SEXUÁLNÍ ORIENTACE JAKO PŘÍČINA SPOLEČENSKÉ DISKRIMINACE

aa

ABSTRACT

Bakalá řská práce „Sexuální orientace jako p říčina spole čenské diskriminace“ je rozd ělena do dvou částí. První teoretická část vymezuje pojmy jako je homosexualita, bisexualita či transsexualita, dále poskytuje informace o právní úprav ě osob stejného pohlaví a právech transsexuál ů. Zabývá se také vztahy a názory ve řejnosti v ůč i LGBT menšin ě. V praktické části jsou prezentovány osobní názory, zkušenosti, postoje či post řehy na danou problematiku homosexuálními osobami.

KLÍ ČOVÁ SLOVA Sexuální orientace, diskriminace, pohlaví, spole čnost, menšina

ABSTRACT

Thesis „Sexual orientation as a cause of social discriminations is divided into two parts. The teoretical part defines concepts such as homosexuality, bisexuality and transsexuality. Also provides informations on legislation of same-sex and transgender rights. It also deals with realations and public opinions against LGBT minority. In the practical part are presented personal views, experiences, attitudes and perceptions on the issue homosexual people.

KEY WORDS Sexual orientation, discrimination, sex, community, minority

Děkuji paní PhDr. Mgr. Zde ňce Va ňkové za velmi užite čnou metodickou pomoc a kladný p řístup, který mi poskytla p ři zpracování mé bakalá řské práce. Dále bych cht ěla pod ěkovat své rodin ě a p řátel ům za morální podporu, které si nesmírn ě vážím.

“Je t řeba, aby tu byl n ěkdo, komu bude skute čně záležet na tom, že být gay nebo lesba by nem ělo znamenat být jiný, divný, deviantní, úchylný, ale normální! Aby se ti kluci a holky tamhle n ěkde na Jesenicku nemuseli ve škole bát být sami sebou a m ěli právo na stejnou lásku jako kdokoli jiný.” (Zden ěk Sloboda, člen PROUDU, sociolog a vysokoškolský pedagog)

Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalá řské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

OBSAH

ÚVOD ...... 9

I. TEORETICKÁ ČÁST ...... 11

1 SEXUÁLNÍ ORIENTACE ...... 11 1.1 Homosexualita ...... 12 1.2 Transsexualita ...... 15 1.3 Bisexualita...... 19 1.4 Díl čí záv ěr...... 21

2 POLITICKO-LEGISLATIVNÍ ROVINA ...... 23 2.1 Diskriminace na základ ě sexuální orientace ...... 23 2.2 Právní úprava soužití osob stejného pohlaví...... 26 2.3 Transsexualita a právo ...... 30 2.4 Díl čí záv ěr...... 34

3 SEXUÁLNÍ ORIENTACE A SPOLE ČNOST ...... 35 3.1 Homofobie ...... 36 3.2 Sexuální orientace a masmédia...... 39 3.3 Církev a homosexualita...... 42 3.4 LGBT senio ři ...... 43 3.5 LGBT organizace v České republice ...... 44 3.6 Díl čí záv ěr...... 45

II. PRAKTICKÁ ČÁST ...... 46

4 VÝZKUM ...... 46 4.1 Kvalitativní výzkum...... 46 4.2 Výzkumný cíl...... 47 4.3 Rozhovory...... 48 4.4 Díl čí záv ěr...... 52

ZÁV ĚR...... 53

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 55

SEZNAM P ŘÍLOH ...... 58

UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 9

ÚVOD

Každý z nás má jist ě p ředstavu o svém ideálním partnerovi, o tom, jak by měl vypadat, chovat se, jaké by m ěl mít zájmy a spoustu dalších, pro nás, d ůležitých v ěcí. Tyto p ředstavy máme v ětšinou již v dětství. B ěhem našeho života se však m ění, a to díky našim zkušenostem a také s přibývajícím v ěkem, kdy si postupem času uv ědomujeme svoje priority, hodnoty, tedy to, co si skute čně pod pojmem vztah představujeme. V naší spole čnosti je ideálním prototypem mileneckého páru muž a žena. Denn ě tak na ulici m ůžeme potkávat zamilované páry držící se za ruce, na internetových seznamkách nás nep řekvapí nadpis stylu: „Ona hledá jeho“ a v romantických filmech ve chvilce záv ěre čného happyendu, kdy muž žádá ženu svých sn ů o ruku, si často p ředstavujeme sebe místo hlavních hrdin ů. Jednoduše řečeno, vztah muže a ženy je pro nás zcela p řirozenou v ěcí.

V České republice, v souvislosti s jinak než v ětšinovou sexuální orientací, tedy heterosexuální, p řetrvává i nadále řada stereotypních názor ů a p ředsudk ů. Lesbická, gay, bisexuální a transgender menšina se tak setkává s různými projevy homofobního chování. Homofobním chováním rozumíme nep řátelské, odmítající či zesm ěšňující chování v ůč i t ěmto lidem nebo k lidem, u nichž je jiná, než heterosexuální orientace předpokládaná.

Jeden z hlavních d ůvod ů, pro č m ě práv ě toto téma tolik zaujalo, byl díky mé dobré kamarádce, která je lesba a momentáln ě žije s p řítelkyní. Z jejího vypráv ění vím, že ne všechny páry jinak než heterosexuáln ě orientované jsou naší spole čností akceptovány kladn ě. Abych pravdu řekla, nikdy jsem se o homosexualitu, registrované partnerství a v ěci s tímto spojené nezajímala, zvlášt ě ne po právní stránce. Rozhodla jsem se tedy, že se do toho pustím.

Za hlavní cíl mé bakalá řské práce pokládám seznámení čtená řů s danou problematikou, která je do jisté míry stále neprobádaným tématem. P řesv ědčila jsem se, že česky psané literatury je na našem knižním trhu opravdu velice málo, zejména vědecké a vzd ělávací. To je pravd ěpodobn ě i jeden z důvod ů, se kterým souvisí zna čná neinformovanost naší spole čnosti, projevující se v podob ě r ůzných p ředsudk ů, zavržením, a tím i diskriminací. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 10

Bakalá řská práce je rozd ělena do čty ř hlavních kapitol, z toho t ři jsou teoretické, jedna praktická. V první kapitole: „Sexuální orientace“ se zabývám tím, co to vlastn ě samotná sexuální orientace je. Vymezila jsem zde také pojmy jako je homosexualita, bisexualita či transsexualita. Ve druhé kapitole: „Politicko-legislativní rovina“ píši o právní úprav ě soužití osob stejného pohlaví či transsexualit ě a právu. V poslední teoretické kapitole: „Sexuální orientace a spole čnost“ jsem se zam ěř ila na vztahy spole čnosti v ůč i sexuální orientaci, v ěnuji se zde homofobii, homosexualit ě a médiím, názor ům církve, LGBT senior ům a LGBT organizacím. Výzkumné šet ření má charakter kvalitativního výzkumu. Ve výzkumné části jsou prezentovány názory, postoje, osobní zkušenosti šesti homosexuálními osobami, konkrétn ě dv ěma lesbickými páry a dv ěma lesbickými single ženami. Hlavním výzkumným cílem je op ětovné p řiblížení dané problematiky z úhlu pohledu samotných homosexuálních osob. Data byly získána prost řednictvím rozhovorů, prezentována jsou v podob ě textu.

UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 11

I. TEORETICKÁ ČÁST

1 SEXUÁLNÍ ORIENTACE

Sexuální orientace je trvalou a nem ěnnou charakteristikou každého člov ěka. Říká, že p ři volb ě erotického partnera a citové náklonnosti up řednost ňujeme bu ď muže, nebo ženu. Neznamená to však, že umíme sexuální orientaci p řesným zp ůsobem ur čit, stanovit či zm ěř it. Sebepoznání je jediným prost ředkem pro její stanovení. 1 N ěkte ří sou časní auto ři a autorky posouvají pojetí sexuální orientace ješt ě o kousek dále. Uvád ějí, že jestliže dokážeme akceptovat p řirozenou zm ěnu naší osobní identity, která se v pr ůběhu života m ůže m ěnit, je dobré p řipustit i možnou zm ěnu identity sexuální. V ur čitém období b ěhem našeho života se m ůžeme cítit a chovat p řevážn ě heterosexuáln ě, v jiném období m ůže naše sexuální identita sm ěř ovat více k homosexualit ě, resp. bisexualit ě.2

Existence kategorie sexuální orientace je dnes d ůležitá zejména z toho d ůvodu, že umož ňuje poukázat na fakt, že lidé jsou diskriminování jen na základ ě odlišných intimních vztah ů a identity.

Pro práci s následujícím textem považuji za užite čné definovat tyto pojmy: heterosexualita, homosexualita, bisexualita a transsexualita. „Heterosexualita ozna čuje sexuální orientaci nasm ěrovanou k lidem opa čného pohlaví. Homosexualita ozna čuje sexuální orientaci nasm ěrovanou k lidem stejného pohlaví. Bisexualita ozna čuje sexuální orientaci nasm ěrovanou k lidem obojího pohlaví.“ 3 „Transsexualita je úplná porucha pohlavní identity, projevující se odmítáním vlastního pohlaví, úplným ztotožn ěným se s pohlavím opa čným a touhou tento stav zm ěnit.“ 4 Mluvíme-li hromadn ě o gayích, lesbách, bisexuálech a transsexuálech, používáme zkratku LGBT, nap ř. LBGT menšina.

1 Procházka, I. Coming out: Pr ůvodce obdobím nejistoty, kdy holky a kluci hledají sami sebe. Brno: STUD Brno; Praha: Gay iniciativa v ČR, 2002, s. 1. 2 Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii . Slovakia: Nadácia ob čan a demokracia Minority Rights Group, 2002, s.18 – 19. 3Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii . Slovakia: Nadácia ob čan a demokracia Minority Rights Group, 2002, s. 22. 4 Procházka, I. Coming out: Pr ůvodce obdobím nejistoty, kdy holky a kluci hledají sami sebe. Brno: STUD Brno; Praha: Gay iniciativa v ČR, 2002, s. 26.

UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 12

1.1 Homosexualita

Velice tolerantn ě se stav ěl k homosexualit ě starov ěk, kde heterosexuální a homosexuální styky byly ve spole čnosti považovány za rovnocenné. Ve starov ěkém Řecku byly ženy izolované od muž ů, žily v odd ělených částech dom ů a m ěly zákaz vstupu na v ětšinu náboženských ob řad ů. Pojem lesbická láska, se kterým se dnes můžeme setkat je odvozený od řeckého ostrova Lesbos, kde poetka Sapfó vyu čovala a vychovávala d ěvčata. Ve svých verších jim často vyznávala lásku. 5 Sapfó byla v ůbec první ženou, která se ve řejn ě p řiznala ke své lásce k jiné žen ě.6

Ve st ředov ěku, kdy velký vliv na spole čnost m ěla církev, byla homosexualita považována za h řích. V roce 1353 za vlády Karla IV. byl vydán Karolínský trestní kodex, který postihoval pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví smrtí. Tento trest platil až do roku 1787, zrušil ho až za své vlády Josef II. 7

V nacisticky ovládané Evrop ě byly osoby podez řelé z homosexuality systematicky pronásledovány a v ězn ěny v koncentra čních táborech, kde byli ozna čováni r ůžovým trojúhelníkem a pat řili mezi nejnižší „vrstvy“ v ězňů . Podm ětem systematického vyhlazování této komunity byl rozkaz Heinricha Himmlera, kterým na podzim roku 1934 bylo zahájeno sepisování r ůžových seznam ů, tzv. rosa listen. Tyto listy sloužily k evidenci homosexuál ů. V ětšina z nich válku nep řežila. P řeživší se v ětšinou nedo čkali žádného odškodn ění. 8

V roce 1869 ma ďarský léka ř Károly Maria Benkert poprvé použil termín homosexuál. Dle n ěj to bylo ozna čení pro jednotlivce, kterého p řitahují osoby stejného pohlaví. Prosazoval názor, že je to vrozená charakteristika, kterou disponuje ur čitá skupina lidí. Do té doby se pro ozna čení homosexuálního chování používala slova jako sodomia, což bylo velmi siln ě moralistické a odsuzující. Práv ě Benkert spolu s dalšími

5 Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii . Slovakia: Nadácia ob čan a demokracia Minority Rights Group, 2002, s. 26. 6 Brzek, A., Pond ělí čková-Mašlová, J. T řetí pohlaví? Sciencia Medica: Praha, 1992, s. 87. 7 Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii . Slovakia: Nadácia ob čan a demokracia Minority Rights Group, 2002, s. 28. 8 http://www.translide.cz/ruzovy-trojuhelnik?a=srch , 10. 2. 2013. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 13 léka ři svými tvrzeními, že p řitažlivost ke stejnému pohlaví je vrozená, charakteristika vytvo řili osobitou skupinu lidí – homosexuály. 9

Sexuální orientace se objevuje jako stálá sexuální preference v kontextech právních, medicínských, psychologických i obecn ě sociálních od 19. století. Vznikají spolky, které se homosexualitou zabývají, do pop ředí jejich zájmu se dostává odstran ění trestnosti homosexuality, pozd ěji také usilují o ukon čení patologizace a diskriminace homosexuálních lidí. První takovou organizaci vedl jeden z moderních zakladatel ů sexuologie Magnus Hirschfeld. Jednalo se o n ěmecký Wissenschaftlich-humanitäre Komitee z roku 1897. 10

Do ve řejného prostoru se dostává homosexualita i v českých zemích. B ěhem republiky vycházel časopis Hlas sexuální menšiny, dále na n ěj navazující Nový hlas. Avšak podle § 129 trestního zákoníku z roku 1852 z ůstává i nadále homosexuální chování trestné .11

Dlouhou dobu byla homosexualita považována za patologickou kategorii, léka ři se snažili všemožnými zp ůsoby o její „vylé čení“. P ři experimentování používali nejr ůzn ější postupy, nap ř. hypnózu, lobotomii, psychoterapii, kastraci, elektrošoky nebo netestované léky. N ěkte ří léka ři se ji pokoušeli lé čit abreakaktivní terapií, tzn. podáváním LSD. Mysleli si, že vzniká díky nep říjemným zážitk ům z dětství. Ú čelem lé čby bylo vyvolat stav, ve kterém se m ěly ztratit tyto nep říjemné zážitky z dětství a tím mělo dojít k zamezení jejich následk ů v sou časném život ě. Všechny výše uvedené postupy lé čby potvrdily, že zm ěna z homosexuální na heterosexuální orientaci není možná. 12 V roce 1973 už nebyla homosexualita uvedena jako mentální porucha v Diagnostickém a statistickém manuálu, který vydala Americká psychiatrická asociace. Od roku 1991 není Sv ětovou zdravotnickou organizací homosexualita považována za diagnózu.

9 Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii . Slovakia: Nadácia občan a demokracia Minority Rights Group, 2002, s. 24. 10 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 12. 11 Fanel, J. Gay historie. Praha: Dauphin, 2000, s. 55. 12 Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii . Slovakia: Nadácia ob čan a demokracia Minority Rights Group, 2002, s. 31.

UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 14

Dosud není jasné, pro č je n ěkolik procent lidí v každé lidské spole čnosti eroticky přitahováno stejným pohlavím. Existuje n ěkolik teorií. Jednou z nich je teorie o genetických pr ůzkumech. Tyto pr ůzkumy zjistily, že čast ější výskyt gay ů najdeme v rodinách matek homosexuálních syn ů. Také dvoj čata, jejichž d ědi čný základ je stejný, se čast ěji shodují ve svém erotickém zam ěř ení než dvoj čata dvojvaje čná. V ědci objevili i tzv. gen homosexuality na pohlavním chromozomu X, který vysv ětluje n ěkteré z případ ů homosexuality u muž ů.13

Vznik homosexuální orientace je z řejm ě multifaktoriální. Velkou pravd ěpodobností je uplatn ění činitel ů genetických, vliv ů v dob ě utvá ření sexuálních center mezimozku a také psychogenních vliv ů ze sociálního prost ředí prvních let života. Vše nasv ědčuje tomu, že homosexualit ě nelze nikoho ani nau čit, ani odnau čit. 14

V knize pana Brezka jsem narazila také na následující rozd ělení homosexuálního zam ěř ení. Dosp ělého homosexuálního muže zam ěř eného na dosp ělé muže nazýváme androfilním homosexuálem. Dosp ělou homosexuální ženu pak gynekofilní homosexuální ženou. P ři zam ěř ení na dospívající, již ne d ěti, ale také ješt ě ne zcela dosp ělé, se jedná o efebofilního homosexuála a o korofilní homosexuální ženu. 15

Další v ěc, která m ě zaujala byla, že v případ ě chlapeckého chování u dívek a opa čně odborníci hovo ří o tzv. gender dysforii, česky bychom řekli nespokojenost se svým pohlavím. „ Takoví kluci se anglicky nazývají sissy boys a dívky tomboys.“ 16

Nep řátelské postoje mnoha lidí k homosexuál ům nezmizely ani poté, co došlo k odtrestn ění homosexuálního chování. Tento odsuzující postoj okolí p řijímají často za sv ůj i d ěti a dospívající, u kterých se v období dospívání sexuální orientace manifestuje. Mívají mnohdy celoživotní potíže p řijmout sebe sama jako plnohodnotného člov ěka. Tento proces p řijetí sebe sama jako osoby homosexuáln ě

13 Procházka, I. Coming out: Pr ůvodce obdobím nejistoty, kdy holky a kluci hledají sami sebe. Brno: STUD Brno; Praha: Gay iniciativa v ČR, 2002, s. 7. 14 Brzek, A. Sexuologie pro právníky. Praha: Karolinum, 1999, s. 45. 15 Brzek, A. Sexuologie pro právníky. Praha: Karolinum, 1999, s. 46. 16 Procházka, I. Coming out: Pr ůvodce obdobím nejistoty, kdy holky a kluci hledají sami sebe. Brno: STUD Brno; Praha: Gay iniciativa v ČR, 2002, s. 19. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 15 orientované se nazývá comming out. 17 Tématem comming outu se budu zabývat v kapitole číslo 3.

1.2 Transsexualita

V úvodu se nejprve zam ěř ím na pojem pohlavní identita. Jako základní pohlaví je bráno pohlaví genetické, které je dáno u člov ěka pohlavními chromozomy. U savc ů, tedy i u člov ěka, to znamená p řítomnost chromozom ů X a Y pohlaví sam čí a p řítomnost XX pohlaví sami čí. Na t ěchto chromozomech jsou geny, které rozhodují již v rané fázi embryonálního vývoje o formování pohlavních žláz (varlat u muž ů a vaje čník ů u žen). 18

Pohlavní rolí nazýváme zevní projevy pohlavní identity. Termín pohlavní role byl použit Johnem Moneym v roce 1955. P ři jejím formování se vedle biologických a psychogenních aspekt ů uplat ňuje i vliv rodi čů . Zp ůsob, jak se k dít ěti chová jeho nejbližší okolí od d ětství, bu ď p řispívá ke každodennímu potvrzování jeho pohlavní identity, nebo m ůže prohlubovat konflikt v budoucnosti v této oblasti. 19

V češtin ě se v souvislosti mezi muži a ženami hovo ří o pohlavní identit ě. V angli čtin ě existuje odlišné ozna čení pro rod (gender) a pro pohlaví (sex). Pro komplikované poruchy pohlavní identity, p řípadn ě jejich souhrn, se tak n ěkdy užívá název gender dysforia nebo transenderismus. Gender gysforii m ůžeme popsat jako pocit subjektivn ě vnímané nepohody, která souvisí s neshodou mezi pohlavní identitou a svou pohlavní rolí a biologickým pohlavím. Transsexualita je nejvýrazn ější formou gender dysforie. 20

První zprávy o chování, které p řipomíná poruchy pohlavní identity, jsou známy již z antiky. Herodotem tak byla popsána choroba u Skyth ů, národa obývajícího severní pob řeží Černého mo ře. N ěkte ří muži se oblékali do ženských šat ů, zastávali ženské

17 Brzek, A. Sexuologie pro právníky. Praha: Karolinum, 1999, s. 47, 48. 18 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 13. 19 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 13-14. 20 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 14. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 16 práce a vyzna čovali se tak ženským chováním a charakterem. V ětšinou vystupovali v roli kn ěžek. 21

Johanka z Arcu je snad nejznám ějším p říkladem pravd ěpodobného transsexuálního chování z dob st ředov ěku. P říb ěh z 9. století o papežce Jan ě, která byla odmítána katolickou církví, popisuje, že žena se p řevlékala za muže a jako Ioannes Anglicus získala nejvyšší církevní hodnost. Ve Francii bylo chování podobné treanssexualit ě popsáno u bratra Jind řicha III.. V 18. století se naopak welšší rebelové oblékali do ženských šat ů a oslovovali se jako sestry. 22 Řada indiánských kmen ů dokonce takové chování nejen tolerovala, ale tito lidé m ěli často zna čnou moc jako šamani a mohli uzavírat manželství s osobou stejného t ělesného pohlaví.

Baltimorský léka ř Howard v roce 1897 zve řejnil p řípad muže, který odpovídal popisu dnešních transsexuál ů. Termín „transsexuální“ uvedl v roce 1923 Hirschfeld a poprvé byl použit v roce 1949 Cauldwellem. V roce 1926 Müsham a v roce 1931 Abraham hovo řili o p řípadu pacienta, který jako první podstoupil chirurgický zákrok vedoucí ke zm ěně pohlaví. Hamburgerova kazuistika z roku 1953 je brána jako první případ kompletní p řem ěny pohlaví. 23

Termín transsexualismus zpopularizoval v 50. a 60. letech Harry Benjamin, práv ě Benjamin je považován za „otce transsexualismu“. Poruchám pohlavní identity se věnoval 30 let svého profesionálního života, to znamená od roku 1948 až do roku 1978. 24

Dostávám se k definici transsexualismu. Definic je mnoho, vybrala jsem pouze některé. „ Dle Meyera existují čty ři základní charakteristiky, které musí pacient vykazovat, aby mohla být diagnostikována transsexualita: • pocit nevhodnosti nebo nep řim ěř enosti anatomicky dané pohlavní role,

21 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 14. 22 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 14 –15. 23 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 15. 24 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 15. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 17

• víra, že zm ěna role povede ke zlepšení, • výb ěr sexuálních partner ů téhož anatomického pohlaví a chápání sama sebe jako heterosexuála, • touha po chirurgické zm ěně pohlaví.“ 25

Brzek a Šípová říkají, že diagnóza transsexuality se zakládá na zjišt ění, že se klient od d ětství identifikoval s opa čným pohlavím a podle toho se také choval. Transsexualitu podle oficiáln ě platné Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD 10) vedenou pod diagnózou F64.0 lze definovat jako stav jedince, který si p řeje žít a být akceptován jako p říslušník opa čného pohlaví. Obvyklý je pocit nespokojenosti s vlastním anatomickým pohlavím nebo pocit jeho nevhodnosti a p řání hormonálního lé čení a chirurgického zásahu, aby t ělo klienta odpovídalo, je-li to možné, preferovanému pohlaví. Transsexuální identita by m ěla trvat nejmén ě dva roky, nesmí být projevem duševní poruchy, nap ř. schizofrenie, nesmí být také sdružena s intersexuální, genetickou nebo chromozomální abnormalitou. 26

Za d ůležité považuji také vysv ětlení pojmu transsexualita „male to female“, zkráceno MtF, m ůžeme ji vysv ětlit jako transsexualitu biologických muž ů, kte ří se cítí a jednají jako ženy. Dále pojem transsexualita „female to male“, zkráceno FtM, kde se jedná o transsexualitu biologických žen, které se cítí a jednají jako muži. 27

Transsexualismus a p řem ěna pohlaví není ve všech zemích sv ěta stejn ě kladn ě akceptována. Podle amerického trestního zákona mohlo být p řevlékání se do šat ů opa čného pohlaví hodnoceno jako podvod. N ěkteré zem ě považují provád ění p řem ěny pohlaví za neetický léka řský zákrok a jejich transsexuální ob čané vyhledávají liberáln ější státy, které zákrok umožní, nap ř. Holandsko nebo Singapur. Evropská unie nabízí širokou variabilitu postoj ů k řešení transsexualismu. Francie dlouhá léta vzdorovala snahám transsexuálních jedinc ů o dosažení právní zm ěny pohlaví po provedení p řem ěny, až v roce 1992 v preceden čních p řípadech rozhodl ve prosp ěch transsexuál ů Evropský soud. Ve Velké Británii právní zm ěna po p řem ěně pohlaví ani

25 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 16. 26 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 16. 27 Procházka, I. Coming out: Pr ůvodce obdobím nejistoty, kdy holky a kluci hledají sami sebe. Brno: STUD Brno; Praha: Gay iniciativa v ČR, 2002, s. 26. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 18 zm ěna jména není dosud možná. N ěmecko nabízí transsexuálním lidem tzv. malé řešení, což p ředstavuje pouze zm ěnu jména a hormonální terapii bez provedení opera čních zm ěn a tzv. velké řešení, kde se jedná o kompletní p řem ěnu pohlaví v četn ě právní zm ěny. 28

Různé p řístupy jsou také ze strany pojiš ťoven. V USA n ěkteré pojiš ťovny neproplácejí výkony související s přem ěnou pohlaví, v Británii si klienti musí hradit hormonální terapii, v Rakousku částe čně psychoterapii, která je podmínkou pro pokra čování p řem ěny pohlaví. Pln ě hrazena je p řem ěna pohlaví v Holandsku. 29

Jestliže se transssexuální žena nebo muž rozhodne k přem ěně pohlaví, probíhá tato zm ěna podle ur čitých pravidel. Základní model užívaný v minulosti v naší republice byl vytvo řen v Sexuologickém ústavu v Praze, byl ve své dob ě liberálním a revolu čním činem, který m ěl vliv na upevn ění postavení české sexuologické školy v celosv ětovém měř ítku. V sou časné dob ě probíhá p řem ěna pohlaví podle modelu, který lze rozd ělit do následujících fází: diagnostika, rozhodovací proces, RLT, RLE (Real Life Test, Real Life Experience), hormonální teraie, operativní zákroky a poopera ční období. 30

Podkapitolu bych zakon čila myslím si, že velmi zajímavou v ěcí a tou je transsexualita a v ěze ňství. Co se tý če zm ěny pohlaví člov ěka mezi obvin ěním a odsouzením nebo termínem nástupu výkonu trestu, pop řípad ě v pr ůběhu výkonu trestu odn ětí svobody, je dobré zd ůraznit, že se nejedná o pot řebu akutního neodkladného zákroku v situaci ohrožující život. Jestliže by k takových akutním p řípad ům došlo, o propušt ění z vazby nebo o odkladu nástupu výkonu trestu by rozhodoval soud po zvážení všech okolností a posouzení konkrétního p řípadu. Z tohoto d ůvodu se po dobu vazby nebo výkonu trestu takové operativní zákroky zásadn ě neprovád ějí. Ú řední zm ěna pohlaví je vykonána až po dokon čení operativní zm ěny pohlaví, tito lidé jsou

28 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 18. 29 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 18. 30 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 77. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 19 tedy za řazeni do vazby nebo výkonu trestu podle dosud ú ředn ě platného p ůvodního pohlaví a to zcela v souladu s platnými zákony. 31

1.3 Bisexualita

O bisexualit ě lze mluvit v případ ě, že člov ěka do jisté míry p řitahují osoby jednoho i druhého pohlaví. Není p řitom podstatné, zda tento jedinec žije v aktuálním vztahu s mužem nebo ženou a nebo je bez partnerky, partnera. 32

Specifickým problémem je otázka existence bisexuality jako svébytné sexuální orientace. V porovnání s homosexualitou, pojem bisexualita je mnohem mén ě objasn ěn. Na za čátku 20. století se pod vlivem Havelocka Ellise a Sigmunda Freuda stala bisexualita synonymem pro androgynii, tzn. oboupohlavnost, která m ěla být primárním psychickým stavem člov ěka. Následn ě byla tímto termínem ozna čována erotická a sexuální p řitažlivost k lidem obou biologických pohlaví. 33

Z některých dostupných výzkum ů vyplývá, že bisexualita je mnohem čast ější u žen, objevuje se názor, že v pravém slova smyslu se vyskytuje pouze u žen. 34 V jiném zdroji autor uvádí, že ženy se považují za bisexuály mnohem čast ěji než muži, je to dáno rozdíly v sexualit ě, která je u muž ů více biologicky podmín ěná, kdežto u žen mají siln ější váhu faktory psychické a vztahové. Jinými slovy m ůžeme říci, že ženská sexualita je mnohem plasti čtější a obtížn ěji rozpoznatelná. 35

Pohledy na bisexualitu z odborného hlediska jsou velice r ůzné. Mezi sexuology panuje spor, zda bisexualita v ůbec existuje. M ůže se jeden člov ěk st řídav ě zamilovávat do muž ů i do žen? Odborníci si jsou na jedné stran ě jisti, že ano, ti, co jsou opa čného názoru zastávají názor, že bisexuáln ě se chovající jedinci jsou bez výjimky ego-dytonní,

31 http://www.vscr.cz/veznice-kurim-46/vykon-vezenstvi-217/transsexualove-v-ceskych-veznicich , 10. 2. 2013. 32 Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii . Slovakia: Nadácia ob čan a demokracia Minority Rights Group, 2002, s. 17. 33 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 8. 34 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 8. 35 Procházka, I. Coming out: Průvodce obdobím nejistoty, kdy holky a kluci hledají sami sebe. Brno: STUD Brno; Praha: Gay iniciativa v ČR, 2002, s. 9. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 20 tedy se svou sexualitou nesmí ření, homosexuálové.“ 36 Sigmund Freud tvrdí, že člov ěk v raných stádiích svého vývoje prochází obdobím hermafroditismu. Z toho vyvozuje, že p řitažlivost k ob ěma pohlavím je možná.“ 37 Další autor, významná postava moderní sexuologie, Alfred Kinsey říká, že existuje v podstat ě plynulý p řechod od heterosexuality k homosexualit ě a každý z nás se nachází n ěkde mezi ob ěma kraji. Když to shrneme, dojdeme k záv ěru, že jeho myšlenkou pravd ěpodobn ě cht ěl říci, že v ětšina lidí jsou do jisté míry bisexuálové, jen svoji bisexualitu nevyjad řují svým chováním. 38

Názory se také velice r ůzní p ři pohledu na bisexualitu jako na samostatnou skupinu lidí. Čeští sexuologové Brzek a Pond ělí čková-Mašlová vyslovili díky svým mnohaletým klinickým zkušenostem p řesv ědčení, že takových p řípad ů je jen velmi málo, domnívají se, že i bisexuáln ě cítící lidé nejsou obvykle v jednom období přitahování ob ěma pohlavími. Stejn ě jako n ěkte ří zahrani ční auto ři pak poukazují na fakt, že bisexualita je jen jednou z p řechodných vývojových fází, která je po čase vyst řídána p říklonem k jedné ze dvou sexuálních orientací. 39

Je nutné říci, že k popírání existence bisexuáln ě orientovaných lidí p řisp ěla ve velké mí ře i řada aktivist ů gay a lesbických organizací, podle nichž bisexuální lidé jsou produktem systému útlaku homosexuálních lidí. 40

V ětšina bisexuálních žen je zapojena do lesbického hnutí, p řičemž nemají pot řebu zd ůraz ňovat svoji odlišnost. To samé se d ěje v případ ě hnutí gay muž ů. Tato malá viditelnost bisexuálních lidí umož ňuje, že se mohou snadněji než gayové a lesby skrýt v heterosexuální majorit ě. V České republice je pak tém ěř nemožné mluvit o existenci nějaké bisexuální komunity. Je pravdou, že v lesbických organizacích se pohybuje

36 http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=9800 , 11. 2. 2013. 37 http://www.sexualne.cz/novinky/bisexualita-jako-trend-nebo-opravdova-sexualni-orientace-464 , 11. 2. 2013. 38 http://www.sexualne.cz/novinky/bisexualita-jako-trend-nebo-opravdova-sexualni-orientace-464 , 11. 2. 2013. 39 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 9. 40 Witt, L., Thomas, S., Marous, F. Out in all directions: A treasury of gay and Lesbian America. New York: Warner Books, 1995, s. 404, 405. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 21 množství bisexuálních žen, nikdy však nevznikla specializovaná organizace, která by tyto bisexuální ženy či muže sdružovala. 41

V souvislosti s bisexualitou se nabízí také otázka, zda se nejedná pouze o image, trend, n ěco, co je jednoduše řečeno in. Tento názor zastává MUDr. Ond řej Trojan, který si myslí, že se jedná o ur čitý trend rozvíjející se z velké části v posledních deseti letech, kdy v civilizovaných a modern ějších spole čnostech je inteligentn ější částí populace homosexualita p řijímána bez negativních emocí. Dodává také: „ Za svou dobu praxe jsem však nepotkal člov ěka, který by skute čně spl ňoval kritéria bisexuality.“ Mnoho lidí má a často opakovan ě vyhledává zkušenosti s jedním i druhým pohlavím. V anglofonních oblastech se užívá ozna čení „bicurious“, což znamená n ěco jako zv ědavý na bisexuální prožitky. Je možné, že to je p řesn ě motivace mnohých takzvaných bisexuál ů.42

Pro časopis Psychologie Dnes uvedla Jaroslava Pond ělí čková-Mašlová zkušenosti s bisexuály ze své praxe v Sexuologickém ústavu: „ Skute čné bisexuály jsem poznala pouze t ři.“ Dle jejich výpov ědi je p řitahovaly vždy atraktivní typické ženy, či atraktivní typi čtí muži. Ovšem usuzovat z jednání t ří muž ů je problematické. Ameri čtí výzkumní pracovníci v oblasti sexuologie Masters a Johnsonová došli v podstat ě k podobnému záv ěru. P ři sexuálním výb ěru bisexuál ů, se kterými se setkali nerozhodovalo pohlaví, ale atraktivita osoby, nejen jejího vzhledu, ale i zp ůsobu chování a vyjad řování. 43

1.4 Díl čí záv ěr

Neexistuje léka řské vyšet ření, které by nám pomohlo říci jednozna čně, jaká je naše orientace. Rozhodující a podstatné je naše vlastní sebepoznání, uv ědom ění si a pochopení svých erotických fantazií, sn ů nebo citových tužeb a zamilování. Také dlouhodobý vztah s partnerem či partnerkou m ůže pomoci k rozeznání sexuální orientace. B ěhem n ěhož porozumíme, zda jsme si vybrali správn ě nebo špatn ě. Dokud si nejsme jisti sami sebou, nem ěli bychom se poušt ět do ukvapených rozhodnutí.

41 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 9. 42 http://www.sexualne.cz/novinky/bisexualita-jako-trend-nebo-opravdova-sexualni-orientace-464 , 11. 2. 2013. 43 http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=9800 , 11. 2. 2013. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 22

Pomoci nám m ůže také léka ř nebo psycholog, pouhým pohovorem. Dalšími možnostmi, které je možné využít, jsou psychologické testy a tzv. falometrické vyšet ření, p ři n ěmž se hodnotí velikost reakcí na sexuální objekty. Vždy se jedná pouze o pomocná vyšet ření, která mají p řisp ět ke správnému sebepoznání. 44

44 Procházka, I. Coming out: Pr ůvodce obdobím nejistoty, kdy holky a kluci hledají sami sebe. Brno: STUD Brno; Praha: Gay iniciativa v ČR, 2002, s. 8-9.

UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 23

2 POLITICKO-LEGISLATIVNÍ ROVINA

Jak je psáno v Listin ě základních práv a svobod: „ Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i právech. Základní práva a svobody jsou nesezdatelné, nescizitelné, neproml čitelné a nezrušitelné.“ 45 V případ ě sexuální orientace tomu tak vždy není a osoby jinak než heterosexuáln ě orientované bývají často ob ětmi diskriminace práv ě na základ ě jejich „odlišnosti“.

Hlavním cílem se tak stává zejména úsilí p ředcházet r ůzným formám porušování práv lidí a tím následné vytvo ření takových životních podmínek, kde mohou být tato práva všemi respektována a garantována. Nemén ě d ůležitým úkolem je také aktivní zvyšování právního v ědomí lidí, jejich vzd ělávání v oblasti lidských práv, zlepšování a dostate čná informovanost o formách existující diskriminace. Dalším krokem je i aktivní výchova k toleranci r ůzných typ ů odlišnosti. 46

Avšak je nutné říct, že ú čelem není, aby sexuální orientace m ěla n ějaké speciální postavení nebo výhody. Cílem je dosažení toho, aby jí byl zabezpe čen stejný status v rámci lidských práv, jako má rasa, pohlaví nebo náboženství. Poukázat na ten typ lidí, kte ří jsou pro svou odlišnou sexuální orientaci vystavení r ůzným formám diskriminace a zabezpe čit jim stejná práva, jaké mají lidé, kte ří čelí jiným, již státem uznaným typ ům diskriminace. 47

2.1 Diskriminace na základ ě sexuální orientace

Nejprve n ěco málo k samotnému pojmu diskriminace. Diskriminaci lze chápat jako rozdílné zacházení se dv ěma osobami či situacemi, pokud mezi nimi není žádný výrazný rozdíl, dále také hodnocení situací stejným zp ůsobem, které jsou odlišné .48 Rozlišujeme diskriminaci p římou a nep římou. „ K přímé diskriminaci dochází, pokud se s jednou osobou zachází, zacházelo nebo by se zacházelo mén ě příznivým zp ůsobem než

45 http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html , 12. 2. 2013. 46 Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii . Slovakia: Nadácia ob čan a demokracia Minority Rights Group, 2002, s. 21. 47 Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii . Slovakia: Nadácia ob čan a demokracia Minority Rights Group, 2002,, s. 22. 48 Evropská komise. P říru čka pro boj proti diskriminace: Lucemburk: Ú řad pro ú řední tisky Evropských spole čenství: 2006, s. 14. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 24 s jinou ve srovnatelné situaci z kteréhokoliv d ůvodu, na jehož základ ě je diskriminace zakázána.“ K nep římé diskriminaci dochází v p řípad ě, pokud navenek neutráln ě působící p ředpis, kritérium nebo zvyklost postaví osoby, které pat ří ke chrán ěné skupin ě, do specificky nevýhodného postavení v porovnání s jinými osobami. To vše za p ředpokladu, že daný p ředpis, kritérium nebo zvyklost nejsou legitimn ě objektivn ě od ůvodn ěné a prost ředky, díky nimž má dojít k dosažení tohoto cíle, nejsou p řim ěř ené a nezbytné. 49

V českém právním řádu je právní úprava zákazu diskriminace zna čně rozt říšt ěná a nesourodá, míra ochrany p řed diskriminací tudíž závisí p ředevším na tom, v jaké oblasti života a z jakého d ůvodu k diskriminaci došlo. 50

Československým a českým zákonodárstvím byla odstran ěna trestnost homosexuálních styk ů již v roce 1961. 51 V roce 1990 došlo k odstran ění diskrimina čního ustanovení § 244 trestního zákona, který hovo řil o zákazu pohlavního styku s osobou stejného pohlaví mladší 18 let, u osob opa čného pohlaví byla v ěková hranice a platí dosud 15 let. Došlo také ke zrušení často zneužívaného ustanovení, které trestalo vzbuzení ve řejného pohoršení homosexuálním chováním. 52

Na ústavní úrovni je zákaz diskriminace obsažen v článku 3 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod, ve kterém je zakotven rovný p řístup k řad ě práv bez diskriminace z mnoha p řesn ě stanovených d ůvod ů nebo i jiného postavení. Výše zmín ěný článek Listiny vychází z článku 14 Evropské úmluvy o ochran ě lidských práv a základních svobod, která je pro ČR závazná a podle níž rozhoduje Evropský soud pro lidská práva. Diskriminace na základ ě sexuální orientace je výslovn ě zakázána také v právu Evropské unie, v článku 13 Smlouvy o založení ES ve zn ění Amsterodamské smlouvy z roku 1997. 53

49 Evropská komise. P říru čka pro boj proti diskriminace: Lucemburk: Úřad pro ú řední tisky Evropských spole čenství, 2006, s. 14, 15. 50 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 18. 51 Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon 52 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 20. 53 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 18. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 25

V České republice je rovné zacházení se všemi lidmi, a to bez ohledu na jejich homosexuální, bisexuální či transsexuální zam ěř ení ošet řeno obecn ěji zam ěř enými zákony, zejména antidiskrimina čním zákonem č. 198/2009. 54

V naší zemi bychom t ěžko hledali oficiální i neoficiální statistiky, které by evidovaly útoky z nenávisti, tzv. hate crimes motivované sexuální orientací ob ěti. Neexistence t ěchto neoficiálních statistik je vysv ětlena tím, že český trestní zákoník nezná speciální skutkovou podstatu trestných čin ů motivovaných nenávistí k sexuálním menšinám. Z tohoto d ůvodu tyto trestné činy nejsou samostatn ě evidovány, nýbrž jsou statisticky zahrnuty do jiných trestných čin ů, z nichž však nelze vy číst, zda byl útok motivován sexuální orientací ob ěti. V žádném p řípad ě to ale neznamená, že by k takovýmto čin ům nedocházelo, časté jsou verbální útoky, dochází i k fyzickým útok ům. V ětšinou však lidé takovéto útoky Policii ČR neoznámí, jestliže ano, p ři vyšet řování p řípadu nehraje sexuální orientace ob ěti významnou roli. 55

Z dostupných informací, které jsem našla na internetu jsem zjistila, že v USA a řad ě zemí západní Evropy naopak existuje evidence tohoto typu trestných čin ů. Sexuální orientace je t řetím nej čast ějším motivem tzv. hate crimes. Podle HCSA zpráv FBI, ze všech trestných čin ů z nenávisti oznámených v roce 2007 podíl spáchané trestné činnosti v ůč i homosexuál ům, bisexuál ům a transsexuál ům vzrostl na 16, 6 procent, což je nejvyšší úrove ň za posledních p ět let. 56

Psycholožka, Olga Pechová, provedla výzkumné šet ření, jehož hlavním cílem bylo zjistit sou časný stav diskriminace na základ ě sexuální orientace v České republice. „Když jsem se za čala v ěnovat tématu diskriminace na základ ě sexuální orientace, byla jsem p řekvapená množstvím koleg ů i laik ů, kte ří se domnívají, že takový jev v ČR prakticky neexistuje, či je zcela bezvýznamný.“ 57 K výzkumu použila modifikovanou verzi dotazníku, který u nás použili v roce 2003 Procházka, Janík, Hromada. Dotazník se skládal z 64 položek, jedna t řetina byla tvo řena otev řenými otázkami. Data byla

54 Zákon o rovném zacházení a o právních prost ředcích ochrany p řed diskriminací č. 198/2009 Sb., antidiskrimina ční zákon 55 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 20. 56 http://www.civilrights.org/publications/hatecrimes/lgbt.html , 17. 2. 2013. 57 Pechová, O., Diskriminace sexuálních minorit v ČR: Článek v rámci projektu „Antidiskrimina ční vzd ělávání pracovník ů ve řejné správy. Praha, 2000, s. 2. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 26 vyhodnocena od 496 respondent ů, z toho 150 lesbických žen, 289 gay muž ů, 33 bisexuálních žen a 24 bisexuálních muž ů. Uvedu výsledek na otázku: „Stal(a) jste se někdy ob ětí obt ěžování, protože je o Vás známo nebo se p ředpokládá, že jste gay, lesbická žena nebo bisexuální člov ěk?“ Kladn ě odpov ědělo celkem 177 respondent ů (35 %). Jednalo se o 53 lesbických žen, 103 gay muž ů, 14 bisexuálních žen a 7 bisexuálních muž ů.“ 58

2.2 Právní úprava soužití osob stejného pohlaví

Z právního hlediska m ůže mít svazek dvou osob r ůznou podobu. M ůžeme hovo řit o neformálním nebo formálním soužití dvou osob, které vzniká za zákonem stanovených podmínek a vyplývají z něj zákonem stanovená práva a povinnosti. 59

V ětšina zemí právní úpravu nemá a neumož ňuje v ůbec gay ům a lesbám sv ůj vztah podle zákona formalizovat. V poslední dob ě však dochází ke zlepšení situace, řada zemí, zejména v Evrop ě, ale i dalších zemích sv ěta, za číná vztahy pár ů osob stejného pohlaví uznávat po právní stránce a poskytovat jim n ěkterá práva d říve p řiznávaná jen manžel ům. Tuto právní úpravu, která se zabývá soužitím homosexuálních pár ů p řijalo ve sv ětě n ěkolik stát ů nebo jejich provincie. Soužití má r ůznou podobu a ozna čení. Jedná se o ob čanské manželství, konkubinát, kohabitaci a registrované partnerství. 60

Zmín ěné pojmy více p řiblížím. V případ ě modelu ob čanského manželství se jedná o zp ůsob soužití homosexuálních pár ů. Tento zp ůsob soužití se nejvíce p řibližuje manželství heterosexuálních pár ů. Jestliže hovo říme o konkubinátu, míníme tím nesezdané soužití osob stejného nebo r ůzného pohlaví, kde základní podmínkou je soužití dvojice ve spole čné domácnosti, sdílení ekonomické a citové vazby. Není nutný spole čný sexuální život. Kohabitace je model soužití používaný pro nesezdané

58 Pechová, O. Elektronický časopis E-psychologie. 2009, s. 8. 59 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 21. 60 Hošková, S. Registrované partnerství-právní a sociální aspekty. IMS Brno, 2009. Bakalá řská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlín ě. Fakulta humanitních studií. Vedoucí bakalá řské práce Zde ňka Va ňková, s. 7. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 27 homosexuální páry v přeneseném významu jako pro páry heterosexuální. 61 Registrované partnerství rozeberu více v následujícím textu.

I když se m ůže zdát, že registrovaná partnerství nebo manželství pár ů stejného pohlaví jsou fenoménem konce 20., respektive za čátku 21. století, není tomu celkem tak. Už ve staré Římské říši se uzavírala manželství osob stejného pohlaví, kde spole čnost považovala heterosexuály a homosexuálny za vícemén ě rovnocenné. Kup říkladu císa ř Nero se ve řejn ě a se všemi rituály, co k tomu pat řily, oženil se dv ěma muži po sob ě. Zvláštní a specifickou kategorii tvo řila tzv. „bostonská manželství“, tímto termínem z konce 19. století byl ozna čován dlouhodobý oddaný vášnivý vztah mezi dv ěmi ženami v ětšinou z vyšších vrstev v Americe. Tyto vztahy spole čnost evidovala a akceptovala, i když nebyly oficiáln ě právn ě uznané. Co se tý če manželství osob stejného pohlaví za zmínku stojí také tzv. „berdaches“ , pojem, který byl užíván mezi lidmi z domorodých kmen ů amerických indián ů, kte ří b ěžn ě uzavírali manželství s osobou stejného pohlaví. 62

V ětšina zemí umož ňujících stejnopohlavním pár ům jejich vztah n ějakým zp ůsobem právn ě upravit volila a volí cestu tzv. registrovaného partnerství. Registrované partnerství jako právní institut upravující soužití dvou osob m ůže být otev řeno jak pár ům stejnopohlavním, tak pár ům heterosexuálním. Práva a povinnosti vyplývající z uzav ření tohoto svazku se v jednotlivých zemích významn ě liší. 63

Dříve než se budu v ěnovat situaci u nás, tedy v České republice, popíšu ve zkratce situaci v zahrani čí. První zemí na sv ětě umož ňující registrované partnerství se stalo Dánsko. Dánský parlament p řijal tento zákon 1. 6. 1989 s účinností od 1. 10. 1989. Působnost zákona se v roce 1996 rozší řila i na autonomní území Dánska, tedy na Grónsko. Ve Švédsku byl p řijat zákon o registraci partnerství v roce 1994 s účinností od 1. 1. 1995. D říve než se tak stalo, žily tyto dvojice v tzv. kohabitaci. Vše bylo završeno v du bnu 2009 p řijetím zákona umož ňujícím uzav ření manželství

61 Hošková, S. Registrované partnerství-právní a sociální aspekty. IMS Brno, 2009. Bakalá řská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlín ě. Fakulta humanitních studií. Vedoucí bakalá řské práce Zde ňka Va ňková, s. 7, 11, 13. 62 Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii . Slovakia: Nadácia ob čan a demokracia Minority Rights Group, 2002, s. 86. 63 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 21. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 28 i stejnopohlavním pár ům. Ty si mohou od 1. 5. 2009 vybrat mezi církevní nebo civilní svatbou. Poslední severskou zemí, která p řijala výše zmín ěný zákon se stalo Finsko, přijat byl v roce 2001. 64 Mezi další státy Evropy, které umož ňují gay a lesbickým pár ům uzav řít registrované partnerství, pat ří Island, Francie, Švýcarsko, N ěmecko a Velká Británie.

V České republice byl významným mezníkem rok 2006, kdy došlo k přijetí zákona o registrovaném partnerství. 65 Ovšem než se tak stalo, ub ěhlo n ěkolik let, a tak i p řijetí tohoto zákona má sv ůj historický p řehled. Vše za čalo v roce 1992, kdy vláda připravovala rodinn ěprávní novelu ob čanského zákoníku, ale paragrafy týkající se homosexuálních vztah ů byly vládou odmítnuty. V roce 1995 zákon o registrovaném partnerství, jenž v té dob ě upravoval jen d ědictví a spole čné užívání bytu, p ředložily poslankyn ě ODS Anna Röschová a Milena Kolá řová, k projednání po n ěkolika odkladech v ůbec nedošlo kv ůli volbám. 2. dubna 1998 sn ěmovna zamítla v prvním čtení v ůbec první ucelený poslanecký návrh zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví. Vláda se k zákonu postavila odmítav ě. 2. prosince 1999 byl sn ěmovnou zamítnut poslanecký návrh zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví. Tento Návrh b ěhem roku n ěkolikrát p řežil hlasování o zamítnutí, dvakrát byl vrácen do výbor ů. 17. zá ří 2001 Zeman ův sociáln ědemokratický kabinet schválil sv ůj první návrh, který pojednával o uzákon ění soužití osob stejného pohlaví. P řípravu převzala do svých rukou rada vlády pro lidská práva poté, co sn ěmovna registrované partnerství už dvakrát odmítla. Návrh p ředložil ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. 25. října 2001 vrátila sn ěmovna hned v prvním čtení t ěsnou v ětšinou návrh zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví k dopracování. Kv ůli volbám v roce 2002 už k žádnému p řepracování vládnou nedošlo. 4. února 2004 koali ční vláda premiéra Vladimíra Špidly podruhé, poprvé se tak stalo v lednu, stáhla z programu návrh zákona o registrovaném partnerství. 18. června 2004 byl p ředložen návrh zákona skupinou ze čty ř parlamentních stran, sn ěmovna jej za čala projednávat. Na p říprav ě se podílely i zástupy Gay a lesbické ligy. Návrh byl propušt ěn do druhého čtení a prošel jím. 11. února 2005 ovšem sn ěmovna op ět neschválila návrh, který by umožnil registrované partnerství. 29. dubna 2005 skupina jedenácti poslanky ň a poslanc ů p ředložila nový

64 Hošková, S. Registrované partnerství-právní a sociální aspekty. IMS Brno, 2009. Bakalá řská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlín ě. Fakulta humanitních studií. Vedoucí bakalá řské práce Zde ňka Va ňková, s. 14, 15. 65 Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o zm ěně některých souvisejících zákon ů UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 29 návrh, který p řipravovali op ět ve spolupráci s Gay a lesbickou ligou. 16. prosince 2005 poslanecká sn ěmovna schválila návrh výraznou p řevahou 86:54 hlas ům. Senát schválil návrh 26. ledna 2006. 15. b řezna 2006 poslanecká sn ěmovna Parlamentu České republiky p řehlasovala prezidentovo veto 101 hlasem, tedy nejt ěsn ějším možným výsledkem. 66

V naší zemi garantuje zákon o registrovaném partnerství partner ům v porovnání s manželi jen velmi omezená práva. Jestliže se partne ři rozhodnou uzav řít registrované partnerství, nedochází tímto uzav řením mezi partnery či partnerkami ke vzniku spole čného jm ění, to znamená, že poz ůstalí partne ři či partnerky nemají nárok na vdovecký, vdovský d ůchod. Znevýhodn ění se dotýká také d ědického práva. Pokud jde o da ň d ědickou, ale i darovací, jsou registrovaní partne ři, partnerky považovány za osoby, které nejsou v žádném p říbuzenském vztahu. Z právního hlediska jsou řazeni do 3. skupiny pro výpo čet dan ě, kde je da ňová sazba nejvyšší. 67

Citelné znevýhodn ění pro páry stejného pohlaví je také v oblasti rodičovských práv, adopcí a výchovy d ětí. Velká řada homosexuáln ě orientovaných lidí d ěti vychovávala ješt ě za trvání heterosexuálního vztahu. Podle právních p ředpis ů platných v České republice nesmí být neformální či formální soužití matky, otce dít ěte s partnerkou, partnerem stejného pohlaví p řekážkou, která by bránila sv ěř ení do výchovy svého vlastního biologického dít ěte, zárove ň nesmí bránit pravidelným styk ům s jeho biologickým rodi čem. Tento p řístup byl potvrzen v roce 2004 i Evropským soudním dvorem pro lidská práva. 68

Pokud partne ři ze svých p ředchozích vztah ů žádné dít ě nemají, nabízí se možnost adopce, každá zem ji upravuje ve svých zákonech jinak. Zákon o rodin ě 69 dovoluje v České republice adopci dít ěte každému muži či žen ě, a to bez ohledu na jejich sexuální orientaci, v případ ě uzav ření registrovaného partnerství dochází ke zm ěně, která adopci dít ěte registrovaným osobám nedovoluje, nejen jako pár ům, ale ani individuáln ě. Nelze také právn ě upravit vztah ke svému biologickému dítěti,

66 http://www.glpartnerstvi.cz/historicky-prehled/ , 24. 2. 2013. 67 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 22. 68 Bobek, M., Bou čková, P., Kühn, Z. Rovnost a diskriminace. Praha: C.H. Beck, 2007, s. 277. 69 Zákon č. 94/163 Sb., o rodin ě UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 30 a to pokud se partne ři rozhodnou adoptovat dít ě jednoho z nich. Toto právo je p řipsáno pouze manželským pár ům. Uzav řením registrovaného partnerství zákon dovoluje sv ěř ení dít ěte do p ěstounské pé če, avšak pouze individuáln ě. Spole čnými p ěstouny se mohou stát jen manželé. Další možností pro lesbické páry je um ělé oplodn ění, které je ale v naší zemi nabízeno pouze heterosexuálním pár ům. Dle zákona o pé či o zdraví lidu 70 , m ůže um ělé oplodn ění využít neplodný pár, který je tvo řen mužem a ženou, není přitom nutné, aby byli manželé. Z toho vyplývá, že umělé oplodn ění nem ůže lesbický pár využít, ani ženy bez partera. 71

2.3 Transsexualita a právo

Sou časnou spole čností jsou rozlišovány zpravidla dv ě pohlaví. O pohlavní příslušnosti jedince je rozhodováno p ři narození novorozence, a to podle fyzického zjevu. Po té následuje zápis do matriky a následné vystavení rodného listu a čísla podle pozorování zevních pohlavních znak ů.72

Zajišt ění p řístupu k hormonální a chirurgické lé čbě transsexuálních lidí je problémem už od období mezi sv ětovými válkami. Za čátky operativní lé čby spadají zhruba do poloviny 60. let. P řístup k těmto operacím reguluje systém komisí, které jsou zakotveny v zákonu o pé či o zdraví lidu, kde § 27a uvádí: „Léka řské zásahy do reproduk čních schopností jednotlivc ů (…) a zákroky u transsexuál ů se provád ějí pouze na žádost osoby, u níž mají být provedeny, a po schválení odbornou komisí, kterou tvo ří právník, nejmén ě dva léka ři se specializací v příslušném oboru a dva další léka ři nezú častn ění na provád ění léka řského zásahu.“ 73

V případ ě, že se transsexuální osoba rozhodne požádat o p řem ěnu pohlaví a podstoupí lé čbu tomu p říslušnou, po provedení operace m ůže požádat pacient o zm ěnu zápisu jména, p říjmení a pohlaví (viz P říloha č. 1) v matrice dle zákona č. 301/2001 Sb., o matrikách, jménu a p říjmení a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů.

70 Zákon o pé či o zdraví lidu č. 20/1966 Sb. 71 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 27. 72 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 141. 73 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 28. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 31

K žádosti je nutné doložit potvrzení odborného lékaře z oboru sexuologie o provedení úplné zm ěny pohlaví. Zm ěna pohlaví je pak zapsána v matrice ve sloupci „Dodate čné zápisy a zm ěny“. Požádá-li o zm ěnu pohlaví ženatý muž nebo vdaná žena, je nutné, aby nejpozd ěji p řed rozhodováním o schválení chirurgických zákrok ů bylo manželství rozvedeno, z toho d ůvodu, že by jinak došlo k situaci, kdy by platilo manželství dvou osob stejného pohlaví. Narodí-li se transsexuálnímu rodi či dít ě, rodi čovský zápis se nem ění. Matkou z ůstává vždy žena, která dít ě porodila, i p řesto, že se stala mužem, i role otce je trvalá. Trestní zákon nijak výrazným zp ůsobem nepostihuje transsexuální chování osob. Tyto osoby mohou mít n ěkdy díky svému zevn ějšku a vystupování problémy s policií nebo ú řady. Na jejich žádost jim proto m ůže být vystaven odborný nález s informací, že jsou v léka řské pé či a že jejich chování je v souladu s jejich pohlavní identitou. Zdravotnická pé če o transsexuální pacienty je v naší zemi pln ě hrazena zdravotními pojiš ťovnami. Pacienti si však platí kosmetické výkony, nap ř. epilaci a částe čně n ěkteré hormonální léky. 74

Již za komunistického režimu bylo možné podstoupit chirurgickou i právní zm ěnu pohlaví, ovšem nebyla zde zakotvena ochrana p řed neod ůvodn ěným znevýhod ňováním transsexuálních lidí, tedy diskriminací. Situace v České republice se postupn ě m ěnila a po roce 1989 se ČR integrovala do evropských struktur. Chápání lidských práv je v sou časné dob ě ovliv ňováno členstvím v Evropské unii a členstvím v Rad ě Evropy. Rada Evropy zakotvuje ochranu lidských práv v Úmluvě o ochran ě lidských práv a základních svobod, p řičemž tato Úmluva zárove ň z řizuje Evropský soud pro lidská práva, který sídlí ve Štrasburku. Zákaz diskriminace upravuje článek 14. Obecn ě lze stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva podat pouze v případ ě, že byly vy čerpány všechny vnitrostátní právní prost ředky, a to v četn ě stížnosti k Ústavnímu soudu. Konkrétn ě, u transsexulity a transsexuálních osob je nej čast ěji podávanou stížností stížnost na diskriminaci, která souvisí s porušením práva na soukromý a rodinný život. Toto právo je zakotveno v článku 8 Úmluvy, doslova je zde uvedeno: „Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. Státní orgán nem ůže do výkonu tohoto práva zasahovat krom ě p řípad ů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické spole čnosti v zájmu národní bezpe čnosti, ve řejné

74 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 142, 143. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 32 bezpe čnosti, hospodá řského blahobytu zem ě, p ředcházení nepokoj ům a zlo činnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.“ 75

Evropský soud pro lidská práva, zkráceno ESLP, zaznamenal v pr ůběhu let n ěkolik případ ů týkajících se stížnosti na státy, které neumož ňovaly právní zm ěnu pohlaví. Zásadní zlom p řinesl p řípad Goodwin versus Velká Británie z roku 2002, kde došlo k přehodnocení p ředchozí judikatury ESLP. Velká Británie byla žalována za odmítání zm ěny právního pohlaví. Velký senát ESLP jednohlasn ě rozhodl, že se jedná o porušení článku 8 Úmluvy a 12 Úmluvy, zárove ň prohlásil, že zm ěnou právního statusu u transsexuálních osob nedochází k narušení ve řejného zájmu, kdežto její odpírání výrazným zp ůsobem zasahuje do lidských práv t ěchto osob. Tento p řípad p řinesl zásadní zlom v dosavadní judikatu ře, m ěl také významný dopad na britské právo. Byl přijat zvláštní, pom ěrn ě dob ře zpracovaný zákon, který upravuje situace transsexuálních a transgender osob. 76

Tímto rozsudkem však nebyly vy řešeny všechny problémy, zvlášt ě pak problémy týkající se operativní zm ěny pohlaví. V některých zemích, nap ř. v Portugalsku, Řecku nebo Litv ě, nebylo možné legáln ě tento zákrok podstoupit. Neochota zdravotních pojiš ťoven proplácet náklady na chirurgické zákroky a následnou lé čbu z ve řejného zdravotního pojišt ění, byl další velký problém v mnoha zemích. Právní zlom p řinesl případ Van Kück versus N ěmecko z roku 2003. Na základ ě návrhu zdravotní pojiš ťovny bylo st ěžovatelce odmítnuto hrazení operativních zákrok ů. N ěmecký soud od ůvodnil rozhodnutí tím, že tento, dle jejich slov, atypický p řípad transsexuality lze lé čit jinak než operativn ě. Zákrok byl žadatelce doporu čován dokonce i její ošet řující léka řkou. ESLP rozhodl, že došlo k porušení článku 6 Úmluvy, upravující právo na spravedlivý proces a článku 8 Úmluvy upravující právo na soukromý a rodinný život, s tím, že n ěmecký soud nem ěl oprávnění k tomu, aby rozhodl o tom, zda je zákrok u žadatelky nezbytný. 77

75 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 144, 145. 76 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 145. 77 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 146. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 33

Právo na úrovni Evropské unie se opírá zejména o antidiskrimina ční sm ěrnice, které byly p řijímány od 70. let. Pro ochranu práv transsexuálních osob jsou sm ěrodatné sm ěrnice o rovnosti muž ů a žen, v první řad ě sm ěrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o p řístup k zam ěstnání, odborné příprav ě a postupu v zam ěstnání a o pracovní podmínky. Právní postavení transsexuálních lidí spadá do správy Evropského soudního dvora, zkráceno ESD, sídlícího v Lucemburku. Trassexualita a diskriminace v zam ěstnání je velice citlivým tématem. Donedávna nebyl zákaz diskriminace upraven ani na úrovni Evropské unie. Obrat p řineslo rozhodnutí v kv ětnu 1996, které se týkalo p řípadu P. versus S. a Cornwall Country Council. Projednávána byla žaloba britské ob čanky, která pracovala jako manažerka v oblasti vzd ělávání, po operativní zm ěně ji zam ěstnavatel neumožnil nastoupit zp ět do práce. ESD rozhodl, že došlo k porušení sm ěrnice Rady 76/207/EHS. Zárove ň vytvo řil preceden ční rozhodnutí, ve kterém uvedl: „ Diskriminaci v zam ěstnání na základ ě zm ěny pohlaví je t řeba považovat za diskriminaci na základ ě pohlaví.“ 78 Diskriminace na základ ě pohlaví je jednou z nejlépe propracovaných oblastní antidiskrimina ční politiky v Evropské unii. Transsexuálním lidem se tak dostalo dostate čně silné právní ochrany.

V naší zemi dosud antidiskrimina ční zákon p řijat nebyl, i když je již n ěkolik let připravován. Na podzim 2007 byl p ředložen vládní návrh do Poslanecké sn ěmovny, ve kterém je p římo zmi ňována problematika související s diskriminací na základ ě pohlavní identity. Dle dostupných informací nebyl v České republice vynesen žádný rozsudek týkající se diskriminace transsexuálního člov ěka. Neznamená to, že by k žádné takové diskriminaci nedošlo. I když tato oblast není u nás výzkumn ě zmapována, má se za to, že hlavním problémem je strach a ned ůvěra v právní ochranu. 79

78 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 147. 79 Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T., P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 148.

UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 34

2.4 Díl čí záv ěr

Neposkytnutí stejných práv homosexuálním, bisexuálním a transsexuálním lidem může mít a má negativní dopad na jejich psychiku. Řada jinak než heterosexuáln ě orientovaných lidí trpí homofobním chovám spole čnosti, ve které panuje neustále plno předsudk ů či stereotyp ů. I to m ůže být a pravd ěpodobn ě je dle mého názoru jeden z důvod ů jejich ned ůvěry v ůč i státním institucím. Homofobií a homofobním chováním se budu v ěnovat v následující kapitole

UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 35

3 SEXUÁLNÍ ORIENTACE A SPOLE ČNOST

Hranice a normy, které souvisejí s chápáním sexuality a sexuální orientace se z pohledu r ůzných historických období postupn ě m ěnily. V evropských zemích bylo sexuální chování po dlouhá léta chápáno jako záležitost náboženství, zejména křes ťanství. Sexualita byla v této dob ě omezená práv ě normami, které do pop ředí stav ěly manželství, kde se za hlavní cíl považovala reprodukce potomk ů. Koncem 19. století se na sexualitu za čalo nahlížet z pohledu biologického a medicínského. Od 70. let 20. století nabývá na významu psychologický a sociální význam sexuality, tím došlo k ur čité liberalizaci v dané oblasti. Za číná se otev řen ě hovo řit o sexualit ě, reprodukce přestává být považována za hlavní cíl sexuálního života, zakládají se r ůzná hnutí, která usilují o akceptaci a rovnoprávnost sexuálních minorit, sexuální výchova se dostává do škol. Ve spole čnosti se tedy hlavními normami stává sexuální svoboda a rovnoprávnost. V dalším období, v souvislosti s onemocn ěním AIDS, se spole čnost zam ěř uje na ochranu proti ší ření viru HIV. Jako jedinou normou je doporu čován bezpe čný sex. Nové p řístupy k sexualit ě hovo ří o tom, že lidé p řiřazují sexualit ě ur čitý význam v pr ůběhu svého života, a to díky vlivu rodi čů , škol nebo jiných sociálních institucí. Je tedy d ůležité si uv ědomit, že zp ůsob, jakým se my sami díváme na sexualitu, má zna čný vliv na naše chování v ůč i lidem ze sexuálních minorit, pro které m ůže být velice obtížné hovo řit o svojí sexuální orientaci, nebo ť otev řen ě přiznat homosexualitu či bisexualitu znamená zve řejnit svoji sexualitu, p řičemž v ěci, týkající se sexuality by m ěly z ůstat v ěcí osobní, soukromou. Soukromí heterosexuality je na rozdíl od homosexuality či bisexuality ve řejn ě uznané díky institutu manželství a rodiny. Ty legitimizují heterosexuální vztahy a jejich sexualitu. Lidé ze sexuálních minorit jsou v mnoha p řípadech nuceni svou sexualitu skrývat, práv ě díky tomu, že její zve řejn ění vede k odmítnutí. Spousta norem, které byly stanoveny a spole čností akceptovány v minulosti, p řetrvává dodnes. Gayové, bisexuálové a lesby jsou pak považováni za ty, co tato pravidla porušují, nenaplňují. I díky tomu velký po čet lidí odsuzuje jak GLB sexualitu, tak samotné homosexuály, bisexuály a lesby. 80

80 Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii . Slovakia: Nadácia ob čan a demokracia Minority Rights Group, 2002, s. 47, 48, 49. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 36

3.1 Homofobie

Pojem homofobie zavedl v roce 1972 George Weinberg, kterým ozna čil iracionální strach, nenávist a odsuzování homosexuáln ě orientovaných osob. Dnes se pojem používá pro zachycení a ozna čení celé řady negativního cít ění, myšlení a jednání ve vztahu k lesbickým ženám, gey ům a bisexuál ům. Projevuje se od mírn ějších forem, jako je nap ř. pocit nejistoty vedle homosexuáln ě, bisexuáln ě orientovaného člov ěka, přes zesm ěšňování, vtipy, až po verbální nadávky, fyzické útoky nebo násilí. Za dopl ňkový pojem k homofobii je ozna čován pojem heterosexismus. M ůžeme ho definovat jako: „Systém p řesv ědčení, který ignoruje nebo odsuzuje jakoukoliv jinou než heterosexuální formu chování, identity, vztahu či komunity.“ 81

Heterosexualit ě se v naší spole čnosti dostává privilegovaného postavení, v očích ve řejnosti je vztah muže a ženy tím jediným možným a skute čným projevem lásky. Tyto normy a p řesv ědčení vedou k homofobním projev ům, netoleranci, necitlivosti a odmítnutí k lidem, kte ří se nechovají a nejednají podle o čekávaných, konven čních zp ůsob ů chování. Heterosexismus m ůžeme tedy považovat za ur čitou formu sociální předpojatosti. Tento proces nerovnosti a odmítání je podporovaný na jedné stran ě na úrovni spole čenských institucí a zvyklostí, tzv. kulturní heterosexismus, na druhé stran ě se odráží v postojích jednotlivc ů, tzv. psychologický heterosexismus. Co se tý če spole čenských institucí, velmi často si ho ani neuv ědomujeme, a to z toho d ůvodu, že se jedná o spole čensky akceptovanou formu diskriminace. Ta souvisí s faktem, že r ůzné spole čenské instituce nám b ěhem našeho života p ředkládají jakýsi vzor toho, jaké chování je p řim ěř ené, správné, nap ř. co m ůžeme považovat za zdravou rodinu, jaké chování čekat od muže či ženy nebo jaký význam bychom m ěli dat sexualit ě v našem život ě. 82 Existují kultury, kde je homosexualita institucionalizovaná, spole čensky schvalována a p řijímána. George Devereux popsal tento p řístup k homosexualit ě u indiánského kmene Mohave. Spole čností jsou zde rozlišovány dva typy homosexuality, konkrétn ě mužské transvestity p řebírají v pohlavním styku roli ženy a homosexuální ženy, které p řebírají roli muže. 83

81 Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii . Slovakia: Nadácia ob čan a demokracia Minority Rights Group, 2002, s. 34. 82 Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii . Slovakia: Nadácia ob čan a demokracia Minority Rights Group, 2002, s. 34. 83 Oakleyová, A., Pohlaví, gender a rod. Praha: Portál. 2000, s. 93. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 37

Zvláštní pozornost bych cht ěla v ěnovat homofobii v žákovských kolektivech. Je pravd ěpodobné, že mnoho lidí dosp ěje k názoru, že žáci/žákyn ě ve školách jsou ješt ě moc malí na to, aby jim samotným bylo jasné, jaká je jejich sexuální orientace. Ovšem, když vezmeme na v ědomí, že d ěti tráví ve škole p řinejmenším polovinu dne, že škola by m ěla být prost ředím vzájemného respektu a tolerance, kde by se d ěti m ěly cítit bezpe čně, aniž by byly n ěkým nebo n ěč ím znevažovány za to, jak vypadají si myslím, že je dobré v ěnovat pozornost homofobnímu chování i na školách. Práv ě homofobie totiž vytvá ří nep řátelské prost ředí. Pro mladého člov ěka, který prochází obdobím hledání sama sebe, mohou projevy homofobního chování zanechat nep říjemné vzpomínky a zkušenosti, zvlášt ě, pokud se tak d ěje v míst ě, které je d ůležité pro jeho rozvoj, tedy v prost ředí školy. 84

V pr ůběhu školního života dochází k mnoha situacím, které se n ějakým zp ůsobem dotýkají sexuality. Nap ř: „D ěti stojí frontu na ob ěd. V zadní části dojde ke strkanici, která zp ůsobí řet ězovou reakci. D ěti ztrácejí rovnováhu a n ěkteré z nich za čnou na sebe padat. Jeden chlapec zakolísá a celou vahou spadne na záda spolužáka p řed sebou. Ten se oto čí a nasupen ě říká: „Co d ěláš? Jsi snad buzna, nebo co?“ 85 Takové situace nacházíme na st ředních školách, na druhém stupni základních škol, dokonce i na stupni prvním. S přibývajícím v ěkem d ětí p řibývá i po čet podobných situací.

D říve než objasním pojem homofobní obt ěžování a šikana, budu se nejprve zabývat samotnou šikanou. Obecn ě lze říci, že šikana je opakované jednání, ublížení n ěkomu, kdo se nem ůže nebo nedovede bránit. Ubližování m ůže mít r ůznou podobu a závažnost. Mezi agresorem a ob ětí existuje osobní asymetrický vztah moci, tzn. že ob ět ví, kdo jí ubližuje, je na n ěm závislá, bojí se ho. Rozlišujeme šikanu p římou a nep římou. Za šikanu p římou lze považovat nap ř. kopání, bití, bodání, pálení, dá se říct vše, co zp ůsobuje bolest, dále braní a následné poškozování osobních v ěcí, nucení k ur čitým věcem, nap ř. sníst n ěco odporného, zotro čování nebo slovní napadání. Šikana nep římá pak spo čívá v sociální izolaci spolužáka, který je ostatními vylou čen ze skupiny. Často probíhá v kombinaci s šikanou p římou. 86

84 Smetá čková, I., Braun, R. Homofobie v žákovských kolektivech. Praha: Ú řad vlády České republiky 2009, s. 11, 12. 85 Smetá čková, I., Braun, R. Homofobie v žákovských kolektivech. Praha: Ú řad vlády České republiky 2009, s. 12. 86 Říčan, P., Janošová, P. Jak na šikanu. Praha: Grada, 2010, s. 21, 22. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 38

Spole čnou charakteristikou lidí, kte ří jsou šikan ě vystaveni, bývá odlišnost v ůč i zbytku skupiny. Nehraje zde roli, že odlišní jsou, ale že je tak vnímá skupina. V kolektivu d ětí a dospívajících bývá velice d ůležité, aby zapadali, byly „normální“. Pokud jsou totiž v nějakém sm ěru odlišní než zbytek skupiny, mohou se stát st ředem pozornosti a ocitnout se ve znevýhodn ěné pozici. Dostávám se k pojmu homofobní šikana, kterým m ůžeme ozna čit specifický druh šikany spl ňující zárove ň všechny charakteristiky obecné šikany. Jedná se o verbální či fyzické ubližování člov ěku jen z toho d ůvodu, že není heterosexuální nebo že vypadá, chová se odlišn ě a okolím je za gaye či lesbu ozna čován. 87

P říčiny homofobie lze vysv ětlit následovn ě. Naše spole čnost, ve které žijeme, je uspo řádána na principu genderu, tzn. všichni lidé jsou rozd ěleni na muže a ženy. Většina aktivit, zájm ů, hodnot je spojována s ženami a feminitou či muži a maskulinitou. Zmín ěné d ělení stojí na p ředpokladu, že muži a ženy se od sebe liší nejen biologicky, ale také schopnostmi a vlastnostmi, p řičemž se navzájem dopl ňují. V představ ě o vzájemném dopl ňování žen a m ůžu je také d ůležitý aspekt sexuality, ideáln ě heterosexualita. Jiné sexuální projevy jsou považovány za odchylku, ta vyvolává pochybnosti a ned ůvěru. Ve vztahu k těmto genderovým stereotyp ům rozlišujeme dva druhy homofobie. V prvním p řípad ě se jedná o negativní postoje k lidem, kte ří n ějakým zp ůsobem dali najevo svoji homosexualitu, bisexualitu či transsexualitu. Ve druhém případ ě se jedná o negativní postoje k lidem, kte ří se svým chováním nebo vzhledem liší od tradi čních p ředstav o „správných ženách“ a „správných mužích“, okolím jsou tedy považování a ozna čováni jako gayové nebo lesby. Tyto hluboce zako řen ěné genderové p ředsudky se dostávají i do škol. 88

Velice častým názorem je, že sexualita v rámci školy a vyu čování pat ří pouze do sexuální, rodinné nebo ob čanské výchovy, tím pádem v jiných p ředm ětech se jí lze vyhýbat. Výuka sexuality je obtížné téma pro výuku, nebo ť u čitelé/u čitelky zde musí, více než u jiných témat, p řekonat sv ůj stud, který je v naší kultu ře k sexualit ě vázán. Abychom p ředešli jakýmkoliv projev ům homofobie platí, že základem je dostatek kvalitních informací. V opa čném p řípad ě dochází k prohloubení homofobních

87 Smetá čková, I., Braun, R. Homofobie v žákovských kolektivech. Praha: Ú řad vlády České republiky, 2009, s. 16, 17. 88 Smetá čková, I., Braun, R. Homofobie v žákovských kolektivech. Praha: Ú řad vlády České republiky, 2009, s. 19. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 39 předsudk ů. Ty mohou zap říčinit vznik homofobního obt ěžování či šikany, která se projevuje v různých formách. Řadíme sem nap ř. používání urážlivých, zesm ěšňující verbálních poznámek, gest, mimiky, pohyb ů, vzkaz ů, ignorování žák ů/žáky ň pro svoji ne-heterosexualitu, fyzické napadení. Ve v ětšin ě p řípad ů se setkáváme s homofobním obt ěžováním mezi chlapci. Podle výzkumu spole čnosti Člov ěk v tísni z roku 2007 na st ředních školách, uvedlo 72 % chlapc ů negativní postoj v ůč i gay ům, u dívek to bylo 24 %. 89

Jak homofobním projev ům p ředejít? Jedním z nejd ůležit ějších krok ů p ři prevenci je odmítnutí homofobie a homofobního obt ěžování ve školním vzd ělávacím programu, prezentaci školy a každodenním jednání. Základní informace o této problematice by měli díky speciálnímu školení dostat také u čitelé, kde by m ělo být hlavním ú čelem její pochopení, rozeznání a um ění proti ní zakro čit. Informace by se m ěly také dostat k rodi čů m a samoz řejm ě i k samotným student ům. Tomu mohou napomoci speciální diskusní seminá ře či workshopy. Spolu s nimi by m ěla být tato problematika za řazena do standardní výuky školních p ředm ětů. Pokud ve škole dojde k homofobnímu obt ěžování či šikan ě, je velice d ůležité, aby jej škola řádn ě vyšet řila, dá tím tak dostate čně a nejlépe najevo, že homofobie skute čně není tolerována. 90

Na záv ěr bych cht ěla zmínit, že 17. kv ěten je Mezinárodním dnem proti homofobii. V roce 2010 mohli obyvatelé Brna symbolicky poh řbít homofobii p ři happeningovém pr ůvodu. Poté následovalo vypušt ění duhových balónk ů. Duhová barva – vlajka (viz P říloha č. 2) jsou symboly homosexuál ů. Celá akce byla sou částí festivalu Teplé jaro, který vyvrcholil dne 26. června pr ůvodem hrdosti Queer Parade. 91

3.2 Sexuální orientace a masmédia

Každý z nás se denn ě dostává do kontaktu s nějakým zdrojem informací, a ť už jde o internet, televizi, noviny nebo časopisy. Obecn ě pak m ůžeme hovo řit o tom, že na nás

89 Smetá čková, I., Braun, R. Homofobie v žákovských kolektivech. Praha: Ú řad vlády České republiky, 2009, s. 21, 26, 27, 28. 90 Smetá čková, I., Braun, R. Homofobie v žákovských kolektivech. Praha: Ú řad vlády České republiky, 2009, s. 33, 34, 36. 91 http://www.stud.cz/ohlasy-z-medii/k-podpore-homosexualu-mela-prispet-i-bohosluzba.html , 14. 4. 2013. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 40 působí vliv masmédií. Nabízí se otázka: „Na kolik se necháme t ěmito zdroji informací ovlivnit?“ Znáte to, sedíte ve čer u televize a najednou vidíte reklamu na šampon, který dle autora reklamy je momentáln ě nejlepším šamponem na trhu. Říkáte si: „Možná bych si ten šampon mohl/mohla zkusit koupit“. Druhý den jdete a skute čně si ho koupíte. Tím jsem necht ěla zleh čovat danou problematiku, pouze poukázat na fakt, že média mají velký vliv na utvá ření našich názor ů na sv ět, hodnot, jev ů, situací. Zprost ředkovávají nám pohledy na r ůzné situace a podle toho, jak tyto pohledy prezentují širší ve řejnosti si lidé utvá ří své poznatky a názory. „Média jsou schopna zm ěnit to, jak lidé myslí a jak se lidé dívají na sv ět.“ 92

Jestliže jsou média jedním ze základních faktor ů ovliv ňujících ve řejné mín ění, je tomu tak i v případ ě sexuálních menšin. V dřív ějších letech, bohužel i dnes, jsme se velice často mohli setkat se stereotypním zobrazováním homosexuáln ě orientovaných lidí. Vysv ětlím na p říkladu. „Pokud se nap říklad ve filmu objevila homosexuální postava, byla charakterizována jako zženštilý slaboch, tzv. ssisyboy, který sloužil jen pro pobavení.“ 93 Tahle stereotypní p ředstava gaye p řetrvává dodnes. Spousta lidí si myslí, že homosexuál musí být kade řník nebo módní návrhá ř, mít rád r ůžovou barvu a d ělat zženštilé pohyby. V případ ě leseb panují p ředstavy typu: „Nedbá o sv ůj vzhled, nosí pánské oble čení, chová se jako muž, je to tedy lesba.“ Za další stereotypní názor lze považovat, že homosexuáln ě orientovaní lidé jsou sexuáln ě promiskuitní a nejsou schopni vytvá řet trvalé intimní vztahy. Jedna z nejd ůležit ějších a nejzásadn ějších funkcí stereotyp ů je ta, že poskytují ve řejnosti rychlý a všeobecn ě zastávaný názor na ur čité situace, jevy. Pojem stereotypizace je velice úzce spojen s pojmem p ředsudek, předpojatost. Hovo říme-li o médiích, má se tím namysli zkreslení reality, negativní přehlížení menšin. 94

Jedním z velkých mediálních prost ředk ů, který na nás denn ě p ůsobí je televize. Její vliv je tém ěř všudyp řítomný. Zahrnuje široké spektrum divák ů, od d ětí, dosp ělých,

92 Chlumská, E. Homosexualita v médiích-mediální prezentace gay ů a leseb. Olomouc, 2007. Bakalá řská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, katedra žurnalistiky. Vedoucí bakalá řské práce Martin Fafejta, s. 30. 93 Chlumská, E. Homosexualita v médiích-mediální prezentace gay ů a leseb. Olomouc, 2007. Bakalá řská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, katedra žurnalistiky. Vedoucí bakalá řské práce Martin Fafejta, s. 33. 94 Chlumská, E. Homosexualita v médiích-mediální prezentace gay ů a leseb. Olomouc, 2007. Bakalá řská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, katedra žurnalistiky. Vedoucí bakalá řské práce Martin Fafejta, s. 32, 34. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 41 muž ů, žen až po jiné, specifické sociální skupiny. Informace poskytuje ve řejn ě, mnohdy soub ěžn ě. Ješt ě v první polovin ě 90. let panovaly ve spole čnosti negativní stereotypní předsudky s komediálním či kriminálním kontextem v ůč i homosexuáln ě orientovaným lidem, viz. film Mandragora, nato čený v roce 1997 95 , který pojednává o homosexuálních prostitutech pražského hlavního nádraží. Významnou roli v medializaci homosexuáln ě orientovaných lidí sehrála Česká televize a Český rozhlas. Český rozhlas za čal vysílat v ůbec první pravidelný po řad pro gaye a lesby nazvaný Bona Dea. K ne čekanému zrušení došlo v roce 2006. Česká televize také dala prostor LGBT tématice. Sama se podílela na tvorb ě dokument ů s touto tématikou. Díky ní došlo ke vzniku pravidelného LGBT po řadu, ve kterém se diváci mohli dozv ědět informace o život ě LGBT lidí z jejich vlastního úhlu pohledu. Šlo o po řad LeGaTo. Problémem těchto po řad ů bylo a je získat osoby, které by ochotn ě a ve řejn ě prezentovaly příslušnost k sexuální menšin ě.96

Pokud jde o kinematografii, dala Česká televize prostor jednak zahrani čně nato čeným film ům, za zmínku ur čit ě stojí film Philadelphia 97 z roku 1993, v němž v hlavní roli vystupuje mladý homosexuáln ě orientovaný právník infikovaný virem HIV. Jednoho dne je však z firmy propušt ěn, údajn ě kv ůli jeho pracovní neschopnosti. Sám však ví, jaká je pravda. Film byl inspirován a nato čen na základ ě onemocn ění AIDS blízkého p řítele režiséra. Prostor dostaly také české filmy. Až do roku 2007 ale neexistoval jediný český film, kde by v hlavní roli vystupovala LGBT postava a byla přitom zbavena stereotypizace. Jedná se o film Pusinky 98 z roku 2007. Zprost ředkování zahrani čních snímk ů s LGBT tématikou u nás umož ňují také t ři filmové festivaly. Prvním z nich je Jeden sv ět99 , kde se lidé mohou zú častnit krom ě samotného promítání film ů také r ůzných vzd ělávacích projekt ů, které podporují otev řenost a akceptaci LGBT lidí v naší spole čnosti. Druhým filmovým festivalem je Febiofest 100 a tím posledním je

95 http://www.csfd.cz/film/24715-mandragora/ , 14. 4. 2013. 96 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 38, 39. 97 http://www.csfd.cz/film/2355-philadelphia/ , 14. 4. 2013. 98 http://www.csfd.cz/film/205732-pusinky/ , 14. 4. 2013. 99 http://www.jedensvet.cz/2013/ , 14. 4. 2013. 100 http://www.febiofest.cz/cs/aktualne , 14. 4. 2013. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 42 festival Mezipatra 101 , u n ěhož je specifická jedna v ěc, tém ěř polovinu publika tvo ří heterosexuální publikum. 102

Zájemci o LGBT literaturu se budou muset smí řit s tím, že česky psané literatury zabývající se touto tématikou je velice málo. Nejen literatury krásné, ale zejména té vzd ělávací. Zmínit však mohu knihu od doc. Mgr. Pavlíny Janošové, Ph. D. – „Homosexualita v názorech sou časné spole čnosti“. Kniha se skládá z teoretické části, ve které se autorka snaží p řiblížit čtená řů m problematiku homosexuality, zabývá se také názory církví, historickými a kulturními souvislostmi. Druhá, praktická část, je založena na výsledcích dotazníku. 103 P ři zpracovávání mé bakalá řské práce jsem narazila také na internetovou stránku, kde je možné objednat si, nejen knihy, s LGBT tématikou. 104

3.3 Církev a homosexualita

Pokládáme-li si otázku: „Jak církev pohlíží na homosexuální páry a homosexualitu samotnou?“, dojdeme k záv ěru, že se jedná o téma, které není úpln ě lehké uchopit. V první řad ě záleží na tom, jakou církev máme namysli, nap ř. evangelisté nijak výrazným zp ůsobem homosexuály neodsuzují. Ovšem církev katolická, která je u nás nejpo četn ější, má pro homosexuáln ě orientované osoby pochopení menší.

Martin C. Putna, autor knihy K řes ťanství a homosexualita, se ve své knize zabývá vztahy homosexuality a náboženstvím, ko řeny odmítavého postoje katolické církve vysv ětluje následovn ě: „…opírají se o n ěkolik z kontextu vytržených biblických výrok ů a ty zase vycházejí z toho, že až do moderní doby neexistovala v ědecká znalost o homosexualit ě jako trvalé a nezvolené orientaci.“ 105 V tomtéž rozhovoru pro Lidové noviny popisoval také své zkušenosti a post řehy z pobytu v Americe, kam se vydal zkoumat tamní religiozitu. Uvádí, že postoje n ěkterých církví a politik ů jsou mnohem horší než u nás, setkal se ovšem i s církvemi, které homosexuály p řijímají velice

101 http://www.mezipatra.cz/festival/o-nas , 14. 4. 2013. 102 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 38, 39. 103 http://homodomov.wz.cz/homo%20v%20nazorech%20spol.htm , 14. 4. 2013. 104 http://www.queershop.cz/gay-knihy/vmchk.html , 14. 4. 2013. 105 Smítalová, Petra. Lidi, zvykn ěte si! Lidové noviny . 2012, č. 33, s. 29. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 43 pozitivn ě a berou je na v ědomí. „Našel jsem i kostely, kde mají vyv ěšenou duhovou vlajku.“ 106

Kde má tedy hledat podporu a pochopení v ěř ící homosexuál? Nem ěla by mít katolická církev pro menšinu pochopení? Vezmeme-li v úvahu, že v naší, ve velké mí ře ateistické zemi, sama menšinou je. Do rukou se mi dostala zajímavá kniha od Maria Bergera – „Obnova lásky: Hledání sexuální identity“. Mario Berger žije v americkém Bostonu a je vedoucím organizace Redeemed Life Ministries, což je organizace, která nabízí pastora ční pé či a modlitby za uzdravení lidem s problémy v oblasti sexuální identity. Kniha je jeho osobním p říb ěhem z období, kdy sám procházel hledáním vlastní sexuální identity. V roce 1982 u n ěj dokonce diagnostikovali pohlavní chorobu. Tato kniha je ur čená lidem, kte ří pot řebují vysvobození a uzdravení ze sexuálních neuróz a prožívají zmatek v otázce své sexuální identity.

3.4 LGBT senio ři

Specifickou skupinu lidí se specifickými problémy tvo ří LGBT senio ři. Jeden z nejv ětších problém ů, se kterým se potýkají je samota. Gayové obvykle nemají potomky, rodina se jich v mnoha případech kv ůli jejich homosexuální orientaci z řekla už v mládí, a tak obvykle dožívají bez rodinného zázemí. „Vzpomínáme na t řiasedmdesátiletého muže, který si k nám p řišel pro prášky na spaní, ale jak se pozd ěji ukázalo, cht ěl si p ředevším s někým otev řen ě pohovo řit o svém partnerovi, který před dv ěma m ěsíci zem řel. Žili spolu tém ěř čty řicet let.“ 107

LGBT senio ři a seniorky jsou senio ři jako všichni ostatní, ovšem o jejich problémech mnoho nevíme, zejména mladší generace, nebo ť zůstávají tzv. „mimo zorné pole“. Myslela jsem, že bych mohla zmínit n ějakou LGBT seniorskou komunitu, ale bohužel jsem žádnou nenašla. Ve spole čnosti navíc panuje názor, že homosexualita není záležitostí senior ů. Mohou se tak často setkat s nepochopením, pop ř. diskriminací při institucionální pé či o seniory a seniorky. Z terénních výpov ědí vyplývá, že spousta

106 Smítalová, Petra. Lidi, zvykn ěte si! Lidové noviny . 2012, č. 33, s. 29. 107 Brzek, A., Pond ělí čková-Mašlová, J. T řetí pohlaví? Scientia Medica, 1992, s. 83. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 44 z nich by uvítala existenci komunitního centra pro lesby a gaye, kde by mohli využít nap ř. pe čovatelské služby. 108

V zahrani čí podobné služby existují, nabízí je nap ř. nezisková organizace Gay & Lesbian Elder Housing, zkráceno GLEH. Spole čnost byla založena v roce 2001. Jejím cílem je budování cenov ě dostupných bytových komplex ů, které nabízejí bezpe čné prost ředí pro LGBT seniory. První takovou budovou se tak stala bytová jednotka nacházející se v Hollywoodu. Skládá se z 96 jednol ůžkových a 8 dvoul ůžkových pokoj ů. Ubytovat se zde mohou také LGBT senio ři s HIV onemocn ěním nebo LGBT bezdomovci. P řikládám odkaz videa, ve kterém hovo ří samotní LGBT senio ři práv ě o zmín ěné budov ě, odkaz je zárove ň internetovými stránkami GLEH organizace. 109

3.5 LGBT organizace v České republice

V této podkapitole bych ráda v ěnovala pozornost brn ěnské organizaci STUD, pražskému ob čanskému sdružení PROUD – plattform ě pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu a Transforu, což je sdružení hájící zájmy translidí.

STUD 110 je nezávislá nezisková brn ěnská organizace, která vznikla v roce 1996. Jejím hlavním posláním a cílem je p ůsobit ve prosp ěch gay, lesbické, bisexuální a transgender minority a zárove ň usiluje o jejich právní i faktické zrovnoprávn ění s ostatními členy spole čnosti. Členy se mohou stát i heterosexuální p říznivci. Nabízí také možnost zap ůjčení knih ze své Queer knihovny s LGBT tématikou, kde m ůžeme najít poezii, beletrii, časopisy, dokonce i odborné práce či videozáznamy. Otev řena je dle telefonické domluvy s knihovníkem.

PROUD – plattforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu 111 vznikla 17. kv ětna 2011 u p říležitosti Mezinárodního dne proti homofobii. Základní vizi PROUDU je spole čnost, kde není sexuální orientace a genderová identita rozhodující pro kvalitu

108 Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin: Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. EU: 2007, s. 15. 109 http://gleh.org/ , 17. 4. 2013. 110 http://www.stud.cz/ , 17. 4. 2013. 111 http://www.proudem.cz/ , 17. 4. 2013. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 45

života. Jít s PROUDEM znamená být pro lepší vzd ělání, kde homofobní či transfobní šikana nebo nep řátelskost bude nep řijatelná. Znamená to také být pro adopce a rodi čovská práva, být pro š ťastné d ětství a dospívání v období coming-outu, pro vytvo ření vyváženého, nestereotypního mediálního obrazu LGBT lidí, být proti jakémukoliv násilí, dále být pro kvalitní stá ří, což znamená p řestat ignorovat fakt, že v naší spole čnosti žije řada LGBT senior ů, v neposlední řad ě to znamená také být pro p řátelské pracovní prost ředí a pro manželství, kdy by stejnopohlavní páry mohly uzavírat ob čanský s ňatek odpovídající institutu manželství jako to je u pár ů heterosexuálních.

Zájmy translidí hájí v České republice ob čanské sdružení Transforum 112 . Toto sdružení je otev řeno nejen pro všechny translidi, ale i pro jejich rodiny, p řátele či partnery, pro odborníky a ty, jenž se zajímají o tuto problematiku. Vzniklo 15. 5. 1998 v Praze, od té doby jeho činnost upadla, od roku 2002 je však op ět v provozu. Mezi hlavní cíle tohoto sdružení pat ří: boj proti diskriminaci na pracovišti i b ěhem ve řejného života, podpora člen ů a informovat o dané problematice širokou ve řejnost.

3.6 Díl čí záv ěr

Každý člov ěk touží být akceptovaný a tolerovaný ostatními, v případ ě, že se mu akceptace nedostává ze strany svého okolí, nejen rodiny či p řátel, m ůže to být pro n ěj velice stresující. Zejména v období dospívání, kdy si uv ědomujeme sebe samé, svoji identitu a objevujeme svoji sexualitu. Jedním z nejvíce stresujících faktor ů pro mladého dospívajícího člov ěka s jinou než heterosexuální identitou je pocit izolace, nebo ť se často cítí sám. S tímto problémem se potýkají i LGBT senio ři viz. podkapitola 3.4. Podpora je tedy pro LGBT lidi nesmírn ě d ůležitá. Tu mohou najít práv ě v různých hnutích či sdruženích, které bojují za jejich práva, po řádají r ůzná setkání či akce s LGBT tématikou. Spole čnost se také díky t ěmto sdružením m ůže dozv ědět více informací o této problematice. Dostatek kvalitních informací je dle mého názoru to, co naší spole čnosti chybí.

112 http://www.translide.cz/transforum , 17. 4. 2013. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 46

II. PRAKTICKÁ ČÁST

4 VÝZKUM

4.1 Kvalitativní výzkum

Výzkum je procesem vytvá ření nových poznatk ů. Jde o systematickou a pe čliv ě naplánovanou činnost, jejíž snahou je zodpov ězení kladených výzkumných otázek. V přírodních a sociálních v ědách je kladena velká váha na empirická data. Konkrétn ě v sociálních v ědách dochází k získání poznatk ů pomocí systematické analýzy dat získaných n ějakým metodologicky podloženým zp ůsobem. 113

Chápání kvalitativního výzkumu je r ůzné. N ěkte ří metodologové tvrdí, že jde pouze o dopln ěk tradi čních kvantitativních výzkumných strategií, jiní v něm vidí protipól či vyhran ěnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na p řírodov ědných základech postavené v ědě. Postupem času však získal rovnocenné postavení s ostatními výzkumnými formami. Na za čátku výzkumu si ur čí výzkumník téma a stanoví základní výzkumné otázky, které m ůže v pr ůběhu výzkumu modifikovat nebo dopl ňovat. Probíhá nej čast ěji v přirozených podmínkách sociálního prost ředí ve vzájemné interakci výzkumníka a sledovaného jedince, či skupiny jedinc ů, kte ří spolu spolupracují. Hlavním cílem je objasnit, jak lidé chápou v daném prost ředí a dané situaci to, co se děje, pro č jednají, jak jednají. Velkou výhodou kvalitativního výzkumu je získání hloubkového popisu p řípadu. 114

Výzkumník si m ůže vybrat vhodný výzkumný prost ředek, p řičemž volba metody se má řídit výzkumným problémem. Za hlavní nástroj výzkumu je považován sám výzkumník. Výb ěr metod je založen na tom, jaký typ informací požadujeme, od koho je budeme získávat a za jakých okolností se tak bude dít. Pokud nás zajímá, jak lidé myslí, cítí nebo čemu v ěř í, je nejlepší metodou pro získání t ěchto informací rozhovor, dotazník nebo posuzovací škály. 115 Chce-li se výzkumník zam ěř it na osobní zkušenost sledované osoby či osob, použije fenomenologický výzkum.

113 Hend, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, s. 30, 37. 114 Hend, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, s. 49, 50, 52. 115 Hend, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, s. 161. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 47

Rozhovory jsou využívány ve velké v ětšin ě kvalitativních výzkum ů. Vedení rozhovoru vyžaduje velkou citlivost, interpersonální porozum ění, dovednost a disciplínu. Navázání p řátelského vztahu mezi sledovanou osobou a výzkumníkem je také d ůležitým p ředpokladem pro jeho vedení. Aby m ěl rozhovor správný pr ůběh, tazatel musí v ědět, co se chce dozv ědět, klást správn ě položené otázky, díky kterým tak získá informa čně hodnotné odpov ědi. 116

Získaná data si výzkumník pe čliv ě zaznamenává, aby tak následn ě mohlo dojít k jejich analýze. Data, dle prost ředí, ve kterém rozhovor probíhá, si tazatel m ůže zaznamenávat formou poznámek nebo elektronicky, např. pomocí diktafonu. „Kvalitativní analýza je um ění zpracovat data smysluplným a užite čným zp ůsobem a nalézt odpov ěď na položenou výzkumnou otázku.“ 117

Ze získaných výsledk ů vyhotovíme výslednou zprávu, která má pak v ětšinou podobu textu. Popis osobních zkušeností tak umožní čtená ři vcít ění se do popisované situace. Hlavním ú čelem je porozum ění ur čitým fenomén ům, lépe na n ě reagovat, pop ř. přijmout ur čitá opat ření. 118 D ůležitou roli p ři kvalitativním výzkumu hraje spolehlivost, objektivita metod a jejich validita.

4.2 Výzkumný cíl

Ve své výzkumné části jsem se rozhodla dát prostor homosexuálním lidem, jejich názor ům, postoj ům a zkušenostem, které souvisejí s tématy bakalá řské práce. Za hlavní výzkumný cíl považuji p řiblížit čtená řů m danou problematiku z úhlu pohledu homosexuáln ě orientovaných osob. Výzkumné šet ření bakalá řské práce má tedy charakter kvalitativního výzkumu. Pro získání dat jsem zvolila metodu nestrukturovaného rozhovoru s otev řenými otázkami p římo s homosexuálními osobami, dv ěma lesbickými páry a dv ěma lesbickými single ženami.

116 Hend, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, s. 166, 171. 117 Hend, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, s. 223. 118 Hend, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, s. 267. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 48

4.3 Rozhovory

Pro výzkum formou rozhovor ů jsem oslovila dva lesbické páry a dv ě lesbické single ženy, z nichž jedna z nich byla moje dobrá kamarádka. Zbytek oslovených mi byl doporu čen práv ě mou kamarádkou, nebo ť se jedná o její známé. Všichni oslovení s rozhovorem ochotn ě souhlasili. Ve dvou případech byl rozhovor veden u m ě doma. V dalších dvou p řípadech byl rozhovor, na p řání oslovených, veden jednou v byt ě oslovené a jednou v kavárn ě. V úvodu jsem seznámila oslovené s tématem mé bakalá řské práce a jejím obsahem. Po celou dobu hovoru jsem si d ělala poznámky, které jsem následn ě zpracovala do níže uvedených text ů. Mým cílem bylo získat takové informace, které by p řiblížili čtená řů m, i m ě samotné, názory, zkušenosti, postoje homosexuálního člov ěka.

Otázky, které jsem v rámci rozhovor ů pokládala:

• Hodnotili byste zákon o registrovaném partnerství v České republice spíše kladn ě nebo záporn ě? • Jist ě víte, že v České republice podle zákona o rodin ě m ůže adoptovat dít ě každý muž a každá žena bez ohledu na sexuální orientaci. Tato situace se ovšem m ění v případ ě vstupu do registrovaného partnerství, kdy podle zákona registrované osoby nemohou adoptovat dít ě nejen jako pár, ale ani individuáln ě. Co si o tom myslíte? • Setkali jste se n ěkdy s nějakou formou diskriminace? A ť už slovní, fyzické nebo ze strany personálních institucí. • Myslíte si, že naše spole čnost 21. století je v ůč i homosexuálním lidem liberáln ější než tomu bylo v dřív ějších letech? • Pro č podle vás existují stále n ějaké p ředsudky, m ůže za to malá informovanost? • Kdybyste m ěli možnost sestavit úpln ě nový zákon o registrovaném partnerství, na co byste se zam ěř ili? • Sledujete danou problematiku i v jiných zemích? Pokud ano, která je vám svým přístupem k homosexuálním lidem sympatická? • Bisexualita – módní trend dnešních mladých lidí? Jak se na to díváte vy? • Je podle vás obtížn ější postupné vyrovnání a p řijetí sebe sama jako homosexuálního člov ěka nebo vyrovnání se s obavami, jak vás p řijme okolí? UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 49

• Znáte sdružení PROUD? Jste jeho p říznivcem, pop ř. p říznivcem n ějakého jiného sdružení?

PÁR A

Rozhovor byl veden u m ě doma, nebo ť první oslovenou byla moje kamarádka s její přítelkyní. Jedná se o v ěkovou kategorii 18-25 let. Dvojice hodnotí zákon o registrovaném partnerství kladn ě i záporn ě. Nemoci adoptovat dít ě v případ ě uzav ření registrovaného partnerství ob ě shrnuly slovem: „Diskriminace.“ Myslí si, že je lepší mít dva homosexuální rodi če, kte ří dít ěti zajistí pé či a dít ě tak bude milováno, než-li rodi če žádné. Ob ě dv ě se také setkali se slovními útoky, k fyzickému útoku našt ěstí nedošlo. Uvedu p říklad situace, kterou mi popsaly: „ Sta čí se projet s přítelkyní MHD, skoro pokaždé se najde n ěkdo, kdo na nás k řičí ne moc milé v ěci. Někdy sta čí i ty jejich pohledy. Není to moc p říjemné, ale dá se s tím žít.“ Myslí si, že p řístup spole čnosti v ůč i homosexuálním lidem je liberáln ější oproti p řístupu v letech minulých, ovšem jedna z nich dodává, že jsou po řád lidé, kte ří berou homosexuály jako „jiné“ lidi. Informovat ve řejnost o dané problematice považují za velice d ůležitou a nezbytnou v ěc. Spousta lidí, dle jejich názoru, spojuje homosexuály neustále s nemocí AIDS. „Tím pádem k nám mají lidé v ětší odpor.“ O zákon o registrovaném partnerství se vzhledem k jejich v ěku zatím moc nezajímají. Kdyby m ěly možnost podílet se na jeho novém sestavení, zam ěř ily by se na adopci d ětí, přičemž by ned ělaly velké rozdíly mezi heterosexuálními a homosexuálními lidmi. Situaci LGBT menšiny v jiných zemích nijak výrazn ě nesledují. Pokud by m ěly n ějakou zem vybrat, p řipisuje každá své sympatie jiné zemi. Pro jednu je to Rio de Janeiro, díky tomu, že tam lidé po řádají r ůzné festivaly na LGBT téma. Druhé je sympatický p řístup v Barcelon ě. V bisexualit ě vidí pouze módní trend, hlavn ě u sle čen považující bisexuální chování za zajímav ější, zejména v období puberty, kdy člov ěk hledá sám sebe. Hovo ří o tom, že je to nesmysl, bu ď je člov ěk takový nebo takový. Zárove ň takové chování ale neodsuzují, nebo ť, jak jsem psala výše, je to dle jejich názoru spojeno s poznáváním sama sebe. Vyrovnání s faktem, že je člov ěk homosexuál vnímá každá jinak. Pro jednu z nich je těžší sd ělit to okolí, zejména rodin ě a čelit strachu z jejich p řijetí či nep řijetí. „Já jsem UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 50 s tím našt ěstí nem ěla žádný problém, všichni m ě p řijali takovou jaká jsem.“ Pro druhou je t ěžší p řijmout sám sebe jako homosexuálního člov ěka. Okolím si starosti ned ělá: „Bu ď m ě p řijmou takovou jaká jsem a nebo ne. Nelíbí se mi ale, když vás lidé znají od d ětství, najednou se to dozví a odsoudí vás a jako by vás nikdy neznali.“ Příznivkyn ě PROUD sdružení nejsou, ani p říznivkyn ě žádného jiného sdružení.

PÁR B

Druhým párem byl op ět lesbický pár ve v ěkové kategorii 18-25 let. Rozhovor byl veden jako v prvním p řípad ě, u m ě doma. Jednalo se o známé mé kamarádky z PÁRU A. Zákon o registrovaném partnerství v České republice jedna hodnotí kladn ě, druhá záporn ě. Dle jejich slov by m ěla být uzákon ěna možnost adopce dít ěte i v registrovaném partnerství. Dodávají: „Pro dít ě je ur čit ě lepší mít dva rodi če stejného pohlaví, než žádné.“ S ur čitou formou diskriminace se ob ě setkaly, ovšem bližší podrobnosti mi nesd ělily. V přístupu spole čnosti k homosexuálním lidem vidí na jedné stran ě výrazné kladné zlepšení, na stran ě druhé si myslí, že lidé to svým zp ůsobem nemohou po řád překousnout, a to tu v ěc, že ve spole čnosti jsou krom ě heterosexuálních pár ů i páry homosexuální. S tím souvisí i nedostatek informací ve řejnosti, které pokládají za pot řebné a d ůležité. Cituji slova jedné ze sle čen: „Spousta lidí žije v přesv ědčení, že homosexualita je nemoc.“ Pokud by byly tv ůrkyn ě nového zákona o registrovaném partnerství, byla by pro n ě ideální možnost regulérní svatby a adopce dít ěte. Situaci LGBT menšin sledují i v jiným zemích, nejvíce sympatický jim je p řístup USA, konkrétn ě státu Kalifornie. V případ ě bisexuality se jejich názory rozcházejí. Jedna vnímá bisexualitu jako módní trend a experimentování, které souvisí s poznáváním a hledáním sama sebe. Pro druhou bisexualita existuje, dle jejích slov je to sexuální orientace stejn ě jako homosexualita. Za t ěžší považují ob ě p řijetí a sd ělení informace o své sexuální orientaci okolí, zejména rodin ě. PROUD sdružení neznají ani z doslechu, p říznivkyn ě jiného sdružení nejsou

UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 51

SINGLE A

Další oslovená je op ět známá mé kamarádky z PÁRU A. Rozhovor prob ěhl, na její žádost, v jejím byt ě. V ěková kategorie 18-25 let. V p řijetí zákona o registrovaném partnerství vidí pokrok kup ředu, i p řesto, že spousta věcí v četn ě adopce dít ěte staví homosexuály do znevýhodn ěné pozice. Dodává: „Všechno má svá pravidla a asi to chce ješt ě čas na to, aby si lidi uv ědomili, že dít ě se může mít lépe se dv ěma matkami nebo dv ěma otci, namísto pochybných rodi čů , tedy matkou a otcem, kte ří jej nap ř. necht ějí.“ S diskriminací se setkala. Z její odpov ědi plyne, že mnohokrát. Uvedla, že pro homosexuály je to svým zp ůsobem b ěžná v ěc. Dle jejího názoru každý člov ěk má n ějaký názor, a to, že lidé mají pot řebu se nahlas a ve zlém projevovat, na tom prý mnoho nezm ění. Sou časnou spole čnost 21. století srovnává s historií, kdy lidé byly za homosexuální chování trestáni, skrývali ho a báli se o tom hovo řit. Zd ůraz ňuje op ět velký pokrok kup ředu, za který je velice ráda. Předsudky, které v naši zemi ve spojitosti s LGBT menšinou neustále panují shrnula slovy: „Lidé v ěř í tomu, čemu v ěř it cht ějí. Nap ř. pro k řes ťany je h řích mít pohlavní styk před svatbou, n ěkdo to nem ůže pochopit tak, jak n ěkdo nem ůže pochopit homosexuály.“ Při tvorb ě nového zákona o registrovaném partnerství by sm ěř ovala hlavní pozornost k dětem, k jejich možné adopci. LGBT situaci v jiných zemích moc nesleduje, p říznivkyn ě PROUD sdružení není, ani žádného jiného sdružení. Bisexualitu neodsuzuje. Chápe, že člov ěk chce vyzkoušet, co mu nejvíce vyhovuje. Za obtížn ější považuje sd ělení informace o své odlišné sexuální orientaci svému blízkému okolí, s čímž souvisí obavy z přijetí či nep řijetí.

SINGLE B

Rozhovor se čtvrtou oslovenou prob ěhl na její p řání v kavárn ě. Jedná se o v ěkovou kategorii 25-40 let. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 52

Zákon o registrovaném partnerství v České republice hodnotí spíše záporn ě, protože zásadní v ěci jako spole čné jm ění, d ědictví a rodi čovství ne řeší. Nemoci adoptovat dít ě v případ ě uzav ření registrovaného partnerství hodnotí jednozna čně diskrimina čně. S diskriminací osobní zkušenost má, setkala se s ní. Podrobn ější informace mi nesd ělila. Vztah naší spole čnosti k homosexualit ě hodnotí liberáln ějším p řístupem v porovnání z lety minulými. Dle jejího názoru není hlavním problémem nedostatek správných informací, které lidem chybí. Uvádí: „ Může za to lidsky pochopitelná nejistota z jinakosti, náboženství a lidská nezralost n ěkterých jednotlivc ů.“ Čímž naráží na odsuzování a nepochopení homosexuality jako sexuální orientace. Situaci LGBT menšin a jejich práva sleduje i v jiných zemích. Jsou jí sympatické všechny zem ě, které n ějakým zp ůsobem práva homosexuálních lidí podporují. Kdyby měla vybrat tu, která se jí svým p řístupem a postojem k LGBT lidem zamlouvá nejvíce, vybrala by Švédsko. O bisexualit ě hovo řila velice stru čně: „Nev ěř ím v existenci bisexuality.“ Co se tý če přijetí sebe samého jako homosexuálního člov ěka, klade d ůraz na to, zda je člov ěk v ěř ící nebo nikoliv. Míní, že pro v ěř ící je obtížné jak vlastní sebep řijetí, tak sd ělení informace o své sexuální orientaci okolí, u nev ěř ících je komplikovan ější to, jak ho p řijme okolí. O PROUD sdružení slyšela, ale prakticky ho nezná.

4.4 Díl čí záv ěr

Všechny oslovené se shodly na tom, že nemožnost adoptovat dít ě v případ ě uzav ření registrovaného partnerství je jednozna čně diskrimina ční jednání. Zárove ň si myslí, že pro dít ě je lepší vyr ůstat se dv ěma milujícími partnery stejného pohlaví, než-li s žádnými. P ři tvorb ě nového zákona o registrovaném partnerství by ned ělaly velké rozdíly mezi homosexuálními a heterosexuálními lidmi, pozornost by v ěnovaly zejména možné adopci dít ěte, která je v sou časné dob ě nemožná. Homofobní projevy chování, se kterými se všechny setkaly a setkávají p řipisují tomu, že LGBT téma je tématem, o kterém panuje stále spousta p ředsudk ů a stereotypních názor ů. Malá informovat je dle jejich názor ů dalším d ůvodem, pro č práv ě tyto p ředsudky v naší spole čnosti stále existují. V ětšina z nich se také shodla na tom, že pro osoby jinak než heterosexuáln ě orientované je t ěžší sd ělit informaci o své sexuální orientaci svému blízkému okolí. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 53

ZÁV ĚR

Když pomineme starov ěk, kde lidé považovali heterosexuální a homosexuální styky za rovnocenné, každý, kdo si p řečte n ěco málo z historie homosexuality jist ě uzná, že homosexuáln ě orientovaní lidé to nem ěli ve spole čnosti nikdy jednoduché. Prost řednictvím existence kategorie sexuální orientace je umožn ěno poukázat na fakt, že lidé jsou diskriminovaní jen na základ ě odlišných intimních vztah ů a identity.

P ři zpracovávání mé bakalá řské práce jsem dosp ěla k záv ěru, že i když je v naší spole čnosti snaha o zlepšení a zrovnoprávn ění podmínek soužití homosexuálních pár ů, které upravuje zákon o registrovaném partnerství p řijatý v roce 2006, stále existuje spousta nedo řešených v ěcí, kterými je pot řeba se zabývat. Za tu nejzásadn ější považuji nemožnost adoptovat dít ě v případ ě uzav ření registrovaného partnerství. Z odpov ědí oslovených pár ů i single lesbických žen je známo, že nemožnost adoptovat dít ě v registrovaném partnerství hodnotí jako jednozna čně diskrimina ční jednání a v případ ě sestavení nového zákona o registrovaném partnerství by pozornost v ěnovaly práv ě této oblasti. Shodují se také na tom, že pro dít ě je lepší mít dva milující rodi če stejného pohlaví, než-li rodi če žádné.

Výzkumné šet ření dále poukazuje na to, že všichni oslovení se setkali s nějakou formou diskriminace, p řičemž nej čast ěji se setkávají se slovními útoky, na které si dle mého pocitu svým zp ůsobem postupem času zvykli. V ětšinová shoda je také v případ ě strachu z přijetí či nep řijetí odlišné sexuální orientace blízkým okolím jedince.

V naší spole čnosti je LGBT tématika do jisté míry po řád tabu. Být gayem, lesbou, bisexuálem či transsexuálem se rovná být spojován s ur čitými p ředsudky, jenž jsou s tímto tématem automaticky spojeny. Spousta lidí, d řív by to byla naprostá v ětšina a práv ě v tom vidím zlepšení, si stále myslí, že lesby, gayové či transsexuálové jsou jiní, odlišní, ba dokonce nemocní, jak uvádí i n ěkolik oslovených.

D ůležitou roli by v pomoci ke zlepšení a zrovnoprávn ění podmínek života LGBT lidí mohla sehrát i sociální pedagogika. Neustále rozvíjející se a vznikající nové obory by mohly dát prostor i této problematice, nap ř. LGBT senior ům a jejich pé či, kterou postrádají. Nezbytné je v ěnovat pozornost i mladším ro čník ům, zejména jejich UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 54 informovanosti, a tím následn ě zamezit homofobním projev ům chování na školách. Mladší d ěti často prezentují názory svého okolí, nebo ť samy žádný nemají. Správný pedagogický p řístup v situacích, které se n ějakým zp ůsobem týkají sexuality a dostatek informací s tím spojených by tak mohly zajistit stejné vzd ělávací prost ředí pro všechny bez rozdílu.

Byla jsem velice p řekvapena p řístupem oslovených. Tím, jak klidn ě hovo řili o tom, že se b ěžn ě a denn ě setkávají s různými projevy homofobního chování. Být „jiný“ v naší v ětšinové spole čnosti na jedné stran ě vyvolá obdiv, na stran ě druhé nepochopení. Co je ovšem podstatné, LGBT lidé jsou lidé jako my všichni ostatní, kte ří touží po spokojeném život ě. Odlišují se sice od klasického prototypu mileneckého páru, ale d ůležité je dle mého názoru být š ťastný, a ť už je to s osobou stejného nebo opa čného pohlaví. Jakákoliv podpora hájící práva LGBT menšiny je krokem kup ředu k zajišt ění jejich spokojeného života.

UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 55

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Právní p ředpisy:

1. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon 2. Zákon o rovném zacházení a o právních prost ředcích ochrany p řed diskriminací č. 198/2009 Sb. 3. Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství 4. Zákon č. 94/1963 o rodin ě Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů 5. Zákon o pé či o zdraví lidu č. 20/1966 Sb.

Literatura: 6. Bobek, M., Bou čková, P., Kühn, Z. Rovnost a diskriminace. Praha: C. H. Beck, 2007, 471 s. ISBN 80-717-95-84-1 7. Brzek, A. Sexuologie pro právníky. Praha: Karolinum, 1999, 68 s. ISBN 382- 138-99 8. Brzek, A., Pond ělí čková-Mašlová, J. Třetí pohlaví? Scientia Medica, 1992, 124 s. ISBN 80-85526-03-4 9. Fanel, J. Gay historie. Praha: Dauphin, 2000, 527 s. ISBN 80-7272-010-4 10. Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T. P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, 202 s. ISBN 978-80-247-1696-1 11. Hendl, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, 403 s. ISBN 80-7367-040-2 12. Hošková, S. Registrované partnerství-právní a sociální aspekty. Institut mezioborových studií Brno, 2009. Bakalá řská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií. Vedoucí bakalá řské práce Zde ňka Va ňková. 13. Chlumská, E. Homosexualita v médiích-mediální prezentace gay ů a leseb. Olomouc, 2007. Bakalá řská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra žurnalistiky. Vedoucí bakalá řské práce Martin Fafejta UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 56

14. Oakleyová, A. Pohlaví, gender a spole čnost. Praha: Portál, 2000, 176 s. ISBN 80-7178-403-6 15. Ondrisová, S., Šípová, M., Červenková, I., Jógárt, P., Bianchi, G. Neviditel’ná menšina: Čo (ne) vieme o sexuálnej orientácii. Slovakia: Nadácia ob čan a demokracia Minority Rights Group, 2002, 167 s. ISBN 80-968528-5-X 16. Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšin. Analýza situace gay, bisexuální, lesbické a transgender menšiny v ČR. Praha: Ú řad vlády ČR, 2007, 58 s. ISBN 978-80-870-41-33-8. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/vybory/sexualnimensiny/ANALYZA_final .pdf 17. Procházka, I. Coming out: Pr ůvodce obdobím nejistoty, kdy holky a kluci hledají sami sebe. Brno: STUD Brno; Praha: Gay iniciativa v ČR, 2002, 36 s. ISBN 80-238-8850-1 18. Říčan, P., Janošová, P. Jak na šikanu. Praha: Grada, 2012, 155s. ISBN 978-80- 247-2991-6 19. Smetá čková, I., Braun, R. Homofobie v žákovských kolektivech. Praha: Ú řad vlády ČR, 2009, 54 s. ISBN 978-80-7440-016-2. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/tema/homofobie-v-zakovskych-kolektivech--68021/ 20. Will, L., Thomas, S., Marous, F. Out in all directions: A treasury of gay and lasbia America. New York: Warner Books, 2009, 635 s. ISBN 0446518220

Periodikum: 21. Pechová, Olga. Diskriminace na základ ě sexuální orientace. E-psychologie. [online]. 2009, ro č. 3, č. 3 [2013-02-17]. ISSN 1802-8853. Dostupné z: http://e- psycholog.eu/pdf/pechova.pdf 22. Smítalová, Petra. Lidi, zvykn ěte si! Lidové noviny. 2012, č. 33, s. 29. ISSN 1213-1385

Internetové zdroje: 23. http://www.translide.cz/ruzovy-trojuhelnik?a=srch , 10. 2. 2013. 24. http://www.vscr.cz/veznice-kurim-46/vykon-vezenstvi-217/transsexualove-v- ceskych-veznicich, 10. 2. 2013 25. http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=9800 , 11. 2. 2013. UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 57

26. http://www.sexualne.cz/novinky/bisexualita-jako-trend-nebo-opravdova- sexualni-orientace-464 , 11. 2. 2013 27. http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html , 12. 2. 2013 28. http://www.civilrights.org/publications/hatecrimes/lgbt.html , 17. 2. 2013 29. http://www.glpartnerstvi.cz/historicky-prehled/ , 24. 2. 2013 30. http://www.stud.cz/ohlasy-z-medii/k-podpore-homosexualu-mela-prispet-i- bohosluzba.html , 14. 4. 2013 31. http://www.csfd.cz/film/24715-mandragora/ , 14. 4. 2013 32. http://www.csfd.cz/film/2355-philadelphia/ , 14. 4. 2013 33. http://www.csfd.cz/film/205732-pusinky/ , 14. 4. 2013 34. http://www.jedensvet.cz/2013/ , 14. 4. 2013 35. http://www.febiofest.cz/cs/aktualne , 14. 4. 2013 36. http://www.mezipatra.cz/festival/o-nas , 14. 4. 2013 37. http://homodomov.wz.cz/homo%20v%20nazorech%20spol.htm , 14. 4. 2013 38. http://www.queershop.cz/gay-knihy/vmchk.html , 14. 4. 2013 39. http://gleh.org/ , 17. 4. 2013 40. http://www.stud.cz/ , 17. 4. 2013 41. http://www.proudem.cz/ , 17. 4. 2013 42. http://www.translide.cz/transforum , 17. 4. 2013 43. http://www.lambda.org/symbols.htm#Rainbow , 17. 4. 2013

Jiné zdroje: 44. Pechová, Olga. Diskriminace sexuálních minorit v České republice. In: Radka Neumannová 2000, Antidiskrimina ční vzd ělávání a ve řejná správa v ČR [online]. Praha: Multikulturní centrum [2013-04-17]. Dostupné z: http://www.mkc.cz/cz/vzdelavani-313377/antidiskriminacni-vzdelavani.html 45. Evropská komise. P říru čka pro boj proti diskriminaci. Lucemburk: Ú řad pro úřední tisky Evropských spole čenství, 2006, 81 s. ISBN 92-79-01587-7. Dostupné z: http://bookshop.europa.eu/cs/p-ru-ka-pro-boj-proti-diskriminaci- pbKE7506065/?CatalogCategoryID=twMKABstaW8AAAEjopEY4e5L

UTB ve Zlín ě, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 58

SEZNAM P ŘÍLOH

P 1 Formulá ř žádosti o zm ěnu pohlaví

P 2 Duhová vlajka

PŘÍLOHA P 1: Formulá ř žádosti o zm ěnu pohlaví , z knihy: Fifková, H., Weiss, P., Procházka, I., Cohen-Kettenis T. P., Pfäfflin, F., Jarolím, L., Veselý, J., Weiss, V. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008, s. 199.

PŘÍLOHA P 2 : Duhová vlajka , z: http://www.lambda.org/symbols.htm#Rainbow , 17. 4. 2013