Severská Hospodářská Spolupráce V Letech 1947−1957

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

Severská Hospodářská Spolupráce V Letech 1947−1957 SEVERSKÁ HOSPODÁ ŘSKÁ SPOLUPRÁCE (1947-1957) Podobn ě jako ve zbytku Evropy se i severské státy musely vypo řádat s následky druhé sv ětové války. Ta také p řerušila předešlé debaty o další spolupráci mezi severskými státy, p řesto si m ůžeme dovolit říci, že p řisp ěla k posílení ur čité severské sounáležitosti. Všechny zem ě si také uv ědomovaly, že se nachází ve velmi složitém období, proto se stávala spolupráce aktuáln ější více, než d říve. F. Wendt považuje v této souvislosti druhou sv ětovou válku za rozhodující impulz pro pokra čování a prohlubování dosavadní spolupráce a to p ředevším ve dvou sm ěrech: spole čná obrana a spole čná hospodá řská spolupráce. 1 Vzhledem k tématice této studie se budeme nadále věnovat již jen hospodá řské spolupráci. Cílem vzájemné spolupráce m ělo být vytvo ření spole čných severských tarif ů pro dovoz a vývoz. Dále redukovat dovozní kvóty a tarifní omezení pro členské státy. Dalším cílem bylo prov ěř it spolupráci zam ěstnavatel ů a odbor ů v rámci severského trhu práce. A v neposlední řad ě cht ěli koordinovat spole čnou vn ější obchodní politiku. Vzájemná jednání se probíhala s menším či v ětším úsp ěchem až do konce 50. let, kdy byly nahrazeny jednáním o celoevropské zón ě volného obchodu (1958). Konec jednání přinesl až vstup zemí do EFTA (1960). K návratu tématiky severské hospodá řské spolupráce došlo až po roce 1967 v souvislosti plánem NORDEK. Cílem p řísp ěvku by m ělo být p řiblížení problematických bod ů modelu severské hospodá řské spolupráce a odhalení p říčin, jež vedly ve svém d ůsledku ke „krachu“ plán ů na vytvo ření spole čné severské celní a hospodá řské unie. Nejd říve se ale zastavíme u p řístup ů, skrze které lze na problematiku severské spolupráce nahlížet. Přístupy k problematice severské hospodá řské spolupráce Pokud se zam ěř íme na otázku u severské spolupráce a integrace, tak se nám brzy ukáže fakt, že hraje obecn ě zajímavou roli v celoevropských snahách o sjednocení. Do tohoto projektu se zapojovaly vždy výlu čně severské zem ě, které dávaly obecn ě p řednost mezivládní spolupráci, p řed nadnárodní integrací. V případ ě severské spolupráce a integrace, více než ve zbytku Evropy, má svou nezastupitelnou úlohu pov ědomí severské vzájemnosti, jež často 1 WENDT, Frantz: The Nordic Council and Co-operation in Scandinavia . Copenhagen 1959, s. 37. 1 pomáhalo p řekonávat ekonomické, strukturální a politické odlišnosti, či hospodá řskou sílu jednotlivých zemí. V tomto sm ěru nám vyvstávají t ři možné ideové varianty, na nichž mohla vznikat severská hospodá řská spolupráce a integrace. První z nich bychom mohly nazvat ideologií nordismu . Tento p řístup p ředpokládá, že severské zem ě sdílejí spole čné hodnoty, d ědictví a jsou spojeny spole čnou minulostí. 2 Druhou z variant bychom mohli nazvat politický pragmatismus .3 V tomto p řípad ě se jedná více mén ě o využití tématu severské spolupráce, jako politického nástroje pro posílení vlastní pozice na vnitropolitické nebo mezinárodní scén ě 4. Posledním z možných impulz ů jsou čist ě hospodá řské d ůvody , ty také mnohdy byly hlavním podn ětem k zahájení severské spolupráce. 5 Z ůstává tedy jen otázkou, jaké d ůvody z výše jmenovaných p řevažovaly? Jednalo se o severskou vzájemnost, politický kalkul nebo ekonomickou nutnost? Jednání o hospodá řské spolupráci Idea hospodá řské spolupráce sahá až do poloviny 19. století. Již tehdy, stejn ě jako ve 40. letech 20. století, tak i dnes se prosazovala myšlenka, že malé zem ě jako je Norsko, Dánsko nebo Švédsko nedisponují dostate čně velkým trhem, který by jim zaru čil odpovídající odbyt a rozvoj obchodu. Avšak p ři propojení trh ů t ěchto t ří zemí (p řípadn ě i Finska a Islandu) se otevírají mnohem lepší možnosti pro uplatn ění domácích producent ů a zárove ň se zlepšuje 2 Mezi zastánce myšlenky severské vzájemnosti a pot řeby ekonomické integrace a spolupráce severských zemí se dá částe čně za řadit dánský autor Frantz Wendt, který tvrdí, že zde hraje d ůležitou roli ur čitý pocit sounáležitosti a solidarity. V tomto sm ěru je nutné upozo ňuje na d ůležitou roli Severské rady, která ekonomickou spolupráci mezi svými členy podporovala. Podrobn ěji: WENDT, Franzt: Nordisk Råd 1952–1978 . Stockholm 1979.; WENDT, Franzt: Nordisk samarbeide gennem hundere år . In: WENDT, Franzt (ed): Nordisk samarbeide . Købehavn 1954.; WENDT, Franzt: The Nordic Ciuncil and Co-operation in Scandinavia . Copenhagen 1959. 3 Bo Stråth ve své knize Nordic Industry and Nordic Economic Cooperation zastává pozici spíše politického pragmatismu. Podle n ěj m ěly d ůležitou úlohu p ři vyjednávání o celní unii v 50. letech politické zájmy. Ty m ěly být p ředur čené snahou získat lepší vyjednávací pozici pro Skandinávii v rozhovorech o vytvo ření Evropské zóny volného obchodu. Proto uvádí, že je nutné, aby se na tento problém nahlíželo spíše z evropského, než pouze ze severského kontextu. Podrobn ěji: STR ǺTH, Bo: Nordic Industry and Nordic Economic Cooperation . Stockholm 1978. 4 Mezinárodní scénou je v tomto p řípad ě mín ěn p ředevším okruh severských zemí ( členové Severské rady Dánsko, Finsko, Island a Švédsko) a v sou časnosti by se dalo také okrajov ě hovo řit i o pobaltských republikách. 5 Lasse Sonne uvádí, že severské státy byly v 50.-70. závislé i na trzích a zdrojích, které se nacházely mimo ES. Tato závislost je pak mohla vést k větší hospodá řské spolupráci a postupné integraci. Podobné stanovisko zastává i norský historik Hans Otto Frøland. Podrobn ěji: FRØLAND, Hans Otto: The Political Economy of Norway's Policy towards European Integration, 1948-73 . On-line verze: (http://www.arena.uio.no/events/papers/norway48-73.pdf).; SONNE, Lasse: NORDEK. A Plan for Increased Nordic Economic Co-operation and Integration 1968-1970 . Vaasa 2007. 2 i jejich konkurenceschopnost, která jim pom ůže se lépe uplatnit na mnohem v ětších zahrani čních trzích, jako je N ěmecko, Velká Británie, Francie či USA. Tyto plány se od 19. století výrazn ěji neprom ěnily. Prvním krokem na cest ě k vytvo ření spole čného trhu m ělo být odstran ění tarifních p řekážek, a postupné vytvo ření celní unie. Na rozdíl od 20. století se d říve skandinávské státy soust ředily více na harmonizaci měr, vah a propojení m ěnového systému ve všech severských zemích, než na jednotná cla. Po válce se vzájemná spolupráce ale ubírala již jiným sm ěrem. Během války se podobn ě jako v celé Evrop ě i ve Skandinávii objevovaly r ůzné návrhy na regionální nebo celoevropskou spolupráci. Nej čast ěji se vyskytovaly v Dánsku a ve Švédsku, kde m ěly i nejv ětší podporu mezi ve řejností. 6 Podle t ěchto plán ů byla idea hospodá řské spolupráce postavena prakticky na stejných základech, jak navrhoval Viggo Rothen 7 již p řed 100 lety nebo C. F. Tietgenem 8 o čty řicet let pozd ěji. V povále čném období se stala otázka severské hospodá řské spolupráce mnohem aktuáln ější než d říve a m ěla také větší politickou podporu, než p ředcházející návrhy. Velké pr ůmyslové zem ě od t ěch dob navíc získaly výraznou ekonomickou a technologickou p řevahu, která n ěkolikanásobn ě zvýšila jejich konkurenceschopnost ve vztahu k malým zemím. Také proto se severské zem ě snažily o hospodá řskou spolupráci, což bylo n ěco, v čem doposud nikdy neusp ěly. Spole čný skandinávský výbor pro hospodá řskou spolupráci Konec druhé sv ětové války znamenal p řelom nejen v širší mezinárodní a evropské spolupráci, dopad m ěl samoz řejm ě i na severskou spolupráci. V severní Evrop ě se rozvíjely ideje vzájemné spolupráce a integrace, podobn ě jako v Bneluxu, či západní Evrop ě. P řesto je jen velice obtížné prokázat p římý vliv severské pospolitosti 9 na po čátky hospodá řské spolupráce. Prokazatelný vliv m ěl ale Marshall ův plán. 6 WENDT, Frantz: The Nordic Council and Co-operation in Scandinavia . Copenhagen 1959, s. 97. 7 Viggo Rothe (1814-1891) byl dánský ú ředník, ředitel železnic a politik. Stal se také spoluzakladatelem hospodá řských studií na koda ňské univerzit ě. 8 Carl Frederik Tietgen (1829-1901) významný dánský finan čník a pr ůmyslník, který ve své dob ě pat řil mezi nejp ředn ější p ředstavitele nejen dánského, ale i evropského finan čního a pr ůmyslového sektoru. Byl zakladatelem mnoha spole čností, které existují do sou časnosti, jako nap říklad: B&W (dnešní MAN B&W Diesel) nebo KTAS (dnešní TDC - Tele-Denmark Communications). 9 3 Dne 5. června 1947 došlo k vyhlášení Marshallova plánu, který m ěl pomoci s rekonstrukcí válkou poni čené Evropy. 10 V návaznosti na to se 9. července sešli minist ři zahrani čních v ěcí Dánska, Islandu, Norska a Švédska, p ři této p říležitosti navrhl norský ministr vytvo ření speciální platformy, na jejímž základ ě by se daly posoudit možnosti hospodá řské spolupráce ve Skandinávii. Finsko se t ěchto rozhovor ů neú častnilo, zejména kv ůli tlaku ze strany SSSR. 11 Na dalším setkání ministr ů zahrani čních v ěcí, konaném mezi 27.-28. srpnem 1947, se debatovalo o konkrétních možnostech spolupráce. Výsledkem jednání se stal Spole čný skandinávský výbor pro hospodá řskou spolupráci. 12 K jeho vytvo ření došlo na jednání v Oslo, které probíhalo ve dnech 23.-24. února 1948. Výbor se m ěl skládat ze t ří zástupc ů z každé zem ě, v ětšinou vysokých státních ú ředník ů.13 Jeho prvním úkolem se stalo vypracování studie proveditelnosti spole čných skandinávských tarif ů, jako základ pro budování spole čné celní unie. Cílem vzájemné spolupráce m ělo tedy být vytvo ření spole čných severských tarif ů pro dovoz a vývoz. Dále redukovat dovozní kvóty a tarifní omezení pro členské státy.
Recommended publications
  • Nordic Narratives of the Second World War : National Historiographies Revisited
    Nordic Narratives of the Second World War : National Historiographies Revisited Stenius, Henrik; Österberg, Mirja; Östling, Johan 2011 Link to publication Citation for published version (APA): Stenius, H., Österberg, M., & Östling, J. (Eds.) (2011). Nordic Narratives of the Second World War : National Historiographies Revisited. Nordic Academic Press. Total number of authors: 3 General rights Unless other specific re-use rights are stated the following general rights apply: Copyright and moral rights for the publications made accessible in the public portal are retained by the authors and/or other copyright owners and it is a condition of accessing publications that users recognise and abide by the legal requirements associated with these rights. • Users may download and print one copy of any publication from the public portal for the purpose of private study or research. • You may not further distribute the material or use it for any profit-making activity or commercial gain • You may freely distribute the URL identifying the publication in the public portal Read more about Creative commons licenses: https://creativecommons.org/licenses/ Take down policy If you believe that this document breaches copyright please contact us providing details, and we will remove access to the work immediately and investigate your claim. LUND UNIVERSITY PO Box 117 221 00 Lund +46 46-222 00 00 Download date: 01. Oct. 2021 nordic narratives of the second world war Nordic Narratives of the Second World War National Historiographies Revisited Henrik Stenius, Mirja Österberg & Johan Östling (eds.) nordic academic press Nordic Academic Press P.O. Box 1206 SE-221 05 Lund, Sweden [email protected] www.nordicacademicpress.com © Nordic Academic Press and the authors 2011 Typesetting: Frederic Täckström www.sbmolle.com Cover: Jacob Wiberg Cover image: Scene from the Danish movie Flammen & Citronen, 2008.
    [Show full text]
  • Universidade De São Paulo Faculdade De Filosofia, Letras E Ciências Humanas Departamento De Ciência Política Programa De Pós-Graduação Em Ciência Política
    UNIVERSIDADE DE SÃO PAULO FACULDADE DE FILOSOFIA, LETRAS E CIÊNCIAS HUMANAS DEPARTAMENTO DE CIÊNCIA POLÍTICA PROGRAMA DE PÓS-GRADUAÇÃO EM CIÊNCIA POLÍTICA THIAGO BABO Uma Alternativa Nórdica à Europa? Uma Análise da Política Externa e de Segurança da Dinamarca São Paulo 2015 UNIVERSIDADE DE SÃO PAULO FACULDADE DE FILOSOFIA, LETRAS E CIÊNCIAS HUMANAS DEPARTAMENTO DE CIÊNCIA POLÍTICA PROGRAMA DE PÓS-GRADUAÇÃO EM CIÊNCIA POLÍTICA Uma Alternativa Nórdica à Europa? Uma Análise da Política Externa e de Segurança da Dinamarca Thiago Babo Dissertação apresentada ao Programa de Pós- Graduação em Ciência Política da Faculdade de Filosofia, Letras e Ciências Humanas da Universidade de São Paulo, para obtenção do título de Mestre em Ciência Política. Orientador: Prof. Dr. Oliveiros da Silva Ferreira São Paulo 2015 BABO, Thiago Uma Alternativa Nórdica à Europa? Uma Análise da Política Externa e de Segurança da Dinamarca Dissertação apresentada ao Programa de Pós- Graduação em Ciência Política da Faculdade de Filosofia, Letras e Ciências Humanas da Universidade de São Paulo, para obtenção do título de Mestre em Ciência Política. Aprovado em: _________________ Banca Examinadora: Prof. Dr. ____________________________ Instituição: ______________________________ Julgamento: _______________________ Assinatura: _______________________________ Prof. Dr. ____________________________ Instituição: ______________________________ Julgamento: _______________________ Assinatura: _______________________________ Prof. Dr. ____________________________ Instituição:
    [Show full text]
  • Halldór Laxness - Wikipedia
    People of Iceland on Iceland Postage Stamps Halldór Laxness - Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Halldór_Laxness Halldór Laxness Halldór Kiljan Laxness (Icelandic: [ˈhaltour ˈcʰɪljan ˈlaxsnɛs] Halldór Laxness ( listen); born Halldór Guðjónsson; 23 April 1902 – 8 February 1998) was an Icelandic writer. He won the 1955 Nobel Prize in Literature; he is the only Icelandic Nobel laureate.[2] He wrote novels, poetry, newspaper articles, essays, plays, travelogues and short stories. Major influences included August Strindberg, Sigmund Freud, Knut Hamsun, Sinclair Lewis, Upton Sinclair, Bertolt Brecht and Ernest Hemingway.[3] Contents Early years 1920s 1930s 1940s 1950s Born Halldór Guðjónsson Later years 23 April 1902 Family and legacy Reykjavík, Iceland Bibliography Died 8 February 1998 Novels (aged 95) Stories Reykjavík, Iceland Plays Poetry Nationality Icelandic Travelogues and essays Notable Nobel Prize in Memoirs awards Literature Translations 1955 Other Spouses Ingibjörg Einarsdóttir References (m. 1930–1940) External links [1] Auður Sveinsdóttir (m. 1945–1998) Early years Laxness was born in 1902 in Reykjavík. His parents moved to the Laxnes farm in nearby Mosfellssveit parish when he was three. He started to read books and write stories at an early age. He attended the technical school in Reykjavík from 1915 to 1916 and had an article published in the newspaper Morgunblaðið in 1916.[4] By the time his first novel was published (Barn náttúrunnar, 1919), Laxness had already begun his travels on the European continent.[5] 1 of 9 2019/05/19, 11:59 Halldór Laxness - Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Halldór_Laxness 1920s In 1922, Laxness joined the Abbaye Saint-Maurice-et-Saint-Maur in Clervaux, Luxembourg where the monks followed the rules of Saint Benedict of Nursia.
    [Show full text]
  • Norský Postoj K Severské Hospodářské Spolupráci
    MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Evropská studia Norský postoj k severské hospodářské spolupráci (magisterská diplomová práce) Mgr. Jiří Pokorný Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Sychra, Ph.D UČO: 151884 Obor: EVS Imatrikulační ročník: 2008 Brno/Bergen, 2010 1 2 Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl všechnu použitou literaturu a prameny datum vlastnoruční podpis 3 Anotace Jako téma mé magisterské diplomové práce jsem si zvolil Norský postoj k severské hospodářské spolupráci. Tu lze považovat, za zajímavou, ale poněkud opomíjenou variantu evropské integrace. Norsko hrálo v této problematice z velké části klíčovou roli a cílem práce je proto odhalit podněty (ekonomické zájmy, myšlenka nordismu, politické zájmy), které ovlivňovaly norský postoj k severské spolupráci a integraci. Dalším bodem výzkumu je analýza vývoje norského postoje k severské spolupráci v letech 1947-1970. Annotation As a topic of my Master's thesis, I chose the Norwegian attitude towards the Nordic economic cooperation. This can be considered, as an interesting but somewhat neglected variant of European integration. Norway has played in this issue largely a crucial role and the task is therefore to detect stimuli (economic interests, the idea of nordism, political interests), which influenced the Norwegian position in the area of Nordic cooperation and integration. Another point of research is an analysis of the Norwegian position on the Nordic cooperation in years 1947-1970. Klíčová slova Norsko, Dánsko, Finsko, Island, Švédsko, Severská celní unie, Severská hospodářská spolupráce, Severská spolupráce, Severská rada, NORDEK, EHS, ES, ESVO. Keywords Norway, Denmark, Finland, Iceland, Sweden, Nordic cooperation, Nordic Council, Nordic custom union, Nordic economic cooperation, NORDEK, EEC, EC, EFTA, FTA.
    [Show full text]
  • Folketingsvalget Den 11. April 1924
    DANMARKS STATISTIK STATISTISKE MEDDELELSER 4. REKKE 71. BIND 1. HEFTE COMMUNICATIONS STATISTIQUES 4me SÉRIE TOME 71 lère LIVRAISON FOLKETINGSVALGET DEN 11. APRIL 1924 ELECTIONS AU FOLKETING LE 11 AVRIL 1924 UDGIVET AF DET STATISTISKE DEPARTEMENT PUBLIÉ PAR LE DEPARTEMENT DE LA STATISTIQUE KOBENHAVN BIANCO LUNOS BOGTRYKKERI 1924 '; Forord. I Fortsættelse of Departementets tidligere Redegorelser for Resul- taterne of Valgene til Rigsdagen (jfr. omstaaende Literaturfortegnelse) meddeles i nærvarende Haefte Resultatet of Folketingsvalget den 11. April 1924. Til Belysning of Valget er givet Oplysninger om Folketal, Vælgertal og Valgdeltagelse i Kredsene, om de opstillede Kandidater, deres Livs- stilling, Hjemsted og Partifarve, samt om det Stemmetal, de fik ved Valget. Oplysningerne er meddelte i samme Omfang og i samme Form, som blev anvendt til Belysning of de 3 tidligere Valg, der er afholdte efter Valgloven of 11. April 1920. Afsnit 1, der behandler Afstemningsresultaterne i Opstillings- kredsene og i de enkelte Valgkommuner indenfor disse, er blevet udvidet saaledes, at man for den enkelte Kommune kan se Stemmefordelingen paa de enkelte Partier, medens i tidligere Publikationer kun det samlede Antal of de i Kommnnerne afgivne Stemmer meddeltes. Ligesom tidligere er som et saerligt Afsnit Opgorelsen af Folke- tingsmandaternes og Tillaegsmandaternes Fordeling meddelt. Bereg- ningen of disse blev paa Indenrigsministeriets Foranledning foretaget of Departementet og offentliggjort i »Statistiske Efterretninger« Nr. 10 den 19. April 1924. Til Belysning of Vælgernes Benyttelse of den ved Loven aabnede Adgang til at stemme paa andre af et Partis Kandidater end den i Op- stillingskredsen opstillede har Departementet, ligesom det var Til- feeldet efter Valgene i 1920, efter Valgbogerne meddelt de udforlige Oplysninger, der i Tabelafdelingen fades trykte i 4.
    [Show full text]
  • Rigsdagsvalgene I Marts Og April 1943
    DANMARKS STATISTIK STATISTISKE MEDDELELSER 4. RÆKKE 120. BIND 1. HEFTE COMMUNICATIONS STATISTIQUES 4me SÉRIE TOME 120 lore LIVRAISON RIGSDAUSVALGENE I MARTS OG APRIL 1943 ÉLECTIONS POUR LE RIGSDAG EN MARS ET AVRIL 1943 UDGIVET AF DET STATISTISKE DEPARTEMENT PUBLIE PAR LE DEPARTEMENT DE STATISTIQUE KOBENHAVN BIANCO LUNOS BOGTRYKKERI A/S 1943 D: "î , . ,: 17.;;% DEPART Li:ïL.î'é t S BI13LIOTEK DANMARK Tidligere udgivne Publikationer vedrerende Rigsdagsvalg. Valgene til den grundlovgivende Rigsdag. Statist. Tabelværk, tEldste Raekke, 17. Haefte. Folketingsvalgene 1849. Statist. Tabelv., Ny Raekke, 2. Bd. Folketingsvalgene 1852 og 1853. Statist. Tabelv., Ny Raekke, 9. Bd. Folketingsvalgene 1854, 1855, 1858 og 1861. Statist. Medd., 2. R., 1. Bd., H. IV. Folketingsvalgene 1869, 1872 og 1873. Statist. Medd., 2. R. 12. Bd., H. III. Folketingsvalgene 1876 og 1879. Statist. Medd., 3. R., 3. Bd., H. II. Folketingsvalgene 1881 og 1884. Statist. Medd., 3. R., 8. Bd., H. I. Folketingsvalgene 1887, 1890 og 1892. Statist. Medd., 3. R., 13 Bd., H. I. Folketingsvalgene 1895 og 1898. Statist. Medd., 4. R., 3. Bd., H. IV. Folketingsvalgene 1901. Statist. Medd., 4. R., 10. Bd., H. II. Folketingsvalgene 1903. Statist. Medd., 4. R., 13. Bd., H. VI. Folketingsvalgene 1906. Statist. Medd., 4. R., 22. Bd., H. I. Folketingsvalgene 1909. Statist. Medd., 4. R., 31. Bd., H. VI Folketingsvalgene 1910. Statist. Medd., 4. R., 35. Bd., H. II. Folketingsvalgene 1913. Statist. Medd., 4. R., 42. Bd., H. III. Folketingsvalgene 1915. Statist. Medd., 4. R., 48. Bd., H. I. Rigsdagsvalgene April-Maj 1918. Statist. Medd., 4. R., 57. Bd., H. I. Folketingsvalget den 26. April 1920.
    [Show full text]
  • Historie, Jyske Samlinger, Ny Række XII, 3-4, 1978
    Dette værk er downloadet fra Slægtsforskernes Bibliotek SLÆGTSFORSKERNES BIBLIOTEK Slægtsforskernes Bibliotek drives af foreningen Danske Slægtsforskere. Det er et special-bibliotek med værker, der er en del af vores fælles kulturarv, blandt andet omfattende slægts-, lokal- og personalhistorie. Slægtsforskernes Bibliotek: http://bibliotek.dis-danmark.dk Foreningen Danske Slægtsforskere: www.slaegtogdata.dk Bemærk, at biblioteket indeholder værker både med og uden ophavsret. Når det drejer sig om ældre værker, hvor ophavsretten er udløbet, kan du frit downloade og anvende PDF-filen. Drejer det sig om værker, som er omfattet af ophavsret, skal du være opmærksom på, at PDF- filen kun er til rent personlig brug. HISTORIE Tage Kaarsted: Spillet om magten 1913 Jens Holmgaard: Baggrunden for komprisstigningen i Danmark i 1740 Hans Chr. Johansen: Danmarks folketal omkring år 1700 Tore Nyberg: Middelalderens politiske institutioner Anmeldelser og litteraturnyt JYSKE SAMLINGER • NY RÆKKE XII, 3-4 • 1978 HISTORIE Jyske Samlinger udsendes i reglen to gange om året. Abon­ nement tegnes ved indmeldelse i: Jysk Selskab for Historie, Vester Allé 12, 8000 Århus C. Selskabet udgiver også kvartalsskriftet Nyt fra historien samt selvstændige skrifter, som tilbydes medlemmerne til særpriser. Abonnementspris for de to tidsskrifter un­ der et: 86 kr. Manuskripter til HISTORIE og bøger til anmeldelse sendes til redaktøren overarkivar, dr. phil. Vagn Dybdahl, Erhvervsarkivet, Vester Allé 12, 8000 Århus C. HISTORIE UDGIVET AF JYSK SELSKAB FOR HISTORIE Jyske Samlinger, Ny række XII Redigeret af VAGN DYBDAHL under medvirken af TROELS FINK OG TAGE KAARSTED JYSK SELSKAB FOR HISTORIE 1977-78 INDHOLD Afhandlinger Birgit Bjerre Jensen: Jacob I’s Østersøpolitik 1603-25 .................................................. 1 Knud J.
    [Show full text]
  • Swords, Shields Or Collaborators? Danish Historians and the Debate Over the German Occupation of Denmark Uffe Østergård
    chapter 2 Swords, Shields or Collaborators? Danish Historians and the Debate over the German Occupation of Denmark Uffe Østergård This chapter analyses the changing interpretations of the German occupation of Denmark during the Second World War in a com- parative frame. Surprisingly, there is not much of a tradition of comparing the historical experiences of the Nordic countries either during the Second World War or in other contexts. This is probably because developments in these countries have been understood as similar, not requiring any explicit comparisons. The main excep- tion seems to be comparative studies of the welfare state. Yet, the endeavour to compare the Nordic countries is most worthwhile, as shown in the first in-depth analysis of the experiences of Denmark and Norway during the Second World War.1 The two countries have been treated as parallel cases and their different experiences have only been compared in the thorough introduction by Hans Fredrik Dahl and Hans Kirchhoff.2 We should clearly do much more in the area of explicit comparison, something that has been attempted in another recent anthology of interdisciplinary studies in the history and memory in the Nordic countries.3 The main result of my reading of the Danish debates over the Second World War is that of a fundamental contrast between the results of the professional historians and of the reading public, 31 nordic narratives of the second world war among them many politicians. The confrontation was brought out in the open in what amounts to a Danish version of the German Historikerstreit of 1986–1988 under Anders Fogh Rasmussen’s centre- right government in the early 2000s.
    [Show full text]
  • Masterarbeit / Master's Thesis
    MASTERARBEIT / MASTER’S THESIS Titel der Masterarbeit / Title of the Master‘s Thesis Die Rechtsabrechnung in Dänemark 1945 - eine kritische Analyse verfasst von / submitted by Anna Maria Ploch, BA BA angestrebter akademischer Grad / in partial fulfilment of the requirements for the degree of Master of Arts (MA) Wien/ Vienna, 2016 Studienkennzahl lt. Studienblatt / A 066 868 degree programme code as it appears on the student record sheet: Studienrichtung lt. Studienblatt / Masterstudium Skandinavistik degree programme as it appears on the student record sheet: Betreut von / Supervisor: Emer. o. Univ. Prof. Dr. Sven Hakon Rossel Danksagung An dieser Stelle möchte ich mich bei all jenen bedanken, die mich beim Schreiben meiner Masterarbeit fachlich und emotional unterstützt haben. Mein Dank gilt insbesondere Professor Sven Hakon Rossel, der mich während seines Semi- nars über Zwischenkriegsliteratur in Skandinavien auf das Thema aufmerksam gemacht hat und mich während des Schreibens dieser Arbeit fachkompetent betreut und beraten hat. Auch bedanke ich mich bei meiner Oma Herta Teuscher, die die einzelnen Kapitel dieser Ar- beit während des Schreibprozesses mit großem Interesse gelesen hat und mir somit eine zu- sätzliche Motivationsquelle geworden ist. Ebenso danke ich meiner Mutter Regina Teuscher, die immer im richtigen Moment sagt wie stolz sie auf mich ist. Der gleiche Dank geht an Lynn Feltgen, die viele Stunden mit mir schreibend und schweigend verbracht hat und dadurch alles leichter gemacht hat. Danke an Verena Klauser für das Einscannen zahlreicher Bücher und für eine Matratze in Kopenhagen. Tak til Bodil Koch fra Det Kongelige Bibliotek i København, for at hjælpe mig med Mikrofilmene 1 Inhaltsverzeichnis Danksagung ...............................................................................................................................
    [Show full text]