DOCSLIB.ORG

Bakalářská Diplomová Práce

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Bakalářská Diplomová Práce Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Bakalářská diplomová práce 2015 Denisa Míčová , DiS. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie a provozovací praxe staré hudby Denisa Míč ová , DiS. Dvě chrámové skladby Ignaze Holzbauera z rajhradské sbírky uložené v ODH MZM v Brně Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Perutková, Ph.D. Brno 2015 2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracova la samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ………………………………………………. Podpis autora práce 3 Zde bych chtěla poděkovat vedoucí práce doc. PhDr. Janě Perutkové, Ph.D. za podporu, obětavou pomoc, inspirativní připomínky a cenné rad y, paní kurátorce Mgr. Ireně Veselé, Ph.D. z oddělení dějin hudby MZM za vstřícnost a ochotu, PhDr. Pavlu Sýkorovi , Ph.D. za nemalou pomoc s latinskými překlady, Mgr. Miroslavu Lukešovi a Jiřímu Hrabalovi za pomoc při práci s notačním programem, Michal u Vi límovi za cenné rady při korektuře generálbasu a v neposlední řadě své rodině za trpělivost a zázemí. 4 Obsah: ÚVOD ............................................................................................................................ 7 1. IGNAZ HOLZBA UER .............................................................. .............................. 8 1.1. Stav bádání ………………… . …………………………………………….. 8 1.2. Životopis ………………………………………………………………… 15 1.2.1. Mladá léta, vzdělání …………………………………………… .15 1.2.2. Ve službách hraběte R ottala ……………………………………17 1.2.3. Další osudy ……………………………………………………..19 1.2.4. Mannheim ………………………………………………………21 1.3. Dílo ………… .. ………………………………………………………… .24 1.3.1. Dramatická tvorba …… . … ….. ………………………………… 24 1.3.2. Duchovní hudba ………………………………………………..28 1.3. 3. Instrumentální dílo ……………………………………………..29 2. PŮVOD EDITOVANÝCH ÁRIÍ …………………………………………………30 2.1. Hudební život rajhradského kláštera v 18. století, sbírka hudebnin ……...30 2.2. Rajhradská hudební sbírka dnes ………………………………………….32 2.3. Aria De S. Martino et Nicolao ..... ................................... ............................32 2.4. Aria De Resurrectione Domini …… . ……………………………………..33 3. EDICE PRAMENE ARIA DE RESURRECTIONE DOMINI ………………… 35 3.1. Ediční zpráva ……………………………………………………………...35 3.1.1. Popis pramene Aria De Resurrecti one Dom ini ...........................35 3.1.2. Vydavatelská poznámka ………………………………………..38 3.1.3. Revizní zpráva ………………………………………………….38 3.1.3.1. Recitativo ………………………………………………38 3.1.3.2. Aria ……….. …………………………………………..38 3.1.3.3. Recitativo ………………………………………………41 3.1.3.4. Alleluja …………………………………………………41 3.1.4. Texty a překlady … ……………………………………………..43 3.2. Transkripce pramene Aria De Resurrectione Domini ……………………..45 5 4. EDICE PRAMENE ARIA DE S. MARTINO ET NICOLAO …………………..66 4.1. Ediční zpráva ……………………………………………………………..66 4.1.1. Popis pramene Aria De S. Martino et Nicolao …………………66 4.1.2. Vydavatelská pozn ámka ………………………………………..68 4.1.3. Revizní zpráva ………………………………………………….69 4.1.4. Text a překlad …………………………………………………..73 4.2. Transkripce pramene Aria De S. Martino et Nicolao ……… .. ………….74 ZÁVĚR ……………………………………………………………………………….. .87 RESUMÉ ………………………………………………………………………………88 SUMMARY …………… …………………………………………………………… …88 PRAMENY A LITERATUR A …………………………………………………… ….89 SEZNAM PŘÍLOH ……………………………………………………… ………… ...92 PŘÍLOHY …………………………………………………………………………….. 93 6 ÚVOD Při úvahách nad tématem mé diplomové práce mi bylo jasné, že bych se chtěla věnovat nějaké skladatelské osobnosti - nahlédnou t do života hudebníka a zmapovat dějinné události, které ovlivnily jeho život a nasměrovaly jej v jeho práci . Lákala mě také práce s historickými notovým materiálem, který bych mohla znovu uvést do ži vot a jeho edicí. Proto velice vděčím paní do centce Janě Perutkové, která mě upozornila na rajhradsk é ári e Ignaze Holzbauera , které čekají na svou spartaci. K edici jsem si vybrala tyto prameny: sopránové moteto, s titulem Aria De Resurrectione Domini , kter é má čtyři části a sopránovou árii, uvedenou jako Aria De S. Martino et Nicolao. Oba manuskripty souhrnně obsahují 41 folií notového zápisu. Cílem této práce bude tedy nejen spartace uvedených pramenů, ale také shromážd ění dostupných informací o Ignaz i Holzbauerovi a jeho tvorbě a také snaha určit původ těchto chrámových skladeb uložených v rajhradské sbírce Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. 7 1. IGNAZ HOLZBAUER 1.1. Stav bádání Ignaz Jakob Holzbauer (1711 – 1783) byl jako jeden z nejdůležitějších zástupců tzv. m annheimské školy již mnohokrát předmětem muzikologického výzkumu. První shrnutí stavu bádání o Holzbauerovi provedl německý muzikolog Hermann Kretzschmar, který ve své předmluvě k edici Holzbauerovy opery Günth er von Schwarzburg z roku 1902, předkládá přehled známých životopisných dat a osob, které se jím doposud zabývaly. 1 Cestovatel a historik Charles Burney byl podle něj prvním, kdo se o něm, ještě za skladatelova života, zmínil. 2 Po něm přišel Johann Ge org Meusel, který ovšem ve svém článku z roku 1779 uvedl řadu omylů a nepřesností. 3 Jako Holzbauerův rok narození uvádí Meusel rok 1718 , přičemž se opíral o informace z Holzbauerových italských cest ; věnoval se též jeho vídeňské, stuttgartské a mannheimské činnosti. Zcela vynechal působení na Moravě u hraběte Rottala. 4 Meusel později tento článek uveřejnil v Holzbauerově nekrologu otištěném v Cramerově Magazin der Musik roku 1783 po skladatelově smrti. 5 Tyto informace později využil i Johann Nikolaus Forkel ve svém almanachu, který také přinesl zprávu o skladatelově úmrtí. 6 Doplnil je o soupis Holzbauerových symfonií vydaných v Paříži. Z poznatků Meusela a Forkela vychází Hans Adolph Friedrich von Eschstruth ve svém pojednání v z roku 1784 v Musikalisc he Bibliothek . 7 Roku 1790, tedy až několik let po umělcově smrti, se v časopisu Pf ä lz isches M useum objevila Holzbauerova autobiografie . Brzy poté ji otiskl Speierův magazín Musikalische Korrespondenz a pod názvem Kurzer Lebensbegriff des Herrn Ignaz Holzbauer, 1 KRETZSCHMAR, Hermann. Vorwort. In Günther von Schwarzburg . Hrsg. Hermann Kretzschmar, Leipzig 1902. 2 BURNEY, Charles. The present State. London 1789. 3 MEUSEL, Johann Georg. Zuverlässige Nachricht v on Herrn Ignaz Holzbauer, kurpfälzischen ersten Kapellmeister zu Mannheim. In Miscellaneen artistischen Inhalts , Erfurt 1779. 4 „Auf seinen hernach zweymal unternommenen Reisen nach Italien (erst nach Venedig, und dann etliche Jahre darauf nach Mayland, wo er sich gegen zwey Jahre aufgehalten) machte er sich mit den damals berühmtesten Tonmeistern bekannt […].“ Tamtéž. 5 CRAMER, C. F., ed.: Magazin der Musik , Hamburg 1783. 6 FORKEL, J. N., Musikalischer Almanach für Deutschland auf das Jahr 1783 , Leipzig 178 3. 7 ESCHSTRUTH, H. A. F., Musicalische Bibliotek für Künstler und Libhaber , Marburg, 1784. 8 kurpfälzischen Kapellmeisters ji přinesl v roce 1898 Friedrich Walter v knize Geschichte des Theaters und der Musik am Kurpf ä lzischen Hofe . Hermann Kretzschmar se domníval, že ji do redakce časopisu Pfälzisches Museum , kde se objevila nejdříve, přinesl ze skladatelovy pozůstalosti Anton Klein, autor libreta dnes nejznámější Holzbauerovy opery Günther von Schwarzburg . Holzbauer svou osobní výpověď napsal někdy okolo roku 1780, během skládání své opery Tancredi , snad jako reakci na článek J. G. Meu sela a pokusil se upřesnit některé skutečnosti. Později tento svůj životopis rozšířil o dodatek, který sám datuje do roku 1782. Vypráví svůj příběh velmi emotivně. 8 Popisuje poutavě některé své prožitky, ovšem neuvádí – až na výjimky – letopočty a chronolo gické členění popisovaných událostí je pouze velmi orientační. Věnuje se oblasti citové i finanční, ale nezpracovává do hloubky údaje, tolik potřebné pro muzikology a tak je dodnes v jeho životopise několik nejasností. V první části autobiografie je jeho s loh vzletný, energický, obrací se také s velkou oddaností ke svému zaměstnavateli, falckém kurfiřtu Karlu Theodorovi, dodatek je psán starým, nemocným a odevzdaným mužem. Ve své předmluvě ke Güntherovi předložil Kretzschmar tento Holzbauerův životopi s v původní, nijak neupravené podobě. Kromě shrnutí dosavadního stavu bádání ověřil v křestní m atrice uložené u sv. Štěpána ve Vídni zápis o Holzbauerově křtu , který se uskutečnil 17. z áří 1711, a ozřejmil i jiné skutečnosti. 9 Upřes nil také datace skladate lových působišť. Kretzschmar také poukázal na chybné datum Holzbauerova nástupu na post vrchního kapelníka na württemberském dvoře ve Stuttgartu uvedené v autobiografii. Dále věnuje pozornost Holzbauerovu dílu, jeho charakteristice a hodnocení. Jako p ozoruhodnou charakterizuje Kretzschmar zmínku Christiana Friedricha Schubarta v jeho spisu vydaném v roce 1806. 10 Schubart v ní Holzbauera chválí jako dramatického skladatele, kritizuje však jeho kontrapunktickou práci a také komorní skladby. 8 Dle vyjádření Kretzschmara: „in dem hübschen con amore - Stil . “ 9 Rok 1711 je uveden i v Holzbauerově autobiografii. 10 SCHUBART, Christian Friedrich. Ideen zu einer Ästhetik der Tonkunst , Wien 1806. 9 Ernst Lud wig Gerber v roce 1812 zpracoval heslo Holzbauer dosti obsáhle. 11 Vychází ze skladatelovy autobiografie a dokonce z ní cituje celé části. Upozorňuje na dřívější nesprávnou dataci jeho narození, tj. rok 1718, uvádí ji na pravou míru a zasazuje ji do roku 1711. Holzbauera zmiňuje jako žáka Johanna Josepha Fuxe a začleňuje do životopisných dat holešovské působení. Totéž přebírá i Dlabacz, který uvádí Holzbauera jen velmi zběžně. 12 Friedrich Walter ve své již zmíněné knize Geschichte des Theaters und der Musik am Kurpfälzischen Hofe doplnil některé informace relevantní
Load more

Recommended publications
  • Im Dienste Einer Staatsidee
    Wiener Musikwissenschaftliche Beiträge Band 24 Herausgegeben von Gernot Gruber und Theophil Antonicek Forschungsschwerpunkt Musik – Identität – Raum Band 1 Elisabeth Fritz-Hilscher (Hg.) IM DIENSTE EINER STAATSIDEE Künste und Künstler am Wiener Hof um 1740 2013 Böhlau Verlag Wien Köln Weimar Gedruckt mit der Unterstützung durch den Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung Bibliografische Information der Deutschen Nationalbibliothek : Die Deutsche Nationalbibliothek verzeichnet diese Publikation in der Deutschen Nationalbibliografie ; detaillierte bibliografische Daten sind im Internet über http://dnb.d-nb.de abrufbar. Umschlagabbildung : Mittelmedaillon des Deckenfreskos im Festsaal der Österreichischen Akademie der Wissenschaften (ehemals Alte Universität) von Gregorio Guglielmi nach einem Programmentwurf von Pietro Metastasio (Rekonstruktion nach dem Brand von 1961 durch Paul Reckendorfer) © ÖAW © 2013 by Böhlau Verlag Ges.m.b.H., Wien Köln Weimar Wiesingerstraße 1, A-1010 Wien, www.boehlau-verlag.com Alle Rechte vorbehalten. Dieses Werk ist urheberrechtlich geschützt. Jede Verwertung außerhalb der engen Grenzen des Urheberrechtsgesetzes ist unzulässig. Satz : Michael Rauscher, Wien Druck und Bindung : General Nyomda kft., H-6728 Szeged Gedruckt auf chlor- und säurefreiem Papier Printed in Hungary ISBN 978-3-205-78927-7 Inhalt Vorwort .................................... 7 Grete Klingenstein : Bemerkungen zur politischen Situation um 1740 ..... 11 Literatur Alfred Noe : Die italienischen Hofdichter. Das Ende einer Ära ......... 19 Wynfrid Kriegleder : Die deutschsprachige Literatur in Wien um 1740 .... 47 Kunst Werner Telesko : Herrscherrepräsentation um 1740 als „Wendepunkt“ ? Fragen zur Ikonographie von Kaiser Franz I. Stephan ............. 67 Anna Mader-Kratky : Modifizieren oder „nach alter Gewohnheit“ ? Die Auswirkungen des Regierungsantritts von Maria Theresia auf Zeremoniell und Raumfolge in der Wiener Hofburg .................... 85 Theater Andrea Sommer-Mathis : Höfisches Theater zwischen 1735 und 1745.
    [Show full text]
  • Download Booklet
    Classics Contemporaries of Mozart Collection COMPACT DISC ONE Franz Krommer (1759–1831) Symphony in D major, Op. 40* 28:03 1 I Adagio – Allegro vivace 9:27 2 II Adagio 7:23 3 III Allegretto 4:46 4 IV Allegro 6:22 Symphony in C minor, Op. 102* 29:26 5 I Largo – Allegro vivace 5:28 6 II Adagio 7:10 7 III Allegretto 7:03 8 IV Allegro 6:32 TT 57:38 COMPACT DISC TWO Carl Philipp Stamitz (1745–1801) Symphony in F major, Op. 24 No. 3 (F 5) 14:47 1 I Grave – Allegro assai 6:16 2 II Andante moderato – 4:05 3 III Allegretto/Allegro assai 4:23 Matthias Bamert 3 Symphony in G major, Op. 68 (B 156) 24:19 Symphony in C major, Op. 13/16 No. 5 (C 5) 16:33 5 I Allegro vivace assai 7:02 4 I Grave – Allegro assai 5:49 6 II Adagio 7:24 5 II Andante grazioso 6:07 7 III Menuetto e Trio 3:43 6 III Allegro 4:31 8 IV Rondo. Allegro 6:03 Symphony in G major, Op. 13/16 No. 4 (G 5) 13:35 Symphony in D minor (B 147) 22:45 7 I Presto 4:16 9 I Maestoso – Allegro con spirito quasi presto 8:21 8 II Andantino 5:15 10 II Adagio 4:40 9 III Prestissimo 3:58 11 III Menuetto e Trio. Allegretto 5:21 12 IV Rondo. Allegro 4:18 Symphony in D major ‘La Chasse’ (D 10) 16:19 TT 70:27 10 I Grave – Allegro 4:05 11 II Andante 6:04 12 III Allegro moderato – Presto 6:04 COMPACT DISC FOUR TT 61:35 Leopold Kozeluch (1747 –1818) 18:08 COMPACT DISC THREE Symphony in D major 1 I Adagio – Allegro 5:13 Ignace Joseph Pleyel (1757 – 1831) 2 II Poco adagio 5:07 3 III Menuetto e Trio.
    [Show full text]
  • Musikstunde Ignaz Holzbauer
    _______________________________________________________________________________________ 2 Musikstunde Ignaz Holzbauer Alles Runde, so das Thema dieser Musikstundenwoche und meint damit, alles runde Geburtstage. Und zwar diesmal von solchen Jubilaren, die sonst immer zu kurz kommen, die allein keine komplette Sendewoche füllen könnten und es aber verdienen, dass man sie nicht ganz vergisst. William Boyce heißen sie, Ferdinand Hiller, Ambroise Thomas, Nino Rota und heute Ignaz Holzbauer. Er feiert in diesen Tagen, genauer gesagt gestern seinen 300. Geburtstag. In Wien kommt er zur Welt, also mitten im Geschehen, mitten in einer der größten Musikzentren Europas, wird getauft im Stephansdom, besucht hier auch die Universität. Aber Ignaz Holzbauer verlässt die Donaumetropole und macht sich auf den Weg zu uns ins Sendegebiet von SWR 2. Sein erstes Engagement als Hofkapellmeister führt ihn an die Stuttgarter Hofkapelle, von da aus in die Pfalz an die legendäre Mannheimer Hofkapelle. Hier bleibt er, auch als der Kurfürst nach Bayern umzieht und stirbt hoch geachtet und für damalige Verhältnisse uralt, mit 83 Jahren. Komponiert hat Ignaz Holzbauer bis kurz vor seinem Tod, auch wenn er seine Musik wegen einer Ertaubung selbst leider nicht mehr hören konnte. 1’10 Musik 1: Holzbauer:1.Satz aus der Sinfonie in d-Moll M0090682 004 2‘20 Schwungvoll und lebhaft klingen die Sinfonien des Ignaz Holzbauer, hier der 1. Satz aus seiner Sinfonie in d-Moll mit dem L’Orfeo Barockorchester unter Michi Gaigg. Ignaz Holzbauer, heute so gut wie vergessen, ist zu Lebzeiten eine Berühmtheit. Aber die Karriere fällt ihm nicht in den Schoß, er arbeitet zielstrebig drauf hin und weiß schon als Halbwüchsiger, dass sein Glück nur in der Musik liegt.
    [Show full text]
  • The Classical Period (1720-1815), Music: 5635.793
    DOCUMENT RESUME ED 096 203 SO 007 735 AUTHOR Pearl, Jesse; Carter, Raymond TITLE Music Listening--The Classical Period (1720-1815), Music: 5635.793. INSTITUTION Dade County Public Schools, Miami, Fla. PUB DATE 72 NOTE 42p.; An Authorized Course of Instruction for the Quinmester Program; SO 007 734-737 are related documents PS PRICE MP-$0.75 HC-$1.85 PLUS POSTAGE DESCRIPTORS *Aesthetic Education; Course Content; Course Objectives; Curriculum Guides; *Listening Habits; *Music Appreciation; *Music Education; Mucic Techniques; Opera; Secondary Grades; Teaching Techniques; *Vocal Music IDENTIFIERS Classical Period; Instrumental Music; *Quinmester Program ABSTRACT This 9-week, Quinmester course of study is designed to teach the principal types of vocal, instrumental, and operatic compositions of the classical period through listening to the styles of different composers and acquiring recognition of their works, as well as through developing fastidious listening habits. The course is intended for those interested in music history or those who have participated in the performing arts. Course objectives in listening and musicianship are listed. Course content is delineated for use by the instructor according to historical background, musical characteristics, instrumental music, 18th century opera, and contributions of the great masters of the period. Seven units are provided with suggested music for class singing. resources for student and teacher, and suggestions for assessment. (JH) US DEPARTMENT OP HEALTH EDUCATION I MIME NATIONAL INSTITUTE
    [Show full text]
  • Operatic Reform in Turin
    INFORMATION TO USERS This manuscript has been reproduced from the microfilm master. UMI films the text directly from the original or copy submitted. Thus, some thesis and dissertation copies are in typewriter tece, while others may be from any type of computer printer. The quality of this reproduction is dependent upon the quality of the copy submitted. Broken or indistinct print, colored or poor quality illustrations and photographs, print bleedthrough, substandard margins, and improper alignment can adversely affect reproduction. In the unlikely event that the author did not send UMI a complete manuscript and there are missing pages, these will be noted. Also, If unauthorized copyright material had to be removed, a note will indicate the deletion. Oversize materials (e.g., maps, drawings, charts) are reproduced by sectioning the original, beginning at the upper left-hand comer and continuing from left to right in equal sections with small overlaps. Photographs included in the original manuscript have been reproduced xerographically in this copy. Higher quality 6” x 9” black and white photographic prints are available for any photographs or illustrations appearing in this copy for an additional charge. Contact UMI directly to order. Bell & Howell Information and Learning 300 North Zeeb Road. Ann Arbor, Ml 48106-1346 USA 800-521-0600 NOTE TO USERS This reproduction is the best copy available. UMI OPERATIC REFORM IN TURIN: ASPECTS OF PRODUCTION AND STYLISTIC CHANGE INTHEI760S DISSERTATION Presented in Partial Fulfillment of the Requirements for the Degree Doctor of Philosophy in the Graduate School of The Ohio State University By Margaret Ruth Butler, MA.
    [Show full text]
  • Florida State University Libraries
    Florida State University Libraries Electronic Theses, Treatises and Dissertations The Graduate School 2018 The Influences of Mannheim Style in W.A. Mozart's Concerto for Oboe, K. 314 (285D) and Jacques-Christian-Michel Widerkehr's Duo Sonata for Oboe and Piano Scott D. Erickson Follow this and additional works at the DigiNole: FSU's Digital Repository. For more information, please contact [email protected] FLORIDA STATE UNIVERSITY COLLEGE OF MUSIC THE INFLUENCES OF MANNHEIM STYLE IN W.A. MOZART’S CONCERTO FOR OBOE, K. 314 (285D) AND JACQUES-CHRISTIAN-MICHEL WIDERKEHR’S DUO SONATA FOR OBOE AND PIANO By SCOTT D. ERICKSON A Treatise submitted to the College of Music in partial fulfillment of the requirements for the degree of Doctor of Music 2018 Scott Erickson defended this treatise on March 5, 2018. The members of the supervisory committee were: Eric Ohlsson Professor Directing Treatise Richard Clary University Representative Jeffery Keesecker Committee Member Deborah Bish Committee Member The Graduate School has verified and approved the above-named committee members, and certifies that the treatise has been approved in accordance with university requirements. ii ACKNOWLEDGMENTS I am forever grateful to everyone who has helped me along this journey. I am particularly indebted to Dr. Eric Ohlsson, whose passion for teaching and performing has changed the course of my life and career. I am thankful for the immeasurable academic guidance and musical instruction I have received from my supervisory committee: Dr. Deborah Bish, Professor Jeffrey Keesecker, and Professor Richard Clary. Finally, I would never have fulfilled this dream without the constant support and encouragement from my wonderful family.
    [Show full text]
  • Translating, Adapting, and Performing Opera in Eighteenth-Century Cosmopolitan Europe: Lorenzo Da Ponte at the King's Theatre" (2017)
    University of Pennsylvania ScholarlyCommons Publicly Accessible Penn Dissertations 2017 Translating, Adapting, And Performing Opera In Eighteenth- Century Cosmopolitan Europe: Lorenzo Da Ponte At The King's Theatre Lily Tamara Kass University of Pennsylvania, [email protected] Follow this and additional works at: https://repository.upenn.edu/edissertations Part of the Comparative Literature Commons, Music Commons, and the Other Languages, Societies, and Cultures Commons Recommended Citation Kass, Lily Tamara, "Translating, Adapting, And Performing Opera In Eighteenth-Century Cosmopolitan Europe: Lorenzo Da Ponte At The King's Theatre" (2017). Publicly Accessible Penn Dissertations. 2379. https://repository.upenn.edu/edissertations/2379 This paper is posted at ScholarlyCommons. https://repository.upenn.edu/edissertations/2379 For more information, please contact [email protected]. Translating, Adapting, And Performing Opera In Eighteenth-Century Cosmopolitan Europe: Lorenzo Da Ponte At The King's Theatre Abstract This dissertation examines music and text circulation in cosmopolitan Europe during the last decades of the eighteenth century through the lens of translation. London in the late eighteenth and early nineteenth centuries was the largest center of Italian operatic performance outside of Italy. All performances sung at the King’s Theatre, London, were sung in Italian, the presumed language of opera, even when the works had been originated in other languages. This created the need for a culture of translation and adaptation of works from abroad, making them suitable for a London audience partially through the retention of foreignness and partially through domesticating practices. In the 1790s, a period of political tension between Britain and post-Revolution France, four French operas were presented at the King's Theatre in Italian translations attributed to the poet Lorenzo Da Ponte (1749-1838): Gluck's Iphig�nie en Tauride, Gr�try's Z�mire et Azor, Monsigny's La belle Ars�ne, and Sacchini's Arvire et �v�lina.
    [Show full text]
  • 20Th Century Booklet
    DISCOVER THE SYMPHONY Contents page Track List 4 Discover the Symphony , by Andrew Huth 9 Introduction. ‘The Highest Development of Art’ 10 Part One. The Eighteenth Century 14 Part Two. The Nineteenth Century: Beethoven and His Long Shadow 33 Part Three. The Twentieth Century 71 Sources of Featured Panels 105 250 Years of the Symphony: A Timeline 106 The Make-up of the Orchestra 148 Glossary 152 Credits 158 3 DISCOVER THE SYMPHONY Track List CD 1 Giovanni Battista Sammartini (1700/01–1775) Symphony in D major, J-C 16 1 Movement 1: Alla breve 2:10 2 Movement 2: Andante sempre piano 2:52 3 Movement 3: Finale: Presto 1:18 Aradia Ensemble / Kevin Mallon 8.557298 Johann Stamitz (1717–1757) Symphony in E flat major, Op. 4 No. 6 4 Movement 1: Allegro maestoso 3:47 5 Movement 2: Adagio 5:58 Northern Chamber Orchestra / Nicholas Ward 8.554447 Franz Joseph Haydn (1732–1809) Symphony No. 22 in E flat major ‘The Philosopher’ 6 Movement 3: Menuetto 3:11 7 Movement 4: Finale: Presto 2:55 Northern Chamber Orchestra / Nicholas Ward 8.550724 4 DISCOVER THE SYMPHONY Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) Symphony No. 35 in D major, K. 385 ‘Haffner’ 8 Movement 4: Finale: Presto 3:48 Capella Istropolitana / Barry Wordsworth 8.550186 Wolfgang Amadeus Mozart Symphony No. 41 in C major, K. 551 ‘Jupiter’ 9 Movement 2: Andante cantabile 11:21 Capella Istropolitana / Barry Wordsworth 8.550299 Franz Joseph Haydn Symphony No. 104 in D major ‘London’ 10 Movement 1: Adagio – Allegro 8:18 Capella Istropolitana / Barry Wordsworth 8.550287 Ludwig van Beethoven (1770–1827) Symphony No.
    [Show full text]
  • Kabale Und Liebe
    A Context for Mozart's French Ariettes: The Wendling Family and Friedrich Schiller's Kabale und Liebe Paul Corneilson This essay examines Mozart's relationship to the Wendling family and the French ariettes he wrote during his visit to Mannheim. Through documen­ tary evidence we glimpse the underside of court life, involving an affair between Elisabeth Augusta Wendling and Elector Palatine Carl Theodor. Six years after Mozart's visit, Friedrich Schiller's Kabale und Liebe was performed at the Mannheim National Theater in 1784. The goal of the essay is first to draw connections between Mozart and the Wendlings, and second to consider Schiller's fictional Luisa Miller, her father, and mother-a family possibly modeled on the Wendlings. The Wendling Family Among the friends Mozart made during his visit to the Mannheim court in 1777-78 were the Wendlings-Johann Baptist, his wife Dorothea, and their daughter Elisabeth Augusta-whom Mozart first met on November 8,1777, a few days after his arrival: Today after lunch at about two o'clock I went with Cannabich to the flautist Wendling. There everyone was extremely polite. The daughter, <who was once the elector's mistress>, plays the keyboard quite nicely. After that I played myself. I was in such an excellent mood that I cannot describe it. I played nothing but from my head, and three duets with violin which I had never seen in my life, and whose author I had never even heard of. They were all so content that I had to kiss the women. With the daughter it was not hard for me, for she is no dog.
    [Show full text]
  • Final Edited Dissertation
    ABSTRACT Title of Dissertation: HALF OF HUMANITY HAS SOMETHING TO SAY, ALSO: WORKS FOR VIOLIN BY WOMEN COMPOSERS Laura Colgate, Doctor of Musical Arts, 2018 Dissertation directed by: Professor David Salness, School of Music The intent of this dissertation is to increase recognition of prominent and lesser-known women, living and deceased, composing high-quality violin literature. This performance dissertation consists of three recitals featuring works for violin solo or chamber works including violin by twenty-two women composers, living and deceased, and program notes containing pertinent biographical and compositional information. Many shorter compositions were included in an attempt to give further recognition to as many women as possible. Although women composers are still outnumbered by men, it is evident that more and more women are becoming successful in their careers as composers. More women are being recognized by established institutions, having their works recorded, performed by major orchestras, and receiving honors and commissions. However, it is clear that much work is still to be done before women composers are to be given the same recognition as their male counterparts. It is my intention to not only make these works more accessible but also to bring to everyone’s consciousness the marginalization of women composers in the classical music field and increase awareness of the lack of effort on the part of presenters, organizations, and musicians towards gender equity. It is my hope that this dissertation will energize and mobilize others to create a level playing field on which women composers are fairly represented. HALF OF HUMANITY HAS SOMETHING TO SAY, ALSO: WORKS FOR VIOLIN BY WOMEN COMPOSERS by LAURA COLGATE Dissertation submitted to the Faculty of the Graduate School of the University of Maryland, College Park, in partial fulfillment of the requirements for the degree of Doctor of Musical Arts 2018 Advisory Committee: Professor David Salness, Chair Professor James H.
    [Show full text]
  • Franziska Lebrun Franziska (Dorothea) Lebrun (Geb
    Lebrun, Franziska Franziska Lebrun Franziska (Dorothea) Lebrun (geb. Danzi) wurde am 24. Geburtsname: Franziska Dorothea Danzi März 1756 in Mannheim getauft. Als Kind des ersten Hof- violoncellisten Innocenz Danzi war sie in der vorteilhaf- * 24. März 1756 in Mannheim, Deutschland ten Situation, unmittelbar von dem innovativen musikali- † 14. Mai 1791 in Berlin, Deutschland schen Umfeld der Mannheimer Schule profitieren zu kön- nen. Wie ihre Geschwister erhielt sie den ersten Musikun- Gesichert ist lediglich das o.a. Taufdatum von Frankziska terricht von ihrem Vater, sehr wahrscheinlich im Klavier- Lebrun. spiel und Gesang. Dies entsprach dem gut funktionieren- den Ausbildungssystem der Mannheimer Schule. Zeigte Sängerin, Pianistin, Komponistin sich eine überdurchschnittlich musikalische Begabung, wechselten die Kinder dann in der Regel zu einem Spezia- „Ihr Leben war ein Gesang; ihr Tod, die Auflösung einer listen. Im Fall Franziska Lebruns dürfte es die Primadon- Harmonie“ (Felix Joseph Lipowsky, Baierisches Musik- na der Hofoper, Dorothea Wendling, gewesen sein, die Lexikon, München: Giel, 1811. S. 41) wohl die meisten Mannheimer Sängerinnen ausbildete (Felix Joseph Lipowsky, 1811, S. 386). Aber auch der Ten- Profil or und Freund der Familie, Pietro Sarselli, käme als Ges- Die Tochter des Hofvioloncellisten Innozenz Danzi er- angslehrer in Betracht. Zur Musikausbildung gehörten hielt ihre Musikausbildung in der sog. Mannheimer Schu- darüber hinaus Kenntnisse in Harmonielehre und Kon- le. Ihre beispielhafte Karriere begann 1772 mit dem De- trapunkt. Nach dem Lexikografen Felix Joseph Lipowsky büt am Hof des Kurfürsten Carl Theodor von der Pfalz. nahmen Franziska Lebrun und ihr Bruder Franz Kompo- Obwohl zeitlebens in höfischem Dienst unternahm sie ge- sitionsunterricht beim Vizekapellmeister Georg Joseph meinsam mit ihrem Mann, dem Mannheimer Hofobois- (Abbé) Vogler (Felix Joseph Lipowsky, 1828, S.
    [Show full text]
  • On the Composition of the Mannheim Orchestra, Ca. 1740-1778
    On the composition of the Mannheim orchestra, ca. 1740-1778 Autor(en): Wolf, Eugene K. Objekttyp: Article Zeitschrift: Basler Jahrbuch für historische Musikpraxis : eine Veröffentlichung der Schola Cantorum Basiliensis, Lehr- und Forschungsinstitut für Alte Musik an der Musik-Akademie der Stadt Basel Band (Jahr): 17 (1993) PDF erstellt am: 23.09.2021 Persistenter Link: http://doi.org/10.5169/seals-869086 Nutzungsbedingungen Die ETH-Bibliothek ist Anbieterin der digitalisierten Zeitschriften. Sie besitzt keine Urheberrechte an den Inhalten der Zeitschriften. Die Rechte liegen in der Regel bei den Herausgebern. Die auf der Plattform e-periodica veröffentlichten Dokumente stehen für nicht-kommerzielle Zwecke in Lehre und Forschung sowie für die private Nutzung frei zur Verfügung. Einzelne Dateien oder Ausdrucke aus diesem Angebot können zusammen mit diesen Nutzungsbedingungen und den korrekten Herkunftsbezeichnungen weitergegeben werden. Das Veröffentlichen von Bildern in Print- und Online-Publikationen ist nur mit vorheriger Genehmigung der Rechteinhaber erlaubt. Die systematische Speicherung von Teilen des elektronischen Angebots auf anderen Servern bedarf ebenfalls des schriftlichen Einverständnisses der Rechteinhaber. Haftungsausschluss Alle Angaben erfolgen ohne Gewähr für Vollständigkeit oder Richtigkeit. Es wird keine Haftung übernommen für Schäden durch die Verwendung von Informationen aus diesem Online-Angebot oder durch das Fehlen von Informationen. Dies gilt auch für Inhalte Dritter, die über dieses Angebot zugänglich sind. Ein Dienst der ETH-Bibliothek ETH Zürich, Rämistrasse 101, 8092 Zürich, Schweiz, www.library.ethz.ch http://www.e-periodica.ch ON THE COMPOSITION OF THE MANNHEIM ORCHESTRA, ca. 1740-1778 by Eugene K. Wolf The encomia are familiar, perhaps even overly familiar. From Charles Burney in 1773: I cannot guit this article, without doing justice to the orchestra of his electoral highness [in Mannheim], so deservedly celebrated throughout Europe.
    [Show full text]