BIBLIOGRAFIE KONSTANTINA JIREČKA

Přiložená bibliografie si zdaleka nečiní nárok na úplnost. Opírá se o práci B. Cvetkoviče a J. Nagiho, Trudovete na prof. d-r Kon­ stantina J. Irečeka (Í2854—1904), Sofija 1905, která je však nepřesná a ne­ úplná a je u nás téměř nepřístupná. Dále čerpám údaje z Jirečkovy vlast­ noručně napsané bibliografie, kterou ve fotokopii vydal P. Mijatev v Iz archiva na Konstantin Ireček, III, Sofija 1963. Fotokopie je však místy nečitelná. Z ní pak zde neuvádím položky označené jako noticky. Další údaje jsem získal v pobočce Csl.-sovětského institutu ČSAV v Brně, za což jejím pracovníkům tímto srdečně děkuji.

1871 Hlídka literatur slovanských, CCM 46, s. 79, 82. 86, 88), 89, 166, 190, 192, 193, 195, 196, 308, 310, 312, 436, 441.

1872 Knigopis na novobälgarskata literatura 1806—11870, Viena, 48 s.

1873 Francouzský hlas a národech Balkánského poloostrova, CCM 47, s. 421—447. Kytice z národních písní slovanských, Praha (spolured. a překl.). Hlídka literatur slovanských, CCM 47, s. 84, 87, 443. Periodičesko spísanie na bálgarskoto knižovno družestvo 1—6, Braila 1870—1872; Fr. Kurelac, Jačke ili národne pjesme, Zagreb 1871, Revue de la linquistique et de Philologie comparée, sv. VI, 2, říjen, s. 200—204. Hlídka literatur slovanských, COM 4tl, s. 107-112, 215—224, 227-8.

1874 Tipik svetoga Save za manastir Studenicu, Glasnik srpskog učenog društva 40, Beo- grad, s. 132—182. Též zvláštní otisk. Dobytí Bulharska od Turkův, CCM 48, s. 443—476. Jiří Križanid, Lumír, s. 112 n„ 124 n. Dositej Obradovič. Črta literární, Lumír, s. 589, 600-603, 613—616, 625. Hlídka literatur slovanských, zprávy a úvahy, CCM 48, s. 137, 373, 378, 379, 500, 508, 509.

205 1875 Starobulharské nosovky, CCM 49, s. 325-330. Jezerní osady v starém Bulharsku, tamtéž, 437—439. Srbsko, země a lid, Osvěta, s. 321-336, 416—130, 498-505, 586-594. Na Balkáně, tamtéž, s. 721—733. Dr. Franjo Palacki, Srbadija, s. 212 (bez podpisu). Hlídka literatur slovanských, zprávy a úvahy, ČCM 49, s. 117, 119, 120, 218, 219, 351, 446, 448, 449, 450.

1876 Dějiny národa bulharského, Praha, VIII + 536 stran. Geschichte der Bulgaren, Prag 1876, XI + 586 stran. Panajot Hitov. Z pamětí bulharského junáka. Světozor, roč. X, 3-6, 19—20, 37—38, 51, 54, 70-71, 103-104, 114-115, 136-137, 150-151, 168-169, 179-182. Slovansko-turecká bojiště, Světozor, s. 401, 425. Tulovské pole, CCM, s. 686—719. Uber die Lage des alten keltischen Tyle, Sitzungsberichte der kgl. böhm. Gesell­ schaft der Wissenschaften, 4. Dec. 1876. M. P. Pogodin, Osvěta 1876. Dr. Jan Šafařík, Světozor 10 s. 425.

1877 Die Heerstrasse von Belgrad nach Constantinopel und die Balkanpässe. Eine histo­ risch-geographische Studie. Prag, VI + 172 strany. Václav Budovec z Budova v Carihrade, CCM, s. 417—437, 580-598. K švédským jezerům, Osvěta 11, s. 852—862. Die MargLnalnoten in der Evangelienhandschrift zu Cividale, Sitzber. Ges. Wiss. 22. Jänner 1877, 4 strany. Příspěvky k výkladu Rukopisu Králodvorského (s J. Gebauerem), Listy filologické, s. 243-245. Upsala, Světozor, s. 426—427, 438, 447-449, 463. A. Gindely, Dějepis všeobecný, I. Cechy. Upravil K. Jireôek, Praha. Istorija Bulgar. Perevod s německago pod redakcijeju V. A. Jakovleva, Varšava 1877, 541 +VI.

1878 Istorija Bolgar. Perevod F. K. Bruna i V. N. Palauzova, Odessa, X + 785 stran. Knížectví bulharské, Osvěta, 321-337, 401—419. Bälgarsko Knjažestvo, Plovdiv 1878, 86 stran. V osvobozeném Bulharsku, Osvěta. Guillaume de Machaut, sekretář krále Jana Lucemburského, CČM, 78—93. Stockholm, Osvěta, s. 115—131. Národové Balkánského poloostrova, Budča, 9, čís. 1, 2. ledna, s. 7—12. Přímoří, Světozor, s. 6-8, 22-^23, 646-647. Plavba podle břehův dalmatinských, Světozor, čís. 51—52. A. Gindely, Dějepis všeobecný II, Praha.

1879 Wlachen und Maurowlachen in den Denkmälern von Ragusa, Prag, 16 stran. Die Handelsstrassen und Bergwerke von Serbien und Bosnien während des Mittel-

206 altera. Historisch-geographische Studie, Prag, 92 strany. Nastojanje starijeh Dubrovčana oko raširenja granice, Slovinac, čís. 4, s. 58—59, čís. 5, s. 75-76. Epidaur, Světozor, s. 15-18, 39—42, 51, 53-54. Ugovor Stefana Prvovenčanoga sa Dubrovčanima iz g. 1215—1219, Glasnlk Srpskog učenog društva 47, s. 304—312. Die Slawen, Jahresberichte der Geschichtwissenschaften, Berlin, Jahrgang für 1878, s. 393—400. A. Gindely, Dějepis všeobecný III. Dubrovník, Osvěta 9, s. 9—25. Altslawische Handschriften in England, AfslPh III, 131—133. Bosna i Hercegovina za středověku, CČM, s. 267—288. Zur Chronologie der serbischen Könige, AfslPh III, 220—221. Rudarstvo u Srbiji i Bosni u srednjem vijeku, Otadžbina, kn. 4, s. 298—308, 428—439.

188« Raport ot kommissijata, izpratena v Kjustendilskija okräg da izuíi položenieto na bezzemelnite selene, Sofija 1880, 39 stran (spolu s M. Sarafovem).

1881 Beiträge zur antiken Geographie und Epigraphik von Bulgarien und Rumelien, Monatsberichte der kgl. Akademie der Wissenschaften in Berlin (Gesammtsitzung 12. Mai 1881), s. 434—169. Z nového Bulharska, Osvěta, s. 385—400, 481—491.

1882 Priloženija kam antičeskata geografija i epigrafika na Bálgarija IRumelija (spribavkl i dopälnenija pod linija), Periodičesko spísanie II, s. 28—69. Z Východní Rumelie, Osvěta V.—XI., s. 385-405, 497-519, 576-591, 669-688, 765-783, 865-878, 98a-976. Iz Istočna Rumelija, deník Marica, roč. 5, Plovdiv 1882, čís. 390—391, 394, 396-398, 400-403, 445-450, 1883: čís. 455-456, 460, 465-468, 471, 476, 481-483, 485-486, 488, 490, 496-499, 501, Bálgarskij car Sracimir Vidinskij, Periodičesko spísanie I, s. 30—55. Geografičeskoto izučenie na Bálgarija, Periodičesko spísanie I, s. 73—115. Slovarát na Otca Neofita Rilskogo, Periodičesko spísanie II, s. 131—138. Stari pätešestvija po Bálgarija ot 15—18 stoletie, Periodičesko spísanie III, s. 60—84. Djuro Daničič. Periodičesko spísanie III, s. 209 (nekrolog). Glavno izloženie do Negovoto Visočestvo Kmjaza várchu položenieto na učebnoto delo v Knjažestvo Bálgarija, Sofija, 45 stran.

1883 Jiří Daničič a Medo Pucič. Životopisná vzpomínka, Osvěta IV.—V., 332—338, 395—402. Rylský klášter, Osvěta VIII.-X., s. 669-687, 776-796, 890-911. Upátvanie za sábiranie geografičeski i archeologičeski materijali, Periodičesko spí­ sanie V., s. 82—104. Též zvi. otisk Srědec 1883, 23 stran. Stari pätešestvija po Bálgarija ot 15—18 stoletie, Periodičesko spísanie, kn. 4, s. 67-105, kn. 6, s. 1-45. Sofijskite starini, Periodičesko spísanie V, s. 130—132.

207 UM Pätni beležkl za Srédnja gora i za Rodopskité plánmi, Periodičeako spísanie, VIII., s. 1-46, IX., s. 1-52, X., s. 1-52, XI., s. 1-34. Pomaški pésni ot Cepino, Periodičesko spísanie, VIII., s. 76—05. Poganovsklj pomenik, Periodičesko spísanie VII, s. 68—74. Starí pätešestvija po Bälgarija ot 15—18 stoletie. Periodičesko spísanie, VII, s. 07 až 128.

1885

Conventionelle Geheimsprachen auf der Balkanhalbinsel, AfslPh 8, s. 99—102. Der Ursprung des Namen der Rupci in den Rhodopen AfslPh 8, s, 96—99. Ein kirchenslawischer Druck aus Karlsburg vom J. 1572, AfslPh 8, s. 132. Die Beziehungen der Ragusaner zu Serbien unter Gar Uroš und König Vlkasui (1355-1371), Prag, 30 stran. Eine altserbische Glockeninschrift, AfslPh 8, 133—134. Rilskij manastir, Periodičesko spísanie, IV, kn. 18, s. 360—389. Monumenta spectantia históriám Slavorum meridionalium. Volumen X- et XIII, Mo­ numents Ragusina. Libri reformationum. Tomus I, A. 1306—1360. Additamentum. a. 1301-1305, 1318, 1325-1337. Zagrabiae 1882, CCM 59, 572-589.

1886 Der Grossvezier Mehmed Sokolovič und die serbischen Patriarchen Makarij und Antonij. (Zur Textkritik und Interpretation der serbischen Anna len), AfslPh 9, 291-297. Na makedonských hranicích, Osvěta, str. 1—15, 105-il23, 211-226, 614-633. Srbský car Uroš, král Vlkaäin a Dubrovčané, CCM 60, 1-26, 241-276. Zur glagolotischen Handsehriftenliteratur, AťslPh 9, 307—308. Archeologische Fragmente aus Bulgarien, Archeologisch-epigraphische Mittheilungen aus Oesterreich-Ungarn 10, Wien, s. 43—104, 129—208.

1887 Černomořské pobřeží na východním konci pásma Balkánského, CCM 61, 3—26.

1881 Cesty po Bulharsku, Praha, XII + 710 stran.

188* Akademie naučné. Slovo k časové otázce, Osvěta 19, s. 1—il4. Republika San-Marinská, Osvěta 19, s. 129—143. Einige Bemerkungen über die Überreste der Petshenegen und Kumanen, sowie über die Völkerschaften der sogenannten Gagauzi und Surguči im heutigen Bulgarien, Sitzber. (21. Jänner 1889) der kgl. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften, s. 3—30. Též jako zvláštní otisk.

18M Několko bělěški várchu ostatácitě ot Pečenězi, Kumani, kakto i várchu taj nare- čenitě Gagauzi i Surguči v dnešna Bälgarija, Periodičesko spísanie 32—33, s. 211—241.

208 Ethnographische Veränderungen in Bulgarien seit der Errichtung des Fürstenthumg, Oesterreich-ungarische Revue, Wien, Nov. et. Dec. 1890, s. 173—192.

1891 Ottuv Slovník naučný, Osvéta, s. 561—570. Etnografičeski proměnenija v Bälgarija ot osnovanieto na Knjažestvoto, SbM. V, s. 500-518. Ston a Míjet, Osvěta, s. 4—19, 109-H120. Das Fürsrhenthum Bulgarien. Seine Bodengestaltung, Natur, Bevölkerung, wirtfti- schaf tliche Zustände, geistige Cultur, Staatsverwaltung und neueste Geschichte, Prag- -Wien-Leipzig 1891, XVI + 573 strany. Die Balkanhalbinsel auf dem neunten deutschen Geographentag in Wien, Oesterreich- -ungarische Revue, Juli 1891, s. 225-231.

1892 Reiterspiele im mittelalterlichen Serbien, AfslPh 14, s. 73—75. Stanjanin, AfslPh 14, s. 75-77. Zur Würdigung der neuentdeckten bulgarischen Chronik, AfslPh 14, s. 255—277. Otázka úžin Cařihradských. Historický náčrtek, Osvěta, s. 1—3.6, 108—118. Toljen, sin kneza Miroslava Chumskog, Glasnik Srpske kraljske akademije 35, Beo­ grad, 15 stran. Spomenici srpski, Spomenik Srpske kraljske akademije 11, Beograd, VII + 117 stran. Eine Urkunde von 1238—1240 zur Geschichte von Korfu, Byzantinische Zeitschrift I, s. 336-337. Badňak im XIII. Jahrhundert, AfslPh 15, s. 456—457. Glasinac u srednjem vljeku, Glasnik zemaljskog muzeja u Bosni i Hercegovini, s. 99—101. Vechile cronice moldovenesci pana la Urechia. Texte slavě cu studiu, traduceri si note de Ioan Bogdan. Cu doue facsimile, Bucuresti, AfslPh 15, s. 81—91. Vlacho-Meglen. Eine ethnographisch-philologische Untersuchung von Dr. Gustav Weigand, Leipzig 1892, AfslPh 16, s. 91—102. Nachtrag zu den Reiterspielen im mittelalterlichen Serbien, AfslPh 15; s. 457—459. Chants populaires des Roumains de Serbie, publies par M. Emile Picot, Paris 1889, AfslPh 15, s. 102-103. Vlastela chumska na natpisu u Veličanima, Glasnik zemaljskog muzeja u Bosni i Hercegovini, s. 279—285. Též německy in: Wissenschaftliche Mittheilungen aus Bos­ nien und Hercegovina II, s. 320-^322.

1893 Poselství Republiky dubrovnické k císařovně Kateřině II. v letech 1771—1775. Studie k dějinám jihoslovanským a ruským, Praha, II +123 strany. Südslawen (1888—1892), Jahresberichte der Geschichtwissenschaft, Berlin, XV. Jahr­ gang, III, 196-220. Zu den serbischen Annalen im Archiv XVI, 54—55, AfslPh 16, s. 600-601. Zum Namen Plovdin oder Plovdiv, AfslPh 16, 596-600.

1895 P. J. Šafařík mezi Jihoslovany, Praha, 144 strany. Stojan Novakovič, Srbi i Turci XIV i XV veka. Istorijske studie o borbama s na- jezdom turskom pre i posle boja na Kosovu, Beograd 1893, AfslPh 17, 254—265.

209 Stojan Novakovič, Strumska oblast u XIV veku i car Stefan Dušan, Beograd 1898, AfslPh 17, 285-268. V. BogiSič, Le statut de Raguse. Codification inédite du XIII-e siěcle, Paris 1894, AfslPh 17, 269-270. Dr. Fr. Rački, CCH I, s. 65-«6 (nekrolog).

1896 P. Pierling, Un protagonisté du panslavisme au XVII-e siěcle. Memoire inedit de Jouri Krijanitsoh, AfslPh 18, s. 626-627. Südslawen (1893/1894), Jahresberichte der Geschichtwissenschaft, Berlin, XVII Jahr­ gang III, s. 156—167.

1897 Karl Krumbacher, Geschichte der byzantinischen Literatur von Justinian bis zum Ende des oströmischen Reiches (527—1453). 1893, 2. vyd. München 1897, AfslPh 19, 582-585 (rec.). Das christliche Element in der topographischen Nomenclatur der Balkanländer, Wien, 98 stran. Der ragusanische Dichter Sisko Menöetic (geb. 1467, + 1527), AfslPh 19, s. 22-89. Stratico Al., Manuale di litteratura albanese, Milano 1896, AfslPh 1897, str. 302 az 304 (rec). L. Miletic, Na gosti u Bamatskite bälgari, Sofija, AfslPh, s. 309—310. L. Leger, Russes et Slaves, Paris 1896, AfslPh 19, s. 301—302. Dako-Romänite i tjachnata slavjanska pismenost II. Novi vlachobälgarski gramoti ot BraSov ot D-r L. Mileti£, Sofija 1896, SNUNK, XIII., AfslPh 19, s. 598-612. Monumenta spectantia historiam Slavorum merilionalium. Edidit Academia scientia- rum et artium Slavorum meridionalium. Vol. XXVII et XXVIII. Monumenta Ragu- sina. Libri reformationum. Tomus III. A. 1359—1364. Zagrabiae 1895, 369 str. — Tomus IV, A. 1364—1396. Collegit et digessit Josephus Gelclch. Zagrabiae 1896, 288 Str., AfslPh 19, 585-598.

1898 L. Miletič, Sedmigradskite bälgari. Sofija 1896, AfslPh 20, 115-120. Coquelle P.. Histoire du Montenegro et de la Bosnie, Paris 1895_ Mittheilungen des Instituts für österreichische Geschichte 19, s. 203—210. P. J. Šafařík, Politika, 12. května 1898. Christijanskijat element v topografičeskata nomenklatura na balkanskite zemi, Pe- riodičesko spisanie 11, kn. 55—56, s. 223—268. Thumb A., Handbuch der neugriechischen Volkssprache. Grammatik. Texte. Glossar, Strassburg 1895, AfslPh 20, s. 453. Leval A., Voyages en Levant pendant les XVIe, XVIIe, et XVIIIe siécles, Budapest 1897, AfslPh 20, s. 476—477. Stefulescu al., Manastirea Tismana, Targu-Jin 1896, AfslPh 20, s. 477 (rec.). Vostok christianskij. Putéšestvije v Meteorski j e i Osoolimpijskije monastyri v Fes- salii Archimandrita Porfirija Uspenskago v 1859 g., S.-Peterburg 1896, AfslPh 20, s. 477—478. Šišmanov I., Slavjanski selišta v Krit i drugite gräcki ostrovi, Bälgarski Pregled 4, kn. 3, s. 64—98, Věstník slovanských starožitností I, 1898, s. 127-128.

210 1899 Beiträge zur ragusanischen Literaturgeschichte, AfsLPh 21, 399—542. Die cyrillische Inschrift vom J. 993, AfslPh 21, 543-557 (spolu s V. Jagičem). Theodoři Ducae Lascarls epistulae CCXV1I. Nunc primum edidit Nicolaus Festa, Firenze 1898, AfslPh 21, 622-626. Zlatarski V. N., Pismata na vlzantijskija imperator Romana Lakapena do bälgarskija car Simeona, Sofija 1896; týž, Studii po bälgarskata istorija. Priemnicite na Omor- taga; týž, Studii po bälgarskata istorija. Koj e bil Tudor černorizec Doksov, Sofija 1897; Dva izvestni bälgarski nadpisa ot IX vek, AfslPh 21, s. 607-617. Monumenta historico-juridica Slavorum meridionalium. Vol. VI. Acta croatica (1100— 1499). Hrvatski spomenici, sv. 1, vydal Djuro Surmin, Zagreb 1898, AfslPh 21, s. 617-622. Ragusa. Historisches, in: R. E. Petermann, Führer durch Dalmatien, Wien 1699, s. 450-457. Südslawen (1895-1897), Jahresberichte der Geschichtwissenschaft, Berlin, XX Jahr­ gang III, s. 158-182. Knjažestvo Bälgarija, I. Bälgarska därzava. S 20 kartimi i 1 karta, Plovdiv, VI + 430 stran. Die Bedeutung von Ragusa in der Handelsgeschichte des Mittelalters, Almanach der kais. Akademie der Wissenschaften 49, Wien, s. 365—452. Zwei Urkunden aus Nordalbanien, AfslPh 21, s. 78—99 (spolu s L. Thallóczym). Die Archive von Dalmatien, Mittheilungen der dritten Archivsection der K. K. Cen- tralcommission IV (1897), Wien, s. 141—151.

1900 Das Gesetzbuch des serbischen Caren Stephan Dušan, AfslPh 22, s. 144—214. Č. Zíbrt, Bibliografie české historie, L, Praha 1900, ibid, s. 316. Ze slovanských literatur, Osvěta 30, s. 557-559, 692-657, 751-753, 1032-1036. Wissenschaftliche Mittheilungen aus Bosnien und der Hercegovina VI, Mittheilungen des Institut für österreichische Geschichte 21, 1900, s. 727—728.

1901 Ze slovanských literatur, Osvěta 31, s. 79-82, 167n., 368, 650-654, 750-753, 1134. L. Niederle, Slovanské starožitnosti, ibid, s. 1131—1132. L. Leger, La mythologie sláve, Paris 1900, ibid, s. 1132—1133. Z výletu do Paříže, ibid, s. 592—598. Das Bahngebiet in der Vergangenheit, in: Einiges über die im Occupationsgebiete gelegenen und am 15. Juli 1901 eröffneten Theilstrecken der schmalspurigen Eisen­ bahn von Gabela in die Rocche di Cattaro mit Abzweigungen nach Trebinje und gegen Gravosa, s. 9—15. Zur Etymologie des Wortes „Ratajstube", Wiener Landwirtschaftliche Zeitung, 27. Februar, No 3565 (51. Jahrgang No 17) s. 147. Südslawen (1898—1900), Jahresberichte der Geschichtwissenschaft III, s. 208—231. Die Romanen in den Städten Dalmatiens während des Mittelalters, I. díl, Wien, 104 strany.

1902 Ze slovanských literatur, Osvěta 32, s. 74-77, 168—170, 453—455, 550—552, 650-653, 1131-1136. F. Pastmek, Dějiny slovanských apoštolů Cyrila a Methoda, ibid, s. 646—647.

211 L. Niederle, Slovanské starožitnosti; P. Papáček, Keltové a Němci či Slované?, ibid, s. 1129. Obrana svatého Vácslava, ibid, s. 47—«92 (J. Kalousek, Obrana knížete Vácslava sva­ tého, Praha 1901). O bojišti u Kreščaku (L. Leger, La bataille de Crécy depres les, récit bohémlens), ibid, s. 57—59. A. Vasiljev, Vizantija i Araby, I., AfslPh 24, s. 915—616.

1M3 Die Romanen in den Städten Dalmatiens während des Mittelalters, II. díl, Wien, 80 stran. Eine slavische Alexandergeschichte in Zara 1389, AfslPh 25, s. 157—158. Anonym, Die Maleševci, ibid, s. 467. Die mittelalterliche Kanzlei der Ragusaner I, ibid, s. 501—521. Ze slovanských literatur, Osvěta 33, s. 77—79.

1904 H. Geizer, Der Patriarchat von Ochrida. Dess. Der wiederaufgefundene Codex des hl. Klemens, Byzantinische Zeitschrift 13, s. 192—202. Nachtrag ibid, s. 710. Liber statutorum civitatis Ragusii compositus anno 1272, cum legibus aetate posteri­ ore insertis atque cum summariis, adnotationibus et scholiis a veteribus iuris con- sultis Ragusii additis, nunc primum in lucem protulerunt, praefatlone et apparatu critico- instruxerunt, indices adiecerunt V. BogiSic' et C. Jirecek, Zagrabiae MCMIV, LXIX + 467 stran. Die Romanen in den Städten Dalmatiens während des Mittelalters, III. dfl, Wien, 78 stran. Die mittelalterliche Kanzlei der Ragusaner II, AfslPh 26, s. 181—214. Plan eines Corpus der griechischen Urkunden des Mittelalters und der neueren Zeit, München, 124 strany (spolu s K. Krumbacherem a P. Marcem).

1905 Rozhledy a zprávy, Slovanský přehled 7, s. 129—(130. A. Galanti, L'Albanie, 1901, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschicht­ forschung 26, s. 366-367.

1906 W. W. Tomek, Almanach des kaiserliche Akademie der Wissenschaften 56, s. 342 bis 345.

1907 Die bulgarische Universität, Beilage zur Allgemeine Zeitung, München, 3. Februar, s. 289-291. Publicationen der croatischen archeologischen Gesellschaft im Agram, Vjesnik 1895— 1905, Mitteilungen der Institut für österreichische Geschichtforschung 28, s. 396—398. E. Laszowski, Monumenta historica nobilis communitatis Turopolje, I, II, Agram 1904-1905, ibid, s. 559-560. Dr. Mich. Gavrilovič, Korrespondenzen zur Geschichte 1804—1813, Belgrad 1904 (Sbor­ ník srbské akademie), ibid, s. 560.

212 INS Dohodak stonski, koji su Dubrovcani davali srpskome monastiru sv. Arhandjela Mihajla u Jerusalimu i povelje o njemu cara Urosa (1358) i carice Mare (1479), in: Jagic-Festschrift, Zbornik u slavu Vatroslava Jagida, Berlin, s. 527—542. A. Pavic, Cara Konstantina VII. Porfirogenita..., Agram 1906, Byzantinische Zeit­ schrift 17, s. 165—166. Roth K., Geschichte das christlichen Balkanstaaten (Bulgarien, Serbien, Rumänien, Montenegro, Griechenland), Leipzig 1906, ibid, s. 180—182. Dr. Ganco Cenov, Die Urheimat..., ibid, s. 182. N. Radojcic, Dva poslednja Komnena na carigradskom prijestolju, Zagreb 1907, ibid, s. 182-183.

1909 Die Balkanvölker und ihre kulturellen und politischen Bestrebungen, Urania 2, čís. 13, 27. března, s. 193—197, čís. 15, 10. dubna, s. 225-227. Glagolitische Urkunden und Schulen in Fiume im XV. Jahrhundert, Fiume 1900, AfslPh 30, s. 473—174. Akademie des hl. Cyrillus in Baden (aus Prof. N. Kasasis, Griechen und Bulgaren im 19—20 Jh., Leipzig 1908), ibid, s. 634. N. Jorga, Geschichte des osmanischen Reiches 1—2, Gotha 1908—1909, Byzantinische Zeitschrift 18, s. 578-586. M. Murko, Geschichte der älteren slawische Literatur, Leipzig 1908, ibid, s. 600—601. V. Dobruski, Archeologičeski izvestija na narodnija muzej v Sofija, sv. 1., Sofija 190*J, ibid, s. 601. E. Laszowski, Monumenta historica nobilis communitatis Turopolje, Zagreb 1908, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtforschung 30, s. 716. Joh. Kvičala, Almanach der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften 59, s. 369—371 (nekrolog).

191* St. Romanski, Lehnwörter lateinischen Ursprungs im Bulgarischen, Leipzig 1909, AfslPh 31, s. 448-452. Josef Alexander baron Helfert, Almanach české akademie 21, s. 90—105 (16 stran s podobiznou). Karl Krumbacher, AfslPh 31, s. 63ß-835 (nekrolog).

1911 J. A. von Helfert, Almanach der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften 60, s. 338— 391 (nekrolog). Lujo kněz Vojnovič, Päd Dubrovníka I, II, Zagreb 1908, AfslPh 32, s. 228—23«. F. Šisič, Dalmacija i ugarsko-hrvatski kralj Koloman, Byzantinische Zeitschrift 20, s. 272-273. N. Jorga, Geschichte des osmanischen Reiches III, ibid, s. 271—278. E. Laszowski, Povijest plemeníte občine Turopolja, Zagreb 1910, ibid, s. 558. Kommission für osmanische Geschichte in Konstantinopel, ibid, s. 559. Geschichte der Serben. I. díl (do r. 1371), Gotha 191(1, XX + 442 stran. Istorija Srba. Preveo J. Radonič. Prvi deo (do 1371), Beograd, XVI + 423 strany.

213 1912 A. Ivič, Stárl srpski pečati i grbovi. Prilog srpskoj sfragistici i cheraldici, Noví Sad 1910, AfslPh 33, s. 286^293. Staat und Gesellschaft Im mittelalterlichen Serbien. Studien zur Kulturgeschichte des 13.-15. Jahrhunderts, I, II, Wien 1912. N. Beis, Symvoli is tin istorian ton Monon ton Meteoren 1—2, Athinai 1909—19(11, AfslPh 33, s. 587-591. J. Weiss, Die Dobrudscha im Alterthum, Sarajevo 1911, Deutsche Literaturzeitung, No 10, 9. března, s. 636-638.

1913 Acta et diplomata res Albaniae mediae aetatis ullustrantia, Vindobonae, XXXVTII + + 282 strany (spolu s L. Thallóczym a E. Sufflayem). Položaj i prošlost grada Dráča, Glasnik Srpskog geografskog društva 2, sv. 2, Beo- grad 1913, s. 182-191. St. Novakovič, Zakonski spomenici srpskih država srednjega veka, Beograd 1912, Byzantinische Zeitschrift 22, s. 197. Bomgust, Histoire du puple bulgare, Paris 1909; Pogodin A. L., Istorija Bolgarii, Petěrburg 1910; W. Ruland, Geschichte der Bulgaren, Berlin 19111; N. V. Jastrebov, Istorija Bolgarii, Petěrburg 1912; Droschta, Bogomili, Enzyklopädia Brocfchaus, ibid, s. 197-198. II. Bärbulescu, Relations des Roumains avec les Serbes, les Bulgares, les Grecs et la Croati, Jasi 1912, ibid, s. 199. D. Cuchtev, Istorija na bälgarskata cärkva 1, Sofija 1911, ibid, s. 198—199.

1914 Staat und Gesellschaft im mittelalterlichen Serbien. Studien zur Kulturgeschichte der 13.-15. Jahrhunderts, III. díl. Wien. 77 stran, IV. díl 1919. I. Mikkola, Tjurksko-bolgarskoje lětočislenije, Izvestijä otdělenija russkogo jazyka Imperatorskoj Akademii Nauk 18, 1913, AfslPh 35, s. 548—553. Albanien in der Vergangenheit, österreichische Monatsschrift für den Orient, čís. 1 a 2, leden—únor, s. 15—27. Die Lage und Vergangenheit der Stadt Durazzo in Albanien, Ungarische Rundschau, duben, s. 387-399. Skadar i njegovo zemljište u srednjem veku, Glasnik Srpskog geografskog društva III, sv. 3-4, s. 149-171. Das Konkordat Serbiens mit dem Vatikan, Neue Freie Presse, 26. června.

1915 Vážnost Dubrovnika u trgovačkoj povijesti srednjega vijeka, Dubrovnik, 104 strany (s. 1—6 úvod překladatele B. Cvjetkoviče). Ethnographische Literatur aus den Balkanländern, österreichische Monatsschrift für den Orient 41, čís. 5—8, květen—srpen, s. 211—212. Thaddäus Smičiklas, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtfor­ schung, sv. 36, s. 217 (nekrolog).

1916 Studien zur Geschichte und Geographie Albaniens im Mittelalter, Budapest, 127 strán (spolu s L. Thallóczym). Zvláštni otisk z Illyrisch-albanische Forschungen I,

214 München-Leipzig 1916. Illyrisch-albainische Forschungen I, München-Leipzig 1916 (kolektiv autorů). V nich jsou uveřejněny tyto Jirečkovy práce: Albanien in der Vergangenheit, s. 63—93; Skutari und sein Gebiet im Mittelalters, s. 94—124; Zwei Urkunden aus Nordalbanien, s. 25—451; Die Lage und Vergangenheit der Stadt Durazzo in Albanien, s. 152—167; Valona im Mittelalter, s. 168-187. Stojan Novakovič, Almanach české akademie 26, s. 92—109. Die Handelsstrassen und Bergwerke Serbien und Bosnien während des Mittelalters. Historisch-geographische Studien, Prag 1916. Tadija Smičiklas, AfslPh 36, 599-601 (nekrolog). Diamandi Andreev Ichčiev, ibid, s. 601—602 (nekrolog). Studien zur Geschichte Bosniens und Serbiens im Mittelalter von L. Thallóczy, München-Leipzig 1913, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschicht­ forschung 36, s. 722-724.

1917 Die Vergangenheit des Lovčen, Österreichs Illustrierte Zeitung 27, 21. listopadu, s. 95.

1918 Geschichte der Serben, II. Band, erste Hälfte (1371—1537), Gotha.

1920 La civilisation serbe su moyen age. Traduction de deux chapitres ä titre d'introduct- ion a la ZE partie du livre de C. Jirecek Geschichte der Serben (1911), Paris 1920.

1922—1925 Istorija Srba. 1—4. Preveo J. Radonič, Beograd.

1929 Istorija na bälgarite. Pod redakcijata na V. N. Zlatarski, Sofija.

1930 - 1932 Bälgarski dnevnik, 30. okt. 1B79-1884, I—II, Plovdiv-Sofija.

1939 Istorija na bälgarite. Popravkl i dobavki ot samija avtor, Sofija, 350 stran.

1951 Trgovački drumovi i rudnici Srblje i Bosně u srednjem vijeku. Preveo sa njemač- kog originala Dj. Pejanovié, Sarajevo, 146 stran.

215 1952-1958 Istorija Srba. Preveo J. Radonič. Prva knjiga do 1537 godine (politička Istorija). Drugo ispravljeno i dopunjeno izdanje, Beograd, 5112 stran. Istorija Srba. Preveo i dopunio J. Radonič. Druga knjiga (kultúrna istorija). Drugo ispravljeno i dopunjeno izdanje, Beograd, XVI + 514 stran.

1959 Zborník Konstantina Jirečeka I, Beograd, VI+564 strany. Obsahuje v originále nebo v překladu: Srbija, zemlja i národ; Vojna cesta od Beograda za Carigrad i balkánski klanci; Vlaši i Mavrovlasi u dubrovačkim spomenicima; Trgovački putevi i rud- nici Srbije i Bosne u srednjem vijeku; Nastojanje starijeh Dubrovčana oko raši- renja granice; Konvencionalni tajni ježici na Balkánskom poluostrvu; Monumenta spectantia históriám slavorum meridionalium. Volumen X et Xin. Monumenta Ragusina; Srpski car Uros, kralj Vukaáin i Dubrovčani; Veliki vezir Mehmed Soko- lovič i srpski patriarši Makarije i Antonije; Prilog za ocenu skoro pronadjene Bu- garske kronike; Viteške igre u srednjevekovnoj Srbi ji; Stanjanin; Glasinac i sred­ njem vijeku; Vlastela humska na natpisu u Veličanima; Toljen, sin kneza Miroslava Humskog; St. Novakovič, Srbi i Turci XIV i XV veka; týž, Strumska oblast u XIV veku i car Stefan Dušan; Hriščanski elemenat u topografskoj nomenklaturi bal- kanskih zemalja; Arhivi u Dalmaciji.

1962 Zbornik Konstantina Jirečeka n, Beograd, V1I+336. Obsahuje: Romani u grado- vima Dalmacije tokom srednjega veka.

1967 Die Heerstrasse von Belgrad nach Constantinopel und die Balkanpässe, Amster­ dam, VI+172.

1974 Pätuvanija po Bälgarija. Pod redakcijata na E. Buzaski i V. Velkov, Sofija, 1040 stran. Staat und Gesellschaft in mittelalterlichen Serbien. Studien zur Kulturgeschichte des 13—15. Jahrhunderts, Leipzig.

1978 Istorija na bälgarite. S popravki i dobavki ot samija avtor. Pod redakcijata na P. Ch. Petrov, Sofija, 671 strana.

HESLA, KTERA K. JIRECEK ZPRACOVAL PRO OTTÜV SLOVNÍK NAUČNÝ A PRO JINÉ SLOVNÍKY A ENCYKLOPEDIE

1887

Albánie, Alexandr Battenberský, Jan Alexandr car, Asénovci, Athos In: Deutsche Encyklopedie: Bulgarien

216 18M Balkán, Balkánský poloostrov, Ba si li os I a II, Boris bulharský, Braničevo, Bosna (dějiny), Bulhaři, Bulharsko, Byzantské císařství (dějiny)

1892 Černá Hora, Cengič, Cepino, Dabiša, Dácie, Daksa, Dalmácie, Daň, Daniel, Danijil, Danilo, Dardanové, Dardanelly (dějiny), David, Debra, Ded, Deljan, DelmLnium, Dernschwam, Despot, Deša, Devol, Dikilitas, Dioklejský letopisec, Dioklitia, Dobrič, Dobrotič, Dobrudža, Dobrun, Doclea, Doméntijan, Drač, Dračevica, Dragaš, Driěva, Drinov, Drivasto, Drobnjaci, Držič, Držislav, Dubrovník, Dučič, Dukadžin, Dukas, Duži, Efralm, Elena, Emon, Enos, Epidaurum, Epirus, Eski Džumaja, Eslki Stambul, Etropole, Eudokia, Euthymij, Exarch, Exarchát, Famarioté, Ferdinand bulharský, Feré, Fružin. In: Brockhaus Lexicon, 14. vydání: Moton, Montenegro, Serbien (dě­ jiny), Walachei, Pašié, Stambulov, Drinov aj.

1895 Gabela, Gabriel car, Gabrovo, Gacko, Gagauzi, Galata, Gallipoli, Garašanin, Gera- jovci, Gerlach St., Gerlovo, Germania, Gerov, Giustiniani, Gjopsa, Gjorgjič, Gjum- rukčal, Glasinac, Glavnica, Gradič, Grahovo, Grachovo, Grékov D., Grigorovič, Grujev, Grujič S., Gruž, Gučetiéi, Gundulié

1896 Hercegovina (dějiny), Hrvoje

1897 Ohalkokondylas, Chorvatsko (dějiny), Illyrové, Jihoslované (úvod) In: Brockhaus Lexicon, Suppl. Band 17: Mazarenen, Makedonien (dějiny), aj.

1898 Kantakuzenos, Karavelov, Katančič

1899 Kosovo, Kotor (dějiny), Krstjovič, Krajina, Krajiště, Krbava, Križevci, Kučevo, Kuči, Kukuljevič, Lazar a další.

1901 Morlaši (Murlaši), Mmjavčeviči, Nekudim, Nemanja, Neretvané, Nikéforos patriarcha, NLnoslav bán, Novo Brdo, Ochrid, Ochridské jezero, Palaeologové, Panagjuriště,

1902 PeCeněgové, Peč, Pelješac, Perník, Petr cář bulharský, Pirot, Pliskov, Platinopolis, Plovdiv, Poljica, Polog, Pomáci, Presláv, Prespa, Prespanské jezero, Prilep, Prištlna, Prizren, Prokopios, Prosek, Protospaťharios, Provadija, Psellos

217 lttS Srbsko (dějiny)

ZKRATKY

AfslPh = Archiv für slawische Philologie ČČM = Časopis Muzea království českého Periodičesko spísanie = Periodičesko spísanie na Bälgarskoto knižovno družestvo

218