Meteorological Bulletin

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV CZECH HYDROMETEOROLOGICAL INSTITUTE METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY METEOROLOGICAL BULLETIN

let

70 ROČNÍK 70 – 2017 ČÍSLO 6

Václav Dvořák: Sedmdesát let Meteorologických zpráv ...... 169 Radim Tolasz: Sedmdesát let časopisu Meteorologické zprávy...... 170 Karel Krška: Jak meteorologie kráčela dějinami, zvláště českými ...... 173 Jan Daňhelka: Kapitoly z historie poznávání hydrologického cyklu ...... 178 Jan Macoun: Historie ochrany čistoty ovzduší ...... 187 Jan Munzar – Stanislav Ondráček: K 200. výročí prvního návodu pro pozorování počasí v Čechách. 260. výročí narození jeho autora, profesora A. M. Davida ...... 190 Jan Daňhelka – Radek Čekal: Dvacáté výročí povodní v červenci 1997 ...... 194 Václav Dvořák: 70 years of the Meteorological Bulletin...... 169 Radim Tolasz: Seventy years of the Meteorological Bulletin ...... 170 Karel Krška: Meteorology‘s journey through history, the history of the Czech Lands in particular ...... 173 Jan Daňhelka: Chapters from the history of the discovery of the hydrological cycle...... 178 Jan Macoun: History of fighting air pollution...... 187 Jan Munzar – Stanislav Ondráček: The 200th anniversary of the first weather observation instructions in Bohemia and the 260th anniversary of the birth of its author, Professor A. M. David ...... 190 Jan Daňhelka – Radek Čekal: Twentieth anniversary of the July 1997 floods ...... 194

Abstracting and Indexing: ● Meteorological and Geoastrophysical Abstracts

Meteorologické Zprávy, odborný recenzovaný časopis se zaměřením na meteorologii, klimatologii, čistotu ovzduší a hydrologii. Dvouměsíčník Meteorological Bulletin, reviewed journal specialized in meteorology, climatology, air quality and hydrology. Bi-monthly Vedoucí redaktor – Chief Editor R. Tolasz, Český hydrometeorologický ústav, Ostrava, Česká republika Redaktoři – Assistant Editors O. Šuvarinová, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika H. Stehlíková, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika Redakční rada – Editorial Board J. Bednář, Univerzita Karlova, Praha, Česká republika J. Brechler, Univerzita Karlova, Praha, Česká republika R. Brožková, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika R. Čekal, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika Z. Horký, Praha, Česká republika F. Hudec, Univerzita obrany, Brno, Česká republika I. Hůnová, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika M. Kučerová, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha, Česká republika K. Krška, Brno, Česká republika M. Lapin, Univerzita Komenského, Bratislava, Slovenská republika F. Neuwirth, Zentralanstalt für Meteorologie und Geodynamik, Wien, Austria L. Němec, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika V. Pastirčák, Slovenský hydrometeorologický ústav, Bratislava, Slovenská republika D. Řezáčová, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha, Česká republika M. Setvák, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika J. Strachota, Praha, Česká republika J. Sulan, Český hydrometeorologický ústav, Plzeň, Česká republika F. Šopko, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika A. Vizina, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., Praha, Česká republika H. Vondráčková, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika V. Voženílek, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, Česká republika Vydavatel (redakce) – Publishers ● Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, telefon 244 032 722, 244 032 725, e-mail: [email protected]. Sazba a tisk: Ing. Jiří Šilar DTP. Rozšiřuje a informace o předplatném podává a objednávky přijímá Český hydrometeorologický ústav, SIS, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, [email protected]. Cena jednotlivého čísla 35,– Kč, roční předplatné 300,– Kč, včetně poštovného. Registrační číslo MK ČR E 5107. © Meteorologické Zprávy, Český hydrometeorologický ústav ● Czech Hydrometeorological Institute, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, Phones: (+420) 244 032 722, (+420) 244 032 725, e-mail: [email protected]. Printed in the Ing. Jiří Šilar DTP. Orders and enquiries: Please contact Czech Hydrometeorological Institute, SIS, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, Czech Republic, [email protected]. Annual subscription: 48,– EUR (6 issues) ● ISSN 0026-1173 METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY Meteorological Bulletin

ROČNÍK 70 (2017) V PRAZE DNE 31. PROSINCE 2017 ČÍSLO 6

SEDMDESÁT LET METEOROLOGICKÝCH ZPRÁV

Sedmdesáté výročí odborného časopisu je nepochybně úcty- hodné jubileum. Od svého založení v roce 1947 prokázaly Meteorologické zprávy jednoznačně svůj přínos a význam. Odborný časopis tohoto formátu je vždy úzce spjat se svým vydavatelem. Tím byl na samém počátku Státní ústav meteorologický v Praze, vedený v letech 1945–1951 Prof. Dr. Aloisem Gregorem, DrSc. (1892–1972). Připomeňme, že prv- ním ředitelem Státního ústavu meteorologického, který jej vedl od jeho založení v roce 1919 do roku 1945, byl Prof. Dr. Rudolf Schneider (1881–1955), který se vzhledem ke své soustavné osvětové práci stal také jedním z úctyhodné řady přispěvatelů tehdy nově založeného odborného časopisu. Během doby se zaměření časopisu Meteorologické zprávy v souvislosti s rozšířením působnosti Českého hydrometeo- rologického ústavu, nynějšího vydavatele, rozšířilo a časopis je vydáván jako dvouměsíčník se zaměřením na odborné sta- Pro Český hydrometeorologický ústav je vysoké odborné tě a informativní články z oborů meteorologie, klimatologie, postavení časopisu významné zejména v souvislosti se sku- hydrologie a ochrany čistoty ovzduší. tečností, že usnesením 311. zasedání Rady pro výzkum, vývoj Tento vývoj odpovídá skutečnosti, že v roce 1954 byl zří- a inovace ze dne 18. 12. 2015 získal ústav vedle své dosa- zen Hydrometeorologický ústav, nyní Český hydrometeoro- vadní působnosti také statut výzkumné organizace, který byl logický ústav, navazující svou působností na činnost Státního v roce 2017 potvrzen Ministerstvem školství, mládeže a tělo- ústavu meteorologického a Státního ústavu hydrologického, výchovy a který má významný vliv při poskytování účelové pozdější Hydrologické a hydrografické služby, založených a institucionální podpory z veřejných prostředků. Základním v roce 1919 vzápětí po vzniku samostatného československé- nástrojem k hodnocení výzkumu a vývoje podporovaného ho státu. Rokem 1954 tak začala dlouholetou praxí osvědčená z veřejných prostředků a jeho výsledků je informační systém společná cesta hydrologie a meteorologie v ČHMÚ, rozšířená výzkumu a vývoje. V zájmu docílení rozlišení kvality jednot- v roce 1967 o obor ochrany čistoty ovzduší, který je zaměřen na livých výsledků a efektivnosti poskytované veřejné podpo- sledování a hodnocení vývoje znečištění ovzduší ve vazbě na ry je snahou zařazovat do informačního systému výzkumu meteorologické podmínky šíření znečišťujících látek v ovzduší. a vývoje pouze výsledky nejvyšší kvality, kterými jsou podle Během dosavadního vývoje nabylo prokazatelně na povahy hodnoceného výzkumu mj. články v impaktovaných významu odborné postavení časopisu, což dokládá skuteč- a ve vybraných recenzovaných vědeckých časopisech, tedy nost, že Meteorologické zprávy jsou pod ISSN 0026-1173 i v časopise Meteorologické zprávy. (International Standard Serial Number, mezinárodní stan- Je tak velmi žádoucí, aby ústav, jako vydavatel, podporo- dardizované sériové číslo) vedeny v seznamu recenzovaných val i nadále veškeré úsilí o udržení a další zvyšování odbor- neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice. né úrovně časopisu a je velmi namístě abych poděkoval všem Seznam recenzovaných periodik udržuje Rada pro výzkum, autorům, přispěvatelům, spolupracovníkům a všem ostatním, vývoj a inovace, odborný a poradní orgán vlády České repub- kteří se zasloužili o vysokou úroveň Meteorologických zpráv liky, pokračovatelka Rady vlády České republiky pro výzkum za jejich dosavadní výsledky a popřát všem, aby na dosaže- a vývoj, zřízené zákonem č. 300/1992 Sb., o státní podpoře ných základech pokračoval úspěšný vývoj i do budoucna ke výzkumu a vývoje. Zařazení časopisu do seznamu recenzova- spokojenosti čtenářů a všech zájemců o další rozvoj oborů ných periodik má význam nejen z hlediska využití jako mezi- v působnosti Českého hydrometeorologického ústavu. národně uznávané citace publikace, ale především při hodno- cení výsledků výzkumu a vývoje. Ing. Václav Dvořák, Ph.D.

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 169 SEDMDESÁT LET ČASOPISU METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY

Radim Tolasz, Český hydrometeorologický ústav, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava-Poruba, [email protected]

Seventy years of the Meteorological Bulletin. The Meteorological Bulletin journal was founded in 1947 as a specialized journal of the meteorological service in Czechoslovakia. In the beginning, the journal was mainly a source of operational information, but it has long since evolved into a standard scientific journal where articles are reviewed and supplemented by English abstracts. The main language of the magazine is Czech, which, on the one hand, limits its geographical reach, but confirms its uniqueness for Czech and Slovak readers. The article draws attention to selected milestones in the development of the journal, interesting articles and historical documents and the importance of celebrities.

KLÍČOVÁ SLOVA: Časopis Meteorologické zprávy – historie – osobnosti – současnost KEYWORDS: Meteorological Bulletin – history – celebrity – present 1. ÚVOD ným v angličtině byl článek Vyhodnocení První číslo časopisu Meteorologické dvou numerických modelů pro krátkodo- zprávy vyšlo v dubnu 1947 (obr. 1) bou předpověď počasí (Sokol 1993). a duchovními otci byli Alois Gregor Zajímavou kapitolou jsou v časopi- a Mikuláš Konček. Z několika vzpomínko- se „seriálové články“. Prvním takovým vých textů (např. Gregor 1958) lze dovo- seriálem bylo sedmidílné vyhodno cení dit, že hlavním záměrem založení časopisu radioaktivity atmosféry na území ČSSR byla prezentace meteorologie a klimatolo- v letech 1962–1967 (Petrovič 1967), které gie odborné veřejnosti a technické pra- bylo zakončeno dvouletým vyhodnocením xi. Časopis navazoval na Zprávy o průbě- v roce 1970 (Kolářová, Šantroch 1970). Za hu počasí vydávané v letech 1945 a 1946. seriál lze považovat i šest článků věnova- Dnes již více než 70letá historie s uzavíra- ných jednotlivým charakteristikám klima- jícím se 70. ročníkem (v roce 1951 časo- tu pruhové seče (např. Fojt 1964) nebo vlo- pis nevycházel) je historickým dokla- žené listy Katalogu povětrnostních situa- dem o vývoji meteorologie, klimatologie cí, které vycházely od roku 1974 do roku a dalších oborů na území Čech, Moravy, 1991, vždy za předcházející rok, jako dopl- Slezska a Slovenska. Základem předkláda- nění Katalogu povětrnostních situací vyda- ného článku je prezentace připravená pro ného ČHMÚ v roce 1972. Zatím nejroz- slavnostní seminář, který se u příležitosti Obr. 1 Obálka prvního čísla Meteo ro- sáhlejším seriálem (42 dílů) byly vkláda- tohoto výročí konal v květnu 2017 v pro- logických zpráv z roku 1947. né přílohy s textem jednotlivých kapitol storách ČHMÚ v Praze-Komořanech. Fig. 1. Cover page of the first volume of z Dějin meteorologie (Krška, Šamaj 2001) the Meteorological Bulletin (1947). v letech 1994 až 2000, tedy před vydáním 2. VÝZNAMNÉ MILNÍKY této cenné publikace. I v jubilejním roční- V ŽIVOTĚ ČASOPISU ku pokračují dva seriálové články. První V letech 1947–2017 vyšlo celkem 420 čísel Mete o- z nich, který je věnován průběhu počasí vždy v uplynulém roce rologických zpráv ve 395 svazcích. Posledním dvojčíslem, (Tolasz 2008), je od roku 2015 rozšířen o informace z hyd- které se v historii z různých důvodů objevovaly, byl svazek rologie a čistoty ovzduší (Tolasz et al. 2017). Druhým aktu- 5–6 v roce 1986. Po celou dobu lze v obsahu každého čísla álně pokračujícím seriálem je volný překlad zprávy Světové najít vždy několik hlavních článků a doprovodné informace meteorologické organizace o stavu počasí a podnebí ve světě (přehled publikací, zajímavosti, technické popisy, jubilea, ale (Pokorný, Zusková 2017), který v Meteorologických zprávách i nekrology). Hlavní články byly za tuto doby vytištěny na cel- vychází od roku 2011. kem 12 368 stranách. Nepravidelně se v Meteorologických zprávách objevují V čísle 4 se v roce 1997 poprvé objevila vložená přílo- rozhovory s významnými představiteli oboru, vedoucími praha v barevném provedení. Jednalo se o dvě různá zobrazení covníky spřátelených organizací nebo zahraničními experty. radarových odhadů srážek (Šálek, Kráčmar 1997) a pravděpo- Takto už redakce připravila 20 rozhovorů. dobnost výskytu oblačnosti zpracovaná z družicových sním- ků (Setvák 1997). Celobarevný tisk je v časopise od čísla 1 3. VÝZNAMNÉ ČLÁNKY v roce 2006. Není jednoduché vybrat z více než 3 000 článků ty nej- Časopis se vyvíjel i v používání cizích jazyků. Samozřejmě, významnější nebo nejzajímavější. Může být pro mnohé z nás že po celou dobu jeho existence je běžně používaným jazy- překvapením, že již v prvním ročníku upozorňuje Stružka kem vedle češtiny i slovenština. Do rozdělení Česko slovenska (1947) na nebezpečí UV záření při opalování. Ani hodnoce- byly Meteorologické zprávy společným ča so pisem Českého ní změny klimatu není pro naše klimatology ničím novým a Slovenského hydrometeorologického ústavu. Název časo- (Hanzlík 1948). Časopis se také již od prvních ročníků snažil pisu byl v letech 1947–1990 uváděn i ve francouzské verzi být nejen meteorologickým a klimatologickým. Prvním člán- (Bulletin Météorologique), v letech 1953–1993 ve verzi rus- kem z oboru hydrologie je Spirhanzlovo (1949) hodnocení ké (Метеорологические Известия) a od roku 1991 ve verzi hydrologického a klimatického významu lesů a první struč- anglické (Meteorological Bulletin). Prvním článkem uveřejně- nou informaci o povodni na východním Slovensku připravil

170 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 pro Meteorologické zprávy Petrovič (1949). Jen o necelý rok zachycující dr. Aloise Gregora, který v zastoupení prezidenta později byl publikován i první článek věnovaný čistotě ovzdu- republiky podepsal 11. října 1947 ve Washingtonu konvenci ší. Förchtgott (1950) se zabýval přenosem drobných částic o Světové meteorologické organizaci. V průběhu času je zde a hmyzu přes Krušné hory. Agrometeorologie a fenologie mají možné nalézt fotografie nově otevřených nebo rekonstruo- své zástupce již v roce 1952. Nejprve se Minář (1952) zabývá vaných profesionálních a leteckých stanic – například v čís- hodnocením významu teplotních inverzí a mrazových kotlin le 1 z roku 1977 z ruzyňského letiště. Historickou cenu časem pro pěstování ovoce a Brablec (1952) publikuje první fenolo- získají i fotografie následků extrémního počasí – rozvodně- gický kalendář přírody. Možnosti využití družicových techno- ných toků, škod po vichřicích nebo suchem rozpraskané půdy logií poprvé v Meteorologických zprávách zmínil Jílek (1964) z posledních let. a o využití leteckých radarů pro meteorologické účely psal Podhorský (1967). Klimatologické využití analýzy sluneč- 5. OSOBNOSTI ČASOPISU ních skvrn najdeme v zajímavém článku Křivského a Hlaváče V úvodu zmínění duchovní otcové časopisu byli nositeli (1978). Systematická chyba měření srážek je dodnes předmě- prvotní myšlenky a autory mnoha článků a informací. Alois tem častých diskusí, jistě tedy zaujme článek o intenzitě deš- Gregor uveřejnil 56 samostatných a čtyři spoluautorské člán- tě hnaného větrem (Procházka, Sedláček 1982). Inspirující ky, Mikuláš Konček 53 samostatných a dva spoluautorské. popis automatizace měřicích sítí na příkladu Švýcarska najde- Vždy se však našel mezi pracovníky ústavů někdo, kdo se me v článku Sládka (1985). V roce 1989 napsal Šebek krát- nechal pověřit funkcí vedoucího redaktora, a ujal se tak zod- kou informaci o telení ledovců v Antarktidě a skleníkovém povědnosti koordinovat vydávání časopisu. V historii se už efektu a ve stejném roce najdeme analýzu homogenity sráž- takto vystřídalo 9 osobností: kových řad na vybraných stanicích od Reinhartové (1989). V Meteorologických zprávách se vždy objevovaly i výsledky RNDr. Pavel Uhlíř 1947–1949 odborných prací našich kolegů v zahraničí. Příkladem může RNDr. Emil Veselý 1949–1950 být článek o ledovcovém větru na Špicberkách (Brázdil, Josef Brablec 1950–1954 Prošek 1993). U příležitosti významných povodňových udá- Dr. Zdeněk Dvorný 1954–1960 lostí redakce často vydávala tematická čísla. Například číslo 6 Ing. Miloslav Šťastný 1961–1968 v roce 1997 bylo věnováno tzv. moravským povodním, číslo 6 v roce 2002 povodním v Čechách nebo číslo 6 v roce 2013 PhDr. Štěpán Ulbrich 1969–1983 další velké povodňové události. V historii Meteorologických RNDr. Otto Šebek 1983–1989 zpráv lze najít i články z oborů meteorologii na první pohled RNDr. Miroslav Škoda, CSc. 1990–1999 velmi vzdálených. Například Budín (1966) připravil psycho- RNDr. Luboš Němec 1999–2011 logický rozbor krátkodobé předpovědi počasí nebo Bureš RNDr. Radim Tolasz, Ph.D. 2012–dosud (1965) popisoval měření výdeje tepla z povrchu těl hospodář- ských zvířat, a dokonce lze najít i klasifikaci podnebí z hle- Vedoucí redaktoři vždy řídili redakční radu, což je kolek- diska elektrotechniky a strojírenství (Němcová, Rychtera tivní orgán dohlížející hlavně na odbornou a jazykovou úro- 1969). veň časopisu. V redakční radě se za 70 let vystřídalo celkem 57 pracovníků, někteří byli a jsou členy redakční rady dlouho 4. DOKUMENTY (například Helena Vondráčková od roku 1979) a jiní vícekrát Sedmdesát let oborového časopisu umožňuje v jeho obsa- (Slabý v roce 1958 a v letech 1978–1989, Brožková v roce hu najít i vzácné a zajímavé historické dokumenty. V čísle 5 1990 a znovu od roku 2012). Větší část aktuálního složení z roku 1968 je historická fotografie nově otevřené poboč- redakční rady si lze prohlédnout na obr. 2. Práci pro časopis ky ČHMÚ v Ostravě, včetně meteorologické zahrádky. Ve mohly a mohou tyto osobnosti vykonávat jen s pochopením dvojčísle 4–5 z roku 1972 je vložena reprodukce fotografie a porozuměním svých nadřízených, kterým za to patří dík.

Obr. 2 Redakční rada Meteorologických zpráv v roce 2017. Fig. 2. Editorial board of the Meteorological Bulletin (2017).

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 171 Nemalou zásluhu na vydávání Meteorologických zpráv JÍLEK, J., 1964. Umělé družice a počasí. Meteorologické zprávy, mají jejich techničtí redaktoři, kteří nejsou v tiráži vždy uvá- roč. 17, č. 1, s. 1–2. děni, ale svou záslužnou činnost vykonávali dlouhá léta; oba KOLÁŘOVÁ, H., ŠANTROCH, J., 1970. Vyhodnocení radioak- „nejdéle sloužící“ do odchodu do důchodu – paní Julietta tivity atmosféry na území ČSSR na rok 1968–1969. Meteo- Blatná (25 let do roku 1974) a Mgr. Zdeněk Horký (v tiráži rologické zprávy, roč. 23, č. 5, s. 130–140. uváděn 1986/2 až 2011/02). KONČEK, M., 1967. Dvadsať rokov „Meteorologických zpráv“. Meteorologické zprávy, roč. 20, č. 2, s. 30. 6. ODKAZY A BIBLIOGRAFIE KRŠKA, K., ŠAMAJ, F., 2001. Dějiny meteorologie v českých V letech 1979 a 1992 byly vydány bibliografické přehle- zemích a na Slovensku. Univerzita Karlova v Praze, 568 s., dy článků a autorů Meteorologických zpráv (Horký, Ulbrich ISBN 80-7184-951-0. 1979 a ČHMÚ 1992). V obou publikacích jsou články seřa- KŘIVSKÝ, L., 1978. Recenze V. Hlaváče. Meteorologické zprá- zeny abecedně podle autorů, očíslovány a je přidán věcný vy, roč. 31, č. 3, s. 92–93. rejstřík s odkazy na jednotlivé články. V dnešní době jsou MINÁŘ, M., 1952. Inverse teploty a mrazové kotliny s hlediska články hledány hlavně v různých internetových databázích. ovocnářského. Meteorologické zprávy, roč. 5, č. 2, s. 41–44. Nejrozšířenější nespecializovaný vyhledávač autorů a publi- NĚMCOVÁ, B., RYCHTERA, M., 1969. Klasifikace podnebí kací Scholar Google najde v CZ doméně 872 odkazů na člán- na Zemi z hlediska elektrotechniky a strojírenství. Meteo roky v Meteorologických zprávách. V posledních letech jsou logické zprávy, roč. 22, č. 2, s. 39–43. i články z Meteorologických zpráv vkládány do národního OBRUSNÍK, I., 1997. Padesát let Meteorologických zpráv. informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (www.rvvi. Meteorologické zprávy, roč. 50, č. 1, s. 1. cz), kde lze najít zatím jen 282 článků. Je však předpoklad, PETROVIČ, P., 1967. Vyhodnocení radioaktivity atmosféry na že se bude toto číslo zvyšovat. Své místo si časopis vysloužil území ČSSR za rok 1967. Meteorologické zprávy, roč. 21, i v historické publikaci Kršky a Šamaje (2001). č. 4, s. 117–122. PETROVIČ, Š., 1949. Povodeň na východním Slovensku dňa 15. 7. ZÁVĚR augusta 1949. Meteorologické zprávy, roč. 3, č. 4–5, s. 81. V dlouhé historii časopisu Meteorologické zprávy se PODHORSKÝ, D., 1967. Využitie leteckých radarov pro meteo- desetiletá výročí jeho existence vždy připomínala (Gregor rologické účely. Meteorologické zprávy, roč. 20, č. 1, s. 9–13. 1958; Konček 1967; Vesecký 1977; Horký, Šebek 1987; POKORNÝ, ZUSKOVÁ, 2017. Zpráva Světové meteorologické Obrusník 1997; Horký 2007). V letošním výročním roce uspo - organizace o stavu počasí a podnebí ve světě v roce 2016. řádal ČHMÚ seminář, kde zazněly příspěvky, které jsou čte- Meteorologické zprávy, roč. 70, č. 4, s. 97–106. ISSN 0026- nářům předloženy v tomto tematickém čísle ve formě článků. 1173. Seminář byl příležitostí k setkání odborníků, kteří pravidelně PROCHÁZKA, J., SEDLÁČEK, M., 1982. Intenzita deště hna- v časopise publikují a vytvářejí tak jeho historii, současnost ného větrem. Meteorologické zprávy, roč. 35, č. 4, s. 123–126. a věřme, že i budoucnost. REINHARTOVÁ, J., 1989. Zhodnocení časové homogenity dlou- holetých řad srážkoměrných pozorování na několika stanicích Literatura: v Čechách. Meteorologické zprávy, roč. 42, č. 3, s. 82–85. BRABLEC, J., 1952. Fenologický kalendář přírody Hodonína na SETVÁK, M., 1997. Pravděpodobnost oblačnosti v Evropě Moravě. Meteorologické zprávy, roč. 5, č. 2, s. 44–46. a v Tu recku v době úplného zatmění Slunce dne 11. srpna BRÁZDIL, R., PROŠEK, P., 1993. Vliv ledovcového větru na 1999. Meteorologické zprávy, roč. 50, č. 4, s. 127–128, ISSN teplotní a vlhkostní režim přízemní vrstvy atmosféry ostro- 0026-1173. va Špicberk (Svalbard). Meteorologické zprávy, roč. 46, č. 1, SLÁDEK, I., 1985. Síť automatických meteorologických stanic s. 11–17. ve Švýcarsku. Meteorologické zprávy, roč. 38, č. 1, s. 29. BUDÍN, K., 1966. Psychologický rozbor krátkodobé předpovědi SOKOL, Z., 1993. Evaluation of two numerical models for short- počasí. Meteorologické zprávy, roč. 19, č. 3–4, s. 80–82. -range weather forecast. Meteorologické zprávy, roč. 46, č. 3, BUREŠ, R., 1965. Příspěvek k možnosti měření výdeje tepla s. 65–70, ISSN 0026-1173. z povrchu těl hospodářských zvířat. Meteorologické zprávy, SPIRHANZL, J., 1949. Hydrologický a klimatický význam roč. 18, č. 2, s. 37–41. ochranných lesních pásů v SSSR. Meteorologické zprávy, ČHMÚ, 1992. Bibliografie časopisu Meteorologické zprávy roč. 3, č. 2, s. 32–33. 1978–1990. Praha: ČHMÚ, 318 s., ISBN 801-9002069-8-2. STRUŽKA, V., 1947. Meteorologické zprávy, roč. 1, č. 1, FOJT, V., 1964. Srážkové poměry na pruhové seči holé (Mikro- s. 18–21. klima pruhové seče, I. sdělení). Meteorologické zprávy, ŠÁLEK, M., KRÁČMAR, J., 1997. Odhady srážek z meteorolo- roč. 17, č. 6, s. 179–184. gického radaru Skalky. Meteorologické zprávy, roč. 50, č. 4, FÖRCHTGOTT, J., 1950. Transport drobných částic nebo hmy- s. 99–109, ISSN 0026-1173. zu přes Krušné hory. Meteorologické zprávy, roč. 4, č. 1–2, ŠEBEK, O., 1989. Telení ledovců v Antarktidě. Meteorologické s. 14–16. zprávy, roč. 42, č. 4, s. 126. GREGOR, A., 1958. Deset let Meteorologických zpráv. Meteo- TOLASZ, R., 2008. Průběh počasí v Česku v roce 2007. ro lo gické zprávy, roč. 11, č. 1, s. 1. Meteorologické zprávy, roč. 61, č. 1, s. 1–4, ISSN 0026-1173. HANZLÍK, S., 1948. Vý znam měření letokruhů při studiu pod- TOLASZ, R., ČEKAL, R., ŠKALOUDOVÁ, L., ŠKÁCHOVÁ, H., nebných změn. Meteorologické zprávy, roč. 2, č. 4, s. 77–78. 2017. Rok 2016 v České republice. Meteorologické zprávy, HORKÝ, Z., 2007. Meteorologické zprávy vycházejí šedesát let. roč. 70, č. 1, s. 1–7, ISSN 0026-1173. Meteorologické zprávy, roč. 60, č. 6, s. 165–167. VESECKÝ, A., 1977. 30 let Meteorologických zpráv. Meteo ro lo- HORKÝ, Z., ŠEBEK, O., 1987. Čtyřicet let Meteorologických gické zprávy, roč. 30, č. 1, s. 4–5. Zpráv. Meteorologické zprávy, roč. 40, č. 6, s. 161–162. HORKÝ, Z., ULBRICH, Š., 1979. Bibliografie časopisu Meteo- Lektoři (Reviewers): RNDr. Luboš Němec, rologické zprávy 1947–1977. Praha: HMÚ, 284 s. RNDR. Helena Vondráčková, CSc.

172 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 JAK METEOROLOGIE KRÁČELA DĚJINAMI, ZVLÁŠTĚ ČESKÝMI

Karel Krška, Hromádkova 27, 636 00 Brno, [email protected]

Meteorology‘s journey through history, the history of the Czech Lands in particular. Although some meteorological manuscripts were published by leading Czech scientists earlier, such as J. Kepler, J. Marcus Marci, and B. Conrad, the beginnings of meteorology as a science in the Czech Lands are tied to research conducted by researchers working in the St. Clement Jesuit College observatory in the Clementinum in Prague in the second half of the 18th century, most notably J. Stepling, A. Strnad, and later also K. Kreil. In Moravia, meteorology was practiced with outstanding success by the renowned genetics researcher G. J. Mendel. After the end of the First World War and the establishment of Czechoslovakia, the Czechoslovak National Meteorological Institute (today‘s Czech Hydrometeorological Institute) was founded in Prague in 1919. The organization successfully continued in the footsteps of the Central Institution for Meteorology and Geodynamics in Vienna, Austria. Notable Czech scientists who conducted research in both universities and research institutes included S. Hanzlík, G. Swoboda, and S. Brandejs who founded the Czech school of dynamic (numerical) meteorology. The article is an amended version of a keynote speech delivered at a seminar held on the occasion of the 70th anniversary of the Meteorological Bulletin.

KLÍČOVÁ SLOVA: aristotelismus – J. Stepling – Klementinum – Ústřední ústav pro meteorologická a magnetická pozorování ve Vídni – G. J. Mendel – Státní ústav meteorologický v Praze – Český hydrometeorologický ústav – S. Hanzlík – G. Swoboda – S. Brandejs KEYWORDS: Aristotelianism – J. Stepling – Clementinum – Central Institution for Meteorology and Geodynamics in Vienna, Austria – G. J. Mendel – National Meteorological Institute in Prague – Czech Hydrometeorological Institute – S. Hanzlík – G. Swoboda – S. Brandejs

Tento text je přepisem zahajovacího projevu na semináři k 70. vý- ký filozof, pedagog a matematik Platón (427 až 347), původ- ročí časopisu a je dokladem specifického humoru autora. ním jménem Aristoklés, někdy ve 4. století př. Kr. (Je známo, že podobnou potřebu vymyslit nové slovo měl o hodně později 1. ÚVOD Josef Čapek, a vytvořil slovo robot. Ale to sem nepatří.) Platón Je moc dobře, že slavíme jen kulatá meteorologická výro- meteory rozuměl všechny částice a jevy nadzemské, tedy kromě čí končící nulou, jako např. 70 let Meteorologických zpráv. meteorů v dnešním slova smyslu také nebeská tělesa, létavice, Kdybychom si připomínali i výročí mimo desítky, letos např. draky, kozy skákavé a jiné potvory ve vzduchu, možná i pově- 374. výročí vynálezu tlakoměru, nebo 57. výročí vypuštění trné ženy, což však není doloženo, protože se o nich výslov- první meteorologické družice TIROS I, to by ně nezmínil. Platón je také autorem známé- byly samé konference, semináře, chlastoplesy ho výroku, který se ovšem týkal jen starého a opiáše, jak říkával zvěčnělý náměstek ředite- Řecka: Nakonec vám budou vládnout ti nej- le ČHMÚ dr. Marián Wolek, a k žádné pořád- neschopnější z vás, a to vám bude trestem za né práci bychom se nedostali. V meteorologii neochotu podílet se na politice. se toho totiž za posledních více než dvě tisíci- Za zakladatele meteorologie i hydrolo- letí hodně událo. gie považujeme Platónova žáka, a mimo Na začátku mi dovolte stručné vysvětle- jiné vychovatele Alexandra Makedon ského, ní, proč z minulosti nepřejdu až do součas- Aristotela ze Stageiry (384–322), který nosti. Neuvedu například, že (prosím bez napsal slavné dílo „Meteorologika (Čtyři kni- titulů) Radmila Brožková, rozená Brožková, hy o jevech meteo rických)“. V nich shrnul se zasloužila o vývoj meteorologického pro- a uspořádal veškeré tehdejší znalosti o fyzi cko- gnózního modelu nebo že Daniela Řezáčová, geografické sféře, a na mnoho věcí určitě při- rozená Lakomá, až příliš hluboko pronikla do šel také sám. Z celkového rozsahu knih zabírá bouřkového oblaku nebo že Petr Havránek, rozený Havránek, se přičinil o vybudování výklad o počasí a podnebí více než jednu tře- naší meteorologické radiolokační sítě. Toho tinu. A tak se stalo, že meteorologie jako věda Obr. 1 Titulní strana „experimen- všeho jsem byl svědkem a současníkem, tak- byla na světě. tálně-fyzikálního“ spisu profesora Proces poznání nemá konce, tak- že kdybych připustil, že to patří do minulos- Tadeáše Polanského o hromu a bles- že i Aristotelés něco věděl správně, dobře, ti, připadal bych si moc starý. Pojďme k věci. ku čili zablesknutí a o úderu blesku Mluvčí zdejší pozoruhodné instituce (ČHMÚ) z roku 1747, který neobsahuje slovo a v lecčems se mýlil, a káru vědy nechal táh- před časem řekl novinářům, že už pračlověk elektřina – exemplární případ meteo- nout následovníkům. Například z neznámých měl starosti, jestli bude při lovu mamuta pršet, rologického temna na českých univer- důvodů připisoval v přírodních dějích nesmy- zitách v polovině 18. století nebo jestli zapadne sněhem, nebo jestli mu slný význam tzv. suchému vypařování. Suché v kožešině nebude moc horko. Nevím, odkud Fig. 1. The front page of Professor páry podle něho byly příčinou větru, blesků Tadeáš Polanský‘s experimental phy- to pan dr. Petr Dvořák tak přesně ví, ale v žád- a hromu, orkánu i zemětřesení. Byl to však sics essay on lightning published in starověk, a ten by nás ani nemusel moc trá- ném případě to ještě nebyla meteorologie. 1747. The essay contains no mention of electricity and provides an example pit. Jenže! 2. NA POČÁTKU METEOROLOGIE demonstrating the lack of meteorolo- Aristotelés jako největší filozofická BYLO SLOVO gical knowledge at Czech universities a vědecká autorita antického světa přežíval To slovo bylo „meteora“. Přišel na něj řec- in the mid-18th century. místy v Evropě až hluboko do novověku; ješ-

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 173 tě v 18. století se na latinských školách omí- v Klementinu v roce 1752 zahájena pravidelná laly jeho představy a názory a také na univer- meteorologická pozorování, na která se dosud zitách v Praze a Olomouci se neustále četly komořanští meteorologové v televizi odvolá- pasáže z jeho Quattuor libri. Kdo se neopíral vají, když se počasí více odchýlí od normá- o Aristotela, jako by nebyl. Příkladem úmor- lu. Profesor František Augustin (1846–1908) ného aristotelismu budiž rozsáhlý polemický měl jistě na mysli Klementinum, když napsal: spis profesora olomoucké univerzity Tadeáše Vědecká nauka o vzduchu povstala vlastně Polanského (1713–1770) z roku 1747 pojed- teprve vynalezením nejdůležitějších přístro- návající o bouřkách (obr. 1). Jmenuje se v čes- jů pozorovacích koncem 17. století a pravi- kém překladu „Experimentálně fyzikální roz- delným jejich užíváním, což se dělo nejdříve prava podle zásad Aristotelových a peripate- při hvězdárnách ... V meteorologii mají cenu tické školy O hromu a blesku, čili zablesknutí jenom pozorování, jež byla vykonána s pří- a o úderu blesku, proti názorům a domněnkám stroji dokonalými, odpovídajícími pokroči- antiperipatetiků“ (Polanský 1747). lému stanovisku nynější techniky (Augustin V uvedené knize s barokně košatým náz- 1885). vem věnované bouřkám ani jednou nenajdeme Obr. 2 Z tajuplného úsměvu králov- Za Steplingových pokračovatelů Antonína slovo elektřina, které dal světu již roku 1600 ny Marie Terezie nelze vyčíst, jaké Strnada (1746–1799) a Martina Aloise Davida Angličan Gilbert. Příčinou bouřek jsou podle starosti ji dělala špatná úroveň pří- (1757–1836) Královská pražská hvězdárna Polanského opět hořlavé sirné a sodné výpary rodovědy na univerzitách v její říši; prožívala zlatý věk. Zkvalitnila se meteoro- zemského původu, umístěné v mraku. Spolu my však víme, že to byly starosti vel- logická pozorování a v Čechách vznikla síť ké. Autorem portrétu je Jean-Étienne s Aristotelem a Senecou tvrdí, že blesk je Liotard. meteorologických stanic vedená hvězdárnou, exhalace zažehnutá uvnitř dutiny mraku, kte- která umožnila klimatologický výzkum. Byly Fig. 2. The mysterious smile of rá se však kvůli řídkosti látky pouze zablesk- Empress Maria Theresa shows little také položeny základy české agrometeorolo- ne uvnitř mraku, protože nemá sílu k roztrže- of her concerns about the poor qua- gie a fenologie (Krška, Šamaj 2001). ní jeho hustých boků. Za povšimnutí stojí také lity of natural sciences at universities A navíc: klementinská měření vstou- výklad, že orla nezasáhne úder blesku pou- in her empire. The portrait was pain- pila na světovou scénu, když observatoř ze proto, že v době, kdy se blíží bouře, velice ted by Jean-Étienne Liotard. byla zapojena do celosvětové meteorolo- prudce vylétne nad mraky, anebo rychle odletí gické sítě, vytvořené Falckou meteorologic- do jiného kraje, který není bouří zasažen (Krška 1990). V polo- kou společností známou pod názvem „Societas Meteorologica vině 18. století jsme byli v Čechách tam, kde bylo Řecko před Palatina“. Tato síť založená na jednotném způsobu měření, jed- 21 stoletími. notné přístrojové technice a stejných pozorovacích termínech Moudrý český historik geografie F. X. Vilhum (1906–1964) 7, 14 a 21 hodin místního času byla předchůdkyní současné napsal, že fyzika byla svírána těsným objetím aristotelské spe- Světové meteorologické organizace. Fungovala v letech 1780 kulace a autority, z níž ji s velkým rizikem vymanili slavní až 1789. Zdá se, že hlavní nebo podstatný rozdíl mezi Societas Galilei, Koperník, Kepler a jiní (Vilhum 1946). Skutečně záslu- Meteorologica Palatina a World Meteorological Organization hou Galilea a jeho žáků se rozvinula experimentální fyzika spočívá v tom, že první uvedená sídlila v Mannheimu a druhá a také začala pravidelná meteorologická pozorování ve smyslu se usadila v Ženevě. zásady: měř všechno, co je měřitelné a neměřitelné učiň měři- Když už jsem se zmínil o královně, nesprávně císařovně, telným. V roce 1657 vznikla ve Florencii slavná Accademia del Marii Terezii, zasloužilé matce (16 dětí) a Čechům maceše, je Cimento (Akademie pokusu). vhodné dodat, že s velkým zájmem ve svém vídeňském síd- Rakousko neúspěšné války zcela vyčerpaly, zaostávalo ve le sledovala pokusy s elektřinou, které před jejími zraky před- všech směrech, v zemi panovaly neutěšené poměry hospodář- váděl náš rodák Prokop Diviš, původně Divíšek (1698–1765). ské i politické, vysoké školy, místo aby připravovaly absolven- Ta koukala! Meteorologové znají Diviše hlavně jako konstruk- ty pro praktický život a technický rozvoj, se utápěly ve scho- téra „povětrnostní mašiny“, jejíž 400 hřebíků špicemi oriento- lastice. Vládnoucí Marie Terezie (obr. 2) to nelibě pozorova- vanmi k nebi mělo z oblaků vysávat elektřinu tichým výbojem, la, až konečně jednoho dne se fakt pořádně naštvala a nařídila, a tím zabraňovat vzniku bouřky. Divišovo hromosvodné zaříze- že od teď se na univerzitách v její říši začnou přírodní vědy učit ní se hodně lišilo od dnešních tyčových hromosvodů, součas- jinak, moderně, a technické obory budou postaveny na experi- né jsou podobné hromosvodu Franklinovu, avšak Divišovi pat- mentální newtonovské fyzice. Od té chvíle to vypadalo naděj- ří v objevu hromosvodu světové prvenství v tom, že jeho stroj ně i pro meteorologii. Za tereziánských reforem se v monarchii byl uzemněn. Řetězy. lámal chléb. Jenomže profesorům našich univerzit se do novot moc nechtělo, ani to neuměli, a tak se snažili panovnici ošidit 4. JAK PRAHA DOPLATILA NA VÍDEŇ třeba tím, že k názvům svých přednášek a publikací připojovali Klementinská hvězdárna měla celkem štěstí na dobré ředi- slova „experimentálně fyzikální“ a učili postaru, jak jsme viděli tele, a jak nás učil soudruh Stalin: kádry rozhodují vše. Tím nej- u T. Polanského (1747). Naštěstí takoví nebyli všichni. úspěšnějším kádrem byl Karl Kreil, profesor astronomie na pražské univerzitě a stoupenec zavádění technického pokro- 3. DÍKY KLEMENTINU V PRAZE SVÍTÁ ku v meteorologii. Jeho největším činem byl návrh na zříze- Např. Josefu Steplingovi (1716–1778), profesoru Karlo- ní jednotné sítě meteorologických měření v celém rakouském Ferdinandovy univerzity a řediteli pražské klementinské hvěz- mocnářství a vybudování řídicí instituce. A na něj slyšel císař dárny a přívrženci pokusů, kterému aristotelismus v přírod- František Josef I. ních vědách lezl krkem, přišlo nařízení panovnice velmi vhod, My si mocnáře zásluhou mnohých, hlavně Jaroslava Haška a jakmile byl jmenován ředitelem matematických a fyzikál- a Josefa Lady, což však nebyli meteorologové, představujeme ních studií, začal je důsledně uplatňovat. Za jeho vedení byla jako starého, poněkud senilního pána s bílými licousy, jako sta-

174 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 rého Procházku na mos- sem. Zato jeho práce svědo- tě, který při návštěvě Prahy mitého meteorologického říká: to mě Čéši, že jste téši, pozorovatele a zpracovate- apod. le získaných dat, a zejména Ale každý starý byl jed- výtečná průkopnická stu- nou mladý. Když František die o trombě nad Brnem Josef (asi časně ráno, on v roce 1870 (Mendel 1871 vstával brzy) podepisoval a znovu 1910) vyvoláva- 23. července 1851 ostře ly zaslouženou pozornost zaříznutým perem výnos (z 13 jeho publikovaných o zřízení Ústředního ústa- prací se 9 týká meteorolo- vu pro meteorologická gie!). Jeho měsíční klima- a magnetická pozorování tologické výkazy z pozo- (Zentralanstalt für meteo- rování, která konal v kláš- rologische und magneti- teře ve Starém Brně, patří sche Beo bach tungen) se Obr. 3 Císař František Josef I. na por- Obr. 5 Jan Kašpar Palacký (1830– bezesporu k nejcennějším sídlem ve Vídni, byl to mla- trétu Miklóse Barabáse z roku 1853, 1908), autor první meteorologic- archivním dokumentům dý jinoch a fešák (nar. 18. 8. tedy dva roky poté, co podepsal dekret ké příručky v češtině z roku 1863. ČHMÚ, které jsou uloženy 1830): 26 dní mu chybě- o zřízení Ústředního ústavu pro meteo- Vzděláním právník, první profe- na pobočce ČHMÚ v Brně. lo do 21. roku jeho živo- rologická a magnetická pozorování ve sor geografie na české univerzitě Mendel si byl dobře Vídni (dnes Ústřední ústav pro meteo- v Praze, politik a velkostatkář, syn ta (obr. 3). Významné je, rologii a geodynamiku). Už se asi nikdy dějepisce Františka Palackého. vědom toho, že v genetice že ústav, který začal fungo- předešel svou dobu. Proto nedovíme, zda císař věděl, či nevěděl, Fig. 5. Jan Kašpar Palacký (1830– vat o rok později, předsta- že ustanovuje první státní meteorolo- 1908), the author of the first Czech- nedlouho před svou smrtí voval první státní meteoro- gickou službu na světě. language meteorology manual, v roce 1884 napsal Meine logickou službu na světě, Fig. 3. Emperor Franz Joseph I in which was published in 1863. The Zeit wird kommen – můj teprve pak se po Rakousku a portrait painted by Miklós Barabás in son of historian František Palacký, čas přijde (Havlíček, Žalud, začali opičit Angličané, 1853, two years after the monarch sig- Jan Kašpar was educated as a law- Krška 1998). Jeho názor Belgičané, Francouzi a jiné ned a decree establishing the Central yer and was the first professor of však můžeme vztáhnout Institution for Meteorology and Earth geography at a Czech university in národy. Magnetism in Vienna, Austria, the pre- Prague, in addition to being a politi- i na meteorologii: kolik A zase jenže. S Krei- decessor of today‘s Central Institution cian and landowner. má jen u nás následovní- lem odešli z Prahy do Vídně for Meteorology and Geodynamics. It ků v pronásledování a stu- i další odborníci a Kle men- remains unknown whether the emperor diu tornád, o amerických tinum v Čechách přesta- was aware that he had founded the first lovcích ani nemluvě. Ale lo řídit síť meteorologic- ever state-run meteorological service. kdo jiný než Mendel tak kých stanic, která do té podrobně a vědecky správ- doby byla nejhustší v celém Rakousku. Úpadek byl způsoben ně popsal průběh tohoto jevu z vlastního pozorování v době tím, že vídeňský ústřední ústav začal zřizovat stanice v zemích, bez radarových snímků? Zájemci neznající němčinu se o tom kde dosud žádné nebyly, např. v Dalmácii nebo Bukovině, mohou přesvědčit z anglické studie J. Munzara (Munzar 1998). a v Čechách je likvidoval, protože jich bylo relativně moc. V 60. letech 19. století vyšly v Praze první česky psa- Případ hodně připomíná fungování Rady vzájemné hospodář- né meteorologické příručky, a to knížka Jana Kašpara Palac- ské pomoci (RVHP), kdy jsme měli přibrzdit, dokud nás nedo- kého (1830–1908, obr. 5), syna historika Františka Palackého žene Mongolsko a Vietnam. (Palacký 1863) a o rok později (Studnička 1864) spis Františka Po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867, kdy se Josefa Studničky (1836–1903). Vznikly nezávisle na sobě, auto- dosud jednotná říše rozdělila na Předlitavsko (Rakousko) a Zalitavsko (Uher sko), si Uhři v Budapešti v roce 1870 zří- dili vlastní Zemský ústav pro meteorologii a zemský magne- tismus (Országos Meteorológiai és Foldmágnességi Intézet). Podle stejného modelu se po vyhlášení československé fede- race v roce 1968 celostátní Hydrometeorologický ústav rozdě- lil od 1. ledna 1969 na dva národní hydrometeorologické ústa- vy, český a slovenský. 5. KOHO KDY PŘIJDE ČAS V roce 1865 byla ve Vídni založena Rakouská meteorologic- ká společnost, protože zájemců o počasí už bylo tolik, že stálo zato utvořit vlastní organizaci (Československá meteorologická společnost při ČSAV vznikla v Praze o 93 roků později, v roce 1958). A jedním ze zakladatelů rakouské společnosti byl Gregor Obr. 4 Kostel a prelatura Augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Johann Mendel (1822–1884), který je dnes ve světě ceněn jako Starém Brně, působiště opata, genetika a meteorologa Gregora Johanna geniální biolog, zatímco za svého života byl v Rakousku uzná- Mendela (1822–1884). Obraz A. Winklera. ván hlavně jako meteorolog (obr. 4). Jeho přednášky a publi- Fig. 4. The church and the prelacy of the Augustine Cloister of St. Thomas kace o křížení hrachu, jestřábníku a včel i jím zformulované tři in Old Brno, the workplace of abbot, genetics researcher and meteorolo- zákony dědičnosti se totiž v jeho době nesetkaly s žádným ohla- gist Gregor Johann Mendel (1822–1884). The painting is by A. Winkler.

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 175 ři od sebe neopisovali a obě zdařilá dílka urči- z klimatologických stanic na území mladého li rolnickému lidu. Komu také jinému, měš- státu. Maďaři je předali až za několik let, pro- ťanům na počasí nikdy příliš nezáleželo, měli tože se domnívali, že Československo vznik- své deštníky a drožky. lo jakýmsi omylem a že nemůže mít dlouhého V Palackého pojednání se např. dozví- trvání. Aby se knihy a papíry zbytečně nestě- me, že: mha není nic než zhouštnutí vodní hovaly k nám a zase zpět. páry, že mhy, mračna zastavují záření, a pro- Nebo si představte inspekční cesty na pře- to jsou mračné noci méně studené nežli jas- vzaté vzdálené stanice, bez služebních auto- . A také, že: mobilů, pořádného železničního spojení a žlu- né i podnebí je částka národního Obr. 6 Krab pobřežní (Carcinides bohatství a blahobytu. Studnička byl přesvěd- maenas), nejhojnější krab evropských tých autobusů Student Agency. Z Prahy tře- čen, že tehdejší znalost atmosférických záko- břehů a přístavů. Na rozdíl od kraba ba na Slovensko nebo Podkarpatskou Rus. nů nestačí k vypracování předpovědi poča- zmíněného v textu dovede žít delší O jedné cestě vím, že dopadla velmi dobře. sí ani na příští den, a také v pozdější práci dobu i mimo vodu, takže má o něco To, když Mikuláš Konček (1900–1980) se při se o prognosticích a novinářích, kteří jejich větší přehled. Podle J. Hanzáka, cestě na střední Slovensko seznámil se sleč- předpovědi rozšiřovali, vyjadřoval podobně L. Halíka a M. Mikulové, 1973). nou Jolanou Zolnayvou, pojal ji za ženu a při- neuctivě jako prezident Miloš Zeman: Hloupé Fig. 6. A shore crab (Carcinides vezl si ji do Prahy. Pozor: toto nebyla zbyteč- tlachaniny, píše Studnička, jakými tak zvaní maenas), the most common crab on ná informace. Uvedená dáma po celou dobu shores and in harbors in Europe. prorokové povětrnosti v některých novinách Unlike the crab mentioned in the text, manželství významně ovlivňovala nejen man- a kalendářích čas od času obveselují čte- the shore crab has a larger habitat žela, ale i vývoj slovenské meteorologie. Jsem náře na důkaz, že pitomost dosud nevymře- range as it can survive away from přesvědčen, že k dobrému. la a dosud čítá dosti nerozvážných ctitelův water for protracted periods. Based Státní ústav meteorologický (SÚM) ne měl (Studnička 1872). on research conducted by J. Hanzák, vlastní prostory, z malé kanceláře v Kle- L. Halík, and M. Mikulová, 1973. mentinu jej vzal do podnájmu prof. Hanzlík 6. O ČEM KORÝŠ NEMĚL TUŠENÍ na Ústav meteorologie a klimatologie Fi lo- Od konce 19. století jsme měli prvního profesora meteo- zofické fakulty Karlovy univerzity. Zdálo se, že tomu tak rologie a klimatologie na české univerzitě v Praze Františka bude na věčné časy a nikdy jinak. Provizorium však trvalo jen Augustina, který vybudoval první meteorologické vysoko- 21 roků a skončilo za války v roce 1940, kdy byla tehdejšímu školské pracoviště, zřídil meteorologickou stanici na petřín- Ústřednímu meteorologickému ústavu pro Čechy a Moravu při- ské rozhledně a vědecky i publikačně se uplatnil v meteorolo- dělena budova poštovní spořitelny na Smíchově v Holečkově gii i hydrologii. Jeho žák a nástupce profesor Stanislav Hanzlík ulici. Počátkem 60. let se pražskému ústavu podařilo získat část (1878–1956) v letech 1908–1912 rozšířil znalosti norské školy objektů zámku v Komořanech. o poznatky o prostorové stavbě cyklon a anticyklon, za což bývá V SÚM vyrostlo několik velkých osobností českosloven- považován za největšího českého meteorologa. Hanzlíkovy ské vědy, jako např. pražský Němec, absolvent Německé uni- objevy profesor Alois Gregor (1892–1972) ocenil slovy: Splnil verzity v Praze, a přitom antifašista Gustav Swoboda (1893 až věštecká slova vylovená Mendělejevem, který přirovnal dřívěj- 1956), zakladatel československé předpovědní služby a autor ší způsob výzkumu anticyklon a cyklon, konaný jen podle pří- první české knihy o letecké meteorologii (Swoboda 1937). zemních pozorování, k marné námaze kraba, který se nemůže Významně se zasloužil o vybudování Světové meteorologické odpoutat od mořského dna a nemůže se tedy dovědět, jak to organizace, jejímž prvním generálním sekretářem se stal v roce vypadá nad ním v oceánu (obr. 6). Profesor Hanzlík první pře- 1951. (Z našich meteorologů udělal největší kariéru, aniž byl ve konal tuto vědeckou krizi ve výzkumu barometrických útvarů straně.) Konvenci Světové meteorologické organizace podepsal (A. Gregor 1957). za Československo z pověření prezidenta dr. Edvarda Beneše ve Po ukončení 1. světové války na troskách Rakouska-Uherska Washingtonu A. Gregor hned v roce 1947. vzniká Československo a z trosek státních meteorologických Meteorologie a klimatologie se však rozvíjela i mimo ústavů ve Vídni a Budapešti se na rozhraní let 1919 a 1920 SÚM. Na Německé univerzitě v Praze působili profesoři utváří Československý státní ústav meteorolo- gický. Z vídeňského ústavu se do Prahy vra- cí dr. Rudolf Schneider (1881–1955), který se stává ředitelem nového ústavu, jehož celý tehdejší personál tvoří ještě nedostudovaný Alois Gregor, dr. Emanuel Hof a dr. Gustav Swoboda. Pomalu přibývá spolupracovníků, Mikuláš Konček, Ferdinand Kocourek, Václav Hlaváč, Emil Veselý, Vladimír Miklenda a další (Krška, Šamaj 2001). Úředníci jako tzv. státní hladi slouží poctivě vlasti za nízké platy a nikomu nevyhrožují na způsob „odejdeme, pomřete“, jak to nedávno učinili naši lékaři. Dnes si podmínky jejich práce – myslím Obr. 7 Letecká měření znečištění ovzduší, které prováděli odborníci ČHMÚ v severních meteorologů – těžko dovedeme představit, jak Čechách pomocí letounu L 410 Turbolet, který patřil Výzkumnému a zkušebnímu leteckému říkáme my latiníci odkojení azbukou „Omne ústavu v Praze. simile claudicat“, česky Každé přirovnání kul- Fig. 7. Airborne measurement of air pollution conducted by CHMI environmental specialists há. Co to jen dalo námahy, než se podařilo zís- in northern Bohemia using an L 410 Turbolet (turbojet aircraft) owned by the Prague-based kat z Vídně a Budapešti výkazy pozorování Czech Aerospace Research Center.

176 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 Rudolf Spitaler a Leo Wenzel Pollak, v Geografickém ústavu vědí počasí. Na Slovensku rozšiřoval výuku profesor Mikuláš Masarykovy univerzity v Brně profesoři František Koláček Konček. Rozsahem výuky i personálně si meteorologie pomoh- a František Vitásek, docent Bohumil Hrudička, na Vysoké škole la jak na přírodovědeckých fakultách, tak na vysokých školách zemědělské v Brně rostla agrometeorologie zásluhou profeso- zemědělských, zčásti i na technikách. ra Václava Nováka a podobně i ve Výzkumných ústavech země- V roce 1953 byla na Vojenské technické akademii Antonína dělských, známé jsou vědecké úspěchy Antonína Bečváře a dal- Zápotockého v Brně (název školy se následně měnil) zavede- ších odborníků při výzkumu Tater. na specializace vojenská povětrnostní služba. Ta až doposud Připomeňme dvě zajímavé meteorologické aktivity němec- vychovala více odborníků pro práci v meteorologii než všechny ké armády na našem území za 2. světové války, které už vypad- naše civilní školy dohromady, a její absolventi se dobře uplat- ly z naší paměti, pokud v ní vůbec byly. Na prvém místě čin- nili jak u vojsk, tak v civilním zaměstnání. Zeptejte se třeba nost výzkumné skupiny německého fyzika a vysokého funk- Američanů, jaké služby jim prokazují čeští vojenští meteorolo- cionáře SS docenta Waltera Findeisena (1909–1945), která se gové na letišti v Kábulu! v Praze v laboratořích Říšského ústavu povětrnostní služby A to už je současnost, takže nebudu pokračovat. Vzpomněl zabývala procesy vytváření mlh a srážek (známá je Bergeronova jsem si na jistého pana profesora (S. Hanzlík), který všechny své a Findeisenova teorie vzniku srážek). Při výzkumu využívala přednášky na univerzitě uzavíral slovy „čímž končím“. Čímž i vojenského letectva. Na uvedenou experimentální práci v obo- končím také já a děkuji Vám, že jste dočetli až sem. ru fyziky oblaků a srážek v poválečném období navázal Ústav fyziky atmosféry ČSAV, zřízený v roce 1954. Literatura: AUGUSTIN, F., 1885. O potřebě zorganizovati meteorologická po- Na druhém místě vybudování tzv. vzdělávací meteorologic- zorování v Čechách. Praha: Atheneum, nákl. spisovatelovým. ké stanice Zlaté návrší v Krkonoších. Šlo o výcvikové středisko, 20 s. jež připravovalo arktické povětrnostní jednotky, které byly vysa- FLAJŠMAN, M., 2012. Z historie meteorologické stanice Zlaté zovány v polární oblasti a severním Atlantiku za účelem meteo- návrší v Krkonoších, Meteorologické zprávy, roč. 65, č. 6, rologického zabezpečování Luftwaffe, která útočila hlavně na s. 184–188. ISSN 0026-1173. americké konvoje s nákladem zbraní a potravin pro Sovětský GREGOR, A., 1957. Vzpomínka na univ. prof. PhDr. Stanislava svaz. Polární zkušební stanice Zlaté návrší, jak zněl název, byla Hanzlíka. Meteorologické zprávy, roč. 10, č. 1, s. 1–2. původně zřízena pro aklimatizaci bílého sokola, který podle ISSN 0026-1173. nacistických ideologů byl symbolem statečnosti a šlechetnos- HANZÁK, J., HALÍK, L., MIKULOVÁ, M. Světem zvířat. V. díl ti, takže se měl usadit v Německu, ačkoliv byl zvyklý na pod- (1. část) Bezobratlí. 2. vyd. Praha: Albatros, 327 s. nebí Grónska (Flajšman 2012). I tak dokázali Němci blbnout. HAVLÍČEK, V., ŽALUD, Z., KRŠKA, K., 1998. Johann Gregor Mendel und seine meteorologische Tätigkeit. Wetter und Leben, 7. ZÁVĚR Jhrg. 50, H. 1, s. 81–88. KRŠKA, K., 1990. Peripatetický spis Tadeáše Polanského o bles- Závěr je o tom, jak meteorologie rostla do šířky, výšky cích a hromech (K dějinám meteorologie na olomoucké univer- i hloubky po 2. světové válce, kdy nastal dosud nebývalý roz- zitě do poloviny 18. století). Zborník dejín fyziky, zv. 8, Vysoká voj meteorologické služby i vědy ve světě. Pokračuje dosud vojenská technická škola v Liptovskom Mikuláši, s. 5–24. a nemůže vynechat Česko. V poválečném, dá se říci v ranném KRŠKA, K., ŠAMAJ, F., 2001. Dějiny meteorologie v českých poválečném období v naší meteorologii proběhly četné organi- zemích a na Slovensku. Praha: Univerzita Karlova v Praze, zační změny, uvážené i překotné, jednou ze zásadních a rozum- nakl. Karolinum ve spolupráci s Českým hydrometeorologic- ných bylo zřízení Hydrometeorologického ústavu, který vznikl kým ústavem. 568 s. 1. ledna 1954 sloučením dosavadního Státního meteorologické- MENDEL, (J.), G., 1871, 1910. Die Windhose von 13. Oktober ho ústavu s hydrologickou a hydrografickou službou vodohos- 18870. Verhandlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn, podářských rozvojových středisek a znovu začleněním povětr- Bd. 9, s. 229–246, Bd. 49, s. 54–71. nostní předpovědní služby do kompetence HMÚ. MUNZAR, J, 1998. Gregor Mendel and the tornado in Brno on Uskutečnila se rozsáhlá investiční výstavba, skokově se 13th October 1870. Moravian geographical reports, No. 1/1998, vyvíjely meteorologické telekomunikace. Rozšířily se pozo- Vol. 6, s. 53–60. rovací sítě o nové stanice a observatoře. Vznikly nové obory PALACKÝ, J., 1863. Vzduchosloví, čili pojednání o vzduchu, tep- le a úkazech povětrnosti, s ohledem na rolnictví. Praha, nákl. meteorologie jako aerologie, radiolokační a družicová meteo- Slovanského knihkupectví (Jos. Nováka a J. R. Vilímka). 124 s. rologie, k meteorologii se přidružila problematika ochrany čis- POLANSKÝ, T., 1747. Dissertatio Physico-Experimentalis Juxta toty ovzduší, a to k vzájemnému prospěchu (obr. 7). V letech Principia Aristotelis, et scholae peripateticae De tonutrio, ful- 1958–1969 Hydrometeorologický ústav vypravil do světa tří- gure, seu coruscatione, ac fulmine, contra sensa, et opiniones dílné kolosální dílo „Atlas podnebí Československé republiky“ Antiperipateticorum. Olomucii, F. A. Hirnle. 156 s. s příslušnými „Tabulkami“ a přidruženou „Soubornou studií“, STUDNIČKA, F. J., 1864. Meteorologie čili popis a výklad všech ze slovenských spoluautorů nelze opomenout zvláště Štefana úkazů povětrných. Pro přátele přírody vůbec a pro venkovany Petroviče (1906–2000). zvláště. České Budějovice: nakl. F. Zdarssy. 91 s. Pro ústav však nesmíme nevidět další vědecké a výzkumné STUDNIČKA, F. J., 1872. O povětrnosti. Praha: Matice lidu, roč. 6, instituce a rezortní ústavy, které byly a jsou nositelem meteoro- č. 6. 168 s. logického pokroku, především již zmíněný Ústav fyziky atmo- SWOBODA, G., 1937. Letecká meteorologie a povětrnostní služba sféry ČSAV, špičkové pracoviště širokého vědeckého zaměření. letecká. Praha: Vojenský ústav vědecký. 256 s. Velice se rozšířil aplikovaný výzkum, ukázalo se, v kolika oblas- VILHUM, F. X., 1040. Hydrografie na pražské universitě na počát- ku 18. století (Misterský disput P. H. M. Czechury O. Cis.: Mare tech národního hospodářství i běžného života může být meteo- philosophicum). Praha: Věstník Královské české společnosti rologie s klimatologií užitečná. Posílila vysokoškolská praco- nauk, roč. 1944. 160 s. + příl. viště, z nichž uvedu alespoň Meteorologický ústav Karlovy univerzity, kde pod vedením profesora Stanislava Brandejse Lektoři (Reviewers): RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., (1918–1975) vznikla škola numerických (objektivních) předpo- RNDr. Vilibald Kakos, CSc.

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 177 KAPITOLY Z HISTORIE POZNÁVÁNÍ HYDROLOGICKÉHO CYKLU

Jan Daňhelka, Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, [email protected]

Chapters from the history of the discovery of the hydrological cycle. The article provides an overview of the development of understanding the principles of the hydrological cycle throughout history. Water was a key factor in the development of the ancient civilizations of Mesopotamia and Egypt. Therefore, their myths about the origins of the world and man reflect the important role of water. Greek and Roman philosophers, notably e.g. Aristotle and Seneca, attempted to describe the water cycle and the origin of rivers and springs, and their thoughts predetermined European knowledge on the subject until 17th century. However, modern understanding of the water cycle arose during the Renaissance in various works, e.g. Restoro d’Are- zzo, Leonardo da Vinci and Bernard Palissy, and led to the first-known quantitative water budget of Pierre Perrault in 1674. Within the territory of the Czech Republic, knowledge of the water cycle has always been application oriented, e.g. as in the case of the Miller Court established by Charles IV. The hydrographic commission of the Czech Kingdom, established in 1875, was one of the first hydrological services in the world, providing valuable and state-of-the-art outputs. R. E. Horton initiated modern understanding of the water cycle in the 1930s; however, current knowledge of the runoff generation process started to crystallize only in the 1960s and 1970s and only became fully formulated in the late 1990s, known as the old water paradox.

KLÍČOVÁ SLOVA: historie – hydrologický cyklus – tvorba odtoku – old water paradox KEYWORDS: history – hydrological cycle – runoff generation – old water paradox 1. ÚVOD zavlažil pole. Od nyní až navěky se vladaři země nad pánem Příspěvek vychází z prezentace představené na slavnost- Ninurtou radují. (Hruška 1977). ním setkání u příležitosti oslav 70 let časopisu Meteorologické Za povšimnutí v uvedeném textu stojí rovněž náznak pově- zprávy. Nemá ambice, a ve stanoveném rozsahu to není ani domí starých Sumerů o vlivu horských překážek na srážko- možné, poskytnout úplnou chronologii vývoje poznání hyd- tvorné procesy a jejich dotování toků vodou v rámci hydrolo- rologického cyklu v průběhu dějin. Jedná se o rešeršní prá- gického cyklu. ci, jejímž cílem je upozornit na některé události, myšlenky Situace starověkého Egypta byla možná poněkud odlišná. a osobnosti historie hydrologie. První z chaosu povstalý bůh Atum zplodil dva potomky, boha vzduchu Shu, dávajícího světu princip života, a bohyni vláhy 2. NEJSTARŠÍ OBDOBÍ – MÝTY A LEGENDY Tefnut, zajišťující princip pořádku. I z toho lze vytušit vliv vody Důležitost vody pro život lidské společnosti je zřejmá, již a vodních zdrojů na řízení společnosti. nejstarší mytologie o stvoření světa egyptská i sumerská pova- Nil byl v Egyptě vždy hlavním zdrojem života a závlah pro žují za počátek všeho temné vody, resp. prvotní moře (Nammu). zemědělství a také dopravní tepnou, která umožňovala kontro- Voda a hospodaření s ní stálo do značné míry u vzniku prvních lovat a spravovat celou říši. Jeho role se objevuje již v nejstarší státních útvarů. V počátcích zemědělského hospodaření vzni- mytologii, podle níž se bůh Osiris rozhodl stvořit dobře uspo- kala drobná pole vlastněná a obhospodařovaná skupinami lidí řádaný svět a vytvořil zemi Egypt s Nilem dávajícím mu život. sdružených na rodovém principu. Zavlažování takových polí, Mytologie se však podle všeho nezabývala původem vody zejména v Mezopotámii, bylo řešeno drobnými krátkými kaná- proudící v Nilu. Vzhledem k délce řeky a jejímu odtokovému ly přivádějícími vodu přímo z řek či jiných vodních zdrojů. režimu lze absenci takového povědomí snadno pochopit, neboť S růstem efektivity zemědělské produkce rychle narůstal počet zdroj srážek a vodnosti byl zřejmě mimo dosah Egypťanů, kte- obyvatel, pro jejichž obživu musela být využívána i pole dále ří se setkávali jen s povodněmi jednoduše stoupajícími z řečiš- od zdrojů vody. To si vyžádalo koordinaci budování a údržby tě Nilu a zaplavujícími pole v jeho nivě. kanálů, jejichž velikost a délka narůstala podobně jako počet V tomto kontextu je nutné zmínit nilometry, první hydro- sporů o vodu. Výsledkem byl vznik organizovaných států, vlád logické stanice měřící stav Nilu. Povodňové stavy zazname- a právních systémů. Sumerská legenda o zrození z období při- nané v nilometrech údajně sloužily ke stanovení výše daní bližně 3 000 let před naším letopočtem ve své části o zúrodně- pro nadcházející období. Byla-li povodňová výška příliš níz- ní Sumeru takový důvod pro vznik organizované společnos- ká, či naopak příliš vysoká, předpokládalo se, že bude nega- ti nepřímo uvádí: tivně ovlivněna úroda, a daňové zatížení se snížilo, naopak při Tigrid ve velikosti své záplavou až k nebi nesahal, do normální výšce povodně byl očekáván optimální výnos a daně moře neústil ještě, nerozléval sladkou vodu. Do svatyně v pří- byly zvýšeny. S nadsázkou lze říci, že pro prosté egyptské rol- stavu nechodil nikdo, hlad hrozný netišil chléb. Malé kanály níky byly obě varianty svým způsobem katastrofou. Na dru- nikdo nečistil, nevybíral bláto, dobrá pole nikdo nezavlažo- hou stranu však podobná aplikace hydrologických informa- val, nikdo nekopal příkopy, v zemích se brázdy nebraly, obilí cí pro odhad ekonomických dopadů a úpravu ekonomických rostlo divoce. Pán zamyslil se nad tím, Ninurta, Enlilův syn, nástrojů státu je obdivuhodná a svým způsobem do dnešních udělal velikou věc: Navršil v horách hromadu kamení, jak dob nepřekonaná. oblak na nebi potom k ní táhl. Jak mocnou hradbou zem uza- U Slovanů byla voda řek potoků, pramenů a studánek před- vřel, přehradu na obzor postavil. Sklonil se hrdina a sjedno- mětem uctívání, jak uvádí i nejstarší známá zmínka o Slovanech til města. Vody mocné zápasí s kamením. Od nyní až navě- od Prokopia z Caesareie ze 6. století: Ctí i řeky a nymfy a někte- ky vody zemské na hory nebudou stoupat, ty, co rozptýleny ré jiné démony. Kosmogonické slovanské mýty nebyly v origi- byly, (Ninurta) dohromady svedl, ty, co v horách bažiny pohl- nální podobě písemně zachyceny z důvodu neexistence písma. tily, (Ninurta) shromáždil a do Tigridu vrhl. Jarní záplavou Informační zdroje o nich jsou proto většinou kusé a pocháze-

178 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 jí od externích pozorovatelů z křesťanského, zúrodňovány každoročním deštěm od Dia, nebo arabského prostředí, případně se jedná který tak jako dnes neodtékal z holé země do o pozdější místní záznamy již ovlivněné ran- moře, ale půda byla hluboká, a když na ni ně křesťanskou věroukou. dopadla dešťová voda, zachytila ji a v sobě Na rozdíl od výše uvedených starově- uskladnila, a z kopců, kde voda byla zachy- kých bájí je ve slovanské mytologii zúrod- cena, stékala do prohlubní a poskytovala tak nění země spojováno s rituálem orby. Přesto různým krajům, bohaté zdroje pramenů a řek. u Slovanů nalezneme hydrologicky velmi Nejpodrobněji se vodnímu cyklu věno- zajímavou mytologickou představu, kterou val ve svém spise Meteorologika Platónův na podkladě různých zdrojů shrnul Třeštík žák Aristotelés ze Stageiry (384 až 322 př. (2008). Slované dělili svět do čtyř světových n. l.), když mimo jiné popsal výpar a kon- stran a tří úrovní: nebe, kde sídlil bůh hromo- denzaci vodní páry, v jeho podání nejspíše ve vládce (Perun), zemi obývanou lidmi a pod- formě horizontálních srážek: Musíme to vní- zemí, jemuž vládne ďábel1), případně Zmij. mat jako řeku plynoucí nahoru a dolu v kruhu Perun bojoval proti škodícímu Zmijovi ohni- a tvořenou z části vzduchem a z části vodou. vými střelami (blesky), kterými ho porazil Když je slunce blízko4), proud vlhkosti ply- a otevřel jimi kosmické vody – déšť2). Zmij Obr. 1 Titulní stránka Aristotelova spi- ne vzhůru, když slunce poklesne, proud vody se uchýlil do podzemních vod, kde byl su Meteorologika v latinském překladu teče dolu. v některých verzích držen v okovech, z nichž ze 16. století. Dále líčí celkový koloběh vody: Věřím, se však opakovaně snaží vyprostit a přetrhá- Fig. 1. Front page of the 16th centu- že voda je zdvíhána sluncem a padá jako vá je, avšak každoročně je prvním hromem ry Latin translation of Aristoteles’ déšť hromadící se pod zemí a vytéká z vel- (vztahováno k 24. dubnu – sv. Jiří) znovu při- Meteorologika. kého rezervoáru, všechny řeky z jednoho, či kován. každá z jiného. Vodnost řek vzniká z vody, jež Předně je zjevný význam deště jako životodárné vláhy je v takových rezervoárech zachycena v zimě. Proto jsou řeky pro zemědělství v oblastech obývaných Slovany, na rozdíl od vodnější v zimě nežli v létě, a některé jsou stálé (perenní), jiné závlahového hospodářství ve Středomoří a na Středním výcho- ne. Vždy tekoucí řeky jsou tam, kde rezervoáry jsou dost velké dě. Zajímavé je také, že negativní postava se ukrývá do pod- a pojaly dost vody, aby vydržely dávat vody řekám až do návra- zemních vod, každoročně sílí (přetrhává okovy) a zdá se, že tu zimního deště. Je evidentní, že Aristotelés vycházel z osobní nejsilnější je v období dubna – tedy v době obvyklého maxima zkušenosti s odtokovým režimem řek východního Středomoří stavu podzemních vod a vodnosti toků. Nabízí se proto úvaha s maximem odtoku v zimě a suchým létem. Pokračuje úvahou o vazbě na jarní povodně a podmáčení půd (ve stepních oblas- směřující ke kvantitativnímu posouzení objemů vody, avšak tech) jako na ukazatele síly zla a o chápání pramenů jako míst, v tomto případě byl jeho závěr zjevně chybný: …při předsta- v nichž došlo k zásahu Perunova blesku a odkud otevřenou trh- vě rezervoáru, jež by pojal odpovídající množství vody, jež ply- linou voda vytéká z podzemí. ne den za dnem, a uvážíme množství vody, je zjevné, že takový musel by býti větší než celá země nebo alespoň ne o moc menší.“ 3. ANTICKÉ OBDOBÍ Uvedenou myšlenku využívá jako důkaz pro svou před- Doklady zkoumání hydrologického cyklu pocházejí až stavu o přeměně základních elementů: …nemůže tedy nikdo z dochovaných starořeckých textů. Řečtí filozofové vytvářeli, rozumně odmítnouti, že vzduch se mění na vodu v útrobách někdy poněkud krkolomné, myšlenkové konstrukce o mecha- země, ze stejného důvodu jako na jejím povrchu. Jestliže chlad nizmu přírodních jevů na základě vlastního pozorování příro- způsobuje vysrážení vody z páry na zemském povrchu, musíme dy. Homér (pravděpodobně 8. století př. n. l.) ve své Iliadě vklá- 3) předpokládat, že chlad uvnitř země působí stejně, a rozpozná- dá Achillovi do úst mimo jiné: Okeán sám, proud hluboký, me, že nejen voda v zemi existuje a vytéká z ní, ale též neustá- mohutný, silný, z kterého přece tekou bystřiny všechny a celé le se v ní tvoří. Tímto tvrzením ovlivnil názory až do doby prv- moře i veškerá zřídla a nesmírně hluboké studně. Zjevně tedy ních kvantitativních měření (obr. 1). chápe propojení všech druhů vod v jednom cyklu. V prvním století žil v egyptské Alexandrii asi nejproslu- Thalés z Milétu (ca 640 až ca 546 př. n. l.) věřil, že déšť lejší antický vynálezce Hérón Alexandrijský (10–70 n. l.). pochází z vodní tříště, jež se tvoří nad vlnami moře a kterou Učenec, kterému je mimo jiné přisuzována konstrukce první- vítr zachytil a odnesl nad pevninu; de facto tak popsal uzavře- ho parního stroje dávno před Thomasem Saverym, Thomasem ný vodní cyklus, ve kterém voda z moře pochází a řekami se do Newcombem a Jamesem Wattem, také jako první navrhl správ- něj navrací zpět. Platón (427 až 347 př. n. l.) ve svém pozdním ný princip měření průtoku, když upozornil na to, že není mož- dialogu Krítiás popisuje následek eroze aténské krajiny včetně né jej odvozovat pouze z průtočné plochy, ale její obsah musí dopadu na odtokový proces: … a dále rostly rozložité stromy být vynásoben rychlostí proudu (Frazier 1974). různých druhů a louky s nekonečnou pastvou pro stáda. Ty byly Zatímco řecká vzdělanost z období před naším letopoč- tem se projevovala častou tvorbou filozofických hypotéz, jež bychom z dnešního pohledu nejspíše vnímali jako výzkum 1) Postava ďábla je samozřejmě až výsledkem vlivu křesťanství, jednalo se spíše o mýtickou hadí obludu, která se běžně vyskytuje v indoev- základní, v pozdějším období Hérón a především Římané byli ropských mýtech. orientováni spíše na aplikovaný výzkum pro vodní hospodář- 2) Motiv boje hromovládného boha s mytickým stvořením, které hro- ství. Technické poznatky umožnily úžasné stavby akvaduktů zí uvrhnout svět do chaosu, je vlastní mytologii všech indoevrop- a kanalizace na celém území Římské říše a i za jejich provo- ských národů. Vítězství hromovládce přináší obnovení řádu, včetně zem stálo mnoho inženýrských objevů a postupů. Málokdo ví, životodárného deště a zajištění úrody (Téra 2017). že existovalo celkem 25 standardizovaných průměrů potrubí, 3) Okeán byl nejstarším z titánů (syn Urana a matky země Gaie) představoval pána nesmírného hlubokého proudu, který obtékal celou obyvatelnou zemi (oikumena). 4) Ve smyslu nejsilnější.

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 179 normy na spojovací prvky (tvarovky), že se pou- žívaly normy na použité materiály, že bylo povin- ností označovat výrobce každého kusu aj. Možná nejznámější popis atmosférické čás- ti vodního cyklu v římské literatuře nalezneme v deseti knihách o architektuře (De Architectura Libri Decem) Marca Vitruvia (ca 80–25 př. n. l.), v nichž autor za zdroj vody napájející prameny a toky v nížinách označuje déšť a sníh napadlý v horách, který infiltruje do půdy. Vítr, kdekoliv vane, je-li zahřát sluncem, sbírá vodní páru z pra- menů, řek, mokřin a z moře, jež stoupá a tvoří oblaka. Ty, zrozeny z větru, když narazí na úbo- čí hor, z toho nárazu, jež utrpí a z bouří zmohut- ní, stanou se těžkými, rozlámou se a rozpustí se v dešti na zemi. Rozsáhlý spis věnovaný vodě sepsal i Lucius Annaeus Seneca (4–65 n. l.) v podobě třetí knihy svých Quaestiones naturales. Dílo čerpalo především z řeckých autorů a bylo významným zdrojem vědomostí během celého středověku. Senecova představa oběhu vody je značně kom- plexní, je však založená na existenci čtyř základ- ních elementů (země, vody, vzduchu a ohně). Seneca sice uznával, že déšť je příčinou dočas- ných vzestupů hladin v řekách, ale nemůže podle něho být stálým zdrojem proudění: mohu tvrdit na základě pozorování, že žádný déšť není tak sil- ný, aby zavlažil půdu do hloubky více než deseti stop. Veškerá vlhkost je zachycena v horní vrst- vě půdy a neproniká do hlubších. Současně uvá- dí, že jsou známy ze suchých oblastí studně, kde v hloubce 200 nebo 300 stop jsou zdroje vody, do jakéž hloubky déšť proniknout nemůže a argu- mentuje i prameny na vrcholcích hor, z nich prou- dí voda, i když veškerý déšť již odtekl dolů. Jaké vysvětlení tedy nabízí? Země obsahuje mnoho dutin a vzduchu. Tento vzduch pod tlakem tmy Obr. 2 Grafická rekonstrukce představ o oběhu vody v hydrologickém cyklu dle Aristotela mrzne … a mění svou podstatu na vodu. Seneca (nahoře), Senecy (uprostřed) a Kirchera (dole). V případě Kirchera není zakreslena atmo- jako stoik věří ve schopnost vzájemné přemě- sférická část, které se ve svém geologickém spise explicitně nevěnoval, lze však předpoklá- ny základních elementů, zdrojem trvalého, dnes dat, že ji vnímal v souladu se Senecou. bychom řekli základního odtoku, je tím podle něj Fig. 2. Reconstruction of the water cycle hypothesis according to Aristoteles (upper figu- voda kondenzovaná v dutinách země a déšť může re), Seneca (middle figure) and Kircher (lower figure). Kircher did not pay attention to the atmospheric component, as his work considered geological processes only; but, we might dát vzniknout proudu, ale nemůže udržovat trvalý assume that he agreed with Seneca on the role of rain in the water cycle. průtok celé řeky, déšť nemůže vytvářet řeku, může ji jen rozšiřovat a urychlovat její proud. Uvedený názor Seneca doplňuje přesvědčením že: Země je organizovaná přírodou stejně jako lidské tělo s cévami vody Frontina (pravděpodobně 40–103 n. l.), který byl v roce 97 n. l. a vzduchu, a také si představuje existenci podzemního světa, jmenován správcem římských akvaduktů (curator aquarum) jenž je jakousi zrcadlovou analogií světu a jevům na povrchu, a sepsal zprávu o stavu akvaduktů De Aqueductibus Urbis přičemž oba světy mohou být částečně propojeny, neboť jsou Romae. V ní mimo jiné vyhodnotil ztráty a krádeže vody, které známy bažiny beze dna. To vše jej vede k závěru, že pod povr- v součtu odhadl na více než 40 %: 12 755 quinarie bylo vykázá- chem země je dostatečné množství zdrojů vody pro kontinuál- no jako přijatých (odběrateli – pozn. autora), 14 018 quinarie ní zásobování řek a pramenů. bylo vykázáno jako dodaných (provozovateli – pozn. autora)… Seneca rovněž rozděluje vody podle různých charakte- …nejdříve jsem provedl měření odběrů (myšleno ze zdrojů plní- ristik a hledisek, mimo jiné na stojaté a ubíhající, ale také cích jednotlivé římské akvadukty – pozn. autora) a zjistil jsem, na vody existující od počátku světa … pokud se ptáte, jaké že celkový objem odebrané vody byl mnohem větší, asi o 10 000 vody mám na mysli? Myslím tím oceán a jeho moře, co omý- quinariae, než je úředně evidován…. Ve zprávě se věnoval dále vají kontinenty… někteří věří, že i některé řeky, jejichž podoba vyhodnocení technického stavu akvaduktů (mimochodem vel- je jinak nevysvětlitelná, zde byly od počátku věků, jako moc- mi žalostného), navrhl oddělení vody z jednotlivých zdrojů vod né řeky Dunaj a Nil, příliš pozoruhodné než, aby měly stejný a rozdílné používání dle kvality vody, navrhl i úpravy římských původ jako řeky jiné. zákonů a norem vodního hospodářství a zpracoval mapu celé- Z hlediska aplikovaného výzkumu musíme zmínit Julia ho vodohospodářského systému.

180 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 4. OD STŘEDOVĚKU PO POČÁTKY Koloběh vody si Leonardo zjevně z počátku představo- INSTRUMENTÁLNÍHO MĚŘENÍ val jako proudění podzemními tepnami. Postupně však dospěl Středověk byl, alespoň v Evropě, dobou útlumu vědec- k závěru, že vody řek, svůj původ mají nikoliv v moři, ale kého bádání, způsob vysvětlení přírodních jevů byl deter- v oblacích (Codex Arundel, f. 433 [160 va]). Současně dodá- minován soudobou teologickou doktrínou a antické znalosti vá, že koloběh vody je poháněn energií Slunce: teplo slun- byly „zapomenuty“. Dědictví vyspělého vodního hospodář- ce …zdvihá je z hladin jezer a moří, ve formě páry, aby zfor- ství Římské říše přetrvalo zejména ve Španělsku, jež bylo pod movaly mračna (Codex Hammer f. 3, v, 3 B). Všímá si rov- vizigótskou a později pod arabskou nadvládou a kde účelné něž mechanizmu tvorby odtoku, když uvádí, že voda ze srážek hospodaření s vodou bylo vzhledem k přírodním podmínkám rovnou vniká do země a proudí skrz praskliny v kameni (Codex naprostou nutností, a také v Byzantské říši. Konstantinopol Hammer f. 3, r, 3 A). Pozorování infiltrace a odtoku dokázal v 6. století zásobovaly vodou akvadukty o celkové délce oko- generalizovat i z hlediska faktorů, které vsakování ovlivňu- lo 450 km a voda byla uchovávána v podzemních nádržích. jí, a to v podobě vlastností půdy: hustota jílů vylučuje a brání Z nich největší byla cisterna Yerebatan pod Stoa Basilica pronikání vody, nebo vlivu reliéfu: voda snadněji prostupuje o ohromujícím objemu 85 000 m3 (De Feo et al. 2010). zemí, tam, kde zem je plochá, a méně, kde je nakloněná (Codex Hammer f. 3, r, 3 A). 4.1 Renesanční období Leonardo pochopil i princip doplňování a prázdnění zdro- Přírodní vědy včetně hydrologie se dostávají na výsluní jů podzemních vod a jejich spojitosti s vodami povrchovými: opět až v období renesance, jako návratu k antické vzdělanosti kromě toho roztálý sníh je tím, co plní řeky v létě, resp. celko- a stěžejním řeckým filozofickým dílům. vý uzavřený koloběh vody: lze tedy učiniti závěr, že voda vždy Restoro5) d’Arezzo (13. století) byl italský mnich a astro- plyne z řek do moře a z moře do řek, vždy obíhaje kolem doko- nom, který se svém nejvýznamněj- la (Manuscript A, f. 57 r). ším spise Composizione del Mondo Pozoruhodné jsou Leonardovy věnoval kromě astronomie i vědám definice hydrologických prvků: o Zemi. Samozřejmě vycházel z antic- Řeka je to, co vyplňuje nejnižší kých textů, avšak přicházel i s nový- část údolí a neustále plyne. mi poznatky a myšlenkami. Dobře Proud (potok) je to, co plyne jen vystihl různé charakteristiky vody: … díky dešťům a navíc mizí v hloubce a voda procházející tělem Země zís- údolí, když se vlévá do řeky. kává povahu podle místa, kudy pro- Kanál je jméno pro vody regulo- chází. To je důvodem proč nalezneme vané lidmi mezi břehy. vody tolika různých vlastností; neboť Jezero je, kde voda řeky získává některé jsou sirné, některé kamenco- velkou šířku. vé a kyselé; a nalezneme vodu z pra- Rybníky jsou místa, kam je odvá- menů a studní, řek a potoků, jezer děna voda z dešťů, a kde kvůli hus- a močálů, takové a onaké. A také tému a zahnívajícímu podloží, země mění podle místa, jímž prochází svou, nemůže vypít ani vysušit takové vody barvu a chuť a váhu a pach, rozleh- (Úvod knihy o vodě, Manuscript I, ff. . 87r; 72 r). lost a jemnost a také teplo a chlad Obr. 3 Princip fungování Leonardovy plovací tyče pro Podobně později popisuje rozdílné měření rychlosti proudu. Rychlost proudu Leonardo Leonardo byl rovněž fascinován vlastnosti vody i Leonardo da Vinci. měřil pomocí svého odometru („trakaře“ pro měření pohybem vody (hydrodynamikou Vlastní oběh vody Restoro vylíčil vzdálenosti), s nímž plovák následoval podél břehu po proudění), všímal si vlivu vody na takto: Musí tedy platit, že voda neustá- předem zvolenou jednotku času. formování krajiny (eroze, transport, le vstupuje do moře a z něj odchází. Fig. 3. Principle of Leonardo’s floating stick for flow sedimentace): voda přetváří přírodu. A mořská voda, jest slaná, v důsled- velocity measurement. Leonardo followed the floating Leonardovy kresby obsahují analýzy ku Slunce, které její lehkou součást stick with his odometer along the river bank during proudění, tvorby vírů za překážkami, v podobě páry zdvihá, a těžkou část a given time period to measure the distance traveled and skici erozních jevů a tvorby mean- to derive the velocity of flow. ponechává zde. Dále uvádí: jestli- drů aj. Také některé z jeho vynálezů že shledáme, že voda neustále sté- byly spojeny s vodou, od pomůcek ká z vrcholů hor do nížin a z nich ubíhá a vstupuje do moře, je pomáhajících při pohybu ve vodě a po vodě po stroje na čer- nezbytné, aby z moře nějakým způsobem též odplývala, a to ces- pání vody. Také nejstarší známé plováky pro měření rychlos- tou opačnou a vystupovala k vrcholkům hor. Z toho můžeme s jis- ti vody (obr. 3), s nimiž prokazatelně experimentoval a vyvo- totou usoudit, že voda, jež teče v řekách, jimi již dříve mnohokrá- dil závěr, jenž byl v rozporu s tehdejším přesvědčením, že nej- te protekla a že voda, jež v dešti padá, padala tak již mnohokráte. rychleji proudí voda u dna6): z vody stejné hmotnosti, hloubky, Jeho práce znal a inspiroval se jimi i Leonardo da Vinci šířky a sklonu, ta část ubíhá nejrychleji, jež je nejblíže povr- (1452–1519). Oba vycházeli z antických podkladů a Zemi chu; a děje se tak neboť voda je ve styku se vzduchem, jež klade (makrokosmos) a člověka (mikrokosmos) chápali jako parale- nejmenšího odporu, protože je lehčí než voda; a voda, jež jest ly. Proto proudění vody na zemi vidí jako analogii k lidskému u dna, je ve styku se zemí, jež klade větší odpor, neboť je nehyb- vaskulárnímu systému: …stejně tak moře oceánu vyplňují tělo ná a těžší než voda (Frazier 1974). Země nekonečnými cévami vody (Codex Atlanticus f. 55 V); to Jako perličku pro převažující meteorologickou čtenář- s sebou neslo logické přesvědčení, že veškerá pozemská voda je propojená a tvoří jednotný oběh. 6) Toto přesvědčení vycházelo z experimentů starověkých ﬁ lozofů sledujících rychlost vytékání vody z děr v nádrži umístěných v různé 5) Někdy též uváděn ve ﬂ orentské transkripci Ristoro. hloubce, které bylo chybně zevšeobecněno i na chování proudění řek.

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 181 Aristotela a Senecy o podobnosti stavby Země a lidského těla, domníval se, že Země je protká- na horkými a chladnými cévami, že v horkých proudí magma, v chladných voda a tam, kde se k sobě přiblíží, vznikají horké prameny. Na otáz- ku, jaký je mechanizmus, kterým se voda dostá- vá do hor, kde následně pramení, odpověděl následovně: příliv vtlačuje … obrovská množství vody … do skrytých a tajemných průchodů na mořském dně… do niterných útrob země. Tím je dle Kirchera ze Země vytlačován oheň a vzduch ohřívající oceán, jež by jinak zcela zamrzl. Hory si Kircher představoval jako duté tajné prostory, v nichž se hromadí voda (Glassie 2012). Mořská voda podle Kirchera proudí sever- ním směrem a kdesi u pobřeží Norska se tvo- ří obří vír (Moskenstraumen), jež strhává vody Obr. 4 Detail alegorie českých řek zdobící levý dolní roh Vogtovy mapy Čech z roku 1712 (zdroj: www.staremapy.cz). Nahoře zleva: Badebach – Jílovský potok13), Isara – Jizera, do nitra Země, kde se ochlazují a obohacují Mulina – Mrlina, Cydlina – Cidlina, Albis – Labe, Aqilla – Orlice, Moldava – Vltava; o živiny a navracejí se velkým otvorem u již- Uprostřed: Zazava – Sázava, Raditzka – Mastník; Dole zleva: Saal. – Saale, Egra – Ohře, ního pólu (Glassie 2012). Na Kircherovy před- Malv. – Main, Naab – Naab, Berauna – Berounka, Ottava – Otava. stavy navázal o půl století později cisterciác- Fig. 4. Allegory of Czech rivers on Vogt’s map of the Czech Lands from 1712 (source: ký mnich z kláštera v Plasích Honorius Martin www.staremapy.cz). Modern rivers’ names; upper row: Badebach – Jílovský Creek, Isara Czechura9) (1688–1726). V díle Mare philoso- – Jizera River, Mulina – Mrlina River, Cydlina – Cidlina River, Albis – Elbe River, Aqilla phicum10) vydaném v Praze roku 1724 se věnu- – Orlice River, Moldava – Vltava River; middle row: Zazava – Sázava River, Raditzka – je převážně mořím a oceánům (včetně mořských Mastník River; lower row: Saal. – Saale River, Egra – Ohře River, Malv. – Main River, Naab – Naab River, Berauna – Berounka River, Ottava – Otava River. oblud), dílo však obsahuje i podrobný hydro- grafický přehled řek všech kontinentů, včetně Ameriky (z českých řek zmiňuje Labe, Jizeru, skou obec tohoto časopisu uveďme tvrzení Restora d‘Arezza: Vltavu, Otavu, Lužnici, Sázavu, Berounku, Ohři a Odru). Ve A mnoho učenců tvrdí, že barva vzduchu je způsobena vod- 21. pojednání spisu11) popisuje představu podzemního kaná- ní parou, a proto vidíme nebe jako modré a obdobné konstato- lu slané vody spojujícího Baltské a Jaderské moře a vystu- vání Leonarda da Vinci: Pokud jde o barvu ovzduší, tvrdím, že pujícího na povrch v podobě známých vývěrů minerálních modrá barva, jíž se jeví, není jeho pravá barva, ale je způso- vod. Kanál podle Czechury vedl ze Saska do západních Čech, bena teplou vlhkostí. kde se větvil a dále pokračoval na jih až do Benátek, východ- ním směrem k Balatonu a k maďarským horkým pramenům. 4.2 Od Palissyho po Perraulta V klášteře v Plasích spolu s Czechurou působil též Mořic Jan O necelé století po Leonardovi vydal dílo Discours admi- Jiří Vogt (1669–1730), jenž je autorem rukopisu Bohemia et rables, de la nature des eaux et fontaines, tant naturelles Moravia subterranea12). Vedl v něm obdobné úvahy o půvo- qu‘artificielles, des metaux, des sels et salines, des pierres, 7) du minerálních pramenů jako Czechura, ale věnoval se tře- des terres, du feu et des maux Bernard Palissy (1510–1589). ba i roli permoníků v krušnohorských dolech. Nejznámějším Jedná se o vskutku monumentální spis věnovaný úvahám Vogtovým dílem jsou však plány českých měst a především o povaze, vlastnostech, využití a důležitosti vody, u nás zatím mapa Čech z roku 1712, v jejímž rohu je mj. vyvedena pře- jen málo známý. Palissy jednoznačně identifikoval zdroj vod- krásná alegorie českých řek (obr. 4). nosti pramenů a toků jako déšť: velmi dlouhou dobu zvažoval Již za Kircherova života však vznikl první známý kvantita- jsem příčinu zdrojů přírodních pramenů, nakonec usoudil, že tivní popis vodního cyklu, který provedl Kircherův současník nemohou být jinak způsobené než deštěm…veškeré prame- Pierre Perrault (1608–1680) v díle De l’Origin des Fontaines ny a toky, jež jsou tvořeny vodou sladkou, jsou způsobová- (1674). Aby vyvrátil Aristotelovy a Kircherovy názory (viz ny vodou z deště. výše), použil srážkoměrná měření z období 1668 až 1674 O co více se Palissy přiblížil správnému poznání vod- (měření nebylo souvislé, ale pokrylo dohromady období tří ního cyklu, o to více se mýlil o generaci mladší jezuita Athanasius Kircher (1602–1680). Kircher byl ve své době asi prvním celosvětově uznávaným vědcem, někdy bývá ozna- 9) Vědeckému profi lu a dílu H. M. Czechury se podrobně věnoval F. X. čován za posledního renesančního „univerzálního vzdělan- Vilhum (1946). ce“8). Současně však byl nadán schopností na základě svých 10) Mare philosophicum thalassophilis ad perscrutandum propositum, filozofických úvah dospívat k nesprávným závěrům. Ve seu universa philosophia Aristotelico-neutristica… – Filozofi cké svém „opus magna“ nazvaném Mundus Subterraneus z roku pojednání o moři a slaných vodách s zařazením do univerzální neu- trální fi lozofi e Aristotelovy. 1664, se zabýval hlavně geologií, dotkl se však i oběhu vody, 11) resp. jeho podzemní části. Klonil se ke starším představám Canalis conjecturalis subterraneus de Mari Baltico recta in Mare Adriaticum porrectus, atque sub ipsa Boëmia transiens – Domnělé podzemní kanály přímo moře Baltské a Jaderské spojující a pod 7) Obdivuhodné pojednání o povaze vod a pramenů přírodních Čechami procházející. i umělých s příměsí kovů, slaných, skalních, půdních, horkých 12) Podzemí Čech a Moravy. i škodlivých. 13) Jílovský potok je zde nesprávně zakreslen jako pravostranný přítok, 8) Zabýval se opravdu celým spektrem oborů, jak bylo charakteristické zobrazení ostatních toků stranu, ze které se vlévají do svého recip- třeba u Leonarda da Vinci. ientu, respektuje.

182 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 let) v pramenné oblasti povodí Seiny v Aignay le-Duc (plo- domů, chalup a kostelů svým přívalem pobrala! Neboť kdež- cha povodí ca 118 km2). Velikost odtoku odhadl na zákla- to jindy, ač se to málokdy stává, povrch vody sotva dosahoval dě rychlosti proudění, která byla 24krát větší než u „riviere podlahy mostu, za této povodně vystoupila voda deset loket des Gobelins“14). Vyhodnocení shrnul slovy: v oblasti povodí nad most. Kosmas tedy mimo jiné odkazuje na dřívější „méně velikosti 6 čtverečních lieue15), což odpovídá 31,254,144 čtve- významné“ povodně. rečních toise16), spadá v obyčejném roce 19 a 1/3 palce deště, přinášeje tak 224,899,942 sudů (pařížské míry)17) vody. Seina 5.2 Lucemburkové v témže čase odvádí objem 36 453 600 sudů vody (Perrault Budovatelské úsilí Karla IV. samozřejmě zahrnulo i vod- 1674). Koeficient odtoku tak dosáhl asi 0,16, tedy asi 1/6 roč- ní hospodářství a správu vodních zdrojů. V roce 1340, ještě ních srážek, kteréžto hodnoty pro daný region nejsou neod- jako markrabě moravský inicioval zřízení institutu přísežných povídající (CNFSH 1996). Zajímavé je, že Perrault se součas- mlynářů, kteří zajišťovali uplatňování vodního práva zejména ně s vyčíslením mýlil ohledně vsakování a doplňování zásob dodržováním závazných výšek jezů vzdouvajících toky, dozo- podzemních vod, když považoval infiltraci za jev, jenž nemá rováním vodních staveb a splavnosti řek: na své přísahy mlý- obecnou platnost: voda do země neproniká kdekoliv, ale jen nům míry a cejchy stanovovali a aby každý byl konšely tres- kde je dost vlhká a měkká jako malta. tán, o kom by vyslaní mlynáři přísežně dosvědčili, že míru překročil. (Poláček 2012). Přísežný soud mlynářský se stal 5. STRUČNÝ PŘEHLED ČESKÉ VODNÍ vrchním rozhodcem sporů v oblasti vodního práva. Karel IV. HISTORIE se také angažoval ve splavňování Vltavy (povinnost budová- ní vorových propustí ve všech jezech, budování pobřežních 5.1 Nejstarší české zmínky o hydrologických jevech stezek), zmiňován je jeho záměr vybudovat propojení Vltavy Nejstarší zmínka o povodni v Čechách se váže k počátku a Dunaje. Karel IV. pravděpodobně rovněž stál za výstavbou března roku 932 nebo 938. Kosmas uvádí explicitně rok 932, vodovodu na Novém městě pražském, který vedl vodu z pra- avšak jeho pravděpodobný zdroj Gumpoldova legenda udává 18) menů z lokality Na rybníčku do kašen Koňského a Dobytčího dataci tři roky po úmrtí sv. Václava , kdy došlo k přenesení trhu (Václavské a Karlovo náměstí) a vodovodu na Pražský jeho ostatků: Jdouce cestou, kudy tam se chodí, přišli k potoku hrad počínajícího zřejmě u Kajetánky. (ad rivum), přes nějž hovada vůz táhnoucí pro velikou hloub- Václav IV. se zpočátku snažil pokračovat v díle svého ku přebroditi se a přejíti nemohla, a na žádném břehu loďky otce, ale příliš úspěšný nebyl, pokud se jedná o vodu a vod- ani přívozu nebylo. Zastavili a ohlíželi se vůkol. Most zdýmá- ní hospodářství do historie se zapsal především svou známou ním vody již rozdrcený sesul se… Tu pak se poznamenává čas zálibou ve využívání lázní a „stvořením“ národního patrona toho přenešení den 4. března. Z textu je zjevné, že přesun pro- mostů a vod v osobě sv. Jana Nepomuckého. bíhal po běžné cestě mezi Prahou a Starou Boleslaví, která Mnohem úspěšnější byl druhý ze synů Karla IV. Zikmund, vedla ze Staré Boleslavi přes Labe a Brandýs nad Labem dále který je v českém podvědomí zapsán převážně negativně podél toku Vinořského potoka po jižním okraji Letňan, přes v důsledku své role v příběhu Jana Husa. Ovšem Zikmund byl Prosek (kde místo odpočinku průvodu dodnes označuje sta- velice schopný a úspěšný panovník. V Budapešti jako uherský robylý kostel Sv. Václava), Rokytku dále stezka pokračovala král obnovil zaniklé římské termální lázně a vybudoval vodo- nejspíše někde v oblasti Libeňského pivovaru a poté na jihozá- vod zásobující královský hrad (Nagy et al. 2016). V Praze za pad k dnešnímu hotelu Olympic a odtud podél starého ramene jeho vlády vznikla staroměstská vodárenská věž, která zajiš- Vltavy (ulice Sokolovská a Pobřežní), oblast Těšnova k pře- ťovala pístovými pumpami čerpání vltavské vody, jež byla chodu přes Vltavu pod Pražským hradem. Po cestě tedy došlo následně gravitačně rozváděna do staroměstských kašen. k překonání celkem čtyř vodních toků – Labe, Vinořského potoka, Rokytky a Vltavy. Přitom problém se zvýšeným vod- 5.3 Počátky instrumentálního období české hydrologie ním stavem je zmiňován pouze v jednom případě, jímž je pře- Počátek systematického instrumentálního pozorování chod Rokytky, a váže se k předchozím dnům, kdy byl stržen vodních stavů u nás souvisí s Pražskou hvězdárnou v Kle- most, avšak po zázračném přenesení vozu sami jezdci tok hra- mentinu, kde se údaje o vodním stavu Vltavy nejspíše v pro- vě přebrodili. Rovněž je s podivem, že Labe a Vltava muse- filu Křížovnického kláštera začaly nesystematicky objevo- ly být přebroděny bez větších obtíží a tudíž nemohly mít zvý- vat ve výkazech meteorologických pozorování od roku 1781 šení vodní stav. Podrobněji se rozboru informace o přenese- (Elleder 2016), každodenní pozorování pak započalo v roce ní těla sv. Václava a jeho popisu v různých zdrojích ve vztahu 1825 a odtokové množství bylo vyčísleno na základě hy dro- k informaci o povodni věnuje Brázdil a kol. (2005). metrických měření prof. Karla Wiesenfelda (1802–1870) Dobře známý je Kosmův popis povodně z roku 1118: v polovině 19. století (Fritsch 1851). V měsíci září byla taková povodeň, jaké tuším nebylo od poto- Přelomový význam pro hydrologii a hydrologickou služ- py světa na zemi. Neboť naše řeka Vltava, náhle prudce vyra- bu měl profesor Německé Polytechniky Andreas Rudolf zivši ze svého řečiště, ach, kolik vsí, kolik v tomto podhradí Harlacher (1842–1890) – jeho osobě a práci se podrobně věnoval Elleder (2012a). Harlacher se stal prvním přednostou hydrometrické sekce Hydrografické komise pro Království 14) Říčka Biévre v Paříži protékala domem u Gobelínů a tato kuriozita české, založené v roce 1875 v reakci na extrémní sucho, kte- se nazývala riviere des Gobelinsz ré Čechy postihlo v roce 1874. Sám Harlacher jako jeden ze 15) Lieues – stará francouzská délková míra, její délka kolísala v čase základních úkolů pro Hydrografickou komisi vytyčil: aby i mezi regiony, Perrault použil tzv. lieue terrestre, neboli lieue com- se množství srážek atmosferických a poměry odtékání jejich mune de France, která odpovídala 4 444,8 m. 16) důkladně zkoumati mohly, tedy zjevně cílil na zlepšení kvan- Toise – stará francouzská míra odpovídá 1/100 francouzské míle, titativních znalostí o vodním cyklu a tvorbě odtoku. tedy 1,949 m. Již z uvedeného je patrné, že k rozvoji české hydrologie 17) Jeden pařížský sud odpovídal ca 0,255 až 0,280 m3. přispěly hlavně impulzy v podobě povodní a sucha. Kromě 18) Úmrtí sv. Václava rukou bratra Boleslava se klade do roku 929 nebo 935. sucha 1874, ústícího v založení Hydrografické komise, zmiň-

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 183 me také povodeň 1890, po které se podařilo pro- sadit dlouho požadované osvobození telegrafic- kých hlášení vodních stavů od poplatků za pře- nos zpráv. Díky tomu mohla být Ing. Jindřichem Richterem (1854–1912), tehdejším přednostou hydrografické sekce Komise (Elleder 2012b), implementována předpovědní metoda pro Labe na území Čech a Saska vyvinutá již v roce 1887 (Harlacher, Richter 1887). Povodně na Slovensku v roce 1961 vedly k vytvoření regio- nálních pracovišť hydrometeorologického ústa- vu v krajských městech. Povodeň 1997 vyvo- lala zákonné úpravy krizového řízení (zákony 239/2000 Sb., 240/2000 Sb.) i Vodního záko- na (254/2001 Sb.), posledním příkladem budiž sucho 2015, jež vede k iniciaci řešení koncepční- ho a zákonného ukotvení zvládání sucha a dal- ších potřebných kroků (vládní usnesení 620 ze dne 29. 7. 2015). 6. MODERNÍ POROZUMĚNÍ HYDROLOGICKÉMU CYKLU Moderní obraz hydrologického cyklu vytvo- řil Robert E. Horton. Své ikonické zobraze- ní procesů koloběhu vody (obr. 5) představil v práci z roku 1931 (Horton 1931). Současně je znám jako autor teorie tvorby odtoku založené na překročení infiltrační rychlosti půdy (povr- Obr. 5 Česká verze Hortonova znázornění hydrologického cyklu (upraveno dle Horton chový odtok nastává tehdy, když intenzita srážek 1931). je vyšší než aktuální infiltrační rychlost půdy). Fig. 5. Czech version of Horton’s hydrological cycle (based on Horton 1931). Podle ní povrchový odtok může nastávat de facto na celé ploše povodí. Je zajímavé, že sám Horton si byl vědom omezené platnosti této představy a) a pochopil dominantní význam preferenčního proudění, jak na základě analýzy jeho poznámek potvrdil Beven (2004). Takzvaný hortonovský odtok nastává na zpevněných, nepropustných či málo propustných površích a je typický pro aridní klimatické podmínky oblastí s nevyvinu- tým půdním pokryvem. V podmínkách mírného klimatického pásu je v přírodní krajině napros- to výjimečným jevem. Mechanizmem tvorby b) povrchového odtoku v našich zeměpisných šíř- kách je tzv. odtok z dočasně nasycených ploch (obr. 6), kdy na svazích voda infiltruje a laterál- ně stéká pod povrchem do údolí, kde se hromadí, až vyplní celý půdní pokryv, dosáhne povrchu a vytvoří tak dočasně nasycené plochy (Kirby 1969). Potom každé další srážky dopadající na takto zcela zaplněnou půdu odtékají po povrchu přímo do toku, nebo vytvářejí dočasné toky Obr. 6 Teorie tvorby odtoku. Hortonova teorie tvorby povrchového odtoku při překročení v suchých údolích. infiltrační rychlosti půdy (a), a teorie povrchového odtoku z dočasně nasycených ploch 19) (b). Význam symbolů: P –srážky, qo – povrchový odtok, f – infiltrace, qr – vratný odtok, Současný stupeň poznání tvorby odtoku q – podpovrchový odtok (upraveno dle Bevena 2001). je spojen s rozvojem izotopových analýz slo- s Fig. 6. Schemes of runoff generation theories. Horton’s infiltration rate surface runoff žení vody. Na jeho počátku stál mimo jiné čes- generation (a), additional impervious contribution area (b). P – precipitation, q – surface ký hydrolog Jaroslav Martinec, který analyzo- o runoff, f – infiltration, qr – return flow, qs – subsurface flow (adapted from Beven 2001). val výskyt izotopů vodíku ve vodě v Modrém Dole v Krkonoších (Dincer et al. 1970; Martinec 1975). V 90. letech 20. století rostoucí poznatky v této oblasti vedly k definici tzv. paradoxu staré vody, když bylo prokázáno, že voda, která při povodni odtéká, nepochá- 19) Současné znalosti o tvorbě odtoku jsou značně široké a zahrnují mimo jiné i vlastnosti časoprostorového rozložení srážek, podrobné zí přímo z „příčinných srážek“ (McDonnel 1989; McDonnel modely hydraulického proudění v korytech i horninovém prostředí, 1990). Jedná se převážně, v závislosti na charakteristice povo- vliv vegetačního pokryvu aj. dí, o vodu, která v povodí již byla jako půdní voda a podle její-

184 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 0,4520). V suchém létě 2015 se pak vyskytla významná sráž- ková epizoda s maximální vyhodnocenou dobou opaková- ní srážek až na úrovni 50 let, po níž však nedošlo v podstatě k žádné odtokové reakci a odtokové koeficienty byly menší než 0,1 (ČHMÚ 2016). 7. ZÁVĚR Vnímání hydrologického cyklu může být velmi rozdílné. Fyzik se pravděpodobně soustředí na fázové přechody a změ- ny energie, chemik bude zkoumat změny izotopových pomě- rů a rozpuštěných látek. Hydrologové se zaměřují na pohyb vody a jí unášených látek v geografickém prostoru. Význam jednotlivých procesů ve vodním cyklu pak posuzují podle svých zkušeností z geografického prostředí, v němž se pohy- bují, proto je hydrologie do značné míry odlišná v aridních a v humidních oblastech. Pochopení oběhu vody se samozřej- 1 2 mě vyvíjelo i v běhu času a dosud rozhodně není zcela uza- vřeno, neboť některé procesy probíhající v půdě nejsou dosud 2 plně vysvětleny. Příspěvek poskytl neúplný a nesystematický historický exkurz po vývoji myšlenek a znalostí týkajících se oběhu vody v přírodě. Na závěr je třeba zdůraznit, že ve skutečnosti existuje ještě další část vodního cyklu, jež si zaslouží identickou, ne-li větší pozornost a která nebyla v článku zahrnuta, neboť by 1 si zasloužila samostatný rozbor. Její spotřeba a užívání vod člo- věkem a lidskou společností.

Literatura: BEVEN, K., 2001. Rainfall-runoff Modelling, The Primer, John Wiley and Sons Ltd., Chichester, UK, s. 359. BEVEN, K. 2004. Robert E. Horton‘s perceptual model of infiltration processes. Hydrological Processes, 18, 17, s. 3447–3460. Obr. 7 Schematické znázornění typizovaného rozložení obsahu vody BRÁZDIL, R., DOBROVOLNÝ, P., ELLEDER, L., KAKOS, v profilu svahu a příbřežní zóny a mechanizmus odvodňování staré a nové V., KOTYZA, O. et al., 2005. Historické a současné povod- vody (nahoře, odstíny šedé) se znázorněním příspěvku odtoku ze svahů ně v České republice. Brno: Masarykova Univerzita a Praha: a z příbřežní zóny na typizovaném průběhu dvou odtokových vln různé velikosti (dole). ČHMÚ, 369 s. CNFCH, 1996. De l’Origine des Fontaines, Série: Textes fondate- Fig. 7. Scheme of the typical distribution of water in the slope and riparian zones and the runoff paths of new and old water (above) and the urs de l’hydrologie, No 2. different contributions of the slope and riparian zones to runoff during ČERKASIN, A.,1959. Povodeň na Zrzávce. Vodní hospodářství, flood runoff episodes. 12/1959, s. 538–541. ČHMÚ, 2016. Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015 [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 30. 10. 2017]. Dostupné z WWW: http://portal.chmi.cz/files/ ho izotopového složení, lze prokázat, že u ní došlo k promí- portal/docs/meteo/ok/SUCHO/zpravy/Sucho_2015_komplet- chání srážkových vod z různých událostí s původně různým ni_zprava.pdf. poměrem izotopů (O16 / O18 a H1/H2/H3). Zásadní je rozdíl- DAŇHELKA, J., KUBÁT, J. (eds.), 2009. Přívalové povodně né chování tvorby odtoku na svahu a v příbřežní zóně (ripari- na území České republiky v červnu a červenci 2009, Praha: an zone) na dně údolí. Voda pocházející z těchto dvou oblas- ČHMÚ, 72 s. ISBN 978-80-86690-75-9. tí se rozdílně uplatňuje v průběhu povodňového odtoku, při DE FEO, G., DE GISI, S., MALVANO, C., DE BIASE, O., 2010. menších odtokových epizodách pochází odtok téměř výhrad- The greatest water reservoirs in the ancient Roman world ně z příbřežní zóny. Za velkých povodní zdroje z příbřežní and the “Piscina Mirabilis” in Misenum Water Science and zóny dominují při vzestupné fázi povodně, odtok ze svahů se Technology: Water Supply Published July 2010, 10 (3) 350– zapojuje ve vrcholné fázi povodně a zásobuje poklesovou část 358; DOI: 10.2166/ws.2010.106. hydrogramu (obr. 7). DINÇER, T., PAYNE, B. R., FLORKOWSKI, T., MARTINEC, J., Z uvedeného lze učinit závěr o mnohem větším význa- TONGIORGI, E., 1970. Snowmelt runoff from measurements mu nasycenosti a počátečních podmínek povodí pro odtok, of tritium and oxygen-18, Water Resources Research, Vol. 6, než se hydrologové v minulosti domnívali, a to jak v přípa- dě velkoplošných, tak přívalových povodní (viz např. ana- 20) Sluší se upozornit na skutečnost, že v 50. letech 20. století byla lýza Marchi et al. 2010). Příkladem změny hydrologické- pozice hydrologů při vyhodnocení podobných událostí značně ho paradigmatu budiž srovnání dobové analýzy přívalo- limitována omezenými informacemi o plošném charakteru srážek, vé povodně v povodí Jičínky z roku 1958 (Čerkašin 1959) který mohli pouze odhadovat z bodových měření na srážkoměrných stanicích. Teprve informace z meteorologických radarů v posledních a 2009 (Daňhelka, Kubát 2009), kdy v prvním případě byly letech vedly k potvrzení předpokladů o významu nasycenosti, když předpokládány odtokové koeficienty až na úrovni 0,6 a v díl- umožňují mnohem přesnější kvantitativní určení objemu spadlých čím povodí až 0,85–0,9, zatímco v druhém případě na úrovni srážek a jejich porovnání s odteklým množstvím vody.

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 185 No. 1, s. 110–124 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/ TŘEŠTÍK, D., 2008. Mýty kmene Čechů (7.–10. století), tři studie WR006i001p00110/full. ke „Starým pověstem českým“. Praha: Nakladatelství Lidové ELLEDER, L., 2012a. Andreas Rudolf Harlacher – zakladatel Noviny, 291 s. systematické hydrologie v Čechách, Meteorologické zprávy, VILHUM, F. X., 1946. Hydrografie na pražské universitě na poč. Vol. 65, č. 1, s. 1–12. ISSN 0026-1173. 18. stol. (Misterský disput P. H. M. Czechury O. Cis. Mare ELLEDER, L., 2012b. Sto let od úmrtí Harlacherova spolupracov- philosophicum z. r. 1724). Věstník Královské české společnos- níka a nástupce Ing. Jindřicha Richtera. In: Vybrané kapitoly ti nauk. Třída pro filosofii, historii a filologii, roč. 1944, č. 6, z historie povodní a hydrologické služby na území ČR, Praha: Praha. ČHMÚ, s. 141–144. ELLEDER, L., 2016. Proxydata v hydrologii – řada pražských Historické prameny: průtokových kulminací 1118–1825, Praha: ČHMÚ, 106 s. ARISTOTELÉS. Meteorologika (knihy I. až IV.) [online]. ISBN 978-80-87577-44-8. [cit. 30. 10. 2017]. Dostupné z WWW: http://classics.mit.edu/ FRAZIER, A. H., 1974. Water current meters in the Smithsonian Aristotle/meteorology.html. collections of the National Museum of history and techno- CZECHURA, H. M., 1724. Mare philosophicum thalassophi- logy, Smithsonian studies in history and technology, No. 28, lis ad perscrutandum propositum seu universa philosiphia Washington: Smithsonian Institution Press. Aristetolico-neutristica, universi anatomia maris, interjectis FRITSCH, C., 1851. Ueber die konstanten Verhältnisse des quibusdam philosophico-politicis axiomatibus adornata, Wasserstandes und Beeisung der Moldau bei Prag, so wie die Praha. Ursachen, vo welchen dieselben abhängig sind, nach mehr- FRONTINUS, S. J. De Aqueductibus Urbis Romae [online]. jährigen Beobachtungen In: Sitzungsberichten Akademie der [cit. 30. 10. 2017]. Dostupné z WWW: http://www.uvm.edu/ Wissenschaften, s. 156–192. ~rrodgers/Frontinus.html. GLASSIE, J., 2012. A Man of Misconceptions: The Life of an GUMPOLDŮV ŽIVOT VÁCLAVA KNÍŽETE ČESKÉHO, 1873. Eccentric in an Age of Change, Riverhead Books. ISBN-13: In: Prameny dějin českých vydávané z nadání Palackého. Díl I. 978-1594631894. Životy svatých a některých jiných osob nábožných, nákladem HARLACHER, A. R., RICHTER, H., 1887. Ueber ein Verfahren Musea Království českého, v Praze. zur Vorherbestimmung des Wasserstandes der Elbe in Böhmen HOMWÉR. Ilias [online]. [cit. 30. 10. 2017]. Dostupné z WWW: und Sachsen. Zeitschrift für Bauwesen, J. XXXVII. s. 600–606. https://archive.org/details/iliadodysseyofho01home. HORTON, R. E., 1931. The field, scope, and status of the sci- KIRCHER, A., 1678. Mundus subterraneus, in XII libros digestus: ence of hydrology, EOS, Vol. 12, s. 189–202, DOI: 10.1029/ qvo divinum subterrestris mundi opificium, mira ergasterio- TR012i001p00189-2. rum naturae in eo distributio, verbo [pantamorphon] Protei reg- HRUŠKA, B., 1977. Mýty staré Mezopotámie – sumerská, num, universae denique naturae majestas & divitiae summa akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách, rerum varietate exponuntur, abditorum effectuum causae acri Praha: Odeon, 371 s. indagine inquistae demonstrantur, cognitae per artis & naturae KIRKBY, M. J., 1969. Infiltration, throughflow and overland flow. conjugium ad humanae vitae necessarium usum vario experi- In: Water, Earth and Man (ed. by R. J. Chorley), s. 215–227. mentorum apparata, necnon novo modo & ratione applicantur. Methuen, London, UK. Ad Alexandrum VII. pont. opt. max., Amsterdam. MARCHI, L., BORGA, M., PRECISO, E., GAUME, E., 2010. KOSMOVA KRONIKA ČESKÁ, 1972. Praha: Svoboda, 261 s. Characterisation of selected extreme flash floods in Europe and DA VINCI, L. Codex Atlanticus, Biblioteca Ambrosiana, Milano, aplications for flood risk management, Journal of Hydrology, ca 1480–1518. Vol. 394, No. 1–2, s. 118–133, ISSN 0022-1694. DA VINCI, L. Codex Hammer/ Codex Leicester, ca 1504–1506. MARTINEC, J., 1975. Subsurface flow from snowmelt traced by DA VINCI, L. Codex Arundel, British Library in London, tritium. Water Resources Research, Vol. 11, No. 3, s. 496–498, ca 1480–1518. 1975. DOI: 10.1029/WR011i003p00496. DA VINCI, L. Manuscript A, Institute de France, Paris, ca 1492– McDONNEL, J. J., 1989. The age, origin and pathway of sub- 1516. surface stormflow in a steep humid headwater catchment. Ph. DA VINCI, L. Manuscript I. Úvod knihy o vodě, Institute de D: Thessis, 270 s. University of Cantebury, Christchurch, New France, Paris, ca 1492–1516. Zealand. dostupné také z WWW: https://ir.canterbury.ac.nz/ PALISSY, B., 1580. Discours admirables, de la nature des eaux et handle/10092/3746. fontaines, tant naturelles qu‘artificielles, des metaux, des sels McDONNEL, J. J., 1990. A rationale for old water discharge throu- et salines, des pierres, des terres, du feu et des maux, Paris. gh macropores in a steep, humid catchment. Water Resources PERRAULT, P., 1674. De l’Origine des Fontaines. Paris. Research, Vol. 26, No. 11, s. 2821–2832. PLATÓN. Krítiás, 111c –111d. NAGY, B., RADY, M., SZENDE, K., VADAS, A., 2016. Medieval RESTORO D’AREZZO, 1282. Composizione del Mondo Buda in context, Brill, Leiden, 978-90-04-30767-4. [online]. [cit. 30. 10. 2017]. Dostupné z WWW: https://books. PERRAULT, P., 1674. De l’Origine des Fontaines, Paris. google.cz/books?id=0KAAAAAAMAAJ&printsec=front- PINDER, G. F., JONES, J. F., 1969. Determination of ground- cover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=one- -water component of peak discharge from chemistry of total page&q&f=false. runoff. Water Resources Research, Vol. 5, No. 2, s. 438–445. SENECA, L. A. Qauestiones naturales. Kniha III. (okolo POLÁČEK, B., 2012. Mezinárodní říční doprava, Praha: C. H. r. 65 n. l.) Beck, 583 s. ISBN 978-80-7400-258-8. VITRUVIUS, M. De Architectura Libri Decem [online]. STARNAZZI, C., 2002. Leonardo Waters and Lands, Gran’tour, [cit. 30. 10. 2017]. Dostupné z WWW: https://archive.org/ Florence, 142 s. ISBN 88-88347-16-X. details/vitruviidearchit00vitr. TÉRA, M., 2017. Perun – bůh hromovládce, sonda do slovan- ského archaického náboženství. Praha: Pavel Mervart, 378 s. Lektoři (Reviewers): RNDr. Karel Krška, CSc., ISBN 978-80-7465-253-0. Ing. Libuše Bubeníčková

186 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 HISTORIE OCHRANY ČISTOTY OVZDUŠÍ

Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 412-Komořany, [email protected]

History of fighting air pollution. Various pollutants enter the Earth‘s atmosphere, originating from both natural and anthropogenic sources. The presence of these substances in the air has a major effect on people‘s health and on the condition of ecosystems. Anthropogenic pollution is usually related to the Industrial Revolution, but the first evidence testifying to its presence can be found in historical sources that date much earlier. Even ancient civilizations were fighting air pollution that was mainly caused by residential fireplaces in densely populated areas. Industrial development has spread the problem of polluted air to areas far away from human settlements. The concentration of pollutants in the air culminated in the second half of the 20th century. Smog episodes that caused many people to die have prompted governments to impose measures aimed at reducing emissions and improving the quality of air, an issue that remains as important as ever.

KLÍČOVÁ SLOVA: ochrana čistoty ovzduší – historie – smog – srážky kyselé KEYWORDS: Air pollution – history – smog – acid rain Pojem znečištění ovzduší. Čistá atmosféra obsahuje přibližně působit preventivně, ale obsahovala i sankční ustanovení. V roce 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů, např. vzác- 1348 byl vydán v Německu zákaz používání kamenného uhlí ných plynů, oxidu uhličitého, vodní páry (např. Bednář 1989). kováři. Obdobné předpisy byly aplikovány i jinde. Regulováno Reálná atmosféra obsahuje kromě toho ve větší či menší míře bylo i umisťování zapáchajících provozoven, např. zpracování znečišťující látky, které se do ovzduší dostávají řadou mecha- kůží v koželužnách. Ve středověkém Londýně, kde byla díky nizmů. Část z nich pochází z přirozených zdrojů, vulkanické nedostatku dřeva největší koncentrace uhelných kamen na světě, činnosti, půdní eroze apod., a byla v ovzduší přítomna po celou se čím dál tím častěji vyskytovaly situace s velmi vysokými kon- historii. Další příměsi pocházejí z lidské činnosti a v řadě pří- centracemi znečišťujících látek, kterým byl přisuzován pokles padů mají nepříznivý vliv na zdraví lidí i ekosystémů. V tomto úrody ovoce a zeleniny, ale i zvýšený počet úmrtí zejména dětí. smyslu se pak hovoří o znečištění ovzduší jakožto činiteli, který nepříznivě mění přírodní vlastnosti zemské atmosféry a nega- 1.2 Průmyslová revoluce tivně ovlivňuje zdraví lidí i ekosystémů. Až do začátku průmyslové revoluce mělo znečištění ovzduší převážně lokální charakter. S postupným rozvojem tovární stroj- ní velkovýroby roste i využívání nových zdrojů energie, přede- 1. HISTORICKÝ EXKURZ vším uhlí, a to nejen v průmyslových zařízeních, ale i v narůs- tající dopravě. Problém znečištění pomalu překračuje hranice 1.1 Starověk měst a ovlivňuje stále větší území, a to i přes stále častější regu- Výskyt antropogenního znečištění lze prokázat v mnohem lační opatření. starších dobách, než je průmyslová revoluce, se kterou je obvyk- Spotřeba uhlí se zvyšovala i v první polovině 20. století. le spojován. Vědci z Tel Avivské univerzity zkoumali 400 000 let S ní rostlo i zakouření atmosféry. Pro dokreslení uveďme, že za staré lidské zuby nalezené v jeskyni Quesem a prokázali stopy 2. světové války byla paradoxně platnost některých preventiv- zplodin v zubním kameni. Jedná se o důsledek pobytu v uzavře- ních opatření zrušena s odůvodněním, že kouřová clona chrání ných jeskynních prostorách s hořícím ohněm, který tehdejší lidé strategická místa před bombardováním. měli rozdělaný prakticky neustále. Nárůst znečištění v rozvinutých částech světa pokračoval Znečištěné ovzduší je možno zpětně vysledovat i ve sta- i v padesátých letech 20. století a vedl ke dvěma nejproslulejším rověkých společnostech. Archeologické nálezy ukazují, že již smogovým situacím: losangeleskému smogu v roce 1943 a lon- Sumerové (3 000 př. n. l.) se snažili regulovat způsoby provo- dýnské smogové situaci v roce 1952. Termín smog poprvé pou- zu domácích topenišť. Stejně tak i v plicích mumií pocházejí- žil londýnský lékař Harold Des Voeux jakožto složeninu anglic- cích z období egyptských faraonů lze nalézt přítomnost znečiš- kých slov smoke a fog (kouř a mlha). ťujících látek. Starověké společnosti ovlivňovaly i činnosti nakládající 1.3 Londýnský (redukční) smog s obtěžujícími látkami. Řecký filozof Aristoteles (384–322 př. V Londýně se díky kombinaci několika nepříznivých fakto- n. l.) v díle Athenaion Politeia zmiňuje předpis, že hnůj se má rů (již zmíněná vysoká koncentrace uhelných kamen, nahrazení vyvážet za město. Stejně tak v Římě platilo nařízení, že výrob- tramvají autobusy) vyskytovaly relativně často epizody s vysoký- ny sýrů musí být umístěny v místech, kde nebudou svými výpa- mi koncentracemi znečištění. V prosinci 1952 se ve městě usadi- ry obtěžovat další obyvatele. Problematiku znečištění ovzduší la hustá mlha prosycená dýmem. Zejména ve dnech 5. až 9. pro- zmiňuje i básník Horatius (65 př. n. l. až 8 n. l.) který napsal, že since byla měřena nízká teplota provázená inverzním zvrstvením domy v Římě jsou následkem kouře stále temnější. Římský filo- vzduchu. To podmínilo enormní nárůst koncentrací znečišťují- zof Seneca (4 př. n. l. až 65 n. l.), měl celý život chatrné zdraví cích látek v ovzduší. Vzhledem k nízké viditelnosti byla znemož- a jeho lékař mu opakovaně radil, aby odešel z Říma „z temného něna doprava a byl omezen společenský život. Během pouhé- kouře a kuchyňských zápachů“ na venkov. V důsledku znečiště- ho týdne v Londýně podlehlo na 2 000 lidí chorobám dýchacích ní města stanovil Římský senát zásadu „Aerem corrumpere non cest a krevního oběhu (jiné zdroje uvádějí až 4 000 obětí smo- licet“ (vzduch není dovoleno kazit). Problematikou se zabýval gu). Koncentrace prachu dosáhly několika miligramů na metr i římský císař Dioklecián (244–312 n. l.), který vydal spis pod krychlový. Reakce zodpovědných orgánů byla poměrně rychlá. názvem Hygiena a návody, jak potírat různá znečišťování vzdu- Parlamentní komise vedená sirem Hughem Beaverem připravi- chu (např. Klega 2007). la zvláštní zprávu o smogu, po které následoval Zákon o čistém S rozvojem měst a řemesel ve středověku se objevují dal- ovzduší (Clean Air Act), který podnítil nahrazování dýmajících ší nařízení, která měla za cíl korigovat znečišťování měst. Měla uhelných ohnišť efektivnějším spalováním.

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 187 Obr. 1 Velký londýnský smog, prosinec 1952: silně znečištěný vzduch omezil viditelnost na úroveň, která výrazně ovlivňovala život ve městě. Byla ome- zena, v některých případech i znemožněna doprava, byly rušeny koncerty, divadelní představení a promítání filmů, protože diváci neviděli na jeviště nebo na plátno kin. V důsledku smogu zemřelo asi 4 000 lidí (ThoughtCo 2017; ActiveHistory 2017). Fig. 1. The Great Smog o f London in Dec ember 1952 . The highly polluted air reduced visibility to a level that had a considerable effect on life in the city. Transport was restricted and in some cases stopped. Concert halls, theaters, and cinemas were closed, because spectators were unable to see the performance. Approximately 4,000 died because of the Great Smog (ThoughtCo 2017; ActiveHistory 2017).

5 000 - le zvyšoval. Kombinace vysoké dopravní zátěže, geografické 4 500 - Koncentrace PM (prosinec 1952) polohy města, teplého slunečného prostředí a bezvětří vedla i ke 4 000 - vzniku první vážné smogové situace zaznamenané v létě 1943. Koncentrace PM (prosinec 1951) 3 500 -

] Enormně narostly koncentrace přízemního ozonu, který vzni- 3 3 000 - Koncentrace SO (prosinec 1952) 2 ká fotochemickými reakcemi oxidů dusíku a těkavých organic- 2 500 - Koncentrace SO (prosinec 1951) [μg/m 2 000 - 2 kých látek. I tato smogová epizoda vedla relativně rychle k úsilí 1 500 - o omezení emisí. K prvnímu pokusu o regulaci došlo již v roce 1 000 - 1947, od roku 1975 byl např. zaveden požadavek na povinné 500 - katalyzátory v autech. Přesto ještě v roce 2005 docházelo ke 0 ------1. 2. 3. - 4. 5. 6. - 7. 8. 9. - 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. každoročnímu úmrtí 9 600 osob v důsledku smogu. Prosincové dny 1952 1.5 Kyselé srážky Obr. 2 Průběh koncentrací suspendovaných částic a oxidu siřičitého Se stavbou vysokých komínů u tepelných elektráren dochá- během velkého londýnského smogu v prosinci 1952 ve srovnání se stej- zí ke globalizaci problému. V roce 1968 švédští výzkumníci ným obdobím roku předchozího (Geocoops 2017). upozornili, že srážky jsou stále kyselejší a zvyšující se kyse- Fig. 2. The graph compares the concentrations of suspended particulates lost švédských řek je způsobena transportem znečištění, zejmé- and sulfur dioxide during the Great Smog of London in December 1952 na oxidu siřičitého, na velké vzdálenosti. Kyselými dešti byly and one year earlier (Geocoops 2017). zasaženy značné části Evropy, severní Ameriky i Asie. Začaly se měnit podmínky v celých ekosystémech Skandinávie, Kanady 1.4 Losangeleský (oxidační, fotochemický) smog a v horských lesích. (např. Elvingson et al. 2004.) V tehdejším Kalifornské město Los Angeles se rozkládá v pobřežní loka- Československu byly nejvýraznější dopady kyselých srážek litě obklopené kopci, která je z hlediska rozptylových podmínek pozorovány v oblasti Krušných hor, kde docházelo k hromad- poměrně nevýhodná. Většina obyvatel města v druhé polovině nému odumírání lesních porostů. Přes poměrně velký odpor ke 20. století využívala individuální dopravu. V roce 1955 připa- změnám byla postupně do praxe zaváděna opatření vedoucí ke dalo na 5 mil. obyvatel 2,5 mil. aut a počet vozidel se dále rych- snižování emisí látek ovlivňujících kyselost srážek.

2. SITUACE NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2.1 Vývoj znečištění v druhé polovině 20. století Po skončení 2. světové války byla péče o kvalitu ovzduší zcela druhořadou záležitostí. Prioritní bylo odstranění důsledků války a obnova a rozvoj hospodářství. Orientace na těžký průmysl vyžadovala rychlý růst výroby elektrické energie. V době, kdy v Londýně již platil zákaz spalování uhlí, u nás byly kouřící tovární komíny symbolem rozvoje. Za hlavní škodlivinu byly pokládány pev- né částice, hlavně popílek a jeho spad. Obr. 3 Pohled na Los Angeles b ěhem letní smogové epizody. Město se nachází v oblaku Ve druhé polovině padesátých let se začína- silně znečištěného vzduchu, který výrazně omezuje dohlednost (Zócalo 2015). jí ve velkém rozsahu projevovat negativní důsled- Fig. 3. A view of Los Angeles during a smog episode in the summer. The city is enveloped ky rozvoje těžkého průmyslu. Rozdíly ve zdravot- in highly polluted air that severely restricts visibility (Zócalo 2015). ním stavu dětské populace z tzv. imisních oblastí

188 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 a kontrolních skupin dětí z venkovské krajiny jsou nezpochybni- jů, modelování transportu a rozptylu znečištění v ovzduší. telné. Nicméně na koncepci přednostního růstu těžkého průmy- Zabezpečuje i činnost Kalibrační laboratoře imisí a Smogového slu spojeného s budováním nových energetických zdrojů spalu- varovného a regulačního systému (SVRS). Poměrně nově zajiš- jících sirnaté uhlí se nic nezměnilo. Za hlavní škodliviny byly ťuje i aktivity spojené s hodnocením a projekcemi emisí sklení- považovány prach a oxid siřičitý. Na zdrojích byla prováděna kových plynů. poměrně efektivní opatření na omezení prašnosti větších částic, 3. ZÁVĚR zatímco nezachyceným jemným frakcím se nepřisuzoval žád- V ochraně ovzduší byla učiněna řada kroků, které význam- ný vliv. Pro omezení dopadu emisí oxidu siřičitého byla použita ně přispěly ke snížení imisní zátěže a dopadů na zdraví obyva- metoda rozptylu vleček z vysokých komínů. Dopad tohoto opat- telstva i ekosystémů. Pokračující výzkum v této oblasti odhaluje ření se posléze projevil na nárůstu kyselosti srážek a devasta- nové znečišťující látky s výraznými dopady. Měření i modelová- ci lesních porostů nejen na území tehdejšího Československa. ní těchto látek je ve většině případů komplikovanější a náklad- Důležitým předělem bylo přijetí zákona č. 35/1967 Sb., kte- nější než např. v případě oxidu siřičitého. To klade zvýšené náro- rý se věnoval problematice ochrany ovzduší. Zákon legalizoval ky na kvalitu pracovního týmu i na zajištění potřebných finanč- rozptyl a ředění jako významný nástroj ochrany ovzduší a mís- ních prostředků. to technologických opatření zavedl poplatky za znečišťování. Na Můžeme tedy shrnout, že mnoho bylo uděláno, a mnoho druhou stranu byl prvním pokusem o ochranu čistoty ovzduší udělat zbývá. a díky zmíněným poplatkům umožnil financování i některých prospěšných aktivit. Literatura: Po změně poměrů v republice byl vydán zákon č. 309/1991 ABLOGABOUTHISTORY, 2017. Air pollution found in 400,000 Sb., který ukládal zvláště velkým zdrojům povinnost do kon- dental plaque [online]. [cit. 8. 11. 2017]. Dostupné z WWW: ce roku 1998 odsířit své provozy. Tento zákon přinesl zásadní http://www.ablogabouthistory.com/2015/06/25/air-pollution- pokles emisí oxidu siřičitého a dalších „klasických“ znečišťují- -found-in-400000-dental-plaque/#sthash.MTEjcJ99.dpbs. cích látek. Pozornost byla postupně přesunována na další kate- ACTIVEHISTORY, 2017. London’s Great Smog, 60 Years On gorie zdrojů a nově sledované znečišťující látky. V roce 2002 [online]. [cit. 8. 11. 2017]. Dostupné z WWW: http://activehis- byl vydán nový zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., který tory.ca/2012/12/londons-great-smog-60-years-on/. se primárně zaměřil na střední zdroje znečišťování. Vstup České BEDNÁŘ, J., 1989. Pozoruhodné jevy v atmosféře, Academia, republiky do Evropské unie implikoval přijetí evropské legis- Praha, ISBN 80-200-0054-2. lativy a aplikaci dalších směrnic a nařízení. V současné době BÖHM, B., 2017. Osobní vzpomínky RNDr. Bedřicha Böhma, CSc. je ochrana kvality ovzduší v České republice řízena zákonem – ústní sdělení (bývalý náměstek ředitele ČHMÚ pro ochranu č. 201/2012 Sb. a směrnicí 2008/50/ES. Velký problém přináší čistoty ovzduší, Na Šabatce 2050/17, Praha 412) dne 20. listo- doprava a lokální topeniště. (např. Henelová 2013) padu 2015. Česká republika se zapojuje do řady mezinárodních progra- ELVINGSON, P., AGREN, C., 2004. Air and the Environment, The mů ke zlepšení kvality ovzduší, např. ve spolupráci s Evropskou Swedish NGO Secretariat on Acid Rain, ISBN 91-973691-7-9. agenturou pro životní prostředí – EEA, a pro realizaci náprav- GEOCOOPS, 2017. Urban microclimates [online]. [cit. 8. 11. 2017]. ných opatření jsou využívány i finanční prostředky alokované Dostupné z WWW: http://www.geocoops.com/urban-microcli- v Operačním programu Životní prostředí. Pozornost je ve shodě mates.html. se stupněm poznání věnována zejména sledování jemných frak- HARDY, K., RADINI, A., BUCKLEY, S., SARIG, R., COPE- cí částic a na ně vázaných látek (polycyklické aromatické uhlo- LAND, L., GOPHER, A., BARKAI, A., 2016. Dental calculus vodíky, těžké kovy). Stále je aktuální problematika zvýšených reveals potential respiratory irritants and ingestion of essential koncentrací přízemního ozonu v letním období. plant-based nutrients at Lower Palaeolithic Qesem Cave Israel. Quaternary International, Vol. 398, s. 129–135. Dostupné 2.2 Role Českého hydrometeorologického ústavu z WWW: https://doi.org/10.1016/j.quaint.2015.04.033. Zpočátku bylo sledování znečištění ovzduší prakticky HENELOVÁ, V. (ed.), 2013. Příručka ochrany kvality ovzduší. výhradně doménou Hygienické služby. Koncem šedesátých Praha: Sdružení společnosti IREAS centrum, s. r. o., ISBN 978- let se zapojil i Hydrometeorologický ústav. Na ústav přechá- 80-86832-77-7. zí z Ústavu hygieny a hygienické služby skupina pracovníků KLEGA, J., 2007. Právní úpravy ochrany ovzduší před znečišťo- pod vedením dr. Böhma. V Praze vzniká tzv. Laboratoř ochra- váním ze stacionárních zdrojů. Právnická fakulta Univerzity ny ovzduší s regionálními pracovišti na pobočkách Hy dro- Karlovy v Praze, Diplomová práce. meteorologického ústavu. V sedmdesátých letech je labora- KOLÁŘOVÁ, H., HŮNOVÁ, I., 2006. Vzduch, který dýchám. toř rozšířena o pracoviště pro výzkum a vývoj sledování emi- Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER, časo- sí, je zahájen i provoz Interního informačního systému (IIS). pis Bedrník 1/2006. Později jsou rozvíjeny i aktivity spojené s modelováním trans- KRŠKA, K., ŠAMAJ, F., 2001. Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku, Univerzita Karlova v Praze, ISBN portu a rozptylu znečištění v atmosféře (např. Krška et al. 2001; 80-7184-951-0. Böhm 2017). THOUGHTCO, 2017. The Great London Smog of 1952 [online]. Začátkem devadesátých let je postupně rozvíjena automa- [cit. 8. 11. 2017]. Dostupné z WWW: https://www.thoughtco. tická monitorovací síť pro sledování základních znečišťujících com/the-great-smog-of-1952-1779346. látek v ovzduší. Zacílení měření a hodnocení se později přesou- ZÓCALO, 2015. How Angelenos Beat Back Smog [online]. vá na nové znečišťující látky (jemnější frakce prašného aerosolu, [cit. 8. 11. 2017]. Dostupné z WWW: http://www.zocalopu- vč. nanočástic, polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy blicsquare.org/2015/10/15/how-angelenos-beat-back-smog/ a další). ČHMÚ je zapojen i do řady mezinárodních aktivit spo- chronicles/who-we-were/. jených se sledováním a hodnocením kvality ovzduší. ČHMÚ je v oblasti ochrany čistoty ovzduší garantem za Lektoři (Reviewers): RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., měření a hodnocení kvality ovzduší, zpracování emisních úda- doc. RNDr. Iva Hůnová, CSc.

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 189 K 200. VÝROČÍ PRVNÍHO NÁVODU PRO POZOROVÁNÍ POČASÍ V ČECHÁCH 260. VÝROČÍ NAROZENÍ JEHO AUTORA, PROFESORA A. M. DAVIDA

Jan Munzar, Stanislav Ondráček, Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., oddělení environmentální geografie, Drobného 28, 602 00 Brno, [email protected], [email protected]

The 200th anniversary of the first weather observation instructions in Bohemia and the 260th anniversary of the birth of its author, Professor A. M. David. In 2017, we celebrate two significant anniversaries in the history of Czech meteorology. It was 200 years ago in 1817 when the first instructions for observing weather in Bohemia were published. Although these instructions were written in German, they can be considered the first Bohemian (Czech) manual. In fact, they were exclusively designed for the voluntary observers of the Imperial-Royal Patriotic-Economic Society in Prague at this time, when German was still the principal language of professional publications in Bohemia (as it was then still part of the Austrian Empire). The second anniversary concerned is that of the author of these instructions. That is the birthday of Professor Alois Martin David who, among others, was the director of the observatory at Prague-Clementinum. He was born on 8 December 1757, 260 years ago in West Bohemia. The authors dedicate this contribution to the 70th anniversary of the Meteorologické zprávy/ Meteorological Bulletin, to this day the only professional journal of the Czech meteorological community.

KLÍČOVÁ SLOVA: návod pro pozorování počasí – Čechy – 1817 – Alois Martin David KEYWORDS: instructions for weather observation – Bohemia – 1817 – Alois Martin David

1. ÚVOD Davidův návod na 16 stránkách se skládá z několika oddí- Historií a současností lů. V předmluvě pojednává o významu pozorování počasí pro návodů a metodik pro pozo- zvířata, rostliny a přírodu vůbec, v jejím závěru explicitně uvá- rovatele meteorologických dí, čeho se předpisy konkrétně týkají. Za prvé, jak a kdy sle- stanic v českých zemích od dovat a zapisovat údaje tlakoměru a teploměru, za druhé, jak poloviny 19. století se po- pozorovat změny v atmosféře a jejich projevy v přírodě. Druhý drobně zabýval na stránkách oddíl je věnován tématu proč a jak pozorovat tlakoměr. Další Meteorologických zpráv část se týká času (termínů) pozorování. Doporučuje pozorovat Lipina (2014). Před rokem třikrát denně. Teplotu vzduchu zaznamenávat ráno při výcho- 1850 vyšly dva návody pro du slunce, odpoledne v teplém období ve tři hodiny, v chlad- pozorování počasí v Če- ném o hodinu dříve a večer při západu slunce. Následuje oddíl chách, a sice v roce 1827 o pozorování změn v atmosféře a jejich dopadech v přírodě. a vůbec první v roce 1817. Důležitým doplňkem měření tlaku a teploty vzduchu je pozo- Tento příspěvek je věno- rování větru, jeho vzniku, směru, síly a trvání. Hlavní a vedlejší ván staršímu spisku, dnes směry větru mají být označovány velkými písmeny, např. sever- víceméně pozapomenu- ní N, severozápadní NW. tému, o příčinách a před- Obr. 1 Titulní stránka návodu pro Pro sílu větru jsou uváděny pisech, proč a jak povětr- pozorování počasí A. Davida z roku jen 4 stupně, stupněm jed- nostní pozorování prová dět 1817. na se mají označovat slabé (obr. 1). Vydal ho před Fig. 1. Title page of the instructions větry a stupněm 4 vichřice. 200 lety profesor Alois for weather observations by A. David O stavu atmosféry vypoví- Martin David (1757 až (1817). dá dále vznik, barva, tvar 1836), mj. čtvrtý ře ditel a tah oblaků. Žádoucí je observatoře v Pra ze-Kle- také zaznamenávat výskyt mentinu, po J. Steplin govi, F. Zenovi a A. Strnadovi, a průkop- hydro-, lito-, foto- a elektro- ník meteorologických měření v terénu. meteorů, i když samozřej- mě nepoužívá tyto dnešní 2. PRVNÍ NÁVOD PRO POZOROVÁNÍ POČASÍ pojmy. Další část instrukce V ČECHÁCH Z ROKU 1817 zdůrazňuje význam sledo- Návod vyšel v Praze s názvem Ursachen und Vorschriften, vání vlivu počasí na zvířata warum und wie die Witterungs Beobachtungen anzustellen sind a rostliny, z hlediska dneš- (David 1817). I když je napsán německy, lze ho považovat za ní terminologie tedy feno- první instrukce v Čechách. Byl totiž výhradně určen dobrovol- logických jevů. Obr. 2 Zkratky a symboly meteorolo- ným pozorovatelům c. k. Vlastenecko-hospodářské společnos- Důležitou částí návodu gických jevů, které by měly být uží- ti v Praze v době, kdy němčina ještě byla rozhodujícím jazy- je přehled symbolů a zkra- vány pro záznamy o průběhu počasí podle A. Davida (1817). kem odborných publikací v českých zemích, součástech rakous- tek, které se mají používat ké monarchie. Jeho vydání bylo vyvoláno potřebou vzniku sítě pro zachycení stavu atmo- Fig. 2. Abbreviations and symbols for meteorological phenomena which meteorologických stanic v Čechách a nutností sjednotit meto- sféry, především aktuálního should be used for recording weather dy pozorování. Vznik pozorovací sítě a její činnost organizova- výskytu oblačnosti, týká se conditions according to A. David la c. k. Vlastenecko-hospodářská společnost se sídlem v Praze. stupňů pokrytí oblohy obla- (1817).

190 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 a význam A. M. Davida k dvoustému výročí jeho narození O. Seydl (1957). Píše o něm i K. Pejml (1975) ve své monogra- fii 200 let meteorologické observatoře v pražském Klementinu. Věnuje se mu i obsáhlá monografie K. Kršky a F. Šamaje (2001) Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku. Nejvýznamnější vědeckou osobností Tepelska se podrobně zabývá článek M. Hlinomaze a L. Mildorfové (2008). Mimo jiné uvádí i nejnovější bibliografii. David se narodil 8. prosince 1757 v malé, dnes již zanik- Obr. 3 Záznam z matriky farního kostela obce Vidžín o narození a křtu lé obci Dřevohryzy (Zeberheisch, Zeberhisch), která patřila A. M. Davida 8. prosince 1757. k panství kláštera premonstrátů Teplá v jihovýchodní části his- 1) Fig. 3. Record from the parish register of the church in Vidžín about the torického regionu Chebska (Profous 1947). Latinský záznam birth and baptism of A. M. David on 8 December 1757. o jeho narození a křtu je dochován ve farní matrice obce Vidžín (Witschin)2) nacházející se 8 km východně od Teplé (obr. 3). Zápis uvádí: Dřevohryzy – 8.: Tohoto měsíce (prosince – ky, dále barvy, tvaru a velikosti oblaků, a značek, kterými se v názvu oddílu matriky) se rolníku Martinu Davidovi a jeho má zaznamenávat výskyt deště, sněhu, krup, jíní, mlhy, zmrzlé legitimní manželce Kateřině, poddaným kanonie v Teplé, mlhy, duhy, halových jevů, bouřky a polární záře (obr. 2). kolem sedmé hodiny noční narodil mužský potomek, o devá- V závěru návodu je uvedena informace, že podrobný té hodině téhož (dne) byl mnou podepsaným pokřtěn ve farním popis všech meteorologických přístrojů může pozorovatel kostele a pojmenován Jan Martin. Kmotr: rolník Jan Tirmer, najít v meteorologických pracích kanovníka Starka, které jsou kmotra: Anna Markéta Steidlová, legitimní manželka rolníka k dispozici v knihovně c. k. Vlastenecko-hospodářské společ- Antonína Steidla z téže vesnice. P. Aloys.3) (Z latiny přeložil nosti. Koho a jaké práce měl David na mysli? Nahlédneme- docent PhDr. L. Kysučan, Ph.D.). li do monografie G. Hellmanna Repertorium der Deutschen Nadaného chlapce z chudé rodiny si všimli představi- Meteorologie z roku 1883, není pochyb, že se jedná o Augustina telé premonstrátského kláštera a postarali se o jeho vzdělání Starka (1771–1839), duchovního z Augšpurku, s jehož jménem (podrobněji viz Hlinomaz, Mildorfová 2008). Davidova vyso- jsou spjaty dva tituly. Jednak řada meteorologických ročenek koškolská studia v Praze byla zaměřena na filozofii, mate- pro roky 1810–1834 (vydaných tamtéž v letech 1812–1836), matiku a fyziku. V roce 1777 získal titul magistra filozofie. jednak titul Popis meteorologických přístrojů spolu s návodem Souběžně se věnoval studiu teologie. O tři roky později vstoupil k jejich používání... (Augšpurk 1814). Odkazy na Starkovy prá- natrvalo do premonstrátského řádu v Teplé a přijal řádové jmé- ce svědčí mj. o tom, jak pečlivě David sledoval aktuální zahra- no Alois. Pro řeholníka je řádové jméno důležitější než původ- niční odbornou literaturu. ní křestní jméno. Proto ve všech jeho publikacích je jako autor Z kontextu Davidových instrukcí vyplývá několik zajíma- uváděn pouze Alois David.4) Po dokončení teologických studií vých informací rozšiřujících naše dosavadní poznatky o mete- byl v roce 1785 vysvěcen na kněze. orologii v Čechách, popř. v zahraničí, před rokem 1820. Např. Na pražskou hvězdárnu že měření deště a sněhu je zatím prováděno jen na třech místech v Klementinu přišel David v Čechách, tj. v Praze, Šťáhlavech (malá obec u Plzně v západ- v roce 1786 jako volon- ních Čechách) a v premonstrátském klášteře v Teplé. Je proto tér (ne honorovaný pracov- žádoucí rozšíření této skromné srážkoměrné sítě. ník) a o tři roky později Předlohou k vypracování návodu byly pro Davida nepo- byl zde jmenován adjunk- chybně instrukce J. J. Hemmera z roku 1780, vypracované pro tem. Počátkem roku 1800 potřebu organizace jednotných pozorování počasí v rámci sítě se stal jejím čtvrtým ředite- stanic Mannheimské meteorologické společnosti (Societas lem. Současně byl univer- meteorologica Palatina), viz Hemmer (1780) a Seydl (1954). zitním profesorem astrono- Podle uvedených instrukcí pozoroval na observatoři v Praze mie a v roce 1816 byl zvo- v letech 1781 až 1791 průkopník české meteorologie profesor len a císařem Františkem I. Antonín Strnad (Strnadt), Davidův předchůdce. jmenován rektorem praž- ské univerzity (obr. 4). Na 3. ALOIS MARTIN DAVID (1757–1836), Obr. 4 Rektorský portrét A. M. Davida hvězdárně působil až do ORGANIZÁTOR SÍTĚ METEO RO LO GIC KÝCH z roku 1816 (podle Hlinomaze roku 1833, kdy musel ze a Mildorfové 2008). STANIC A JEJICH POZOROVÁNÍ V ČECHÁCH zdravotních důvodů ode- O životě a díle profesora A. Davida pojednává řada publi- Fig. 4. Rector’s portrait of A. M. jít na odpočinek do kláš- Da vid from 1816 (according to tera v Teplé, kde 22. úno- kací. Jeho první biografie vyšla v Praze již rok po jeho smrti. Hlinomaz and Mildorfová 2008). Jejím autorem byl profesor matematiky a astronomie na praž- ra 1836 zemřel. Byl členem ské univerzitě J. P. Kulik (1837). Její součástí je i patrně první 1) bibliografie Davidových publikací. Obsahuje 37 položek týka- Hlavním důvodem zániku obce byl odsun většiny zdejšího obyva- jících se vesměs astronomie a geodezie. Z meteorologických telstva do Německa po 2. světové válce. Do srpna 1946 bylo ze 117 obyvatel vysídleno 90 místních Němců. prací je zmíněn pouze k roku 1822 soubor výsledků pozoro- 2) Dřevohryzy totiž patřily do farnosti Vidžína (Profous 1957). vání počasí v Čechách, které David publikoval v ročenkách. 3) SOA Plzeň, Matrika narozených farnosti Vidžín 3, 1736–1771, s. 84. Překvapivě v seznamu publikací chybí Návod pro pozorování On-line: http://www.portafontium.eu/iipimage/30070242/vidzin- počasí z roku 1817, krátký, ale významný spisek, který byl pod- 03_0460-n nětem pro vznik meteorologické sítě (David 1817). 4) Podobně např. i řeholník augustiniánského kláštera v Brně Mendel Na stránkách Meteorologických zpráv připomněl osobnost se podepisoval pouze řádovým jménem Gregor (Veselý 1965).

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 191 řady učených a vědeckých společností v Čechách, na Moravě, nosti střední Evropy, aby nám sdělil, jaký je jeho názor na tuto v Lipsku a v Mnichově (např. od roku 1795 Královské české otázku. Dr. Hlinomaz soudí, že alespoň pro základní domluvu společnosti nauk; v letech 1806 až 1831 byl jejím tajemníkem prof. David česky umět mohl. Pocházel sice z německojazyčné a od roku 1832 ředitelem). enklávy, ale jelikož se pohyboval i v Praze, která byla dost dvoj- O meteorologických aktivitách profesora Davida jedna- jazyčná, potřeboval se např. domluvit s různými sluhy, podko- jí podrobně především výše uvedené publikace (Seydl 1957; ními a pomocníky, třeba když mu pomáhali vyjít na Sněžku Pejml 1975; Krška, Šamaj 2001). Zásluhou Davida a jeho i jinde v terénu. Dvojjazyčnost v té době byla u vzdělaných předchůdce Strnada se dostala meteorologická observatoř lidí samozřejmá – prostě domluvit se oběma zemskými jazyky. v Praze-Klementinu na první vrchol svého vývoje, druhého Jinak ale není pochyb, že prioritou u něj byly němčina a lati- dosáhla v dobách Kreilových a Fritschových. Nejednalo se jen na. Představuje si, že češtinu mohl ovládat pouze slovně, ale asi o pokračování, popřípadě rozšíření meteorologických pozoro- se v ní písemně nevyjadřoval. Ten český kalendář si asi nechal vání v pražské sekulární řadě (od roku 1775). David se totiž někým do češtiny přeložit (Hlinomaz 2017). neomezoval jen na meteorologická pozorování v Praze. Lze Pro historii české meteorologie je osobnost A. M. Davida ho oprávněně považovat za průkopníka měření v terénu, kte- zcela zásadní. Mezi jeho hlavní zásluhy patří zorganizování sítě rá systematicky prováděl v Čechách i v sousedních zemích od meteorologických stanic v Čechách v rámci c. k. Vlastenecko- roku 1790 po dalších téměř 40 let. Všichni Davidovi životopisci hospodářské společnosti, řízení jejích pozorování od roku 1817 zdůrazňují jeho zaujetí pro terénní meteorologická měření a zpracování jejich výsledků. Nutným předpokladem pro její (podrobněji viz např. Seydl 1957). vznik a sjednocení pozorovacích metod dobrovolníků byl pak Davidovou zásluhou byla zorganizována od roku 1817 síť první návod pro pozorování počasí v Čechách, který A. M. meteorologických stanic v Čechách v rámci c. k. Vlastenecko- David sepsal a publikoval před 200 lety, v roce 1817 (David hospodářské společnosti se 1817). sídlem v Praze. V pojed- Dnes profesora Davida připomíná mj. pamětní deska, odha- náních této společnos- lená na místě rodných Dřevohryz k 250. výročí jeho narození ti pak byly publiková- v roce 2007. O čtyři roky později byla také otevřena Davidova ny nejen výsledky měření naučná stezka dlouhá 33 km. Okružní trasa spojuje klášter z Klementina, nýbrž i pově- Teplá, Dřevohryzy, Vidžín, kam chodil David do školy a další trnostní přehledy z čes- místa spjatá s jeho životem (http://www.cestazmesta.cz). kých krajů. Za Davidovy Tento článek autoři věnují 70. výročí Meteorologických redakce byly zveřejně- zpráv, dodnes jedinému odbornému časopisu české meteoro- ny v ročenkách výsled- logické obce. ky z let 1817–1829 a 1831 (obr. 5). Podrobnější infor- Příspěvek vznikl v rámci podpory dlouhodobého koncepčního mace o meteorologických rozvoje Ústavu geoniky AV ČR, v. v. i. (RVO: 68145535). měřeních této společnos- ti a jejich rozbor a mož- Literatura: nosti využití pro hlubší BĚLÍNOVÁ, M., 2011. Meteorologická a fenologická pozorová- poznání časové a prostoro- Obr. 5 Titulní stránka ročenky mete- ní české Vlastenecko-hospodářské společnosti v letech 1817– vé variability klimatu Čech orologických pozorování v Čechách 1847. Dizertační práce na Přírodovědecké fakultě Masarykovy pro roky 1820 a 1821, zpracované v první polovině 19. století univerzity v Brně, školitel: prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. a publikované A. Davidem (1826). (konkrétně v letech 1817– 125 s. + 5 příloh. Fig. 5. Title page of the Yearbook of 1847) uvádí jednak dizer- BĚLÍNOVÁ, M., BRÁZDIL, R., 2012. Meteorologická pozoro- Meteorological Observations from tační práce M. Bělínové Bohemia for the Years 1820 and vání c. k. Vlastenecko-hospodářské společnosti v Čechách v le- (2011), jednak článek 1821, elaborated and published by t ech 1817–1847. Meteorologické zprávy, roč. 65, č. 1, s. 13–22. Bělínová, Brázdil (2012) A. David (1826). ISSN 0026-1173. v Meteorologických zprá- DAVID, A., 1817. Ursachen und Vorschriften, warum und wie die vách. Witterungs – Beobachtungen anzustellen sind. Prag, gedruckt bei Gottlieb Haase, 16 s. 4. ZÁVĚR HELLMANN, G., 1883. Repertorium der Deutschen Meteo- Alois Martin David se stal významným českým astrono- rologie. Leipzig. s. 447. mem, meteorologem, geodetem, kartografem a matematikem. HEMMER, J. J., 1780. Monitum ad observatores Societas meteo- Českým proto, že se narodil v západních Čechách, ale v němec- rologicae Palatinae... In: Ephemerides Societatis meteorologi- ké jazykové oblasti. Z hlediska dnešní terminologie se tedy cae Palatinae: Historia et observationes Anni 1781, s. 8–14. jednalo o českého Němce. Byl odborníkem, který vystudoval Mannheimii 1783. svůj obor v latině, avšak musel odborně komunikovat v rámci HLINOMAZ, M., MILDORFOVÁ, L., 2008. Alois Martin Da vid Rakouského císařství a německých zemí převážně německy, (8. 12. 1757–28. 2. 1836). K 250. výročí narození nejvýznamnější popř. latinsky nebo francouzsky (Hlinomaz, Mildorfová 2008). vědecké osobnosti Tepelska. In: Sborník Muzea Karlovarského V jeho bibliografii překvapivě nechybí ani česky psaný kraje, sv. 16, s. 123–140. lidový kalendář „Nový tolerancý posel, aneb: Národnj kalen- HLINOMAZ, M., 2017. Osobní sdělení. dář pro katoljky y evangeljky w Čechách a na Moravě na rok KRŠKA, K., ŠAMAJ, F., 2001. Dějiny meteorologie v českých 1819“. V této souvislosti je zajímavá otázka, zda profesor zemích a na Slovensku. Praha, 564 s. David uměl také česky. Požádali jsme proto PhDr. Milana KULIK, J. P., 1837. Biographie des Martin Alois David. Abhand- Hlinomaze, Ph.D., znalce dobové problematiky a spoluauto- lungen der k. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften. Prag, ra článku k 250. výročí narození této významné vědecké osob- 23 s.

192 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 LIPINA, P., 2014. Historie a současnost návodů a metodik pro SEYDL, O., 1963. Meteorologie na pražské hvězdárně v Praze- pozorovatele meteorologických stanic. Meteorologické zprávy, Klementinu (1752–1940). In: Sborník prací HMÚ ČSSR, sv. 1, roč. 67, č. 4, s. 112–119. ISSN 0026-1173. s. 7–34. PEJML, K., 1975. 200 let meteorologické observatoře v pražském ŠÍMA, Z., 2006. Astronomie a Klementinum. Praha, Národní kni- Klementinu. Praha, Hydrometeorologický ústav, 78 s. hovna ČR, s. 74. PROFOUS, A., 1947. Místní jména v Čechách , díl I. Praha, s. 416. VESELÝ, E., 1959. Dr. Otto Seydl zemřel. Meteorologické zprávy , PROFOUS, A., 1957. Místní jména v Čechách, díl IV. Praha, roč. 12, č. 2, s. 65–66. ISSN 0026-1173. s. 542. VESELÝ, E., 1965. Památka na Gregora Mendela v archivu Hydro- SEYDL, O., 1954. Mannheimská společnost meteorologická meteorologického ústavu. Meteorologické zprávy, roč. 18, č. 2, (1780–1799). Meteorologické zprávy, roč. 7, č. 1, s. 4–11. ISSN s. 28–29. ISSN 0026-1173. 0026-1173. http://www.cestazmesta.cz. [online]. [cit. 1. 7. 2017]. Dostupné SEYDL, O., 1957. P. Martin David – k dvoustému výročí jeho z WWW: http://www.cestazmesta.cz. narozenin (1757–1957). Meteorologické zprávy, roč. 10, č. 6, s. 137–139. ISSN 0026-1173. Lektoři (Reviewers): Ing. Pavel Lipina, Mgr. Jan Pařez, Ph.D.

INFORMACE – RECENZE

NOVÝ KOMUNIKAČNÍ PROTOKOL VÝSTRAŽNÝCH ZPRÁV – CAP Počáteční písmena výrazu Common Alerting Protocol se v posledních letech stala symbolem sjednocení a zobecnění formátu sdělení obsahujícího informaci o blížícím se nebo již pozorovaném nebezpečí, o jeho lokalizaci, době trvání, dopo- ručeném způsobu chování, včetně odkazu na podrobnější informace z autorizovaného zdroje. Stále intenzivnější potřeba uni- verzálního protokolu byla předurčena jak četností přírodních katastrof s narůstajícím počtem obětí, tak rozvojem telekomu- nikací, informačních technologií, globální navigace i prostřed- ků dálkového průzkumu Země. Sběrná centra výstrah umožňu- jí bezprostřední sdílení podle potřeby filtrovaných zpráv, ať už Foto z návštěvy dispečinku centra ERCC v době červnových povodní se jedná o pohyb hurikánů, vlny tsunami, sesuvy půdy, šíření 2013. vulkanického prachu, zemětřesení, nebezpečné projevy poča- sí nebo úniky chemických látek. Standard CAP je propago- giích a varovných systémech provozovaných v různých oblas- ván pod záštitou Světové meteorologické organizace (WMO), tech světa byl iniciován doporučením Národní rady pro vědu Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a odborné komise pro a technologii USA (NTSC), která koncem roku 2000 ve zprá- krizové řízení (OASIS) prostřednictvím každoročních worksho- vě o potřebě efektivního varování před katastrofami doporu- pů – v roce 2016 proběhlo jednání v Bangkoku s cílem podpořit čila vyvinout standardní metodu pro okamžitý a automatic- zavedení protokolu CAP v Asii a Indonésii. Dosud se nový for- ký sběr a přenos výstrah na všechny typy rizika od lokálního mát výstrah rozšířil z amerického kontinentu do Austrálie, již- až po národní měřítko. Pracovní skupina 130 odborníků z růz- ní Afriky, několika zemí východní polokoule a prostřednictvím ných zemí s využitím vědeckých poznatků o krizových situa- Meteoalarmu se dostává na evropský kontinent. cích a reakcích lidí v postižených oblastech odsouhlasila první Vývoj univerzálního protokolu nezávislého na technolo- verzi protokolu v roce 2001. Během následujících dvou let byl protokol testován ve Virginii a Kalifornii a v roce Emergency Response Coordination Centre (ERCC) | DG ECHO Daily Map | 22/06/20172017 Portugal - Forest Fires UPDATE 2004 přijat jako standard OASIS CAP 1.0. V roce

UCPM Contributions WEATHER FFORECASTORECAST Pedrógão Grande 2007 byla ve spolupráci s mezinárodní telekomu- Total water Winds Country Means drops (18-21 • Mostly cloudy (22 June) to partly June) cloudy (23 June) with winds 15 to 20 nikační unií ITU uvolněna verze 1.1 zahrnující 2Air Tractors 70 km/h mainly from northwest directions becoming gusty during the 2 Ground Modules for FF Operations warm hours of the day overtopping with vehicles, with a tot. of 142 locally 45 km/hour. kódování ASN.1 a v roce 2008 po zpracování při- operational staff Temperatures • Maximum temperatures reaching 25 2 Canadairs 233 to 27°C (22 June) with a tendency to rise 27 to 29°C (23 June) pomínek uživatelů dosud platná verze CAP 1.2. All information refer to UTC time 2 Canadairs 202 Meteocentre, GWIS-JRC, ECMWF, IPMA 1 Liaison officer Mezi výhody nového protokolu patří beze- Bilateral agreement 4 Canadairs 228 sporu možnost publikovat výstrahu současně růz- 2 Ground Modules for FF Operations with vehicles, with a tot. of 105 operational staff; 1liaison officer nými prostředky, od složek civilní ochrany přes 1 Canadairs 41 Situation overview as of 22 rozličná média, webové servery národní i zahra- June (ANCP SITERP) 64 people dead niční, lidé se tak o hrozícím nebezpečí dozví 251 injured 29 aerial means (PT) z většího počtu zdrojů, což zvyšuje věrohodnost 580 fires between 15/06 and 21/06 výstrahy. Kompatibilní sdělení navíc umožňu- 42 Copernicus satellite maps je skládat informační mozaiku u jevů překračují- cích hranice. CAP může prezentovat výstrahu ve FIRE DANGER FORECAST FOR 23 JUNE JRC-European Forest Fire Information System (EFFIS) Affected Districts Copernicus area of interest více jazycích nebo nářečích. Ošetřena je návaz- Damages Classification (Copernicus< EMS) Highly Damaged Burnt Area detected by JRC- EFFIS nost upřesňujících výstrah nebo naopak včasné- < Moderately Damaged 21 June 20 June 19 June Negligible to slight Damaged Hotspots detected by JRC- EFFIS 21 June 20 June

Ukázka denní mapy služby Echo Daily Flash evropského centra ERCC vztahující se k červnovým požárům v Portugalsku. Dokončení na straně 197

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 193 DVACÁTÉ VÝROČÍ POVODNÍ V ČERVENCI 1997

Jan Daňhelka, Radek Čekal, Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, [email protected]

Twentieth anniversary of the July 1997 floods. The aim of this paper is to commemorate the 20th anniversary of the floods that occurred in summer 1997 in the eastern part of the Czech Republic. We review the conclusions of the 1997 Flood Summary Assessment Report that was compiled by the Czech Hydrometeorological Institute. From a 20-years’ on perspective, we comment on how the recommendations and visions have been reflected.

KLÍČOVÁ SLOVA: povodně – předpovědní povodňová služba – hydrologické modely – trendy vývoje KEYWORDS: floods – flood forecasting service – hydrological models – development trends Motto: „Základní lidskou slabostí je, že člověk nepředvídá byl implementován mechanismus zvaný HYDROSTART, což bouři, když je pěkné počasí.“ N. Machiavelli (1469–1527). v podstatě bylo zavedení režimu častějšího manuálního měření a předávání informací (v periodě 1 či 3 h), jeho fungování však bylo poněkud chaotické. 1. ÚVOD V době povodně byly k dispozici, jako relativně nový pro- V červenci 1997 zasáhla území České republiky, zejména dukt, obrázky z meteorologických radarů; nový byl zejmé- povodí Odry, Moravy, horního Labe a jejich přítoků, ve dvou na radar Skalky, který monitoroval srážkovou oblačnost nad epizodách (4. až 8. 7. a 17. až 21. 7.) intenzivní srážková činnost. postiženou oblastí s rozlišením 2×2 km (Hladný a kol. 1998). Extrémní srážky se projevily rychlými vzestupy hladin toků a na Automatizace pozemních měření byla v plenkách. První limni- Odře, Opavě, Moravě, Bečvě a na řadě menších toků, jejichž grafické stanice s digitálním záznamem byly instalovány v roce kulminační průtoky přesáhly úroveň stoleté povodně (Hladný 1995. Jednalo se o přístroje firmy NOEL. Některé přístroje této a kol. 1998). Povodně v červenci 1997 byly první plošně roz- firmy umožňovaly také přenos dat přes telefonní linky na před- sáhlou povodňovou událostí po několika desetiletích relativní- povědní hydrologická pracoviště. Další variantou byla možnost ho povodňového klidu na území České republiky. Přímé zkuše- zjistit aktuální vodní stav a jeho tendenci pomocí hlasového nosti z posledních obdobně velkých povodní z let 1890 a 1897 automatu napojeného na stanici. V roce 1997 bylo v povodí v povodí Labe a 1903 v povodí Odry, již pro současnou gene- Moravy a Odry vybaveno přístrojem s přenosem jen 11 vodo- raci vodohospodářů i veřejnosti nebyly dostupné. Navíc povod- měrných stanic (Soukalová, Řehánek 2012). Nevýhodou vyu- ně z roku 1954 na Vltavě, které byly významně transformovány žívání pevných telefonních linek však byla skutečnost, že při v nově dokončené, dosud nenapuštěné nádrži Slapy, podpořily povodni docházelo v důsledku rozlivů k zaplavování rozvoden ve veřejnosti dojem, že budovaná vodní díla poskytují úplnou elektrické energie i telefonních spojů, což se projevilo v nedo- ochranu před povodněmi. Ačkoliv hydrologové a vodohospodá- stupnosti údajů v kritických fázích vrcholící povodně. Z výše ři upozorňovali, že další velké povodně se v budoucnosti nutně uvedeného přehledu dostupnosti operativních dat, je zřejmé, vyskytnou, v obecném povědomí bylo riziko povodní do značné že možnosti hydrologických předpovědí byly velmi omezené. míry okrajovou záležitostí. Faktem tak zůstává, že bez impulsů Z hlediska predikcí meteorologického vývoje byly v roce v podobě katastrofy, společenská povodňová paměť rychle upa- 1997 k dispozici vybrané výstupy tří zahraničních numerických dá a společenská priorita povodňové prevence rychle klesá (Di modelů – globálních modelů Deutscher Wetterdienst a britské Baldassarre et al. 2013; Vignole et al. 2014). Poslední význam- Metoffice nazývaný podle tehdejšího sídla Bracknell (rozli ný impuls v podobě povodní na Slovensku v červenci 1960 tehdy vedl k ustavení krajské struktury hydrologických služeben Hydrometeorologického ústavu (Hladný 2012), ale od té doby 1.000 byl vývoj v oblasti předpovědní a hlásné služby velmi pozvolný. Cílem tohoto příspěvku je především připomenout povod- 100 ně v létě 1997 u příležitosti jejich dvacátého výročí a také ] stručně shrnout vývoj v oblasti hydrometeorologické služby za 2 10

.km VD Šance 1997 q -1 max

posledních 20 let, který byl do značné míry ovlivněn právě zku- .s

3 q = 4/*A^(-0,48) 1 [m povodeň 1997 šenostmi z této povodně. q

2. MOŽNOSTI HYDROMETEOROLOGICKÉ 0,1 SLUŽBY ZA POVODNÍ 1997

V roce 1997 byla většina limnigrafických stanic provozo- 0,01 vána v podobě mechanických (plovákových) limnigrafických 0,1 1 10 100 1.000 10.000 100.000 2 přístrojů zaznamenávajících průběh hladiny perem na vložený Plocha povodí [km ] papír. Z vybrané hlásné sítě potom pozorování vodního stavu Obr. 1 Aktualizovaný graf obalové křivky maximálních specifických odto- v ranním termínu (případně doplněná informacemi o vodním ků historických povodní se zvýrazněním profilů vyhodnocených za povod- stavu v šestihodinovém kroku odečteném z papíru limnigra- ně 1997. Souhrnná zpráva o Vyhodnocení povodně 1997 obsahuje graf fu) telefonicky sdělovali na hydroprognózní pracoviště pobo- bez průtoku VD Šance, který v době zpracování zprávy nebyl věrohodně ček dobrovolní pozorovatelé. V případě srážkoměrných pozo- vyhodnocen. rování byla situace obdobná. Data byla k dispozici v zásadě Fig. 1. An updated graph of the maximum runoff envelope during past z omezené sítě profesionálních stanic (cca 30) a byla doplňo- floods with highlighted levels measured during the 1997 flood. The graph, published in the 1997 Flood Summary Assessment Report, does not vána telefonickým hlášením od vybraných dobrovolných pozo- include data for the Šance waterworks, because no reliable assessment rovatelů udávajících denní srážkové úhrny. Pro případ povodní was available at the time the report was compiled.

194 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 šení modelů bylo na úrovni ca 50 200 km) a lokálního modelu Deutsche roční kulminační průtoky 180 Wetterdienst s rozlišením ca 15 km. kulminace zaznamenané v květnu Nově implementován a provozován 160 kulminace zaznamenané v červnu až září byl lokální model ALADIN (počí- 140 ] taný v době povodně ještě v Météo- -1 120 .s France v Toulouse), jehož rozlišení 3 100 [m

rovněž odpovídalo přibližně 15 km. max 80 Q Je třeba uvést, že z hlediska kvanti- 60 tativní předpovědi množství srážek 40 modely v důsledku omezeného roz- lišení a tím i podhodnocení orogra- 20 fických efektů skutečnost výrazně 0

podhodnotily (Hladný a kol. 1998). 1890 1895 1900 1905 1910 1915 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 V devadesátých letech byly Hydrologický rok v ČHMÚ činěny první pokusy Obr. 2 Průběh ročních maximálních průtoků ve stanici Šumperk na Desné. Graf pro období let 1891 až s hy dro logickými modely. Ope ra- 1997 byl součástí souhrnné hodnotící zprávy (Hladný a kol. 1998). Pro zajímavost jsou odlišeny kulminace tivní předpovědi však byly založe- povodní v letním období (červen až září), v květnu a po zbytek roku. ny na manuální metodě postupo- Fig. 2. An overview of the maximum annual water flow at the Šumperk Station on the Desná River. The vých dob a odpovídajících si graph for the years 1891–1997 was included in the Summary Assessment Report (Hladný et al. 1998). průto ků, která vycházela z meto- For illustrative purposes, flood culminations in the summer (June to September), in May, and during the diky navržené pro dolní Labe prof. rest of the year are differentiated. Harlacherem (Harlacher, Richter 1887) již v 19. století a po stupně byla zpřesňována a rozví- Radarové odhady srážek vykazovaly vcelku určitá pod- jena i pro menší toky na celém území republiky. V povodní hodnocení, zvláště ve větších vzdálenostech od rada- nejvíce zasažených povodích Moravy a Odry byly předpovědi ru a v horských oblastech. Tyto odhady však doplňo- vydávány pro 4 profily na dolních tocích (Morava – Olomouc valy, i když jen přibližně, aktuálně dostupné informace a Strážnice, Bečva – Dlu honice a Odra – Bohumín), a to s před- o srážkách ze synoptických stanic. Na zlepšování rada- stihem 6 až 24 hodin (Sou kalová, Řehánek 2012). rových odhadů srážek pro hydrologické účely se inten- zívně pracuje (m. j. v rámci mezinárodní spolupráce). 3. ZÁVĚRY VYHODNOCENÍ POVODNÍ 1997 c) Data poskytovaná ze současně existujících meteoro- Povodně v červenci 1997 si vyžádaly celkem 60 lidských logických družic nejsou zatím vyhovující pro jakékoliv obětí, tedy výrazně více, než srovnatelné povodně pozdější – přesnější kvantitativní vyhodnocování srážek. Přednosti povodně v roce 2002 přinesly 19 lidských obětí, za povod- současných meteorologických družic jsou využitelné ní 2013 přišlo o život 16 lidí (Daňhelka a kol. 2014). Vysoký počet obětí v roce 1997 byl způsoben nedostatky v odezvě sys- především v synoptické meteorologii při upřesnění fron- tému ochrany před povodněmi a záchranné služby (koordina- tální analýzy a rovněž pro monitorování nebezpečných ce, sdílení informací, kapacit a vybavení apod.). meteorologických jevů mezosynoptického měřítka včet- Souhrnná zpráva o vyhodnocení povodně, která byla zpra- ně vymezení oblastí potenciálních srážek. cována ČHMU (Hladný a kol. 1998), se však těmto aspek- d) Dostatečně přesná a v čase i prostoru lokalizova- tům povodně vyhnula, nezmiňuje ani problémy v nejednotnos- ná předpověď extrémních srážek je pro současné proti výstražných informací produkovaných ČHMÚ a vojenské gnostické modely z hlediska zájmů varovné povodňové meteorologické služby. Ty následně vedly k vytvoření Systému služby jedním z nejzávažnějších problémů. Modely řeší integrované výstražné služby (SIVS) koordinující právě civilní požadované zatím částečně a to přímou operativní apli- a vojenskou meteorologickou službu. kací srážkových úhrnů. Výše zmíněné poznatky však Zpráva neobsahuje ani návrh žádných konkrétních opatře- prokazují, že bude žádoucí podpořit modelovou před- ní. Přesto v závěrech zprávy jsou uvedeny některé body dotý- pověď dalšími argumenty v tzv. „postprocessingu“, kající se fungování předpovědní služby. založeném nejlépe na statisticky signifikantním odha- a) Citelným nedostatkem, který doposud významně ovliv- du vícerozměrné pravděpodobnosti hodnoty předpoví- ňuje kvalitu hydrologických předpovědí, zejména na daného prvku. menších a středních povodích, je nedostatečná aktu- e) Značným problémem předpovědní služby nadále zůstá- ální informace o naměřených srážkách v povo- vají předpovědi průtoků ze srážek, které jsou málo dí. Srážky v kratším časovém intervalu než jeden úspěšné zejména při prudkém nástupu povodní a před- den, jsou v ČHMÚ k dispozici pouze při vyhlášení povědi na malých tocích. Metodický rozvoj předpověd- HYDROSTARTU z poměrně řídké sítě synoptických ních postupů na základě spadlých nebo předpověze- stanic s profesionální obsluhou. Cestou k řešení toho- ných srážek včetně rozšíření aplikace hydrologických to problému je automatizace srážkoměrných stanic modelů musí být hlavní cestou ke zlepšování funkcí a komplexní zpracování informací z pozemních stanic operativní hydrologie v nejbližší budoucnosti. a informací meteorologického radaru do formy ucele- Z dnešní perspektivy je poněkud zarážející, že v závěrech né srážkové informace v reálném čase. nenalezneme žádný bod týkající se fungování sítě limnigrafic- b) Hlavním přínosem radarových měření při červencových kých stanic, ačkoliv ve vlastním textu zprávy jsou problémy povodňových událostech byla operativní dostupnost opakovaně zmiňovány, viz např. (kap. 3.1 souhrnné zprávy): aktuálních dat o plošném rozložení srážkových intenzit „Docházelo k poškození, nebo i totálnímu zničení řady vodo- včetně možnosti zobrazení pohybu oblačných systémů. měrných stanic, tzn., že neexistoval záznam o vodních stavech

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 195 nebo byl nepoužitelný pro vyhodnocení…. Což spolu s výpadky ci zejména s National Weather Service v USA. Od roku 2016 elektrického proudu a telefonního spojení omezilo či znemožni- jsou instalovány nové radiolokátory na vrchu Skalky a Praha, lo přenos operativních informací o vývoji stavu v horních tra- aktuální rozlišení radarových dat se zvýšilo na 5 minut a 1 km, tích rozvodněných toků a sestavování spolehlivých hydromet- hlavně však byly významně zdokonaleny metody zpracování rických předpovědí pro níže položené profily.“ Objevovaly se dat, které díky kombinaci s údaji ze srážkoměrů poskytují zlep- rovněž potíže s operativním vyčíslením průtoků, neboť vodní šené informace o srážkovém množství i odhad posunu srážek stavy přesahovaly rozsah měrných křivek průtoků. v následujících desítkách minut (nowcasting). Pokud jde o data Zpráva dále uvádí, že hydrometrická měření mohla být pro- z meteorologických družic (bod c), jejich význam nadále zůstá- váděna jen ve velmi omezeném rozsahu (celkem bylo provede- vá v podpoře synoptické meteorologie, k jejich kvantitativnímu no za celou dobu trvání povodní „jen“ 85 úplných hydromet- využití v operativní hydrologii dosud nedochází. rických měření průtoků a cca 40 měření povrchových rychlos- Rozvoj meteorologických modelů (bod d) vedl během tí plováky). Proto bylo vyhodnocení průtoků a povodňových 20 let, které od povodně 1997 uplynuly, ke zvýšení horizon- vln provedeno pouze pro 47 stanic, představujících jen asi 1/3 tálního rozlišení. To v případě lokálních meteorologických všech limnigrafických stanic v postižené oblasti. mo delů aktuálně dosahuje méně než 5 km, zvýšilo se i verti- Celkové zhodnocení úspěšnosti hydrologických předpo- kální rozlišení počtu modelovaných vrstev. Současně s tím se vědí je pak ve zprávě uvedeno v závěrech souhrnné zprávy musela významně změnit fyzika modelů zejména srážkotvor- v následující podobě: ných procesů, implementují se pokročilé metody asimilace dat, f) „lze říci, že ve většině případů byla úspěšnost hydro- využívají se ansámblové přístupy. Navrhovaný rozvoj metod logických předpovědí velmi dobrá, pokud se týká prů- post-processingu byl nakonec nahrazen snahou o zpřesňová- běhu vln, předpovědí tendencí i kulminačních stavů ní vlastních výstupů modelů a tvorbou variantních ansámblo- či průtoků v rozsahu zhruba do úrovně 20letých vod. vých předpovědí postihujících nejistotu počátečních podmí- Přijatelným výsledkům se vymykaly předpovědi, kte- nek výpočtu. Post-processing modelových výstupů tak nadá- ré většinou předpovídaly již extrémní hodnoty prvků le zůstává v rukou meteorologů-prognostiků, kteří na základě a současně vycházely z nedostatečných anebo zkresle- výstupů různých dostupných modelů interpretují modelové ných vstupních informací, jak hydrologické tak i meteo- výsledky a případně navrhují jejich korekce pro vstup do hyd- rologické povahy.“ rologických modelů. Zde je třeba kriticky poznamenat, že vyhodnocení hydrolo- Hydrologické modely (bod e) se rovněž zásadně proměni- gických předpovědí nebylo dostatečně dokumentováno a zvo- ly a vyvinuly. Hydrologické modely dnes produkují předpově- lená metodika není zcela objektivní. Jednak právě v kritic- di pro stovky předpovědních profilů (111 z nich je publiková- ké době povodně bylo pracoviště v Ostravě několik dní zcela no pro potřeby veřejnosti) i na malých vodních tocích, předstih nedostupné z důvodu výpadku elektrického proudu a předpo- předpovědi se díky využití meteorologických modelů prodlou- vědi tak nebyly sestavovány a hodnoceny. Především však šlo žil až na 66 hodin. Kromě deterministických předpovědí jsou o předpovědi manuální, vzniklé až na základě pozorovaných průtoků ve výše ležících profilech s různě dlouhým předstihem: počítány i ansámblové předpovědi založené na variantních pre- • 5 až 11 hodin pro Odru v Bohumíně, Moravu v Olomouci dikcích systému ALADIN-LAEF (Wang et al. 2011). a Bečvu v Dluhonicích, V reakci na další povodňové události byly vytvořeny nové • 12 až 14 hodin pro Labe v Přelouči, Brandýse nad Labem nástroje a jsou zpracovávány další produkty pro potřeby povod- a Mělníce ňové ochrany. Jedná se zejména o tzv. indikátor přívalových • 24 hodin pro Labe v Ústí nad Labem a pro Moravu ve povodní, založený na principu flash-flood guidance (Sweeney Strážnici. 1992) hodnotící nasycenost půdy, odhadující limity nebezpeč- Z dnešní perspektivy tak využitelnost takových předpo- ných srážek i hodnotící aktuální riziko vzniku přívalové povod- vědí ve srovnání s předstihem poskytovaným hydrologickými ně na základě vstupu srážkových odhadů z meteorologických modely byla velmi malá. radarů (Šercl a kol. 2015), vyhodnocení sněhových zásob v prostředí GIS aj. 4. OPATŘENÍ UČINĚNÁ PO POVODNI Přesto se domníváme, že rozhodujícím faktorem úspěšnos- A DNEŠNÍ STAV ti předpovědí, zejména za povodní (bod f), zůstává osoba hyd- Zprávou (Hladný a kol. 1998) uváděné nedostatečné množ- rologa-prognostika, který pro modely zpracovává a připravuje ství operativních údajů (viz bod a) se díky rozvoji informačních data, vstupuje do průběhu výpočtů a interpretuje jejich výsled- technologií podařilo zcela překonat. Aktuálně jsou operativně ky, jež jsou podkladem pro zabezpečení předpovědní povod- k dispozici data ze sítě více než 400 automatických klimatic- ňové služby – výstrah a informací. V tomto ohledu je nutno kých a srážkoměrných stanic ČHMÚ doplňované daty dalších uvést, že každá povodeň, a ta z roku 1997 byla první po dlou- organizací. Automatizovány jsou rovněž veškeré vodoměrné hé době „povodňového klidu“, přináší neocenitelné zkušenosti stanice sítě ČHMÚ (507 stanic s vyhodnocováním průtoku), pro všechny hydrology účastnící se jejího zvládání. které jsou rovněž doplňovány informacemi od ostatních organi- zací, zejména s. p. Povodí. Změna technologie (GPRS) se uká- 5. ZÁVĚR zala jako vhodné řešení, které zajišťuje funkcionalitu i v průbě- Povodňová událost z roku 1997 byla základním impul- hu krizových situací a umožňuje spolehlivé a levné zasílání dat zem pro změnu ochrany před povodněmi, což se promítlo s rozlišením a frekvencí 10 minut. Díky tomu je možné nejen jak do legislativních změn, tak do praxe odborných institucí. zachytit nástup povodní i na malých tocích, ale je možné i vel- Zkušenosti z průběhu povodně vedly k právní úpravě dotýka- mi dobře odhadovat vývoj vrcholné fáze povodně na základě jící se všech částí systému ochrany před povodněmi v podo- měnící se intenzity srážek ve zdrojových oblastech. bě zákonů o krizovém řízení (240/2000 Sb.), o integrova- Podobně radarové odhady srážek (viz bod b) byly význam- ném záchranném systému (239/2000 Sb.) a vodního zákona ně zdokonaleny, a to i díky zmiňované mezinárodní spoluprá- (254/2001 Sb.). V souladu s tím byly kompletně revidovány

196 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 předpisy pro hlásnou povodňovou službu a systém hlásných HLADNÝ, J., 2012. Vznik Státní hydrologické předpovědní služ- profilů a další dokumenty. by v roce 1960. In: Daňhelka, J., Elleder, L. (Eds.): Vybrané Povodně v létě 1997 byly rovněž zásadním impulsem pro kapitoly z historie hydrologické služby a povodní na území modernizaci předpovědní služby v České republice a přines- České republiky, Praha: ČHMÚ, s. 149–162. ly neocenitelné zkušenosti se zvládáním extrémních povodňo- SOUKALOVÁ, E., ŘEHÁNEK, T., 2012. Povodeň v červenci vých událostí. Díky úsilí řady institucí a jednotlivců se ochra- 1997 – impuls k rozvoji předpovědní povodňové služby. In: na před povodněmi v ČR (včetně předpovědní služby) dostala Daňhelka, J., Elleder, L. (Eds.): Vybrané kapitoly z historie na světovou úroveň. Dynamika vývoje se však stále zrychlu- hydrologické služby a povodní na území České republiky, je a je nezbytné reagovat na globální trendy v oblasti pozo- Praha: ČHMÚ, s. 163–169. rování a modelování atmosféry a hydrosféry i v dobách, kdy SWEENEY, T. L., 1992. Modernized Areal Flash Flood Guidance. katastrofální povodně nepoutají pozornost politiků a veřejnos- NOAA Technical Report NWS HYDRO 44, Silver Spring, ti k tomuto tématu. Doufejme, že se nám to v následujících MD: Hydrology Laboratory, National Weather Service, NOAA, letech bude dařit. 21 s. and an appendix. ŠERCL, P., DAŇHELKA, J., BŘEZKOVÁ, L., JANÁL, P., Literatura: NOVÁK, P., KYZNAROVÁ, H., 2015. Možnosti predikce DAŇHELKA, J., KUBÁT, J., ŠERCL, P., ČEKAL, R., 2014. přívalových povodní v podmínkách České republiky. Sborník Povodně v České republice v červnu 2013. Praha: ČHMÚ, prací Českého hydrometeorologického ústavu, sv. 60, Praha: 85 s., ISBN 78-80-87577-41-7. ČHMÚ, 50 s. DI BALDASSARRE, G., VIGLIONE, A., CARR, G., KUIL, L., VIGLIONE, A., DI BALDASSARRE, G., BRANDIMARTE, L., SALINAS, J. L., BLÖSCHL, G., 2013. Socio-hydrology: con- KUIL, L., CARR, G. et al., 2014. Insights from socio-hydro- ceptualising human-flood interactions. Hydrol. Earth Syst. Sci., logy modelling on dealing with flood risk-roles of collective Vol. 17, s. 3295–3303, doi:10.5194/hess-17-3295-2013. memory, risk-taking attitude and trust. J. Hydrol., Vol. 518, HARLACHER, A. R., RICHTER, H., 1887. Ueber ein Verfahren s. 71–82. zur Vorherbestimmung des Wasserstandes der Elbe in Böhmen WANG, Y., BELLUS, M., WITTMANN, C., STEINHEIMER, M., und Sachsen. Zeitschrift für Bauwesen, Jahrgang XXXVII., WEIDLE, F. et al., 2011. The Central European limited- s. 600–606. -area ensemble forecasting system: ALADIN-LAEF. Q. J. R. HLADNÝ, J., BLAŽEK, V., DVOŘÁK, V., KUBÁT, J., ŠVIHLA, V. Meteorol. Soc., Vol. 137, s. 483–502. doi:10.1002/qj.751. (Eds.), 1998. Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997. Souhrnná zpráva projektu. Praha: ČHMÚ. Dostupné z WWW: Lektoři (Reviewers): RNDr. Tomáš Řehánek, Ph.D., http://voda.chmi.cz/pov97/obsah.html. RNDr. Radim Tolasz, Ph.D. INFORMACE – RECENZE

Pokračování ze strany 193 toring sucha (GDO) a další. Informační podporu ERCC bude zajišťovat také projekt integrovaného varování ARISTOTLE (All Risk Integrated System TOwards Trans-boundary Holistic ho odvolání. Sledování linie souvisejících výstrah pak může Early-warning) zaměřený na expertní analýzy různých typů být prospěšné v procesu verifikace, dokonce v nadnárodním katastrof. Do plného provozu s nepřetržitou službou by měl měřítku. K vymezení postižených území se používají standard- vstoupit během roku 2018. ní geokódy nebo polygony vymezené geografickými souřad- Je zřejmé, že systémy včasného varování jsou velmi žádou- nicemi, oblasti tak lze operativně zobrazit v mapách nebo pro- cí a že jsou kladeny velké nároky na konkrétní obsah výstrah. středí GIS. Common Alerting Protocol poskytuje prostor pro splnění těch- Rozsáhlejší katastrofy vyžadují mezinárodní koordina- to požadavků. Současně umožňuje tvořit databázi výstrah spo- ci záchranných prací, včasné varování před takovými událost- lečně s katalogem extrémních projevů počasí a změn klima- mi tak zvyšuje účinnost následných opatření a poskytuje před- tu a s ukládáním informací o bezprostředních škodách a dlou- stih k organizování technické a humanitární pomoci. V Evropě hodobých ztrátách (návaznost na Rezoluci 9, Cg-17 WMO). tuto funkci plní koordinační středisko Emergency Response Výstrahy budou operativně shromažďovány v tzv. Alert Hub Coordination Centre (ERCC) podílející se na záchranných WMO napojeném na další světová centra (např. krizové mapy misích po celém světě. Aktuální situaci lze monitorovat na Google) rozesílajícím výstražné zprávy. Dlouhodobým zámě- portálu ERCC pod záložkou „ECHO Flash“ (viz odkazy pod rem WMO je vybudování celosvětového varovného sytému článkem) s denním přehledem aktuálních rizik v rámci Evropy Global Meteo Alarm System (GMAS). i ve světě, s možností vstupu do archivu. Aktivity ERCC jsou podporovány projektem Copernicus, který je zaměřen na zís- Internetové odkazy na projekty a stránky zmíněné v textu: kávání dat z různých měřicích zařízení, zejména pak z floti- http://erccportal.jrc.ec.europa.eu/ECHO-Flash ly šesti satelitů Sentinel provozovaných Evropskou kosmic- http://www.copernicus.eu kou agenturou (ESA). Pokud nastane mimořádná událost, je https://sentinels.copernicus.eu/web/sentinel/home pozastaven vědecký program a satelity jsou využity pro cílené http://emergency.copernicus.eu/ snímkování postižené oblasti (rapid mapping), jehož výsled- http://alerthub.meteoalarm.eu/ ky je možné využít v reálném čase pro záchranné práce nebo http://www.google.org/crisismap/weather_and_events později pro vyhodnocení extremity události a ekonomických http://www.wmo.int/pages/prog/amp/pwsp/CommonAlerting dopadů. Copernicus dále podporuje projekty globálních sys- Protocol_en.html témů pro monitorování a předpovídání povodní (EFAS), pro varování před nebezpečím požárů (EFFIS), pro globální moni- Jan Sulan

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 197 INFORMACE – RECENZE

DVĚ LETECKÁ velké možnosti odborného vzdě- OSMDESÁTILETÁ VÝROČÍ lávání jak studentů, tak meteoro- První připomíná událost vel- logů v praxi, což však bylo brzy mi významnou a velkolepou, dru- utlumeno nacistickou okupací. hé událost mnohem skromněj- Po válce rozebranou Swobodovu ší, avšak důležitou i z hlediska knihu částečně nahradila pří- meteorologického. ručka Letecká meteorologie První upomíná na slavnostní M. Babikova, kterou volně do zahájení provozu na novém leti- češtiny přeložili J. Červený a šti Praha Ruzyně, které nahra- J. Jílek (Babikov 1952). dilo civilní část dosavadního Kniha doktora Swobody má vojenského letiště Kbely. Provoz strukturu jako každá učebnice byl zahájen 5. dubna 1937, když obecné meteorologie, to zname- v 9,30 hodin na novém letišti při- ná, že obsahuje kapitoly o stav- stálo první letadlo České letec- bě atmosféry, meteorologic- ké společnosti na lince Piešťany kých prvcích a jejich pozorová- – Zlín – Brno – Praha. Po více- ní, jejich denním a ročním chodu, etapové výstavbě letiště dosáh- jejich horizontálním a vertikál- lo vysoké úrovně evropských ním rozdělení, výklad o počasí mezinárodních letišť a stalo se a podnebí a následuje synoptická důstojnou vstupní branou do naší meteorologie s tlakovými útvary, republiky. vzduchovými hmotami a atmo- Druhé výročí se týká vydání sférickými frontami (Swoboda skvělé publikace, která podstat- byl první Čechoslovák, který ně přispěla ke vzdělávání našich se seznámil s frontální analý- Obr. 1 Radiosonda typu Vaisala z roku 1935, kterou G. Swoboda odborníků v letecké meteorolo- uvádí jako nejmodernější aerologický přístroj. Kondenzátorový zou, a to přímo v Norsku), ústí- gii a zkvalitnila meteorologické přístroj nevysílal značky jako dřívější typy, ale změny hodnot cí do předpovědní praxe. Cíl zabezpečování letecké dopravy. meteorologických prvků udával odchylkou od vysílací vlny. knihy však směřuje k letecké- Knihu s názvem Letecká mete- mu využití, proto autor všechny orologie a povětrnostní služ- jevy popisuje s ohledem na pilo- ba letecká (Informační příručka pro letce a pro jejich spo- ty a v leteckých souvislostech, což vidíme např. při probí- lupracovníky) vydal v roce 1937 Vojenský ústav vědecký rání oblaků a bouřek, námrazových jevů na letadle, přepoč- v Praze. Napsal ji dr. Gustav Swoboda (1893–1956), tehdy tu tlaku vzduchu, turbulence a dalších nebezpečných mete- rada Státního ústavu meteorologického v Praze, později prv- orologických jevů včetně počasí na frontách. Charakterizuje ní generální sekretář Světové meteorologické organizace, povětrnostní poměry na 10 československých státních letiš- a jak uvádí v předmluvě, při jejím sepisování mu byly nápo- tích na základě klimatologických dat i empirie a píše: Než se mocny téměř všechny osobnosti, které v té době v česko- na některém místě začnou provádět pravidelné lety, je zapo- slovenské praktické meteorologii něco znamenaly. Swoboda třebí seznámit se s klimatickými vlastnostmi krajiny, aby v uvedeném ústavu řídil všeobecnou a leteckou povětrnost- podrobnější poloha letiště mohla být co možná přizpůsobe- ní službu a je právem pokládám za zakladatele naší letec- na nejpříznivějším atmosférickým podmínkám. Avšak i poz- ké meteorologie. O tomto odvětví aplikované meteorolo- ději bude celkový letecký dopravní ruch na dotčeném místě gie informoval veřejnost, a zejména zájemce o létání ješ- v svém ročním kolísání záviset na všeobecných povětrnost- tě před vydáním knihy v různých českých a zahraničních ních poměrech. časopisech, např. Letectví, Flugwesen, La Météorologie, Průměrný počet dní s mlhou, s vichřicí, se sněhovou Říše hvězd, a v profilové publikaci o poslání a činnostech pokrývkou, někdy i teplotní podmínky atd. budou mít význam Státního ústavu meteo rologického v Praze (Státní ústav při rozřešení otázky, zda letecký dopravní ruch bude moci meteorologický 1928). být udržován po celou zimu; také v ostatních ročních dobách Podle autora kniha vzešla z prostředí civilní letecké nebude pravidelnost leteckého dopravního ruchu nezávis- meteorologické zabezpečovací služby a obsahuje rozšířenou lá na klimatických podmínkách. A poznamenává, že teprve látku přednášek, které měl autor v kurzu pro letecké navigá- před 15 lety byl program meteorologických pozorování roz- tory (školení pro ně uspořádalo ministerstvo veřejných pra- šířen také na prvky, které jsou rozhodující pro provozová- cí, do jehož kompetence spadaly dopravní záležitosti). Již ní letecké dopravy, především na množství a výšku nízkých při letmém zalistování v publikaci zjišťujeme, že její roz- oblaků, na dohlednost, na nárazovitost větru, na stav půdy sah (254 stran) a obsah podstatně převyšují předmětnou lát- atd. Počet denních pozorování byl rozmnožen tak, že čet- ku pro frekventanty kurzu a že kniha má charakter vyspě- né stanice pozorují dnes již po celý den a celou noc v tří- lé a náročné vysokoškolské učebnice ne nepodobné ve svě- hodinovém intervalu. Zajímavé jsou pasáže o aerologickém tě známějšímu dílu S. P. Chromova Úvod do synoptického výzkumu atmosféry, tehdy ještě pomocí draků a balonů, ale rozboru počasí (Chromov 1937). To shodou okolností v pře- už i radiosond a letadlových meteorografů, a o vertikální sta- kladu do češtiny od M. Končeka vyšlo rovněž v roce 1937 bilitě ovzduší. jako letecká meteorologie Swobodova. Oba spisy otevřely Speciální částí knihy je rozsáhlá závěrečná kapito-

198 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 Literatura: BABIKOV, M., 1952. Letecká meteorologie. 1. vyd. Praha: Velká vojenská knihovna, sv. 10, Naše vojsko. 204 s. CHROMOV, S. P., 1937. Úvod do synoptického rozboru počasí. 1. vyd. Praha: Vojenský ústav vědecký, Vojenská technická knihovna, sv. IV. 492 s. JARKOVSKÝ, E., 1936. Počasie a lietanie. (Úvod do základov leteckej meteorológie). 1. vyd. Bratislava: Akademické naklada- teľstvo v Bratislave. Státní ústav meteorologický v prvém desetiletí republiky 1918–1928, 1928. 1. vyd. Praha: Obr. 2 Pozemní meteorologické signály v podobě čtyř tabulí ležících na zemi podávaly Státní ústav meteorologický, publ. řady C, zprávy o počasí na letištích v době, kdy ještě nebyl s letadly radiový styk. První tabule sv. I. 91 s. vyjadřovala místo, druhá počasí, třetí dohlednost a čtvrtá výšku nízké oblačnosti. Podle Swobody se taková hlášení používala již jen na ojedinělých letištích. Karel Krška la Orga nizace povětrnostní služby letecké, v níž Swoboda 10 LET S INFORMAČNÍM SYSTÉMEM VISUAL popsal vztah mezi všeobecnou povětrnostní službou a letec- WEATHER V PŘEDPOVĚDNÍ SLUŽBĚ kou službou, podrobně uvedl kódy synoptických a aerolo- Letos uplynulo 10 let od chvíle, kdy byla na půdě Českého gických pozorování a podal výklad o synoptických mapách. hydrometeorologického ústavu provedena první instalace Zabýval se organizací letecké meteoro logické služby informačního systému Visual Weather a kdy se tak začala v měřítku mezinárodním i národním, meteorologickými psát historie využití tohoto komplexního nástroje na centrál- informacemi letcům před letem, za letu, i zprávami, které ním i regionálních předpovědních pracovištích a na pracovi- poskytuje pilot za letu nebo po přistání (briefing a debrie- štích letecké meteorologie. Za tu dobu se Visual Weather stal fing): Letec vidí do jisté míry do zákulisí počasí a je s to sys- jedním z hlavních a v určitých ohledech dost možná i nepo- tematickými pozorováními z letadla vyplňovati značnou část stradatelných pomocníků meteorologa v předpovědní služ- mezer v obrazu, který si tvoří meteorolog na základě přízem- bě. Slouží k prohlížení a prezentaci podkladových materiálů ních pozorování. Zejména systematická pozorování vykoná- ve formě map, meteogramů, aerologických diagramů, hodo- vaná letci dopravními, kteří prolétávají velkou část troposfé- grafů nebo tabulek obsahujících jak pozorované údaje, tak ry denně podle určitého časového rozvrhu a v rámci husté výstupy numerických předpovědních modelů. Tyto produk- traťové sítě, mohla by podstatně přispívati k doplnění našich ty lze manuálně i automaticky exportovat a dále distribuovat znalostí z oboru letecké meteorologie. pro potřeby dalších odběratelů mimo ČHMÚ. Swobodova jubilující kniha je obdivuhodným vědec- Současně je systém v dnešní době již téměř výhradním kým a pedagogickým počinem, který musí zaujmout každé- nástrojem tvorby obecných i speciálních textových předpo- ho meteorologa, nejen zájemce o dějiny meteorologie. Byla vědí a předpovědí ve formě ikon ukládaných do xml soubo- napsána podle nejnovějších vědeckých poznatků své doby rů. Prvním produktem odeslaným z příslušné dílčí aplikace nadaným autorem, který ovládal meteorologii bergenské – Message Editoru – byla na CPP v květnu 2010 předpověď školy, měl dlouholetou praxi v předpovědní službě a inten- pro evropská města ve formě ikon. Původní, ručně kreslenou zivně se věnoval organizaci všeobecné a letecké meteoro- frontální analýzu nahradila velmi brzy po nasazení Visual logické služby v mezinárodním měřítku. Spis je pojetím Weather do provozu frontální analýza prováděná za pomoci a zčásti i obsahem nadále moderní a zčásti zastaralý, i sou- zde dostupného nástroje. Nadto se Visual Weather využívá časný čtenář v něm však najde mnohá poučení. Zbývá dodat, že Swobodova kniha nebyla prvním letec ko-meteorologickým textem, kte- rý byl v tehdejším Československu vydán. Byl však dílem souborným, zásadním, nejrozsáh- lejším a vhodným i k vysokoškolskému studiu. Jeho autor také jistou dobu leteckou meteorologii přednášel na pražské technice. V roce 1930 vydal pro potřeby Ústřední pilotní školy materiály z letecké meteorologie důstojník Ing. agr. Jan Urban (Urban 1930) a o 6 roků později v Bratislavě ve slo- venštině RNDr. Eduard Jarkovský (1907 až 1988). Autor byl Čech, který byl šéfem před- povědního ústředí letecké povětrnostní služ- by v Bratislavě a po zániku Českoslov enska se vrátil do Prahy a působil v tehdejším Ústřed- ním meteorologickém ústavu pro Čechy a Mo- Obr. 1 Ukázka editačního prostředí aplikace Alert Editor pro zajištění SIVS, HPPS ravu. a SVRS.

Meteorologické Zprávy, 70, 2017 199 ho šumu, ke kterému někdy dochází v důsledku distribuce výstrah popisujících situaci z hlediska celého území České republiky. V dosavad- ním SIVS není možné oddělit oblasti a jevy, u nichž nedošlo při aktualizaci výstrahy k žád- né změně, a výstraha tak může být vícenásobně distribuována i do oblastí, jichž se změna netý- ká. Právě tato vlastnost současného výstražné- ho systému byla v minulosti, např. v souvislosti s červnovými povodněmi v roce 2013, před- mětem velké kritiky. Databáze Visual Weather obsahuje data z profesionálních i automatických měřicích stanic, data z aerologických sondáží, data ze stanic silniční sítě, vodní stavy a průtoky, radaro- vá a družicová měření a výstupy numerických předpovědních modelů. Předpovědi meteoro- logů zůstávají i nadále zahrnuty jen v podobě ucelených produktů (textů a tabulek). Poslední verze informačního systému však umožní v rámci dalšího budoucího vývoje funkční pří- stup ke konkrétním předpovídaným hodnotám vybraným na základě zvoleného parametru, místa a času, a bude tak možné z předpovědí meteorologů snadno sestavovat velké množství dalších produktů, zobrazovat jejich předpo- vědi v mapách a vyvinout systém hodnocení úspěšnosti i bodových předpovědí. To pomů- že ke zpřesnění regionalizace obecných před- Obr. 2 Ukázka formuláře editovaného v aplikaci Message Editor. povědí i výstrah. Možnosti informačního systému Visual Weather se s postupujícím časem stále rozrůs- tají. Je to dáno tím, že tento systém dnes vyu- k pravidelné tvorbě objektivních analýz vybraných meteoro- žívají pro svou práci povětrnostní služby již na všech kon- logických parametrů, které slouží mj. i jako podklad právě tinentech, včetně meteorologických stanic v Antarktidě. při tvorbě výše zmíněných frontálních analýz. Možnosti sys- Uživatelé systému tvoří komunitu, která se pravidelně setká- tému dále významně rozšiřuje schopnost zpracovávat růz- vá, a vzájemná výměna informací o vytvářených produktech né vlastní typy dat nebo nástroj, s jehož pomocí lze provést a způsobech používání jednotlivých nástrojů vede k rozvoji výpočet dodatečných diagnostických polí zpracováním dat mezinárodní spolupráce a bohaté a pro budoucí vývoj důle- numerických předpovědních modelů. Řadu úkonů, jakými žité inspiraci domácí služby i samotného tvůrce informač- mohou být automatická tvorba některých produktů nebo ního systému. uvedený výpočet dodatečných polí, lze v systému zavést jako naplánovanou úlohu. Pavel Borovička V současné době se dokončuje imple- mentace nové dílčí aplikace pro zajištění Systému integrované výstražné služby (SIVS) a Smogového varovného a regulačního systému (SVRS) a změny navazujících interních před- pisů. Aplikace – Alert Editor – využívá napo- jení na databázi Visual Weather a její vlastní databáze je založena na struktuře všeobecné- ho výstražného protokolu (Common Alerting Protocol, CAP), který je zároveň hlavním výstupním produktem. Od září 2017 jsou již v tomto formátu dodávána data na výstražný portál Meteoalarm.eu. Přechod ke všeobecné- mu výstražnému protokolu umožní snadněj- ší třídění a filtrování výstrah před konkrétními nebezpečnými meteorologickými jevy, včet- ně příslušných doprovodných textů. Toto zaru- čí možnost adresného informování uživatele výstrahy, kterého se varování skutečně týká, Obr. 3 Zobrazení rychlosti a směru větru dle výstupu numerického předpovědního mode- při značném omezení zbytečného informační- lu v období vlivu cyklóny Herwart (29. října 2017).

200 Meteorologické Zprávy, 70, 2017 VEŘEJNÁ SPECIALIZOVANÁ KNIHOVNA

Zahraniční časopisy odebírané specializovanou knihovnou ČHMÚ – výběr: Atmospheric Environment – USA, on line verze Australian Meteorological Magazine – Austrálie Climatic Change – Nizozemsko Ekologija – Litva ICAO Journal – Kanada Idöjárás – Maďarsko International Journal of Climatology – Velká Británie Izvěstija RAN – Serija geografi českaja – Rusko Izvěstija Russkogo geografi českogo obščestva – Rusko Journal of Hydrology – Nizozemsko, on line verze Journal of Hydrology and Hydromechanics – Slovensko Journal of the Meteorological Society of Japan – Japonsko Meteorologický časopis (Meteorological Journal) – Slovensko Meteorologija i gidrologija – Rusko Meteorologische Zeitschrift – Německo La Météorologie – Francie Monthly Weather Review – USA, on line verze Przegląd Geografi czny – Polsko Promet – Německo Quarterly Journal of the Royal Meteorological Society – Velká Británie Tellus, Serie A, B – Dánsko, on line verze Vodohospodársky spravodajca – Slovensko Weather – Velká Británie Weather and Forecasting – USA, on line verze Wiadomosci Institutu meteorologii, hydrologii i gospodarki wodnej – Polsko WMO Bulletin – Švýcarsko

http://biblio.chmi.cz/ NABÍDKA PUBLIKACE ČHMÚ

HYDROLOGICKÁ ROČENKA ČESKÉ REPUBLIKY 2016 HYDROLOGICAL YEARBOOK OF THE CZECH REPUBLIC 2016

Praha: ČHMÚ 2017. Cena 219,- Kč. ISBN 978-80-87577-77-6.

Ročenka přináší komplexní informace o pozorování hydrologických prvků, přičemž stěžejním obsahem jsou výsledky hydrologické bilance množství vody a jakosti vody. Zpracování hydrologické bilance je provedeno podle platné legislativy (zákon o vodách č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MZe č. 431/2001 Sb.), která je v souladu s požadavky a směrnicemi Evropského společenství. Cílem je v opakující se textové, tabelární a graﬁ cké formě umožnit průběžné sledování prostorových a časových změn vodního režimu. Prezentovány jsou rovněž aktuální úkoly hydrologie a významné regionální události. Přehled o pozorovacích objektech a proﬁ lech lze získat jak z připraveného mapového projektu, tak z přehledných seznamů.

Z obsahu: • Zhodnocení hydrologického vývoje v roce 2016 • Hydrologická bilance množství vody • Hydrologická bilance jakosti vody • Zpracování dat a jejich poskytování veřejnosti • Aktuální a regionální problémy a úkoly hydrologie • Přehled publikovaných prací v roce 2016 • Přehled hydrologických pozorování v roce 2016 • Přehled hydrologických pracovišť ČHMÚ

Kompletní publikace je dostupná na internetové adrese http://voda.chmi.cz/roc/. Ročenka je vydávána v českém jazyce. V anglickém jazyce je uvedeno summary v úvodu ročenky i u jednotlivých kapitol a názvy všech graﬁ ckých příloh.

Publikaci lze objednat na adrese: ČHMÚ, SIS, Iva Sieglerová, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4, tel.: 244 032 721, e-mail: [email protected]. Na objednávce uvádějte svoje IČ.