SEVERSKÁ HOSPODÁ ŘSKÁ SPOLUPRÁCE (1947-1957) Podobn ě jako ve zbytku Evropy se i severské státy musely vypo řádat s následky druhé sv ětové války. Ta také p řerušila předešlé debaty o další spolupráci mezi severskými státy, p řesto si m ůžeme dovolit říci, že p řisp ěla k posílení ur čité severské sounáležitosti. Všechny zem ě si také uv ědomovaly, že se nachází ve velmi složitém období, proto se stávala spolupráce aktuáln ější více, než d říve. F. Wendt považuje v této souvislosti druhou sv ětovou válku za rozhodující impulz pro pokra čování a prohlubování dosavadní spolupráce a to p ředevším ve dvou sm ěrech: spole čná obrana a spole čná hospodá řská spolupráce. 1 Vzhledem k tématice této studie se budeme nadále věnovat již jen hospodá řské spolupráci. Cílem vzájemné spolupráce m ělo být vytvo ření spole čných severských tarif ů pro dovoz a vývoz. Dále redukovat dovozní kvóty a tarifní omezení pro členské státy. Dalším cílem bylo prov ěř it spolupráci zam ěstnavatel ů a odbor ů v rámci severského trhu práce. A v neposlední řad ě cht ěli koordinovat spole čnou vn ější obchodní politiku. Vzájemná jednání se probíhala s menším či v ětším úsp ěchem až do konce 50. let, kdy byly nahrazeny jednáním o celoevropské zón ě volného obchodu (1958). Konec jednání přinesl až vstup zemí do EFTA (1960). K návratu tématiky severské hospodá řské spolupráce došlo až po roce 1967 v souvislosti plánem NORDEK. Cílem p řísp ěvku by m ělo být p řiblížení problematických bod ů modelu severské hospodá řské spolupráce a odhalení p říčin, jež vedly ve svém d ůsledku ke „krachu“ plán ů na vytvo ření spole čné severské celní a hospodá řské unie. Nejd říve se ale zastavíme u p řístup ů, skrze které lze na problematiku severské spolupráce nahlížet. Přístupy k problematice severské hospodá řské spolupráce Pokud se zam ěř íme na otázku u severské spolupráce a integrace, tak se nám brzy ukáže fakt, že hraje obecn ě zajímavou roli v celoevropských snahách o sjednocení. Do tohoto projektu se zapojovaly vždy výlu čně severské zem ě, které dávaly obecn ě p řednost mezivládní spolupráci, p řed nadnárodní integrací. V případ ě severské spolupráce a integrace, více než ve zbytku Evropy, má svou nezastupitelnou úlohu pov ědomí severské vzájemnosti, jež často 1 WENDT, Frantz: The Nordic Council and Co-operation in Scandinavia . Copenhagen 1959, s. 37. 1 pomáhalo p řekonávat ekonomické, strukturální a politické odlišnosti, či hospodá řskou sílu jednotlivých zemí. V tomto sm ěru nám vyvstávají t ři možné ideové varianty, na nichž mohla vznikat severská hospodá řská spolupráce a integrace. První z nich bychom mohly nazvat ideologií nordismu . Tento p řístup p ředpokládá, že severské zem ě sdílejí spole čné hodnoty, d ědictví a jsou spojeny spole čnou minulostí. 2 Druhou z variant bychom mohli nazvat politický pragmatismus .3 V tomto p řípad ě se jedná více mén ě o využití tématu severské spolupráce, jako politického nástroje pro posílení vlastní pozice na vnitropolitické nebo mezinárodní scén ě 4. Posledním z možných impulz ů jsou čist ě hospodá řské d ůvody , ty také mnohdy byly hlavním podn ětem k zahájení severské spolupráce. 5 Z ůstává tedy jen otázkou, jaké d ůvody z výše jmenovaných p řevažovaly? Jednalo se o severskou vzájemnost, politický kalkul nebo ekonomickou nutnost? Jednání o hospodá řské spolupráci Idea hospodá řské spolupráce sahá až do poloviny 19. století. Již tehdy, stejn ě jako ve 40. letech 20. století, tak i dnes se prosazovala myšlenka, že malé zem ě jako je Norsko, Dánsko nebo Švédsko nedisponují dostate čně velkým trhem, který by jim zaru čil odpovídající odbyt a rozvoj obchodu. Avšak p ři propojení trh ů t ěchto t ří zemí (p řípadn ě i Finska a Islandu) se otevírají mnohem lepší možnosti pro uplatn ění domácích producent ů a zárove ň se zlepšuje 2 Mezi zastánce myšlenky severské vzájemnosti a pot řeby ekonomické integrace a spolupráce severských zemí se dá částe čně za řadit dánský autor Frantz Wendt, který tvrdí, že zde hraje d ůležitou roli ur čitý pocit sounáležitosti a solidarity. V tomto sm ěru je nutné upozo ňuje na d ůležitou roli Severské rady, která ekonomickou spolupráci mezi svými členy podporovala. Podrobn ěji: WENDT, Franzt: Nordisk Råd 1952–1978 . Stockholm 1979.; WENDT, Franzt: Nordisk samarbeide gennem hundere år . In: WENDT, Franzt (ed): Nordisk samarbeide . Købehavn 1954.; WENDT, Franzt: The Nordic Ciuncil and Co-operation in Scandinavia . Copenhagen 1959. 3 Bo Stråth ve své knize Nordic Industry and Nordic Economic Cooperation zastává pozici spíše politického pragmatismu. Podle n ěj m ěly d ůležitou úlohu p ři vyjednávání o celní unii v 50. letech politické zájmy. Ty m ěly být p ředur čené snahou získat lepší vyjednávací pozici pro Skandinávii v rozhovorech o vytvo ření Evropské zóny volného obchodu. Proto uvádí, že je nutné, aby se na tento problém nahlíželo spíše z evropského, než pouze ze severského kontextu. Podrobn ěji: STR ǺTH, Bo: Nordic Industry and Nordic Economic Cooperation . Stockholm 1978. 4 Mezinárodní scénou je v tomto p řípad ě mín ěn p ředevším okruh severských zemí ( členové Severské rady Dánsko, Finsko, Island a Švédsko) a v sou časnosti by se dalo také okrajov ě hovo řit i o pobaltských republikách. 5 Lasse Sonne uvádí, že severské státy byly v 50.-70. závislé i na trzích a zdrojích, které se nacházely mimo ES. Tato závislost je pak mohla vést k větší hospodá řské spolupráci a postupné integraci. Podobné stanovisko zastává i norský historik Hans Otto Frøland. Podrobn ěji: FRØLAND, Hans Otto: The Political Economy of Norway's Policy towards European Integration, 1948-73 . On-line verze: (http://www.arena.uio.no/events/papers/norway48-73.pdf).; SONNE, Lasse: NORDEK. A Plan for Increased Nordic Economic Co-operation and Integration 1968-1970 . Vaasa 2007. 2 i jejich konkurenceschopnost, která jim pom ůže se lépe uplatnit na mnohem v ětších zahrani čních trzích, jako je N ěmecko, Velká Británie, Francie či USA. Tyto plány se od 19. století výrazn ěji neprom ěnily. Prvním krokem na cest ě k vytvo ření spole čného trhu m ělo být odstran ění tarifních p řekážek, a postupné vytvo ření celní unie. Na rozdíl od 20. století se d říve skandinávské státy soust ředily více na harmonizaci měr, vah a propojení m ěnového systému ve všech severských zemích, než na jednotná cla. Po válce se vzájemná spolupráce ale ubírala již jiným sm ěrem. Během války se podobn ě jako v celé Evrop ě i ve Skandinávii objevovaly r ůzné návrhy na regionální nebo celoevropskou spolupráci. Nej čast ěji se vyskytovaly v Dánsku a ve Švédsku, kde m ěly i nejv ětší podporu mezi ve řejností. 6 Podle t ěchto plán ů byla idea hospodá řské spolupráce postavena prakticky na stejných základech, jak navrhoval Viggo Rothen 7 již p řed 100 lety nebo C. F. Tietgenem 8 o čty řicet let pozd ěji. V povále čném období se stala otázka severské hospodá řské spolupráce mnohem aktuáln ější než d říve a m ěla také větší politickou podporu, než p ředcházející návrhy. Velké pr ůmyslové zem ě od t ěch dob navíc získaly výraznou ekonomickou a technologickou p řevahu, která n ěkolikanásobn ě zvýšila jejich konkurenceschopnost ve vztahu k malým zemím. Také proto se severské zem ě snažily o hospodá řskou spolupráci, což bylo n ěco, v čem doposud nikdy neusp ěly. Spole čný skandinávský výbor pro hospodá řskou spolupráci Konec druhé sv ětové války znamenal p řelom nejen v širší mezinárodní a evropské spolupráci, dopad m ěl samoz řejm ě i na severskou spolupráci. V severní Evrop ě se rozvíjely ideje vzájemné spolupráce a integrace, podobn ě jako v Bneluxu, či západní Evrop ě. P řesto je jen velice obtížné prokázat p římý vliv severské pospolitosti 9 na po čátky hospodá řské spolupráce. Prokazatelný vliv m ěl ale Marshall ův plán. 6 WENDT, Frantz: The Nordic Council and Co-operation in Scandinavia . Copenhagen 1959, s. 97. 7 Viggo Rothe (1814-1891) byl dánský ú ředník, ředitel železnic a politik. Stal se také spoluzakladatelem hospodá řských studií na koda ňské univerzit ě. 8 Carl Frederik Tietgen (1829-1901) významný dánský finan čník a pr ůmyslník, který ve své dob ě pat řil mezi nejp ředn ější p ředstavitele nejen dánského, ale i evropského finan čního a pr ůmyslového sektoru. Byl zakladatelem mnoha spole čností, které existují do sou časnosti, jako nap říklad: B&W (dnešní MAN B&W Diesel) nebo KTAS (dnešní TDC - Tele-Denmark Communications). 9 3 Dne 5. června 1947 došlo k vyhlášení Marshallova plánu, který m ěl pomoci s rekonstrukcí válkou poni čené Evropy. 10 V návaznosti na to se 9. července sešli minist ři zahrani čních v ěcí Dánska, Islandu, Norska a Švédska, p ři této p říležitosti navrhl norský ministr vytvo ření speciální platformy, na jejímž základ ě by se daly posoudit možnosti hospodá řské spolupráce ve Skandinávii. Finsko se t ěchto rozhovor ů neú častnilo, zejména kv ůli tlaku ze strany SSSR. 11 Na dalším setkání ministr ů zahrani čních v ěcí, konaném mezi 27.-28. srpnem 1947, se debatovalo o konkrétních možnostech spolupráce. Výsledkem jednání se stal Spole čný skandinávský výbor pro hospodá řskou spolupráci. 12 K jeho vytvo ření došlo na jednání v Oslo, které probíhalo ve dnech 23.-24. února 1948. Výbor se m ěl skládat ze t ří zástupc ů z každé zem ě, v ětšinou vysokých státních ú ředník ů.13 Jeho prvním úkolem se stalo vypracování studie proveditelnosti spole čných skandinávských tarif ů, jako základ pro budování spole čné celní unie. Cílem vzájemné spolupráce m ělo tedy být vytvo ření spole čných severských tarif ů pro dovoz a vývoz. Dále redukovat dovozní kvóty a tarifní omezení pro členské státy.