Hudba Na Jaroměřickém Zámku
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
ROZPRAVY ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNÍ. TŘÍDA I. ČÍSLO 69. HUDBA NA JAROMĚŘICKÉM ZÁMKU FRANTIŠEK MÍČA 1694—1744 NAPSAL VLADIMÍR HELFERT (S TEXTOVÝMI A NOTOVÝMI PŘÍLOHAMI) V PRAZE NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNÍ 1924 Tiskem Aloisa Wiesnera v Praze, knihtiskaře České Akademie věda umění a českého vysokého učení technického v Praze Papír dodala akciová společnost Nýdecké papírny PŘEDMLUVA Kniha tato jest druhým dílem práce o hudebním ţivotě na zámku v Jaroměřicích u Mor. Budějovic za hr. J. A. z Questenberku.1) Jest dílem samostatným svou methodou i svým obsahem, neboť podává hudebně- historickou kritiku zachovaných skladeb Františka Míči, zámeckého maestra jaroměřického za hr. z Questenberku. Při této methodické a i obsahové samostatnosti opírá se těsně o „Hudební barok―, neboť hlavní fakta zde zjištěná stala se základem a do jisté míry i vodítkem hudebně-historické kritiky této práce. Snad leckdo pozastaví se nad tím, ţe o pouhých pěti nikoliv roz- měrných skladbách Míčových bylo moţno napsati práci tak obšírnou. Omluveno to budiţ tím, ţe podobně jako pro „Hudební barok―, neměl jsem ani pro tuto práci předchůdců, a to jak v domácí tak ani v cizí lite- ratuře hudebně-historické. Zvláště nedostatek moderních kritických prací o hudbě ve Vídni za Karla VI., ať jiţ o Fuxovi — Köchelova monografie dnes jiţ nestačí — nebo o Caldarovi a jeho druţině byl citelný. Zde bylo nutno sestupovati k pramenům srovnávacím, namnoze těţko přístupným, a bylo nutno konati předběţná samostatná studia zvláště o Caldarovi, jakoţto o nejvýznamnějším zjevu vídeňské hudby barokní, jenţ dosud postrádá nutné monografie. Tím ovšem rozsah práce vzrostl, neboť nebylo moţno při přečetných problémech, na něţ hudebně-historická kritika Míčova díla naráţela, prostě odkazovati na vykonané jiţ práce, po případě se s nimi krátce vyrovnávati. Také i ta okolnost, ţe účelem této práce jest dáti obdobným studiím příštím spolehlivý základ, o nějţ bylo by jim moţno se opírati, budiţ omluvou rozsahu této knihy. Rád vzdávám zde díky správám knihoven, z nichţ jsem pro tuto práci čerpal. Je to Universitní knihovna v Praze, Mor. Zemská knihovna v Brně, jejímuţ býv. řed. Dru vilému Schramovi jsem zavázán díky za to, ţe mi umoţnil pracovati v knihovně i v době mimoúřední, dále býv. dv. knihovna ve Vídni, archiv spolku Musik-Freunde ve Vídni, Studijní knihovna v Olomouci, Městská knihovna ve Vídni, kníţecí fideikomisní archiv _________ 1) Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za hr. J. A. z Questenberku. (Vyšlo v Rozpravách I. tř. Čes. Akademie pro vědy, slovesnost a umění r. 1916.) IV Thurn-Taxisský v Řezně a hudební archiv kláštera v Kremsmünsteru. Také i těch archivů nutno vzpomenouti, v nichţ hledání setkalo se s ne- gativním výsledkem, jako na příklad zámeckého archivu ve Slavkově a kníţ. Ditrichštejnské knihovny v Mikulově a j. Práce tato byla současně hotova s „Hudebním barokem― r. 1913. Válečná léta a nepříznivé poměry zdrţely vydání. Doplňky, k nimţ bylo třeba vzíti zřetel vzhledem k publikacím, které zatím vyšly, byly ovšem zde přidány. V Brně dne 1. června 1920*) Dr. Vladimír Helfert _________ *) Od této doby uplynulo opět něco přes čtyry léta. K pracím v tomto ob- dobí vyšlým mohl býti vzat zřetel, jen pokud toho dovolila korektura. Jaroměřické texty Zachované texty. — Opera ,,L'origine di Jaromeriz in Moravia― 1730. — Intermezza — Gratulační kantáty: „Bellezza e Decoro― 1729. „Nel Giorno ,,Nata- lizio― 1732, „Operosa terni Collosi Moles― 1735. — Sepolkra kontemplativní: „Abgesungene Betrachtungen― 1729, „Krátké rozjímání hořkého umučení― 1728, Sepolkro dramatické: „Oefterer Anstoss― 1730, ,,Obviněná nevinnost― 1729 — Forma sepolkra. Vliv jesuitských her a neapolského oratoria — České texty Dubraviovy. Dubraviův český překlad opery ,,L'origine di Jaromeriz in Moravia―. Zachovaných textů děl, provedených v Jaroměřicích je poměrně málo; šťastnou náhodou však se stalo, ţe při tom zastoupeny jsou hlavní obory pěstované v Jaroměřicích: texty operní, kantátové a oratorní. Operní texty zachované jsou dva: ,,L'origine di Jaromeriz in Mo- ravia― z r. 1730 a ,,Demophon― z r. 1738. Text první opery zachován je v psané autografní Míčově partituře. Tisk sice existoval, ale dosud nebyl nalezen. Text, jenţ podepsán je pod zpěvní linku, má dvojí znění, italské a české. Partitura opery, pečlivě svázaná v rudé desky, se slavnostně nadepsaným titulním listem, uloţena je ve dvorní knihovně vídeňské.1) Text má mnoho chyb, jak ostatně jest přirozeno při jeho vzniku. Text opery „Demophon― zachován je v původním tisku určeném pro Jaroměřice a sice v německém překladu. Je to jediný zachovaný jaroměřický operní tisk 1a). Chován v archivu spolku Musik-Freunde ve Vídni.2) Zde se jím zabývati nebu- deme, odkazujíce na příslušná místa v knize Hudební barok na českých zámcích (str. 335—340). Kantátové texty zachovány jsou jedině v manuskriptových parti- turách. Jsou to Belleza e Decoro na oslavu jmenin hraběnky z Questen- berku z r. 1729, Nel Giorno Natalizio k oslavě hraběte z r. 1732 a Operosa _________ 1) Sign. 17952. — Plný titul opery viz v knize ,,Hudební barok na čes. zám- cích―, str. 299. la) Zatím podařilo se mi s laskavou pomocí p. archiváře Frant. Svetiče zjistiti v zámku v Nových Hradech u Čes. Budějovic obsáhlou sbírku libret v nichţ jsou i nové texty jaroměřické. Podám o sbírce studii jinde. 2) Sign. 6220. — Plný titul viz tamtéţ, str. 336. 2 Terni Collosi Moles, latinská „serenada― z r. 1735 na počest jmenin hr. z Questenberku. Všechny partitury uloţeny jsou v archivu spolku Musik- Freunde ve Vídni.3) Texty oratorní patří výlučně literatuře sepolkrové. Z nich pouze text z r. 1727 pod titulem „Abgesungene Betrachtungen über etwelche Ge- heimnisse des bitteren Leidens und Sterbens Jesu Christi― zachován pouze v manuskriptové partituře Míčova sepolkra, 4) ostatní jsou zachovány v původních tiscích. Jsou to: „Krátké rozjímání hořkého umučení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista― z r. 1728, jehoţ autorem je jaroměřický děkan Dubravius, německý překlad téhoţ sepolkra ,,Kurtze Betrachtung des bitteren Leidens und Sterbens unsers Erlösers Jesu Christi― z téhoţ roku, dále český Dubraviův překlad německého originálu pod titulem „Obviněná nevinnost t. j. k soudu vedený, souzený a posledně na smrt od- souzený Spasitel― z r. 1729 a konečně německý anonymní tisk ,,Oefterer Anstoss des zum Berg Calvariae im Geist aufsteigenden Wandersmann auf die Stimm des leidenden Heilands― z r. 1730. Tisky uschovány jsou v Zemské knihovně v Brně,5) poslední ve vídeňské Městské knihovně.6) Z operních textů je L'origine di Jaromeriz in Moravia svým titulem nejzajímavější. Na první pohled se zdá, ţe zde máme co činiti s operou, která látkově znamená protiváhu proti současné libretistické šabloně. V Německu totiţ začátkem 18. stol. vlivem rozvoje německé opery vznikají operní texty, jeţ obsahově jsou zcela německé a vzdávají se obvyklých milostných intrik italských libret.7) Mezi takovými texty mají význam libreta lokálního zbarvení jednající o vzniku zámeckého rodu a pod. Proto titul jaroměřické opery zdál by se nasvědčovati, ţe její text patří stejné kategorii lokálně-vlasteneckých látek, jichţ význam spočívá právě v onom odpoutání od šablony milostných intrik. Ale jiţ to, co víme o vzniku textu, ukazuje, ţe je to opět zcela běţný italský text operní. Text totiţ povstal tím, ţe do hotového italského libreta byla vinterpolována pověst o za - loţení Jaroměřic.8) A právě tento ráz interpolace je v tomto textu patrný. Interpolace provedena je do té míry vnějškově, ţe text je sám o sobě zcela schematické barokní libreto s obvyklými milostnými intrikami, kdeţto pověst o zaloţení Jaroměřic, která je ohlašována v titulu opery, má zde úlohu více neţli podruţnou. _________ 3) Sign. 27737, 27729, 27714. — Tituly viz tamtéţ str. 291, 308, 319. 4) Partitura ve Víd. Dvorní Bibl. 18145. 5) Sign. 7571. 6) Sign. 5426. - Plné tituly viz tamtéţ str. 289, 290-291, 293, 302. 7) Tak na př. na saských dvorech opery v období 1671 — 1728 vykazují látky nezávislé na italských vzorech. Podobně i v Hamburku (srvn. Kretzschmar, Das erste Jahrhundert der deutschen Oper, S. J. I. Mg. III., 277 a 282). 8) Viz „Hudební barok na českých zámcích,― str. 294 a násl. 3 Zachovaná partitura je fragmentární, má dva akty. Tuto neúplnost nutno míti na mysli při posuzování zachovaného textu. 9) V libretu, jeţ napsal Nic. Blinoni, postaveny jsou proti sobě dva hlavní protivníci, Gualterus a Fridegildus. Gualterus jmenován je majitelem Jaroměřic, Fridegildus původem ze Slezska byl Gualterem zajat a uvězněn. To je pozadí děje, o němţ ale v libretu pouze nepřímo se mluví namnoze nejasně. Na tomto pozadí vyvíjí se pak vlastní děj, milostná intrika. Vyvíjí se ze dvou momentů. Gualterus je zasnouben s dcerou českého krále Geno- vildou, ale jak se ukáţe, ţádný z obou k sobě opravdově nelne. Do této situace vpadá sestra zajatého Fridegilda, Hedvika, která má titul princezny slezské. Hedvika osvobodí svého bratra Fridegilda tím, ţe zajme jeho věznitele Gualtera. Pouto lásky mezi Hedvikou a Gualterem jest pak nutným důsledkem pro barokního libretistu. Nezáleţí na tom, ţe Hedvika jest s počátku mstitelkou proti Gualterovi. Tím milostná intrika je napí- navější a libretistovi je dána moţnost, vloţiti Hedvice do úst deklamace o velikodušnosti. Intrika tím ale není ukončena. Jest zde snoubenka Gualterova Genovilda. Aby zajímavost zápletky byla zvýšena, přisouzena Gualterova snoubenka jeho protivníku a bývalému zajatci Fridegildovi, a touto vzájemnou záměnou celá intrika rozřešena. Aby děj byl plnější, vsunul Blinoni mezi tyto hlavní dvojice osob ještě dvojici