Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra žurnalistiky
HOMOSEXUALITA V MÉDIÍCH ANEB JAKÝ OBRAZ MÉDIA O HOMOSEXUÁLECH UTVÁ ŘEJÍ?
Homosexuality in the media or what is the picture the media create about homosexual people?
Bakalá řská práce
Martina NENKOVSKÁ
Vedoucí práce : Mgr. Renáta Sedláková, Ph.D.
Olomouc 2010
Prohlášení Prohlašuji, že jsem pracovala samostatn ě a použila pouze literaturu a další prameny uvedené v p řiloženém seznamu. Práce obsahuje znak ů 84.285 vč. mezer (bez p říloh).
Martina Nenkovská
Pod ěkování Na tomto míst ě bych cht ěla pod ěkovat Mgr. Renát ě Sedlákové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a vst řícnost.
Anotace Bakalá řská práce „Homosexualita v médiích aneb jaký obraz média o homosexuálech utvá řejí“ se zabývá mediální prezentací menšiny s homosexuální orientací v českých médiích. Přemýšlí o otázkách týkajících se jak diskriminace této menšiny, tak i stále se zvyšující míry jejího tolerování a to zap říčin ěním médií. Odpov ěď na tyto otázky se mimo jiné snaží nalézt i v analýze zpravodajských sd ělení v českých internetových médiích k tématu mediální kauzy odborá ře Jaromíra Duška versus homosexuálové v Českých dráhách a na ministerstvu dopravy a to pomocí metody interpretativního čtení.
Klí čová slova homosexualita, homofobie, gender, menšina, stereotyp, agenda-setting, socializace, mediální reprezentace, reprezentace, interpretativní čtení
Bachelor Thesis Annotation The Bachelor thesis „Homosexuality in the Media or what is the picture the media create about homosexual people“ deals with the medial presentation of the homosexually oriented minority in the Czech media. Focus is given on issues concerning discrimination of this minority on the one hand, as well as always increasing degree of tolerance on the other hand – both caused by the media. The thesis is trying to find the answer to these questions, apart from other things, also in analysis of news communications in the Czech online media concerning the medial case of Jaromír Dušek, the Trade Union activist, versus homosexual people at the Czech Railways and the Ministry of Transport, by means of the interpretative reading method.
Key words Homosexuality, homophobia, gender, minority, stereotypes, agenda-setting, socialization, medial presentation, representation, interpretive reading
OBSAH I. ÚVOD ...... 7 II. TEORETICKÁ VÝCHODISKA...... 9 1 Homosexualita ...... 9 1.1 Pojem homosexualita ...... 9 1.2 Exkurz do d ějin homosexuality ...... 9 1.2.1 Antické Řecko a starov ěký Řím ...... 10 1.2.2 Období st ředov ěku ...... 10 1.2.3 Od novov ěku až po konec 19. století ...... 10 1.2.4 Homosexualita dnes ...... 11 1.3 Heterosexualita a homosexualita ...... 11 1.3.1 Heterosexualita ...... 11 1.3.2 Heterosexualita a homosexualita ...... 11 1.4 Homosexualní chování ...... 11 1.4.1 Homosexuální menšina ...... 12 1.4.2 Menšiny v médiích ...... 13 1.5 Homofobie ...... 13 1.6 Normativita ...... 14 2 Média ...... 15 2.1 Masová média ...... 15 2.2 Mediální komunikace ...... 16 2.3 Konstrukce reality ...... 17 2.3.1 Sociální konstrukce reality ...... 17 2.3.2 Mediální konstrukce reality ...... 17 2.4 Reprezentace ...... 18 2.4.1 Stereotypy reprezentace ...... 19 2.4.2 Reprezentace gay ů a leseb v českých vizuálních médiích ...... 20 2.5 Ú činky médií ...... 20 2.5.1 Nastolování témat (agenda-setting) ...... 21 2.5.2 Socializace ...... 21 2.5.3 Spirála ml čení ...... 21
2.5.4 Gatekeeping ...... 22 2.6 Objektivita ...... 22 3 Gender a genderové stereotypy ...... 24 3.1 Gender ...... 24 3.2 Genderové stereotypy ...... 25 3.3 Gender a narušení genderové identity ...... 26 3.4 Poruchy genderové identity ...... 27 3.4.1 Homosexualita a transsexualita ...... 27 3.4.2 Mužskost a ženskost homosexuálu ...... 28 III. ANALYTICKÁ ČÁST...... 29 1 Cíl práce ...... 30 2 Metodika studie ...... 31 2.1 Výb ěrový soubor ...... 31 2.2 Metoda ...... 32 2.2.1 Kvantitativní p řístup ...... 32 2.2.2 Kvalitativní p řístup ...... 34 3 Analýza ...... 36 3.1 Lidovky.cz ...... 36 3.2 iDNES.cz ...... 44 3.3 Blesk.cz ...... 50 IV. ZÁV ĚR...... 54 V. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 56 VI. SEZNAM P ŘÍLOH...... 60
I. ÚVOD
„Je podivné, že buzeranti po listopadu 1989 vylezli ven na ve řejnost a že o nich píšete. Jsou to prasata, úchylci, kte ří mezi sebou provádí cosi nemravného, proti p řírod ě, nechají si od svých druh ů kou řit penis a po rande chodí se zadkem plným spermií. Pán B ůh je trestá, v ětšina trpí AIDS, žloutenkou a podobn ě – to jim pat ří. Pokud nemáte o čem psát, tak než o teplouších, to radši nepište nic.“
Jakkoliv je tento výrok šokující, i takový názor m ůže být v sou časné spole čnosti aktuální. Pat ří panu Hlavicovi ze Záb řehu, který v lét ě roku 2009 napsal do redakce MF Dnes, aby se tak vyjád řil k tematice homosexuality. Slova pana Hlavici jsem vybrala nejenom jako ukázka stereotypního vyjád ření na adresu homosexuál ů, ale také proto, že obsahují n ěkolik d ůležitých aspekt ů, které budu v bakalá řské diplomové práci podrobn ěji rozpracovávat. O problematiku homosexuality jsem se za čala zajímat zejména proto, že m ůj čty řletý nevlastní syn Šimon se rád obléká do r ůžové barvy a hraje si na kade řníka. Jeho otci se to nelíbí. Můj starší nevlastní syn Adam se Šimonovi za čal posmívat, až ho nau čil zpívat píse ň skupiny Nightwork Jsem gay . A pro č by heterosexuálové nemohli být kade řníky a pro č by se nemohli oblékat do r ůžového oble čení? Práv ě tyto otázky m ě vedly ješt ě dál, až jsem se zeptala - kdo nám udává pravidla toho, co je vlastní homosexuál ům a heterosexuál ům? Záhy jsem si odpov ěděla - média. Nicmén ě tato otázka skrývá spoustu nezodpov ězeného, a tak se ptám: jaký obraz nám média p ředkládají o homosexuální menšin ě? Téma homosexuality se v českých médiích objevilo až po roce 1989. Od této doby se reprezentace homosexuál ů v českých médiích vyvíjela a m ěnila. Dnes, po více než dvaceti letech po pádu komunismu, jsou gayové a lesby stále viditeln ější. Vlivní homosexuálové se dokonce stávají pozitivními vzory a to jak pro homosexuální menšinu, tak pro n ěkteré heterosexuály. Tyto osobnosti také zna čně ovliv ňují ve řejný obraz gay ů a leseb v Česku. Jejich vliv získaný na základ ě pracovních úsp ěch ů p řesahuje oblast jejich menšiny a dotýká se nejr ůzn ějších sociálních nebo profesních skupin bez rozdílu sexuální orientace. I kv ůli tomuto vlivu má stále více mediáln ě známých osobností pot řebu ve řejn ě se k témat ům týkajícím se homosexuální menšiny vyjád řit a to jak pozitivn ě tak i negativn ě.
Ve své bakalá řské diplomové práci se zam ěř ím na jednu konkrétní problematiku, která zvýšila zájem i pov ědomí o homosexuální menšin ě v březnu roku 2010. Tehdy odborá ř Jaromír Dušek prohlásil, že n ěkteré státní instituce jsou ovliv ňovány spolky homosexuál ů, kte ří výhradn ě drží spolu a heterosexuálové se mezi nimi cítí v menšin ě. Dušk ův výrok vzbudil nebývalý ohlas a za čali se k němu vyjad řovat nejr ůzn ější osobnosti, v četn ě vrcholových politik ů i n ěkterých dalších mediáln ě známých lidí. Práv ě kv ůli nebývalému zájmu o problematický výrok jednoho odborá ře jsem se rozhodla zam ěř it se jen na tento jediný problém - tedy obraz homosexuál ů v kauze Dušek vytvá řený českými médii. Cílem bakalá řské práce není zjistit, jaký mediální obraz homosexuál ů vytvá řejí všechna česká média kontinuáln ě. Naopak zjiš ťuji, jaký obraz o homosexuální menšin ě nabízela české ve řejnosti v konkrétním časovém období výhradn ě internetová zpravodajská média. Především se zajímám o to, jakými zp ůsoby média stvrzují svá sd ělení. Zam ěř uji se zejména na promluvy t ěch, kte ří se v médiích ke kauze vyjad řují. Hledám, jaká stanoviska v ůč i homofobním názor ům tito lidé zastávají. Zárove ň zjiš ťuji, zda se samotní tv ůrci sd ělení k problematice vyjad řují korektn ě či n ějakým zp ůsobem p říznakov ě. V záv ěru práce zhodnotím, které mluv čí jednotlivá média vybírají pro objektivizaci svých sd ělení a zárove ň vysv ětlím, jakým zp ůsobem mluv čí a reporté ři referovali b ěhem kauzy Dušek o homosexuální menšin ě.
II. TEORETICKÁ VÝCHODISKA
1 Homosexualita
1.1 Pojem homosexualita Pro pot řeby naší práce je d ůležité, abychom si vyjasnili pojem homosexualita. K homosexualit ě se váží dva koncepty, které na homosexualitu pohlíží dv ěmi r ůznými optikami. Prvním konceptem je esencialismus. „Myšlení vycházející z představy, že náklonnost k partner ům ´stejného´ či opa čného pohlaví – nebo nap říklad odlišnosti mezi muži a ženami – jsou p řirozen ě, biologicky dané“ (Rupp 2001: 232). Druhým úhlem pohledu je sociální konstruktivismus (blíže viz. kapitola 2.2.3.1 Sociální konstrukce reality). Ten nahlíží na homosexualitu jako na v ěc, kterou vytvo řila spole čnost. Fafejta uvádí, že „i homosexualita je sociáln ě konstruovaná a jako taková není jen n ěč ím individuálním, ale je jednou z institucí, která spoluutvá ří podobu sou časné spole čnosti“ (Fafejta 2004: 83). „Homosexualitou … rozumíme sexuální orientaci na osoby stejného pohlaví. Je to celoživotní, nem ěnný a nositelem nezap říčin ěný a nezvolený, tedy také nezavin ěný stav, jenž je charakterizován tím, že nositel tohoto stavu je pohlavn ě p řitahován a vzrušován osobami stejného pohlaví. Nositelem takového stavu je tedy homosexuál, bu ď homosexuální muž, nebo homosexuální (lesbická) žena“ (Brzek - Pond ělí čková-Mašlová 1992: 19). Pojem homosexualita za čal v roce 1869 užívat ma ďarský psychiatr Karoly Benkert, a to jako ozna čení lásky muže nebo ženy k osob ě stejného pohlaví, „ čímž mínil nejen citový vztah, ale i schopnost sexuáln ě reagovat na objekt stejného pohlaví, být jím vzrušen, s tendencí uskute čnit s ním pohlavní styk“ (Brzek - Pond ělí čková-Mašlová 1992: 19).
1.2 Exkurz do d ějin homosexuality Termín homosexualita vznikl až v 19. století, proto nem ůžeme mluvit p římo o historii homosexuality. I p řesto je d ůležité v ědět, jak bylo na homosexuální chování nahlíženo v dějinách.
1.2.1 Antické Řecko a starov ěký Řím Janošová hovo ří o takzvaném ´zlatém v ěku´ homosexuality, který prob ěhl v dob ě rozkv ětu starého Řecka. „Byl to jediný okamžik v historii, kdy byla homosexualita po ur čitou dobu a v ur čitých kruzích spole čnosti právoplatným ekvivalentem heterosexuality“ (Janošová 2000: 41). S rozkv ětem homosexuality souvisí období, kdy se ideálem krásy stali bohové znázorn ění v podob ě soch. „Vzorem byla egyptská tane čnice, štíhlá a málo vyvinutá dívka, a tento rys se promítnul i do módy a do sexuálního výb ěru“ (Janošová 2000: 42). V období starého Řecka se však nevyskytuje žádná ženská homosexualita. „Ví se o ní, že byla všeobecn ě v opovržení a jedinou známou ženou, … byla básní řka Sapfó“ (Janošová 2000: 43). Jak je známo, Římané p řebírali tém ěř vše od zkušen ějších Řek ů. Nejinak tomu bylo i v případ ě homosexuality. „Homosexualita byla ur čitou dobu trp ěna vedle heterosexuality jako ´řecký zvyk´, ale postupn ě za čala být brána jako ur čitý d ůkaz nedostatku mužnosti“ (Janošová 2000: 43).
1.2.2 Období st ředov ěku S nástupem st ředov ěku se za čalo na homosexualitu nahlížet jako na duševní poruchu, deviaci, nemoc či úchylku. Za hlavní náboženství v Evrop ě bylo uznáno k řes ťanství. S tím bylo úzce spjato vyhnání ne řesti a h řích ů ze zem ě a obrácení veškerého lidu k mravnosti. „O situaci v Čechách je dochována první významná zmínka až z roku 1353, kdy vydal Karel IV. tzv. Karolinský trestní kodex, podle n ěhož m ěly být homosexuální styky krut ě trestány (Janošová 2000: 44).
1.2.3 Od novov ěku až po konec 19. století V období novov ěku bylo nejasné, zda je homosexualita trestná, špatná nebo normální. Jak uvádí Janošová, ke své homosexualit ě se p řiznal Michelangelo. Podle církve byla ale nemorální a kv ůli homosexualit ě docházelo ke konflikt ům. V celé Evrop ě probíhaly aféry spojené s homosexuální orientací. V 19. století se „otázka homosexuality objevovala jako časté téma novinových zpráv…“ (Janošová 2000: 44-45). Rupp uvádí, že „od poloviny 19. století za čala medicína rozlišovat r ůzné druhy sexuality, jejímž jediným cílem není rozmnožování“ (Rupp 2001: 89).
1.2.4 Homosexualita dnes Podle Nedbálkové a dalších spoluautor ů je dnes homosexualita vnímána jako alternativa partnerského vztahu, který má v České republice od roku 2006 oporu v zákon ě, a to v podob ě registrovaného partnerství (Nedbálková 2007: 2-3).
1.3 Heterosexualita a homosexualita
1.3.1 Heterosexualita Abychom byli schopni vid ět rozdíl mezi homosexualitou a heterosexualitou, je pot řeba si vymezit pojem heterosexualita. „Termín ozna čující vztahy a praktiky mezi osobami ´opa čných´ pohlaví, který je založen na názoru, že existují pouze dv ě pohlaví, muži a ženy“ (Rupp 2001: 236).
1.3.2 Heterosexualita a homosexualita Musíme zd ůraznit, že dominantní kultura je postavena na tom, že v ní existují dv ě pohlaví žijící spolu v heterosexuálním vztahu a tvo ří spole čně rodinu, tedy základ každé společnosti. Toto je pro naši spole čnost normou, se kterou se seznamujeme v rodin ě, ve školách, v médiích apod. „Naše kultura je postavena na dvou samoz řejmostech, o kterých b ěžný člov ěk nepochybuje. Jsou jimi existence dvou a práv ě dvou pohlaví (dvojpohlavnost) a heterosexualita jako normální a pro mnohé jediná možná či správná forma sexuality“ (Fafejta 2004: 62).
1.4 Homosexualní chování Je t řeba d ělat rozdíl mezi termíny homosexualita a homosexuální chování. Protože jak uvádí Zv ěř ina, „ne každé homosexuální chování je motivováno odlišnou sexuální orientací. Platí to nap říklad o náhradních homosexuálních stycích v ězňů “ (Zv ěř ina 2003: 120). Fafejta uvádí jako p říklad homosexuální praktiky u kmen ů v Nové Guineji, kdy je homosexuální chování důležitým prost ředkem k získání plné mužské identity (Fafejta 2004: 87). To potvrzuje i Zv ěř ina. „Antropologové popisují homosexuální projevy, které u n ěkterých p řírodních národ ů pat ří k inicia čním ceremoniál ům mladých muž ů. Takové chování je v příslušném spole čenství dokonce i vyžadováno, a to samoz řejm ě v ětšinou od jedinc ů, kte ří nejsou homosexuáln ě
orientování“ (Zv ěř ina 2003: 120). Zv ěř ina dále tvrdí, že nap říklad homosexuální prostituci často dělají spíše heterosexuální muži a ženy, než homosexuálové (Zv ěř ina 2003: 120).
1.4.1 Homosexuální menšina Pokud chceme dále pracovat s pojmem homosexuální menšina, musíme si nejprve ujasnit pojem menšiny. „V nejširším slova smyslu vyjad řuje po četn ě malou část spole čenského celku, skupinu, která je z hlediska daného celku v menšin ě. Zájem p řitom není soust řed ěn na její sociální složení, ale nejde o to, zda má spole čensky či politicky dominantní nebo pod řízené postavení. V užším slova smyslu se jedná o menší část ur čité spole čnosti, lišící se zpravidla od majority p ůvodem (rasou), národností, náboženstvím, kulturou, jazykem ap. (nap ř. černoši v USA, Romové, národnostní menšiny)“ (Britské listy, staženo 12.12. 2010). Procházka uvádí, že jsou homosexuálové spole čenskou menšinou, která je v mnoha sm ěrech liší. Když se n ěkdo narodí s jinou barvou pleti, v jeho rodin ě se hovo ří menšinovým jazykem, ví od mala, že je jiný, musí se s tím zvolna smi řovat, jeho blízcí mu p ředávají zkušenosti. Homosexuál si v ětšinou svou odlišnost uv ědomí až na prahu dosp ělosti či pozd ěji a musí se s ní za čít vyrovnávat sám…“ (Procházka 2002: 5). Mnohé pr ůzkumy se snažily a snaží vypátrat, kolik gay ů a leseb ve spole čnosti vlastn ě žije, jinými slovy jak velká je homosexuální menšina v dané spole čnosti. „Po čet gay ů a leseb ve spole čnosti se odhaduje r ůzn ě. Nej čast ějším uvád ěným číslem jsou čty ři procenta, ale n ěkte ří auto ři dávají i po čty jako deset nebo dvacet procent“ (Nedbálková 2007: 3). „…není reálné sestavit reprezentativní vzorek populace, sexuologicky tento vzorek vyšet řit a o čekávat, že získáme pravdivé údaje o sexuálním prožívání zkoumaných osob, a tak budeme moci jejich sexuální orientaci správn ě diagnostikovat. P ři odhadu výskytu homosexuál ů v populaci jsme odkázáni na studie provedené na r ůzných nereprezentativních souborech“ (Brzek - Pond ělí čková- Mašlová 1992: 24).
1.4.2 Menšiny v médiích Média poskytují spole čnosti ur čitý pohled na sv ět. Trampota uvádí, že „zpravodajství bývá n ěkdy ozna čováno za žánr prezentující pohled na sv ět perspektivou bílého heterosexuálního muže st řední t řídy“ (Trampota 2006: 97). To znamená, že mediální obsahy jsou ovliv ňovány lidmi, kte ří se na jejich výrob ě podílejí. Mediální obsahy vytvo řené redaktory, kte ří s danou problematikou nemají zkušenosti, pop řípad ě o ní nejsou dob ře informováni, mohou vést k prohlubování propasti mezi v ětšinou a menšinou. Trampota říká, že skrze ozna čování odlišností jiných sociálních skupin, m ůže dojít k vystavení nebo posílení polarizace my versus oni (Trampota 2006: 97). „Opakovaná prezentace odlišnosti m ůže být založena na uvedení příslušnosti k etniku, sociální t říd ě, sexuální orientaci v takovém kontextu, kdy p říslušnost k předpokládané majorit ě zmín ěna není, protože je považována za b ěžn ější, a tedy ´normální´“ (Trampota 2006: 97).
1.5 Homofobie Pojem homofobie charakterizuje Ruppová jako nepřátelský až nenávistný postoj k homosexualit ě. Dále homofobii definuje jako chování a praktiky (individuální až institucionální), které diskriminují gaye a lesby. Ve spole čenském a politickém život ě mohou být otev řen ě násilné nebo skryté, a to formou heteronormativních stereotyp ů (Rupp 2001: 237). Zv ěř ina uvádí, že termínem homofobie se ozna čují všechny obavy z homosexuální orientace. „Zaregistroval jsem názor, že gayové a lesbi čky ´rozvracejí´ spole čnost. Objevily se i hanlivé výroky o ´teplouších´ a ´buzerantech´“ (Zv ěř ina 2003: 125). Nejv ětší vlnu homofonních reakcí zp ůsobila nemoc AIDS v roce 1980. Tomuto onemocn ění za čali lidé říkat mor homosexuál ů a slovo AIDS se za čalo používat jako synonymum k homosexualit ě (Janošová 2000: 74). Sokolová uvádí, že „zatímco rasismus je u nás již dlouho na seznamu nežádoucích spole čenských jev ů, a jeho i velmi skryté projevy dokážeme čím dál snadn ěji rozšifrovat a odsoudit, homofobie je uznávaná jako zcela p řijatelné vyjád ření individuálních postoj ů a etických hodnot. Podstata plnohodnotných a rovnocenných práv homosexuálních ob čan ů však není otázkou osobních názor ů či preferencí jednotlivých českých zákonodárc ů, ale otázkou definice lidských a ob čanských práv a jako taková by m ěla být i diskutována“ (Britské listy, staženo 12.12. 2010).
Zv ěř ina tvrdí, že pravou p říčinou homofobie je strach, a to z neznámého a neobvyklého. Lidé tak hledají pro své homofobní obavy oporu, a to nap říklad v Bibli. „N ěkte ří nacházejí oporu pro své homofobní postoje v náboženských argumentech“ (Zv ěř ina 2003: 125). Badinterová uvádí, že homofobie postihuje jen minoritu lidí. „Pojí se s dalšími strachy, zejména s obavou z rovnosti pohlaví. … Homofobie v podstat ě odkazuje na utajovaný strach z vlastních homosexuálních tužeb“ (Badinterová 2005: 114). Existují však i liberální stanoviska k homosexuáln ě orientovaným lidem. „Liberální postoje k homosexualit ě jsou projevem v ětšího uznání práv nejr ůzn ějších menšin, mezi nimi i menšiny, která žije s partnery stejného pohlaví. … Dokážeme tak, že jsme se osvobodili od archetypálními úzkostmi motivované homofobie“ (Zv ěř ina 2003: 126).
1.6 Normativita Normativita je podle Sparga „zp ůsob projevu moci, který nastoluje a podporuje ur čitou soustavu norem (chování, bytí)“ (Spargo 2001: 67). Normy ve spole čnosti ur čuje její v ětšina. Proto je heterosexualita chápana jako normální, ale „normativita sou časného chápání sexu jí poskytuje statut normy definované v protikladu k ab-normálním praktikám a choutkám“ (Spargo 2001: 67). Fafejta říká, že „heterosexualismus by nebyl heterosexualismem bez homosexualismu. „Heterosexualismus je normou a jaký smysl by m ěla norma či p říkaz, které by nikdo neporušoval? … Heterosexualismus by nemohl být normou bez homosexuality“ (Fafejta 2004: 78-79). Fafejta uvádí, že „normativita heterosexualismu je v nás tak siln ě zako řen ěná, že rodi če a jejich okolí mají často za to, že homosexuál svou homosexualitou ´zklamal´ rodinu“ (Fafejta 2004: 78). Krom ě normativity známe i pojem heteronormativita. „Tento termín ozna čuje tendenci … spat řovat heterosexuální vztahy jako normu a všechny ostatní formy sexuálního chování jako deviace od této normy“ (Spargo 2001: 67).
2 Média Pro pot řeby naší práce je pot řeba definovat pojem média. Jirák a Köpplová vymezují médium jako to, co n ěkomu zprost ředkovává n ějaké sd ělení (Jirák - Köpplová 2007: 16). Médiem tak m ůže být cokoliv, co zajiš ťuje prost ředí, ve kterém se odehrává komunikace. S médiem se tak m ůžeme setkat ve fyzice, biologii nebo v teorii sociální komunikace (Jirák - Köpplová 2009: 36). „Médium v mediálních studiích je d ůležitý článek mezi komunikátorem a adresátem. Jsou to prost ředky masové komunikace, které p řenášejí informace v různých formách a za r ůzným ú čelem. Média mají obvykle podobu velkých mediálních organizací, jejich sd ělení jsou ve řejn ě dostupná, standardizovaná, vyráb ěna mediálními profesionály a za pomoci technických aparát ů ší řena k velkému,m heterogennímu a disperznímu publiku. Komunikace pomocí médií je interpersonáln ě nep římá, tzv. parasociální, a nep řetržit ě p ůsobící“ (Reifová & kolektiv 2004: 139).
2.1 Masová média Mezi masová média, která jsou neodd ělitelnou sou částí moderní spole čnosti, pat ří televize, noviny, rozhlas, ale t řeba také filmy, tedy jakékoli nosi če, kterými se ší ří obraz, zvuk či text. Jirák a Köpplová definují masová média jako média, která slouží celospole čenské komunikaci mezi jedním výchozím bodem a blíže nespecifikovaným, vysokým po čtem bod ů cílových. Komunikace jde tak od jednoho zdroje k publiku, které je složeno z obrovského po čtu lidí (Jirák - Köpplová 2007: 21). „Masová média tedy mají – p řes velkou rozmanitost tvarovou – spole čné to, že jsou obsahov ě univerzální, mají velkou popularitu a jsou v zásadě ve řejné povahy“ (Jirák - Köpplová 2009: 21). Dále Jirák a Köpplová uvádí, že si masová média vytvo řila výrobní postupy, díky kterým mohou produkovat obsahy rychle, tedy v krátkých pravidelných úsecích (jako to d ělá tisk) nebo pr ůběžn ě (nap říklad televize nebo internetové sd ělovací prost ředky) a s důrazem na to, co je podstatné a zajímavé (Jirák - Köpplová 2009: 21). McQuail tvrdí, že hromadné sd ělovací prost ředky mají v moderní spole čnosti zásadní a stále nar ůstající význam. Říká, že tento názor na média je rozší řený, protože jsou zdrojem moci a potencionálním prost ředkem vlivu, jsou prost ředím, kde se odehrávají národní i mezinárodní události z ve řejného života, dále McQuail uvádí, že jsou média d ůležitým zdrojem výklad ů sociální reality a p ředstav o této sociální realit ě. V neposlední řad ě jsou média také cestou ke sláv ě, vymezují, co je a co není normální nebo jsou média podle McQuaila prost ředkem zábavy a
lidé s nimi tráví volný čas, který jim média dokonce organizují (McQuail 1999: 21). Jirák a Köpplová uvádí, že masová média je možné d ělit do r ůzných skupin, a to podle řady faktor ů. „Jedním z nich je nap říklad kanál, který se používá pro komunikaci. … Takové kanály mohou být povahy tišt ěné (u knih, leták ů, billboard ů, novin a časopis ů), elektronické (u rozhlasu či televize), pop ř. chemické (u filmu). … Povaha používaného média má podstatný vliv na podobu komunikace. … R ůznou podobu bude mít zpracování téhož tématu do televizního po řadu a jinou pro rozhlas“ (Jirák - Köpplová 2007: 39).
2.2 Mediální komunikace „Mediální komunikace je jedna z rovin sociální komunikace, vyzna čující se tím, že veškeré komunika ční aktivity se d ějí pomocí a prost řednictvím médií“ (Reifová & kolektiv 2004: 102). Jirák a Köpplová mluví o mediální komunikaci jako o komunikaci zprost ředkované masovými médii. Podle Jiráka a Köpplové se mediální komunikace liší od interpersonální komunikace v mnoha podstatných rysech. Tvrdí, že „každodenní komunikace ´tvá ří v tvá ř´ (by ť by se odehrávala po telefonu, zprávami SMS či pomocí e-mailu) je pevn ě situa čně zakotvená, umož ňuje dialog a nabízí zp ětnou vazbu“ (Jirák - Köpplová 2007: 36). Burton a Jirák uvádí, že typickým rysem mediální komunikace je rozsah p ůsobení. „Podíváme-li se v České republice nap říklad na to, kolik lidí mohou oslovit deníky vydávané jednou spole čností, zjistíme, že se jedná o mimo řádn ě po četné publikum. Spole čnosti spravované vydavatelstvím Passauer Neue Presse (tvz. ´deníky Bohemia´) či vydavatel deník ů Mladá Fronta Dnes a Lidové noviny denn ě osloví n ěkolik set tisíc lidí“ (Burton - Jirák 2001: 17). Podle Reifové výraz mediální komunikace „zd ůraz ňuje pr ůběh komunika čního chování, zvl. p řítomnost zprost ředkujícího činitele (média), jehož povaha ovliv ňuje o čekávání (apercepci) ze strany publika a jehož technologie a organiza ční podoba má vliv na vznik a kone čnou podobu mediálního produktu“ (Reifová & kolektiv 2004: 102).
2.3 Konstrukce reality
2.3.1 Sociální konstrukce reality Myšlence sociáln ě konstruované reality se v ěnovali Berger s Luckmannem ve svém díle Sociální konstrukce reality: Pojednání o sociologii v ědění. Realitu definují jako „vlastnost náležející jev ům, kterým p řisuzujeme existenci nezávislou na naší vlastní v ůli…“ (Berger - Luckmann 1999: 9). „Jedním ze základních postulát ů Bergera a Luckmanna je tvrzení o tom, že lidé produkují sv ůj sociální sv ět a p řitom okamžit ě zapomínají, že se jedná o jejich vlastní konstrukt, a chovají se k němu jako k objektivní realit ě. Jedinou realitou, která se v množství konstruovaných realit jeví jako realita svrchovaná, je realita každodenního života. … Privilegovaným nástrojem konstruování sv ěta/sv ětů je zejm. jazyk, který p řebírá roli zprost ředkovatele, stává se médiem par excellence a jedin ě jeho prost řednictvím m ůžeme dosp ět k porozum ění“ (Reifová & kolektiv 2004: 278).
2.3.2 Mediální konstrukce reality Masová média produkují r ůzné obsahy, prezentují realitu a tak vytvá ří mediální realitu. „Mediální obsahy jsou konstruovaná sd ělení (obrazy, zprávy) transformující událost ze sociální skute čnosti, jež byla jejich p ředobrazem, a nesoucí dominantní hodnoty dané spole čnosti. A čkoli je vzniklý „konstrukt“ výkladem spole čně sdílené reality, lidé se k n ěmu vztahují jako k platné realit ě a podle toho s ním pracují“ (Sedláková 2007: 30). K tomu se vztahuje teorie od Thomase, která je známá jako Thomas ův teorém. „Pokud je ur čitá situace definovaná jako reálná, je reálná ve svých d ůsledcích“ (Fafejta 2005: 37). Média jsou klí čovým činitelem, jež se na vytvá ření naší každodennosti podílí. Základním procesem fungování médií nebo zpravodajství je však selekce témat, událostí a aktér ů. V důsledku tzv. noviná řské rutiny (zab ěhlých postup ů vytvá ření sd ělení) však často dochází k přílišnému zjednodušování a generalizacím, v četn ě opakování v dané kultu ře p řítomných stereotyp ů. Této praxi napomáhá i snaha médií o p řilákání co nejv ětší pozornosti spojené se zábavným zp ůsobem prezentace událostí (tzv. infotainment), personalizací, bulvarizací, dramatizací a zkratkovitostí prezentovaných sd ělení. Proto je d ůležité v ědět, jaké obrazy nám média ve svých obsazích p ředkládají, nebo ť taková je realita, v níž žijeme.
V konkrétním p řípad ě, jakým m ůže být téma naší bakalá řské práce, p ředstavuje mediální konstrukci reality takzvaný mediální obraz. Mediálním obrazem je celková p ředstava ve řejnosti o dané skute čnosti prezentované médii. „Mediální obraz, vytvo řený jako zástupná prezentace jevu, osoby či situace, se ve svém d ůsledku stává jejich re-prezentací, jež se skrze externalizaci a objektivizaci podílí na utvá ření reality nové a formuje vnímání a p řístup p říjemc ů k tomuto jevu, osob ě či situaci“ (Sedláková 2007: 30).
2.4 Reprezentace „V b ěžném chápání je reprezentace soubor proces ů, s jejichž pomocí ozna čující praktiky budí dojem, že zastupují nebo zobrazují objekty či praktiky ´skute čného´ sv ěta. Reprezentace je tedy symbolický čin, který zrcadlí nezávislý objektový sv ět“ (Barker 2006: 172). Základní princip reprezentace probíhá na základ ě principu opakování a zd ůraz ňování prvk ů, z nichž se skládá. P řičemž platí, že čím víc se dané prvky opakují, tím jsou znám ější. Jedním ze základních prvk ů reprezentace je fyzický vzhled – vlasy, oble čení, rozlišující charakterické rysy. Ale typizace se týká také v ěku, etnika, povolání či rodu (Burton - Jirák 2001: 192).V reprezentaci hraje velmi d ůležitou roli také význam. U žádného významu není garantováno, že se v pr ůběhu času nezm ění. Význam tedy nikdy není kone čný, stále se m ění s kontextem, s jeho užíváním a v závislosti na historických okolnostech. Musí vždy korespondovat s novými situacemi (Hall 1997: 10). Princip mediální reprezentace vysv ětlují Burton a Jirák na zajímavém p říkladu. „Stejn ě jako materiál, který se valí z výrobních linek mediálních organizací, p řevážn ě vyráb ěn na principu ustálených žánrových vzorc ů, existují v mediálním produktu také p řevažující reprezentace lidí“ (Burton - Jirák 2001: 185). Sedláková uvádí, že „reprezentace poskytují příjemc ům návody, v jakých kategoriích o zobrazených subjektech uvažovat a mohou takto formovat i sebepojetí t ěchto subjekt ů, jejich pohled na okolní sv ět a jeho uspo řádání“ (Sedláková 2007: 22). Musíme však dávat pozor na nevýznamnost reality do doby než prob ěhne její reprezentování a tím pádem na její podstatný význam v dané události, a to v závislosti na čase a tv ůrci reprezentace. V reprezentaci je d ůležitý teorém W. I. Thomase. „Pokud je ur čitá situace definovaná jako reálná, je reálná ve svých d ůsledcích“ (Fafejta 2005: 37).
„Když se ptáme, co znamená být ur čitým typem jedince – mužem, ženou, mladým, starým, černým, bílým, homosexuálem, heterosexuálem atd. – zapojujeme se do politiky reprezentace. Nap říklad identita ´ černošství´ nereflektuje esenciální stav bytí, ale musí být reprezentovaná a nau čená“ (Barker 2006: 173). Burton a Jirák říkají, že mnoho reprezentací se d ěje podle ustálených žánr ů. „Nap říklad zpravodajství reprezentuje celé skupiny lidí ur čitým zp ůsobem – vytvá ří ur čité ´reprezentativní´ obrazy či popisy“ (Burton - Jirák 2001: 186).
2.4.1 Stereotypy reprezentace Reprezentace v mediálních produktech ur čitým zp ůsobem znázor ňuje hodnoty, normy a postoje. Dále pojmenovává spole čností p řisuzované vlastnosti jednotlivým skupinám. Tam, kde nemají lidé s nějakou skupinou vlastní zkušenost, je velmi pravd ěpodobné, že za skute čnost budou brát to, co jim prezentují média. Tím pak vzniká stereotypizování nejr ůzn ější skupin a následn ě podporování vzniku stereotypu v médiích. Burton a Jirák hovo ří o stereotypech jako o „zjednodušené reprezentaci n ějakého lidského projevu, rysu či postoje. Stereotyp se ustavuje tím, že se po řadu let objevuje jako re-prezentace téhož, a ť v médiích či v každodenní konverzaci“ (Burton - Jirák 2001: 188-189). Dále Burton s Jirákem tvrdí, že „stereotypy jsou konstitutivním prvkem sociální konstrukce reality – jsou p ředevším typizovanými nositeli soud ů, postoj ů, názor ů, p řípadn ě p ředsudk ů“ (Burton - Jirák 2001: 189). Jirák dále uvádí, že „stereotypy jsou neodmyslitelnou sou částí sociální praxe a podstatným nástrojem pro orientaci v život ě. Na základ ě zjednodušení umož ňují hledat podobnosti mezi novým a již zažitým (události, lidé). Díky jim není t řeba řešit každou situaci jako novou a jedine čnou. Obtíž je v tom, že stereotypy práv ě pro svou zjednodušující povahu mohou být i nebezpe čné, mohou obsahovat sexistické, rasové, etnické nebo jinak podmín ěné p ředsudky, jež jsou natolik rozší řené, že se stávají podstatnou (n ěkdy dokonce p řevládající) sou částí konkrétní kultury, resp. konkrétní spole čenské praxe. Práv ě v souvislosti se zjednodušeným a hodnotícím p řístupem k jednotlivc ům a skupinám mohou vyvolávat nevraživost, pohrdání a odpor či je vést ke spole čenskému vylou čení“ (Metodický portál, staženo 13.12.2010). Jirák dále říká, že mediální stereotypy „hlavn ě reprezentují mocenské vztahy, nap ětí a konflikty , které jsou za nimi skryty (v českém prost ředí nap ř. o "nep řizp ůsobivých" Romech, "neotesaných" Rusech, "p řihlouplých" blondýnách, "nudných" účetních, "omezených" u čitelkách apod.)“ (Metodický portál, staženo 13.12.2010).
Dále uvádí, že média nabízí hlavn ě v ětšinové stereotypy, tedy stereotypy rozhodujících vrstev a převažujících hodnot ve spole čnosti (Metodický portál, staženo 13.12.2010).
2.4.2 Reprezentace gay ů a leseb v českých vizuálních médiích Sokolová tvrdí, že reprezentace gay ů a leseb se v mainstreamových médiích po roce 1989 zm ěnila. Na homosexuály už není nahlíženo jako na n ěco negativního. Homosexuálové jsou ve vizuálních médiích více vid ět a kontexty, ve kterých se objevují, nejsou jen z léka řského prost ředí. „Vizuální reprezentace gay ů a leseb, produkovaná t ěmito kontexty, je proto naprosto klí čová pro rovnocenné postavení gay ů a lesbických žen ve spole čnosti…“ (Sokolová 2006: 3).
2.5 Účinky médií Podle McQuaila je každý z nás denn ě sv ědkem nes četného množství drobných p říklad ů vlivu médií. Oblékáme se podle p ředpov ědi po časí, n ěkdy nakupujeme podle reklamy nebo jdeme na film, o kterém jsme četli v novinách. I p řesto najdeme jen velice málo shodných názor ů na povahu a rozsah mediálních ú čink ů. P řitom je na p ředpokladu jejich existence založeno celé studium masové komunikace (McQuail 1999: 359). Jirák a Köpplová tvrdí, že média „ovliv ňují chování, postoje či názory jedinc ů, že mohou rozši řovat obzory poznání, vzd ělávat, pomáhat v politickém i spot řebitelském rozhodování, ovliv ňovat životní styl (a tím i zdraví), ale také d ěsit, vyvolávat nap ětí, navád ět ke spole čensky nežádoucímu jednání či uvád ět v omyl. A také že mohou posilovat i ohrožovat stabilitu spole čnosti, podporovat nebo naopak brzdit spole čenské zm ěny od zm ěn strukturních po technologické inovace“ (Jirák- Köpplová 2007: 151). McQuail poukazuje na to, že jsou lidé zavalováni informacemi a dojmy ze sd ělovacích prost ředk ů. „Naše mysl je neustále plná informací a dojm ů získaných z médií. Žijeme v prost ředí nasyceném mediálními zvuky a obrazy, kde státní správa, politický život i obchod fungují na základ ě p ředpokladu, že víme, co se d ěje v širším sv ětě. Málokdo z nás by si nevzpomn ěl na osobní zkušenost, kdy získal významné informace nebo si vytvo řil názor díky médiím. Dosažení takového ú činku je ostatn ě v ěnováno mnoho úsilí a pen ěz“ (McQuail 1999: 359).
2.5.1 Nastolování témat (agenda-setting) Nastolování témat neboli agenda-setting je schopnost médií vybírat a tak tedy ur čovat témata, která jsou dle jejich názor ů d ůležitá. Média vybírají, co stojí za pozornost, ur čují po řadí, co je a co není d ůležité. Jinými slovy, nastolují agendu ve řejného mín ění (McQuail 1999: 388). Jirák a Köpplová popisují agendu-setting jako vliv médií na to, co lidé považují za d ůležité (Jirák - Köpplová 2007: 166). Trampota a Vojt ěchovská tvrdí, že to, zda si média vyberou ur čité téma a jak moc se mu budou v ěnovat, je jen implicitní ohodnocení média (Trampota - Vojt ěchovská 2010: 100).
2.5.2 Socializace Socializace je proces osvojování si zavedených norem, hodnot a rolí. Na tomto procesu se aktivn ě podílí nap ř. rodina, škola a v neposlední řad ě také média. Burton a Jirák uvádí, že média dokáží jednotlivci p ředložit normy, hodnoty a p řijatelné vzorce chování, které mu umožní se socializovat, tj. zapojit se do života p říslušné spole čnosti (Burton - Jirák 2001: 355). „Teze o socializaci p ůsobením médií má vlastn ě dv ě stránky: na jedné stran ě mohou média posilovat a podporovat ostatní prost ředky socializace, na druhé stran ě jsou často považována za potencionální hrozbu pro hodnoty všt ěpované d ětem rodi či, vychovateli a dalšími zprost ředkovateli spole čenské kontroly. Hlavní myšlenkou v pozadí teze o socializaci je, že média mohou pomocí symbolické odm ěny či trestu za r ůzné druhy chování p ředstavované v médiích ´u čit´ normám a hodnotám. … Média tedy neustále nabízejí obrazy života a modely chování, jež p ředcházejí skute čným zkušenostem“ (McQuail 1999: 392-393).
2.5.3 Spirála ml čení Z rozsáhlé teorie ve řejného mín ění, kterou vyvinula a mnoho let prov ěř ovala Noelle- Neumannová vznikl pojem spirála ml čení. „…teorie p ředpokládá, že se mnozí lidé ve snaze vyhnout se izolaci od d ůležitého ve řejného d ění nechají vést svými domn ěnkami o tom, co jsou v jejich prost ředí dominantní, či naopak odmítavé názory. Pokud lidé cítí, že jejich názory jsou menšinové, mají tendenci je skrývat. Naopak rádi vyjad řují ty své názory, o nichž se domnívají, že jsou v ětšinové“ (McQuail 1999: 394). Reifová uvádí, že „jedinec, jenž má pocit, že jeho názorový tábor sílí, má tendenci o svém p řesv ědčení hovo řit voln ě a bez obav. Kdo má naopak pocit, že podpora jeho mín ění ve ve řejnosti slábne, stává se stále opatrn ějším a zamlklejším.
Spirála ml čení potom vzniká tak, že jedinec registruje, že jeho názor či postoj je na ve řejnosti stále mén ě zastoupen, respektive e není ve řejn ě vyslovován v ůbec. Následn ě klesá jeho sebejistota ve vztahu k tomuto názoru či postoji, roste pocit, že není vhodné tento názor prezentovat ve řejn ě, a klesá ochota jej ve řejn ě vyjad řovat. Tím se zmenšuje množství lidí ochotných vyjad řovat ve řejn ě menšinové názory, a naopak roste množství lidí, kte ří bu ď otev řen ě vyjad řují dominantní názory, nebo se k nim … p řiklán ějí“ (Reifová & kolektiv 2004: 231).Jirák a Köpplová uvádí, že masová média jsou faktor, který významn ě ovliv ňuje podobu p řevažujících postoj ů (Jirák - Köpplová 2007: 166).
2.5.4 Gatekeeping Termíny gatekeeper nebo gatekeeping pochází od sociálního psychologa Kurta Lewina a znamenají takzvané držitele pozic, a to v rámci mediálních organizací. Gatekeep ři rozhodují o výb ěru témat a událostí, která se dostanou ´za bránu´ média a budou zpracovány na mediální obsahy (Reifová & kolektiv 2004: 70). McQuail uvádí, že se jedná o „ozna čení proces ů, jimiž se při práci v médiích provádí výb ěr, jedná se p ředevším o rozhodování, zdali p řipustit, aby konkrétní zpráva ´prošla branou´ zpravodajského média do zpravodajství (McQuail 1999: 241).
2.6 Objektivita Média jsou d ůležitou a p řirozenou sou částí dnešní spole čnosti. Jsou významným zprost ředkovatelem informací, které lidé nemohou poznávat osobn ě svými smysly, a proto by měla média podávat informace v ur čité kvalit ě. A to z důvodu, že ovliv ňují názory, postoje nebo rozhodování jedinc ů ve v ětšin ě oblastech jejich život ů. „Práv ě skute čnost, že se v mnoha oblastech musíme spoléhat na média, je jedním z důvod ů, pro č si spole čnost postupn ě vytvo řila ve vztahu k médiím takzvané normativní požadavky – ur čitá o čekávání, jak by m ěla média jednat a jakým zp ůsobem by m ěla zpracovávat informace“ (Trampota - Vojt ěchovská 2010: 128). Mezi normativní požadavky na mediální obsahy pat ří objektivita, nestrannost, vyváženost a informa ční p řesnost. Objektivita je podle Trampoty a Vojt ěchovské nej čast ějším požadavkem (Trampota - Vojt ěchovská 2010: 128). McQuail uvádí hlavní rysy objektivity, a to: „osvojení si pozice odstupu a neutrality ve vztahu k předm ětu zpravodajství, absence stran ění, oddanost přesnosti a dalším kritériím pravdivosti, absence skrytých motiv ů nebo služby t řetí stran ě“ (McQuail 1999: 172). Jílek tvrdí, že „v rámci normativních interakcí médií a prost ředí má
dodržování objektivity dominantní postavení, nebo ť umož ňuje p římé informování o událostech, ale také kontakt nap ř. státních ú řad ů, zastánc ů nejr ůzn ějších zájm ů aj. s příjemci, a to bez zásah ů třetích osob“ (Jílek 2004: 81-82). Teoretici však mluví o objektivit ě jako o nedosažitelném ideálu, protože mediální obsahy jsou tvo řené lidmi, kte ří subjektivn ě rozhodnou, co do zpravodajství za řadit, co ne, jak informace se řadí, kdo bude v mediálním obsahu figurovat, apod. McQual však uvádí, že „objektivního jednání i prezentace lze v praxi dosáhnout poskytnutím stejného prostoru nebo času r ůzným názor ům na fakta či jejich odlišné podoby“ (McQuail 1999: 173).
3 Gender a genderové stereotypy
3.1 Gender Nejzákladn ější d ělení lidí je na muže a ženy, a to podle odlišnosti pohlaví. Ji řina Šiklová o pohlaví říká, že se jedná o anatomické rozdíly mezi mužem a ženou, týkající se pohlavních orgán ů a reproduk čních dispozic (Šiklová 1998: 10). „Lidské pohlaví jako biologická danost (bytí mužem či ženou) tu slouží jako základ, na n ěmž lidé konstruují spole čenskou kategorii zvanou gender (maskulinitu či femininitu)“ (Renzetti 2005: 20). Gender se do českého jazyka dá p řeložit jako rod. B ěžn ě se však používá pojem gender, proto je pro naši práci nezbytné, abychom vysv ětlili, co gender znamená. „Termínem gender ozna čujeme kulturní a sociální stereotypy a o čekávání, která se pojí k jednotlivým pohlavím“ (Fafejta 2004: 30). Ann Oakleyová uvádí, že gender je definovaný sociální situací. Jedná se o ur čité seskupení vlastností, v četn ě chování, zp ůsobu řeči, oble čení nebo výb ěru témat ke konverzaci. Gender je na rozdíl od pohlaví stále vid ět (Oakleyová 2000: 123). Je tedy d ůležité rozeznat rozdíl mezi genderem a pohlavím, protože i když jsou spolu tyto dva pojmy úzce spojeny, neznamenají totéž. „Pohlaví jakožto biologická charakteristika je na rozdíl od genderu univerzální kategorií a nem ění se podle času a místa. Gender je naopak spole čenskou konstrukcí, která vyjad řuje to, že velmi rozdílné názory na p řim ěř ené chování žen a muž ů se liší v r ůzných spole čnostech, r ůzných historických obdobích a také v odlišných skupinách v rámci téže spole čnosti“ (Ma říkova et al. 1996: 1627). Jarkovská tuto definici potvrzuje, protože říká, že naše biologická konstrukce, naše penisy a vagíny z ůstávají po tisíciletí stejné, zatímco spole čenské postavení žen a muž ů, jejich role v rodin ě, profese, které se považují za mužské či ženské, vlastnosti, které se p řičítají muž ům či ženám, ženské a mužské zp ůsoby krášlení t ěla, to všechno se prom ěň uje v čase a v r ůzných kulturách se liší (Jarkovská 2004: 21). Fafejta uvádí, že na genderu je ze sociologického hlediska podstatné, že je ho možno jako sociální konstrukt m ěnit. Není pevný, závazný je pouze na základ ě sociálních norem. Jde o roli, ke které každý m ůže přidávat vlastní obsah. Není dop ředu dáno, jaká jeho podoba je správná nebo špatná. P řitom je nám gender všt ěpován již od narození a stává se sou částí identity. Jde o ur čité sociální ženství a mužství (Fafejta 2004: 30).
3.2 Genderové stereotypy Pojem stereotyp je ve Velkém sociologickém slovníku definován jako velmi stabilní prvek ve v ědomí, respektive psychický a p řenesen ě i sociální mechanismus, regulující vnímání a hodnocení ur čitých skupin, jev ů, ovliv ňující názory, mín ění postoje i chování. Jinými slovy stereotyp zjednodušen ě ozna čuje, jak má vypadat ur čitá spole čenská skupina. Stereotypy, které vznikají, jsou utvrzovány na základ ě vlastních zkušeností. Často souvisí s p řecen ěním jednotlivé, třeba i nahodilé události. Stereotypy mají spíše iracionální charakter a obtížn ě se proto m ění čist ě logickými argumenty. Ani odporující osobní zkušenost nemusí zm ěnit stereotyp. (Ma říkova et al. 1996: 1229-1230). Sedláková uvádí, že „k základním rys ům stereotyp ů pat ří schopnost uspo řádávat realitu a vytvá řet sv ět, kterému rozumíme. Dosahují toho zjednodušováním a selektivním p řístupem k posuzovaným objekt ům“(Sedláková 2007: 12). Dále říká, že stereotypy pro nás nevznikají na základ ě naší osobní zkušenosti, ale p řejímáme je z jiných zdroj ů. Na tvorb ě stereotyp ů má podíl hlavn ě výchova, škola, rodi če a další autority, se kterými p řijdeme do styku (Sedláková 2007: 12). Výraz stereotyp poprvé použil Lippman. Jak píše Jirák a Köpplová, Lippman pojmem stereotyp užíval jako p řenesenou metaforu z oblasti tiskárenství. Ozna čil to jako ´obrazy v našich hlavách´, které se vztahují k ostatním lidem. Skrze stereotypy si vytvá říme zjednodušené konstrukce (Jirák – Köpplová 2007: 145). „Stereotypy mohou nap říklad ur čovat, jaké o čekávání ohledn ě chování či postoj ů ur čití lidé spojují s tím, jak se nejspíš budou chovat nap ř. podnikatelé, Romové, u čitelky…“ (Jirák – Köpplová 2007: 145). „Genderové stereotypy lze definovat jako tradi ční a často i diskrimina ční p ředstavy o typicky mužských a ženských vlastnostech a o rolích a pozicích muž ů a žen ve spole čnosti“ (Socioweb, staženo 9.12. 2010). S genderovými stereotypy se setkáváme už od dětství. Badinterová tvrdí, že už od narození u číme d ěti nap říklad výb ěrem hra ček a oble čků, k jakému pohlaví pat ří (Badinterová 2005: 46). Badinterová popisuje výzkum, kdy se Luriaová a Rubin ptali novope čených rodi čů , jak by popsali své d ěti. „U syn ů použili rodi če čast ěji slovo ´velký´, u dcer slovo ´krásná´, ´roztomilá´, ´milounká´… Hol čičky m ěly ´jemný obli čejí ček´, chlape čci ´výrazné rysy´, hol čičky byly ´drobounké´, chlape čci stejné velikosti byli ´po řízkové´“ (Badinterová 2005: 46).
Genderové stereotypy, jak uvádí Renzetti, jsou univerzáln ě platné, protože se p ředpokládá, že charakteristiky tvo řící genderový stereotyp sdílejí všichni p říslušníci daného pohlaví. N ěkte ří se ovšem z t ěchto stereotyp ů vymykají. N ěkdy se na takové p řípady pohlíží kladn ě, čast ěji se však takový jednotlivec ozna čuje jako deviantní, abnormální, divný nebo zkažený a podle toho se k němu okolí i chová (Renzetti 2005: 20-21). Dalo by se tedy říci, že podstata homofobie tkví z velké části v genderových stereotypech, které omezují všechny muže a ženy bez ohledu na jejich sexuální orientaci. Stereotypy o správném mužství a ženství staví na heterosexualit ě, kterou berou jako normu pro sexuální a emocionální založení osobnosti. Jedince a jeho mužské a ženské vlastnosti jsou brány jako p řirozené a tedy stejné jako jejich biologické pohlaví. Že je tato údajná přirozenost relativní dokazují svým životem práv ě gayové a lesby.
3.3 Gender a narušení genderové identity Gender je, jak už bylo řečeno, sociální konstrukt úzce spojený s pohlavím. V literatu ře se uvádí ženský a mužský gender, tedy dva typy genderu. Fafejta říká, že vzhledem k tomu, že je po čet gender ů dán sociáln ě, m ůže jich být teoreticky nekone čně mnoho (Fafejta 2004: 31). Podle Oakleyové je gender velmi siln ě vázán na kulturu a každá spole čnost v ěř í, že „práv ě její vymezení genderu odpovídá biologické dualit ě pohlaví“ (Oakleyová 2000: 121). Fafejta říká, že naše spole čnost neodlišuje mezi pohlavím a genderem. A za normálního jedince považuje jen heterosexuály. Je proto nep ředstavitelné dít ě socializovat do jiných gender ů, než jsou tyto dva: heterosexuální muž a heterosexuální žena (Fafejta 2004: 31). Když se narodí dít ě, okamžit ě mu spole čnost p řid ělí podle pohlaví i genderovou identitu. Fafejta hovo ří o norm ě, podle které se bude okolí k novému člov ěku chovat a kterou si bude novorozenec postupn ě osvojovat a chovat se podle ní. „Socializace 1 je úsp ěšná, když se ztotožníme s genderovou identitou, která nám byla přisouzena, když ji nezpochyb ňujeme a v rámci svých rolí ji dáváme najevo. Je to norma, kterou si nevolíme, ale která si volí nás…“ (Fafejta 2004: 32). D ěti jsou tak odmala vedené k ženskému nebo k mužskému genderu. Oakleyová popisuje studii, ze které je z řejmé, že vývoj identity dít ěte je siln ě ovlivn ěný relativní mocí rodi čů , tedy zp ůsobem, jakým se rodi če o dít ě starají (Oakleyová 2000: 136).
1„Socializace je proces, jehož prost řednictvím si lidé p ředávají a vst řebávají spole čenské hodnoty a normy, v četn ě těch, které se týkají genderu“ (Renzetti 2005: 93).
3.4 Poruchy genderové identity Jádrem procesu genderové identifikace je genderová identita. „Chlapci se obvykle identifikují s muži a dívky se ženami, a tím se vytvá ří normální mužská a ženská genderová identita“ (Oakleyová 2000: 129). Ne vždy však musí být genderová identifikace úsp ěšná, a tak dochází k poruchám genderové identity. „Když se chlapec trvalým a nem ěnným zp ůsobem identifikuje se ženou, zvyšuje se pravd ěpodobnost odchylek, jako je homosexualita nebo transsexualita“ (Oakleyová 2000: 129).
3.4.1 Homosexualita a transsexualita Homosexualita a transsexualita jsou podle Oakleyové poruchy sociáln ě-kulturního osvojení genderové role a identity. „D ůležitým faktorem jak transsexuality, tak homosexuality je identifikace s opa čným pohlavím. Transsexuální i homosexuální muži se identifikovali s matkou ve vyšším m ěř ítku než ´normální´ lidé a nenahradili identifikaci s matkou postupn ě identifikací s otcem, jak je to b ěžné u normálních muž ů“ (Oakleyová 2000: 127). S tím však nesouhlasí Procházka, který říká, že v p řípad ě vytvá ření genderové identity u homosexuál ů nebylo potvrzeno, že by u nich p řevládala opa čná identifikace, práv ě naopak. Stejn ě jako u heterosexuál ů p řevažuje nebo nastává úplné p řijetí mužské a ženské role v souladu s fyzickým zjevem (Procházka 2002: 19). Hlavní rozdíl mezi homosexuály a transsexuály podle Oakleyové je, že v případ ě homosexuality neodpovídá jeden komponent genderové role, tedy erotika, ostatním prom ěnným v oblasti pohlaví a genderu. Homosexuál se cítí jako muž, ale nem ůže se tak chovat v erotické oblasti, protože se nem ůže odd ělit jako muž od mat činy erotiky, která sm ěř uje k muž ům (Oakleyová 2000: 128). „Transsexuální muž se cítí být ženou se vším všudy. Chce se jako žena chovat, jako žena vypadat, žádá o ´p řeoperování´ pohlavních orgán ů, protože ty, se kterými se narodil, poci ťuje jako zcela cizí pro svou bytost. Chce zm ěnu ú ředního zápisu o pohlaví. Chce se vdát a být heterosexuáln ě orientovanému muži normální manželkou a matkou jeho d ětí“ (004.CZ, staženo 9.12. 2010). Jak uvádí Oakleyová, není porucha genderové identity jen mužskou záležitostí. Ženská homosexualita a transsexualita vzniká v důsledku silné identifikace s mužem (Oakleyová 2000: 129).
3.4.2 Mužskost a ženskost homosexuálu U n ěkterých homosexuáln ě orientovaných jedinc ů se krom ě primárního znaku, tedy sexuální orientace na stejné pohlaví, objevují i sekundární projevy narušení genderové identity. Ka ňka uvádí, že tyto projevy nemusí být u homosexuálu p řítomny v ůbec a jejich stav je charakterizován jen obrácenou orientací. Nebo jsou p řítomny v tak malé mí ře, že se je da ří jedinci p řed okolím dob ře maskovat. Pak hovo říme o maskulinní mužské homosexualit ě, kdy jde o muže homosexuáln ě orientovaného, ale jinak cítícího a chovajícího se mužsky nebo o feminní ženské homosexualit ě, kdy jde o ženu homosexuáln ě orientovanou, ale cítící a chovající se přim ěř en ě žensky (Ka ňka 2000: 11, staženo 9.12.2010). „Jsou-li naopak známky narušené pohlavní identity z řeteln ě patrné, hovo říme o feminním nebo efeminním homosexuálním muži tedy zženštilém homosexuálním muži, nebo o maskulinní homosexuální žen ě.
III. ANALYTICKÁ ČÁST
V následující části se budeme v ěnovat samotné analýze článk ů, které se zabývaly tématem „odborá ř Dušek versus homosexuálové v Českých drahách a na Ministerstvu dopravy“ (dále jen kauza Dušek). Tématem naší práce je mediální obraz homosexuální menšiny. S ohledem na charakter práce však nejsme schopni komplexn ě pojmout celou českou mediální produkci. Proto jsme se omezili na jeden tématický celek, p řípad, který česká média s opakováním komunikovala. Kauza Dušek vstoupila do médií 6. b řezna 2010 s rozhovorem, který vedl redaktor Lidových novin a serveru www.lidovky.cz Daniel Kaiser s předsedou Svazu Odborá řů Služeb a Dopravy Jaromírem Duškem. Rozhovor vznikl v kontextu plánované odborá řské stávky kv ůli vyššímu zdan ění zam ěstnaneckých výhod. Vztahy mezi odbory a Českými drahami byly v té dob ě vyost řené. Zvýšený zájem o odborá ře Duška zp ůsobila jeho odpov ěď na Kaiserovu otázku, která zn ěla: „Jak vlastn ě generálního ředitele Petra Žaludu hodnotíte?“ Duškova odpov ěď zn ěla: „To je jednozna čně člov ěk Romana Janouška a pražské kliky ODS. Jinak: homosexuál Žaluda drží s homosexuálem Slame čkou, homosexuál Slame čka má vazby na homosexuála Nováka (Gustav Slame čka je ministr dopravy, Jan Novák šéf ú řadu vlády – pozn. red.). A na ministerstvu dopravy je t ěch homosexuál ů natahanejch tak dvacet a ve vedení drah tak t řicet, a tihle lidé absolutn ě ovládají České dráhy. To mi v ěř te. Já tam chci založit spolek čty řprocentní menšiny heterosexuál ů, abychom m ěli rovné p říležitosti. M ůžu vám říct, že se tam bojím ohnout pro tužku na chodb ě“ (Lidovky.cz, 6. b řezna 2010, cit. 27.4.2010 ). Práv ě tato replika zap říčinila zvýšený mediální zájem o osobu odborá ře Duška a homosexuální menšinu. Články navazující na rozhovor akcentují práv ě citovanou homofobní repliku, nikoliv další (a k původnímu tématu nosn ější) Duškovy názory, že vedení Českých drah je špatné a protek čně vybrané.
1 Cíl práce Cílem naší práce není zjistit, jaký mediální obraz homosexuál ů vytvá řejí všechna česká média kontinuáln ě. Naopak zjiš ťujeme, jaký obraz o homosexuální menšin ě nabízela české ve řejnosti v konkrétním časovém období výhradn ě internetová zpravodajská média, a to s ohledem na jeden p řípad, který p ředstavuje kauza Dušek. Hlavním cílen naší práce je zjistit, jak internetová zpravodajská média v daném období referovala o homosexuální menšin ě, tedy jaký obraz reality p ředkládala ve řejnosti. Díl čím cílem je zmapovat, jaké vyjad řovací prost ředky tv ůrci sd ělení používají ve vztahu ke zkoumané problematice, s důrazem na homosexuální menšinu. Dalším díl čím cílem je zjistit, které mluv čí považují sledovaná média za kompetentní vyjad řovat se k danému tématu, a tedy názory kterých osob mají možnost formovat prost řednictvím médií mín ění o homosexuální menšin ě. Posledním díl čím cílem je zjistit, jak se r ůzní mluv čí vyjad řovali nejen o samotné kauze Dušek, ale také o homosexuálech obecn ě. Na základ ě výše uvedených d ůvod ů považujeme naši analýzu za p řípadovou studii s potenciálem nastínit mediální obraz homosexuální menšiny v České republice. Zárove ň jsme si vědomi faktu, že výsledky studie nejsou generalizovatelné na česká internetová média jako celek a rozhodn ě tedy nem ůžeme tvrdit, že výsledky p ředkládané studie jsou obecn ě platné.
2 Metodika studie
2.1 Výb ěrový soubor Ve studii jsme se zam ěř ili na zpravodajská internetová média, a to z toho d ůvodu, že práv ě internetová média referovala o vybrané problematice nejintenzivn ěji. Základním souborem pro studii jsou tedy sd ělení týkající se homosexuality publikovaná ve všech médiích2. Pro stanovení výb ěrové souboru jsme zam ěř ení zúžili na sd ělení t ří internetových portál ů/server ů3. Zam ěř ili jsme se na zpravodajství internetových stránek www.lidovky.cz, www.idnes.cz a www.blesk.cz. Server lidovky.cz jsme za řadili proto, že zve řejnil jako první z internetových médií článek (resp. rozhovor), ve kterém se odborá ř Jaromír Dušek vyjád řil o homosexuální orientaci některých člen ů ve vedení Českých drah a na Ministerstvu dopravy. Navíc následn ě to byl práv ě server lidovky.cz, kdo se problematice v ěnoval ze všech internetových médií nejintenzivn ěji. Dále jsme mezi zdroje analyzovaných sd ělení za řadili portál iDNES.cz. Ten byl v březnu 2010, kdy se média o problematiku zajímala, nejnavšt ěvovan ějším zpravodajským zdrojem na českém internetu.4 Jako t řetí a jsme do studie zahrnuli i sd ělení portálu Blesk.cz, jakožto zástupce českých bulvárních internetových zdroj ů5. Dalším kritériem p ři stanovení výb ěrového souboru bylo období, ve kterém články vycházely. Jelikož kauza Dušek za čala být médii probírána 6. b řezna 2010, rozhodli jsme se téma sledovat práv ě od tohoto data po dobu jednoho týdne (sedm dní). Zkoumané období jsme tedy omezili na období 6. b řezna 2010 - 12. b řezna 2010. V tomto období se média k tématu kauza Dušek vyjad řovala nejintenzivn ěji.
2 Podle Dismana je základním souborem soubor jednotek, o kterém p ředpokládáme, že jsou pro n ěj naše záv ěry platné (Disman 2008: 93). Z hlediska kvalitativní povahy naší studie nem ůžeme tvrdit, že záv ěry budou obecn ě platné na celá média. Jelikož však sledujeme obraz homosexuál ů, jsou pro nás sm ěrodatná všechna sd ělení v ěnující se, by ť jen okrajov ě, problematice homosexuality a její reprezentace. 3 V ozna čení server/portál nelze užít jednozna čně pouze jeden z výraz ů, protože web lidovky.cz se sám charakterizuje jako z pravodajský server Lidových novin , web iDNES.cz se popisuje jako nejd ůvěryhodn ějš zpravodajský portál na českém internetu a web Blesk.cz se také charakterizuje jako nejzábavn ější zpravodajský portál . 4 V březnu 2010 dosáhla návšt ěvnost stránek www.idnes.cz 3 429 966. Ostatní internetové zpravodajské zdroje takové návšt ěvnosti nedosáhly. Pro ilustraci uvádíme návšt ěvnost i ostatních internetových zpravodajských stránek. www.aktualne.cz 1 291 826, www.blesk.cz 853137, www.ihned.cz 604 869, www.lidovky.cz 723 689 a www.novinky.cz 3 284979 (NetMonitor, cit. 11.12.2010). 5 Ostatní internetová bulvární média (www.ahaonline.cz, www.super.cz, www.sip.denik.cz) se dané kauze nev ěnovala, a to zejména proto, že ve zpravodajství z českého prost ředí se soust řeďují jen na ryze bulvární informace jako nap říklad zprávy o známých osobnostech a dále se v ěnují sportu.
Výb ěr konkrétních sd ělení jsme provedli na základ ě vyhledávání prost řednictvím klí čových slov březen 2010, odborá ř Dušek, homosexuálové. Heslo březen 2010 jsme zadali, protože u každého článku ve všech vybraných internetových zdrojích je uvedeno datum zve řejn ění. Toto klí čové slovo (resp. spojení) nám tedy vytvo řilo filtr, prost řednictvím kterého jsme základní soubor zúžili pouze na sd ělení zve řejn ěná v požadovaném m ěsíci. Hesla odborá ř Dušek a homosexuální jsme zadali proto, že cílem našeho hledání byla práv ě ta sd ělení, která používala práv ě tyto výrazy. Jelikož jsme se zajímali práv ě o kauzu Dušek, bylo t řeba zadat zrovna takové klí čové spojení. Zárove ň jsme se v této problematice zajímali o tvorbu mediálního obrazu homosexuál ů, a tak bylo nutné zadat i klí čové slovo homosexuálové. Výzkumný soubor tedy celkem čítá 49 sd ělení. Z nich 24 vyšlo na stránkách www.lidovky.cz , 18 na stránkách www.idnes.cz a 7 na stránkách www.blesk.cz.
2.2 Metoda Považujeme za nedostate čné provést analýzu pouze v rámci kvantitativního paradigmatu. Ačkoliv kvantitativní p řístup umož ňuje pojmout problematiku široce a získat tak o komunikátech přesn ě kvantifikovatelná data, kvalitativní p řístup nám naopak umož ňuje proniknout do hloubky problému. Práv ě proto kombinujeme kvantitativní p řístup s kvalitativním.
2.2.1 Kvantitativní p řístup Ve studii kombinujeme kvantitativní p řístup s kvalitativním. V rámci kvantitativního paradigmatu se zabýváme p ředevším po čtem sd ělení v ěnujících se danému tématu. Sledujeme také rozsah t ěchto sd ělení. Považujeme za d ůležité poukázat na množství a rozsah sd ělení z toho d ůvodu, že čím čast ěji a rozsáhleji média o daném tématu referují, tím ve řejnost t ěmto témat ům p řipisuje v ětší důležitost. Na to poukazuje i McQuail v rámci teorie agenda setting: „Reprezentace témat v masových médiích má samostatný ú činek na obsah tématu a na jeho relativní d ůležitost ve ve řejném mín ění“ (McQuail 1999: 389). Na podobný aspekt poukazuje i Jirák s Köpplovou: „Opakováním týchž motiv ů či týchž zp ůsob ů zpracování ur čitého tématu se m ůže ustálit představa, že takové zpracování odpovídá skute čnosti, že je jejím ,odrazem’, že se mimomediální skute čnost dá tímto zp ůsobem poznat“ (Jirák - Köpplová 2003: 124).
Tedy množství a rozsah mediálních informací mají potenciál formovat ve řejné mín ění ve smyslu mediáln ě konstruované reality. Pro ú čely studie jsme stanovili t ři kategorie sd ělení podle jejich délky. Jedná se o
• krátké články. Za ty považujeme taková sd ělení, která čítají do 2 000 znak ů (v četn ě mezer). Dále jsme stanovili • st ředn ě dlouhé články. Za ty považujeme sd ělení v rozsahu 2 001 - 3 500 znak ů (v četn ě mezer). Poslední kategorií jsou • dlouhé články. Za ty považujeme sd ělení v rozsahu 3 501 a více znak ů (v četn ě mezer).
V kvantitativní části jsme se dále zam ěř ili na výskyt slov homosexuál a homofobie (a slova od nich odvozená). Práv ě tato slova jsou totiž ur čující, pokud hledáme zp ůsob, jakým se média o homosexuální menšin ě vyjad řují. Ob ě slova jsou pojítkem, které sdružuje celou problematiku. Slova navíc považujeme za velmi významná, protože p řem ěň ují problematiku, kv ůli které vznikl p ůvodní rozhovor (na téma plánování odborá řské stávky kv ůli vyššímu zdan ění zam ěstnaneckých výhod), na problematiku řešící postavení homosexuál ů ve státních organizacích a p řístup k homosexuální menšin ě jako takové. Dále jsme sledovali i výskyt slov p říznakových. Zam ěř ili jsme se na intencionální výrazy, zejména na slova expresivní, která vykazují pozitivní či negativní konotace. „Existuje skupina lexikálních jednotek, u kterých je krom ě základního (nocionálního) významu p řítomen p říznak citový nebo volní, tyto jednotky ozna čujeme jako expresivní“ (Jílek 2005: 24). V rámci expresivních slov jsme vyhledávali expresivitu inherentní, adherentní i kontextovou, p řičemž jejich rozlišení není pro naši práci d ůležité, a tak jsme t ři druhy expresivity sdružili do jedné kategorie. V lexikální rovin ě jsme se dále zam ěř ili na rozlišení expresiv s citovým p říznakem pozitivním a negativním tak, jak navrhuje Jílek (Jílek 2005).
2.2.2 Kvalitativní p řístup Zatímco kvantitativním p řístupem sledujeme formální rovinu vybraných sd ělení, kvalitativním p řístupem sledujeme rovinu nesoucí význam sd ělení. Sledovali jsme, kte ří mluv čí se k tématu v mediovaných sd ěleních vyjad řují. Zajímalo nás, kdo se v médiích ke kauze Dušek vyjad řuje. Na vyjád ření mluv čích jsme se zam ěř ili zejména proto, že mediální tv ůrci zpravidla používají citací, aby objektivizovali svá sd ělení, a dodali jim tak na vyváženosti a vyvarovali se předpojatosti. 6 P řestože objektivita je zpravidla chápána jako požadavek zejména v oblasti zpravodajství, podle české legislativy by m ěla být dodržována i v oblasti publicistické (Jirák - Köpplová 2007). Dodržování objektivity je tak zp ůsob, jímž se mediální tv ůrci mohou vyhnout konstruování mediální reality odlišené od reality skute čné. Podle sociálních teorií je však nemožné zobrazovat absolutní realitu. Objektivita je nedosažitelným ideálem, který se noviná ři snaží napl ňovat práv ě nap říklad prost řednictvím odkazování na opozitní názory. Výsledné mediální sdělení je však vždy subjektivn ě ovlivn ěno osobností noviná ře už nap říklad z hlediska toho, které mluv čí noviná ř pro sd ělení vybere (Trampota - Vojt ěchovská 2010). Abychom byli schopni zhodnotit, kterým mluv čím dávají média prostor, zam ěř ili jsme se na citace, jež se v analyzovaných sd ěleních vyskytují. Vytvo řili jsme p ět kategorií respondent ů.
• První kategorii tvo ří lidé sami zainteresovaní do problematiky, tedy Jaromír Dušek, Gustav Slame čka, Petr Žaluda a Jan Novák. • Dále jsme vytvo řili kategorii politik ů, protože práv ě ti se k tématu intenzivn ě vyjad řovali. • Třetí kategorii tvo ří kolegové Jaromíra Duška. • Do čtvrté kategorie jsme za řadili členy r ůzných gay a lesbických iniciativ a především členy Sdružení gay ů, leseb a p řátel STUD Brno 7. • Do poslední kategorie respondent ů spadají ostatní mediáln ě známé osobnosti.
Zám ěrn ě jsme ponechali stranou vyjád ření čtená řů nebo bloger ů. Jejich názor není p římo z autorství mediálních organizací a odráží spíše názory p říjemc ů sd ělení než samotných p ůvodc ů.
6 Srov. Jílek 2004, Jirák - Köpplová 2007, Kunczik 1995, Marko 1968. 7 STUD je sdružení gay ů, leseb a p řátel. Jedná se o nezávislou a neziskovou organizaci, která p ůsobí ve prosp ěch gay ů a homosexuálních žen, rozvíjí komunitní život a usiluje o zrovnoprávn ění homosexuální menšiny (STUD Brno, citováno 8.12.2010).
Považujeme za nutné kategorizovat respondenty, abychom mohli vyvodit v případu kauza Dušek obecný záv ěr. Navíc b ěhem kvalitativního šet ření jsme zjistili, že lidé, které jsme pozd ěji sdružili do kategorie, zastávají stejné nebo podobné názory - krom ě první kategorie osobn ě zainteresovaných, kde je na jedné stran ě Jaromír Dušek a na druhé stran ě ostatní t ři muži, jež Dušek v rozhovoru pro Lidovky.cz ozna čil za spolčené homosexuály. V analýze sd ělení mluv čích jsme se zam ěř ili na dv ě v ěci. Za prvé na p ůvodce sd ělení a za druhé na povahu jejich replik. Sledovali jsme, zda jsou repliky v ůč i Duškovi pozitivní či negativní a stejn ě tak v ůč i homosexuální menšin ě.
3 Analýza
3.1 Lidovky.cz Server Lidovky.cz v ěnoval kauze Dušek ve sledovaném období 6. b řezna 2010 - 12. března 2010 celkem 24 sd ělení (viz p říloha IV). Zkoumané komunikáty nej čast ěji informovaly o Duškov ě prohlášení na úkor homosexuál ů v Českých drahách a na Ministerstvu dopravy (viz příloha PII a PV). Jen prvotní rozhovor „ Pan Kalousek proti nám štve lidi“ (Daniel Kaiser, www.lidovky.cz , 6. b řezna 2010), v rámci kterého k Duškov ě prohlášení na úkor n ěkterých homosexuál ů došlo, se primárn ě zabýval vyšším zdan ěním zam ěstnaneckých výhod. Server Lidovky.cz uvedl za pár hodin po uve řejn ění p ůvodního rozhovoru Pan Kalousek proti nám štve lidi tentýž rozhovor, ovšem ve zkrácené verzi a pod názvem „ Odborá ř Dušek: České dráhy ovládá spiknutí homosexuál ů“ (Daniel Kaiser, 6. b řezna 2010, www.lidovky.cz). Ve zkrácené nové verzi server akcentoval p ředevším Duškova slova na úkor homosexuál ů v Českých drahách a na Ministerstvu dopravy. Práv ě replika odborá ře Duška vzbudila zájem nejen ze strany portálu Lidovky.cz, ale i ze strany dalších médií.Vznikla tak mediální kauza, kterou Lidovky.cz vedly nap ř. s titulky „ Duškova slova jsou nejpodlejším útokem, rozho řč il se Fischer “ (6. b řezna); „Dušek dostal tužku. A odborá ři si ho zvou na kobere ček“ (7. b řezna); „Slame čka chystá na Duška trestní oznámení kv ůli výroku o homosexuálech“ (8. b řezna). V rámci sledovaného období byly dny, kdy se na serveru Lidovky.cz o kauze mluvilo jen v jednom p řísp ěvku (7. b řezna), ale také nap ř. v devíti p řísp ěvcích (8. b řezna).
Graf 1: Po čet článk ů o zkoumané kauze Dušek zve řejn ěných na portálu Lidovky.cz ve sledovaném období (6.-12. b řezna 2010).
Podle délky jednotlivých komunikát ů jsem zjistili, že Lidovky.cz v ěnovaly tématu p ět dlouhých sd ělení, deset st ředn ě dlouhých sd ělení a dev ět sd ělení krátkých. Při sledování výskytu slov homosexualita a homofobie (a jejich odvozenin) jsme zjistili, že portál Lidovky.cz použil tyto výrazy celkem 106x v případ ě slova homosexualita a 25x v případ ě slova homofobie. Nejvyšší intenzita použití t ěchto slov byla 8. b řezna 2010, tedy t řetí den sledovaného období, neboli druhý den ode dne vzniku kauzy Dušek . Vysoká frekvence užívání ukazuje, jak p ůvodní rozhovor s odborá řem Duškem vyvolal reakce, v nichž se auto ři a respondenti v ěnovali problematickému výroku Duška.
Graf 2: Po čet výraz ů homosexualita a homofobie (a jejich odvozenin) ve sd ěleních o zkoumané kauze Dušek zve řejn ěných na serveru Lidovky.cz ve zkoumaném období 6.-12. b řezna 2010.
Při sledování expresivních a hodnotících výraz ů jsme dosp ěli k záv ěru, že samotní auto ři mediálních sd ělení používají v internetovém deníku Lidovky.cz korektní lexikální výrazy. Ze strany mediálních tv ůrc ů se neobjevují hodnotící výrazy pozitivní ani negativní. Noviná ři také nereprodukují stereotypy. Veškerá hodnocení nechávají na stran ě mluv čích, a ť už v podob ě citace či parafráze. M ůžeme tedy konstatovat, že mediální obraz homosexuální menšiny není na serveru Lidovky.cz nijak ovliv ňován hodnotícími stanovisky noviná řů .
Rozbor výrok ů jednotlivých mluv čích Hlavním úskalím p ři rozboru vyjád ření r ůzných oslovených osob je rozlišit, zda se jejich vyjád ření týká problematického výroku Jaromíra Duška, popřípad ě homosexuální menšiny. Naše analýza proto naráží zejména na problém, že kontroverzní Dušk ův výrok se v médiích projevil dv ěma zp ůsoby. Za prvé nastolil téma o postavení homosexuál ů v české spole čnosti s důrazem na vazby n ěkolika konkrétních lidí (Slame čka, Žaluda a Novák). Za d ůležitý aspekt považujeme fakt, že celá kauza Dušek se z tohoto pohledu soust ředila skute čně jen na t ři jmenované muže, p řičemž následn ě média p řinesla vyjád ření Žaludy, ve kterém prohlásil, že rozhodn ě není homosexuál. „Nejsem homosexuál, ale nep řišlo mi relevantní podobné v ěci vyvracet,“ uvedl Petr Žaluda v rozhovoru s názvem Žaluda: Nejsem homosexuál. Dušek ztratil vliv, proto si vymýšlí (iDNES.cz, 12. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Druhé téma, které vzešlo z původního rozhovoru Pan Kalousek proti nám štve lidi (Lidovky.cz, 6. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010), se týká spíše politiky vedení a personalistiky Českých drah a hospoda ření s firemními, respektive státnimi financemi. Práv ě v této oblasti spat řujeme zásadní problém. Sd ělení zam ěř ená na druhé uvedené téma totiž vždy obsahují n ějaký odkaz na odborá ře Duška a jeho kontroverzní homofobní vyjád ření, ovšem další obsah se této problematiky již netýká. Jedná se nap říklad o sd ělení Gay festival? M ěsto op ět dává ruce pry č (iDNES.cz, 9. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010) nebo Odborá ři napsali Klausovi kv ůli benefit ům. Dušk ův podpis už chybí (iDNES.cz, 12. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). V těchto sd ěleních je významová spojitost mezi odborá řem Duškem a homosexuální menšinou zcela marginální. Jedná se spíše o formu labelingu, protože Dušek je nazývám ne jako b ěžný odborá ř, ale spíše jako homofob nebo člov ěk, který napadl homosexuální menšinu jako nap říklad ve sd ělení. „ Pod dopisem odborá řů už není podpis Jaromíra Duška, který šokoval urážkami na adresu homosexuál ů,“ které uvedl redaktor v úvodu sd ělení Odborá ři napsali Klausovi kvůli benefit ům. Dušk ův podpis už chybí (iDNES.cz, 12. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Toto sd ělení se v ůbec netýkalo problematiky homosexuální menšiny v české spole čnosti nebo homofobního Duškova výrazu. Duškova charakteristika který šokoval urážkami na adresu homosexuál ů byla v tomto případ ě naprosto nadbyte čná a zcela nefunk ční.
Analýza výrok ů jednotlivých mluv čích na serveru Lidovky.cz Server Lidovky.cz ve svých 23 p řísp ěvcích v ěnovaných kauze Dušek uvedl vyjád ření různých osob. V 15 sd ěleních se p římo vyjád řil Jaromír Dušek. Musíme však p řihlédnout k faktu, že n ěkterá jeho vyjád ření jsou celé rozhovory, p ředevším prvotní rozhovor „ Pan Kalousek proti nám štve lidi“ vedený Danielem Kaiserem a zve řejn ěný 6. b řezna 2010, dále druhý rozhovor ze stejného dne a od stejného reportéra „ Odborá ř Dušek: České dráhy ovládá spiknutí homosexuál ů“ ve zkrácené verzi prvotního rozhovoru a následuje rozhovor Jaroslavy Syná čové z 8. b řezna 2010 „ Neúto čím na gaye, vadí mi diletanti, hájí se Dušek“. Jaromír Dušek tedy dostal na serveru Lidovky.cz mezi všemi lidmi, vyjad řujícími se ke kauze, nejv ětší prostor. Duškovy promluvy namí řené k homosexuální menšin ě se postupn ě vyvíjely. V prvotním rozhovoru obvinil t ři muže (Žaludu, Slame čku a Nováka) z „homosexuálního spiknutí“ 8 . Následn ě sv ůj výrok usm ěrňoval tím, že obvinil autora rozhovoru Kaisera z vytržení promluvy z kontextu a vysv ětloval, že výrok nemí řil na homosexuály jako celou menšinu.. "Mé prohlášení vytrhli z kontextu a upravili rozhovor tak, aby vyvolal reakce. Já nemám žádný osobní problém s homosexuály, mám mezi nimi desítky let své p řátele ... lidem, kte ří zašantro čí miliardy korun a schovávají se za mafii, kte ří se dopoušt ějí trestného činu, ale díky kontakt ům na homosexuály na vyšších místech jim nic nehrozí, vyslovuji kategorické ne." Takto se Dušek vyjád řil ve sd ělení č. 3 Co p řesn ě řekl odborá ř Dušek o homosexuálech dne 8. b řezna 2010 a v několika dalších sd ěleních tuto myšlenku zopakoval. P říklad je pouze ilustrativní, podobných výrok ů postupn ě Dušek pronesl více. Dokonce se uchýlil i ke konspiraci o „hysterii, rozpoutané na objednávku pravi čáckými médii“ (sd ělení č. 8, publikováno 8. b řezna 2010 nazvané Slame čka chystá na Duška trestní oznámení kv ůli výroku o homosexuálech) a hájil se tím, že p ůvodní rozhovor ani neautorizoval.
8 Dušk ův kontroverzní výrok: „Homosexuál Žaluda drží s homosexuálem Slame čkou, homosexuál Slame čka má vazby na homosexuála Nováka (Gustav Slame čka je ministr dopravy, Jan Novák šéf ú řadu vlády – pozn. red.). A na ministerstvu dopravy je t ěch homosexuál ů natahanejch tak dvacet a ve vedení drah tak t řicet, a tihle lidé absolutn ě ovládají České dráhy. To mi v ěř te. Já tam chci založit spolek čty řprocentní menšiny heterosexuál ů, abychom m ěli rovné p říležitosti. M ůžu vám říct, že se tam bojím ohnout pro tužku na chodb ě“ (Lidovky.cz, 6. března 2010, cit. 27. dubna 2010).
Dušek si p řes veškerou kritiku stál za svým výrokem a potvrdil ji i v dalším rozhovoru pro Lidovky.cz nazvaném Neúto čím na gaye, vadí mi diletanti, hájí se Dušek (8. b řezna 2010), kde ztvrdil sv ůj prvotní kontroverzní výrok: „V ůbec nejhorší manažer Českých drah za poslední desetiletí pan Žaluda, který je náhodou homosexuál, zašantro čí se svými kolegy osm miliard. Celé to kryje – op ět náhodou homosexuál – Slame čka, který má zase úzké kontakty na toho třetího z ú řadu vlády ( Jan Novák, šéf ú řadu vlády – pozn. red)… Místo odborník ů, kte ří musí na úkor jejich kamarád ů odcházet z Českých drah, do podniku p řicházejí mladí kluci, jejichž jedinou kvalifikací je zatím z řejm ě jen homosexualita, a to je špatn ě.“ Dušek po celou dobu, kdy média vedla kauzu o jeho výroku, nep řipustil chybu na své stran ě. Pokud se vyjad řoval o homosexuálech, tak je výhradn ě spojoval s Českými drahami a Ministerstvem dopravy. Od svých výrok ů neustoupil ani poté, co média oznámila, že napadení muži zvažují podání žaloby. Nap říklad na úmysl ministra Slame čka reagoval: „To, že si m ě dovolil ozna čit za Hitlera, to si také žádá žalobu, to fakt p řest řelil“ (Lidovky.cz, Dušek nesmí na ministerstvo, je to pro jeho bezpe čnost , 11. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Mezi lidmi, kte ří byli do kauzy Dušek osobn ě zainteresováni, se k výrok ům a stanovisk ům Duška vyjád řil n ěkdejší ministr dopravy Slame čka (dvakrát osobn ě, dvakrát prost řednictvím svého mluv čího Karla Hanzelky). Jakožto homosexuál se postavil proti Duškovu výroku, avšak nekomentoval jej explicitn ě. Pouze vyjád řil spokojenost s tím, že odbory Duška odvolaly ze svého vedení a uvedl, že tak m ůže ministerstvo pokra čovat s odbory ve vyjednávání. Zárove ň uvedl, že proti Duškovi hodlá podat žalobu, „že obsazuje klí čové posty na ministerstvu podle homosexuální orientace a že tuneluje České dráhy“ (Lidovky.cz, Dušek v palb ě žalob, 9. března 2010, cit. 24. dubna 2010). Ke kauze se podobně jako Slame čka vyjád řil i ředitel Českých drah Žaluda (dvakrát osobn ě, dvakrát prost řednictvím mluv čího Českých drah Petra Šťáhlavského). Nikdy však nereagoval na Duškova slova explicitn ě. Ve sd ěleních na serveru Lidovky.cz se hojn ě vyjad řovala i politická garnitura. Své komentá ře poskytli p ředstavitelé nejv ětších politických stran (Topolánek, Paroubek, Schwarzenberg, Liška, Kocáb), stejn ě jako tehdejší premiér Jan Fischer nebo ministr pro lidská práva Michael Kocáb.
Politikové se na serveru Lidovky.cz postavili proti Duškovým výrok ům. Premiér Fischer uvedl prost řednictvím svého prohlášení v článku Duškova slova jsou nejpodlejším útokem, rozho řč il se Fischer , že „Je to typ nejpodlejší a nejprimitivn ější formy útoku na lidskou důstojnost," (Lidovky.cz, 6.b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Svou podporu homosexuál ům a zárove ň nesouhlas s Duškovými výroky projevil i tehdejší předseda ČSSD Ja ří Paroubek. „Takové výroky jsou v rozporu s politikou ČSSD a poškozují i pov ěst odbor ů. V souladu s politikou ČSSD je naopak prolamování p ředsudku, jehož výsledkem bylo i p řijetí zákona o registrovaném partnerství," uvedl p ředseda ČSSD Ji ří Paroubek ve sd ělení Duškova slova jsou nejpodlejším útokem, rozho řč il se Fischer (Lidovky.cz, 6. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010. TOP 09 p římo nekritizovala samotného Duška a ani ho nevyzývala k omluv ě, apelovala spíše na odborové svazy a zastávala se menšin. „Aby se ve ve řejné diskusi zdržely diskrimina čních urážek a ponižování d ůstojnosti menšin a jasn ě se vyjád řily, že je v budoucnosti nehodlají diskriminovat,“ uvedl p ředseda TOP 09 Karel Schwarzenberg ve sd ělení Duškova slova jsou nejpodlejším útokem, rozho řč il se Fischer (Lidovky.cz, 6. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Dušk ův výrok odsoudil i p ředseda Strany zelených Ond řej Liška. Ve sd ělení Vtipem proti urážkám. Dušek dostal od gay ů dar uvedl, že „výroky pana Duška jsou v demokratické spole čnosti nejen nep řijatelné, ale p ředevším nebezpe čné“ (Lidovky.cz, 8. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Vysokého zastoupení se na serveru Lidovky.cz dostalo Duškovým koleg ům a dalším odborá řů m. Tém ěř všichni odborá ři Duškovy homofobní výroky odsoudili. Nap říklad Luboš Pomajbík - p ředseda Odborového svazu dopravy (citován ve 4 sd ěleních) explicitn ě vyjád řil nesouhlas. „Koalice dopravních odborových svaz ů pronesené výroky vnímá jako neš ťastné a situaci komplikující a vyjad řuje s nimi sv ůj zásadní nesouhlas“ (Lidovky.cz, Dušek v palb ě žalob, 9. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Podobn ě odmítav ě se vyjád řil i Milan Št ěch - p ředseda Českomoravské konfederace odborových svaz ů (citován ve 3 sd ěleních). Ve sd ělení Dušek dostal tužku. A odborá ři ho zvou ,na kobere ček’ uvedl: „ ČMKOS vždy vystupovala proti všem formám diskriminace a vyzývá Jaromíra Duška, aby své výroky zvážil a omluvil se za n ě. Problémem se bude zabývat nejbližší zasedání Rady ČMKOS, na kterém jsou zastoupeny všechny odborové svazy sdružené v této nejv ětší odborové centrále“ (Lidovky.cz, 7. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010).
Mezi dalšími odborá ři, kte ří Duškovy výroky odsoudili, byli Jind řich Hlas (citován ve dvou sd ěleních) - prezident Federace strojv ůdc ů, Antonín R ůži čka (citován v jednom sd ělení) - předseda Odborového sdružení pracovník ů elektrických drah a autobusové dopravy, Milan Kliment (citován v jednom sd ělení) - člen Svazu Odborá řů Služeb a Dopravy, Ladislava Chlebcová (citována ve dvou sd ěleních) - členka Svazu Odborá řů Služeb a Dopravy. Částe čný souhlas s Duškovými výroky uvedl Zden ěk Fojtík (citován ve t řech sd ěleních) - místop ředseda Svazu odborá řů služeb a dopravy. „Nápl ň toho, co cht ěl Dušek říct, je pravdivá. Do vedení Českých drah se dostali lidé, kte ří o dráze nemají ani potuchy a dostanou se tam jen ze známosti. Já bych ale nikdy ne řekl, že je to kv ůli tomu, že jsou homosexuálové“ (Lidovky.cz, Odboráry cht ějí Duškovu hlavu , 8. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Podporu získal Dušek ze strany svých koleg ů jen velmi z řídka. Na jeho stranu se postavil Jan Kade čka (3x) - místop ředseda Svazu odborá řů služeb a dopravy. „Vid ěl bych to tak, že spíše než o setrvání pana p ředsedy se budeme domlouvat na tom, zda podniknout nějaké právní kroky proti novinám, které nás poškodily ,“ řekl Kade čka (Lidovky.cz, Dušek v palb ě žalob , 9. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Ve stejném sd ělení ješt ě uvedl, že spíš vidí problém v tom, že výrok byl vzat „ mediáln ě jinak a p řekroucen .“ Za zásadní máme Kade čkův výrok ze sd ělení Duškovo „žertování“ pokra čuje z 10. b řezna 2010 (Lidovky.cz, cit. 27. dubna 2010). Tehdy Kade čka uvedl, že „ vtipy se d ělají na homosexuály, policii, na zdravotníky i na doktory. Myslím si, že jsou homosexuálové také skupina vzd ělaných lidí, takže je to nic proti ni čemu. “ Takový výrok se staví zásadn ě na stranu Duška, protože práv ě ten se obhajoval tím, že celý jeho výrok byl myšlen jako vtip. Z hlediska konstrukce mediálního obrazu se však v Kade čkov ě sd ělení jedná o sd ělení, které nese ironický podtext a v případ ě n ěkteré skupiny čtená řů m ůže být chápán jako zesm ěšn ění homosexuální menšiny. Na Duškovu stranu se ješt ě postavil nep římo Lubomír Michalec st. (citován v jednom sd ělení) - člen Svazu Odborá řů Služeb a Dopravy. Ve sd ělení Odbory cht ějí Duškovu hlavu (Lidovky.cz, 8. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010) uvedl sv ůj implicitní souhlas nejen s kritikou personalistiky a financování, ale také s Duškovými výroky o homosexuálech. „Pro č říká pravdu? Vždy ť ví, že pravda se v této republice nenosí. Já na géřetu (generální ředitelství Českých drah) ned ělám, ale je to ve řejné tajemství. “
Ve sd ělení serveru Lidovky.cz se často vyjad řovali i p ředstavitelé dvou sdružení homosexuál ů. Byl to Ji ří Hromada (ve t řech sd ěleních) - p ředseda Gay iniciativy, který projevil s Duškovým výrokem nesouhlasil a žádal v ěcné d ůkazy o neschopnosti na řč ených lidí. „A ť přinese d ůkazy, že pan Slame čka a další jsou ve svých ú řadech neschopní. Ale jestli chce infikovat ve řejnost tím, že homosexuálové mají n ějaké komploty lidí, kte ří se dostávají na svá místa jen díky sexuální orientaci, tak vytvá ří homofobní prost ředí, o kterém si myslím, že už se nám v České republice dávno poda řilo odstranit“ (Lidovky.cz, Duškova slova jsou nejpodlejším útokem , rozho řč il se Fischer, 6. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010. Vyjád řil se i Martin Stracho ň (také ve t řech sd ěleních) ze sdružení STUD Brno. Jeho prohlášení ironizuje Duškovo jednání a homosexuální menšinu prezentuje jako lidi, kte ří z ůstávají nad v ěcí a nezveli čují. Zárove ň odsoudil Duškovo jednání jako hodné žáka základní školy, a dal tak najevo, že homosexuálové se Duškovým výrokem nenechají znepokojit. „Než se pan Dušek zbaví svého iracionálního strachu z homosexuálních lidí, který se nazývá homofobií, chceme alespo ň trochu p řisp ět k jeho pocitu bezpe čí p ři procházení chodbami Českých drah. Ur čit ě se mu bude hodit tužka uvázaná na provázku, aby se pro ni nemusel ohýbat, když mu upadne. M ůže si ji p řipnout na opasek jako správný muž“ (Lidovky.cz, Duškova slova jsou nejpodlejším útokem, rozho řč il se Fischer , 7. března 2010, cit. 27. dubna 2010). Totožné sd ělení se objevilo vícekrát. Server Lidovky.cz nepracoval s žádnými reakcemi mediáln ě známých osobností (krom ě politik ů, kte ří jsou za řazeni do samostatné kategorie). Publikoval však n ěkolik komentá řů od vlastních redaktorů, a to od Martina Weisse, který se proti Duškovi vymezil kriticky a jeho výroky nazval demagogickými. Zárove ň upozornil, že by Dušek m ěl podat jasné d ůkazy o tom, „jak se homosexualita projevuje na řízení Českých drah“ (Lidovky.cz, Paranoia kvete , 8. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). K celé kauze Dušek se nakonec 10. b řezna 2010 vyjád řil i autor p ůvodního rozhovoru, redaktor Daniel Kaiser. Ve svém komentá ři Homosexuál ům se nic ned ěje (Lidovky.cz, 10. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010) se Duška spíše zastává. „ Tihle lidé p řitom homosexuál ům necht ějí nic zlého ud ělat a nic proti nim nechystají, jen si v legraci ulevují od spole čenské konvence, když se zrovna nenahrává a p řijde řeč na n ěkoho, kdo je shodou okolností homosexuál. Je to asi jako povolit si v práci kravatu.“ Kaiser netvrdí, že s výroky souhlasí. Naopak navrhuje, aby se detailn ě prov ěř ili, zda korespondují se skute čností.
Zárove ň však upozor ňuje, že se síla homosexuální menšiny v České republice zvyšuje. „Od roku 1990 je „ čty řprocentní menšina“ v nep řetržité ofenziv ě a zaznamenává rychlý postup.“ Ost ře se v ůč i Duškovi vymezil i Bohumil Doležal, který dokonce uvedl, že Dušek je nebezpe čný člov ěk a jeho výroky nazval spros ťárnou (Lidovky.cz, Comeback jako řemen , 8. března 2010, cit. 27. dubna 2010). Ke kritice se p řidali i další publicisté jako Roman Krištof nebo Jan Rejžek. Posledn ě jmenovaný zpracoval kauzu v naprosto ironickém tónu. Homosexuál ů se ve svém imaginativním komentá ři zastal a Duška implicitn ě odsoudil jako n ěkoho, kdo si vlastn ě vymýšlí.
3.2 iDNES.cz Portál iDNES.cz v ěnoval kauze Dušek ve sledovaném období 6. b řezna 2010 - 12. b řezna 2010 celkem 18 sd ělení (viz p říloha PIII a PVI). Zkoumaná sd ělení navazovala na rozhovor serveru Lidovky.cz Pan Kalousek proti nám štve lidi (Lidovky.cz, 6. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Portál iDNES.cz p řinesl zpravodajské články s vyjád řením zejména osob z řad homosexuál ů, politik ů a odborá řů . Deník dal prostor i osobn ě zainteresovaným osobám. V rámci sledovaného období 6. b řezna 2010 - 12. b řezna 2010 vyšlo nejvíce sd ělení 8. března 2010, tedy t řetí den kauzy Dušek (vyšla čty ři sd ělení). Naopak nejmén ě sd ělení vyšlo v první a poslední den sledování, vždy po jednom článku.
Graf 3: Po čet článk ů o zkoumané kauze Dušek zve řejn ěných na portálu iDNES.cz ve sledovaném období (6.-12. b řezna 2010).
5
4
3
2
1
0 6.3. 7.3. 8.3. 9.3. 10.3. 11.3. 12.3. datum
Podle délky jednotlivých komunikát ů jsem zjistili, že iDNES.cz v ěnoval tématu sedm dlouhých sd ělení, sedm st ředn ě dlouhých sd ělení a čty ři sd ělení krátká. Při sledování výskytu slov homosexualita a homofobie (a jejich odvozenin) jsme zjistili, že portál iDNES.cz použil tyto výrazy celkem 26x v případ ě slova homosexualita a 74x v případ ě slova homofobie. Nejvyšší intenzita použití slova homosexualita a jeho odvozenin byla 9. b řezna 2010, tedy čtvrtý den sledovaného období, neboli t řetí den ode dne vzniku kauzy Dušek . Nejvyšší intenzita použití slova homofobie a jeho odvozenin byla 7. b řezna 2010. Vysoká frekvence užívání ukazuje, jak p ůvodní rozhovor s odborá řem Duškem vyvolal reakce, v nichž se auto ři a respondenti v ěnovali problematickému výroku Duška.
Graf 4: Po čet výraz ů homosexualita a homofobie (a jejich odvozenin) ve sd ěleních o zkoumané kauze Dušek zve řejn ěných na portálu iDNES.cz ve zkoumaném období 6.-12. b řezna 2010.
Při sledování expresivních výraz ů, které by zna čily na porušování zásad objektivity, jsme zjistili, že redakto ři portálu iDNES.cz používají neutrální lexikum, a tak nemají sklony k hodnotícím stanovisk ům. Hojn ě používají však citací a parafrází, kterými svá sd ělení objektivizují.
Rozbor výrok ů jednotlivých mluv čích Portál iDNES.cz uvedl ve svých sd ěleních vyjád ření lidí ze všech kategorií, které jsme si stanovili. Jaromíra Duška citoval v osmi sd ěleních z celkových 19, která kauze Dušek v ěnoval. Některé jeho repliky p řejal iDNES.cz ze serveru Lidovky.cz, a to zejména úvodní výroky, které celou problematiku iniciovaly. Na stránkách iDNES.cz se Dušek hájí a stojí si za svým p ůvodním názorem, že „homosexuál ům je na železnici nadržováno“ (iDNES.cz, Jak vím, že je Žaluda gay? Nejezdí na lyže s d ěvčaty, říká Dušek , 7. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Ve stejném sd ělení (jedná se o rozhovor) uvádí na svou obhajobu, že mezi homosexuály má mnoho dobrých p řátel a zárove ň upozor ňuje, že mu nevadí homosexuálové samotní, ale „když z Českých drah musí kv ůli homosexuálním vazbám odcházet špi čkoví odborníci, aby ud ělali místo dalším homosexuál ům, kte ří p řicházejí k železnici jen s pomocí homosexuál ů v jejím vedení“. Dušek dokonce tvrdí, že homosexuálové u železnic vytvá řejí ekonomickou mocenskou strukturu a že být heterosexuálem je dnes u železnic nevýhodou. Zárove ň však dodává, že nezáleží na tom, jakou sexuální orientaci jedinec má, ale že mu není lhostejný „ekonomický dilentantismus“. Za velmi zásadní výrok, stereotypní v ůč i homosexuál ům, máme odpov ěď na dotaz redaktora Jana Gazdíka. Ten se ptá, jak Dušek ví, že jím oso čení muži jsou skute čně homosexuálové. Dušek odpovídá protiotázkou: „Fakt, že Slame čka jel s Novákem na t řítýdenní váno ční dovolenou do Arabských emirát ů, je ve řejným tajemstvím. A jestliže pan Žaluda jezdí s mými kamarády homosexuály na lyže a nikdy s žádným d ěvčetem, tak tohle si vysv ětlujete jak?“ Tak reprodukuje stereotyp, že homosexuální muži se poznají tím, že tráví sv ůj volný čas op ět jen s muži. Nikde však nereflektuje, že ve skute čnosti má Žaluda p řítelkyni, tedy ženu 9. V dalším sd ělení nazvaném Na Duška se kv ůli homofobním výrok ům valí lavina žalob (iDNES.cz, 8. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010) opakuje Dušek své obvin ění homosexuál ů na železnici. „Homosexuál ům je na železnici nadržováno. Kv ůli nim museli odejít odborníci z ministerstva dopravy, ale i z Českých drah. Na jejich místa nastoupili bez výb ěrového řízení a vzd ělání lidé s homosexuální orientací. Jde o vým ěnu desítek lidí.“ Tento výrok však nepodkládá relevantními informacemi a ani v žádném dalším rozhovoru nebo jiném sd ělení se o to nepokusil.
9 Jak sám Žaluda uvedl v rozhovoru Žaluda: Nejsem homosexuál. Dušek ztratil vliv, proto si vymýšlí (iDNES.cz., 12. března 2010, cit. 27. dubna 2010).
Svými výroky tak p ůsobí negativn ě na postoj ve řejnosti k homosexuální menšin ě, protože vytvá ří dojem, že homosexuálové jsou spol čenou skupinou, která mezi sebe nepustí heterosexuálního jedince. Dušek se na stránkách iDNES.cz pokusil o omluvu v ůč i homosexuální menšin ě a snažil se vysv ětlit, co ho vedlo k homofobnímu vyjád ření pro Lidovky.cz. „V žádném p řípad ě, a to zd ůraz ňuji, jsem se ani v minulosti, ani v sou časnosti, ani do budoucna necht ěl vymezovat v ůč i homosexuál ům, protože k tomu nemám sebemenší d ůvod a mám mezi nimi řadu kamarád ů. Všem slušným člen ům této menšiny, kterých se moje vyjád ření dotklo, se omlouvám. Nemohu ale zavírat o či nad tím, když se n ěkolik všehoschopných tunelá řů využívajících nepotismus - protežování - skrývá a schovává za celou homosexuální komunitu“ (iDNES.cz, Omlouvat se nebudu, píše odborá ř Dušek, 11. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). M ůžeme konstatovat, že Dušek tak z vytvá ření negativního obrazu homosexuál ů obvinil t ři údajn ě gaye (Žaludu, Slame čku a Nováka). Z dalších osobn ě zainteresovaných lidí se na portálu iDNES.cz vyjádřili všichni. Slame čka se vyjád řil celkem v pěti sd ěleních, p řičemž jednou byl zastupován mluv čím svého rezortu, Karlem Hanzelkou. Vedoucí Ú řadu vlády Novák se vyjád řil pouze v jednom sd ělení a Žaluda dostal prostor ve čty řech sd ěleních, z toho jednou ho zastupoval tajemník Jan Veverka a jednou mluv čí Českých drah Petr Š ťáhlavský. Slame čka odsoudil Duškova slova velmi ost ře hned v prvním sd ělení, které iDNES.cz k problematice p řinesl. „Slova pana Duška p řipomínají nacistickou rétoriku a nepat ří do demokratické spole čnosti. V ěř ím, že je zástupci odborových organizací odsoudí. Pan Dušek se sám vy řadil ze seriózní diskuse“ (iDNES.cz, Dráhy řídí homosexuálové, řekl Dušek. Fischera už dřív šokoval slovy o Židech , 6. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Žaluda se v ůč i výrok ům Duška vymezil prost řednictvím prohlášení, které iDNES.cz zve řejnil v rámci sd ělení Dušek nebude do časn ě jednat za odborá ře, hrozí mu trestní oznámení (iDNES.cz, 8. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Žaluda zde hájí sv ůj management jako kompetentní pro řízení Českých drah, ovšem v ůbec se nevyjad řuje k Duškov ě homofobním výrok ům. Žaluda dostal na iDNES.cz prostor i v samostatném rozhovoru. Tam pouze dementuje Duškovu spekulaci o své homosexuální orientaci a dále se v ěnuje pouze problematice hospoda ření Českých drah.
Nesouhlas s Duškovými výroky potvrdili všichni t ři oso čení zejména rozhodnutím podat na n ěho trestní oznámení. Uvedli to ve sd ělení Na Duška se kv ůli homofobním výrok ům valí lavina žalob (iDNES.cz, 8. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Portál iDNES.cz za řadil do svých sd ělení také promluvy politik ů. Ti se v ůč i výrok ům vyrazili jednozna čně negativn ě. Vyjád řili se Jan Fischer - n ěkdejší premiér, Ji ří Paroubek - někdejší p ředseda ČSSD, Miroslav Topolánek - n ěkdejší p ředseda ODS, Karel Schwarzenberg - předseda TOP 09, Ond řej Liška - p ředseda Strany zelených. O Duškov ě homofobních výrocích se zmínila i regionální politi čka Kate řina Dubská, která však pouze poukázala na výroky, ovšem nijak je nekomentovala. Pouze Duškovo po čínání p řirovnala k chování regionálních politik ů, kte ří odmítají p řisp ět na akce zam ěř ené na homosexuální menšinu. Celkov ě dostala politická garnitura prostor jen v prvotním článku, na který iDNES.cz reagoval. Všichni politikové se k Duškovým výrok ům postavili odmítav ě a hodnotili je jako hloupé, ned ůstojné a netolerovatelné. Portál iDNES.cz reflektoval ve svých p řísp ěvcích i názory r ůzných odborá řů . Mezi nimi byli Milan Št ěch - p ředseda Českomoravské konferedace odborových svaz ů, Luboš Pomajbík - předseda Odborového svazu dopravy; Jind řich Berounský, zam ěstnanec Českých drah a sou časn ě předseda základní organizace odborového sdružení Svazu Odbor ů Služeb a Dopravy. Každý dostal prostor v rámci jednoho sd ělení, zve řejn ěného portálem iDNES.cz. Odborá ři se s Duškovými výroky neztotožnili, ba naopak vyzvali Duška k omluv ě ve sd ělení Odborá ři se zlobí na Duška. Cht ějí vysv ětlit výroky o homosexuálech. Milan Št ěch za odborá ře uvedl: „Konfederace vždy vystupovala proti všem formám diskriminace a vyzývá Jaromíra Duška, aby své výroky zvážil a omluvil se za n ě“ (iDNES.cz, 7. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010). Pomajbík a Berounský se však v ůbec v rámci iDNES.cz nevyjad řují k Duškovým výrok ům. Naopak komentují kroky, které na základ ě Duškových výrok ů podniklo Ministerstvo dopravy. Prostor k vyjád ření na stránkách iDNES.cz dostali i členové sdružení podporujících homosexuální menšinu. Portál iDNES.cz p řinesl rozhovor s Martinem Strachon ěm ze sdružení STUD. Stracho ň se v rámci rozhovoru vyjad řoval výhradn ě k chování Duška a k událostem, které Duškovy výroky zp ůsobily. Výroky charakterizoval jako primitivismus, buranství a samotného Duška jako člov ěka, „který má v sob ě zakódovanou homofobii“ (iDNES.cz, Za provázek a tužku pro odborá ře Duška mu už píší urážky , 9. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010).
Za d ůležitou pasáž považujeme i Stracho ňovo upozorn ění ze stejného sd ělení, že „Po Duškových řečech se ozývají nenávistné projevy v ůč i českým homosexuál ům. A tyto hlasy v ůbec ne řeší problémy hospoda ření Českých drah.“ Martin Stracho ň dále uvedl na iDNES.cz povznesené stanovisko sdružení, a to následovn ě: „ Usoudili jsme, že je lepší se nad problém povznést a zareagovat tímto zp ůsobem. Hádat se s ním nemá cenu“ (iDNES.cz, Brn ěnské sdružení gay ů a leseb daruje odborá ři Duškovi tužku na provázku Brn ěnské sdružení gay ů a leseb daruje odborá ři Duškovi tužku na provázku, 7. března 2010, cit. 27. dubna 2010). Reagoval tak na rozhodnutí v ěnovat Duškovi tužku na provázku, aby se pro ni Dušek nemusel p ři upadnutí ohýbat. Jako další dostal na iDNES.cz prostor k vyjád ření Ji ří Hromada - p ředseda Gay iniciativy. Ten vyzval Duška, aby p řinesl „d ůkazy o komplotech mezi homosexuály“ . Ze známých osobností, které se vyjad řovali v souvislosti s kauzou Dušek, dostal na portálu iDNES.cz prostor pouze moderátor a recesista Petr Čtvrtní ček. Ten se však nevyjad řoval k Duškovým výrok ům explicitn ě. Ve sd ělení Čtvrtní ček po řádá Koncert pro Žaluda. „Bude to trefa do hn ědého,“ vzkazuje Duškovi (iDNES.cz, 11. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010) se Čtvrtní ček vyjad řoval pouze ke své akci, kterou po řádal na základ ě mediální kauzy Dušek . Můžeme říci, že implicitn ě tak podpo řil všechny Duškem oso čené osoby. Dokonce uvedl, že na koncert pozve samotného Duška a že by byl rád, kdyby se každý na koncertu mohl ohnout pro svou tužku. Všechna Čtvrtní čkova vyjád ření jsou v ůč i Duškovým výrok ům implicitn ě kritická a ironická. P řesto Čtvrtní ček explicitn ě Duškovy výroky neodsoudil.
3.3 Blesk.cz Portál Blesk.cz v ěnoval kauze Dušek ve sledovaném období 6. b řezna 2010 - 12. b řezna 2010 celkem sedm sd ělení (viz p říloha PIV a PVII). Zkoumané komunikáty nej čast ěji informovaly o Duškov ě prohlášení na úkor homosexuál ů v Českých drahách a na Ministerstvu dopravy. Problematika na portálu Blesk.cz vychází z původního rozhovoru pro Lidovky.cz Pan Kalousek proti nám štve lidi (Lidovky.cz , 6. b řezna 2010, cit. 27. dubna 2010), v rámci kterého došlo k Duškov ě prohlášení na úkor n ěkterých homosexuál ů.
Graf 5: Po čet článk ů o zkoumané kauze Dušek zve řejn ěných na portálu Blesk.cz ve sledovaném období (6.-12. b řezna 2010).
Podle délky jednotlivých komunikát ů jsem zjistili, že Blesk.cz v ěnoval tématu jedno dlouhé sd ělení, dv ě středn ě dlouhá sd ělení a čty ři sd ělení krátká.
Při sledování výskytu slov homosexualita a homofobie (a jejich odvozenin) jsme zjistili, že portál Blesk.cz použil tyto výrazy celkem 7x v případ ě slova homosexualita a 26x v případ ě slova homofobie. Nejvyšší intenzita použití t ěchto slov byla 8. b řezna 2010, tedy t řetí den sledovaného období, neboli druhý den ode dne vzniku kauzy Dušek . Nízký frekvence slov ukazuje, že články se v ěnovaly spíše témat ům ekonomického a personálního charakteru, než samotné problematice homosexuální menšiny a jejího napadení Jaromírem Duškem.
Graf 6: Po čet výraz ů homosexualita a homofobie (a jejich odvozenin) ve sd ěleních o zkoumané kauze Dušek zve řejn ěných na portálu Blesk.cz ve zkoumaném období 6.-12. b řezna 2010.
Při sledování expresivních slov v komunikátech zve řejn ěných na portálu Blesk.cz jsme zjistili, že se auto ři článk ů vyjad řují v rámci bezp říznakového lexika. Zpravidla nemají tendence hodnotit a pokud tak činí, své výroky podkládají výpov ěď mi jiných mluv čích (politik ů, odborá řů apod.). Portál Blesk.cz užívá r ůzná protich ůdná vyjád ření, aby zachoval princip vyváženosti sd ělení. Auto ři se snaží výpov ěď mi mluv čích objektivizovat svá sd ělení a umož ňují čtená ři utvo řit si sv ůj vlastní názor na problematiku.
Analýza výrok ů jednotlivých mluv čích na portálu Blesk.cz Portál Blesk.cz ve svých osmi p řísp ěvcích v ěnovaných kauze Dušek uvedl vyjád ření různých osob. Čty řikrát se ve sd ěleních vyjád řil Jaromír Dušek (z čehož jedním sd ělením byl celý rozhovor), jednou n ěkdejší ministr dopravy Gustav Slame čka. Blesk.cz uve řejnil i repliky někdejšího premiéra Jan Fischera. Z řad odborá řů se na stránkách portálu Blesk.cz vyjád řil k problematice pouze p ředseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajblík. Dušk ův výrok komentoval i Ji ří Hromada, p ředseda Gay iniciativy, a Martin Stracho ň, člen neziskového sdružení STUD Brno. Portál Blesk.cz uvedl ve svých sd ěleních i vyjád ření r ůzných známých osobností. Byli to Janis Sidovský a Pavel Vítek 10 . V jednom ze sd ělení portálu Blesk.cz se nep římo vyjád řil i herec a recesista Petr Čtvrtní ček. Ovšem ten uvedl, že ho pan Dušek nezajímá (Blesk.cz, Čtvrtní čkova osv ěta: Kapely zazpívají pro Žaluda, publikováno 6. b řezna 2010, cit. 9.12.2010). Tento přísp ěvek je jedním z příklad ů, kdy se n ěkdo ke kauze Dušek vyjád řil, ovšem nijak ji p římo nekomentoval. Sd ělení s vyjád řením Čtvrtní čka je sice obhajobou homosexuální menšiny, ovšem zárove ň obsahuje nadsázku, která však neplyne ze sd ělení samotného, ale spíše z akce, kterou na základ ě událostí s Duškem Čtvrtní ček uspo řádal, a o které celé sd ělení pojednává. Čtvrtní ček zde pracuje s podobností jména ředitele Českých drah Petra Žaludy a částí mužského pohlavního údu - žaludem. A čkoliv neexistuje významová podobnost t ěchto dvou výraz ů, v konotativní rovin ě je zcela rozpoznatelná a práv ě s tím z řejm ě Čtvrtní ček pracoval. Celá akce (koncert), a tedy i její mediální vyzn ění, fungovalo jako recese zam ěř ená na kauzu Dušek . M ůžeme tedy usoudit, že z recesistní povahy koncertu plyne nep římá kritika a odsouzení Duškova jednání. Všichni výše uvedení lidé, kte ří se na portálu Blesk.cz vyjád řili k Duškovu výroku, zastávali negativní stanovisko. 11 Dušk ův výrok zásadn ě odsoudili a ozna čili jej za „nejpodlejší a nejprimitivn ější formu útoku na lidskou d ůstojnost“ (Jan Fischer) nebo za „ostudu slušných lidí“ (Pavel Vítek a Janis Sidovský ve spole čném prohlášení).
10 Homosexuální partne ři, kte ří v českých médiích o své orientaci i soužití otev řen ě hovo ří. 11 S výjimkou ministra dopravy Gustava Slame čka, který se k výroku na porátlu Blesk.cz v ůbec nevyjád řil a komentoval pouze Duškovy výhrady v ůč i personalistice ministerstva.
Od Duškova výroku se distancovali i odborá ři. Dušek sám své tvrzení o spiknutí gay ů nedementoval a naopak trvale zastával názor, že tito lidé 12 škodí Českým drahám a potažmo i ve řejným financím a personalistice ve vedení Českých drah i Ministerstva dopravy. Na portálu Blesk.cz byl zve řejn ěn i jeden komentá ř, a to od noviná ře Ond řeje Höppnera. Ten ve svém sd ělení explicitn ě upozor ňuje na fakt, že celá kauza odborá ře Duška se zam ěř uje jen na jednu část Duškovy promluvy. „Hysterická reakce, kterou vyvolal 13 , se ale kupodivu týká jen první části jeho výroku. Komentáto ři se p ředhán ějí v tom, kdo je v ětší moralista a domnívají se, že když budou stát na stran ě údajných homosexuál ů, stanou se tak lepšími lidmi. „Jádro pudla ale není v tom, že má n ěkdo rad ěji muže než ženy, nebo že t řeba dává přednost samot ě. Je úpln ě jedno, jestli šéfové Českých drah na poradách d ělají vlá ček. D ůležité jsou výsledky,“ píše Höppner. Tuto repliku považujeme za zvlášt ě d ůležitou, protože ukazuje, jak se p ůvodní politický a finan ční problém p řenesl do roviny zcela jiné, a to zda n ěkdo je či není homosexuál a zda homosexuáln ě orientování lidé skute čně ovládají státní instituce. A čkoliv Höppner uvádí sv ůj komunikát v oblasti publicistické 14 , jeho vyjád ření v ůč i homosexuální menšin ě je zcela korektní, bez jakýchkoliv hodnotících stanovisek. Komentá ře r ůzných osob na portálu Blesk.cz nevytvá řejí o homosexuálech negativní obraz. Naopak názory spíše podporují homosexuální menšinu a Duškovy negativní názory odsuzují. Podpora homosexuální menšiny je projevována implicitn ě, tedy žádný z promlouvajících na portálu ne řekl, že „slova pana Duška o homosexuálech jsou nepravdivá“ , avšak všichni poukázali na nevhodnou formulaci a p ředevším na fakt, že sexuální orientace neovliv ňuje pracovní kvality jedince a navíc že naše spole čnost je demokratická a v ůč i homosexuál ům liberální, a tak není d ůvod, aby nep ůsobili na vrcholových státních postech.
12 Myšleno Žalud, Slame čka a Novák. Dušek totiž opakovan ě zd ůraz ňoval, že nemá na mysli celou homosexuální menšin ě, ale jen n ěkteré vybrané jedince. 13 Kterou vyvolal Dušek. 14 Jedná se o komentá ř, v jehož p řípad ě není používání hodnotících výraz ů a vazeb na závadu, ba naopak je v takovém žánru žádoucí.
IV. ZÁV ĚR Cílem naší práce bylo p ředevším zjistit, jaký mediální obraz homosexuál ů p ředkládají média české ve řejnosti. V analytické části studie jsme sledovali, jak mediální tv ůrci témata zpracovávají, zda užívají neutrálních vyjád ření nebo naopak hodnotí a sami vytvá řejí záv ěry daného problému. Zárove ň jsme se soust ředili na to, kte ří mluv čí jsou vybíráni, aby se k tematice vyjád řili, a tedy kdo jsou relevantní osobnosti, které mohou vytvá řet mediální obraz homosexuální menšiny v české spole čnosti. Pro dosažení stanoveného cíle jsme si vybrali kauzu odborá ře Duška, který v březnu roku 2010 prohlásil, že n ěkteré české státní instituce jsou ovládány komunitami homosexuál ů, mezi které se dostane jen drobná heterosexuální menšina. Tento problém jsme analyzovali na základ ě sd ělení t ří českých internetových médií - serveru Lidovky.cz, portálu iDNES.cz a portálu Blesk.cz. Zjistili jsme, že nejv ětší prostor vybrané kauze v ěnoval server Lidovky.cz. Práv ě ten i kauzu otev řel a práv ě na prvotní rozhovor vedený redaktorem serveru Lidovky.cz navázala i další média. Zatímco server Lidovky.cz vydal ve sledovaném období 6. b řezna 2010 - 12. b řezna 2010 celkem 24 sd ělení, portál iDNES.cz jich vydal 18 a portál Blesk.cz jen sedm. Výroku odborá ře Duška na adresu homosexuál ů v Českých drahách a na Ministerstvu dopravy v ěnovala česká internetová média tedy relativn ě velký prostor. Média se však snažila akcentovat zejména politický aspekt kauzy a zam ěř ila se p řevážn ě na osobu odborá ře Duška. Došlo zde k výrazné politizaci celé události a nebyl řešen samotný ko řen problému. Hlavní prostor k vyjád ření dostala politická reprezentace a samotný odborář Dušek. Ten ve všech médiích vystupuje zcela nej čast ěji. Za homosexuály se vyjád řili samotní akté ři kauzy (Slame čka, Žalud, Novák), p ředstavitelé gay a lesbických organizací a v případ ě portálu Blesk.cz také mediáln ě známí gayové Pavel Vítek a Janis Sidovský. Portál iDNES.cz a server Lidovky.cz často citovali také nejr ůzn ější odborá ře. Pozornost médií byla zam ěř ena ne jednorázovou událost, tedy výrok odborá ře Duška. Média se nepokusila nastínit pozadí celé kauzy. Používané jazykové prost ředky byly vesm ěs bezp říznakové a neutrální. Pojem homosexualita a slova odvozená byl použit mnohem čast ěji než pojem homofobie a slova od n ěho odvozená. Mediální obraz homosexuální menšiny vytvá řel ve všech článcích zejména samotný Jaromír Dušek. Vytvá řel obraz negativní a v ůč i homosexuál ům se vyjad řoval siln ě homofob ě.
Své výroky se následn ě snažil umírnit tím, že specifikoval p ůvodní výrok na výhradn ě n ěkteré osoby a distancoval se od kritiky homosexuál ů jakožto celé menšiny. Zatímco Dušek v kauze p ředstavuje nositele negativních názor ů, v ětšina ostatních mluv čích se vyjad řuje proti jeho výrok ům, a tak nep římo homosexuální menšinu obhajuje. Proti Duškovi se postavila celá politická garnitura i v ětšina vyjad řujících se odborá řů . Jeho výroky odsoudili také p ředstavitelé gay a lesbických organizací. Ve svých komentá řích se proti Duškovi postavili i samotní noviná ři. Ze studie je z řejmé, že homosexuální menšina má v soudobé české společnosti své jasné místo. Dle výrok ů tém ěř všech vyjad řujících se mluv čích jsou homofobní názory nep řijatelné. Média akcentovala zejména názor, že člov ěk by nem ěl být souzen dle své sexuální orientace, ale především na základ ě svých schopností a svého výkonu. A Dušek nedokázal relevantn ě vysv ětlit své výtky v ůč i homosexuál ům, aniž by upozor ňoval na jejich orientaci.
V. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BADINTEROVÁ, E.: XY. O mužské identit ě. Praha: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-727-0.
BARKER, CH., Slovník kulturálních studií. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-73670-99-2.
BERGER, P., LUCKMANN, T. Sociální konstrukce realit.: Pojednání o sociologii v ědění . Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1.
BRZEK, A., POND ĚLÍ ČKOVÁ-MAŠLOVÁ, J. Třetí pohlaví? Praha: Scientia medica, 1993. ISBN není.
BURTON, G., JIRÁK, J. Úvod do studia médií . Brno: Barristel & Principal, 2001. ISBN 80- 85947-67-6.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246- 0139-7.
HALL, S., Representation: Cultural Representations and Signifying practices . London: Sage, 1997. ISBN 0761954317.
HAVELKOVÁ, H., VODRÁ ŢKA, M. Žena a muž v médiích . Praha: Nadace gender studies, 1998. 34 s. ISBN: 80-902367-2-3.
FAFEJTA, M. Úvod do sociologie pohlaví a sexuality. Věrovany, 2004. ISBN 80-8676-806-6.
FAFEJTA, M. Úvod do sociologie. Olomouc, 2005. ISBN 80-2441-090-7.
FIFKOVÁ, H. O sexu s Hankou . Praha: Grada Publishing, 1998.
JANOŠOVÁ, P. Homosexualita v názorech sou časné spole čnosti. Praha: UK Karolinum, 2000. 217 s. ISBN 80-7184-954-5.
JÍLEK,V. Psaná publicistická sd ělení v kontextu teorie komunikace. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004.
JÍLEK, V. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005.
JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a spole čnost. Stru čný úvod do studia médií a mediální komunikace. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-697-7.
JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B., Masová média. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-8073-6746-63.
KOUT, J., RUMPEL, A., STRACHO Ň, M. Mediální obraz leseb a gay ů. Brno: STUD, 2006. 71 s. ISBN 80-239-8120-X.
KUNCZIK, M., Základy masové komunikace, Karolinum, Praha 1995. 807184134X.
MARKO, M., Žánre novinárskej tvorby. In: Žurnalistika v tla či, rozhlase a televízii , Matica slovenská, Martin 1968, s. 54 – 131.
MA ŘÍKOVÁ, H., PETRUSEK, M., VODÁKOVÁ, A. Velký sociologický slovník . 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN: 80-7184-310-5.
McQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace . Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-714-0.
NEDBÁLKOVÁ, K.,tým GaTe, Láska je láska…když chod ěj kluci s klukama a holky s holkama. Brno: bez vydavatelství, 2007. ISBN 978-80-239-9050-8.
OAKLEYOVÁ, A.: Pohlaví, gender a spole čnost. Praha: Portál, 2000. ISBN: 80-7178-403-6.
OSVALDOVÁ, B., HALADA, J. Encyklopedie praktické žurnalistiky . 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 153 s. ISBN 80-85983-76-1.
PETRUSEK, M., VODÁKOVÁ, A. Velký sociologický slovník . 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. s. 943, 1627. ISBN: 80-7184-311-3.
PROCHÁZKA, I. Coming out – Pr ůvodce obdobím nejistoty, kdy kluci a holky hledají sami sebe. Brno: STUD Brno, Praha: Gay iniciativa v ČR, 2002. ISBN 80-238-8850-1.
REIFOVÁ, I. a kol.. Slovník mediální komunikace . 1. vyd. Praha: Portál, 2004. s. 108, 212. ISBN 80-7178-926-7.
RENZETTI, M. C., CURRAN, J. D. Ženy, muži a spole čnost . 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 642 s. ISBN: 80-246-0525-2. SBORNÍK. ABC feminismu. Brno: Nesehnutí, 2004. ISBN 80-903228-3-2, str. 21.
RUPP, L., J., Vytoužená minulost : d ějiny lásky a sexuality mezi osobami stejného pohlaví v Americe od p říchodu Evropan ů po sou časnost. Praha: One Woman Press, 2002. ISBN 80-86356-11-6.
SBORNÍK. Spole čnost m ůžů a žen z aspektu gender. Praha: Open Society Fund, 1998. Bez ISBN, str. 10.
SEDLÁKOVÁ, R. Obraz Rom ů v televizním zpravodajství – p říklad mediální konstrukce reality . Brno, bez vydavatelství, 2007. Bez ISBN.
SPARGO, T., Foucault a teorie podivného. Praha: Triton, 2001. ISBN 80-7254-210-9.
ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborný text ve spole čenských v ědách. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. 209 s. ISBN 978-80-86429-40-3.
TRAMPOTA, T., VOJT ĚCHOVSKÁ, M. Metody výzkumu médií. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-683-4.
TRAMPOTA, T. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006. ISBN 807-36-7096-8.
ZV ĚŘ INA, J., Sexuologie (nejen) pro léka ře. Brno: CERM, 2003. ISBN 80-7204-264-5.
Další zdroje: Magazín DNES, Pro dnešní noc s gayem. (č. 39/2009). 1.10.2009.
STUD Brno - www.stud.cz
[online] NetMonitor, SPIR, Mediaresearch & Gemius. Výzkum návšt ěvnosti internetu. B řezen 2010. Dostupné z: http://netmonitor.cz/outputs/2010_03_NetMonitor_offline_report.pdf, [cit. 11.12.2010].
[online] MEZIPATRA . Dostupné z: http://www.mezipatra.cz/2010/o-festivalu/statut-festivalu.html. STUD Brno, 2000-2010
[online] Články z MF Dnes Dostupné z: http://hledej.idnes.cz/clanky.asp?slovo=odbor%E1%F8+du%9Aek&search=Hledej&od=8.+3. +2010&do=&skupina= [cit. 2010-04-27].
[online] Články z deníku Blesk. Dostupné z: http://www.blesk.cz/vyhledavani/?q=odbor%C3%A1%C5%99+du%C5%A1ek&sa=&hash=a d1d3e4772f [cit. 2010-04-27].
[online] Články z Lidových novin. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/hledej.asp?search=odbor%E1%F8+Du%9Aek&hledej.x=10&hledej. y=6 [cit. 2010-04-27].
[online] WEISS, Petr. Homosexuálové a výchova d ětí . Dostupné z: http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php?id=319610 . Publikováno 16.10.2007 [cit. 2010-05-04].
[online] VAŠK Ů, Václav. Praktický manuál pro neziskové organizace. Dostupné z: http://press-servis.ecn.cz/manual/jak-spolupracovat-s-medii.pdf. http://www.004.cz/pohlavni-prislusnost-a-transsexualita staženo 9.12.2010 http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=352&lst=120 9.12. 2010 http://www.004.cz/storage/abeceda_homosexuality.pdf staženo 9.12. 2010
http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/284/O-STEREOTYPECH-V-MEDIICH-ANEB-SVET-KTERY- VIDI-MEDIA.html/ http://www.blisty.cz/art/10842.html, staženo 12.12. 2010 http://www.blisty.cz/art/27690.html staženo 12.12. 2010
VI. SEZNAM P ŘÍLOH
Příloha PI: Detailní p řehled publikovaných sd ělení Příloha PII: Podrobná analýza článk ů ke kauze Dušek na serveru Lidovky.cz Příloha PIII: Podrobná analýza článk ů ke kauze Dušek na portálu iDNES.cz Příloha PIV: Podrobná analýza článk ů ke kauze Dušek na portálu Blesk.cz Příloha PV: Schéma vyjad řující vzájemnou souvislost a návaznost článk ů na serveru Lidovky.cz Příloha PVI: Schéma vyjad řující vzájemnou souvislost a návaznost článk ů na portálu iDNES.cz Příloha PVII: Schéma vyjad řující vzájemnou souvislost a návaznost článk ů na portálu Blesk.cz
Příloha PI: Detailní p řehled publikovaných sd ělení www.blesk.cz www.lidovky.cz www.iDNES.cz
Po čet Po čet Po čet Datum název článku název článku název článku článk ů článk ů článk ů Sidovský: Duškovy Pan Kalousek proti nám štve lidi Dráhy řídí homosexuálové, řekl Dušek. výroky pat ří do Fischera už d řív šokoval slovy o Židech koncentráku 6.3. 1 3 Odborá ř Dušek: České dráhy 1 ovládá spiknutí homosexuál ů Duškova slova jsou nejpodlejším útokem, rozho řč il se Fischer
Dušek dostal tužku. A odborá ři si Jak vím, že je Žaluda gay? Nejezdí na ho zvou 'na kobere ček' lyže s d ěvčaty, říká Dušek Odborá ři se zlobí na Duška. Cht ějí 7.3. 0 1 3 vysv ětlit výroky o homosexuálech Brn ěnské sdružení gay ů a leseb daruje odborá ři Duškovi tužku na provázku
www.blesk.cz www.lidovky.cz www.iDNES.cz
Po čet Po čet Po čet Datum název článku název článku název článku článk ů článk ů článk ů Ministr Slame čka: Paranoia kvete NÁZOR: Odborá ř Dušek je nežádoucí Dušek je Hitler! osoba a homofobní hlupák Dušek se ohnul v Blesku! Pro tužku... Gayové: Dušku, tady WEISS: Paranoia kvete Politici neúto čí na rozum, ale na emoce, máš tužku sportem m ůže nahnat body ČSSD AUDIO: co p řesn ě řekl odborá ř Dušek o homosexuálech
Slame čka chystá na Duška trestní 8.3. 3 9 oznámení kv ůli výroku o 4 Na Duška se kv ůli homofonním homosexuálech výrok ům valí lavina žalob Přešlapy odborá řského rana ře Neúto čím na gaye, vadí mi Dušek nebude do časn ě jednat za diletanti, hájí se Dušek odborá ře, hrozí mu trestní oznámení Odbory cht ějí Duškovu hlavu DOLEŽAL: Comeback jako řemen Vtipem proti urážkám. Dušek dostal od gay ů dar Odborá ř Dušek radí, jak na Gay festival? M ěsto op ět dává ruce nádraží zvednout tužku ze zem ě pry č Dušek v palb ě žalob, jeho lidem 9.3. 3 ale slova šéfa nevadí 2 Já vás oznámím Za provázek a tužku pro odborá ře Duška mu už píší urážky
www.blesk.cz www.lidovky.cz www.iDNES.cz
Po čet Po čet Po čet Datum název článku název článku název článku článk ů článk ů článk ů Už se nemusí bát ohnout: Dušek k nám nesmí kv ůli Personální zem ětřesení na dráze: má Dušek nesmí na vlastnímu bezpe čí, říká ministr odborá ř Dušek v n ěč em pravdu ředitelství drah dopravy
Ond řej Höppner: Co Dušek: Omluvím se, pokud Čtvrtní ček po řádá Koncert pro žaluda. 10.3. 2 když má Dušek ze 4% 4 ministr prohlásí, že není 3 „Bude to trefa do hn ědého,“ vzkazuje pravdu? homosexuál Duškovi Duškovo „žertování“ pokra čuje Homosexuál ům se nic ned ěje Duškovi a spol. zakázali volný p řístup na ministerstvo dopravy Čtvrtní čkova osv ěta: Dušek nesmí na ministerstvo, je NÁZOR: Omlouvat se nebudu píše Kapely zazpívají pro to pro jeho bezpe čnost odborá ř Dušek Žaluda
11.3. 1 3 2 WEISS: Já vás oznámím Železni čáři v roce 2007 vyhodili Duška z odbor ů, soudí se s ním o statisíce Jaromírova Píse ň písní Konspirativní moralita o Duškovy výroky nejsou jen homofobní. objevování nového sv ěta Šéfové ČD mu dali v n ěč em za pravdu
12.3. 0 1 3 Odborá ři napsali Klausovi kv ůli benefit ům. Dušk ův podpis už chybí Žaluda: Nejsem homosexuál. Dušek ztratil vliv, proto si vymýšlí
Příloha PII: Podrobná analýza článk ů ke kauze Dušek na serveru Lidovky.cz
Kategorie sd ělení Datum Číslo Po čet Název/autor/sekce nebo žánr podle publikování článku znak ů jejich délky
Pan Kalousek proti nám štve lidi/ 1. 12 000 dlouhý Daniel Kaiser/Noviny
Odborá ř Dušek: České dráhy ovládá 2. spiknutí homosexuál ů/ 4500 dlouhý Daniel Kaiser/Doprava 6.3.
Duškova slova jsou nejpodlejším 3. útokem, rozho řč il se Fischer/ 5000 dlouhý ČTK/Domov
Dušek dostal tužku. A odborá ři si st ředn ě 7.3. 4. ho zvou 'na kobere ček'/ 3500 dlouhý Šárka Pálková/Domov Paranoia kvete/ 5. 1500 krátký Martin Weiss/Noviny WEISS: Paranoia kvete/ 6. 1500 krátký Martin Weiss/Názory AUDIO: Co p řesn ě řekl odborá ř 7. Dušek o homosexuálech/ 1800 krátký kauza LN/Domov Slame čka chystá na Duška trestní oznámení kv ůli výroku o 8. 4200 dlouhý homosexuálech/ ČTK/Domov Přešlapy odborá řského rana ře/ st ředn ě 9. 2600 8.3. Vladimír K řivka/Noviny dlouhý Neúto čím na gaye, vadí mi diletanti, st ředn ě 10. hájí se Dušek/ 3200 dlouhý Jaroslava Syná čová/Domov Odbory cht ějí Duškovu hlavu/ st ředn ě 11. Petr Kolá ř, Jaroslava 3300 dlouhý Syná čová/Noviny Doležal: Comeback jako řemen/ st ředn ě 12. 3500 Bohumil Doležal/Názory dlouhý Vtipem proti urážkám. Dušek dostal st ředn ě 13. od gay ů gar/ 2300 dlouhý JAS/Noviny
Odborá ř Dušek radí, jak na nádraží zvednout tužku ze zem ě/ 1300 krátký 14. Michaela Kabátová/Domov Dušek v palb ě žalob. Jeho lidem ale 9.3. st ředn ě slova šéfa nevadí/ 3500 dlouhý 15. Jaroslava Syná čová/Noviny Já vás oznámím/ 1000 krátký 16. Martin Weiss/Noviny Dušek k nám nesmí kv ůli vlastnímu bezpe čí, říká ministr dopravy/ 1800 krátký 17. JAS/Noviny DUŠEK: Omluvím se, pokud ministr prohlásí, že není 2000 krátký 10.3. homosexuál/ 18. Šárka Pálková/Domov Duškovo "žertování" pokra čuje/ st ředn ě 3000 19. Pavla Kubálková/Noviny dlouhý Homosexuál ům se nic ned ěje/ 5000 dlouhý 20. Daniel Kaiser/Noviny Dušek nesmí na ministerstvo, je to pro jeho bezpe čnost/ 1800 krátký 21. JAS/Noviny 11.3 WEISS: Já vás oznámím/ 1000 krátký 22. Martin Weiss/Názory Jaromírova Píse ň písní/ st ředn ě 3000 23. Jan Rejžek/Noviny dlouhý Konspirativní moralita a objevování st ředn ě nového sv ěta/ 2700 dlouhý 12.3. 24. Roman Krištof/Noviny
Příloha PIII: Podrobná analýza článk ů ke kauze Dušek na portálu iDNES.cz
Kategorie sd ělení Datum Číslo Po čet Název/autor/sekce nebo žánr podle publikování článku znak ů jejich délky Dráhy řídí homosexuálové, řekl Dušek. Fischera už d řív šokoval slovy o Židech / 6.3. vem,kop,lf/Zprávy 5200 dlouhý
1. Jak vím, že je Žaluda gay? Nejezdí st ředn ě na lyže s d ěvčaty, říká Dušek/ 2600 Jan Gazdík/Zprávy dlouhý 2. Odborá ři se zlobí na Duška. Cht ějí vysv ětlit výroky o homosexuálech/ 1400 krátký 7.3. 3. vem/ ČTK Brn ěnské sdružení gay ů a leseb daruje odborá ři Duškovi tužku na st ředn ě provázku/ 2250 dlouhý Michaela Závodná,Jakub Ghanem, 4. Jan Gazdík/Zprávy NÁZOR: Odborá ř Dušek je nežádoucí osoba a homofobní st ředn ě 5. 2357 hlupák/ dlouhý Viliam Buchert/Zprávy Politici neúto čí na rozum, ale na emoce, sportem m ůže nahnat body 6. 3625 dlouhý ČSSD/ 8.3. bar/Zprávy Na Duška se kv ůli homofobním st ředn ě 7. výrok ům valí lavina žalob/ 3124 vel,bar,taj/Zprávy dlouhý
Dušek nebude do časn ě jednat za odborá ře, hrozí mu trestní 8. 4168 dlouhý oznámení/ Martina Surá/Zprávy Gay festival? M ěsto op ět dává ruce č 9. pry / 1400 krátký Barbora Fialová/Zprávy 9.3. Za provázek a tužku pro odborá ře Duška mu už píší urážky/ 10. 5000 dlouhý Lubomír Mare ček/Zprávy
Personální zem ětřesení na dráze: má st ředn ě 10.3. 11. odborá ř Dušek v n ěč em pravdu/ 2900 Zuzana Kaiserová, Jan S ůra/Zprávy dlouhý 12. Čtvrtní ček po řádá Koncert pro 2300 st ředn ě
žaluda. „Bude to trefa do dlouhý hn ědého,“ vzkazuje Duškovi/ jaz/Kultura
Duškovi a spol. zakázali volný přístup na ministerstvo dopravy/ 13. Jan S ůra/Ekonomika 1900 krátký
NÁZOR: Omlouvat se nebudu, píše odborá ř Dušek/ 14. Jaromír Dušek/Zprávy 3900 dlouhý
11.3. Železni čáři v roce 2007 vyhodili Duška z odbor ů, soudí se s ním o 15. statisíce/ 2000 krátký idnes.cz/Ekonomika Duškovy výroky nejsou jen homofobní. Šéfové ČD mu dali v 16. něč em za pravdu/ 4900 dlouhý Jan S ůra,Tomáš Lyson ěk/Ekonomika Odborá ři napsali Klausovi kv ůli benefit ům. Dušk ův podpis už chybí/ 12.3. Josef Kopecký/Zprávy st ředn ě 17. 2200 dlouhý
Žaluda: Nejsem homosexuál. Dušek 18. ztratil vliv, proto si vymýšlí/ 10300 dlouhý Viliam Buchert/Zprávy
Příloha PIV: Podrobná analýza článk ů ke kauze Dušek na portálu Blesk.cz
Kategorie sd ělení Datum Číslo Po čet Název/autor/sekce nebo žánr podle publikování článku znak ů jejich délky Sidovský: Duškovy výroky pat ří do koncentráku/ st ředn ě 3100 ČTK,šim,hto/Zprávy dlouhý 6.3. 1. 7.3. - - Ministr Slame čka: Dušek je Hitler!/ ČTK,oj/Zprávy st ředn ě 2700 dlouhý
2. Dušek se ohnul v Blesku! Pro tužku…/ pet, Tomáš Belica, blesk.cz/Zprávy 4400 dlouhý
3. Gayové: Dušku, tady máš tužku/ hof/Zprávy 900 krátký 8.3. 4. 9.3. - - Už se nemusí být ohnout: Dušek nesmí na ředitelství drah/ 600 krátký 5. ČTK,sen/Zprávy Ond řej Höppner: Co když má Dušek ze 4%pravdu?/ 1400 krátký 10.3. 6. Ond řej Höppner/Zprávy Čtvrtní čkova osv ěta: Kapely zazpívají pro Žaluda/ 600 krátký Höh/Celebrity 11.3. 7. 12.3. - -
Příloha V: Schéma vyjad řující vzájemnou souvislost a návaznost článk ů na serveru Lidovky.cz
DUŠKOVY VÝROKY A PROHLÁŠENÍ KOMENTÁ ŘE KAUZY REAKCE NA KAUZU OD (všechny vychází z prvotního Duškova rozhovoru) SAMOTNÝCH AKTÉR Ů A POLITIK Ů 1. Pan Kalousek proti nám štve lidi
5. Paranoia kvete 3. Duškova slova jsou nejpodlejším 2. Odborá ř Dušek: České dráhy ovládá 6. WEISS: Paranoia kvete útokem, rozho řč il se Fischer 12. DOLEŽAL: Comeback jako řemen 4. Dušek dostal tužku. A odborá ři si ho zvou 'na kobere ček' 17. Já vás oznámím 7. AUDIO: co p řesn ě řekl odborá ř Dušek
24. WEISS: Já vás oznámím 13. Vtipem proti urážkám. Dušek dostal
22. Homosexuál ům se nic od gay ů dar 25. Jaromírova Píse ň písní
26. Konspirativní moralita o objevování nového 10. Neúto čím na gaye, vadí mi diletanti, hájí se 11. Odbory cht ějí Duškovu hlavu 27. Bu ď si gay, ale bez dít ěte!
14. Odborá ř Dušek radí, jak na nádraží zvednout 15. Dušek v palb ě žalob, jeho lidem ale REAKCE ČTENÁ ŘŮ slova šéfa nevadí 20. Dušek: Omluvím se, pokud ministr prohlásí, 16. DOPISY REDAKCI že není homosexuál 8. Slame čka chystá na Duška trestní
oznámení kv ůli výroku o homosexuálech 18. BLOGY LIDOVÝCH NOVIN 21. Duškovo „žertování“ pokra čuje 19. Dušek k nám nesmí kv ůli vlastnímu bezpe čí,
říká ministr dopravy
23. Dušek nesmí na ministerstvo, je to pro jeho bezpe čnost Příloha PVI: Schéma vyjad řující vzájemnou souvislost a návaznost článk ů na portálu iDNES.cz REAKCE VYVOLANÉ DUŠKOVÝM VÝROKEM DUŠKOVY VÝROKY A PROHLÁŠENÍ (všechny vyplývají z Duškova prvotního rozhovoru v LN) KOMENTÁ ŘE KAUZY (všechny vychází z prvotního Duškova rozhovoru) 6.3.2010 7.3.2010 8.3.2010 Odborá ři se zlobí na Duška. Cht ějí vysv ětlit výroky o homosexuálech Dráhy řídí homosexuálové, řekl Dušek. Fischera už d řív šokoval slovy o Ži dech 7.3.2010 NÁZOR: Odborá ř Dušek je Brn ěnské sdružení gay ů a leseb daruje odborá ři Duškovi tužku na provázku nežádoucí osoba a 7.3.2010 homofobní hlupák 8.3.2010 Jak vím, že je Žaluda gay? Nejezdí na lyže s d ěvčaty, říká Politici neúto čí na rozum, ale na emoce, sportem m ůže nahnat body ČSSD 10.3.2010 11.3.2010 8.3.2010 Čtvrtní ček po řádá Koncert NÁ ZOR: Omlouvat se nebudu, píše odborá ř Dušek Na Duška se kv ůli homofobním výrok ům valí lavina žalob pro žaluda. „Bude to trefa 8.3.2010 do hn ědého,“ vzkazuje Dušek nebude do časn ě jednat za odborá ře, hrozí mu trestní oznámení 9.3.2010 Gay festiv al? M ěsto op ět dává ruce pry č
9.3.2010 Za provázek a tužku pro odborá ře Duška mu už píší urážky 10.3.2010
10.3.2010 Duškovi a spol. zakázali volný p řístup na ministerstvo dopravy 11.3.2010 Železni čáři v roce 2007 vyhodili Duška z odbor ů, soudí se s ním o statisíce
12.3.2010 Duškovy výroky nejsou jen homofobní. Šéfové ČD mu dali v n ěč em za pravdu
12.3.2010
Odborá ři napsali Klausovi kv ůli benefit ům. Dušk ův podpis už chybí 12.3.2010 Žaluda: Nejsem homosexuál. Dušek ztratil vliv, proto si vymýšlí Příloha PVII: Schéma vyjad řující vzájemnou souvislost a návaznost článk ů na portálu
DUŠKOVY VÝROKY A PROHLÁŠENÍ REAKCE VYVOLANÉ KOMENTÁ ŘE KAUZY
*navazuje na prvotní zazn ění Duškova výroku DUŠKOVÝM VÝROKEM (všechny vychází z prvotního Duškova rozhovoru) v rozhovoru s Danielem Kaiserem pro LN 6.3.2010 10.3.2010
Sidovský: Duškovy výroky pat ří do Ond řej Höppner: Co kdyz má koncentráku Dušek
* ze 4% pravdu? 8.3.2010 8.3.2010 Ministr Slame čka: Dušek je Hitler! 11.3.2010 Čtvrtní čkova osv ěta: Kapely
zazpívají pro Žaluda 8.3.2010 8.3.2010
Dušek se ohnul v Blesku pro Gayové: Dušku tady máš tužku
tužku…
10.3.2010
Už se nemusí bát ohnout: Dušek nesmí na ředitelství drah