Bibliografie Konstantina Jirečka
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
BIBLIOGRAFIE KONSTANTINA JIREČKA Přiložená bibliografie si zdaleka nečiní nárok na úplnost. Opírá se o práci B. Cvetkoviče a J. Nagiho, Trudovete na prof. d-r Kon stantina J. Irečeka (Í2854—1904), Sofija 1905, která je však nepřesná a ne úplná a je u nás téměř nepřístupná. Dále čerpám údaje z Jirečkovy vlast noručně napsané bibliografie, kterou ve fotokopii vydal P. Mijatev v Iz archiva na Konstantin Ireček, III, Sofija 1963. Fotokopie je však místy nečitelná. Z ní pak zde neuvádím položky označené jako noticky. Další údaje jsem získal v pobočce Csl.-sovětského institutu ČSAV v Brně, za což jejím pracovníkům tímto srdečně děkuji. 1871 Hlídka literatur slovanských, CCM 46, s. 79, 82. 86, 88), 89, 166, 190, 192, 193, 195, 196, 308, 310, 312, 436, 441. 1872 Knigopis na novobälgarskata literatura 1806—11870, Viena, 48 s. 1873 Francouzský hlas a národech Balkánského poloostrova, CCM 47, s. 421—447. Kytice z národních písní slovanských, Praha (spolured. a překl.). Hlídka literatur slovanských, CCM 47, s. 84, 87, 443. Periodičesko spísanie na bálgarskoto knižovno družestvo 1—6, Braila 1870—1872; Fr. Kurelac, Jačke ili národne pjesme, Zagreb 1871, Revue de la linquistique et de Philologie comparée, sv. VI, 2, říjen, s. 200—204. Hlídka literatur slovanských, COM 4tl, s. 107-112, 215—224, 227-8. 1874 Tipik svetoga Save za manastir Studenicu, Glasnik srpskog učenog društva 40, Beo- grad, s. 132—182. Též zvláštní otisk. Dobytí Bulharska od Turkův, CCM 48, s. 443—476. Jiří Križanid, Lumír, s. 112 n„ 124 n. Dositej Obradovič. Črta literární, Lumír, s. 589, 600-603, 613—616, 625. Hlídka literatur slovanských, zprávy a úvahy, CCM 48, s. 137, 373, 378, 379, 500, 508, 509. 205 1875 Starobulharské nosovky, CCM 49, s. 325-330. Jezerní osady v starém Bulharsku, tamtéž, 437—439. Srbsko, země a lid, Osvěta, s. 321-336, 416—130, 498-505, 586-594. Na Balkáně, tamtéž, s. 721—733. Dr. Franjo Palacki, Srbadija, s. 212 (bez podpisu). Hlídka literatur slovanských, zprávy a úvahy, ČCM 49, s. 117, 119, 120, 218, 219, 351, 446, 448, 449, 450. 1876 Dějiny národa bulharského, Praha, VIII + 536 stran. Geschichte der Bulgaren, Prag 1876, XI + 586 stran. Panajot Hitov. Z pamětí bulharského junáka. Světozor, roč. X, 3-6, 19—20, 37—38, 51, 54, 70-71, 103-104, 114-115, 136-137, 150-151, 168-169, 179-182. Slovansko-turecká bojiště, Světozor, s. 401, 425. Tulovské pole, CCM, s. 686—719. Uber die Lage des alten keltischen Tyle, Sitzungsberichte der kgl. böhm. Gesell schaft der Wissenschaften, 4. Dec. 1876. M. P. Pogodin, Osvěta 1876. Dr. Jan Šafařík, Světozor 10 s. 425. 1877 Die Heerstrasse von Belgrad nach Constantinopel und die Balkanpässe. Eine histo risch-geographische Studie. Prag, VI + 172 strany. Václav Budovec z Budova v Carihrade, CCM, s. 417—437, 580-598. K švédským jezerům, Osvěta 11, s. 852—862. Die MargLnalnoten in der Evangelienhandschrift zu Cividale, Sitzber. Ges. Wiss. 22. Jänner 1877, 4 strany. Příspěvky k výkladu Rukopisu Králodvorského (s J. Gebauerem), Listy filologické, s. 243-245. Upsala, Světozor, s. 426—427, 438, 447-449, 463. A. Gindely, Dějepis všeobecný, I. Cechy. Upravil K. Jireôek, Praha. Istorija Bulgar. Perevod s německago pod redakcijeju V. A. Jakovleva, Varšava 1877, 541 +VI. 1878 Istorija Bolgar. Perevod F. K. Bruna i V. N. Palauzova, Odessa, X + 785 stran. Knížectví bulharské, Osvěta, 321-337, 401—419. Bälgarsko Knjažestvo, Plovdiv 1878, 86 stran. V osvobozeném Bulharsku, Osvěta. Guillaume de Machaut, sekretář krále Jana Lucemburského, CČM, 78—93. Stockholm, Osvěta, s. 115—131. Národové Balkánského poloostrova, Budča, 9, čís. 1, 2. ledna, s. 7—12. Přímoří, Světozor, s. 6-8, 22-^23, 646-647. Plavba podle břehův dalmatinských, Světozor, čís. 51—52. A. Gindely, Dějepis všeobecný II, Praha. 1879 Wlachen und Maurowlachen in den Denkmälern von Ragusa, Prag, 16 stran. Die Handelsstrassen und Bergwerke von Serbien und Bosnien während des Mittel- 206 altera. Historisch-geographische Studie, Prag, 92 strany. Nastojanje starijeh Dubrovčana oko raširenja granice, Slovinac, čís. 4, s. 58—59, čís. 5, s. 75-76. Epidaur, Světozor, s. 15-18, 39—42, 51, 53-54. Ugovor Stefana Prvovenčanoga sa Dubrovčanima iz g. 1215—1219, Glasnlk Srpskog učenog društva 47, s. 304—312. Die Slawen, Jahresberichte der Geschichtwissenschaften, Berlin, Jahrgang für 1878, s. 393—400. A. Gindely, Dějepis všeobecný III. Dubrovník, Osvěta 9, s. 9—25. Altslawische Handschriften in England, AfslPh III, 131—133. Bosna i Hercegovina za středověku, CČM, s. 267—288. Zur Chronologie der serbischen Könige, AfslPh III, 220—221. Rudarstvo u Srbiji i Bosni u srednjem vijeku, Otadžbina, kn. 4, s. 298—308, 428—439. 188« Raport ot kommissijata, izpratena v Kjustendilskija okräg da izuíi položenieto na bezzemelnite selene, Sofija 1880, 39 stran (spolu s M. Sarafovem). 1881 Beiträge zur antiken Geographie und Epigraphik von Bulgarien und Rumelien, Monatsberichte der kgl. Akademie der Wissenschaften in Berlin (Gesammtsitzung 12. Mai 1881), s. 434—169. Z nového Bulharska, Osvěta, s. 385—400, 481—491. 1882 Priloženija kam antičeskata geografija i epigrafika na Bálgarija IRumelija (spribavkl i dopälnenija pod linija), Periodičesko spísanie II, s. 28—69. Z Východní Rumelie, Osvěta V.—XI., s. 385-405, 497-519, 576-591, 669-688, 765-783, 865-878, 98a-976. Iz Istočna Rumelija, deník Marica, roč. 5, Plovdiv 1882, čís. 390—391, 394, 396-398, 400-403, 445-450, 1883: čís. 455-456, 460, 465-468, 471, 476, 481-483, 485-486, 488, 490, 496-499, 501, Bálgarskij car Sracimir Vidinskij, Periodičesko spísanie I, s. 30—55. Geografičeskoto izučenie na Bálgarija, Periodičesko spísanie I, s. 73—115. Slovarát na Otca Neofita Rilskogo, Periodičesko spísanie II, s. 131—138. Stari pätešestvija po Bálgarija ot 15—18 stoletie, Periodičesko spísanie III, s. 60—84. Djuro Daničič. Periodičesko spísanie III, s. 209 (nekrolog). Glavno izloženie do Negovoto Visočestvo Kmjaza várchu položenieto na učebnoto delo v Knjažestvo Bálgarija, Sofija, 45 stran. 1883 Jiří Daničič a Medo Pucič. Životopisná vzpomínka, Osvěta IV.—V., 332—338, 395—402. Rylský klášter, Osvěta VIII.-X., s. 669-687, 776-796, 890-911. Upátvanie za sábiranie geografičeski i archeologičeski materijali, Periodičesko spí sanie V., s. 82—104. Též zvi. otisk Srědec 1883, 23 stran. Stari pätešestvija po Bálgarija ot 15—18 stoletie, Periodičesko spísanie, kn. 4, s. 67-105, kn. 6, s. 1-45. Sofijskite starini, Periodičesko spísanie V, s. 130—132. 207 UM Pätni beležkl za Srédnja gora i za Rodopskité plánmi, Periodičeako spísanie, VIII., s. 1-46, IX., s. 1-52, X., s. 1-52, XI., s. 1-34. Pomaški pésni ot Cepino, Periodičesko spísanie, VIII., s. 76—05. Poganovsklj pomenik, Periodičesko spísanie VII, s. 68—74. Starí pätešestvija po Bälgarija ot 15—18 stoletie. Periodičesko spísanie, VII, s. 07 až 128. 1885 Conventionelle Geheimsprachen auf der Balkanhalbinsel, AfslPh 8, s. 99—102. Der Ursprung des Namen der Rupci in den Rhodopen AfslPh 8, s, 96—99. Ein kirchenslawischer Druck aus Karlsburg vom J. 1572, AfslPh 8, s. 132. Die Beziehungen der Ragusaner zu Serbien unter Gar Uroš und König Vlkasui (1355-1371), Prag, 30 stran. Eine altserbische Glockeninschrift, AfslPh 8, 133—134. Rilskij manastir, Periodičesko spísanie, IV, kn. 18, s. 360—389. Monumenta spectantia históriám Slavorum meridionalium. Volumen X- et XIII, Mo numents Ragusina. Libri reformationum. Tomus I, A. 1306—1360. Additamentum. a. 1301-1305, 1318, 1325-1337. Zagrabiae 1882, CCM 59, 572-589. 1886 Der Grossvezier Mehmed Sokolovič und die serbischen Patriarchen Makarij und Antonij. (Zur Textkritik und Interpretation der serbischen Anna len), AfslPh 9, 291-297. Na makedonských hranicích, Osvěta, str. 1—15, 105-il23, 211-226, 614-633. Srbský car Uroš, král Vlkaäin a Dubrovčané, CCM 60, 1-26, 241-276. Zur glagolotischen Handsehriftenliteratur, AťslPh 9, 307—308. Archeologische Fragmente aus Bulgarien, Archeologisch-epigraphische Mittheilungen aus Oesterreich-Ungarn 10, Wien, s. 43—104, 129—208. 1887 Černomořské pobřeží na východním konci pásma Balkánského, CCM 61, 3—26. 1881 Cesty po Bulharsku, Praha, XII + 710 stran. 188* Akademie naučné. Slovo k časové otázce, Osvěta 19, s. 1—il4. Republika San-Marinská, Osvěta 19, s. 129—143. Einige Bemerkungen über die Überreste der Petshenegen und Kumanen, sowie über die Völkerschaften der sogenannten Gagauzi und Surguči im heutigen Bulgarien, Sitzber. (21. Jänner 1889) der kgl. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften, s. 3—30. Též jako zvláštní otisk. 18M Několko bělěški várchu ostatácitě ot Pečenězi, Kumani, kakto i várchu taj nare- čenitě Gagauzi i Surguči v dnešna Bälgarija, Periodičesko spísanie 32—33, s. 211—241. 208 Ethnographische Veränderungen in Bulgarien seit der Errichtung des Fürstenthumg, Oesterreich-ungarische Revue, Wien, Nov. et. Dec. 1890, s. 173—192. 1891 Ottuv Slovník naučný, Osvéta, s. 561—570. Etnografičeski proměnenija v Bälgarija ot osnovanieto na Knjažestvoto, SbM. V, s. 500-518. Ston a Míjet, Osvěta, s. 4—19, 109-H120. Das Fürsrhenthum Bulgarien. Seine Bodengestaltung, Natur, Bevölkerung, wirtfti- schaf tliche Zustände, geistige Cultur, Staatsverwaltung und neueste Geschichte, Prag- -Wien-Leipzig 1891, XVI + 573 strany. Die Balkanhalbinsel auf dem neunten deutschen Geographentag in Wien, Oesterreich- -ungarische Revue, Juli 1891, s. 225-231. 1892 Reiterspiele im mittelalterlichen Serbien, AfslPh 14, s. 73—75. Stanjanin, AfslPh 14, s. 75-77. Zur Würdigung der neuentdeckten bulgarischen Chronik, AfslPh 14, s. 255—277. Otázka úžin Cařihradských. Historický náčrtek, Osvěta, s. 1—3.6, 108—118. Toljen, sin kneza Miroslava Chumskog, Glasnik Srpske kraljske akademije 35, Beo grad, 15 stran. Spomenici srpski, Spomenik Srpske kraljske akademije 11, Beograd, VII + 117 stran. Eine Urkunde von 1238—1240 zur Geschichte von Korfu, Byzantinische Zeitschrift I, s. 336-337. Badňak im XIII. Jahrhundert, AfslPh 15, s. 456—457. Glasinac u srednjem vljeku, Glasnik zemaljskog muzeja u Bosni i Hercegovini, s. 99—101. Vechile cronice moldovenesci pana la Urechia. Texte slavě cu studiu, traduceri si note de Ioan Bogdan. Cu doue facsimile, Bucuresti, AfslPh 15, s. 81—91. Vlacho-Meglen.