JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů Hra na flétnu Flétnové skladby chorvatských skladatelů 20. století Bakalářská práce Autor práce: Marija Veseli Vedoucí práce: MgA. Kristina Vaculová, Ph.D. Oponent práce: MgA. František Kantor Brno 2018 Bibliografický záznam VESELI, Marija. Flétnové skladby chorvatských skladatelů 20. století [Flute compositions of Croatian composers of the 2Oth century]. Brno: Janáĉkova akademie múzických umění v Brně, Fakulta, Katedra dechových nástrojů, 2018. 52 s. Vedoucí diplomové práce MgA. Kristina Vaculová, Ph.D. Anotace Bakalářská práce „Flétnové skladby chorvatských skladatelů 20. století“ se zaměřuje na dvě skladby chorvatských skladatelů Bruny Bjelinského a Alfiho Kabilja. Tyto dvě skladby lze slyšet na chorvatské hudební scéně nejĉastěji. U obou skladeb jsem napsala popis, ve kterém jsem důkladně popsala s jakými obtížemi se hráĉ na flétnu může setkat při interpretaci jednotlivých skladeb. Souĉásti této práce jsou také biografie obou skladatelů a případné informace o vzniku každé skladby. Annotation The Bachelor thesis “Flute compositions of Croatian composers of the 20th century” focuses on two compositions by Croatian composers Bruno Bjelinski and Alfi Kabiljo. These two compositions can be heard on the Croatian music scene most often. I wrote a description for both these pieces in which I mentioned with what kinds of difficulties a flute player can deal with while playing some of these compositions. This thesis includes biography of both composers and informations about each piece. Klíčová slova chorvatští skladatelé, Bruno Bjelinski, Alfi Kabiljo, interpretace, skladby pro flétnu Keywords Croatian composers, Bruno Bjelinski, Alfi Kabiljo, interpretation, flute compositions Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně dne 11. 5. 2018 Marija Veseli Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................. 1 1 BRUNO BJELINSKI ............................................................................................................. 3 1.1 BRUNO BJELINSKI: KONCERT PRO FLÉTNU A SMYĈCOVÝ ORCHESTR ...................................... 5 2 ALFI KABILJO................................................................................................................... 24 2.1 ALFI KABILJO: PUTUJUĆA FLAUTA ..................................................................................... 26 SHRNUTÍ ..................................................................................................................................... 48 SUMMARY .................................................................................................................................. 49 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ........................................................................................... 50 LITERATURA ............................................................................................................................... 50 NOTOVÉ MATERIÁLY .................................................................................................................. 50 ELEKTRONICKÉ ZDROJE............................................................................................................... 50 SEZNAM ILUSTRACÍ ................................................................................................................ 51 Úvod Při výběru tématu mé bakalářské práce jsem se nechala inspirovat prostředím, které je mi nejbližší. Vzhledem k mému chorvatskému původu jsem se zaměřila na flétnovou tvorbu chorvatských skladatelů. Přesto, že chorvatští skladatelé nejsou světově proslulí, domnívám se, že si někteří z nich zaslouží pozornost i v zahraniĉí. Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla popsat skladby skladatelů Bruny Bjelinského a Alfiho Kabilja. Tyto skladatele nespojuje pouze, místo kde působili, ale také období ve kterém žili a tvořili. Záhřeb, který je nejen hlavním městem Chorvatska ale také hlavním centrem umění, školství, průmyslu a zdravotnictví byl hlavním místem působení těchto skladatelů. Zejména ve 20. století, v době kdy tito skladatelé žili, se Záhřeb stával moderním městem. Budovaly se školy, fakulty, nemocnice, muzea, divadla, knihovny, továrny… Také zaĉalo první rádiové vysílání, proběhla rekonstrukce Národního divadla, byla založena Záhřebská filharmonie, otevřený nový koncertní sál Vatroslava Lisinského a v roce 1961 se poprvé konal mezinárodní festival soudobé hudby Muziĉki biennale Zagreb který se stal jedním z nejvýznamnějších festivalů soudobé hudby v Evropě a s kterým spolupracovali významní hudebníci jako například Luciano Berio, John Cage, Peter Maxwell Davies, Mauricio Kagel, Witold Lutosławski, Bruno Maderna, Igor Stravinskij a další. Skladatelé, o jejichž dílech jsem se v této práci rozhodla psát, komponovali skladby pro různé nástroje, ale já se budu věnovat pouze dvěma flétnovým skladbám, které lze slyšet na chorvatské hudební scéně nejĉastěji. Považují tyto dvě skladby za nejznámější, nejefektnější a jako nejĉastější výběr k veřejné interpretaci. Technická úroveň některých skladeb, o kterých v této práci budu psát, není příliš nároĉná, ale je vhodná pro výuku na středních hudebních školách a konzervatořích a také pro koncertní provedení. Skladby jsou líbivé, efektní, a proto oblíbené nejen mezi studenty, ale i mezi profesionálními hráĉi. Cílem mé práce není porovnávat tvorbu těchto skladatelů ale zmínit se o repertoáru chorvatských flétnistů. Doufám, že touto bakalářskou práci přiblížím chorvatskou hudbu ĉeským flétnistům, a že si některou z těchto skladeb zařadí do svého repertoáru. 1 Stav bádání Jelikož chorvatští skladatelé nejsou známi ĉeským hudebníkům a hudebním vědcům, neexistuje o nich odborná literatura v ĉeském jazyce, proto jsem pro svou bakalářskou práci ĉerpala inspiraci z několika knih chorvatských autorů. Některé z nich byly napsané ještě za života skladatelů, jako například kniha, kterou napsal Truda Reich: Susreti sa suvremenim kompozitorima Jugoslavije1. Další knihy, ze kterých jsem ĉerpala, jsou Josip Andreis: Music in Croatia2 a Krešimir Kovaĉević: Hrvatski kompozitori i njihova djela3. Není mi známa žádná jiná odborná práce, která by se zabývala tímto nebo podobným tématem. Dovolím si říct, že je moje bakalářská práce první v Ĉeské Republice, která se zmiňuje o chorvatských skladatelích a jejich tvorbě. 1 Setkání se soudobými skladateli Jugoslávie, REICH, Truda. Susreti sa suvremenim kompozitorima Jugoslavije. Zagreb: Školska knjiga, 1972. 2 Hudba v Chorvatsku, ANDREIS, Josip. Music in Croatia. Second enlarged edition. Zagreb: Institute od Musicology - Academy of Music, 1982. ISBN 978-0918660244. 3 Chorvatští skladatelé a jejich díla, KOVAĈEVIĆ, Krešimir. Hrvatski kompozitori i njihova djela. Zagreb: Naprijed, 1960. 2 1 Bruno Bjelinski Bruno Bjelinski patří mezi nejvýznamnější a nejplodnější chorvatské skladatelé 20. století. Díky své virtuozitě a dokonalému rozpracování komorních, koncertních, symfonických a vokálně-instrumentálních skladeb byl už za svého života považován za špiĉkového skladatele. Jeho tvorba je velmi rozmanitá a rozsáhlá. Bruno Bjelinski se narodil 1. listopadu 1909 v Terstu. Jeho matka zemřela, když mu byl necelý rok a se svým otcem se později přestěhoval do Záhřebu, kde byl vychováván babiĉkou. Bjelinski byl ještě dítě, když se zaĉal zabývat hudbou. Na housle ho uĉila hrát jeho teta, významná houslová pedagožka, Marijana Schőn. Hrál také na klavír a už jako velmi mladý se pokusil komponovat. Aĉkoli jeho první skladatelské pokusy byly jenom krátké hudební nápady, později je dokázal vypracovat v hezké a vyzrálé kompozice. Bjelinski nejdříve studoval práva, získal doktorský titul, ale jako právník působil jenom do zaĉátku druhé světové války. Bjelinski miloval hudbu, která pro něj měla větší význam než studium práv. Již před válkou studoval kompozici na Hudební akademii v Záhřebu. Studoval ve třídě význaĉných umělců a pedagogů té doby jako byl Blagoje Bersa a Franjo Dugan. Bjelinski byl Bersův oblíbený student, ale jeho smrt (1. ledna 1934) neumožnila Bjelinskému dokonĉit své studium v jeho třídě. Bjelinski nakonec absolvoval v roce 1936 ve třídě profesora Franje Dugana. Po ukonĉení studia měl Bjelinski výborné kompoziĉní znalosti a dovednosti a také všechny předpoklady stát se jedním z nejlepších skladatelů. Druhá světová válka mu v tom na několik let zabránila. Během ní byl pronásledován a musel ze Záhřebu odejít. Po válce krátce působil jako uĉitel na hudební škole ve Splitu, roku 1945 získal místo profesora kontrapunktu a polyfonie na Hudební akademii v Záhřebu, kde působil do roku 1977. Převládající nálada v jeho hudbě je veselá a bezstarostná. Rychlé věty jeho instrumentálních skladeb se vyznaĉují především lehkostí až humorností. Pomalé věty jsou mnohdy meditativní, jindy dramatické, ĉímž poskytují dokonalé kontrasty mezi větami. Inspiraci pro svou tvorbu nacházel v různých slohových obdobích. Někdy se inspiroval barokní hudbou, jindy hudbou balkánskou ĉi exotickými latinskoamerickými taneĉními rytmy. Inspiraci hledal rovněž v jazzu, jeho hudba však zůstala vždy v mezích tonality, do které si jen obĉas dovolil vmísit atonální harmonii. 3 Jeho opus můžeme rozdělit do několika skupin. První a nejdůležitější je jeho koncertní tvorba. Bjelinski napsal koncert, nebo jiné koncertní dílo, pro všechny nástroje. Pro některé napsal dokonce dva koncerty jako například pro klavír, housle a violoncello. V