Flétnové Skladby Chorvatských Skladatelů 20. Století

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů Hra na flétnu

Flétnové skladby chorvatských skladatelů 20. století

Bakalářská práce

Autor práce: Marija Veseli Vedoucí práce: MgA. Kristina Vaculová, Ph.D. Oponent práce: MgA. František Kantor

Brno 2018

Bibliografický záznam VESELI, Marija. Flétnové skladby chorvatských skladatelů 20. století [Flute compositions of Croatian composers of the 2Oth century]. Brno: Janáĉkova akademie múzických umění v Brně, Fakulta, Katedra dechových nástrojů, 2018. 52 s. Vedoucí diplomové práce MgA. Kristina Vaculová, Ph.D.

Anotace Bakalářská práce „Flétnové skladby chorvatských skladatelů 20. století“ se zaměřuje na dvě skladby chorvatských skladatelů Bruny Bjelinského a Alfiho Kabilja. Tyto dvě skladby lze slyšet na chorvatské hudební scéně nejĉastěji. U obou skladeb jsem napsala popis, ve kterém jsem důkladně popsala s jakými obtížemi se hráĉ na flétnu může setkat při interpretaci jednotlivých skladeb. Souĉásti této práce jsou také biografie obou skladatelů a případné informace o vzniku každé skladby.

Annotation The Bachelor thesis “Flute compositions of Croatian composers of the 20th century” focuses on two compositions by Croatian composers Bruno Bjelinski and Alfi Kabiljo. These two compositions can be heard on the Croatian music scene most often. I wrote a description for both these pieces in which I mentioned with what kinds of difficulties a flute player can deal with while playing some of these compositions. This thesis includes biography of both composers and informations about each piece. Klíčová slova chorvatští skladatelé, Bruno Bjelinski, Alfi Kabiljo, interpretace, skladby pro flétnu Keywords

Croatian composers, Bruno Bjelinski, Alfi Kabiljo, interpretation, flute compositions

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu.

V Brně dne 11. 5. 2018 Marija Veseli

Obsah ÚVOD ...... 1 1 BRUNO BJELINSKI ...... 3 1.1 BRUNO BJELINSKI: KONCERT PRO FLÉTNU A SMYĈCOVÝ ORCHESTR ...... 5 2 ALFI KABILJO...... 24 2.1 ALFI KABILJO: PUTUJUĆA FLAUTA ...... 26 SHRNUTÍ ...... 48 SUMMARY ...... 49 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ...... 50 LITERATURA ...... 50 NOTOVÉ MATERIÁLY ...... 50 ELEKTRONICKÉ ZDROJE...... 50 SEZNAM ILUSTRACÍ ...... 51

Úvod

Při výběru tématu mé bakalářské práce jsem se nechala inspirovat prostředím, které je mi nejbližší. Vzhledem k mému chorvatskému původu jsem se zaměřila na flétnovou tvorbu chorvatských skladatelů. Přesto, že chorvatští skladatelé nejsou světově proslulí, domnívám se, že si někteří z nich zaslouží pozornost i v zahraniĉí. Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla popsat skladby skladatelů Bruny Bjelinského a Alfiho Kabilja. Tyto skladatele nespojuje pouze, místo kde působili, ale také období ve kterém žili a tvořili. Záhřeb, který je nejen hlavním městem Chorvatska ale také hlavním centrem umění, školství, průmyslu a zdravotnictví byl hlavním místem působení těchto skladatelů. Zejména ve 20. století, v době kdy tito skladatelé žili, se Záhřeb stával moderním městem. Budovaly se školy, fakulty, nemocnice, muzea, divadla, knihovny, továrny… Také zaĉalo první rádiové vysílání, proběhla rekonstrukce Národního divadla, byla založena Záhřebská filharmonie, otevřený nový koncertní sál Vatroslava Lisinského a v roce 1961 se poprvé konal mezinárodní festival soudobé hudby Muziĉki biennale Zagreb který se stal jedním z nejvýznamnějších festivalů soudobé hudby v Evropě a s kterým spolupracovali významní hudebníci jako například Luciano Berio, John Cage, Peter Maxwell Davies, Mauricio Kagel, Witold Lutosławski, Bruno Maderna, Igor Stravinskij a další. Skladatelé, o jejichž dílech jsem se v této práci rozhodla psát, komponovali skladby pro různé nástroje, ale já se budu věnovat pouze dvěma flétnovým skladbám, které lze slyšet na chorvatské hudební scéně nejĉastěji. Považují tyto dvě skladby za nejznámější, nejefektnější a jako nejĉastější výběr k veřejné interpretaci. Technická úroveň některých skladeb, o kterých v této práci budu psát, není příliš nároĉná, ale je vhodná pro výuku na středních hudebních školách a konzervatořích a také pro koncertní provedení. Skladby jsou líbivé, efektní, a proto oblíbené nejen mezi studenty, ale i mezi profesionálními hráĉi. Cílem mé práce není porovnávat tvorbu těchto skladatelů ale zmínit se o repertoáru chorvatských flétnistů. Doufám, že touto bakalářskou práci přiblížím chorvatskou hudbu ĉeským flétnistům, a že si některou z těchto skladeb zařadí do svého repertoáru.

1 Stav bádání

Jelikož chorvatští skladatelé nejsou známi ĉeským hudebníkům a hudebním vědcům, neexistuje o nich odborná literatura v ĉeském jazyce, proto jsem pro svou bakalářskou práci ĉerpala inspiraci z několika knih chorvatských autorů. Některé z nich byly napsané ještě za života skladatelů, jako například kniha, kterou napsal Truda Reich: Susreti sa suvremenim kompozitorima Jugoslavije1. Další knihy, ze kterých jsem ĉerpala, jsou Josip Andreis: Music in Croatia2 a Krešimir Kovaĉević: Hrvatski kompozitori i njihova djela3. Není mi známa žádná jiná odborná práce, která by se zabývala tímto nebo podobným tématem. Dovolím si říct, že je moje bakalářská práce první v Ĉeské Republice, která se zmiňuje o chorvatských skladatelích a jejich tvorbě.

1 Setkání se soudobými skladateli Jugoslávie, REICH, Truda. Susreti sa suvremenim kompozitorima Jugoslavije. Zagreb: Školska knjiga, 1972. 2 Hudba v Chorvatsku, ANDREIS, Josip. Music in Croatia. Second enlarged edition. Zagreb: Institute od Musicology - Academy of Music, 1982. ISBN 978-0918660244. 3 Chorvatští skladatelé a jejich díla, KOVAĈEVIĆ, Krešimir. Hrvatski kompozitori i njihova djela. Zagreb: Naprijed, 1960.

1 Bruno Bjelinski Bruno Bjelinski patří mezi nejvýznamnější a nejplodnější chorvatské skladatelé 20. století. Díky své virtuozitě a dokonalému rozpracování komorních, koncertních, symfonických a vokálně-instrumentálních skladeb byl už za svého života považován za špiĉkového skladatele. Jeho tvorba je velmi rozmanitá a rozsáhlá. Bruno Bjelinski se narodil 1. listopadu 1909 v Terstu. Jeho matka zemřela, když mu byl necelý rok a se svým otcem se později přestěhoval do Záhřebu, kde byl vychováván babiĉkou. Bjelinski byl ještě dítě, když se zaĉal zabývat hudbou. Na housle ho uĉila hrát jeho teta, významná houslová pedagožka, Marijana Schőn. Hrál také na klavír a už jako velmi mladý se pokusil komponovat. Aĉkoli jeho první skladatelské pokusy byly jenom krátké hudební nápady, později je dokázal vypracovat v hezké a vyzrálé kompozice. Bjelinski nejdříve studoval práva, získal doktorský titul, ale jako právník působil jenom do zaĉátku druhé světové války. Bjelinski miloval hudbu, která pro něj měla větší význam než studium práv. Již před válkou studoval kompozici na Hudební akademii v Záhřebu. Studoval ve třídě význaĉných umělců a pedagogů té doby jako byl Blagoje Bersa a Franjo Dugan. Bjelinski byl Bersův oblíbený student, ale jeho smrt (1. ledna 1934) neumožnila Bjelinskému dokonĉit své studium v jeho třídě. Bjelinski nakonec absolvoval v roce 1936 ve třídě profesora Franje Dugana. Po ukonĉení studia měl Bjelinski výborné kompoziĉní znalosti a dovednosti a také všechny předpoklady stát se jedním z nejlepších skladatelů. Druhá světová válka mu v tom na několik let zabránila. Během ní byl pronásledován a musel ze Záhřebu odejít. Po válce krátce působil jako uĉitel na hudební škole ve Splitu, roku 1945 získal místo profesora kontrapunktu a polyfonie na Hudební akademii v Záhřebu, kde působil do roku 1977. Převládající nálada v jeho hudbě je veselá a bezstarostná. Rychlé věty jeho instrumentálních skladeb se vyznaĉují především lehkostí až humorností. Pomalé věty jsou mnohdy meditativní, jindy dramatické, ĉímž poskytují dokonalé kontrasty mezi větami. Inspiraci pro svou tvorbu nacházel v různých slohových obdobích. Někdy se inspiroval barokní hudbou, jindy hudbou balkánskou ĉi exotickými latinskoamerickými taneĉními rytmy. Inspiraci hledal rovněž v jazzu, jeho hudba však zůstala vždy v mezích tonality, do které si jen obĉas dovolil vmísit atonální harmonii.

3 Jeho opus můžeme rozdělit do několika skupin. První a nejdůležitější je jeho koncertní tvorba. Bjelinski napsal koncert, nebo jiné koncertní dílo, pro všechny nástroje. Pro některé napsal dokonce dva koncerty jako například pro klavír, housle a violoncello. V koncertech se důkladně věnoval každému nástroji a ukázal, že má znalosti o potenciálech a možnostech každého nástroje. Některé z jeho komorních skladeb jsou: tři smyĉcová kvarteta, dvě skladby pro kvarteto saxofonů, dvě klavírní tria, skladbu pro tři lesní rohy, dvě sonáty pro housle a klavír, sonátu a sonatinu pro flétnu, sonátu pro klarinet, sonatinu pro hoboj a klavír, skladbu pro trombón a klavír a další komorní skladby. Pro klavír napsal 3 sonáty, 3 svity, partitu, preludium, toccatu, koncert pro dva klavíry a mnoho dalších skladeb. Bjelinski napsal také 15 symfonií a 6 symfonických skladeb. Jeho dílo zahrnuje rovněž množství vokálních skladeb. Zvláštní pozornost věnoval vokálně-instrumentální a scénické hudbě, ve většině případů urĉenou dětem. Patří mezi ně opery: Pĉelica Maja4, Heraklo5 a Moĉvara6, balety: Pinocchio7, Petar Pan8, Maĉak u ĉizmama9 a loutkové představení Ružno paĉe10. Jeho skladby se vyznaĉují živým rytmem, originální melodií a zajímavou harmonií. I když nepatří mezi skladatele, kteří se inspirovali lidovou hudbou, Bjelinski k ní nebyl lhostejný a v jeho tvorbě se přece jen obĉas objevují prvky národní hudby. Bruno Bjelinski zemřel 3. září 1922 na ostrově Silba, kde byl také pohřben za přítomnosti nejbližší rodiny.

4 Vĉelka Mája, libreto: Matija Koletić podle Waldemara Bonselse, pohádková opera ve dvou ĉástech, 1963 5 Hérakles, vlastní libreto, jednoaktová komická opera, 1971 6 Moĉál, vlastní libreto, jednoaktová opera, 1972 7 Pinocchio, libreto: V. Fijan a B. Bjelinski podle C. Collodiho, balet, 1959 8 Petr Pan, vlastní libreto podle J. M. Barryho, balet, 1966 9 Kocour v botách, libreto podle A. Mitterhubera a bratří Grimmů, balet, 1977 10 Ošklivé káĉátko, libreto podle H. Ch. Andersena, loutkové představení, 1982

4 1.1 Bruno Bjelinski: Koncert pro flétnu a smyčcový orchestr Koncert pro flétnu a smyĉcový orchestr Bruna Bjelinského byl napsán v roce 1955 a poprvé proveden 2. února 1956 v rádiovém vysílání rádia Lublaň. Dirigentem byl Albert Dermelj a jako sólista se představil slovinský flétnista Boris Ĉampa. První veřejné koncertní provedení bylo 17. března 1958. Jako sólista vystoupil Josip Habšid s doprovodem Komorního orchestru Rádia Záhřeb pod taktovkou Milana Horvata. Kvůli nedostupnosti originální partitury pro flétnu a smyĉce, tuto skladbu budu analyzovat podle úpravy pro flétnu a klavír, kterou vydalo rakouské vydavatelství Universal Edition. Tento koncert je koncipován jako klasický třívětý koncert, ale přesto se skladatel u některých vět rozhodl odstoupit od pravidel klasické formy. To je poznat již v první a druhé větě tohoto koncertu, které nemají veselý charakter, ale naopak jsou temné a dramatické. Ve třetí větě se skladatel vrací k veselé náladě s taneĉními prvky. V tomto koncertě se skladatel více věnoval celkovému dojmu a charakteru každé věty. Z tohoto důvodu je sólistický part méně virtuózní. První věta je psaná v klasické sonátové formě. Tempové oznaĉení je Allegro non troppo a během věty se v podstatě nemění. V úvodních taktech klavíru si můžeme všimnout, že celá věta má charakter pochodu. První klavírní sedmitaktové a velmi dramatické téma, které se během skladby opakuje v mezihře, poprvé zazní ve forte a poté se opakuje v piano dynamice. V levé ruce se klavír pohybuje pouze v osminových hodnotách.

Obrázek 1: Zaĉátek 1. věty V ĉísle 1 nastupuje flétna s hlavním dvanáctitaktovým tématem. Na rozdíl od klavíru, flétna zaĉíná své téma nenápadně, ale jistě v dynamice piano. S ohledem na to, že se flétna pohybuje jenom mezi tóny f1 a f2, každý hráĉ v tomto místě musí trochu ignorovat psanou dynamiku a přizpůsobit ji tak, aby měl prostor pro velké decrescendo na konci tématu. S decrescendem se také můžou vyskytnout intonaĉní

5 problémy. Během těchto dvanácti taktů klavírní doprovod zůstává v osminovém rytmu a tím vytváří napjatou atmosféru.

Obrázek 2: Hlavní téma v ĉísle 1 V ĉísle 2 zaĉíná střídání klavírního a flétnového tématu. Flétna a klavír se také střídají v dynamice. Klavír své téma hraje ve forte a flétna v piano dynamice. Toto střídání konĉí před ĉíslem 5, kde se flétna už pohybuje ve třetí oktávě a své téma neukonĉí jako doposud, ale pokraĉuje ve variacích na téma. Pro některé hráĉe by toto místo mohlo být nepříjemné kvůli výměně spojů fis3-a3 a gis3-e3, jelikož vyžadují výbornou prstovou techniku. Klavír v tomto místě pouze doprovází. Výměnou akordů v delších hodnotách dává prostor flétně, aby vynikla a předvedla své technické možnosti.

Obrázek 3: Ukázka těžkých spojů před ĉíslem 5 V ĉísle 6 se opakuje původní klavírní téma jako na úplném zaĉátku skladby. Před ĉíslem 7 dochází ke změně charakteru, tempa a tóniny. V tempu poco meno in tempo se zaĉínají střídat 3/4 a 4/4 takt. Se změnou do tóniny A-dur souvisí také veselejší charakter. V ĉísle 7 zaĉíná melodická ĉást této věty. Flétna nastupuje ve třetí oktávě a kvůli výrazovému oznaĉení dolce hraje spíše v piano dynamice. Sestupný triolový rytmus ve 3/4 taktu se střídá s dlouhými tóny ve 4/4 taktu.

Obrázek 4: Ukázka melodické ĉásti v ĉísle 7

7 Toto téma je dvanáctitaktové, na které navazuje dalších sedm taktů, které přivádějí melodickou ĉást znovu k hlavnímu tématu. Každý hráĉ má v tomto místě urĉitý prostor předvést své hudební cítění, ale i technickou dovednost. Triolový rytmus v sobě skrývá rozložené akordy a obtížné spoje jako například d2-d3, d2-e3 a f2-f3, které můžou být také intonaĉně nepříjemné. Klavír během melodické ĉásti nevyniká, doprovází flétnu výměnou akordů v celých nebo ĉtvrťových hodnotách. I když během věty nedochází k větším tempovým změnám, přece jenom se v této ĉásti objevují mírná zpomalení a zrychlování. V ĉísle 9 se dostáváme k provedení. Nastupuje klavír svým tématem, postupně vytváří napětí výměnou akordů v osminových hodnotách a připraví nástup flétny v ĉísle 10. Flétna v této ĉásti opakuje klavírní téma. Klavír doprovází drženými tóny v levé a šestnáctinovými výměnami tónů v pravé ruce. Po osmi taktech zazní krátce v klavíru flétnové téma.

Obrázek 5: Ukázka ĉísla 10 V ĉísle 11 znovu opakuje klavírní téma ve flétnovém partu jako v ĉísle 10. V ĉísle 12 zazní v klavíru sekvence. Opakují se první ĉtyři takty flétnového tématu, které potřetí zazní vcelku. Flétna navazuje s variací na klavírní téma, zatímco v klavíru se střídají rychlé běhy, dlouhé tóny a motivy klavírního a flétnového tématu. Tato ĉást je poměrně dlouhá, zaĉíná v ĉísle 12 a konĉí generální pauzou v ĉísle 16. Flétna a klavír v této ĉásti dostali možnost předvést své technické a výrazové dovednosti. Pro flétnu jsou intonaĉně obtížný trylek gis3 v ĉísle 13 a kombinace tónu f3-b2-des2 a es3-ces2 v ĉísle 14. Výrazově a hudebně se hráĉ v těchto místech nemá možnost předvést.

Obrázek 6: Ukázka ĉísel 13 a 14 Po generální pauze v ĉísle 16 se vracíme znovu do původního tempa. Jako první se opakuje klavírní a poté v ĉísle 17 znovu flétnové téma. Celý úsek od ĉísla 17 až po ĉíslo 20 je stejný jako na zaĉátku věty. V ĉísle 20 jsou v klavírním partu pouze držené akordy v pravé a oktávy v levé ruce. Na rozdíl od klavírního, ve flétnovém partu se objevují rychlé vzestupné běhy ve třetí oktávě, které však nejsou technický nároĉné. Po osmi taktech je vystřídají delší tóny, které postupně zeslabují a připravují nástup klavírního tématu v ĉísle 21. Při decrescendu musí dát interpret pozor na ĉistou intonaci.

Obrázek 7: Ukázka ĉísel 20 a 21 Poco sostenuto a změna taktů nám naznaĉuje, že znovu přichází melodická ĉást v ĉísle 22, která se niĉím neliší od první melodické ĉásti, je však pro flétnistu nároĉnější jelikož se melodie pohybuje až do tónu c4. V ĉísle 24 zní naopak hluboký tón c1, který má tendenci být intonaĉně nízko, ĉehož se flétnista musí vyvarovat. V ĉísle 25 se znovu vracíme do 2/4 taktu.

Obrázek 8: Ukázka konce 1. věty Zazní jedenáctitaktové klavírní téma. Poté nastupuje flétna v pomalejším tempu ve 3/4 taktu s dlouhým trylkovaným tónem g2. Sestupným během flétny se dostaneme k poslednímu akordu, kterým konĉí první věta v piano dynamice.

Druhá věta nese tempové oznaĉení Largo. Je psaná v 3/2 taktu, který se během věty nemění. Charakterem nám tato věta připomíná baladu, i když hlavní téma se pohybuje v rytmu sarabandy. Hlavní téma zaĉíná předtaktím. Flétna nastupuje velmi jemně v nízké poloze a během deseti taktů přináší hlavní téma. Klavírní doprovod je v hlavním tématu zaměřený pouze na vytváření atmosféry.

Obrázek 9: Zaĉátek 2. věty V ĉísle 1 flétna neoĉekávaně hraje ve druhé a třetí oktávě. Už se nepohybuje jenom v půlových hodnotách, ale naopak ve ĉtvrťových a osminových, kterými se vytváří pocit zrychlení, i když se tempo v tomto místě vůbec nemění. Vrcholem této fráze je dlouhé trylkované g3. V pozadí klavír opakuje hlavní téma.

Obrázek 10: Ukázka ĉísla 1 V ĉísle 2 přichází ke změně dynamiky a charakteru. Flétna znovu zaĉíná dlouhým tónem v hluboké poloze, který se střídá s triolou fis1-f1-es1. Vzestupnými ĉtvrťovými hodnotami zaĉíná sekvence, která se opakuje ĉtyřikrát a vrcholí dlouhým tónem b3, po kterém následuje kadence. Klavírní doprovod ani v tomto místě není příliš pozoruhodný. Výměnou akordů jenom doprovází a spoleĉně s flétnou vytváří napětí před kadencí, která zaĉíná v ĉísle 3.

Obrázek 11: Ukázka ĉísla 2 V kadenci se v sestupném osminovém rytmu flétna dostane k sextolám, které se opakují osmkrát a postupně se zrychlují. Poté následuje dlouhý tón es1 a rychlý běh k b3, po kterém hned nastoupí klavír. Flétna pokraĉuje v celých notách, zatímco klavír postupně graduje ke svému sólu.

Obrázek 12: Kadence V ĉísle 4 klavír dostává příležitost v několika taktech předvést své technické dovednosti.

Obrázek 13: Ukázka ĉísla 4 Po generální pauze následuje repríza a zároveň i dlouhý držený tón a nakonec akord, kterým ještě dlouho doznívá závěr druhé věty.

Obrázek 14: Konec 2. věty

14 Třetí a poslední věta nese tempové oznaĉení Allegro. Střídá se v ní 5/4 takt s 2/4 a 4/4 taktem. Je rychlejší a veselejší než první věta a při veřejném provedení by tento rozdíl měl být zdůrazněn. Třetí věta od hráĉe vyžaduje vyšší technickou úroveň než předchozí věty. První dva takty jsou věnovány klavírnímu úvodu. Klavír nastupuje ve forte dynamice a urĉuje tempo věty synkopickým rytmem, který se během osmi taktů nemění. V levé ruce hraje především těžké a v pravé ruce lehké doby.

Obrázek 15: Zaĉátek 3. věty Flétna nastupuje ve třetím taktu, ve kterém spoleĉně s klavírem dělají subito piano. Hlavní flétnové téma navazuje na klavírní úvod stejným synkopickým rytmem s přidaným dvojitým staccatem u osminových not. Po šesti taktech se synkopický rytmus promění v pravidelné třítaktové střídání osminových a šestnáctinových hodnot, které konĉí druhým taktem v ĉísle 1. Klavír se také přizpůsobuje pravidelnými osminovými v pravé a ĉtvrťovými hodnotami v levé ruce.

Obrázek 16: Hlavní téma od taktu 3 Klavír se prosazuje ve druhém taktu v ĉísle 1, kdy si s flétnou vymění role. Šestnáctinové skupinky, osminy a ĉtvrťové noty v klavírním partu jsou doprovázené osminovou a trylkovanou ĉtvrťovou notou ve flétnovém partu. Flétna se tady setkává s kritickým tónem e2 který má tendenci být intonaĉně nízko a zároveň se lehce přefukuje.

Obrázek 17: Klavírní téma a flétnový doprovod v ĉísle 1 Šest taktů před ĉíslem 2 klavír hraje pravidelné osminové hodnoty v pravé a ĉtvrťové hodnoty v levé ruce. Trylkovaný doprovod flétny se před ĉíslem 2 zhušťuje a vede ke zlomovému okamžiku v ĉísle 2, kdy se znovu objevuje hlavní téma. Téma se odlišuje jenom v doprovodu klavíru, který je tentokrát v pravidelných osminových hodnotách.

Obrázek 18: Ukázka ĉísla 2 Ĉíslo 3 je vyhrazené pouze pro klavír, který opakuje hlavní téma jako mezihru. V ĉísle 4 klavír doprovází, zatímco flétnista může předvést svou virtuozitu. Rychlé šestnáctinové běhy kombinované s velkými skoky jako například d2-d3 a e3-g2 můžou být pro některé hráĉe obtížné. Komplikované můžou být také ĉasté posuvky, které vyžadují peĉlivé nastudování v pomalém tempu.

Obrázek 19: Ukázka ĉísla 4 Zvlášť obtížný je takt před ĉíslem 5. Flétna se z nízkého tónu as1 v rychlých šestnáctinových hodnotách dostane až k tónu h3. Hráĉ by se v této situaci měl zaměřit na správnou intonaci a vyrovnanost jednotlivých flétnových rejstříků.

17 Ĉísla 5 a 6 jsou vyhrazené pro klavír, který přináší hlavní téma, ale tentokrát v levé ruce. V tomto případě zazní téma v poněkud nízké poloze, ĉímž skladatel udělal úplný opak od vysoké flétnové třetí oktávy, která před tím zazněla.

Obrázek 20: Ukázka ĉísla 5 Ĉtyři takty před ĉíslem 7 dochází ke změně na 2/4 takt. Klavír hraje střídané osminové tóny a flétna nás rychlým během přivede k ĉíslu 7, který je v 4/4 taktu. Tempové oznaĉení je meno mosso. První tón e3 by pro některé interprety mohl být intonaĉně vysoko a proto je zapotřebí hlídat správnou intonaci.

Obrázek 21: Ukázka ĉísla 7 V dalších osmi taktech následuji melodické vzestupné fráze zaĉínající triolou, šestnáctinami nebo osminami a konĉící dlouhým tónem. Vrchol nastává šest taktů před ĉíslem 8 dlouhým tónem gis3. Hráĉ by v tomto místě měl také brát ohled na dynamiku a intonaci dlouhých tónu, zvláště těch v třetí oktávě. Klavír doprovází flétnu drženými akordy nebo výměnou akordů ve ĉtvrťových hodnotách. Vynikne až pět taktů před ĉíslem 8 opakováním melodické ĉásti, kterou hrála flétna.

Obrázek 22: Ukázka pěti taktů před ĉíslem 8 V ĉísle 8 se opakuje melodická ĉást z ĉísla 7. Rozlišuje se tam jenom doprovod klavíru, ve kterém se už objevují osminové hodnoty. V ĉísle 9 se vracíme do původního tempa a objevuje se tam nové téma. Part flétny se kvůli velkým skokům a střídání osmin a šestnáctin podobá technickému cviĉení. Obtížné jsou tam například skoky e3-c2-d3 nebo d3-h1-e3 které se během šesti taktů různě kombinují s šestnáctinovými sestupnými rytmy. Klavír se k této technické ĉásti přizpůsobuje velmi staccatovanými osminami.

Obrázek 23: Ukázka ĉísla 9

Klavír s flétnou si v ĉísle 10 vymění role. V klavírním partu se objevuje malé provedení, ve kterém se náznaky hlavního tématu opakují celkem šestkrát a většinou v pravé ruce. V levé ruce se objevují pravidelně střídající se intervaly v osminových

19 hodnotách. Flétnový doprovod je v piano dynamice. Objevují se tam kombinace osminových not, na které navazují šestnáctinové a poté repetované noty nebo vzestupné šestnáctiny na které navazují ĉtvrťové nebo trylkované ĉtvrťové noty. Accelerandem se dostáváme k ĉíslu 11, ve kterém je zase důraz kladen na klavír. Zazní tam dvakrát zaĉátek hlavního tématu během ĉtyř taktů. Zbylé ĉtyři takty před ĉíslem 12 se vyznaĉují forte dynamikou a osminovým rytmem. Flétna v tomto místě nehraje.

Obrázek 24: Ukázka ĉísla 11 Repríza se objevuje v ĉíslech 12, 13 a 14. Hlavní téma a různé motivy se tam opakují několikrát v obou partech. Flétna se v urĉitých místech pohybuje ve vysoké třetí oktávě. V některých místech hraje až c4 ze kterého se sestupnými šestnáctinami dostává do nižších poloh. Tato místa vyžadují od hráĉe výbornou prstovou techniku. Klavírní doprovod je většinou psaný v osminových nebo ĉtvrťových hodnotách. V ĉísle 15 klavír opět nastupuje sám a hraje hlavní téma. Od ĉtvrtého taktu se toto téma změní na výměnu akordů ve ĉtvrťovém rytmu. Flétna v ĉísle 15 nehraje.

20 Ĉíslo 16 přináší znovu melodickou ĉást této věty. Jsou poznat nepatrné rozdíly v tónině a rytmizaci, ale základní skladatelova myšlenka zůstává stejná. I když klavír v ĉísle 16 jenom doprovází flétnové téma, v ĉísle 17-19 má klavír sólistickou roli a toto téma zahraje dokonce dvakrát. Flétna nastupuje v prvním taktu ĉísla 19. Zde se pouze opakuje ĉíslo 4. Rychlé šestnáctinové běhy, staccatované osminy ve flétnovém partu a osminový rytmus a obĉasné držené akordy v klavírním partu.

Obrázek 25: Ukázka ĉísla 19 V ĉísle 20 nejdříve zazní klavír sólo. Hraje motiv hlavního tématu v levé ruce a v pravé akcentované ĉtvrťové noty. Po ĉtyřech taktech následuje změna v 2/4 takt a dalších pět taktu opakovaného synkopického rytmu.

Obrázek 26: Ukázka ĉísla 20 V desátém taktu ĉísla 20 nastupuje flétna rychlou sestupnou skupinkou šestnáctinových not, kterými se skladba vrací do 5/4 taktu. Flétna se dále během šesti taktu střídá s klavírem v hlavním synkopickém motivu hlavního tématu. I když klavír hraje tento motiv do konce věty, flétna hraje rychlé sestupné skupinky šestnáctin, které zaĉínají tónem b3 a konĉí tónem es2. Toto místo je pro flétnistu z hlediska prstové techniky obtížné. Hráĉ musí dávat pozor na precizní výměnu hmatů, správnou intonací a tempo.

Obrázek 27: Konec 3. věty V závěru této věty klavír mírně zpomalí, aby hráĉ na flétnu mohl zahrát malou kadenci, která vrcholí dlouhým tónem f3, po kterém klavír s flétnou spoleĉně a rychle ukonĉí větu osminovým rytmem v tempu presto.

23 2 Alfi Kabiljo

Alfi Kabiljo je stále žijící chorvatský skladatel, dirigent, aranžér, pianista, libretista a producent sefardského původu s mimořádně bohatou a úspěšnou kariérou. Během svého, stále aktivního života, vytvořil opus s desítkami skladeb pro sólové nástroje, komorní soubory, orchestry, filmy, muzikály, balety, opery, televizní seriály a další. Jeho nejznámější muzikály byly provedeny více než 2000 krát. Kabiljo je také autorem mnoha populárních písní a šansonů a je vícenásobným vítězem a úĉastníkem hudebních festivalů populární hudby v Chorvatsku a v zahraniĉí. Alfi Kabiljo se narodil 22. prosince 1935 v Záhřebu. První hudební vzdělání získal na soukromé hudební škole Rudolfa Matze11, pokraĉoval na Hudební škole Blagoje Bersa12 a studia ukonĉil na Hudební škole Vatroslava Lisinského13. Souĉasně navštěvoval II. gymnázium a už v šestnácti letech založil svůj první orchestr, se kterým vystupoval na školních plesech. Po maturitě, v roce 1954, se rozhodl studovat architekturu na Záhřebské univerzitě. I když v roce 1963 své studium dokonĉil, architekturou se nikdy nezabýval. V roce 1965 odešel do Paříže, kde působil jako dirigent, aranžér a skladatel. V Paříži se také zdokonalil v kompozici u belgického producenta Rogera Samyho. Od šedesátých let doposud se úĉastní mezinárodních festivalů populární hudby, na kterých získal řadu ocenění. Kromě populární hudby je Kabiljo také znám jako autor muzikálů. Libretistou několika jeho muzikálů je chorvatský spisovatel Milan Grgić. Spoleĉně napsali celkem 9 muzikálů, které se nejĉastěji prováděly v Záhřebském divadle Komedie14. Nejslavnější muzikál, na kterém Kabiljo a Grgić spolupracovali je Jalta, Jalta15. Byl napsán v roce 1971 a v Chorvatsku a v zahraniĉí byl proveden více než tisíckrát. Další Kabiljovy známé muzikály jsou Dlakav život16, Car Franjo Josip u Zagrebu17, Kralj je gol18, Crveni otok19, Vjenĉani list20 a Tko pjeva zlo ne misli21. Celkem napsal hudbu k 40. celoveĉerním filmům, z nichž nejznámější jsou americký film

11 Osnovna glazbena škola Rudolfa Matza, založena v roce 1970 12 Glazbena škola Blagoja Berse, založena v roce 1948 13 Glazbena škola Vatroslava Lisinskog, založena v roce 1829 14 Zagrebaĉko kazalište Komedija, založeno v roce 1950 15 Jalta, Jalta, neznámější chorvatský muzikál napsán v roce 1971 16 Chlupatý život, muzikál, který byl napsán v roce 1976 17 Císař František Josef v Záhřebu, muzikál, který byl napsán v roce 1989 18 Král je nahý, muzikál, který byl napsán v roce 1994 19 Ĉervený ostrov, muzikál, který byl napsán v roce 1981 20 Oddací list, muzikál, který byl napsán v roce 1986 21 Muzikál z roku 1998 podle stejnojmenného filmu Jak to chodí u Šafránků

24 Scissors22 a chorvatský film Lea i Darija23, za který dostal hudební cenu Porin. Spolupracoval také se slavnou americkou mediální spoleĉností Metro Goldwyn Mayer a s Národním filharmonickým orchestrem v Londýně, který ale v nynější době už neexistuje. Své skladby pro filmy natáĉel také v Barceloně, Vídni, Londýně, Los Angeles, Lublani, Madridu, Paříži, Tokiu a nejvíce v Záhřebu. Kromě ĉtyřiceti hraných filmů napsal hudbu ke stovkám různých televizních seriálů, ze kterých můžeme zmínit nejslavnější: Nikola Tesla24, Ljubav ili smrt25 a Ne daj se Floki26. Kabiljo napsal pouze jednu operu, Casanova u Istri27. Jedná se o operu o ĉtyřech dějstvích, premiérovanou v roce 2009 v Národním divadle Ivana Zajce v Rijece. Kromě dvou baletů, Kentaur XII28 a Pandorina kutija29, napsal řadu orchestrálních, komorních a sólových skladeb pro různé nástroje jako například Koncert pro flétnu a symfonický orchestr, Tri klauneske30 pro flétnu a tubu, Putujuća flauta31 pro flétnu a klavír, Chagalesque pro violoncello a klavír, Kroateska pro housle sólo a další.

22 Nůžky, film z roku 1991 23 Lea a Darija, životopisný film z roku 2011 24 Nikola Tesla, seriál z roku 1972 25 Láska nebo smrt, seriál z roku 1999 26 Nevzdávej se Floki, seriál z roku 1984 27 Casanova v Istrii, opera napsaná v roce 2009 28 Kentaur XII, balet napsaný v roce 1979 29 Pandořina skříňka, balet napsaný v roce 1989 30 Tři klauni pro flétnu a tubu, 2005 31 Cestující flétna, svita pro flétnu a klavír, 2005

25 2.1 Alfi Kabiljo: Putujuća flauta

Putujuća flauta, nebo v ĉeském překladu Cestující flétna, je svita ĉ. 1 pro flétnu a klavír. Skladatel Alfi Kabiljo ji napsal v roce 2005. V témže roce dílo premiérovaly dvě významné umělkyně flétnistka Raša Vizek a klavíristka Mirna Nochta. V tomto díle se skladatel nechal inspirovat několika světovými městy a každá skladba nese název jednoho z nich. Jsou to: Jeruzalém, Buenos Aires, Vídeň, Šanghaj, Paříž, Záhřeb a Moskva. Skladby jsou vždy inspirovány a charakterizovány kulturou dané země. První skladba ze svity Cestující flétna nese název izraelského největšího města Jeruzaléma. Je to skladba, kterou skladatel Alfi Kabiljo převzal ze svého muzikálu Vjenĉani list. Tato skladba byla napsaná jako samostatná skladba v letech 1984/85 a souĉástí této svity se stala v roce 2005. Tempové oznaĉení této skladby je Allegro. Flétna nastupuje v prvním taktu a přináší krátké ĉtyřtaktové téma ve stylu židovské hudby. Osminové noty se střídají s ĉtvrťovými a kromě přidaných ozdob ve druhém a šestnáctinových not ve ĉtvrtém taktu se tento rytmus nemění. V klavírním partu se objevují ĉtvrťové hodnoty v levé a osminové v pravé ruce.

Obrázek 28: Jeruzalém-zaĉátek V pátém taktu se objevuje nové osmitaktové, ale tentokrát melodické téma této skladby. Poprvé toto téma zazní v první oktávě a podruhé ve druhé oktávě s přidanými ozdobami. Z rytmického hlediska se zase jedná o osminy a ĉtvrtky, ke kterým jsou přidané synkopy. Klavír v melodické ĉásti obohacuje flétnové téma urĉitými akordy. Pro flétnistu je důležité v tomto místě hlídat intonaci kvůli nízké poloze, ve které se nachází. Ve dvanáctém taktu zazní v klavíru motiv v šestnáctinových hodnotách, který flétna opakuje ve dvacátém taktu.

Obrázek 29: Ukázka taktů 5-12

Obrázek 30: Ukázka taktů 13-20

Od taktu 21 nastupuje nové téma. Flétna se znovu pohybuje v první oktávě. Rytmus zůstává převážně v osminových nebo ĉtvrťových hodnotách, ale důraz je kladen na ozdoby a akcenty, které se objevují skoro na každé době. Flétnista by v tomto místě neměl přehánět s akcentem z důvodu lehkého přefukování tónu v první oktávě. Klavírní doprovod je velmi jednoduchý. Od 25. taktu klavír hraje jenom na první a poslední dobu ĉímž napomáhá flétně docílit urĉité dramatiĉnosti, která vrcholí v taktech 28 a 29 spoleĉnou výměnou akordů flétny a klavíru.

Obrázek 31: Ukázka taktů 21-29

Klavírní glissando nás uvádí k taktu 30, kde se toto nové téma znovu opakuje, ale s drobnými variacemi ve flétnovém partu. Přestože klavír hraje původní akcentované ĉtvrťové noty, flétna na tomto místě hraje rychlé sestupné trioly. V tomto místě se znovu od hráĉe vyžaduje výborná prstová technika, aby trioly byly rytmicky správně zahrané. Téma znovu vrcholí v taktech 37 a 38 výměnou akordů v osminových hodnotách.

Obrázek 32: Ukázka taktů 29-43

V taktu 39 flétna hraje půlové trylkované noty a klavír ji doprovází synkopovaným rytmem. Tento takt je takové malé zpomalení před závěrem, kde flétna znovu hraje motiv triol a klavír akcentované ĉtvrťové noty. Klavír spoleĉné s flétnou zrychlují a dynamicky zesilují ĉtyři takty před koncem. Skladba konĉí spoleĉným akcentem na druhou dobu v posledním taktu. Druhá skladba ze sviti Cestující flétna skladatele Alfiho Kabilja je Buenos Aires. V tomto městě se tanĉí známý tanec tango a proto je tato skladba inspirována taneĉním rytmem tanga. Tempové oznaĉení je Moderato. Dva úvodní takty klavíru

29 působí velmi rozhodně a rytmus ĉtvrťových not s dvěma osminami se prolíná skoro celou skladbou. V třetím taktu nastupuje flétna s hlavním tématem. Skladatel u flétnového partu napsal poznámku – con passione což v ĉeštině znamená vášnivě.

Obrázek 33: Buenos Aires - zaĉátek

Na rozdíl od klavíru, flétnový part je až do taktů 22 charakterizován synkopami, u kterých se místo osminových objevují šestnáctinové hodnoty. Hlavní flétnové téma zaĉíná nízkým tónem cis1, flétnista musí dbát na ĉistou intonaci. Až do taktu 10 flétna pořád hraje kombinaci synkop v jednom taktu a půlových not v druhém taktu. V doprovodu klavíru se taky v některých taktech objevují synkopy. Takt 11 je zlomové místo, kde klavír a flétna hrají v terciích sestupné osminy.

Obrázek 34: Ukázka taktů 5-12

Takt 12 je vyhrazen pouze pro klavírní úvod vzestupných osmin do taktů 13. V taktech 13-22 se opakuje hlavní téma ale ve vyšší oktávě. Následně přicházíme k

30 druhé ĉástí této skladby, která nese název Milonga. Skladatel neopustil základní myšlenku taneĉního rytmu. Inspiroval se tancem Milonga, což je lidový tanec pocházející z Argentiny. Druhá, spíše melodická ĉást, zaĉíná taktem 23. První ĉtyři takty mají stejný rytmus. Osminy, ĉtvrťová nota s teĉkou, po které následuje trylek a poté celá nota. Klavír doprovází podobným rytmem. U těchto ĉtyř taktů se objevuje moderní technika hraní na flétnu a to je zpívání do flétny. Od taktu 27 se převážně už hraje normálně, i když v partituře není zvláště zdůrazněné, kdy má flétnista přestat používat moderní techniku hraní. Tato technika hraní může být pro mladší interprety obtížná, a proto se v urĉitých případech vynechává.

Obrázek 35: Ukázka ĉásti Milonga

Od taktu 27 flétna hraje osminy a klavírní doprovod je v synkopickém rytmu. Výjimka zase nastává v taktech 29 a 30, kde flétna a klavír hrají spoleĉně v terciích a poté následuje vzestupná melodie jako úvod do taktu 31. Od tohoto taktu se pouze opakuje téma melodické ĉásti s jedinou výjimkou na celé notě, kde skladatel použil tremolo v taktech 32 a 34.

Obrázek 36: Ukázka od taktu 29 až ke konci

Klavír doprovází teĉkovaným rytmem, do kterého se obĉas vmísí synkopy a osminy. Takty 35 a 36 znamenají pro klavír návrat k základnímu rytmu ĉtvrťových not s dvěma osminami a pro flétnu rychlé vzestupné šestnáctiny, které dokonce zrychlují v taktu 36. Skladba konĉí třemi ĉtvrťovými notami ktere hrají klavír a flétna spoleĉně. Dvě z nich jsou vázané a akcentované. Třetí skladba ze svity Cestující flétna je Vídeň. Celá tato skladba je inspirována vídeňským valĉíkem a tempové oznaĉení je Allegro. Úvodní ĉtyři takty hrají flétna a klavír spoleĉně a to dvě osminové noty, na které navazují dvě ĉtvrťové noty. Jenom ve ĉtvrtém taktu je trylkovaná nota s teĉkou ve flétnovém a tři ĉtvrťové noty v klavírním partů.

Obrázek 37: Vídeň - zaĉátek

Od taktů 5 zazní hlavní pětitaktové téma, které se poté ještě jednou opakuje od taktu 10. Toto téma se skládá ze dvou skupinek osminových not, po kterých následují dvě osminové a dvě ĉtvrťové noty a celá fráze konĉí dlouhým tónem na kterém je přidaná ozdoba. Klavír doprovází flétnu drženými akordy kromě taktů 8, 9 a 13, 14, ve kterých opakuje osminové sestupné skupinky, které předtím hrála flétna.

Obrázek 38: Ukázka taktů 5-14

Další téma se objevuje v taktu 15. Skládá se z osminových not v první oktávě, které jsou vázané se ĉtvrťovou notou ve druhé oktávě. V následujícím taktu tento rytmus přechází do synkopického, ale koncept vázaných tónu první a druhé oktávy zůstává. Fráze konĉí půlovou notou s teĉkou, po které následuje jeden sostenuto takt, který spojuje další opakování tohoto tématu. Klavírní doprovod není zvlášť pozoruhodný. Pouze akordy a obĉasné osminové noty, které hraje souĉasně s flétnou.

Obrázek 39: Ukázka taktů 15-24 V taktu 31 se objevuje pětitaktová kadence. Zaĉíná rozloženým klavírním akordem, po kterém následují vázané oktávy v osminovém rytmu u flétny. Flétna hraje v libovolném tempu. V této ĉásti klavír doprovází flétnu rozloženým akordem.

Obrázek 40: Kadence od taktu 31 V taktu 36 se vracíme do původního tempa. Flétna s klavírem si na chvíli vymění role a zatím co flétna hraje dlouhý trylkovaný tón, klavír hraje hlavní téma. V taktu 41 téma převezme flétna a klavír hraje rozložené akordy a v taktu 44 hraje hlavní téma znovu klavír. Takt 46 přináší opakování taktů 15-30. Skladba konĉí slavnostně. Šanghaj je název ĉtvrté ĉásti ze svity Cestující flétna. V této skladbě se objevuje nejvíce moderních technik hraní na flétnu a velký důraz je kladen na dynamické rozdíly. Proto je tato skladba nejtěžší z této svity. Skladba se skládá ze dvou témat, provedení a reprízy. První téma má 10 taktů. Klavír zaĉíná drženým akordem a flétna nastupuje na třetí době synkopickým rytmem. Celý první takt je v piano dynamice. V druhém taktu se v klavírním partu objevuje osminový rytmus

34 zatím, co flétna hraje celou notu. Z dynamického hlediska je crescendo v druhém taktu úvod k třetímu a ĉtvrtému, kde se objevují tremola a trioly ve flétnovém a akordy v klavírním partu. Změna do 5/4 taktu se objevuje v pátém taktu. Držené akordy v klavírním doprovodu zůstávají, ale flétna se vzestupným teĉkovaným rytmem dostává k trylkovanému tónu e3.

Obrázek 41: Šanghaj – zaĉátek Sedmý takt je znovu 4/4 a šestnáctinové skupinky ve flétně jsou doprovázené ĉtvrťovými notami v klavíru. Osmý takt je znovu 5/4 a objevují se tam ĉtvrťové noty a půlová nota s glissandem, doprovázenou drženým akordem v klavíru. Tento motiv v sedmém a osmém taktu se opakuje v taktech devět a deset.

Obrázek 42: Ukázka motivu v taktech 7 a 8

Takt jedenáct přináší nové téma. Tempové oznaĉení je piu mosso a klavír nastupuje sám. Rytmus se skládá ze ĉtyř šestnáctinových, dvou osminových a jedné ĉtvrťové noty. Tento motiv je velmi staccatovaný a opakuje se během celého tématu.

35 V taktu 13 se přidává flétna. Spoleĉně s klavírem tvoří zvláštní akordy typické pro asijskou kulturu. V taktech 17 a 18 skladatel udělal výjimku a hlavní motiv napsal v legatu.

Obrázek 43: Ukázka taktů 11-18 Provedení zaĉíná od taktu 19. Tempové oznaĉení je Moderato a první 4 úvodní takty jsou vyhrazené pro klavír. Osminový rytmus v pravé a teĉkovaný rytmus nebo ĉtvrťové a půlové noty v levé ruce doprovázejí flétnu během celého provedení.

Obrázek 44: Ukázka taktu 19-21

36 Flétna nastupuje v taktu 23. Téma, které hraje, působí velmi odlehĉeně. Akcentované ĉtvrťové noty, po kterých následuje rychlý teĉkovaný rytmus s ozdobami, které konĉí crescendovanou půlovou a ozdobenou ĉtvrťovou notou se poprvé hrají v piano dynamice. Podruhé se hrají v mezzopiano dynamice, ale jsou tam poznat nepatrné výměny. Například přidané glissando v taktu 30 nebo úplně změněný závěr který konĉí frullatem.

Obrázek 45: Ukázka taktů 22-32

Takt 33 přináší opakování prvního a druhého téma. Skladba konĉí vzestupným šestnáctinovým rytmem a celou notou s ozdobou.

37 Pátá ĉást nese název podle nejznámějšího francouzského města Paříže. Tato skladba má charakter typických francouzských tanců – Valse Musette32 a Can Can33. První ĉást je inspirována francouzským valĉíkem. V tempu Allegro, flétna a klavír zaĉínají spolu. V klavírním doprovodu se objevuje pořád stejný rytmus půlových not s teĉkou v levé ruce, po kterých zaznějí ĉtvrťové noty v pravé ruce. Tento rytmus se opakuje během celé této ĉásti. Flétnový part je o něco nároĉnější. Opakuje se zde dvoutaktový motiv ve staccatu. V prvním taktu triola a ĉtyři osminové noty a v druhém šest osminových not. Téma má celkem osm taktů.

Obrázek 46: Paříž – zaĉátek V taktech 9-16 se toto téma opakuje ale s jednou změnou a to je artikulace legato. V taktech 17-20 se objevuje další motiv rozložených kvintakordů. První je d moll kvintakord rozložený ve dvou taktech. Druhý je a moll kvintakord také rozložený ve dvou taktech. Takty 21-24 jsou variace na tyto dva mollové akordy. Jako u předchozího tématu, tento motiv se znovu opakuje v legato artikulaci v taktech 25-33.

32 Bal-musette, styl francouzské hudby a tance populární v Paříží v osmdesátých letech devatenáctého století. 33 Kankán, francouzský tanec populární v devatenáctém století.

Obrázek 47: Ukázka taktů 17-24 Klavírní glissando nás náhle uvádí do nové ĉásti této skladby, která má charakter Kankánu a zároveň nese tempové oznaĉení presto. Na glissando navazují dva krátké úvodní takty. V prvním zahraje klavír akcentované ĉtvrťové noty a v druhém rychlé osminy. Flétna nastupuje v taktu 36 hlavním tématem. Téma se skládá ze dvou skupinek dvou šestnáctin a jedné osminy, dvou osmin a jedné ĉtvrťové noty v jednom taktu a šest osmin a jedné frullato ĉtvrťové noty. Touto dvoutaktí se opakuje třikrát po sobě s klavírním doprovodem osmin v pravé ruce a ĉtvrťových not v levé ruce.

Obrázek 48: Ukázka ĉásti Can Can

39 Takt 43 přináší další motiv, který se skládá ze skupinky dvou šestnáctin a jedné osminy, dvou osmin a dvou skupinek šestnáctinových not. Opakuje se třikrát po sobě ale pokaždé o urĉitý interval výše. Tyto tři takty jsou doprovázeny krátkými akordy v pravé ruce a dlouhými v levé ruce.

Obrázek 49: Ukázka taktů 41-46 Takty 47-50 jsou vyhrazeny pro flétnovou kadenci bez klavírního doprovodu. V těchto taktech má flétna převážně osminový rytmus, který konĉí korunou a někdy dokonce glissandem jako je to v taktu 50. Poslední dva takty jsou shodné jako zaĉátek ĉásti Kankánu, ale na konci flétna a klavír hrají spoleĉně. Šestá ĉást ze svity Alfiho Kabilja je Záhřeb. Stejně jako Jeruzalém, tato skladba byla napsána jako samostatná skladba v roce 1998, ale souĉásti této svity se stala až v roce 2005. Skladba Záhřeb je inspirována muzikálem Jak to chodí u Šafránků34 který Kabiljo napsal ve stejném roce. Melodii z toho muzikálu skladatel použil jako jedno téma v této skladbě. Tempové oznaĉení této skladby je Andante. Na zaĉátku mají flétna a klavír pětitaktový úvod. Klavír je v tomto případě dominantnější kvůli sekvenci, kterou má v pravé ruce. Je to půlová nota s teĉkou, která je vázána s osminovou notou po které následují dvě šestnáctiny. Levá ruka má doprovod v osminovém rytmu. Flétna také doprovází ve vzestupných osminových hodnotách, které jsou vázáné na půlovou notu.

34 Muzikál z roku 1998 podle stejnojmenného filmu Jak to chodí u Šafránků

40 Ve ĉtvrtém taktu má flétna jenom sminové noty a v pravé ruce v klavíru se objevují půlové noty.

Obrázek 50: Záhřeb - zaĉátek V pátém taktu hraje jenom klavír a to sestupné osminy v legatu. V šestém taktu nastupuje flétna. Zároveň od tohoto taktu platí oznaĉení Dolce. V piano dynamice flétna přináší první ĉtyřtaktové téma. Zaĉínající od tónu c1, pohybuje se vzestupně v osminovém rytmu. Přidaná je tam i ozdoba na třetí době a z hlediska artikulace, flétna hraje pořád legato.

Obrázek 51: Ukázka taktů 5-12 V sedmém taktu se melodie pohybuje sestupně a v osmém a devátém taktu se tato dvoutaktová fráze opakuje. Klavír doprovází rozloženými akordy. Takt 10 je vyhrazen pouze pro klavír, který opakuje takt 5. V taktech 11-14 se opakuje první melodie od taktu 6 ale o oktávu výš od základní melodie. Doprovod klavíru se změní na ĉtvrťové oktávy v pravé ruce a rozložené akordy v levé ruce. V taktu 15 se opakuje takt 5, kde hraje jenom klavír. V taktu 16 přichází druhé hlavní téma. Je osmitaktové a podruhé se opakuje o oktávu výš. Téma zaĉíná tónem a1. Teĉkovaný

41 rytmus vázaný buď na dvě ĉtvrťové noty, nebo na půlovou notu se v prvních dvou taktech pohybuje mezi tóny a1-b1-f1-c2. Vrcholí to tónem d2 v taktu 18 a poté se znovu vrací do první oktávy, aby v taktu 20 téma znovu vyvrcholilo.

Obrázek 52: Ukázka od taktu 13, prima volta Prima volta od taktu 22 postupně od tónu d1 přichází k rychlému běhu, kterým se vracíme na takt 16, kde se toto téma opakuje. Seconda volta přináší uklidnění sestupem a diminuendem ĉtvrťových not a2-g2-f2. Z hlediska klavírního doprovodu v levé ruce se objevují rozložené akordy jako doposud ale v pravé ruce klavír hraje stejné téma s flétnou unisono.

Obrázek 53: Seconda volta Od taktu 26 hraje jenom klavír ĉtyři úvodní takty ze zaĉátku skladby. Kombinuje při tom motiv flétny a klasický doprovod rozložených akordů. Po ukonĉení tohoto úvodu se podle oznaĉení Dal segno al Coda vracíme na takt 11. U repetice se hraje verze o oktávu výš a po taktu 20 se hraje Coda.

Obrázek 54: Coda Jako vrchol celé skladby je tón f3 před kterým jsou dvě ĉtvrťové noty. Klavír doprovází flétnu pořád v unisonu. Po drženém tónu f3 se melodie na chvíli uklidní sestupem d3-b3-a3-g3 aby se poté dvěma půlovými noty znovu vrátila k tónu f3 který flétna drží, zatímco v klavíru doznívá motiv teĉkovaného rytmu. Poslední skladba ze svity Cestujíci flétna je Moskva. Inspiraci pro tuto skladbu skladatel našel v ruském lidovém tanci Kazaĉok. Z tohoto důvodu má tato skladba tempové oznaĉení Allegro. Jako u předchozích skladeb se na zaĉátku objevují dva krátké úvodní takty, které hraje pouze klavír. Tento úvod se skládá ze ĉtvrťových a osminových not a konĉí korunou, po které nastupuje flétna. U interpretace této skladby je důležité, aby se do tempa Allegro přišlo postupně. Z toho důvodu hlavní téma v taktu 3 zaĉne v pomalém tempu, které bude postupně zrychlovat. Dvě ĉtvrťové noty, teĉkovaný rytmus, poté osminy a znovu dvě ĉtvrťové noty tvoří základní dvoutaktový motiv celého téma. V taktech 3-6 je toto téma v nízké poloze a skoro každá ĉtvrťová nota je ozdobená.

Obrázek 55: Moskva – zaĉátek Podruhé se téma opakuje v taktech 7-10 ale už s vynechanými ozdobami a ve vysoké poloze. Klavírní doprovod pomáhá ĉtvrťovými v levé a osminovými notami v pravé ruce udržovat tempo a taneĉní náladu této skladby. V taktech jakož jsou například 6 a 8 klavír hraje trochu jiný rytmus, ale vždycky na ĉtvrtou dobu zahraje skupinku šestnáctin, kterými se téma pokaždé o trochu zrychlí. V taktu 11 flétna hraje trylkovaný celý tón d3 který pokraĉuje i v taktu 12. Klavír v taktech 11-14 hraje stále tóny v oktávách. V synkopickém rytmu v pravé ruce a ve ĉtvrťových hodnotách v levé ruce. V taktu 14 je ritenuto, které nás uvede k pomalejší a melodické ĉásti této skladby která má tempové oznaĉení meno mosso.

Obrázek 56: Ukázka taktů 11-14 Melodické ĉtyřtaktové téma, které zaĉíná od taktu 15, obsahuje ĉtyři ĉtvrťové noty v prvním taktu, šest osminových a jednu ĉtvrťovou notu v druhém taktu, ĉtyři ĉtvrťové noty v třetím taktu a dvě ĉtvrťové a jednu půlovou notu ve ĉtvrtém taktu. Všechny ĉtvrťové noty jsou podle artikulace hrané tenuto. Klavírní doprovod je velmi jednoduchý. Akordy v půlových hodnotách v levé ruce se střídají s akordy ve

44 ĉtvrťových hodnotách v pravé ruce. Od taktu 19 se toto téma objevuje jako variace. Základní rytmus ĉtvrťových not je rozdělen na osminy v oktávách, ale od taktu 21 se vracíme k původním ĉtvrťovým notám. Ĉtvrťový rytmus nás postupně vede k dlouhé notě a2 po které následuje malá kadence. Klavírní doprovod se během variace zvláště nemění. Jsou přidané synkopy v taktech 19 a 20 ale od taktu 21 se vrací k standardnímu doprovodu.

Obrázek 57: Ukázka taktů 15-23 Kadence v taktu 23 je hodně zpomalená ale zároveň s velkým crescendem. Zatím co flétna hraje oktávy v osminovém rytmu, klavír má jeden držený akord během celého taktu. Repríza zaĉíná od taktu 24. Celé hlavní téma, které se objevilo na zaĉátku skladby, se tady opakuje o oktávu výš. Přidané dva takty 32 a 33 obsahují rychle šestnáctinové běhy, kterými se tato skladba ve velmi rychlém tempu přivádí k závěru.

Obrázek 58: Ukázka od taktu 30 až ke konci Souĉasně zahrané ĉtvrťové noty v klavírním a ve flétnovém s přidanými ozdobami v taktu 34 oznamují konec této skladby.

46 Závěr Existuje mnoho flétnových skladeb chorvatských skladatelů, které jsou neznámé nejenom ĉeským, ale i světovým flétnistům. Věřím, že prezentace těchto dvou skladeb, i přes moji malou zkušenost se psaním odborných prací, přiblížila chorvatskou hudbu těm, kteří se s ní doposud nesetkali. Doufám, že se touto bakalářskou prací otevřeli možnosti k prezentaci mnoha dalších skladeb chorvatských skladatelů.

47 Shrnutí Bakalářská práce „Flétnové skladby chorvatských skladatelů 20. století“ se zabývala popisem dvou skladeb chorvatských skladatelů. První byl Koncert pro flétnu a smyĉcový orchestr skladatele Bruny Bjelinského a druhá byla svita pro flétnu a klavír skladatele Alfiho Kabilja. Detailní analýza upozornila na urĉité obtíže, se kterými se hráĉ na flétnu může setkat během studování jednotlivých skladeb. Tato práce prezentovala, nejenom skladby, ale také skladatele a jejich styl komponování.

48 Summary The bachelor thesis "Flute compositions of Croatian composers of the 20th century" deals with a description of two compositions by Croatian composers. The first was the Concerto for Flute and String Orchestra by the composer Bruno Bjelinski, and the second was a suite for the flute and piano by the composer Alfi Kabiljo. A detailed analysis has highlighted some of the difficulties that a flute player may encounter while studying an individual composition. This thesis presented not only compositions, but also composers and their composition style.

Použité informační zdroje

Literatura

ANDREIS, Josip. Music in Croatia. Second enlarged edition. Zagreb: Institute od Musicology - Academy of Music, 1982. ISBN 978-0918660244.

KOVAĈEVIĆ, Krešimir. Hrvatski kompozitori i njihova djela. Zagreb: Naprijed, 1960.

REICH, Truda. Susreti sa suvremenim kompozitorima Jugoslavije. Zagreb: Školska knjiga, 1972.

Notové materiály

BJELINSKI, Bruno. Concerto for flute and piano. Wien: Universal Edition, 1967. ISBN 978-3-7024-4223-1. ISSN 979-0-008-00485-8.

KABILJO, Alfi. Putujuća flauta: Suita br. 1 za flautu i klavir. II. izdanje. Zagreb: Edicije Spiller - Alfi Kabiljo collection, 2005. ISBN M-801318-34-3.

Elektronické zdroje

Alfi Kabiljo-biografija. Alfi Kabiljo [online]. Zagreb: Alfi Kabiljo, 2018 [cit. 2018- 05-12]. Dostupné z: http://www.alfi-kabiljo.com/biografija.htm

Alfi Kabiljo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2018 [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: https://hr.wikipedia.org/wiki/Alfi_Kabiljo

Bruno Bjelinski, hrvatski skladatelj europskih obzora. Matica hrvatska [online]. Zagreb: Matica hrvatska, 2018 [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://www.matica.hr/kolo/313/Bruno%20Bjelinski,%20hrvatski%20skladatelj%20e uropskih%20obzora/

Bruno Bjelinski. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2018 [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: https://hr.wikipedia.org/wiki/Bruno_Bjelinski

Glazba. Hrvatska.eu [online]. Zagreb: Leksikografski zavod Miroslav Krleža, 2018 [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://croatia.eu/article.php?lang=1&id=41

50 Seznam ilustrací

Obrázek 1: Zaĉátek 1. věty ...... 5 Obrázek 2: Hlavní téma v ĉísle 1 ...... 6 Obrázek 3: Ukázka těžkých spojů před ĉíslem 5 ...... 7 Obrázek 4: Ukázka melodické ĉásti v ĉísle 7 ...... 7 Obrázek 5: Ukázka ĉísla 10 ...... 8 Obrázek 6: Ukázka ĉísel 13 a 14 ...... 9 Obrázek 7: Ukázka ĉísel 20 a 21 ...... 10 Obrázek 8: Ukázka konce 1. věty ...... 11 Obrázek 9: Zaĉátek 2. věty ...... 12 Obrázek 10: Ukázka ĉísla 1 ...... 12 Obrázek 11: Ukázka ĉísla 2 ...... 13 Obrázek 12: Kadence ...... 13 Obrázek 13: Ukázka ĉísla 4 ...... 14 Obrázek 14: Konec 2. věty ...... 14 Obrázek 15: Zaĉátek 3. věty ...... 15 Obrázek 16: Hlavní téma od taktu 3 ...... 16 Obrázek 17: Klavírní téma a flétnový doprovod v ĉísle 1 ...... 16 Obrázek 18: Ukázka ĉísla 2 ...... 17 Obrázek 19: Ukázka ĉísla 4 ...... 17 Obrázek 20: Ukázka ĉísla 5 ...... 18 Obrázek 21: Ukázka ĉísla 7 ...... 18 Obrázek 22: Ukázka pěti taktů před ĉíslem 8...... 19 Obrázek 23: Ukázka ĉísla 9 ...... 19 Obrázek 24: Ukázka ĉísla 11 ...... 20 Obrázek 25: Ukázka ĉísla 19 ...... 21 Obrázek 26: Ukázka ĉísla 20 ...... 22 Obrázek 27: Konec 3. věty ...... 23 Obrázek 28: Jeruzalém-zaĉátek ...... 26 Obrázek 29: Ukázka taktů 5-12 ...... 27 Obrázek 30: Ukázka taktů 13-20 ...... 27 Obrázek 31: Ukázka taktů 21-29 ...... 28 Obrázek 32: Ukázka taktů 29-43 ...... 29 Obrázek 33: Buenos Aires - zaĉátek ...... 30 Obrázek 34: Ukázka taktů 5-12 ...... 30 Obrázek 35: Ukázka ĉásti Milonga ...... 31 Obrázek 36: Ukázka od taktu 29 až ke konci ...... 32 Obrázek 37: Vídeň - zaĉátek ...... 33 Obrázek 38: Ukázka taktů 5-14 ...... 33 Obrázek 39: Ukázka taktů 15-24 ...... 34 Obrázek 40: Kadence od taktu 31 ...... 34 Obrázek 41: Šanghaj – zaĉátek ...... 35 Obrázek 42: Ukázka motivu v taktech 7 a 8 ...... 35 Obrázek 43: Ukázka taktů 11-18 ...... 36 Obrázek 44: Ukázka taktu 19-21 ...... 36 Obrázek 45: Ukázka taktů 22-32 ...... 37 Obrázek 46: Paříž – zaĉátek ...... 38 Obrázek 47: Ukázka taktů 17-24 ...... 39 Obrázek 48: Ukázka ĉásti Can Can ...... 39

51 Obrázek 49: Ukázka taktů 41-46 ...... 40 Obrázek 50: Záhřeb - zaĉátek ...... 41 Obrázek 51: Ukázka taktů 5-12 ...... 41 Obrázek 52: Ukázka od taktu 13, prima volta ...... 42 Obrázek 53: Seconda volta ...... 42 Obrázek 54: Coda ...... 43 Obrázek 55: Moskva – zaĉátek ...... 44 Obrázek 56: Ukázka taktů 11-14 ...... 44 Obrázek 57: Ukázka taktů 15-23 ...... 45 Obrázek 58: Ukázka od taktu 30 až ke konci ...... 46