Současná Česká Společnost a Homosexualita V Dospělé Populaci
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD SOUČASNÁ ČESKÁ SPOLEČNOST A HOMOSEXUALITA V DOSPĚLÉ POPULACI Diplomová práce Olomouc 2009 Vedoucí diplomové práce: Vypracovala: Mgr. Miroslav Dopita, Ph.D. Ivana Mottlová Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury, který je v práci uveden. V Olomouci 24. června 2009 ……………………………… Ivana Mottlová 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Miroslavu Dopitovi, Ph.D. za odborné vedení mé diplomové práce, za jeho trpělivost a cenné rady a připomínky, které mi poskytl při jejím zpracování. 3 OBSAH: 1. Úvod 5 2. Historie lidské homosexuality 7 2.1 Kulturní a časové proměny v evropském pojetí homosexuality 7 2.2 Homosexualita v některých mimoevropských kulturách 13 2.3 Homosexualita v českých zemích 14 3. Příčiny vzniku homosexuality 16 3.1 Biologická teorie 16 3.2 Psychosociální teorie 17 3.3 Kombinované teorie 19 3.4 Pokusy o léčbu homosexuality 20 4. Homosexuálové jako subkultura 23 4.1 Symbolika 25 4.2 Organizace 26 4.3 Média 27 4.4 Kultura 28 4.5 Sportovní akce 30 4.6 Veřejné instituce 30 4.7 Obchody 31 4.8 Feminizace jazyka v homosexuální komunitě 32 5. Česká společnost a homosexualita 35 5.1 Stereotypy a předsudky 35 5.2 Diskriminace 38 5.3 Veřejné mínění 43 5.4 Registrované partnerství 48 6. Školství a homosexualita 55 6.1 Homosexualita v osnovách 55 6.2 Homosexualita ve výuce 59 6.3 Diskriminace a šikana homosexuální minority ve školství 61 6.4 Prevence a řešení problémových situací 62 7. Závěr 64 8. Literatura 65 9. Seznam příloh 68 10. Anotace 4 1. ÚVOD Doby, kdy bylo téma „homosexualita“ ve společnosti velké tabu, jsou jiţ dávno pryč. Homosexualita se pomalu ale jistě stává tématem probíraným ve veřejných diskusích. Mluví se o ni na školách, na pracovištích, v médiích. Téma své diplomové práce jsem si vybrala z části proto, ţe právě toto tabuizované téma je dnes velice aktuální a spíše proklamované, a také proto, ţe několik homosexuálů je také z řad mých přátel. V diplomové práci jsem si dala cíl zjistit historii, příčiny vzniku a projevy homosexuality jako subkultury a postavení tohoto tématu v současné české společnosti, jak se staví k této problematice, zda je vzhledem konzervativní či liberální vůči homosexuální minoritě. Dále jsem se pokusila zjistit i místo tématu homosexualita a v osnovách základních českých škol. V první kapitole se zaměřuji na historii lidské homosexuality, jak byla chápána v minulosti a jak je chápana v dnešní době v různých kulturách, neboť pohledy na ni se v rámci historie a společnosti liší. Samostatnou podkapitolu jsem věnovala homosexualitě v českých zemích. Ve druhé kapitole jsem se pokusila představit nejčastější teorie na vznik homosexuality. Zabývám se biologickými, psychosociálními a kombinovanými teoriemi, avšak ţádná však nebyla 100% potvrzena, takţe příčina není dosud známá. Následující kapitola pojednává o české homosexuální subkultuře. V úvodu jsem se zaměřila na definice subkultury z různých zdrojů. Poté jiţ popisuji jednotlivé znaky této sexuální minority, jako je vlastní symbolika, organizace, místa setkávání či specifické zvláštnosti v jazyce. Kapitola Společnost a homosexualita ukazuje názory české společnosti na tuto minoritu. Jelikoţ i v dnešní době je mnoho obyvatel naší země neinformovaných nebo zastávají konzervativní názory, setkáváme se s různými druhy předsudků a diskriminace. V této kapitole vycházím z výzkumu Pavlíny Janošové a srovnávám je s výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění, které mi rovněţ byly zdrojem informací. Neopomenula jsem ani i boj českých homosexuálů za prosazení práva registrovaného partnerství. Poslední pátá kapitola se zaměřuje na tuto problematiku z pohledu našeho školství. Porovnávám zde výukové programy českých škol a zmiňuji i Rámcový 5 vzdělávací program pro základní vzdělávání. Poukazuji na homosexualitu ve výuce, zda je nějakým způsobem vyučována a jakým způsobem. Poukázala jsem i na moţnou šikanou homosexuální minority ve školství, ale i způsoby prevence jak se jí bránit. 6 2. HISTORIE LIDSKÉ HOMOSEXUALITY Společnost a kultura, ve které ţijeme ovlivňuje naše chápání přirozenosti. Co vnímá jedna kultura za normální a přirozené, jiná můţe tvrdě odsuzovat či dokonce sankcionovat. Ne jinak je tomu s homosexualitou. V některých kulturách je homosexuální styk mladých chlapců něčím posvátným a nutným pro jejich vývoj v zdravého a silného muţe.1 Toto pojetí je pro naši kulturu zcela nepředstavitelné a označili bychom je mezi homosexuální pedofílii. Pokud se homosexualita historicky a zeměpisně liší, je zde předpoklad, ţe je to dáno tolerancí dané kultury. Avšak ani toto rozdělení není tak zcela jednoduché. Antická homosexualita je něčím jiným neţ homosexualita v dnešní západní společnosti. Sám termín „homosexuál“ vznikl aţ na konci 19. století. Naproti tomu antická řečtina neměla výrazy pro odlišení homosexuálního a heterosexuálního chování.2 V roce 1867 definoval právník Carl Heinrich Ulrichs homosexualitu jako „třetí pohlaví“, jako mezistupeň mezi muţem a ţenou, a o něco později byla vyslovena poprvé myšlenka, ţe homosexualita je vrozená.3 Jejím autorem byl lékař Hirschfeld. 2.1 Kulturní a časové proměny v evropském pojetí homosexuality Stejnopohlavní praktiky se vyskytovaly pravděpodobně na mnoha místech světa. Zprávy o nich pocházejí ze starověké Číny, z Japonska, z islámské oblasti a z některých indoevropských kultur. Také náboţenské rituály, týkající se kultu plodnosti, rozšířené kolem Středozemního moře, v sobě zahrnovaly homosexuální praktiky.4 Zmínky o homosexuálním chování jsou doloţeny i ze starověkého Egypta či Mezopotámie, o kterých víme, ţe zde byla rozšířena muţská prostituce, v babylónském chrámu bohyně Ištar měli dokonce muţští prostituti zvláštní nevěstinec pod náboţenskou záštitou a pod vedením velekněze.5 1 BENEDICTOVÁ, R. Kulturní vzorce. Praha: Argo, 1999. 2 FAFEJTA, M. Úvod do sociologie pohlaví a sexuality. Věrovany: Nakladatelství Jan Piskiewicz, 2004. 3 JANOŠOVÁ, P. Homosexualita v názorech současné české společnosti. Praha: Karolinum, 2000, s. 46-47. 4 Tamtéţ, s. 37. 5 JANOUŠKOVÁ, O. Homosexuální menšina v ČR, Brno: Masarykova univerzita, 2006, Diplomová práce. 7 Ve starém Egyptě byla společnost rozdělena do několika společenských vrstev. Pro kaţdou vrstvu pak platila jiná pravidla. Samostatnou skupinou byli faraóni a celá královská rodina. Faraón byl vtělením boha Slunce na Zemi (ať uţ kteréhokoliv, v dějinách se to měnilo) a měl tedy i jiná práva neţ obyčejní lidé. Mnozí faraóni uléhali na loţe jak s muţi, tak se ţenami, dnes bychom řekli, ţe byli bisexuální. Je však moţné, ţe někteří byli homosexuálové a s ţenami uléhali jen kvůli zachování rodu. Zmínky o homosexualitě nacházíme na nástěnných malbách,v hrobkách, na svitcích i na destičkách uloţených v hrobech. V určité kalendářní dny, ve kterých byl mezi bohy spáchán sexuální přestupek, se od Egypťanů vyţadovalo, aby se vystříhali pohlavního styku. Tak se jednou bůh pouště Sutech pokusil znásilnit homosexuálním stykem boha nebe Hora. Tato „hanba“ ulpěla jen na „dole leţícím“, kdeţto „silnější“ jako vítěz triumfoval nad přemoţeným. A proto se Sutech před devítkou bohů chvástal, ţe na Horovi prý učinil „dílo člověka“. Ve vyprávění pověstí je uţíváno symbolismu, a tak kdyţ Sutech zranil Hora na oku, mohla to být naráţka buď na homosexuální anální styk, nebo na kastraci. Naproti tomu, ve stejné době, ale v níţinách řek Eufrat a Tigris, ve městě Babylon, byl incest a homosexualita něčím nepřípustným. Zatímco incest se trestal vyhnáním z obce nebo smrtí, byl přistiţený homosexuál uspán a proměněn v eunucha (vykastrován). Chamurapiho zákoník věnuje téměř celou čtvrtinu zákonů úpravě vztahu mezi muţem a ţenou.6 V Číně byly muţské akty z hlediska taoismu povaţovány za zbytečné plýtvání muţské energie, jeţ má za následek narušení rovnováhy muţského a ţenského principu. Homosexuální chování bylo trestáno u indiánských kultur Aztéků a Inků, rovněţ staří Ţidé stejnopohlavní sexuální styk trestali ukamenováním.7 Starověké Řecko Příčiny poměrně hojně rozšířeného homosexuálního chování ve starověkém Řecku jsou připisovány obdobným tradicím jako na Nové Guiney. I u nich existovala představa, ţe dospělý muţ sexuálním aktem přenáší na mladého jinocha muţskou 6 FEKEOVÁ. E. Problematika homosexuality ve výuce na českých školách. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 17-18, Diplomová práce. 7 JANOŠOVÁ, P. Homosexualita v názorech současné české společnosti. Praha: Karolinum, 2000, s. 35-36. 8 sílu, jak fyzickou, tak psychickou. V Thébách a v Théře byly svazky mezi muţi a chlapci uzavírány na posvátných místech.8 Staré Řecko bylo patrně jedinou historicky doloţenou společností, kde byla homosexualita po určitou dobu a v určitých kruzích právoplatným ekvivalentem heterosexuality.9 Ve Starověkém Řecku bylo mnoho svobodných občanů, kteří praktikovali homosexuální akt na mladých otrocích. Tito lidé však sebe samých nepovaţovali za homosexuály.10 Sami Řekové pouţívali termín „pederastie“ – láska k chlapcům. Šlo zde o vztah mezi učitelem a ţákem. Řekové věřili, ţe mezi učitelem a ţákem musí vzniknou pevný svazek, jehoţ součástí je vzájemná láska s erotikou. Jen tehdy bude ţák obdivovat svého učitele a dobrovolně se podřídí jeho autoritě a zároveň bude mít učitel skutečný zájem předat ţákovi to nejlepší, co ví a umí. Ve Spartě byla homosexuální pedagogika pevnou součástí vojenského výcviku.11 Z párů homosexuálních muţů byly sestavovány elitní vojenské jednotky Sparty, Kréty a Théb, kdy se očekávalo, ţe snaha ochránit milovaného partnera