DOCSLIB.ORG

Johann Strauss – Skladatel Valčíků

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text

Load more

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy Johann Strauss – skladatel valčíků Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. Mgr. Ivo Bartoš Vypracovala: Bc. Lucie Šumberová 2 Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uložena na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a zpřístupněna studijním účelům. 20. 4. 2013 ....................................... podpis 3 Děkuji panu doc. Mgr. Ivu Bartošovi za odborné vedení mé práce, za velmi cenné rady, připomínky a doporučení, které mi při psaní pomáhaly. 4 Obsah Úvod…………………………………………………………..6 1. Pojmy spjaté s tvorbou Johanna Strausse…………..7 1.1. Druh hudby…………………………………………………..7 1.2. Ţánr hudby…………………………………………………...8 1.2.1. Dělení ţánrů………………………………………..9 1.3. Souboj artificiální a nonartificiální hudby…………………...9 1.3.1. Folklor……………………………………………..14 1.3.2. Tradiční populární hudba………………………….15 1.3.3. Jazz………………………………………………...16 1.3.4. Třídění podle funkce………………………………16 1.3.5. Třídění podle sociologických kritérií……………....17 1.3.6. Třídění teritoriálně kontextové…………………….17 1.4. Funkce hudby………………………………………………..18 1.4.1. Roviny a polarity funkcí hudby……………………20 1.4.2. Funkce primární…………………………………….21 1.4.3. Funkce sekundární………………………………….22 1.4.4. Funkce terciální……………………………………..22 1.5. Lehká hudba………………………………………………….23 1.5.1. Light music…………………………………………24 1.6. Vyšší populár…………………………………………………25 1.7. Salónní hudba………………………………………………...26 2. Historicko-kulturní kontext 19. století …………………..26 2.1. Politická situace………………………………………………27 2.2. Hospodářská situace………………………………………….28 2.3. Vídeň…………………………………………………………29 2.3.1. Hudební ţivot ve Vídni 19. Století…………………29 2.3.1.1. Způsob produkce zábavné hudby………...30 5 2.3.1.2. Valčík……………………………………..31 2.3.2. Joseph Lanner………………………………………32 2.3.3. Johann Strauss starší………………………………..33 3. Johann Strauss mladší…………………………………….36 3.1. Počátky umělecké dráhy……………………………………..38 3.2. Rok 1848……………………………………………………..40 3.3. 50. Léta……………………………………………………….41 3.4. Josef Strauss…………………………………………………..43 3.5. Pavlovsk………………………………………………………44 3.6. Eduard Strauss………………………………………………..45 3.7. Vztah s Jetty Treffzovou……………………………………..46 3.8. Vztah s Angelikou Dittrichovou……………………………...47 3.9. Vztah s Adélou Straussovou………………………………….48 3.10. 60. léta…………………………………………………….....49 3.10.1. Na krásném, modrém Dunaji………………………50 3.11. Operetní tvorba………………………………………………51 3.12. Johann Strauss v dnešní době………………………………..57 3.12.1. Hudba ve filmech…………………………………..57 3.12.2. Hudba na plesech…………………………………..59 3.12.3. Hudba na koncertech……………………………….60 Závěr…………………………………………………………..61 Resumé………………………………………………………...65 Literatura……………………………………………………..66 6 Úvod Odborná i laická veřejnost rozděluje hudbu na dva okruhy, na klasickou nebo téţ „váţnou“, a na populární, mající v odborné terminologii ekvivalenty artificiální a nonartificiální hudba. Téma této práce se zabývá problematikou ţánrů na pomezí artificiální a nonartificiální hudby a příkladem skladatele, na jehoţ díle lze toto pomezí identifikovat, a kterým je Johann Strauss mladší ve své tvorbě světoznámých valčíků. Johann Strauss a jeho valčíky patří k mým oblíbeným hudebním dílům, proto jsem si poloţila otázku, jaká hudební díla to vlastně jsou, do kterého ze dvou zmíněných okruhů jsou v odborné literatuře zařazovány, jaké funkce jeho hudba plnila v 19. století a jaké funkce plní nyní. Abych mohla na tyto otázky správně odpovědět, bylo nutné nejprve objasnit všechny termíny, které jsou nějakým způsobem s valčíky Johanna Strausse mladšího spjaty. Tomu je věnována první část mé práce. Druhá část se jiţ věnuje hudbě Johanna Strausse se zvláštním zřetelem na jeho tvorbu valčíků. Při výčtu termínů v první části bylo nejprve nutné vysvětlit obecné termíny hudební druh a hudební žánr, které jsou často zaměňovány. Jaké vůbec jsou a jak se dělí funkce hudby, to jsem popsala v následující části. Poté jsem přešla k problematice dialektického vztahu hudby artificiální a nonartificiální, kde jsem si poloţila otázku, zdali jsou tyto dva okruhy skutečně v protikladu. Proto tato kapitola nese název Souboj artificiální a nonartificiální hudby. Protoţe je v literatuře hudba Johanna Strausse zařazována do rozmanitých ţánrů, povaţovala jsem rovněţ za důleţité objasnit pojmy těchto jednotlivých ţánrů. Těţiště diplomové práce je v její druhé a třetí části, která se věnuje Johannu Straussovi mladšímu a vlivům, které působily na jeho tvorbu: jeho ţivotu, rodině a jeho době. Rozhodla jsem se jeho dílo popsat v chronologických souvislostech jeho ţivota. Vzhledem k tomu, ţe téma této práce je zaměřeno převáţně na tvorbu jeho taneční hudby, zejména valčíků, kapitoly z jeho ţivota jsou tedy popsány pouze výběrově, protoţe skladatel se od 70. let věnoval zejména tvorbě operet, které, 7 ačkoliv jsou téţ spjaty s valčíky, nejsou předmětem této práce a jsou zmíněny jen okrajově. 1. Pojmy spjaté s tvorbou Johanna Strausse Veškeré informace v následujících dvou kapitolách, Druh hudby a Ţánr hudby, jsou čerpány z příslušných slovníkových hesel ve Fukačově a Vyslouţilově Slovníku české hudební kultury. 1.1. Druh hudby Termín druh (z řec. genos = rod, druh, v němčině Gattung) je ve vědách o umění chápán jako nějak vymezitelný okruh umělecké tvorby, který má určitou (např. materiálně danou) stabilitu. Tento termín pouţívá především literární věda, která ve 20. letech 20. století ustavila obor genologie (zabývající se literárními druhy a ţánry). Nejen v literární vědě, ale i v dalších vědách o umění dochází k častému pouţívání termínu ţánr, který je do značné míry analogický (viz níţe). Muzikologie tento termín vyuţívá velmi volně mj. i proto, ţe dříve se hudební produkce třídila dle hudební formy. „Pokusy o evidenci, klasifikaci a geneticko-historický výklad hudebních druhů jsou až novějšího data a v Československu je reprezentovalo zvláště úsilí L. Burlase.“1 Česká muzikologie dnes chápe dva rozčleňovací postupy: dělení druhové a dělení ţánrové. V nadřazeném patře třídění (nebo ve vyšší úrovni třídění) se jednotlivé uměnovědné obory chápou právě jako druhy umění, mezi kterými jsou rozdíly v tom, jaké pouţívají materiály (kterými mohou být např. technologické postupy, prostředky). V niţším patře třídění, v hudebních druzích, se za hodnotící kritérium pokládá zvukový materiál v závislosti na zdroji (hlasivky člověka, hudební nástroje a nové technické zvukové zdroje). Druhy hudby dělíme dle kritéria zvukového zdroje na tyto základní okruhy: hudba vokální, 1 VYSLOUŢIL a Petr MACEK. Praha, 1997, s. 168. 8 hudba instrumentální, hudba elektroakustická, kombinace výše uvedených. V těchto okruzích se můţe uplatňovat další třídění na hudbu sólovou a ansámblovou, hudbu komorní a orchestrální, hudbu pro rozmanité nástroje a nástrojové skupiny. Je důleţité brát na zřetel i přesahy ke třídění ţánrovému a formovému, ke kterým přirozeně docházet můţe. 1.2. Ţánr hudby Termín ţánr (z francouzského genre = rod, druh) v některých uměnovědách označuje specifické typové okruhy tvorby (např. v malířství: výjevy z kaţdodenního ţivota, mytologické, historické, sakrální). V literární vědě se obecně platné a trvale existující okruhy tvorby označují termínem druh (lyrika, epika, drama), zatímco v čase proměnlivé okruhy tvorby jsou označovány termínem ţánr. V české muzikologii byla situace terminologického pole neukotvená. Jak jiţ bylo výše zmíněno, hudební produkce se dlouho dělila dle hudebních forem, později se začal pouţívat termín druh. Termín hudební ţánr se v české muzikologii začal uţívat pod vlivem ruské a sovětské muzikologie, kde byly ţánry chápány jako typy heteronomně funkční hudby (zakotvené v kaţdodenním ţivotě), a odkud byl po 2. světové válce přejat. Objevily se také pokusy o tvorbu jiných termínů, které se ale neujaly. Hlavní rozdíl mezi hudebním druhem a ţánrem tkví v tom, dle jakého kritéria jsou posuzovány. Zatímco pro hudební druh je stěţejním kritériem zvukový zdroj a hudební materiál, pro ţánr platí rozmanitá (i vzájemně propojená) kritéria, která mohou probíhat napříč druhovým dělením. Pojmenování ţánru by se mělo dít s ohledem na rys, který se dle posuzovaného kritéria jeví jako dominantní. Ţánrové oblasti mohou plynule přecházet do jiných ţánrových sfér a jejich hranice vůči ostatním ţánrům se v historii elasticky mění. 9 1.2.1. Dělení ţánrů Dle Slovníku české hudební kultury jsou hudební ţánry děleny takto: Funkcionální ţánry: Jsou pokládány za historicky primární typy ţánrů. Jsou dané fungováním hudby v rozmanitých prostředích a vzhledem k různým potřebám (např. taneční hudba, církevní hudba, apod.). Formové ţánry: Jsou ustaveny dle aspektu hudební formy (např. madrigal, caccia, preludium, divertimento, nokturno, moment musical, pochod, polka, šanson, blues, symfonická báseň, ouvertura, symfonie, opera, muzikál atd.). Námětové (obsahové) ţánry: takové produkce, které směřují k určité výpovědi o realitě. Uplatňují se více v hudebně divadelní a vokální produkci, resp. v programní hudbě, měně v tzv. hudbě absolutní. jednotlivé ţánry se dále rozdělují a člení. Mezi ţánry existuje moţnost proměny, např. ze ţánrů funkcionálních se mohou stát ţánry námětové tím, ţe se oslabí původní funkční vazba. Funkcionální i námětové ţánry mohou být základem některých formových ţánrů. Stanovení ţánru je
Recommended publications
  • Operetta After the Habsburg Empire by Ulrike Petersen a Dissertation

    Operetta After the Habsburg Empire by Ulrike Petersen a Dissertation

    Operetta after the Habsburg Empire by Ulrike Petersen A dissertation submitted in partial satisfaction of the requirements for the degree of Doctor of Philosophy in Music in the Graduate Division of the University of California, Berkeley Committee in Charge: Professor Richard Taruskin, Chair Professor Mary Ann Smart Professor Elaine Tennant Spring 2013 © 2013 Ulrike Petersen All Rights Reserved Abstract Operetta after the Habsburg Empire by Ulrike Petersen Doctor of Philosophy in Music University of California, Berkeley Professor Richard Taruskin, Chair This thesis discusses the political, social, and cultural impact of operetta in Vienna after the collapse of the Habsburg Empire. As an alternative to the prevailing literature, which has approached this form of musical theater mostly through broad surveys and detailed studies of a handful of well‐known masterpieces, my dissertation presents a montage of loosely connected, previously unconsidered case studies. Each chapter examines one or two highly significant, but radically unfamiliar, moments in the history of operetta during Austria’s five successive political eras in the first half of the twentieth century. Exploring operetta’s importance for the image of Vienna, these vignettes aim to supply new glimpses not only of a seemingly obsolete art form but also of the urban and cultural life of which it was a part. My stories evolve around the following works: Der Millionenonkel (1913), Austria’s first feature‐length motion picture, a collage of the most successful stage roles of a celebrated
  • THE ART of CARLOS KLEIBER Carolyn Watson Thesis Submitted In

    THE ART of CARLOS KLEIBER Carolyn Watson Thesis Submitted In

    GESTURE AS COMMUNICATION: THE ART OF CARLOS KLEIBER Carolyn Watson Thesis submitted in partial fulfillment of the requirements for the degree of Doctor of Philosophy Conservatorium of Music University of Sydney May 2012 Statement of Originality I declare that the research presented here is my own original work and has not been submitted to any other institution for the award of a degree. Signed: Carolyn Watson Date: ii Abstract This thesis focuses on the art of orchestral conducting and in particular, the gestural language used by conductors. Aspects such as body posture and movement, eye contact, facial expressions and manual conducting gestures will be considered. These nonverbal forms of expression are the means a conductor uses to communicate with players. Manual conducting gestures are used to show fundamental technical information relating to tempo, dynamics and cues, as well as demonstrating to a degree, musical expression and conveying an interpretation of the musical work. Body posture can communicate authority, leadership, confidence and inspiration. Furthermore, physical gestures such as facial expressions can express a conductor’s mood and demeanour, as well as the emotional content of the music. Orchestral conducting is thus a complex and multifarious art, at the core of which is gesture. These physical facets of conducting will be examined by way of a case study. The conductor chosen as the centrepiece of this study is Austrian conductor, Carlos Kleiber (1930-2004). Hailed by many as the greatest conductor of all time1, Kleiber was a perfectionist with unscrupulously high standards who enjoyed a career with some of the world’s finest orchestras and opera companies including the Vienna Philharmonic, La Scala, Covent Garden, the Met and the Chicago Symphony.
  • Salonorchester.Pdf

    Salonorchester.Pdf

    Das Programm des seit 2002 zur Boosey & Hawkes-Gruppe gehörenden Musikverlags Anton J. Benjamin bietet, neben zahlreichen Werken des ‘ernsten’ Repertoires, eine große Fülle von Schätzen für Salonorchester. Dabei handelt es sich gleichermaßen um Originalkompositionen wie um Bear- beitungen beliebter klassischer Werke. Stöbern Sie hier in dieser nahezu unerschöpflichen Fundgrube! (Für die Suche nach weiteren Werken im Programm von Boosey & Hawkes • Bote & Bock benutzen Sie bitte unseren Online-Katalog unter www.boosey.de/Katalog.) Hinweise zur Benutzung des PDF-Katalogs: Diese Ausgabe des Benjamin-Salonorchester-Kataloges nennt neben dem Komponisten, Titel und Bearbeiter auch die Spieldauer (soweit bekannt), die im Verlagsarchiv vorhandene Besetzung und den Preis der Standard-Ausgabe. Die Standard-Ausgabe (Spalte „Stand“) ist in der Regel die Salonorchester-Besetzung mit Piano- Direktion, Harmonium (Akkordeon), Violine-Direktion (doppelt), Violine obligat, Cello, Kontrabaß, Flöte, Oboe, Klarinette, Trompete, Posaune III und Schlagzeug (abgekürzt: SO). In vielen Fällen allerdings ist keine Oboe vorgesehen bzw. nur als Ergänzerstimme erhältlich (Abkürzung: SOo). Wenn darüber hinaus die jeweilige Ausgabe weniger Stimmen als oben aufgeführt enthält (z.B. kein Schlagzeug, kein Blech oder überhaupt keine Bläser) bzw. - in einigen wenigen Fällen - vermutlich unvollständig ist, so ist die Abkürzung für die Besetzungsangabe in Klammern gesetzt. Von der normalen Salonorchester- Besetzung gänzlich abweichende Spezial-Arrangements sind mit „§“ bezeichnet. Ergänzerstimmen (Spalte „Erg“) gibt es in vielen Fällen für „kleines“ und für „großes“ Orchester (Abkürzung: K bzw. G). Normalerweise besteht das „kleine Orchester“ aus Piano-Direktion, Violine-Dir. (doppelt), Violine II, Viola, Cello, Kontrabaß, Flöte, Oboe, Klarinette I und II, Fagott, Horn I und II, Trompete I und II, Posaune und Schlagzeug.
  • Decca Discography

    Decca Discography

    DECCA DISCOGRAPHY >>V VIENNA, Austria, Germany, Hungary, etc. The Vienna Philharmonic was the jewel in Decca’s crown, particularly from 1956 when the engineers adopted the Sofiensaal as their favoured studio. The contract with the orchestra was secured partly by cultivating various chamber ensembles drawn from its membership. Vienna was favoured for symphonic cycles, particularly in the mid-1960s, and for German opera and operetta, including Strausses of all varieties and Solti’s “Ring” (1958-65), as well as Mackerras’s Janá ček (1976-82). Karajan recorded intermittently for Decca with the VPO from 1959-78. But apart from the New Year concerts, resumed in 2008, recording with the VPO ceased in 1998. Outside the capital there were various sessions in Salzburg from 1984-99. Germany was largely left to Decca’s partner Telefunken, though it was so overshadowed by Deutsche Grammophon and EMI Electrola that few of its products were marketed in the UK, with even those soon relegated to a cheap label. It later signed Harnoncourt and eventually became part of the competition, joining Warner Classics in 1990. Decca did venture to Bayreuth in 1951, ’53 and ’55 but wrecking tactics by Walter Legge blocked the release of several recordings for half a century. The Stuttgart Chamber Orchestra’s sessions moved from Geneva to its home town in 1963 and continued there until 1985. The exiled Philharmonia Hungarica recorded in West Germany from 1969-75. There were a few engagements with the Bavarian Radio in Munich from 1977- 82, but the first substantial contract with a German symphony orchestra did not come until 1982.
  • Catalogue of New, Original & Cheap Editions of Imported and Domestic

    Catalogue of New, Original & Cheap Editions of Imported and Domestic

    OF f • • • • 1J5W, ORIGINAL, AND CHEAP EDITIONS 01\ - --­............. ---­ MERCHANDISE OF EVERY DESCHIPTION. Imported Strings, Etc., of all IHnds. 0--­ ___• ~ ........ _~__ Ntw York: . JOB & ENKE, 15 BIBLE HOUSE (ASTOR PLACE), OPPOSITE COOPER INSTITUTE, BET. 3D AND 4TH A YEs. 1S74. --~~----- - L .JOHN Ross 01; eoMPANY, PRINTERS, 27 ROSE ST., NEW YORK.. ~- I~DEX:_ -.-­ llIUSIO. PA.GE Songs for One Voice, with accompaniment of Piano, . 3 Songs for more than One Voice, with accompaniment of Piano, . 9 Choruses, 1., II., . 10 Songs for ORe Voice, with accompaniment of Piano and Cello' (or Violin), 10 Songs with accompaniment of Orchestra, 11 Vocal Methods and Exercises, 11 ~-- I. PIANO SOLOS. a) Symphonies, Concertos, Sonatas,' Fantasi:1s, Varia­ tions, Transcriptions, etc., . 11 b) Overtures, . 3() c) Dances and Marches, 37 d) Potpourris, 41 e) Etudes,. .. ... 43 f) OpeNS, Oratorios, Cantatas, etc., in complete Piano Score, without words, 44 g) Do., with words, . .. 4.~ h) I.-}'lethods. n.-Studies and Exercises, 47 II. PIANO, 4 HANDS. a) Symphonies, Sonatas, etc., 48 b) Overtures, . 53 c) Dances and Marches, 54 d) Potpourris, . 55 e) Operas, Oratorios, Cantatas, etc., in complete Piano Score,. .'58 f) Studies and Exercises, 58 III. 2 Pianos, 4 Hands, . 58 IV. 2 Pianos, 6 Hands, . 59 V. 2 Pianos, 8 Hands,. 60 VI. Duos for Piano and Violin, 60 VII. Duos for Piano and Oello, 64 VIII. Duos for Piano and Flute, . 67 IX. Trios for Piano, Violin, and Cello, 69 X. Trios for Piano and 2 Violins, . .. 70 XI. Quartets for Piano, 4 Hands, Violin and Cello, 70 XII.
  • Andri Joël Harison

    Andri Joël Harison

    Andri Joël Harison Musician Johann Strauss II (1825–1899) 1 Wiener Bonbons, Op. 307 8:43 (arranged by / arrangiert von Andri Joël Harison) Franz Liszt (1811–1886) 2 Hungarian Rhapsody No. 2 11:33 Ungarische Rhapsodie Nr. 2 Ludwig van Beethoven (1770–1827) Sonata No. 12 in A-fl at major, Op. 26 Sonate Nr. 12 As-Dur op. 26 3 I Andante con variazioni 8:21 4 II Scherzo: Allegro molto 2:59 5 III Marcia funebre sulla morte d’un eroe. Maestoso Andante 6:16 6 IV Allegro 3:14 Franz Schubert (1797–1828) Sonata in A major, D 664, Op. post. 120 Sonate A-Dur D 664 op. posth. 120 7 I Allegro moderato 8:12 8 II Andante 4:31 9 III Allegro 5:49 2 Johann Strauss II bl The Blue Danube Waltz, Op. 314 9:47 An der schönen blauen Donau op. 314 (arranged by / arrangiert von Andri Joël Harison) Johann Strauss II / Andri Joël Harison (*1995) bm Die kleine Fledermaus 14:31 Paraphrases on Themes from the Operetta “Die Fledermaus / The Bat” Paraphrasen über Themen aus der Operette „Die Fledermaus“ Andri Joël Harison piano / Klavier 3 Die vielversprechende musikalische Karriere Den ersten regulären Klavierunterricht erhielt er von Andri Joël Harison dann mit zehn an der Musikschule Wien XI bei Silvia Pereyra de Geberovich. Von 2007 bis 2014 Andri Joël Harison wurde 1995 in Wien geboren. war er mehrmaliger Gewinner des Jugendmusik- Zu seinen musikalischen Tätigkeiten zählen unter wettbewerbs „prima la musica“ sowohl als Solist anderem: Arrangeur, Dirigent, Komponist, Pianist, als auch mit Kammermusikensembles.
  • Classical Wedding / Event Music Selections Johann Pachelbel

    Classical Wedding / Event Music Selections Johann Pachelbel

    Classical Wedding / Event Music Selections Johann Pachelbel Canon in D Johann Sebastian Bach Air from Orchestral Suite No.3 in D Major, BWV 1068 Gigue from Orchestral Suite No.3 in D Major, BWV 1068 Jesu, Joy of Man’s Desiring Cantata, BWV 147 Sheep May Safely Graze Arioso from Cantata No.156 March in D Major Cello Suite No.1 in G Major, BWV 1007 Cello Suite No. 3 in C Major, BWV 1009 Brandenburg Concerto No. 5 in D Major, BWV 1050 Brandenburg Concerto No.3 in G Major, BWV1048 Violin Concerto in E major, BWV 1042 Sonata for Solo Violin No.1, BWV 1001 Partita for Solo Violin No.3, BWV 1006 "Wachet auf, ruft uns die Stimme" BWV 645 Henry Purcell Trumpet Tune Georg Fridrich Handel Water Music, Suite No. 1 in F major, HWV 348 Water Music Suite No. 2 in D Major Alla Hornpipe Andante Allegro Music For The Royal Fireworks HWV351 - V. La Réjouissance Hallelujah from Oratorio Messiah HWV 56 Concerto Grosso in G major, Op.6 No.1 The Arrival of the Queen of Sheba from Oratorio Solomon Arcangelo Corelli Concerto Grosso No.8, Op.6 Antonio Vivaldi Le Quattro Stagioni -The Four Seasons Concerto for two violins in a minor RV 522 Concerto for two violins g minor RV 578 Concerto for four violins in b minor (RV 580) Wolfgang Amadeus Mozart Divertimento in D Major, KV 136 Divertimento in b minor, KV 137 Divertimento in F Major, KV 138 String Quartet No.11, KV 155 String Quartet No.12, KV 156 String Quartet “Dissonance”C-Major, KV 465 Serenade No.
  • Strauss Johann

    Strauss Johann

    STRAUSS JOHANN Johann Strauss (figlio) (Neubau, 25 ottobre 1825 – Vienna, 3 giugno 1899) è stato un compositore e direttore d'orchestra austriaco. 1 Riconosciuto come uno dei più importanti musicisti di ogni epoca, Strauss è principalmente noto per la sua attività di compositore di musica da ballo e di operette. Figlio primogenito del compositore Johann Strauss padre, Johann Strauss è stato il più celebre membro di una famiglia di musicisti che, per quasi un secolo, dominò le scene musicali viennesi. La sua fama è legata soprattutto ai suoi valzer, alcuni dei quali ancora oggi celeberrimi, come Wiener Bonbons, Künstlerleben, Geschichten aus dem Wienerwald, Wein, Weib und Gesang, Wiener Blut, Rosen aus dem Süden, Frühlingsstimmen, Kaiser-Walzer e, quello che viene considerato il valzer più famoso di tutti i tempi, An der schönen blauen Donau (Sul bel Danubio blu); per questo motivo a Strauss è stato universalmente riconosciuto l'appellativo di "Re del Valzer". Fra le altre danze della sua lunga produzione (la lista delle sue opere comprende circa 500 composizioni fra valzer, polke, marce e quadriglie) vale la pena di menzionare Annen-Polka, Leichtes Blut, Éljen a Magyar!, Pizzicato Polka (scritta a quattro mani col fratello Josef), Auf der Jagd! e la Tritsch-Tratsch-Polka. Strauss seppe distinguersi anche nel campo dell'operetta arrivando a comporne sedici nell'arco di poco meno di trent'anni. Il suo più grande successo l'ottenne con Die Fledermaus (Il Pipistrello) che, ancora oggi, è considerata il culmine di quel periodo musicale che venne rinominato Goldene Operettenära (Era d'oro dell'operetta viennese). Suoi fratelli furono i compositori Josef ed Eduard Strauss.
  • Abschied Aida, Verdi a Vén Czigány, Hungarian Song, Béla Zerkowitz

    Abschied Aida, Verdi a Vén Czigány, Hungarian Song, Béla Zerkowitz

    A vén czigány, hungarian song, Béla Zerkowitz Munkácsy Olga zenekara (B 17419) A vén czigány Victor 18071 15.5.1916, P 14270 New York Abendgeläute in den Bergen Columbia-Orchester 389 Abendgeläute in den Bergen Columbia Double- 1910± P 4496 Face Record D- 3012 Abschied Orchester 1358 Abschied Jumbola-Record 1910± P 3817 Accelerationen, valčík, Johann Strauß II, op.234 Tanz-Orchester Dajos Béla Be 6695 Accelerationen valčík Od. A 186567 29.3.1928, P 8136 Berlín Aida, Verdi Tanz-Orchester Dajos Béla 10611 Pochod z opery SSSR 1940, Moskva P 10146 Marek Weber und sein Orcherster Velká fantasie 31.10.1929, Berlín CLR 5746 I (1/2) HMV AN 731 3121 CLR 5747 I (2/2) HMV AN 731 3121 Aisha, indiánská mezihra / výstřední hudební číslo, Linday Hudba orkestru homofonového, Praha 14928 Aisha Hom. 5-14928 1913, Berlín P 13966 Salonní smyčcový orchetr, dir. Carl Mosmann, Londýn 1746 Aischa Special-Rena- 1924, Berlín? P 13355 Record 517 Alfa a omega, výstřední hudební kus Omega orchestr Londýn Alfa a omega 1910±, Londýn 13946 (1/2) Omega P 13293 13947 (2/2) Omega P 13293 Alles tanzt Walzer, Potpourri der beliebsten Walzermelodien, Fred Ralph Grosses-Tanzorchester, dir. Adalbert Lutter Alles tanzt Walzer 1937, Berlín 22315 (1/2) Tel. TZ 637 P 8027 22316 (2/2) Tel. TZ 637 P 8027 Altalena-Walzer Wiener Bürgerkapelle, Wien 15227 u Altalena-Walzer Zon. 520807 1.10.1909, P 7006 Vídeň Alte und neue Walzer, Walzer Potpourri, Carl Robrecht Fred Bird The Salon Symfonie Jazzband Alte und neue Walzer 1928, Berlín 52358 (1/2) Hom.
  • 1 Johann Strauss 9

    1 Johann Strauss 9

    Universiteit Gent Faculteit Letteren en Wijsbegeerte Vakgroep Kunst-,Muziek- en Theaterwetenschappen Academiejaar 2006-2007 DE FUNCTIE VAN JOHANN STRAUSS ZOON EN ZIJN OEUVRE IN DE DIPLOMATIE VAN DE TWEEDE HELFT VAN DE NEGENTIENDE EEUW IN OOSTENRIJK Licentiaatsverhandeling voorgelegd ter behaling van het licentiaatsdiploma ELINE DE LANGHE Promotor: Prof. Dr. F. Maes Voorwoord Deze licentiaatsverhandeling kon maar tot stand komen dankzij de hulp en medewerking van heel wat mensen die ik hiervoor van harte dank. Vooreerst gaat mijn erkentelijkheid en dank uit naar mijn promotor Prof. Dr. Francis Maes en Prof. Dr. Rik Coolsaet die me elk in hun vakgebied bijstonden met hun deskundige hulp en goede raad bij het opzetten en verwezenlijken van deze studie. Daarnaast wil ik het personeel van de Koninklijke Bibliotheek Royal Albertina en van de bibliotheek van het Conservatorium Gent bedanken voor hun hulp. Mijn bijzondere dank gaat verder ook uit naar de Johann Strauss-Gesellschaft Wien en in het bijzonder naar hun president Prof. Peter Widholz voor de vriendelijke ontvangst en de bereidwillige medewerking aan mijn studie. Tenslotte wens ik mijn ouders, broer en zus te bedanken voor hun blijvende steun en goede raad tijdens mijn studieperiode en tijdens het schrijven van mijn licentiaatsverhandeling. Inhoudsopgave INHOUDSOPGAVE 1 PROBLEEMSTELLING 5 1 JOHANN STRAUSS 9 1.1 Leven 9 1.2 Werk 10 1.3 De wals 11 1.3.1 Ontstaan 11 1.3.2 Evolutie bij Lanner en de familie Strauss 12 1.4 Operette 12 2 TIJDSKADER 14 2.1 De verhoudingen tussen de Europese
  • Licensing Strauss Music

    Licensing Strauss Music

    LICENSING STRAUSS MUSICVIENNA JOHANN STRAUSS ORCHESTRA A VIENNA INSTITUTION SINCE 1966 DEAR PRODUCERS FILM DIRECTORS AND ADVERTISORS DEAR LADIES AND GENTLEMEN We take the liberty of sending you a list of The in-house label claims all rights of the works high-quality recordings of works by the Strauss further listed in this document. family and their contemporaries. Take your chance to listen to some of our re- The Vienna Johann Strauss Orchestra founded cordings and gain deeper insight into histori- in 1966 boasts one of the most extensive au- cal backgrounds via the links enclosed on the dio archives worldwide with more than 1.100 following pages. recorded works. Among these, a large number of studio productions with famous conductors The 138 music titles made available below are such as Willi Boskovsky, Kurt Wöss, Alfred constantly augmented by other recordings. Eschwé and Johannes Wildner amongst others We are also glad to put our musical expertise can be found alongside live recordings. and consulting services at your disposal. Georg Vlaschits & Michael L. Bock LABEL-MANAGEMENT VIENNA JOHANN STRAUSS ORCHESTRA WIENER Lothringerstraße 20 (PF) [email protected] JOHANN 1030 Wien www.wjso.or.at STRAUSS Österreich ORCHESTER Tel.: +43 1 713 92 60 THE VIENNA JOHANN STRAUSS ORCHESTRA AT THE GOLDEN HALL OF THE MUSIKVEREIN VIENNA. Strauss’s oeuvre. In 1966, almost 120 years After the untimely death of Eduard Strauss II more than 1300 concerts. The ensemble has after the Strauss Orchestra was founded in 1969, the last professional representative regularly been performing in the Golden Hall VIENNA by Johann Strauss I, the great demand for of the Strauss dynasty and at the same time of the Vienna Musikverein since 1981 where sophisticated light music prompted a group the orchestra’s first conductor, the ensem- it has its own concert cycle since 1999.
  • FEST/SPIEL/HAUS/ ST/POELTEN/ NEUJAHRSKONZERT 01 JAN 2018 06 JAN 2018 Tonkünstler-Orchester © Nancy Horowitz Tonkünstler-Orchester Niederösterreich Neujahrskonzert

    FEST/SPIEL/HAUS/ ST/POELTEN/ NEUJAHRSKONZERT 01 JAN 2018 06 JAN 2018 Tonkünstler-Orchester © Nancy Horowitz Tonkünstler-Orchester Niederösterreich Neujahrskonzert

    FEST/SPIEL/HAUS/ ST/POELTEN/ NEUJAHRSKONZERT 01 JAN 2018 06 JAN 2018 Tonkünstler-Orchester © Nancy Horowitz Tonkünstler-Orchester Niederösterreich Neujahrskonzert Montag, 01. Jänner 2018, 18.00 Uhr Samstag, 06. Jänner 2018, 11.00 Uhr Samstag, 06. Jänner 2018, 16.00 Uhr Festspielhaus St. Pölten, Großer Saal Gesamtdauer: ca. 1 Std. 55 Min. (inkl. Pause) In Kooperation mit Mit freundlicher Unterstützung von Künstlerische Leiterin Festspielhaus St. Pölten: Brigitte Fürle Der NÖ Blumengroßhandel und die NÖ Gärtner und Floristen wünschen Prosit 2018! PROGRAMM Sopran CAROLINE MELZER Dirigent ALFRED ESCHWÉ JOHANN STRAUSS SOHN ( 1825 – 1899) Ouvertüre zur Operette «Der Zigeunerbaron» CARL MARIA VON WEBER (1786 – 1826) «Wie nahte mir der Schlummer» Rezitativ und Arie der Agathe aus der Oper «Der Freischütz» JOHANN STRAUSS SOHN Freikugeln Polka schnell op. 326 CAMILLE SAINT-SAËNS (1835 – 1921) «Der Schwan» aus «Der Karneval der Tiere» (Orchesterfassung: Alfred Eschwé) JOSEPH LANNER (1801 – 1843) Tarantel-Galopp op. 125 JOHANN STRAUSS SOHN Wiener Bonbons Walzer op. 307 FRANZ LEHÁR (1870 – 1948) «Liebe, du Himmel auf Erden» Walzerlied der Anna Elisa aus der Operette «Paganini» JACQUES OFFENBACH (1819 – 1880) Cancan aus der Operette «Orpheus in der Unterwelt» PAUSE FRANZ LEHÁR Ouvertüre zur Operette «Wiener Frauen» «Es lebt eine Vilja» Lied der Hanna Glawari aus der Operette «Die lustige Witwe» Zwanzinette nach Motiven aus der Operette «Eva» HANS CHRISTIAN LUMBYE (1810 – 1874) Champagner-Galopp op. 14 JOHANN STRAUSS SOHN Fledermaus-Quadrille op. 363 «Klänge der Heimat» Csárdás der Rosalinde aus der Operette «Die Fledermaus» RICHARD HEUBERGER (1850 – 1914) Ouvertüre zur Operette «Der Opernball» «OHNE SORGEN» INS NEUE JAHR «Offenbach, Millöcker und Johann Strauss bezeichnen die drei Phasen der Operettenglorie des Theaters an der Wien.