Norský Postoj K Severské Hospodářské Spolupráci
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Evropská studia Norský postoj k severské hospodářské spolupráci (magisterská diplomová práce) Mgr. Jiří Pokorný Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Sychra, Ph.D UČO: 151884 Obor: EVS Imatrikulační ročník: 2008 Brno/Bergen, 2010 1 2 Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl všechnu použitou literaturu a prameny datum vlastnoruční podpis 3 Anotace Jako téma mé magisterské diplomové práce jsem si zvolil Norský postoj k severské hospodářské spolupráci. Tu lze považovat, za zajímavou, ale poněkud opomíjenou variantu evropské integrace. Norsko hrálo v této problematice z velké části klíčovou roli a cílem práce je proto odhalit podněty (ekonomické zájmy, myšlenka nordismu, politické zájmy), které ovlivňovaly norský postoj k severské spolupráci a integraci. Dalším bodem výzkumu je analýza vývoje norského postoje k severské spolupráci v letech 1947-1970. Annotation As a topic of my Master's thesis, I chose the Norwegian attitude towards the Nordic economic cooperation. This can be considered, as an interesting but somewhat neglected variant of European integration. Norway has played in this issue largely a crucial role and the task is therefore to detect stimuli (economic interests, the idea of nordism, political interests), which influenced the Norwegian position in the area of Nordic cooperation and integration. Another point of research is an analysis of the Norwegian position on the Nordic cooperation in years 1947-1970. Klíčová slova Norsko, Dánsko, Finsko, Island, Švédsko, Severská celní unie, Severská hospodářská spolupráce, Severská spolupráce, Severská rada, NORDEK, EHS, ES, ESVO. Keywords Norway, Denmark, Finland, Iceland, Sweden, Nordic cooperation, Nordic Council, Nordic custom union, Nordic economic cooperation, NORDEK, EEC, EC, EFTA, FTA. 4 Poděkování Na prvním místě bych chtěl poděkovat vedoucímu své práce, doktoru Zdeňku Sychrovi, za vedení, poskytování neocenitelných rad, připomínek a pomoci při psaní mé práce. Dále bych chtěl poděkovat také Janu Eriku Grindheimovi, který působí na Department of Comparative Politics v University of Bergen jako Associate Professor a Larsi G. Svåsandovi, který působí na stejném ústavu jako Professor, za důležité rady a podporu při psaní práce. 5 Obsah 1. Úvod .............................................................................................................................. 7 2. Teoretické vymezení pojmů a „prapočátky“ severské spolupráce ............................. 16 2.1 Vymezení pojmů Skandinávie, nordismus, severský ........................................................ 16 2.2 Kořeny severské spolupráce .............................................................................................. 17 3. Poválečné debaty o severské hospodářské spolupráci ................................................ 22 3.1 Debaty o společné obraně .................................................................................................. 22 3.2 Jednání o hospodářské spolupráci ..................................................................................... 23 3.2.1 Společný skandinávský výbor pro hospodářskou spolupráci .................................................... 24 3.2.2 UNISCAN .................................................................................................................................. 25 3.2.3 Zpráva výboru a norské obavy .................................................................................................. 26 4. Severská rada a hospodářská spolupráce .................................................................... 28 4.1 Vznik Severské rady .......................................................................................................... 29 4.2 Severská rada a hospodářská spolupráce ........................................................................... 30 4.2.1 Zemědělství a společný trh ........................................................................................................ 30 4.2.2 Průmysl a společný trh .............................................................................................................. 31 4.3 Severská rada a další oblasti spolupráce ............................................................................ 36 5. Zóna volného obchodu, EFTA a EHS ........................................................................ 37 5.1 Velká zóna volného obchodu ............................................................................................ 37 5.2 Vznik Evropského sdružení volného obchodu .................................................................. 40 5.3 Norsko a členství v EHS .................................................................................................... 43 5.3.1 Debaty o podobě norské ţádosti ............................................................................................... 44 5.4 Norsko a dvojí veto Charlese de Gaulla ............................................................................ 48 6. NORDEK .................................................................................................................... 50 6.1 Očekávání od plánu NORDEK ......................................................................................... 52 6.1.1 Švédsko, Finsko, Dánsko ........................................................................................................... 53 6.1.2 Norsko ....................................................................................................................................... 54 6.2 Vyjednávání a problémové otázky .................................................................................... 56 6.3 Institucionální struktura ..................................................................................................... 58 6.4 Podpora plánu .................................................................................................................... 59 6.5 Krach plánu NORDEK ...................................................................................................... 60 6.6 Norsko a NORDEK ........................................................................................................... 64 7. Závěr ........................................................................................................................... 66 Seznam literatury ............................................................................................................ 70 Seznam zkratek ............................................................................................................... 76 Seznam příloh ................................................................................................................. 77 Přílohy ............................................................................................................................. 78 6 1. Úvod Jako téma své diplomové práce jsem si vybral Norský postoj k severské hospodářské spolupráci. Jedním z důvodů takového výběru je fakt, že tato problematika není v českém prostředí doposud zpracována. Dalším důvodem pro výběr tohoto tématu byla snaha poukázat na změny v norském postoji k severské integraci, které tato země prodělala mezi léty 1947-1970. Příčinou výběru právě tohoto období je provázanost zahraničně politických kroků této země a snaha postihnout aktivity, které doposud nebyly blíže zkoumány. Problematika Norska a severské spolupráce je zajímavá také vzhledem ke klíčové roli, kterou Norsko sehrálo v první dekádě období severské spolupráce. Obecně lze říci, že Norsko má v Evropě ojedinělý přístup jak k evropské integraci, tak i k severské hospodářské spolupráci. Jeho pozice je specifická v tom, že se podílelo na mnoha integračních projektech, ale úspěšného členství dosáhlo jen v několika případech. Pokud se zastavíme právě u severské spolupráce a integrace, tak ta hraje obecně zajímavou roli v celoevropských snahách o sjednocení. Do tohoto projektu se zapojovaly vždy výlučně severské země, které dávaly obecně přednost mezivládní spolupráci, před nadnárodní integrací. V případě severské spolupráce a integrace, více než ve zbytku Evropy, má svou nezastupitelnou úlohu povědomí severské vzájemnosti, jež často pomáhalo překonávat ekonomické, strukturální a politické odlišnosti, či hospodářskou sílu jednotlivých zemí. V tomto směru nám vyvstávají tři možné ideové varianty, na nichž mohla vznikat severská hospodářská spolupráce a integrace. První z nich bychom mohly nazvat ideologií nordismu. Tento přístup předpokládá, že severské země sdílejí společné hodnoty, dědictví a jsou spojeny společnou minulostí. Druhou z variant bychom mohli nazvat politický pragmatismus. V tomto případě se jedná více méně o využití tématu severské spolupráce, jako politického nástroje pro posílení vlastní pozice na vnitropolitické nebo mezinárodní scéně 1. Posledním z možných impulzů jsou čistě hospodářské důvody, ty také mnohdy byly hlavním podnětem k zahájení severské 1 Mezinárodní scénou je v tomto případě míněn především okruh severských zemí (členové Severské rady Dánsko, Finsko, Island a Švédsko) a v současnosti by se dalo také okrajově hovořit i o pobaltských republikách. 7 spolupráce. Zůstává tedy otázkou, jaké důvody z výše jmenovaných převažovaly? Jednalo se o severskou vzájemnost, politický kalkul nebo ekonomickou nutnost? Bo Stråth ve své knize Nordic Industry and Nordic Economic Cooperation zastává pozici spíše politického pragmatismu. Podle něj měly důležitou