Atraktivnost Segmentu LGBTQ Pro Provozovatele Ubytovacích Zařízení Ve Vybrané Destinaci Cestovního Ruchu

Atraktivnost segmentu LGBTQ pro provozovatele ubytovacích zařízení ve vybrané destinaci cestovního ruchu

Diplomová práce

Bc. Žaneta Vorlová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.

katedra hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství

Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička, PhD.

Datum odevzdání diplomové práce: 13.6.2019

E-mail: [email protected]

Praha 2019

The Attractiveness of the LGBTQ Segment for Operators of Accommodation Faccilities in Selected Tourist Destination

Master’s Dissertation

Bc. Žaneta Vorlová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.

Department of Hotel Management

Major: Hotel and Spa Management

Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička, PhD.

Date of Submission: 13.6.2019

E-mail: [email protected]

Prague 2019

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem diplomovou práci na téma Atraktivnost segmentu LGBTQ pro provozovatele ubytovacích zařízení ve vybrané destinaci cestovního ruchu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění, souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

V Praze, dne 13.6.2019 ……………………………..

Bc. Žaneta Vorlová

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Studničkovi, PhD. za odborné vedení mé práce a ochotu při konzultačních hodinách. Dále bych ráda poděkovala mé rodině, která mě během celého studia podporovala a také velké díky patří mým přátelům, kteří mi byli velkou oporou.

Abstrakt

VORLOVÁ, Žaneta. Atraktivnost segmentu LGBTQ pro provozovatele ubytovacích zařízení ve vybrané destinaci cestovního ruchu. *Diplomová práce+. Vysoká škola hotelová. Praha: 2019. Celkový počet stran 92.

Cílem této diplomové práce je především zkoumání a zhodnocení atraktivnosti segmentu LGBTQ pro provozovatele ubytovacích zařízení, konkrétně v ubytovacích zařízeních v Praze a v Brně. Diplomová práce bude rozdělena na tři části: teoretická, analytická a praktická/návrhová část.

Autorka se v práci zabývá aktuální trendem segmentu LGBTQ v oblasti hotelnictví, včetně řízených rozhovorů s provozovateli ubytovacích zařízení a organizací zaměřených na segment LGBTQ. V návrhové části popisuje, jak by mohli provozovatelé zlepšit kvalitu poskytovaných služeb v oblasti ubytování pro segment LGBTQ.

V teoretické části jsou vymezeny pojmy jako LGBTQ, homosexualita, gay friendly, ubytovací zařízení, cestovní ruch, LGBTQ event, segmentace trhu, queer, IGLTA

V analytické části jsou popsány TOP gay friendly světové destinace pro LGBTQ segment, nejznámější podniky LGBTQ segmentu a také velmi oblíbený festival Prague Pride.

Klíčová slova

Homosexualita, IGLTA, LGBTQ, LGBTQ Event, ubytovací zařízení, Queer.

Abstract

VORLOVÁ, Žaneta. The Attractiveness of the LGBTQ Segment for Operators of Accommodation Faccilities in Selected Tourist Destination. ] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2019. 92 pages.

The Attractiveness od the LGTBQ segment for operators of accomodation facilities in selected destinations of tourism. Diploma thesis.

The aim of this diploma thesis is primarily exploration and evaluation of attractiveness of of LGTBQ segment for operators of accomodation facilities especially in Prague and Brno. The diploma thesis is consist of three parts : theoretical, analytical and practical/proposal.

The author deals with actual trends of the LGBTQ segment in the hotel industry, including structured interviews with operators of accommodation facilities and organizations focused on the LGBTQ segment. In the proposal part she describes how operators could improve quality of provided services in the hotel industry for the LGTBQ segment.

In the theoretical part are defined concepts like LGBTQ, homosexuality, gay friendly, accommodation facility tourism, LGBTQ event, segmentation of market, queer, IGLTA.

In the analytical part are described TOP gay friendly destinations for LGTBQ segment, the most famous companies for LGTBQ segment and the very popular festival Prague Pride.

Keywords:

Homosexuality, IGLTA, LGBTQ, LGBTQ Event, accommodation facility, Queer.

OBSAH

ÚVOD ...... 9

1 TEORETICKÉ VYMEZENÍ POJMŮ K TÉMATU ...... 11

1.1 Cestovní ruch ...... 11

1.1.1 Podstata cestovního ruchu ...... 12

1.1.2 Řízení cestovního ruchu v České republice ...... 14

1.1.3 Typologie cestovního ruchu ...... 15

1.1.4 Segmentace trhu cestovního ruchu ...... 15

1.2 Homosexualita ...... 17

1.2.1 Historie homosexuality ...... 18

1.2.2 IGLTA – LQBTQ turismus ve světě ...... 19

1.3 Pojem LGBTQ komunita ...... 20

1.3.1 Pojem Queer ...... 21

1.3.2 Queer akce v České republice ...... 22

1.3.3 Eventy LGBTQ Turismu ...... 22

1.3.4 Nejvýznamnější Queer Eventy v České republice ...... 23

2 ANALYTICKÁ ČÁST ...... 27

2.1 Ubytovací zařízení ...... 27

2.1.1 Kategorie ubytovacích zařízení ...... 27

2.2 Gay Friendly ubytovací zařízení v Praze ...... 28

2.3 Gay Friendly ubytovací zařízení v Brně ...... 29

2.4 Nejoblíbenější světové destinace pro segment LGBTQ ...... 31

2.4.1 Historie „gay friendly“ cestování ...... 34

2.4.2 Analýza služeb zaměřených LGBTQ v Praze a v Brně ...... 35

2.4.3 LGBTQ organizace v České republice obecně ...... 35

2.5 Shrnutí analytické části ...... 40

3 VÝZKUMNÁ ČÁST – DOTAZNÍK...... 43

3.1 Výzkumná část ...... 43

3.1.1 Cíle výzkumu ...... 43

3.1.2 Předpoklady a hypotézy výzkumu ...... 43

3.1.3 Metodologie výzkumu, výběr respondentů, výzkumný vzorek a metody zpracování dat ...... 44

3.1.4 Výzkumný dotazník – podrobný popis a stanovení výzkumných otázek ...... 44

3.1.5 Výsledky dotazování ...... 46

3.1.6 Potvrzení či vyvrácení předpokladů výzkumu a hypotéz ...... 71

3.2 Návrhová část – návrhy na vylepšení ...... 74

ZÁVĚR ...... 77

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 81

SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ ...... 87

SEZNAM PŘÍLOH ...... 89

Příloha č. 1: Dotazník ...... 90

ÚVOD

Hlavním cílem textu je prozkoumat segment ubytování pro členy LGBTQ komunity v České republice, respektive v Praze a Brně. Hlavní cíl je naplněn skrz vytvoření teoretického rámce pojmosloví k tématu, analytickou částí zkoumání ubytovacích zařízení v Praze a Brně a skrz vlastní výzkumnou část na dané téma ubytování členů LGBTQ komunity v České republice.

Metodologie textu je především analýza a rozbor dostupných informací, knižních publikací, respektive oficiálních webových prezentací (teoretická a analytická část). Ve vlastní výzkumné části je poté užita především metoda výzkumu skrz dotazník s následným vyhodnocením a vyvozením závěrů.

Téma atraktivnosti segmentu LGBTQ pro provozovatele ubytovacích zařízení ve vybrané destinaci cestovního ruchu bylo vybráno na základě osobních preferencí, ale také na základě aktuálnosti tématu, kdy na členy LGBTQ komunity stále není nahlíženo rovnoprávným způsobem.

Bohužel, i v dnešní době jsou členové LGBTQ komunity jistými způsoby diskriminováni, respektive znevýhodňováni. Lesby, gayové, bisexuální osoby, trans gender osoby a členové Queer komunity mají mnohdy ztížený přístup k požitkům společnosti, a právě z toho důvodu vznikají zařízení zaměřená na podporu LGBTQ komunit – od hotelů přes cestovní kanceláře až po jiné (zábavní) podniky. Cílem je pohodlný přístup členů LGBTQ komunity ke službám bez obav či strachu z odsouzení většinovou, majoritní společností. I to mne inspirovalo k sepsání textu na dané téma.

Text je rozdělen na tři hlavní kapitoly. První hlavní kapitola se zabývá především teoretickým vymezením pojmů k tématu. V první kapitole je popsán cestovní ruch, jeho podstata, typologie cestovního ruchu. Nechybí ani popis a prezentace dalších vybraných pojmů souvisejících s cestovním ruchem. První kaptiola také definuje pojem homosexuality, zabývá se různými komunitami a zároveň nastiňuje významné akce komunity LGBTQ v České republice.

Druhá, analytická část, popisuje ubytovací zařízení z hlediska kategorií, zaměřuje se přímo na segment Gay Friendly ubytovacích zařízení, a to v Praze a Brně. Druhá kapitola také ukazuje praktickou ukázku světových destinací přátelských k LGBTQ komunitě. Ve druhé,

9 analytické kapitole, jsou také stručně popsány organizace působící na poli LGBTQ komunity v České republice.

Třetí hlavní kapitola je kapitolou výzkumnou. Věnuje se samotnému výzkumu a dotazníkovému šetření, a to jak ve vztahu k hotelům, tak ve vztahu k organizacích samotným. Ve třetí kapitole je proveden vlastní výzkum, jsou popsány jeho cíle, hypotézy, metodologie, výzkumný vzorek a další náležitosti výzkumů. Výzkum je ve třetí kapitole také vyhodnocen a jsou vyvozeny výsledky. Pro přehlednější orientaci je výzkum rozdělen na dvě samostatné části (výzkumy), a to konkrétně na výzkum v Praze a výzkum v Brně.

Z hlediska zdrojů je čerpáno především z publikací, ale také z internetových oficiálních zdrojů organizací či festivalů. Mezi významné zdroje, které přispěly k tématu, patří především publikace autora Gúčika z roku 2004 s názvem Krátké slovník cestovného ruchu, respektive publikace Cestovní ruch: Výkladový slovník autorů Zelenky a Páskové z roku 2012. Obě publikace poskytují základní přehled o cestovním ruchu a jsou velmi vhodné jakožto teoretické základny pro další výzkumné bádání.

Z hlediska definice pojmů souvisejících s komunitou LGBTQ poté lze doporučit především zdroj Diagnostika a terapie duševních poruch: 2., přepracované vydání autorů Duška a Večeřové-Procházkové.

Nelze také zapomínat na zdroje oficiálních festivalů, sdružení, eventů a akcí. Velmi přínosné webové stránky jsou poté především webové stránky Prague Rainbow Festivalu (https://www.praguerainbow.eu/), respektive oficiální webové stránky festivalu Prague Pride (https://www.praguepride.cz/cs/), který patří mezi největší festivaly zaměřené na LGBTQ komunitu ve střední Evropě. Je nutné také zmínit webové stránky samotných organizací, které jsou zaměřeny na podporu LGBTQ komunity, mezi největší české organizace patří mimo jiné STUD sídlící v Brně (www.stud.cz), tato organizace působí již od roku 1996 a na webových stránkách lze najít důležité informace o komunitě i projektech.

Textu nechybí úvod ani závěr. Pevně věřím, že text přispěje jak členům LGBTQ komunity, tak široké veřejnosti.

1 TEORETICKÉ VYMEZENÍ POJMŮ K TÉMATU

V první části se zaměřím na základní pojmy spojené s cestováním, které jsou důležité pro uvedení do dané problematiky. Konkrétněji popíši typologii cestovního ruchu a segmentaci cestovního ruchu. První kaptiola je kaptiola teoretická, která vymezuje základní pojmy k tématu a tvoří základ pro kapitoly praktické, a to kapitolu druhou a kapitolu třetí. První kapitola se zabývá cestovním ruchem, vymezením komunity a dalšími nezbytnými pojmy k textu.

1.1 Cestovní ruch Definice cestovního ruchu mívají několik složek. Obecně se cestovní ruch definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností. Definice zní jednoduše, ale není plně výstižná. Nezahrnuje například lukrativní oblast služebních cest, kde hlavním smyslem cestování je práce, nikoli zábava. Je také nesnadné určit, jak daleko člověk musí cestovat nebo kolik nocí musí strávit mimo domov, abychom jej mohli považovat za turistu. Mezi cestovním ruchem a cestováním nepochybně existuje silná spojitost (Horner, Swarbrooke, str. 53). Podle United Nations World Tourism Organization (UNWTO, Světová organizace cestovního ruchu) je definice cestovního ruchu charakterizována následovně:

Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa. Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky (Art Lexikon, 2019).

Vzhledem k rozmanitosti definice cestovního ruchu, můžeme uvést například tvrzení podle Indrové (2004), podstatné stránky cestovního ruchu v dostatečné míře všeobecnosti (což jsou základní atributy jakékoli definice), je nutno uvést alespoň základní rysy cestovního ruchu:

dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj, nevýdělečný charakter cesty a pobytu (jsou obvykle realizovány ve volném čase), a vztahy mezi lidmi, jež cestovní ruch vyvolává.

1.1.1 Podstata cestovního ruchu Cestovní ruch rozhodující mírou přispívá ke tvorbě hrubého národního produktu, ale také pomáhá vyrovnávat regionální disparity. V průběhu 20. století významně rostl význam cestovního ruchu, který se stal běžnou součástí života obyvatel vyspělých států. Podle Gúčika (2004) vznik novodobého cestovního ruchu spojujeme s obdobím průmyslové revoluce ve vyspělých státech. Jedná se o důsledek technického, ekonomického a sociálního rozvoje. Vznik a rozvoj novodobého cestovního ruchu přitom předpokládá (Gúčik, 2001):

- Možnost svobodného pohybu lidí, - Existenci primární nabídky, která je základem tvorby produktu jako předmětu spotřeby v cestovním ruchu, - Takový stupeň technického, ekonomického a sociálního rozvoje, který má za následek postupné zkracování fondu pracovní doby a prodlužování fondu volného času, - Takový stupeň uspokojení základních životních potřeb, kdy vzniká možnost uspokojovat i méně nezbytné potřeby, kam řadíme i cestovní ruch a výstavbu potřebných dopravních, ubytovacích, pohostinských, sportovně-rekreačních a dalších zařízení pro cestovní ruch. V počátcích výzkumu cestovního ruchu šlo spíš o empirické opisování jevu, jeho popularizaci a vytváření předpokladů pro rozvoj (Gúčik, 2010, str. 11). Předmětem vědeckého zkoumání se stal později.

Podle Schullerna (1911) je cestovní ruch označení pro všechny hospodářské procesy, které souvisí s pobytem a tokem cizinců mezi státy a oblastmi.

Hunziker a Krapf (1942), definovali cestovní ruch jako „totální vztah a jev vyplývající z cestování a pobytu cizinců, za předpokladu, že pobyt neznamená zřízení trvalého pobytu a není spojen s výdělečnou činností“ (Course Hero, 2019). V současné době neexistuje obecně platné vymezení cestovního ruchu. V podmínkách České republiky a Slovenské republiky se komplexním vymezením ruchu zabývá Gúčik (2000, 2004, 2010).

Podle Gúčika (2000, 2004, 2010) Cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku.

Obrázek 1: Vývoj pojmového chápání cestovního ruchu (Linderová, 2013).

Cestovní ruch tedy zahrnuje aktivity osob cestujících mimo trvalé bydliště (obvyklé prostředí) za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, služební cesty apod., a také aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto osobám (obrázek 2). (Zelenka, Pásková, 2012, str. 83)

Obrázek 2: Aktivity cestovního ruchu (Zelenka a Pásková, 2012)

1.1.2 Řízení cestovního ruchu v České republice Oblastí cestovního ruchu se zabývá Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které připravuje zásadní strategické dokumenty, jimiž se řídí celé odvětví cestovního ruchu, navrhuje příslušné zákony, vydává prováděcí vyhlášky a má i celkovou odpovědnost za veřejné finanční zdroje určené pro cestovní ruch. Státní politika v oblasti cestovního ruchu je zaměřena na průřezové i regionální problematiky, jako jsou:

Legislativa a další právní normy Koncepce státní politiky cestovního ruchu Národní rozvojové plány Státní programy podpory cestovního ruchu Metodika vzdělávání v cestovním ruchu ve vazbě na Evropský sociální fond

V roce 1993 byla k zabezpečení propagace České republiky na centrální úrovni zřízena dceřiná organizace MMR – česká centrála cestovního ruchu, Czech Tourism. Propagace probíhá nejrůznějšími prostředky, mimo jiné také prezentací České republiky na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu, pořádáním nejrůznějších akcí, jako jsou specializované akce o všech službách souvisejících s cestovním ruchem (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, str. 48)

1.1.3 Typologie cestovního ruchu Existuje mnoho odborné literatury a článků, kde lze nalézt řadu různých kritérií systematiky cestovního ruchu, jež třídí a definují cestovní ruch do forem, typů, druhů atd, avšak podle některých autorů (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011 str. 21) mezi základní formy cestovního ruchu patří:

Rekreační cestovní ruch: realizuje se ve vhodném rekreačním prostředí (vody, lesy, hory), zvláštností specifickou pro české prostředí je chataření a chalupaření. Kulturně poznávací cestovní ruch: je zacíleny na poznávání historie, kultury, tradice, zvyky apod. Sportovně-turistický cestovní ruch: předpokládá se účast na sportovních činnostech, obsahem může být i organizování pasivní účasti na sportovních akcích Léčebný a lázeňský cestovní ruch: zaměřen na léčbu, prevenci, relaxaci, celkovou obnovu fyzických a duševních sil jednotlivce

Cestovní ruch lze také rozdělit podle druhu. Druh cestovního ruchu je určen místem čerpání služeb cestovního ruchu, respektive podle vztahu k platební bilanci (export, import, domácí spotřeba), a dalšími charakteristikami:

Domácí cestovní ruch: osoby trvale sídlící v zemi cestují uvnitř země a nepřekračují hranice Zahraniční cestovní ruch: zde dochází k překračování hranic jednoho či více států Tranzitní cestovní ruch: jedná se o průjezd cestujících přes území projížděného státu do jiného cílového státu, zpravidla bez přenocování, anebo se jedná o pohyb cestujícího v letištním prostoru při mezipřistání letadla, aniž prochází celním odbavením a pasovou kontrolou.

Podle Čertíka a kol. (2001) lze dělit formy cestovního ruchu podle zaměření aktivit: kulturně-poznávací, rekreační, lázeňsko-léčebné, sportovně rekreační, seniorské, mládežnické, venkovský cestovní ruch, pobyty spojené s profesními motivy, náboženská, lovecká, nákupní či dobrodružná.

1.1.4 Segmentace trhu cestovního ruchu Segmentace trhu může být definována jako způsob, jakým si podnik formuluje skupiny spotřebitelů na základě různorodých potřeb nebo preferencí. Schopnost lépe definovat

15 segmenty trhu se může stát specifickou předností, která umožní podniku lépe uspokojit požadavky zákazníků (Dedouchová, 2001, str. 54). Segmentace trhu je proces, kterým se zákazníci dělí do homogenních skupin, tj. skupin se shodnými potřebami, přáním a srovnatelnými reakcemi na marketingové a komunikační aktivity. Než se začnou zákazníci dělit do skupin, je nutno mít jakousi konstrukci, např. ,,životní styl“ musí být popsán dříve, než začneme posuzovat, kdo do skupiny patří.

Podle Pelsmackera, Geuense a Bergha (2003, str. 127) by měla segmentace trhu vést k velmi homogenním podskupinám s předpokladem, že lidé v určité skupině budou stejně reagovat na tržní podněty, zatímco rozdíly budou především mezi skupinami. Není tedy důležité, že muži a ženy se fyziologicky odlišují, pokud budou stejně reagovat na určitý tržní podnět. Například trh nábytku obsahuje různé segmenty, nábytek k zařízení bytů a kancelářský nábytek a tyto se dají dále dělit. Bytové zařízení zahrnuje nábytek pro studenty, designérský nábytek, klasický nábytek, zatímco nábytek pro podnikání zahrnuje kancelářské vybavení anebo hotelové vybavení.

Při rozhodování, jaký segment oslovit, se musíme zamyslet nad náklady, které musíme vynaložit, abychom tento segment získali. Musíme cílový segment navolit tak, aby se nám vydané náklady na získání segmentu vrátili. Když chce nový hráč zaujmout pozici na trhu, je nutné nějakým způsobem oslovit návštěvníka dané destinace a vstoupit do podvědomí místních obyvatel. To je důvod, proč vznikají mezi návštěvníky a destinací komunikační kanály, skrze které se návštěvníci dozvídají o specifických možnostech nabídky cestovního ruchu dane destinace (Kiráľová, 2003).

1.1.4.1 Segmentační kritéria cestovního ruchu Kritérií segmentace existuje celá řada a různí autoři vymezují segmentační kritéria odlišně. Uvedeme si nejčastější vymezení (Management Mania, 2019), kterými se segmentační kritéria liší:

Geografická: zákazníci jsou rozděleni podle svého prostorového (geografického) rozmístění například podle kontinentů, zemí nebo regionů. Demografická: zákazníci se dělí podle věku, pohlaví, etnika, náboženství, rodinného stavu. Socioekonomická: socioekonomický status, vzdělání, povolání, příjem, postavení.

Psychologická: zákazníci se dělí podle psychologického profilu (životní zájmy, postoje, hodnoty). Nákupní chování: frekvence a rozsah nákupů, loajalita k dodavateli, postoj k riziku.

Segmentace trhu je jedním z hlavních marketingových přístupů. Společnost se díky segmentaci může ještě více přiblížit svým zákazníkům, zjistit, jejich přání, potřeby a způsob, jakým je může co možná nejlépe zaujmout a oslovit. Segmentace znamená, že skupiny zákazníků jsou společností charakterizovány na základě jejich vlastností a nákupního chování. Uvnitř segmentu mají zákazníci velmi podobné přání, chování, potřeby a společnost na ně může velmi dobře cílit (Koudelka, 2005).

1.2 Homosexualita Homosexualitou se rozumí dosahování sexuálního uspokojení pohlavním stykem s osobou stejného pohlaví. Pro mužskou homosexualitu se užíval termín uranismus a pro ženskou formu lesbismus, sapfismus, tribadie (Dušek, Večeřová-Procházková, 2015, str. 315). „Nikdy nevíte, kdy se ve vaší rodině narodí homosexuál. Odsudkem druhých často utíkáme sami před sebou.“ (Fanel, 2000, str.11)

V současné době, kdy homosexualita přestala být trestná, se s ní psychiatrie dostává do kontaktu jen zřídka, většinou pouze tehdy, když se u dotyčného objeví některá psychická porucha. Podle Duška, Večeřové-Procházkové (2015) se rozlišují typy homosexuality:

Homosexualita vývojová: je přechodnou formou. Vzniká v pubertě asi u třetiny mužů, jde o vztah ke kamarádům stejného věku rozvíjející se v období onanie. Homosexualita ze zábran: vzniká u jedinců, kteří trpí poruchou osobnosti nebo u neurotiků, kteří pociťují vůči druhému pohlaví zábrany. Někdy se u nich zjistí organická porucha, může se objevit i ve stáří. S touto poruchou se můžeme setkat i u schizofreniků. Homosexualita genuinní: vyskytuje se u psychicky a tělesně morálně vyvinutých jedinců, jde o částečnou slabost identifikace s mužskou rolí. Z etiologických příčin se uvádí dědičnost, porod v relativně starším věku, jindy se pozoruje u nejmladších jedinců mezi sourozenci.

1.2.1 Historie homosexuality Řím už od svého zrodu následoval tradice starověkých civilizací v oslavování mužské bisexuality. „Rimanov neovplyvnili iba klasické grécke tradície, hoch ich vplyv je zrejmý. MEdzi těmito dvoma kulturami existovali aj radikálne a markantné rozdiely. Niektorí vedci tvrdia (iní o tom zase pochybujú), že povod Rimanov a Grékov tkve v ovela staršej indoeuropskej kultúre. Spociatku společnost bez pochybností uznávala, že chlapci a krásní mladíci su sexuálne pritazlivi. Tento postoj sa však postupne menil a neskor převládlo v Rimskej ríši sexualny asketizmus. Podle některých vědců došlo k tejto zmene celkom nezávisle od sirenie křesťanstva.“ (Colin Spencer, 1995, str. 45)

Na Staroměstském náměstí se krátce po sametové revoluci, konkrétně 25. února 1990, uskutečnila první a na dlouho poslední demonstrace požadavků homosexuální emancipace ve veřejném prostoru Prahy. Akci podniklo Hnutí za rovnoprávnost homosexuálních občanů, jedna z několika gay organizací, které brzy po revoluci vznikly. Oproti ostatním sdružením bylo HRHO radikální, v čemž se inspirovalo u francouzského hnutí FHAR (Homosexuální fronta pro revoluční akci), aktivního na přelomu 60. a 70. let. Ideový vůdce HRHO Šimon Formánek označoval své pojetí homosexuální identity jako „gay anarchii“ a odmítal lékařský patronát nad homosexuálním hnutím: „Oficiální sexuologové tady prohlašujou, že homosexualita je jakási sexuální porucha a že jsme takoví chudáčkové a že lidi na nás teda maj bejt jako hodný. Na to se jim ale vyseru.(…) Hlavní je vzít osud do svých rukou. Žádná skupina nemůže existovat a mít respekt, když je prostě sem a tam postrkujou nějaký sexuologové.“ (Seidl, 2014, str. 17).

Homosexualita je v novodobé historii stále více medializována, patří k rodinné výchově na školách a vzniká nespočet hnutí a sdružení pro homosexuály a jejich rodiny a přátele (Janošová, 2000).

Většinou se užívalo označení „nepřirozené smilstvo“, někde s výslovným dodatkem, že se za něj pokládá i ten nejjednodušší způsob společného kontaktu, totiž vzájemná onanie – například Anglie, Irsko, Norsko, Rakousko. Jinde byl zdůrazňován zákaz análního kontaktu, často pod pojmem sodomie, většinou v USA a Argentině. Mnohdy se tento zákaz týkal i heterosexuálních styků, především v Anglii a Irsku, Hongkongu, Peru nebo Austrálii. Tresty za přestoupení zákazů se velmi lišily. Zpravidla přestavovaly pobyt ve věznici do tří až šesti let. Nejnižší uváděné taxy v možném rozpětí jsou jeden den (Německo – horní hranice pět

18 let), nejvyšší deset let (Hongkong), ale také dvacet let (stát New York s pětiletou spodní hranicí). K danému tématu krajní názor zaujala Persie s požadavkem trestu smrti, pro ženy však až po čtvrtém opakování, jinak „pouze“ sto ran bičem. Trest smrti, který mohl být podle uvážení nahrazen lehčím ponaučením, byl zaveden také v Kapsku. I přes tyto drastické tresty se to, co zákoníky nazývaly „nepřirozené smilstvo“ velmi přirozeně prosazovalo ve všech zemích světa (Fanel, 2000, str. 25).

Homosexualita byl v Babylonské říši odsuzována. Chamurappiho zákoník stanovoval jako trest za homosexuální styk kastraci. Ve starověkém Egyptě nebyla homosexualita pokládána za společensky pozitivní jev, nicméně byla tolerována. Zdá se, že předmětem přímého odsouzení nebyla homosexualita sama o sobě, ale jen tehdy byla-li násilná – například homosexuální znásilnění muže mužem, o něž se podle nepříjemných náznaků pokusil v bůh Sutech na Horovi, avšak v tom případě je pokládána za projev moci. V Číně byla homosexualita mravně indiferentní až do pádu dynastie Chan. I poté však byla tolerována umělcům a aristokracii.

V roce 1993 Světová zdravotnická organizace odebírá homosexualitu ze svého seznamu poruch. V Japonsku v roce 1995 společnost psychiatrů a neurologů odbírá homosexualitu ze svého seznamu poruch a v roce 2001 čínská psychiatrická asociace také odebírá homosexualitu ze svého seznamu poruch (Wikipedia, 2019a).

1.2.2 IGLTA – LQBTQ turismus ve světě International Gay & Lesbian Travel Association (IGLTA, dále jen IGLTA) v překladu znamená Mezinárodní gay a lesbická cestovní asociace, je lídrem mezi globálními organizacemi věnující se cestovnímu ruchu leseb a gayů. Byla založena v roce 1983 jako gay a lesbická cestovní agentura a nyní působí ve více než 80 zemích světa na všech kontinentech. Originální název byl IGTA, písmeno „L“ bylo přidáno v roce 1997 (Wikipedia, 2019b). Nabízí svým členům, kteří se připojí ke komunitě IGLTA, možnost sdílet jejich cestovní zkušenosti s ostatními podniky souvisejícími s cestovním ruchem. Obecně se mezi členy IGLTA řadí především hotely, resorty, chalupy, dopravní společnosti, kasina, sdružení, obchodní služby, internetové služby, média, cestovní pojišťovny, svatební koordinátoři a další subjekty. IGLTA je také partnerskou organizací festivalu Prague Pride (IGLTA, 2019).

Na webových stránkách IGLTA je velmi jednoduchá orientace. V nabídce jsou používané všechny jazyky světa, a to díky Překladači Google. Uživatel si zde vybere na základě svých požadavků a zvolí si nejvýhodnější kombinaci služeb a zážitků. Členové této organizace se samozřejmě mohou podělit o své cestovatelské zážitky s ostatními členy a mají přístup do databáze poskytovatelů všech výše zmíněných služeb. Těm, kteří podnikají, je přístup do Bussiness členství otevřen. Asociace IGLTA vydává certifikát ,,Gay-Friendly“, což označuje přátelská místa pro sexuální menšiny (IGLTA, 2019).

1.3 Pojem LGBTQ komunita Zkratka LGBT označuje Lesby, Gaye, Bisexuály a Transgender osoby. Zkratka také zahrnuje osoby s menšinovým sexuálním zaměřením vůči heterosexuálnímu zaměření a osoby s menšinovou sexuální či genderovou identitou. Obvykle se užívá k souhrnnému označení komunit či hnutí těchto osob a termínů s nimi souvisejících. Nověji se objevovalo další rozšíření zkratky o takzvané Intersexuály, tedy LGBTI a někdy také o Q reprezentující osoby Queer – takové, kterými jsou mantinely tradičních sexuálních a genderových identit úzké (Wikipedia, 2019c).

Obrázek 3: Duhová Vlajka LGBTQ komunity (Wikipedia, 2019d).

1.3.1 Pojem Queer Slovo a pojem Queer jako slovo z lingvistického hlediska prošlo bouřlivým vývojem a přísluší mu obrovské množství konotací (postojové, citově hodnotící, estetické, evokační příznaky), proto bylo možná právě využito i k pojmenování teorie. Queer je anglickým slovem, které od 16. století označovalo podivné či zvláštní, v průběhu 20. století prošlo sémantickým obratem a začalo být chápáno jako urážlivé slovo užívané pro zesměšnění homosexuálů (Browne, 2009, str. 40). Queer aktivismus sehrál rovněž klíčovou roli v odpovědi na společenskou paniku související s rozmachem nemoci AIDS a nepřiměřené reakce vůči homosexuálům. V tomto smyslu se tedy v prostředí homosexuálního aktivismu stalo slovo Queer novým zastřešujícím termínem, který označoval sexuální identity lidí, kteří nechtěli mít sexuální identitu, která by byla společensky srozumitelná (Queer Geography, 2019).

Význam slova Queer je tedy možné rozdělit do tří hlavních významů:

Proměnlivá ,,sexuální identita“: nespadající do populárních „škatulek“ (gay, lesba), zpochybňující, pátrající či mající odpor vůči nálepkování. Z tohoto důvodu se v angličtině v tomto významu doporučuje používat možná spíše termín Questioning (zpochybňující / pátravý). Uživatelé, kteří používají tento termín v tomto významu, se často staví proti takzvanému „mainstreamu“, a to jak heterosexuálnímu, tak ne-heterosexuálnímu. Zastřešující termín nahrazující nejednotné zkratky (LG,GL,LGB,LGBT,GLBT): má za cíl označovat osoby s menšinovou sexuální orientací a genderovou non- konformitou. Tento význam se může, ale i nemusí překrývat s prvním významem. Queer jako teoretický přístup, forma vědění, tzv. Queer Teorie: Queer teorie jako myšlenkový proud, zpochybňuje a problematizuje konsenzus, stabilitu či upřednostňovaný argument. Využívá postmodernismu a přehodnocuje sociální život především z perspektivy ne-heterosexuálů (Brown, Knopp, 2003, str. 313). Queer je způsob myšlení, způsob vědění, specifický způsob kritiky, který má za cíl vyzývat normalizace, prozkoumat předpoklady považované za samozřejmé, především (ne však výlučně) pak kategorie týkající se genderu, pohlaví a sexuality. (Pitoňák, 2015, str. 15)

Pojem Queer má sociopolitický význam a je většinou preferován aktivisty, kteří odmítají tradiční genderové identity, těmi, kteří odmítají dané sexuální identity jako je gay, lesba, bisexuál a konečně těmi, kteří se cítí utlačovaní heteronormativy většinové kultury. Některými lidmi je však tento termín stále považován za urážlivý a homofobní.

Pod pojmem Queer se skrývá skupina, do které se vejdou všichni, komu jsou tradiční genderové kategorie těsné bez ohledu na sexuální orientaci nebo rodovou identitu. Queer osvobozuje od tradičních vnímání sexuálních a genderových identit založených na neměnných kategoriích muž/žena, heterosexuální/homosexuální (Festival Mezipatra, 2019).

1.3.2 Queer akce v České republice Pořádáním akcí s Queer tématy v České republice se již 19 let zabývá občanské sdružení STUD Brno, které pořádá každý rok filmový festival Mezipatra, kde jsou promítány filmy s gay, lesbickými, bisexuálními, trans a Queer tématy. V rámci festivalu se pořádají také výstavy, odborné přednášky, workshopy, diskuze a party. STUD Brno, o.s. pořádá také Queer Ball – netradiční a neformální ples pro všechny gaye, lesby, Queer osoby a jejich přátele. V Praze se již několikátým rokem realizuje dramaturgický projekt s názvem Queer Noises, který se zaměřuje na hudebníky a performery z celého světa. Queer Noises má mimo jiné vlastní rozhlasový pořad na platformě on-line radia Street Culture (Wikipedia, 2019e).

1.3.3 Eventy LGBTQ Turismu V cestovním ruchu existují dva typy eventů – akcí. V první skupině jsou eventy, které jsou cílem účasti na cestovním ruchu, lidé cestují proto, aby se jich mohli zúčastnit. Do druhé skupiny patří eventy, které jsou navštěvovány turisty, kteří se již v dané destinaci nacházejí, to znamená, že event netvoří motivaci pro návštěvu destinace, ale účast na eventu turistům rozšiřuje a zatraktivňuje nabídku v dané destinaci. Turisté jedou někam, protože se tam něco děje, než že tam něco je. „Event Tourism můžeme definovat jako systematické plánování a rozvoj faktorů budujících image atraktivit a destinací. Tržní segment zahrnuje účastníky cestovního ruchu, kteří cestují, aby navštívili určitou událost, nebo kteří mohou být motivováni k návštěvě určité události mimo domov.“ (Getz, 1997).

Následující členění zohledňuje specifika eventů v cestovním ruchu a vychází z podmínek cestovního ruchu v České republice (Kotíková, Schwartzhoffová, 2008, str. 10): 22

A) Podle obsahového zaměření rozlišujeme následující eventy: o kulturní o sportovní o eventy zaměřené na místní zvyky, tradice, historii, mýty a legendy o společenské a zábavní eventy o specifické eventy v cestovním ruchu Incentivní akce Kongresy, konference, semináře Veletrhy a výstavy Eventy v oblasti hotelnictví a gastronomie o Ostatní eventy (svatební, politické, firemní, vzdělávací a jiné) B) Členění eventu podle velikosti (podle počtu účastníků): o Mega eventy – nad 500 000 účastníků o Velké eventy – 100 000 – 500 000 účastníků

Rozdělení vychází především od autorů Kotlíkové a Schwartzhoffové (Kotíková, Schwartzhoffová, 2008, str. 10).

1.3.4 Nejvýznamnější Queer Eventy v České republice Podkapitola shrnuje nejvýznamnější eventy pro komunitu Queer v podmínkách České republiky. Jedná se například o známý festival Mezipatra, respektive o pochod nazvaný Prague Pride, který se každým rokem koná v Praze a dosahuje mezinárodního úspěchu a uznání.

1.3.4.1 Festival Mezipatra Tento festival je Queer událostí uvádějící české i zahraniční filmy s LGBTQ tématikou. Proklamovaným smyslem festivalu je rozšiřovat vnímavým divákům v České republice prostor pro objevování různorodosti genderových a sexuálních identit. Festival probíhá tradičně v Praze, Brně a formou festivalových ozvěn také v dalších městech, např. v Ostravě, Olomouci, Plzni, Pardubicích nebo Českých Budějovicích. Festival byl založen v roce 2000 v Brně jako doprovodný program soutěže o nejsympatičtějšího českého gaye nazvané Gay Man ČR. V následujícím roce již byl pořádán jako samostatné akce – filmová přehlídka s názvem Duha nad Brnem. Od roku 2002 používal festival název Mezipatra s podtitulem český gay a lesbický filmový festival. Název Mezipatra odkazuje

23 k symbolickému prostoru, ve kterém se mohou setkávat různorodí lidé bez rozdílu, a vyjadřuje festivalovou strategii spojovat diváky všech genderových a sexuálních identit. Organizace STUD je spolupořadatelem (Festival Mezipatra, 2019).

1.3.4.2 Queer Ball Takzvaný Queer Ball Je jedním z netradičních a neformálních plesů pro všechny gaye, lesby, Queer osoby a jejich přátele. V roce 2013 se uskutečnil úspěšný první ročník Queer Ball ve stylu „Black and White“, na který navázal úspěšnější ročník 2014 s podtitulem „Heaven and Hell“. Tématem Queer Ballu v roce 2017 byly hvězdy stříbrného plátna – v Brně a poprvé v Praze se uskutečnil Queer Ball s podtitulem „On the Silver Screen“. Podtitul Queer Ballu v roce 2019 zněl „Behind the Mask“ (Queer Ball, 2019).

Dle ohlasů redakce Gay Magazínu Na Kluky se Queer Ball v roce 2019 velmi povedl. Moderátorkou večera byla známá zpěvačka Iva Pazderková, během bálu vystupovaly kapely jak tradiční, tak komunitní, a to především Eremy, Delario či Shashik. Akce se také účastnil primátor města Prahy, Zdeněk Hřib. K vidění byly nejrůznější kreace, ale také velmi kreativní masky a oblečení. Queer Ball se koná kromě Prahy také v Brně každým rokem (Na Kluky, 2019).

1.3.4.3 Prague Pride V současné době patří Prague Pride mezi největší kulturní akce v České republice. Festival trvá jeden týden a pravidelně představuje přes stovku kulturních i společenských, veřejných diskusí a debat, sportovních událostí i duchovních setkání. Do prahy přivádí významné zahraniční hosty, mezi nimiž byl například LGBT aktivista Omar Sharif Jr., zpěvačka Conchita Wurst. Festival se koná každý rok pod záštitou pražských primátorů a primátorek, od roku 2015 kráčela primátorka Adriana Krnáčová v čele průvodu. Průvodu se účastní politici a političky, členové politických stran, rodiče a přátelé LGBT komunity, kteří tak veřejně vyjadřují podporu rovným právům bez ohledu na sexuální orientaci nebo genderovou identitu. V roce 2018 kvalitní program s živými kapelami, příjemný festivalový areál a slunečné počasí s únosnými teplotami přilákalo na pražskou Letnou celkem 29 116 lidí. Tento údaj vyplývá z výsledků měření na bázi signalizačních dat mobilního operátora T-Mobile.

V průvodu, který šel z Václavského náměstí na Letnou, bylo podle odhadů organizátorů i policie 40 000 lidí. Jednalo se o zatím nejdelší průvod díky alegorickým vozům, které byly jeho součástí.

V Pride Parku na Letné byl k vidění také evropský unikát v podobě mobilního testování na pohlavně přenosné choroby. Česká společnost AIDS Pomoc zde, s výpomocí expertů z několika nemocnic i dobrovolného zdravotnického personálu, prováděla zdarma a anonymně testy na HIV, syfilis, žloutenku typu B a C (Prague Pride, 2019).

Obrázek 4: Logo Prague Pride festivalu (Prague Pride, 2019).

Graf 1: Počet účastníků v průvodu Prague Pride Festivalu (Prague Pride, 2019).

Počet účastníků v průvodu Prague Pride 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011

1.3.4.4 Prague Rainbow Spring V letošním roce oslaví sportovní akce nazvaná „Prague Rainbow Spring“ již své 20. výročí. „Prague Rainbow Spring“ je mezinárodní sportovní turnaj pro LGBTQ sportovce a jejich

25 přátele, kolegy a příznivce. Soutěží se v několika disciplínách a to volejbale, badmintonu, plážovém volejbale a plavání (Gay Map, 2019).

Prague Rainbow Spring podporuje komunitu LGBTQ již dvacátým rokem, což je velký úspěch. Tímto rokem se festival konal třetího až pátého května. Festival je také znám svou mezinárodní účastí, avšak bohužel má jednu poměrně zásadní nevýhodu – účastníci musí zaplatit registrační poplatek (od 1 000 Kč po 1 800 Kč), respektive návštěvníci zaplatí za vstup 260 Kč, což pro mnohé není zanedbatelná částka. Festival je cílen jak na domácí komunitu, tak na komunitu ze zahraničí, například webové stránky jsou psány především v anglickém jazyce (Prague Rainbow Spring, 2019).

2 ANALYTICKÁ ČÁST

V analytické části se zaměřím na druhy ubytovacích zařízení, a to především na Gay Friendly ubytovací zařízení a obecně popíši ubytovací zařízení. Dále se budu věnovat nejvýznamnějším světovým destinacím a mezinárodnímu cestovnímu ruchu LGBTQ komunity. Analytická část se věnuje analýze ubytování z hlediska dostupných zdrojů, a to jak tištěných, tak internetových. Na analytickou část navazuje část výzkumná, kde jsou prezentovány výsledky výzkumu v oblasti ubytování a organizací spojených s LGBTQ komunitou.

2.1 Ubytovací zařízení Dle mínění mnoha odborníků považuje ubytování a stravování spolu s dopravní infrastrukturou za základní turistickou infrastrukturu, což je nezbytnou podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu (Galvasová, 2008, str. 96). Jako základní jednotku ubytovacích služeb bychom mohli uvést hotel, ovšem používání termínů je ve světě i Evropě poměrně nejednotné, a ne vždy stejný výraz označuje to stejné (Galvasová, 2008, str. 97).

Jelikož se mé téma velmi úzce dotýká atraktivnosti segmentu LGBTQ pro ubytovací zařízení v Praze a v Brně. Rozhodla jsem se představit v dalších kapitolách ubytovací zařízení „Gay Friendly“ v Praze a v Brně.

2.1.1 Kategorie ubytovacích zařízení Níže jsou popsány kategorie podle Oficiální jednotné Klasifikace ubytovacích zařízení ČR.

Hotel: ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených a je členěn do pěti tříd. Motel: ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy a člení se do čtyř tříd, kde recepce a restaurace může být mimo ubytovací část. Penzion: je ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb a člení se do čtyř tříd. Penzion musí disponovat minimálně místností pro stravování, která zároveň může sloužit k dennímu odpočinku hostů. Botel: ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. Botel se zařazuje nejvýše do 4 hvězdiček.

Dependance: je vedlejší budovou ubytovacího zařízení bez vlastní recepce, organizačně související s hlavním ubytovacím zařízením. Dependance zajistí plný rozsah služeb odpovídající dané kategorii a třídě a nemůže být vzdáleno více než pět set metrů od hlavního ubytovacího zařízení.

Ubytovací zařízení dělíme zejména z důvodu marketingových na mnoho perspektiv, uvedeme nejobvyklejší (Křížek, Neufus, 2014, str. 22):

Podle umístění: přímořské, horské, městské, lázeňské, rekreační. Podle převažujících doplňkových služeb nebo zaměření: kongresové, konferenční či seminární, wellness, lázeňské, sportovní, relaxační, rodinné. Podle velikosti: malé (obvyklé do 50 pokojů), střední (obvykle 50-150 pokojů), velké (obvykle 150-400 pokojů), mega (obvykle nad 400 pokojů).

Počet pokojů pro zařazení do skupiny dle velikosti je orientační a v závislosti na kapacitách ostatních služeb může oscilovat až o 20% v každé skupině (Křížek, Neufus, 2014, str. 22).

2.2 Gay Friendly ubytovací zařízení v Praze Byla provedena analýza dostupných zdrojů pro ubytování LGBTQ komunity v Praze, respektive v okolí centra. Bohužel, je nutné konstatovat, že ubytovacích zařízení pro segment LGBTQ je v Praze velmi málo. Mezi Gay Friendly ubytovací zařízení byla vybrána dle specializované příručky Gay Travel (Gay Travel, 2019a). Byly vybrány celkem čtyři ubytovací zařízení – hotely, které jsou v centru Prahy nebo v malé vzdálenosti od centra. Pro přehlednost ubytovacích zařízení vkládám gay mapku na konci podkapitoly.

Hotel Museum 3 ***

Tento hotel má výbornou polohu v samém centru Prahy, jen pár kroků od Václavského náměstí a v těsné blízkosti Státní opery. Je obklopen historickými památkami a turistickými zajímavostmi, stejně jako nejlepšími místy k nakupování. Hotel nabízí výjimečné a kvalitní ubytování ve 12 pokojích. Hotel je vybaven bezbariérovým přístupem, atriem s malou zahradou, která je také součástí hotelu, nabízí jedinečné podmínky pro odpočinek a relaxaci (Gay Travel, 2019b).

TM – Travel Hotel Praha (ex. Gay Hotel Villa Mansland 3***)

Jedinečný gay resort Villa Mansland je jediným hotelem v České republice, který získal nejvýše možné hodnocení – široce uznávaným průvodcem Spartacus International Hotel & Restaurant Guide. Inspektoři ocenili zejména příjemnou atmosféru vily. Unikátní zařízení hotelu Villa Mansland bylo také oceněno ve velmi pozitivní zprávě vysílané v nejlepším sledovacím čase televizním kanálem ČT1. Tento hotel ve městě také láká hosty svou architekturou v moderním stylu a je jen sotva 2,8 km od O2 Areny. Hosté mohou využít parní lázně, turecké lázně a také saunu a masáže (Gay Travel, 2019b).

The ICON Hotel & Lounge ****

Tento hotel se nachází v centru města v blízkosti Václavského náměstí, restaurací a obchodů. ICON hotel má výhodnou polohu pro objevování Prahy s Novým Městem v docházkové vzdálenosti. Staroměstské náměstí, pražský Orloj a Tančící dům jsou v docházkové vzdálenosti. Hotel dále nabízí masáže, výlety a personál je k dispozici 24 hodin denně.

Boys club hotel Praha

Tento hotel v centru Prahy nabízí netradiční pojetí ubytování a klub s velmi mladým managerem v čele, usiluje o pohodu klientů. Za velmi rozumné ceny nabízí ubytování v centru Prahy. V pokojích s vířivkou nebo sprchovým koutem, ve kterém zákazníkům splní všechna tajná přání, relax a pohodu. Podle fotek vypadá spíše jako penzión, ale prezentují se na webových stránkách jako hotel s krásně zařízeným barem (Boys Club, 2019).

2.3 Gay Friendly ubytovací zařízení v Brně V této podkapitole se věnuji hotelům a ubytovacím zařízením obecně v moravské metropoli, městě Brně.

Hotel Albellus ***

Nový moderní hotel ALBELLUS v Brně se nachází nedaleko centra města. Příjemné ubytování za dobrou cenu. Velké parkoviště, bohatá snídaně formou švédských stolů, letní zahrádka. Restaurace se nachází v areálu, tenisové kurty. Velmi dobrá návaznost na letiště Brno-Tuřany, Masarykův okruh, brněnské historické centrum, vila Tugendhat.

Filozofie hotelu spočívá ve vynikajících službách, diskrétnosti a individuálnímu přístupu ke každému hostu.

Vienna Apartment ***

Tento designový velmi moderní apartmán se nachází na poklidném místě 2 kilometry od centra Brna. K dispozici jsou nejrůznější obchody. Hotel má příjemné dřevěné podlahy a také balkón s posezením a výhledem na zalesněný kopec. Při příjezdu hosté zdarma obdrží láhev vína.

Royal Ricc ****

Hotel se pyšní bohatou rodinnou historií sahající až do dob Rakouska-Uherska a nabízí luxusní služby na velmi vysoké úrovni, osobitý a útulný hotel s příjemnou atmosférou v centru moravské metropole přímo v historickém centru Brna. Hotel leží na Starobrněnské ulici, jedné s nejstarších ulic města. Jeho interiér vkusně kombinuje funkční vybavení s obrazy starých mistrů a nástěnnými freskami. Poskytuje prostor jak pro romantickou relaxaci, tak pro obchodní pobyt.

Hodinový hotel Brno

Hodinový hotel leží v těsné blízkosti brněnského výstaviště. Diskrétní místo pro intimní chvíle. Jsou zde k dispozici dva luxusní pokoje. Jeden je vybaven saunou a druhý pokoj nabízí masážní vanu. Čistota a anonymita je pro hotel samozřejmostí. Pokoje jsou vybaveny samostatnou koupelnou s vanou. Touží-li zákazníci po něčem výjimečném, mohou saunu vyzkoušet přímo na pokoji.

Následující obrázek ukazuje Gay mapu města Brna. Na obrázku lze vidět nejen „Gay Friendly“ podniky a restaurační zařízení, ale také ubytovací zařízení a další specializované podniky otevřené LGBTQ komunitě. Mapu na svých webových stránkách zveřejňuje a aktualizuje organizace STUD, z.s., kde lze sledovat podrobnosti. (STUD Brno, 2019). Je zajímavé, že většina podniků specializovaných na podporu hostů z LGBTQ komunity se nachází poblíž historického centra města Brna, respektive poblíž hradu Špilberk, ale na straně druhé takové rozpoložení je logické, a to především z důvodů přilákání klientely. Brno má obrovskou výhodu v koncentraci podniků, které jsou takzvaně „Gay Friendly“ v poměrně malém a pěšky dostupném okruhu.

Obrázek 5: Brněnská gay mapa (STUD Brno, 2019).

Obrázek výše ukazuje Gay mapu ve městě Brně, je vidět, že k dispozici je jen „několik málo“ podniků (do 15 podniků), což není vysoké číslo.

2.4 Nejoblíbenější světové destinace pro segment LGBTQ V poslední době stoupá poptávka po takzvaných „Gay Friendly“ destinacích. Je trendem cestovních kancelářích nabízet klientům dovolenou přesně na míru. V dnešní době není výjimkou požadavek na dovolenou v hotelích bez dětí nebo naopak požadavek na hotely přímo pro rodiny s potomky. V některých článcích se dozvíme, že tato turistika se nazývá tzv. „růžová turistika“

V České republice se stává růžová turistika velmi zajímavým businessem pro české podnikatele. Někteří již dříve pochopili, že orientace na gay komunitu přináší velký zisk, který je navíc stabilní. Díky své bezdětnosti, ve většině případů, jsou homosexuálové méně náchylní k ekonomickým krizím. Proto si dovolenou dopřávají i v těžkých časech, kdy jiní zůstávají doma. Podle odborného časopisu Hotel & Spa Management dokonce u nás homosexuální turisté utratí ročně okolo dvanácti miliard korun a v průměru jich k nám zavítá okolo čtyř set tisíc ročně. Na akci Prague Pride se vypravilo v roce 2018 přes čtyřicet tisíc lidí, i když ne všichni byli samozřejmě homosexuální orientace. Mezi nejoblíbenější destinace pro komunitu patří:

Nový Zéland

Nový Zéland je oblíbeným místem pro dovolenou a jedná se také o jednu z nejvíce gay friendly zemí světa. Homosexualita zde není považována za zločin od roku 1986, v roce 2005 došlo k částečné legalizaci homosexuálních vztahů a od roku 2013 jsou zde oficiálně možné sňatky osob stejného pohlaví. Od té doby sem přijíždí homosexuální páry z celého světa prožít své líbánky nebo si jen užít dovolenou v příjemném prostředí.

Maledivy

Maledivy jsou ideálním místem pro exotickou dovolenou. Přestože se jedná o muslimskou zemi, v turistických resortech se dostává homosexuálním párům stejného komfortu a příjemného zacházení jako komukoliv jinému. Dovolená na Maledivách nabízí soukromí v luxusních resortech, nekonečnými bílými plážemi, soukromí a tropické klima zaručujícím příjemné teploty v průběhu celého roku.

Thajsko

Thajsko je nejvyhledávanější asijskou zemí, co se týče cest českých turistů, ale také jednou z nejpopulárnějších gay destinací na světě. Thajská kultura je navíc relativně tolerantní k LGBTQ komunitě. Bangkok láká velké množství z nich. Můžete zde zažít rušný noční život a velmi liberální přístup k homosexuálním vztahům. Panenská příroda je také velkým magnetem pro turisty.

Španělsko a Kanárské ostrovy

V minulosti patřilo Španělsko mezi přední světové mocnosti a svůj zlatý věk prožívalo v době kolonizace zámořských oblastí. Přestože se velká část Španělů hlásí ke katolickému náboženství, patří Španělsko mezi jednu z nejvstřícnějších zemí v otázce homosexuálních párů. V roce 2013 byl proveden výzkum ve 39 zemích světa, které povolují homosexuální sňatky, aby bylo zjištěno, jak tuto skutečnost vnímají obyvatelé. Na první příčce se umístilo právě Španělsko, v němž 88% populace sňatky homosexuálních párů schvalovalo. Pro zajímavost, Česká republika skončila na 4. místě s 80%.

Řecko

Řecko je oblíbenou prázdninovou destinací, zejména pak řecké ostrovy, kde se můžete těšit na nádhernou krajinu a unikátní památky, které jsou nestárnoucí připomínkou

32 dlouhé a slavné historie této země. Řecko je navíc jedná z mála zemí, kde byla homosexualita ve společnosti běžně přijímána a například ve Starém Řecku nebyla ničím neobvyklým. Tento osvícený přístup zůstává v Řecku dodnes. Do Řecka cestují s oblibou homosexuální páry z celého světa, aby si užily příjemnou dovolenou v přátelském prostředí. Mezi nejoblíbenější cíle patří zejména ostrovy Skiathos, Mykonos, ale také luxusní Santorini a Lesbos.

Mauricius

Sexuální aktivita stejného pohlaví na Mauriciu je ve skutečnosti ilegální, trestá se odnětím svobody až na pět let. Místní obyvatele jsou poněkud konzervativní, nedávný průzkum v roce 2016 ukázal, že jen 49% Mauritánců by nevadilo mít LGBTQ souseda. Tenhle ostrůvek se řadí mezi tu dražší variantu dovolené, ale výměnou za tučný obnos získáte nejen bílé korálové pláže, ale i divokou džungli, neskutečnou přírodu a prvotřídní soukromí.

Dominikánská republika

Gay friendly hotely se nachází ve vyhlášených letoviscích typu Punta Cana. Na vyžádání se mohou hosté ubytovat i v hlavním městě Sant Domino. V hlavním městě je cítit gay duch v řadě podniků, i když se jedná o silně katolickou zemi. Nejpopulárnější podniky a bary v Santo Domingu pro gay komunitu jsou CLUB CHA, Arena Night Club, Esedeku. Romantická dovolená na jedné z perel Karibiku nemá s homosexualitou u klientů žádný problém a v klidu zde prožijete dovolenou. Tato země je ideálním místem pro odpočinkovou dovolenou.

Kuba

Kuba si díky své izolaci uchovala atmosféru méně uspěchaných dob, dob kdy byl život složen z drobných lidských radostí i velkých tragédií. Dob starců na moři, dob Ernesta Hemingwaye, který se do Kuby vášnivě zamiloval. Kuba není známá pro toleranci homosexuality a homofobie je hojná. Gay cestující musí být pochopitelně opatrní při cestování do Kuby, ale postoje se mění. Koncem sedmdesátých let se věci postupně začaly měnit, na konci desetiletí proběhla legalizace. V roce 1993 pak tehdejší prezident Fidel Castro vyjádřil svůj nesouhlas s politikami proti LGBT, v roce 2010 převzal odpovědnost za pronásledování homosexuálů.

Keňa

Keňské pobřeží je tvořeno bílými plážemi s jemným bílým pískem a je omýváno teplými vlnami průzračného, blankytně modrého Indického oceánu. Příliv a odliv se pravidelně střídá po šesti hodinách. Nejznámější pláží na severním pobřeží je pláž Bamburi, v jejímž okolí leží většina hotelů. Lze navštívit Hellerův park (Safari ZOO), největší krokodýlí farmu v Keni, motýlí farmu, mořské akvárium v Mtwapě, Ngomongo Village (starobylé ruiny s ukázkami tradičního života). Keňa je ideálním místem k šnorchlování i potápění s přístroji.

Mexiko – Cancún

Cancún býval původně pouze malou rybářskou vesnicí při pobřeží, patřící k poloostrovu Yucatan. Dnes je jedním z luxusních letovisek, spojených s pevninou dvěma mosty a obklopeným průzračným tyrkysově modrým a teplým mořem. V Cancúnu se můžete vykoupat jak v Karibském moři, tak v laguně Nichupté. Můžete se potápět, krmit žraloky nebo si zaplavat s delfíny. Přímo v Cancúnu lze navštívit i nepříliš rozsáhlé ruiny z éry Mayské civilizace, nazvané El Rey. Poloha Cancúnu umožňuje návštěvu Chichén Itzá, klenotu mayského post klasického období.

2.4.1 Historie „gay friendly“ cestování Nápad prodávat zájezdy do „gay friendly“ hotelů se zrodil ve Velké Británii, kde začaly vycházet první katalogy s nabídkou gay lokalit. V Čechách se první katalog s „gay friendly“ hotely objevil v roce 2010 a nabízel 35 destinací, poznávací zájezdy i festivaly pro gay a lesbickou komunitu. V České republice vyšel první Katalog Pink Go v roce 2010 od cestovní kanceláře ESO Travel, kde připravili širokou nabídku poznávacích i pobytových zájezdů, euro víkendů a mnoho dalších produktů s označením gay friendly.

Inspiraci lze čerpat například z amerického města Filadelfie, které je globálním lídrem v oblasti LGBTQ turistického marketingu, například již v roce 2003 agentura pro rozvoj turismu ve Filadelfii oznámila, že v následujících třech letech (2003-2006) má v plánu investovat až jeden milion USD na specifickou kampaň zaměřenou na členy LGBT komunity. O rok později se opět Filadelfie objevuje v hledáčcích objektivů, když byla vytvořena první reklama cílící čistě na gay cestovatele (Guarancio, Salvato, 2017).

2.4.2 Analýza služeb zaměřených LGBTQ v Praze a v Brně V následujících kapitolách se zaměřím na identifikaci subjektů, které se věnují LGBTQ segmentu. Je zmíněno několik nejvýznamnějších klubů a barů v Praze a Brně.

Hlavním centrem Queer komunity v České republice – Praze – bylo Náměstí republiky, které se za Rakouska Uherska jmenovalo Josefské. Je jednou z lokalit ve veřejném prostoru Prahy, o nichž pocházejí nejstarší zprávy, že fungovaly jako nepsané centrum navazování homosexuálních kontaktů. Na světlo širšího světa se tato informace dostala v roce 1902, kdy mimo jiné policejní komisař Protivenský řekl tisku, že „pražští urningové mají své korso na Josefském náměstí“, a noviny informovaly, že poblíž zdejšího pisoáru „bývá shromaždiště různých mravně zchátralých osob, které se oddávají za mrzký peníz vášním perversním“. Urning bylo jedno z dobových označení pro homosexuála, pocházející z němčiny (Seidl, 2014, str. 14).

2.4.3 LGBTQ organizace v České republice obecně Zakladateli organizací jsou především revoluční aktivisté, kteří se snažili změnit názor a zákony na diskriminující LGBTQ komunitu. Jedná se o dobrovolnou činnost, mezi které můžeme zařadit pořádání kulturních akcí, sportovních turnajů, soutěží, výletů a pobytů v přírodě. Dalšími subjekty, které mají značný příjem z LGBTQ komunity, jsou kavárny, bary, restaurace, diskotéky a festivaly. Organizace LGBTQ komunity mají především za cíl podporu komunity, a to jak po stránkách uspokojení potřeb, tak například nabídkou cestování, podpůrných aktivit, ochranou práv či nabídkou prostoru, kde se členové komunity mohou volně a beze strachu scházet.

STUD, z.s. (původně STUD Brno)

Stud je nezávislá nestátní nezisková organizace (spolek), jejímž posláním je působit ve prospěch gay, lesbické, bisexuální a transgender minority a usilovat o její plné právní i faktické zrovnoprávnění s ostatními členy společnosti. Stud sdružuje lidi s homosexuální a bisexuální orientací, ale také heterosexuální příznivce. Nyní má tři desítky členů. Mimo to udílí čestné členství osobám, které se zasloužili o rozvoj organizace. Aktivity Studu řídí správní rada a na jeho činnosti se podílí i desítky dalších dobrovolníků (Givt, 2019).

Organizace vznikla v roce 1996, jejímž posláním je působit ve prospěch LGBTQ komunity. Spolek se primárně orientuje na práci s mládeží, aby usnadnil proces vyrovnání se s vlastní

35 sexuální orientací, a tak preventivně zmenšil riziko rozvinutí sociálně patologických jevů jako je například sebevražda, drogová závislost nebo alkoholismus u mladých lidí. Hlavní činností spolku je zejména:

Hájení práv a zájmů LGBQ osob Napomáhání LGBTQ osobám při hledání a rozvoji jejich vlastní identity Usilování o zvýšení informovanosti veřejnosti o LGBTQ minoritě Pořádání kulturních a společenských akcí prezentujících LGBTQ minoritu a kulturu Umožňování snazšího navázání kontaktů mezi jednotlivci této minority Působení na poli výchovy této minority v oblasti partnerského soužití Aktivní účast na činnostech spojených s prevencí infekce HIV a jinými pohlavně přenosnými chorobami

Od svého založení byl členem Sdružení organizací homosexuálních občanů v ČR (SOHO) až do zániku této organizace v roce 2000. Stud dlouhodobě spolupracuje s řadou lesbických a gay sdružení i s jinými organizacemi (STUD, 2019).

SOHO – Sdružení organizací homosexuálních občanů

Tato organizace homosexuálních občanů v České republice byla založena v roce 1990 v Brně, aby hájila zájmy českých a slovenských občanů segmentu LGBTQ. Sdružení bylo registrováno Ministerstvem vnitra ČR k 30.10.1991. SOHO v ČR bylo občanské sdružení – nestátní nezisková organizace regionálních gay a lesbických aktivit, které spojoval zájem působit dobrovolně ve prospěch gay a lesbické minority. Dlouholetým prezidentem organizace byl Jiří Hromada. SOHO v České republice působilo do roku 2001, poté se přetransformovalo na Gay iniciativu v České republice, která ukončila činnost po prosazení registrovaného partnerství v roce 2006 (Jiří Hromada, 2019).

Gay a lesbická liga

Sdružení Gay a lesbická liga (dále jen GLL), bylo založeno v roce 2004 v Brně. Cílem je podpora a prosazování legislativních úprav partnerského soužití osob stejného pohlaví, diskriminace na základě citové a sexuální orientace. Členy sdružení je aktuálně devět

36 osob. V roce 2003 byl organizací poslán protestní dopis na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy kvůli distribuci knihy psychologa Gerarda J. M. Aardwega s názvem Terapie homosexuality, která měla jako podtitul „rádce pro postižené a poradce“. V knize autor nazývá homosexualitu psychickou nemocí (Homo Domov, 2019a). Webové stránky Homo Domov také prezentují jednu ze základních publikací k tématu LGBTQ komunity, kterou sepsala paní Jarošová z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, a nese název Homosexualita v názorech současné společnosti, byla vydána v roce 2004, kladou důraz především na její praktickou část, o které uvádí, že „praktická část je založena na výsledcích dotazníku, který vyplnilo 408 respondentů, převážně studentů z různých středních či vysokých škol. Nejde tedy o přirozený populační vzorek, ale spíš o různě sociálně či teologicky zaměřené mladé lidi. Kniha tak směřuje k (nejen) věřícím v církvích i mimo ně, ale také k osobám pracujícím s podobnou problematikou, kteří postrádají detailnější informace. Právě nedostatek odborné česky psané literatury byl jedním z hlavních důvodů, proč Pavlína Janošová knihu vydala.“ (Homo Domov, 2019b). Tato kniha je doporučována jakožto jistá průkopnická kniha k tématu a je doporučována nejen všem členům LGBTQ společnosti a komunity, ale také jejich známým, kamarádům a podporovatelům.

Logos Česká republika

Zakladatelkami Logosu byly psychoterapeutka Bernadetta Dagmar Křížková a režisérka, psychoterapeutka Elena Strupková. Spolek byl založen v roce 1994 a pořádá informativní akce, nabízí podporu a pomoc věřícím gayům a lesbám. Spolek vydával od roku 1993 do roku 2001 časopis Logos zabývající se otázkami spojené s vírou a homosexualitou. LOGOS vytváří prostor pro společná setkání, sdílení, debaty a modlitby v Praze, Brně a Ostravě. „My, věřící různých církví, souhlasíme s tím, že pokud se dva dospělí lidé milují, měli by mít možnost vstupovat spolu do manželství – i dva muži nebo dvě ženy.“ (Logos ČR, 2019).

Transparent

Transparent je nezisková nestátní organizace, která byla založena v Praze v roce 2015, a to skupinou aktivistů podporující Trans and Queer komunitu v České republice. Trans*parent rozvíjí několik typů aktivit, mezi nimi mimo jiné také (Trasnparent, 2019):

Vytvoření prostoru, kde se mohou setkávat Trans a Queer osoby Organizování podpůrných aktivit, a to sociálních i individuálních Spolupráce s médii, prezentace trans osob široké veřejnosti Plánování poskytování pracovních příležitostí pro osoby LGBTQ komunity Otevírání dialogu na palčivá témata komunity i mimo ni

Je zajímavé, že organizaci Trans*parent podporuje nejen Visegrádský fond, ale také nizozemská vláda. Samotné vedení organizace tvoří nejméně sedmnáct osob, což je poměrně velký počet. Organizace ke svým cílům dále uvádí, že „organizace Trans*parent z.s usiluje o prosazování práv a pozitivních společenských změn ve prospěch transgender a genderqueer osob. Sdružení bylo založeno v Praze na jaře 2015 skupinou trans aktivistů, reagujících na naléhavou potřebu změny politik v oblasti rovnosti transgender osob. Trans*parent se tak snaží prosazovat pochopení a přijetí trans* osob jak na společenské, tak na legislativní úrovni.“ (Trasnparent, 2019)

Queer spolek Charlie

Queer spolek Charlie je výjimečná organizace, a to především svým zaměřením. Organizace se totiž zaměřuje na studenty a studentky, respektive pracovníky Univerzity Karlovy. Lze říci, že Charlie je jistý typ přidružené organizace k Univerzitě Karlově, kde působí. Organizace se, dle svých vlastních slov, zaměřuje především na gay, lesby, bisexuály, respektive transgender jedince a hájí jejich právo nebýt diskriminován. Charlie má za cíl zkvalitnit život dané skupině LGBTQ osob na Univerzitě Karlově. Charlie také vytváří jisté zázemí pro komunitu na nejstarší univerzitě v České republice. V současné době Queer spolek Charlie spravuje sedm členů výboru. Mezi hlavní aktivity spolku Charlie patří:

Podpora komunity, obhajoba práv nebýt diskriminován Spolupráce s majoritou, zázemí pro minoritu Pořádání přednášek a diskuzí na rozličná témata

Pořádání filmových projekcí, výstav, pikniků, výletů a soutěží

Hlavní možností setkání se s organizací jsou jistá úterní setkávání, která také slouží k vytvoření nových vazeb, respektive k socializaci uvnitř spolku a komunity. Mezi hlavní partnery spolku patří iGirls, iBoys, Prague Pride, SU UK či spolek Galibi. Spolek je možno podpořit dvěma množnostmi, a to buď finančním příspěvkem anebo připojením se ke komunitě jakožto takové, a to na základě vyplněné přihlášky (Queer spolek Charlie, 2019). Spolek Charlie na svých webových stránkách uvádí následující definici: „Zapsaný spolek Charlie nabízí studentkám a studentům a akademickým pracovnicím a pracovníkům Univerzity Karlovy a jiných vysokých škol, stejně jako jejich přátelům a příznivcům, platformu pro seberealizaci, setkávání, zábavu a řešení společných problémů. Zaměřuje se především na gay, lesbické, bisexuální, asexuální a transgender jedince a jejich právo nebýt diskriminován na základě citové a sexuální orientace/identifikace. Posláním sdružení Charlie je zkvalitňování života nejen této skupiny, ale celé akademické obce a společnosti, prostřednictvím vzájemného respektu a přijmutím rozmanitosti.“ (Queer spolek Charlie, 2019).

Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu

Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu, zkráceně pouze „PROUD“, má několik hlavních cílů LGBTQ komunity, mezi které patří (Proud, 2019):

Podpora rodičovství a adopce Podpora vzdělávání ve prospěch komunity, zvláště potírání homofobních a jiných neduhů Podpora přiznání jedinců a jejich identifikaci s LGBTQ komunitou (například bezproblémový „going out“) Vytváření pozitivního mediálního obrazu komunity

Výkonná rada sdružení PROUD je tvořena pěti osobami s vysokým stupněm vzdělání (jedna osoba dosáhla titulu „doktor“, zatímco tři další dosáhly titulu „magistr“). Je zajímavé, že ve výkonné radě PROUDu je také Queer spolek Charlie, který je v současné době zastoupen D. Hrozkem (Proud, 2019). Organizace na svých webových stránkách uvádí, že „Jsme PRO zlegalizování adopce biologického potomka partnera/ky a PRO

39 legalizaci individuálních i společných adopcí stejnopohlavních párů v registrovaném partnerství.“, „Jsme PRO neproblematický coming out (v rodině i v širším okolí).“, „Jsme PRO zrovnoprávnění partnerských vztahů, a tedy dosažení legislativního stavu v ČR, kdy stejnopohlavní páry mohou uzavírat občanský sňatek totožný s institutem manželství různopohlavních párů. Jsme PRO uznání stejnopohlavních svazků za plnohodnotné vztahy rodinné povahy.“, „Jsme PRO zajištění ochrany před diskriminací na pracovišti (rozšíření antidiskriminační legislativy o zákaz diskriminace na základě genderové identity, lepší vymahatelnost práva pro LGBT osoby, podpora a prosazování tzv. měkkých opatření mezi firmami a na úřadech – vzdělávání, pozitivní akce apod.).“ (Proud, 2019).

Mezi aktivity organizace patří projekty, například Neviditelné menšiny a Foundation Open Society Institute – Equality to ALL Families. Tyto projekty probíhají každým rokem, což svědčí o jejich úspěchu (Proud, 2019).

2.5 Shrnutí analytické části Ve světě jsou přístupné různé ubytovací zařízení pro členy LGBTQ komunity, a to od hotelů, přes motely, penziony až po botely a různé další typy ubytovacích zařízení. Nejinak tomu je v podmínkách České republiky, i když nabídek ubytování pro členy LGBTQ komunity je poměrně málo.

V České republice se vžilo označení „Gay Friendly“ pro ubytovací zařízení, které podporují ubytování členů LGBTQ komunity. Bohužel, podobných ubytovacích zařízení v České republice není mnoho.

Analýzou bylo zjištěno, že daná ubytovací zařízení jsou lokalizována především v Praze a Brně. V Praze se jedná například o Hotel Muzeum, TM Travel Hotel Praha, respektive Boys Club Hotel Praha, což je na hlavní město poměrně nízký počet takto specializovaných ubytovacích zařízení. Povětšinou se jedná o hotely kategorie tří hvězdiček.

Což se města Brna týče, situace ohledně „Gay Friendly“ ubytování není o moc lepší. V moravské metropoli mohou návštěvníci zavítat do Hotelu Allbelus, Vienna Apartment, Royal Ricc, respektive Hodinového hotelu Brno. Opět se jedná o ubytování v kategorii do tří hvězdiček s výjimkou Royal Ricc (hodnocen čtyřmi hvězdami).

Hotely jak v Praze, tak v Brně povětšinou krom ubytování nabízí doprovodné akce či vybavení, například saunu či masážní vanu.

Z hlediska světa mezi nejoblíbenější destinace pro LGBTQ komunitu (respektive „Gay Friendly“) patří především asijské státy. Příkladem oblíbených destinací pro LGBTQ komunitu jsou:

Maledivy – exotika, soukromí Thajsko – rušný život, liberální přístup obyvatel, příroda, pláže Mauricius – soukromí, pláže, pěkná příroda Dominikánská republika – gay ruch Mexiko – luxusní letoviska, především Cancún Evropa – Španělsko, Řecko

Zajisté, existují i další destinace, které jsou takzvaně vhodné pro LGBTQ komunitu (respektive „Gay Friendly“), výčet zde je pouze orientační. Světové destinace, oproti České republice, mnohdy nabízí vyšší možnosti ubytování, vyšší počet specializovaných podniků a doprovodných akcí, respektive příjemnější klima a případně také čisté moře.

V České republice se první magazíny s nabídkou Gay Friendly destinací objevily v 2010, kdy nabízely přibližně 35 destinací a aktivit. Historicky se jednalo o katalog Ping Go cestovní kanceláře ESO Travel.

Obecně v České republice působí různé organizace, které mají za cíl podporovat komunitu LGBTQ. Organizace LGBTQ komunity mají především za cíl podporu komunity, a to jak po stránkách uspokojení potřeb, tak například nabídkou cestování, podpůrných aktivit, ochranou práv či nabídkou prostoru, kde se členové komunity mohou volně a beze strachu scházet. Mezi nejdůležitější organizace působící v České republice v segmentu LGBTQ lze zařadit:

STUD, z.s. – založena roku 1996, působení ve prospěch komunity zejména hájením práv, pořádáním kulturních a jiných akcí a aktivní účast na činnostech spojených s prevencí infekce HIV. SOHO – již od roku 1990, hlavním cílem bylo povolení registrovaného partnerství, což bylo splněno a organizace byla rozpuštěna v roce 2006. Gay a lesbická liga – podpora legislativních úprav zákonů ve prospěch komunity. Logos Česká republika – sdružuje nejen věřící, lesby a gaye.

Transparent – nezisková organizace věnující se organizování podpůrných aktivit, plánování poskytování pracovních příležitostí či otevírání dialogů na palčivá témata Queer spolek Charlie – spolek při Univerzitě Karlově podporující LGBTQ komunitu Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu – podpora rodičovství, adopce, uznání jedinců a jejich identifikace se k LGBTQ komunitě

Pevně věřím, že do budoucna se zvýší počet organizací pomáhajících komunitě, stejně tak jako podpora veřejnosti.

3 VÝZKUMNÁ ČÁST – DOTAZNÍK

Výzkumná část se zaměřuje na vyhodnocení dotazníku k tématu komunity a ubytování. Zkoumány jsou především vztahy hotelů a komunity, respektive vztahy organizací a komunity LGBTQ. Výzkumná část nabízí podrobné informace o dotazníku a výzkumu, ale také především podrobné vyhodnocení výsledků zkoumání. Výzkumná část je rozdělena do podkapitol, aby bylo možno lépe publikovat výsledky vlastního zkoumání.

3.1 Výzkumná část První výzkumná část zkoumá samotné hotely, kdy je dotazníkovým šetřením zkoumán jejich vztah k LGBTQ komunitě, respektive další náležitosti.

3.1.1 Cíle výzkumu Hlavním cílem výzkumu je prozkoumat, zda-li jsou oslovené ubytovací zařízení (hotely) přátelské ke členům LGBTQ komunity, respektive, do jaké míry jsou hotely přátelské a přívětivé k ubytování členů LGBTQ komunity. Jsou vybrány hotely v Praze a Brně, kde je zkoumán vztah hotelů samotných a LGBTQ komunity – respektive jak jsou dané hotely „Gay Friendly“.

3.1.2 Předpoklady a hypotézy výzkumu Předpoklady a hypotézy výzkumu, který je zaměřen na hotely a LGBTQ komunitu, jsou shrnuty níže. Hypotézy výzkumu jsou společné pro Prahu a Brno. Mezi hypotézy patří:

Hypotéza H1 (hlavní): Alespoň 60 % oslovených hotelů je tolerantních vůči ubytování LGBTQ osob. Důvod: prozkoumat přívětivost ubytování členů LGBTQ komunity v daném hotelu. Hypotéza H2: Alespoň 50 % ubytovacích zařízení si myslí, že jejich hotel je atraktivní pro členy LGBTQ komunity. Důvod: zjistit, zda-li se hotely vnímají atraktivní pro členy LGBTQ komunity. Hypotéza H3: Alespoň 30 % oslovených hotelů (jedna třetina) je speciálně vybaveno pro užití LGBTQ komunitou (například vířivka, sauna). Důvod: zjistit, zdali mají hotely v daných lokalitách specifické zařízení pro využívání LGBTQ komunitou.

Mezi hlavní předpoklady výzkumu v oblasti zkoumání hotelů patří (předpoklady výzkumu jsou společné pro Prahu a Brno):

3.1.3 Metodologie výzkumu, výběr respondentů, výzkumný vzorek a metody zpracování dat Metodologie. Výzkum je prováděn skrz dotazník, který je distribuován elektronicky a písemně (tištěnou formou) přímo k daným subjektům – respondentům. Výzkum je veden jakožto kvalitativní výzkum, kdy je jsou zjišťovány kvalitativní informace. Dotazník odeslán byl 60 respondentům, návratnost dotazníku je 98,3 % (jeden dotazník nebyl vrácen), přičemž žádný dotazník nebyl později vyřazen z důvodu chybějících či neúplných odpovědí.

Výběr respondentů a výzkumný vzorek. Výzkumný vzorek tvoří subjekty (hotely), které sídlí v Praze a Brně. Výběr výzkumného vzorku je náhodný, pouze je dbáno, aby byly subjekty (respondenti) lokalizovány v Praze či Brně. Výběr subjektů probíhá na základě kritéria, že se musí jednat o ubytovací zařízení a zároveň musí být lokalizováno v Praze či v Brně (hotelům mimo Prahu a Brno není dotazník zaslán).

Metoda zpracování dat. Hotový dotazník je poté zaslán zpět autorovi (elektronicky či tištěnou formou), který jej vyhodnotí skrz kancelářské programy (Excel, Google Forms) a poté zapíše výsledky a vyvodí závěry výzkumu, respektive ověří hypotézy a předpoklady.

3.1.4 Výzkumný dotazník – podrobný popis a stanovení výzkumných otázek Dotazník je tvořen celkem třinácti otázkami, které jsou rozdělené do čtyř základních okruhů. Dotazy jsou společné jak pro Prahu, tak pro Brno. První okruh pojednává o obecných informacích o ubytovacím zařízení, konkrétně se jedná o:

Otázku číslo 1: dotaz, zdali převažují domácí zákazníci či zahraniční klienti. Důvod: zjistit složení hotelu z hlediska klientely. Otázka číslo 2: dotaz, zdali jezdí klienti do ubytovacího zařízení opakovaně. Důvod: zjistit návratnost klientely do daného hotelu/lokality.

Dotaz číslo 3: dotaz na to, co zákazníky z návštěvy daného hotelu nejvíce zujme. Důvod: zjistit obecnou atraktivnost hotelu. Dotaz číslo 4: dotaz na město (Praha či Brno). Důvod: rozlišení odpovědí, možnost rozdělení a srovnání Prahy a Brna. Dotaz číslo 5: dotaz na kapacitu hostů hotelu. Důvod: zařazení do kapacitní kategorie (zdali se jedná o malé ubytovací zařízení či naopak velký hotel).

Druhá část výzkumných otázek zahrnuje obecné dotazy týkající se LGBTQ komunity, konkrétně se jedná o otázky zaměřené na:

Dotaz číslo 6: dotaz na atraktivnost hotelu pro komunitu LGBTQ. Důvod: zjistit atraktivnost hotelu/místa pro členy komunity. Dotaz číslo 7: dotaz na vstřícnost zaměstnanců vůči LGBTQ komunitě. Zjistit, zdali jsou obecně zaměstnanci vstřícní vůči LGBTQ či nikoliv. Dotaz číslo 8: dotaz na fakt, zdali je ubytovací zařízení označeno symbolem specifickým pro ubytovací zařízení podporující LGBTQ komunitu. Důvod: zjistit, zdali se ubytovací zařízení nezdráhá prezentovat se jakožto zařízení podporující LGBTQ (pokud je podporuje).

Třetí část výzkumného dotazníku se zaměřuje na specifické informace týkající se LGBTQ komunity. Jedná se o:

Dotaz číslo 9: zjištění, zdali je daný hotel speciálně vybaven pro LGBTQ komunitu. Důvod: zjištění speciálních vybavení pro komunitu. Dotaz číslo 10: dotaz, zdali se hotel či ubytovací zařízení setkává s LGBTQ komunitou, respektive s jakýmikoliv nestandardními požadavky z její strany. Důvod: zjistit chování členů LGBTQ komunity v daném hotelu. Dotaz číslo 11: dotaz, zdali hotel navazuje spolupráci s jakoukoliv jinou organizací z LGBTQ segmentu. Důvod: zjistit, zdali dochází k propojení služeb. Dotaz číslo 12: jakým způsobem jsou ubytovací zařízení navštěvována. Zjistit, jakým způsobem jsou ubytovací zařízení navštěvována (např. skrz cestovní kancelář).

Poslední část dotazníku tvoří jediná otázka, která je zaměřena na případné doplnění vlastních zkušeností, názorů a postřehů:

Dotaz číslo 13: pokud byste chtěli cokoliv dodat na téma ubytování LGBTQ komunity a Vašeho hotelu (návrh, informaci, postřeh apod.), prosím učiňte tak zde. Důvod: zjistit případné další doplňující informace.

Výše uvedeny jsou dotazy, které se objevují ve výzkumném dotazníku. Na dalších stránkách se věnuji vyhodnocení dotazníku, respektive vyvrácení či potvrzení předpokladů a hypotéz.

3.1.5 Výsledky dotazování Pro větší přehlednost jsou výsledky dotazování rozděleny na do dvou kategorií – první kategorie se týká města Prahy a druhá kategorie se týká města Brna. Zdrojem dat je vlastní dotazování a zdrojem grafů je vlastní tvorba.

3.1.5.1 Výsledky dotazování v Praze

V Praze se výzkumu účastnilo na 29 subjektů. Analýzou výzkumu v Praze byly zjištěny následující informace.

1.) Otázka č.1: Převažují u Vás klienti cizinci či domácí zákazníci?

Obrázek 6 Otázka č.1: Převažují u Vás klienti cizinci či domácí zákazníci?

Otázka číslo jedna zjišťuje, zda-li převažují domácí či zahraniční klienti, respektive, zda-li je poměr domácí a zahraniční klientely vyrovnaný. V pražských ubytovacích zařízeních převládají především zahraniční zákazníci, kteří tvoří většinovou klientelu u 72,4 % hotelů

(odpověď b), zatímco domácí klienti tvoří většinovou klientelu pouze u 20,6 % oslovených subjektů (odpověď a). Zbytek, tedy 6,89 % dotazovaných subjektů uvedl, že poměr zahraničních a domácích klientů je vyrovnaný (odpověď c).

2.) Otázka č.2: Vrací se k Vám klienti opakovaně?

Obrázek 7 Otázka č.2: Vrací se k Vám klienti opakovaně?

Otázka číslo dva zjišťuje, jestli se klienti vrací do ubytovacího zařízení opakovaně či nikoliv. Těsná většina pražských subjektů uvedla, že se k nim klienti opakovaně nevrací (odpověď b, 58,62 %). Ke 41,3 % subjektů, což činí 12 subjektů, se naopak klienti vrací opakovaně.

3.) Otázka č.3: Co si zákazníci z návštěvy Vašeho hotelu zapamatují (proč jsou u Vás zákazníci spokojeni)?

Obrázek 8 Otázka č.3: Co si zákazníci z návštěvy Vašeho hotelu zapamatují (proč jsou u Vás zákazníci spokojeni)?

Otázka číslo tři se věnuje faktu, proč jsou klienti v daném ubytovacím zařízení spokojeni – co si nejvíce zapamatují. Z celkového počtu 29 odpovědí vyplynulo, že na 41,3 % subjektů má za to, že si zákazníci z pobytu donášejí především kulturní zážitek. Šest respondentů (20,69 %) si myslí, že klienty zaujme především gastronomie a stejný počet (6, tedy 20,69 %) si to myslí také o zážitcích. Pět respondentů (17,24 %) má za to, že se klientům líbí především příroda a okolí.

4.) Otázka č.4: V jakém městě se Vaše ubytovací zařízení nachází?

Obrázek 9 Otázka č.4: V jakém městě se Vaše ubytovací zařízení nachází?

Otázka číslo čtyři je otázkou, která určuje město, ve kterém ubytovací zařízení sídli – buď Brno nebo Praha. Na otázku číslo čtyři zajisté 100 % subjektů (29) odpovědělo, že se nachází ve městě Praze, což se dalo očekávat.

5.) Otázka č.5: Kapacita ubytování Vašeho ubytovacího zařízení?

Obrázek 10 Otázka č.5: Kapacita ubytování Vašeho ubytovacího zařízení?

Otázka číslo pět se věnuje dotazu na kapacitu ubytovacího zařízení, aby bylo možno ubytování zařadit do kapacitní kategorie. Otázka pátá se věnuje zjištění kapacity hotelu. Nejčastěji se objevují hotely, které mají v kapacitu hostů v rozmezí od 41 do 50 hostů (37,9 % odpovědí). Tyto hotely jsou následovány hotely, které mají kapacitu od 51 do 100 hostů (34,48 % odpovědí) a ubytovacími zařízeními s kapacitou do 21 až 30 hostů (13,79 %). Stejný počet respondentů uvedl, že jejich ubytovací kapacita je v rozmezí od 31 do 40 hostů (13,79 %, což jsou 4 respondenti).

6.) Otázka č.6: Myslíte si, že Váš hotel je atraktivní pro členy LGBTQ komunity?

Obrázek 11 Otázka č.6: Myslíte si, že Váš hotel je atraktivní pro členy LGBTQ komunity?

Dotaz číslo šest se věnuje LGBTQ komunitě a zjišťuje názor ubytovatele, zda-li si myslí, že je jeho zařízení vhodné pro klienty z LGBTQ komunity. Největší počet subjektů (14, což činí na 48,27 % dotázaných) uvedl, že si myslí, že by bylo jejich ubytovací zařízení atraktivní pro členy LGBTQ komunity z hlediska lokality, přírody či okolí. Devět respondentů má za to, že jejich ubytovací zařízení je vhodné pro LGBTQ komunitu především z důvodu vybavení či doprovodných akcí (31 %) a zbytek dotázaných (6, což činí 20,63 %) má za to, že zařízení je atraktivní pro členy komunity z jiného důvodu, avšak neuvádí z jakého.

7.) Otázka č.7: Jsou zaměstnanci hotelu tolerantní vůči LGBTQ segmentu (například při ubytování či vyhledávání doprovodných aktivit) – pokud jim tuto informaci o LGBTQ klienti sdělí?

Obrázek 12 Otázka č.7: Jsou zaměstnanci hotelu tolerantní vůči LGBTQ segmentu (například při ubytování či vyhledávání doprovodných aktivit) – pokud jim tuto informaci o LGBTQ klienti sdělí?

Otázka číslo sedm zjišťuje vstřícnost zaměstnanců vůči LGBTQ komunitě (pokud tuto informaci klient zmíní), a to z pohledu například pomoci při zjišťování doprovodných akcí pro členy komunity v okolí. Všechny dotázané subjekty uvedly, že jsou jejich zaměstnanci ochotni při vyhledávání doprovodných aktivit LGBTQ komunity (100 %, 29 respondentů).

8.) Otázka č.8: Pokud umožňujete ubytování členů komunity LGBTQ, je Váš hotel označen jakýmkoliv specifickým symbolem?

Obrázek 13 Otázka č.8: Pokud umožňujete ubytování členů komunity LGBTQ, je Váš hotel označen jakýmkoliv specifickým symbolem?

Otázka číslo osm zjišťuje, jestli je dané ubytovací zařízení nějak speciálně označeno, například nálepkou „Gay Friendly“, aby bylo na první pohled znát, že se jedná o zařízení podporující LGBTQ komunitu či „alespoň“ její část. Žádné ubytovací zařízení není označeno jakýmkoliv symbolem. Každý z respondentů uvedl, že nevyužívají žádného symbolu či označení pro LGBTQ komunitu (29 respondentů, 100 %).

9.) Otázka č.9: Je Váš hotel přizpůsoben tak, aby mohl být využíván například také LGBTQ komunitou?

Obrázek 14 Otázka č.9: Je Váš hotel přizpůsoben tak, aby mohl být využíván například také LGBTQ komunitou?

Otázka číslo devět se věnuje přizpůsobení hotelu pro členy LGBTQ komunity. Dvanáct respondentů uvedlo, že daný hotel je vybaven pro LGBTQ komunitu barem, vířivkou, saunou (41,4 %). Ostatní dotázaní (většina) uvedli, že je hotel vybaven z pohledu doprovodných akcí (58,6 %).

10.) Otázka č. 10: Setkáváte se s LGBTQ komunitou, respektive s nestandardními požadavky z její strany?

Obrázek 15 Otázka č. 10 Setkáváte se s LGBTQ komunitou, respektive s nestandardními požadavky z její strany?

Otázka číslo deset se věnuje dotazu, jestli se zaměstnanci zařízení setkávají s nestandardními požadavky ze strany LGBTQ komunity. Naprostá většina subjektů (27 subjektů, tedy 93,11 %) uvedla, že se nesetkávají s nestandardními požadavky ze strany LGBTQ komunity. Pouze menšina (2 subjekty, 6,89 %) uvedla, že se setkávají s nestandardními požadavky ze strany LGBTQ komunity.

11.) Otázka č. 11: Navazuje Váš hotel spolupráci s některou z organizacích zaměřenou na LGBTQ segment/komunitu?

Obrázek 16 Otázka č. 11: Navazuje Váš hotel spolupráci s některou z organizacích zaměřenou na LGBTQ segment/komunitu?

V otázce číslo jedenáct je zjišťováno, jestli dané ubytovací zařízení navazuje jakoukoliv spolupráci s organizací zaměřenou na LGBTQ komunitu, a to ať v Česku či v zahraničí. V Praze žádný z oslovených subjektů nenavazuje spolupráci s LGBTQ komunitou ani v České republice ani v zahraničí (29, tedy 100 %).

12.) Otázka č. 12: Pokud Vás navštěvují členové segmentu LGBTQ skrz cestovní kanceláře, navštěvují Vás skrz specializované cestovní kanceláře či skrz normální cestovní kanceláře?

Obrázek 17 Otázka č. 12: Pokud Vás navštěvují členové segmentu LGBTQ skrz cestovní kanceláře, navštěvují Vás skrz specializované cestovní kanceláře či skrz normální cestovní kanceláře?

Dvanáctá otázka se věnuje dotazu, zda-li členové LGBTQ komunity navštěvují dané ubytovací zařízení skrz speciální či jiné cestovní kanceláře. Jedenáct subjektů uvedlo, že se k nim přichází klienti skrz normální cestovní kanceláře (37,9 %), stejný počet respondentů uvedl, že nemá dostatečné informace (37,9 %). Sedm respondentů uvedlo, že k nim přichází klienti skrz specializované cestovní kanceláře typu Pink Go (24,1 %).

13.) Otázka č.13: Pokud byste chtěli cokoliv dodat na téma ubytování LGBTQ komunity a Vašeho hotelu (návrh, informaci, postřeh apod.), prosím učiňte tak zde.

Třináctá otázka dává prostor respondentům dopsat vlastní postřeh, názor či příspěvek k tématu. Bohužel, na dotaz číslo třináct, nebyl žádný z dotazovaných subjektů ochoten odpovědět, tudíž není možné sepsat a vyhodnotit odpovědi na tento dotaz.

3.1.5.2 Shrnutí – Praha

Typický pražský podnik ubytovává především zahraniční zákazníky (72,4 %), přičemž se do podniku klientela nevrací opakovaně (58,62 %). Typický ubytovací podnik v Praze – respondent – má pocit, že si z návštěvy jeho hotelu zapamatují návštěvníci především kulturní zážitek. Zajisté, pražský podnik se nachází v Praze (100 %) a jeho kapacita je typicky od 41 do 50 hostů (37,9 %).

Typický pražský podnik si myslí, že je atraktivní pro členy LGBTQ komunity z hlediska lokality, přírody či okolí (48,27 %), všichni zaměstnanci jsou tolerantní vůči vyhledávání doprovodných služeb pro klienty LGBTQ komunity (100 %), avšak typický pražský podnik není nijak označen (například Gay Friendly, 100 %). Typický pražský hotel je vybaven pro LGBTQ komunitu především z pohledu doprovodných akcí (58,6 %) a zaměstnanci hotelu se v drtivé většině nesetkávají s nestandardními požadavky ze strany LGBTQ komunity (93,11 %).

Bohužel, typický pražský hotel nemá navázanou žádnou spolupráci s LGBTQ organizací, a to ani v Česku ani v zahraničí (29, tedy 100 %) a takový hotel je vyhledáván členy LGBTQ komunity především skrz normální cestovní kanceláře (37,9 %). Ani v Praze se nedostalo žádné doplňující odpovědi.

3.1.5.3 Výsledky dotazování v Brně

V Brně se výzkumu účastnilo na 30 subjektů. Analýzou výzkumu v Brně byly zjištěny následující informace.

1.) Otázka č.1: Převažují u Vás klienti cizinci či domácí zákazníci?

Obrázek 18 Otázka č.1: Převažují u Vás klienti cizinci či domácí zákazníci?

Otázka číslo jedna zjišťuje, zda-li převažují domácí či zahraniční klienti, respektive, zda-li je poměr domácí a zahraniční klientely vyrovnaný. V brněnských ubytovacích zařízeních převládají především domácí zákazníci, kteří tvoří většinovou klientelu u 53 % hotelů (odpověď a), zatímco zahraniční klienti tvoří většinovou klientelu pouze u 22,3 % oslovených subjektů (odpověď b). Zbytek, tedy 23,3 % dotazovaných subjektů uvedl, že poměr zahraničních a domácích klientů je vyrovnaný (odpověď c).

2.) Otázka č.2: Vrací se k Vám klienti opakovaně?

Obrázek 19 Otázka č.2: Vrací se k Vám klienti opakovaně?

Otázka číslo dva zjišťuje, jestli se klienti vrací do ubytovacího zařízení opakovaně či nikoliv. Naprostá většina brněnských subjektů uvedla, že se k nim klienti opakovaně nevrací (odpověď b, 73,33 %). Pouze do menšiny subjektů se klienti vrací opakovaně (26,67 %).

3.) Otázka č.3: Co si zákazníci z návštěvy Vašeho hotelu zapamatují (proč jsou u Vás zákazníci spokojeni)?

Obrázek 20 Otázka č.3: Co si zákazníci z návštěvy Vašeho hotelu zapamatují (proč jsou u Vás zákazníci spokojeni)?

Otázka číslo tři se věnuje faktu, proč jsou klienti v daném ubytovacím zařízení spokojeni – co si nejvíce zapamatují. Z celkového počtu 30 odpovědí vyplynulo, že na 80 % dotázaných (24 subjektů) má za to, že si klienti z jejich hotelu odnáší kvalitní gastronomický zážitek. Pět subjektů (16,67 %) si myslí, že si zákazníci zapamatuji především přírodu a jen jeden subjekt (3,33 %) má za to, že hotel nabízí kvalitní zážitky (doprovodné akce, večírky…).

4.) Otázka č.4: V jakém městě se Vaše ubytovací zařízení nachází?

Obrázek 21 Otázka č.4: V jakém městě se Vaše ubytovací zařízení nachází?

Otázka číslo čtyři je otázkou, která určuje město, ve kterém ubytovací zařízení sídli – buď Brno nebo Praha. Na otázku číslo čtyři zajisté 100 % subjektů (30) odpovědělo, že se nachází ve městě Brně, což není překvapením.

5.) Otázka č.5: Kapacita ubytování Vašeho ubytovacího zařízení?

Obrázek 22 Otázka č.5: Kapacita ubytování Vašeho ubytovacího zařízení?

Otázka číslo pět se věnuje dotazu na kapacitu ubytovacího zařízení, aby bylo možno ubytování zařadit do kapacitní kategorie. Nejčastěji se objevují hotely, které mají v kapacitu hostů v rozmezí od 11 do 20 hostů (43,3 % odpovědí). Tyto hotely jsou následovány hotely, které mají kapacitu od 6 do 10 hostů (26,6 % odpovědí) a ubytovacími zařízeními s kapacitou do 5 hostů (23,33 %). Pouze 6,66 % subjektů (2 odpovědi) uvedlo, že jejich kapacita je v rozmezí od 21 do 30 hostů.

6.) Otázka č.6: Myslíte si, že Váš hotel je atraktivní pro členy LGBTQ komunity?

Obrázek 23 Otázka č.6: Myslíte si, že Váš hotel je atraktivní pro členy LGBTQ komunity?

Dotaz číslo šest se věnuje LGBTQ komunitě a zjišťuje názor ubytovatele, zda-li si myslí, že je jeho zařízení vhodné pro klienty z LGBTQ komunity. Největší počet subjektů (12, což činí na 40 % dotázaných) uvedl, že si nemyslí, že by bylo jejich ubytovací zařízení atraktivní pro členy LGBTQ komunity (odpověď „ne“). Deset subjektů (33,33 %) má za to, že jejich hotel je vhodný z hlediska vybavení, doprovodných akcí či zařízení. Pět subjektů, což činí 16,67 %, má za to, že dané ubytovací zařízení je vhodné pro LGBTQ komunitu z hlediska lokality a přírody. Zbytek, deset procent oslovených (3 subjekty) uvedlo, že si myslí, že zařízení je vhodné pro LGBTQ komunitu z jiného důvodu, avšak již neuvedlo důvod.

Obrázek 24 Otázka č.7: Jsou zaměstnanci hotelu tolerantní vůči LGBTQ segmentu (například při ubytování či vyhledávání doprovodných aktivit) – pokud jim tuto informaci o LGBTQ klienti sdělí?

Otázka číslo sedm zjišťuje vstřícnost zaměstnanců vůči LGBTQ komunitě (pokud tuto informaci klient zmíní), a to z pohledu například pomoci při zjišťování doprovodných akcí pro členy komunity v okolí. Celkem na 26 dotázaných subjektů uvedlo, že zaměstnanci jsou nápomocni a ochotni klientům LGBTQ komunity vyjít vstříc a vyhledat doprovodné akce (86,66 % odpovědí), zatímco jen 4 subjekty uvedly, že by takovou vstřícnost členu LGBTQ komunity neprojevily (13,34 % oslovených).

8.) Otázka č.8: Pokud umožňujete ubytování členů komunity LGBTQ, je Váš hotel označen jakýmkoliv specifickým symbolem?

Obrázek 25 Otázka č.8: Pokud umožňujete ubytování členů komunity LGBTQ, je Váš hotel označen jakýmkoliv specifickým symbolem?

Otázka číslo osm zjišťuje, jestli je dané ubytovací zařízení nějak speciálně označeno, například nálepkou „Gay Friendly“, aby bylo na první pohled znát, že se jedná o zařízení podporující LGBTQ komunitu či „alespoň“ její část. Celkem na 25 dotázaných subjektů uvedlo, že není označeno žádným symbolem podporující LGBTQ komunitu (83,33 %). Čtyři subjekty (13,33 %) uvedly, že nepodporují ubytování LGBTQ komunity. Pouze jeden subjekt (3,33 %) je označen označením „Gay Friendly“.

9.) Otázka č.9: Je Váš hotel přizpůsoben tak, aby mohl být využíván například také LGBTQ komunitou?

Obrázek 26 Otázka č.9: Je Váš hotel přizpůsoben tak, aby mohl být využíván například také LGBTQ komunitou?

Otázka číslo devět se věnuje přizpůsobení hotelu pro členy LGBTQ komunity. Na jedenáct oslovených subjektů má za to, že daný hotel není přizpůsoben pro členy LGBTQ komunity (odpověď d v počtu 36,67 %). Deset subjektů (33,33 %) má za to, že dané ubytovací zařízení je vhodné z hlediska vybavení – například bar, vířivka, sauna a další vybavení pokoje/hotelu. Devět oslovených (30 %) si myslí, že daný hotel je vhodný z hlediska doprovodných akcí zaměřených na komunitu.

10.) Otázka č. 10: Setkáváte se s LGBTQ komunitou, respektive s nestandardními požadavky z její strany?

Obrázek 27 Otázka č. 10 Setkáváte se s LGBTQ komunitou, respektive s nestandardními požadavky z její strany?

Otázka číslo deset se věnuje dotazu, jestli se zaměstnanci zařízení setkávají s nestandardními požadavky ze strany LGBTQ komunity. Naprostá většina subjektů (28 subjektů, tedy 93,3 %) uvedla, že se nesetkávají s nestandardními požadavky ze strany LGBTQ komunity. Pouze menšina (2 subjekty, 6,7 %) uvedly, že se setkávají s nestandardními požadavky ze strany LGBTQ komunity.

11.) Otázka č. 11: Navazuje Váš hotel spolupráci s některou z organizacích zaměřenou na LGBTQ segment/komunitu?

Obrázek 28 Otázka č. 11: Navazuje Váš hotel spolupráci s některou z organizacích zaměřenou na LGBTQ segment/komunitu?

V otázce číslo jedenáct je zjišťováno, jestli dané ubytovací zařízení navazuje jakoukoliv spolupráci s organizací zaměřenou na LGBTQ komunitu, a to ať v Česku či v zahraničí. Většina oslovených subjektů (17 subjektů, tedy 56,6 %) dalo najevo, že navazuje spolupráci s domácími i zahraničními organizacemi zaměřenými na LGBTQ komunitu. Deset dotázaných ubytovacích zařízení, což činí na 33,33 %, uvedlo, že navazují spolupráci se subjekty věnujícími se LGBTQ komunitě v zahraniční. Dva subjekty (6,7 %) uvedly, že navazují spolupráci s LGBTQ organizací v České republice a jeden subjekt (3,33 %) uvedl, že spolupráci nenavazuje vůbec.

Obrázek 29 Otázka č. 12: Pokud Vás navštěvují členové segmentu LGBTQ skrz cestovní kanceláře, navštěvují Vás skrz specializované cestovní kanceláře či skrz normální cestovní kanceláře?

Dvanáctá otázka se věnuje dotazu, zda-li členové LGBTQ komunity navštěvují dané ubytovací zařízení skrz speciální či jiné cestovní kanceláře. Polovina oslovených subjektů (15, tedy 50 %) volila možnost, že se k nim LGBTQ komunitní lidé dostávají skrz obvyklé normální cestovní kanceláře. Na 13 subjektů (43,33 %) uvedlo, že nemá k dispozici dostupné informace a dva subjekty (6,67 %) uvedly, že k nim klienti LGBTQ přijíždějí skrz specializované cestovní kanceláře.

13.) Otázka č.13: Pokud byste chtěli cokoliv dodat na téma ubytování LGBTQ komunity a Vašeho hotelu (návrh, informaci, postřeh apod.), prosím učiňte tak zde.

3.1.5.4 Shrnutí – Brno

Ve městě Brně převládají převážně domácí zákazníci (53 %) nad klienty ze zahraničí a klienti se do hotelu nevrací opakovaně (73,33 %). Brněnské ubytovací zařízení má za to, že si zákazníci u něj zapamatují především kvalitní gastronomický zážitek (80 %). Je jasné, že v dotazníkové části pro město Brno se hotelové zařízení nacházelo ve městě Brně (100 %). Typický brněnský hotel (respondent) má kapacitu od 11 do 20 ubytovaných hostů (43,3 %).

Typické brněnské ubytovací zařízení má za to, že jejich zařízení není atraktivní pro členy LGBTQ komunity (40 % odpovědí). Zaměstnanci jsou vstřícní vůči LGBTQ komunitě při vyhledávání doprovodných aktivit (86,66 % odpovědí). Typický brněnský hotel – respondent – není označen žádným symbolem podporujícím LGBTQ komunitu.

Typické brněnské ubytování není nijak přizpůsobeno pro využívání LGBTQ komunitou (36,67 % odpovědí) a nesetkává se s nestandardními požadavky ze strany LGBTQ komunitu (93,3 % odpovědí). Typicky se v Brně navazuje spolupráce jak s českými, tak se zahraničními subjekty a organizacemi podporujícími LGBTQ komunitu (56,6 %). Typický brněnský hotel (respondent) uvádí, že se k nim LGBTQ lidé dostávají skrz normální obvyklé kanceláře. Bohužel, žádný hotel ani ubytovací zařízení nenapsalo své vlastní poznámky (otázka číslo 13).

3.1.6 Potvrzení či vyvrácení předpokladů výzkumu a hypotéz Předpoklady a hypotézy výzkumu, který je zaměřen na hotely a LGBTQ komunitu, jsou shrnuty níže. Hypotézy výzkumu jsou společné pro Prahu a Brno. Mezi hypotézy patří:

 Hypotéza H1 (hlavní): Alespoň 60 % oslovených hotelů je tolerantních vůči ubytování LGBTQ osob. Důvod: prozkoumat přívětivost ubytování členů LGBTQ komunity v daném hotelu. o Zjišťuje především otázka č. 7. Doplňující souvislosti zjišťuje otázka č. 8 a poté otázka č. 9. o Praha: hypotéza H1 byla potvrzena. Důvod: na otázku číslo 7 odpovědělo 100 % respondentů, že zaměstnanci jsou tolerantní při ubytování a vyhledávání doprovodných a jiných aktivit pro LGBTQ komunitu. Na otázku číslo 8 sice 100 % respondentů uvedlo, že jejich hotel není nijak označen

(např. Gay Friendly), avšak toto na faktu přístupnosti a ochoty vytváření vhodných podmínek pro LGBTQ nic nemění. Na dotaz číslo 9 odpovědělo 41,4 %, že hotel je vybaven pro komunitu především barem, vířivkou a 58,6 % respondentů uvedlo, že hotel je vybaven z pohledu doprovodných akcí, kterých se mohou účastnit LGBTQ lidé (celkem 100 %), nikdo neodpověděl, odpovědí „ne“. o Brno: V Brně se hypotéza H1 také potvrdila, i když výsledky výzkumu jsou rozdílné oproti Praze. Na otázku, zdali jsou zaměstnanci ochotní vůči LGBTQ segmentu (vyhledávání doprovodných akcí apod.) odpovědělo „jen“ 86,6 % dotazovaných kladně (ano), a 13,4 % odpovědělo negativně (ne), avšak i přesto je výsledný výsledek hodnocen pozitivně. Na stranu druhou, čtyři hotely v Brně nepodporují LGBTQ komunitu (13,3 %). Jeden hotel je speciálně označen pro LGBTQ komunitu (3,3 %). Zbytek (83,33 %) nemá žádné označení. Odpovědi nemění fakt tolerance a přívětivosti vůči LGBTQ lidem. Bohužel, jedenáct subjektů má za to, že hotel není vhodně přizpůsoben pro LGBTQ komunitu (36,67 %), avšak deset respondentů uvádí (33,33 %), že dané zařízení je vhodné z hlediska baru, vířivky, sauny a dalšího vybavení pokoje či hotelu. Rozdíl mezi deseti a jedenácti respondenty je zanedbatelný (jeden respondent), proto mám za to, že hypotéza H1 je podpořena také pod otázkou číslo devět i v Brně. o Celkově se hypotéza H1 potvrdila, viz. argumentace výše.  Hypotéza H2: Alespoň 50 % ubytovacích zařízení si myslí, že jejich hotel je atraktivní pro členy LGBTQ komunity. Důvod: zjistit, zdali se hotely vnímají atraktivní pro členy LGBTQ komunity. o Zjišťuje především otázka č. 6. o Praha: hypotéza H2 byla potvrzena, když každý z respondentů uvedl důvod, proč si myslí, že by bylo jejich zařízení vhodné pro členy komunity. Celkem 48,27 % dotázaných uvedlo, že tomu tak je z hlediska přírody a lokality, 31 % dotázaných uvádí, že tomu tak je z hlediska doprovodných akcí a vybavení a 20,63 % respondentů uvedlo, že tomu tak je z hlediska jiného (ale nebylo uvedeno jakého). Nikdo nevolil možnost „ne“.

o Brno: V Brně byla hypotéza také potvrzena, avšak velmi rozdílným a „těsnějším“ výsledkem. Celkem na 60 % dotázaných si myslí, že jejich zařízení je atraktivní pro LGBTQ komunitu, a to z hlediska doprovodných akcí, respektive z hlediska lokality a přírody, 3 subjekty uvedly, že tomu tak je z jiného důvodu (ale neuvedly, jakého). Naopak, 40 % dotázaných má za to, že jejich zařízení není atraktivní proč členy LGBTQ komunity. Hypotéze as potvrdila (60 % dotázaných si myslí, že jejich zařízení je vhodné pro členy komunity). o Celkově se hypotéza H2 potvrdila, viz. argumentace výše.  Hypotéza H3: Alespoň 30 % oslovených hotelů (jedna třetina) je speciálně vybaveno pro užití LGBTQ komunitou (například vířivka, sauna). Důvod: zjistit, zdali mají hotely v daných lokalitách specifické zařízení pro využívání LGBTQ komunitou. o Zjišťuje především otázka č. 9 a poté otázka č. 10. o Praha: na otázku, zdali je dané zařízení vybaveno, aby mohlo být užíváno LGBTQ komunitou 58,6 % respondentů uvedlo, že ano, a to z pohledu doprovodných akcí a 41,4 % respondentů uvedlo, že komunita u nich má k dispozici vířivku, bar či saunu. Hypotéza H3 je pro Prahu potvrzena. o Brno: hypotéza H3 je pro Brno také potvrzena. Celkem devatenáct subjektů (63,33 %) má za to, že jejich zařízení je vhodně vybaveno pro LGBTQ komunitou, a to z pohledu vířivky, baru, sauny či vybavení pokoje, respektive z hlediska doprovodných akcí. Pouze 36,67 dotázaných má za to, že dané ubytovací zařízení není vhodné pro členy LGBTQ komunity. o Celkově se hypotéza H3 potvrdila, viz. argumentace výše.

Hypotézy výzkumu byly potvrzeny, a to jak v Praze, tak v Brně. Žádná z hypotéz nebyla vyvrácena.

Mezi hlavní předpoklady výzkumu v oblasti zkoumání hotelů patří (předpoklady výzkumu jsou společné pro Prahu a Brno):

Předpoklad P1: Většina zákazníků daných hotelů jsou domácí zákazníci (české občanství) – alespoň 60 % dotazovaných hotelů odpoví, že převládají domácí zákazníci.

o Praha: převažují zahraniční klienti (72,4 %). Předpoklad se nepotvrdil. Zjištění: v Praze převažují zahraniční klienti. o Brno: převažují domácí klienti (53 %), avšak předpoklad se také nepotvrdil (není dosažen čísla předpokladu 60 %). o Celkem: předpoklad P1 se nepotvrdil. Závěr: většinu ubytovaných netvoří čeští (domácí) zákazníci ani v Brně ani v Praze. Předpoklad P2: Alespoň 60 % dotazovaných vynechá možnost se vyjádřit k tématu – alespoň 60 % dotazovaných hotelů nenapíše žádný text k otázce č. 13. o Praha i Brno: předpoklad se potvrdil. Žádný subjekt (ani v Praze ani v Brně) neodpověděl na dotaz číslo 13, možnost dopsání vlastních poznámek či názoru.

Předpoklad P1 se nepotvrdil, zatímco předpoklad P2 se potvrdil, a to jak v Praze, tak také v Brně.

3.2 Návrhová část – návrhy na vylepšení Na základě vlastního výzkumu, ale také studia daného jevu navrhuji především následující změny. Změny či zlepšení jsou rozloženy dle skupiny uživatelů, kterých se týkají. Návrhová část je vypracována především s ohledem na předchozí kapitoly textu, který se zaměřuje především na teoretickou část, avšak také řeší praktickou stránku problematiky LGBTQ komunity a ubytovacích zařízení nejen v České republice. Následující doporučení, změny a návrhy jsou ukázkou, jak zlepšit postavení LGBTQ komunity v cestovním ruchu, respektive přispět ke zlepšení vztahů všech zainteresovaných skupin obyvatel, především se pak jedná o zainteresované skupiny LGBTQ komunity – ubytovacích zařízení – veřejnosti. Změny, vylepšení a návrhy, které navrhuji samotným ubytovacím organizacím, respektive hotelů, a to jak v Brně, tak v Praze: 1.) Zapojení ubytovacího zařízení do spolupráce s organizací či firmou zabývající se LGBTQ komunitou, a to jak v Čechách, tak také ve světě. Tato situace je především závažná v Praze. Dále doporučuji aktivní spolupráci, a to z důvodu využití potenciálu, který daný sektor turismu a zákazníků nabízí. 2.) Pokud ubytovací zařízení podporuje LGBTQ komunitu, není od věci takové zařízení nějak označit – zjištěním bylo, že pouze jeden subjekt je označen „Gay Friendly“

nálepkou. Zde mám za to, že by ubytovací firmy měly využívat takové označení, a to nejen k marketingovým účelům, ale také k účelům rozpoznání mezi LGBTQ komunitou. Změny, návrhy a vylepšení, které doporučuji především z úhlu pohledu zákonodárců, respektive ministerstev a dalších státních organizací: 1.) Zvýhodnění pro podniky, které podporují LGBTQ komunitu na základě podpory a rovných příležitostí, a to jak po finanční stránce (např. zvýhodnění), tak i jiným způsobem, který by měl sloužit především z pohledu motivačního. 2.) Zvýhodnění a bonusy pro podniky, které jsou vstřícné vůči LGBTQ komunitě a aktivně to „o sobě dávají znát“ například nálepkou Gay Friendly. Cílem je vytvoření vhodného prostředí, ve kterém se mohou také členové LGBTQ komunity bez potíží pohybovat a mají možnost podnik, který je vhodno navštívit, rozpoznat takzvaně „na první pohled“ především skrz nálepky či označení typu „Gay Friendly“. Doporučení, návrhy a vylepšení, které se týkají především samotných členů LGBTQ komunit, tedy středobodu zájmu, textu: 1.) Členové komunity by měli jasně dát najevo, že označení Gay Friendly a podobné označení pro LGBTQ podporující komunity má smysl a je pro ubytovací organizace výhodné toto označení užívat. Členové LGBTQ komunity tak mohou učinit například dotazem či komunikací skrz webové stránky. 2.) Aktualizovat a pravidelně spravovat mapu podniků, které podporují LGBTQ komunitu takovým způsobem, aby tato mapa mohla být využívána jak českými, tak zahraničními příslušníky této skupiny obyvatel. 3.) Je možné podporu vyjadřovat nejen na území České republiky, ale také skrz akce a různé další události pro zahraniční členy LGBTQ, není důvod se omezovat jen na českou komunitu Doporučení pro některé ostatní skupiny obyvatel, včetně veřejnosti a dalších zainteresovaných stran, které se veřejně vyskytují: 1.) Především doporučuji a nabádám k toleranci členů LGBTQ skupiny. Pokud členové této skupiny nijak neztěžují život svému okolí, není nejmenší důvod se proti této skupině obyvatel vyhranit. 2.) Je potřeba zvýšit míru tolerance, a to například vzděláním, respektive také společnými akcemi osob LGBTQ komunity a majoritní většiny obyvatel. Cílem je

ukázat, že LGTBQ komunita má také co nabídnout a jedná se o přátelskou a otevřenou komunitu lidí. Výše uvedené návrhy a doporučení by měly pomoci především jak samotné LGBTQ komunitě, tak ubytovacím zařízením z pohledu jejich podnikání, ale také široké veřejnosti. Při případné realizaci výše uvedených návrhů a doporučení je také potřeba především dbát základních ústavních a právních zákonů, kterými se společenství lidí řídí (např. Ústava, Listina základních lidských práv apod.), avšak nemělo by se zapomínat přednostně na zájmy LGBTQ komunity, pro kterou jsou uvedené kroky určeny.

ZÁVĚR

Hlavním cílem textu je prozkoumat segment ubytování pro členy LGBTQ komunity v České republice, respektive v Praze a Brně. Cíl textu byl splněn skrz metodologii analytickou a výzkumnou.

Cestovní ruch se, v obecné rovině, definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností. V České republice řídí cestovní ruch Ministerstvo pro místní rozvoj, které mimo jiné také řídí legislativu, koncepci státní politiky cestovního ruchu. Cestovní ruch je možno rozdělit především do rekreačního cestovního ruchu, kulturního a poznávacího cestovního ruchu a léčebného a lázeňského cestovního ruchu.

Homosexualita je dosahování sexuálního uspokojení pohlavním stykem s osobou stejného pohlaví. Pro mužskou homosexualitu se užíval termín uranismus a pro ženskou formu lesbismus, sapfismus, tribadie. Homosexualita může být homosexualitou vývojovou, homosexualitou ze zábran či homosexualitou genuinní. S homosexualitou je také spojena zkratka LGBT, která označuje Lesby, Gaye, Bisexuály a Transgender osoby. Zkratka také zahrnuje osoby s menšinovým sexuálním zaměřením vůči heterosexuálnímu zaměření a osoby s menšinovou sexuální či genderovou identitou. Mezi nejvýznamnější akce v České republice, které jsou zaměřené na LGBTQ komunitu, lze počítat festival Mezipatra, Queer Ball či Prague Pride.

Z hlediska ubytovacích zařízení lze tyto zařízení rozdělit do několika typů (hotel, botel, hostel apod.). Analýzou bylo zjištěno, že v Praze se nachází jen několik málo ubytovacích zařízení, které podporují LGBTQ komunitu (Hotel Museum, The ICON Hotel či Boys Club Hotel Praha). V Brně poté existuje také poměrně malé množství podniků, které jsou zaměřeny specificky na LGBTQ komunitu, jedná se mimo jiné o Vienna Apartment, Royal Ricc a Hodinový hotel Brno. Z hlediska světového turismu mezi nejoblíbenější destinace LGBTQ komunity lze zařadit Thajsko, Maledivy, Řecko, Mauricius či Dominikánskou Republiku. Existuje také specifický segment cestování pro členy LGBTQ komunity. V České republice se první magazíny s nabídkou Gay Friendly destinací objevily v 2010, kdy nabízely přibližně 35 destinací a aktivit. Historicky se jednalo o katalog Ping Go cestovní kanceláře ESO Travel.

Byl proveden výzkum (bylo dotazováno vlastních zkušeností a názorů na téma). Výzkumu se účastnilo na 59 respondentů. Cílem výzkumu bylo zjistit, zdali jsou hotely přátelské a přívětivé ve spojení s LGBTQ komunitou. Výzkum byl veden jakožto převážně kvalitativní výzkum, kdy byly zjišťovány informace. Osloveno bylo náhodně na 60 respondentů, přičemž návratnost je 98,3 % (jeden dotazník nebyl navrácen). Respondenti byli vybíráni náhodnou formou v Praze a Brně, jednalo se o ubytovací zařízení. Hotový dotazník byl poté zaslán zpět autorovi (elektronicky či tištěnou formou), který jej vyhodnotil skrz kancelářské programy.

Dotazník se skládal z celkem třinácti otázek rozděleních do čtyř hlavních okruhů. Dotazník byl vyhodnocen zvlášť pro Brno a zvlášť pro Prahu.

Byly stanoveny následující hypotézy:

Hypotéza H1 (hlavní): Alespoň 60 % oslovených hotelů je tolerantních vůči ubytování LGBTQ osob. Důvod: prozkoumat přívětivost ubytování členů LGBTQ komunity v daném hotelu. Hypotéza H1 byla potvrzena, a to na základě zjištění v Praze (100 % respondentů je ochotno pomoci při vyhledávání doprovodných akcí LGBTQ komunity; 41,4 % respondentů odpovědělo, že hotel je vybaven vířivkou či barem a 58,6 % respondentů uvedlo, že hotel je vybaven z pohledu doprovodných akcí), tak také v Brně (86,6 % respondentů je ochotno pomoci při vyhledávání doprovodných akcí LGBTQ komunity; 33,3 % respondentů uvedlo, že jejich hotel je vybaven pro komunitu především z pohledu vhodného vybavení pokojů). Hypotéza H2: Alespoň 50 % ubytovacích zařízení si myslí, že jejich hotel je atraktivní pro členy LGBTQ komunity. Důvod: zjistit, zdali se hotely vnímají atraktivní pro členy LGBTQ komunity. Hypotéza H2 byla také potvrzena jak v Praze (celkem 48,27 % dotázaných uvedlo, že tomu tak je z hlediska přírody a lokality, 31 % dotázaných uvádí, že tomu tak je z hlediska doprovodných akcí a vybavení a 20,63 % respondentů uvedlo, že tomu tak je z hlediska jiného), tak v Brně (na 60 % dotázaných si myslí, že jejich zařízení je atraktivní pro LGBTQ komunitu, a to z hlediska doprovodných akcí, respektive z hlediska lokality a přírody). Hypotéza H3: Alespoň 30 % oslovených hotelů (jedna třetina) je speciálně vybaveno pro užití LGBTQ komunitou (například vířivka, sauna). Důvod: zjistit,

zdali mají hotely v daných lokalitách specifické zařízení pro využívání LGBTQ komunitou. Hypotéza H3 byla potvrzena, a to jak v Praze (na 58,6 % respondentů uvedlo, že ano, a to z pohledu doprovodných akcí a 41,4 % respondentů uvedlo, že komunita u nich má k dispozici vířivku, bar či saunu), tak také v Brně (na 63,33 % subjektů má za to, že jejich zařízení je vhodně vybaveno pro LGBTQ komunitou, a to z pohledu vířivky, baru, sauny či vybavení pokoje, respektive z hlediska doprovodných akcí).

Hypotézy výzkumu byly potvrzeny, a to jak v Praze, tak v Brně. Žádná z hypotéz nebyla vyvrácena.

Mezi hlavní předpoklady výzkumu v oblasti zkoumání hotelů patří (předpoklady výzkumu jsou společné pro Prahu a Brno):

Předpoklad P1: Většina zákazníků daných hotelů jsou domácí zákazníci (české občanství) – alespoň 60 % dotazovaných hotelů odpoví, že převládají domácí zákazníci. Předpoklad P1 se nepotvrdil. Důvod: v Praze převažují zahraniční klienti (72, 4 %) a v Brně převažují sice domácí klienti (53 %), avšak předpoklad se také nepotvrdil (není dosažen čísla předpokladu 60 %). Předpoklad P2: Alespoň 60 % dotazovaných vynechá možnost se vyjádřit k tématu – alespoň 60 % dotazovaných hotelů nenapíše žádný text k otázce č. 13. Předpoklad se potvrdil, jelikož naprosto žádný subjekt (ani v Praze ani v Brně) neodpověděl na dotaz číslo 13, možnost dopsání vlastních poznámek či názoru.

Předpoklad číslo jedna se nepotvrdil, zatímco předpoklad číslo dvě by potvrzen. Výsledky předpokladu číslo jedna nemají vliv na konečný výsledek výzkumu.

Na základě informací a analýzy dat byly navrženy změny, vylepšení a návrhy. Z hlediska hotelů a ubytovacích zařízení se jedná o:

Zapojení ubytovacího zařízení do spolupráce s organizací či firmou zabývající se LGBTQ komunitou, a to jak v Čechách, tak také ve světě. Označení zařízení, například štítkem „Gay Friendly“

Změny, návrhy a vylepšení, které doporučuji především z úhlu pohledu zákonodárců, respektive ministerstev a dalších státních organizací:

Zvýhodnění pro podniky, které podporují LGBTQ komunitu. Zvýhodnění a bonusy pro podniky, které jsou vstřícné vůči LGBTQ komunitě a aktivně to „o sobě dávají znát“ například nálepkou Gay Friendly.

Dále následují doporučení, návrhy a vylepšení, které se týkají především samotných členů LGBTQ komunit, tedy středobodu zájmu, textu:

Členové komunity by měli jasně dát najevo, že označení Gay Friendly a podobné označení pro LGBTQ podporující komunity má smysl a je pro ubytovací organizace výhodné toto označení užívat. Aktualizovat a pravidelně spravovat mapu podniků, které podporují LGBTQ komunitu takovým způsobem, aby tato mapa mohla být využívána jak českými, tak zahraničními příslušníky této skupiny obyvatel.

Doporučení pro některé ostatní skupiny obyvatel, včetně veřejnosti a dalších zainteresovaných stran, které se veřejně vyskytují:

Především doporučuji a nabádám k toleranci členů LGBTQ skupiny, a to především skrz vzdělávání.

V budoucnu doporučuji zaměřit výzkum především na zkoumání názoru ohledně kvality života a ubytovacích zařízení přímo mezi členy LGBTQ komunity v České republice. Můj budoucí výzkum by měl být zaměřen především na kvalitu života a zjištění, co jednotlivým členům LGBTQ komunity v podmínkách České republiky chybí, respektive, co by zlepšili či upravili, a to jak z pohledu práva, tak z pohledu společnosti.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Primární literatura:

[1] BROWNE, John, 2014. The glass closet: why coming out is good business. New York: Harper Business. ISBN 0062316974.

[2] ČERTÍK, Miroslav, 2001. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF. ISBN 80- 238-6275-8.

[3] DEDOUCHOVÁ, M., 2001. Strategie podniku. Praha: C.H.Beck. ISBN: 8071796034.

[4] DUŠEK, Karel a Alena VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ, 2015. Diagnostika a terapie duševních poruch. 2., přepracované vydání. Praha: Grada Publishing. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4826-9.

[5] FANEL, Jiří, 2000. Gay historie. Praha: Dauphin. ISBN 80-7272-010-4.

[6] GAVLASOVÁ, Iva, 2008. Průmysl cestovního ruchu. Praha. ISBN: 978-80-87147-06-1.

[7] GETZ, Donald, 1997. Event management & event tourism. Cognizant Communication Corp.

[8] GUARACINO, Jeff, SALVATO Ed, 2017. Handbook of LGBT Tourism and Hospitality: A Guide for Business Practice. New Yok: Harringtion Park Press. E-ISBN: 978-1-939-59419-8.

[9] GÚČIK, M., 2000. Základy cestovného ruchu. Banská Bystrica : Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta, 2000. 152 s. ISBN 80-8055-355-6.

[10] GÚČIK, M. A KOLEKTÍV, 2004. Krátky slovník cestovného ruchu. Banská Bystrica : Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta, 2004. 174 s. ISBN 80-88945-73.

[11] GÚČIK, M., 2010. Cestovný ruch. Úvod do štúdia. Banská Bystrica: Dali-BB, 2010, 2010. 308 s. ISBN 978-80-89090-80-8.

[12] HORNER, Susan a John SWARBROOKE, 2003. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada. ISBN 80-247-0202-9.

[13] IGLTA, 2019. IGLTA. [cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: http://www.iglta.org.

[14] INDROVÁ, Jarmila, 2004. Cestovní ruch. 1. vydání. Praha: Oeconomica. ISBN: 80-245- 0799-4.

[15] JANOŠOVÁ, Pavlína, 2000. Homosexualita v názorech současné společnosti. V Praze: Karolinum. ISBN 80-7184-954-5.

[16] KIRÁĽOVÁ, Alžbeta, 2003. Marketing: destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress. ISBN 80-86119-56-4.

*17+ KOTLÍKOVÁ, H a SCHWARTZHOFFOVÁ, E., 2008. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. *online+, Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/5730ec1b-6510-4d64-ad81- 86f39f23813a/GetFile5_4.pdf.

[18] KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS, 2014. Moderní hotelový management: nové trendy a metody v řízení hotelů, aktualizované informace o hotelovém provozu a jeho organizaci, optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku, praktické příklady a fotografická příloha. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4835-1.

[19] LOGOS ČR, 2019. Oficiální web. *cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: http://www.logoscr.cz/.

[20] LINDEROVÁ, Ivica, 2013. Cestovní ruch: základy a právní úprava. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. ISBN: 978-80-87035-82-5.

[21] MANAGEMENT Mania, 2019. Segmentace trhu a zákazníků (Market Segmentation). [cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/segmentace- trhu.

[22] MEZIPATRA, 2019. Oficiální web. *cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: http://www.mezipatra.cz/en/.

[23] PELSMACKER P., GEUNES, M., VAN DEN BERGH, J., 2003. Marketingová komunikace. Praha: Grada. ISBN: 8024702541.

[24] PRAGUE PRIDE, 2019. Oficiální web. *cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: https://www.praguepride.cz/cs/festival.

[25] RYGLOVÁ, K., BURIAN M. a VAJČNEROVÁ, I., 2011. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada, 2011.

[26] SEIDL, Zdeněk a Manuela VANĚČKOVÁ, 2014. Diagnostická radiologie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4546-6.

[27] SPENCER, Colin, 1996. Homosexuality: a history. Fourth Estate.

[28] QUEER BALL, 2019. Oficiální web. *cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: http://www.queerball.cz/o-akci/o-nas.

[29] QUEER SPOLEK CHARLIE, 2019. Oficiální web. *cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: http://www.charlie.li.

[30] World Tourism Organization UNWTO, 2019. Specialized agency of the United Nations. *online+. Dostupné z: http://www2.unwto.org/.

[31] ZELENKA J., PÁSKOVÁ M., 2012. Cestovní ruch: Výkladový slovník. Praha: Linde. ISBN: 9788072018802.

Sekundární literatura:

[1] Art Lexikon, 2019. Turismus Kulturní. *cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: www.artslexikon.cz//index.php?title=Turismus_kulturní.

[2] BOYS CLUB, 2019. Oficiální web. *cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: http://www.boysclub.cz/clanky.aspx.

[3] Course Hero, 2019. Hunziker and krapf in 1942 defined tourism. [cit. 5-6-2019]. *online+. Dostupné z: https://www.coursehero.com/file/p6gk3bi/Hunziker-and-Krapf-in- 1942-defined-tourism-as-the-totality-of-the-relationship/.

[4] GAY TRAVEL, 2019a. Oficiální web. *cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: www.gaytravel.cz.

[5] GAY TRAVEL, 2019b. Destinace – Oficiální web. *cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: http://www.gaytravel.cz/destinace/incoming.

[6] GAY MAP, 2019. Oficiální web. *cit. 5-6-2019]. [online]. Dostupné z: http://www.gaymap.cz/cs/home/.

[7] GIVT, 2019. Givt – STUD Brno. [cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: https://givt.cz/stud-brno-z-s.

[8] HOMO DOMOV, 2019a. Oficiální web. *cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: http://homodomov.wz.cz/gll.htm.

*9+ HOMO DOMOV, 2019b. Oficiální web – Homosexualita v názorech současné společnosti *cit. 5-6-2019]. [online]. Dostupné z: http://homodomov.wz.cz/homo%20v%20nazorech%20spol.htm.

[10] JIŘÍ HROMADA, 2019. Oficiální web. *cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: http://www.jirihromada.cz/prezident-gl-hnuti.

[11] NA KLUKY, 2019. Queer Ball 2019. [cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: https://www.nakluky.cz/magazin/item/8344-lgbt-ples-queer-ball-2019-byl-v-praze- naprosto-skvely-ted-miri-do-brna/.

[12] PRAGUE RAINBOW SPRING, 2019. [cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: https://www.praguerainbow.eu/.

[13] PROUD, 2019. Sdružení PROUD – Výkonná rada. *cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: http://proud.cz/o-proudu/vykonna-rada.html.

[14] STUD BRNO, 2019. Mapa Brna Queer. [cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: http://www.stud.cz/informace/mapa-queer-brna.html.

[15] TRANSPARENT, 2019. Oficiální web. *cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: https://www.transparentprague.cz/.

[16] WIKIPEDIA, 2019a. Homosexualita. [cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Homosexualita#Starov%C4%9Bk).

[17] WIKIPEDIA, 2019b. International Gay and Lesbian Travel Association. [cit. 5-6-2019]. *online+. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Gay_and_Lesbian_Travel_Association.

[18] WIKIPEDIA, 2019c. LGBT. [cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/LGBT.

[19] WIKIPEDIA, 2019d. LGBT Movement Flag. [cit. 5-6-2019+. *online+. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Rainbow_flag_(LGBT_movement.

[20] WIKIPEDIA, 2019e. Queer. [cit. 5-6-2019]. *online+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Queer.

SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ

Seznam obrázků

Obrázek 1: Vývoj pojmového chápání cestovního ruchu (Linderová, 2013)...... 13 Obrázek 2: Aktivity cestovního ruchu (Zelenka a Pásková, 2012) ...... 14 Obrázek 3: Duhová Vlajka LGBTQ komunity (Wikipedia, 2019d)...... 20 Obrázek 4: Logo Prague Pride festivalu (Prague Pride, 2019)...... 25 Obrázek 5: Brněnská gay mapa (STUD Brno, 2019)...... 31 Obrázek 6 Otázka č.1: Převažují u Vás klienti cizinci či domácí zákazníci? ...... 46 Obrázek 7 Otázka č.2: Vrací se k Vám klienti opakovaně? ...... 47 Obrázek 8 Otázka č.3: Co si zákazníci z návštěvy Vašeho hotelu zapamatují (proč jsou u Vás zákazníci spokojeni)? ...... 48 Obrázek 9 Otázka č.4: V jakém městě se Vaše ubytovací zařízení nachází? ...... 49 Obrázek 10 Otázka č.5: Kapacita ubytování Vašeho ubytovacího zařízení? ...... 50 Obrázek 11 Otázka č.6: Myslíte si, že Váš hotel je atraktivní pro členy LGBTQ komunity? 51 Obrázek 12 Otázka č.7: Jsou zaměstnanci hotelu tolerantní vůči LGBTQ segmentu (například při ubytování či vyhledávání doprovodných aktivit) – pokud jim tuto informaci o LGBTQ klienti sdělí? ...... 52 Obrázek 13 Otázka č.8: Pokud umožňujete ubytování členů komunity LGBTQ, je Váš hotel označen jakýmkoliv specifickým symbolem? ...... 53 Obrázek 14 Otázka č.9: Je Váš hotel přizpůsoben tak, aby mohl být využíván například také LGBTQ komunitou? ...... 54 Obrázek 15 Otázka č. 10 Setkáváte se s LGBTQ komunitou, respektive s nestandardními požadavky z její strany? ...... 55 Obrázek 16 Otázka č. 11: Navazuje Váš hotel spolupráci s některou z organizacích zaměřenou na LGBTQ segment/komunitu? ...... 56 Obrázek 17 Otázka č. 12: Pokud Vás navštěvují členové segmentu LGBTQ skrz cestovní kanceláře, navštěvují Vás skrz specializované cestovní kanceláře či skrz normální cestovní kanceláře? ...... 57 Obrázek 18 Otázka č.1: Převažují u Vás klienti cizinci či domácí zákazníci? ...... 59

Obrázek 19 Otázka č.2: Vrací se k Vám klienti opakovaně? ...... 60 Obrázek 20 Otázka č.3: Co si zákazníci z návštěvy Vašeho hotelu zapamatují (proč jsou u Vás zákazníci spokojeni)? ...... 61 Obrázek 21 Otázka č.4: V jakém městě se Vaše ubytovací zařízení nachází? ...... 62 Obrázek 22 Otázka č.5: Kapacita ubytování Vašeho ubytovacího zařízení? ...... 63 Obrázek 23 Otázka č.6: Myslíte si, že Váš hotel je atraktivní pro členy LGBTQ komunity? 64 Obrázek 24 Otázka č.7: Jsou zaměstnanci hotelu tolerantní vůči LGBTQ segmentu (například při ubytování či vyhledávání doprovodných aktivit) – pokud jim tuto informaci o LGBTQ klienti sdělí? ...... 65 Obrázek 25 Otázka č.8: Pokud umožňujete ubytování členů komunity LGBTQ, je Váš hotel označen jakýmkoliv specifickým symbolem? ...... 66 Obrázek 26 Otázka č.9: Je Váš hotel přizpůsoben tak, aby mohl být využíván například také LGBTQ komunitou? ...... 67 Obrázek 27 Otázka č. 10 Setkáváte se s LGBTQ komunitou, respektive s nestandardními požadavky z její strany? ...... 68 Obrázek 28 Otázka č. 11: Navazuje Váš hotel spolupráci s některou z organizacích zaměřenou na LGBTQ segment/komunitu? ...... 69 Obrázek 29 Otázka č. 12: Pokud Vás navštěvují členové segmentu LGBTQ skrz cestovní kanceláře, navštěvují Vás skrz specializované cestovní kanceláře či skrz normální cestovní kanceláře? ...... 70

Seznam grafů

Graf 1: Počet účastníků v průvodu Prague Pride Festivalu (Prague Pride, 2019)...... 25

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Elektronický dotazník

Příloha č. 1: Dotazník

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o vyplnění krátkého anonymního dotazníku zaměřeného na určitý segment ubytovacího trhu. Vyplnění dotazníku je zcela anonymní a dotazník pomůže při zpracování diplomové práce.

Moc Vám děkuji za Váš čas a ochotu,

Žaneta Vorlová

Část I: Obecné dotazy

1. Převažují u Vás klienti cizinci či domácí zákazníci? a. Domácí zákazníci (české občanství) b. Cizinci (jakékoliv občanství jiné, než české) c. Naše klientela je vyrovnaná (poměr domácích zákazníků a cizinců cca 50:50)

2. Vrací se k Vám klienti opakovaně? a. Ano b. Ne

3. Co si zákazníci z návštěvy Vašeho hotelu zapamatují (proč jsou u Vás zákazníci spokojeni)? a. Zážitky – doprovodné akce, večírky b. Gastronomie – jídlo, pití, kulinářské zážitky c. Kultura – kulturní pamětihodnosti d. Příroda a okolí – krásná příroda, romantika e. Jiný (uveďte): ______

4. V jakém městě se Vaše ubytovací zařízení nachází? a. Praha b. Brno

5. Kapacita ubytování Vašeho ubytovacího zařízení? a. Do 5 hostů b. 6-10 hostů c. 11-20 hostů 90

d. 21-30 hostů e. 31-40 hostů f. 41-50 hostů g. 51-100 hostů h. 101 a více hostů

Část II: Obecné dotazy týkající se LGBTQ komunity:

6. Myslíte si, že Váš hotel je atraktivní pro členy LBTQ komunity? a. Ano – lokalita, příroda, okolí b. Ano – vybavení, doprovodné akce, zaměření, vstřícnost hotelu, privátnost hotelu c. Ano – jiný důvod d. Ne

7. Jsou zaměstnanci hotelu tolerantní vůči LGBTQ segmentu (například při ubytování či vyhledávání doprovodných aktivit) – pokud jim tuto informaci o LGBTQ klienti sdělí? a. Ano b. Ne 8. Pokud umožňujete ubytování členů komunity LGBTQ, je Váš hotel označen jakýmkoliv specifickým symbolem? a. Ano – „Gay Friendly“ b. Ano – Duhovou vlaječkou c. Ano – jiným (uveďte jakým): ______d. Ne, nejsme označeni, ale podporujeme ubytování LGBTQ e. Nepodporujeme ubytování LGBTQ

Část III: Specifické dotazy LGBTQ komunity

9. Je Váš hotel přizpůsoben tak, aby mohl být využíván například také LGBTQ komunitou? a. Ano – bar, vířivka, sauna a další vybavení pokoje/hotelu b. Ano – doprovodné akce zaměřené na komunitu c. Ano – jiné (uveďte jaké): ______d. Ne, hotel není přizpůsoben pro využívání LGBTQ komunitou

10. Setkáváte se s LGBTQ komunitou, respektive s nestandardními požadavky z její strany? a. Ano b. Ne

11. Navazuje Váš hotel spolupráci s některou z organizacích zaměřenou na LGBTQ segment/komunitu? a. Ano – navazujeme spolupráci s organizací v ČR b. Ano – navazujeme spolupráci s organizací v zahraničí c. Ano – navazujeme spolupráci s organizací jak v ČR, tak v zahraničí d. Ne

12. Pokud Vás navštěvují členové segmentu LGBTQ skrz cestovní kanceláře, navštěvují Vás skrz specializované cestovní kanceláře či skrz normální cestovní kanceláře? a. Skrz specializované cestovní kanceláře (např. Pink Go) b. Skrz normální cestovní kanceláře c. Nemám dostupné informace

Část IV: Doplňující informace 13. Pokud byste chtěli cokoliv dodat na téma ubytování LGBTQ komunity a Vašeho hotelu (návrh, informaci, postřeh apod.), prosím učiňte tak zde:

Děkuji za zpracování,

Ještě připomínám, že dotazník je zcela anonymní

Žaneta Vorlová