DOCSLIB.ORG

Vedle Mne Jste Všichni Jenom Básníci“

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Vedle Mne Jste Všichni Jenom Básníci“ „Vedle mne jste všichni jenom básníci“ Miloslav Topinka „Vedle mne jste všichni jenom básníci“ Znění tohoto textu vychází z díla - tak, jak bylo vydáno nakladatelstvím Trigon v Praze v roce 1995. Pro potřeby vydání Městské knihovny v Praze byl text re dakčně zpracován. § Text díla (Miloslav Topinka: „Vedle mne jste všichni jenom básníci“), publikovaného Městskou knihovnou v Praze, je vázán autorskými právy a jeho použití je definováno Autorským zákonem č. 121/2000 Sb. Vydání (obálka, upoutávka, citační stránka a grafická úprava), jehož autorem je Městská knihovna v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Verze 1.0 z 22. 11. 2019. OBSAH . 8 . 115 „VEDLE MNE JSTE VŠICHNI . .JENOM . BÁSNÍCI“ . 178 CHRONOLOGIE EDIČNÍ POZNÁMKA „Vedle mne jste všichni jenom básníci“ „VEDLE MNE JSTE VŠICHNI JENOM BÁSNÍCI“ (Zlomky a skici k Jeanu Arthurovi Rimbaudovi) Nikdy nepřiznám právo psát nebo malovat než vidoucím. To znamená lidem dokonale a vědomě zoufalým, kteří přijali heslo zjevení-vzpoura, lidem, kteří se pozvedli proti všemu a kteří, hledajíce východisko, jsou si neustále vědomi, že je nenaleznou v mezích lidskosti. ROGER GILBERT-LECOMTE Na Rimbauda se lze dívat v jediné perspektivě, vPoezie, perspektivě život, poezie.myšlení Je jsou to tak u Rimbaudaskandální? neoddělitelněJeho dílo i život skloubeny. odkrývají takovou soudržnost, že jen těžko nalezneme podobnou. tvrdí – RenéPobývat Char, na Zemi jako básník, říká pro změnu Hölderlin. - Znamení absolutna. Již jako dítě s pomněnkově modrýma očima a zdánlivě nevinným čelem. Oči upřené do dálky, jako vzdálená ml hovina, rozcuchané vlasy, zmačkané šaty. Dítě bez hraček,Nic obyčejného hadříků, sestarých v téhle papírů, hlavě nevyklube, krabic a cívek, to matka pálila. Když mu jeInteligent šest, otec- ní…,definitivně ale špatně mizí. skončí. Matka pak o sobě tvrdí, že je vdova. V tvrdí o něm ředitel gymnázia. patnácti letech získává první cenu v akademické soutěži za latinské verše. Zkouška se konala od šesti hodin ránoMám do hlad dvanácti- v poledne. V devět hodin se šel ředitel gymnázia podívat, jak si jeho svěřenec vede. Neměl napsáno ještě ani slovo. , pro hlásil. Donesli mu namazané chleby. Snědl je, za dušeného smíchu – 9 – ostatních. Pak vzal pero a ani ne za tři hodiny vychrlil 82 latinských veršů. V té doběMé píše rodné i první město básně, je to nejidiotštější některé z nich ze jsouvšech otištěny. malých provinciálníchZároveň však, jakoměst… šestnáctiletý, Je to hrůza, píšeti vysloužili svému profesorovihokynáři, co naoblékají lyceu uniformu!…Izambardovi: Připadám si jako v cizině, nemocný, zuřivý, hloupý, roz- vrácený… Je to svinstvo!… Člověk je vyhnancem ve své vlasti!!! A Rimbaud prchá z domova. První útěk 29. 8. 1870 vlakem do- Paříže. Je chycen, skončí za mřížemi, pak odvezen domů. 7. 10. druhý útěk, tentokrát pěšky a do Belgie. To už se rozhodl: nebu de dál studovat, bude básníkem. Třetí útěk 25. 2. 1871. Prodává hodinky, aby měl na vlak do Paříže. Protlouká se, jak se dá. Spí pod mosty, vybírá zbytky z popelnic.Už je Prolézá to tady! stánky bukinistů. Ani ne za čtrnáct dní se vrací domů, pěšky. Šest dní chůze. 18. 3. 1871 je v Paříži vyhlášena Komuna. říká Delahayovi. Podle toho, co Delahaye tvrdí později, se Rimbaud v půlce dubna vydává znovu do Paříže, mezi komunardy. (Doloženo je jen to, že 13. května je již zase v Charleville.) Přespává v kasárnách, které mu později splývají s vězením. Píše pro Komunu návrh nové revoluční ústavy. Je nadšený z anarchistů, Komuna je pro něho příliš nesmělá. Měla vyhodit do vzduchuDo prdele chrám s Bohem! Matky Smrt Boží, Bohu! Vítězný Pryč s obloukjakýmkoli i Národní řádem! knihovnu. Všechno je třeba zbořit a na troskách postavit novou společnost. Tato tajemná síla, světlo k nám promluví.Poezie vytvoří Dostaneme nové lidi, se donové vědomého jazyky, nové vztahu civilizace, k ní, tak nové jako květy jsou možnái nové hvězdy.stromy a květiny… A pak??? Tam nahoře,, říká Delahayovi, na těch vzdálených hvězdách, jsou bytosti, co myslí, co uvažují, které mají možná vědu tisíckrát rozvinutější než obyvatelé Země. Proč bychom v budoucnu nemohli s těmito úžasnými bytostmi komunikovat, vyměňovat si poznatky, myšlenky?… Proč by nás nemohly naučit rozumět svému jazyku, své poezii? Pozemský život zůstane jen jako vzpomínka na – 10 – primitivní, barbarské časy; budeme žít meziplanetární, vesmírný život. dopisů vidoucího. Chci být básníkem a pracuji na tom, (Citováno abych se dle stal Delahayova vidoucím záznamu.) To už je období. Jde o to dojít k neznámu1 - , píše Rimbaud 13. května 1871 Izambardovi Dva dnyNeboť nato, já vje dopise někdo ojiný. je Jestližedenáct letse staršímuv mědi probudí příteli polnice,Paulu Demenymu, není to její kterémuvina. To vje r. mi 1870 jasné: už pomáhámvyšla knížka své veršů, myšlence, to Rimbaud aby se vyklubala; vysvětluje: pozoruji ji, naslouchám jí: nasadím smyčec: symfonie bouří hluboko uvnitř, nebo naráz vy- razí ven. Kdyby ti staří blbci nepřikládali pojmu „já“ samé falešné významy, nemuseli bychom teď vymetat ty miliony koster, v nichž se od nepaměti hromadily výplody jejich vylízaných mozků. A to si říkali spisovatelé!… První prací člověka, který chce být básníkem, je poznání sebe sama, ale úplné; hledá svou duši, prohlíží si ji, pokouší ji, učí ji. A když už ji zná, musí ji kultivovat! Zdá se to prosté: v celém mozku probíhá přirozený vývoj; tolik egoistů se prohlašuje za spi- sovatele… Je třeba být vidoucím, stát se vidoucím. Básník se stává vidoucím dlouhým, nesmírným a vědomým rozrušováním všech smyslů. V dopisech vidoucího - Nalézt jazyk, jde o vidění. Vidět jinak, zahlédnout to, do tknout se neznáma. Vyslovit vše v jediném záblesku.Bude to jazyk od srdce kpíše srdci, ani budene sedmnáctiletý v něm obsaženo Rimbaud vše. Demenymu. Nový, univerzální jazyk, kde „vůně, barvy a zvuky si odpovídají“. Všechny jazyky světa, všechny řeči: řeč ptáků, řeč kamenů, řeč mraků i řeč větru, řeč sopečných 1 Ani ne čtyři roky před smrtí odpovídáV dopise Martin z 15/5 Heidegger si na otázku, Rogeru jakým Munierovi způso- bemna anketu zůstává o Rimbaudovi, básník „žitý“, publikovanou odpovídá Rimbaud později sám: v Archives když budoucí des lettres básníci modernes, začnou na1976 horizontu, pod názvem kam „Dnes,došel on Rimbaud…“: sám: „dochází k neznámu“. A známe dneska opravdu horizont, jaký Rimbaud „viděl“? Váhám s odpovědí, zůstávám raději u otázky. – 11 – výbuchů i řeč hvězd, řeč ticha. V každém slově je cítit ten hvězdný vítr, ten vír, malstroëm, který Rimbauda unáší k mlčení, k tichu na konci řeči. VidoucíRimbaudovi ví, nejde o formální výboje, o cvičení obraznosti. Nejde žetu člověkuž ani onení psaní, omezen o poezii, na svou ale osochu proměnu z masa vnímání, a krve. Přesahujeproměnu jividění. první nimbus, který říká jeRolland pocitovým de Renéville, tělem. Středověcí Lecomtův okultisté druh z „Vysoké je nazývali hry“, hvězdným pro jeho zářivost… Toto vzdušné tělo, jež je pokračováním a přesahem našeho těla, nemá pevnost masa a kostí. Stačí jediný vjem, a promění se. Okamžik proměny, kdy se člověk stává vidoucím. Ta nejzáklad- nější básnickáProbudit zkušenost, v člověku nejen schopnost představovaná, odpovídat psaná, nejjemnějším ale přede- záchvěvům,vším žitá, se jimiž vším jsou osobním tvořeny rizikem. vyšší stavy Balancovat hmoty nad propastí, na ostří nože. nabývá jasnozřivosti, která mu umožňuje nahlížet skutečnosti, o nichž většina lidí nemá ani, dodává tušení… Rolland Myšlenky de seRenéville. mu stávají Rimbaud viditelnými tak jako tělesa. dopisu vidoucího Básník pak vymezí množství neznáma, probouzejícího se v pravou chví- li v Probouzetuniverzální se. duši: To nabídne slovo se ještě v víc než jenom formuli opakuje své čtyřikrát.myšlenky, než záznam svého pochodu k pokroku… - neznáma spícího…, pak spící probouzející (Původně zdeobludnou napsal Rimduši, baud přeškrtl a přepsal na .) Jedinou možností, jak se stát vidoucím, je vytvořit - píše Rimbaud Demenymu. Stát se odporným, cynickým, krutým, ponořit se do bahna. Proměnit, zcela rozrušit všechny smysly. Ja kýkoli prostředek je k tomu dobrý. JakékoliNebyl to šílenství, člověk, co droga, by se spokojil zločin, sagrese. teoriemi Již jako dítě si tiskne oči pěstmi, aby zahlédl jiskření. Boří se do hlíny, do bláta, aby zahlédl Přijeďte,hvězdy. drahá, velká duše, čekáme Vás . , řekne o něm jeho přítel Delahaye. To už Verlaine odpovídá na jeho úpěnlivý dopis slovy: – 12 – Plavba . Rimbaudova kresba ze „sešitu desetiletého“, nazvaná Menší ze dvou gymnazistů křičí: „Pomóc!“ Opilý koráb - Začátkem září 1871 píše Rimbaud a koncem září odjíždí do Paříže. „Vyhoštěného anděla“ se ujímá Verlaine. Ne ohrabané pohyby, samá ruka,Málomluvný samá noha, chlapec, s výrazem jako velký pes. Mluví přerývavě, spíš nesměle, snadno se červená. Odpovídá jednoslabičně,Záměrně se vzdorovitě.snažím žít co nejzhýraleji. říká sedmnáctiletá Verlainova žena Matylda, která čeká dítě. Čistota dítěte, které se miluje s letní jitřenkou, prolíná s „nádhernou perverzní pubertou“, jak to pojmenoval Mallarmé. Spouští se, opájí se zlem. Pěstuje si ve vlasech vši, aby je mohl házet po každém kněžourovi. Koňům fouká do nozder tabákový- kouř. Rozbíjí a trhá, na co přijde, krade krucifix ze slonoviny, lovecký nůž Verlainova tchána, nemyje se, je drzý, chová se jako hulvát. Ver laine s přáteli mu dávají tři franky denně na jídlo. Mistr Banville mu nabídl bydlení v podkroví svého domu. RimbaudVáš ztropí Opilý výtržnost, koráb je pěkný,objevuje ale se nemyslíte, nahý v okně že by a bylo vyhazuje dobré zavšivené říci hned na prádlo. začátku: Je to já týž jsem mistr ten koráb,Banville, který… který – Tenmu starejpo příjezdu blbec! do Paříže říká: zamumlá jen Rimbaud při odchodu. – 13 – Rimbaudova kresba píšící ženy (zřejmě Rimbaudovy matky) Mladý rebel se znamením absolutna První přijímání (1866). Sevřená pravá ruka v pootevřeném misálu U mrtvé krysy Jinak se baví „dobrými vtipy“: v hospodě požádá Verlaina a doktora Crose, aby položili ruku na stůl, že jim předvede pokus. Pak vytáhne z kapsy nůž a pobodá je do zápěstí. Verlaina navíc na stehnech. Na fotografa Carjata se vrhá s nožem, vytaseným z Verlainovy hole. Právě od Carjata je ta nádherná RimbaudovaTen šílenecfotografie, je schopný na které všeho! má oči jako anděl, nebo spíš jako hvězdy.
Load more

Recommended publications
  • Best Western Hôtel Littéraire Arthur Rimbaud
    Arthur Rimbaud Hôtel Littéraire 6, rue Gustave Goublier, 75010 PARIS Tél. +33 (0)1 40 40 02 02 www.hotel-litteraire-arthur-rimbaud.com 1 « …Et d’ineffables vents m’ont hélé par instants. » Arthur Rimbaud, notre premier poète ; celui qui bouleverse les adolescences paisibles, renverse notre vision de la littérature et nous ouvre les yeux sur un monde saturé de couleurs, d’émotions, de vie. Arthur Rimbaud, celui qui, par son souffle épique, a emporté notre jeunesse ; nous aussi nous avions 17 ans et avec lui, nous allions « sous le ciel », nous descendions « les fleuves impassibles » et avec lui, nous avons su « …les cieux crevant en éclairs, et les trombes Et les ressacs et les courants... » Il faut se laisser emporter par le rythme, la fulgurance des mots, le chatoiement des images et du style de Rimbaud pour découvrir dans un seul poème, voire un seul vers, le génie du plus précoce et du plus important des poètes. « Ce n’était ni le diable ni le Bon Dieu, c’était Arthur Rimbaud, c’est à dire un très grand poète, absolument original, d’une saveur unique ». (Verlaine). C’est ce bouleversement que nous voulons partager avec vous, à travers 42 chambres, des éditions originales, une bibliothèque de 500 livres, des dizaines de références, de clins d’œil. Retrouver ensemble, l’émotion de Rimbaud : il est celui, disait François Mauriac « qui ne se retourne même pas pour regarder la trace que ses pas d’enfants ont laissée sur le monde ». Arthur Rimbaud, our first poet; the poet who disrupts the peaceful years of adolescence, turns our vision of literature upside down and opens our eyes to a world full of colour, emotions and life.
    [Show full text]
  • Arthur Rimbaud
    Arthur Rimbaud Jean Nicolas Arthur Rimbaud (/ræmˈboʊ/[2] or las Frédéric (“Frédéric”), arrived nine months later on 2 /ˈræmboʊ/; French pronunciation: [aʁtyʁ ʁɛ̃bo] ; 20 Oc- November.[3] The next year, on 20 October 1854, Jean tober 1854 – 10 November 1891) was a French poet Nicolas Arthur (“Arthur”) was born.[3] Three more chil- born in Charleville, Ardennes.[3] He influenced modern dren followed: Victorine-Pauline-Vitalie on 4 June 1857 literature and arts, and prefigured surrealism. He started (who died a few weeks later), Jeanne-Rosalie-Vitalie writing poems at a very young age, while still in primary (“Vitalie”) on 15 June 1858 and, finally, Frédérique school, and stopped completely before he turned 21. He Marie Isabelle (“Isabelle”) on 1 June 1860.[17] was mostly creative in his teens (17–20). The critic Ce- Though the marriage lasted seven years, Captain Rim- cil Arthur Hackett wrote that his “genius, its flowering, [4] baud lived continuously in the matrimonial home for less explosion and sudden extinction, still astonishes”. than three months, from February to May 1853.[18] The Rimbaud was known to have been a libertine and for be- rest of the time his military postings – including active ing a restless soul. He traveled extensively on three con- service in the Crimean War and the Sardinian Campaign tinents before his death from cancer just after his thirty- (with medals earned in both)[19] – meant he returned seventh birthday.[5] home to Charleville only when on leave.[18] He was not at home for his children’s births, nor their
    [Show full text]
  • Los Infantes Terribles: Una Viñeta Y Tres Paréntesis
    LIBRETAS 01 LIBRETAS 01 estuvieron de acuerdo en la sentencia (lo cual, desde luego, lleva a LOS INFANTES sospechar que los críticos, por su parte, no pueden evitar del todo TERRIBLES: caer en la tentación de tratar a las obras más como casos que como asuntos estéticos). En Rimbaud, todos, hasta el propio Verlaine, UNA VIÑETA aunque por distintas razones, veían lo mismo: a un monstruo. El enfant Y TRES terrible por excelencia. PARÉNTESIS — MARÍA MINERA Veamos: según el Oxford English Dictionary (uno de los pocos diccionarios que registran el término), la expresión enfant terrible comenzó a utilizarse a mediados del siglo XIX, en Francia, para referirse al “niño Y su mejilla se encendía cada vez más roja que avergüenza a sus mayores con observaciones inoportunas”. Es Con esa juventud que no se nos escapa nunca, decir, llegado el momento, enfants terribles eran todos los niños, Con ese valor que tarde o temprano pues una de las tareas más puntuales de la infancia consiste en Vence la resistencia del mundo obtuso poner en aprieto a los padres. Estaríamos hablando entonces, según la acepción original, más de una cuestión –una bomba, en realidad– de Goethe, epílogo a La Campana, de Schiller tiempo que de un rasgo de carácter: el día en que, por ejemplo, el niño hace la pregunta: “Mamá, ¿cómo exactamente le hicieron tú y mi ( ) papá para que yo naciera?”, llega sin falta; y también sin falta la mamá quiere que en ese instante se la trague la tierra. Lo terrible, ya vamos En moral y talento, este Raimbaud [sic], de viendo, no es entonces el niño, destinado a preguntar (¡Ah!, la infan- entre 15 y 16 años, era y es un monstruo.
    [Show full text]
  • “EL REGISTRO FOTOGRÁFICO DE ARTHUR RIMBAUD”. Revista Laboratorio N°5
    1 Revista Laboratorio N°5 ISSN 0718-7467 EL REGISTRO FOTOGRÁFICO DE ARTHUR RIMBAUD The Photographic Trace of Arthur Rimbaud Autora: Ana Paula Sánchez-Cardona1 Filiación: Universitat Pompeu Fabra, Barcelona, España. E-mail: [email protected] RESUMEN Se propone en este texto un paseo por la cartografía de los retratos que hasta el momento se conocen del poeta Arthur Rimbaud, incluyendo el reciente hallazgo de una fotografía tomada en Adén. Palabras clave: Rimbaud, fotografía, retrato, testimonio. ABSTRACT This paper proposes a walk on the cartography of the portraits that until now are known of the poet Arthur Rimbaud, including the recent discovery of a photograph taken in Aden. Keywords: Rimbaud, Photography, Portrait, Testimony. I Charleville La relación de Arthur Rimbaud (1854-1891) con la fotografía se puede abordar desde la producción como fotógrafo y el posado para ser fotografiado. En el presente artículo expondremos una línea entre estos dos momentos, el de sus retratos durante su estancia en París y su faceta como fotógrafo en África. No nos detendremos en los primeros retratos de infancia. Es decir a la fotografía en grupo de la Institution Rossat hacia 1864 y la fotografía de su primera comunión en 1866, ambas junto con su hermano Fréderic. De ellas se puede deducir que su niñez correspondió a la común de una familia francesa de provincias. La fotografía conmemorativa de una generación en el liceo del pueblo y por supuesto la primera comunión de los hermanos varones son momentos solemnes propios a fotografiar. Posiblemente fueron tomadas por el fotógrafo Émile Jacoby2, quien más tarde se cruzaría nuevamente con Rimbaud.
    [Show full text]
  • Rimbaud D'outre-Tombe
    TOUS LES JOURS, TOUTE L’INFO Rimbaud d'outre-tombe Par Jérôme Dupuis, publié le 13/04/2010 C'est une première dans l'édition : la publication de la correspondance échangée après la mort de l'auteur du Bateau ivre par des proches, des écrivains et même des explorateurs. Où l'on assiste à la naissance d'une légende. C'est la revue La Plume qui, la première, révèle le "scoop" : "Nous avons le triste devoir d'annoncer au monde littéraire la mort d'Arthur Rimbaud. Il a été enterré ces jours derniers à Charleville. Son corps a été ramené de Marseille. Sa mère et sa soeur suivaient SEULES le convoi funèbre. Au prochain numéro, détails complets." Ce mardi 1er décembre 1891, la disparition de l'auteur du Bateau ivre n'occupe encore que trois maigres lignes dans la presse. Pourtant, cet enterrement intime d'un poète, qui n'a pas vendu le moindre exemplaire de son vivant, marque moins la fin d'une destinée que la naissance d'une légende. Dans les jours, les mois et les années qui vont suivre, une nuée de poètes, faussaires, parents, anciens compagnons de beuverie, explorateurs abyssins, sans même parler d'un célèbre amant, vont dessiner les contours du Rimbaud que nous connaissons aujourd'hui. C'est cette métamorphose que dévoile l'incroyable recueil intitulé Sur Arthur Rimbaud. Correspondance posthume 1891-1900, qui sort aujourd'hui. Après un premier volume de Correspondance "anthume" du poète, paru en 2007, les éditions Fayard et le grand rimbaldien Jean-Jacques Lefrère se sont en effet lancés dans une entreprise folle et, semble-t-il, sans équivalent dans la littérature mondiale : publier l'intégralité des lettres échangées par des proches, des hommes de lettres et des témoins, à propos d'un poète, Rimbaud, à compter du jour de sa mort.
    [Show full text]
  • Le Bateau Ivre"
    Studies in 20th Century Literature Volume 27 Issue 1 Article 7 1-1-2003 "Drunken Boat": Samuel Beckett's Translation of Arthur Rimbaud's "Le Bateau ivre" Gerald M. Macklin University of Ulster Follow this and additional works at: https://newprairiepress.org/sttcl Part of the French and Francophone Language and Literature Commons, and the Modern Literature Commons This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 4.0 License. Recommended Citation Macklin, Gerald M. (2003) ""Drunken Boat": Samuel Beckett's Translation of Arthur Rimbaud's "Le Bateau ivre"," Studies in 20th Century Literature: Vol. 27: Iss. 1, Article 7. https://doi.org/10.4148/2334-4415.1549 This Article is brought to you for free and open access by New Prairie Press. It has been accepted for inclusion in Studies in 20th Century Literature by an authorized administrator of New Prairie Press. For more information, please contact [email protected]. "Drunken Boat": Samuel Beckett's Translation of Arthur Rimbaud's "Le Bateau ivre" Abstract This paper scrutinizes Samuel Beckett's translation of Arthur Rimbaud's famous poem "Le Bateau ivre." After a short introductory section which outlines how Beckett's translation fortuitously reached the public domain through the endeavors of James Knowlson and Felix Leakey and then raises some of the main issues arising from this encounter between two such celebrated authors, the article proceeds to offer a close analysis of the Beckett text in terms of Rimbaud's original. This involves a stanza-by-stanza consideration of the original and the translation as reproduced by Knowlson and Leakey and a suggested division of the two texts into four sections for the purposes of close examination.
    [Show full text]
  • Sur La Piste Des Rimbaud Dans Les Ardennes
    Sur la piste des Rimbaud dans les Ardennes Auteur de « l’Autre Rimbaud », roman-enquête sur le frère oublié du poète qui paraîtra le 19 août, notre journaliste David Le Bailly revient dans les Ardennes. Une région habitée par le souvenir de l’enfant prodige. Par David Le Bailly Publié le 08 août 2020 à 13h00 Mis à jour le 08 août 2020 à 13h54 Temps de lecture 7 min Le lavoir du hameau de Roche, où se trouvait la ferme familiale des Rimbaud. (JULIEN DANIEL/MYOP POUR « L’OBS ») On peut découvrir les Ardennes à travers l’histoire de la famille Rimbaud. Et l’histoire des Rimbaud à travers les Ardennes. Charleville-Mézières bien sûr, lieu de naissance du poète, mais aussi le sud du département, près de la Champagne, bout de territoire qui tourne autour d’un axe reliant le hameau de Roche, fief du domaine agricole que tenait d’une main de fer Vitalie Cuif, la mère de Rimbaud, à Attigny, bourg qui connut son heure de gloire quand le seigneur saxon Widukind dut se convertir au christianisme sous les yeux de Charlemagne. « Plus caillera que lui, impossible ! » : du Brésil à Gaza, tous fous de Rimbaud Si les hommes font les lieux, les lieux racontent les hommes. En longeant ces terres planes, immenses champs de betteraves, de blé, de maïs, monotonie visuelle ponctuée de loin en loin par un bosquet ou un canal dissimulé sous un saule pleureur, on se dit que le décor n’a pas dû beaucoup changer depuis le début du siècle dernier. Des vaches, des chiens qui veillent, quelques chevaux.
    [Show full text]
  • Focus Parcours Rimbaud Charleville-Mézières
    FOCUS PARCOURS RIMBAUD CHARLEVILLE-MÉZIÈRES POÉSIE ET ART URBAIN ÉDITORIAL Mme Lucille Pennel Directrice du musée Arthur Rimbaud 03 EDITO 08 LES FRESQUES Réaliser un parcours Rimbaud à Charleville- La réalisation d’œuvres grandeur nature, sur les 08. Voyelles Mézières, ville natale du poète, semble une murs de la ville à la « hauteur » du talent du poète, 04 BIOGRAPHIE 10. Ma Bohème évidence. Néanmoins, comment figurer sur proposait ainsi une solution permettant la mise D’ARTHUR RIMBAUD 12. Ophélie une carte la trace de « l’homme aux semelles de en valeur du bâti, une découverte différente de 14. Le Dormeur du Val vent », lui qui a tant de fois quitté Charleville, sans la cité et une confrontation au texte de Rimbaud. 06 LE PÔLE 16. Le Bateau ivre jamais cesser d’y revenir ? Ce principe étant formulé, une règle simple est ARTHUR RIMBAUD 18. L’Éternité posée : les artistes sont libres de toute création 20. Le Cœur supplicié Une visite de Charleville en marchant sur les mais le texte doit être le centre de l’œuvre, il doit 22. Départ pas de Rimbaud est possible : commençant à être lisible et mis en valeur. 24. Sensation sa maison natale, elle fait passer devant les 26. Enfance I différents lieux qu’il a fréquentés durant son Ce projet se veut littéraire, artistique, mais aussi 28. Les Ponts enfance et son adolescence, jusqu’au cimetière social. Il est au service de la poésie rimbaldienne, 30. Aube où il est enterré, sans oublier la visite du musée mais aussi de la Ville avec la poursuite du par- et de la maison des Ailleurs, seule maison autre- cours dans les quartiers plus méconnus.
    [Show full text]
  • Les Illuminations D'arthur Rimbaud : Reflexions Sur Neuf Traductions En Anglais (1946-2002)
    Edith Cowan University Research Online Theses : Honours Theses 2003 Les Illuminations d'Arthur Rimbaud : Reflexions sur Neuf Traductions en Anglais (1946-2002) Brian R. Rundgren Edith Cowan University Follow this and additional works at: https://ro.ecu.edu.au/theses_hons Part of the French and Francophone Literature Commons Abstract in English, Text in French Recommended Citation Rundgren, B. R. (2003). Les Illuminations d'Arthur Rimbaud : Reflexions sur Neuf rT aductions en Anglais (1946-2002). https://ro.ecu.edu.au/theses_hons/944 This Thesis is posted at Research Online. https://ro.ecu.edu.au/theses_hons/944 Edith Cowan University Copyright Warning You may print or download ONE copy of this document for the purpose of your own research or study. The University does not authorize you to copy, communicate or otherwise make available electronically to any other person any copyright material contained on this site. You are reminded of the following: Copyright owners are entitled to take legal action against persons who infringe their copyright. A reproduction of material that is protected by copyright may be a copyright infringement. Where the reproduction of such material is done without attribution of authorship, with false attribution of authorship or the authorship is treated in a derogatory manner, this may be a breach of the author’s moral rights contained in Part IX of the Copyright Act 1968 (Cth). Courts have the power to impose a wide range of civil and criminal sanctions for infringement of copyright, infringement of moral rights and other offences under the Copyright Act 1968 (Cth). Higher penalties may apply, and higher damages may be awarded, for offences and infringements involving the conversion of material into digital or electronic form.
    [Show full text]
  • Dévotions Ou Deux Rimbaud
    ANNE-MARIE FORTIER Université McGill Dévotions ou deux Rimbaud haque lecture du texte de Rimbaud semble comme Cune tentative simultanée de donner un sens à une vie, d'une part, c'est-à-dire à une série de faits biographiques aussi épars qu'incertains, et à une œuvre, d'autre part, dont les retournements et les contradictions irritent et empê­ chent l'embrassement et la compréhension tout en laissant, par cela même qu'offrent le multiple et l'incomplet, une grande latitude d'interprétation. S'il va s'accentuer à mesure que passeront les années séparant Rimbaud de ses lecteurs, ce fait apparaît dès l'origine, c'est-à-dire déjà au cours des deux dernières décennies du XIXe siècle, sur lesquelles nous nous attarde­ 1 rons ici • Plus précisément, notre analyse des premières lectures de Rimbaud couvrira la période 1883-1899, alors que la première édition des textes de Rimbaud se prépare et se réalise, à l'insu d'un Rimbaud pourtant vivant jusqu'en 1891. Si une même vigueur anime Verlaine et Isabelle Rim­ baud, les chefs de file des courants d'interprétation domi­ nants de cette période, il est possible de mettre cette vigueur sous le même signe (et substantif} de la «dévotion». Elle sera littéraire et connotative pour Verlaine, selon ses pro­ pres termes, filiale et dénotative pour Isabelle Rimbaud. 2 Ce qui fondamentalement sépare leurs «préfaces» , ce n'est peut-être pas tant leurs intentions respectives que le public à qui elles s'adressent, celui de Paris et celui de Charleville. Littératures n° 14 1996 81 ANNE-MARIE FORTIER À cause de cela, le même discours, celui de Rimbaud, ne révèle pas les mêmes enjeux : la valeur de son œuvre au sein d'un débat littéraire qui cherche à circonscrire l'auto­ nomie de la poésie le dispute à la valeur d'exemplarité, éthique et morale, de sa vie, qui sert d'argument à la réhabilitation du «citoyen» ardennais.
    [Show full text]
  • Arthur Rimbaud Hôtel Littéraire
    Arthur Rimbaud Hôtel Littéraire 6, rue Gustave Goublier, 75010 PARIS Tél. +33 (0)1 40 40 02 02 www.hotel-litteraire-arthur-rimbaud.com 1 « …Et d’ineffables vents m’ont hélé par instants. » Arthur Rimbaud, notre premier poète ; celui qui bouleverse les adolescences paisibles, renverse notre vision de la littérature et nous ouvre les yeux sur un monde saturé de couleurs, d’émotions, de vie. Arthur Rimbaud, celui qui, par son souffle épique, a emporté notre jeunesse ; nous aussi nous avions 17 ans et avec lui, nous allions « sous le ciel », nous descendions « les fleuves impassibles » et avec lui, nous avons su « …les cieux crevant en éclairs, et les trombes Et les ressacs et les courants... » Il faut se laisser emporter par le rythme, la fulgurance des mots, le chatoiement des images et du style de Rimbaud pour découvrir dans un seul poème, voire un seul vers, le génie du plus précoce et du plus important des poètes. « Ce n’était ni le diable ni le Bon Dieu, c’était Arthur Rimbaud, c’est à dire un très grand poète, absolument original, d’une saveur unique ». (Verlaine). C’est ce bouleversement que nous voulons partager avec vous, à travers 42 chambres, des éditions originales, une bibliothèque de 500 livres, des dizaines de références, de clins d’œil. Retrouver ensemble, l’émotion de Rimbaud : il est celui, disait François Mauriac « qui ne se retourne même pas pour regarder la trace que ses pas d’enfants ont laissée sur le monde ». Arthur Rimbaud, our first poet; the poet who disrupts the peaceful years of adolescence, turns our vision of literature upside down and opens our eyes to a world full of colour, emotions and life.
    [Show full text]
  • Arthur Rimbaud
    Notes du mont Royal www.notesdumontroyal.com 쐰 Cette œuvre est hébergée sur « No- tes du mont Royal » dans le cadre d’un exposé gratuit sur la littérature. SOURCE DES IMAGES Bibliothèque nationale de France Colonel GODCHOT ÂRTHUR BIMBAUD ne varietur 1854-1871 France : 15 in - Étranger : 17 à. CHEZ L’AUTEUR 4, RUE VALENTXNE. 4 NICE 1936 ARTHUR RIMBAUD Colonel GODCHOT ne varietur 18511-1871 France : 15 fr. -- Étranger : 17 fr. CHEZ L’AUTEUR 4, RUE VALENTINE. 4 NICE 1936 EAÉTÉTIRÉDECELIVRE: 5 exemplaires sur par fil, numérotés de I à V et 1.000 exemplaires ordinaires numérotés de 1 à 1.000. N0 2841 Tous droits de reproduction, de traduction et d’adaptation réservés pour tous pays. Copyright by Colonel GODCHOT, 1936. TABLE DES MATIÈRES CHAPITRE PREMIER Comment j’ai été amené à m’occuper de Rimbaud. - Luque, Verlaine, Rimbaud. - Les fils d’officiers. - Le père de Rimbaud. -- Sa carrière militaire. --- Ouvrages laissés par lui. -- Histoire de la Province d’Oran (1845-1850). -- Abd el Kader. -- Le Lieutenant Rimbaud, Chef du Bureau Arabe de Sebdou. - Ses Rapports ....................................... CHAPITRE Il Le Capitaine Rimbaud à Mézières. - Son mariage avec Mne Vitalie Cuif. m- Cinq enfants. - Les changements de garnison. -- La mentalité de Mme Rimbaud. »- Rup- ture. - Le faux anticléricalisme du Capitaine Rimbaud. 34 CHAPITRE IlI La famille maternelle de J. N. A. Rimbaud. -- Son véri- table atavisme. - Détails significatifs. --- Mme Rimbaud et ses enfants. - Appendice. Acte de naissance. - Les mutations suggestives ............................. 54 CHAPITRE 1V La jeunesse et les Succès scolaires de Rimbaud. - Sa triste enfance. -- Au collège de Charleville. - Extraits de Palmarès (1866-1870) .
    [Show full text]