CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 1

Paul Hindemith (1895–1963) Opera o třech jednáních a čtyřech obrazech z roku 1926 Libreto Ferdinand Lion (1883–1968) podle povídky Das Fräulein von Scuderi (Slečna ze Scudéry) od E. T. A. Hoffmanna (1776–1822)

Nad inscenací převzal záštitu velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice J. E. Johannes Haindl.

HUDEBNÍ NASTUDOVÁNÍ ROBERT JINDRA DIRIGENT ROBERT JINDRA, JAN ŠRUBAŘ REŽIE JIŘÍ NEKVASIL SCÉNA PETR MATÁSEK KOSTÝMY ZUZANA KREJZKOVÁ POHYBOVÁ SPOLUPRÁCE ŠTEVO CAPKO SBORMISTR JURIJ GALATENKO DRAMATURGIE DANIEL JÄGER

Osoby a obsazení: CARDILLAC Martin Bárta / Jacek Strauch CARDILLACOVA DCERA Dana Burešová / Eva Dřízgová-Jirušová DŮSTOJNÍK Valentin Prolat / WeiLong Tao OBCHODNÍK SE ZLATEM Martin Gurbal’ / Jan Šťáva KAVALÍR Luciano Mastro / Josef Moravec DÁMA Erika Šporerová / Zuzana Šveda VELITEL POLICEJNÍ HLÍDKY Bogdan Kurowski / David Szendiuch LUDVÍK XIV. Jan Kolda

Dále účinkují sbor a orchestr opery NDM – koncertní mistři Vladimír Liberda a Petr Kupka – balet NDM a externisté.

Opera je uváděna v německém originále s českými titulky.

Premiéry 23. a 25. června 2011 v 18.30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka

1 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 2

Asistent dirigenta Jozef Katrák Asistentka režiséra Bohuslava Kráčmarová Vedoucí hudební přípravy Jana Hajková Hudební příprava Ivana Hotárková, Jozef Katrák

Inspicienti Bohuslava Kráčmarová, Michal Muntág Text sleduje Hana Navrátilová České titulky Vlasta Reittererová, Daniel Jäger Obsluha titulků Jarmila Šebková

Technický šéf Stanislav Muntág Šéf výpravy David Bazika Vedoucí umělecko-dekoračních dílen Barbora Macháčová Vedoucí výroby kostýmů Eva Janáková Jevištní mistři Jan Benek, Radim Duraj Mistr osvětlení Radko Orenič Mistr zvuku Otakar Mlčoch Mistrová vlásenkárny Eva Celarková Mistrová garderoby Růžena Mauerová Mistrová rekvizit Alexandra Václavíková

Scénické dekorace vyrobily umělecko-dekorační dílny NDM. Technolog – Martin Dušek, mistr čalounické dílny – Petr Missig, mistr malířsko-kašérské dílny – Jaroslav Machač, mistr truhlařské dílny – Radomír Maschke, mistr zámečnické dílny – Milan Rous, mistr zbrojířsko-šperkařské dílny – Jaroslav Dovalil

Kostýmy a doplňky vyrobily krejčovny NDM. Mistrová dámské krejčovny – Iva Koplová, mistrová pánské krejčovny – Jiřina Richtrová, modistka-dekoratérka – Věra Siostrzonková

2 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 3

Divadelní cedule k uvedení Cardillaca na scéně Nového německého divadla v Praze (1927)

3 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 4

OBSAH OPERY

Děj se odehrává v sedmnáctém století v Paříži.

První jednání

První obraz

Volné prostranství před Cardillacovým domem. Obyvatelé města jsou rozčileni sérií podivných vražd. Všechny zločiny mají jedno společné: každá oběť krátce před svou násilnou smrtí zakoupila šperk u váže- ného zlatníka Cardillaca, klenot však po vraždě vždy záhadně zmizel. Přichází policejní hlídka a její velitel sděluje obyvatelům města, že král zřídí zvláštní soud, který bude veškeré zločiny vyšetřovat. Všichni jásají a posléze se rozejdou za prací. Kavalír objeví v davu mladou dámu a jeho srdce pro ni okamžitě zaplane. Aby ji zaujal, vypráví o slavném zlatníkovi, jehož práce budí pozornost dokonce u králov- ského dvora. Dáma mu slíbí milostnou noc, pokud se mu pro ni po- daří získat nejkrásnější Cardillacův klenot.

Druhý obraz

Ložnice. Kavalír přání dámy splnil – koupil pro ni u Cardillaca pře- krásný zlatý pás. Vzrušen očekávaným dobrodružstvím vstoupí do její ložnice a vezme zbožňovanou ženu něžně do náruče. V tmavé noci se tam tajně vloudí tajuplná postava a kavalír je ranou nožem do zad zavražděn ještě před tím, než dostane vysněnou odměnu.

Druhé jednání

Třetí obraz

Cardillacův obchod a dílna. Cardillac se opájí čarovným kouzlem vlastnoručně vytvořených šperků. Přichází obchodník se zlatem a obdivuje vystavené klenoty. Ačkoli by byl ochoten za některý z nich zaplatit vysokou částku, Cardillac mu je odmítá prodat. Obchodník se zlatem si myslí, že je zlatník spolčen s ďáblem a rozhodne se, že si na něj večer počíhá a odhalí tajemství jeho mistrovského umění. 4 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 5

Společně pak odcházejí. Zlatníkova dcera, která jde v času nepří- tomnosti otce hlídat obchod, strávila předchozí noc s důstojníkem, do kterého je beznadějně zamilována. Chtěla by kvůli němu otce opus- tit, bojí se mu to však říci. Dívka je tím více překvapena, když milenec žádá Cardillaca o její ruku, a ten nic nenamítá, jako by pro něj měla menší cenu než jeho šperky. Do Cardillacova obchodu přichází král Ludvík XIV. se svým dvorem. Cardillac mu nabízí své klenoty, ale jakmile o ně král projeví zájem, odmítne mu je vydat. Královský dvůr s rozpaky odchází. Když chce poté důstojník koupit cenný řetěz, nejeví Cardillac žádnou radost. Počáteční hněv nakonec ustoupí a Cardillac důstojníkovi vytoužený šperk odevzdá. Jakmile důstojník opustí krámek, nemůže se už zlatník soustředit na práci. Neustále myslí na řetěz. Tajuplná vnitřní moc jej nutí nasadit si masku a důs- tojníka vyslídit.

Třetí jednání

Čtvrtý obraz

Ulice s přilehlým hostincem. Cardillac se s dýkou v ruce vrhá na důstojníka. Ten se však dokáže ubránit. Důstojník i tak pozná, kdo na něj ve skutečnosti zaútočil. Obchodník se zlatem zavolá policejní hlídku. Ta chce Cardillaca zatknout, důstojník však ukáže na obchod- níka a označí za pachatele jeho. Obchodník je zatčen a odveden. Lidé velebí Cardillaca a zvou jej do hostince. Důstojník svěří Cardillacově dceři tajemství jejího otce. Děvče je tak zděšeno, že se ho zřekne. Cardillac už má pití dost. Hnán výčitkami svědomí se vrací na ulici a křičí, že byl zatčen falešný zločinec. Když dav naléhá, aby řekl, kdo tedy vraždil, nezbývá nic jiného, než aby se ze svých zločinů vyznal. Na svou omluvu tvrdí, že jím zhotovené umělecké práce jsou vý- hradně vlastnictvím jejich tvůrce a musí se k němu vrátit. Rozzuřený dav jej ubije.

5 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 6

Paul Hindemith (1895–1963) ŽIVOT A DÍLO V DATECH (výběr)

1895 – 16. listopadu se narodil v Hanau poblíž Frankfurtu nad Mohanem.

1908–1913 – studoval u Adolfa Rebnera (housle), Arnolda Mendelssohna a Bernharda Seklese (skladba) ve Frankfurtu nad Mohanem.

1914–1915 – stal se druhým houslistou Rebnerova kvarteta a poté houslistou orchestru frankfurtské opery. V té době se také uskutečnily premiéry jeho prvních komorních skladeb.

1917–1918 – absolvoval vojenskou službu (Alsasko, Flandry).

1919 – uzavřel smlouvu s Editions Schott.

1921 – 4. června byly ve Stuttgartu uvedeny jeho operní aktovky Vrah naděje žen a Nusch-Nuschi.

1922 – 26. března byla ve Frankfurtu nad Mohanem uvedena jeho operní aktovka Svatá Zuzana. V témže roce bylo založeno Amarovo kvarteto a Hindemith zaznamenal první úspěch na festivalu soudobé komorní hudby v německém Donauschingenu.

1923 – stal se členem výboru festivalu v Donauschingenu, kde byl v témže roce poprvé uveden jeho písňový cyklus Život Marie na slova Rainer Maria Rilkeho.

1924 – 15. května se oženil s Gertrudou Rottenbergovou (1900–1967), dcerou prvního kapelníka frankfurtské opery Ludwiga Rottenberga (1864–1932).

1925 – složil Koncert pro orchestr op. 37.

1926 – 9. listopadu se v Drážďanech uskutečnila premiéra jeho opery Cardillac.

1927 – byl jmenován profesorem skladby na Vysoké hudební škole v Berlíně, v Baden-Badenu měl premiéru jeho skeč Tam a zpět.

1928 – složil klavírní hudbu pro film Ranní přízraky.

1929 – 8. června se v Krollově opeře v Berlíně uskutečnila pod vedením Otto Klemperera premiéra opery Novinky dne.

6 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 7

1932 – zúčastnil se hudebního kongresu v Kairo, kde se poprvé setkal s Aloisem Hábou a Bélou Bartókem.

1934 – 12. března měla v Berlíně pod taktovkou Wilhelma Furtwänglera premiéru jeho symfonie Malíř Mathis.

1935 – odešel ze svého postu na berlínské Vysoké hudební škole a poprvé navštívil Turecko.

1937 – odešel z Německa a poprvé navštívil Spojené státy americké.

1938 – 28. května měla v Curychu premiéru jeho opera Malíř Mathis. V září emigroval do Švýcarska.

1940 – emigroval do Spojených států amerických. 3. září měl v Bostonu premiéru jeho balet Téma s variacemi.

1941 – 7. února měl v Bostonu premiéru jeho Koncert pro violoncello a orchestr.

1946 – 11. ledna mu bylo uděleno americké občanství.

1947 – navštívil poprvé po skončení 2. světové války Evropu.

1948 – revidoval písňový cyklus Sen Marie.

1951 – stal se profesorem muzikologie na univerzitě v Curychu.

1952 – 25. ledna měla v Basileji pod taktovkou Paula Sachera premi- éru jeho symfonie Harmonie světa. 25. června měla v Curychu premi- éru druhá verze Cardillaca.

1953 – usadil se natrvalo ve Švýcarsku.

1954 – v Neapoli měla pod jeho vedením premiéru druhá verze opery Novinky dne. Podnikl turné po Jižní Americe.

1956 – podnikl turné po Japonsku.

1957 – 11. srpna měla v Mnichově premiéru jeho opera Harmonie světa.

1963 – 12. listopadu zemřel ve Frankfurtu nad Mohanem.

7 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 8

Paul Hindemith (1895–1963)

8 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 9

PAUL HINDEMITH – BOŘITEL KONVENCÍ

Paul Hindemith jevil sklon k hudebnímu divadlu již ve třinácti letech, když jako student hry na housle na konzervatoři ve Frankfurtu nad Mohanem napsal pro pobavení spolužáků i své vlastní několik krátkých parodistických skečů. Názvy Zima a Maskovaná loupež kromě smyslu pro humor mnoho neprozrazují. Třetí skeč, jehož název by bylo možné přeložit jako Mou zálibou je viola, prozrazuje lásku k nástroji, jehož se Hindemith stal dodnes uznávaným mistrem. Na profesionální jeviště svým dílem vstoupil 4. června 1921, kdy měly ve Stuttgartu premiéru operní aktovky Vrah, naděje žen (Mörder, Hoffnung der Frauen) podle hry Oskara Kokoschky a Nusch-Nuschi na libreto rakouského expresionisty Franze Bleie. Premiéra byla skandální, ovšem uvedení ve Frankfurtu 23. března 1922, kdy byla připojena ještě třetí aktovka Svatá Zuzana (Sancta Susanna), už získalo Hindemithovi řadu příznivců. Kokoschkova původní hra Vrah, naděje žen měla v té době vlastní skandál už dvanáct let za sebou. Tehdejší student Uměleckoprůmy- slové školy ve Vídni si roku 1909 spolu s odevzdáním zadané práce – divadelního plakátu – vymohl i uvedení vlastní hry. „Plakát znázorňo- val obsah kusu: muž je krvavě rudý, což je barva života, ale leží mrtev v klíně ženy, která je bílá, což je barva smrti. Má-li pojem expresionismus nějaký smysl, pak to byl jeden z jeho nejranějších projevů,“ píše Oskar Kokoschka ve svých pamětech. Ale dodává také: „Později se z toho někteří pokoušeli vyčíst vlivy Sigmunda Freuda nebo Paula Claudela, vykládali to jako sluneční a měsíční mýtus a podobně. Přitom já jen chtěl hrát divadlo, protože jsem neměl peníze, abych do něj mohl chodit.“ Svatá Zuzana Augusta Stramma je nabita erotikou. Mladá jeptiška Zuzana je pronásledo- vána vzpomínkou na řeholnici, která před mnoha lety za podobné jarní noci objala v milostném roztoužení Krista na kříži, a za trest ji zazdili. Ani Zuzana volání jara neodolá a ostatní jeptišky ji s výkřikem „Satanas“ odsoudí. Hru Nusch-Nuschi napsal Franz Blei pro divadlo marionet. Nusch-Nuschi je zvíře, náležící hinduistickému bohu lásky, symbolu grotesky. Mladý sluha Catvai nařídí sluhovi, aby mu přivedl tajně jednu z žen císaře Munga. Co se však nestane – po provazovém žebříku sestupují i tři další císařovy ženy a krásný Catvai má co dělat, aby jim všem vyhověl. V hudbě jsou uplatněny elementy asijské hudby v kom- binaci s quasijazzovými postupy, objeví se dokonce zparodovaný motiv z Wagnerova Tristana a Isoldy. 9 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 10

Rok po frankfurtské společné premiéře, 3. března 1923, uvedlo trojici aktovek v nastudování Alexandra Zemlinského Nové německé divadlo v Praze. Kritik Max Graf v listu Prager Tagblatt charakterizo- val tehdejší Hindemithovu pozici: „Tak jako mezinárodním publikem oblíbený italský mistr Puccini, zkomponoval teď také mladý německý hudebník Paul Hindemith ‚Triptych‘, sérii tří oper rozmanitého charak- teru. Pozoruhodné je, že středním dílem je u obou hudebníků klášterní příběh: u Pucciniho sladká legenda Sestra Angelika, u Hindemitha hořká Svatá Zuzana. Jinak jsou si oba hudebníci tak nepodobní, jak je to jen možné. Puccini, elegantní světák, jenž pěstěnýma rukama hladí půvabné hrdinky života a naparfémovaným kapesníčkem jim otírá slzy, je mistrem sladkých melodií; Paul Hindemith, plavovlasý mladík, který vypadá jako branec, odcháze- jící od maminky do kasáren, je muž mladé generace dneška, která hledá nové výrazové prostředky hudby. [...] Každá z aktovek řeší vlastní umělecký problém: Allegro furioso Vraha, Largo religioso Svaté Zuzany a Scherzo capriccioso Nusch-Nuschi společně tvoří symfonii.“ Bezprostředně po dokončení aktovek hledal Hindemith nový operní námět: „Kdybych měl dobré libreto, napíšu operu za několik týdnů,“ svěřoval se nakladateli Schottovi. Ten mu nabízel spolupráci s Bertoltem Brechtem, jejich představy se však rozcházely. Společně s Brechtem (a s Kurtem Weillem) vytvořil Hindemith až o sedm let později hru s hudbou pro rozhlas Lindberghův let. Dalším návrhem z nakladatelství Schott v Mohuči bylo „cosi z jižních moří“, Hindemith však odpověděl: „U námětu s takovým koloritem se nelze vyhnout laciným hudebním exotismům, které ovšem vymysleli v Evropě. Je to jen hledání východiska ze slepé uličky, do jaké se moderní opera dostala.“ Roku 1925 získal Hindemith libreto Ferdinanda Liona (1883–1968), vytvořené na základě povídky Ernsta Theodora Amadea Hoffmanna (1776–1822) Slečna ze Scudéry (Das Fräulein von Scuderi). Není divu, že mysticismem ovlivněného historika, filozofa, novináře a na- kladatelského lektora Liona zaujal příběh tajuplných vražd v Paříži v době vlády Ludvíka XIV. (v téže době napsal pro Eugena d’Alberta libreto Golem). V Hoffmannově povídce je hlavní postavou stará dáma, spisovatelka, která má úzký vztah ke dvoru. Toho využije ve prospěch dvou mladých lidí, dcery zlatníka Cardillaca a jejího milence, neprávem nařčeného z hrůzných vražd. Jejich pravý původce –

10 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 11

zlatník – umírá hned na začátku vyprávění na zranění, které utrpěl při jednom ze svých nočních dobrodružství. Lion rozvinul příběh po svém, udělal z Cardillaca titulní postavu a příběh postavil jako krimi- nální historku. Pro Hindemitha představoval zlatník, jenž se neumí od svého díla odloučit, paralelu současného světa zpochybněných este- tických hodnot, propasti mezi tvůrcem a jeho publikem. Hindemithův Cardillac byl poprvé proveden 9. listopadu 1926 v Saské státní opeře v Drážďanech (dnešní Semperova opera) a ukázal novou stránku skladatelova talentu. Hindemith jím narazil na nepřízeň konzervativní kritiky, ale získal také řadu bezvýhradných stoupenců. Následovala „minutová opera“ Tam a zpět (Hin und zurück) na text Marcelluse Schiffera, vytvořená pro festival v Baden-Badenu. Během dvanácti minut se v ní odehraje manželské drama, v němž žárlivý manžel zastřelí svou ženu a sám spáchá sebevraždu. Jakýsi „deus ex machina“ (doprovázený citátem ze Straussova Zarathustry) si však nepřeje, aby se pro takovou maličkost, jako je domnělá nevěra, umíralo, a vrátí celý děj zpět. Mrtví ožívají, záchranka odjede atd. – vše, včetně hudby, běží pozpátku. Pro Hindemitha byla kompozice výtečnou zkouškou možností hudebního materiálu k využití kontra- punktických technik i parodie. 28. listopadu 1929 uvedlo aktovku Tam a zpět Nové německé divadlo v Praze spolu s Princeznou na hrášku Ernsta Tocha a aktovkou Těžká váha Ernsta Křenka. Erich Steinhard z nich v Prager Tagblattu ocenil Hindemithovu operu jako nejvtipnější a nejhodnotnější („má hudebně nejostřejší rysy, je plná výbušného pohybu, s razancí se přežene kolem nás“) a některá místa nazval pra- vým „útokem na bránici“. Další provedení v Čechách se uskutečnilo roku 1931 v tehdejší německé opeře v Ústí nad Labem. Ze spolupráce s textařem berlínských kabaretů Schifferem vzešel i hudební skeč Novinky dne (Neues vom Tage, překládáno také jako Právě vyšlo), výsledek snahy po spojení „užitkové“ a „vážné“ hudby. Rovněž zde jde o hořkou grotesku, založenou na divadelně věčných obměnách téhož východiska. Dva manželské páry stojí před rozvo- dem, v průběhu řízení však zjistí, že si jej vlastně nepřejí; jenže veřej- nost už jednotlivce přiřadila k jiným partnerům a konvence si žádá, aby jí bylo vyhověno.

11 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 12

PAUL HINDEMITH – V NEPŘÍZNI MOCNÝCH

V letech 1934–1935 pracoval Hindemith na opeře, jejíž osud po- znamenaly kulturně-politické poměry v Německu. Již v dubnu 1933, tři měsíce po Hitlerově jmenování kancléřem, se Hindemith dozvěděl, že patří mezi „kulturní bolševiky“, jejichž díla mizela z programů. Dva členové smyčcového tria, s nímž hrál, Szymon Goldberg a Emanuel Feuermann, byli Židé. O koncerty tria (dosud bez oficiálního zákazu) náhle „nebyl zájem“. Přesto Hindemith považoval politickou situaci za přechodnou. Byl přesvědčen, že je třeba „jen pár týdnů vydržet, než to přejde“. Inspirován dílem tvůrce Isenheimského oltáře Matthiase Grünewalda (1475?–1528) dokončil zatím roku 1934 symfonii Malíř Mathis (Mathis der Maler) a zároveň pracoval na vlastním libretu na totéž téma. Řešil v něm opět problém vztahu umělce a společnosti, naznačený už v Cardillacovi. Příběh se odehrává v období selských válek. Grünewald se trápí myšlenkou, zda jako umělec má právo zů- stat stranou a po vnitřním boji se rozhodne přidat ke vzbouřencům. Události v Německu však dostávaly spád. Zatímco ještě nedávno vi- děly kritiky v Hindemithovi předního představitele nadějné generace, nyní patřil jako skladatel atonální hudby a k tomu jako manžel dcery židovského dirigenta Ludwiga Rottenberga k zavrženým. „Nikdy nebyl reprezentantem německé hudby. Něco umí, ale to samo o sobě není směrodatné a nemůže stačit tam, kde nám jde o očistu, jakou už jsme vykonali v literatuře,“ psal list Die Musik, který jej ještě před nedávnem stavěl do čela moderního německého umění. 12. března 1934 uvedl Wilhelm Furtwängler v Berlíně premiéru symfonie Malíř Mathis. Ještě téhož roku ji 17. října uvedla Česká filharmonie v čele s Václavem Talichem: „Když dnes německý hudebník mladší generace, a ještě k tomu Hindemith, napíše symfonii, je to událost. Symfonie se už nějaké to desetiletí objevují velmi zřídka. Ještě překvapivější je, když takový skladatel dá svému dílu název Malíř Mathis, jímž ‚věcný‘ instrumentální hudebník dává najevo, že přešel k programním skla- datelům,“ psal Erich Steinhard. Hindemithova symfonie měla úspěch, skladatelovu situaci v Německu to však jen zhoršilo. Pomoci chtěl dirigent premiéry, jenž napsal článek Der Fall Hindemith (Případ Hindemith), otištěný 25. listo- padu 1934 v Deutsche Allgemeine Zeitung: „Je jisté, že pro němec- kou hudbu ve světě neudělal z mladé generace nikdo víc než Paul Hindemith. Dnes přirozeně nemůžeme vědět, jaký význam bude mít 12 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 13

Hindemithovo dílo pro budoucnost, o to tu však nejde. Víc než o ‚případ Hindemith‘ jde o všeobecnou otázku zásadního charakteru. A také, a to si musíme uvědomit, si nemůžeme dovolit v souvislosti s celosvětovým nedostatkem skutečně dobrých hudebníků jen tak beze všeho odmítnout takového člověka, jako je Hindemith.“ Po válce se, jak známo, byl Případ Hindemith součástí obhajoby v Případu Furtwängler, když byl dirigent souzen pro spolupráci s nacisty. V řeči 6. prosince 1934 v berlínském Sportovním paláci označil Goebbels Hindemitha za atonálního výrobce hluku: „Příležitost dělá nejen zlo- děje, nýbrž i atonální muzikanty. Tomu se musí učinit přítrž, neboť nacionální socialismus nepředstavuje jen politické a sociální, nýbrž i kulturní svědomí národa.“ Hindemith se uchýlil do tzv. vnitřní emi- grace, a nakonec 25. března 1937 opustil Německo, aby je – jako americký občan – poprvé navštívil až za deset let. Natrvalo se do něj nevrátil nikdy (ačkoli shodou okolností zemřel ve městě svých za- čátků, ve Frankfurtu nad Mohanem). Na počátku padesátých let se Hindemith zabýval revizí některých starších děl a roku 1957 dokončil operu, nad jejímž tématem uvažo- val mnoho let. Harmonie světa (Harmonie der Welt) na vlastní libreto má podobně jako Malíř Mathis svou symfonickou paralelu, zkompo- novanou o šest let dříve. Děj se odehrává za třicetileté války, ústřední postavou je astronom Jan Kepler. „Snem, tušením, zbožnou modlit- bou se pozvednout nad vlastní nepatrnost. Výš než věděním, hle- dáním, učením, ducha pozdvihnout k Duchu konečného Majestátu, až se mu zlíbí, abychom se rozplynuli ve velké vesmírné harmonii,“ zní závěr opery. Posledním Hindemithovým jevištním dílem byla dětská opera Dlouhá vánoční hostina (Das lange Weihnachtsmahl) z roku 1960 podle Thorntona Wildera, příběh několika generací obyčejné americké rodiny, setkávající se nad vánočním krocanem. Všechno nemilé a zlé v jejich životech se u štědrovečerního stolu proměňuje v tiché srozu- mění.

13 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 14

Cardillac (1926) – ukázka partitury

14 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 15

K HINDEMITHOVĚ OPEŘE CARDILLAC

Drážďanskou premiéru Cardillaca roku 1926 hudebně nastudoval Fritz Busch, režii měl muž mnoha profesí (také dirigent, klavírista a skladatel), rodák z Nižného Novgorodu Issay Dobrowen. Působil mimo jiné také jako doprovazeč basisty Fjodora Šaljapina a byl diri- gentem moskevského nastudování Borise Godunova, které založilo pěvcovu světovou slávu. Jako mnozí jiní z bolševického Ruska odešel a nakonec získal norské občanství. Výpravu premiéry vytvořil Rafaello Busoni, syn skladatele Ferruccia Busoniho. Prvním před- stavitelem Cardillaca byl Robert Burg, vlastním jménem Bartl, naro- zený v Praze. Debutoval roku 1914 v Ústí nad Labem rolí Valentina ve Faustovi a Markétce, v Drážďanech byl angažován od roku 1916, mezi roky 1933–42 vystupoval také v Bayreuthu (Klingsor v Parsifa- lovi, Fritz Kothner v Mistrech pěvcích norimberských). Dresdner Nachrichten o opeře napsaly: „Je to kakofonní výplod – s romanti- kou námětu, jeho citovou vroucností atd., nemá hudba nic společ- ného. [...] Dobrowenova režie se snažila pokud možno zamaskovat rozpor mezi hoffmannovským textem a střízlivou neromantickou hudbou.“ Operu pak plně obhájilo nastudování Otto Klemperera v prosinci 1926 ve Wiesbadenu a o dva roky později byla u příležitosti uvedení v Düsseldorfu uspořádána anketa s otázkou „Proč je třeba uvádět Hindemithova Cardillaca?“. Režisér drážďanské opery Otto Erhardt odpověděl: „Protože je to moderní opera, protože je povinností oper- ních divadel poskytnout žijícím skladatelům ‚právo na jeviště‘, pro- tože toto dílo tvoří hranici mezi hudebním dramatem (od Wagnera k R. Straussovi) a operou budoucnosti, a protože se nepodbízí lacinému vkusu.“ Rovněž dirigent Erich Kleiber v anketě prohlásil, že „je povinností každého operního domu podporovat moderní operní tvorbu“ a Otto Klemperer formuloval odpověď lakonicky: „Protože je to umělecké dílo.“ Rozpačité až negativní přijetí zaznamenalo uvedení Cardillaca 3. března 1927 ve Vídni. Zejména Julius Korngold, hudební referent hlavního vídeňského deníku Neue Freie Presse, psal s typickou iro- nií: „Cardillac, to připomíná Cadillac, automobilovou značku, po- hyblivý stroj. Nomen est omen. Skladatel Paul Hindemith opravdu není daleko od nejnovější módní hudby strojů jako nositelů bezduché mechaniky. Pro hudbu výrazu, duše, prožitku, krátce pro všechno 15 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 16

lidské v umění tomuto mladému německému skladateli už dlouho nic nezbývá. Je to souputník Stravinského, ruskofrancouzského vraha Beethovenova, jde proti velkému vznešenému umění devate- náctého století, které je pohrdavě označováno jako ‚romantika‘. [...] Je to chytrý laboratorní produkt, který hudbou není, a ani být ne- může.“ (Pro úplnost ještě dodejme, že dirigentem prvního vídeňského nastudování byl Robert Heger, scénu vytvořil Alfred Roller, titulní roli rodák z Brna Alfred Jerger.) Čtvrtou scénou, která Cardillaca uvedla, bylo pražské Nové německé divadlo (13. března 1927). Bylo to jedno z posledních nastudování Alexandra Zemlinského před jeho odchodem do Berlína: „Technicky neobyčejně náročné dílo bylo provedeno tak exaktně, že by každý z účinkujících zasloužil být korunován,“ napsal Max Brod v Prager Tagblattu. Na rozdíl od Korngolda, jenž v opeře nenalezl ani stopu citu, jej Brod v Hindemithově hudbě vnímal. V Cardillacově mono- logu na začátku druhého dějství skladatel „rozvíjí v rytmicky velmi výrazném motivu strasti uměleckého života. [...] Hindemith je na takových místech nevěrný svému principu psát tvrdou, chladnou, věcnou hudbu. Právě tato romantická místa nabízejí nejvíc.“ I Brod se však ptá, „proč Hindemith zvolil romantický námět, aby demon- stroval antiromantické, matematické umění. [...] Zřídka se setkáme s efektními gradacemi. [...] Tato energická, prusky strohá učená hudba si chce vynutit jen údiv a obdiv, nikoli citové splynutí.“ Přesto jeho recenze vyzní pozitivně: „Divadlo jsme opouštěli jako po ná- ročné vědecké přednášce. Právě jsme se nesmírně mnoho naučili.“ Roku 1948 viděl Hindemith představení svého Cardillaca v Benát- kách a psal příteli: „Možná jednou celého Cardillaca předělám, text, a částečně i hudbu. Mám nápad!” K přepracování opery přistoupil roku 1951, kdy Lionovo libreto nahradil vlastním textem. Namísto tří jednání vznikla čtyři, místo důstojníka, který je v první verzi milencem Cardillacovy dcery, je to v druhé verzi tovaryš (tím se Hindemith vrá- til k postavě původní Hoffmannovy povídky), vypuštěna byla postava obchodníka se zlatem, dáma z první verze se stala operní primado- nou, což umožnilo nejvýraznější změnu, vložení dějství, uplatňujícího princip „divadla na divadle“. Zatímco se na jevišti pařížské Académie royale odehrává opera Phaëton Jeana Baptista Lullyho (dvorního skladatele Ludvíka XIV.), spěje simultánně děj ke svému rozuzlení. Na původní hudbu byl vytvořen zcela nový text. Tak například ve vstupní scéně křičí dav:

16 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 17

Scénický návrh ke druhému jednání opery Cardillac – uvedení v Krollově opeře v Berlíně (1928)

17 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 18

Scénické načrtky ke druhému a třetímu jednání opery Cardillac – uvedení ve Frankfurtu nad Mohanem (1928)

18 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 19

První verze Druhá verze

Mörder, Mörder! Verborgen! Wo? Aufstand! Wer ruft uns? Sagt, In der Luft? was geschieht? (Vrah! Vrah! Schoval se! Kde? (Povstání! Kdo nás volá? Povězte, Ve vzduchu?) Co se děje?)

Ve třetí scéně začíná Dáma (v druhé verzi Primadona a Kavalír jí odpovídá) slovy:

Wer ging vorbei, fast wie Was gab es hier? / Die Leute ein Gott? sind erregt. (Kdo to byl, uctíván téměř jako (Co se tu dělo? Ti lidé jsou bůh?) vzrušeni.)

Cardillacův monolog na začátku druhého jednání začíná:

Mag Sonne leuchten! Ein Wille treibt mich. Aus Erdenklüften, Als Diener rätselhaften viel dunkler als die Nacht... Mächte... (Ať slunce svítí! Z puklin země, (Vůle mne žene. Jak sluha mnohem temnějších než noc...) záhadných mocí...)

Melodická složka vokálních partů přitom zůstala v převzatých úse- cích až na drobné rytmické změny totožná. Doslova je převzata hudba k Pantomimě, jen zkrácená o závěrečných dvanáct taktů a podobně. S výjimkou rozšířených scén a přidaného dějství (v němž Hindemith prokázal brilantní ovládání barokní kompoziční techniky, okořeněné moderními zvukovými prostředky) zůstala v nové verzi původní hudba zachována, změnila se však instrumentace. Značně byla omezena skupina bicích (v první verzi tvořená 19 nástroji od trianglu ke gongu, včetně klavíru a jazzových bubínků), naopak dechové nástroje, obsazené v první verzi až na fagoty po jednom, jsou v druhé verzi po- síleny. Orchestr druhé verze je také pochopitelně rozšířen o nástroje, obstarávající doprovod barokní opery (mj. harfa a cembalo). Zvukový charakter první verze je tedy syrovější a odpovídá době svého vzniku, adorující rytmus a hledající co nejrozmanitější barvy. U Hindemitha ovšem není tato složka jen zvukovým efektem, vychází

19 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 20

z příběhu s kriminální zápletkou a zapadá tak do atmosféry expresi- onismu, jak jej známe například z filmu Metropolis Fritze Langa z roku 1927. Hindemithovo zhudebnění vychází ze zkušeností v různých žánrech. Prvky užitkové hudby jsou v hudbě zaznívající z hostince, je zde lyrická árie dámy, podobně jako dva roky před ním Alan Berg v opeře Vojcek použil Hindemith instrumentální formy a techniky: jsou to variace ve vstupní scéně, fugato v duetu Cardillaca a dcery, Cardillacova posedlost zlatem je ilustrována ostinátní figurou, finále opery je passacaglia ap. Hindemith ovšem v druhé verzi změnil myšlenkovou pointu opery. V první verzi zůstává zlatník Cardillac – který se nedokáže odloučit od svých výtvorů a aby je získal zpět, vraždí jejich kupce – zatvrzelým hříšníkem a rozlícený dav jej nelítostně ubije. V druhé verzi se k činům přizná a projeví lítost, pomsta davu se však už nedá zastavit. Zazní však otázka: Smí se dav stát samozvaným soudcem? Opera končí slovy: „Bez výčitek a se soucitem mu musíme odpustit, neb jeho duch, který se tragicky mýlil, nám není cizí.“ Znamená to, že zlo dřímá v každém z nás. Naší lidskou povinností je, nastavit mu hranice. Druhá verze byla uvedena poprvé 20. června 1952 v Curychu v hu- debním nastudování Victora Reinshagena a režii Hanse Zimmer- manna a byla přijata rozpačitě. Své oprávnění ale prokázala o rok později v nastudování Georga Soltiho ve Frankfurtu nad Mohanem. Hindemith ponechal v platnosti obě verze a umožnil tak divadlům volbu. Režisér Jean-Pierre Ponnelle a dirigent Wolfgang Sawallisch se pro svou – dnes již legendární – inscenaci v Bavorské státní opeře roku 1985 rozhodli pro původní verzi, neboť se jim zdála „drzejší, mla- distvější, agresivnější a adekvátnější dobovému kontextu“. Režisér a současně scénický výtvarník Jean-Pierre Ponnelle tehdy vytvořil incenaci navozující fascinující atmosféru zmíněného Langova expre- sionistického filmu, s nímž Hindemithova hudba dokonale korespon- duje. Od té doby se tato drsnější, provokativnější první verze objevuje na jevištích častěji.

20 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 21

Část dopisu Ferdinanda Liona Paulu Hindemithovi s náčrtem textu árie Důstojníka ze třetího jednání

21 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 22

CARDILLAC – SROVNÁNÍ VERZÍ

První verze Druhá verze

Tři jednání Čtyři jednání Libreto Ferdinand Lion Libreto Paul Hindemith

Osoby: Osoby: Cardillac – baryton Cardillac – baryton Cardillacova dcera – soprán Cardillacova dcera – soprán Důstojník (milenec dcery) – Tovaryš (její milenec) – tenor Dáma – soprán Primadona – soprán Kavalír – tenor Kavalír – tenor Obchodník se zlatem – bas Velitel stráží – bas Důstojník (velitel stráží) – bas Alt (Klymene) Tenor (Phaëton) Bas (Apollo) Sbor a tanečníci v opeře Král Kavalíři a dámy, stráže, lid Stráže, lid, divadelní personál

První jednání První jednání

První obraz První obraz (volné městské prostranství) (volné městské prostranství)

Předehra Předehra 1. Sbor (lid) 1. Sbor (lid) 2. Scéna se sborem (velitel, lid) 2. Scéna se sborem (velitel, lid) 3. Duet (Dáma, Kavalír) 3. Duet (Primadona, Kavalír) 4. Kavalír 4. Duet (Cardillac, Kavalír)

Druhý obraz (pokoj Dámy) Druhý obraz (pokoj Primadony) 5. Píseň (Dáma) 5. Píseň (Primadona) 6. Pantomima (duet pro dvě flétny) 6. Pantomima (duet pro dvě flétny)

22 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 23

Druhé jednání Druhé jednání

Třetí obraz Třetí obraz (Cardillacova dílna) (Cardillacova dílna)

7. Arioso a duet 7. Arioso a duet (Cardillac a obchodník) (Cardillac a Tovaryš) 8. Árie (Dcera) 8. Kvartet (Cardillac, Tovaryš, Důstojník, Dcera) 9. Duet (Důstojník a Dcera) 9. Árie a duet (Dcera, Cardillac) [stínohra] 10. Duet (Cardillac, Dcera) 10. Ensemble (sbor; [Tovaryš], Dcera, Primadona) 11. Scéna (Cardillac, 11. Duet (Tovaryš, Dcera) Král s doprovodem) 12. Duet (Důstojník, Cardillac) 12. Duet (Tovaryš, Cardillac) 13. Árie (Cardillac)

Třetí jednání Třetí jednání Ulice v noci Académie royal

13. Ensemble [němá scéna s hudbou] 14. (Důstojník, Cardillac, Obchodník) 14. Duet (Phaëton, Theo) 15. Scéna a kvartet (Obchodník, 15. Duet (Klyméné, Phaëton) Důstojník, Cardillac, Dcera) + Tovaryš, Primadona [simultánní děj], sbor, Apollo 16. Duet a sbor (Důstojník, 16. Sbor a sólo (sbor a Primadona) Dcera, sbor) 17. Střídavý zpěv. Variace 17. Duet (Primadona, Cardillac) (Cardillac, sbor) Čtvrté jednání Před Académie royale, Café Procope

18. Závěrečný zpěv 18. Sbor a sólo (Sbor, Tovaryš, (Důstojník, Dcera, sbor) Důstojník, sbor) 19. Kvartet (Primadona, Dcera, Důstojník, Tovaryš) 20. (Cardillac, sbor, Dcera) 21. Píseň (Tovaryš, Primadona) 22. [Závěr] (Tovaryš, Primadona, Důstojník, sbor)

23 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 24

E. T. A. Hoffmann (1776–1822)

24 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 25

Ernst Theodor Amadeus Hoffmann (1776–1822) SLEČNA ZE SCUDÉRY (výběr)

René Cardillac byl tehdy nejzručnější pařížský zlatník, jeden z největ- ších umělců a zároveň podivínů své doby. Byl to muž spíše pomenší, leč širokých plecí a rozložité, svalnaté postavy, a ač již notně pokro- čil k padesátce, měl dosud sílu i pohyblivost mladíka. O této síle, již nutno nazvat neobyčejnou, svědčila i hustá, kudrnatá, nazrzlá kštice a zavalitý, lesklý obličej. Kdyby Cardillac nebyl znám v celé Paříži jako ten nejspravedlivější poctivec, nezištný, upřímný, neúskočný, vždy ochotný ku pomoci, zcela podivný pohled jeho maličkých, zapadlých, zeleně se blyštících oček mohl by jej snadno uvést v podezření ze záludné úskočnosti a zlomyslnosti. Jak řečeno, byl Cardillac ve své dovednosti nejzručnějším tvůrcem nejen v Paříži, nýbrž možná ve své době vůbec. Důvěrně znaje povahu všech drahokamů, dovedl je zpracovávat a zasazovat ve šperk tak, že z jeho dílny vyšly vždy zářící nádherou, ač zprvu mělo se za to, že nezaujmou. Jakékoliv objednávky chápal se s naléhavou chtivostí a udal vždy cenu tak nepatrnou, že se s dílem nijak nemohla měřit. A pak už neměl nad prací klidu ani stání, ve dne v noci bylo slyšet v dílně jeho kladívko, a zhusta, ač bylo dílo téměř již hotovo, znelíbil-li se mu náhle tvar, měl-li pochyby o tom nebo onom drobném háčku nebo zda dra- hokamy jsou zasazeny dost zdobně – stačilo to, aby celým dílem opět mrštil do tavícího tyglíku a začal nanovo. A tak byla každá práce ryzím, nepřekonatelným mistrovským výtvorem, jenž toho, kdo jej objednal, uváděl v úžas. Jenže bylo téměř nemožné dostat hotové dílo z jeho rukou. Pod tisícerými záminkami odkazoval objednatele na další a další týden, další a další měsíc. Marně mu nabízeli za dílo dvojnáso- bek, nechtěl vzít ani o louis více než činila dohodnutá cena. Musel-li pak nakonec přece jen ustoupit zákazníkovu naléhání a šperk vydat, nedovedl se opanovat a dával najevo hlubokou rozmrzelost, ba niter- nou zlost, jež v něm bouřila. A bylo-li mu vydat zákazníkovi význam- nější, zvláště skvostný výtvor, třeba v ceně několika tisíc, to vzhledem k drahocenným kamenům, k nejjemnějšímu zlatnickému vypracování, dokázal jako smyslů zbavený pobíhat sem a tam a proklínat sebe, své dílo, všechno kolem.

[...]

25 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 26

Do ulice Nicaise, tam kde bydlel Cardillac, hrnuly se proudy lidí a shlukovaly se přede dveřmi domu – lidé povykovali, křičeli, bouřili – chtěli vzít stavení útokem. Konečně dorazil Desgrais s početnou jed- notkou, jež utvoří špalír v nejhustší tlačenici. Rozletí se domovní dveře, vyvádějí nějakého člověka v řetězech a za strašlivého spílání zuřící chátry jej odvlékají. Ve chvíli, kdy slečna, zpola v mrákotách hrů- zou a strašlivým tušením, všechno to zpozoruje, zazní jí v uších pro- nikavé naříkání. „Dál! – Jeď dál!“ křikne málem bez sebe na kočího, jenž zručným, rychlým obratem rozežene to husté srocení a zastaví těsně u dveří Cardillacova domu. Tu spatří slečna Desgraise a u jeho nohou mladé děvče, krásné jak jitřenka, s rozpuštěnými vlasy, zpola jen oblečené, ve tváři divý strach a bezútěšné zoufalství, obemyká těsně jeho nohy a volá hlasem strašlivého smrtelného bolu, který se vrývá až do mozku: „On je nevinen! – je nevinen!“ Scudéryová se už neudrží. „Pro Ježíše Krista, co se tu stalo, co se to tu děje?“ zvolá, rychle otevře dvířka kočáru a vystoupí. – Uctivě couvne dav před důs- tojnou dámou. Ta přistoupí k Desgraisovi a naléhavě opakuje svou otázku. „Stala se tu děsná věc,“ řekne Desgrais. „Reného Cardillaca dnes ráno nalezli zavražděného dýkou. Pachatelem je jeho tovaryš Oliver Brusson. Právě ho odvedli do vězení.“ – „A to děvče?“ zvolá Scudéryová. – „Je Madelon, Cardillacova dcera. Ten zlotřilec byl jejím milencem.“

[...]

Oliver byl postaven před soud; jak se Scudéryová dověděla, vedl si nejvýš statečně a zcela upřímně, odmítl doznat se k činu, z něhož byl obžalován, a tvrdil, že mistr byl před jeho zraky na ulici napaden a sražen k zemi, že jej však ještě živého dovlekl domů, a tam že mistr velice záhy skonal. Souhlasilo to s tím, jak věc vylíčila Madelon. Znovu a znovu si dala slečna opakovat nejmenší podrobnosti oné děsivé události. Bedlivě pátrala po tom, zda mezi mistrem a tovaryšem někdy nedošlo k hádce, zda snad Oliver není trochu náchylný k prchlivosti. Scudéryová úporně přemýšlela. Připadalo jí, že musí uposlechnout nějaké vyšší moci, jež po ní žádá, aby odhalila jakési hrůzné tajemství. V náhlém rozhodnutí pravila: „Bůh mi jistě dá neohroženost a pev- nost; přiveďte Brussona, promluvím s ním.“ – Brusson klesl před sleč- nou na kolena, prosebně pozvedl sepjaté ruce, a z očí lil se mu bezpočet slzí. „Měl jsem času dost, abych se připravil na tento roz-

26 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 27

hovor s vámi, který považuji za poslední milost usmířených nebes,“ a odhalil slečně, co jej tížilo. „Ke Cardillacovu domu v ulici Nicaise při- léhá vysoká zeď s výklenky zdobenými starými, zpola již odrolenými kamennými reliéfy. Jedné noci stojím těsně u jednoho takového reliéfu a vzhlížím k oknům vedoucím do dvora, který ona zeď obklopuje. Vtom v Cardillacově dílně zahlédnu světlo. Srdce mi tuší jakýmsi neblahým tušením. Opřu se o reliéf ve výklenku, odskočím však zděšeně, neboť cítím, že se mi reliéf zaryl do zad, jako by ožil. V soumračném nočním třpytu zahlédnu, že se reliéf pomalu otáčí a zpoza něho že se vykrádá jakási temná postava a tichými kroky schází ulicí dolů. Přímo pod ma- riánským obrázkem se postava rozhlédne, a světlo jasné lampičky, jež plane před obrázkem, dopadne jí přímo na tvář. Je to Cardillac! Podle nenápadného, pro mě arci příznačného pokašlávání pozná- vám, že zašel do průjezdu jednoho domu. Co to asi znamená, co má za lubem? – Zanedlouho nato vykračuje si ulicí nějaký muž, prozpě- vuje si a trylkuje. Jak tygr na svou oběť vrhá se Cardillac ze svého úkrytu na muže, který se s chroptěním naráz sesuje k zemi. S výkři- kem děsu vyřítím se k němu. Cardillac se jako blesk prosmýkne kolem mě a je tentam... Jak mi bylo, nedovedu ani vylíčit: Cardillac – otec mé Madelon, a zlotřilý vrah!“ Oliver se zarazil. Scudéryová, již zachvátila hrůza nad příšerným činem člověka, kterého považovala za vtělenou počestnost a bezúhonnost, zvolala: „To je strašné! – René Cardillac že náležel k bandě vražedníků, jež naše milé město už tak dlouho pro- měňuje v lupičský pelech?“ – „Co říkáte, drahá slečno,“ pravil Olivier, „k bandě? Nikdy nebylo takové bandy. Cardillac sám zlotřile si vy- hledával po celém městě oběti pro své jatky. Situaci, v jaké jsem se u mistra octl, dovede si asi každý představit. Jen Madeloninou láskou zapomínal jsem na trýzeň, jež mě mučila. – Mé obavy se vystupňovaly až k zoufalství, když Cardillac mluvil o šperku, který máte vy. Musel jsem vás zachránit. Jakmile se Cardillac po večerní modlitbě jako obvykle u sebe uzamkl, vylezl jsem oknem do dvora, vyklouzl do ulice a postavil se opodál do hlubokého stínu. Zanedlouho vyšel Cardillac a tiše se kradl ulicí pryč. Postavil jsem se před dveře vašeho domu. Vtom kolem mě přejde nějaký důstojník. Ze stínu se vynoří jakási černá postava a skočí mu po hrdle. Avšak nikoli důstojník, Cardillac klesne, smrtelně zasažen, s chropotem k zemi.“

[...]

27 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 28

Uplynul téměř měsíc; tu dostala Scudéryová vzkaz, že si král přeje, aby dnes večer přišla do jeho komnat. Srdce se Scudéryové rozbu- šilo, věděla totiž, že se nyní rozhodne o Brussonově osudu... Král vstal, přistoupil ke Scudéryové a pravil: „Blahopřeji vám, slečno! Váš chráněnec, Olivier Brusson, je volný! Vy byste měla být parlamentním advokátem a vést mé právní pře, neboť vaší výmluvnosti neodolá nikdo na světě. Ovšem vezme-li někoho v ochranu sama ctnost, pak si může být dotyčný jist, že je bezpečný před každým zlým obviněním a všemi soudními dvory světa!“

Český překlad Hanuš Karlach, 2003

28 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 29

Dvě scény z uvedení Cardillaca v Darmstadtu (1927)

29 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 30

CARDILLAC V KONTEXTU ČESKÉ A SVĚTOVÉ OPERNÍ TVORBY (ve výčtu je uveden výběr děl v roce jejich světové premiéry) 1920 Leoš Janáček: Výlety páně Broučkovy Erich Wolfgang Korngold: Mrtvé město Franz Schreker: Hledač pokladů 1921 Leoš Janáček: Káťa Kabanová Paul Hindemith: Vrah, naděje žen Otakar Ostrčil: Legenda z Erinu Paul Hindemith: Nusch-Nuschi 1922 Otakar Zich: Vina Sergej Prokofjev: Láska ke třem pomerančům Igor Stravinskij: Mavra Paul Hindemith: Svatá Zuzana 1923 Josef Bohuslav Foerster: Srdce Rued Langgaard: Antikrist Vítězslav Novák: Lucerna 1924 Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky Franz Schreker: Irrelohe Arnold Schönberg: Očekávání Richard Strauss: Intermezzo 1925 Leoš Janáček: Šárka Feruccio Busoni: Doktor Faust Alban Berg: Vojcek 1926 Leoš Janáček: Věc Makropulos Giacomo Puccini: Manfred Gurlitt: Vojcek Ernst Křenek: Orfeus a Eurydika, Diktátor PAUL HINDEMITH: CARDILLAC Kurt Weill: Protagonista 1927 Bohuslav Martinů: Voják a tanečnice Ernst Křenek: Johnny vyhrává Emil František Burian: Jaromír Weinberger: Švanda dudák Bubu z Montparnassu* 1928 Ervín Schulhoff: Plameny Hermann Reuter: Saul Otakar Jeremiáš: Bratři Karamazovi Kurt Weill: Třígrošová opera Sergej Prokofjev: Ohnivý anděl Dmitrij Šostakovič: Nos Richard Strauss: Egyptská Helena 1929 Jaroslav Křička: Bílý pán Kurt Weill: Happy End 1930 Leoš Janáček: Z mrtvého domu Manfréd Gurlitt: Vojáci 1931 Alois Hába: Matka * Světová premiéra se uskutečnila v roce 1999 ve Státní opeře Praha. 30 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 31

31 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 32

32 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 33

NAHRÁVKY HINDEMITHOVA CARDILLACA (První verze)

AUDIO

• 1968 – dirigent Dietrich Fischer-Dieskau (Cardillac), Leonore Kirschstein (Cardillacova dcera), Donald Grobe (Důstojník), Karl Christian Kohn (Obchodník se zlatem), Eberhard Katz (Kavalír), Elisabeth Söderström (Dáma), Willi Nett (Velitel policejní hlídky) Kölner Rundfunkchor, Kölner RSO Deutsche Grammophon 431 741-2 (vydáno 1991) Opera D'oro 1427 (vydáno v roce 2005)

• 1988 – dirigent (Cardillac), Verena Schweizer (Cardillacova dcera), Robert Schunk (Důstojník), Harald Stamm (Der Obchodník se zlatem), (Kavalír), (Dáma), Andreas Schmidt (Velitel policejní hlídky) RIAS Kammerchor Berlin, RSO Berlin WERGO 60148-50 (vydáno v roce 1988)

VIDEO

• 1985 – Bavorská státní opera v Mnichově Dirigent Wolfgang Sawallisch, režie a scéna Jean-Pierre Ponnelle Donald McIntyre (Cardillac), Maria de Francesca-Cavazza (Cardillacova dcera), Robert Schunk (Důstojník), Hans Günter Nöcker (Obchodník se zlatem), Josef Hopferwieser (Kavalír), Doris Soffel (Dáma), Karl Helm (Velitel policejní hlídky) Deutsche Grammophon 000916509 (vydáno v roce 2007)

• 2005 – Národní opera v Paříži Dirigent , režie a scéna André Engel Alan Held (Cardillac), Angela Denoke (Cardillacova dcera), Christopher Ventris (Důstojník), Roland Bracht (Obchodník se zlatem), Charles Workman (Kavalír), Hannah Esther Minutillo (Dáma), Stephen Gadd (Velitel policejní hlídky) BelAir 4505345 (vydáno v roce 2007) 33 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 34

PROFILY INSCENÁTORŮ

ROBERT JINDRA – hudební nastudování, dirigent

V roce 1999 absolvoval Pražskou konzervatoř v oboru klasický zpěv. Ve studiu pokračoval v oboru dirigování pod vedením prof. M. Košlera, prof. J. Kasala a prof. M. Němcové, u níž absolvoval v roce 2003 se Symfonickým orchestrem Pražské konzervatoře. Od roku 1999 pra- videlně spolupracuje s Dětskou operou Praha (DOP), kde nastudo- val a dirigoval tituly: Brundibár (Hans Krása), Otvírání studánek (Bohuslav Martinů), Červená Karkulka (Josef Boháč), Hry (J. F. Fischer), Česká mše vánoční (J. J. Ryba), Géniové a děti, Malý Mozart a Ko- miníček (Benjamin Britten). S DOP také natočil několik oper na CD. V letech 2000–2008 působil jako pedagog na Pražské konzervatoři, kde nastudoval a dirigoval opery: Žižkovské dvojzpěvy (Šimon Voseček), Dido a Aeneas (Henry Purcell), , Le nozze di Figaro a Kouzelná flétna (Wolfgang Amadeus Mozart). Od ledna 2001 byl asistentem sbormistra v Národním divadle v Praze. Podílel se tak na přípravě několika premiér a se sborem ND nastu- doval opery Der Meergeuse (František Škroup) a Ilseino srdce (Rudolf Karel). 34 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 35

V roce 2001 nastudoval a dirigoval ve Státní opeře Praha světovou premiéru oper soudobého skladatele Vladimíra Wimmera Rytíř a smrt a Jelizaweta Bam. Na festivalu Mladá Praha 2004 dirigoval Stabat Mater od J. K. Vaňhala s Kühnovým dětským sborem a Komorním orchestrem Pražských symfoniků. Spolupracuje s orchestrem Praga sinfonietta, komorním orchestrem Virtuosi Pragenses, Pražskou komorní filharmonií, Českým národním symfonickým orchestrem a orchestrem Národního divadla v Praze, s nímž natočil i CD „Opera nás baví“ s předními českými operními pěvci. Od ledna 2004 zastával v Ná- rodním divadle v Praze funkci asistenta dirigenta. Podílel se na pří- pravě oper Nagano (Martin Smolka), Vanda (Antonín Dvořák), Montezuma (Lorenzo Ferrero), Aida (Giuseppe Verdi), Don Pasquale (Gaetano Donizetti), Don Giovanni (Wolfgang Amadeus Mozart), Tajemství (Bedřich Smetana ), La fanciulla del West (Giacomo Puccini), Falstaff (Giuseppe Verdi), Evžen Oněgin (Petr Iljič Čajkovskij). Spolupracoval také na projektu prvního kompletního provedení tetra- logie Richarda Wagnera Prsten Nibelungův v Národním divadle v Praze v roce 2005. Od sezóny 2005/2006 v ND působí již jako dirigent (Don Giovanni, Tajemství, Falstaff, Carmen, Così fan tutte, Káťa Kabanová). Spolupracoval s dirigentskými osobnostmi, jako jsou John Fiore, Asher Fisch a Gerd Albrecht. V roce 2006 započala jeho spolupráce s Deutsche Oper am Rhein (Düsseldorf/Duisburg), kde se jako hudební asistent šéfdirigenta Johna Fioreho podílel na přípravě inscenací (Richard Strauss), Její pastorkyňa (Leoš Janáček) a v následující sezóně 2008/2009 byl již přizván k rozsáhlejší spolu- práci. Během této sezóny hudebně připravoval operní inscenace českých autorů, jako je Dvořákova Rusalka, Janáčkova Káťa Kabanová, Věc Makropulos, Příhody lišky Bystroušky, Z mrtvého domu a po- dílel se také na přípravě tetralogie Prsten Nibelungův. V letech 2005–2008 dirigoval operu Don Giovanni během letní stagiony ve Stavovském divadle. V dubnu 2007 byl pověřen dirigováním zá- věrečného koncertu festivalu Opera 2007 ve Státní opeře Praha. Na jaře tohoto roku debutoval v Norské královské opeře v Oslu se Straussovou Ariadnou na Naxu. Od března 2010 se ujal postu hudebního ředitele v Národním divadle moravskoslezském Ostrava. Diriguje koncerty a představení v České republice, ale i v zahraničí (Mnichov, Berlín, Stuttgart, Kiel, Bayreuth).

35 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 36 Foto: Mgr. Tamara Černá Tamara Mgr. Foto: JIŘÍ NEKVASIL – režie

V roce 1989 absolvoval studium operní režie na hudební fakultě AMU u Ladislava Štrose. Na divadelní fakultě AMU se formou mimořád- ného studia paralelně věnoval také dramaturgii. V roce 1988 založil spolu se scénografem Danielem Dvořákem Operu Furore, experimentální operní studio. O dva roky později byli oba jako intendanti pověřeni řízením Komorní opery Praha, kterou reorganizovali na Operu Mozart. Od roku 1998 působil jako umělecký šéf, dramaturg a režisér ve Státní opeře Praha. V letech 2002–2006 zastával post šéfa opery Národního divadla v Praze. Od 1. 1. 2010 je ředitelelem Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Za svou dosavadní uměleckou dráhu realizoval Jiří Nekvasil přes sedmdesát operních a činoherních inscenací, nejprve zejména pro Operu Furore (Faust, Houslema do železa, Andy Warhol, Golem – extáze expresionismu), Operu Mozart (The Best of Mozart, Figaro? Figaro!, Play Magic Flute, Don Juan Bastien). V letech 1992–1998 během letních stagion Opery Mozart v pražském Stavovském divadle realizoval mozartovský cyklus: Kouzelná flétna, Così fan tutte, La clemenza di Tito, Le nozze di Figaro, Don Giovanni.

36 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 37

Ve Státní opeře Praha inscenoval v letech 1999–2002 světové premiéry oper Bubu z Montparnassu (E. F. Burian), Faidra (E. Viklický) a Circus Terra (T. Madsen). Dále českou premiéru opery Utahování šroubu (B. Britten), Es war einmal (A. Zemlinsky) a operu Polský žid (K. Weis). V Národním divadle nastudoval Jiří Nekvasil v roce 1997 večer soudobých oper J. Klusáka Zpráva pro akademii a M. Nymana Muž, který si spletl svou ženu s kloboukem. Zprávu pro akademii v roce 2002 doplnil Bertram a Mescalinda, další Klusákova opera. K dalším režiím Jiřího Nekvasila v Národním divadle patří od roku 2003 mini- malistická opera Johna Adamse Smrt Klinghoffera, Janáčkovy Výlety páně Broučkovy a Její pastorkyňa, Smetanova Prodaná nevěsta a Tajemství, Řecké pašije Bohuslava Martinů, Antigona Josefa Myslivečka, obnovená inscenace Mozartova Dona Giovanniho, scénické provedení Verdiho , Cileova Adriana Lecouvreur a Pucciniho Děvče ze Západu. Je spoluautorem a zároveň režisérem opery-procesu Zítra se bude..., kterou napsal spolu s Alešem Březinou pro pěvkyni Soňu Červenou (2007) a která byla uvedena na scéně Divadla Kolowrat v dubnu 2008. Tato inscenace byla v anketě Divadelních novin a Cen Alfréda Radoka vyhodnocena jako operní inscenace roku 2008. Za libreto byl oceněn Jiří Nekvasil spolu s Alešem Březinou Cenou Sazky a Divadelních novin. Jiří Nekvasil působí jako režisér také v zahraničí. V Německu insce- noval německou premiéru poslední opery E. W. Korngolda Kathrin, Klusákovu Zprávu pro akademii, Příhody lišky Bystroušky L. Janáčka (Trier), Dona Giovanniho G. Gazzanigy (Hamburg), Cileovu Adrianu Lecouvreur (Erfurt), Wagnerova Bludného Holanďana a Čajkovského Evžena Oněgina (Regensburg), Myslivečkovu Antigonu (Rheinsberg), Martinů Tři přání (Rostock), v Argentině jihoamerickou premiéru Příhod lišky Bystroušky (Teatro Colon Buenos Aires), ve Francii francouzskou premiéru opery M. Gurlitta Vojáci (Nantes), v USA re- žíroval Verdiho Nabucca, v Lotyšsku Brittenovu operu Utahování šroubu (rovněž v Estonsku – Tallin) a Janáčkovu Její pastorkyni (Riga, rovněž v Irsku – Dublin); v Norsku uvedl Jiří Nekvasil Circus Terra T. Madsena (Oslo), na Slovensku Rusalku (Bratislava) a ve Finsku scénické provedení Verdiho Requiem (Tampere). Z úspěšných divadelních inscenací z poslední doby je možno zmínit Juliettu (B. Martinů) a Madama Butterfly (G. Puccini) – obě 2009

37 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 38

ND Brno, Don Quichotte (J. Massenet) – Státní opera Praha (2010), v činohře pak Perikles (Shakespeare) – Klicperovo divadlo Hradec Králové (2008), Hra snů (Strindberg) – Komorní scéna Aréna v Ostravě (2009). Vedle práce v divadle spolupracuje Jiří Nekvasil jako režisér téměř 20 let také s Českou televizí, podílí se především na tvorbě hudebních pořadů (přes 130 režií). Je autorem řady dokumentárních filmů, např.: Alois Hába, Opera podle Josefa Berga, Operní mág Václav Kašlík, dvou filmů věnovaných Bohuslavu Martinů (Návrat z exilu, Martinů a Amerika) a hudebního filmu věnovaného Ervinu Schulhoffovi (Zuby mi cvakají v rytmu shimmy). Z poslední doby je to pak 7dílný seriál Krajan G. M. (Zdeněk Mahler vypráví o Gustavu Mahlerovi). V České televizi natočil i několik oper: a to nejen záznamy vlastních operních inscenací (Golem, Bubu z Montaparnassu, Es war einmal, Poský žid, Tajemství), ale zejména originální televizní a filmová zpra- cování: Ivan Kurz – Večerní shromáždění, Josef Berg – Odysseův návrat, Evropská turistika. K nejpozoruhodnějším pak patří filmové zpracování děl B. Martinů – mechanického baletu Podivuhodný let a oper Slzy nože a Hlas lesa. Filmy Podivuhodný let a Slzy nože byly oceněny na mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha 1999 Zlatým křišťálem a v roce 1999 na Festivalu Screening stage Arts Prize hlavní cenou Grand Prix a cenou za Nejoriginálnější způsob režie. Další informace na www.nekvasil.com.

38 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 39

PETR MATÁSEK – scéna

V letech 1958–1962 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze a v letech 1962–1966 pokračoval ve studiu na loutkářské katedře Divadelní fakulty Akademie múzických umění. Jeho prvním angažmá bylo plzeňské Divadlo Alfa, jehož výtvarníkem a šéfem výpravy byl v letech 1967-1974. V roce 1974 se stal na čtvrt století scénografem královéhradeckého divadla DRAK. Byl duchov- ním otcem prostoru avantgardního studia Beseda v Hradci Králové (1980–1984), který ho svou oproštěností inspiroval k akční scéno- grafii. Vytvořil více než stovku výprav loutkových, činoherních a operních inscenací, jako např. Popelka, Šípková Růženka, Prodaná nevěsta a Kráska a zvíře pro divadlo DRAK, ...na Candida pro studio Beseda, Kytice a Bouře pro Naivní divadlo Liberec, Romance pro křídlovku, Stříbrný vítr, Cyrano z Bergeracu pro činohru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, Marlowovu Tragickou historii o dok- toru Faustovi pro Divadlo Komedie, Tři mušketýři, Mauglí a Fantom opery pro dánské divadlo v Odense, dramatizace Andersenových pohádek na Islandě a další. Od roku 1992 spolupracuje s činohrou pražského Národního divadla, vytvořil např. scénu a kostýmy ke Kleistově Katynce z Heilbronnu a Stoppardově Arkádii, v roce 2003 navrhl pro Národní divadlo netradiční divadelní prostor Bouda a zá- roveň byl scénografem tří titulů, které zde byly uvedeny (Sarah Cane: Faidra – Z lásky, Werner Schwab: Faust, můj hrudník, má přilba a Heiner Müller: Hamlet – stroj). Od roku 1990 je pedagogem na katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU a profesorem loutkové scénografie. Pravi- delně vede v zahraničí scénografické workshopy (Dánsko, Francie, Austrálie, Island, Indie, USA, Kanada, Japonsko).

39 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 40

Zúčastňuje se výstav scénografie, jakými jsou Pražské Quadriennale a Bienále Brno. Samostatně vystavoval v pražské Národní galerii, v Plzni, Ostravě, ale také v zahraničí. Za svoji tvorbu získal několik cen. Mezi nejvýznamnější patří Cena Alfréda Radoka 2001 v oboru nejlepší scénografie roku, a to za zpracování Marlowovy hry Tragická historie o doktoru Faustovi v Divadle Komedie. Své počátky v kariéře výtvarníka charakterizuje Petr Matásek slovy: „Nechci přeceňovat zapomenutou estetiku žižkovské periferie, ale čím víc se vzdaluji krajině svého dětství, tím víc si ji legendarizuji a proto můžu říct, že k práci scénografa mě přivedla vrakoviště. V polích ležely trosky starých aut a za ohradami poničené karoserie na špalcích, které sváděly k akčním hrám. Mělo to vždy kouzelnou atmosféru Lhotákových obrazů. Můj zájem dále vzbuzovala biologie, ale i kreslení, a tak jsem je posléze propojil v jedné kresbě babiččiny slepice. Na základě této a i jiných prací jsem v letech 1958–1962 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze, která mi otevřela cestu k dalšímu studiu.“

40 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 41

ZUZANA KREJZKOVÁ – kostýmy

Absolvovala SPŠT v Brně a Školský ústav uměleckých řemesel v Praze. S režisérem P. Léblem přišla v r. 1994 do Divadla Na zábradlí. Od téhož roku spolupracuje s režisérem Jiřím Pokorným – nejen v ústeckém Činoherním studiu, ale pokračovala s ním i v Divadle Komedie v Praze a v brněnském HaDivadle. V Ústí nad Labem navrhovala kostýmy i pro inscenace režiséra D. Czesanyho. S režisérem M. Langem pra- covala v pražském Činoherním klubu a později i ve Švandově divadle. Několik kostýmních výprav navrhla v pražském Divadle v Dlouhé pro režiséry J. Bornu (Jak jsem se ztratil), V. Morávka (Kabaret Undine) a H. Burešovou (Běsi). Scénograficky se podílí na inscenacích lounského Multiprostoru (S. Cane: Blasted, M. Bambušek: Caligula, Herakles). Se souborem Agon Orchestra spolupracovala na opeře Philipa Glasse V kárném táboře v prostoru bývalé slévárny hliníku v Holešovicích v rámci projektu Perzekuce.cz, pro který také navrhla kostýmy pro inscenace Porta Apostolórum a Horáková x Gottwald. V létě 2009 spolupracovala s občanským sdružením Mezery na spe- cifickém projektu Zdař bůh!, uváděném na Dole Michal v Ostravě. Od roku 1996 soustavně spolupracuje s režisérem Michalem Dočekalem – v Divadle Komedie (Čechov: Tři sestry, Shakespeare: Král Lear, Marlow: Tragická historie o doktoru Faustovi), v hradeckém Klicperově divadle, v opeře Divadla J. K. Tyla v Plzni (Foerster: Bloud) a v Národním divadle. V činohře Národního divadla v Praze se hrají nebo hrály v jejích kostýmech nejen inscenace Dočekalovy, ale i dal- ších režisérů: Rostandův Cyrano z Bergeracu, Shakespearův Romeo

41 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 42

a Julie, Volánkové Stísněná 22, Mastrosimoneho hra Jako naprostý šílenci, Molièrův Lakomec, Churchillové Prvotřídní ženy (Top Girls), Pronásledování a umučení dr. Šaldy (Anonym), Shawův Pygmalión, Shakespearův Richard III., Gogolův Revizor, Shanleyho Pochyby, Galronové Mikve a Harrowerův Blackbird. V opeře ND spolupraco- vala s režisérem Jiřím Nekvasilem na Prodané nevěstě a Tajemství. Dlouhodobě spolupracuje s amatérským souborem Nejhodnější medvídci. Navrhuje kostýmy také pro film (např. pro režiséra B. Slámu).

42 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 43

ŠTEVO CAPKO – pohybová spolupráce

Herec, gagman, choreograf a clown Števo Capko se narodil v roce 1970 v Košicích. V letech 1993–1997 studoval u Ctibora Turby a Borise Hybnera na katedře Nonverbálního a komediálního divadla na HAMU v Praze. V té době se zúčastnil stáží ve Švýcarsku v Scuola Teatro Dimitri a v Centre National des Arts du Cirque ve Francii a také workshopu amerického clowna Daniela Gulka. Po absolvování HAMU v roce 1997 působil v divadlech v Chebu, Karlových Varech, Mladé Boleslavi, Jihlavě a Ostravě. V pražském divadle Archa spolupraco- val na inscenaci Archa 2000 – Divadlo v pohybu, kde hrál roli Noho, a na inscenaci Marné tázání nebes s prvky barokního divadla a pe- kingské opery (režie J. A. Pitínský). V roce 2002 účinkoval v inscenaci opery Trygve Madsena Circus Terra ve Státní opeře Praha (režie Jiří Nekvasil). Poté založil sdružení Circus Sacra, se kterým vytvořil inscenaci Faustroll podle knihy Alfreda Jarryho ve výtvarném pojetí Matěje Němečka, dále pouliční akrobatické inscenace Draceana (podle legendy o sv. Jiří) a Mechanica (premiéra na Mezinárodním festivalu Divadlo v Plzni). Další inscenací byla Čamburína, třeskutě odvrtěná komedie hraná v maskách ve stylu commedia dell’arte. Circus Sacra nyní spolupracuje s KD Mlejn v Praze 5 – Stodůlkách na projektu cirkusového divadla. V pražském Národním divadle účinkoval mj. v inscenacích Mistr a Mar- kétka (1999) a Hamlet (1999). V sezóně 2003/2004 spolupracoval

43 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 44

s Divadlem bratří Formanů a Národním divadlem na inscenaci opery Philipa Glasse Kráska a zvíře. S režisérem Jiřím Nekvasilem spolu- pracoval na Janáčkových operách Výlety páně Broučkovy (ND 2003) a Její pastorkyňa (Dublin 2004, Riga, Praha 2005), scénickém pro- vedení Verdiho Requiem (ND 2004), na Smetanově Prodané nevěstě (ND 2004) a Tajemství (ND 2006), Martinů Řeckých pašijích, Mozartově Donu Giovannim (ND 2006) a na Pucciniho opeře Děvče ze Západu (ND 2007). V prosinci 2006 režíroval v divadle v Mladé Boleslavi hru Carla Goldoniho Benátská dvojčata ve stylu commedia dell’arte jako činoherní divadlo v maskách. V Národním divadle Brno vytvořil choreografie k operám Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky (režie James Conway) a Bohuslava Martinů Julietta (režie Jiří Nekvasil). Na festivalu Hudba Znojmo v letech 2008 a 2009 vytvořil choreografii k operám Dorilla in Tempe Antonia Vivaldiho a Život na Měsíci od Josepha Haydna (obě v režii Jiřího Nekvasila). Števo Capko je hercem a režisérem divadla létajících básníků, Circus Sacra, které s využitím všemožných cirkusových dovedností a clown- ských výstupů vypráví divadelní legendy o „věcech mezi nebem a zemí“. Se svou sólovou clownerií Brick Cirk se Števo Capko na podzim 2009 zúčastnil festivalu „Czech mate“ v Santa Barbaře a San Francisku v Kalifornii. Je pedagogem hlavního oboru a tajemníkem katedry pantomimy pražské HAMU, kde vyučuje clownerii, tělesný mimus a hru s maskou. Herecké předměty vyučuje také na katedře animovaného filmu na pražské FAMU. Moderní divadelní clownerii vyučoval i v San Francisku na workshopu ve Flying Actors studiu. Circus Sacra se v roce 2006 s inscenací Draceana zúčastnil také divadelního festivalu v Madridu a okolí v rámci akce Divadelního ústavu v Praze s názvem „Invaze do Evropy“. Jedna z repríz Draceany se hrála přímo v Cervantesově rodišti Alcalá de Henares nedaleko slavné sochy Dona Quijote de la Mancha.

44 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:06 AM Stránka 45

JURIJ GALATENKO – sbormistr

Vystudoval dirigování a sbormistrovství na Národní hudební akademii v Kyjevě. Pracoval mj. jako učitel dirigování na konzervatoři, dirigent filharmo- nického orchestru města Rovno, spolupracoval jako dirigent s ruským souborem Mladá opera. V NDM pracuje od roku 1998, od roku 2000 je sbormistrem oper- ního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde nastudoval více než tři desítky operních inscenací. S operním a ba- letním souborem NDM a Operním studiem NDM spolupracoval i jako dirigent (mj. Dvořákstory, Aitna, Ngoa-É, Kolotoč). Současně je také sbormistrem komorních pěveckých sdružení.

45 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 46

Vizualizace scénografie Petra Matáska k uvedení Cardillaca v Ostravě (2011)

46 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 47

LIBRETO

Paul Hindemith (1895–1963) Cardillac

Opera o třech jednáních a čtyřech obrazech z roku 1926 Libreto Ferdinand Lion (1883–1968)

Český překlad Vlasta Reittererová, 2011

Osoby:

Zlatník Cardillac baryton Cardillacova dcera soprán Důstojník tenor Obchodník se zlatem bas Kavalír tenor Dáma soprán Velitel policejní hlídky bas

Král, kavalíři a dámy u dvora, hlídka, lid

Příběh se odehrává v Paříži v 17. století.

47 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 48

PRVNÍ JEDNÁNÍ

První obraz

Č. 1 – Předehra a sbor.

Volné prostranství ve městě, do nějž ústí ulice ze všech stran. Vzrušený dav v půlkruhu.

LID Vrah! Vrah! Schoval se! Kde? Ve vzduchu? S kouzelným pláštěm, letí s větrem! Pod zemí? Šelestivé noční zvíře!

Dav se rozběhne zachvácen panikou a strachem.

Rozutečeme se. Neviditelně se plížíce, podél zdí, rozděleni do koutů. Rozprášíme se, každý sám.

Dav se vzpamatuje, shlukne se.

Stulíme se. Tělo! Hlava! Oko! Pěst! Což to nejsme my sami? Paříž, město!

Dav rozhodně postoupí vpřed.

A když nějaký mrtvý v ulici tiše leží, to běsnili jsme proti sobě. A když bědujeme nad plíživým žalem, to plakali jsme nad sebou.

Dav si uvědomí: Vrah musí být mezi nimi. Hledají tedy mezi sebou, nikdo nikomu nevěří.

Vrah! Mezi námi! Chyťte ho! Vyhoďte ho do výšky jako míč!

Kdosi je chycen, vlečen vpřed: ubohý třesoucí se chlapec.

48 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 49

Chytili jsme ho, máme ho. Lituješ? Příliš pozdě! Mluv, kolik vražd? Deset, třicet, sto?

Dav si prohlíží oběť.

Vzorný synáček, ten pil mléko, ne krev.

Pustí ho, chytí jiného, ten se nebrání.

Klekni! Zpovídej se! Tady je zpovědnice! Nemluví, nemluví? Mlčí! Mlčí! Mlčí! Je hluchoněmý!

Dav zděšeně ustoupí, obrátí se k jednomu muži, který se směje.

Kdo se směje, prozradí se. Soude, zasedej! Tady je soudce! Tady kat!

Oběť se stále směje.

Je to blázen!

Dav se rozdělí na dvě proti sobě stojící skupiny.

PRVNÍ SKUPINA Je hodně vrahů! Ty! Ty! Vy všichni!

DRUHÁ SKUPINA Ne! Ty! Vy ostatní! Všichni!

PRVNÍ SKUPINA Rozřežte je noži!

DRUHÁ SKUPINA Ukamenujte je!

49 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 50

PRVNÍ SKUPINA Vydechneme si, až tady nebudou.

DRUHÁ SKUPINA Pozdravíme slunce, až budou zničeni. Ach!

Obě skupiny jsou připraveny k boji. Přichází policejní hlídka, v čele její velitel. Dav ztichne.

Č. 2 – Scéna se sborem.

VELITEL POLICEJNÍ HLÍDKY Nad vámi všemi tvoří, dává a rozděluje pořádek král.

LID Král tedy musí...

VELITEL POLICEJNÍ HLÍDKY Král nikdy nemusí, nýbrž chce. Bude jmenován nový soud. Žhoucí komora.1 Budou-li otcové tráveni svými syny, budou vyšetřováni Žhoucí komorou. Když hnáni žárlivostí půjdou k čarodějnici, obraz milé otisknou do vosku a propíchnou jej, aby milá v dálce zasténala, pak budou souzeni Žhoucí komorou.

1 Jednalo se o zvláštní soud, který se měl původně zabývat případy „dědických“ otrav v šlechtických rodinách. Byl zřízen v roce 1679 Ludvíkem XIV. Tento soud zasedal tajně v místnosti potažené černým suknem a osvětlené pouze hořícími svíčkami – proto byl nazýván Chambre ardente (Žhoucí komora, Hořící soud), a jeho pátrání vedl sám šéf pařížské policie Nicolas de la Reynie. Proti jeho rozsudku nebylo odvolání. Mezi odsou- zenými byla například Catherine Monvoisin (1640–1680), známá i jako La Voisinová, působící jako dodavatelka jedu pro šlechtice. Mezi její zákazníky patřila například milenka Ludvíka XIV. markýza de Montespan.

50 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 51

Když zloději probodnou v tmavých zákoutích nositele šperku, pak na ně vyšlehne plamen Žhoucí komory.

Velitel odejde. Dav jásá, je vykoupen.

LID Vzhůru do práce! K řemeslu!

Dav se pomalu rozchází. Z jedné z ulic přichází zlatník Cardillac.

LID Tiše! Zlatník, naše sláva! Poskvrněn naší hanbou! Hluboce se mu pokloňte! Uvolněte mu cestu! Cardillac!

Dav mu dělá cestu. Cardillac přítomné lehce zdraví. V ústí jiné ulice se současně objeví nosítka, dáma, která v nich sedí, zvědavě přihlíží projevům úcty a nechápe, co se děje. Přichází kavalír, zdraví dámu. Dáma mu pokyne, aby se přiblížil. Kavalír přispěchá k nosítkům, klaní se. Dav se během jejich rozhovoru rozejde, takže zůstanou sami.

Č. 3 – Duet.

DÁMA Kdo to byl, uctíván téměř jako bůh?

KAVALÍR Nebyl to Héfaistos, ale zlatník Cardillac. Jeho šperky dosahují nádhery děl florentských mistrů a překonávají je.

51 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 52

DÁMA U dvora jsem o něm slyšela hovořit. Krása chce ale být viděna na vlastní oči.

KAVALÍR (galantně, s láskou) Vaše krása mě stále znovu udivuje. Rty podobné luku, jehož tětivu napíná Cupido. Šíp ovšem směřuje vaše oko a trefí přímo do srdce.

DÁMA Ta úcta, kterou mu lid prokazoval, se mi zdála trochu jako soucit…

KAVALÍR Spony, nádherné přívěsky, jím zasazené do zlata, zapuštěné do stříbra, to vše je zalito krví.

DÁMA Krví?

KAVALÍR Zákazník přijde k Cardillacovi a poté odchází se šperkem a jásajícím srdcem. Náhle se však kolem něj začne cosi rojit, vzduch ztěžkne, z pozadí vystoupí stín. Vlastník šperku, ještě zachvácen krásou, zmaten, zesláblý, pokouší se utéct. Již však má dýku v týle. Vrah ukradne šperk a jako sup mizí ve v dáli… odnáší jej pryč.

DÁMA Paříž sténá pod řadou zločinů. 52 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 53

KAVALÍR Ale žádné nejsou tak tajemné jako tyto. Zloději, vzájemně spojeni, možná obléhají dílnu nebohého Cardillaca. Číhají. Zpráva se pak zřejmě nese z jednoho konce města na druhý: „Ten má šperk! Zabte ho!“

DÁMA Kdo si pak ještě troufne kupovat?

KAVALÍR Přitahován nadpozemskou krásnou těch šperků… Zase tam někdo půjde a bude zavražděn.

Pauza. Mlčení. Kavalír hledí na Dámu s láskou. Ona přemýšlí: má nápad, usměje se.

DÁMA Milujete mne?

KAVALÍR Víc než svůj život!

DÁMA A nebojíte se ničeho?

KAVALÍR Ničeho. Ani smrti, ani smrti!

DÁMA (rozkazovačným tónem) Tak mi přineste to nejkrásnější, co kdy Cardillac vytvořil! Dnes o půlnoci budou pro vás mé dveře otevřeny. A luk mých úst a šíp mého pohledu budou vaším vlastnictvím.

53 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 54

Rychle rozkáže, aby byla nosítka nesena dál, směje se a zdraví. Kavalír sám ve středu jeviště.

Č. 4 – Árie.

KAVALÍR (váhá) Tento svět je jako misky vah. Na jedné leží noc lásky, na druhé noc smrti. Jedna je z ubíhajících hodin, ale ta druhá noc má váhu temné věčnosti.

Ustrašeně se rozhlíží.

Jsou již vrazi připraveni? Mají ucho položeno na zemi? Sleduje už jejich spěch můj vrávoravý krok? (rozhodnut, triumfálně) Mé srdce je jazýčkem váhy. Spěchám, koupím šperk a padnu do její náruče. A miska noci lásky klesne naplněna blažeností.

Spěchá pryč. Opona rychle padá. Rychlá proměna.

Druhý obraz

Č. 5 – Píseň.

Pokoj Dámy. Vlevo v popředí lože, před ním stolek, na něm růže a hořící svíce. Vpravo vpředu dveře, vpravo vzadu otevřené okno, jímž je vidět do nočního parku. Dáma leží na lůžku a čte.

DÁMA Čas plyne, růže uvadla. Noční vítr vane chladně kolem mých rtů. (naslouchá)

54 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 55

Už je zde? Už je zde? Okamžitě opustím pozemský svět, nenávidím ho. Chci být pod ním, jím samotným nekonečně hluboko být pohřbena. Líbám vzduch? Tiším žár? Otevřena ležím až do krve. A umírám, provrtána, roztrhána, dychtící, aby se mne zmocnil. Však všechno na světě je němé. Jen noční vítr vane chladně mými rty.

Vzdá se naděje, že Kavalír přijde, znaveně ulehne a usne. Jen tichá a sladká noc prostupuje pokojem.

Č. 6 – Pantomima (Duet pro dvě flétny).

Tiše se otevřou dveře, Kavalír přichází. Vidí spící dámu, opatrně zavře dveře, ona se vzbudí. Oba jsou uchváceni. On chce mluvit. Ona, s prstem na rtech, vybízí k mlčení. On se rychle blíží. Ona nyní hraje odmítavou. Udiveně na něj hledí, jako by se ptala: „Přicházíte v tuto noční hodinu? Jaká smělost!“ On jako by se omlouval: „Což jste si to sama nepřála...?“ Vyjme zpod pláště Cardillacův šperk, předává jí jej s úklonou; ona dárek přijímá. On stojí vedle ní na loži, oba obdivují šperk. On jej opět převezme, ukazuje jí jej, drží jej ve výši z dálky (aby jej vidělo publikum). Je to pás z kruhových zlatých štítků s reliéfy, spojených sponou. Oba setrvají, uchváceni uměleckou krásou. Lehkým tanečním krokem přejde Kavalír do pravého rohu,

55 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 56

kde stojí antická socha, drží šperk vedle ní, jako by porovnával stejnorodou krásu. Dáma natáhne dychtivě ruce, jako by už pás nechtěla postrádat. Kavalír se pomalu vrátí k loži. Dáma odhodí rychlým pohybem přikrývku. On hledí udiveně, téměř vylekán. Ona vezme pás a opásá se jím. Již si však hledí z očí do očí, zapomenou na šperk, myslí jen na sebe. Zasněným lhostejným pohybem, aniž by spustila zrak z milence, chce položit pás na stolek vedle postele. On jí chce pomoci, vezme pás, uprostřed pohybu se však zastaví, okouzlen její krásou, a drží dál šperk v ruce. Chce ji políbit. Ona však zřejmě nechce štěstí uspěchat a s úsměvem váhá. On před ní klesne na kolena, položí jí hlavu do klína. Hraje si s jejími vlasy, má zavřené oči. Během posledních pohybů se objevuje za otevřeným oknem černá maskovaná postava, stojí vzpřímená v okně, rozhlíží se po pokoji. Potom, zatímco oba upadli v zapomnění lásky, skočí postava do místnosti, beze zvuku dopadne na měkký koberec. Zůstane strnule stát vzadu. Kavalír mezitím pozvedá hlavu, pomalu otevře zamilovaně oči. Cizinec, který se plíží jako dravé zvíře, přejde obloukem do popředí; číhá. Dáma zdvihne pomalu horní polovinu těla s pocitem znaveného štěstí. – Náhle spatří cizince. Sní snad? Bdí? Pohyb zmateného šíleného úděsu, je oněmělá leknutím. Kavalír chápe její pohyb jako poslední strach z lásky a obejme ji,

56 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 57

aby ji chránil pažemi. – Cizinec přistoupí těsně k loži. Jednou rukou uchopí pás, druhou tasí do výše dýku a vrazí ji Kavalírovi do týla. – Dáma děsem vykřikne, pobíhá. Kavalír – mrtev – sklouzne z postele. Dáma klesne v mdlobách do polštářů. Útěk vraha se podobá letu dravého ptáka – plášť rozestře jako křídla – a uprchne do zahrady.

Opona rychle padá.

57 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 58

Vizualizace scénografie Petra Matáska k uvedení Cardillaca v Ostravě (2011)

58 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 59

DRUHÉ JEDNÁNÍ

Č. 7 – Arioso a duet.

Vnitřek Cardillacovy dílny. Vzadu dveře do ulice a okno. Točité schodiště, vedoucí do bytu. V popředí pracovní stůl, přeplněný nástroji, zlatými pruty a předměty ze zlata. Skleněná skříň s hotovými zlatými výrobky. Cardillac sedí u stolu, pracuje na šperku. Do místnosti pronikají paprsky slunce pozdního odpoledne a vše zaplavují narudle zlatým svitem.

CARDILLAC (zdvihne hlavu od práce) Jen ať slunce svítí! Z puklin země, mnohem temnějších než noc, vyrostlo zlato.

Pracuje dál. Zapálí si pod tavícím kotlíkem na stole oheň, rozlomí zlatou tyč a vloží kus, který potřebuje, do kotlíku, drží jej nad ohněm.

Roztav se v ohni! Už proudíš! Pluji s tebou blaženě, tisknu prsty do zlatých vln, mocí je rozděluji. Však se podvolíš.

Vylije tekuté zlato do protáhlého žlábku, napůl ztvrdlé, avšak ještě ohebné, je znovu vyjme.

Poslechni mne! Nebraň se! Zůstaň u mne, vždyť tě miluji. A pošeptej mi do ucha svou vůli, ó zlaté dílo! 59 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 60

Kdosi zaklepe vzadu na dveře. Je to Obchodník se zlatem, Cardillacův dodavatel, vstoupí, ustrašeně se rozhlíží. U dveří se pokřižuje. Cardillac, vyrušen ze své práce, vypadá podrážděně. Obchodník otevře balík se zlatem. Cardillac vstane. Jeho tvář se rozjasní, jakmile spatří své milované zlato. Natáhne se po něm jako matka po dítěti. Avšak ihned se opět zachmuří: zlato mu připadá nečisté; na zkoušku je pokape kyselinou.

Kyselina je můj druh.

Hledí nedůvěřivě, s opovržením znečištěné zlato odstrčí.

Tady je ještě směs s laciným kovem.

OBCHODNÍK SE ZLATEM Jste nejpřísnější mistr mezi všemi. Pojďte, ukážu vám své zásoby, z nichž si můžete vybrat.

Cardillac souhlasí, horlivě vstane a chystá se odejít s Obchodníkem, zadrží jej však a poklepe mu na rameno s hranou důvěrností.

CARDILLAC Proč jste se u dveří pokřižoval?

OBCHODNÍK SE ZLATEM (bázlivě hledá výmluvu) Z hluboké úcty. Vysoko sahá vaše umění nad ostatní mistry. 60 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 61

CARDILLAC (chytne ho a hledí mu přísně do očí) Lžeš! Tvé ruce se chvěly.

OBCHODNÍK SE ZLATEM (přizná pravdu) Protože je to dům neštěstí. (ustrašeně šeptá) Víte, minulou noc byl zase jeden, který si koupil váš šperk...

CARDILLAC (lhostejně, krátce, rozhovor ho nudí) Zavražděn?

OBCHODNÍK SE ZLATEM Zavražděn! (tajuplně, blízko u Cardillaca) Já však vím, proč to ty všechny nešťastné kupce sklátí jako mor.

CARDILLAC (směje se mu, trochu zvědavě) Ruce odpočívají, poslouchám.

OBCHODNÍK SE ZLATEM Vaše dílo není pozemské, je příliš krásné pro lidské oči! Zavírají se, když vidí vaše výtvory, a ruce začnou pálit, když se je pokoušejí uchopit. (pro sebe, úkosem hledí ustrašeně na Cardillaca) Určitě je spolčen s peklem.

CARDILLAC (s nevolí) Co jsem vytvořil, náleží mně.

61 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 62

OBCHODNÍK SE ZLATEM (pro sebe) Počíhám si na něj v nočních hodinách, až bude vyvolávat zlé duchy.

Cardillac zaklepe netrpělivě na sloupek zábradlí schodiště, aby přišla jeho dcera.

CARDILLAC Dcero, hlídej mé poklady!

Cardillacova dcera sestoupí po schodech. Cardillac s Obchodníkem se zlatem odcházejí.

Č. 8 – Árie.

Cardillacova dcera sama v dílně, klidná – pouze hlídá. Po chvíli však zneklidní, vzrušeně přechází sem a tam.

CARDILLACOVA DCERA Můj milý přijde. Chce, abych s ním utekla. Odevzdala jsem se mu, ale nestačí mu to. Žádá vzduch, který mne obklopuje, a všechny mé kořeny. Jsem součástí tohoto domu. Vzpomínky vanou od stolu a židle i zdí, zcela mě zahalují jako mlžný závoj. Roztrhnu ten závoj násilím? Odvážím se jím projít?

Posadí se, opět jen strnule hlídá. Slyší kroky svého milého, běží v obavách, avšak s radostí, ke dveřím.

62 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 63

Č. 9 – Duet.

DŮSTOJNÍK (rozrazí dveře, rychle vstoupí, otevře náruč) Vůz čeká. Mezi polibky jsi včera v noci slíbila, že se mnou uprchneš!

CARDILLACOVA DCERA (předstoupí před něj, prosebně) Vrať mi za jiné polibky můj slib zpět.

DŮSTOJNÍK (rozhořčeně a udiveně) Jaká kouzelná moc tě ode mne odrazuje?

CARDILLACOVA DCERA Nenáležím ti zcela, jen částečně.

DŮSTOJNÍK Kdo je ten druhý? Mluv! Zabiju ho!

CARDILLACOVA DCERA Můj otec, jenž zde rozhoduje. Včera v noci, když jsem ti dala slib, tu nebyl.

DŮSTOJNÍK (rozhodně) Nebudu se dělit. Zvol si mě! Nebo jeho!

CARDILLACOVA DCERA Hnána vpřed bouří lásky, volím tebe! Však ohlédnu-li se zpět, volím jeho.

DŮSTOJNÍK Já neznám otce ani matku! Slyšel-li jsem hlas lásky, běžel jsem jí vstříc, vrhl jsem k ní vysvobozen od všeho, co mne zadržovalo.

63 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 64

CARDILLACOVA DCERA Ach! Ty sám miluješ. (chytne jej za ruce) Já ubohá vězeňkyně! Neobžalovávej mě! Ty nevíš, jaký je. Často jej vidím shrbeného, srostlého s dílem, jako Bůh, když stvořil svět.

DŮSTOJNÍK Také já jsem tvořil světy!

CARDILLACOVA DCERA Jak stvořené propouští, v bolestech! Slýchám vzlyky, spěchám dolů, stávám za jeho židlí, netuší mne, v tichých slzách nad ním vztahuji své ruce. Jsem jen nepatrné dýchnutí, on je velký.

DŮSTOJNÍK (vymaní se) Já se toho odvážím, půjdu k němu, vymyslím si důvod a budu s ním o tebe bojovat… Z hloubi našich duší!

Rychle odchází, Cardillacova dcera zůstane.

Č. 10 – Duet.

Cardillac se vrací, v ruce drží balíček zlata. Otevře jej, rozkládá zlato po stole, užasle na ně hledí.

CARDILLAC To je to pravé!

64 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 65

CARDILLACOVA DCERA (pokorně jej hladí po paži) Proč hladíte zlato, ne mne? (náhle před ním poklekne) Otče, miluju jednoho cizího člověka, neznáte ho.

CARDILLAC (laskavě ji pohladí, jejích citů si však nevšímá, má smysl jen pro zlato) Již týdny je kolem tebe žár lásky.

CARDILLACOVA DCERA (vybuchne, naplněna láskou a soucitem, otce obejme) Otče! Otče! Já vás neopustím!

CARDILLAC Opustit mě? Copak jsem bezmocný stařec? S novým dílem zase omládnu, s jedním uvadnu, s jiným opět vstanu z mrtvých.

CARDILLACOVA DCERA (pokouší se vzbudit jeho zájem) Přivedu vám ho. Budete ho milovat také.

CARDILLAC Dám mu tebe, a jemu, kterého neznám, dám tobě.

CARDILLACOVA DCERA (smutně) Otcova blízkost svazuje – náležím jemu. Milý v dálce vábí, žene mě to k němu. Ach! Nepukni, nerozhodné, rozdělené srdce!

65 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 66

CARDILLAC Zde jsem vytvořil své první dílo, zde také vznikne mé poslední.

CARDILLACOVA DCERA Zářivě osvětlen je můj milý, zrcadlení slunečního jasu oslepuje Avšak temnota otcovy sametové noci láká hádankou, nikdy nevyřešenou. Tak proudí žalost i radost mé dvojí lásky sladce bázlivě z této země.

CARDILLAC Každý článek řetězu, držím ho na obou koncích, aby žádný nescházel. Jen radost a žalost tvůrčí síly mě drží na této zemi.

Cardillacova dcera jde zvolna po schodech vzhůru. Cardillac usedne k práci.

Č. 11 – Scéna.

Cardillac slyší hluk z ulice a zneklidní: možná jsou to nějací kupci. Jde k oknu, vylekaně ustoupí zpět, neboť vidí, že je to král se dvorem, kdo jej jde navštívit. Cardillac přechází jako dravé zvíře sem a tam. Dveře už se zeširoka otevírají a král, následován kavalíry a dámami, vstoupí. Cardillac se ovládne, hraje poddaného obchodníka, hrdým gestem a předstíranou horlivostí ukazuje králi své výrobky.

CARDILLAC Co jsem vytvořil, je hodno krále. Pohár, z hlubin vykroužený,

66 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 67

prsten, dychtící po kapce rubínu, mísa, klenoucí se pro rozkoš z přijetí hroznů, broskví.

Král vezme mísu, ukazuje ji dvoru. Cardillac je nejprve zachvácen pýchou, posléze podivným neklidem, který se snaží zakrýt úsměvem.

Chcete mi ji vzít? Nenáleží vám snad celá země s lesy, řekami, městy a všemi šperky, jež jsem zde shromáždil?

Král podá mísu Cardillacovi zpátky, ten si ji vezme, divoce ji uchopí a se vzdycháním ji tiskne k sobě. Král a dvořané se rozhlížejí po dílně. Cardillac se mezi tím uklidní. Vezme zlatý řetěz, dívá se na něj s hrdým obdivem, chce jej ukázat králi. Zaváhá však, nedůvěřivě se rozhlíží, ale přece se rozhodne jej ukázat.

CARDILLAC Tento řetěz zde, těžce vydobyt...

Král si chce řetěz prohlédnout. Cardillac plaše ucouvne. Dvůr je udiven. Cardillac podá řetěz králi.

CARDILLAC Proč si vybíráte jen jedno? Spojeno zůstane mi všechno, jako snopek, který v mé duši spočívá.

Král, aniž by si Cardillaca všímal, podá řetěz dámě, která jej chce rovněž podat dál. Cardillac však mezi ně skočí. 67 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 68

CARDILLAC Dejte mi ho zpět! Poroučím!

Dvůr prudce ustoupí. Král se odvrátí od podivného výstupu, zamyšleně se usmívá. Cardillac si uvědomí svou chybu, kajícně se pokloní.

CARDILLAC Hovořil jsem proti mravům. Pokorně prosím...

Dáma vrátí Cardillacovi řetěz. Ten děkuje, stojí s řetězem před králem. Osloví jej jako bratra stejného rodu.

CARDILLAC Vy víte! Vy víte! Při vaší velikosti víte vše!

Král si podivné důvěrnosti nevšímá, chce vzít mezi šperky jakýsi pás, ale přišedší Cardillac jej odloží stranou.

CARDILLAC Ten je nepodařený! Tisíckrát krásnější jsem vytvořil, odloučím se od něj a položím jej jako dar před váš trůn!

Cardillac se hluboce pokloní. Král poněkud posměšně pokrčí rameny a dá znamení k odchodu. S dvorem odchází. Cardillac za nimi zavře dveře, opře se o ně zády, rozpřáhne paže.

68 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 69

CARDILLAC (vykřikne) Zabil bych ho! Musel by zemřít!

Skloněn, nekonečně unaven, posadí se ke svému pracovnímu stolu. Setře si pot z čela.

CARDILLAC Znavený! Vyčerpaný! Vlhký jako zem po bouři!

Z tajné zásuvky stolu vyjme pás, který v prvním jednání vyrval Kavalírovi. S horoucí láskou jej pozoruje a hovoří s ním.

CARDILLAC Milovaný! Můj vznešený! (pozvolna se stmívá) Kdes to bloudil? Hledali jsme se, spěchali jsme k sobě. Ty mě poznáváš, jako já tebe.

Líbá jej, povšimne si na něm krvavé skvrny.

Odkud je ta skvrna, která tě hyzdí, kazí něžný andělský pohled?

Drhne skvrnu, slyší kroky, rychle pás ukryje.

Kdo to přichází, aby mě trápil?

Č. 12 – Duet.

DŮSTOJNÍK (rychle vstoupí) Toužím po tom nejkrásnějším, co jste vytvořil.

69 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 70

CARDILLAC (obrátí se) Večer už halí krásu do svého míru. Potmě – pro mne požehnání – se už šperky nedají vybírat.

DŮSTOJNÍK A přesto si vyberu. Viděl jsem úžasné dílo za dne; zářilo mi vstříc, oslovil jsem je, mezi námi vzpál oheň, rozepjal se svazek lásky.

CARDILLAC Vešel jste jako zloděj, hamižný, soupeřivý.

DŮSTOJNÍK Neodlučně už patří ke mně, miluji. Jen vy jste ještě překážkou. Dejte mi, co mi náleží!

CARDILLAC Nikdy!

DŮSTOJNÍK Vaši dceru!

CARDILLAC Dceru?! Dítě nevědoucí, ve větru si hrající, smějící se, po lásce toužící... svou dceru vám dám rád.

DŮSTOJNÍK Dáte mi ji jen zdánlivě. Avšak na neviditelných vláknech ji pevně držíte.

70 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 71

CARDILLAC Rychle, vezměte si ji, hned v tuto chvíli. Dojdu pro ni. Vám náleží, její ruce po vás touží a spěchá k vám!

DŮSTOJNÍK (jej udiveně zadrží, volá) Což nejste otec? Vy ji nemilujete?

CARDILLAC Mohl bych milovat, co mi nenáleží zcela? Žena uteče, i když vás drží za ruce, její zrak uhýbá. Každý noční sen mi ji odvádí. Jen to, co jsem vytvořil, mi zůstává věrno.

DŮSTOJNÍK (ukazuje na šperky) A toto milujete jako dítě a dítě svého dítěte?

CARDILLAC Ze svého díla čerpám sílu, a svou sílu dávám zpět své práci.

DŮSTOJNÍK (zvědavě) A když se od nich odloučíte?

CARDILLAC (pro sebe, avšak tak, aby to Důstojník slyšel) Bezvládně klesnu.

71 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 72

DŮSTOJNÍK (pro sebe) Z toho šperku prýští čarovná síla. Třese se strachem, že mu ho vezmu. Já zvítězím, až on klesne. Jeho dcera bude mým nejvlastnějším vlastnictvím. (nahlas ke Cardillacovi) Koupím ho. Dejte mi tento řetěz!

CARDILLAC (neklidně a podrážděně) Synu, nedělej to, jestli mě máš rád. Neber mi duši mé duše!

DŮSTOJNÍK Beru vám zbraň. Bezbranného chci svého soupeře. Pak vám podám ruku, zdvihnu vás jako přítele životadárce k sobě vzhůru.

CARDILLAC Mladíku, rychle ten řetěz polož. Dveře jsou otevřeny, pospěš si!

DŮSTOJNÍK Ten řetěz koupím!

Hodí na stůl peníze, vezme řetěz. Cardillac vzpřímeně stojí.

DŮSTOJNÍK Bojovali jsme a já zvítězil. Mé oko se rozhlíží a nevidí nic, co by se mi vzpíralo. Na bitevním poli jedu mlčky po vřavě, ochablou uzdu v rukách. Vítězství je mé a tak sladká je noc! 72 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 73

CARDILLAC Už často jsem byl vyrabován. Však z nebezpečí ve mně roste tisícinásobná moc. Když se svět vnutil mezi mé dílo a mne, zlehka jsem jej odstrčil. Stojíme sami proti sobě. Já sám a mé dílo, které jsem vytvořil!

Ještě jednou varuji: osud je proti kupcům. Smrt nečíhá jen v bitvě.

DŮSTOJNÍK Mne nevylekáte. Slyšel jsem o těch vraždách. Žádný přízrak nestoupá jako dým Ze šperku, který držím. Přiblíží-li se vrah, roj vrahů, udělám si cestu. Uvidíte!

CARDILLAC (blíží se k Důstojníkovi, vidí jej hrozit a opakuje) Uvidíte!

DŮSTOJNÍK (zalekne se, ihned se však opanuje a rychle odchází) Buďte sbohem!

Č. 13 – Árie.

Cardillac jde se svěšenou hlavou ke svému pracovnímu stolu. Posadí se s trpitelsky zavřenýma očima, ruce má nehybné. Během poslední scény se setmělo.

73 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 74

Vycházející měsíc ozáří sedícího. Ten se vzchopí, sáhne po zlatých tyčích, z nichž má povstat nové dílo.

CARDILLAC Měsíční světlo ať svítí! Z puklin země, mnohem temnějších než noc, vyrostlo zlato.

Začne pracovat, jakýsi bod jej však silou přitahuje: místo, kde ležel řetěz zakoupený Důstojníkem. Jeho zrak tam ulpí.

Zející prázdno! Nic už na tomto místě nekvete! (v pomateném strachu prosí sám sebe) Uklidni se, má duše! Zapomeň, nepři se a nerozpínej temná křídla. (přemůže se, směje se, pracuje dál) Pustinu násilím zaplním. Zahrabte se hluboko ve zlatě, ruce! (přehorlivě pracuje). Nový prsten! Nový řetěz! (náhle vše odhodí, divoce vstane) Kde je to, co mi bylo odcizeno?

Jde k tajné skříni, rychle otevře její dveře, vyjme široký černý plášť a obleče jej. Z jedné ze zásuvek pracovního stolu vezme masku a dýku, vzpřímeně stojí v popředí.

CARDILLAC Vzduch vane? Odnese mne pryč? Bouře!

74 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 75

Spěchá, jako hnán bouřlivým větrem, ke dveřím, ještě jednou se otočí.

Bouře! Utápěje se ve studnách krve, vezmu si, co mi náleží!

Nasadí si masku a běží pryč.

75 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 76

Vizualizace scénografie Petra Matáska k uvedení Cardillaca v Ostravě (2011)

76 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 77

TŘETÍ JEDNÁNÍ

Č. 14 – Hudba v krčmě a arieta.

Ulice, je noc. V pozadí osvětlená krčma. Důstojník se blíží rychlými kroky. Na krku má řetěz, který koupil od Cardillaca.

DŮSTOJNÍK Hlas toho starého mi pronikl do krve. Hrůza je všude kolem něj, a on zná nějaké kruté tajemství. Copak mě, i když vypadal tak bezmocný, přesto přemohl? (setřese starost, je opět veselý, bezstarostný) Zahnán ať je všechen dotírající děs, jak měsíc zbarvené tváře.

Cardillac se připlíží, zůstane schován v pozadí. V patách za ním je Obchodník se zlatem – sleduje jej.

DŮSTOJNÍK Je jen jedna pravda, jen jedna jediná: Jasný žár polibků, pustošení těla milované a plné vlastnictví duše. Je jen jedna pravda, jen jedna jediná: Jasný žár polibků, pustošení těla milované a plné vlastnictví duše.

V tu chvíli vyskočí Cardillac, tasí dýku a chce Důstojníka probodnout. Ten, ačkoli lehce raněn, odrazí útok a řetěz si podrží. Obchodník se zlatem vyskočí z úkrytu a s hlasitým voláním odbíhá. Je pak slyšet, jak venku svolává lid. Cardillac a Důstojník zůstanou sami.

77 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 78

CARDILLAC Visím nad propastí! Svrhni mě dolů! OBCHODNÍK SE ZLATEM Hlídka!

DŮSTOJNÍK Podivný starče, uteč! Zachraň si život!

CARDILLAC Stojím tu, nebojím se ničeho.

OBCHODNÍK SE ZLATEM Hlídka!

DŮSTOJNÍK Myslete na svou dceru!

CARDILLAC Je jen zrozením mé pozemské krve.

DŮSTOJNÍK Na svá díla!

CARDILLAC (náhle se zaposlouchá) Vaše výzva mne nutí k útěku. (uteče)

Obchodník se vrátí, s ním lid ze sousedních uliček. Současně se otevřou dveře krčmy, hosté proudí ven. Přichází policejní jednotka. Všichni se shromáždí kolem Obchodníka se zlatem a Důstojníka, jenž si svou lehkou ránu ovazuje šátkem.

78 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 79

Č. 15 – Scéna a kvartet.

OBCHODNÍK SE ZLATEM Pijáci, pojďte se opít krví! Spáči, zde vás očekává sen! Město, vydechni! Osvobození od stonásobné vraždy! Cardillac byl viník! Hledejte uprchlíka v jeho dílně!

Několik policistů a lidí z davu odejde, aby Cardillaca přivedli.

Tasená dýka! Stržená maska! Odhalen byl viník. Vždycky jsem to tušil. Osamělý jako lev se ten zlosyn plížil mezi námi!

Cardillac je přiveden. Stojí klidně před rozčileným davem. Za ním jde jeho dcera. Netuší, co se děje.

OBCHODNÍK SE ZLATEM (k Důstojníkovi) A nyní, mluvte!

DŮSTOJNÍK Strhl jsem pachateli škrabošku, každý rys jeho obličeje se mi vryl. (ukazuje na Cardillaca) Ten to není! (ukáže na Obchodníka se zlatem) Tento stál ve tmě, druh, pomocník. Teprve když se vražda nezdařila, volal po hlídce. Zatkněte ho!

Lid si oddechne. Obchodník je dokonale zaskočen.

79 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 80

CARDILLAC Přízeň nebes chce, abych dále tvořil...

OBCHODNÍK SE ZLATEM Slyším to, co slyším?

DŮSTOJNÍK Síla, s níž se na mě vrhl, byla nadlidská.

CARDILLAC Ještě není večer...

DŮSTOJNÍK Třese jím síla lásky...

OBCHODNÍK SE ZLATEM Vidím to, co vidím?

CARDILLACOVA DCERA Mé srdce umíralo strachem...

OBCHODNÍK SE ZLATEM Svět je opilý, a já jsem blázen.

DŮSTOJNÍK K čemu? Proč? Snad vášeň…

CARDILLAC ...čas oslavy...

CARDILLACOVA DCERA Však můj milý, náhle spojen s mým otcem, se objevuje jak zázračný zachránce...

DŮSTOJNÍK ...jež mi hlodá v srdci.

CARDILLAC ...kdy mé ruce v klíně odpočívají.

80 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 81

Vzpouzející se Obchodník se zlatem je odváděn, dav jej a policejní hlídku následuje. Hosté z krčmy obklopí Cardillaca, oslavují jej a táhnou proti jeho vůli do krčmy.

Č. 16 – Duet a sbor.

CARDILLACOVA DCERA (vběhne Důstojníkovi do náručí, objeví jeho zranění) Mé rty na tvou ránu, aby její proudící krev vtekla do mého srdce. Proklet budiž neznámý!

DŮSTOJNÍK Neproklínej ho! Neproklínej ho!

CARDILLACOVA DCERA (pochopí) Ach! Závoj tušení se roztrhl! Byl to otec, kdož zdvihl dýku, bez slitování se svou obětí!

DŮSTOJNÍK Klenba tvého světa se zhroutila.

OBA Najdi spolu se mnou smysl té hrůzy.

DŮSTOJNÍK Zvábil jej chtíč po šperku, který v obavách prodal?

CARDILLACOVA DCERA Přepadlo jej šílenství?

Z krčmy je slyšet veselá hudby a zpěv lidí, shromážděných kolem Cardillaca.

81 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 82

SBOR Buď pozdraven Cardillac, vzácný host. Víno tryská jako zlato z hlubin země.

CARDILLACOVA DCERA Nevědoucí jásají a ti, kdož něco tuší, ti se chvějí. Nacházím v sobě odvahu – vymaním se z otcova násilí, které mě obklopovalo.

Sluneční cesta je mi předznamenána. K tobě na kolenou chci jít. Vymazán ať je zbylý svět, v noci ať utone dávná vzpomínka.

DŮSTOJNÍK Ten nejvřelejší poklad Je mi nyní dán, víc než s rodiči, se mnou buď spojena, víc než kdy budeš náležet smrti.

LID (za scénou) Ověnčete noc bujarými písněmi. Naše vábení probudí slunce.

Dveře krčmy se otevřou. Cardillac vyběhne, zhnusen poctami, které jsou mu prokazovány. Hosté ho následují, utvoří kolem něj kruh. Dav se zvětšuje.

CARDILLAC V dnešním tajemném světě není čas na oslavy.

LID Je v našem středu, zdvihněte ho! 82 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 83

Mezitím tamten, mučen, prozradí pravdu.

Č. 17 – Střídavý zpěv. Variace.

Cardillac se vymaní se z kruhu, stojí sám. Důstojník a Cardillacova dcera stojí stranou a sledují následující scénu.

CARDILLAC Dokázal onen nepatrný pochopit to mocné?

LID Nebylo nic mocného, jen zbabělá vražda v nočních ulicích.

CARDILLAC Tak vystoupím jako obhájce toho neznámého. Možná chrání poklad Cardillacových rukou jako svátost.

LID Chceš snad vyvyšovat pachatele, všemi hledaného vraha?

CARDILLAC Protože vím, proč je hnán nutností hrůzného činu.

Dav ho zvědavě obklopí.

LID Sledoval jsi, hledaje pomstu, jeho stopu?

CARDILLAC Den za dnem, noc za nocí! 83 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 84

LID Odhalil jsi ho?

CARDILLAC Znám ho tak dobře jako sebe.

LID Pak jej vydej právu do Žhnoucí komory!

CARDILLAC (stáhne se) Zůstane to mým tajemstvím. K čemu je jeho jméno? Jeho čin jej vysoko přesahuje.

Chce odejít, dav ho zadrží.

LID Řekl jsi začátek, řekni i konec! Řekni pravdu, po které prahne celé město!

CARDILLAC Nikdy!

LID I kdyby to byl tvůj nejlepší přítel, žádáme ho jako kořist spravedlnosti.

CARDILLAC Nikdy!

LID Mluv, jsi v naší moci!

CARDILLAC Copak nejsem váš Cardillac? Udělejte mi cestu k dílně, kde na mne toužebně čeká, co má být stvořeno.

84 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 85

LID Tvé dílo...

CARDILLAC Mé dílo...

LID ...podněcující vraždy!

CARDILLAC ...žádostivé pomoci! LID ...zplozené peklem!

CARDILLAC Bohem milované!

LID Spěcháme napřed, jdeme za tebou, dobudeme útokem tvůj dům.

CARDILLAC Kam? Proč?

LID Poháry, spony, prsteny, budou rozesety ve stokách, rozdupány v zlatý prach!

Dav se chce vrhnout vpřed, Cardillac se proti němu postaví s rozpřaženými pažemi.

CARDILLAC Své výtvory mám vidět umírat, zatímco já žiji? Žádejte cokoliv!

LID Jméno pachatele!

85 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 86

CARDILLAC Jsem obklopen hrůzou, má duše se chvěje. Slyším pronikavý výkřik vražděného! Smrtelná trýzeň! Jak jen se zachráním... Počkejte! Nechoďte tam! Ten, kdo útočil, zahalen nocí, ten, kdo zdvihal dýku, to jsem byl já. Já to byl! Já to jsem!

Výkřik zděšení v davu, lidé se rozprchnou.

LID Ach! Odvraťte tvář! Postavte se té hrůze! Zůstaňte! Utíkejte!

CARDILLAC (bezstarostně, pro sebe) Blaženost nového vlastnictví!

Dav se opět shromáždí.

LID Proč jsi vraždil?

CARDILLAC Bylo nutné, aby se výtvory vrátily k tomu, kdo je stvořil.

LID Vraždil jsi sám? CARDILLAC Kdo jiný by toho byl hoden kromě mě?

LID Kde jsi k tomu bral sílu?

86 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 87

CARDILLAC Měl jsem jí na rozdávání!

LID Doznáváš se tedy k vraždám mladíků, mužů?

CARDILLAC Život jen odvane, nic neznamená.

LID A vraždil bys i nadále?

CARDILLAC Vás, kohokoliv!

LID Ty se odvažuješ chlubit se svým hrozivým počínáním?

CARDILLAC Pyšnil bych se jím i před trůnem božím.

LID Klekni a kaj se!

CARDILLAC Ani se nepohnu!

LID Ať země pohltí to, co zrodila!

Dav se vrhne na Cardillaca. Důstojník, jenž se už při předchozím hovoru pokoušel davem prodrat, si dělá s taseným kordem cestu a pronikne ke Cardillacovi, následován Cardillacovou dcerou. Dav se rozdělí, je vidět ležícího Cardillaca.

87 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 88

Č. 18 – Závěrečný zpěv.

DŮSTOJNÍK Byl to on, kdo proti mně zdvihl dnes večer dýku. Proč, lidé, jste se stali jeho soudci? Což to nechápete?

Cardillacova dcera poklekne vedle otce, líbá jej. Dav stojí plaše v pozadí.

Byl obětí svatého šílenství.

CARDILLACOVA DCERA Probuď se! Probuď se, víme vše a milujeme tě jako nikdy.

Důstojník se skloní nad Cardillacem. Ten se probere, podpírán Důstojníkem se pomalu nadzdvihne. Cardillac hledí kolem, jeho dcera a Důstojník očekávají slovo na rozloučenou. Cardillacův pohled cosi hledá. Po jeho tváři přelétne úsměv: spatřil řetěz, svůj řetěz, který visí na Důstojníkově krku. Toužebně se po něm natáhne, políbí jej a klesne – je mrtev.

LID Noc smrti, smrtelná noc, vše, co se stalo, je náslilím obklopeno.

CARDILLACOVA DCERA Podej mi ruku a chraň mne mezi živými svou láskou.

DŮSTOJNÍK Zemřel hrdina. Lidský strach neznal.

88 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 89

LID Po životním letu ohnivým vzduchem klesá mrtev...

CARDILLACOVA DCERA Chraň mne svou láskou.

DŮSTOJNÍK A jak tu leží, je přece vítězem… a já mu závidím.

OBA Noc smrti, noc smrti.

LID ...ve věčně tichou, chránící zemi.

Konec opery

89 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 90

Program vydalo Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace statutárního města Ostrava Čs. legii 148/14, 701 04 Ostrava – Moravská Ostrava www.ndm.cz

Ředitel Jiří Nekvasil Hudební ředitel opery Robert Jindra Program připravil dramaturg opery Daniel Jäger. V programu jsou publikovány texty Vlasty Reittererové a Daniela Jägera. Výtvarné zpracování programu a sazba Lubomír Šedivý Fotografie na titulní straně a fotografie ze zkoušek Martin Popelář

Tisk Ringier Axel Springer Print CZ a.s.

„Nositele autorských prav k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, Krátkého 1, Praha 9.“

Činnost Národního divadla moravskoslezského, příspěvkové organizace statutárního města Ostrava, je financována z rozpočtu města Ostravy.

Aktivity NDM jsou také finančně podporovány Ministerstvem kultury České republiky a Moravskoslezským krajem.

Mediální partner NDM CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 91

David Szendiuch (Velitel policejní hlídky) a sbor NDM CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 92

Zuzana Šveda (Dáma) a Luciano Mastro (Kavalír) CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 93

Zuzana Šveda (Dáma) CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 94

Zuzana Šveda (Dáma) a Luciano Mastro (Kavalír) CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 95

Jacek Strauch (Cardillac) CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 96

Jacek Strauch (Cardillac) CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 97

Eva Dřízgová-Jirušová (Cardillacova dcera) CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 98

WeiLong Tao (Důstojník) a Dana Burešová (Cardillacova dcera) CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 99 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 100

Jan Kolda (Ludvík XIV.), Jacek Strauch (Cardillac) a balet NDM CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 101

Jacek Strauch (Cardillac) CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 102

WeiLong Tao (Důstojník) a Jacek Strauch (Cardillac) CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 103 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 104

WeiLong Tao (Důstojník) a Jacek Strauch (Cardillac) CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 105 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 106

WeiLong Tao (Důstojník), Jacek Strauch (Cardillac) a Jan Šťáva (Obchodník se zlatem) CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 107 CARDILLAC_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 6/20/11 8:07 AM Stránka 108

WeiLong Tao (Důstojník), Jacek Strauch (Cardillac) a Jan Šťáva (Obchodník se zlatem)