále vysvětlují, že druhým důvodem zrušení akce a rozhodnutí takový soud neiniciovat je to, že se „karneval pomalu vyčerpává, ubývá DIY výzdoby a naopak přibývá klasických neduhů současné krize freeparties…masovost freescéně nesvědčí…rozhodnutí do odvolání v karnevalu nepokračovat tak vychází z obdobných důvodů, jako letošní rozhodnutí nepořádat technival Czechtek“122

Zmínění Czechteku upozorňuje na paralelu mezi těmito dvěma akcemi, která se zde nabízí. Zatímco u Czechteku však při jeho posledním ročníku ke kooptaci došlo,123 DIY karneval, který ve své historii nezaznamenal konfrontaci, byl v reakci na možnost kooptace do odvolání zrušen (i v souvislostí se zkušeností z Czechteku). Oba proudy, které se ještě předtím v komunitě vytvořili přitom doplňují další dělící linii, která je pro freetekno subkulturu charakteristická a která se objevila i v diskusích k pořádání karnevalu – linii politizace (resp. zastánce apolitického freetekna a ty, kteří se domnívají, že by freetekno mělo nést politické obsahy). Obě linie, pak dle mého názoru vytvářejí čtyři nerovnoměrně velké kvadranty:

121 FREETEKNO:CZ. DIY karneval – prohlášení. Publikováno 6. 11.2007. [cit. 4. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://freetekno.cz/?d=1&id=301 122 Ibidem. 123 Czechtek 2006 proběhl za spolupráce freetekno komunity a oficiálních institucí (především Ministerstva vnitra) na území vojenského prostoru poblíž obce Mašťov. Po jeho ukončení vydali organizátoři prohlášení, ve kterém celou tradici ukončili. 42

První kvadrant reprezentuje skupinu zastánců konfrontace, pro které je zároveň freetekno autonomní v politickém smyslu (to odpovídá obsahu, které freetekno často získává např. ve Velké Británii či ve Francii). Druhý kvadrant zahrnuje ty, kteří volají po kooptaci (např. v podobném duchu, v jakém proběhl Czechtek 2006) a zároveň navrhují vnesení politických témat (viz např. návrh na uspořádání karnevalu proti možné koalici ČSSD a KSČM). Třetí kvadrant charakterizuje apolitičnost, která se v souvislosti s pozitivním vnímáním možné konfrontace zdá být odrazem autonomie, která je autonomní právě proto, že je nepolitická (tedy mimo většinovou společnost). A konečně čtvrtý kvadrant zastupuje skupinu těch, pro které je freetekno jednoznačně kulturním fenoménem – konfrontaci odmítají a nepřijímají ani možné politické obsahy. Z hlediska zkoumání této typologie by bylo zajímavé postižení proporcionality jednotlivých kvadrantů, tak jak jsou zastoupeny v současné freetekno subkultuře. To by však bylo námětem jiné samostatné práce.

43 2.7 DIY karneval 11. 9. 2008 Navzdory prohlášení vydanému v roce 2007 se v květnu roku 2008 objevila na internetových fórech komunity124 informace o tom, že na podzim roku 2008 DIY karneval proběhne a uskuteční se na podporu širší iniciativy „proti Praze represivní, za Prahu barevnější“125 Jednalo se o provizorní název, který byl v souvislosti se vřazením karnevalu pod iniciativu Freedom not fear126 změněn. Informace o znovuobnovení karnevalu byla následovaná krátkým textem, který prezentoval zvolená témata: „Jistě jste zaznamenali tendenci k „utahování obojků“ mnoha z normy vybočujících aktivit v městském prostoru v ČR obecně a v Praze obzvláště: zákaz pití alkoholu na veřejnosti, zákaz pohybu psů bez vodítek, chystaný „akční plán“127 magistrátu zaměřený na vytlačení bezdomovců z ulic, rozšiřující se špiclování pomocí kamer, chystaná opencard atd. Proti tomuto tlaku tedy vznikla otevřená platforma pro všechny, kteří chtějí dát magistrátu najevo, že nesouhlasí s jeho představou, že Praha patří pouze „normálním slušným občanů„.“128 V kontextu tradice konání karnevalů, jejichž komunikovaným obsahem bylo krom uskutečnění samotné akce v ulicích a masek účastníků, především prohlášení vydané při příležitosti konání prvního karnevalu v roce 2003 se jednalo o výrazný obsahový posun. Karneval, jehož cílem bylo manifestovat tvořivým způsobem existenci „nezávislého paralelního společenství“ nyní nově absorboval některá témata společnosti většinové.

124 NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec;getfile=1;id_file=203692;id=6195;check=8afd f 125 Ibidem 126 Jedná se o mezinárodní aktivistickou iniciativu se sídlem v Německu, která se zaměřuje na omezování občanských svobod v souvislosti s nadměrným sledováním a kontrolou. Každoročně pořádá ve stejný den v několika zemích světa protesty proti těmto tématům. 127 „Akční plán“ pro boj s bezdomovectvím představil pražský magistrát v květnu roku 2008. Jednalo se o ucelenou koncepci přístupu k problému bezdomovectví, která byla nicméně kritizována nejen neziskovými subjekty zaměřenými na pomoc bezdomovcům, ale též Policí ČR, jejíž specifické aktivity plán předpokládal. Problematické bylo především výrazné zaměření na represi (plán počítal s vytvořením bezplatné linky, na které by Pražané mohli nahlašovat místa, na nichž se bezdomovci zdržují, dále s vytvořením týmu pro likvidaci provizorních přístřešků atd.). K uskutečnění návrhu tohoto plánu nakonec nedošlo. 128 NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ].Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec;getfile=1;id_file=203692;id=6195;check=8afdf 44 K původu a genezi nápadu oživit myšlenku konání karnevalu jeden z organizátorů na internetovém fóru napsal: „lidi, kteří se aktivně zabývají otázkou bezdomovectví přišli s tím, že by to chtělo nějakou akci proti akčnímu plánu a proti těm vyhláškám. Mě napadlo spojit to s karnevalem. Zároveň je v tý době celosvětová akce Freedom not fear. Postupně se to nabaluje.“129 Z toho je zřejmé, že za obnovením karnevalu stáli krom organizátorů těch předchozích také noví aktéři, díky kterým získal DIY karneval výrazně politizovaný obsah. Vnesení politického obsahu, který se objevil již v roce 2005 a v roce 2006 byl diskutován v souvislosti s možností koncipovat karneval jako protest proti organizaci OSA, se přitom pohledem zvenčí jeví jako jedna z logických možností, jak akci oživit.

2.7.1 Analýza diskusí na internetových diskusních fórech Na zveřejnění informace o připravovaném karnevalu na diskusních fórech reagovala část diskutujících velmi pozitivně, hned následující den se zde ovšem objevily rovněž nesouhlasné reakce. Ty kritizovaly jak zvolené téma akce (např. „Můžu se zeptat, co je špatného na tom, že se město snaží bezdomovce dostat pryč? A ty psi na vodítku mi taky přijdou fér“ )130, tak samotný fakt, že karneval konkrétní téma má („hele chápu, že tohle utahování není moc cajk, ale já mám pořád v hlavě ty první ročníky karnevalu, kdy byly fakt o maskách a o zábavě..no já jsem se úplně v těch demoškách nikdy necejtil jak ryba ve vodě – snad to bude hodně barevný a hodně masek a míň politicky směřovaný“).131 Ti, kteří kritizovali zvolené téma se nejčastěji vyjadřovali (takřka ve 100 % případů) k tématu „bezdomovectví“ – jejich argumenty se týkali především přiměřenosti míry přerozdělování ve společnosti a osobních špatných zkušeností s lidmi bez přístřeší (nejkrajnější polohu tohoto názoru reprezentoval příspěvek: „každej má možnost nějakým

129 NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec 130 NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec;getfile=1;id_file=203692;id=6195;check=8afdf 131 Ibidem. 45 způsobem přežít a poznamenán defektem kripla Nietzscheho musím bohužel konstatovat, že pokud někdo parazituje na někom jiném, neschopen postarat se sám o sebe, neměl by asi žít – tím dnešním humanismem degeneruje celá planeta“)132. Nikdo z diskutujících se kriticky nevyjádřil k tématu zvyšující se přítomnosti bezpečnostní sledovací techniky v ulicích – naopak i část diskutujících, kteří kritizovali téma bezdomovectví, pozitivně reagovala na téma „kamery“. Celkově v diskusi tvořili většinu ti (zhruba tři čtvrtiny diskutujících), kteří zvolené téma i vnesení politického obsahu do události vítali (příp. je z pozice organizátorů hájili – to odkazuje k trendu z roku 2007, kdy v diskusích převažovali rovněž zastánci politizace události). Ačkoliv se v některých emočně vypjatějších příspěvcích diskutující vzájemně dehonestovali, celkově diskuse probíhala věcně a na konstruktivní rovině. Příspěvky diskutujících, kteří vnesení politických obsahů vítali, resp. hájili, je možno rozdělit do několika kategorií, které se v průběhu celé diskuse opakovaly:

1) Příspěvky týkající se informací o chystaném magistrátním „Akčním plánu“ na řešení problematiky bezdomovectví, obecné informace o genezi sociálního vyloučení, problematice exekucí atd. – často se přitom jednalo o odkazy na publikované texty týkající se tématu („…jenže mimochodem, ten akční plán počítá s tím, že streetworker bude zároveň udavač a bude muset bonzovat fízlům, což je naprosto neslučitelný – ztratí důvěru a je to k ničemu.. víc např. tady http://www.novyprostor.cz/casopis/pdf/akcni_plan.pdf”).133 2) Příspěvky stavějící paralelu mezi freetekno komunitou a bezdomovci, založenou na jejich společné jinakosti ve vztahu k většinové společnosti. („...btw travelleři jsou taky bezdomovci.“ nebo „takže ty tvrdíš, že všichni bezdomovci serou na ulici, jsou děsně protivný, když jim nedáš cígo a smrděj v tramvaji a proto by měli bejt vytlačený z města. Jels někdy na rychtu134 vlakem s ostatníma technařema?“)

132 NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec;getfile=1;id_file=203692;id=6195;check=8afdf 133 NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec 134 Hovorový výraz pro freeparty. 46 3) Příspěvky upozorňující na otevřeně politizovanou scénu a street party v Západní Evropě („ty dřívější karnevaly (míněny nepolitické) mi přišli, jak z mateřské školky – zvlášť ve srovnání s těmi karnevaly (antiproibizionista), co sem viděl dělat freetaknaře na Západě. Tak přemejšlím, že třeba na tom slavném, co se odehrává v Bologni by pro jeho charakter nevystoupil jediný český soundsystém, ale Mutoidum135 to tehda naštěstí nevadilo. Věděli co dělají a proč to dělají… ale chápu, že zábava je na prvním místě“)136

2.7.2 Analýza prohlášení k DIY karnevalu 2008 Prohlášení úvodem zasazuje “znovuoživený” DIY karneval do mezinárodního kontextu, když upozorňuje, že v den jeho konání se uskuteční celosvětový protest namířený na stejná témata, jako ten pražský: na omezování občanských svobod, nadměrné sledování a kontrolu. V další části pak představená témata specifikuje, přičemž použitý styl je spíše expresivní. Pro téma sledování a kontroly je použito literárního konstruktu “Velkého bratra” – s tím je spojen trend vytváření databází a ztráty soukromí. Za ohrožené skupiny jsou považováni uprchlíci a cizinci, političtí aktivisté, sportovní fanoušci, subkultury, chudí a znevýhodnění.137 Zvýšená kontrola pak v textu prohlášení vede k ohrožení podstaty demokratické společnosti, protože “mění společnost v apatickou masu konzumentů, kteří “nemají co skrývat” a lehkomyslně se vzdávají svých svobod.”138 Globální kontext je v druhé polovině prohlášení, která je celkově konkrétnější, vystřídán lokálním (“k celosvětovému trendu se aktivně připojuje i Česko v čele s hlavním

135 Pisatel příspěvku má na mysli britský soundsystém Mutoid Waste Copany, který se jako jeden z prvních objevil v polovině 90. let v České republice a de facto tak dal spolu se Spiral Tribe podnět ke vzniku místní freetekno scény (více viz výše). 136 NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec 137 CZECHTEK WEBLOG. Prohlášení iniciativy Freedom not Fear Praha. Publikováno 11. 9. 2008. [cit. 12. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/721623-misto-strachu-svobodu-prohlaseni-iniciativy-freedom-not-fear- freedom-not-fear-cz.php 138 Ibidem. 47 městem Prahou”). V textu prohlášení je pak zmíněno zvyšování policejních pravomocí, kritizováno přijetí nových městských represivních vyhlášek a nové politiky, kterou Praha chystá vůči bezdomovcům. Závěrem se prohlášení vrací k tématu soukromí, jako podmínce lidské důstojnosti i svobodné společnosti a jako důvod protestu uvádí „posedlost bezpečností a kontrolou“. Text končí pozvánkou k připojení se k iniciativě.

Největší důraz je v textu kladen na témata spojená s aktivitami mezinárodní Freedom not fear, tedy omezování občanských svobod a nadměrné sledování (témata jsou však v prohlášení pojednána spíše nekonkrétně). Ve srovnání s průběhem diskusí na příslušných fórech je mnohem menší prostor věnován problému bezdomovectví (jež dle vyjádření jednoho z organizátorů stálo za myšlenkou karneval obnovit). To by mohlo souviset buď s nespokojeností, kterou volba tohoto tématu vzbudila (to se ale vzhledem ke způsobu, jakým bylo téma hájeno na diskusích mj. organizátory, nezdá pravděpodobné) příp. s tím, že s pozdějším vstupem nového aktéra (tedy organizace Freadom not fear) byla zároveň akcentována jeho témata.

2.7.3 Okolnosti konání DIY karnevalu 2008 Samotný DIY karneval byl nejprve po svém nahlášení magistrátem zakázán (podobně jako v roce 2007). Magistrát své rozhodnutí odůvodnil jednak hrozícím závažným omezením dopravy a dále tím, že zástupcem nahlašovatele pochodu byl Václav Šroub, který byl i pronajímatelem pozemků, na nichž se v roce 2005 odehrál policií ukončený Czechtek.139 Narozdíl od roku 2007 se však organizátoři rozhodli zdůvodnění Magistrátu napadnout soudně a tento soud nakonec v druhé instanci 9. 4.

139 CZECHTEK WEBLOG. Technaře v ulicích magistrát nechtěl. Publikováno 13. 10. 2008. [cit. 11. prosince 2009] Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/730265-urednik-magistratu-chtel-rozpustit-diy-karneval-v-pripade- pachani-hrubych-neslusnosti-mf-dnes.php 48 2009 (tedy až řadu měsíců po konání akce) vyhráli.140 Záhy po zákazu nahlásili novou trasu, kterou jim magistrát schválil a po které karneval nakonec prošel. Změna kontextu pořádání karnevalu se tak zdá se neprojevila jen v nových tématech, ale i v přístupu k oficiálním autoritám. Nejen, že se organizátoři rozhodli o zákaz s magistrátem soudit, ale v soudu pokračovali v druhé instanci, několik měsíců poté, co karneval proběhl. Z tohoto přístupu, ale i z celkového dění, které přípravu karnevalu provázelo – vydání několika tiskových zpráv, spuštění speciálních webových stránek (s prohlášením, plakátem ke stažení, texty ke zvoleným tématům atd.), ustavení tiskového mluvčího – je patrný kvalitativně odlišný přístup. Samotný karneval nakonec proběhl 11.10.2008 a začal i skončil na Štvanici. Zúčastnilo se ho přibližně 1500 lidí a kolem dvou desítek soundsystémů. Stejně jako v předchozích letech přišla část účastníků v maskách, z nich se asi třetina přímo vztahovala k tématu karnevalu (časté bylo téma kamer, dohlížení, pořádku, ale také opencard) ostatní žádné jednotné prvky neměly.141 Narozdíl od předchozích ročníků před začátkem průvodu a po jeho ukončení zahrálo na místě několik kapel různých žánrů (hip-hop, hard rock).

140 IURIDICUM REMEDIUM. Magistrát zakázal karnevalový průvod Freedom not Fear neoprávněně, řekl Městský soud. Publikováno 15. 4.2009. [cit. 11. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://www.iure.org/662688 141 HYPNO SOUND SYSTÉM. DIY karneval, Praha 2008. Poslední revize 28. listopadu 2009 [cit. 10.12. 2009] Dostupné z WWW: http://www.hypno.cz/diy111008/ 49 ZÁVĚR

Lze říci, že DIY karnevaly získaly během několika let svého konání ve freetekno subkultuře pověst významné akce, která je svými účastníky vnímána jako určitý druh slavnosti. Jejich forma se v průběhu let změnila jen minimálně – akce měla po všechny ročníky podobu karnevalového průvodu městem (a v momentě, kdy hrozilo, že svoji podobu ztratí, ji organizátoři raději odvolali), měnilo se tak částečně především tématické zaměření masek. Je zároveň zřejmé, že určitými proměnami procházel ideový obsah celé události. To je patrné při porovnání textových materiálů, které jsou v souvislosti s akcí k dispozici (prohlášení k prvnímu ročníku DIY karnevalu v roce 2003, flyer z roku 2005 a prohlášení z roku 2008). Domnívám se, že oproti svým charakterem spíše osvětovému prohlášení vydanému v souvislosti s DIY karnevalem v roce 2003 a protestní formulaci flyeru ke Street rave parade 2005, lze naposledy analyzované prohlášení označit za aktivistické. V tomto prohlášení je v porovnání s prvními dvěma materiály, které jsou formulovány spíše běžným jazykem, výrazněji užito expresivních prvků (obraty jako: mánie sledování, pevnost Evropa atd.) a angažované rétoriky. Rovněž témata prezentovaná v jednotlivých materiálech se odlišují. Styčným bodem se přitom zdají být především ti, které prohlášení vnímá jako ohrožené: stejně jako v prvním prohlášení z roku 2003, i v textovém doprovodu flyeru z podzimu 2005 jsou tu zmíněny subkultury a minority (v roce 2008 ovšem s detailnějším výčtem). Avšak zatímco text z roku 2003 je pouze zmiňoval a flyer z roku 2005 pro ně žádal toleranci, poslední prohlášení je vnímá jako ohrožené. Výrazný posun, který DIY karnevaly za dobu svého konání učinily, je u tří porovnávaných textových materiálů zřejmý také ve způsobu vztažení se k veřejnosti. Zatímco první prohlášení z roku 2003 většinovou společnost pouze informuje o existenci vlastního společenství a principů, na nichž je založeno (a odstup je ještě podtržen

50 rozdělením na „my – oni“142), flyer ke konání Street rave parade už zve k účasti krom soundsystémů, performerů i všechny otevřeně smýšlející lidi. S třetím textem, který zve ve svém závěru k účasti “všechny” je pak zdá se dovršeno otevření celé události společnosti. Navzdory tomu, že se DIY karneval 2008 „většinové” společnosti „oficiálním” pozváním otevírá, se domnívám, že témata obsahů akcí stále odkazují k „paralelnímu společenství” a konceptu autonomie zmíněnému v úvodu. Ačkoliv tato témata získávají politicky konkrétnější obsah, stále postihují především oblasti pro „většinovou” společnost marginální. Pro subkulturu jde však o témata zásadní – ať už se jedná o protest proti policejnímu zásahu na Czechteku, nakonec nerealizovaný protest proti organizaci OSA, kritiku přehnaného sledování či problematiku bezdomovectví143 – stále jde o témata, která následují linii nastolenou v prvním prohlášení. Ta by mohla být vytyčena principy decentralizace, nehierarchičnosti a tolerance k „jinakosti” a ne-normě. Na základě těchto závěrů se domnívám, že sledovaná událost nabývala v průběhu svého konání politických obsahů (v prezentovaných tématech i v internetových diskusích), které se sice postupem doby částečně měnily, jejich základ (tedy hodnoty autonomie) však zůstával po celou dobu konání akce stejný. Zajímavé by bylo sledovat vývoj, kterým DIY karneval prošel v následujícím roce (2009) konání, to by však již bylo téma jiné práce.

142 Viz kapitola 2.1.1 143 Oproti tomu stojí striktně odmítnuté téma protestu proti směřování „oficiální“ parlamentní politiky, které by mělo potenciál oslovit i mnoho lidí mimo subkulturu (viz kapitola 2.5 a návrh karnevalu kritizujícího ustavení vlády ČSSD tolerované komunisty). 51 Použitá literatura

BALOG, Peter. Freetekno jako protikultura. Praha: FHS UK, 2009. Bakalářská práce. . BASTL, Martin. Radikální levice v České republice. Devadesátá léta dvacátého století. 1. vyd. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, 2001. ISBN 8021027223.

BEY, Hakim. Dočasná autonomní zóna. 1. vyd. Praha: Tranzit, 2004. ISBN 8090345212.

BRYCHTOVÁ, Petra. Přechodové rituály subkultury techno ve srovnání s českými indiány. Praha: FF UK, 2001. Diplomová práce.

HORKÁ, Markéta. Freetekno jako nový kmen. Brno: FSS MUNI, 2007. Bakalářská práce.

KLEIN, Naomi. Bez loga. 1. vyd. Praha: Argo, 2005. ISBN 8073630109.

KOČANDRLE, Vilém. Freetekno a travellerství. Plzeň: FF ZUP, 2008. Bakalářská práce.

LEDABYL, Ondřej. Politizace a sekuritizace techno kultury v ČR. Brno: FSS MU, 2007. Diplomová práce.

MAFFESOLI, Michel. O nomádství. 1. vyd. Praha: Tranzit, 2002. ISBN 8072600699.

52 MUGGLETON, David. Inside subculture. 2. vyd. Guildford: Biddles, 2002. ISBN 1859733476.

PETERSON, Vinca. No system. 2. vyd. London: Steidl Verlag, 2000. ISBN 388243645X.

SLAČÁLEK, Ondřej. Hodnoty a freetekno. Rukopis

REYNOLDS, Simon. A journey through rave culture and dance music. 1. vyd. London: Picador, 1998. ISBN 033035060.

SHAW, William. Travellers – Voices of the new age nomads. 1. vyd. London: Fourth Estate, 1993. ISBN 1857021401.

ST JOHN, Graham. Post-rave technotribalism and the carnival of protest. In MUGGLETON, David, WEINZIERL, Rupert (eds.). The post-subcultures reader. 4. vyd. Oxford: Berg, 2006. ISBN 1859736688.

KOLEKTIV AUTORŮ. Velký sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003.

WIMMER, Lukáš. Freetekno. Praha: FSV UK, 2006. Diplomová práce.

ZAJDÁKOVÁ, Svatava. Subkultury mládeže – subkultura freetekno. Brno: VOŠ Sociální práce, 2005. Absolventská práce.

53 Online zdroje ■ Autor neuveden. Do It Yourself: Techno scéna a ilegální parties. Publikováno 5.8.2002 [cit 5.prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/2002/8/5/art11192.html

■ Autor neuveden. České tekno - specifika viděné očima insidera. Publikováno 12.8.2002. Poslední revize 24. června 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/art/11257.html

■ CZECHTEK WEBLOG. Technaře v ulicích magistrát nechtěl. Publikováno 13. 10. 2008. [cit. 11. prosince 2009] Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/730265-urednik-magistratu-chtel-rozpustit-diy-karneval-v- pripade-pachani-hrubych-neslusnosti-mf-dnes.php

■ CZECHTEK WEBLOG. Diy karneval ve zpravodajství ČT1. Poslední revize 2. prosince 2009. [cit. 2. 12.2009]. Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/725696-diy-karneval-2003-ve-zpravodajstvi-ct1-7-6-2003.php

■ CZECHTEK WEBLOG. Prohlášení iniciativy Freedom not Fear Praha. Publikováno 11. 9. 2008. [cit. 12. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/721623-misto-strachu-svobodu-prohlaseni-iniciativy-freedom- not-fear-freedom-not-fear-cz.php

■ CZECHTEK WEBLOG. Ještě krátce ke street rave parade. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10.2009]. Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/220666-jeste-kratce-k-street-rave-parade.php

■ ECONNET - portál občanského sektoru. Vznik techno scény a její vliv na alternativní kulturu. Publikováno 21.8.2005. [cit. 10. listopadu 2009]. Dostupné z WWW http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?apc=zzvx1-1912063&x=467245

■ FREETEKNO:CZ. DIY karneval – prohlášení. Publikováno 6. 11.2007. [cit. 4. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://freetekno.cz/?d=1&id=301

■ FREETEKNO:CZ: Rozhovor Spiral Tribe – Detail Magazine. Publikováno 20. 12 2006. [cit. 1. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://www.freetekno.cz/?d=1&id=285

■ FREETEKNO:CZ: Manifest Spiral Tribe. Publikováno 25. 8.2004. [cit. 1. prosince 2009] Dostupné z WWW: http://www.freetekno.cz/?d=1&id=52

■ HYPNO SOUND SYSTÉM. DIY karneval, Praha 2008. Poslední revize 28. listopadu 2009 [cit. 10.12. 2009] Dostupné z WWW: http://www.hypno.cz/diy111008/

54 ■ HYPNO SOUND SYSTÉM. DIY Street karneval, Praha 2003. Poslední revize 28. listopadu 2009 [cit. 10.12. 2009] Dostupné z WWW: http://www.hypno.cz/dyifest0706norm/

■ HYPNO SOUND SYSTÉM. 2. DIY Street karneval, Praha 2004. Poslední revize 28. listopadu 2009 [cit. 10.12. 2009] Dostupné z WWW: http://www.hypno.cz/diy1906/

■ IHNED. Magistrát zakáže pochod případně na místě. Publikováno 25. 9.2007. [cit. 4. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://domaci.ihned.cz/c1-22098240-magistrat-zakaze-pochod-pripadne-na-miste

■ IURIDICUM REMEDIUM. Magistrát zakázal karnevalový průvod Freedom not Fear neoprávněně, řekl Městský soud. Publikováno 15. 4.2009. [cit. 11. prosince 2009].

■ KELLYOVÁ, I. No system!. Publikováno 20. 9.2004. [cit. 3. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/art/19809.html

■ MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Právní předpis hlavního města Prahy č. 12/2008. [Online] s.1. Poslední revize 5.prosince 2009 [cit. 5.prosince 2009]. Dostupné z www: http://magistrat.praha-mesto.cz/aplikace/vyhlasky/detail.asp?id=701

■ NYX. DIY karneval. Poslední revize 24. října 2009. [cit. 24. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topic;id=6195

■ NYX. DIY karneval. Poslední revize 25. října 2009. [cit. 25. 10. 2009 ]. Dostupné z WWW: http://www.nyx.cz/index.php?l=topicexec

■ POLICEJNISTAT.CZ. Organizátoři demonstrací se distancují od jakékoliv aktivity spojené s porušováním veřejného pořádku, zejména před strahovskými kolejemi. Poslední revize 5. října 2008. [2. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://www.policejnistat.cz/indexbc94.html?option=com_content&task=view&id=57&Ite mid=266

■ PROTESTFEST. ProtestFest 2009 Brno. Poslední revize 17. října 2009 [cit. 20. října 2009] Dostupné z WWW: http://www.protestfest.cz/

■ PROTESTFEST. ProtestFest 2007 G8 Heiligendamm 2007, Německo. Poslední revize 1. prosince 2007 [cit. 20. října 2009] Dostupné z WWW: http://2007.protestfest.cz/g8.php

■ SLAČÁLEK, O. Ulicemi Prahy prošli stoupenci DIY kultury. Publikováno 1í. 6.2006 [3. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/2006/6/19/art29022.html

■ SLAČÁLEK, O. Oslava kultury protestu. Publikováno 8. 7.2009. [cit. 10. října 2009]. Dostupné z WWW http://www.advojka.cz/archiv/2009/12/oslava-kultury-protestu

■ SMOLÁK, J. Buď free. Publikováno 25. 7.2007. [cit. 2. prosince 2009]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/2007/7/25/art35445.html

■ SVOBODA, P. Všichni jsme nepřizpůsobiví. Publikováno 30.září 2009 [cit. 25.10.2009] Dostupné z WWW: http://www.advojka.cz/archiv/2009/20/vsichni-jsme-neprizpusobivi

■ TEČKACZ. Jak xChaos dovedl v čele DIY karnevalu české freetekno k Národnímu divadlu a tam ho svedl na zcestí...neboli zpět do ilegality. Publikováno 21. 6.2006 [3. prosince 2009] Dostupné z WWW: http://teckacz.cz/index.php?clanekid=447

56 Příloha I. - Forma a průběh DIY karnevalu

DIY karneval je legálně nahlašovanou akce, která má podobu karnevalového průvodu s hudebním doprovodem – začíná s několikahodinovým předstihem před samotným průvodem na místě předem stanoveném organizátory. Doba před začátkem průvodu slouží k výrobě či dokončení masek účastníků a k vyzdobení nákladních vozidel, jež bývají součástí průvodů. Nákladní automobily (patřící většinou participujícím soundsystémům) pak buď vezou hudební aparaturu, ze které hraje hudba nebo nesou dekoraci průvodu či slouží jako pojízdný bar144 (převážně však spojují všechny tyto funkce dohromady). Samotný průvod pak prochází několik hodin Prahou po předem stanovené trase, účastníci v maskách či bez nich tančí na hudbu, která pokrývá širší spektrum žánrů než je obvyklé na freeparty (rock, hiphop, ale i folkové či lidové písně), největší prostor je ale věnován klasické taneční hudbě typické pro freetekno subkulturu. Průvod pak končí na opět předem domluveném místě, kde akce pokračuje jako klasická party do 22:00, kdy začíná noční klid. Svou podstatou vychází DIY karneval z idejí freetekno subkultury – informace o datu a místě konání se šíří po internetu, je volně přístupný každému, kdo přijde (neplatí se vstupné) a ač má vzhledem k oficiálnímu průběhu v městském prostředí známé organizátory (či alespoň nahlašovatele), jsou většinou v jeho průběhu upozaděni (nejsou buď označeni vůbec, či jen symbolickým páskem přes ruku a zasahují do průběhu akce minimálním způsobem). Ze samotného názvu, který událost nese vyplývá akcentace DIY principu – ten zde souvisí nejen s výrobou masek a dekorací, ale i se samotným průběhem karnevalu, kdy bývají účastníci v materiálech propagujících akci vyzýváni k sebeorganizaci. Celá událost pak může, ale i nemusí být zarámována oficiálním prohlášením organizátorů a účastníků, které jí dává konkrétní obsah.

144 Přítomnost barů, kde je možné zakoupit alkohol není při DIY karnevalech konstantou – v souladu s předchozí domluvou mezi organizátory a účastnícími se soundsystémy na některých ročnících karnevalu bary přítomné nebyly. 57 Průběh dosavadních ročníků nebyl doprovázen výraznějšími problémy či excesy, problematická je tak především dočasná blokáda dopravy (policie po trase průvodu postupně uzavírá ulice pro veřejnou dopravu), přestupky proti pravidlům silničního provozu (např. účastníci sedící na kapotě vozidel) a v posledních dvou letech, kdy byla v Praze přijata vyhláška o zákazu pití alkoholu na některých veřejných místech145, také přestupky proti této vyhlášce.146

145 MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Právní předpis hlavního města Prahy č. 12/2008. [Online] s.1. Poslední revize 5.prosince 2009 [cit. 5.prosince 2009]. Dostupné z www: http://magistrat.praha-mesto.cz/aplikace/vyhlasky/detail.asp?id=701 146 Právě na přijetí této vyhlášky pak mj. tématicky reagoval karneval konaný v roce 2008 58 Příloha II - Global street party a Protest Fest

DIY karneval, který se od roku 2003 pravidelně koná v Praze je v rámci české freetekno scény ojedinělou událostí. V její minulosti i současnosti však najdeme i události, které mají některé rysy podobné. Pro historický kontext je vzhledem k tématu práce zajímavé konání první street Party v ČR – Global street party. Pro regionální srovnání pak událost, která má vzhledem k pražskému DIY karnevalu podobnou tradici i formu, liší se však ve svých obsazích i aktérech. V obou dvou případech výrazně politizovaných akcí přitom aktéři freetekno scény zastávají významnou, ale ne nejdůležitější roli.

1. Global street party Do České republiky se fenomén street parties dostal oproti Evropě a USA s logickým zpožděním. První významnou událostí147 byla v tomto ohledu pražská Global street party konaná 16. května 1998 – v den, kdy začal 24. summit G8148 v Birnighamu ve Velké Británii. Shromáždění, které paralelně proběhlo v dalších 37 městech světa v rámci celosvětového dne boje proti společnostem mimo veřejnou kontrolu vyhlášeného People´s Global Action se v Praze podle zúčastnilo asi 3000 převážně mladých lidí.149 Tématem akce, s jistou ironií oficiálně ohlášené jako „předvolební shromáždění mladých“, byl protest proti ekonomické globalizaci, vzrůstající moci nadnárodních společností, devastaci životního prostředí a pokusům na zvířatech. Oficiálně prezentovaným cílem však byla v souladu s filozofií street parties také zábava. To je patrné i z flyeru, který na akci zval: „Vadí nám všemocnost nadnárodních korporací, pro

147 Jakýmsi předvojem akcí typu street parties v Čechách byla 3.5.1997 demonstrace proti policejní razii v klubu Propast, kdy demonstraci asi dvou set lidí doprovázel jeden hrající soundsystém. 148 Sdružení sedmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království, USA) a Ruska. Dohromady tyto státy představují 65% světové ekonomiky. 149 Klein, N. Bez loga. Praha: Argo, 2005, s. 324. 59 které je člověk jen pracovní či kupní silou a příroda jen zásobárnou surovin. Zastavme je dokud je čas! Místo víkendové únikovky ze zamořeného města se přijďte bavit do ulic!“150 Global street party propojila několik typů, do té doby spíše samostatných aktérů – participovaly na ní některé ekologické organizace, které zde rozdávali osvětové a propagační materiály, dále různá anarchoautonomní uskupení (prodej a rozdávání anarchistických tiskovin na místě) a samozřejmě freetekno subkultura. Krom nejstaršího českého soundsystému Cirkus Alien (který se hlásí k anarchistickým myšlenkám), zde hrál ještě Ladronka sound system a Pirát sound system. To, že je akce adresována různým typům účastníků a skupin je zřejmé i z doprovodných grafických prvků na zmíněném flyeru – jednoduché symboly s popiskem pokrývají celé spektrum témat od ekologie, přes různé druhy hudby spojené se specifickými subkulturami až po některá politická témata (obrázky s hesly: stop racism, global action, ecology, rave, punk, hip hop, legal ganja, road protest, riot grrl, rasta, squatting, anarcho-collective, music, bike punk a možná trochu překvapivě i symbol jing a jang s nápisem tao). Shromáždění, jež v českém kontextu poprvé výrazněji medializovalo téma ekonomické globalizace tak můžeme rovněž označit za první významnější akci, na které došlo k propojení anarchoautonomní scény s freetekno subkulturou, přičemž z toho, jakým způsobem událost probíhala, lze usuzovat, že oba dva aktéři byli pro konání a průběh akce stejně významní. Global street party přitom díky svému kontroverznímu průběhu vzbudila i celospolečenský ohlas. Po ukončení oficiálně nahlášeného shromáždění na nám. Míru pokračovala nepovoleným průvodem, který zablokoval provoz na pražské magistrále. Došlo přitom k potyčkám mezi účastníky akce a Policií ČR, při kterých demonstranti poškodili billboard na němž byl umístěn předvolební plakát SPR-RSČ151 s fotografií

150 Leták viz příloha III. 151 Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa byla politická strana založená 30. prosince 1989, zastoupená v parlamentu v období let 1992-1998. Předsedou strany a nejvýraznější osobností byl Miroslav Sládek. SPR-RSČ bývá označována za populistickou a krajně pravicovou stranu; typické pro ni byly výpady proti Romům, jiným minoritám žijících na území ČR, ale také třeba návrh výrazně represivní protidrogové politiky. 60 jejího tehdejšího leadera Miroslava Sládka, policejní auto (obrátili ho na bok) a radikální část z nich po ukončení akce rozbila výlohy provozoven Mc Donald´s a KFC ve Vodičkově ulici na Praze 1. Policie ČR byla kritizovaná za neprofesionální a brutální zákrok, kdy po rozbíjení výloh výše zmíněných provozoven zasáhla převážně proti nevinným či pouhým náhodným kolemjdoucím.

2. Protestfest Významnou aktivitou, jejíž součástí je i akce typu street party a kde se prolíná snaha o politický aktivismus s freetekno scénou je v České Republice rovněž brněnský festival ProtestFest, který se pod tímto názvem koná pravidelně od roku 2004. Během deseti let historie této události se přitom obsah a méně i vnějšková podoba akce částečně proměnila. ProtestFest navazuje na tradici tzv. Brněnské pouliční slavnosti inspirované otevřeně konceptem street parties, která se poprvé uskutečnila v roce 1999. Podobně jako při street parties ve Velké Británii zde na počátku došlo k zapojení mládežnických subkultur do protestu proti automobilismu.152 Zejména v prvních ročnících bylo přitom podobně jako při klasických street parties otevřeným a několikrát naplněným cílem zablokování dopravy ve městě – „Vytlačíme automobilovou kulturu z našich myslí i světa, vytlačíme nadnárodní centra ekonomické a politické moci z našeho života i planety!“ informovala pozvánka na první ročník události, která jako účinkující uváděla zároveň Cirkus Alien, Mayapur a Ladronka sound systém – tedy nejznámější soundsystémy, které na české freetekno scéně v tehdejší době fungovaly. Krom nich a několika punkových kapel se akce zúčastnily některé tehdejší subjekty anarchoautonomní scény (např. ČSAF), které zde rozdávaly své propagační materiály a v průvodu měly rovněž svoje transparenty (byla zde i cca desítka červenočerných anarchistických vlajek) a některé z radikálnějších ekologických organizací (Greenpeace, Hlas země). Samotná

152 Slačálek, O. Oslava kultury protestu. Publikováno 8. 7.2009. [cit. 10. října 2009]. Dostupné z WWW http://www.advojka.cz/archiv/2009/12/oslava-kultury-protestu 61 akce pak proběhla bez vážnějších problémů. Brněnská pouliční slavnost se pak s podobným průběhem i aktéry opakovala ještě třikrát (roku 2000, 2001 a 2002). Ke změně došlo od roku 2003, kdy se nekonala ani „Brněnská pouliční slavnost“, ani jiná, podobně zaměřená akce. Do uprázdněného prostoru po události, která v průběhu čtyř let konání získala mezi místní subkulturní mládeží popularitu (stala se např. tématem reportáže pořadu pro mladé diváky „Paskvil“ České televize, odvysílaném 10.6.1999) tak v roce 2004 vstoupila skupina aktivistů z alternativního a radikálně ekologického prostředí, kteří se pokusili přijít s novým konceptem. Rizika spojená s automobilismem zůstala jen jedním z témat, dle vyjádření organizátorů v médiích měla být smyslem rovněž „oslava protestní kultury jako takové… a propojení alternativy v sociální aktivitě a v umění“ 153 – událost přijala nové jméno ProtestFest a krom samotného průvodu Brnem, který festival uzavírá se rozšířila o další kulturní a osvětové akce. Nově byl organizátory zaveden podtitul streetfest. Vzhledem k tomu, že samotný průvod účastníků s doprovodem hudební aparatury má velmi podobný průběh jako Brněnská pouliční slavnost (odpadla však snaha zablokovat v jednom místě dopravu) a krom mnoha jednotlivců se ho účastní i podobní aktéři (soundsystémy, anarchoautonomní organizace, ekologické organizace), může nový podtitul naznačovat snahu vyhnout se přímému spojení právě s akcemi typu streetparty či odlišit tradici „Brněnské pouliční slavnosti“ a ProtestFestu a dát události jiný rámec. V současné době je ProtesFest svými organizátory deklarován jako aktivistický festival, který krom výše zmíněného reaguje svým obsahem a formou na mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky IDET, který se tradičně koná v Brně. Organizátoři Protestfestu kritizují obchody, ke kterým zde dochází a to, že veletrh IDET „pod záštitou ministerstva obrany a zahraničních věcí umožní vystavovat zbrojařským firmám, které se podílejí na pošlapávání lidských práv ve světě...“ a dále to, že se veletrhu účastní „oficiálních delegace zemí zneužívající dětské vojáky, používající

153 Slačálek, O. Oslava kultury protestu. Publikováno 8. 7.2009. [cit. 10. října 2009]. Dostupné z WWW http://www.advojka.cz/archiv/2009/12/oslava-kultury-protestu 62 represe vůči svým občanům či ozbrojenou agresi vůči svým sousedům jako politické nástroje.“154 Organizátoři ProtestFestu se rekrutují především z prostředí brněnských aktivistických organizací zaměřených na lidská práva a ekologii.155 Vzhledem k silnému zastoupení subjektů freetekno scény (soundsystémy), se lze domnívat, že na organizaci ProtesFestu také participují (alespoň jako jednotlivci). Je přitom částečně zavádějící hovořit v kontextu pořádání ProtestFestu o organizátorech jako konkrétních osobách – sice bezpochyby existují, nicméně akce se zároveň výrazně hlásí k principům DIY („ProtestFest je takovým, jakým si ho všichni uděláme“)156, předpokládá se tedy, že ho organizují všichni, kdo se ho účastní. To je princip typický nejen pro pořádání street parties, ale především pro freetekno scénu. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že ačkoliv je freetekno prvek na ProtesFestu výrazně zastoupen, akce se neprofiluje jako výhradně freetekno. Freeteno scéna je jen důležitou součástí události, na které se objevuje široké spektrum dalších aktérů – hudebně je prostor věnován rovněž punk a hardcore kapalám. Politický obsah ProtestFestu se krom samotného průběhu akce a vystupování jejich účastníků odráží především v prohlášeních a textech uveřejněných na internetových stránkách události. Zde se hned na úvodní stránce dočteme, že ProtestFest „není prostor pro agitaci politických stran“.157, témata, na která se zaměřuje, jsou však přesto politická. V posledních letech je velká část prostoru tradičně věnována veletrhu zbraní IDET (např. kritice vývozu a dovozu vojenského materiálu). Objevuje se rovněž řada ekologických (např. tématem r. 2008 byly globální změny klimatu) i sociálních témat (uprchlictví, bezdomovectví atd.)158. Na volbě a uchopení témat jsou však patrné rovněž vlivy

154 PROTESTFEST. ProtestFest 2009 Brno. Poslední revize 17. října 2009 [cit. 20. října 2009] Dostupné z WWW: http://www.protestfest.cz/ 155 Slačálek, O. Oslava kultury protestu. Publikováno 8. 7.2009. [cit. 10. října 2009]. Dostupné z WWW http://www.advojka.cz/archiv/2009/12/oslava-kultury-protestu 156 PROTESTFEST. ProtestFest 2009 Brno. Poslední revize 17. října 2009 [cit. 20. října 2009] Dostupné z WWW: http://www.protestfest.cz/ 157 Ibidem 158 PROTESTFEST. ProtestFest 2006. Poslední revize 13. června 2006 [cit. 20. října 2009] 63 anarchoautonomních hnutí – ProtestFest se kriticky vymezil k poslednímu zasedání skupiny G8, naopak podpora byla vyjádřena protesty pořádajícím alterglobalizačním hnutím159. Rovněž jeden z bodů v úvodní obecné sekci „Co je ProtestFest“ odkazuje k dílu filosofa Hakima Bay a jeho myšlence dočasných autonomních zón („Protestfest je svobodné území, na kterém se dá diskutovat, hrát si, informovat, tvořit“)160 – Beyův koncept stojí v základu myšlenky pořádání streetparties, parties freetekno scény, ale je rovněž důležitým teoretickým východiskem anarchoautonomů. Na úvodní webové stránce události je rovněž link na internetové stránky Československé anarchistické federace161 a českou odnož Antifašistické akce.162 V současné době je v sekci „novinky“ rovněž link a krátká informace o proběhlém „Týdnu nepřizpůsobivosti“, který pořádá organizace Freedom not fear a obsazení nového squatu.

Dostupné z WWW: http://2006.protestfest.cz/go.php 159 PROTESTFEST. ProtestFest 2007 G8 Heiligendamm 2007, Německo. Poslední revize 1. prosince 2007 [cit. 20. října 2009] Dostupné z WWW: http://2007.protestfest.cz/g8.php 160 PROTESTFEST. ProtestFest 2009 Brno. Poslední revize 17. října 2009 [cit. 20. října 2009] Dostupné z WWW: http://www.protestfest.cz/ 161 V roce 1995 vzniklá, zastřešující organizace českého anarchistického hnutí. 162 Militantní radikálně levicová antifašistická organizace, která se zaměřuje především na informační (monitoring) a praktický boj s neonacismem a ultrapravicí. 64 Příloha III

Prohlášení k DIY karnevalu 2003

65 Flyer ke karnevalu 2004

66 Flyer ke karnevalu 2005 – jaro

67 Flyer ke karnevalu 2005 – podzim

68 Flyer ke karnevalu 2006

69 Flyer ke zrušenému karnevalu 2007

70 Flyer ke karnevalu 2008 – přední strana

71 Flyer ke karnevalu 2008 – zadní strana

72 Flyer ke Global street party 98