UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra hudební výchovy

Bc. Veronika Mudroňová

Učitelství hudební výchovy a italská filologie

Fabrizio De André – život a dílo italského písničkáře

Diplomová práce

Vedoucí práce: PaedDr. Lena Pulchertová, Ph.D.

Olomouc 2016

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou literaturu a zdroje.

V Olomouci dne 21.6.2016 Bc.Veronika Mudroňová

Chtěla bych poděkovat PaedDr. Leně Pulchertové, Ph.D. za odborné vedení práce, ochotu a cenné rady, které mi poskytla. OBSAH

ÚVOD ...... 6 1. FABRIZIO DE ANDRÉ – OSOBNOST A ŽIVOT ...... 8 1.1 První roky života ...... 8 1.2 Fabrizio jde do školy ...... 10 1.3 Fabrizio se začíná věnovat hudbě ...... 12 1.4 Dospívání a počátky hudební kariéry ...... 13 1.5 Fabrizio na gymnáziu ...... 14 1.6 Puny ...... 16 1.7 Studium práv ...... 18 1.8 Počínající úspěch v hudební kariéře ...... 18 1.9 Smrt Luigiho Tenca ...... 19 1.10 TV Rai a La Radio Vaticana ...... 20 1.11 Fabrizio a náboženství...... 20 1.12 Situace v rodině se zhoršuje ...... 21 1.13 Dori Ghezzi ...... 21 1.14 Sardinie ...... 22 1.15 Únos ...... 22 1.16 Život dal a život vzal ...... 23 1.17 Shrnutí kapitoly o Fabriziově životě ...... 25 2. TVORBA ...... 26 2.1 Obsahová složka písní Fabrizia De Andrého ...... 26 2.1.1 Volume I ...... 27 2.1.2 Tutti morimmo a stento ...... 29 2.1.3 Volume III ...... 31 2.1.4 La buona novella ...... 33 2.1.5 Non al denaro non all'amore né al cielo ...... 37 2.1.6 Storia di un impiegato ...... 40 2.1.7 Canzoni ...... 42 2.1.8 Volume 8 ...... 44 2.1.9 Rimini ...... 45 2.1.10 Fabrizio De André ...... 46 2.1.11 Crêuza de mä ...... 47 2.1.12 Le nuvole ...... 49 2.1.13 Anime salve ...... 50 2.1.14 Shrnutí kapitoly o textech De Andrého ...... 52 2.2 Tvorba z hlediska hudebního ...... 52 2.2.1 Interpretační projev ...... 53 2.2.2 Umělecké polohy ...... 53 2.2.3 Melodie ...... 54 2.2.4 Harmonie ...... 54 2.2.5 Struktury ...... 54 2.2.6 Ukázka konkrétních písní ...... 55 2.2.6.1 Bocca di Rosa ...... 55 2.2.6.2 Carlo Martello ritorna dalla battaglia di Poitiers ...... 56 2.2.6.3 La canzone di Marinella ...... 57 2.2.6.4 Un ottico ...... 57 2.2.6.5 Jamin-a ...... 58 3. PROJEKT ...... 59 3.1 Popis projektu ...... 59 3.2 Scénář projektu ...... 60 3.2.1 První vyučovací jednotka ...... 61 3.2.2 Druhá vyučovací jednotka ...... 65 3.2.3 Třetí vyučovací jednotka ...... 70 ZÁVĚR ...... 71 SUMMARY ...... 72 POUŽITÁ LITERATURA ...... 73 SEZNAM PŘÍLOH ...... 79 ANOTACE ÚVOD

Dobrý písničkář je svědkem doby. Je zrcadlem nastaveným člověku, ponouká ho k přemýšlení, ukazuje mu nejen krásu kolem, ale i věci, od kterých raději odvrací hlavu. Dobrý písničkář se vryje do paměti své země a kulturně ji obohatí. Podle těchto kritérií můžeme bez zaváhání označit Fabrizia De André jako dobrého písničkáře se vším všudy. Fabrizio De André se nebál ožehavých témat, nebál se být svůj a tuto pravdivost bytí hledal i v druhých. Avšak byl to samozřejmě také jen člověk se svými problémy, který chyboval, a dost možná i proto měl velký soucit pro lidi, jenž se promítá do jeho písní.

Umění vytepat ze svého rodného jazyka krásnou píseň je obdivuhodné a jistě to přiměje i méně poetické duše všimnout si půvabů vlastního jazyka, avšak na druhé straně to s sebou nese i problematický přenos do jiných jazyků a kultur, což je u některých písničkářů vyloženě škoda. Samotný překlad poezie je záležitost nanejvýš citlivá a ne nadarmo se mezi překladateli s nadsázkou říká, že překlad je jako žena – buď je ošklivý a věrný nebo krásný, ale nevěrný. Ač může být pro někoho toto žertovné rčení urážlivé, hezky ilustruje zásadní problém při překládání textů s vysokou estetickou hodnotou. Když k tomu ještě musíme brát ohledy na hudební doprovod, jistě uznáme, že překlad cizojazyčných písní a zvlášť těch s důležitou obsahovou stránkou, je velmi složitý.

Často mě napadá, že je škoda, že jen lidé ovládající český jazyk si mohou úplně vychutnat kupříkladu Jarka Nohavicu či Karla Plíhala, nejen kvůli češtině, ale i narážkám a odkazům na českou kulturu, politiku a život v České republice. A tak je tomu i s Fabriziem De André – ačkoliv by mohl sdělit mnoho, je zde jazyková a kulturní bariéra mezi ním a neitalskou populací. A to byl právě jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla psát o tomto umělci. V této práci se tedy budu snažit přiblížit jeho osobnost, dílo a kontext, ze kterého vychází, tak, aby i člověk neznalý italského jazyka a kultury mohl pochopit a ocenit význam tohoto písničkáře.

Práce bude stavěná tak, aby čtenář pochopil, z jakého kulturního a sociálního prostředí Fabrizio De André pocházel, také aby se dozvěděl zajímavá fakta, která více přiblíží jeho osobnost, dále se také budu podrobně věnovat jeho dílu – jak tématům v jeho písních, tak jejich hudební stránce a v poslední části diplomové práce navrhnu pedagogický projekt v rámci hudební výchovy pro gymnázia, jenž bude soustředěn na osobnost Fabrizia De André a postavu písničkáře obecně.

6

V této práci budu čerpat především z biografické knihy Non per un dio ma nemmeno per un gioco od italského spisovatele jménem Luigi Viva a z knihy La storia dietro ogni canzone od Guida Micheloneho, který v tomto díle vysvětluje obsah písní Fabrizia De André a často i příběhy či události, které Fabrizia De André inspirovaly k jejich napsání. Dalším zdrojem bude server www.youtube.com, kde lze nalézt jak písně Fabrizia De André, tak dokumentární filmy o jeho životě a tvorbě. Jiným frekventovaným zdrojem bude server www.angolotesti.it, z něhož budeme přebírat texty písní v kapitole o tvorbě De Andrého. Poněvadž se jedná o téma aktuální především v Itálii, budou i mé zdroje převážně v italštině, z důvodu větší přehlednosti však nebudu do poznámek pod čarou uvádět, že dané citace či informace byly přeloženy z italštiny, neboť to v této práci budeme považovat za automatické. Protože Fabrizio De André žil ve dvacátém století, je k dispozici omezené množství literatury, proto z velké části budeme čerpat z internetových zdrojů.

7

1. FABRIZIO DE ANDRÉ – OSOBNOST A ŽIVOT

Když se Fabrizia De André zeptali v televizním rozhovoru na TV7 (1997), která píseň se mu nejvíc podobá, s pousmáním poznamenal: „Určitě je to Bocca di Rosa“.1 Tato píseň z alba Volume I vypráví příběh o příchodu jedné prostitutky do města, která se však nenabízela za peníze, ale pro potěšení, nehleděla na to, jestli daný muž „má srdce volné, nebo spíše manželku“2, prostě milovala, prožívala a pohoršovala okolí, čímž se nezáměrně vysmívala principům buržoazní společnosti. Tato dívka, nazývaná Bocca di Rosa (Rty růže), znázorňuje bezplatnost a jakousi lehkost lásky, jenž je bez formy a vymezení.3 Život Fabrizia De André a především jeho životní postoj opravdu připomíná příběh dívky z písně Bocca di Rosa. Avšak charakterizovat ho jednou písní by bylo příliš ploché, neboť měl komplikovanou osobnost mnoha tváří.

V této kapitole se budeme snažit poskládat mozaiku z výpovědí lidí, kteří mu byli blízcí, jenž nám dá komplexnější obraz o jeho osobnosti a průběhu života. Jak záhy zjistíme, Faber4, jak ho někteří přezdívali, ač byl přemýšlivý a tak trochu vždy ve svém světě, nesklouzl nikdy k přehnanému teoretizování o životě namísto jeho prožívání. Jeho tvorba je vždy inspirována něčím, co ho zasáhlo, co mu leželo na srdci či co prožil. V následující kapitole budeme čerpat především z knihy Non per un dio ma nemmeno per un gioco od Luigiho Vivy.5

1.1 První roky života

Rok 1934, Turín, soukromá domovní slavnost: „Slečno, dovolíte, abych Vám četl z ruky? Nemějte strach, já umím číst budoucnost. Nevěříte tomu? Takže... Naprosto jasně vidím, že se vdáte za... jednoho profesora a budete mít dvě děti. Jedno bude podobné Vám a to

1 https://www.youtube.com/watch?v=woAzpKjBkPE 2 http://www.metrolyrics.com/bocca-di-rosa-lyrics-de-andre-fabrizio.html 3 MICHELONE, G. 2011. La storia dietro ogni canzone. Siena: Barbera editore. 4 BERTONCELLI, R. 2003. Belin, sei sicuro?: Storia e canzoni di Fabrizio De André. Firenze: Giunti Gruppo Editoriale, str. 44. 5 Zdroj tedy budeme uvádět do poznámky pod čarou pouze v případě, že bude informace z jiného zdroje než z uvedené knihy nebo se bude jednat o přímou citaci, resp. její překlad.

8 druhé... Mně!“6 Giuseppe De André sice nejspíš neuměl číst z dlaně budoucnost, ale o tolik se nespletl. S Luisou Amerio se opravdu vzali a roku 1936 se jim narodil první syn, Mauro. O čtyři roky později se narodil Fabrizio Cristiano. Tento chlapec, narozený 18. února 1940 za doprovodu písně Valzer campestre od Gina Marinuzziho, se již od prvních okamžiků svého života projevoval jako velmi živé dítě a později svými poněkud škodolibými žertíky přichystal svým blízkým nejednu horkou chvilku. Ale o tom až později.

Jeho rodina byla poměrně dobře situovaná. Otec Fabrizia pocházel ze skromných poměrů, avšak díky své matce, pomoci strýce advokáta a vlastní píli byl přijat na Univerzitu v Turíně, konkrétně na filozofickou fakultu, kde se mu podařilo odpromovat v pouhých 22 letech a následně i zbohatnout. Matka Fabrizia pocházela z vinařské rodiny.

Giuseppe De André nějaký čas po narození syna Maura koupil za půjčené peníze Technický institut v Janově, který mu začal vynášet peníze a prestiž u janovských obyvatel. Giuseppe měl mimo jiné i velikou vášeň pro studium a po večerech si rád četl, zvláště francouzské autory, často přímo ve francouzštině, a celkově mu byla blízká francouzská kultura a tuto oblibu přenesl i na Fabrizia, když mu koupil desky francouzského písničkáře Georgese Brassense. Ten se stal Fabriziovým největším vzorem a to tak mytizovaným, že i když měl Fabrizio možnost setkat se s Brassensem, nechtěl, aby k tomu došlo, protože se bál, že by byl zklamán a tím přišel o svůj obdivovaný model.

V roce 1942 se kromě otce celá rodina i se dvěma babičkami přestěhovala na venkov, do vesnice Revignano d’Asti. Otec Fabrizia, Giuseppe, zůstával nadále v Janově kvůli svým pracovním závazkům, nicméně o dva roky později se poněkud kvapně přestěhoval za zbytkem rodiny, protože napětí doby se čím dál tím stupňovalo a situace vyvrcholila událostí, kdy jednoho dne přišli za Giuseppem do Technického institutu dva muži v pláštích a ptali se ho, zda se ve škole vyskytují studenti židovského původu. Giuseppe, který tam učil, slíbil, že vypátrá židovské studenty a muže v pláštích informuje. Když muži odešli, Giuseppe obcházel třídy a vyptával se studentů: „Kdo z vás je Žid? Nemějte strach mi to říct... Kdokoliv z vás, kdo je židovského původu, ať si najde nějakého příbuzného na venkově a uteče tam. Snažně vás prosím, rychle odsud odejděte!“7 Po

6 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 9. 7 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 18.

9 několika dnech se ti dva muži v pláštích vrátili, tentokrát přímo pro Giuseppeho De André. Ten se však zachoval pohotově, omluvil se s tím, že musí informovat sekretářku a utekl bezpečnostním vchodem a rovnou odjel za rodinou do Revignano d’Asti. Fašisté však zjistili, kde sídlí rodina De André a často jejich vesnici navštěvovali a ptali se po něm, avšak sousedé ho v takových případech ukrývali ve svých rozlehlých sklepeních a tvrdili, že už je to dlouho, co viděli pana De Andrého.

První roky dětství strávené na venkově se zapsaly jak do Fabriziovy duše, tak do jeho tvorby a čerpal z nich inspiraci po celý svůj život. Mezi lidi, jejichž stopu můžeme identifikovat v jeho písních, patřila například kamarádka Nina Manfieri, kterou zvěčnil v písni Ho visto Nina volare. Dále pak Emilio Fassio, což byl soused, který ho naučil mnohému o okolní přírodě a probudil v něm lásku k venkovu, jež Fabriziovi vydržela celý život a kvůli které si v dospělosti pořídil venkovskou usedlost na Sardinii.

Fabrizio vnímal své dětství jako šťastné, avšak ani on nezůstal ušetřen děsů druhé světové války, byť spíše zprostředkovaných. Bratr jeho matky, Francesco Amerio, byl odvezen do koncentračního tábora v Mannheimu, jež jako zázrakem přežil. Když se vrátil domů, vyprávěl své rodině, ač nerad a teprve až s trochou vína v krvi, co vše tam zažil. Toto děsivé vyprávění, umocněné tím, jak se Francesco Amerio v koncentračním táboře změnil na člověka bez vůle a bez zájmu, zanechalo silnou stopu ve Fabriziovi a pravděpodobně podpořilo jeho směřování k jeho pozdějšímu anarchisticky individualistickému smýšlení.

V roce 1845 se rodina odstěhovala zpět do Janova. Fabrizio byl z takové změny zpočátku velmi smutný, neboť na venkově měl své přátele, prostor a přírodu. Naproti tomu starší bratr Mauro tuto změnu uvítal radostně, poněvadž na venkovské škole si se spolužáky příliš nerozuměl a celkově byl spíš intelektuálně laděný. Po nějakém čase i Fabrizio objevil kouzlo městského života, když mu rodiče i přes jeho nízký věk nechávali poměrně velkou volnost a taktéž mu dopřáli tu radost mít na terase domu pár domácích zvířat.

1.2 Fabrizio jde do školy

V říjnu roku 1946 ho rodiče zapsali do školy do církevní školy Istituto delle suore Marcelline, avšak pro nedostatek kázně a projevovaným nesympatiím vůči řádovým sestrám (které Fabrizio překřtil na Porcelline – „Prasničky“), se rodiče rozhodli přemístit Fabrizia do státní školy, kde však také nestudoval dlouho, poněvadž měl opět potíže

10 s chováním. Byl tedy přemístěn do jezuitské školy pod institutem Arecco, kde panovaly poměrně přísné poměry. Jenže ani tam studium neprobíhalo poklidně – Fabrizio se zde stal terčem sexuálního obtěžování jednoho jezuity z institutu. Ačkoliv byl tehdy velmi mladý, zareagoval pohotově – vyběhl na chodbu a křičel: „Je to teplouš, je to teplouš!“8 Jezuité na to zareagovali vyloučením Fabrizia. Nicméně otec Fabrizia odpověděl tvrdě a díky své pozici místostarosty přesvědčil vedení, aby vyloučilo onoho učitele a ne Fabrizia.

V Janově se Fabrizio stal členem party, se kterou přičichnul k pouličním bojůvkám. Jednou se s partou rozhodli, že se budou starat o toulavé kočky, takže všechny, které našli, umísťovali do zchátralého kláštera a dávali jim najíst, s čímž jim pomáhali i ostatní lidé, než počet koček přesáhl rozumnou míru. Jeho láska ke zvířatům se projevila i na terase domu, kde žila rodina De André – ta poskytovala domov kachnám, husám, psům, kočkám, indickým prasátkům a později slepicím a holubům, s jejichž výtrusy se pak Fabrizio a jeho kamarádi cvičili ve střílení. V roce 1948 se spřátelil s Paolem Villaggiem9, který na sebe vzal roli jeho staršího bratra a měl na něj i jistý výchovný vliv. Fabrizio vzpomínal, jak mu Paolo Villaggio říkával: „Hele, ty nemůžeš mluvit sprostě, ty seš sprostej jen proto, abys byl středem pozornosti, takže seš blbeček.“10 V pozdějších letech spolupracovali na několika písních.

Se svým vlastním bratrem Maurem si Fabrizio během dětství a dospívání příliš nerozuměl – Mauro byl sečtělý, rozumný hoch a rád Fabrizia poučoval, což se u něj obyčejně nesetkávalo s úspěchem. Kromě toho na Fabrizia zpočátku velmi žárlil – jednou byl dokonce přistižen, jak se ho ve vzteku snaží defenestrovat. Nicméně postupem času si k sobě oba bratři našli cestu a Mauro se stal jedním z největších fanoušků Fabriziovy tvorby.

8 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 34. 9 Paolo Villaggio (1932) je slavný italský herec, režisér, spisovatel, scénárista, dabér a komik. Do jeho tvorby se mimo jiné řadí i slavné komedie Maléry pana účetního. 10 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 25.

11

1.3 Fabrizio se začíná věnovat hudbě

V rodině De André byla hudba vždy její přirozenou součástí. Sám otec, Giuseppe, zbožňoval hudbu, poslouchal ji, studoval, hrál Chopinovy etudy. Tuto vášeň po Giuseppem zdědili oba jeho synové a rodiče je v tom podporovali. Mauro se učil se hrát na klavír, ale ačkoliv měl hudbu opravdu rád, tato činnost mu k srdci nikdy nepřirostla a cvičil jen z povinnosti. Fabriziovi byly určeny housle. Rodiče najali učitele jménem Gatti, který docházel za Fabriziem domů a učil ho hrát. Po šesti letech však tato plodná spolupráce byla ukončena. Fabriziovi hra na housle způsobovala silné bolesti v čelisti a již neměl potřebnou koncentraci, takže svého učitele přemluvil, aby místo něj hrál on (za což ho uplácel jeho milovanými cavolini alla panna11), takže matka Luisa ve vedlejším pokoji neslyšela nic jiného než přednes učitele Gattiho. Jednoho dne byl však jejich podvod odhalen a učitel Gatti byl vyhozen.

Ve svých čtrnácti letech se Fabrizio konečně blíže setkal s kytarou. Jeho rodina byla pozvána na večeři k jednomu známému, a když se Fabrizio znuděně potloukal po domě, zahlédl v jednom rohu kytaru a začal na ní zkoušet drnkat. Poněvadž měl celkem zručné a vytrénované prsty, hra mu docela dobře šla. Známý, který je pozval na večeři, byl velmi překvapen, když pochopil, že Fabrizio nikdy předtím na kytaru nehrál a rozhodl se darovat mu ji. Od té chvíle téměř nepustil kytaru z ruky a cvičil na ni s velkou vášní.

Další rozhodující událostí pro Fabriziovu budoucí hudební tvorbu bylo setkání s Abelardem Remem Borzinim. Tento rodinný přítel, jenž měl v té době kolem padesáti let, navštěvoval dům rodiny De André a Fabrizio ho později opakovaně označil jednoho ze svých největších inspirátorů. Abelardo Remo Borzini měl totiž zálibu v malování a psaní poezie, která se malému Fabriziovi zalíbila a probudila v něm zájem o literaturu, který byl hojně podporován ze strany bratra Maura, jenž mu radil s volbou autorů, takže přečetl díla od Steinbecka, Cronina, Bakunina, Stirnera, Dostojevského, Maupassanta, Flauberta, Balzaca, Villona a dalších. Tento kulturní základ a rozhled, jež získal četbou, se později projevil v jeho písních.

Postihnout všechny vlivy, které v raných letech formovaly Fabrizia, je takřka nemožné, nicméně další významný zdroj inspirace byly desky francouzského písničkáře Georgese

11 Druh italského zákusku se šlehačkou.

12

Brassense, které mu otec přivezl z Francie. Témata, typy lidí a smýšlení v písních Brassense se do Fabrizia silně zapsaly a Brassens navždy zůstal jeho velikým vzorem.

1.4 Dospívání a počátky hudební kariéry

Rodiče Giuseppe a Luisa viděli Fabriziovo nadšení pro kytaru a rozhodli se ho tedy svěřit do rukou mistra – kolumbijce Alexandra Giralda. Ten ho naučil kvalitní základy a záhy přešel k jihoamerické hudbě. Za nějaký čas spolu s Fabriziem začal navštěvovat lekce hry na kytaru také Pippo Carcassi. Spolu s učitelem Alexandrem si nacvičili repertoár (pro tři kytary a tři hlasy) a domluvili si vystoupení. Tak začal Fabrizio s veřejným vystupováním. Současně také začal zkoušet s kapelou The crazy cowboys and The Sheriff One, která hrála country a jež mu poskytla první zkušenost s hraním v kapele. Takto se dostal ke hraní v soukromých klubech a občas dokonce v divadlech Duse a Genovese.

V té době začal mladý Fabrizio přitahovat ženy, čehož uměl patřičně využít. Po boku v době plné společenských radovánek a milostných dobrodružství mu stál kamarád Rino Oxilia. „Od Rina Oxilie jsem se naučil žít, od Manneriniho12 myslet.“13 Prohlásil jednou Fabrizio. Na rozdíl od něj Rino Oxilia již pracoval, nepatřil do janovské buržoazní smetánky a to mu občas bylo dáváno najevo na četných společenských událostech, které spolu navštěvovali. Ovšem na Fabrizia se podle Rina stály fronty. Žádný div, Giuseppe De André, otec Fabrizia, byl výrazná osobnost janovské politické scény, zastupoval funkci místostarosty a byl známý pro své zásadové postoje, smysl pro humor, charisma, vzdělanost a kulturní rozhled. Rodina De André byla tedy v Janově vážená, nicméně Fabrizio pociťoval k buržoazní společnosti nesympatie. Rino Oxilia takto vzpomínal na oslavy, kam byli zváni: „Necítil se tam, taky občas dělal nevychovaného, byl nevrlý... Užíval si toho, že je obhroublý, ne přímo slovně, ale choval se k nim opravdu nehezky. Možná proto, že věděl, že o něj stojí kvůli tomu, z jaké rodiny pochází...“14 Fabrizio pravděpodobně i proto rád navštěvoval podniky třetí kategorie a rozhodně mu nevadilo stýkat se s lidmi napříč tehdejším společenským žebříčkem. To dokazuje i fakt, že mezi

12 Italský básník a přítel Fabrizia De André. 13 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 42. 14 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 45.

13 roky 1960 a 1961 udržoval milostný vztah s jednou janovskou prostitutkou, Annou. Rozhodně se tedy nedá říci, že by trpěl nějakými předsudky.

Fabriziův hudební rozvoj nezůstal pouze u country a latinskoamerické hudby. V šestnácti letech začal hrát i v jazzové kapele, Modern Jazz Group. Kapela měla nástrojové obsazení v podobě piana, barytonsaxofonu, kontrabasu, bicích, tenorsaxofonu, altsaxofonu a kytary. V kapele Modern Jazz Group příležitostně hrával i Luigi Tenco, blízký přítel Fabrizia, který o několik let později spáchal sebevraždu, která ho inspirovala k napsání písně Preghiera in gennaio. Spřátelení se s tímto mužem proběhlo poněkud úsměvně: „Znali se jen chvilku a k Luigimu se dostal drb, že Fabrizio tvrdí, že píseň Quando napsal on sám. Luigi se dvakrát nerozmýšlel a šel ho hledat. Jeden večer na něj konečně narazil, takže na něj spustil: ‚Poslyš, to jsi ty, kdo kudy chodí, tudy říká, že napsal Quando?‘ Fabrizio mu vysvětlil: ‚Hele, byl jsem zrovna se ženskou, které se líbila písnička Quando. A tak jsem řekl, že jsem ji napsal a tak jsem ji sbalil.‘ Na což rozesmátý Luigi odpověděl: ‚No, jestli je to tak...‘“15

Kapela Modern Jazz Group hrála kusy od Dava Brubecka, Cheta Bakera, Bud Shuanka, Shortyho Rogerse, nechávali se též inspirovat Milesem Davisem. Jeden ze členů kapely, Attilio Oliva, který hrál na baryton- a altsaxofon, o Fabriziovi prohlásil: „Fabrizio nebyl muzikantsky složitý, byl velmi melodický, avšak vyznačoval se přirozenou spontánní muzikalitou, výjimečně prostou. Byl dobrý kytarista, v bluesových písních a baladách byl skvělý. I pro kapelu složil jednu moc hezkou věc.“16 Už tehdy se však u něj začala projevovat určitá stydlivost a nejistota před publikem, která se v dalších letech prohlubovala.

1.5 Fabrizio na gymnáziu

Vedle talentu, básnického umu, rozhledu a nezměrného soucitu, který Fabrizio projevoval všemu živému, měl tento písničkář i mnoho jiných vlastností, jež obyčejně bývají trnem v oku. Během života pochopitelně prošel vývojem a dá se říci, že zmoudřel, avšak ze středoškolských let si ho jeho spolužáci pamatují jako člověka, který svými žertíky

15 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 87. 16 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 51.

14

častoval „šprty“, kteří se nenechali nikdy rozptýlit při hodinách a klidně dali opsat schválně špatně vypracovaný úkol a chovali se odtažitě. Ferruccio Bertini, jeho spolužák z gymnázia vzpomíná: „Před ním seděl jeden spolužák, který později dosáhl na skvělou kariéru, byl ohromně inteligentní, velmi soustředěný, vážný, takový ten, se kterým se nebaví ani jeho spolusedící, a vždy pozorný na hodinách. Tenhle chlapec Fabrizia rozčiloval po všech stránkách, a poněvadž měl na vršku hlavy splácnuté vlasy, řekněme jako vor, Fabrizio mu na hlavu dával loďky z papíru, čímž rozesmával celou třídu. To samozřejmě vyprovokovalo vždy ruch ve třídě...“17 Jiná spolužačka má na něj tuto vzpomínku: „Byl to pěkný kluk, vysoký a i když mu bylo jen patnáct let, v porovnání s ostatními vypadal jako muž. Dělal takový ten dojem „kašlu na svět“, ale i tak byl velmi, velmi přátelský. Pamatuji si, že měl pořád hlad a chodil se nás ptát, zda mu dáme půlku svačiny. Peníze, co měl na snídani, pravděpodobně utrácel za cigarety, už tehdy hodně kouřil.“18

Jeho studijní výsledky byly průměrné. V televizním dokumentu La storia siamo noi Fabrizio řekl: „Uvědomil jsem si, že doma jsem byl něco méně než ostatní. Otec měl titul z filozofické fakulty, bratr z každého předmětu měl nejlepší možné hodnocení. Já byl ta černá ovce...“19

Abychom však nedošli k mylnému dojmu, je třeba uvést, že gymnázium dalo mladému Fabriziovi mnohem víc než jen prostor k jeho výtržnostem a rebeliím. Mezi jeho učiteli byli výjimeční lidé, jako například Don Giacomo Piana, který i v osmdesáti letech žil v blízkosti chudých, opuštěných a společností odmítnutých lidí, o které se staral. Tento učitel našel způsob, jak otevřeně komunikovat se svými žáky – nabídl jim, že mu mohou psát dopisy, v nichž vyjádří své pochybnosti a nejasnosti, týkající se třeba i náboženství, nebo že ho mohou navštívit či zatelefonovat mu a popovídat si s ním. Tento zvyk někteří z nich dodržují dodnes. Don Giacomo Piana jedním svým výkladem o smrti Ježíše Krista později inspiroval Fabrizia k napsání písně Si chiamava Gesù, v níž je Ježíš zachycen velmi lidsky.

17 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 55. 18 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 56. 19 https://www.youtube.com/watch?v=woAzpKjBkPE

15

Kolem roku 1956 se kvůli událostem v Maďarsku20 začal více zajímat o politiku a postupně čím dál tím víc krystalizovalo jeho anarchistické smýšlení, ke kterému se dostal i přes myšlenky francouzského písničkáře Georgese Brassense. Ten mimo jiné prohlásil: „Pro mě je výjimečná osobnost ten, kdo se neustále ptá a pídí po tom, co ostatní následují jako ovce. (...) Když je mně, mému příteli nebo nějakému národu zbraňováno ve svobodě, cítím nutkání napsat o tom něco. (...) Instinktivně mám odpor k jakémukoliv vnucování. (...) Omezuji se pouze na naznačování, navrhování, podněcování k přemýšlení...“21

Na tento myšlenkový vývoj Fabrizia měly vliv i další faktory, například rozpory v tom, co po něm chtěli jeho rodiče a tím, jaký ve skutečnosti byl a co chtěl. Díky četbě děl od Bakunina a dalších autorů Fabrizio pochopil, že anarchisté byli především ubožáci, kteří pomáhali ještě ubožejším lidem. Nočním potloukáním pochybnými uličkami taktéž zjistil, že mezi těmi, kteří žijí na okraji společnosti – prostitutkami, homosexuály, zlodějíčky a opilci lze nalézt víc solidarity a opravdovosti než mezi „nastrojenými ženuškami“22, jak nazýval dívky, které potkával na oslavách v lepší společnosti a za nimiž ho stále posílala jeho matka.

Poté, co v roce 1959 Fabrizio dokončil studia na gymnáziu, začal navštěvovat některé předměty na lékařské a filozofické fakultě na Janovské univerzitě, avšak aniž by se na univerzitu zapsal. A právě v této době začal pít alkohol v poměrně velké míře, čímž si zadělal na pozdější alkoholismus, který ho provázel po delší část jeho života.

V létě roku 1960 napsal s Celiem Petracchim svou první píseň, La ballata del Michè23, čímž slibně odstartoval svou autorskou činnost, ve které průběžně pokračoval dalšími písněmi.

1.6 Puny

Fabrizio, ač nesmělý a trochu líný co se týče „lovení“ žen, byl pro opačné pohlaví velmi atraktivní. Jednoho červnového večera roku 1961 mu zavolal jeden z jeho kamarádů,

20 Maďarské povstání proti stalinistické diktatuře. 21 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 62. 22 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 64. 23 Předtím napsal i jiné písně, avšak píseň La ballata del Michè sám Fabrizio považoval za svou první opravdovou píseň.

16 který ho zval, aby strávil večer s ním a dvěma dívkami, z nichž jedna se jmenovala Enrica Rignon, přezdívaná Puny. Ačkoliv se Fabriziovi příliš nechtělo, přeci jen šel. Večer všichni strávili v lázních Tre Pini, kde ten samý večer hrál orchestr Luigiho Tenca. Téhož večera se mu podařilo okouzlit Puny a to pravděpodobně i svým nečekaným vystoupením – Luigi Tenco totiž uprostřed večera pozval Fabrizia, aby něco zazpíval. Fabrizio se úkolu zhostil se ctí a zazpíval dvě písně, La ballata del Michè a La ballata dell’eroe. Po společně stráveném večeru se od sebe údajně Puny a Fabrizio nemohli odtrhnout. A tak začal první, dlouhotrvající vztah, který Fabrizia významně formoval.

Puny byla o téměř sedm let starší než Fabrizio a pocházela ze zámožné janovské rodiny, což velmi těšilo Fabriziovy rodiče (rozhodně víc než synův předchozí vztah s Annou, která se živila prostitucí) a jejich vztah podporovali. Jeden z jejich společných zájmů byla četba, ke které Puny přilnula v době, kdy byla kvůli nemoci upoutaná na lůžko víc než rok. Puny byla též milovnicí hudby, zvláště jazzu a Cheta Bakera, čímž se podepsala na uměleckém růstu a stylu Fabrizia.

Na počátku dubna roku 1962 Puny oznámila Fabriziovi, že spolu čekají dítě a tak se rozhodli uzavřít manželství. Jejich manželství bylo poněkud komplikované Fabriziovým přístupem k zodpovědnosti. Puny vzpomíná: „Občas se Fabrizio vrátil domů s tím, že všechny peníze utratil s Paolem na pouti. Dnes už tuhle lehkomyslnost chápu, vlastně je to docela k smíchu, ale tehdy, s malým Cristianem24, to fakt nebyla sranda.“25

Nejprve žili novomanželé pod jednou střechou s rodiči Fabrizia, ale protože se chtěli osamostatnit, za nějaký čas se odstěhovali. Giuseppe De André se je snažil přesvědčit, aby zůstali, ale oba si uvědomovali, že ačkoliv po materiální stránce se jim díky rodičům vede dobře, potřebují se osamostatnit. V momentě, kdy se opravdu odstěhovali, Fabrizio začal opravdu poctivě studovat26 a psát víc písní. I když museli vyjít s málem, byli oba šťastní, že mohou žít volně, bez dohledu rodičů. Nicméně příjmy nestačily, proto Fabrizio doučoval italštinu, dával lekce kytary a pracoval v různých institucích.

24 Syn Puny a Fabrizia. 25 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 93. 26 V dané době studoval práva, viz další kapitola.

17

1.7 Studium práv

Po zjištění, že studium na lékařské fakultě není pro Fabrizia to pravé, se rozhodl zapsat na studium práv, nejspíš i kvůli Paolu Villaggiovi, což byl jeho kamarád, který také studoval práva a ač měl mimo univerzitu pověst všelijakou, byl velmi inteligentní a na právech se mu dařilo. Práva studoval i bratr s otcem, Mauro a Giuseppe. Když přišly první zkoušky, chodil na ně Fabrizia podporovat právě Mauro. Matka, Luisa De André, byla s tímto vývojem u syna spokojená: „Postupem času i on (Fabrizio) dal hlavu na správné místo, trochu se zlepšil a začal nám dělat radost, šlo mu to dobře ve škole. Později se zapsal na univerzitu. Chystal se na závěrečné zkoušky a v jednom momentě si řekl: ‚K čemu mi bude titul?‘ Je to zvláštní typ člověka, Fabrizio - byl skvělý, ale nechtěl o tom nic vědět, i když titul se může vždycky hodit, jeden nikdy neví. Pak začal zpívat a dostal se tam, kam se dostal, ačkoliv jsme to vůbec nečekali. V té době si uvědomil, že mezi ním a otcem je přílišná rozdílnost, ke kterému ještě tehdy neměl moc důvěru a kterou získal až později, když ho víc poznal.“27

A opravdu – Fabrizio opustil studium práv, i když mu zbývalo ke složení pouze šest zkoušek. Avšak nutno dodat, že v daném okamžiku měl již podepsanou smlouvu na nahrávání, takže se nejednalo o tak velkou nepromyšlenost, jak by se mohlo zdát. Patrně se nedozvíme, co přesně ho vedlo k myšlence opustit práva těsně před dokončením, ale dozajista k ní přispěla i Fabriziova stoupající sebedůvěra na poli vlastní tvorby, podpořená pozvolnými úspěchy.

1.8 Počínající úspěch v hudební kariéře

V lednu roku 1961 Fabrizio vydal desku Nuvole barocche/E fu la notte, později pak nahrál La ballata del Michè a La ballata dell’eroe, ve kterých se dotýká tématu sebevraždy a antimilitarismu. Další úspěch se dostavil v podobě slávy písně La ballata dell’eroe díky jejímu využití ve filmu La cuccagna od Luciana Salceho. Ve stejném roce napsal Fabrizio hudbu k divadelnímu představení Il taxista clandestino.

Dále pak s Paolem Villaggiem napsal píseň I fannulloni (Flákači), která je považována za celkem explicitní obraz Fabriziova a Paolova života ještě v dobách, kdy měli možnost

27 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 89.

18 spát do dvou odpoledne po prohýřených nocích, a lehce ironická píseň Carlo Martello, kvůli které byl později obviněn za obscénní obsah.

Následovaly další písně, kterým se však budeme věnovat až v kapitole věnované tvorbě Fabrizia De André. Nicméně je tu jedna píseň, která se dá považovat za důležitý milník – La canzone di Marinella. K napsání La canzone di Marinella inspirovala Fabrizia událost, o které si přečetl v novinách – psalo se tam o sedmnáctileté dívce, která byla rodinou donucena živit se prostitucí. Někdo ji okradl, zavraždil a hodil do řeky. Tato píseň je důležitá proto, že později, v roce 1967, ji nazpívala slavná italská zpěvačka na své album Dedicato a mio padre, což Fabriziovi vyneslo slávu.

Následovaly další, více či méně úspěšné písně. V roce 1967 konečně vydal své první album, pojmenované Volume I. O rok později vydal album Tutti morimmo a stento a Volume III.

1.9 Smrt Luigiho Tenca

Zatímco v oblasti hudby se Fabriziovi opravdu začínalo dařit, postihla ho smutná událost v osobním životě. Jeho blízký přítel, Luigi Tenco, si vzal život. To byla pro Fabrizia veliká rána, neboť Luigi patřil do okruhu jeho nejbližších přátel a kromě toho sdíleli podobné názory týkající se politiky a umění. Fabrizio k této události řekl: „Luigi měl na nočním stolku knížky od Paveseho, znal jsem i jiné lidi, kteří si vzali život poté, co příliš četli Paveseho. Já jsem Luigiho navštěvoval příležitostně, nebyli jsme na sebe vázaní, ale určitě to byl právě on, s kým jsem si nejvíce rozuměl v politických názorech a taky jako umělec, v tématech, kterými jsme se zabývali. Jakmile jsem se dozvěděl o jeho smrti, spěchal jsem do márnice. Když jsem ho tam viděl nataženého, s tím krví nasáklým turbanem z obvazů, zasáhla mě ta smrtelná bledost a fialová barva jeho širokých rtů. Stále to mám v mysli, zmínil jsem to v písni, kterou jsem napsal na vlně téhle emoce...“28 A tak se narodila jedna z nejoblíbenějších písní z jeho tvorby – Preghiera in gennaio. Postupem let Fabrizio ztratil několik dalších blízkých lidí, což ho navždy poznamenalo.

28 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 123.

19

1.10 TV Rai a La Radio Vaticana

Svými písněmi a narážkami v nich na sebe Fabrizio strhával čím dál tím větší pozornost. Kromě obvinění z obscénnosti (kvůli písni Carlo Martello) musel čelit cenzuře televize Rai, která se mimo jiné týkala i písní Si chiamava Gesù a Preghiera in gennaio, které byly svým náboženským obsahem v tehdejší Itálii se silnou křesťanskou tradicí poněkud pobuřující. Místo toho La Radio Vaticana29 ukázala větší otevřenost a zvídavost a píseň Si chiamava Gesù vysílala. Později byl dokonce Fabrizio De André pozván církví, aby myšlenky ve svých písních vysvětlil, což však Fabrizio odmítl.

1.11 Fabrizio a náboženství

Náboženství bylo pro Fabrizia živé téma už od raného dětství. Jako většina Italů ve dvacátém století byl pokřtěný a vychovávaný v křesťanské víře. Nicméně jeho vztah k náboženství nebyl tak jednoduchý, aby prostě mohl přijmout to, co mu bylo předkládáno. Nedá se říci, že by byl nevěřící, avšak náboženství, biblické postavy a myšlenky křesťanství pojímal svérázně. On sám svou víru definoval takto: „Považuji se za zbožného člověka a moje zbožnost spočívá v tom, že se cítím být součástí všeho, článek řetězu, který obsahuje všechno stvořené (...). Myslím, že všechno, co nás obklopuje, má svou logiku a to je myšlenka, na kterou se upínám, když mám nějaké potíže, a které třeba i dávám jména, která jsem se naučil jako dítě, snad proto, že mi chybí fantazie, než abych hledal nějaké jiné názvy.“30 Dále pak řekl o Bohu: „Když mluvím o Bohu, dělám to proto, že je to pohodlné užít toto slovo, kterému každý rozumí, nicméně ve skutečnosti se obracím na Velkého Ducha, v němž se znovu spojují všechny malé fragmenty spirituality vesmíru.“31

To, že náboženství nepřijímal tak, jak by se očekávalo, dokládá i fakt, že k napsání alba La buona novella, které se zabývá Ježíšem a křesťanstvím, se Fabrizio inspiroval v apokryfních evangeliích32, protože podle něj jsou v nich postavy příběhů více polidštěny a tím pádem přístupnější k pochopení obyčejnými lidmi.

29 Oficiální rozhlasová stanice Vatikánu. 30 http://deandre.forumfree.it/?t=42783307 31 http://deandre.forumfree.it/?t=42783307 32 Evangelia, která nebyla zařazena do Bible.

20

To, jak Fabrizio vnímal Ježíše, ilustruje píseň Si chiamava Gesù – viděl ho jako výjimečného člověka plného lásky, velkého proroka, inspirátora, největšího revolucionáře, kterému však jiní lidé připsali božství.33

1.12 Situace v rodině se zhoršuje

Vztahy mezi Fabriziem a Puny se stávaly čím dál tím více složitějšími. Výkyvy nálady způsobené především Fabriziovým alkoholismem ohrožovaly manželství a v malém Cristianovi zanechávaly nepříjemné vzpomínky. „Na mé dětství mám ošklivé vzpomínky, dané právě těmito výkyvy nálad – chvíle velké lásky, návaly inspirace a emocí se střídaly s náhlými propady. Umělce, toho omluvíte vždycky, ale já neuměl oddělit člověka od umělce.“34 vzpomínal Cristiano. Vztahy mezi nimi se zlepšily, až když bylo Cristianovi kolem dvaceti let, kdy se začali znovu více vídat a vyříkali si, co bylo potřeba si vyříkat. Sám Fabrizio vysvětlil, že některé jeho nepříjemné vlastnosti a odtažitost byly způsobené částečným ochrnutím jeho levého víčka. Kvůli této vadě se cítil být ošklivý a jiný, takže když se na něj někdo zahleděl, měl Fabrizio pocit, že je to jen kvůli jeho levému víčku. Tuto vadu si nechal operativně odstranit ve svých 35 letech.

V sedmdesátých letech se vztah s Puny se nadále zhoršoval, což velkou měrou zapříčiňovaly Fabriziovy zálety a vztahy s jinými ženami. Vše vykulminovalo v roce 1974, když Fabrizio potkal ženu jménem Dori Ghezzi. Ta se stala jeho partnerkou a s Puny se rozhodl rozvést.

1.13 Dori Ghezzi

Poprvé se setkali u automatu na kávu v nahrávacím studiu Ricordi. Od té chvíle Fabrizio nevynechal jedinou příležitost, aby se jí dvořil. Dori v té době byla známá díky, že zpívala v duu se zpěvákem Wessem. Za nějaký čas Dori a Fabrizio navázali milostný vztah a začali spolu bydlet. Po pár pokusech ze strany Puny o oživení manželství se situace uklidnila a po rozvodu se Puny se znovu vdala. S Fabriziem a Dori měla přátelský vztah. Přátelé a rodina Fabrizia jeho novou partnerku brzy přijali díky její laskavosti,

33 http://deandre.forumfree.it/?t=42783307 34 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 148.

21 sympatičnosti a snad i tušení silného charakteru, který dokázala ve složitých životních situacích, které je potkaly.

V roce 1977 se jim narodila dcera Luvi.35

1.14 Sardinie

Fabrizio měl vždy vztah k venkovu, toužil se tam přestěhovat a tak se roku 1976 s Dori rozhodli, že zakoupí statek Agnata na Sardinii. Čekalo je mnoho práce s rekonstrukcí, zbavením se kamenů na pastvinách a zavedením chovu zvířat. Fabrizio čerpal ze znalostí, které v dětství získal u strýčka Emilia, z knih, nebo si nechával poradit od Filippa Mariottiho, jenž se stal jeho spolupracovníkem na statku a také přítelem, který ho učil místní jazyk gallurese a též mu pomáhal ve vypjatých chvílích, například po únosu36 přespával u Fabrizia doma, aby se nebál. Tato laskavost nezůstala neoplacena - když měl Filippo Mariotti zdravotní potíže, Fabrizio ho přiměl k pobytu v milánské nemocnici a zaplatil za něj všechny výdaje s tím spojené.

1.15 Únos

Čtyři dlouhé měsíce byli Fabrizio a Dori zadržováni svými únosci. Došlo k němu v srpnu roku 1979, večer, v domě na statku Agnata. Cizí muž s pistolí se zjevil před Fabriziem, který si nejprve myslel, že se jedná o žert. Nebyl to žert, Dori a Fabrizio byli opravdu uneseni. Stalo se to v době, kdy na Sardinii bylo rušno – kromě Dori a Fabrizia bylo ten rok uneseno a drženo dalších deset lidí.

Zpočátku museli mít oba kuklu na hlavě, ale postupně se jim únosci snažili vyjít vstříc a nechávali je občas „pouze“ přivázané ke stromu. Po celé čtyři měsíce na sobě měli stejné oblečení, které na sobě měli v den únosu. Fabrizio i Dori byli sobě navzájem velikou oporou a i díky tomu přežili tyto čtyři měsíce relativně v poklidu. „Chovali k nám respekt, oslovovali mě ‚paní‘ od začátku do konce. Reagovala jsem odvážně, což nejspíš nečekali. Po prvních momentech, kdy jsem byla otřesená, jsem vzala rozum do hrsti a reagovala jsem – když bylo potřeba odpovědět, odpovídala jsem, neukazovala jsem strach a tenhle

35 Přezdívka, která vznikla spojením prvních slabik jejich jmen – Luisa Vittoria. 36 viz kapitola 1.15

22 způsob chování na ně zapůsobil.“37 Jeden z únosců byl z levice a projevoval lítost nad tím, že i Dori, která byla dcerou dělníků, byla obětí únosu. Tento muž se jim snažil vysvětlit, že unášet lidi je pro něj jediná pracovní příležitost, čemuž Fabrizio uvěřil a proto také na jednom pozdějším koncertě provokativně poznamenal, že mafie, camorra a ‘ndrangheta38 ve skutečnosti tvoří jedinou šanci na práci pro lidi, kteří by jinak byli odsouzeni k hladu, čímž si vysloužil vlnu kritiky. Nicméně je potřeba poznamenat, že tímto tvrzením se De André nesnažil zastávat zločineckých organizací, jako spíše kritizovat stávající systém, který dovolí, že lidé jsou nuceni k zločinu, aby se vůbec uživili.

K osvobození došlo díky Giuseppemu De André, který celou akci vedl a synu Maurovi, jenž mu pomáhal. Za vypuštění svých vězňů únosci žádali nejprve dvě miliardy lir, po dlouhém jednání se částka ustanovila na šest set milionů lir. 20. prosince je propuštěna Dori a následující noc i Fabrizio, jehož únosci před propuštěním požádali o odpuštění.

Fabrizio se o únosu vyjadřoval bez stopy zášti a přímo únoscům nevznesl žádná obvinění, proti vůdcům skupiny však ano. V jednom rozhovoru poznamenal: „Odešli jsme pryč, zatímco oni tak nebudou nikdy moci učinit.“39

Avšak některé oběti sardinských únosů vypovídaly o mnohem horším průběhu jejich pobytu – vyprávěly o psychickém týrání, o nemocech, o fyzickém strádání atp., takže se dá říct, že Fabrizio a Dori měli štěstí v neštěstí, že jejich únosci se k nim nechovali tak hrozně, jak bylo zvykem.

Tato zkušenost se pochopitelně odrazila i na tvorbě Fabrizia De André, nejpřímější odkaz na ni můžeme nalézt v písni Hotel Supramonte, což byl krycí název, který používali únosci pro označení místa, kde přebývali.

1.16 Život dal a život vzal

Po únosu Fabrizio pokračoval v tvůrčí činnosti, vydal několik alb – Fabrizio De André (1981), Crêuza de mä (1984), Le nuvole (1990) a poslední Anime salve (1996).40

37 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 180. 38 Zločinecké organizace v Itálii. 39 https://www.youtube.com/watch?v=woAzpKjBkPE 40 Více v kapitole 2.

23

V roce 1985 postihla rodinu De André smutná událost – Giuseppe De André, otec Fabrizia, zemřel. Smutek nezachvátil jen rodinu, ale janovské obyvatele, mezi kterými byl Giuseppe De André díky svým zásluhám oblíben. Na jeho pohřeb přišli dokonce i jeho političtí rivalové, kteří, ač byli opačných názorů, De Andrého si vážili. Fabrizio se s ním viděl den před tím, než zemřel. Na smrtelné posteli ho Giuseppe požádal, aby přestal pít. Fabrizio vzpomínal na poslední setkání se svým otcem takto: „Začal jsem nezřízeně pít, když mi bylo k osmnácti letům, potom, jsem odešel z domu. Ano, byl jsem alkoholik. Zatímco můj otec umíral, měl jsem v ruce sklenici s whisky a on sebral síly, podařilo se mu usmát se a povídá: ‚Jo a Fabrizio, slib mi něco.‘ Já říkám: ‚Cokoliv chceš, tati.‘ A on mi říká: ‚Přísahej mi, že už nebudeš pít.‘ a já na to: ‚Sakra, zrovna tohle musíš chtít, mohl jsi taky požádat o něco jiného.‘“41 V každém případě Fabrizio slib dodržel a přestal pít.

O čtyři roky později rodinu De André postihla další tragédie – náhlá smrt staršího bratra, Maura, v důsledku komplikací po operaci srdce.

V prosinci téhož roku Fabrizio a Dori konečně uzavřeli manželství, téměř po patnácti letech společného života. Fabrizio k tomuto rozhodnutí poznamenal: „Vzali jsme se asi po patnácti letech soužití, i když naši svatbu jsme ve skutečnosti měli už během únosu. Žít bok po boku dvacet čtyři hodin denně, přivázaní... Nejsou na světě dva lidé, kteří by se navzájem znali tak jako my dva. Dori je nevyčerpatelný zdroj kreativity, optimismu, pozitivity, životní síly. Bez ní bych pravděpodobně umřel kvůli alkoholu, pesimismu, bolesti nebo bych sám sebe prostě zničil.“42

V roce 1992 dostal Fabrizio výjimečnou nabídku vystoupit spolu v Bobem Dylanem, jedním z jeho písničkářských vzorů. Jednalo o akci v rámci oslav pětistého výročí objevení Ameriky. Fabrizio nekompromisně odmítl jakoukoliv účast a nezapomněl při tom připomenout vyhlazení Indiánů v Americe.

K dalšímu úmrtí v rodině De André došlo v roce 1995, tentokrát šlo o matku Fabrizia, Luisu Ameriu, která zemřela přirozenou smrtí ve věku 83 let.

41 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 197. 42 VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli, str. 250.

24

Sám Fabrizio zemřel na rakovinu plic v lednu roku 1999, v onkologickém ústavu v Miláně, obklopen svými blízkými do posledního okamžiku. Jeho pohřbu se účastnilo více než deset tisíc lidí.43

1.17 Shrnutí kapitoly o Fabriziově životě

Postihnout celý život člověka do posledního detailu je nemožné, natož jedná-li se o člověka tak činorodého, jakým byl Fabrizio De André. V této kapitole jsme se snažili soustředit především na fakta a události, které byly důležité pro formování osobnosti a názorů Fabrizia, které měly vliv na jeho tvorbu nebo byly alespoň nějakým způsobem zajímavé a poskytly nám bližší pohled na jeho cestu životem.

Jak pravil jednou sám Fabrizio:“Ho sempre impostato la mia vita in modo da morire con trecentomila rimorsi e nemmeno un rimpianto.” – Vždy jsem žil tak, abych radši umřel s třiceti tisíci výčitek, ale s žádnou lítostí, že jsem něco neudělal.44

43 http://www.viadelcampo.com/html/biografia.html 44 http://www.frasicelebri.it/frasi-di/fabrizio-de-andre/

25

2. TVORBA

V této kapitole se zaměříme na tvorbu Fabrizia De André.45 Položme si však nejprve otázku – proč jsou jeho písně stále oblíbené a vyhledávané? Proč byl po své smrti označen Fernandou Pivano46 za největšího básníka, kterého Itálie měla? V této kapitole se budeme snažit zachytit a popsat bohatství, které v sobě skrývají jeho písně a taktéž postihnout podstatnou část toho, co formovalo a inspirovalo Fabrizia jako umělce, takže se v této kapitole setkáme s jeho písničkářskými a myšlenkovými vzory, dobovými událostmi a okrajově i s jeho osobním životem, který je popsán důkladněji v předchozí kapitole. Především zde bude věnován prostor textové a hudební složce jeho děl, proto bude kapitola o tvorbě rozdělená do dvou hlavních.

2.1 Obsahová složka písní Fabrizia De Andrého

Na úvod si uvedeme seznam jeho alb, která následně jedno po druhém popíšeme.4748

Volume I (1967)

Tutti morimmo a stento (1968)

Volume III (1968)

La buona novella (1970)

Non al denaro, non all'amore né al cielo (1971)

Storia di un impiegato (1973)

Canzoni (1974)

45 V této kapitole budeme čerpat především z knihy La storia dietro ogni canzone od Guida Micheloneho. Nebude-li tedy uveden jiný zdroj v poznámce pod čarou, jedná se o poznatky z této knihy, což pro zpřehlednění textu nebudeme uvádět. 46 Italská novinářka, hudební kritička a překladatelka. 47 Kromě alb vydával i singly, ale ty do seznamu uvádět nebudeme, poněvadž tyto skladby byly často následně zařazeny i do alb. Taktéž nebudeme uvádět vydané sbírky nebo vydané nahrávky z koncertů. V této práci se snažíme vystihnout základní témata a myšlenky, proto nepovažujeme za důležité uvést a popsat kompletní tvorbu. Tím pádem hovoříme o třinácti albech, ačkoliv kompletní tvorba De Andrého je o něco rozsáhlejší. 48 V kapitole se místy vyskytují překlady úryvky písní. Všechny jsou přeloženy autorkou, což však nebudeme dále již uvádět.

26

Volume 8 (1975)

Rimini (1978)

Fabrizio De André (1981)

Crêuza de mä (1984)

Le nuvole (1990)

Anime salve (1996)

2.1.1 Volume I

Toto album vydané roku 1967 začíná poněkud smutně – otevírá se písní Preghiera in gennaio (Modlitba v lednu), kterou Fabrizio napsal poté, co spáchal sebevraždu jeho přítel Luigi Tenco. Zároveň se se nechal inspirovat básní Prière pour aller au Paradis avec les ânes od francouzského básníka Francise Jamessa. Projevuje se zde Fabriziovo svérázné náboženské přesvědčení, které je odlišné od církevního vidění Boha a ráje. Fabrizio totiž v písni žádá boží spravedlnost, aby přijala do ráje i jeho mrtvého přítele, avšak podle křesťanského učení do ráje není možné přijmout sebevraha, stejně jako to, že peklo existuje jen pro toho, kdo z něj má strach, jak praví jeden verš.

Následuje píseň Marcia Nuziale (Svatební pochod), kterou složil francouzský písničkář George Brassens, Fabriziův velký vzor, pod názvem La marche nuptiale a Fabrizio ji „pouze“ přeložil do italštiny.

Další písní v albu je Spiritual, jejíž název dobře vystihuje její charakter, neboť je inspirována černošskými náboženskými spirituály, jak hudebně, tak tematicky. Avšak Fabrizio se o ní později vyjádřil dost kriticky: „Je to jen vata, protože neříká nic nového a právě proto náleží do kulturní spodiny a potom spirituál není něco našeho. Bylo potřeba dokončit desku, která měla slabou minutáž, proto jsem napsal Spiritual.“49 Paradoxně tuto píseň si publikum velmi oblíbilo.

Z alba Volume I se velmi proslavila píseň Si chiamava Gesù (Jmenoval se Ježíš) a vzbudila nemalý zájem církevních představitelů v Itálii. Píseň v sobě odráží Fabriziovo

49 MICHELONE, G. 2011. La storia dietro ogni canzone. Siena: Barbera Editore, str. 128.

27 vidění Ježíše, který byl v jeho očích velmi lidský, což však postavě Ježíše nijak neubíralo na úctyhodnosti.

Následuje píseň Barbara (někdy uváděna jako Canzone di Barbara), pojednávající o svobodomyslné dívce, která žije nevázanou láskou.

Další písní z alba je Via del Campo (Ulice Campo), která zrcadlí Fabriziův přístup ke společností opovrhovaným vrstvám. Via del Campo byla totiž ulice transvestitů, prostitutek a žebráků, kam lepší společnost obyčejně nezavítala. Z této písně pochází slavný verš „dai diamanti non nasce niente, dal letame nascono i fior“50 – z diamantů se nic neurodí, z hnoje vyrostou květy.

Následuje melancholická píseň Caro amore (Drahá lásko), která je postavená na slavné melodii Adagia z Concerto de Aranjuez od Joaquína Rodriga.

La stagione del tuo amore (Období tvé lásky) je láskyplnou, něžnou zprávou stárnoucí ženě, kterou autor uklidňuje se slovy, že i když její láska už není ta jarní, stejně má líbeznost večera ve svých podzimních dnech. „Jestli jednoho rána najdeš trošku sněhu ve vlasech, přijdu do zahrady tvé lásky, abych tam sebral sněženku.“51

Bocca di Rosa (Rty Růže) je píseň, kterou Fabrizio De André označil jako jemu nejpodobnější.52 Svým obsahem se nenápadně naváží do hodnot buržoazie, kterými Fabrizio opovrhoval. Píseň je o dívce, která žije nevázanou láskou, kterou „rozdává“ a nic za ni nechce.

Předposlední v albu je La morte (Smrt), jež je adaptací na píseň od Georgese Brassense, Le verger du Roi Louis, pojednává o závažném tématu smrti.

Na závěr byla zařazena píseň o Karlu Martelovi vracejícím se z bitvy, pod názvem Carlo Martello ritorna dalla battaglia di Poitiers. Ta žertovným způsobem vypráví o návratu Karla do vlasti. Cestou potká dívku, se kterou se pomiluje a ona poté žádá peněžní obnos za její povolnost. Karel Martel se nejprve podiví nad mravy v království a pak pouze konstatuje, že si pamatuje, že ceny před jeho odjezdem byly poloviční. Píseň je inspirována středověkými baladami a stala se slavnou díky trestnímu oznámení za

50http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_via_del_campo_2001 97.html 51http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_la_stagione_del_tuo_ amore_33027.html 52 https://www.youtube.com/watch?v=woAzpKjBkPE

28 porušování dobrých mravů kvůli vulgaritám použitým v textu, které následně musely být nahrazeny jinými výrazy.

2.1.2 Tutti morimmo a stento

O albu Tutti morimmo a stento (možno přeložit jako „Všichni jsme zemřeli bolestně“) z roku 1968 Fabrizio De André řekl: „Mluví o smrti. Ne o smrtce se zkříženými hnáty, ale o té psychologické, morální smrti, smrti mysli, se kterou se běžný člověk může setkat v průběhu života. Řekl bych, že obyčejný člověk, snad každý z nás, narazí několikrát během života na tenhle typ smrti nebo spíš různé typy smrti, než přijde ta opravdová. Takže když ztratíš práci, když ztratíš přítele, tak trochu zemřeš a musíš se potom tak trochu znovuzrodit.“53

Úvodní písní na albu je Cantico dei drogati (Píseň feťáků), jejíž první sloka evokuje onu psychologickou smrt, o níž Fabrizio De André mluvil, když vysvětloval, o čem je album Tutti Morimmo a stento.

„Ho licenziato Dio Propustil jsem Boha gettato via un amore odhodil pryč lásku per costruirmi il vuoto abych si vytvořil prázdno nell'anima e nel cuore...“54 v duši i v srdci...

Pravděpodobně zde Fabrizio hovoří částečně i z vlastní zkušenosti, neboť byl po dlouhou dobu alkoholik.

Následuje píseň Primo intermezzo (První intermezzo), jejíž text se skládá pouze ze dvou veršů.

Leggenda di Natale (Legenda o Vánocích) je dalším dílem z větší části inspirovaným Georgesem Brassensem, konkrétně jeho Le Père Noël et la petite fille, i když v tomto případě Fabrizio přeložil text velmi volně a i hudební stránku zachoval spíše vzdáleně.

53 Přeloženo z http://www.viadelcampo.com/html/concept_album.html 54http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_cantico_dei_drogati_ 33031.html

29

Píseň je o mladé dívce, která se nechá oklamat vychytralým mužem převlečeným za Babbo Natale.55

Secondo intermezzo (Druhé intermezzo) má hudební stránku stejnou jako Primo intermezzo, avšak text je jiný, i když podobně krátký.

Následuje La ballata degli impiccati (Balada oběšených). Zde se autor inspiroval v jedné básni Francoise Villona56, Ballade des pendus. Tu Fabrizio přeložil, přepsal a vytvořil z ní melancholickou baladu. Podle jejího prvního verše – „tutti morimmo a stento“57 se jmenuje celé album.

Další píseň, Inverno (Zima) obsahuje téma cyklicity – jak ve střídání ročních období, tak v lásce, která se stále navrací, stejně jako sníh, který taje a znovu přichází.

Girotondo58 je velmi zneklidňující píseň, pracující s kontrastem mezi hudební a textovou stránkou. „V této písni popisuji, jak lidské bezcitné bláznovství rozpoutalo atomovou válku.“59 vysvětlil autor. Na jedné straně zde máme jednoduchý veselý doprovod, odpovědi vysokých hlásků, které zní jako dětské. Ty však odpovídají na stále se stupňující se otázky – kdo nás zachrání, když přijde válka? Až na nás letadlo shodí bombu, kdo nás zachrání? Už je shozená, kdo ji sebere?60 Atd.

Terzo intermezzo (Třetí intermezzo) je třetí a poslední intermezzo v albu. Hudba se zde mění, má klasický charakter, text je delší a zabývá se tématem války a lásky.

Další v pořadí je Recitativo (Recitativ). Fabrizio zde text deklamuje a odpovídají mu vyšší hlasy ve sboru. Tematicky se týká postav z jiných písní, které žádají soucit.

Poslední písní v albu je Corale, Leggenda del re infelice (Chorál, legenda o nešťastném králi), která ač se je spojená a proplétá se s předchozí písní, je uvedená zvlášť. Realizují ji právě ony vyšší hlasy, zmíněné v předchozím odstavci a pojednávají o nešťastném králi, který hledal štěstí.

55 Postava, která podle pověstí nosí italským dětem dárky, něco jako Santa Klaus. 56 Francouzský básník z 15. století. 57http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_ballata_degli_impicc ati_33035.html 58 Dětská hra, podobná hře Kolo, kolo mlýnský – děti v kruhu se drží za ruce a zpívají popěvek. http://dizionari.corriere.it/dizionario_italiano/G/girotondo.shtml 59 MICHELONE, G. 2011. La storia dietro ogni canzone. Siena: Barbera Editore, str. 59 60 http://www.italianissima.info/testi/girotondo.htm

30

2.1.3 Volume III

Album Volume III bylo vydáno ve stejném roce jako album Tutto morimmo a stento. Otevírá se písní, která Fabrizia proslavila pravděpodobně nejvíc a takzvaně nakopla jeho kariéru – La canzone di Marinella. Fabrizio ji napsal poté, co si v novinách přečetl zprávu o sedmnáctileté prostitutce, kterou někdo zavraždil a hodil do řeky. Svůj počin napsat píseň o této události Fabrizio vysvětlil tak, že chtěl aspoň zmírnit hrůzu její smrti, když už ji nemůže zvrátit, proto o ní v písni vypráví téměř pohádkovým způsobem.

Il gorilla (Gorila) je další píseň převzatá od Georgese Brassense, volně přeložená do italštiny, týkající se trestu smrti.

Následující písní je La ballata dell’eroe (Hrdinova balada), která se dotýká tématu válku, slávy a smrti. Poslední sloka odráží hořkost a také zbytečnost smrti jejího milého:

„...ma lei che lo amava aspettava il ritorno d'un soldato vivo, d'un eroe morto che ne farà se accanto nel letto le è rimasta la gloria d'una medaglia alla memoria.“61

...ale ona, která ho milovala, čekala na návrat

živého vojáka, co však bude dělat s mrtvým hrdinou když jí vedle postele zůstala sláva jedné medaile na památku.

V případě písně S'i' fosse foco (Kdybych byl ohněm) autor sáhnul pro inspiraci do hluboké historie italské literatury, konkrétně do 13. století, ze kterého pochází sonet stejného jména od Cecca Angiolieriho62, jež Fabrizio zhudebnil.

61http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_la_ballata_delleroe_3 3012.html 62 http://www.treccani.it/magazine/strumenti/una_poesia_al_giorno/01_15_Angiolieri_Cecco.html

31

Amore che vieni amore che vai (Lásko, jež přicházíš, lásko, která jdeš pryč) je píseň týkající se nestability lásky, věčné cykličnosti přírody a citů a je plná neurčitostí a dvojznačností, což podporuje dojem nestálosti a proměnlivosti.

Následuje La guerra di Piero (Pierova válka). Hlavní postavou písně je mladý voják Piero, který jednoho jarního dne na hranicích zahlédne v údolí vojáka ze znepřáteleného vojska. Piera přepadne soucit, a zatímco se rozmýšlí, zda má opravdu vystřelit, druhý voják si ho všimne a zastřelí ho. Ač má píseň antimilitaristický charakter, neobsahuje žádné slogany ani hesla, působí pouze silou příběhu.

V písni Il testamento (Poslední vůle) nacházíme poslední slova umírajícího člověka, adresovaná jeho blízkým. Ti však možná nebudou potěšeni, neboť slova umírajícího jsou plná ironie a zesměšňují pokrytectví některých životních situací.63

Nell'acqua della chiara fontana (Ve vodě světlé fontány) je další píseň Georgese Brassense, kterou Fabrizio přeložil do italštiny. „Mnohými definována jako ‚mistrovské dílo křišťálové průzračnosti‘. Tato píseň bezpochyby vyvolává snovou a erotickou atmosféru...“64

La Ballata Del Michè (Balada o Míšovi). Třemi základními tématy této písně jsou smrt, spravedlnost a náboženství. Vypráví o chlapci, který ve vězení spáchal sebevraždu, protože nemohl být se svou milou. Paradoxem je, že do vězení se dostal právě kvůli vraždě ze žárlivosti. V předposlední sloce znovu nacházíme narážku na to, jak je sebevražda vnímána (nejspíš nejen) církví:

„...domani alle tre nella fossa comune cadrà senza il prete e la messa perché d'un suicida non hanno pietà...“65

...zítra ve tři hodiny

63https://elledielle.wordpress.com/2012/01/11/canzoni-da-vivere-il-testamento-speciale-fabrizio-de-andre/ 64 MICHELONE, G. 2011. La storia dietro ogni canzone. Siena: Barbera Editore, str. 109 65http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_la_ballata_del_miche _33016.html

32 bude vhozen do hromadného hrobu bez kněze, bez mše, protože se sebevrahem nemají soucit...

Píseň Il re fa rullare i tamburi je ve skutečnosti stará francouzská balada pravděpodobně z druhé poloviny 14. století.66 Je v ní popisován starý zvyk, kdy si král vybírá svou „favoritku“ mezi dvorními dámami, nehledě na to, zda je vdaná či nikoliv.

2.1.4 La buona novella

Album z roku 1970, La buona novella (Dobrá novina), sám Fabrizio označil za jedno ze svých nejlepších, alb ne-li přímo nejlepší.67 Nápad stvořit toto album dostal hudební producent Roberto Dané. Poté, co se domluvili s Fabriziem, začala fáze samotné tvorby textů, které mimo jiné spočívala i v četbě apokryfních evangelií, na nichž je založeno album. Tato fáze trvala něco málo přes jeden rok. Písně z alba La buona novella se zpravidla snaží poukázat na lidský aspekt v postavách a příbězích v evangeliích.68

Album bylo tvořeno a vydáno v době, kdy se italská společnost soustředila na jiné věci než na příběh Ježíše Krista – v Itálii a v dalších zemích zrovna probíhaly protesty studentů a dělníků69 proti politickým a sociálním podmínkám.70 Jeho vrstevníci se ho ptali, jak může v takové době, kdy oni bojují, psát album o příběhu Ježíše Krista, který všichni znají. Považovali ho za zpátečnické, avšak podle Fabriziových slov nepochopili, že se jedná o alegorii. De André totiž viděl v Ježíšovi kromě nositele spirituálních hodnot i velkého revolucionáře, který se postavil proti tehdejší moci.71

Album se otvírá kratičkou písní Laudate dominum (Chvalte pána), která se hudebně vyznačuje využitím varhan a sboru, což budí dojem velikosti a slavnostnosti, text se skládá ze slov „Laudate dominum“.72

66 http://www.viadelcampo.com/html/il_re_fa_rullare.html 67 BERTONCELLI, R. 2003. Belin, sei sicuro? Storia e canzoni di Fabrizio De André. Giunti, str. 52. 68 SUCCI, R. 2004. Laudate hominem. Milano: Greco&Greco Editore, str. 14. 69 http://www.treccani.it/enciclopedia/sessantotto_(Enciclopedia-dei-ragazzi)/ 70 Záleželo na konkrétních problémech dané země, kupříkladu v USA se protestovalo proti válce ve Vietnamu a potlačování lidských práv menšin. 71 https://www.youtube.com/watch?v=b7v7cCCMmlA 72 http://www.testitradotti.it/canzoni/fabrizio-de-andr/laudate-dominum

33

Následuje píseň L’infanzia di Maria (Mariino dětství), která vypráví o dětství a dospívání Marie, matky Ježíše. Popisuje, jak ve třech letech byla umístěna do kláštera a později, ve svých dvanácti letech, provdána za Josefa, který v ní spíše viděl dceru než ženu. Hudebně je tato píseň poměrně výrazná, neboť se v ní střídají jemné části, kde slyšíme pouze Fabriziův hlas za doprovodu kytary, popř. dalších nástrojů, místy se přidává sbor a jedna část se velmi podobá neapolské tarantelle.73 Píseň končí mluveným slovem, jež vypráví o tom, jak Josef hned po svatbě musel na čtyři roky odejít do Judeje za prací.74

Tam, kde skončila předchozí píseň, navazuje další – Il ritorno di Giuseppe (Josefův Návrat). Josef se vrací z Judeje do Jeruzaléma, kde nachází Marii v jiném stavu. Hledá v její tváři vinu, kterou však nenachází.

„...E a te, che cercavi il motivo ...A tobě, který jsi hledal důvod d'un inganno inespresso dal volto, podvodu, jež se jí v tváři nezračil, lei propose l'inquieto ricordo ona vypráví znepokojivou vzpomínku fra i resti d'un sogno raccolto.“75 na jeden sen, který měla.

Výjimečnost písně můžeme spatřovat v tom, jak mistrně umí vtáhnout posluchače do děje díky detailům, které vykreslují situaci a emoce postav, např. když autor popisuje Josefa, který veze Marii panenku, jež pro ni vytesal ze dřeva a myslí na to, jak si s ní Marie bude hrát. Když se však Josef vrátí domů, do náruče mu místo nedospělého děvčátka, se kterým se oženil, vběhne šestnáctiletá Marie čekající dítě.

Další píseň se jmenuje Il sogno di Maria (Mariin sen) a musíme podotknout, že název dokonale vystihuje její atmosféru, která je vskutku snová, nejednoznačná a proto je Il sogno di Maria považována za nejtajuplnější píseň z celého alba. Marie zde vypráví Josefovi „sen, u něhož však nespala“76, který je plný obrazů, jež lze vyložit více způsoby a svádí k interpretacím, které nepodporují církevní dogma o neposkvrněném početí. Marie vypráví o tom, jak za ní každý večer chodil anděl do chrámu, aby ji naučil novou

73 Tradiční lidový tanec původem z jižní Itálie, který se vyznačuje velmi rychlým tempem. 74http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_linfanzia_di_maria_3 3060.html 75http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_il_ritorno_di_giusepp e_33061.html 76http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_il_sogno_di_maria_3 3062.html

34 modlitbu, když vtom se její ruce změnily v křídla a spolu s andělem letěli nad domy, ulicemi a zahradami.

„...Scendemmo là, dove il giorno si perde a cercarsi da solo nascosto tra il verde, e lui parlò come quando si prega, ed alla fine d'ogni preghiera contava una vertebra della mia schiena...“77

...Sestoupili jsme tam, kde den se ztrácí hledat se skrytí v zeleni a on mluvil, jako když se modlí a po každé modlitbě spočítal jeden obratel na mých zádech...

Píseň končí něžnou scénou, kdy Josef zlehka pohladí Marii po čele.

Dále na albu La Buona novella nacházíme píseň Ave Maria. Tu Guido Michelone78 považuje za chvalozpěv mateřství a Marii vidí jako symbol všech žen a matek.

Píseň Maria nella bottega di un falegname (Marie v tesařově dílně) popisuje situaci o třicet let později. Je postavená na dialogu mezi Marií, lidem a tesařem, jehož jméno však neznáme a nevíme, zda to je či není Josef. Píseň otevírá Mariina otázka – zda tesař vyrábí hole pro muže, co jdou do války. On však odpovídá, že vyrábí tři kříže – dva pro ty, co zběhli ke krádežím a ten největší pro toho, jenž učil, jak utéct z války. V dalších sloce se dozvídáme, že se jedná o Dismase, Tita79 a Ježíše. Hudebně se píseň vyznačuje ostinátním rytmem připomínajícím kladivo.

Via della croce (Křížová cesta) pojednává o cestě na Golgotu a ukřižování Ježíše Krista z pohledu různých skupin lidí, kteří výjev sledují. První sloky se soustředí na otce, jimž

77http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_il_sogno_di_maria_3 3062.html 78 Autor knihy La storia dietro ogni canzone. 79 Jména těchto dvou mužů se v evangeliích různí.

35

Herodes nechal zabít malé syny, protože se chtěl zbavit novorozeného Ježíše Krista. Dále jsou tu pak židovské ženy, které jsou „nuceny být otrokyněmi svých manželů i po smrti a být jim navždy věrné.“80 Pak v písni nacházíme apoštoly, kteří, poněvadž mají strach z toho, že budou objeveni, raději Ježíšovi nevzdají čest. Další sloky popisuje kněze, spokojené, že vidí lidskost a nikoliv božství Ježíše. Poslední sloka je věnována dvěma zlodějům, ukřižovaným společně s Kristem.

Následuje píseň Tre madri (Tři matky). Otevírá se slovy matek, které se obrací na své syny, ukřižované spolu s Ježíšem. Pak se obrátí na třetí ženu, matku Ježíše a říkají jí, ať tolik nepláče, protože její syn se třetího dne vrátí, avšak jejich synové nikoliv. Marie však nepřestává plakat.

„...Per me sei figlio, vita morente, Pro mě jsi syn, život skomírající, ti portò cieco questo mio ventre, slepého jsem tě nosila v tomto lůně, come nel grembo, e adesso in croce, tak i na klíně, a teď, na kříži, ti chiama amore questa mia voce.“81 tě můj hlas láskou nazývá.

Touto dojemnou odpovědí nám De André připomíná, že Marie není pouze matka syna Božího, ale také „jenom matka“.

Il testamento di Tito (Titův testament) je předposlední písní v albu La buona novella a De André ji spolu s písní Amico fragile považoval za svou nejzdařilejší píseň. Tito byl jeden ze zlodějů ukřižovaných vedle Ježíše. Píseň je postavená na Titově monologu před smrtí, kdy komentuje deset přikázání, jedno po druhém, dává je do souvislostí se svými vlastními životními zkušenostmi a ukazuje, jak špatně je lze interpretovat a kolik pokrytectví je s nimi spojeno v praxi, např. u sedmého přikázání („nezabiješ“) poukazuje na to, že i navzdory tomuto přikázání existuje trest smrti.

„Guardatela oggi, questa legge di Dio, Jen se dnes podívejte na tenhle Boží zákon tre volte inchiodata nel legno...“82 třemi hřeby přibitý ke dřevu...

80 MICHELONE, G. 2011. La storia dietro ogni canzone. Siena: Barbera Editore, str. 144. 81http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_tre_madri_33066.htm l 82http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_il_testamento_di_tito _33067.html

36

Na konci však Titus dojde k poznání lásky skrz soucit, který pocítí k Ježíšovi, jenž umírá stejně krutou smrtí jako Titus sám.

Album se uzavírá písní Laudate hominum (Chvalte člověka), která začíná stejně jako první píseň Laudate dominum, avšak pak dále pokračuje textem, jež hovoří o moci, která zabila člověka ve jménu božím a poté toho člověka nazvala Bohem a zabíjela v jeho jménu.83 V písni se vícekrát obsahuje dvojverší:

„Non voglio pensarti figlio di Dio ma figlio dell'uomo, fratello anche mio“84

Což přeloženo z italštiny znamená: „Nechci na tebe myslet jako na syna Božího, ale jako na syna člověka, jakož i na bratra svého.“ Tím autor potvrzuje charakter celého alba, jež se snaží vidět spíše lidskou stránku náboženství a posvátnost hledá jinde než v zázracích.

2.1.5 Non al denaro non all'amore né al cielo

Non al denaro non all'amore né al cielo (Ani k penězům, k lásce či k nebi) jé páté album Fabrizia De André vydané roku 1971 a stejně jako La Buona novella je to album konceptuální.85 Inspiruje se ve sbírce básní Spoon River od amerického básníka Edgara Lee Masterse.86 V rozhovoru s Fernandou Pivano, jehož část je na zadní straně obalu desky, Fabrizio De André k volbě tématu poznamenal: „Bylo mi asi osmnáct let, když jsem četl Spoon River. Líbilo se mi to, snad i proto, že jsem v postavách nacházel něco ze mě. Na desce se mluví o nedostatcích a ctnostech. Je jasné, že ctnosti mě zajímají méně, protože na nich se nedá už nic zlepšit. Zatímco nedostatek, ten se dá zlepšit – a jen takhle může být nějaký projev produktivní.“87

Úvodní písní na albu je La collina (Kopec), která pojednává o různých lidech, již zahynuli buď násilnou smrtí či v důsledku nehody a nyní odpočívají na hřbitově na kopci. Mimo jiné zde můžeme vnímat Fabriziův antimilitaristický postoj. Poslední zemřelá osoba, po

83http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_laudate_hominem_33 068.html 84http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_laudate_hominem_33 068.html 85 Tzn. že písně jsou provázané a týkají se jednoho tématu. 86 BERTONCELLI, R. 2003. Belin, sei sicuro? Storia e canzoni di Fabrizio De André. Giunti, str. 54. 87 DE ANDRÉ, F. Poznámky na obalu alba Non al denaro non all'amore né al cielo. 1971.

37 které se ptá autor, je Jones il suonatore (muzikant Jones), jenž bude hlavní postavou v poslední písni alba.

Následuje píseň Un matto (Blázen), která je o muži, jenž byl vesnicí považován za blázna, protože nebyl schopný vyjádřit, co se v něm odehrává, a proto, aby ho lidé začali brát vážně, se chtěl naučit nazpaměť slovník Treccani88, avšak ani když se dostal ve slovníku k písmeni „m“, ho nepřestali považovat za blázna, ba dokonce ho zavřeli do blázince, kde skonal.89 Druhá část názvu, která se ne vždy uvádí, je Dietro ogni scemo c'è un villaggio (Za každým hlupákem je nějaká vesnice).

Píseň Un giudice (Soudce) také měla původně delší název, avšak ten byl okamžitě zcenzurován. Ten zněl: Dietro ogni giudice c'è un nano (Za každým soudcem se skrývá trpaslík). Píseň totiž pojednává muži malého vzrůstu, kterému se ostatní smáli kvůli jeho výšce, a tak vystudoval práva a stal se soudcem, aby se mohl mstít za prožitá příkoří. Píseň poukazuje na to, že soudce není zlý sám od sebe, pouze se zlým stane, protože se k němu zle chovali ostatní. Stejně jako i v dalších písních na albu Non al denaro non all'amore né al cielo se zde setkáváme s tématem závisti.

Další písní na albu je balada Un blasfemo (Rouhač). Kompletní název v sobě obsahuje ještě dodatek Dietro ogni blasfemo c'è un giardino incantato (Za každým rouhačem je rajská zahrada). Hlavní postavou písně je rouhač, „...podle kterého rajská zahrada nebyla stvořena Bohem, ale byla vymyšlena člověkem a takže „zakázané jablko“ je stále na zemi a my ho ještě neukradli.“90 Píseň končí slovy „a není to Bůh, kdo nás nutí snít v rajské zahradě, ale ten, kdo ji pro nás vymyslel.“91 Přičemž „snít“ v tomto kontextu pro Fabrizia znamená myslet způsobem, ke kterému jsme byli donuceni poté, co systém zasáhl tak, aby nás rázně odtrhnul od reality.92 Znamená to „ignorovat, že ve světě je dobro i zlo.“93

Un malato di cuore (Nemocný na srdce) je píseň inspirovaná příběhem Francise Turnera, což byl muž trpící srdeční chorobou, která mu neumožňovala žít tak jako ostatní a zemřel na následky silné emoce, již pocítil, když ho poprvé políbila žena. Na rozdíl od postav

88 V původní básni Frank Drummer, ze které De André vzal inspiraci, se tento muž, považovaný za blázna snažil naučit nazpaměť Encyklopedii Britannicu. (http://www.bartleby.com/84/28.html) 89http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_un_matto_33070.htm l 90 http://maso.altervista.org/percorsi_incrociati/spoonriver/intervista_pivano_de_andre.php 91http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_un_blasfemo_33072. html 92 http://maso.altervista.org/percorsi_incrociati/spoonriver/intervista_pivano_de_andre.php 93http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_un_blasfemo_33072. html

38 z předchozích písní (blázen, soudce a rouhač) nechává tento nemocný člověk závist a další negativní emoce za sebou a dokonce je nadobro překonává díky kratičkému momentu těsně před smrtí, kdy je poprvé v životě políben.

Píseň Un medico (Lékař) vypráví o doktorovi, jemuž bylo líto odmítat pacienty, kteří nemohli zaplatit, proto začal prodávat „čarovné“ lektvary a kvůli tomu skončil ve vězení, vysmívaný všemi a označovaný za podvodníka.

Následuje píseň Un chimico (Chemik). Je o chemikovi, který nikdy nepochopil lidi, lásku a nikdy se neoženil, protože nevěděl „s kým a koho by vygeneroval.“94 Nakonec zemřel kvůli nepodařenému experimentu „stejně jako ti pitomci, co umírají na lásku.“95 Píseň má poukázat na to, že život se má žít, i když to někdy vede k utrpení.

Un ottico (Optik) je píseň hudebně velmi výrazná a odlišná od všech Fabriziových písní, zní psychedelicky a obsahuje prvky progresivního rocku, avšak začíná nenápadně, jako lidový valčík. Je postavená na příběhu o muži, který vyráběl a prodával speciální brýle určené k tomu, aby vytvářely jejich nositeli neobvyklé vidění. Tento optik je často viděn jako metafora k postavě drogového dealera.

„...Non più ottico ma spacciatore di lenti per improvvisare occhi contenti, perché le pupille abituate a copiare inventino i mondi sui quali guardare...“96

...Už ne optik, ale distributor brýlí pro okamžité potěšení očí aby si zornice zvyklé na opisování toho, co vidí, vymyslely svoje světy, které mohou sledovat...

94http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_un_chimico_33075.ht ml 95http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_un_chimico_33075.ht ml 96http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_un_ottico_33076.htm l

39

Album se uzavírá písní Il suonatore Jones (Muzikant Jones). Ta je o hráči na flétnu97, který představuje život prožitý bez lítosti, překonává předchozí postavy – on dává lidem pocit svobody, nachází vlastní jazyk, hudbu, pro vyjádření sebe samého, prožívá život do hloubky se všemi jeho aspekty a chápe významy skryté v něm.

„...Finii con i campi alle ortiche ...Skončil jsem v polích mezi kopřivami finii con un flauto spezzato s flétnou na kusy e un ridere rauco s ochraptělým smíchem ricordi tanti a spoustou vzpomínek e nemmeno un rimpianto.“98 ani s kapkou lítosti.

Nabízí se myšlenka, že s touto postavou se Fabrizio identifikoval, poněvadž zastával podobný přístup k životu, jak se dozvídáme z jedné hojně citované věty, kterou pronesl: „Vždy jsem svůj život žil tak, abych radši zemřel s tři sta tisíci výčitek než s lítostí, že jsem něco neudělal.“99

2.1.6 Storia di un impiegato

O tomto albu vydaném v roce 1973 De André prohlásil: „Album Storia un impiegato jsme napsali spolu s Bentivogliem a Piovanim, během jednoho a půl úmorného roku a když album vyšlo, chtěl jsem ho spálit. Bylo to poprvé, co jsem se vyjádřil politicky a vím, že jsem použil příliš nesrozumitelný a složitý jazyk a vím, že se mi nepovedlo jasně se vyjádřit.“100 Písně na albu jsou provázané postavou blíže neurčeného zaměstnance, podle něhož je album pojmenované (Příběh jednoho zaměstnance).

První písní je Introduzione (Úvod), ve kterém nacházíme témata dvou hlavních linií alba – boj a vězení.

Následuje píseň Canzone del maggio (Píseň máje), volně inspirovaná francouzskou písní Chacun de vous est concerné, složená pařížskými studenty protestujícími proti

97V původní básni od Edgara Lee Masterse hrál na flétnu, ale kvůli metrice mu byl změněn nástroj na flétnu. 98http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_il_suonatore_jones_3 3077.html 99 http://www.frasicelebri.it/frasi-di/fabrizio-de-andre/ 100 SPERONI, G. De André s'arrabbia con Gaber, in Domenica del Corriere, nº 1, Milano, Leden 1974.

40 kapitalistickému systému v roce 1968. Canzone del maggio volá k odpovědnosti a zájmu o politické dění, odsuzuje ignoraci a zbabělost.

La bomba in testa (Bomba v hlavě) je o muži kolem třicítky, který se přidá k mladším revolucionářům a rozhodne se bojovat jako solitér násilnými metodami, a tak sní o tom, že nechá vybuchnout bombu na maškarním bále, kde se nachází osoby, které v historii představovaly nějaký typ moci nebo ideál101, jak se dozvíme v další písni, Al ballo mascherato (Na maškarním bále).

Na zmíněném maškarním bále se sejdou např. Ježíš, Dante, postava autoritářského otce či admirál Nelson. Bomba z předchozí písně by všechny odmaskovala, ukázala pokrytectví, které se k nim pojí.102

Sogno numero due (Sním o čísle dva) se opět týká muže z předchozích písní, který nyní sní o tom, že je souzen za svůj čin a soudce mu zde ukazuje, že jeho útok jen posílil moc systému, čímž Fabrizio ústy soudce vyjadřuje svůj názor na násilné činy proti vládnoucí vrstvě.

V písni Canzone del padre (Píseň otce) muž z předchozího snu zaujme místo svého otce zabitého na maškarním bále, čímž se změní jeho pozice, nyní má moc rozhodovat o lidech, kteří jsou pod ním, ale stále je tu někdo, kdo poroučí jemu. Jeho život je i tak plný frustrací a nakonec se z tohoto snu vzbudí, zpocený hrůzou, avšak s novým pohledem na věc.

Následuje píseň Il bombarolo (Bombový terorista), ve které hlavní postava alba připraví bombový útok, ten však nevyjde podle plánu a jediný výsledek z celé akce je zesměšnění a pozornost tisku, včetně odsouzení činu jeho milou, což ho zraní ze všeho nejvíce.103

Verranno a chiederti del nostro amore (Přijdou se ptát na naši lásku) je hořké vyznání, jež věnuje hlavní postava, která se nyní nachází ve vězení, své milé. Tu si zatčený muž představuje v centru pozornosti médií, vzpomíná na to, jaká byla a jak snadno říkala slova „navždy“ a „nikdy.“104

101 http://www.viadelcampo.com/html/storia_di_un_impiegato1.html 102 Ne v tom smyslu, že by tyto postavy byly pokrytecké, může se jednat i to, že jejich osobnost někdo nebo nějaká instituce zneužila k vlastnímu pokrytectví. 103 Motiv bomby pravděpodobně souvisí i s tím, že v Itálii v 70. letech 20. století byly relativně časté teroristické bombové útoky. (https://is.muni.cz/el/1421/podzim2007/IJIB553/um/70.leta.pdf) 104http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_verranno_a_chiedert i_del_nostro_amore_200225.html

41

Nella mia ora di libertà (V hodině mé svobody) je o pobytu ústřední postavy ve vězení, kde ideově dozrává. Píseň končí únosem vězeňských dozorců.

2.1.7 Canzoni

Album Canzoni (Písně) z roku 1974 je obsahuje většinou díla převzatá od jiných písničkářů, např. Boba Dylana, Leonarda Cohena či Georgese Brassense, která De André přeložil do italštiny s různou mírou zachování původního textu. Otevírá se písní Via della Povertà (Ulice Chudoby), která je přeloženou verzí písně Desolation Row od amerického písničkáře Boby Dylana. Via della Povertà pracuje s postavami z literatury, dějin a pověstí a umisťuje je kontextu současného světa, do situací, kam evidentně nepatří (např. námořníci v salonu krásy) a na jejich emocích ukazuje, že nejsou moc rozdílní od lidí dneška.

Le passanti (Kolemjdoucí) je další dílo, jehož autorství patří Fabriziovému velikému vzoru, Brassensovi a jež přeložil do italštiny. Píseň je věnována každé kolemjdoucí ženě, kterou autor zahlédl a představoval si ji jako svou milovanou, k ničemu mezi nimi však nedošlo, protože v tom prchavém okamžiku nic neudělal, neoslovil ji.

Fila la lana (Spřádej vlnu) je o bitvě u Valois, avšak dívá se na tuto událost z pohledu ženy, které čeká na svého milého, až se vrátí. Autorství původní verze písně náleží Robertu Mancymu.

Následuje píseň La ballata dell’amore cieco (o della vanità), Balada o slepé lásce (nebo marnivosti), v níž se objevuje motiv osudové ženy, femme fatale, která klade kruté požadavky muži, jenž je do ní slepě zamilován.

Suzanne je další převzatou a přeloženou písní v repertoáru De Andrého, tentokrát od Leonarda Cohena, text je o snové ženě jménem Suzanne.

Morire per delle idee (Zemřít za názory) je píseň od Brassense, přeložená do italštiny a zachovávající původní obsah písně včetně polemiky proti fundamentalistickým ideologiím.

La canzone dell’amore perduto (Píseň o ztracené lásce) vypráví z ženské perspektivy o vyhaslé vášni mezi dvěma lidmi. Můžeme se domnívat, že k napsání této písně ho

42 inspirovaly zážitky z konce vztahu se svou první ženou, který se oba snažili zachovat, i když již směřoval do záhuby. Hudba je převzatá od Georga Philippa Telemanna.

Další píseň, La città vecchia (Staré město) asi nejlépe vystihuje poslední tři verše o zlodějích, vrazích a „tom divném týpkovi, který za 3000 lir prodal svou matku trpaslíkovi“105:

„...ma se capirai, se li cercherai fino in fondo se non sono gigli son pur sempre figli vittime di questo mondo.“106

„... ale když je pochopíš a podíváš se pod povrch tak i když to nejsou čisté lilie, jsou pořád dětmi a obětmi tohoto světa.

Projevuje se zde Fabriziovo přesvědčení, že lidé spíše než z nějaké vrozené špatnosti jednají pod nátlakem okolností a podmínek, ve kterých jsou nuceni žít.

Píseň Giovanna d’Arco (Johanka z Arku) je postavená na dialogu mezi Johankou z Arku a ohněm, přirovnávajícím proces upálení ke svatbě. Oheň, jako by byl člověk, je natolik ohromen její hrdostí a pýchou v momentech před smrtí, že se jí pln úcty ptá, zda ji smí obejmout. Autorství této přeložené písně patří Leonardu Cohenovi.

U písně Delitto di paese (Zločin ve městečku) se opět jedná o překlad jedné z Brassensových děl, L’assassinat, a vypráví příběh postaršího muže, který zatoužil po mladé prostitutce, avšak protože neměl peníze na dodatečné zaplacení služeb, dívka ho spolu se svým kuplířem zavraždila. Opět zde můžeme zaznamenat Fabriziův zájem o příběhy z nižších společenských vrstev.

Melodie písně Valzer per un amore (o campestre), Valčík pro jednu lásku, byla první hudba, kterou kdy Fabrizio De André slyšel, jeho otec tento valčík totiž pouštěl

105http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_la_citta_vecchia_33 100.html 106http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_la_citta_vecchia_33 100.html

43 v okamžiku porodu. Nový text na již existující hudbu od Marinuzziho je výzva muže směřované jeho milé, aby nepromrhala mládí a přišla za ním „dokud je jaro.“107

2.1.8 Volume 8

Album Volume 8 napsal Fabrizio v roce 1975 spolu s dalším italským písničkářem, Francescem De Gregori.

První písní na albu je La cattiva strada (Špatná cesta), která se zabývá myšlenkou, že člověk se rozvíjí a učí svými chybami, píseň taktéž pracuje s dvojznačností – příběhy uvnitř písně lze soudit různě podle úhlu pohledu posluchače.

Oceano (Oceán) je píseň, kterou De André a De Gregori věnovali Cristianovi De André, synovi Fabrizia. Stalo se to tak, že když byl De Gregori v jejich sídle na Sardinii, přišel malý Cristiano a zeptal se De Gregoriho na věc, která mu dlouho vrtala hlavou – proč Alice v jeho jedné písni hledí na kočky. De Gregori neodpověděl, jen přimhouřil oči a napsal tuhle píseň, která pojednává o písničkáři, jenž je v první sloce označen za flákače, avšak pak k němu přijde dítě, které jediné ho chápe díky své dětské duši.

Nancy je překlad písně Seems so long ago, Nancy od Leonarda Cohena, jenž se k jejímu napsání inspiroval v události sebevraždy jedné dívky z Montrealu.

Le storie di ieri (Příběhy včerejška) naráží na temnou éru fašismu v Itálii, vytváří kontrast mezi lehkostí a nenáročností hudby a závažností tématu.

Giugno ’73 (Červen ’73) je autobiografická píseň o dívce, se kterou Fabrizio žil dva roky, v období mezi vztahy s Enricou Rignon a Dori Ghezzi. Roberta, dívka z písně, patřila do buržoazního světa, s nímž Fabrizio příliš nesouzněl (ačkoliv sám pocházel z podobné rodiny), následkem čehož se nakonec rozešli. Avšak jak praví Fabrizio na konci písně: „Říkám si, že je lepší opustit se než se nikdy nepotkat.“108

O Canzone per l’estate (Píseň pro léto) Fabrizio řekl, že je to autokritika člověka, ze kterého se stává měšťák. Myšlenka je zde vyjádřena popisem rodiny a jejího života.

107http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_valzer_per_un_amor e_33104.html 108http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_giugno_73_33113.ht ml

44

Téma buržoazní společnosti a její kritika byla pro De Andrého živé téma a to se promítlo i do písně Amico fragile (Neduživý přítel), kterou napsal na jedné oslavě, kam byl pozván ještě s Enricou Rignon. Jednalo se o událost vyšší společnosti, kde účastníci přesvědčovali Fabrizia, aby jim zahrál nějakou romantickou píseň, on s nimi však chtěl mluvit o tom, co se děje v Itálii. Poněvadž tlak neustával, utekl kamsi do garáže a tam napsal Amico fragile.

2.1.9 Rimini

V roce 1978 spolupracoval s Massimem Bubolou na albu Rimini, ve kterém se opět setkáváme s tématy týkajícími se nižších společenských vrstev, politiky a terorismu.

Píseň Rimini vypráví o Terese z Rimini, která fantazíruje a cestuje tak v čase, pozastavuje se v mysli nad různými tématy, třeba potratem či životem v turistickém městě, kde láska trvá jen přes léto.

Volta la carta (Obrať kartu) je veselá píseň inspirovaná říkankami a folklórem a spojuje v sobě vzdálené motivy a postavy, které spojuje veršem „volta la carta“.109

Coda di lupo (Vlčí ocas) je o indiánském chlapci, jenž vyroste v muže a zvolí si jméno Coda di lupo. Jeho příhody mají být metaforou k politickému dění v Itálii.

O písni Andrea De André na jednom koncertě v Miláně roce 1992 řekl: „Tuhle píseň věnujeme těm, které Platón poeticky nazýval „dětmi Luny“, těm, které my dále nazýváme gayi nebo, se zvláštním potěšením těmi „jinými“, když už ne rovnou teplouši. Takže tahle píseň mi dělá radost, i proto, že byla napsána pár let zpátky a teď může ukázat, že (aspoň tady v Evropě) může být každý sám sebou bez nutnosti stydět se za to.“110

Následuje čistě instrumentální kus Tema di Rimini.

Avventura a Durango (Dobrodružství v Durangu) je přeložené dílo Romance in Durango od Boba Dylana, za které od něj Fabrizio dokonce obdržel kompliment v dopise. Příběh je o mexickém banditovi na útěku.

Píseň Sally je varování před přílišnou ochranou dětí, které, pokud se nenaučí, jak to chodí na světě, se mohou stát jeho oběťmi. V první sloce se dozvídáme, že hlavní postavě

109http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_volta_la_carta_3314 0.html 110 MICHELONE, G. 2011. La storia dietro ogni canzone. Siena: Barbera Editore, str. 29.

45 z příběhu matka říkala, ať si nechodí hrát s cikány do lesa, přičemž cikáni byli pro Fabrizia vždy symbolem svobody, kterou je podle něj třeba lidem dát, aby byli schopni obstát v životě.

Rychlá balada Zirichiltaggia (Baddu tundu) je hádka v sardinském dialektu mezi dvěma pastýři o dědictví. Není to jeho jediná píseň v některém ze sardinských dialektů, láska Fabrizia k tomuto místu a jeho kultuře se promítla do jeho tvorby poměrně silně a v dalších letech u něj můžeme pozorovat zvýšený zájem i o další dialekty z oblasti Itálie.

Parlando del naufragio della London Valour (Mluvíc o ztroskotání London Valour) hovoří o skutečné události ztroskotání lodi jména London Valour, jež má být metaforou pro Itálii nacházející se v krizi.

Album Rimini se uzavírá další instrumentálním kusem Folaghe (Lysky).

2.1.10 Fabrizio De André

Desáté album Fabrizia De André z roku 1981 nese jeho jméno, ačkoliv možná je známější pod označením L’Indiano kvůli obálce desky, na které je vyobrazen Indián. Spolupracoval na něm s Massimem Bubolou, s nímž napsal i předchozí album Rimini.

Album se otevírá písní Quello che non ho (To, co nemám), kterou můžeme chápat jako dialog mezi Fabriziem a jeho únoscem.111 Píseň je výrazná ostinátním opakováním slov „quello che non ho“112, za nimiž následuje detailní popis všeho, co únosce nemá.

V písni Canto del servo pastore (Píseň pastýře) je kladen důraz na přírodu, jež prostupuje všemi slokami a má zde funkci utěšitelky, takže ačkoliv je protagonista osamělý a nezná ani své celé jméno, nachází smíření v okolní přírodě.

I když hudebně je píseň Fiume Sand Creek (Řeka Sand Creek) velmi pozitivně laděná, obsah tomu již neodpovídá – vypráví o masakru asi stovky indiánských žen, dětí a starších lidí, spáchaném plukovníkem Chiwingtonem, který za tento, ale i jiné „patriotické činy“ dostal mnoho poct a byl zvolen do senátu Spojených států amerických. Jazykové

111 Fabrizio byl unesen se svou přítelkyní Dori z domu na Sardinii, byli drženi v zajetí několik měsíců a poté vykoupeni rodinou Fabrizia. 112http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_quello_che_non_ho_ 33153.html

46 prostředky jsou voleny tak, aby odpovídaly nevinnému jazyku malého dítěte, které bylo svědkem tragédie a nyní o ní vypráví.

Ave Maria byla napsána v rockovém stylu, její melodii výjimečně nezpívá Fabrizio, ale Mark Harris, klávesista a aranžér, její text je v sardinském dialektu a inspiruje se v křesťanských modlitbách.

Hotel Supramonte je krycí jméno místa, kde byli Fabrizio a Dori drženi v zajetí a název písně, která se vztahuje k této události. I zde, jako u mnoha jiných písní De Andrého, můžeme zaznamenat kontrast mezi hudební a textovou složkou.

K napsání písně Franziska se Fabrizio také inspiroval u svých únosců, kteří mu vyprávěli různé příběhy svých hrdinů. Tento příběh vypráví o Franzisce, dívce skrývajícího se bandity, která, lapená jeho žárlivostí, nedokáže normálně žít, ačkoliv on je daleko, ale zároveň nemá šanci na šťastný život s ním. Bandita je zde viděn jako oběť tohoto světa.

Se ti tagliassero a pezzetti (Kdyby tě rozsekali na kousky). Zde se jedná o píseň o lásce a zároveň o oslavu svobody. Alegoricky může být text vnímán i jako popis snahy zničit nezávislost a sebeurčení jedince. U popisu lásky se setkáváme s typickými znaky Fabriziova jazyka – jasné barvy, přírodní elementy, erotické symboly.

Závěrečnou písní alba je Verdi pascoli (Zelené pastviny), s hlavním tématem tajných rituálních tanců amerických indiánů. Tento tanec je věnován vidině budoucí svobody, té, která nastane po smrti, v ráji, jak si ho představují Indiáni.

2.1.11 Crêuza de mä

Album Crêuza de mä vydané roku 1984 je výjimečné dílo, už jen kvůli volbě jazyka v textech, jedná se totiž o ligurštinu.113 Spolu se De Andrém na něm spolupracoval Mauro Pagani. Album vzbudilo pozitivní ohlasy, například David Byrne, skotský hudebník a herec, v rozhovoru pro časopis Rolling Stone řekl, že Crêuza de mä je jedno z desíti nejdůležitějších alb na mezinárodní úrovni v osmdesátých letech.114 De André za něj dokonce dostal prestižní ocenění Targa Tenco. Hudebně lze zařadit do etno hudby, i kvůli využití různých lidových nástrojů.

113 Jazyk spadající do skupiny galorománských jazyků, užívaný především v oblasti Ligurie. 114 http://www.mybestlife.com/ita_anima/David_Byrne_intervista.html

47

Album se otevírá stejnojmennou písní Crêuza de mä (Cestička k moři). Text hovoří o námořnících navrátivších se z cesty, kteří jdou do taverny Andrea a myslí na to, koho tam asi potkají. Obsah můžeme chápat i jako metaforu k lidské existenci, jež lze vnímat jako plavbu po moři.

Název druhé, smyslností nabité písně, Jamin-a, je zároveň jméno ústřední postavy – dívky se snědou pletí, která „miluje nenasytně a prudce“115 a která je pro námořníky symbolem naděje na oddych, přestávku od drsného života, kdy čelí strachu ze ztroskotání nebo samoty.

Sidún (Sidón) je temná píseň o utrpení otce, jemuž byl během války zabit malý synek. Sidón je město v Libanonu, kde ve 20. století často probíhaly boje. Sidún je jedna z mnoha Fabriziových pacifistických písní, která chce ukázat nesmyslnost válek a zabíjení.

K písni Sinán Capudán Pasciá De André řekl: „Četl jsem Dějiny Janova od Francesca Donavera a texty neznámých autorů či staré letopisy, co jsem našel v městské knihovně. Taky jsem poslouchal vyprávění lidí z Foce. Takhle jsem objevil existenci výjimečných osobností.“116 Námořník Scipione Cicala byl jedním z nich. Zajat muslimy po kruté bitvě u Tunisu, zachránil život konstantinopolskému sultánovi, poté zavrhnul křesťanskou víru, stal se muslimem, získal vysoké funkce a začali ho nazývat jménem Capudán Pasciá. Avšak v jeho duši se nic nemění, pořád osciluje mezi tuláctvím a oportunismem podle situace, jen teď místo pána Boha proklíná Mohameda.

Další píseň se jmenuje 'Â pittima, což je označení pro osobu, na kterou se lidé obraceli s žádostí o vymáhání dluhů, čehož pittima dosahoval více či méně obvyklými metodami. Dodnes se toto slovo v ligurském jazyce zachovalo pro označení někoho otravného, neodbytného a dotěrného.

Píseň 'Â duménega (V neděli) se vztahuje ke staré zvyklosti v Janově odsouvat prostitutky do jedné městské části. Tyto ženy měly však v neděli právo procházet se, kde chtěly, nicméně ostatní „slušní“ lidé se jim vysmívali a ukazovali si na ně prstem, i když mnozí z nich dozajista mohli být jejich zákazníky. Je to jedna z mnoha písní, jež se opírá do pokrytectví tak častého u společenské vrstvy, kde je třeba živit vlastní obraz cti, slušnosti a dobrých mravů.

115 MICHELONE, G. 2011. La storia dietro ogni canzone. Siena: Barbera Editore, str. 77. 116 MICHELONE, G. 2011. La storia dietro ogni canzone. Siena: Barbera Editore, str. 124.

48

D'ä mæ riva (Z mého břehu) je poslední písní na albu a zároveň teskným rozloučením se námořníka s Janovem a se svou milou, která mu mává ze břehu.

2.1.12 Le nuvole

Po šesti letech opět vydává Fabrizio De André s Marcem Paganim album, tentokrát pod názvem Le Nuvole (Mraky). Název je odvozen od jedné Aristofanovy komedie, který viděl některé své současníky, sofisty a hlavně Sokrata jako nepříjemné mraky, protože ukazovali mladším generacím nový způsob chování a duševní postoj, jenž byl ve vztahu k tehdejší vládě provokativní. Pro De Andrého jsou mraky ti překážející lidé, představující hrozbu v sociálním, politickém a ekonomickém životě v Itálii i jinde. Jednoduše všichni ti, co mají strach z nového, protože by to mohlo ohrozit jejich moc.117

Le nuvole (Mraky) je jedno z mála Fabriziových nezpívaných děl, recitují ho dvě ženy, jedna postarší, druhá mladší. „Mraky nás na jednu stranu nutí zvednout hlavu a podívat se na ně, na druhou nám však zabraňují vidět něco jiného, vyššího než jsou ony. Stávají se entitami, které rozhodují vysoko nad námi a pod nimiž musíme být, ale i když tím ovlivňují životy všech, jsou udělané z ničeho, jsou to jen zdání, která procházejí s nezájmem vůči naší potřebě deště.“118 Mraky De André pochopitelně nemyslí atmosférický jev, ale již zmiňované osoby.

V písni Ottocento (19. století) dochází k nenápadné kritice kapitalismu skrz analogie a srovnání se strukturami a myšlenkami 19. století.

Píseň Don Raffaé je napsaná v neapolském dialektu. De André o ní řekl: „Píseň Don Raffaé se vztahuje k Raffaelu Cutolovi (šéf Camorry), ale samozřejmě já ani Massimo Bubola, spoluautor písně, jsme nedisponovali informacemi z první ruky o jeho věznění. Představte si tedy moje překvapení, když jsem dostal dopis od Cutoly, který mi v něm skládal kompliment za píseň a ještě doplnil: ‚Nechápu, jak jste dokázal zachytit moji osobnost a situaci ve vězení, aniž bychom se kdy potkali.‘“119

117 Giancarlo Susanna, Stormy Weather. rozhovor s De Andrém, in Music, podzim 1990. 118 MICHELONE, G. 2011. La storia dietro ogni canzone. Siena: Barbera Editore, str. 100. 119 http://www.lyra.net/canzoni-e-accordi/fabrizio-de-andre/le-nuvole/don-raffae

49

La domenica delle salme (Neděle mrtvol) naráží na téma kapitalismu, diktatury, buržoazie a korupce.120 Za tuto píseň De André obdržel ocenění Targa Tenco.

Píseň Mégu megún (Doktore, šarlatáne) se skládá ze stížností nemocného vůči svému doktorovi, jehož jediná vina je, že se snaží nemocného postavit na nohy. To on však nechce, protože má strach ze světa a z lidí, kteří se pořád na něco ptají, jsou špinaví a připravení okrást druhého nějakou lstí. Nemocný tak radši zůstane v posteli, kde je mu dobře a cítí se bezpečně izolován.

La nova gelosia (Nová žaluzie) je reinterpretovaná píseň pravděpodobně z konce 18. století, ve které se mladík snaží zahlédnout svou milovanou, avšak brání mu v tom žaluzie. Píseň si hraje s dvojsmyslem, neboť slovo gelosia znamená i žárlivost.

'A çimma121 je další píseň v janovském dialektu, poeticky popisující výrobu tohoto typického pokrmu.

Poslední písní na albu je Monti di Mola, což je starší název pro Costa Smeralda.122 Její text je v jednom ze sardinských dialektů, gallurese, a opěvuje Sardinii, zároveň však naráží i na problém byrokracie, která hatí lásku dvou postav v písni.

2.1.13 Anime salve

Fabriziovo poslední album z roku 1996, Anime salve (Osamocené duše), mělo obrovský úspěch, obdrželo dokonce prestižní ocenění Targa Tenco.123 Spolupracoval na něm s Ivanem Fossatim, italským skladatelem a hudebníkem. Ústředním tématem celého alba je osamělost.

První písní na albu je Princesa (Princezna), jejíž námět najdeme v autobiografické knize Fernandy Farias, což byla transsexuálka brazilského původu, která se narodila jako muž, ale rozhodla se následovat svoje přání, odešla z venkova do města a nechala se chirurgicky upravit, aby vypadala zvenku tak, jak se cítí být uvnitř.

120 http://www.anime-salve.org/home/index2.php?option=com_content&do_pdf=1&id=251 121 Označení pro typický pokrm z oblasti Ligurie. 122 Označení pro část pobřeží na severovýchodě Sardinie. 123 Klub Tenco uděluje ještě jedno prestižní ocenění – Premio Tenco, které obdržel De André v roce 1975. Připomeňme si, že i český písničkář Jarek Nohavica získal toto ocenění v roce 2011.

50

Následuje Khorakhané124 se zaměřuje na absolutní svobodu a životní styl Romů, poslední sloky jsou napsané v chorvatské romštině a v písni je zpívá Dori Ghezzi, Fabriziova druhá žena.

Anime salve (Osamocené duše) je o toku času, osamělosti a osamělých duších, jejichž spasení spočívá v tom, že jsou jiné.

V písni Dolcenera probíhají paralelně dva děje – povodně a snad až zaslepeně toužebné čekání zamilovaného muže na ženu, která však utone v povodni.

Le acciughe fanno il pallone je ligurský výraz pro označení chování ančoviček, které, jsou-li v nebezpečí, vyskakují nad hladinu. Pokud je hladina klidná a je jich hodně, vytváří tím zdání blýskavých polokoulí nad povrchem moře. Píseň se zabývá tématem štěstí, touhy a snění s otevřenýma očima, kterým se rybář snaží uniknout realitě, v níž nachytal málo ryb.125

„...se prendo il pesce d'oro ...Jestli chytnu zlatou rybku ve la farò vedere ukážu vám ji se prendo il pesce d’oro jestli chytnu zlatou rybku mi sposerò all'altare“126 ožením se u oltáře

Slovo a název další písně, Disamistade, v sardinštině znamená nepřátelství, boj či dokonce rodovou mstu. Tématem písně je tedy nepřátelství mezi dvěma rodinami, se kterým nelze nic dělat, neboť jednou počatá rodová msta se těžko ukončuje. Disamistade pokládá otázku, zda se dá vůbec žít bez bolesti.

 cúmba (Holubička) je píseň v janovském dialektu o mladé dívce, jež s lehkostí a bez pochybností „vylétne z hnízda“, protože dívčin milý přesvědčí jejího otce, že se k ní bude chovat s respektem, avšak následně se ukazuje trochu jiná realita, kde dívka drhne podlahu, zatímco manžel se někde baví. I tak je tato píseň nejméně závažná z celého alba, především hudebně.

Námětem písně Ho visto Nina volare (Viděl jsem Ninu létat) byla Fabriziova první dětská láska, Nina. Popisuje osamělost chlapce, který nemá odvahu říct otci o své lásce a ví, že

124 Název jednoho romského kmene. 125 CONTRONEO, R. 1999. Fabrizio De André come un’anomalia. Torino: Einaudi, str. 261. 126http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_le_acciughe_fanno_i l_pallone_33195.html

51 kdyby se o ní dozvěděl, bude kvůli němu muset utéct z domu. Opakujícím se motivem je starý zvyk žvýkání vosku, z něhož takto venkovské ženy získávaly med.

Poslední písní je Smisurata preghiera (Modlitba bez hranic), která se inspiruje v knize Summa di Maqroll il gabbiere od Álvara Mutise, jež vypráví o bloudícím námořníkovi. Ten přemýšlí nad zásadními tématy lidské existence.

2.1.14 Shrnutí kapitoly o textech De Andrého

Jak si můžeme z popisu písní De Andrého povšimnout, jeho záběr témat byl široký, avšak jsou náměty, k nimž se vracel častěji než k jiným. Je to téma lásky127 a smyslnosti, společnosti a jejích problémů, smrti a náboženství, solidarity a soucitu, svobody, lidských chyb a následného poučení se z nich. Ačkoliv zjevně měl De André svůj názor na spoustu „hříchů“ společnosti, posluchač nemá pocit, že písničkář moralizuje, spíše si utahuje z poměrů a z lidské malosti. Ve svých písních neříká, že by něco mělo být tak či onak, je spíše svědkem, který přemýšlí nad tím, co vidí a zažívá. Snad právě i toto soucitné pochopení lidí bez jejich odsuzování je důvodem, proč Fabriziovy písně hluboce oslovují své posluchače.

2.2 Tvorba z hlediska hudebního

Nejen obsahově, ale hudebně bylo dílo Fabrizia De André rozmanité. V jeho celoživotní tvorbě nacházíme několik různých poloh, ve kterých se nacházel a skrz které se umělecky vyvíjel. V této kapitole bychom chtěli popsat různé styly, které můžeme najít v jeho tvorbě, taktéž se zde pokusíme popsat charakter melodií a harmonií v jeho písních a jejich obvyklou strukturu. První, co nás však na něm zaujme a čemu se budeme věnovat nejdříve, je jeho interpretační projev.

127 BRUNI, P. 2001. Fabrizio De Andrè: Il cantico del sognatore mediterraneo. Castrovillari: Il coscile, str. 44.

52

2.2.1 Interpretační projev

Spíše než na striktní intonační čistotu sázel De André na barvu a sytost svého hlasu. U jeho zpěvu si můžeme povšimnout, že občas na začátcích frází do tónu „dojíždí“128. Dalším znakem jeho interpretačního stylu je hraní si s rytmem slov, která nejsou strojově přesně zpívaná podle hudby, přizpůsobují se spíše rytmu mluvené řeči. Cílem De Andrého nejen v hudbě byla opravdovost a nenucenost, čehož dosahoval právě vyjmenovanými prostředky. Jeho hlas, ačkoliv působí neškoleně, má potenciál zaujmout posluchače. Musíme zde podotknout, že písničkář není totéž co zpěvák. U písničkářů není školenost hlasu prioritou, ba dokonce se odvážíme tvrdit, že v některých případech by bylo přílišné soustředění se na zpěváckou techniku na škodu.

Při zpěvu se obvykle De André doprovázel hrou na kytaru, měl solidní základy, neboť jako dítě se učil hrát několik let na housle a později měl učitele i na kytaru a velmi brzy začal vystupovat a hrát v různých kapelách.

2.2.2 Umělecké polohy

Chceme-li více přiblížit hudební styl Fabrizia De André, musíme nejprve postihnout zásadní vlivy, které položily základ jeho tvorby a na nichž pak stavěl. Nechme nyní stranou působení v nejrůznějších hudebních uskupeních, jež se zabývaly jazzem, country či latinou a které bezesporu taktéž formovaly jeho hudební cítění.

V podstatě největší vliv v raných počátcích jeho umělecké tvorby na něj měl Georges Brassens, francouzský písničkář, od něhož mnoho písní přeložil a většinou i převzal (více či méně přesně reprodukovanou) hudbu.129 Takhle byl položen základ, z Fabrizia se stal písničkář, který se doprovází na kytaru a zpívá spíše jednodušší melodie, skladby jsou většinou aranžovány i s jinými nástroji.

Postupně nechává ve svých písních vyniknout i orchestr (např. v albu Tutti morimmo a stento) či sbor (typické pro album La buona novella). Poněvadž čerpá inspiraci i z dob dávno minulých, některé skladby jsou napsány ve středověkém stylu. Avšak stylově mířil

128 Čímž míníme, že nasadí tón o něco níže a do požadovaného tónu doladí teprve pak. 129 Z písničkářů-současníků, u kterých se inspiroval později, jmenujme např. Leonarda Cohena či Boba Dylana.

53

Fabrizio i dopředu – některé jeho skladby na albu Tutti morimmo a stento nebo Non al denaro non all'amore né al cielo jsou ovlivněny progresivním rockem.130

Avšak zásadním vlivem na jeho tvorbu byla lidová hudba, ať už italská či odjinud. Poslední album, Anime salve, zaranžované Pierem Milesim, tíhne k jihoamerickým rytmům a k atmosféře Balkánu a Středomoří. Taktéž využívá sborových hlasů způsobem, který evokuje zpěv indiánských domorodců. Anime salve (ale třeba i album Crêuza de mä) dosahuje exotické atmosféry i díky nástrojům se specifickým zvukem, či využitím nejrůznějších dialektů.

2.2.3 Melodie

Melodie Fabriziových písní vycházejí z charakteru jeho hudební tvorby, která je písničkářská, takže je zde důležitý text písní, jemuž je podřízeno všechno ostatní. Účelem melodií tedy není ukázat zpěvácké kvality, ale nechat vyniknout slova a nejít proti jejich přirozenému rytmu. Převažují menší intervaly, časté jsou sekundové kroky, či prodlévání na jednom tónu v rámci jednoho verše. Větší intervaly než kvarta či kvinta jsou velmi zřídkavé.

Můžeme tedy říci, že melodie jeho písní jsou převážně plynulejšího charakteru a subjektivně si dovolíme zhodnotit je jako líbivé a dobře zapamatovatelné.

2.2.4 Harmonie

Fabrizio De André ve svých písních užívá především hlavní a vedlejší harmonické funkce, s občasným vybočením či modulací. Akordy jsou povětšinou durové či mollové, poměrně často jsou využity dominantní septakordy, jiných typů akordů najdeme pomálu.

2.2.5 Struktury

Co se týče hudebních forem užitých ve Fabriziových dílech, v naprosté většině se jedná buď o strofické písně, s refrénem nebo bez něj. Často bývá na začátek písní zařazena

130 http://www.ondarock.it/italia/fabriziodeandre.htm

54 instrumentální či vokální předehra a na konec písně závěr. Písně bývají spíše rozsáhlejší, např. Bocca di Rosa má třináct slok a šest refrénů o čtyřech verších, ale existují i mnohem kratší písně, ta nejkratší má pouze dva verše (Primo intermezzo) a je postavená především na instrumentální složce.

2.2.6 Ukázka konkrétních písní

V této podkapitole si rozebereme několik písní a blíže na nich ukážeme charakter tvorby De Andrého. Pro tento účel se budeme snažit zvolit písně, které jsou něčím specifické, abychom postihli pokud možno celé spektrum Fabriziova stylu. Písně budou srovnané chronologicky podle let, v nichž vyšla alba, na kterých se písně nacházejí.

2.2.6.1 Bocca di Rosa

Tato píseň představuje typickou uměleckou polohu tvorby Fabrizia De André. Jak vidíme na následující notové ukázce, melodie se vyznačuje prodlevami na jednom tónu a sporadickými intervalovými skoky, převážně na začátcích veršů.

131

131 https://zh.scribd.com/doc/138267842/SPARTITI-Spartito-Fabrizio-De-Andre-Bocca-di-Rosa

55

Píseň je textově obsáhlá, má třináct slok a šest refrénů. Píseň je v rytmu tarantelly132 a v mollové tónině, harmonie slok je postavena na hlavních funkcích – tónice a durové dominantě, v refrénu je sekvence s mimotonálními dominantami.133 Hlavním nástrojem je zde kytara, dále se v písni třikrát nachází výrazná mezihra na flétnu a buben.

2.2.6.2 Carlo Martello ritorna dalla battaglia di Poitiers

Tato píseň v čtyřdobém metru je ukázkou využití hudebních prostředků za účelem dosažení atmosféry jiné doby, v tomto případě baroka. Svůj part zde má cembalo, píseň se otevírá slavnostní melodií na trubku, kterou slyšíme i později v mezihrách. Pravidelně se zde střídají sloky s refrénem, který stejně jako u písně Bocca di Rosa má pokaždé jiná slova.

Sloky jsou harmonizovány základními harmonickými funkcemi s jednou mimotonální dominantou. Refrén je napsán v paralelní tónině, začíná na střídání základních funkcí, avšak poté dochází k míšení tónin, které budí dojem modulace, jež se však neuskuteční, a výsledkem je gradace, končící ve stejné tónině, v jaké refrén začal. Melodicky je zde výrazný refrén, neboť začíná na větších intervalových skocích, což není pro De Andrého typické, a také je zde několik triol za sebou, jak si můžeme povšimnout v úryvku.

134

132 Jihoitalský lidový tanec v rychlém tempu a třídobém metru. 133 KOFROŇ, J. 1968. Učebnice harmonie. 4. vyd. Praha: Supraphon. 134 http://easysheetmusic.altervista.org/carlo-martello-fabrizio-de-andre-sheet-music-guitar-chords-lyrics/

56

2.2.6.3 La canzone di Marinella

Tato píseň se vyznačuje výraznou melodičností, chybí zde Fabriziovo časté opakování jednoho tónu, jak si můžeme povšimnout na notové ukázce.

135

Poněvadž se La canzone di Marinella velmi proslavila, existuje hned několik verzí, ať už nazpívaných samotným Fabriziem, Minou (která píseň proslavila) anebo oběma dohromady. Verze se liší přítomností transponovaných částí písně a metrem – buď čtyřdobým nebo třídobým. Píseň je napsaná v mollové tónině a je zde využíváno základních a vedlejších harmonických funkcí, s občasným proložením mimotonální dominantou. Dochází-li v písni k modulaci, jedná se o modulaci mimotonální dominantou, která však neústí do durové tóniny paralelní, ale do mollové tóniny na třetím stupni.

2.2.6.4 Un ottico

Píseň un ottico jsme vybrali se záměrem poukázat na další tvář Fabrizia De André. Od jeho ostatních písní se liší v mnohém - ať už strukturou, instrumentací či harmonií. Píseň působí psychedelicky136, což je umocněno kontrastem mezi rámcem písně (valčík postavený na základních harmonických funkcích s jednou mimotonální dominantou, doprovázený na akordeon) a středem písně. Ten je harmonicky složitý, nachází se v něm

135 http://luigimaesano.blogspot.cz/2015/02/de-andre-la-canzone-di-marinella-piano.html 136 Text písně pojednává o „dealerovi speciálních brýlí“ a jejich uživateli, což je mnohými považováno za metaforu k drogové problematice.

57

častá tonální vybočení, využití neobvyklých funkcí, vrstvení Fabriziova hlasu, kontrast mezi táhlejšími částmi a částmi rychlejšími, avšak poté se všechno zpět přelije do valčíku, kterým píseň i začíná. Psychedelická část obsahuje citaci Vivaldiho Bouře z části Léto ze Čtyř ročních období, zahranou na elektrickou kytaru.

2.2.6.5 Jamin-a

Poslední píseň, již jsme vybrali, je harmonicky jednodušší než všechny předešlé, zpěv se realizuje na třech akordech (E, A, Asus4) a až v instrumentální mezihře dochází k míšení tónin, skrz které se realizuje v souzvuku lydická kvarta, která je velmi často k slyšení např. ve slovenských lidových písních. Velmi zajímavá je zde instrumentace – jsou zde využity etno nástroje jako například arabská loutna nebo šalmaj.

58

3. PROJEKT

V této kapitole popíšeme projekt pro žáky gymnázií, založený na osobnosti a díle Fabrizia De André s důrazem na písničkářství. V první podkapitole projekt přibližně popíšeme, včetně jeho cílů, a v následující podkapitole uvedeme konkrétní scénář vyučovacích jednotek, ve kterých by byl realizován, včetně pracovního listu.

3.1 Popis projektu

Projekt bude rozdělen na tři vyučovací jednotky po 45 minutách a budeme se v nich snažit dosáhnout následujících cílů: kognitivní cíle:

- žáci časově a místně zařadí osobnost De Andrého

- žáci vysvětlí, kdo je písničkář a v čem spočívá jeho tvorba

- žáci vyjmenují alespoň tři častá témata, kterým se De André věnoval ve svých písních psychomotorické cíle:

- žáci zazpívají vybranou píseň

- žáci rytmicky doprovodí píseň afektivní cíle:

- žáci oceňují důležitost role písničkáře

- žáci chápou sdělení písně, kterou se učí, uvědomují si dané ponaučení

V projektu se budeme snažit žáky aktivizovat a nechat na nich velký podíl vlastní činnosti, aby došlo k hlubšímu zážitku z poznání a tím se nabyté vědomosti a schopnosti lépe usadily v paměti.

Poněvadž píseň, kterou se žáci budou učit, je v italštině, bude důraz kladen i na seznámení se s textem různými způsoby.

59

Nejprve s žáky proběhne brainstorming, abychom navázali na to, co už znají a ujasnili si základní pojmy, poté dostanou za úkol napsat vlastní odůvodnění, proč by písničkáři mohli být důležití (na konci projektu dostanou stejný úkol, na čemž budou moci vidět žáci i vyučující efekt projektu).

Potom bude následovat výklad o životě a díle Fabrizia De André s hudebními ukázkami a na závěr první vyučovací jednotky proběhne kvíz postavený na poznatcích z výkladu. Další vyučovací jednotka začne připomenutím informací z minulé hodiny formou dotazování, poté následuje nácvik písně, čemuž však předchází práce s textem, neboť píseň má slova v italském jazyce, u kterého nemůžeme předpokládat, že ho žáci ovládají. Třetí vyučovací jednotka bude spočívat v docvičení písně, doplnění rytmického doprovodu hraného žáky a na závěr budou mít žáci za úkol vyplnit pracovní list, abychom si ověřili splnění kognitivních a afektivních cílů.

3.2 Scénář projektu

V této podkapitole si přesně popíšeme činnosti ve vyučovacích jednotkách, s přibližným časovým rozvržením. Popis uskutečníme způsobem, jakým bychom tvořili přípravu na hodinu. Činnosti, k nimž je potřeba doplnit nějaký materiál, budou označeny hvězdičkou a potřebný materiál bude umístěn pod tabulkou. Podkapitola se bude dále dělit na tři menší, podle jednotlivých vyučovacích jednotek.

60

3.2.1 První vyučovací jednotka

čas. rozvržení činnost ...učitele ..žáků 5 minut úvod do projektu seznamuje žáky naslouchají s plánem činností 10 minut brainstorming ptá se žáků, co se nechávají plynout jim vybaví při myšlenky a říkají, slově „písničkář“, co se jim vybavuje zapisuje jejich při slově návrhy na tabuli, „písničkář“ popř. je inspiruje k dalším návrhům či vysvětluje termíny a jména, která žáci neznají 5 minut vyplňování jedné 1. zadá úkol vyplňují otázku otázky v pracovním v pracovním listu listu* 15 minut výklad o životě a vykládá, pouští poslouchají a tvorbě Fabrizia De ukázky vyplňují otázky André** v pracovním listu 10 minut kvíz*** rozdělí žáky do na papírky píšou skupin, klade jim odpovědi na otázky, po každé otázky, otázce si od nich odevzdávají je vybírá odpovědi napsané na papírcích, na konci kvízu sečte body a vyhlásí vítěze

Komentář k tabulce:

Při brainstormingu je důležité, aby bylo zmíněno slovo „písničkář“ a vysvětleno, v čem tkví jeho tvorba, pokud toto slovo nepadne z řad žáků, postará se o to učitel, přičemž by bylo žádoucí, aby zazněla jména dalších, českých písničkářů pro lepší pochopení konceptu.

Smysl první otázky v pracovním listu tkví v tom, aby se žáci sami aktivně snažili pochopit, v čem by písničkář mohl být přínosem pro kulturu. Podobná otázka je i na konci pracovního listu, porovnání dvou odpovědí může posloužit jako zpětná vazba pro učitele i žáky, kteří mohou takto zhodnotit přínos projektu.

Výklad o životě a tvorbě Fabrizia De André se bude uskutečňovat monologem učitele, důraz v něm bude kladen na fakta, která by mohla připadat žákům na gymnáziu atraktivní

61

– na jeho svérázný, avšak nikoli ignorantský přístup k autoritám a ke vzdělání, na sdělení skrytá v jeho albech a životní filozofii. Během výkladu žáci vyplňují otázky v pracovním listu, aby měli větší motivaci dávat pozor.

Puštěné a okomentované ukázky budou úryvky z písní La preghiera in gennaio a L’infanzia di Maria. První ukázku jsme zvolili proto, abychom na ní názorně ukázali jedno z témat, kterým se De André poměrně často zabýval – smrtí. Volba druhé písně má podobný účel, zároveň si na ní taktéž můžeme ukázat styl práce De Andrého, který psal písně promyšleně a s důkladným předchozím nastudováním dané problematiky.

Kvíz slouží k lepšímu zapamatování si informací z výkladu.

*Pracovní list:

1) Uveďte, proč by podle Vás mohla osoba písničkáře důležitá? (Zkuste najít alespoň jeden důvod, i když třeba nesouzníte s názorem, že je důležitá.)

2) Doplňte odpovědi na otázky:

Ze které země pocházel Fabrizio De André?

Co studoval na vysoké škole?

Na jakém ostrově byl se svou přítelkyní Dori Ghezzi unesen?

Napište alespoň dvě témata, kterým se ve svých písních věnoval.

Na jaký hudební nástroj hrál?

62

Kvůli komu přestal Fabrizio pít alkohol?

Jaká byla příčina jeho smrti?

Jaká událost inspirovala Fabrizia k napsání písně La preghiera in gennaio?

Z jakých textů se Fabrizio inspiroval k napsání písně L’infanzia di Maria a celého alba La buona novella?

3) Na základě přeložených slov v textu (označených podtržením) zkuste vymyslet vlastní obsah písně:

(Portami – dones mi, madre – matka, cieco – slepý, pazzo – blázen, colore – barva, contento – spokojený)

4) Napište, o čem je píseň ve skutečnosti:

5) Odpovězte na následující otázky: a) Jaký význam má podle vás postava písničkáře pro nějakou zemi, jakou důležitost mu připisujete?

b) Představte si, že jste písničkářem/písničkářkou. O čem byste psal/a? Jaká témata Vám leží na srdci, a myslíte si, že by bylo dobré o nich zvednout svou tvorbou povědomí?

63

**Osnova výkladu o Fabriziovi De André:

- mládí a dospívání

- počátky tvorby

- dospělost

- vývoj tvorby: témata jeho písní, alba

- smrt

***Kvíz:

●Jak se jmenovala křestním jménem žena, se kterou byl Fabrizio unesen na Sardinii?

●Jakou závislostí trpěl Fabrizio velkou část života, ale přestal jí podléhat?

●Ze které země pocházel?

●Jaká jiná závislost mu způsobila předčasnou smrt na rakovinu?

●Co studoval na vysoké škole?

●Jakým tématům se Fabrizio věnoval ve svých písních? Vyjmenujte aspoň dvě.

●Na jaký hudební nástroj hrál?

●Jakého českého písničkáře znáte?

●Jak se jmenuje album De Andrého, inspirované apokryfními evangelii?

64

3.2.2 Druhá vyučovací jednotka

čas. rozvržení činnost ...učitele ..žáků 10 minut připomenutí klade žákům odpovídají na poznatků z minula otázky, které byly otázky v minulé hodině v pracovním listu, vyvolává 10 minut práce s textem rozdá žákům do rovnají části textu písně*, kontrola dvojic nastříhaný do správného text po částech a pořadí dvakrát pustí píseň, pak odhalí žákům správné pořadí 10 minut vymýšlení vysvětlí žákům na základě možného obsahu jejich úkol označených slov písně textu zkusí vymyslet, o čem by píseň mohla být, doplní své nápady do pracovního listu k otázce č. 3 5 minut výklad obsahu přeloží píseň do pracovního listu písně** žákům, vysvětlí, o odpoví na otázku čem je č.4 týkající se obsahu písně 10 minut nácvik písně nejprve žákům opakují po učiteli přečte řádek po text, později text na řádku text kvůli melodii správné výslovnosti, poté je učí imitační metodou melodii

Komentář k tabulce:

Nejprve učitel se žáky v rychlosti projde poznatky z minulé hodiny, žáci si můžou k ruce vzít pracovní listy. Poté rozdá text písně La ballata dell’amore cieco nastříhaný na menší části a nechá žáky poslechnout si píseň (dvakrát). Jejich úkolem bude srovnat ústřižky do správného pořadí, po splnění úkolu proběhne kontrola – učitel přečte text, žáci si případně opraví chybné pořadí. Účelem tohoto úkolu je nenásilné seznámení se s italským textem a melodií písně.

V další části hodiny mají žáci vymyslet vlastní text, přičemž zde není účelem, aby se co nejvíce přiblížili originálu. Jde o zapojení vlastní fantazie a o vzbuzení zvědavosti, o čem

65 píseň může být. Též věříme, že kreativita žáků by mohla zdrojem zábavy a tak i osvěžením hodiny. Označená slova proto nemají prozradit nic konkrétního z písně, jsou tedy volena spíše slova obecného charakteru. Po dokončení úkolu učitel nechá některé žáky přečíst jejich nápady. Poté učitel zběžně přeloží text písně a vysvětlí její význam.

Následuje samotný nácvik písně, který začne tím, že učitel přečte žákům text řádek po řádku, přičemž žáci po něm opakují. Učitel si dává pozor na rytmus své řeči, který má korespondovat s rytmem textu v písni, čímž se usnadní další kroky. Dále je imitační metodou naučí zpívat píseň. Podle svých možností žáky doprovodí na kytaru, klavír, akordeon či jiný nástroj schopný akordického doprovodu.

V textu písně jsou místa, kde bude text rozstříhán, naznačená čárou. Vlevo se nachází text v italštině, vpravo přepis výslovnosti. Jsme si vědomi, že se nejedná se o obecně uznávanou fonetickou transkripci, avšak pro naše účely je tento způsob dostačující a vhodnější než využití mezinárodní fonetické abecedy (IPA).137

*Text písně La ballata dell’amore cieco:

Am F G C Un uomo onesto, un uomo probo, Unuómo onésto, unuómo próbo C G C tralalalalla tralallaleru tralalalala tralalaléru Am F G C s'innamorò perdutamente sinamoro perdutamente F G Am d'una che non lo amava niente. duna ke non lo amáva niente ______Gli disse portami domani, Lji dyse portami dománi tralalalalla tralallaleru tralalalala tralalaléru gli disse portami domani lji dyse portami dománi il cuore di tua madre per i miei cani. il kuóre di tua mádre peri mjej káni ______

137http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Fonetick%C3%A1_transkripce:_Transkripce_%C4%8De %C5%A1tiny

66

Lui dalla madre andò e l'uccise, Luj dala mádre ando e lučíze tralalalalla tralallaleru tralalalala tralalaléru dal petto il cuore le strappò dal peto il kuóre le strapo e dal suo amore ritornò. e dal suo amóre ritorno (mezihra) ______Non era il cuore, non era il cuore, non era il kuóre, non era il kuóre tralalalalla tralallaleru tralalalala tralalaléru ______non le bastava quell'orrore, non bastáva kueloróre voleva un'altra prova del suo cieco amore Voléva unaltra próva del suo čéko amóre ______Gli disse „amor, se mi vuoi bene“, Lji dyse amor se mi vuoj béne tralalalalla tralallaleru tralalalala tralalaléru gli disse „amor, se mi vuoi bene, lji dyse amor se mi vuoj béne tagliati dei polsi le quattro vene.“ taljati dej polsi le kuatro véne ______Le vene ai polsi lui si tagliò, Le véne aj polsi luj si taljo tralalalalla tralallaleru tralalalala tralalaléru ______e come il sangue ne sgorgò e kóme il sangue ne sgorgo correndo come un pazzo da lei tornò. korendo kóme un paco da lej torno (mezihra, poté transpozice o půl tónu nahoru) ______Gli disse lei ridendo forte, lji dyse lej ridendo forte tralalalalla tralallaleru tralalalala tralalaléru gli disse lei ridendo forte, lji dyse lej ridendo forte l’ultima tua prova sarà la morte. lúltima tua próva sara la morte ______E mentre il sangue lento usciva e mentre il sangue lento ušíva e ormai cambiava il suo colore, e ormaj kambiáva il suo kolóre ______la vanità fredda gioiva, la vanita freda džoíva un uomo s’era ucciso per il suo amore. unuómo sera učízo per il suo amóre

67

(mezihra) ______Fuori soffiava dolce il vento Fuóri sofjáva dolče il vento tralalalalla tralallaleru tralalalala tralalaléru ma lei fu presa da sgomento ma lej fu préza da zgomento quando lo vide morir contento. kuando lo víde morir kontento ______Morir contento e innamorato Morir kontento e inamoráto quando a lei niente era restato kuando a lej niente era restáto non il suo amore non il suo bene non il suo amóre non il suo bénema solo il sangue secco delle sue vene. ma sólo il sangue seko dele sue véne

(dohra)

** překlad písně: Jeden poctivý a slušný muž tralalalalla tralallaleru se bezhlavě zamiloval do ženy, která ho ale vůbec nemilovala.

Řekla mu „zítra mi dones...“ tralalalalla tralallaleru řekla mu „zítra mi dones srdce tvojí matky pro mé psy.“

Šel za svou matkou a zabil ji tralalalalla tralallaleru z hrudi jí vyrval srdce a ke své lásce se navrátil.

Nebylo to srdce, nebylo to srdce tralalalalla tralallaleru nestačila jí tahle hrůza

68 chtěla další důkaz jeho slepé lásky

Řekla mu „lásko, jestli mě máš rád...“ tralalalalla tralallaleru řekla mu „lásko, jestli mě máš rád, podřež si na zápěstích čtyři žíly“

Podřezal si žíly na zápěstích tralalalalla tralallaleru a jak mu z nich crčela krev běžel za ní zpátky jako blázen

Nahlas se smála a řekla mu tralalalalla tralallaleru nahlas se smála a řekla mu „poslední tvá zkouška bude smrt“

A zatímco krev pomalu odtékala a on už měnil svou barvu ješitnost její se chladně těšila nad mužem, který se zabil pro její lásku

Venku sladce vál vánek tralalalalla tralallaleru ale ona byla v šoku když ho viděla umírat spokojeného

Umírat spokojeného a zamilovaného a přitom jí nic nezůstalo ani jeho láska, ani potěšení od něj jen vyschlá krev z jeho žil.138

138 Překlad není básnický, jeho účelem je pouze přiblížit obsah písně.

69

3.2.3 Třetí vyučovací jednotka

čas. rozvržení činnost ...učitele ..žáků 10 minut nácvik písně přečte nahlas text čtou text, zpívají z minulé hodiny s žáky, zopakuje píseň melodii 15 minut doplnění rozdá některým zpívají, ti s nástroji rytmických žákům rytmické se učí zařadit do nástrojů do písně nástroje, poradí písně rytmický jim, co by se do doprovod písně hodilo za rytmický doprovod 10 minut doplnění zadá úkol, poté vyplňují otázku č.5 pracovních listů pracovní listy v pracovním listu, vybere, aby si poté ho odevzdají z nich mohl vzít zpětnou vazbu (listy později žákům vrátí) 10 minut zhodnocení táže se žáků, co odpovídají na projektu diskuzí ocenili na projektu, otázky, diskutují nebo co by udělali jinak

Komentář k tabulce:

První dvě části hodiny slouží k ukotvení písně v paměti. Když má učitel pocit, že většina žáků zvládá text i hudební stránku písně, rozdá dle svého uvážení nástroje některým žákům. Do písně se hodí chřestidla na lehké doby, na těžké doby pak nějaký tlumenější zvuk bubnu nízko laděného. Na části, kde se zpívá „tralalalalla tralallaleru“ na těžké doby zařadíme zvonivý zvuk, např. tamburínu. Na mezihry a dohru se přidají i ostatní žáci bez nástrojů a to tím způsobem, že polovina z nich tleská na těžké doby a druhá polovina luská na lehké.

Další části hodiny budou věnovány zpětné vazbě a zhodnocení přínosu projektu.

70

ZÁVĚR

V této práci jsme se snažili popsat osobnost, život a dílo Fabrizia De André a domníváme se, že se nám podařilo postihnout důležité momenty v jeho životě a klíčová témata v jeho tvorbě. Dále jsme se pokusili vytvořit realizovatelný pedagogický projekt inspirovaný Fabriziem De André jako písničkářem.

Při psaní práce jsme víc než kdy dřív uvědomovali jedinečnost odkazu, jež za sebou zanechal De André, a jehož vzácnost spatřujeme především v kulturní návaznosti, kterou zcela vědomě uplatňoval při skládání. Za jeho písněmi vidíme kus poctivé práce, zaujaté studium dané problematiky, přemýšlení nejen nad dobovým děním a soucit pro člověka.

Doufáme, že práce bude mít informační přínos, neboť dostupnost k poznatkům o De Andrém a především o obsahu jeho tvorby je mimo Itálii problematická z důvodu jazykové bariéry, která v našem případě byla překonána studiem oboru italské filologie na katedře romanistiky Univerzity Palackého, avšak i tak jsme se místy setkávali s překladatelskými a interpretačními potížemi vyplývajícími především z víceznačnosti některých italských slov. Také texty některých písní De Andrého nejsou jednoznačně interpretovatelné, či jsou natolik tajuplné, že jsme se kvůli zachování objektivity museli pohybovat na velmi obecné rovině, co se týče popisu a vysvětlení obsahu těchto písní.

Taktéž doufáme v přínos inspirační. Vzpomeňme na Jarka Nohavicu a jeho překlady písní Bulata Okudžavy, jehož díla v sobě ukrývají bohatství tak jako písně De Andrého. Můžeme tedy doufat, že stejně jako De André zprostředkovával italskému národu krásu Brassensových písní, Nohavica českému národu Okudžavovu tvorbu, tak se jednoho dne najde další zdatný písničkář a překladatel z italského jazyka do češtiny, který se postará o to, aby i česky mluvící člověk mohl zažít potěšení z tvorby De Andrého, neboť témata, kterých se jeho tvorba týká, jsou nadčasová a v průběhu života jim musí čelit každý. V dílech takových velkých básníků můžeme najít inspiraci, útěchu i poučení, proto je třeba starat se o odkaz, který nám zde nechávají.

71

SUMMARY

The thesis focuses on singer-songwriter Fabrizio De André. The first part describes his life and inspiration for his work which is described in the following part. This following part provides information about meaning of his songs and it also includes description of musical aspects. The last part provides educational project based on information about Fabrizio De André and which could be used in classes of music at grammar schools.

72

POUŽITÁ LITERATURA

LITERÁRNÍ ZDROJE:

BERTONCELLI, R. 2003. Belin, sei sicuro?: Storia e canzoni di Fabrizio De André. Firenze: Giunti Gruppo Editoriale.

BRUNI, P. 2001. Fabrizio De Andrè: Il cantico del sognatore mediterraneo. Castrovillari: Il coscile.

COTRONEO, R. 1999. Fabrizio De André come un’anomalia. Torino: Einaudi.

HARARI, G. 2010. Fabrizio De André. Una goccia di splendore. Milano: Rizzoli.

KOFROŇ, J. 1968. Učebnice harmonie. 4. vyd. Praha: Supraphon.

MICHELONE, G. 2011. La storia dietro ogni canzone. Siena: Barbera editore.

SPERONI, G. De André s'arrabbia con Gaber, in Domenica del Corriere, nº 1, Milano, Leden 1974.

SUCCI, R. 2004. Laudate hominem. Milano: Greco&Greco Editore.

VIVA, L. 2016. Non per un dio ma nemmeno per un gioco. Milano: Universale Economica Feltrinelli.

INTERNETOVÉ ZDROJE:

70. léta, Anni di piombo [online]. [cit.5.5.2016]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/podzim2007/IJIB553/um/70.leta.pdf

73

Biografia [online]. [cit.10.3.2016]. Dostupné z: http://www.viadelcampo.com/html/biografia.html

Bocca di rosa [online]. [cit.9.6.2016]. Dostupné z: https://zh.scribd.com/doc/138267842/SPARTITI-Spartito-Fabrizio-De-Andre-Bocca-di- Rosa

Bocca Di Rosa Lyrics [online]. [cit.1.3.2016]. Dostupné z: http://www.metrolyrics.com/bocca-di-rosa-lyrics-de-andre-fabrizio.html

Canzoni da vivere: Il Testamento – Speciale Fabrizio De Andrè [online]. [cit.3.4.2016]. Dostupné z: https://elledielle.wordpress.com/2012/01/11/canzoni-da-vivere-il- testamento-speciale-fabrizio-de-andre/

CARLO MARTELLO – Fabrizio De André (Sheet music – guitar chords – lyrics) [online]. [cit.9.6.2016]. Dostupné z: http://easysheetmusic.altervista.org/carlo-martello- fabrizio-de-andre-sheet-music-guitar-chords-lyrics/

De André – La canzone di Marinella piano pdf [online]. [cit.9.6.2016]. Dostupné z: http://luigimaesano.blogspot.cz/2015/02/de-andre-la-canzone-di-marinella-piano.html documentario Fabrizio De Andrè La Storia Siamo Noi [online]. [cit. 1.3.2016]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=woAzpKjBkPE

Don Raffaè [online]. [cit.1:6.2016]. Dostupné z: http://www.lyra.net/canzoni-e- accordi/fabrizio-de-andre/le-nuvole/don-raffae

Fabrizio De André forum [online]. [cit.10.3.2016]. Dostupné z: http://deandre.forumfree.it/?t=42783307

Fabrizio De André in direzione ostinata e contraria [online]. [cit.3.6.2016]. Dostupné z: http://www.ondarock.it/italia/fabriziodeandre.htm

Fernanda Pivano [online]. [cit.20.3.2016]. Dostupné z: http://biografieonline.it/biografia.htm?BioID=1386&biografia=Fernanda+Pivano

74

Fonetická transkripce – transkripce češtiny [online]. [cit.15.6.2016]. Dostupné z: http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Fonetick%C3%A1_transkripce:_Transkripc e_%C4%8De%C5%A1tiny

Frasi di Fabrizio De André [online]. [cit.5.5.2016]. Dostupné z: http://www.frasicelebri.it/frasi-di/fabrizio-de-andre/

GIROTONDO Fabrizio De André [online]. [cit. 30.3.2016]. Dostupné z: http://www.italianissima.info/testi/girotondo.htm

Il re fa rullare i tamburi [online]. [cit.3.4.2016]. Dostupné z: http://www.viadelcampo.com/html/il_re_fa_rullare.html

Intervista di Fernanda Pivano a Fabrizio De André [online]. [cit.22.4.2016]. Dostupné z: http://maso.altervista.org/percorsi_incrociati/spoonriver/intervista_pivano_de_andre.ph p

La buona novella spiegata da Fabrizio De André [online]. [cit.11.4.2016]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=b7v7cCCMmlA

La domenica delle salme – analisi e commento [online]. [cit.2.6.2016]. Dostupné z: http://www.anime- salve.org/home/index2.php?option=com_content&do_pdf=1&id=251

Laudate dominum [online]. [cit.11.4.2016]. Dostupné z: http://www.testitradotti.it/canzoni/fabrizio-de-andr/laudate-dominum

Musica per l’anima [online]. [cit.1.6.2016]. Dostupné z: http://www.mybestlife.com/ita_anima/David_Byrne_intervista.html

Sessantotto [online]. [cit.4.4.2016]. Dostupné z: http://www.treccani.it/enciclopedia/sessantotto_(Enciclopedia-dei-ragazzi)/

S’i‘ fosse foco [online]. [cit.30.3.2016]. Dostupné z: http://www.treccani.it/magazine/strumenti/una_poesia_al_giorno/01_15_Angiolieri_Ce cco.html

75

Storia di un impiegato [online]. [cit.5.5.2016]. Dostupné z: http://www.viadelcampo.com/html/storia_di_un_impiegato1.html

Testo Ballata degli impiccati [online]. [cit.22.3.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_ballat a_degli_impiccati_33035.html

Testo Ballata dell’eroe [online]. [cit.30.3.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_la_ba llata_delleroe_33012.html

Testo Cantico dei drogati [online]. [cit.22.3.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_canti co_dei_drogati_33031.html

Testo Giugno ‘73[online]. [cit.20.5.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_giugn o_73_33113.html

Testo Il ritorno di Giuseppe [online]. [cit.12.4.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_il_rit orno_di_giuseppe_33061.html

Testo Il sogno di Maria [online]. [cit.20.4.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_il_so gno_di_maria_33062.html Testo Il suonatore Jones [online]. [cit.1.5.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_il_su onatore_jones_33077.html

Testo Il testamento di Tito [online]. [cit.20.4.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_il_tes tamento_di_tito_33067.html

Testo La ballata del Michè [online]. [cit.3.4.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_la_ba llata_del_miche_33016.html

76

Testo La città vecchia [online]. [cit.12.5.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_la_cit ta_vecchia_33100.html

Testo La stagione del tuo amore [online]. [cit.22.3.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_la_st agione_del_tuo_amore_33027.html

Testo Laudate hominem [online]. [cit.20.4.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_lauda te_hominem_33068.html

Testo Le acciughe fanno il pallone [online]. [cit.2.6.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_le_ac ciughe_fanno_il_pallone_33195.html

Testo L‘infanzia di Maria [online]. [cit.14.4.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_linfa nzia_di_maria_33060.html

Testo Quello che non ho [online]. [cit.25.5.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_quell o_che_non_ho_33153.html

Testo Via del campo [online]. [cit.22.3.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_via_d el_campo_200197.html

Testo Tre madri [online]. [cit.20.4.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_tre_ madri_33066.html

Testo Un matto [online]. [cit.22.4.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_un_m atto_33070.html

77

Testo Un blasfemo [online]. [cit.1.5.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_un_bl asfemo_33072.html

Testo Un chimico [online]. [cit.1.5.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_un_c himico_33075.html

Testo Un ottico [online]. [cit.1.5.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_un_ot tico_33076.html

Testo Valzer per un amore [online]. [cit.20.5.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_valze r_per_un_amore_33104.html

Testo Verranno a chiederti del nostro amore [online]. [cit.6.5.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_verra nno_a_chiederti_del_nostro_amore_200225.html

Testo Volta la carta [online]. [cit.25.5.2016]. Dostupné z: http://www.angolotesti.it/F/testi_canzoni_fabrizio_de_andre_1059/testo_canzone_volta _la_carta_33140.html

78

SEZNAM PŘÍLOH

1. Fabrizio De André (www.ondarock.it) 2. Fabrizio De André (www.ondarock.it) 3. Fabrizio s matkou, bratrem a otcem (vzadu) (www.deandretranslated.blogspot.cz) 4. Fabrizio se synem Cristianem a první ženou, Enricou Rignon (Puny) (www.yooniqimages.com) 5. Cristiano, Fabrizio a Puny (www.pinterest.com) 6. Dori Ghezzi (druhá žena) a Fabrizio (www.tgmusic.it) 7. Luvi De André, dcera Fabrizia a Dori (www.wikipedia.it) 8. Cristiano a Fabrizio na společném koncertě (www.repubblica.it) 9. Luvi zpívá na koncertě svého otce (www.repubblica.it) 10. Luvi, Cristiano a Fabrizio na společném koncertě (www.repubblica.it)

79

Fabrizio De André

Fabrizio De André

80

Fabrizio s matkou, bratrem a otcem (vzadu)

Fabrizio se synem Cristianem a první ženou, Enricou Rignon (Puny)

81

Cristiano, Fabrizio a Puny

Dori Ghezzi (druhá žena) a Fabrizio

82

Luvi De André, dcera Fabrizia a Dori

Cristiano a Fabrizio na společném koncertě

83

Luvi zpívá na koncertě svého otce

Luvi, Cristiano a Fabrizio na společném koncertě

84

ANOTACE

Jméno a příjmení: Bc. Veronika Mudroňová Katedra: Katedra hudební výchovy Vedoucí práce: PaedDr. Lena Pulchertová, Ph.D. Rok obhajoby: 2016

Název práce: Fabrizio de André - život a dílo italského písničkáře

Název v angličtině: Fabrizio de André - life and work of italian singer- songwriter

Anotace práce: Práce je zaměřena na život a dílo italského písničkáře Fabrizia De André. Součástí práce je návrh pedagogického projektu založeném na tématu práce.

Klíčová slova: Fabrizio De André, písničkář, zpívaná poezie, píseň, italská kultura

Anotace v angličtině: The thesis is focused on life and work of italian singer- songwriter Fabrizio De André. The thesis includes educational project based on theme of the thesis.

Klíčová slova Fabrizio De André, singer-songwriter, sung poetry, song, v angličtině: italian culture

Přílohy vázané v práci: 10 příloh Rozsah práce: 84 stran Jazyk práce: Český jazyk