DOCSLIB.ORG

Sborník Památníku Terezín

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Sborník Památníku Terezín PAMÁTNÍK TEREZÍN TEREZÍN MEMORIAL ПАМЯТНИК ТЕРЕЗИН GEDENKSTÄTTE THERESIENSTADT Sborník Památníku terezín PAMÁTNÍK TEREZÍN TEREZÍN MEMORIAL ПАМЯТНИК ТЕРЕЗИН GEDENKSTÄTTE THERESIENSTADT Sborník Památníku terezín František Bidlo: Kellogova mírová cesta do Evropy (nedatováno) Antonín Pelc: Goebbels řeční, 1943 Adolf Hoffmeister: Hitler, Dolfus, von Papen, 1934 1 Josef Novák: U sousedů, 1934 2 Sborník Památníku terezín 3 © Památník Terezín, 2011 ISBN 978-80-87242-19-3 4 OBSAH Josef Průša – kápo v policejní věznici Terezín Ivana Rapavá (PT) ( 7 ) Walter Jacobi. „Vysloveně intelektuální typ“ v čele protektorátního SD Dalibor Krčmář (PT) ( 28 ) Velitelé strážní roty SS v policejní věznici Terezín Jan Vajskebr (PT a Národní archiv) ( 54 ) Opus magnum H. G. Adlera o ghettu Terezín Kritika standardního díla Jiří Kosta (emeritní profesor ekonomie) ( 66 ) Kulturní činnost rakouských vězňů v ghettu Terezín (1942–1944) Miroslav Kryl (UJEP Ústí nad Labem) ( 94 ) Pracovní nasazení terezínských vězňů v sudetské župě – Prosmyky a Mlékojedy u Litoměřic, Dlažkovice Tomáš Fedorovič (PT) ( 103 ) Německý archeolog Walter Lung a jeho působení v Protektorátu Čechy a Morava Miloš Hořejš (Národní technické muzeum) ( 119 ) Politické procesy s Šimonem Ornsteinem a Mordechajem Orenem – antisemitské tendence v komunistickém Československu Ivo Pejčoch (VHÚ) ( 142 ) Zprávy, recenze, literatura Miroslava Langhamerová (PT), Miroslav Kryl (UJEP Ústí nad Labem) ( 155 ) 5 Chronologický přehled činnosti Památníku Terezín v roce 2010 ( 160 ) Terezínská bibliografie za rok 2010 ( 167 ) 6 JOSEF PRŮŠA – KÁPO V POLICEJNÍ VĚZNICI TEREZÍN Ivana Rapavá, Památník Terezín Malá pevnost v Terezíně se do povědomí veřejnosti zapsala především jako po- licejní věznice pražského gestapa, jež byla zřízena v červnu 1940 a jako vězeňské represivní zařízení fungovala až do prvních květnových dnů roku 1945.1) Méně známé jsou ovšem její osudy v krátkém poválečném období let 1945 až 1948. Za účelem soustředění německého obyvatelstva2) zde vznikl internační tábor, jehož existence se po tragických zkušenostech s nacistickou mocí stala další smutnou kapitolou v historii Malé pevnosti Terezín. Svědkem obou dějinných událostí se stal Josef Průša, bývalý vězeň policejní věznice v terezínské Malé pevnosti a ná- sledně jeden z těch, kteří během prvních dvou měsíců po osvobození zajišťovali likvidaci věznice a podíleli se na založení internačního tábora. Věnujme nyní po- zornost životnímu příběhu Josefa Průši, na jehož pozadí se zrcadlí pohnuté oka- mžiky českých dějin. Josef Průša se narodil 3. října 1899 v Čakovicích. Před válkou pracoval ja- ko soukromý úředník, byl ženatý a s manželkou vychovával dvě dcery, Naděždu a starší Soňu. Torzovitost archivního materiálu nám neumožňuje se jakkoli blíže seznámit s jeho životem před tím, než se ocitl v policejní věznici gestapa v Terezí- ně. S jistotou nemůžeme ani konstatovat příčiny jeho zatčení. V jednom z pová- lečných výpovědních protokolů3) sám Průša za důvod zatčení označil svoje akti- vity v rámci odbojové skupiny ÚVOD v Praze. Charakter své odbojové činnosti ovšem blíže nespecifikoval. Josef Průša vypověděl, že byl zatčen 16. července 1942 v Čakovicích, a to příslušníkem pražské řídící úřadovny gestapa Hansem Sieber- tem. Celý následující rok strávil ve věznici na Pankráci. Během té doby absolvoval několik výslechů v nechvalně proslulém Petschkově paláci.4) Do policejní věznice v Malé pevnosti Terezín se měl dostat s transportem 10. září 1943 a setrval zde až do konce června 1945. V porovnání s ostatními vězni tedy v terezínské Malé pev- nosti zůstal poměrně dlouhou dobu, během níž byl mnohokrát přemístěn a určen na různé práce. Vůbec nejdelší dobu strávil Josef Průša v tzv. baukomandu (stavební koman- do), které spadalo pod velení dozorce Thomase Soukupa, od roku 1944 jej pak vedl Herbert Mende. Jednalo se o početně nejsilnější vnitřní komando, které zajišťova- lo drobné i větší stavební úpravy v pevnosti. V červnu 1943 se baukomando po- dílelo na nejrozsáhlejší stavební akci, kdy se započalo s výstavbou IV. vězeňského dvora.5) Průša byl v listopadu 1943 na kratší dobu umístěn do nemocničního od- dělení příslušníků SS jako ošetřovatel, poté se opět vrátil do baukomanda. V čer- venci 1944 byl umístěn na III. dvůr,6) kde se stal tzv. hofkápem. V tuto dobu zde vznikalo z terezínských vězňů tzv. komando Richard, které denně odcházelo na těžkou práci do nedalekých Litoměřic. Vykonávalo různé pozemní práce souvi- sející s budováním podzemního komplexu továren a s výstavbou pobočného kon- 7 centračního tábora v Litoměřicích.7) Jako hofkápo III. dvora Průša působil pouze několik měsíců. Na podzim roku 1944 se totiž odsud dva vězni pokusili o útěk8) a Průša byl bezprostředně poté z pozice kápa dvora odvolán a převeden zpět do baukomanda, avšak už za dva týdny se dočkal dalšího přemístění. Tentokrát se dostal na IV. vězeňský dvůr, kde již zůstal až do konce války. I zde byl Josef Prů- ša ustaven hofkápem. Toto rozhodnutí se jeví jako překvapující vzhledem k tomu, že byl z téže pozice na III. dvoře kvůli pochybení odvolán. Hofkápem IV. dvora se stal podle svých slov na návrh gen. Františka Melichara, který v tu dobu půso- bil jako písař na I. dvoře a na obsazování míst ve vězeňské samosprávě měl určitý vliv.9) Velitel věznice Heinrich Jöckel s návrhem souhlasil zřejmě proto, že se Průša jako hofkápo, až na onen zmiňovaný útěk dvou vězňů, v podstatě osvědčil. Vyzna- čoval se zvlášť dobrými organizačními schopnostmi, jichž bylo zejména ve správě IV. dvora, kde se nacházelo značné množství vězňů, bezesporu zapotřebí. Sám Průša po válce uvedl,10) že mu velitel pevnosti Jöckel přeci jen příliš nedůvěřoval, a proto ustavil druhým kápem IV. dvora Jaroslava Orzságha.11) Funkce kápa spadala do tzv. vězeňské samosprávy. Nejednalo se ovšem o sa- mosprávu jako takovou, protože její členové neměli možnost samostatného rozho- dování a museli plnit výhradně rozkazy dozorců.12) V rámci vězeňské samosprávy podléhal kápo IV. dvora přímo hlavnímu kápovi, tzv. hauptkápovi. Dle jeho po- žadavků sestavoval jednotlivá pracovní komanda a zařazoval do nich přesně daný počet vězňů. Hofkápo dále korigoval početní stav vězňů v jednotlivých celách tak, aby se všude pohyboval přibližně ve stejných relacích. Mezi hlavní povinnosti ká- pa IV. dvora patřilo vedení evidence jeho vězňů. Písemně zaznamenával příchody a přesuny vězňů z cely na celu, dále odchody vězňů, příp. datum a příčinu jejich úmrtí.13) Jak je tedy zřejmé, kápo dvora musel být organizačně schopný a do znač- né míry „zběhlý“ v administrativní práci. Kromě zmíněných povinností spočívala na kápovi dvora i poměrně značná zodpovědnost. Počet vězňů v celách, v koman- dech a při ranních a večerních apelech musel vždy přesně souhlasit. Pokud do- šlo k nesrovnalostem v počtu vězňů, byl za to potrestán právě odpovědný hofkápo společně s podřízenými kápy cely či příslušného pracovního komanda. Pozice kápa dvora v sobě nesla také určité výhody. Pozitivem jistě bylo, že hof- kápové nemuseli chodit na těžké práce. Dostávali také o poznání větší příděly jíd- la, což v bídných podmínkách, které ve věznici v Malé pevnosti Terezín panovaly, znamenalo významné přilepšení. Výhodou byla i možnost relativně volného po- hybu po pevnosti.14) Kápové tak přicházeli častěji do kontaktu s ostatními členy samosprávy a zároveň také s nově příchozími vězni, kteří jim poskytovali nejčerst- vější zprávy o průběhu a vývoji války. Josef Průša kápem IV. dvora Josef Průša se kápem IV. dvora stal někdy ve druhé polovině roku 1944.15) Z množ- ství poválečných vzpomínek přeživších vězňů16) můžeme alespoň částečně rekon- struovat jeho činnost a charakterizovat jej jako člověka. Naprostá většina býva- lých vězňů, kteří se o Průšovi ve své vzpomínce zmínili, jej hodnotila kladně, což 8 Josef Průša před celou č. 38, květen 1945 (PT) u kápů nebylo samozřejmostí. I přes prokazatelně dobrý charakter většiny kápů v policejní věznici v Malé pevnosti Terezín mohla za dobu jejich působení nastat situace, při níž byli nuceni ze strachu před dozorci vězně přinejmenším uhodit. Po válce se u jinak příznivě vnímaných členů vězeňské samosprávy sem tam objevila ona negativní svědectví.17) Tato skutečnost příhodně ukazuje určitá rizika spojená s funkcí kápů. Ti se na jedné straně snažili spoluvězňům co nejvíce pomáhat, na straně druhé ovšem museli respektovat a plnit neoblíbená nařízení dozorců. Josef Průša, zdá se, dokázal mezi požadavky vězňů a příkazy dozorců šikovně balan- covat. Přiléhavě tuto skutečnost vystihl bývalý vězeň Václav Vyšín, když na adre- su Průši poznamenal: „[…] uměl v tom bezvadně chodit“.18) V přítomnosti dozor- ců totiž na vězně okázale a záměrně nahlas křičel, čímž i u dozorčího personálu vyvolával dojem přísného a respekt budícího kápa. Průša potom vězně v tichosti uklidňoval a povzbuzoval v práci. Jeho taktika byla známá a vězni ji vnímali klad- ně. Uvědomovali si, že je Průša svým halasným nadáváním mnohdy zachránil před nevyzpytatelnými útoky dozorců. Hlasitý křik se pro Josefa Průšu stal cha- rakteristickým natolik, že je dokonce zachycen i v několika básních vzniklých v te- rezínské Malé pevnosti.19) 9 Část básně věnované Josefu Průšovi k svátku (PT) Ze svědectví bývalých vězňů v Malé pevnosti Terezín dále plyne, že byl Josef Průša výraznou osobností s přirozeným respektem. Mezi přednostmi Průši jako hofkápa je zmiňována především schopnost snadno organizačně zvládnout chod IV. dvora, zajistit naplnění jednotlivých komand a obstarat včasný nástup při ape- lech. František Šmíd např. popsal, jak si Průša dokázal poradit i ve svízelné situaci
Load more

Recommended publications
  • Antonio Iturbe
    THE LIBRAIAN OF AUSCHWITZ IIi ANTONIO ITURBE TRANSLATED BY LILIT ŽEKULIN THWAITES HENRY HOLT AND COM PANY NEW YORK 207-68939_ch00_4P.indd 3 7/26/17 12:58 PM Henry Holt and Company, Publishers since 1866 Henry Holt® is a registered trademark of Macmillan Publishing Group, LLC 175 Fifth Avenue, New York, NY 10010 fiercereads .com Text copyright © 2012 by Antonio Iturbe Translation copyright © 2017 by Lilit Žekulin Thwaites Endpaper images courtesy of the National Archives All rights reserved. Library of Congress Cataloging-in-Publication Data is available. ISBN 978-1-62779-618-7 Our books may be purchased in bulk for promotional, educational, or business use. Please contact your local bookseller or the Macmillan Corporate and Premium Sales Department at (800) 221-7945 ext. 5442 or by e-mail at [email protected]. First published in Spain by Editorial Planeta in 2012 First American edition, 2017 Printed in the United States of America 1 3 5 7 9 10 8 6 4 2 207-68939_ch00_4P.indd 4 7/26/17 12:58 PM Dear reader, I want to tell you how the book you are holding came into being. Some years ago, the Spanish author Antonio Iturbe was searching for someone who could tell him some details about the books on the children’s block in the Auschwitz– Birkenau concentration camp. He received my internet address, and we started exchanging emails. His were short, apol o getic questions and mine long, detailed answers. But then we met in Prague, and for two days I showed him where I grew up and where I played in a sandbox and went to school and the house that we—my parents and I— left forever when we were sent to the Terezín ghetto by the Nazi occupants.
    [Show full text]
  • Cultural Life in the Theresienstadt Ghetto- Dr. Margalit Shlain [Posted on Jan 5Th, 2015] People Carry Their Culture with Them W
    Cultural Life in the Theresienstadt Ghetto- Dr. Margalit Shlain [posted on Jan 5th, 2015] People carry their culture with them wherever they go. Therefore, when the last Jewish communities in Central Europe were deported to the Theresienstadt ghetto (Terezin in Czech), they created a cultural blossoming in the midst of destruction, at their last stop before annihilation. The paradoxical consequence of this cultural flourishing, both in the collective memory of the Holocaust era and, to a certain extent even today, is that of an image of the Theresienstadt ghetto as having had reasonable living conditions, corresponding to the image that the German propaganda machine sought to present. The Theresienstadt ghetto was established in the north-western part of the Protectorate of Bohemia and Moravia on November 24, 1941. It was allegedly to be a "Jewish town" for the Protectorate’s Jews, but was in fact a Concentration and Transit Camp, which functioned until its liberation on May 8, 1945. At its peak (September 1942) the ghetto held 58,491 prisoners. Over a period of three and a half years, approximately 158,000 Jews, from the Protectorate of Bohemia and Moravia, Germany, Austria, Holland, Denmark, Slovakia, and Hungary, as well as evacuees from other concentration camps, were transferred to it. Of these, 88,129 were sent on to their death in the 'East', of whom only 4,134 survived. In Theresienstadt itself 35,409 died from "natural" causes like illness and hunger, and approximately 30,000 inmates were liberated in the ghetto. This ghetto had a special character, as the Germans had intended to turn it into a ghetto for elderly and privileged German Jews, according to Reinhard Heydrich’s announcement at the "Wannsee Conference" which took place on January 20th, 1942 in Berlin.
    [Show full text]
  • Universidade Estadual De Campinas Instituto De Estudos Da Linguagem
    UNIVERSIDADE ESTADUAL DE CAMPINAS INSTITUTO DE ESTUDOS DA LINGUAGEM JACQUELIN DEL CARMEN CEBALLOS GALVIS RETORNO SEM RETORNO ÀS CIDADES DA MORTE CAMPINAS 2020 JACQUELIN DEL CARMEN CEBALLOS GALVIS RETORNO SEM RETORNO ÀS CIDADES DA MORTE Tese de doutorado apresentada ao Instituto de Estudos da Linguagem da Universidade Estadual de Campinas como parte dos requisitos exigidos para obtenção do título de Doutora em Teoria e História Literária na área de Teoria e Crítica Literária. Orientador: Prof. Dr. Márcio Orlando Seligmann-Silva Este exemplar corresponde à versão final da Tese defendida por Jacquelin Del Carmen Ceballos Galvis e orientada pelo Prof. Dr. Márcio Orlando Seligmann- Silva. CAMPINAS 2020 Ficha catalográfica Universidade Estadual de Campinas Biblioteca do Instituto de Estudos da Linguagem Leandro dos Santos Nascimento - CRB 8/8343 Ceballos Galvis, Jacquelin Del carmen, 1978- C321r CebRetorno sem retorno às cidades da morte / Jacquelin Del carmen Ceballos Galvis. – Campinas, SP : [s.n.], 2020. CebOrientador: Márcio Orlando Seligmann-Silva. CebTese (doutorado) – Universidade Estadual de Campinas, Instituto de Estudos da Linguagem. Ceb1. Kulka, Otto Dov, 1933-. Paisagens da metrópole da morte : reflexões sobre a memória e a imaginação. 2. Testemunho. 3. Memória. 4. Luto. I. Seligmann-Silva, Márcio Orlando.. II. Universidade Estadual de Campinas. Instituto de Estudos da Linguagem. III. Título. Informações para Biblioteca Digital Título em outro idioma: Retorno sin retorno a las ciudades de la muerte Palavras-chave em inglês: Kulka,
    [Show full text]
  • WITNESS to AUSCHWITZ Excerpts from 18 Centropa Interviews WITNESS to AUSCHWITZ Excerpts from 18 Centropa Interviews
    WITNESS TO AUSCHWITZ excerpts from 18 Centropa interviews WITNESS TO AUSCHWITZ Excerpts from 18 Centropa Interviews As the most notorious death camp set up by the Nazis, the name Auschwitz is synonymous with fear, horror, and genocide. The camp was established in 1940 in the suburbs of Oswiecim, in German-occupied Poland, and later named Auschwitz by the Germans. Originally intended to be a concentration camp for Poles, by 1942 Auschwitz had a second function as the largest Nazi death camp and the main center for the mass extermination of Europe’s Jews. Auschwitz was made up of over 40 camps and sub-camps, with three main sec- tions. The first main camp, Auschwitz I, was built around pre-war military bar- racks, and held between 15,000 and 20,000 prisoners at any time. Birkenau – also referred to as Auschwitz II – was the largest camp, holding over 90,000 prisoners and containing most of the infrastructure required for the mass murder of the Jewish prisoners. 90 percent of Auschwitz’s victims died at Birkenau, including the majority of the camp’s 75,000 Polish victims. Of those that were killed in Birkenau, nine out of ten of them were Jews. The SS also set up sub-camps designed to exploit the prisoners of Auschwitz for slave labor. The largest of these was Buna-Monowitz, which was established in 1942 on the premises of a synthetic rubber factory. It was later designated the headquarters and administrative center for all of Auschwitz’s sub-camps, and re-named Auschwitz III. All the camps were isolated from the outside world and surrounded by elec- trified barbed wire.
    [Show full text]
  • The “Family Camp“ (B II B) of the Theresienstadt Deportees in Birkenau - Dr
    The “Family Camp“ (B II b) of the Theresienstadt Deportees in Birkenau - Dr. Margalith Shlain [March 2013] On September 6, 1943, a transport with 5,007 Jewish prisoners from the Czech lands left ghetto Theresienstadt, “able-bodied” men with their families; they were chosen by the authorities to be sent purportedly to a labor camp but in fact to the concentration and extermination camp Auschwitz-Birkenau. In the framework of preparations for the visit of a delegation of the International Red Cross in the ghetto, planned for spring 1944, the Germans renewed transports from Theresienstadt as a solution for the overcrowding in the ghetto, after a pause of 7 months. It seems that the idea was to build a camp similar to Theresienstadt, to serve the Nazi propaganda and to weaken the potential for resistance in Theresienstadt (after the Jewish uprising in ghetto Warsaw). When they arrived in Auschwitz, no “selection” was carried out at the railway platform, families were not separated and none of them was sent to be killed in the gas chambers; their clothes were not changed and their hair not shorn. The men, women and children were housed at the “family camp” (B II b) that was assigned to them in Birkenau, though women and men were in separate blocks. In December 1943 a further 5,007 Jewish prisoners from Theresienstadt joined them and the camp with an area of 150 by 750 meters became quite full. In May 1944 another 7,503 Jewish prisoners from the ghetto arrived and the number of deportees from Theresienstadt in the “family camp” reached 17,517 persons .
    [Show full text]
  • Dita Kraus, “The Librarian of Auschwitz”
    TRIBUTE RESOLUTION HONORING DITA KRAUS, “THE LIBRARIAN OF AUSCHWITZ” Whereas January 27, 2020, was the 75th anniversary of the liberation of Auschwitz, a World War II concentration camp in Poland created by Nazi Germany; Whereas Dita Kraus, “the librarian of Auschwitz,” was born July 12, 1929 in Prague as Edith (“Dita”) Polokova; Whereas Dita Kraus was deported to Theresienstadt in November 1942 for being of Jewish heritage, and then, at age 13, in December 1942, to Auschwitz where she received the tattoo 73305 on her lower left arm, she was assigned to Block 31, the Kinderblock (Children’s Block), where the infamous Nazi doctor Josef Mengele kept the children that were destined to be used for his medical experiments; Whereas In this inhuman and dehumanizing environment, the young Dita maintained a library for the younger children with the guidance of teacher Fredy Hirsch; Whereas Dita Kraus’s library consisted of just eight books, including a Czech translation of The History of the World by G.H. Wells, smuggled from the luggage of Jews arriving on the selection ramps at Auschwitz; Whereas Dita Kraus kept the flame and passion of learning alive as a librarian who gave her younger charges a look at the world, a world most of them would never know; Whereas Dita Kraus used her small library as an affirmation of life, an interior intellectual oasis, and sought with only a handful of books, fragments at best, a defense against the inhumanity of the Nazi killing machine; Whereas We librarians know the saying that books have their own fate,
    [Show full text]
  • DAS IST: Das Jüdische Brünn Herunterladen5 MB
    TIC BRNO ↓ DAS IST: Das Jüdische Brünn 21. 1. 1890 — 15. 7. 1971 1. 6. 1893 — 27. 7. 1968 TIC BRNO ← PERSÖNLICHKEITEN01PERSÖNLICHKEITEN01 21. 1. 1890 — 15. 7. 1971 1. 6. 1893 — 27. 7. 1968 TIC BRNO ← TICTIC BRNOBRNO ↓↓ GeborenGeboren in: in: Malacky Malacky GeborenGeboren in: in: Bystřice Bystřice nad nad Pernštejnem Pernštejnem GOGO TO TO BRNO.cz BRNO.cz ←← GestorbenGestorben in: in: Liverpool Liverpool GestorbenGestorben in: in: Brünn Brünn DASDAS IST:IST: GedenktafelGedenktafel in in der der Beethovenova-Str. Beethovenova-Str. 4 4 GeländeGelände Zoo Zoo Brünn Brünn DasDas JüdischeJüdische BrünnBrünn ERNSTERNST WIESNER WIESNER (Vlněna)(Vlněna) durch. durch. Ernst Ernst Wiesner Wiesner fl fl ohoh ausaus BrünnBrünn OTTOOTTO EISLER EISLER inin das das Konzentrationslager Konzentrationslager Auschwitz, Auschwitz, wo wo amam 15. 15. März März 1939 1939 mit mit einem einem der der letzten letzten Züge, Züge, erer seinen seinen Bruder Bruder Moritz Moritz traf. traf. Sie Sie überlebten überlebten EinEin herausragender herausragender jüdischer jüdischer Architekt, Architekt, dem dem kurzkurz vor vor der der deutschen deutschen Okkupation. Okkupation. Er Er ver- ver- EinEin Mann, Mann, dessen dessen Leben Leben Gegenstand Gegenstand eines eines gemeinsamgemeinsam den den Todesmarsch Todesmarsch nach nach Buchen- Buchen- BrünnBrünn sein sein modernes modernes Gesicht Gesicht verdankt. verdankt. Ernst Ernst brachtebrachte denden KriegKrieg inin Großbritannien,Großbritannien, wowo erer AbenteuerfiAbenteuerfi lms lms seinsein könnte.könnte. DerDer
    [Show full text]
  • 6 Theresienstadt
    21 Theresienstadt „Also, Theresienstadt, das war ein großer Betrug. Alles dort war Betrug.“ 1 2. Theresienstadt 2.1. Von Terezín zu Theresienstadt 2.1.1. Terezín Als im Oktober 1780 Kaiser Josef II. den Grundstein für eine Befestigungsanlage 60 Kilometer nördlich von Prag legte, die preußische Invasoren daran hindern sollte nach Prag vorzudringen, glaubten die Gründer noch an die Bedeutung der Festung für die Verteidigung der habsburgischen Monarchie. Die Garnisonsstadt, die der Kaiser nach seiner Mutter Maria Theresia benannt hatte, verlor jedoch bald ihre erhoffte strategische Bedeutung. 2.1.2. Voraussetzungen für die Entstehung des Konzentrationslagers Im Auftrag von Heinrich Himmler 2 wurde die alte Festungsstadt Terezín Ende November 1941 in das Konzentrationslager Theresienstadt umgewandelt. Theresienstadt wurde zum Sinnbild nationalsozialistischer Propaganda, welche die Welt - auch die Öffentlichkeit in Deutschland - über die Verbrechen der Nationalsozialisten in den Konzentrationslagern täuschen sollte. Himmler ließ Theresienstadt zu einem „Modellghetto” ausbauen. Der Besuch einer Kommission des Internationalen Roten Kreuzes war ein Teil ihrer Propaganda. Die Kommission wurde über die wirkliche Funktion von Theresienstadt getäuscht, indem ihnen Theresienstadt als „Potemkinsches Dorf“ vorgestellt wurde. In seinem Abschlußbericht schreibt der schweizerische Delegierte Maurice Rossell vom Internationalen Roten Kreuzes über seinen Besuch in Theresienstadt vom 23. Juni 1944, „(...) im Ghetto eine Stadt zu finden, die fast ein normales Leben lebt.” 1 Interview mit Frau S. in Deutschland. April 1999. S. 11, Z. 43 f. 2 Heinrich Himmler (7.10.1900-23.5.1945) war ab 1933 Polizeipräsident von München, ab 1936 Chef der deutschen Polizei, ab 1943 Reichsinnenminister und ab Juli 1944 Befehlshaber des Ersatzheeres. Er ist mitverantwortlich für den Ausbau der Konzentrationslager und für die Ermordung von Juden in Osteuropa.
    [Show full text]
  • Love and Family in the Jewish Past
    University of California at San Diego HITO 106 LOVE AND FAMILY IN THE JEWISH PAST Winter quarter 2015 Professor Deborah Hertz Department of History HSS 6024 858 534 5501 Office Hours: Tuesdays and Thursdays 11-12 Class meets Tuesdays and Thursdays 12:30—1:50 in HSS 1305 Rather than sending me emails, it is better to speak to me before or after class or call me in my office during my office hour. Better yet, come to office hours!!!! Course Description. This course explores Jewish women’s experiences from the seventeenth century to the present, covering Europe, the United States, and Israel. We examine work, marriage, motherhood, spirituality, education, community and politics across three centuries and three continents. Requirements. Students should do the reading and come prepared for discussion in class. This is a small class and we shall rely on each student for vigorous debate in the classroom!!! Ongoing conversations on our TED web site: please post a very short [no more than five sentences] comment on the readings on the evening before those texts are discussed in class, for at least 10 out of the class sessions. Your contributions to our TED conversations will count toward the 10 points of your grade focused on class participation. [If you have difficulty logging onto the site, please visit the Academic Computing Services office in the AP and M Building, 2113, 858 822 3315. Log in by visiting the site http://TED.ucsd.edu.] 1 Essays and class presentations. Students are expected to write a 15 page essay, due at the end of the quarter.
    [Show full text]
  • Holocaust Education Week Presented By
    HOLOCAUST EDUCATION WEEK PRESENTED BY An intergenerational experience at the Neuberger’s Yom Hashoah Yom at the Neuberger’s experience An intergenerational for the Neuberger. Dahlia Katz Photography Photo: 2019. commemoration, UJA Federation of Greater Toronto is the Neuberger’s sustaining sponsor. UJA is proud to support the Neuberger’s world- class programming during Holocaust Education Week and its year-round educational and remembrance programs. facebook.com/HoloCentre @Holocaust_Ed @Holocaust_Ed Annual Student Symposium. Photo: Seed9 for Photo: Annual Student Symposium. the Neuberger. Cover photos: Pola Garfinkle (Paula Dash), Allison Nazarian’s grandmother, sewing in the Lodz Ghetto, circa 1941-2. Courtesy of Allison Nazarian via the United States Holocaust Memorial Museum. / Rally participant, 2018. Photo: Lorie Shaull. / Caring Corrupted archival images courtesy of the United States Holocaust Memorial Museum, Holocaust Museum, Houston, and US Library of Congress via the University of Texas Health Science Center at Houston. We are delighted to welcome you to the 39th year of Holocaust Education Week. As you flip through this year’s guide, you will see that our programs curated around the theme, The Holocaust and Now, appear to have been “torn from the headlines.” With so much social, cultural and political turmoil occurring globally, we find ourselves discussing the relationship between the Holocaust and what is happening around us today. It is both timely and necessary for HEW to address our current zeitgeist–the rise of global antisemitism, denial, hate crimes, both online and in our own neighbourhoods, a reckoning with difficult aspects of our Canadian past; and conversely, an examination of how the legacy of the Holocaust has inspired positivity, action and change.
    [Show full text]
  • University of Southampton Research Repository Eprints Soton
    University of Southampton Research Repository ePrints Soton Copyright © and Moral Rights for this thesis are retained by the author and/or other copyright owners. A copy can be downloaded for personal non-commercial research or study, without prior permission or charge. This thesis cannot be reproduced or quoted extensively from without first obtaining permission in writing from the copyright holder/s. The content must not be changed in any way or sold commercially in any format or medium without the formal permission of the copyright holders. When referring to this work, full bibliographic details including the author, title, awarding institution and date of the thesis must be given e.g. AUTHOR (year of submission) "Full thesis title", University of Southampton, name of the University School or Department, PhD Thesis, pagination http://eprints.soton.ac.uk UNIVERSITY OF SOUTHAMPTON FACULTY OF HUMANITIES The Czechoslovak Government-in-Exile and the Jews during World War 2 (1938-1948) By Jan Láníček Thesis for the degree of Doctor of Philosophy October 2010 1 UNIVERSITY OF SOUTHAMPTON ABSTRACT FACULTY OF HUMANITIES Doctor of Philosophy THE CZECHOSLOVAK GOVERNMENT-IN-EXILE AND THE JEWS DURING WORLD WAR 2 (1938-1948) by Jan Láníček The thesis analyses Czechoslovak-Jewish relations in the twentieth century using the case study of the Czechoslovak Government-in-Exile in London and its activities during the Second World War. In order to present the research in a wider perspective, it covers the period between the Munich Agreement, when the first politicians left Czechoslovakia, and the Communist Coup in February 1948. Hence the thesis evaluates the political activities and plans of the Czechoslovak exiles, as well as the implementation of the plans in liberated Czechoslovakia after 1945.
    [Show full text]
  • Gemeinsam Auf Dem Weg Zur Erinnerung
    Tandem Koordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Gemeinsam auf dem Weg zur Erinnerung Materialien und Methodenbausteine für deutsch-tschechische Erinnerungsarbeit Impressum Herausgeber Koordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch – Tandem Maximilianstraße 7 · 93047 Regensburg Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem Westböhmische Universität in Pilsen Riegrova 17 · 306 14 Plzeň Redaktion Bernhard Schoßig, Thomas Rudner, Jan Lontschar, Jitka Walterová Übersetzungen Milada Vlachová Copyright Tandem und die Autorinnen und Autoren Gestaltung und Satz Marko Junghänel, München Titelbild Tandem/Filip Singer Druck Schmidl Druck GmbH, Lappersdorf Auflage 1. Auflage 2015, 1.000 Exemplare ISBN 978-3-925628-00-9 Die Koordinierungszentren fördern die gegenseitige Annäherung und die Entwicklung freundschaftlicher Beziehungen zwischen jungen Menschen aus Deutschland und Tschechien. Die Koordinierungszentren beraten und unterstützen staatliche und nichtstaatliche Institutionen und Organisationen in Deutschland und Tschechien bei der Durchführung und Intensivierung des deutsch-tschechischen Jugendaustausches und der internationalen Zusammenarbeit im Bereich der Jugendarbeit. Im Zentrum der Arbeit steht die Begegnung junger Menschen. Gemeinsam auf dem Weg Gefördert durch das Bundesministerium für Familie, zur Erinnerung Senioren, Frauen und Jugend und durch das Ministerium für Schule, Jugend und Sport der Tschechischen Republik Materialien und Methodenbausteine
    [Show full text]