Děti a Linux
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
DĚTI A LINUX. RND R. ŠÁRKA VAVREČKOVÁ , PHD. Ústav informatiky, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, tel. +420 553 684 366, e-mail: [email protected], web: http://fpf.slu.cz/~vav10ui Na počítačích ve většině škol a domácích počítačích využívaných dětmi najdeme většinou Windows. V tomto článku se zamýšlíme nad tím, zda by v některých případech nebylo lepší místo Windows používat Linux. Je všeobecně známo, že po finanční stránce Linux vítězí, ale pořád se objevují argumenty poukazující na složitost Linuxu, nedostatek výukových prog- ramů a her, a také odlišnost od „majoritního“ operačního systému. V textu se budeme zabývat vztahem dětí k Linuxu, volbou vhodné distribuce Linuxu a grafického prostředí, problematikou správy zaměřenou na školství a především nabídkou výuko- vých programů a didaktických her pro tento operační systém. Kľúčové slová : Linux, distribuce, KDE, GNOME, výukový software, didaktická hra, SMART Board Devizou Linuxu vzhledem k dětem je nepřeberné 1. ÚVOD množství programů včetně výukového softwaru V současné době se děti dostávají do kontaktu a her, které se nainstalují už při instalaci operačního s počítačem velmi brzy, ať už doma, u kamaráda systému. Je pravda, že některé z nich nejsou dosud nebo ve škole. Tento fakt nelze moc ovlivňovat, lokalizované do češtiny nebo slovenštiny, nebo sice souvisí s dobou, ve které děti vyrůstají, ano, ale kromě nápovědy, ale v současné době se a s požadavky, které jsou na ně kladeny ve vyšším děti už na prvním stupni základních škol učí anglic- věku. Rodiče a učitelé však mají možnost ovlivnit ky (s problémy se setkáváme spíše u vyučujících alespoň to, k čemu má dítě na počítači přístup. a rodičů) a navíc u některých programů vlastně slova ani nepotřebují. Pokud nainstalované programy Účelem je zajistit, aby programy na počítači ne- nestačí, lze jednoduše (pomocí příslušného progra- měly negativní vliv na vývoj dítěte, ba naopak měly mu s grafickým rozhraním) nainstalovat další buď vliv pozitivní. Dítě se potřebuje naučit orientovat z instalačního média nebo z Internetu. v operačním systému, aby zvládalo základní úkony související s používáním počítače (třebaže s těmito 3. VHODNÉ DISTRIBUCE kompetencemi není třeba spěchat), a také přivítá vhodné výukové programy a didaktické hry, od věci Linux je systém Unixového typu, jehož hlavními nejsou běžné pomůcky jako je kalkulačka nebo tex- vlastnostmi jsou důraz na bezpečnost a snadná do- tový a grafický editor, starší děti vyžadují Internet. stupnost. Je šířen pod licencí GPL, která zaručuje, že V článku vycházím ze svých zkušeností při výu- uživatel má přístup ke zdrojovému kódu, může si ce informatiky na základní, střední i vysoké škole. takto získané programy jakkoliv upravovat (včetně změny zdrojového kódu a znovupřeložení) a také 2. LINUX A DĚTI dále distribuovat (se zachováním autorských práv). Linux si můžeme koupit, ale také zcela legálně stáh- Děti mají oproti dospělým obrovskou výhodu nout na Internetu (většinou ve formě ISO obrazů v přizpůsobivosti. Dospělí v mnoha případech přis- instalačních CD nebo DVD), vypálit a nainstalovat. tupují k počítači nejdřív s jistými obavami, které je Získání formou koupě přichází v úvahu, pokud ne- poněkud svazují v experimentech („co kdybych něco máme k dispozici rychlé připojení na Internet nebo pokazil“), později s určitou rutinou, jsou raději, když požadujeme něco víc než jen instalační média (pří- je vše „na svém místě“ a případné změny spíše od- ručka v mateřském jazyce, instalační podpora, uži- mítají. V kurzech se seznámí většinou jen s Win- vatelská podpora, certifikace apod.). V každém pří- dows a u toho také zůstávají. padě můžeme jedno instalační médium použít na Děti přistupují k počítači bez předsudků a bez jakémkoliv počtu počítačů (narozdíl od limitu předchozích očekávání ohledně toho, „jak se co u licencí a multilicencí Windows). dělá“, mají jen určitou představu o tom, že lze hýbat Linux není jenom jeden, ale existují stovky myší a „někde“ najít zajímavé hry nebo kreslení. (možná tisíce) různých distribucí . Některé distribuce Nemají problém přizpůsobit se během krátké doby jsou obecně použitelné pro jakýkoliv účel (podobně hned několika různým prostředím, rychle si zapama- jako Windows), jiné slouží některému konkrétnímu tují, že když obrazovka vypadá takto, potom musí účelu a existují i distribuce určené pro vzdělávání. myší zajet do dolního/horního rohu vlevo, klepnout V současné době lze ve školství používat Linux a hledat ve stromové struktuře to, co je zrovna zají- čtyřmi způsoby: má. V těchto nejjednodušších úkonech si jsou Win- 1) LiveCD nebo LiveDVD – příslušné datové mé- dows a Linux velmi podobné a není důvod odmítat dium vložíme do mechaniky a restartujeme sys- Linux jen proto, že „vypadá jinak“. tém. Je nutné mít v BIOSu v posloupnosti boo- tovatelných médií tuto mechaniku jako první, Velmi populární distribucí ve školství (a také na aby přednostně nenastartoval systém z pevného domácích počítačích, ke kterým mohou přistupovat disku počítače. Právě z důvodu tohoto nastavení děti) je EdUbuntu . Ve skutečnosti jde o distribuci v BIOSu není metoda zcela bezpečná, přesto je Ubuntu nebo KUbuntu rozšířenou o podporu výuky, použitelná v učebnách, které jsou pod dohledem především výukové programy a didaktické hry. (nebo spustíme ISO obraz ve virtuálním počíta- Další populární distribucí je český Danix , jehož či). Další nevýhodou je náročnost rozšíření varianta Evolution je přímo učena pro školství. Da- o další software, a především závislost rychlosti nix je LiveDVD (bez instalace) a taky se dá nainsta- běhu systému na rychlosti CD/DVD mechaniky. lovat. Na některých školách najdeme distribuci Man- Tato forma se doporučuje také pro vyzkoušení, driva , a to opět buď jako LiveDVD (Mandriva One) ať už přímo v učebně, nebo zapůjčením studen- nebo instalovanou na disku. Z dalších použitelných tům (žákům) domů. Ve školství se takto používá distribucí jmenujme OpenSUSE , které se vyznačuje například česká distribuce Danix , Ubuntu nebo značnou mírou lokalizace do češtiny/slovenštiny, Mandriva One . Debian s obrovskou zásobou instalovatelných apli- 2) Tenký klient – tuto formu lze použít i u velmi kací, Fedoru (instaluje se) nebo Knoppix (Live). starých počítačů nebo bezdiskových stanic 4. GRAFICKÉ PROSTŘEDÍ (klientů), je třeba mít jeden výkonný počítač ja- ko server. Jednotlivé počítače-klienty fungují ja- V Linuxu existuje více grafických prostředí ko terminály (samozřejmě s grafickým prostře- a uživatelé mají možnost vybrat si to, které jim vy- dím), systém běží pouze na serveru. Požadavky hovuje. Každá distribuce má jedno přednastavené klientů jsou zasílány sítí serveru, který posílá a obvykle je možné doinstalovat i jedno nebo více zpracovaná grafická i negrafická data zpět kon- dalších. Tato možnost je poněkud omezena u Live krétní komponentě (jako je grafická karta). Jde distribucí. Totéž prostředí může u různých distribucí o velmi levné řešení, ovšem je třeba počítat vypadat trochu jinak, programátor distribuce si kaž- s vyšší zátěží sítě. Tímto způsobem lze připojit dé prostředí obvykle trochu přizpůsobí. dokonce i notebooky. Existují distribuce přímo určené pro tenké klienty, například PXES Linux, Jednotlivé programy jsou většinou psány vždy případně lze použít LTSP (The Linux Terminal pro určité prostředí, ale ve skutečnosti fungují Server Project) v kombinaci s některou podpo- i v jiných prostředích. Jedinou podmínkou je instala- rovanou distribucí. ce potřebných knihoven (něco jako DLL knihovny ve Windows), aby tyto programy měly dostupný 3) Tlustý klient – podobně jako u tenkého klienta zdroj potřebných prvků. Závislosti na knihovnách bootování probíhá po síti (tj. instalace je prove- jsou při instalaci programů řešeny automaticky, dena jen na serveru), ale po nabootování vše běží uživatel může být dotázán, zda souhlasí s instalací na klientovi. Oproti předchozí metodě je síť sil- dalších softwarových balíků. něji vytížena pouze při spouštění počítačů nebo při „hromadném“ spouštění další aplikace, na Nejpoužívanějším grafickým prostředím ve škol- klienty jsou kladeny vyšší nároky ohledně vyba- ství je zřejmě KDE (The K Desktop Environment). venosti operační pamětí a procesorem. Jde vlast- Je hodně podobné Windows, ale narozdíl od Win- ně o jakési sdílení disku na serveru. Pro tento dows velmi dobře a rozsáhle konfigurovatelné. účel lze přizpůsobit většinu distribucí. V současné době jde o výchozí prostředí ve většině distribucí ve školství. Na výkonnějších počítačích se 4) Linux je nainstalován na každém počítači zvlášť používá 3D akcelerace (prostředí Compiz-Fusion ). – počítače mohou být samozřejmě propojeny, ale každý z nich obsahuje plnohodnotnou instalaci Dalším rozšířeným grafickým prostředím je systému. Uživatelé se přihlašují pouze lokálně, GNOME . Oproti KDE je celkově jednodušší, o něco běžným způsobem však lze sdílet data, případně méně konfigurovatelné, méně náročné na zdroje aplikace nebo připojení k Internetu. Existuje také (procesor, paměť) a méně se podobá Windows. Také možnost sdílení uživatelských účtů a adresářů, u GNOME lze použít 3D prostředí. pak můžeme využít i přihlašování po síti. Lze použít prakticky jakoukoliv distribuci Linuxu, 5. ADMINISTRACE A SPRÁVA SOFTWARU existují také postupy, jak zautomatizovat instala- Z důvodu nedostatku místa se zde nebudeme ci na více počítačů stejného typu. o tomto tématu příliš rozepisovat. V tomto směru Na jednom počítači můžeme mít nainstalováno doporučujeme postupy publikované školami, které více operačních systémů, není důvod se například v minulosti