Masarykova Universita Filosofická Fakulta Ústav Filmu a Audiovizuální
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova universita Filosofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury Jitka Ondrušková (FAV, bakalářské kombinované studium) Eva Houdová a její filmová tvorba v Belgii Inventář osobního fondu Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Voráč, Ph.D. Brno 2009 Poděkování Děkuji paní Evě Houdové za zapůjčení materiálů z osobního archivu, za vstřícnost a trpělivé zodpovídání mých dotazů a doc. PhDr. Jiřímu Voráčovi, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce a především za cenné rady při jejím dokončování. Prohlašuji, že jsem pracovala samostatně a použila jen uvedených zdrojů. 29. 7. 2009 …………………………………………………………….. OBSAH 1. Úvod ...............................................................................................................................5 2. Osobní fond Evy Houdové – inventář ………................................................................9 2.1. Titulní list inventáře ………………………………………………………………….9 2.2. Úvod inventáře ……………………………………………………………………...10 2.2.a. Eva Houdová ……………………………………………………………………...10 2.2.b. Osobní fond Evy Houdové ………………………………………………………..21 2.3. Inventární seznam …………………………………………………………………..24 2.3.1. Filmové materiály ………………………………………………………………...24 2.3.1.1. Autorsko–režijní tvorba ………………………………………………………...24 2.3.1.2. Ostatní tvorba …………………………………………………………………..36 2.3.1.2.a. Střih …………………………………………………………………………...36 2.3.1.2.b. Asistence režie ………………………………………………………………..42 2.3.1.2.c. Skript ………………………………………………………………………….43 2.3.2. Ostatní materiály ………………………………………………………………….44 2.3.3. Korespondence ……………………………………………………………………45 2.3.4. Fotografie …………………………………………………………………………48 2.3.5. Televizní uvedení autorsko–režijních filmů Evy Houdové……………………….50 3. Závěr .........................................................................………………………………....51 4. Resumé ..........................................................................................................................53 5. Přílohy ………………………………………………………………………………...54 5.1. Literatura a prameny ………………………………………………………………..54 5.2. Rozhovor ……………………………………………………………………………60 5.3. Filmografie ………………………………………………………………………….67 5.4. Používané zkratky …………………………………………………………………..72 5.5. Dokumentační příloha ………………………………………………………………73 1. Úvod Eva Houdová je filmařkou žijící a tvořící v Belgii, kam odešla do exilu na konci šedesátých let a kde později získala filmové vzdělání. Tématem předkládané práce je její filmová tvorba v období od druhé poloviny sedmdesátých let minulého století až po současnost. Práce je založena na výzkumu archivních pramenů a jejím cílem je sestavení inventáře osobního fondu Evy Houdové a dokumentace jejího díla a života. Dílem a tvorbou Evy Houdové se zabývám již delší období a některé části mé práce vznikaly během mého studia, např. rozhovor na téma její tvorby, který je součástí přílohy, jsem s filmařkou vedla v roce 2006. Předkládaná bakalářská práce tedy svým tématem navazuje na mou dřívější práci, kterou rozvíjí a rozšiřuje o výzkum dalších zdrojů a jejich systematické zpracování. Pro zpracování tématu jsem zvolila jednak metodu rešerše archivních pramenů, jednak metodu orální historie (rozhovor – zjišťování a ověřování informací; životní příběh - osobní motivace). Oblast vyhledávání a ověřování pramenů pokrývají především 3 oblasti: české zdroje, belgické zdroje a osobní archiv Evy Houdové. Z českých zdrojů jsem se nejprve snažila vyhledat informace k filmařce a jejím autorsko–režijním filmům v knihovně Národního filmového archivu. Jako hlavní hledisko řešerše jsem volila rok uvedení těchto filmů. Sledovala jsem časopis Československá kinematografie v zahraničím tisku,1 ovšem podařilo se mi dohledat pouze dva krátké články, které již jsou zmíněny v knize Český film v exilu.2 1 Filmové aktuality, Filmový monitor, Interpressfilm. 2 Škapová, Zdena (1990): Jméno z exilu: Jana Boková. Film a Doba, XXXVI, č. 12 (prosinec), s. 682; (–) (1975): Češka Eva Houdová má úspěch v belgickém filmu. Československá kinematografie v zahraničním tisku, č. 8A, s. 12. 5 Z českých zdrojů jsem vyhledávala také v elektronických zdrojích Národní knihovny v Praze, nicméně hledisko tematické (jméno režisérky, díla), ani časové (rok uvedení filmu) nepřineslo žádné výsledky. Podařilo se mi dohledat články publikované v roce 1990, kdy byl na 27. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech uváděn film Na Západ ou la fierté nationale d’un cristal de Bohême (Na Západ aneb národní hrdost na broušené sklo). Údaj uvedení filmu na karlovarském festivalu byl pro mě stěžejním. Bibliografický katalog ČSFR Články v českých časopisech (1990) obsahoval sekci článků věnovaných filmu, prošla jsem všechny články věnující se karlovarskému festivalu a také články odkazující na dokumentární film. Až na jednu stručnou zmínku mi však již všechny články byly známy z osobního archivu Evy Houdové.3 K dalším zdrojům patřily mezinárodní filmové databáze Film Index International a Index to Film Periodicals, které obsahují zejména odkazy na periodika o filmech, na kterých se nepodílela jako režisérka. Výsledky těchto rešerší však ukázaly především to, že většina informací z rešeršovaných zdrojů není na dostatečné úrovni podrobnosti. V případě novinových článků je pak jejich informační i odborná hodnota pro mou práci velmi malá. Mezi další zdroje patří filmový archiv Cinémathèque royal de Belgique (dále jen filmový archiv) a knihovna Bibliothèque royale de Belgique (dále jen královská knihovna) v Bruselu. Většina belgických novinových článků i v rozmezí několika let, omílá tytéž základní informace, často však chybné (např. o Houdové příchodu do Belgie), a charakterizuje filmařku a její tvorbu přes osobní příběh emigranta. Celkově byl objem výsledků z rešerší malý. 3 Hrozková, Eva (1990): Dvojí zeptání. Lidové noviny, III, č. 133 (10. 8.), s. 5; Hrozková, Eva (1990): ››Bruslíme v Bruselu‹‹ aneb s Evou Houdovou o vandrování ››na zkušenou‹‹…; Fórum, č. 33 (12. – 18. 9.), s. 9; Ovsíková, Jana (1990): Promarněná příležitost na tomto místě a v tomto čase…? Svobodné Slovo, XLIV, č. 170 (24. 7.), s.5; Ovsíková, Jana (1990): Odešla studentka, vrátila se profesorka. Kolikrát nevím, kdo vlastně jsem, říká Eva Houdová. Svobodné Slovo, XLIV, č. 173 (27. 7.), s. 5. 6 Nejbohatším zdrojem pro mou práci je tedy osobní archiv filmařky. Eva Houdová si uchovává propagační materiály k jednotlivým filmům, pozvánky na promítání filmů, smlouvy se společnostmi, které se podílely na produkci jejích autorsko–režijních filmů, a další materiály. Archiv obsahuje také korespondenci spojenou především s udělováním finančních dotací na její autorsko–režijní tvorbu a výstřižky z novin, v nichž se psalo jednak o filmech, na kterých se podílela, jednak o její režijní tvorbě, nebo o ní samotné. Mnoho těchto materiálů či obsažených informací v osobním archivu mě během jejich zpracovávání navedlo k mnoha dalším stopám. Mnoho informací bylo taktéž možné zjistit přímo od Evy Houdové. Rozhovory s filmařkou se týkaly ověřování informací z řešerší i z jejího osobního archivu, ale také produkční a distribuční cesty jejích vlastních dokumentů a ohlasů v místech, kde byly jednotlivé filmy uváděny. Prostor zůstal také pro vzpomínky na její osobní příběh exilu a filmové tvorby. Z autorsko–režijních filmů jsem zhlédla Auto-stop, Na Západ ou la fierté nationale d’un cristal de Bohême, A l’aire libre, Portrait de groupe avec lunette a La parenthèse et le retour en Bohême, ale první dva dokumenty Renée Pietrafesa, compositeur-interprète a Stefan Marinov, le disident disident se mi bohužel nikde zhlédnout nepodařilo.4 Filmový archiv v Bruselu má pouze negativní kopie k uvedeným dvěma filmům.5 Při své práci jsem narážela především na problém s ověřováním informací, které byly často neúplné nebo se rozcházely s jinými. Snažila jsem se informace ověřovat také kontaktováním osob, které byly s konkrétní událostí přímo spojeny nebo pracují pro instituci, kde by bylo možné údaj dohledat v interních materiálech. Jen zřídka však toto úsilí vedlo k jednoznačnému potvrzení či vyvrácení nejasností. V mnoha ohledech tak má 4Film Stefan Marinov, le disident disident Eva Houdová ztratila a film Renée Pietrafesa, compositeur- interprète má pouze na formátu 16mm, který však během našich setkání nikdy nenašla. 5Z ostatních režijních filmů Evy Houdové vlastní bruselský filmový archiv negativní kopie k Auto-stop a La Parenthèse et le retour en Bohême. Pozitivní kopii má pouze k dokumentu Portrait de groupe avec lunette. 7 práce sleduje výběrem materiálů i interpretací některých událostí podání Evy Houdové. Tato nevyváženost směrem k linii příběhu vyprávěného filmařkou je snad částečně napravena zaměřením vlastní práce právě na zpracování jejího osobního archivu. Výsledkem mé bakalářské práce je přehled filmové práce Evy Houdové od poloviny sedmdesátých let minulého století až po současnost, a to v podobě inventáře osobního fondu. Inventář obsahuje všechny standardní části, počínaje životopisem sledované osoby a konče inventárním seznamem všech nalezených a identifikovaných materiálů. Inventární seznam je tematicky členěn dle oboru a povahy materiálů (především na autorsko–režijní a ostatní tvorbu). Součástí inventárního seznamu je mimo jiné také soupis korespondence odrážející autorské, produkční a distribuční podmínky filmové tvorby Evy Houdové. Předkládanou práci doplňuje dokumentační příloha, která má tři části: tištěnou část, jež obsahuje vybrané klíčové materiály a kopie fotografií; CD přílohu, která obsahuje veškeré naskenované materiály uvedené v inventárním seznamu, stejně jako uvedené zahraniční článkové zdroje; DVD přílohu (2 nosiče),