Pohraniční Stráž a Pokusy O Přechod Státní Hranice

Pavel Vaněk (1967) Pavel Vaněk Kniha Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice v letech Vystudoval český jazyk a historii na 1951–1955 se zabývá Pohraniční Filozofi cké fakultě Masarykovy uni- stáží jako jednou ze součástí bezpeč- verzity v Brně. Jako archivář půso- POHRANIČNÍ STRÁŽ nostních složek Československa po bil několik let v Archivu Ministerstva únoru 1948, systémem ochrany hra- vnitra, nyní pracovník Archivu bez- A POKUSY O PŘECHOD nic s Německou spolkovou republi- pečnostních složek, pracoviště Ka- kou a Rakouskem v první polovině nice u Brna. Pečuje o archivní fondy STÁTNÍ HRANICE 50. let a pokusy o jejich přechod. Pohraniční stráže. Ve volném čase Téma je zpracováno na příkladu se zabývá historií útvarů Pohranič- dvou jednotek – 5. chebské pohra- ní stráže a pokusy o přechod státní V LETECH 1951–1955 niční brigády, která hlídala část hranic hranice. s Německou spolkovou republikou, a 4. znojemské pohraniční brigády, jež střežila část hranic s Rakouskem – a snaží se zdůraznit podobné a naopak rozdílné prvky v systému ochrany hranic obou brigád. Kniha popisuje vývoj ochrany stát- ní hranice od února 1948 do roku 1950 a podrobně se zabývá systé- mem instalovaným začátkem roku 1951, který s určitými úpravami slou- žil až do pádu režimu v roce 1989. Charakterizuje vývoj struktury a organizace výše zmíněných brigád, jed- notlivá nařízení, která ministerstvo vnitra postupně vydávalo a jež váž- ně omezovala život obyvatel hranič- ních pásem, a přijatá ženijnětechnic- ISBN 978-80-87211-08-3 ká opatření. Poslední část se věnuje POHRANIČNÍ STRÁŽ A POKUSY O PŘECHOD STÁTNÍ HRANICE V LETECH 1951–1955 HRANICE POHRANIČNÍ STRÁŽ A POKUSY Vaněk O PŘECHOD STÁTNÍ Pavel pokusům o překročení státní hranice včetně charakteristik zadržených, jejich věku, profese nebo důvodů, které je k pokusu o útěk přiměly.

vanek-prebal02.indd 1 10.12.2008 18:29:34

OBSAH

ÚVOD 7

1. OCHRANA STÁTNÍ HRANICE V LETECH 1951–1955 17 V KONTEXTU DOBY A JEJÍ ORGANIZACE PŘED ROKEM 1951

2. ORGANIZAČNÍ VÝVOJ 5. CHEBSKÉ POHRANIČNÍ BRIGÁDY 29 MINISTERSTVA VNITRA V LETECH 1951–1955

3. ORGANIZAČNÍ VÝVOJ 4. ZNOJEMSKÉ POHRANIČNÍ BRIGÁDY 45 MINISTERSTVA VNITRA V LETECH 1951–1955

4. USTANOVENÍ O POHRANIČNÍM ÚZEMÍ Z ROKU 1951 57

5. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ 67 STÁTNÍ HRANICE V LETECH 1951–1955 Ženijnětechnická opatření v úseku 5. chebské pohraniční brigády 68 Nástražná osvěcovadla 68 Lesní průseky 72 Kontrolní orný pás 75 Drátěný zátaras 78 Elektrifi kace drátěného zátarasu 81 Minování drátěného zátarasu 88 Pozorovatelny 94 Další druhy 96 Ženijnětechnická opatření v úseku 4. znojemské pohraniční brigády 97 Nástražná osvěcovadla 97 Pozorovatelny 98 Zabezpečení proti přejezdu vozidel 98 Kontrolní orný pás 98 Výstavba drátěného zátarasu a jeho elektrifi kace 100 Minování drátěného zátarasu 103 Zhodnocení vývoje ženijnětechnických opatření v letech 1951–1955 106 OBSAH

Hranice.indd 5 7.5.2008 10:41:33 Hranice.indd 6

PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 6 ZÁVĚR ZADRŽENÍ AUPRCHLÍCI VLETECH1951–1955 6. Prameny a literatura Prameny aliteratura materiálObrazový Použité zkratky Resumé vněmčině Resumé vangličtině Literatura prameny Publikované Archivní prameny v úseku 4.znojemské brigády 165 Vyhodnocení pokusů opřechod státní hranice Rok 1955–přitažlivější Rakousko? pokusůRok 1954–pokles Rok „standardu“ 1953–dosažení střežení Rok 1952–zesíleníkontroly Rok 1951–velká pokusů úspěšnost Pokusy brigády 4.znojemské vúseku pohraniční hranice opřechod v úseku 5.chebské brigády Vyhodnocení pokusů opřechod státní hranice stav aamnestie Rok 1955–setrvalý Rok 1954–minimum Rok pokles 1953–další Rok přechodů 1952–výrazný pokles Rok 1951–maximum přechodové vlny Pokusy brigády 5.chebsképohraniční vúseku hranice opřechod 120 209 208 207 203 173 117 178 158 137 214 189 182 152 121 146 192 215 196 173 7.5.2008 10:41:33 Hranice.indd 7 a prostředků, jimiždisponoval. systému, jehož projevy byly (vmatematickém smyslu slova) funkcí jehostruktury z vnějšku: proto zaprospěšné pokládáme pokusit doplnit se dovnitř jejopohled nat státní hranici, sledujeme projevy systému tzv. ochrany státních hranic jakoby smysl, i to, přispělo že, oúspěšných čteme-li nezdařených nebo překo- pokusech bývat touto se problematikou materiálů nazákladě vzešlých zčinnosti PSmásvůj z důvodů nezbytnosti publikačních počinů archiváře. Konečně kpoznání, žeza- bude profesionální badatel zvětší odkázán částinaarchivářovy rady, bylo druhým zpracované, tudíž badatelsky obtížně využitelné. Vědomí, žezatohoto stavu věcí jiných skupin fondů Archivu ofondy ministerstva vnitra, výhradně archivně ne- pouze ozaujetíšlo však tématem, provázelo jeizjištění, jedná,narozdíl žese od archivní fondy útvarů součástí mépracovní PSstaly vzešlézčinnosti náplně. Ne- mémnástuputalizoval po doArchivu ministerstva ozdejší vnitra, když péče se můžemedruhé mít pochybnosti hodnotě. ojejich výpovědní tikladnou vlastnost, žena zážitky.vlastní Přitom stejně jako řadajiných témat zesoudobých dějinmátu pro- jakprosahá společenskou závažnost tématu, pro tak možnost konfrontovat snimi kých děl přes memoáry, novinové články po niční stráží(PS).Tituly stouto tématikou dnesexistují vširoké prozaic- škáleod bylo s životu spojeno překonáním nebezpečným státní hranice střežené Pohra- venských občanů řešit životní situaci svou, případně svých blízkých, emigrací, což či dílčíobjevuje vřaděpublikačních počinů, jejichž náplní jsou pokusy českoslo- Téma tzv. ochrany státních komunistického hranic vdobě režimu jako okrajové se Vymezení tématu apřístupu ÚVOD Záměr věnovatZáměr historii ochrany se státních roce hranic 1948vykrys- po jedné straně máme mnoho nový jak jeto možné, žena to lidé nepřišli. a nedovedeme pochopit, vůbec zdá senám jejich hrozivý význam naprosto jasný Když sedíváme zpět na některé události vminulosti, PŘÍPAD KŘIVOPŘÍSEŽNÉHO PAPOUŠKA, historické publikace a čtenář po nich historické publikace po ačtenář ERLE STANLEY GARDNER : ch informací, na straně straně na informací, ch 7.5.2008 10:41:33

ÚVOD 7 Hranice.indd 8

PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 8 „železná opona“,„železná alespoň vužšímslova smyslu, konkrétní obsah. nání nazápadní ajižníhranici. jetato Svým způsobem částipokusem dát sousloví v případě organizačního itato vývoje částnabídla široké poměrně pro pole srov- nických zajištění/zabezpečení (ŽTZ),která PSvyužívaly. jednotky Stejně jako střežení. získat údaje oženijnětechnickém PS,tak jakojednotkách azpůsobu zabezpečení maximálně omezit vlastnímu obyvatelstvu přístup ke státní hranici, aby nemohlo ti tedy jdeojedenzdůležitých aspektů systému OSH –snahu režimu zabránit či lyzovat normu předešlou ajejívznik,což znamenalo jít před rok 1951.Vtéto čás- tzv. počátku samého bylo nutné od tatoneboť norma neplatila ana- nové sestavy: Nemáme namysli však pouze ustanovení o pohraničním územíz dubna 1951, území, jehož Pohraniční roku strážod 1951,tj. zaujetí od nové sestavy, užívala. ství mohou odkazovat nazměny systému OSH, zavádění techniky apod. (OSH): např. proměny vsestavě pohraničních rot změny nebo vsoučástech velitel- jeho důležitosti zanezbytné vochraně východisko kdalšímjevům státních hranic ní brigády anáslednéadaptační změny. Or sů onedovolený přechod státní hranice (opuštění republiky). nětechnických opatření), aoproblematiku hraničního azakázaného pásma poku- organizační pohraničních útvarů, existenci struktury tzv. železnéopony (tj. ženij- aspektů. liniiněkterých hranice po Jednalo oproblematiku se aobměn výstavby ochrany státní hranice. Záměrem proto bylo zpracovat PS vývoj zpracovat nelze že celou problematiku Pohraniční ajívytvořeného systému stráže třebavyniknout, než vpřípadě srovnání chebské ačeskobudějovické brigády. tí tzv. narušitelů zčeských zemímohou být rozdíly meziníachebskou větší alépe niční brigády. Přitom předpokládali, jsmetaké žecodozázemíaspádových oblas- srovnáním situací se narakouské státní hranici 4.znojemské napříkladě pohra- -západoněmeckou. Aby zjištění sondy nabyla širšího charakteru, doplnili jsmeje Ministerstva (později vnitra) střežilanárodní hranici bezpečnosti československo- skou pohraniční brigádu, která jako jedna ním Sovětské armády zúzemíRakouska. v tom, jejípůsobení narako posílilo žese stupňování státní hranice naplněny. Rok 1955navíc znamenal určitý předěl pro PS třebaBylo zvolit dostatečně široké časové období, vněmžbyly představy oznepro- aždorokunami přetrvala 1989.Horní časovou doroku mezjsmepoložili 1955. vytvořilastraně (strukturálně, druhé dislokačně aj.) praxi, která surčitými obmě- tického režimu použít) vsystému dosudpraktikované ochrany státních hranic, na kvalitativní změnu (lze-litohoto slova vsouvislosti srepresivní složkou komunis- začala platit tzv. nová sestava Pohraniční stráže, která najednéstraně znamenala časového intervalu položit doroku 1951. sově. Po ujasnění systému sijednotlivých fázívývoje rozhodli dolní mez jsmese že jasné, materiálů archivních sáhlosti V třetí zabýváme částise instalace avýstavby tzv. peripetiemi ženijnětech- Ve pokusili částijsmese charakterizovat druhé ustanovení opohraničním naustavení zaměřili částijsmese organizační pohranič- V první struktury Ke zpracování jsmevolili analytický přístup. Přitom jsmesiuvědomovali, Vedle časového omezení jsmepráci vy Už při vytváření představy, jakzpracovávat tuto problematiku, bylo zroz- ji bude nutno ča- jakmístně, vymezit tak uské státní hranici v souvislosti se staže- uské státní hranici se vsouvislosti z pěti pohraničních brigád Ministerstva zpěti ganizační aspekt jsmepovažovali vedle Důvod spočívá vtom, spočívá Důvod ževroce 1951 mezili imístně. Zv

a ochrany státní olili jsme cheb- jsme olili 7.5.2008 10:41:33 Hranice.indd 9 1 HOLUB, Ota : Ota HOLUB, 1 Praha 1978. nisterstvo vnitra –Správa pro politickovýchovnou, vzdělávací, kulturní apropagační činnost(vydavatel), podle vývoje resortu vývoje doněkolika etap,podle adruhým přičemž obdobím meziprvním zkoumanému období pakodpovídá 5–6 stran. Autor období 1948–1960rozděluje 1948–1960. Vývoji Pohraniční strážejezcca avojsk národní ministerstvajednání Sboru bezpečnosti ovývoji vnitra vletech a této problematicebezpečnosti) věnuje se jenjako dílčí, neboť jesoučástí po- ních hranic a Pohraniční strážez pohledu celéhoresortu vnitra (resp. národní blematice neslaoznačení „Tajné“. vznikla, byly tehdy předány snezrušeným stupněm utajení. né, neboť prakticky všechny materiály Pohraniční odevzdané strážídoarchivu tickým tezím KSČ.Kritické zpracování látky nebylo však ani stouto úlitbou mož- 1989 patřilo toto téma ktěm, knimžnebylo možno přisto kterou únoru 1948personálně dotovaly. po pohraniční nota bene útvary roku Do stupně stává předmětem zájmu badatelů, narozdíl činnostiStátní od bezpečnosti, Literatura a memoáry. Přehled zpracování tématu aprameny aspektům– vČSR tehdejšího ksociálním vývoje víceméně nepřímé jsou odkazy prostřednictvím komparace upozornit naodstupňovaný– přístup režimu kochra- – kvantifi – charakterizovat období vybudování systému vníž ajehostabilizace vpodobě, ukázat nazávažnost roku systému 1951ve vývoji ochrany státní hranice; – i způsobů analýzy, tedy: a sjistou mírou neurčitosti izhlediskamotivace kpřechodu státní hranice. nu osob, která usilovala opřechod státní hranice, charakterizovat věkově, profesně drátěnéhotrasy zátarasu zadržení).Kromě nazpůsob pokusili skupi- tohojsmese ma. Eventuálně můžeme vpřípadě některých dalších údajů tyto odhadnout (vliv vit, zdakpokusu došlovzakázaném čihraničním pásmu, případně mimotato pás- číslem útvaru,byla uvedena nebo jennejbližší lokalita. Rovněž můžeme tak stano- žení přiřadit konkrétní jednotce, ať jižbyla označena pořadovou číslovkou, krycím ních rot amíst,vnichž kpokusu oútěk dozahraniční došlo. Mohli jsmetedy zadr- rou znalostpramenů ve smyslu způsobů nejrůznějších označení úseků pohranič- dob- poměrně umožnily části předešlé neboť zadržených, problematice k přistoupit a khospodářskému zatížení touto složkou. bezpečnostní vala zkratka NSR; dnesSRN) aRakouskem anáslednéproměny této diference; ně státní hranice sNSR (doroku pro 1989se Spolkovou republiku Německo uží- novit jeho některé charakteristiky; mohl dlouhodobě přežívat; Na poznatků základě azávěrů předeš tří Proto jednazhodnotnějších také prací, práce OtyHoluba , která ktéto pro- Záměrem jeupozornit naklíčové body, jimžodpovídala volba aspektů kovat množství osob, které pokoušelo opřechod se státní hranice, asta- Vývoj národní Sboru bezpečnosti avojsk ministerstva vnitra vletech 1948–1960 . Federální mi- Pohraniční strážjako jednazopor režimu po- teprve se 1 Kniha natéma pohlíží ochrany stát- 200 stran věnováno asi12stran, námi lých částíbylo možnéčásti ve čtvrté upit bez přitakání poli- přitakání bez upit 7.5.2008 10:41:33

ÚVOD 9 Hranice.indd 10 10 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 3 ŠTAIGL, Jan : Ochrana štátnej hranice Slovenska svetovej druhej po vojne (1945–1950).In: 2

s. 473–538. pověřenectva vnitra aačkoli nejsou uvedeny naprameny odkazy armádní prove- likací memoárové povahy, poznatky zmateriá tak lů 11.brigády PSBratislava či systému ochrany rysy období azákladní státní hranice. Přitom jakpub- využívá Studie snažína30–40stranách se postihnout ilegálních přechodů vývoj vdaném charakterizují zjednéstrany Stalina úmrtí zace anaopak před období kolem roku 1968předřadit Zbývající 60.léta. období 1968, vlivem čehož pakmůže stanovit jako (tzv. zakladatelské režimu) období mu vyst brž užívaných zmezníků běžně pro politické dějiny. Tj. kromě období 1948–1953 terizovat, proto primárně z nevycházela organizace ochrany státní hranice, ný- organizačnímu aspektu. články oochraně státní hranice naSloven jména oslovenské produkci rozdělení po federace, máme namysli obaŠtaiglovy blikačních možností jeobtížné tyto ojedinělé počiny podchycovat. Toto platí ze- krátkého článku. Stejné jeto ivpolistopadovém období, přičemž při nárůstu pu- z 50.a60.let. příručkách vydaných politickým aparátem ministerstva, armády adalších titulech založena naněkterých pramenech resortu vnitra (rozkazy ministra),dálepakna 1948–1953.Podlepoložen naléta přehledu literatury apramenů jeautorova práce formace oorganizaci, pohraničním pásmu, ženijních opatřeních, přičemž důraz je rozsahu1956. Zhlediska textu věnovanému PSnelzeočekávat in- vícnežzákladní vroce 1953,potéterstva pakrok „zrušení“ vroce 1950ajeho národní bezpečnosti tvoří předěl IX.sjezdKSČvkvětnu 1949. In: MORBACHER, Ľubomír –PEKAROVIČ, Teodor T. : Ilegálneúteky zČeskoslovenska vrokoch 1948–1989. história tória tvoří článku. pozadí dalších čs.hranice, úsecích přičemž opatření nastátních hranicích (naSlovensku) slovenskou event. hranici doRakouska, pokusy občanů slovenské národnosti na úhlempokusůdobí oúnikzČeskoslovenska, 1948–1989pod přesněji řečeno přes přelom let1950/1951. ně vychází zorganizačních proměn Pohraniční předěl strážeazazásadní považuje bratislavské pohraniční brigády MV).Na rozdíl Holubovy od práce Štaigl důsled- slovenské archivní rozluce vArchivu MVvNitrianské Stredě (především fond 11. dů útvarů Pohraniční strážedislokovaných naSlovensku, které česko- po zůstaly založeným napramenech zfon- svýkladem přínosnébadatele seznámit také se je ření čs.armády a ministerstva maďarských vnitra v době událostí. Pro českého opat- a stráže Pohraniční útvary s armády spolupráci pro směrnice též ale území, způs nejen archivu,rického jimiždokládá protorik, využil pojednání oochraně státních hranic prameny Vojenského histo- Zločiny komunizmu na Slovensku 1948–1989,1.díl , roč. 4,č.1(2000),s.53–78;týž:Ochrana štátnej hranice Slovenska vrokoch 1950–1966.In: , roč. 4,č.3–4(2000),s.53–78. Rozsah HolubovyRozsah práce zhlediskaproblematiky PStedy zůstává naúrovni Naproti tomu studie slovenského historika Ľ.Morbachra zkoumá celéob- 3 Periodizace snažípokusy období, vněmžse oútěk charak- 2 Přínosem obou článků je mj. to, že autor, vojenský his- Dalšími mezníky jsou pak vznik Minis- mezníkyjsou pakvznik Dalšími aGott walda strany azdruhé rok 1960. ob poválečného zajištění ob poválečného pohraničního upuje období útěků jako výrazné vroce sku. Autor vnich věnuje se především následující tzv. celéobdobí normali- . Vydavateľstvo Michala Vaška, Prešov 2001, Vojenská his- Vojenská 7.5.2008 10:41:33 Hranice.indd 11 6 5 LEHKÝ, Miroslav –MORBACHER, Ľubomír –PEKAROVIČ,4 Teodor T. usmrtených: Zoznam nahranici. 8 7

Baset, Praha 2006. Baset, kol.: a Tomáš JÍLEK, Plzni v univerzity Západočeské historie katedry Sborník Plzeň2002;JÍLEK,Tomášta, opona: Železná načesko-bavorské hranici vletech 1948–1956.In: JÍLEK, Tomáš –JÍLKOVÁ, Alena : hranicích 1945–1989 Martin : PULEC, Securitas imperii PULEC, Martin : Nástin organizace a činnosti ozbrojených pohraničních složek v letech 1948–1951.In: 518. In: ce Pohraniční vybraných strážínapříkladě útvarů vletech 1951–1955,máisvoje ně státní hranice zlet1948–1989. širo zprostředkovat přehledu formou kusil ních útvarů ačástečně iútvarů nové PS. sestavy šetřování zločinů komunismu, materiálů využil jenž vzešlých zčinnosti pohranič- práce(1951) je Martina Pulce , někdejšího pracovníka Úřadu dokumentace avy- Názornosti napomáhá DVD. přiložené problematiky vkrásnéliteratuře, jakož istručný ochrany nástin hranice vNDR. ků jako spíše vkombinaci pohledů. Je zdeikrátká kapitola věnovaná této odrazu cher popisuje slovenské poměry. Přínos knihy vnovosti ani netak spočívá poznat- státní hranice apokusy překonání: ojejí Pulec zřetelem se khranici Morba- sNSR, předešlýchze svých prací, seznamují čtenáře sorganizací ochrany PS,způsobem této práce lzepovažovat kapitoly M.Pulcem sepsané aĽ.Morbachrem . Vycházejí s dalšímiautory věnuje ochraně státní hr publikace populárně opona..., společně je naučného vnížse Železná charakteru dá bližší časové zakotvení jehopočinem událostí, posledním jevůazměn.Zatím přechodu doNSR čiRakouska. hranice resp. doRakouska, slovenské osob seznam národnosti, ježzahynuly při faktografi Autor soustřeďuje se především napoliticky motivovanou emigraci. Vhodným prací opolitických perzekucích na Slovensku naSlovensku. aoStátní bezpečnosti ganizačních záležitostech vychází doroku 1966zeŠtaiglových prací, dálevyužívá oplánech téžpoznámky nience, využívá spo studií vyšel seznam osob usmrcených osob seznam studií vyšel nastátní hranici doroku 1989. tabulkové částičtenář nalezneřadu údajů nost doplnil exkursy dodopravy, zpravodajské nebo spojení činnosti. Vrozsáhlé roku 1989.Výkon služby zachytil rovině vobecné předpisů. nazákladě Tuto čin- k této problematice služby výkon vrátil anačrtl aorganizaci Pohraniční strážedo týkajícícha záměrů vybudování se ženijnětechnických opatření. Po letech se pěti způsob služby, Vzávěru spojení). práce Pulec se vzniku dotkl tzv. nové PS sestavy útvarů práce charakterizuje stručně různé ní změnve střežení státní hranice, k vající ochranou se státní hranice vletech 1945–1950představuje nastíně- základní Zločiny komunizmu na Slovensku 1948–1989,2.díl . Vydavateľstvo Michala Vaška, Prešov 2001,s.513– Téma, vpráci zabýváme, se kterým některé aspekty ochrany státní hrani- Ve těchto škále dělzmiňmeještě publikační počiny Tomáše Jílka po- , jenžse Dobrou oporou pro období ochrany počáteční státní hranice 1948–1950 ckým doplňkem jeisoupis osob, které zahynuly při přechodu slovenské , č.7.Úřad dokumentace avyšetřování zločinů komunismu, Praha 2001,s.55–96. Organizace ačinnost ozbrojených pohraničních složek; Seznamy osob usmrcených na státních . Úřad dokumentace avyšetřování zločinů komunismu, Praha 2006. Železná opona: Československá státní hranice odJáchymova poBratislavu 1948–1989 Železná opona: Česko-bavorská hranice 1948–1989 4 7 Shrnující někdy však postrá- způsob podání němž došlo po únoru 1948.Vedleněmž došlopo organizace 8 anice Pohraniční nejlepšíčásti stráží. Za . Západočeská univerzita,. Západočeská Plzeň2003, s.43–54. převzatých zarchiválií. Společně stouto ké veřejnosti fakta vztahující kochra- se oblasti jejich činnosti(zpravodajství, lupráce útvarů PS s armádními. V or- V armádními. s PS útvarů lupráce 5 Společně se Štaiglovou Štaiglovou se zabý- prací Společně . Západočeská univerzi-. Západočeská 6 Dějepis XIX: Dějepis . 7.5.2008 10:41:33 11 ÚVOD Hranice.indd 12 12 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ Nelze pominout ani přesahy ochrany státní oblasti. aso- hranice K hospodářství asociální dohospodářské 9 5 RM, Karel : RUML, 15 14 2 PEJSKAR, Jožka :: Útěky železnou opon 12 DVOŘÁKOVÁ, : Zora 11 3 PEK, Josef (ed.): Kronika13 šumavských hvozdů: Vyprávění oosudech lidí komunistického zlazpadesátých let JIRÁSEK, Zdeněk 10 –TRAPL, Miloš : Exilová politika vletech 1948–1956:Počátky politické organizovanosti z knihy Josefa Peka Kronika šumavských hvozdů, (mají jako zdroj můžeme významný Sem ještě zařadit podíl). iněkteré příspěvky rá dosvé práce zařadila útěky zobdobí krátce únoru dosrpna 1948. po průniky dotématicky příbuzných oblastí, ková . Václavem řízeného vozidla Uhlíkem , oněmžvyprávěla Cloudová-Hrdon- Libuše Navara . sů oněovšem některých pramenů svyužitím zarchivu MV, zpracoval novinář L. ničního pobytu atd. kemigraci Podobnou problematiku, „příběhy“ útěků čipoku- kou škálu svobody, možností: vlak útěky přes použití zahra- využití Dyji, letadla, těmi útěky, se Zabývá které volbou prostředků, vynikly zobrazuje širo- poměrně chivní materiály resortu vnitra, spíše opamětnické anovinové výpovědi články. jižpřed poprvé že jehoknihavyšla listopadem 1989,neopírá pochopitelně se oar- v pohraničí, náhody. vliv aletaké řaduky spozdějšími společných kni rysů, árů. Přestože nejdeoobdobí 1951–1955,které sledujeme, mají útě- tyto úspěšné pokud zvlášť nebylo opřít stručné, možnéje líčenípoměrně se zmemo- opasáže útěk problémů, bez hladce(jako např. Chudoby uBohdana Václava nebo Majera ), útěkujů operipetiích jsou písemnosti osledování dané osoby. Proto, probíhal-li shrnutímčí krátkým aktivit emigračních dotyčného. Jedním zautorčiných zdro- shrnuje,osoby stručně copředcházelo, útěku peripetie vlastní pakpodává akon- ciální situaci vpohraničí naposled viz dem. o přechod státní hranice zabývají jenokrajově, spíše jako nezbytným předpokla- emigrace.a také Práce, které zabývají se politickou pokusy emigrace, činností se 1951 zAše dozápadoněmeckého Selbu. vzpomínky Karla Rumla , jenžbyl účastníkem přejezdu tzv. 11.9. svobody vlaku činnost bude prozrazena aon zatčen. pohledem na to, jakému duševnímu vypětí je vystaven člověk očekávající, že jeho nazajištění podílel jehoprůběhu vozovou žehlídal se tím, brzdu, aleknihajetéž Jiří : Zapomenutý kraj. pohraničí České akce 1948–1960atakzvaná dosídlení. In: Host, Brno 2004;týž: Tamtéž Papyrus, Vimperk 1998. ho ahraničního pásma(1951–1952).In: č. 3–4(2005),s.534–585;též KOVAŘÍK, David : „V zájmu ochrany hranic“. Přesídlení obyvatel zezakázané- granti“: Dopisy politických uprchlíků let zprvních po„Vítězném únoru“. Tilia, Šenov uOstravy 1998. LOVSKÝ, Bořivoj : Uprchlíci po„Vítězném únoru“ a činnosti poúnorové emigrace avznik Rady svobodného Československa vá studia: Moneta–FM, Olomouc 1996;TRAPL,Miloš : a činnosti poúnorové emigrace avznik Rady svobodného Československa 10 14 , s.254–287. Primárně se útěky Primárně se nekomunistických politiků zabývala Z.Dvořáková , kte- Obě zmíněnépráce,Obě Pejskarova, zvláště charakterem se blíží memoárům Popsáním útěků dozahraničí zabýval se iJožka Pejskar ktomu,. Vzhledem Se zaměřením Se našípráce nejvícekorespondují jaklokalitou, časově tak 12 Z deníku Vlaku Svobody Příběhy železné opony 2 Politikové na útěku: Osudy změněné 25.únorem 1948.Epocha, Praha 2004. . Barrister &Principal,. Barrister Brno 2001. ou. Melantrich, Praha 1992;NAVARA, Luděk : Příběhy železné opony. Soudobé dějiny Soudobé dějiny . Host, Brno 2006. . Tilia, Šenov uOstravy 2004.ČELOVSKÝ, Bořivoj : 15 9 Ruml nebyl organizátorem útěku, pouze jakými jsou ostatní bezpečnostní složky jakýmijsou ostatní bezpečnostní Exil po únoruExil 1948:Počátky politické organizovanosti , roč. 12,č.3–4(2005);zdepředevším TOPINKA, , roč. 12,č.3–4(2005),s.686–707. mž patřila znalost prostředí, kontakty 13 konkrétně pokus pásového . Centrum pro. Centrum československá exilo- . Moneta–FM, Olomouc 1996;ČE- Soudobé dějiny 11 Ukaždé , roč. 12, „Emi- . 7.5.2008 10:41:34 Hranice.indd 13 7 bm (běžný metr)–archivní veličina množ vyjadřující 17 1.5.1952 byl stanovenOd místo dosavadního názvu„V 16 předpokládat, že8archivních krabic položených mášířku vedle 1bm. sebe Vnitřní stráže1.7.1954. Viz ABS,Praha, tajný rozkaz ministravnitra (TRMV)č.135z29.6.1954. Praha, TRMNBč.58z2.5.1952).Název „Hlavní správa Pohraniční stráže“ (HSPS)jeužíván vyčlenění od Pohraniční aVnitřní Ministerstva stráže národní bezpečnosti“( např. sekretariát ministra. fondů Pohraniční stráženelzeopomenout ani některé dalšífondy Archivu MV, něž archivně nezpracované, nabadatele což klade značnéčasové nároky. Kromě kdy byly vydány nové. vadních tabulkách potřebné výjimkou jedílčízměnavkvětnu změny; roku 1952, k čj. původní tabulky azaslány brigádě stím,aby nich provedla sipodle vdosa- Doplňky ktabulkám mohl schválit náměstek ministraabyly vydány jako příloha kem roku vpřípadě 1952stalo tabulky brigád působících mimohranice sNSR. specifi ce imezitypově stejnými brigádami, atudíž by dojednétabulky muselo přibývat ganizační tabulce, neboť spostupujícími adaptačními změnami vznikaly diferen- 1952 mákaždábrigáda jižvšechny ajednotky své útvary integrovány vjednéor- těchtoa brigáda května (součtem jepaksouhrnem anásobením) od tabulek, tak du. tabulkách jestanovena vprvních Zatímco systemizace oddělenými tabulkami plánovačise sledovaných během letzaměřují pěti vícenakonkrétní stále brigá- mizace materiálová –výstroj, spojovací, ženijní materiál. Při konstruování tabulek vjednotlivých funkcích,osob jejich výzbroj atd. Výjimečně jedochována isyste- funkční složení útvarů, jednotek ataké, jaké vojenské plánují, se hodnosti počty pokyny jako doplňky k organizačním tabulkám. Z tabulek lzezjistit plánované v námi zvoleném časovém úseku jednou ročně; pro menší změny byly vydávány tabulky mírových byly počtů) vydávány u aorganizační počtů tab výkazy ní vývoj: PVS), názvem Hlavníniční stráže, pod později správy Pohraniční aVnitřní stráže(HS a znojemské pohraniční brigády. Kromě nich to jsou materiály Velitelství Pohra- Pohraničnírů stráže, především jmenujme fondy chebské pohraniční brigády hraniční velmi strážistále kusé. Archivní materiály vzešly z útva-činnosti chivních pramenů, vydání několika neboť ipo studií znalostio Po- jsou naše prameny.Archivní rozsáhlé (každý několik desítek bm krabic sílané brigádou PSorganizačnímu hlavní odboru správy. Výkaz kpočátku měsíce ními direktivami. v záplavě jiných údajů zčasové častojen koincidence přesunů některých scentrál- gády, ikdyž možno naprovádění zdeje nařízených organizačních změn usuzovat ganizačním změnám. Nebylo možné pominout ani rozkazy velitele znojemské bri- náčelníka štábu hlavní správy PS,které měly charakter prováděcích kor- směrnic a vpraxi dodržována, jsmeněkterých rozkazů využili velitele PS, resp. nařízení prokačních odkazů jednotlivé brigády, vtom zhruba duchu, počát- jakse 16 Pro částpráce to první jsou především materiály, které refl Jelikož třeba je zjistit, jakbyla st Konečně oprovedené pakjsou dokladem brigády, počtů změněvýkazy za- tedy složky pohraničním brigádám Tyto nadřízené. fondy jsou poměrně Jak jižbylo řečeno, práce opírá se především ostudium ar- ství čivelikost archivního (fondu). souboru lze Zhruba anovená organizační norma naplňována ulky. Organizační tabulky řečeno (jinak příležitosti větších organizačních změn, elitelství Pohraniční stráže“ „Hlavní název správa 17 ), svýjimkou chebské brigády rov- Archiv bezpečnostních složek Archiv bezpečnostních ektují organizač- , dálejen ABS, 7.5.2008 10:41:34 13 ÚVOD Hranice.indd 14 14 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 18 Viz žených aDZM(deníkzpráv osob ministra). třechv prvních měsících roku nahrazují: 1951 denníhlášení jeto přehled zadr- obejít aspolehnout nanouzové se musímebrigád, výkazů se prameny, bez které ku roku činnosti 1951,kdy aměsíčnívýkazy denníhlášení ještě nebyla ustálena chybí (např. denníhlášení to vroce 1955je asi14dnů vkvětnu). Naopak zpočát- ní Německo). pokusy do/zNDR mířící (Německá demokratická republika, neofi nebylo dostačující, zdejetotiž nutné zútěků doNSR apřechodů zNSR fi rozlišovalv zásadě útěk doČSR nicméněvpřípadě azČSR, chebské brigády to nom pramenu čidruhém –například osm tento způsob lzeuvést to, také žeporovnáváním možnou vyloučíme chybu v jed- roku. pokusů během opřechod měsíců počtu státních Podpůrně hranic podle pro zu vnásledujícím měsíci, což by teoreticky mohlo ovlivnit interpretaci distribuce dě případů stalo, se žezadrženínasamém konci měsícebyli uváděni ažve výka- komparací anikoli pouhým přebíráním jeito, změsíčních vyhodnocení, ževřa- několika významových skupin. důvodem, Dalším proč data získáváme nastíněnou jejich jiných od vyhodnocovány odděleně údajů, navíc jsou pakformalizovány do brigád zhlediskahistorikovačinnosti zůstává, žedůvody kpřechodům osob jsou služebně VBčiStB, kam byly zbrigády předávány. měsíčních Nevýhodou výkazů štábu brigády, zpravodajské referáty navelitelstvích praporů) na nebo ažpozději ažpřiale přiznaly vyšetřování pozdějším se zpravodajcům brigády I/2 (oddělení zařadittak ityosoby, které popíraly při zadrženízprvu pokus opřechod hranice, bu, ojejímžpokusu nebylo nám podáno, hlášení nedochovalo. se nebo Mohou se hraničního Měsíčnínarušení pásma. zpráva jako pramen dovoluje doplnit oso- můžeme tyzprávy vyřadit zdenních které hlášení, ukázaly jako posléze se pouhé je,však žeřadaosobních údajů jezpravidla ověřena čizpřesněna díkynim ataké kýchkoli úprav čizobecňování. mnohdy cítíme, jednáoformulace, žese které byly zapisovatelem převzaty ja- bez jakýmotiv jepakisdělení, šení kpřechodu mělazadrženáosoba státní hranice; údaje olokalitě zadrženíaokolnostech, vání ještě vté probíhá. době Vedle údajů základních ozadrženémobsahuje hlášení dami. Jsou to zprávy zaslané bezprostředně zadrženídané osoby, po jejížvyšetřo- cházejí zpravidla zdálnopisných zpráv za sklonku (od rokubezpečnosti 1953ministravnitra). Údaje vy- vdennímhlášení vypracovanýchz denních hlášení velitelstvím PSpro náměstka ministranárodní brigád,obou která doplňujeme aporovnáváme súdaji státní o„narušení“ hranice především z činnostipopsání jednotlivých pokusů v měsíčních vyhodnoceních byla unívurčitém skutečně období naplňována. vydání novýchod organizačních tabulek brigáda přešla nanovou organizaci ajak dálekmenový askutečný ukazoval,počet, sjakýmodstupem adojisté míry počet) uváděl pro každou jednotku, útvar asektor velitelství řady (systemizovaný tři čísel ABS, Praha, fond Velitelství StB (dálejen f.310),sign.310–26–38. Nelze činnostibrigád pomohou, nezmínit, také žeměsíčnívýkazy když Naopak služby měsíčnívýkazy nemají zmíněnou bezprostřednost. Kladem V v části, níž analyzujeme pokusy o přechod státních hranic, vycházíme zanichž proběhlo. hlá- Důležitým rysem slaných velitelství brigá- PSjednotlivými 18 ěru útěku. V případě brigád se sice sice se brigád případě V útěku. ěru Je to řešení nouzové, neboť přehled ciálně Východ- ltrovat 7.5.2008 10:41:34 Hranice.indd 15 nějaký časparalelně sjižzmíněným nic bylo donich zapsáno, lzezjistit dubnu jak po 1951,kdy tento běží hlášení druh došlo avpřípadě DZMnelzetvrdit, žeby opokusech opřechod vše státních hra- zadržených samozřejmě neobsahuje opokusech, při nichž hlášení kzadrženíne- denním hlášením Velitelství dennímhlášením PS. 7.5.2008 10:41:34 15 ÚVOD Hranice.indd 16 16 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 7.5.2008 10:41:34 17

1. OCHRANA STÁTNÍ HRANICE V LETECH 1951–1955 V KONTEXTU DOBY A JEJÍ ORGANIZACE PŘED ROKEM 1951

Psát o historii Pohraniční stráže a ochrany státních hranic po roce 1948 není prá- vě jednoduché. Působí zde řada vlivů. Především je to nedostatek zpracovaných pramenů. Nemyslíme jen absenci potřebných edic, neboť z předlistopadového období existují výběrové edice dokumentů k dějinám Sboru národní bezpečnosti (SNB) a Pohraniční stráže,19 jejich zpracování však je poplatné účelu („politic- kovýchovné“ roli), ale i to, že množství archiválií zůstává archivně nezpracová- no – to je však úděl novodobého archivního materiálu obecně daný nárůstem spisové agendy. Dále je to nedostatek dílčích studií, neboť v centru zájmu stojí, hovoříme-li o bezpečnostních složkách, především „aktivity“ Státní bezpečnosti a metody její „práce“.20 „V domě historie“, v němž „je mnoho komnat“,21 stojí problematika Po- hraniční stráže na okraji historické produkce, tak jako v minulosti na periferii (státu) působila. Svými počty a úkoly však rozhodně okrajovou bezpečnostní

složkou nebyla. Poukazování na to, že příslušníci Pohraničních útvarů SNB měli 1951–1955 ... významnou roli v komunistickém puči, patřilo vždy k dobrému tónu v tradici PS až do roku 1989, stejně tak, že jako útvary s vyhraněným politickým profi -

19 Sborník dokumentů k dějinám Pohraniční stráže, 1. díl. Naše vojsko, Praha 1989; KROUPA, Vlastislav: Histo- rie SNB v dokumentech. Naše vojsko, Praha 1984. 20 Literatura o této represivní složce komunistického režimu by vydala na dobře vybavenou knihovnu. Zmiň- me proto jen práce Frolíkovy , Kaplanovy (Nebezpečná bezpečnost: Státní bezpečnost 1948–1956. Doplněk, Brno 1999; StB o sobě: Výpověď vyšetřovatele Bohumila Doubka. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2002), produkci ÚDV ve sbornících Securitas Imperii. Nelze též pominout práce Jana Peška či Františka Koudelky . 21 ASH, Timothy Garton: Svazek: Osobní příběh. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1998, s. 50. Ash si vy- pomáhá citátem profesora moderní historie v Oxfordu Richarda Cobba , když zdůvodňuje, proč jej pobyt ve východním Berlíně „odvedl“ od tématu jeho disertační práce, jímž byl Berlín v době Třetí říše, ke studiu HRANICE STÁTNÍ OCHRANA tehdejší (soudobé) německé diktatury.

Hranice.indd 17 7.5.2008 10:41:34 Hranice.indd 18 18 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 4 Užíváme-li nemyslíme složky“ sousloví „bezpečnostní 24 5 Tuto formu státu Krejčí nazývá 25 což fylakokracií, znamená policejních orgánů. vláda Viz KREJČÍ,Jaroslav : Josef Pavel 22 (náměstek ministravnitra pro charakterizoval bezpečnost) že„do února tak, pohraniční útvary 26 Eva: IRMANOVÁ , Srov. 23 zostřování. skupinám ideologického inteligence,…) podle pin ve společenském životě procesy, (církevní procesy proti „vesnickým boháčům“, kům, skomunistickými funkcionáři) sku- některých aeliminacivlivu sociálních proti politickým aveřejným funkcionářům nekomunistických stran, proti vojá- vedení pro skutečných likvidaci čidomnělých politických protivníků (vprocesech obranné zpravodajství vzápasu opolitickou moc1945–1950. 1945. Viz HANZLÍK, František : Únor 1948:Výsledek nerovného zápasu. obranné zpravodajství (OBZ) Ministerstva národní obrany, „pramáti“ služeb roce unáspo bezpečnostních zločinů komunismu, Praha 2003;KAPLAN, Karel : ského tzv. modelu teh- aspolečenské nahospodářské poměry socialismu výstavby KSSS. ní nepřítel Stalinovy zakaždým aodsouzení neúspěchem, na20.sjezdu vlády dorokuvymezení 1956hovoří faktor byl vnímán kterým zpoždění, tříd- se pro užíván, rozsah užšívymezení ječasový hlavních politických procesů. Pro ní smlouva konference). sRakouskem, ženevská Druhým faktorem, bývá který vedly ke mezinárodního zmírnění napětí (ukončení korejského konfl korespondovala sovětského s názory vedení. Změny v sovětském vedení pak úrovni nebyl pro funkcionáře nejvyšší rozsahu doroku mluví 1956.Pro vymezení skutečnost, první ženanejvyšší čováno jako zakladatelské. Přinejmenším jsou to léta1948–1953/1954, vširším ních hranic Pohraniční stráží, jeobdobí ních složek knátlaku,ních složek zastra znakůzákladních tehdejšího totalitního systému, jímžbylo využívání bezpečnost- vického) režimu, ať jeto kterákoli zni poúnorovém nárůstu. lem bloku. In: Soudobé In: dějinybloku. KSSS. Viz REIMAN, Michal : Diskutabilní „destalinizace dových demokraciích. Změny vpostoji krepresím dají dopoloviny se klást roku 1955,resp. kolem 20.sjezdu ještě roce dlouho 1953fungovala změnnejenvČeskoslovensku, po výraznějších bez aleivokolních tzv. li- lzeopřít se Zde např. onázor M.Reimana zdůrazňuje,, který žepraxe ajustičních bezpečnostních orgánů v únoru 1948. slovenska bylo nezbytným předpokladem znamných převahy složkách obnoveného avlastně pozic vbezpečnostních Česko- účely vzhledemktomu, zabýváme žese roku obdobím od 1951doroku 1955. ski vknizeTotalitarian Dictatorship and Autocracy (New York, 1956).Toto ipro vhodné pokládáme naše chází zdefi Mezi demokracií adiktaturou: domov aexil. vletech 1948–1989.In:rodní Sborník bezpečnosti archivních prací 2.1949.Cit.pečnosti, dleFROLÍK, Jan : Nástin organ Uvádípečnosti].“ dále, žepřes 50 % bylo členy KSČ.Viz hrály roli pohotovostních pluků asi6000mužů vpočtu apředstavovaly politickou elitu [národní Sboru bez- 22 byly využívány kdoplňování zmiňované (StB) Státní při jejím bezpečnosti 26 K charakteristickým rysům tohoto období patří především aplikace především sovět- tohoto patří období rysům K charakteristickým 1951–1955,Léta vnichž budeme sledovat některé stát- střežení aspekty Zabývat se historií jedné z bezpečnostních složek komunistického historiíZabývat se jednézbezpečnostních (bolše- nice pojmu „totalitarismus“ po jakjejpodali tak, 25 24 Následně sestaly bezpečnostní Kádárismus: Vznik apád jedné iluze , roč. 10,č.3(2003), s.372. šování vůčispolečnosti. anásilí Votobia, Olomouc 1998,s.46. Pět kapitol o únoru. o kapitol Pět ch, znamená zabývat vlastně jednímze se izačního vývoje státobezpečnostních složek Sboru ná- složek Sboru státobezpečnostních izačního vývoje m, jež je zcela nebo téměř zcelaozna- jezcelanebo m, jež prostor pro rozhodnutí, která by ne- ABS Praha, fond 310,sign.310/5,Plán výstavby bez- převzetí moci komunistickýmpřevzetí moci vedením tím jensoučásti resortu vnitra, aleinapř. vojenské “. Nad knihou zlet1953–1956vsovětském okrizi litologové Carl J. Friedrich aZbigniew Brzezin- Th schématu třídního boje, resp. boje, schématu třídního jeho . Karolinum, Praha 1998,s.177.Autorka vy- emispro Úřad dokumentace avyšetřování složky nástrojem komunistickéhosložky nástrojem , roč. 41,č.2(1991),s.447–510,zde451. Doplněk, Brno 1997. Prewon, Praha 1997; týž:Vojenské 23 Přitom nabytí vý- iktu, stát- 7.5.2008 10:41:34 19

dejší ČSR. Vnějškově byl nový systém (stále prohlašovaný za lidově demokratický) de facto sovětským vedením uznanou vládou stranických špiček a byrokratického aparátu provázen velkými budovatelskými projekty. Hospodářství ČSR sice kvan- titativně rostlo, avšak směrem, který by se za „normálních“ okolností nepokládal za rozhodující. Investice plynuly do těžkého průmyslu (těžké strojírenství, těžká chemie) se všemi nutnými vstupy, což znamenalo investice do těžebního průmys- lu, hutnictví a do energetiky, včetně staveb rozvodných sítí. Náročné na zdroje bylo také zajištění zbrojní výroby. Investiční náročnost, problémy se zajištěním surovinových zdrojů pro realizaci tohoto konceptu budování socialismu v Čes- koslovensku byly pouze jednou stranou mince, tou druhou byly pracovní síly. Ve snaze získat pracovní síly bylo využito procesů, které vedly k „útlumu“ malový- robců, samostatných řemeslníků, drobných prodejců. Stát mohl nátlakem změnit pracovní zařazení mnoha lidem z jiných průmyslových odvětví a terciární sféry, (např. obchod, řemesla, malé soukromé provozovny, učňové připravující se pro terciární sféru, úředníci, podomní obchod, zemědělští pracovníci). Byli zařazová- ni na dlouhodobé či trvalé výpomoci jako minimálně kvalifi kované pracovní síly do těchto odvětví.27 S bezvýhradnou akceptací vnuceného modelu souvisely kromě přesvědčo- vacích kampaní prožitek okupace, sympatie k výkonu Rudé armády, obava z Ně- mecka i sudetoněmeckého revanše a pocit, že „Rusko“ je pro bezpečnost státu potřebné.28 V neposlední řadě to byla víra, že co se hlásá, je lékem na společenské neduhy doby.29 Ovládnutím orgánů moci, hospodářského řízení a společenských organi- zací30 se docílilo toho, že se vzedmula vlna pokusů o emigraci. Zpráva Minister- stva vnitra pro Klementa Gottwalda v srpnu 1948 uváděla kolem 8 000 emigrantů, z nichž 48 bylo bývalých ministrů, bývalých pověřenců a poslanců a 31 diploma- tů. „Do poloviny roku 1951 vzrostl počet útěků za hranice nebo pokusů o útěk na

27 Srov. KURAL, Václav a kol.: Československo roku 1968, 1. díl: Obrodný proces. Parta, Praha 1993, s. 7–9; KAPLAN, Karel : Československo v RVHP: 1949–1956. ÚSD AV ČR, Praha 1995, např. s. 206. Vylíčení těchto procesů je zachyceno v publikaci Ostrava socialistická: Sborník studií k výstavbě města v letech 1945–1970. Profi l, Ostrava 1971. Zejména se jedná o příspěvky GARGULÁK, Miroslav – CERMAN, Břetislav: Sociálně ekonomický vývoj ostravsko-karvinského revíru, s. 342–344 a CIMALOVÁ, Libuše: Socializace obchodů, řemesel a jiných živností v Ostravě v letech 1948–1953, s. 409–438. Ve svých vzpomínkách se k tomu vrací 1951–1955 ... také Krejčí (KREJČÍ, Jaroslav: Mezi demokracií a diktaturou). 28 Pozitivní ohlas, motivovaný zážitkem německé okupace, měla u československé veřejnosti diplomatická snaha Sovětského svazu o uzavření mírové smlouvy s Německem. Její absenci Češi a Slováci přičítali intrikám „reakčních“ a „revanšistických“ kruhů na Západě. Viz PERNES, Jiří : Československo a berlínská krize v roce 1961. In: Soudobé dějiny, roč. 9, č. 2 (2002), s. 221. Na protiněmeckém cítění se tak mohla „svézt“ i PS: chrá- nila totiž hranici se státem, o němž se mluvilo jako o zemi, kde jsou u moci Hitlerovi pohrobci. 29 PERNES, Jiří: Takoví nám vládli: Komunističtí prezidenti Československa a doba, v níž žili. Brána, Praha 2003. O vlivu nadšení mladé generace Karel Kaplan v rozhovoru s P. Palečkem , s. 43 a 44. (Viz PALEČEK, Pavel : Exil a politika: Historici o nejnovějších dějinách a o sobě, Sursum. Tišnov 2004.) S prvky ironie pak nadšení počátečního období podává Jan Procházka (PROCHÁZKA, Jan: Přestřelka: Malý román z velké doby. Mladá Fronta, Praha 1964). V jiné rovině mluví o víře vládnoucí elity v to, co činí, také Irmanová . Viz IRMANO- VÁ, Eva: Kádárismus, s. 8. Víru podporovala i sociální a mzdová nivelizace ve prospěch dělníků na úkor inteligence a středních technických kádrů. „Značná část dělníků navíc spatřovala právě ve vyrovnávání mezd důležitý znak socialismu. Až do roku 1951 totiž životní úroveň většiny obyvatel rostla, teprve poté začala stagnovat.“ Viz PERNES, Jiří: Brno 1951: Příspěvek k dějinám protikomunistického odporu na Moravě. ÚSD AV ČR, Praha 1997, s. 11. K upravení konsensu pak dochází opět v období po měnové reformě. Srov. PER- NES, Jiří : Takoví nám vládli, s. 189. HRANICE STÁTNÍ OCHRANA 30 KAPLAN, Karel : Nekrvavá revoluce. Mladá fronta, Praha 1993, s. 187.

Hranice.indd 19 7.5.2008 10:41:35 Hranice.indd 20 20 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 31 3 ČLVK, Bořivoj : ČELOVSKÝ, 33 Tzv. Lavičkův Čelovský jenžvydal seznam, 32 . (ČELOVSKÝ, Bořivoj: 4 V kapitole oJosefu Hasilovi nazvané Tichý návrat34 králeŠumavy. CÍLEK,Roman : 39 38 Karel : KAPLAN, 37 č.286/1948Sb.Zákon zedne21.prosince §10. 1948 onárodní bezpečnosti, 36 35 ním ivěkovém. znich prchala Řada vdůsledku politické prohry, vdůsledku ztráty zahraničíDo utíkalo poměrně široké vohledu osob spektrum politickém, profes- záhy únoru 1948,musíme po říci, žeučastn o dobrovolnémvystěhování. Předseda Antonín vlády Zápotocký 7.1948vprojevu přípravu vyhlásil zákona zákrokyse apostihy zmírní zanedovolený přechod státních hranic budou nižší. . Rygal již 27.3.1948,kdy byl zastřelen příslušníky SNB naašském nádražífarář Vojtěch došlo voblasti chebské pozdější pohraniční brigády, vtéto práci jížse zabýváme, pokusilyse přejít státní hranici. Kjednomu případů zprvních zastřelení člověka šlo čibylo zapsáno mezi5.3.–8.12.1948vtáborové prezenční knize9277osob. aotevřeného března počátkem 1948,při- zeného ve (Goetheschule) škole vŘezně z publikace Bořivoje Čelovského , vnížautor uvádí, žedozáchytného tábora, zří- Roman Cílek . „registrovanýchpočet emigrantů“, na„archiv ÚVKSČ“ 43612,uvádí sodkazem lzeztohotozvolném číslausuzovat poklesu stejný Zhruba nazlepšenou evidenci. předpokladuPři obecném vzedmutí vlny záhy únoru, kulminaci po a poté po- rola Bacílka politickému sekretariátu ÚVKSČ,žeStB 43037osob. mávevidenci nárůst emigrovavšíchDalší lzezjistit ze zprávy Ka- ministranárodní bezpečnosti 20 450.“ a legitimizuje to propagačními se kampaněmi kolem politických procesů. je teorií zostřování boje zasocialismu, třídního tzv. Stalinovou teorií boje, třídního litická rozhodnutí nežzákon, výše vrůzných kladla se modifi revoluce, nově nastolenou alikvidacijejích nepřátel. moc Politické apo- směrnice bylo ministerstvatost zdůvodňováno směrnic apočínání potřebou zajistit vítězství koval ažzákon zprosince onárodní bezpečnosti 1948. které pokusily se opřechod nezastavily, státní se hranice anavýzvu přímo kodifi období, kdy na legalitu skutků bylo db i ČELOVSKÝ, Bořivoj : Uprchlíci po„Vítězném únoru“. s. 190uvádí: vletech 1948–1950uteklo zrepubliky údajů podle MV23354občanů. Tuto používá cifru ská politická emigrácia v wald 1948–1953),číslof.v NA 1261/0/34).V údajích nepanuje Např. shoda. ŠPETKO, Jozef : Sloven- Tamtéž stran. ručoval, aby uvolnila se vystěhovávací praxe pro funkcionáře nekomunistických f. Ministerstvo vnitra –Noskův archiv 1945-1953,č. f. vNA 850a850/2. půjde snámi… 1948–1953:Výřez zobrazu bezpráví Praha. Rodiče, 2003,s.177. vá emigrace apočátky exilu Tamtéž Tamtéž ABS, Brno-Kanice, fond (dálejenf.).PS,karton (dálejenk.)114,rok 1948. , s.189.Autor cituje Archiv ÚVKSČ,fond 100/24,a.j. 928(nyní NA, f.ÚVKSČ(Klement Gott- , s.190.Autor cituje č.157,8.7.1948,s.1. Stráž severu, 39 . Autor cituje 35 Přestože překonání státní hranice bylo životu již podnikem nebezpečným Pouze jednou naleznemevpoúnorovém Z únorového převzetí rezultoval moci tvrdý také postoj vůčiosobám, které Způsob zákroků tohoto typu scelou jeve tendencí shodě poúnorového 31 Do diskuse k počtu emigrovavších diskuse kpočtu Do roku ještě během 1948lzeuvést údaj Nekrvavá revoluce 34 Uprchlíci po„Vítězném únoru“ Národní archiv Národní 20. stor . Brno 1999,s.20. očí: jejvzťahy k českej emigrácii a k Čechom. , s.181. 38 (dálejen Resort vnitra Resort v reakci nadotazy zájemců dopo- áno Použití ažzpětně. zbraně vůčiosobám, NA , cituje dle:JIRÁSEK, Zdeněk : Tilia, Šenov uOstravy 2004,s.20. ), Praha, f.MV1945–1948,a.j. 294/1314(dnes íci této vlny to mělirelativně „snadné“. období okamžik, kdy zdálo, se že Uprchlíci po„Vítězném únoru“ 36 Do tédoby záleži- tobyla Do kacích se argumentu-kacích se Hrobaři iluzí aneb Kdo ne- Danubius, Praha 1994, Československá poúnoro- 37 ). 33 32 - 7.5.2008 10:41:35

postavení vlivem „vyakčnění“, ale při všem neštěstí měli výhodu v čase – byli jedni z prvních. Mohli spoléhat na pomoc některých obyvatel v příhraničí, kteří se po únoru vlivem nesouhlasu s režimem, či prostě proto, že byla „poptávka“, zabývali převaděčstvím. Také jednotlivci či skupiny z řad Finanční stráže, SNB (bývalého četnictva) nebo dokonce pohraničních útvarů SNB se na převaděčských aktivi- tách podíleli.40 Řada dalších uprchlíků se pokusila s úspěchem, ať už ve skupině nebo individuálně, přejít státní hranici i bez kontaktů v pohraničí. Proto tvrdíme, že úspěšnost přechodů byla pro první uprchlíky větší než v následujících letech. Problémem bylo, že každé úspěšné převedení zvyšovalo riziko, že bude převaděč- ská činnost odhalena. Navíc někteří z převedených se časem do Československa vraceli s nejrůznějším pověřením a pokud byli zadržení, získala Státní bezpečnost poznatky nejen o jejich aktuální činnosti, ale i o tom, jakým způsobem se dotyč- ný dostal přes hranice. Tím, že se podařilo StB po měsících či letech tyto aktivity příslušníků SNB a obyvatelstva rozkrýt a eliminovat, se úspěšnost nelegálních pře- chodů snižovala. Mezi jednotlivé fáze emigrace či pokusů o přechod státních hranic po úno- ru nelze samozřejmě dát nějaké přesné dělítko. Konec první fáze bychom možná mohli vymezit závěrem léta 1948, kdy jsou již pryč čelní političtí reprezentanti ne- komunistických stran a kdy se obecně věří, že tvrdost, s jakou režim lidi postihuje, souvisí s jejich příslušností k reakci. Tímto způsobem to mohly vnímat i „neděl- nické“ sociální skupiny, neboť není sporu, že široké vrstvy obyvatelstva skuteč- ně věřily tomu, co jim bylo jako důvod převzetí moci komunisty předkládáno.41 Paralelně s tím totiž KSČ slibovala veřejnosti dlouhodobou existenci soukromé malovýroby a ústava z května 1948 zaručovala ochranu soukromého podnikání závodů do 50 zaměstnanců a do 50 ha půdy. Žila také idea „československé cesty“ k socia lismu, s kterou si její příznivci, většinou průmysloví dělníci, spojovali od- stranění nedostatků a obtíží v továrnách, obcích, ve státní sféře a zvýšení životní úrovně. Od podzimu 1948 však dochází k restrikcím, které dopadají na sociální skupiny plošně v souvislosti s aplikací sovětského modelu socialistické společnos- ti. Přestrukturováním společnosti tak režim vytváří další skupiny osob, které pro svůj nesouhlas, nemožnost věnovat se své dosavadní činnosti nebo z nemožnosti jiné činnosti podle své vlastní volby řeší situaci pokusem o ilegální odchod do ci-

ziny. Netvrdíme, že tato fáze pokusů o přechod státní hranice je složena výhradně 1951–1955 ... z nich. Tito občané to již mají složitější, neboť bezpečnostní aparát na tyto jevy re- aguje, „učí“ se z dosavadních pokusů.

40 Zora Dvořáková jmenuje příslušníky stanice SNB v Hamrech, Josef Pek uvádí např. příslušníky stanic SNB na Klatovsku a na Vimpersku. Srov. DVOŘÁKOVÁ, Zora : Politikové na útěku: Osudy změně- né 25. únorem 1948. Epocha, Praha 2004, pasáže věnované útěku Heleny Koželuhové. Srov. také PEK, Josef (ed.): Kronika šumavských hvozdů: vyprávění o osudech lidí komunistického zla z padesátých let. Papyrus, Vimperk 1998, např. s. 118–129 a 45–57. Též činnost Josefa Hasila, příslušníka pohraničních útvarů SNB (PS-útvar Zvonková). O něm viz CÍLEK, Roman: Hrobaři iluzí aneb Kdo nepůjde s námi… 1948–1953: Výřez z obrazu bezpráví, s. 167–181 a PEK, Josef (ed.): Kronika šumavských hvozdů, např. s. 25–27. 41 Krejčí na otázku, proč tolik Čechů volilo či podporovalo komunisty, odpovídá v několika bodech: zkušenost okupace a války a jí předcházející hospodářské krize; strach z národa, který válku rozpoutal; staletá zkuše- nost z neuspokojivého soužití s německým národem; příležitost novou hospodářskou soustavou znemožnit HRANICE STÁTNÍ OCHRANA krize a také příležitost pro nové lidi. Viz KREJČÍ, Jaroslav : Mezi demokracií a diktaturou, s. 46.

Hranice.indd 21 7.5.2008 10:41:35 Hranice.indd 22 22 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 5 Tato záležitost jesložitá, vkaždémpřípadě másvůj 45 oochraněZákon státních hranic, Naše vojsko, 1951,s.12.Projev jetypickou ukázkou tehdejší argumentace. 44 43 2 KAPLAN, Karel 42 –PALEČEK, Pavel : vlastní zdůvodnění).vlastní 182. Zajímavé by bylo ipostihnout propagandy vliv nachování příslušníků útvarů (ajejich bezpečnostních Karl POPPER, R .: zamezenívřené prezentace na základě společnosti pro chování jedinceupozorňují všechny učebnice psychologie. toho se Dotýká iPopper při defi MNV Babice osobami, vjejichž čelemělbýt agent zezahraničí. jenavícZde zčasových důvodů využito itzv. babického případu, kdy byli 2.7.1951zastřeleni členové tři Tamtéž sku“, pracovní „odejme žekaždý odchod nebo sílu kplnění plánu“. pětiletého chodem zrepubliky dodával obžalovaný argumenty pro politickou kampaň vzahraničí proti Českosloven- Principal, Brno 2001,s.117.Na s.118autoři uvádějí idalší zdůvodnění od- trestu: soudů stran výše „svým pagandou způsobila, žejakékoli byly jinévlivy vyloučeny. věci, které příčí obecnému se pojetí lidskosti. Masivní indoktrinace režimní pro- budování prostředky“. socialismu všemi mácí vnitřní reakce organizovali špionážní ateroristické sítě súkolem: mařit naše školenívysíláni agenti, špioni, teroristé adiversanti, aby zbytky do- ve se spojení lava Tauše , jenžve územíjsou sentenci, ... své naše řeči využil súspěchem že„na Národního Vác- shromáždění poslance výboru daje branného abezpečnostního upravoval sochranou otázky související státních hranic“. Máme namysli zpravo- o ochraně státních hranic 11.7.1951,předpisu, „srozumitelně který ajednoduše vůči těmto „nepřátelům“. dobové může Dokladem atmosféry být ipřijetí zákona pagandistické kampaně, které ovlivňovaly náladu a společnosti vyhrocovaly ji proti němu. půrci režimu našeho ažejenotoricky známé, dopouštějí žese nepřátelských akcí od- zásadní jsou něhož mělobýt imperialisté notoricky nebo buržoazie známé,že úmysl, siautoři vypomáhali trestních oznámení tzv. principem notoriety, podle mu, byla žeosoba zadržena,ještě nežpřešla dozahraničí, nicméněbyl jíprokázán projednávat kto- soud okresní. státní Vzhledem (poté krajský) pak soud, druhou chtělirodružství své problémy řešit kategorii dozahraničí. odchodem První měl ře“, zejména dělnického původu, kteří líků natzv. nepřátele režimu (tj. agenty vyzvědače, atp.) kopečká- ana„normální zpravidla rovnajícímu se velezradě. přechod činu, hranicevědomě trestného oilegální pokusem občan se dopouští ví, výslechupodrobena cizízpravodajskou službou. Protože otéto se praxi všeobecně tění republiky. Ten vycházel zkonstruktu, která žeosoba, uteče naZápad, jevždy valo to užzofi valy jako hlavní trestný činvžalobách hrozily zadrženým ipoměrně drastické stráže mohli uprchlíka zastav stat pod kontrolustat pod mužstvo“ tedy –je vidět,ževelení iluze- PSrozhodně netrpělo úkolůz prvních nastátní hranici bylo západního vyloučit poslech rozhlasu a„do- . I ztoho může vycházet dílčíodpověď naotázku, proč pohraničníci dělali Samozřejmě k zákrokům PSa soudním dohrám musíme pro- připočíst Z literatury ževletech 1950–1951mělodojít vyplývá, kdiferenciaci uprch- Kromě toho, žepříslušníci pohraničních útvarů SNB Pohraniční apozději 43 ciálního výkladu ustanovení zákona trestního výkladu onedovolenémciálního opuš- Otevřená společnost a její nepřátelé: Uhranutí Platónem, 1.díl Komunistický režim apolitické procesy vČeskoslovensku it jakýmkoli střelnou způsobem, zbraň nevyjímaje, 42 sociálněpsychologický rozměr. sociálněpsychologický Na důležitost informace z mladické nerozvážnosti atouhy dob- po a rozhodnutích příslušných soudů. Vyplý- jiných myšlenkových (víravmagická tabu). směrů Viz 44 tresty, neboť špionáž fi avlastizrada 45 Konec jedním konců . Oikúmené, Praha 1993,s. . Barrister & nování uza- guro- 7.5.2008 10:41:35 23

mi. Také proto viděli pohraničníci v „narušitelích“ státní hranice kriminálníky, kteří poškozovali stát, byli agenty a špióny a chtěli se dostat po vykonané práci na Západ. Také věděli, že při zabránění tzv. proryvu budou pochváleni, oceněni, v opačném případě se vystaví nevyhnutelně vyšetřování jak ze strany PS, tak stá- tobezpečnostních složek. Přesto bylo v řadě zásahů pohraničníků na státní hranici použití střelné zbraně proti tzv. narušiteli neúspěšné – způsobily to jen nepříznivé podmínky pro střelbu a nedostatečný střelecký výcvik?

K některým rysům organizačního zajištění ochrany státních hranic před rokem 1951

Vzhledem k tomu, že začínáme náš výklad až rokem 1951, pokládáme za nutné předřadit mu pasáž charakterizující stav bezprostředně po únoru 1948 a tendence před prosazením tzv. nové sestavy v roce 1951. V době únorového uchopení moci komunisty platil poválečný stav, kdy se pohraniční služby účastnily souběžně Po- hraniční útvary SNB a Finanční stráž, doplňované v případě potřeby podle plánů ZPÚ (zajištění pohraničního území) vojenskými jednotkami. Pohraniční útvary SNB měly vrchní velitelství v Praze, označené jako SNB-útvar 9600. Velitelství podléhaly tři pohraniční pluky SNB, které sídlily v Liberci, Plzni a Brně. Liberec- kému pluku byly podřízeny prapory SNB s velitelstvími v Hradci Králové, Liberci a Litoměřicích. Velitelství praporů v Karlových Varech, Plzni a Českých Budějovi- cích pak byla součástí plzeňského pluku. Prapory SNB s velitelstvími na Moravě, tj. v Olomouci, Frýdku a Znojmě byly podřízeny brněnskému pluku.46 Jak vidíme, sestava útvarů odráží poválečnou situaci, kdy jednotlivé části SNB útvaru 9600 (krycí označení PS SNB Praha) byly rozmístěny v celém opět získaném pohraničí v rámci akce zajištění pohraničního území (ZPÚ).47 Situace na Slovensku byla od- lišná,48 s ohledem na podíl pohraničních útvarů na převzetí moci poznamenejme, že zde působil pluk SNB „Slovensko“ s velitelstvím v Popradě a s prapory v Hu- menném a Dolním Kubíně, jehož úkolem v té době bylo střežení polsko-slovenské hranice a akce proti zbytkům UPA.49 Zmíněné prapory SNB na základě rozkazu ministra vnitra V. Noska vyslaly do Prahy (signál Alfa) a Bratislavy (Beta) skupiny příslušníků.50 1951–1955 ...

46 PULEC, Martin : Nástin organizace a činnosti ozbrojených pohraničních složek v letech 1948–1951. In: Securitas imperii, č. 7. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2001, s. 57. 47 K situaci v ZPÚ blíže Hanzlík. HANZLÍK, František: Únor 1948: Výsledek nerovného zápasu. Prewon, Praha 1997. 48 ŠTAIGL, Jan : Ochrana štátnej hranice Slovenska po druhej svetovej vojne (1945–1950). In: Vojenská his- tória, roč. 4, č. 1 (2000), s. 53–78. 49 Blíže FIALA , Jan: Zpráva o akci B. Vyšehrad, Praha 1994, s. 71–104, s. 105–108. 50 Na základě signálu Alfa Praha se části SNB útvaru 9600 a útvaru Slovensko přesunuly do Prahy. HANZLÍK , František: Únor 1948: Výsledek nerovného zápasu, s. 215. Hanzlík udává, že rozkaz Alfa byl vydán 19. 2. v 17.00, Kaplan předpokládá (KAPLAN, Karel: Pět kapitol o únoru. Doplněk, Brno 1997), že byl vydán až 20. 2., napsán však byl 19. 2. Kaplan dále konkretizuje, že poplach Alfa vyhlásily útvary SNB 9600 v Jáchymově, Olomouci, Hradci Králové, Znojmě, Frýdku a Liberci, poplach Beta útvary v Dolním Kubíně, Humenném, Prešově, Praze, Znojmě a Liberci. Kaplan se o roli příslušníků útvaru Slovensko výslovně nezmiňuje, nicméně z míst dislokace toto vyplývá. Činnost jeho příslušníků v Praze pak ani podle jeho závěrů nemůžeme vyloučit, neboť „některé útvary složené výlučně ze spolehlivých členů KSČ“ (zde můžeme rozumět i příslušníky pluku SNB Slovensko) HRANICE STÁTNÍ OCHRANA do Prahy dorazily již večer 20. 2. Viz KAPLAN, Karel: Pět kapitol o únoru, s. 364 a především s. 368.

Hranice.indd 23 7.5.2008 10:41:35 Hranice.indd 24 24 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 2 FROLÍK, Jan : Nástin vletech organizačního národní52 složek Sboru státobezpečnostních bezpečnosti vývoje PULEC, Martin 51 : Nástin organizace a činnosti ozbrojených pohraničních složek v letech 1948–1951.In: 53 HOLUB, Ota : Ota HOLUB, 53 4 FROLÍK, Jan : Nástin vletech organizačního národní54 složek Sboru státobezpečnostních bezpečnosti vývoje 56 O specifi k2.9.1948.Podle:Sestava PULEC,Martin : Nástin organizace55 ačinnostiozbrojených pohraničních složek ofi povolenízvláštní hranic –23.2.1948pozbyly platnosti všechny pasy, nebylo ke vydáno kterým zaci velel SNB útvar 9600(tj. velitelství Pohraničních útvarů SNB) 12praporům: tislavě. byla reorganizována Dále sestava praporů PlzeňaZnojmo. Po této reorgani- jímž rámci byly zřízeny nové pohraniční prapory svelitelstvími vPísku, Brně aBra- SNB Slovensko (16.4.1948).Poté došlovsrpnu však 1948korganizační změně, vje- zmíněných jako pohraničních přebytečná, útvarů zrušena byl rozpuštěn také pluk uranu naJáchymovsku atěžby ropy naBřeclavsku. Lípa aJavor.zvy Mimo to byl vytvořen SNB oddíl Jeřáb zvláštní pro střežení těžby I. Pohraniční prapor SNB –SNB-útvar 8178Bratislava Pohraniční prapor SNB –SNB-útvar 8197Frýdek XII. Pohraniční prapor SNB –SNB-útvar 8187Olomouc XI. Pohraniční prapor SNB –SNB-útvar 8177Znojmo X. IX. Pohraniční prapor SNB –SNB-útvar 8167Brno VIII. Pohraniční prapor SNB –SNB-útvar 8195Hradec Králové Pohraniční prapor SNB –SNB-útvar 8185Liberec VII. Pohraniční prapor SNB –SNB-útvar 8184Litoměřice VI. Pohraniční prapor SNB –SNB-útvar 8174Karlovy VaryV. Pohraniční prapor SNB –SNB-útvar 8186 Plzeň IV. Pohraniční prapor SNB –SNB-útvar 8175Písek III. Pohraniční prapor SNB –SNB-útvar Budějovice 8176České II. I. nost Josef Pavel vroce 1949. [národníSboru bezpečnosti]“, jakprohlá terstev adalších objektů vPraze), představovaly neboť tyto útvary „politickou elitu vedoucích činitelů komunistického režimu (prezidenta, vlády, parlamentu, minis- žádáni ajsouStátní vútvarech také namísta bezpečnosti zřizovaných kochraně svojiký režim příslušníci zabezpečoval moc: pohraničních útvarů navyšují počty 9600byli žádanýmiru posilami jiných bezp ukázalo, stavů se Záhy bude problematické, žezvýšení neboť příslušníci SNB-útva- ochranujednak podřídit státních hranic je opatření. snažilo sivních se Ministerstvo 1948–1989. In: Sborník archivních prací Securitas imperii (1945–1950). In: Vojenská história 1948–1989. In: Sborník archivních prací Praha 1978,s.17. nisterstvo vnitra –Správa pro politickovýchovnou, vzdělávací, kulturní apropagační činnost(vydavatel), ČSA vúseku praporu vrámci akce ZPÚ. 2001, příloha č.9. v letech 1948–1951.In: Securitas imperii ciálně jmenovaly 23.7.1946), od ku tohoto praporu blíže ŠTAIGL, Jan : Ochrana štátnej hranice Slovenska svetovej druhej po vojne A tak změny,A tak které následněprobíhaly uPohraničních útvarů SNB (takto se Když únoru vzedmula pokusů po vlna se o nedovolený přechod státních Vývoj národní Sboru bezpečnosti avojsk ministerstva vnitra vletech 1948–1960 , č.7.Úřad dokumentace avyšetřování zločinů komunismu, Praha 2001,s.55. 51 – pokoušelo se ministerstvo –pokoušelo se vnitra reagovat repre- zvýšením , roč. 4,č.1(2000),s.64.Tamtéž 52 Tyto měly oddíly celkem ná- asi1000mužů akrycí , roč. 41,č.2(1991),s.451. , roč. 41,č.2(1991),s.451. , č.7.Úřad dokumentace avyšetřování zločinů komunismu, Praha 54 byly spíše dílčí. Vbřeznu byla velitelství výše sil náměstek ministravnitra pro bezpeč- svému resortu avněmjicentralizovat. ečnostních složek tak, jak komunistic-ečnostních složek tak, dnak útvary nastátní hranici posílit, útvary dnak 53 i o spolupráci s Finanční st Finanční s spolupráci o i 56 . Federální mi- ráží aútvarem 55 7.5.2008 10:41:35 25

Druhou věcí byla snaha komunistického vedení soustředit střežení hranice v resortu vnitra. V polovině července skončilo posilování hlídek pohraničních útvarů příslušníky vojenských asistenčních jednotek, nicméně existovala i nadále součinnost s útvary československé armády (ČSA), které měly plánovat pro ZPÚ své jednotky. Finanční stráž v té době stále souběžně s pohraničními útvary SNB působila v celním pohraničním pásmu. Byla však hodnocena jako politicky ne- spolehlivá, vzhledem k prvorepublikovým příslušníkům se nehodila do sestavy jednotek umístěných na hranici s americkou okupační zónou v Německu a na státní hranici s Rakouskem. Proto došlo k hlavní změně v systému ochrany stát- ních hranic. Zákonem č. 275/1948 Sb. z 2. 12. 194857 byla s účinností k 1. 1. 1949 zrušena Finanční stráž a její působnost v celním pohraničním pásmu přenesena na Sbor národní bezpečnosti.58 Takřka vzápětí se dostala do zákona i výslovná formulace o použití zbraně vůči osobám, které by se pokoušely o přechod státní hranice. (Příslušník SNB směl užít zbraně „v celním pohraničním pásmu, jestliže osoba po opětovné výzvě se nezastaví, snaží se uniknout a nemůže být jinak za- držena.“ §10, odst. 1, bod f zákona č. 286/1948Sb. z 21. 12. 1948 o národní bez- pečnosti.) Od začátku roku 1949 byla státní hranice ČSR podle bezpečnostního charakteru a vojenského hodnocení úseků se sousedními zeměmi rozdělena na dvě pásma: „Pásmo I (ZPÚ) zahrnující státní hranici čsl.-saskou od Nisy Zhořelecké, bavorskou, rakouskou a částečně maďarskou až po Parkáň (Štúrovo). Pásmo II, tj. úsek státní hranice čsl.-polské, sovětské a maďarské, mimo úsek Parkáň-Gu- tor, patřící do pásma I.“59 Ochrana hranice v těchto pásmech se odlišovala přede- vším organizací pohraničních praporů SNB a jejich úkoly. V pásmu I, jak uváděl vzpomenutý rozkaz Hlavního velitelství SNB, „převládají úkoly rázu vojenského. Z toho vyplývá vojenská organizace útvarů PS, dokonalá výzbroj nutná pro samo- statný boj pěších jednotek, dostatečné vybavení motorovými a spojovacími pro- středky, umožňující velení a žádoucí přesuny útvaru. Služební úseky praporů PS se kryjí s úseky vyšších vojenských útvarů, se kterými spolupracují. Úseky rot PS jsou koordinovány s úseky asistenčních oddílů ČSA. Úsek čety nebudiž větší než 10 km. Sídla čet z taktických důvodů jsou v prostoru 2–3 km od státní hranice.“60 Útvary PS v pásmu II měly plnit „výhradně úkoly bezpečnostní a celní ochrany. Vojenská organizace zůstává u praporů a rot. Rotám jsou přímo podřízeny stanice

PS, dislokované podle možností bezprostředně na státní hranici. Početní stavy sta- 1951–1955 ... nic PS jsou různé podle místních, terénních a bezpečnostních poměrů. Velitelství rot a praporů v pásmu II jsou početně slabší než v pásmu I. Vybavení dopravní- mi a spojovacími prostředky je pouze v nejnutnější míře. Při určování služebních

57 § 1 zákona: „Působnost, která přísluší v celním pohraničním pásmu fi nanční [sic!] stráži, přechází, s výjim- kou pomocné služby u celních úřadů, na Sbor národní bezpečnosti...“ 58 Rozkaz Hlavního velitelství SNB-útvaru 9600 Praha čj. I-41 taj./1949 ze 7. 1. 1949 s odvoláním na výnos ministerstva vnitra z 5. 1. 1949. „Převzetím výše uvedené působnosti FS pověřilo ministerstvo vnitra dosavadní Pohraniční útvary SNB. Sloučením obou dosavadních sborů, SNB a FS, střežících státní hranici vytvořil se nový jednotný sbor (Pohraniční stráž sboru [sic!] národní bezpečnosti) dále jen Pohraniční stráž (PS) s úko- lem střežit a zajistit státní hranici celé republiky Československé.“ Sborník dokumentů k dějinám Pohraniční stráže, 1.díl. Naše vojsko, Praha 1989, s. 51. 59 Sborník dokumentů k dějinám Pohraniční stráže, 1 díl. Naše vojsko, Praha 1989, s. 51. HRANICE STÁTNÍ OCHRANA 60 Tamtéž.

Hranice.indd 25 7.5.2008 10:41:35 Hranice.indd 26 26 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 63 62 61 5 Byla přitom velitelství zrušena pohraničních praporů arot. Srov. ŠTAIGL, Jan 65 : Ochrana štátnej hranice Slo- Doslovný citát zeŠTAIGL, Jan : Ochrana štátnej hranice Slovenska svetovej druhej 64 po vojne (1945–1950).In: 7 Přečíslování praporů SNB: SNB-útvar Budějovice, 8196České SNB-útvar 8296Písek, SNB-útvar 8396Plzeň, 67 66 oddělení PS odboru BC). Druhý mělastřežit úsek BC). krajská PSodboru velitelstvíoddělení SNB svý- se ho SNB-útvaru 9600Praha (ve struktuře ministerstva bylo velitelství podřízeno Šamorína)Dunakiliti od se (východně německé arakouské tvořenou čáru ažpo spojnicí místMalá Paka-Karlovianky- jenské ochrany státní hranice jednot méně důležitá vrámci místa pravidelnýchi trvale, obchůzek. Taktické úkoly vo- určitém jehostřežení). místě Důležitá nebo ky. na:a)pohyblivé, Hlídkyčlenila b)spevným stanovištěm ac)stráže(čekaná na členné hlídky, ato nejennahranici, alevcelémprostoru služebního úseku jednot- chodním úsekuchodním byly včleněny dokrajských velitelství SNB 1.5.1949přeměnilys účinnostíod pasové naoddíly kontroly (OPK), ministerstva vnitra č.72taj./49-BP/6 výnosem z30.4.1949se 2. 1949.Dalším kontrolní ministerstva vnitra č.27taj./49-BP/6 stanice SNB výnosem zřízené z25. rota. apomocná štáb Systém(v podstatě) ochrany státní hranice doplnily pasové lely jako koordinační a administrativně-h rota nedisponovaly záložními jednotkami vlastními anastřežení hranic podí- se pracují.“ úseků rot vpásmu IIbudiž přihlédnuto khranicím ONV, snimižroty PSspolu- nostních sborů. nostních bývalí příslušníci FSa ostatních prvorepublikových čiprotektorátních bezpeč- Veřejnésobnosti odboru Ministerstva sloužili vnitra. převážně Zde bezpečnosti Slovenska svetovej druhej po vojne (1945–1950).In: ABS SR ,Nitrianska Streda, f.6/PS,kr. 4,inv. převzat j. 392.Odkaz zeŠTAIGL Jan : Ochrana štátnej hranice Tamtéž Tamtéž nosti republiky stránce vnějšíavnitřní.“ po jakproti cosměřuje vše, lidově demokratickému proti vůbec tak zřízení, bezpeč- Jednouveřejné bezpečnosti.“ větou: „Zajis hranic; 2.vojenská ostrahastátních hranic; 3.celníochrana a4.spolupůsobení při no bylo, žehlavním úkolem zajištění PSSNB „1.státněbezpečnostní státních je shrnovala aprecizovala úkoly ačinnostjednotek Pohraniční stráže. Zdůrazňová- do působnosti Státní bezpečnosti. lovy Vary aÚstí nadLabem. čité obměny, neboť rozhraní mezinimibylo přeneseno mezikraji načáru Kar- venska svetovej druhej po vojne (1945–1950).In: Vojenská história Vojenská história f. PS,inv. j. 140. SNB-útvar 8496Karlovy Vary, SNB-útvar 7196Znojmo, SNB-útvar 6596Bratislava. Viz komunismu, Praha 2001,s.60. pohraničních složek vletech 1948–1951.In: Pavla , zástupce Srov. MVpro bezpečnost). téžPULEC,Martin : Nástin organizace ačinnostiozbrojených ABS, Brno-Kanice, f.PS,inv. j. 140.Pohraniční strážSNB –návrh nareorganizaci, 25.4.1949(návrh Josefa , s.64. , s.51–52. Instrukce dáleuváděla, žestřežení st Další organizační kdyDalší jednotky včervenci, sloužící změnanastala navý- PSvpásmuSestava Izahrnovala 8praporů, 40rot a143čet.Aniprapor ani Následně služební byla vydána iDočasná instrukce, která jistýmzpůsobem 61 , roč. 4,č.1(2000),s.68. 66 Dosavadní rozčlenění státní hranice nadvě pásmadoznalo ur- 67 Od tohoto Od rozhraní státní nazápad hranice podél Securitas imperii ky plnily vsoučinnosti sarmádou. podřizovalo přímé působnostipodřizovalo dosavadní- Vojenská história ospodářské celky. Velitelství PStvořil átní hranice vykonávají dvou- zásadně 63 tit astřežit státní místa měla být střežena podle situace mělabýt místa podle střežena

, č.7.Úřad dokumentace avyšetřování zločinů , roč. 4,č.1(2000),s.67. , roč. 4,č.1(2000),s.68. 65 , atímpřešly dopů- hranici alikvidovat ABS, Brno-Kanice, 62 64 ježpatřily 7.5.2008 10:41:36 27

mi pohraničními stanicemi.68 Změny dovršuje vznik Velitelství Pohraniční stráže podřízené přímo náměstku ministra vnitra pro bezpečnost v listopadu 1949.69 Toto je vlastně poslední organizační změna, která předcházela předělu let 1950–1951. Neznamená to však, že se do závěru roku 1950 nic nedělo. Dosavadní systém byl precizován, organizační struktura a dislokační sestava praporů se dále zpřesňují. V sestavě přibývalo jednotek, což je vidět i na příkladu rot, které pře- stávají být pouze velitelským a zabezpečovacím článkem pohraničních čet, nýbrž jsou u nich zřizovány záložní čety. Takto mohou pohraniční jednotky plánovat ochranu státní hranice nejen v jediném sledu. Při rozčlenění systému hlídek do větší hloubky od státní hranice se od 1. 4. 1950 aplikuje ustanovení o pohraničním území, které omezuje vstup osobám do příhraniční oblasti v okresech při hranici s Bavorskem, Rakouskem a zčásti s NDR v okresech Jáchymov až Bratislava-okolí; tedy vstup není již omezen jen v oblasti Šumavy a Českého lesa.70 Vznik některých jednotek, které doplňovaly či umožňovaly provádět dílčí reorganizace sestavy, byl pravděpodobně umožněn zvyšováním stavu Pohraniční stráže SNB.71 Na počátku roku 1949 sloužilo v PS SNB celkem 6 272 mužů, včetně 3 165 bývalých příslušníků Finanční stráže. Ještě v roce 1949, v říjnu, nastoupilo po absolvování půlroční školy SNB k útvarům PS 1 910 mladších strážmistrů; na- výšení počtu však nebylo markantní, neboť pokrývali úbytek, který nastal odlivem příslušníků pohraničních útvarů k jiným složkám MV. K 1. dubnu nastoupili k PS SNB nováčci, vojáci základní služby po absolvování šestiměsíčního výcviku ve vý- cvikových střediscích SNB,72 kteří již měli prezenční službu dokončit u útvarů PS SNB. Krom toho z těchto výcvikových praporů přestupovalo 700 osob od armá- dy k SNB (PS SNB).73 Ačkoli v těchto případech uvádíme konkrétní čísla, nelze říci, že by toky byly stoprocentně přehledné, i nadále byla PS zdrojem při čerpání osob pro potřeby „zvláštních útvarů“ StB. Jisté je, že v závěru období této sestavy činil stav PS SNB přes 6 124 příslušníků v šesti praporech s velitelskými stanovišti v Karlových Varech, Plzni, Sušici (pravděpodobně přesun z Písku), Českých Budě- jovicích, Znojmě a Bratislavě (SNB-útvar 6596 s 5 rotami).

68 Sborník dokumentů k dějinám Pohraniční stráže, 1.díl. Naše vojsko, Praha 1989, s. 67. 69 Výnos č. 231/00-9-BP/6 ze 14. 11. 1949 rušil dosavadní odbor BC ministerstva vnitra a s ním také oddělení PS, jehož působnost se přenesla na velitelství SNB útvaru 9600, které bylo přejmenováno na velitelství Po- hraniční stráže. Viz Sborník dokumentů k dějinám Pohraniční stráže, 1.díl. Naše vojsko, Praha 1989, s. 68. 1951–1955 ... 70 Jednalo se výnos MV č. 244/10-5-BP/7 z 23. 2. 1950. Viz ABS, Brno-Kanice, f. A 12, inv. j. 216. K problematice vzniku oblastí při státní hranici s omezením pohybu a pobytu osob se vrátíme v jedné z kapitol. 71 Snažíme se pro tuto dobu stále dodržovat sousloví „Pohraniční stráž Sboru národní bezpečnosti“, abychom toto organizační stadium odlišili jak od předchozí fáze (Pohraniční útvary SNB), tak hlavně od následující fáze, kdy jsou označení konkrétního útvaru (např. 5. chebská pohraniční brigáda) doplněny přívlastky „Mi- nisterstva národní bezpečnosti“ či „Ministerstva vnitra“. 72 Zde se literatura liší v údaji o době vzniku těchto výcvikových středisek (praporů SNB při armádních útva- rech): Pulec (viz PULEC, Martin: Nástin organizace a činnosti ozbrojených pohraničních složek v letech 1948–1951. In: Securitas imperii, č. 7. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2001, s. 61) uvádí, že šlo o útvary zřízené v souladu s nástupem nováčků, tj. v říjnu 1949 v Děčíně, Krnově, Dol- ním Kubíně, Kremnici, Rimavské Sobotě, Humenném, Bardějově, Levoči a v Jeseníku. Štaigl (viz ŠTAIGL, Jan : Ochrana štátnej hranice Slovenska po druhej svetovej vojne (1945–1950). In: Vojenská história, roč. 4, č. 1 (2000), s. 69) naopak uvádí jejich vznik o půl roku dříve. Své šetření ovšem omezuje na Slovensko, tu- díž mezi prvními uvádí Dolný Kubín a Kremnici. Pravděpodobná interpretace může být i taková, že z dříve zmiňovaných středisek vyšlo oněch 1 910 mladších strážmistrů, kteří jsou uvedeni k 15. 10. 1949 jako na- stoupivší k PS SNB. 73 PULEC, Martin : Nástin organizace a činnosti ozbrojených pohraničních složek v letech 1948–1951. In: HRANICE STÁTNÍ OCHRANA Securitas imperii, č . 7. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2001, s. 61.

Hranice.indd 27 7.5.2008 10:41:36 Hranice.indd 28 28 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 4 Srov. KVAPILOVÁ,74 Iva : Organizační SNB vývoj vzaměřením50. letech se najehoveřejnobezpečnostní nebo orgány druhu, nebo jakéhokoliv Ministr byl oprá také rodní bezpečnosti. přivy ledna1952jímbyl Karol (od Bacílek přenesly) se aspráva řízení ná- Sboru II (Vnitřní správa). kompetence Do Ladislava Ko- ministranárodní bezpečnosti vnitra působily dvě nezávislé poměrně skupiny: Skupina aSkupina I(Bezpečnost) č.48z23.5.1950bylřízením produktem situace, kdy vdosavadním Ministerstvu tuce –Ministerstva národní bezpečnosti. složku. In: nové Pohraniční sestavy stráže. Dílčí změny, které jsmezmínilikroku jižděly vrámci 1950,se nové insti- Sborník Archivu ministerstva vnitra 74 čehož se využilo poměrně záhy poměrně využilo čehož se vpřípadě tzv. , č.2(2004),s.10. Vzniktohoto na- ministerstva vládním vněn zřizovat další bezpečnostní sbory vněn zřizovat sbory dalšíbezpečnostní 7.5.2008 10:41:36 29

2. ORGANIZAČNÍ VÝVOJ 5. CHEBSKÉ POHRANIČNÍ BRIGÁDY MINISTERSTVA VNITRA V LETECH 1951–1955

Jak jsme podotkli, sestava útvarů Pohraniční stráže (PS), známá v posled- ním roce komunistického režimu, nemá svůj přímý počátek shodný s rokem počátku komunistického režimu. Její „zpoždění“ vůči roku 1948 bylo dáno vývojem představ komunistického vedení o volbě prostředků ke zne- možnění ilegálních přechodů státních hranic, transformací těchto záměrů v konkrétní plány resortem vnitra, resp. národní bezpečnosti, jehož součástí Po- hraniční stráž byla, a také dobou praktické realizace. Proto přímá cesta k roku 1989 jak z hlediska způsobu střežení státní hranice, tak z hlediska jeho organizačního zajištění vede „až“ od počátku roku 1951. Tato kapitola se tedy snaží zachytit v určitých časových etapách orga- nizační vývoj jednoho z těchto útvarů, pohraniční brigády, jejíž velitelství síd- lilo v Chebu, a to od jejího ustavení až po rok 1955. Vzhledem k tomu, že se dosavadní literatura zabývala Pohraniční stráží spíše jako celkem a vší- mala si v organizačním ohledu základních událostí,75 opřeli jsme se o znalosti archivního materiálu, získané z pořádacích a zpřístupňovacích pra- cí v archivních fondech Pohraniční stráže. Díky tomu jsme v této fázi mohli využít prameny organizačního charakteru, jako byly organizační tabulky,

75 Srov. např. Stručný přehled dějin Pohraniční stráže. Naše vojsko, Praha 1986; HOLUB, Ota: Vývoj Sboru ná- rodní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra v letech 1948–1960. Federální ministerstvo vnitra – Správa pro politickovýchovnou, vzdělávací, kulturní a propagační činnost (vydavatel), Praha 1978; PULEC, Martin : Nástin organizace a činnosti ozbrojených pohraničních složek v letech 1948–1951. In: Securitas imperii, č. 7. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2001, s. 55–96. K situaci na Slovensku v kva- litním nástinu ŠTAIGL, Jan : Ochrana štátnej hranice Slovenska v rokoch 1950–1966. In: Vojenská história, VÝVOJ CHEBSKÉ 5. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY roč. 4, č.3–4 (2000), s. 53–78.

Hranice.indd 29 7.5.2008 10:41:36 Hranice.indd 30 30 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 80 9 19. děčínská pohraniční brigáda střežení započala zb 79 78 77 6 Pro potřeby tradicebrigády zpracovali Václav RICHTR, 76 –KOČÍ, Rudolf –CÍSAŘOVÁ, Božena : Praha. (TRMNB)č.132ze17.9.1952,čl.145.Viz tajného rozkazuna základě národní ministra bezpečnosti Tamtéž datatelství (pravděpodobně PS,bez březen 1951)ačj., s.2. ABS, Brno-Kanice, fond Hlavní správa Pohraniční stráže(dálejenf.2357),k.7,Situační zpráva štábu veli- j. 1420. v letech 1945–1950vsoučasném úseku svazku Pohraniční stráže vChebu. gáda PSCheb, inv. KOČÍ, j. 1419.Kobdobí 1945–1950sepsal Rudolf : a současnost svazku Pohraniční stráže vChebu. Strojopis, Cheb1983.Viz hovaly téměř 18000. výše roku 1951,kdy 17000příslušníků, činilvícenež přičemž dosa- předepsané počty čátku roku dvou stavu prvních 1951udála,jezřejmé PSpo zpočetního měsících idislokačně, „nedotknutelnostpočetně státní hranice“. Jak napo- velká změnase třetině roku 1950jejínahrazení novou sest tem, připravovalo usilovně Ministerstvo (MNB)vposlední národní bezpečnosti nedostatečně zajišťovala nedotknutelnos před reorganizací 6124mužů. čet karlovarského praporu nahranicích byl Celkem stav sNDR. PSstaré sestavy pomineme-li jednu četu bratislavského praporu namaďarských hranicích a13 a 33rotami o127četách střežila hranice především sBavorskem aRakouskem, v Karlových Varech, Plzni, Sušici, Budějovicích, Českých a Znojmě Bratislavě působila národní všest Sboru bezpečnosti ci, tudíž omezuje naarchivní odkazy prameny. 1950 a1951,když převzala částúseku jednoho zútvarů tzv. staré PS,pra- sestavy hraničních rotách střežení 124,3 km státní hranice sNSR aNDR napřelomu let čení PS-útvar pohraničními prapory čtyřmi o25po- zaujala 8842Cheb), svými se v Poběžovicích. ozna- jako Chebskábrigáda 1.brigáda PS,označená (krycí zprvu v Sušici, pluk 77.(Sokolov) tvořící brigádě ve se Volarech. Konečně 64.pluk zůstal přidělen vznikající brigádě PSPlaná uMariánských pluk Lázní, 33.(Cheb)brigádě přiděleny materiálem, techniky. sveškerým alebez Pěší pluk 50.(Hamerníky) byl stavů čs.armády pluky od ní početních pluk. divize a64.pěší 13.pěší Pluky byly a resortem obrany, převzalo vříjnu najejímžzákladě 1950velitelství PSkdoplně- ministerské. a akty počtů –ať řízení výkazy Velitelství brigádní nebo Pohraniční strážeči bezpečnostních složek Sboru národní bezpečnosti vletech 1948–1989. In: národní složek Sboru bezpečnosti bezpečnostních kontrarozvědka) a Velitelstvím NBJáchymov. Viz FROLÍK, Jan : Ještě knástinu organizačního státo- vývoje slava Jermana převzal dosvé kompetence Velitelství PSgenerál O. Jeleň sodborem společně C(Vojenská Kotálovi (před 12.2.1952).Po jmenování dalších náměstků MNB Antonína Prchala , Oskara Jeleně aJaro- V organizační struktuře Ministerstva národní bezpeč č. 2(2002),s.385a 486. kou a východoněmeckou, a kou hranicí západoněmeckou, kde byly zformovány pohraniční brigády, a rakous- PS apomocných útvarů) 9pohraničních svazků rozlišovalo PS,přičemž se mezi oddíly. , s.1a5. Do přelomuDo let1950/1951existující tzv. stará sestava Pohraniční stráže Nárůst uskutečnil se dledohody meziMinisterstvem národní bezpečnosti 76 Zároveň žetato dodejme, kapitola předkládá především sumariza- 78 79 Tento byl kformování využit počet (kromě velitelství kde vznikly v první fázi početně slabší pohraniční fázipočetně kde vprvní vznikly 77 Jelikož představ podle však panujícího režimu ylé částiúseku hraniceylé poloviny sNDR od října 1952 nosti podléhalo Velitelstvínosti podléhalo PSnáměstku Jindřichu t státní hranice s kapitalistickým svě- avou, která mělabýt schopna zajistit, i praporech s velitelskými stanovišti Příspěvek ketradicímPříspěvek Pohraniční stráže ABS, Brno-Kanice, f.2342–5.bri- Strojopis, Cheb, 1983.Tamtéž Sborník archivních prací , roč. 52, Historie Historie ABS, , inv. 80 7.5.2008 10:41:36

poru PS Karlovy Vary.81 Do zformované brigády, kterou tvořili vojáci bývalého pě- šího pluku 46. Aš a jejímž velitelem se stal František Okrouhlík , dosavadní velitel tohoto pluku, byli začleněni ze staré sestavy pohraničníci, jejichž jednotky spadaly do úseku chebské brigády, tedy z rot Aš, Cheb a jejich čet a čety Starý Hrozňatov z roty Lázně Kynžvart.82 Ministerstvo národní bezpečnosti chtělo novou sestavou PS nahradit do- savadní pochůzkovou službu příslušníků SNB, v roce 1950 posílených vojáky čs. armády, na státní hranici vojskovým střežením státní hranice s větší hustotou po- hraničníků a s využitím dalších podpůrných opatření. Ve srovnání s dosavadním vývojem leccos signalizovalo, že ustavení nové sestavy Pohraniční stráže bylo také doprovázeno vydáním některých norem, jako byl zákon č. 69/1951 Sb. o ochraně státních hranic z 11. 7. 1951, nařízení ministra národní bezpečnosti č. 70/1951 Sb. ze dne 14. 7. 1951 o právu příslušníka Pohraniční stráže použít zbraně83 a nové ustanovení o pohraničním území č. S-2231/40-taj.-51, vydané 28. 4. 1951 rovněž ministrem národní bezpečnosti.84 Prvotní sestava 1. brigády PS byla tvořena dle organizačních tabulek vyda- ných v závěru roku 1950 bez zkušenosti z výkonu služby a tudíž se ukázaly v lec- čems předimenzované, v jiném ohledu zase nedostačující. Z tohoto pohledu byl obecným znakem brigády v roce 1951 dodatečný výskyt některých nových struk- turních prvků. Od roku 1952 je pohraniční brigáda ve svém složení stabilnější, což je dáno i refl exí zkušeností z dosavadního fungování. Brigádu lze chápat jako strukturní celek skládající se z velitelství brigády a jemu přímo podřízených jednotek, záložního praporu (od organizační změny v lednu 1952 záložního oddílu), poddůstojnické školy, velitelství čtyř pohraničních praporů (od organizační změ- ny v březnu 1953 pěti) a jim přímo podřízených jednotek, pohraničních rot.

81 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 7, Situační zpráva štábu velitelství PS, b. d. (březen 1951). ABS, Brno-Kanice, f. PS, inv. j. 153. Srov. k tomu LIPTÁK, Ján – BÍLEK, Jiří – DRŠKA, Pavel (eds.): Vojenské dějiny Českosloven- ska, 5. díl (1945–1955). Naše vojsko, Praha 1989, s. 494n. 82 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 4, čj. 1544 taj./1950 z 12. 12. 1950; Tamtéž, Číselná organizace PS útvaru 8842 Cheb, 5. 12. 1950. Velitelství praporu PS Karlovy Vary (PS-útvar 8496) staré sestavy bylo podřízeno 6 rot: 1. rota Lázně Kynžvart s četami Tři Sekery, Vysoká, Palič a Starý Hrozňatov; 2. rota Cheb s četami Cheb (družstvo ve Svatém Kříži), Mühlbach (Pomezí), Libá a Hazlov; 3. rota Aš s četami Mokřiny, Aš, Studán- ka a Hranice; 4. rota Kraslice s četami Plesná, Luby, Kostelní, Kraslice a Bublava; 5. rota PS Nejdek s četa- mi Jelení, Potůčky, Rýžovna, Boží Dar; 6. rota Přísečnice s četami Loučná, Kovářská (s družstvem v No- vém Zvolání), Vejprty (s družstvem v Černém Potoce) a Kryštofovy Hamry. Viz ABS, Brno-Kanice, f. PS, inv. j. 140, rok 1949 (srpen). 83 Šlo o základní nařízení k použití zbraně platné od 31. 7. 1951. Formulačně tato norma vychází z § 10 zákona č. 286/1948 Sb. z 21. 12. 1948 o národní bezpečnosti, na rozdíl od ní neoperuje s použitím zbraně v celním pohraničním pásmu: „Příslušník Pohraniční stráže použije při výkonu své pravomoci zbraně, zachovávaje potřebnou opatrnost: a) proti osobám, které na území republiky neoprávněně přešly nebo se po území republiky neoprávněně po- koušejí přejít státní hranice a na výstrahu se nezastaví; b) bez výstrahy, je-li zjevně podniknut útok proti příslušníku Pohraniční stráže, proti jiné osobě, proti stano- višti, které střeží, nebo proti sousednímu stanovišti; c) bez výstrahy k zamezení útěku osob zatčených, zadržených nebo nebezpečných pachatelů trestných činů, nelze-li jinak útěku zabránit; d) proti osobám, které se zprotiví služebním zákrokům příslušníka Pohraniční stráže, nelze-li jinak a přes výstrahu překonat odpor, směřující ke zmaření služebního zákroku.“ Viz Nařízení ministra národní bez- pečnosti č. 70/1951 Sb. ze dne 14. července 1951 o právu příslušníka Pohraniční stráže použít zbraně, § 1. 84 Znovu vydané společně s dalšími normami ve formě prováděcích předpisů k zákonu č. 69/1951 Sb. tajným VÝVOJ CHEBSKÉ 5. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY rozkazem ministra národní bezpečnosti (dále jen TR MNB) č. 29 z 13. 11. 1951. Viz ABS, Praha.

Hranice.indd 31 7.5.2008 10:41:36 Hranice.indd 32 32 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 5 březnaOd byl stanoven pro aslužební vnitřní st 85 92 91 90 89 Jednotky velitelství brigády/praporu funk- –tehdejší termín pro dílempodřízené přímo podřízené jednotky 88 87 V závorkách jsou udávány plánované (systemizované) počty. 86 mety, spojovací zákopnická dálepak četa, (tj. ženijní) a autočeta. četa Druhým ních praporech, s25pohraničními rotami. Její pohraniční rota (61) četa obrněných vozů ( kulometnou četou tohoto družstvem. Součástí ahospodářským praporu mělabýt tečně impozantně: roty úderné dvěma tři četami, (282)–každáse jednou pěšími čtem 440pohraničníků.čtem bylanici sRakouskem asNDR, existence záložního praporu splánovaným po- nahra- chebskou pohraničních oddílů brigádu od (apohraniční brigády obecně) fi působilo automateriálu azdravotní, včetně brigádní Konečně nemocnice. vrámci velitelství proviantní, naoddělení dále členil se jenž vodajské, školní, kádrové aosobní, spojovací), politického (11),týlu (58), oddělení ný sekretariát velitele oddílu, (operativní, dáleštábu odděleními (45)spěti zpra- pro věci politické, zástupce ke pro kterému apobočník), týl byl přiřazen pětičlen- Vlastnířízené. velitelství zužšíhovelitelství skládalo se (velitel oddílu, zástupce případě 131,zbytek videálním čítalo velitelství (105)jednotky brigády přímo pod- velitelstvíčet zahrnoval jakvlastní (36), notky přímo podřízené bylynotky tvořeny přímo podřízené záložní (50)aspojovací (22)četou. (3)atýlukého (15),vjehožrámci oddělení působila praporní také ošetřovna. Jed- věci politické, zástupce pro dva týl, štábu řidiči), (13)včelesnáčelníkem, politic- (72). Vlastní velitelství zužšíhove skládalo se Božena : vostního pluku 1NB, která přišla doChebu 31.7.1945.Viz Václav RICHTR, –KOČÍ, Rudolf –CÍSAŘOVÁ, fi 5.chebskánázev pohraniční brigáda MNB. dosavadní Zatímco označení číselné bylo motivováno geogra- četou adopravní (30). četa ženijní (31),spojovací rota četa štábní (59)se spojovací četou astavební spojovací ren. přímo Do podřízených jednotek patřil šími prvky. roce existence oddílu to mělobýt Vprvním velitelství pětičlenné kasá- velitelství struktury abudou prvky přechodněobdobí základními doplňovány dal- těžkých kulometů (5),tedy obsluha jednoho těžkého kulometu. (účetníadvaského kuchaři) družstva by stvo psovodů avedle velitelského staršinou (5)včelese roty družstva ahospodář- (každéznich mělopředepsánodružstva 13pohraničnících), po čtyřčlenné druž- žování brigádám nazápadní hranici, což roku bylo od 1952vyjádřeno islovem brigáda vnázvu. slabší pohraniční oddíly.gádám početně Postupně však ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.1,tab. IV/1.Na tzv. střežení vedlejším působily směru vroce 1951oproti bri- Tamtéž Tamtéž ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.1,tab. V/1. cionářům štábu (jednotky záložní, spojovací, ženijní), dílemfunkcionářům týlu (dopravní, hospodářské). ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.1,tab. VII/1. cky, unového nelzemotivaci určit. Jistou zdábýt možností se hypotéza, žešlooshodu s5.rotou Pohoto- . , tab. II/1. Historie a současnost svazku Pohraniční Chebu v svazku stráže současnost a Historie Strukturním zedvou, znakem, odlišoval pohled jedním naprvní který Na úrovni velitelství brigády plánovalo se 280míst,ztoho velitelství vlastní Velitelství praporu měločítat 108pohraničníků. Tento systemizovaný po- Chebská brigáda nanční oddělení (3). oddělení nanční „četa útočné vozby“„četa 92 85 Sestava jednotek tohoto Sestava praporu byla projektována sku- tedy byla v roce 1951strukturou o čtyřech pohranič- 91 90 Tyto zůstanou zmíněnésektory ivdalším čtyři yk rozkazem č.9z19.3.1951 yk ministranárodní bezpečnosti tak velitelstvítak jednotky přímo podřízené ) a četa minometů (26) se čtyřmi mino- minometů) ačeta čtyřmi (26)se výstrojní, výzbrojní, ubytovací, oddělení lo do její struktury začleněno družstvo lo dojejístruktury docházelo kjejich docházelo strukturnímu přibli- ipočetnímu a velitelská třemi (29)se družstvy, četa litelství (velitel praporu, zástupce pro , kap. II.,s.1. 87 86 měla tři pěší pěší mělatři 89 88 7.5.2008 10:41:36

odlišujícím znakem, který však nebyl v úvodních tabulkách zakomponován, byla poddůstojnická škola93 pěšího a kulometného směru. U chebské brigády Pohraniční stráže je třeba mít na paměti, že vznikla na velmi exponovaném úseku, jenž se vyznačoval snadným přístupem po železnici z vnitrozemí do blízkosti státní hranice, a navíc měla 5 rot na státní hranici s NDR. Byla-li tedy v roce 1951 zpočátku označena jako 1. brigáda, bylo to dáno samozřej- mě zeměpisně, ale korespondovalo to i s jejím významem. Výše načrtnutá organi- zační struktura však byla rámcem, který platil něco málo přes jeden rok. Pak byl převrstven další změnou, což se v dalších letech stalo pravidlem. Z časování těchto organizačních změn spojených s vydáním nových orga- nizačních tabulek, nepočítáme-li první organizační schéma, které bylo výchozí a tudíž vzniklo před počátkem roku 1951, a reorganizaci v červnu 1955, která byla přípravou na stažení sovětské armády z Rakouska, lze konstatovat, že změny v organizaci útvaru z let 1952, 1953, 1954 a 1955 se uskutečnily v časovém intervalu dvou měsíců od poloviny ledna do poloviny března a byly vždy spojeny s vydáním nových organizačních tabulek. Jedním z důvodů pro soustředění organizačních změn brigády (a vlastně i všech ostatních brigád Pohraniční stráže) do tohoto intervalu je, že časově byly pokusy o přechod státních hranic rozloženy ve větší míře do „letní poloviny roku“, zhruba od dubna do září, a tudíž změny na ně reagují- cí musely být přijaty tak, aby je brigády mohly před obdobím nárůstu uskutečnit a zažít. Sekvence kroků byla následující: v září brigády vyhodnotily „sezónu“ a na základě příkazu hlavní správy94 vypracovaly své návrhy na organizační změny. Tyto návrhy se zpravidla týkaly sestavy rot a jednotek přímo podřízených velitel- stvím praporů a brigády. Tyto podněty pak byly přezkoumávány na hlavní správě a v jejích odděleních, zejména operačním a doplňovacím, kde byly též uváděny v celek, a po vypracování záměru reformy organizační struktury byly postoupeny náměstku MV (MNB) pro vojska. Po projednání a schválení v kolegiu MV (MNB) pak následovalo uvedení v život. Je ovšem třeba poznamenat, že kterýkoliv článek schvalovacího řízení si mohl vyžádat různé doplňkové podklady či přepracování některých částí na Hlavní správě PS (PVS), čímž se zpravidla věc pozdržela. Mys- let se muselo též na soulad s ostatními resortními složkami a jinými ministerstvy (MNO). Po ministerském rozkazu byl vydán rozkaz velitele PS, jenž mohl být ná- sledován konkretizačním nařízením náčelníka štábu hlavní správy. Články rozka- zů velitele brigády, které danou změnu provedly v podmínkách brigády, pak jsou zpravidla zastřeny (ztraceny) v záplavě různých dalších přemísťovacích ustanovení těchto rozkazů.95 Tyto předjarní změny se markantně projevily zvýšením či snížením sys- temizovaných počtů, odrážely záměr Hlavní správy PS (PVS) upravit sestavu PS na základě dosavadních zkušeností a přitom vyjít s počty, které byly k dispozici. Z tohoto pohledu celkové počty brigády, které kolísaly v daném období mezi ma-

93 Zřízeny v brigádách PS k 15. 1. 1951, ukončeny koncem května. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 7, Situační zpráva štábu velitelství PS, březen 1951. Zřizování poddůstojnických škol se netýkalo oddílů PS. 94 Příkladem je rozkaz velitele PS z 10. 9. 1954 – Připomínky a návrhy k organizaci PS: velitelé brigád měli předložit své návrhy HS PS do 25. 9. 1954. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 105. 95 Vzhledem ke shrnujícímu charakteru těchto pasáží nelze dostát odkazům na archivní materiál. Zpravidla je VÝVOJ CHEBSKÉ 5. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY využíván fond 2357 a 2342.

Hranice.indd 33 7.5.2008 10:41:37 Hranice.indd 34 34 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ období jsou také nahrazována také jsou období písařská místa. vány své byla zástupce přeměněna místa –jejich na„pouhá“ referentská. Během aťmeňme, ženáčelnícioddělení, užštábu roku čitýlu, jižneměliod 1952pláno- ochrany ařízení z oblasti zabezpečení státní hranice. Uvelitelství brigády vzpo- lení, resp. náhrady jiným funkčního místa mohly odkazovat kurčitým závěrům posilování snižování změn,přičemž nebo početní a početních jednotlivých oddě- z projektovaných místnahrazenapotřebnějšími. že nejvícezměnbylo provedeno zkuš po brigády procházely často protichůdným početním vývojem. Obecně však platilo, 1955, nemohou být opřizpůsobování výpovědí brigády, sestavy jelikož součásti ximem 2760vojenských 1953a2469vojenských včervnu osob vbřeznu osob okruhy pracovních sloučeny činností místa. funkčního dojednoho zmíněných dvou kanceláři, nalezenav(pomocné) oddělení kde byly původní tři vou službu vrámci pro celéhoresortu vnitra. snižování Rezerva byla vedle počtů březnadělení od 1955vorganizačních tabu a tudíž některé funkce byly sloučeny vjednu. Kopětnému šifrovacího vydělení od- dujícím systemizovaných tlaku naúsporu roce neodolalo míst,dvě mu byla vzata, šifrovací kdespojovacím skupina. vznikla oddělením, Toto pakvnásle- oddělení tabulkou. Určitá příbuznost jehoagendy vedla v však roce 1953ke sloučení se roku ovšem jižběhem rokunepočítala, aod zřízeno 1951je 1952fi kolísala. Sšifrovacím původnívé) početně oddělením organizační tabulka brigády roku zpravodajské 1952,je Naproti oddělení. tomu (školské, jináoddělení kádro- zkoumaného která během zoddělení, jižod období. byla Dalším posílena počet (aby bylo možné posílit prapory aroty, zejménanajižníhranici), což byl nejvyšší značně v roce, kdy velitelství brigády redukuje o 17 vojenských své počty míst žemu dokládá, operačního oddělení vroce 1954bylo jednomísto přidáno –pří- agendy vdaném období anatabulkových místech, která byla Význam kdispozici. účtovatel ženijního materiálu. Vývoj oddě nijní agendy vrámci systému vroce 1955mu střežení ještě přibyl brigády; kruce náčelníku1952 osamostatněn štábu, –přímo podřízen důležitost což dokládá že- roce ještě ženijníní náčelník,vprvním referent roku byl oddělení, od operačního roku místo chemického 1951zřízeno náčelníka(vtabulkách roku od 1952).Ženij- míst.Oproti neměnípočet 1952, výrazně úvodním tabulkám bylo zdejižběhem rota, autorota, roku ženijní aod četa rota 1952hospodářská Jejich (četa). ve vývoj hranice. aktuálních podle né využít potřeb, zpravidla navelitelství praporů vjinémúseku hlavní správy, dílempřeváděna vojenská nacivilní žeušetřená stím, jemož- místa týlových zařízení vsouvislosti náhradysvýstavbou nebo –bez rušena jsou dílem v týlu, která jsou nahrazována civilními 50 % civilních zaměstnanců. roku Od ke 1952dochází snižování vojenských míst vilní zaměstnance. Oproti štábním působí oddělením vtýlových vroce 1953až a zdravotnické pracovníky a řemeslníky, ať vojenská užjsou to místa pro nebo ci- změn. Podstatnou příčinou tohoto místpro jezřizování jevu (rušení) technické Štáb Velitelství brigády a praporů prošla zatoto období řadou strukturálních Sektor týlu Sektor Jednotky přímo podřízené velitelství brigády velitelství podřízené Jednotky přímo

brigády vykázal ve srovnání vykázal brigády štábem daleko se větší variabilitu , pomineme-li začlenění kanceláře doužšíhovelitelství vroce zaměstnanci. Vojenskázaměstnanci. řemeslnická místa enostech prvního roku,enostech prvního kdy byla mnohá lkách vedla ažzměnanáhledu našifro- lení štábu závisel nazávažnosti jejich tvořila velitelská spojovací četa, xováno novou 7.5.2008 10:41:37 35

sledovaném období 1951–1955 se uskutečňoval jednak ve spojitosti s velitelstvím brigády (převod řidičů do dopravní a kuchařů do hospodářské roty v roce 1952, snížení počtů velitelství brigády v roce 1954 o 6 %), jednak souzněl i se změnami v jednotkách přímo podřízených velitelstvím praporů. Od druhého roku se již v tabulkách setkáme s propracovanější strukturou jednotek danou zkušenostmi z prvního roku – zejména jde o spojovací a dopravní rotu. Dopravní četa se oproti prvnímu roku zvyšuje na rotu s dvojnásobkem míst oproti dosavadní četě vlivem soustředění míst řidičů od velitelství. Toto organizační opatření umožnilo jednak ustavit transportní četu pro převoz bojových jednotek poddůstojnické školy, jednak podle požadavků organizačních změn redukovat počty řidičů. Sestava jednotek měla konstantní strukturu, ale měnila se v počtech. Po prvním roce se zvyšuje o 30 pohraničníků především díky zařazení transportní čety na 179 mužů, v násle- dujících letech pak jejich počty mírně klesají. Nositeli těchto změn jsou autorota a spojovací rota, kde se krátí místa řidičů a stavěčů ve stavební spojovací četě ve prospěch pohraničních brigád na „vedlejším“ směru. V roce 1955 k těmto reduk- cím přistoupilo zrušení velitelské čety, když část pohraničníků z této čety byla za- členěna do záložního oddílu a ten pak mezi jednotky přímo podřízené velitelství brigády. Kdybychom ovšem toto začlenění neuvažovali a nadále bychom se drželi dosavadního schématu jednotek přímo podřízených velitelství brigády, znamenalo by to, že jsou zrušením velitelské čety podstatně redukovány. Všechna čtyři, resp. pět velitelství praporů brigády se vzájemně nelišila: vykazovala po celé sledované období stejné počty i složení. Jejich počty kolísaly mezi 36 v roce 1951 a 25 v roce 1953. Minima tedy nabyla o rok dříve než velitelství brigády, jehož strukturu kopírovala, když oddělením velitelství brigády odpovída- li referenti praporu. Struktura velitelství praporu zahrnula ve sledovaném obdo- bí tyto prvky: tzv. užší velitelství, štáb, politické oddělení (politická skupina), týl s ošetřovnou. Aby se oddělila agenda různého druhu, dochází postupně k přesněj- šímu určení činnosti referentů štábu, což vyústilo v roce 1954 do vyčlenění zpra- vodajských referentů mimo štáb, ač zástupce náčelníka štábu pro zpravodajství členem štábu zůstal. Postupně se zřizují i další místa specialistů: v roce 1953 se stal členem štábu ženijní instruktor – od následujícího roku je veden jako velitel zřízeného ženijního družstva. Ve štábu jej pak vystřídal instruktor-psovod a nově vzniklo místo zástupce náčelníka štábu pro spojení – velitele spojovací čety. Mi- mochodem po celé sledované období není členem štábu autoreferent praporu, je stále velitelem dopravního družstva (čety). Početný sektor týlu je od druhého roku ochuzen stažením dvou kuchařů do hospodářského družstva a, stejně jako štáb, řidičů do dopravního družstva, jejichž místa jsou nahrazena vozkou, podkovářem a veterinárním instruktorem. Na rozdíl od týlu brigády nezastřešuje týl praporu od roku 1953 ani veterinární ani zdravotní skupinu, obě jsou z něho vyčleněny. Řada změn proběhla analogicky s velitelstvím brigády (zřízení plánovaných míst pro předsedy stranických a svazáckých organizací v politické skupině) nebo s veli- telstvím brigády a se záložním oddílem – rušení míst řemeslníků roku 1953. Jednotky přímo podřízené velitelství praporu jsou během sledovaného ob- dobí čtyři, pěší (záložní, střelecká) četa, hospodářské (od roku 1954 místo něj že- nijní) družstvo, dopravní družstvo (četa), spojovací četa. Rámec jim po většinu

zkoumaného období poskytovalo začlenění do velitelské roty v letech 1952, 1953 VÝVOJ CHEBSKÉ 5. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY a 1955. Pro ustavení dalších zmíněných jednotek je pak charakteristické, že vzni-

Hranice.indd 35 7.5.2008 10:41:37 Hranice.indd 36 36 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ velí spojovací četě. velitelporu, ženijního ježenijním družstva instruktorem azástupce pro spojení obor činnostiupraporu zodpovídají: velitel dopravní četyjeautoreferentem pra- z rámce máivěcné jádro. Tyto jednotky jsou vedeny funkcionáři, kteří zadaný valé velitelské roty astřelecké čety přetržce vroce 1954,organizační změnou 1955–sloučením zléta velitelství bý- byly dopravní též sníženy počty čety. jednotek, Rámec velitelská rota, končí, po přestěhování tohoto praporu dobudovy velitelství brigády, mu adourčité míry jednoho četa zedvou pěší byla praporů zrušena svelitelstvím vChebu zdůvodu ní struktury. redukce Jediná podstatná dvouzrušení místve spojovací četě šlospíše oproměnu vlétě 1955), čili vnitř- neměnily akolísaly výrazněji vintervalupětiletí 70–74(nicnatom neměnilo ani jednotek přímo podřízenýchné počty velitelství zkoumaného praporu během se vytvořenaúkor družstev pěších počtů velitelstvímjednotky přímo podřízené praporů, vjejichž četách byla pěších na 1953 nebyly vedle záložního četyvelitelství oddílu apěší brigády opomenuty ani velitelem stal boť náčelníkse spojovací čety. Při zavádění tarasnic kbrigádě vroce zástupce místo náčelníkaštábu velitele pro zrušeno je spojení, spojovací čety, ne- velitele tohoto Naopak, družstva. když bylo vtémže ve roce zřízeno štábu místo ženijní družstvo, přičemž byl ženijní instruktor přesunut zeštábu praporu napost mezijednotkamiho družstva přímo velitelství podřízenými praporu pakzaujalo a jehočlenové působí vjiných součástech velitelství praporu. Pozici hospodářské- změně navelitelství brigády. Toto jevroce 1954zrušeno družstvo hospodářské vroce 1952bylho družstva dán přesunem kuchařů ztýlu praporu, analogicky ke změnami jednotekse přímo podřízených velitelství brigády. Vznikhospodářské- projevily ve změnami jednak spojení se ve velitelství praporu, jednakanalogicky kaly zpravidla naúkor záložní čety počtů brigády a byl začleněn dojednotek přímo podřízených velitelství brigády. Dů- 1955 (březen) dokonce záložní pak oddíl ztratil svou ve výlučnost struktuře řidičských míst v létě 1955 aněkterých něných vozidel minometné ajejínahrazeníčetou čety zrušení tarasnic ataké nikou postupně prosadila četyobr- uměřenost jistá –vizvroce 1953zrušení dalšími, tentokrát strukturálními změnami, když ve bojovou vybavení se tech- na úrovni do170tabulkových míst.To ovšem neznamenalo jehoimunitu před (doroku Jakopočtech. 1955) méněpočetný paksetrval podstatně záložní oddíl potřeba zřídit poddůstojnickou školu, byl tento prapor krácenivtabulkových ků dojednotek nadruhou kolej, roku ajelikož prvního ještě během se ukázala zabezpečovací jednotky. Proto dostával záložní se prapor při rozdělování vojá- jsou ženijní– příkladem aspojařské práce, které prováděly praporní abrigádní státní hranice pohraničními rotami těchto azabezpečení rot určitým servisem bylo však primárnímstraně úkolem druhé brigády zajišťovat vojskové střežení pro případ pohraniční operace čiozbroje minometů aobrněných vozidel, což dávalo velitelství brigády určitou zálohu mi o282pohraničnících abylo v němplánováno místo mj. pro četu ženistů, (440pohraničníků)žen velkoryse jako záložní prapor střemi údernými rota- gádu abrigády Německem Západním nahranici se Původně byl navr- obecně. Záložní oddíl byl jednímzdůležitých prvků, ježprofi vzniká záložní rota. Osamostatnění jednotek družstva tarasnic. Celkovédružstva systemizova- byla nikoli systémová, alemístní, když . Změny vjejich struktuře se apočtech bez náhrady.bez změně vroce Při první ného incidentu nastátní hranici. Na lovaly chebskou bri- 7.5.2008 10:41:37 37

vodem začlenění byly úspory v těchto jednotkách – zrušení pěší čety. Z formál- ního hlediska pak tento akt působil jako signál dalšího sbližování s brigádami jižního typu. S brigádní poddůstojnickou školou první tabulky, tak štědré k záložnímu praporu, nepočítaly, a tak se poddůstojnická škola zřizovala mimo systemizova- né služby odvelováním frekventantů a personálu. Poprvé takto vznikla poddů- stojnická škola v polovině ledna 1951 po ukončení výcviku vojáků převzatých od ČSLA a skončila v květnu. Podruhé se v témže roce objevuje u brigády pod- důstojnická škola koncem října, když nováčci, nastoupivší 23. 7. 1951, ukonči- li základní výcvik ve výcvikovém středisku. Poddůstojnická škola dislokovaná v Aši, nikoli v Chebu, z nich stejně jako v prvním případě cvičila velitele druž- stev a obsluhy těžkých kulometů. Vojáci základní služby potřební pro službu u minometných jednotek, ženijních, spojovacích, psovodi a posléze tarasníci byli cvičeni mimo útvary chebské brigády, i když některé menší kursy nelze ani v těchto oblastech u brigády vyloučit. Od roku 1952 byla poddůstojnická škola součástí organizačních tabulek a její předepsaný počet byl do roku 1954 včetně 152 frekventantů a 210–212 míst celkově. Přitom necvičila na poddůstojníky jen vlastní vojáky, ale i příslušníky jiných brigád, které poddůstojnickou ško- lu neměly (např. Karlovy Vary). Počítalo se s tím, že zřízením poddůstojnické školy vznikne veliteli brigády záloha spolehlivější než jednotky dosavadního zá- ložního oddílu, jak o tom svědčil i vznik 2. čety autoroty s výslovným určením pro převoz bojových jednotek z poddůstojnické školy – po zkušenostech z lé- ta 1951 (akce Ludvík, Miroslav). V závěru sledovaného období ovšem dochází k podstatnému snížení plánovaných počtů školy – jen na 53 frekventantů, od léta 1955 pak na 90 frekventantů. Snížení je dáno jednak obecnou nutností še- třit místy ve prospěch jižních brigád, jednak tím, že i u těchto brigád se zřizu- jí poddůstojnické školy. Na rozdíl od prvního roku existence brigády, kdy byla poddůstojnická škola zřizována a ukončována, je poddůstojnická škola od orga- nizační změny v polovině ledna 1952 (vlastně už od konce října 1951) trvalou součástí struktury brigády bez časových přetržek. Z výkazů je také zřejmé, že je kmenově stále naplněna, většinou dokonce převyšují kmenové či skutečné stavy plánované počty, s výjimkou fungování výcvikového střediska nováčků po 2–3 měsíce v roce.96 Sestava rot chebské brigády také prošla určitým vývojem. Na počátku připadlo na 124,3 km úseku státní hranice celkem 1 525 pohraničníků ve 25 rotách o jednotném typu 61, což znamenalo průměr délky střeženého úseku 4,97 km státní hranice na rotu a tudíž 12,27 pohraničníků na 1 km státní hranice, přičemž na úseku hranice s NSR byly tyto hodnoty pro PS ještě příznivější. Stejná situace platila i pro rok 1952, v průběhu jehož první poloviny končí svou činnost dvě odloučené čety 9. a 13. roty 2. praporu. Dovodili jsme, že do zapo- četí střežení státní hranice sestavou brigády došlo k převedení 12. roty Libá od 2. praporu Aš k 3. praporu Cheb. Do té doby měl 2. prapor 8 rot, 8.–15. rotu. S jarem roku 1953 přišel nárůst počtu rot o tři převzaté od 3. karlovarské bri- gády i s velitelstvím praporu, přičemž se odpovídajícím způsobem prodloužil ORGANIZAČNÍ VÝVOJ 5. VÝVOJ CHEBSKÉ 5. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY 96 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 28, 29, 51–53, 63–65, výkazy počtů 5. chebské brigády z let 1952–1954.

Hranice.indd 37 7.5.2008 10:41:37 Hranice.indd 38 38 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ a hraničním pásmem,„spoluprací“ sobyvatelstvem atd. elektrifi ho systému služby nastátní hranici, plánovité budování drátěných zátarasů včetně z organizace ochrany ařízení státní hranice ajejich zobecňování dozdokonalené- na organizační neanalyzovali vývoj zmínilijenokrajově: nebo nárůst zkušeností ním pohraničních rot aještě dalšími kroky, které jsmezdevzhledemkzaměření ňováním mezerve jednotkami, činovými stavech posty přeskupe- vhodnějšími stojnická škola. ství praporů. apoddů- Vkonečné oddíl záložní fázisledovaného také období pak spojovací adopravní velitel- přímo rota, podřízené jednotky také adourčité míry Dále sezdrojem úspor staly jednotky přím k nivelizaci rot úrovni, nanižšípočetní pakjižiroty zbavorského úseku hranice. lely vchebském jenroty případě vlastně kdy došlokrozbití homogenity početní rot na3typy, natěchto se úsporách podí- zdrojemhranice. se Zde úspor pohraničníků staly pohraniční roty. fázi, Vprvní lejší apřitom pokud možno zachovat „kvalitu“ střežení bavorského úseku státní systemizovaná brigád ležících kposílení nasměrech místa chápaných jako ved- změny1952. Další vorganizaci pakjiždály vduchu se snahy HSPVS (PS)získat z ochrany státní vorganizační hranice, jižvyjádřila rovině změnazpočátku roku me tedy řadu podstatných změn.Důležitou byla především refl sníženou vlnu přechodů. zařízení. Je třeba brát také v úvahu oproti počátku 50.letv úseku brigády již prací s obyvatelstvem a obsluhou zdokonalovaného stále ženijnětechnického velký a mohl být kompenzován propracovanějším systémem střežení, spolu- ccadesetiprocentníka nakm.Itak plánovaných pokles stavů nebyl ještě příliš a oproti dřívějšku nabavorské také hranici: na14,36–ovícenež1pohraniční- 9,23 pohraničníků nakilometr celkově, tedy o3pohraničníky oproti roku 1952 systemizovány 47.Hustota nastav 53ažnadvě spočtem na klesá střežení tak snížení stavů pohraničních rot ažvroce dochází 1955,kdy jsou všechny roty psovodů ojednohopočet naúkor družstvech. vpěších Kpodstatnému počtů chebskou brigádou o1rotu předanou brigádě karlovarské avrotách byl posílen též vybudovaná ženijnětechnická zařízení. střežený zmenšil Vroce úsek 1954se vhustší síti rot, výhoda poziční tedy menší střežených délky úseků, adozajista úseku hranice vyrovnalo a tedy hustota Navíc střežení zdeneklesla. zdebyla připadající nižších systemizovaných navrub ostatních počtů rot nabavorském jen pro neboť východoněmecký zařazení úsek, nové roty Pata (typ46)snížení hovořili pohraničníků počtu o nakilometrpoklesu státní hranice, platilo to těžkého kulometu.ci družstva Pokud změnou jsmevsouvislosti roku se 1953 vojáků vpočtech 46) lišícíse družstvech vpěších avpřítomnosti absen- nebo převzatý mělnižšíhustotu, úsek jednakbyly normovány typy tři rot (61,52, sledu ubrigády hustota však –1634.Současně klesla prvního střežení: jednak maximasystemizovaných bylo dosaženo V s této době NDR. stavů narotách tanov) následněsoustředilo roty ksobě itři praporu Aš, které střežily hranici střežení státníi úsek hranice. Převzaté velitelství praporu (Hazlov, Voj- později Ústup původní vsystemizaci od brigády velkorysosti byl zapl- vyvažován Ve zkoumaném organizačního pětiletí chebské vývoje brigády zjišťuje- kace, kontrolních pásů, pozorovatelen, kontroly zlepšení nadzakázaným z hranice s NDR. V druhé fázi,z hranice kdy Vdruhé sNDR. došlo o podřízené velitelstvío podřízené brigády, zejména exe zkušeností exe 7.5.2008 10:41:37 39

[Tab. 1] Dislokace 4 praporů a 25 prvosledových rot chebské brigády v červenci 1952.97 1. prapor Hranice 2. prapor Aš 3. prapor Cheb 4. prapor Cheb (PSú-7883) (PSú-7836) (PSú-7862) (PSú-7895) 1. rota Trojmezí 8. rota Krásná 12. rota Libá 21. rota Svatý Kříž I (PSú-6888) (PSú-6838) (PSú-6832 (PSú-6898) 2. rota Trojmezí II 9. rota Selbská 16. rota Dubina 22. rota Slapany (PSú-6883) (PSú-6833) (PSú-6868) (PSú-6893) 3. rota Pastviny 10. rota Nový Žďár 17. rota Pomezná 23. rota Starý (PSú-6886) (PSú-6836) (PSú-6863) Hrozňatov (PSú-6896) 4. rota Újezd 11. rota Polná 18. rota Pomezí 24. rota Kozly (PSú-6889) (PSú-6839) n. Ohří (PSú-6866) (PSú-6899) 19. rota Horní 5. rota Štítary 13. rota Hazlov 25. rota Mýtina Kunreuth (PSú- (PSú-6882) (PSú-6834) (PSú-6892) 6869) 6. rota Krásňany 14. rota Dolní Paseky 20. rota Svatá Anna (PSú-6884) (PSú-6831) (PSú-6862) 7. rota Celnice 15. rota Doubrava (Ebmath) (PSú-6881) (PSú-6835)

[Tab. 2] Příslušnost pohraničních rot k jednotlivým praporům po 15. 4. 1953. V zá- vorce je vedle krycího čísla útvaru uveden též početní typ.

1. prapor Hranice 2. prapor Aš 3. prapor Hazlov 4. prapor Cheb 5. prapor Cheb (PSú-7883) (PSú-7836) (PSú-4867) (PSú-7862) (PSú-7895) 1. rota Trojmezí I 8. rota Krásná 13. rota Vojtanov 19. rota Libá 25. rota Svatý (PSú-6888, (PSú-6838, (PSú-6834, (PSú-6832, Kříž (PSú-6898, typ 52)98 typ 61) typ 61) typ 61) typ 61) 2. rota Trojmezí II 9. rota Selbská 14. rota Horní 20. rota Dubina 26. rota Slapany (kóta 560) (PSú- (PSú-6833, Paseky (PSú- (PSú-6868, (PSú-6893, 6883, typ 52) typ 61) 6831, typ 52) typ 61) typ 61) 15. rota 21. rota 3. rota Pastviny 10. rota Nový 27. rota Starý Doubrava Pomezná (PSú-6886, Žďár (PSú-6836, Hrozňatov (PSú- (PSú-6835, (PSú-6863, typ 52) typ 61) 6896, typ 61) typ 52) typ 61) 4. rota Újezd 11. rota Polná 16. rota Kámen 22. rota Pomezí 28. rota Kozly (PSú-6889, (PSú-6839, (PSú-3866, n. Ohří (PSú- (PSú-6899, typ 61) typ 52) typ 52) 6866, typ 61) typ 61) 5. rota Štítary 17. rota Luby 23. rota Horní 29. rota Mýtina 12. rota Pata (PSú-6882, (PSú-3869, Kunreuth (PSú- (PSú-6892, (PSú-?, typ 46) typ 52) typ 52) 6869, typ 52) typ 61) 6. rota Krásňany 18. rota Plesná 24. rota Svatá (PSú-6884, (PSú-3862, Anna (PSú-6862, typ 46) typ 61) typ 61) 7. rota Celnice (PSú-6881, typ 46)

97 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 37, Dislokace PS-útvarů r. 1952, přehled vyhotoven nejpozději 24. 7. 1952. V závorkách jsou uvedeny krycí názvy, jejichž typické užití bylo v neutajovaných písemnostech, ve styku s orgány státní správy a veřejností. 98 Typy zjišťovány z výkazů počtů 1. 9.–1. 12. 1953. Viz AMV Brno-Kanice, f. 2357, k. 52. Shodují se s direkti- VÝVOJ CHEBSKÉ 5. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY vou náčelníka štábu HS PVS z 23.3.1953. Viz tamtéž, k. 104.

Hranice.indd 39 7.5.2008 10:41:38 Hranice.indd 40 40 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 9 AMV Brno-Kanice, f.2357,k.62,Organizační tabulka č.51–chebská brigáda, s.20–22. 99 Velitelství brigády Cheb [Tab. 4]Schéma organizace 5.chebské pohraniční brigády vpolovině ledna 1952. [Tab. 3]Sestava rot poorganizační změně roku 1954(únor). (typ 46) 7. rota Celnice (typ 46) 6. rota Krásňany (typ 52) 5. rota Štítary (typ 61) 4. rota Újezd (typ 52) 3. rota Pastviny (typ 52) (kóta 560) 2. rota Trojmezí II 137+4 velitelstvíCelkem podřízených bez jednotek Vojenské prodejny (3) IV.Oddělení –fi III/7–veterinární oddělení III/6–zdravotníoddělení Poddůstojnická škola (221,vč. 152frekv.) pěší III/5–automobilníoddělení III/4–ubytovacíoddělení III/3–výstrojníoddělení III/2–proviantníoddělení III/1–výzbrojníoddělení sekretariát týlu Sektor (60+4) III.–týl Sektor II.–politický (11) I/7–kancelářoddělení I/6–šifrovacíoddělení I/5–spojovací oddělení I/4–organizačně-doplňovacíoddělení I/3–škol.oddělení referát obranný) I/2–zpravodajskéoddělení (referát výzvědný, I/1–operační oddělení chemický náčelník náčelník štábu, ženijní náčelník, Sektor (54) I.–štáb (velitel, ZVP, zástupce pro pobočník) týl, tzv. užšívelitelství (typ 52) 1. rota Trojmezí I 1. prapor Hranice 2. prapor Aš 3. prapor Cheb 4. prapor Cheb prapor 4. Cheb prapor 3. Aš prapor 2. Hranice prapor 1. 99 nanční (5) (typ 46) 12. rota Pata (typ 52) 11. rota Polná Žďár (typ61) Žďár 10. rota Nový (typ 61) 9. rota Selbská (typ 61) 8. rota Krásná Anna (typ61) 18. rota Svatá (typ 52) Kunreuth 17. rota Horní n. Ohří (typ61) n. Ohří 16. rota Pomezí (typ 61) 15. rota Pomezná (typ 61) 14. rota Dubina (typ 61) 13. rota Libá Záložní oddíl (170) oddíl Záložní rota (9) hospodářská ženijní (30) četa automobilní rota (60) spojovací rota (52) velitelská (28) četa (179) velitelství Jednotky přímo podřízené brigády: (typ 61) 23. rota Mýtina (typ 61) 22. rota Kozly (typ 61) Hrozňatov 21. rota Starý (typ 61) 20. rota Slapany Kříž (typ61) 19. rota Svatý (typ 52) Doubrava 28. rota Paseky (typ52) 27. rota Horní (typ 61) 26. rota Vojtanov (typ 61) 25. rota Plesná (typ 52) 24. rota Luby 5. prapor Vojtanov (Hazlov) 7.5.2008 10:41:38 41

Velitelství praporů 1. prapor Hranice 2. prapor Aš (100) 3. prapor Cheb (100) 4. prapor Cheb (100) (100) tzv. užší velitelství praporu (3), velitel, ZVP, zástupce pro týl oddělení I. – štáb (12) oddělení II. – politická skupina (2) oddělení III. – týl (13) (se zdravotní skupinou) Podřízené jednotky velitelská rota (70): pěší četa (36), spojovací četa (18), dopravní družstvo (10), hospodářské družstvo (3) 7 7 6 5 pohraničních rot po 61 Podle ABS, Brno-Kanice, fond 2357, k. 23. V závorkách uveden plánovaný stav, popř. počet ci- vilních míst.

[Tab.] 5 Schéma organizace 5. chebské pohraniční brigády v období od března 1953 do počátku roku 1954. Velitelství brigády Cheb Velitelství (velitel, ZVP, náčelník štábu, zástupce pro zásobování, pobočník) Štáb (52) Jednotky přímo podřízené velitelství brigády ženijní náčelník, chemický náčelník (177) oddělení operační velitelská četa (28) oddělení zpravodajské (skupina výzvědná, spojovací rota (52) skupina obranná) automobilní rota (58) oddělení bojové přípravy ženijní četa (30) oddělení organizačně-doplňovací hospodářská rota (9) oddělení spojovací (skupina šifrovací, spojovací dílna a sklady) pomocná kancelář Politické oddělení (klub) (16 a 3) Poddůstojnická škola pěší (210, vč. 152 frekv. míst) Týl (55 a 24) Záložní oddíl (167) vedoucí kanceláře oddělení dělostřelecko-technického zásobo- vání (zbrojní dílna a zbrojní sklad) oddělení proviantního zásobování (proviant- ní sklad) oddělení intendančního zásobování (inten- danční sklad a dílny) oddělení ubytovací (ubytovací sklad a dílny) automobilní služba (automobilní dílna) zásobování PHM oddělení zdravotní [!] oddělení veterinární Finanční oddělení (3) Účtárna (2) Závodní kuchyně (4 civilní)

Velitelství brigády bez podřízených jednotek: VÝVOJ CHEBSKÉ 5. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY 133 a 31

Hranice.indd 41 7.5.2008 10:41:38 Hranice.indd 42 42 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 104 pátracích počet vyjádřen též je Sčítanci součtem. samozřejmě je 103 družstva příslušníků počet Celkový 102 Druhý údaj –hospodářské družstvo. 101 Prapor svelitelským stanovištěm ve Vojtanově byl vprůběhu tohoto období zařazen nakonec brigá- sestavy 100 Nemá velitelskou četu ajehodopravní jedevítičlenná. četa rozkazů, f.Personální spisy, f.2342. nalezeny, uvedli jsmeupřesnění též dlerozkazů velitele brigády (RVB). ABS,Brno Kanice, fond Kádrových ní funkce. Pokud mezipředchůdcem anástupcem dletěchto vznikla údajů nebyly mezeranebo tyto údaje Kurzívou vzávorkách jsou uvedena data dlekádrových rozkazů dlepersonálních nebo spisů, event. předá- a „obranných“a psů. dy. [Tab. 6]Struktura chebských typů rot vletech 1951až1955. Velitelství praporů Velitelství [Tab. 7] vilních míst. Podle .pao rnc 9)2 rprA 9)3.(5.)Hazlov 2.prapor Aš (95) 1. prapor Hranice (95) 7 5 6 6 5 5 6 pohraničních 6 rot 7 5 (4) družstvo velitelská (36),spojovací (18),dopravní rota četa četa (70):pěší (9),hospodářské četa velitelstvíJednotky přímo podřízené praporu veterinární skupina (2) zdravotní skupina (2) (4) týl politická skupina (2) (12) štáb tzv. užšívelitelství praporu (velitel, ZVP, zástupce pro zásobování) družstvo Velitelské Velitelství 61614652614652614753Typ 43 zů velitele brigády –RVB –z25.6.1951) (naposled uveden vpodpisové doložce rozka- 1951) František Okrouhlík ržtoT 5 5 5 55 5 5 5 – 5 5 – 5 5 služebních psů Družstvo Družstvo TK 3 pěší družstva 39392930392829382430 RVB ze7.5.1953) (20. 10.převzal, naposled vpodpisové doložce Karel Peprný 27. 6.1951,20.10.předal funkci) uveden(poprvé vpodpisové doložce RVB Ilja Marcij ABS, Brno-Kanice, fond 2357,k.46.Vzávorkách uveden plánovaný stav, popř. ci- počet o 9115 9315 9315 9415 951955 1955 1954 1954 1954 1953 1953 1953 1952 1951 Rok Cheb vletech 1951–1955. PS brigády náčelníka štábu 5. a velitele místech na působících osob Přehled (10. 6.1951–20.10.1951) (20. 10.1951–22.4.1953) Velitel brigády 1+3 6;3 (1. 11. 1950–31.5. 102 103 + + + + + + + + 1+4 1+4 1+4 1+4 1+4 1+3 1+3 1+3 1+3 01 01 01 01 10 10 10 10 10 10 10 10 10 104 (Vojtanov) (95) vr Jiří Švorc z 16.10.) uveden naposled vpodpisové doložce RVB dovolenou, NŠzastupuje Edvin –ten Zejmon 2.9.1954má30dnůz 1.9.1954,od (naposled vpodpisové doložce RVB Vladimír Pokorný (56) 4. (3.)Cheb (2. 12.1950–1.9.1951) Náčelník štábu (1. 9.1951–10.10.1954) 100

5. (4.)Cheb 101 (95) 7.5.2008 10:41:38 43

Galus Antonín (22. 4. 1953–22. 12. 1954) Ambroz Otakar (1. 11. 1954–23. 12. 1954) (poprvé v podpisové doložce RVB z 8. 5. 1953) (poprvé v podpisové doložce RVB z 19. 10. 1954) Ambroz Otakar (23. 12. 1954–12. 10. 1955) Šedivý Ondrej … (poprvé v podpisové dolož- ce RVB z 9. 3. 1955, naposled v podpisové doložce RVB z 30. 9. 1955) Pokorný Vladimír (1. 11. 1955–30. 9. 1956) Henyš Rudolf (1. 11. 1955–30. 9. 1956) (poprvé v podpisové doložce RVB dne 7. 10. (poprvé v podpisové doložce RVB z 3. 10. 1955, naposled v podpisové doložce RVB 1955) z 31. 8. 1956)

[Obr. 1] František Okrouhlík, [Obr. 2] Jiří Švorc, [Obr. 3] Karel Peprný. foto z let 1947–1949. foto z roku 1964.

[Obr. 4] Otakar Ambroz, [Obr. 5] Ondřej Šedivý. [Obr. 6] Rudolf Henyš, foto z let 1963–1965. foto z roku 1966. ORGANIZAČNÍ VÝVOJ 5. VÝVOJ CHEBSKÉ 5. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY

Hranice.indd 43 7.5.2008 10:41:38 Hranice.indd 44 44 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ [Obr. 7] Dislokace jednotek 5.chebské pohr aniční brigády MV, stav k20.10.1954. 7.5.2008 10:41:39 45

3. ORGANIZAČNÍ VÝVOJ 4. ZNOJEMSKÉ POHRANIČNÍ BRIGÁDY MINISTERSTVA VNITRA V LETECH 1951–1955

Na moravském úseku státní hranice s Rakouskem došlo rozkazem velitele PS čj. Rd-002764/1-50 z 30. 12. 1950 v lednu 1951 ke zrušení dosavadní sestavy praporu PS Znojmo (krycí označení PS-útvar 7196)105 a ke zřízení pohraničního od- dílu s velitelstvím v témže městě (PS-útvar 5688 Znojmo). Týmž rozkazem velitele PS se vytvářely v rámci znojemského oddílu 4 prapory s velitelskými stanovišti v Jemnici, Znojmě, Hrušovanech nad Jevišovkou a Břeclavi. Velitelstvím praporů bylo podřízeno 20 pohraničních rot,106 přičemž počátečním „vkladem“ bylo vtěle- ní pohraničníků dosavadních 23 čet znojemského praporu staré sestavy do prapo- rů nového oddílu, neboť délka úseku chráněného praporem staré sestavy a oddí- lem nové sestavy se shodovala.107 Kontinuita velitelského stanoviště útvaru staré a nové sestavy PS platila i v případě dalších oddílů na rakouské hranici. Stejným způsobem vznikly soused- ní útvary PS, 2. oddíl České Budějovice a 4. oddíl PS Bratislava, jenž střežil státní hranici od soutoku Moravy s Dyjí po Šamorín.

105 K 29. 8. 1949 mělo velitelství praporu PS Znojmo (PS-útvaru 7196 Znojmo) tuto sestavu rot a čet: 1. rota Břeclav s četami v Lanžhotě, Břeclavi (družstvo v Poštorné) a Valticích; 2. rota Mikulov s četami Sedlec, Mi- kulov, Březí; 3. rota Hrušovany nad Jevišovkou s četami Novosedly, Charvátská (dříve Frélichov), Šanov, He- vlín; 4. rota Znojmo s četami Dyjákovice, Jaroslavice, Micmanice (s družstvem v Ječmeništi), Hatě a Šatov; 5. rota Vranov nad Dyjí s četami Lukov (s družstvem v Podmolí), Čížov, Vranov nad Dyjí a Stálky (s druž- stvem v Šafově); 6. rota Jemnice s četami Uherčice, Vratěnín, Rancířov, Nové Sady a Slavonice. Srov. ABS, Brno-Kanice, f. PS, inv. j. 140, čj. 1522 taj./1949-III z 29. 8. 1949. 106 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 4, čj. PS-006/01-51 z 12. 1. 1951, Organizace oddílu a zaujetí nové sestavy. 107 ABS, Brno-Kanice, f. 2341 – 4. brigáda PS Znojmo, k. 11, čj. PS-001220/11-OS-51 z 3. 7. 1951, Hlášení VÝVOJ ZNOJEMSKÉ 4. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY o operativně služební činnosti za 1. pololetí 1951.

Hranice.indd 45 7.5.2008 10:41:39 Hranice.indd 46 46 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 108 108 Povšimněme sioznačení rot: PS-útvar (zkracován číslo:4.čísliceudává pořadí naPSú) krycí ačtyřmístné 112 111 Pro dochovány rok počtů datům. 1951jsou měsíčnívýkazy pouze kněkterým K1.4.1951jsou skutečné po- 110 109 V závorkách budou uváděny plánované (systemizované) počty. lefonním atelegrafním družstvem. družstvy, ženijní (24),dopravní ate- (29)aspojovací (23)sradiodružstvem četa ky velitelství Knimpatřila oddílu přímo velitelská podřízené. třemi (29)se četa přechodně velitelství kasáren) případě 106,zbytek videálním čítalo (105)jednot- ní velitelství (tzv. užšívelitelství, štáb, politické afi týl oddělení, bezpečnosti č.9z19.3.1951na4.znojemský MNB, pohraniční oddíl bezpečnosti a spojovací četu (18). velitelstvíjak vlastní praporu jed (36),tak něž plánovány 94osob. nashodný Tento počet systemizovaný zahrnoval počet ničnících byly avždy pěti po podřízeny jednomu zečtyřpraporů, které byly rov- osob. rotách, 376ve čtyřech praporech a211zvelitelství oddílu měly dosáhnout 1407 plánovaných vjednotlivých úrovních oddílu, tj. struktury 820pohraničníků na [Tab. 8]Sestava 3.oddílu PSZnojmo –leden 1951. brigády což znamená čísliceodkazovala korganizační 3.oddílu. kód První úrovni, přičemž narozdíl chebské od příslušnost kútvaru. víme, Současně že6dle číslování rot apraporů pro jekódem číslici3votevřené řeči, 2. číslice–vždy 6–tuto mají společnou všechny (brigádou), roty prapory aoddílem všemi stanovuje se tedy mají 8,roty 2.praporu 3,roty 3.praporu 6,roty 4.praporu 9.Kódovací tedy řadačíslicje stejná jako urot. –8,2.rotyporu –3,3.roty 6,4.roty –9,5.roty 2.3.čísliceudává příslušnost roty kpraporu: roty 1.praporu roty vsestavě praporu západu od stejně jako navýchod: vpřípadě chebské pohraniční brigády 1.roty vpra- ABS, Praha, rozkaz č.9z19.3.1951. ministranárodní bezpečnosti k PS)činilskutečný stav 4.znojemského oddílu 1232pohraničníků. Viz uváděnyčty na1172.Viz Tamtéž Rota oddílu PS atab. VI/1Velitelství praporu oddílu PS. místný nebyl kód při zařazování nových rot doprvosledové měněn. sestavy útvaru. útvaru Přidání korelaci čizrušení čtyřmístným číselným se kódem zrušilo. Jak zjistímedále, čtyř- mi konkrétního praporu. Nastíněný číselný systém mohl ovšem fungovat pouze vpřípadě neměnnésestavy číslarotytedy zkrycího mělvždy poznat nejenjejí (PSú-4666) Hrušovany 3. (PSú-4635) Znojmo 2. (PSú-4693) Břeclav 4. (PSú-4682) Jemnice 1. Prapor 111 , tab. III/1Početní asystemizace stavy velitelství oddílu PS. upohraničních rot Znojemský oddíl, jehož název byl stanoven název jehož oddíl, Znojemský rozkazem ministra národní homogenitu: ctilo schéma První každázrot mělaplánováno 41pohra- po (PSú-3668) Jaroslavice 11. Čížov 6. (PSú-3698) Sedlec 16. (PSú-3638) (PSú-3688) Slavonice 1. ABS, Brno-Kanice, červencovém příchodu f.2357,k. 5.K1.11.1951(po nováčků oddílu 109 Velitelství oddílu mělopředepsáno 211míst,ztoho vlast- jevždy 3.Prapor oddílu měltotiž 5.Zasvěcený číslici vždy 4aoddíl první (PSú-3663) Hevlín 12. (PSú-3693) Valtice 17. (PSú-3683) Písečná 2. (PSú-3633) Lukov 7. 110 Celkové počty oddílu dané součtem míst příslušnost kbrigádě čioddílu, aleijejímísto mezirota- (PSú-3666) Šanov 13. (PSú-3696) Dvůr Boří 18. (PSú-3686) Rancířov 3. (PSú-3636) MlýnůDevět 8. notky přímo podřízené, tj.notky (40) záložní přímo podřízené, Roty ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.1,tab. VIII/1 108 (PSú-3669) Novosedly 14. (PSú-3699) Lány 19. (PSú-3689) nad Dyjí 4. Podhradí (PSú-3639) Hatě 9. ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.14. nanční oddělení, (PSú-3662) Mikulov 15. (PSú-3692) Domy Ruské 20. (PSú-3682) Šafov 5. (PSú-3632) Ječmeniště 10. 112 narozdíl 7.5.2008 10:41:39 47

od brigád PS na hranici s NSR, působil na tzv. vedlejším směru. Byl tudíž méně početně dotován, jak vysvítá ze srovnání s 5. brigádou PS Cheb. Při 124,3 km stát- ní hranice střežené chebskou brigádou113 a při 204 km státní hranice znojemského oddílu114 připadlo ve znojemském případě tedy v pohraničních rotách na kilometr 4,02 pohraničníků, zatímco v chebském bylo plánováno 12,27 pohraničníků na jeden kilometr; tedy třikrát více. A to nebereme v potaz větší vybavenost (či příslib vybavenosti) chebské brigády vojenskou technikou a zabezpečovacími jednotkami. K tomu ještě věc na pohled organizačně okrajová, ovšem rovněž vypovídající o preferenci západní hranice: nová sestava PS byla zaujata, alespoň dle hlášení, na jihu koncem ledna 1951,115 na západě ovšem již počátkem ledna. Při sledování změn struktury brigády i jejího počtu a je nutno konstatovat, že po této stránce byla brigáda opravdu živým tělesem. Početní vývoj brigády re- kapituluje následující tabulka.

[Tab. 9] Početní vývoj plánovaných počtů 4. znojemské pohraniční brigády MV v letech 1951–1955. Rok 1951 1952 1953 1954 1955(1) 1955(2) Stav 1 407 1 510 1 907 2 184 2 354 2 569

(Údaje bez civilních zaměstnanců a k okamžiku organizační změny, dílčí změny během roku nejsou uváděny. V roce 1955 se jednalo o dvě změny.) Početní nárůst brigády, srovnáme-li počátek a konec zkoumaného období, je více než 80 % a zrcadlí se v něm postupné doceňování ochrany státních hranic s Rakouskem v rámci celého systému střežení státních hranic PS, což svědčilo o ochotě uvolňovat z jiných částí systému potřebné vojáky. V roce 1955 tento růst ještě poněkud „vylepšilo“ zařazení poddůstojnické školy do sestavy brigá- dy, přičemž brigáda přestala vytvářet převelováním svých vojáků do poddůstoj- nických škol k jiným (západním) brigádám jejich zálohy pro případ pohraniční operace. Neustálý růst tabulkových míst lze dokumentovat na vývoji hustoty střeže- ní počtem pohraničníků na kilometr státní hranice. Hustota střežení narostla ve sledovaném období takřka o 100 %, ze 4,02 pohraničníků/km v roce 1951 na 8,12 v létě 1955, což svědčí jednak o neustálém vzestupu významu jižní hranice pro minimalizaci tzv. narušení státní hranice, jednak o možnostech PS, resp. resortu, najít ve svých stavech potřebná místa a přesunout je na tuto hranici. K největšímu meziročnímu nárůstu hustoty střežení dochází v roce 1953, o 1,33 pohraniční- ka na 1 km státní hranice, i když ani vzestup roku 1954 o 0,9 nebyl zrovna malý. Přesto i po navýšení počtu pohraničníků na rotách vyznívá srovnání s chebskou brigádou výrazně ve prospěch západní: 8,12 : cca 14 pohraničníků na 1 km státní

113 ABS, Brno-Kanice, f. 2342, inv. j. 336, k. 128, čj. 001/01-OS-1953, Situační zpráva 5. chebské brigády za rok 1952 pro kolegium ministra (s. d., počátek ledna 1953). 114 ABS, Brno-Kanice, f. 2341, k. 11, čj. PS-001220/11-OS-51 z 3. 7. 1951, Hlášení o operativně služební činnosti za 1. pololetí 1951. Podle pozdějších údajů hraničního oddělení MV činila délka úseku 4. znojemské pohra- niční brigády 201,46 km. Viz MP, Praha, Sbírky, pořadač č. 66/3, čj. PS-010593/11-OS-53. 115 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 4, čj. PS-006/01-51, 12. 1. 1951. Velitelé praporů oddílu měli hlásit provede- ní všech rozkazů 26. 1. 1951. Totéž potvrzuje i situační zpráva štábu velitelství PS. Viz ABS, Brno-Kanice, VÝVOJ ZNOJEMSKÉ 4. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY f. 2357, k. 7, s. d. (březen 1951) a čj.

Hranice.indd 47 7.5.2008 10:41:39 Hranice.indd 48 48 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 116 116 Používal termín „přechodové se kanály“. mální struktura útvaru pro období. další Obastupně zvlastního velení skládaly se zachováno opti-padě, pro hledala zkoumaného léta se další bázi a na jehož období soustředěním funkcí organizační zůstalo, jež schéma, stejně jako vchebském pří- reorganizace zpočátku roku 1952,která roku zkušenostech po prvního vytvořila nizační změny naúrovni velitelství praporu abrigády, přičemž zdůrazněme roli pohraničníkůtů avpočtu družstvech. vpěších ných vpřítomnosti typů spočívaly vpodstatě těžkých družstva kulome- čiabsenci Lánům a Ruským Domům (dohromady mezirotami 18,4km).Odlišnosti růz- délku úseku Valticím-Raisně (dohromady aBořímu Dvoru 18,9 km) aDoubravka ného (dohromady Podobně cca19,5km). rota vložená Valtice-celnice eliminovala Mlýnů (dohromady 19,8km),rota Slavětín snižuje délkyúseků Slavonic aPíseč- nost delšínež18 km. Vložená rota Podmolí snižuje délkyúseků Lukova aDevíti roku byly vloženy vždy mezitydvě roty, které měly vsoučtu obou úseků vzdále- 1955 zaměřeny naeliminacizbytku dlouhých úseků rot. Čtyři nové roty ztohoto vanosti střeženého úseku podstatný nárůst resp. 46),znamenalo zavedení (dvou) tří ty notlivých rot. Po dvou prvních letech, kdy byly všechny roty stejného typu (41, vojska, což byl případ rot zřízení Poštorná aBřezí vpolovině roku 1952. rot roku. během Mimo mohl termín tuto změnu povolit náměstek ministrapro zkracovala; tento postup uplatnil se vroce 1952.Třetí možností bylo počet zvýšit zení nebylo nutné měnit plánované brigády, stavy tudíž schvalovací se procedura jim daloprávo nadalšíexistenci. Výhodou detašovaných četbylo, žepro jejich zří- ností bylo vytvořit roty zdetašovaných četpoté, cozatížení jejich úseku hranice byly nové roty systemizovány; typický jevtomto rok 1954a1955.Druhou mož- sezóny vydání nové vyhodnocení ním bylo organizační po tabulky brigády, vníž typ 61. v roce 1954byly všechny břeclavské roty povýšeny, ažnarotu Lány, nanejvyšší naněmžPSprovádělado Rakouska, kontrolu to potvrzuje vlaků. Zčásti ifakt, že doblízko vzdáleností ně snadnozvelkých v blízkosti Břeclavi jako železničníhouz lavský prapor změnou byl poslední vícepreferován. Jeden zdůvodů lzespatřovat tek rot probíhal vzhledemkúsekům praporů všech rovnoměrně, snadjenbřec- střežit svůj státní hranice úsek s20rotami, letech jich bylo pěti již30.Přírůs- po pokusů oilegální přechod hranice. viště vúseku rot, přehrazovat která místa, byla známa světší jako frekvencí místa děny scílemsnížit časovou náročnost dostupu pohraničníků stano- navykázaná jednak zvyšováním systemizovaných stavů natěchto rotách. Změny byly prová- nikoli sNDR.) hranice roku 1955.(Vchebském případě uvažujeme státní hranice jenúsek sNSR, Kromě změnvpohraničních rotách jetřeba charakterizovat důležité orga- Hustota střežení byla zvyšována změnou také systemizovaného stavu jed- Počet pohraničních rot několika narůstal možnými způsoby. Tím standard- Nárůst hustoty uskutečnil se pohraničních rot, jednakzvyšováním počtu 116 Brigáda (zprvu oddíl) začalavroce 1951 oddíl) Brigáda (zprvu lu, mohli lidédostávat se kterým relativ- sti státní hranice, aželezničnípřechod stavů. Následně byly změny obě vroce pů rot vzávislosti nadélceaexpono- 7.5.2008 10:41:39 49

velitelství a jednotek přímo podřízených (zabezpečovacích jednotek). Z pohledu vlastního velitelství brigády lze říci, že podstatně bylo posilováno v roce 1953 a pak v létě 1955. V tomto konstatování je zohledněno především hledisko posilování štábu, konkrétně těch oddělení, která nesla bezprostřední odpovědnost za ochranu státní hranice, tj. oddělení operační, zpravodajské a oddělení bojové přípravy. Relativně větším změnám byl podroben sektor týlu, kde byl hledán optimální model zabezpečení za plošného překvalifi kovávání některých funkcí a při zapojování civilních pracovníků, zejména technických a hospodářských, v oddělení výstroj- ním, ubytovacím a automobilním jednak k dosažení potřebné personální stability, jednak k využití vojenských tabulkových míst pro jiné účely. Na velitelství praporu změny ve štábu sledovaly v zásadě tytéž tendence jako velitelství brigády s tím rozdílem, že oddělení brigády zde odpovídal zpravidla jeden funkcionář nebo několik referentů. V případě týlu praporu docházelo k jeho omezování a početní redukci v souvislosti s převodem týlové agendy na týl brigády. Je třeba poznamenat, že veterinární a zdravotnická skupina nepůsobily od roku 1953 v sestavě týlu, jako tomu bylo v případě příslušných oddělení týlu brigády. Posilování zabezpečovacích jednotek brigády (od r. 1954 o 70 % oproti roku 1951) pak dílem svědčilo o doceňování ochrany čs.-rakouské hranice vůči zápa- doněmecké (zařazení poddůstojnické školy do sestavy brigády na podzim 1954, posilování velitelské roty brigády a záložní roty praporu) a o růstu důležitosti ně- kterých sfér v souvislosti s vytvářením systému ochrany státní hranice, jakými byly především nároky na výstavbu tzv. ženijnětechnických opatření nebo na budová- ní spojení mezi součástmi brigády. Přitom lze říci, že dochází nejprve k zajištění těchto funkcionářů a jednotek na úrovni brigády a s ročním zpožděním pak na stupni praporu – viz zařazení ženijního referenta a ženijního družstva do sestavy praporu. Přes nárůst zabezpečovacích jednotek zůstaly v závěrečném roce našeho zkoumání chebské početnější vlivem existence záložního oddílu, jemuž záložní rota velitelství znojemské brigády konkurovat nemohla. V ostatních zabezpečo- vacích jednotkách byl stav zhruba paritní. Nižší početní dotaci měla po většinu zkoumaného období i některá pro službu klíčová oddělení štábu velitelství zno- jemské brigády. Znojemská oddělení operační, zpravodajské a bojové přípravy jsou až do druhé změny v roce 1955 méně početná. Až s touto změnou se dostávají na stejnou úroveň (absolutně jsou o jedno místo početnější). Organizace jednotek a útvarů brigády PS byla jedním z důležitých rysů sys- tému ochrany státních hranic. Popis a analýza organizačních změn všech úrovní struktury brigády pak může přispět i k poznání, jaké tendence ve vývoji ochrany státních hranic působily.

[Tab. 10] Sestava pohraničních praporů a rot 4. brigády počátkem roku 1953. V závorkách krycí čísla. 1. prapor Jemnice 2. prapor Znojmo 3. prapor Hrušovany 4. prapor Břeclav (Psú-4682) (Psú-4635) (Psú-4666) (Psú-4693) 1. rota Slavonice odloučená četa 11. rota Jaroslavice 16. rota Sedlec (PSú-3688) Kratochvílova (PSú-3668) (PSú-3698) hájenka (k PSú-3638)

2. rota Písečné 6. rota Čížov 12. rota Hevlín 17. rota Valtice VÝVOJ ZNOJEMSKÉ 4. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY (PSú-3683) (PSú-3638) (PSú-3663) (PSú-3693)

Hranice.indd 49 7.5.2008 10:41:40 Hranice.indd 50 50 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 1 117 Ač byla původně odloučenou četou roty 2.praporu, jezdůvodů geografi roku nicnezměnilo. Kanice, f.2357,k.37. Nevíme zdatyto změny však, byly provedeny, neboť vnázvech rot zbývající po se část Nový Přerov arota Valtice mělapřemístit se doprostoru bývalého celníhoúřadu Viz naRaisně. le nařízení náčelníkaštábu HSPVS stanov z20.3.1953se [Tab. 12] [Tab. 11] (Psú-4682) 1. prapor Jemnice (7 650m) hájenka, typ61 7. rota Kratochvílova 13.rota Ječmeniště, 6. rota Šafov, typ46 typ 46 5. rota Stálky, typ 52 4. rota Uherčice, Břeclav prapor 4. typ 52 3. prapor Hrušovany 3. rota Rancířov, typ 52 2. rota Písečné, Znojmo prapor 2. typ 61 rota Slavonice,1. Jemnice prapor 1. hájenka, 6. rota Kratochvílova (9 900m) 5. rota Stálky, typ46 46 (9950m) 4. rota Uherčice, typ Břeclav prapor 4. 46 (8270m) 3. rota Rancířov, typ Hrušovany prapor 3. (9 500m) 2. rota Písečné, typ52 Znojmo prapor 2. 52 (9950m) 1. rota Slavonice, typ Jemnice prapor 1. (PSú-3682) 5. rota Stálky (PSú-3689) 4. rota Uherčice (PSú-3686) 3. rota Rancířov 117 typ46 v únoru 1954.Srov. sobr. 11až13. Sestava pohraničních praporů arot 4.brigády poorganizační změně délka úseku střežené státní hranice. po naplnění organizačních změn zbřezna téhož roku. Vzávorkách Sestava pohraničních praporů arot 4.brigády na podzim 1953 (Psú-4635) Znojmo prapor 2. typ 46(8450m) 12. rota Ječmeniště, typ 52 typ 61 12. rota Hatě, typ 61 11. rota Šatov, Mlýnů,Devět typ61 10. rota 15.rota Dyjákovice, 9. rota Lukov, typ46 typ 52 8. rota Čížov, (4 900m) 11. rota Hatě, typ61 (4 850m) 10. rota Šatov, typ52 typ 46(9360m) 9. rota Mlýnů, Devět (12 470m) 8. rota Lukov, typ46 (6 950m) 7. rota Čížov, typ52 (PSú-3632) 10. rota Ječmeniště 3639) 9. rota Hatě (PSú- (k PSú-3636) Šatov četa odloučená (PSú-3636) 8. rota Mlýnů Devět (PSú-3633) 7. rota Lukov (Psú-4666) Hrušovany prapor 3. typ 61(7500m) 19. rota Mikulov, (4 950m) 18. rota Březí, typ46 61 20. rota Mikulov, typ typ 52 19. rota Březí, typ 61 18. rota Novosedly, typ 52 17. rota Hrabětice, typ 61 16. rota Hevlín, typ 52 typ 61 14. rota Jaroslavice, typ 52(7150m) 17. rota Novosedly, typ 46(6830m) 16. rota Hrabětice, (11 070m) 15. rota Hevlín, typ52 typ 52(8400m) 14. rota Dyjákovice, typ 61(6200m) 13. rota Jaroslavice, (PSú-3662) 15. rota Mikulov Výsadka 22.roty 21. rota Březí (?) (PSú-3669) 14. rota Novosedly (PSú-3666) 13. rota Hrabětice iště 12.roty mělopřemístit zNovosedel doobce ckých přičleněna k1.praporu. Pod- (Psú-4693) Břeclav prapor 4. (PSú-3692) 20. rota Ruské Domy (PSú-3699) 19. rota Lány tratě železniční – hradlo 22. rota Poštorná (?) (PSú-3696) 18. rota Dvůr Boří typ 52(9500m) 25. rota Ruské Domy, (8 900m) 24. rota Lány, typ46 Ruské Domky, typ61 26. rota typ 46 25. rota Lány, ratě naVídeň železniční hradlo 24.rotydružstvo – typ 61 24. rota Poštorná, typ 61 23. rota Dvůr, Boří typ 61 22. rota Valtice, typ 61 21. rota Sedlec, tratě naVídeň železniční – hradlo 23.rotydružstvo 61 (4060m) 23. rota Poštorná, typ typ 46(7200m) 22. rota Dvůr, Boří (11 700m) 21. rota Valtice, typ61 (5 800m) 20. rota typ52 Sedlec, ABS Brno- 7.5.2008 10:41:40 51

[Tab. 13] Sestava pohraničních praporů a rot 4. brigády po organizační změně v červnu 1955. 1. prapor 2. prapor 3. prapor 4. prapor 5. prapor Jemnice Vranov Znojmo Hrušovany Břeclav 1. rota 6. rota 11. rota 17. rota 24. rota Slavonice Stálky Podmolí Dyjákovice Valtice I (typ 56) (typ 47) (typ 56) (typ 56) (typ 56) 2. rota 7. rota Šafov 12. rota 18. rota 25. rota Slavětín (typ 47) Devět Mlýnů Hevlín Valtice II (typ 56) (typ 56) (typ 56) (typ 56) 3. rota 8. rota 13. rota 19. rota 26. rota Písečné Kratochvílova Šatov Hrabětice Boří Dvůr (typ 56) hájenka (typ 56) (typ 56) (typ 56) (typ 56) 4. rota 9. rota 14. rota 20. rota 27. rota Rancířov Čížov Hatě Novosedly Poštorná (typ 56) (typ 56) (typ 56) (typ 56) (typ 56) 5. rota 10. rota 15. rota 21. rota 28. rota Uherčice Lukov Ječmeniště Březí Lány (typ 56) (typ 47) (typ 56) (typ 56) (typ 47) 16. rota 22. rota 29. rota Jaroslavice Mikulov Doubravka (typ 56) (typ 56) (typ 47) 23. rota 30. rota Sedlec Ruské Domy (typ 56) (typ 56)

[Tab. 14] Schéma velitelství brigády a praporu 4. znojemské pohraniční brigády v roce 1952. Velitelství brigády tzv. užší velitelství (velitel brigády, politické oddělení (11) zástupce pro věci politické, zástupce pro týl, přidělený důstojník) štáb (43) týl (44) náčelník štábu, ženijní náčelník, kancelář týlu chemický náčelník oddělení výzbrojní oddělení operační oddělení proviantní oddělení zpravodajské (referát výzvědný, oddělení výstrojní ref. obranný) oddělení ubytovací oddělení bojové přípravy oddělení automobilní oddělení organizačně doplňovací oddělení zdravotní oddělení spojovací oddělení šifrovací kancelář fi nanční oddělení (5) vojenské prodejny (3) jednotky přímo podřízené velitelství brigády: velitelská četa (28) spojovací četa (24) dopravní četa (29) ženijní četa (23) hospodářská rota (8) VÝVOJ ZNOJEMSKÉ 4. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY

Hranice.indd 51 7.5.2008 10:41:40 Hranice.indd 52 52 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ (Podle ABS,Brno-Kanice, f.2357,k.23.Vzávorce plánované počty.) [Obr. 8] praporů Velitelství velitelská spojovací rota dopravní četa, četa, (65):pěší družstvo, družstvo hospodářské velitelstvíJednotky přímo podřízené praporu (včetně III.–týl ošetřovny)odděl. II.–politickéodděl. (náčelníkštábu) I.–štáb odděl. tzv. užšívelitelství praporu (velitel, zástupce pro věci politické, zástupce pro týl) (27) Jemnice prapor 1. oddílu vroce 1951. pohraničního velitel znojemského František Štěch, (27) Znojmo prapor 2. [Obr. 9] 25. 9.1952. 10. 6.1951– oddílu (brigády), pohraničního velitel znojemského Oldřich Blahounek, .Huoay(7 4.Břeclav (27) 3. Hrušovany (27) [Obr. 10] foto zroku 1968. 14. 10.1957, 1. 10.1952– brigády, pohraniční velitel znojemské Josef Zoubek, 7.5.2008 10:41:40 53

[Obr. 11] Plán dislokace jednotek 4. znojemské pohraniční brigády – 1. část VÝVOJ ZNOJEMSKÉ 4. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY (stav k 20.10.1954).

Hranice.indd 53 7.5.2008 10:41:40 Hranice.indd 54 54 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ [Obr. 12] (stav k20.10.1954). část pohraniční 2. – znojemské jednotek brigády 4. Plán dislokace 7.5.2008 10:41:41 55

[Obr. 13] Plán dislokace jednotek 4. znojemské pohraniční brigády – 3. část VÝVOJ ZNOJEMSKÉ 4. POHRANIČNÍ ORGANIZAČNÍ ... BRIGÁDY (stav k 20. 10. 1954).

Hranice.indd 55 7.5.2008 10:41:41 Hranice.indd 56 56 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 7.5.2008 10:41:41 57

4. USTANOVENÍ O POHRANIČNÍM ÚZEMÍ Z ROKU 1951

V této části se zabýváme jedním z prostředků, které měly napomoci útvarům a jednotkám Pohraniční stráže při střežení státní hranice. Bylo to pohraniční úze- mí a režim, který v něm byl zaváděn. Pás území při státní hranici měl ztížit její ne- dovolený přechod obyvatelům vnitrozemí a současně eliminovat pronikání osob z území „nepřátelského“ státu. V systému střežení státní hranice, který, jak již bylo zmíněno výše, začala Pohraniční stráž praktikovat od zaujetí nové sestavy v lednu 1951, náleželo režimu v pohraničním území vedle vojskového střežení, zpravodajské činnosti a ženijně- technických opatření důležité místo.118 Ustalování pohraničního režimu ovšem nebylo jednorázovou záležitostí, avšak jak z hlediska vytváření právních norem, tak z hlediska jejich následného dlouhodobého uplatňování se stal mezníkem rok 1951. Předesíláme, že budeme vycházet z normativních aktů Ministerstva vnitra (MV) a Ministerstva národní bezpečnosti (MNB), přičemž časové vyústění polo- žíme do roku 1951. Možnost obchůzky státní hranice zajišťoval příslušníkům Pohraniční stráže už zákon č. 245/1921 Sb. o státních hranicích, ale komunistický režim pociťoval potřebu upravit tuto problematiku novým předpisem. Proto byl 11. 7. 1951 schvá- len Národním shromážděním zákon č. 69/1951 Sb. o ochraně státních hranic,119 který kromě toho, že svěřil ochranu státní hranice do působnosti PS a vybavil PS pravomocemi vojska i bezpečnostních orgánů, dovolil ministru národní bezpeč- nosti v § 10, odst.1 stanovit, „že vstup a pobyt na určité části území státu je zakázán nebo dovolen jen na zvláštní povolení.“120 Zároveň však mohl ministr „přenést pravomoc podle odstavce 1 na své podřízené orgány“.121 Tato věta vyjadřovala mj. skutečnost, že návrh na průběh hraničního a zakázaného pásma podávaly jednot-

118 Pohraniční režim byl podle směrnice velitele PS zařazen vedle agenturní práce, vojenských opatření a pro- středků a též ženijnětechnického zajištění mezi tzv. hlavní síly a prostředky PS při zajišťování ochrany stát- ních hranic. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 60, čj. PS-0322/01-OS-54 z 28. 4. 1954. 119 Účinnosti nabyl 31. 7. 1951. 120 § 10, odst. 1, písm. a). O POHRANIČNÍM ÚZEMÍ USTANOVENÍ ... 121 § 10, odst. 2.

Hranice.indd 57 7.5.2008 10:41:41 Hranice.indd 58 58 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 127 127 „... neboť jsou časté případy, žeprchající škůdci národa přejíždějí státní hranice doamerické zony buď po 126 125 Výnos MVč.3990/20-2/3-48-III/1zedne2.3.1948( 124 Vypracovalo III/1. jeoddělení 123 č.131/1936Sb.Zákon Podle tohoto zákona nařízení č.155/1936Sb. avládního bylo pohraniční územítvo- 122 č.114/1927Sb.Zákon zedne14.7.1927.Podle prováděcího nařízení ztéhož roku nařízení č.168 (vládní dentstva“, vysílané ministerstvem školství aROH. ka platila pro také hromadné rekreační výpravy „školní apracující mládežeastu- které případně „lyží, saní používá jako nutného dopravního prostředku“. Výjim- v celnímpohraničním pásmu jejich okresu“ svýjimkou domácího obyvatelstva, 1948 nařízeno vydat „o zákazuprovozování vyhlášku druhu zimních sportů všeho Domažlicích, Klatovech, Sušici, Prachaticích, Krumlově Českém a Kaplici 2.3. (ONV) vAši, Chebu, Mariánských Plané, Lázních, Tachově, Horšovském Týně, a pobytu osob. ním pásmu při hranicích sbavorským územ skupina číslem3990 ministerstva vnitra pod výnosů zákonů hospodářský, obranný národnostní též válce rozměr, apo profi opatření.bezpečnostní Známou územnízónu, která měladleprvorepublikových v souvislosti sopětným začleněním dočeskoslovenského státu uplatňována zvýšená dek SNB aFinanční z3.4.1948). stráže(výnos přes hranice svýjimkou hraničních přechodů, které stálým dozorem byly pod hlí- Kaplici zařídit mělitaké přerušení cest(ipolních veškerých avozových) vedoucích su nebo jímpověřenásu nebo SNB. stanice Výjimkuvycházet. referent udělit příslušného mohl bezpečnostní okre- zákazu ze 5 hranic“.km od Obyvatelé obytných budov natomto územínesmělivtéto době …vpohraničním do5hod. celnímpásmu 20hod. od ato aždohloubkyv době by sokamžitou platností os všem zakázala poúnorová jednakcelníhopohraničního pásma využila moc obyvatelstva ke státní hranici byly totiž vydávány jižkrátce únoru 1948,když po stzv.ce 1951vsouvislosti novou sestavou PS.Předpisy omezit snažícíse přístup neznamenala, žeby režim začalrázněomezovat přístup ke státní hranici ažvro- na schůzích kolegia ministra. hu spotřebnou dokumentací předávalo ministrovi; zpravidla pakbyly projednány navelitelstvílivé pohraniční brigády aoddíly PS.To ve formě návr- je souhrnného vedlejších přejezdech, ježnejsou chráněny, anebo prud v platnosti. hlášky ozákazuvstupu docelního ABS, Brno-Kanice, f.PS,k.105,inv. j. 223,Výnos MVč.3990/45-26/3-48-III/1z26.3. 1948.Dosavadní vy- jakoně však celnípohraniční pásmo. jako československé vroce 1938 Německem územíobsazené aMaďarskem, vroce 1939Maďarskem, nejmé- řeno územímpohraničních politických okresů. č.107/1947Sb. Zákon z29.5.1947chápal pohraniční území nanční stráži kprovádění úkonů. některých s pohraničním celníhoúzemíkus územímsousedního být zveřejněn ve sbírce zákonů. Pásmo mělojednakumožnit obyvatelstvu pohraniční styk vněmusedlém ničního pásmaministerstvu fi provádíze dne13.12.1927,jímžse celnízákon) příslušelo stanovení šíře avnitřní hranice celníhopohra- ního území. ního Nejprve bylo bezpečnostním referentůmNejprve bylo bezpečnostním okresních národních výborů Další výnos z26.3.1948přikazoval výnos vydatDalší vtýchž okresech vyhlášku, která Zmíněná pasáž v pasáž zákoněZmíněná č.69/1951Sb. o zákazu vstupu naurčité území 123 Jejich existence známa byla obecně a byla v koncenich od války nancí; zpravidla nemělobýt širší než10 vpásmu aosad obcí měl km. Seznam pohraničního pásmapro cizí, tj. obyvatelstvo zdeneusedlé měly zůstat 126 Bezpečnostní referenti Bezpečnostní Kraslic ONV po od ABS, Brno-Kanice, f.PS,k.105,inv. j. 223). kým nárazem vozu přerazí hraniční závory apronik- pokojení dennípotřeby, jednak dávalo oprávnění Fi- obám „z jakýchkoliobám důvodů „z zdržovati se ím ukládala některáím ukládala omezení vstupu 127 125 124 tak, ževcelnímpohranič- tak, 122 , jednakpohranič- lovala nově 7.5.2008 10:41:41 59

Ponecháme-li stranou, zda bylo reálné, aby obyvatelstvo mohlo upravit způ- sob života a stanovené hodiny dodržet, zda mohl SNB dodržování výnosu zajistit a zda byly na realizaci přerušení komunikací prostředky, lze konstatovat, že výno- sy z 2. 3. a 3. 4. 1948 měly ztížit uprchlíkům dosažení státní hranice s ohledem na používané dopravní prostředky. Počátek cesty k pohraničnímu území se zvláštním režimem lze spatřovat v zákazu vstupu cizích osob do celního pohraničního území a ve výnosu z 26. 3. 1948, resp. ve výnosu ze 14. 4. 1948, který zohlednil zavedení letního času a zakázal pohyb v tomto úseku od 22. hodiny do 5. hodiny ranní.128 Nadcházející letní rekreace na Šumavě byla příčinou vydání dalších výnosů. Jimi byly povoleny úlevy v celním pohraničním pásmu pro obvody ONV Domaž- lice, Klatovy, Sušice, Prachatice, Český Krumlov a Kaplice, tedy ne pro celý úsek Aš – Kaplice. V této skupině okresů bylo nyní celní pohraniční pásmo rozděle- no na dvě části, které dělila čára procházející lokalitami od Postřekova po Hor- ní Kaliště.129 Území na západ od této čáry (vyjmenovaná místa ležela vně) mělo zůstat „i nadále zakázaným prostorem pro vstup a pobyt cizích osob“. Zde platily dosavadní zákazy, zejména úplný zákaz vstupu do tohoto vymezeného prostoru pro „nedomorodce“ a zákaz zdržovat se mezi 22. a 5. hod. ranní mimo stavebně uzavřená sídliště. Na zbývající území celního pásma v těchto okresech, tzv. širší pásmo, měly mít osoby potvrzení, že „z hlediska státně politické spolehlivosti“ není proti nim námitek. Potvrzení vydával občanu místně příslušný národní vý- bor, zaměstnanci též závodní odborová organizace. Potvrzení neměla být vydává- na osobám, „o nichž je známo, že nemají kladný postoj k lidově demokratickému zřízení a k socialistickému vývoji státu“. Pro pobyt delší než 3 dny si měl občan vyžádat svolení bezpečnostního referátu ONV, v jehož obvodu se měl dočasně zdržovat.130 Souhlas ke vstupu do zakázaného pásma mohlo vydat osobám jen Minis- terstvo vnitra. To pak k vydávání těchto povolení zmocnilo ONV v Domažlicích, Klatovech, Sušici, Prachaticích, Českém Krumlově a Kaplici. Povolení se mělo vy- dávat v záležitostech hospodářských, zásobovacích, úředních, rodinných a zdra- votnických, přičemž kromě osvědčení o státní spolehlivosti byl vyžadován též souhlas místně příslušné úřadovny StB. O možnosti vydat povolení za účelem turisti- ky se výnos nezmiňuje.131

nou tak přes hraniční čáru, kde nelze již proti nim zakročiti.“ Viz ABS, Brno-Kanice, f. PS, k. 105, inv. j. 223, Výnos MV č. 3990/80-2/4-48-III/1 z 3. 4. 1948). Přerušení se mělo provést příkopy o hloubce 120 cm, šířce asi 150 cm, vykopanými ve vzdálenosti 15–20 m od státní hranice. Dle místní situace bylo možno také postavit různé zátarasy místo příkopů. Viz ABS, Praha, f. PS, k. 105, inv. j. 223, čj. I-46 ZPÚ/1948 z 27. 4. 1948, Zabezpečení státní hranice – úprava terénu. 128 ABS, Brno-Kanice, f. PS, k. 105, inv. j. 223 – výnos MV č. 3990/26-14/4-48-III/1 ze dne 14. 4. 1948. 129 „Postřekov, Kleneč [Klenčí p. Čerchovem], Trhanov, Babylon, Česká Kubice, Šnory, Hora Filipova, Brůdek, Všeruby, Pocinovice, Hadrava, Nýrsko, Hamry, železniční stanice Hojsova Stráž, Černé jezero, Železná Ruda město (mimo železniční stanici Železná Ruda), Polom, Hůrka, Formberg, Prášily, Gruberg, Zeeberg, Nová Studnice, Zelená Hora, Srní, Antigl, Modrava, Filipova Huť, Kvilda, Bříza, Polka, Horní Vltavice, Zátoň, Lenora, Volary, Arnoštov a dále železniční stanice Černý Kříž, Želnava, Horní Planá, Černá [v Pošumaví], Frymburg, Vyšší Brod, Rožmberg, Horní Kaliště.“ Viz ABS, Brno-Kanice, f. PS, k. 105, inv. j. 223, Výnos MV č. 3990/1-12/5-48-III/1 ze dne 17. 6. 1948. 130 ABS, Brno-Kanice, f. PS, k. 105, inv. j. 223 – výnos MV č. 3990/20-12/5-48-III/1 ze dne 17. 6. 1948. Vyhláška měla být datována k 25. 6. 1948 a na turistických cestách do zakázaného prostoru měly být tabulky „Vstup zakázán“. 131 Výnos MV č. 3990/20-29/6-48-III/1 z 29. 6. 1948, Úlevy v omezeních v pohraničním západním pásmu O POHRANIČNÍM ÚZEMÍ USTANOVENÍ ... – 1. doplněk (ABS, Brno-Kanice, f. PS, k. 105, inv. j. 223).

Hranice.indd 59 7.5.2008 10:41:42 Hranice.indd 60 60 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 135 134 133 132 vydávat referent bezpečnostní ONV. až 6 státníchkm od hranic stím,žepovolení vstupu dozakázaného pásmabude celých zakázanéhozřízení hranic pásmapodél Československa ve vzdušné čáře 2 ze občanským průkazem. Nakonec byl vlétě 1949přijat záměr jednotně upravit Naproti tomu ke vstupu dozbývajícího povolení ke vstupu dozakázaného pásma(tj. Postřekov začáru –Horní Kaliště). stav,ustálil nějždozápadního celn podle 1950, Hraniční pásmo–zřízení okresů Jáchymova od okres ažpo Bratislava-okolí dopis č.244/10-5-BP/7z23.2. referentůmra zaslalopředsedům abezpečnostním ONV tehdejších pohraničních 1. 2.1950. (ačjižokresní náro odložilo pásma zřízení ná povolení vstupu MVč.244/10-3-BP/7 z31.12.1949 výnosu apobytu podle se zmíněnéhorozhodnutí.1950 vintencích výše Nicméně nanepřiprave- sohledem ostátní spolehlivosti. potvrzení kýženého bez území do pohraničního vnitrozemských ONV, veřejnosti tak přij v pohraničí, což především souviselo stím,žezdůvodu maléinformovanosti jak ně vykládány. přistupovalo různě Vkaždémpřípadě se ke kontrole obyvatelstva spíše to, byly jednotlivých pohraničních vyhláškami žezmíněnévýnosy ONV růz- trasyPostřekovně od –Horní Kaliště bylo Ministerstva dalšínařízení vnitra nebo zda zamyšlenkou chápat tzv. zakázané pásmoredukovaně jenjako územízápad- Kaliště mělzůstat tzv. zakázaným prostorem (pásmem).Nejsme schopni teď říci, cích okresech (Aš –Horšovský Týn) plus územízápadně trasyPostřekov –Horní skem jenpro okresy Domažlice ažKaplice které byly vydány zrežimu úlevy vcelnímpohraničním pásmu při hranici sBavor- pečnostního referentapečnostního ONV vmístě bydliš kreantům, brigádníkům, mělabýt vydávána povolení potvrzení bez- nazákladě referentabezpečnostního ONV. Pro přechodný pobyt vpásmu, tj. příbuzným, re- okresním velitelství Vydaná Národní bezpečnosti. schválení povolení podléhala ma příslušného okresu, mělidostat povolení vystavené orgánem PSpracujícím při lékaři, ataké duchovnípolností atd., obvod jejichž zasahoval dohraničního pás- kilometry. dva dem nablízkost osídlenístátní hranici mohla být stanovena imenší hloubka než hospodářským potřebám; měla vést podél si vzhledem ke sledovanému účelu, kpovaze hloubka mělačinit, jakjižbylo dříve navrženo, 2až6 km. Hranice mělavolit se ABS, Brno-Kanice, f.A12,inv. j. 216. ABS, Brno-Kanice, f.PS,k.105,inv. účinnosti. j. 223,č.2444taj./1949, hraniční pásmo–odklad Zakázané 1949. ABS, Brno-Kanice, f.PS,k.105,inv. j. 223,č. 244/10-5-VB/3dz20.8.1949kčj. 1293taj/1949-III z1.8. zané pohraniční pásmo. pásmu. ABS, Brno-Kanice, f.PS,k.105,inv. j. 223,čj. 1293taj./1949 z1.8.1949,Omezenívpohraničním západním ABS, Brno-Kanice, f.A2/1,k.61, inv. j. 1784,folio 44,č.244/10-13-VB/3dzedne7.11.1949,Zaká- K 1.10.1949byl 1. vypracován zakázaného pásmaod ozřízení výnos V praxi nakonec nebyla naplněna myšlenka ze17.6.1948,podle výnosu Osoby bydlíc vhraničním pásmu trvale 134 Odklad nakonec činil více než d 135 súkolem zřídit pásmoke dni1.4.1950.Jeho 133 celního pásma stačilo prokazovatcelního pásmastačilo pou- se íždělo množství výletníků ipracovníkůíždělo množstvívýletníků ího pohraničního pásmabylo zapotřebí terénu zejména avzhledemkmístním, dní výbory měly vytištěné vyhlášky) na vyhlášky) měly vytištěné dní výbory a celý zbytek celníhopásmave zbývají- tě. Kdříve platné povinnosti nezdržo- lnic, cestaturistických stezek. Sohle- va měsíce, Ministerstvo neboť vnit- í, trvale zaměstnané,í, dáledržitelé trvale 132 Proto se 7.5.2008 10:41:42 61

vat se mimo prostor veřejných cest, silnic a tratí od soumraku do svítání přibyl zákaz fotografovat a fi lmovat. Vážnou hrozbou obyvatelstvu bylo ustanovení, podle něhož byly pohraniční ONV povinny postarat se o nové pracovní příležitosti a o ubytování pro osoby, kterým nebude vydáno povolení k pobytu v pohraničním pásmu.136 Hraniční pásmo (HP) sice vstoupilo 1. dubna 1950 v platnost, ale ještě při- nejmenším začátkem května nebylo v některých okresech vyznačeno.137 Při prak- tickém provádění agendy s vydáváním povolení do hraničního pásma byl výnos z 23. 2. 1950 jen rámcovým vodítkem a k jednotnému postupu při prověřování osob žádajících povolenku do hraničního pásma nedocházelo.138 Problémem se také ukázal vstup pracovníků okresních a krajských NV, stranických orgánů všech stupňů, centrálních institucí a ředitelství podniků, „kteří pod pohrůžkou stížnosti se kategoricky domáhají vydání propustek do HP od orgánů PS u pohraničních ONV na počkání, ačkoliv často nemají nové občanské průkazy, bez vyplněných dotazníků k žádosti o vstup do HP, bez kádrových posudků, velmi často bez opod- statněné nutnosti vstupu do HP“.139 Rozhodujícím pro pohraniční režim v padesátých letech se nakonec stalo Ustanovení o pohraničním území, č. S-2231/40-taj.-51, vydané 28. 4. 1951 ministrem národní bezpečnosti Ladislavem Kopřivou. Tato směrnice se týká pohranič- ních okresů Karlovarského, Plzeňského, Českobudějovického, Jihlavského, Brněn- ského a Bratislavského kraje.140 Tato směrnice se stala konečnou fází při řešení otázky nedovolených přechodů hranic ve vztahu k obyvatelstvu usedlému při stát- ní hranici, neboť v očích totalitní moci byli tito občané nejen skupinou potenciál- ních uprchlíků („narušitelů“), ale i poskytovateli přístřeší a profesionálními převa- děči. V neposlední řadě padala v úvahu skutečnost, že se mohli stát informátory protivníka o pohraniční situaci.141 Takto lze tedy rekonstruovat důvody, jež nakonec vyústily v nucené vystěhování mnoha obyvatel do vnitrozemí. Nové ve směrnici bylo, že s platností od 1. 6. 1951 zaváděla dvě kategorie území s omezením: hraniční a zakázané pásmo. Vnitřní hranice zakázaného pás- ma (ZP) mohla zacházet až do vzdálenosti 2000 m od státní hranice, měřeno kolmo. V tomto pásmu nesměl nikdo bydlet ani do něj vstupovat, kromě příslušníků PS, kteří tam konali službu. Výjimečně bylo možné podle tohoto předpisu vydat lidem propustku do ZP, vstup byl ovšem dovolen od svítání do setmění a jen v do- provodu PS. Hraniční pásmo navazovalo na zakázané pásmo a mělo sahat kolmo od státní hranice 2–6 km do vnitrozemí, výjimečně až 12 km. Občané, kteří měli trva-

136 Tamtéž. 137 ABS, Brno-Kanice, f. PS, k. 106, inv. j. 224, čj. 1285/1950-III z 9. 5. 1950, Hraniční pásmo – vyznačení. 138 Tamtéž, Návrh instruktáže o hraničním pásmu, 9. 11. 1950. 139 Tamtéž, Poznatky z instruktáže o hraničním pásmu ve dnech 27. 11.–2. 12. 1950, Praha, 5. 12. 1950. 140 Toto ustanovení bylo vydáno ve čtyřech různých vyhotoveních: A – pro příslušníky SNB, kteří při výkonu služby budou tato opatření provádět, B – pro příslušné ústřední úřady k rukám ministrů ve znění pro ně určeném, C – pro okres Jáchymov s některými odchylkami, D – pro úřady, které připadají v úvahu vzhledem k Jáchymovu, mj. Ministerstvo zahraničních věcí, MV, MNO, Ministerstvo spravedlnosti, prezidentská kancelář, předseda vlády, Ministerstvo těžkého průmyslu, Ministerstvo práce a sociální péče. Viz ABS, Brno- Kanice, f. A 2/1, k. 54, inv. j. 1722, čj. S-2231/40-taj.-1951, průvodní dopis ministra L. Kopřivy ke směrnici. 141 Viz např. rozkaz velitele PS č. 33, koncept, ze dne 7. 9. 1951, čj. PS-0010666/11-OS-51, s. 1. ABS, Brno-Ka- O POHRANIČNÍM ÚZEMÍ USTANOVENÍ ... nice, f. PS, k. 107, inv. j. 225.

Hranice.indd 61 7.5.2008 10:41:42 Hranice.indd 62 62 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 144 143 142 ABS, Brno-Kanice, f.PS,k.107,inv. j. 225, čj. PS-010037/11-OS-51 zedne17.3.1951. ABS, Brno-Kanice, f.PS,k.107,inv. j. 225,čj. PS-010066/11-OS-51z2.4.1951. ABS, Praha, f.302-538-25,Ustanovení opohraničním území, č.S-2231/40-taj.-51, zněníjenpro SNB. a skrajskými veliteli anéstjejich Státní schvalovací bezpečnosti doložku. konzultovány s orgány ONV a KNV, s okresními a krajskými sekretariáty KSČ nisterstvu Návrhy národní bezpečnosti. brigád aoddílů měly být před odesláním tovalo nezbytných apo úpravách návrh vnitřní hranice podalo Mi- obou pásem a ZPměly navrhnout brigády PSazaslat aoddíly jevelitelství PS,které je zkomple- druhořadé“. rodohospodářským a soukromým zájmům mělopřihlížet jenjako se k „otázce hodujícím bylo státní zajištění hranice, event. bezpečnosti terénní poměry. Kná- stanovení hloubky zejménazakázaného pá mimo prostor veřejných cest,silnicatratí“. za poškozování značenípásmaapro ty, povolení zvláštního zdržují bez se „kdo území zciziny.“ byly Dále stanoveny sankce zanedbalou práci kontrolních orgánů, ně případů platí které oosobách, jsou zadrženy při přechodu hranic státní nanaše § 78trestního zákona, vyzvědačství nebo činu opuštění republiky §95trestn podle ručení předsedyručení MNV. doporučení ředitele (kádrového podniku pracovníka), dopo- ostatním nazákladě Národní bydliště dlemísta bezpečnosti příbuzných. Vydání propustky jetouto sm návštěvy prací, cesty, zemědělských (služební) pracovní zaměstnání, případě v ma dalekotaké řešilo zevrubněji případy kr lému pobytu vhraničním pásmu okresem jejich bydliště. vymezené Ustanovení prověřeni. směrnic zvláštních prov „Kladně lé bydliště vhraničním pásmu, mělibýt Ministerstvem podle národní bezpečnosti nici (opustit republiku). Vtakovém případě jdepřinejmenším vniknout, otom lzepředpokládat, žemávúmyslu povolení bez přejít státní hra- zadržen vzakázaném pásmu kdo nebo jepřistižen při pokusu tam záludně alstivě ný vstup. postihů Rozpětí za V závěru pakustanovení uvádělo sankcí, výčet které mohly postihovat neoprávně- byli omezeni též v provozování myslivosti –vHPbyly povoleny hony. jenspolečné ničním pásmu apříkazem odstranit vtomto pásmu orientační pomůcky. Usedlíci propustky, nevydávali. jižje nosti. Oproti předešlé příslušníci směrnici PSmělinyní jenkontrolovat vydané mělo být schválení vyžadováno též velitelství okresního pečnosti; Státní bezpeč- kvydání hromadnébýt propustky podkladem okresním velitelstvím Národní bez- gádníků potvrzený kádrovým referentem pracoviště předsedou nebo MNVměl Brigády měly být ovšem složeny jenzespolehlivých občanů. Jmenný bri- seznam hou být obstarány pracovními silami z mořádných analéhavých případech, kdy jinépráce zemědělské, nemo- lesnínebo Nepochybnou dřívější praxe od bylo, odlišností ženyní hranice HP průběh Pracovní brigády vhraničním pásmu Nedovolený přechod státní hranice mělbýt izákazemrekreace ztížen vhra- 144 Dokladem toho,Dokladem žepotřeby obyvatel aždruho- jsou ihospodářské čínalo upřestupkového naONV. řízení „Kdo je však a vystavováno zaměstnancům nazákladě hraničního pásmaahrozí vážnáškoda“. ího zákona, …nejde-liovelezradu podle podle §86trestního zákona,podle což ve větši- átkodobého vstupuátkodobého dohraničního pás- ěrnicí přenesenoěrnicí napříslušná velitelství 142 sma nařizovalo velitelství PS,aby roz- ěření“ pakmělizískat povolení ktrva- umožňovalo ustanovení jen„v mi- o pokus trestného 143 Pro Pro 7.5.2008 10:41:42 63

řadé, bylo zahrnutí celého okresu Aš (ašského výběžku) do hraničního pásma.145 Argumentovalo se především tím, že obydlená místa jsou v bezprostřední blíz- kosti státní hranice (okraj Aše byl 330 m od hranic) a minulými přechody státních hranic, tedy „vážnou místní situací“.146 Stejně jako u předešlých výnosů o pohraničním území, byla i nyní problé- mem praktická realizace. Do ní však nechceme zabíhat, neboť sledujeme tvorbu pravidel pohraničního režimu. Zde jen poznamenejme, že realizace posledního z ustanovení se dosti protáhla. Ustanovení o hraničním a zakázaném pásmu mohlo být plně uplatňováno až od května 1952, tedy téměř rok od ofi ciálního vstupu v platnost. Příkladem za všechny jsou průtahy předcházející vytyčení vnitřní hranice HP a ZP, jejíž průběh ovšem musel nejprve schválit ministr národní bezpeč- nosti.147 Na mapě zakreslený průběh vnitřní hranice obou pásem byl sice velitel- stvím PS zaslán ministrovi již v květnu, ale ministerského schválení se dočkal až v samém závěru léta. Teprve po schválení ministrem (a též stranickým vedením) byly v září 1951 vydány směrnice pro postup při vytyčování hraničního pásma,148 podle kterých mělo být nejprve vytyčeno hraniční pásmo pomocí výstražných tabulek na veřejných cestách. Důraz byl kladen na přesnost vytyčení. Práce měli provést brigádníci „z řad NB a StB“. Poté, již vlastními silami útvarů PS, se mělo přistoupit k vytyčení zakázaného pásma. Na veřejných cestách vedoucích z hra- ničního do zakázaného pásma se měly zřídit uzamykatelné závory. Konečně po- sledním z důvodů, proč nemohlo být ustanovení o pohraničním území aplikováno od počátku v celém rozsahu bylo to, že vysídlení obyvatelstva ze ZP a tzv. nespo- lehlivého z HP bylo ukončeno až k 1. 5. 1952.149 S ohledem na sledování situace v oblasti chebského a znojemského útvaru uveďme, že např. na jižní Moravě bylo ze ZP vysídleno 118 osob a z HP 539 osob.150

145 Původně navrhla brigáda ZP i HP uvnitř členitého ašského výběžku. Viz ABS, Brno-Kanice, f. PS, k. 107, mapa s průběhem obou pásem z 19. 5. 1951. Na požadavek sovětského poradce na Velitelství PS plukov- níka Iničkina byl do hraničního pásma pojat ašský výběžek celý. Tamtéž, poznámka tužkou. K 15. 10. 1951 pak bylo takto stanovené hraniční pásmo vytyčeno, i když na některých méně frekventovaných úse- cích byly výstražné cedule umístěny jen provizorně. Viz ABS, Brno-Kanice, f. PS, k. 107, inv. j. 225, Tele- gram PS-útvaru 8842 pro útvar 9600 z 24. 10. 1951, věc: Zapojení ašského výběžku do hraničního pásma – hlášení. 146 ABS, Brno-Kanice, f. A 2/1, inv. j. 272. Stranou zůstala problematika dosídlování okresu, naopak se obyvatelé museli vystěhovat, čímž hospodářské využití regionu (textil, strojírenství) utrpělo. Po nějaké době se obje- vují stížnosti obyvatelstva na zásobování, neboť zásobovači nejsou vybaveni doklady. Ačkoli MV uvádělo, že příslušné podniky o jeho požadavcích vědí, bylo nuceno v řadě ohledů ustoupit. Bylo proto zavedeno urych- lené vydávání propustek do HP, nejpozději do 3 dnů. V naléhavých případech do 24 hodin nebo velitelem 5. brigády na počkání. Praxi těchto postupů kodifi koval rozkaz MV č. 124, č. 128 ze dne 7. 6. 1954 (ABS, Praha). 147 Do schválení vnitřní hranice HP mělo platit vytyčení hraničního pásma z roku 1950. Ustanovení o zakáza- ném pásmu mělo nabýt účinnosti až vytyčením vnitřní hranice ZP. Viz ABS, Brno-Kanice, f. PS, k. 107, inv. j. 225, čj. PS-010323/11-OS-51 z 30. 5. 1951. 148 ABS, Brno-Kanice, f. PS, k. 107, inv. j. 225, čj. PS-010699/11-OS-51, 19. 9. 1951. 149 ABS, Brno-Kanice, f. A2/1, inv j. 1585. 150 Tyto hodnoty uvádí zpráva za 1. čtvrtletí 1952, kde o čísle vysídlených z HP hovoří jako o návrhu. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2341, k. 13, čj. PS-00716/11-OS-52 ze 4. 4. 1952, Operačně služební činnost za I. čtvrtletí 1952. Zpráva za 1. pololetí již udává vyšší hodnoty, nelze však vyloučit, že se jedná o překlepy, neboť akci neprováděla PS, ale příslušné ONV. Pohraniční stráž v některých případech poskytla motorová vozidla. Zpráva za 1. pololetí hovoří o 128 vysídlených ze ZP a o 639 z HP. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2341, k. 13, čj. PS-001267/11-OS-1952, 3. 7. 1952 Operativní činnost za I. pololetí 1952, s. 5. (Rozdíl je dán odlišností vy- O POHRANIČNÍM ÚZEMÍ USTANOVENÍ ... sídlených v okrese Moravské Budějovice: 32 , nyní 132 – proto nevylučuji překlep.)

Hranice.indd 63 7.5.2008 10:41:42 Hranice.indd 64 64 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 152 Horní Slavkov. 151 151 nejstaršíZatím dochované zněníosnovy zákona oPo byla pociťována nutnost zastřešit jejzákonem. ní stráži–připomínky. Je skutečnosti, to doklad že dne11.4.1951.Viznárodní bezpečnosti nebo jejdoplňují:nebo ouzavřeném směrnice územíJáchymov aSlavkov ním území(článek 36 rozkazu), které další směrnice, tak sUstanovením souvisejí č.29/1951.Vtomtobezpečnosti rozkaze tedy fi cí předpisy kzákonu oochraně státních hranic“; byl to rozkaz ministranárodní muto zákonu. Proto vydávají jedne 13.11.1951vydán „rozkaz, jímžse provádě- do hraničního azakázaného pásma(článek pro 39)asměrnice přemístění obyva- proa 38),směrnice povolování vstupu příslušníků SNB vězeňské aSboru stráže nic v červenci 1951 nic včervenci bylosměrnice motivováno přijetím zákona č.69/1951Sb. oochraně státních hra- jižkonkretizovány. nasměrnice odkazy ní obecné Je jasné, ženové vydání této variantaovšem nezměněná jeto takřka verze zkonce dubna, vnížjsou dosavad- i když zatím jelikož jenobecně, tyexistovaly vnávrzích. teprve ných obyvatelstva vpohraničním silasetrvání najinésměrnice, územíodkazuje na roku neřeší 1951jižtaké Votázkách vše. povolení vstupu příslušníků ozbroje- rokuod 1950jižsčlánkovaným (paragrafovaným) zněním.Navíc zdub- směrnice zením jako zakázané pásmo. Postupem doby roste propracovanost těchto norem, ní pásmo, roku vedle hraničního 1951se pásma defi západní pohraniční pásmo. Roku 1950jižvtextu fi výnosu omezení uložena. Roku spojmem celnípohraniční setkáme pásmo, 1948se resp. aplatnosti jejichosob povolení vterénu. složkyMNB. Př bezpečnostní tu výhradně bydliště žadatele. Prověřování žadatelů poté zajišťovaly schéma- jednotného podle lení zcelavyjmuto zestátní správy okresním auloženo velitelstvím NBdlemísta jakotýchž doposud. Vkonečné podmínek 1.6.1951bylo vydávání fázipo povo- ONV příslušník tato PS,který povolení roku vydával dočervna 1951nazákladě Vprůběhu roku referátvýborů. 1949byl umístěn nabezpečnostní pohraničního potvrzení zvnitrozemí nazákladě zaměstnavatelů jivyřizovali ří od anárodních Ta referentů nabedrech bezpečnostních spočívala zprvu pohraničních ONV, kte- kolem vydávání propustek dopohraničního územíapovolení pobytu. ktrvalému roku 1951,které bylo navíc centrálně schváleno. Měnil izpůsob vedení agendy se rámcovéhoničního územíod popisu přesné vroce 1948po zachycení vmapách Kadaní (1951).Spostupem doby zpřesňovalo se vnitřní hranice pohra- vymezení tečně i s kdeNDR, řetězec dotyčných okresů začínáJáchymovem (1950),resp. Naproti tomu zlet1950a1951postihují výnosy hranici také sRakouskem ačás- zrokudíme, ževýnosy 1948hovoří jenohranici samerickou zónou vNěmecku. jeme řadu proměnných znaků tohoto režimu. Zrozsahu pohraničního územívi- ipřechodněrežim vpohraničním zdepobývajícím, územíosobám trvale zjišťu- 1948 až1950aMinisterstvo vroce 1951stanovovala národní bezpečnosti zvláštní V listopadu 1951bylo vydáno Ustanovení o pohraničním územíznovu, Podstatný rozdíl byl v také názvosloví území, v němž byla obyvatelstvu Porovnáním dosudpopsaných jimižMinisterstvo výnosů, vnitra vletech 151 asnahou právně jizastřešit jako prováděcí předpis kto- ABS, Brno-Kanice, f.A2/1,inv. j. 1723,Osnova zákona oPohranič- již při vydání výnosu z28.4.1951opohraničním jižpři území vydání výnosu hraniční strážibylo projednáváno nakolegiu ministra íslušníci věnovali PSse pouze kontrole guruje jakUstanovení opohranič- nuje územíspřísnějším ome- guruje souslovíguruje hranič- 152 (článek 37 7.5.2008 10:41:42 65

[Obr. 14] Tabule vyznačující hranici zakázaného pásma.

telstva ze zakázaného pásma a nespolehlivého obyvatelstva z hraničního pásma (článek 40). Ustanovení o pohraničním území vydané roku 1951 platilo až do první poloviny šedesátých let. Dílčí úpravy jak režimu v HP a ZP, tak v územním rozsahu obou pásem během 50. let přirozeně nastaly, nebyly však zásadního charakteru. Proto jsme se, u vědomí „trvalosti“ normy z roku 1951, pokusili poukázat na to, že její vydání by nebylo možné bez předchozích předpisů z let 1948–1950; přitom jsme zjišťovali, v čem z nich vychází a v čem je z hlediska potřeb totalitního režimu propracovaností a systematičností překračuje. USTANOVENÍ O POHRANIČNÍM ÚZEMÍ USTANOVENÍ ...

Hranice.indd 65 7.5.2008 10:41:42 Hranice.indd 66 66 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 7.5.2008 10:41:43 67

5. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ STÁTNÍ HRANICE V LETECH 1951–1955

Zřizování tzv. ženijnětechnického zabezpečení Pohraniční stráží na státní hranici s NSR, Rakouskem a také s NDR bylo jedním z projevů tzv. nové sestavy, kte- rá počínaje lednem 1951 vytvářela systém střežení. Pro občany Československa bylo toto zajištění, v dikci sdělovacích prostředků „železná opona“, ztělesněním jednoho z příznaků tehdejší moci – využívání bezpečnostních složek k nátlaku, zastrašování a násilí vůči společnosti. V přenesené významové rovině tato opatře- ní odkazovala (i z pohledu zvenčí) k myšlenkovému uzavření, implementaci soci- álních, ekonomických a myšlenkových schémat určitého druhu. I proto veřejnost vnímala přestřižení drátů v zátarasu na československo-západoněmecké hranici po listopadu 1989 tehdejším československým ministrem zahraničních věcí Jiřím Dienstbierem a jeho západoněmeckým kolegou Hansem-Dietrichem Genscherem jako velmi významný symbol.153 Ženijnětechnické zabezpečení (ŽTZ), které v listopadu 1989 na státní hranici existovalo, bylo výsledkem postupného vývoje, přičemž v této části práce se zaměříme na počátky jeho budování a ustálení v určité variantě, která byla schopna dlouhodobějšího fungování. Počátek tohoto kontinuálního vývoje je spojen, jak jsme již poznamenali, s ustavením tzv. nové sestavy Pohraniční stráže počát- kem roku 1951. Její jednotky – roty PS – byly umísťovány co nejblíže státní hranici a ač se při střežení hranice opíraly především o živou sílu, v průběhu padesátých

153 O symboličnost šlo především. S rakouským kolegou Aloisem Mockem učinil totéž jižně od Mikulova. DIENSTBIER, Jiří: Od snění k realitě: Vzpomínky z let 1989–1999. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1999, s. 38nn. Cit. Dle DEJMEK, Jindřich : Československo, jeho sousedé a velmoci ve XX. století (1918 až 1992). Vybrané kapitoly z dějin československé zahraniční politiky. Centrum pro ekonomii a politiku, Praha 2002, s. 194. Stříhání drátů na hranici s Rakouskem datuje Oliver Rathkolb ke dni 17. 12. 1989 a lokalizuje k Laa a. d. Th aya. Viz RATHKOLB, Oliver : Citlivé vztahy. Rakousko a Československo v letech 1945–1989. In: KO- MLOSYOVÁ, Andrea – BŮŽEK, Václav – SVÁTEK, František (eds.): Kultury na hranici. Jižní Čechy – Jižní Morava – Waldviertel – Weinviertel. Nakl. Promedia Druck-und Verlagsgesellschaft Wien a Waldviertel- VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... -Akademie Weidhofen an der Th aya 1995, s. 78.

Hranice.indd 67 7.5.2008 10:41:43 Hranice.indd 68 68 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 154 154 května 1952Hlavní od správa změny sledovanéhoDalší složkyútvarů PSběhem pětiletí: názvůtétořídící dách čirozdílech vženijnětechnickém opatření nahranici sNSR aRakouskem. konkrétnízjištění ŽTZvpodmínkách vývoje ných státních úsecích hranic. Zmapování situace utěchto útvarů umožňuje, kromě důvodu bylo izdeprospěšné pojednat tuto problematiku situace nazákladě vodliš- Z tohoto faktorů. a časových provedení místních řadě na konkrétní jejich viselo gády jedoložitelné zhotovování nástražných osvěcovadel narotách vdubnu, což horizontu zaujetí po tzv. nové roku počátkem sestavy 1951.Vpřípadě chebské bri- ženijnětechnická zařízení používaná jednotkami PS,ato jižvkrátkém časovém Ve zkoumaném období lzepoužívání nástražných osvěcovadel zařadit meziprvní Nástražná osvěcovadla gády. technických opatření ajejich zřizování vkonkrétních chebské podmínkách bri- V této pokusíme částise charakterizovat aanalyzovat jednotlivé druhy ženijně- 5. chebské pohraniční brigády Ženijnětechnická opatření vúseku rozkazy Velitelství asměrnicemi Hlavní (později správy) Pohraniční stráže, zení služby nanich dorelativně stabilního rámce apokynů. směrnic či přehodnocení voblasti umístění, využívání ženijnětechnických opatření avsa- stihnout jak dobu potřebnou k jejich prostému vybudování, fáziurčité tak refl ženijnětechnickéhome vývoj opatření včasovémlet.Lzepo- pěti období prvních (ŽTO). nické zabezpečení (zajištění) vzešlých zčinnostiPohraniční strážeužívány zaměnitelně termíny zásahu pohraniční hlídky. týče se názvosloví, Co jsou varchivních materiálech niknutí dovnitrozemí. Měla tedy pronikající osobu zdržet,zadržetčizastavit do rušitelům onedovolenýpokoušejícím se přechod státní hranice, tehdejší terminologií na- budovaná silami převážně Pohraniční čivýhradně stráže, která mělaosobám, pečení. let využívaly jižidalších prostředků. Jedním znich bylo iženijnětechnické zabez- archivních prací archivních vletech 1948–1989.In: národní složek Sboru státobezpečnostních bezpečnosti ganizačního vývoje z roku 1952,kdy namísto „komandantur“ nastoupila „upravlenija“. Srov. FROLÍK, Jan : Ještě knástinu or- zvu z„velitelství“ na„správu“ může vpřípadě Pohraniční sobecným strážesouviset trendem reorganizace Pohraniční aVnitřní stráže(HSPVS), 1.7.1954Hl po Ačkoli byly druhy ženijnětechnického zajištění reglementovány platnými Ve sčástmivěnovanými shodě organizačnímu brigád obou sleduje- vývoji lzetatoObecně ženijnětechnická opatření charakterizovat jako opatření státní hranice, ztížit čiznemožnit případně jejídosažení, naopak pro- , roč. 52,č.2(2002), s.387. státní hranice (ŽTZ)nebo avní správa Pohraniční ná- stráže(HSPS).Změna brigády, dobrat poznatků se osho- ženijnětechnické opatření ženijnětech- 154 Sborník exe zá- 7.5.2008 10:41:43 69

je první nebo přinejmenším jedna z prvních zmínek použití nástražných osvěco- vadel v rámci celé sestavy PS.155 Terminologicky se v pramenech setkáváme s označením nástražná osvě- covadla, v menší míře pak nástražná osvětlovadla, přičemž někdy je dvouslovné pojmenování nahrazováno jednoslovným termínem nástrahovadla. Na rozdíl od ostatních prvků ŽTZ, které si vyžadovaly soustředění většího počtu pohraničníků, materiálu, techniky a také času, to v případě použití nástražných osvěcovadel nebylo nutné. Nástražná osvěcovadla umísťovali do terénu jednotliví pohraničníci. Během doby se ustálila praxe, že hlídka svá nástrahovadla buď po skončení služby deaktivovala, svinula nástražný drát na cívky a odnesla s sebou,156 nebo zůstávala nástrahovadla v terénu víceméně trvale. Nástrahovadly byly do služby vybavovány zpravidla nepohyblivé hlídky, střežící z jednoho stanoviště některé z nejvíce pou- žívaných (pravděpodobných) přístupů ke státní hranici. Na těchto místech mohla být nástrahovadla rozmístěna i trvale. Nástrahovadly tedy nebyl přehrazen celý úsek roty. Poté, co byl vybudován drátěný zátaras, se stacionární nástrahovadla po určitou dobu užívala v něm. Rovněž se užívala v úseku pobořeného drátěného zátarasu.157 Nástražných osvěcovadel bylo sice několik druhů, avšak od počátku nej- užívanějším bylo osvěcovadlo na signální náboje spádové a úderníkové, také na- zývané s pevným nebo volným úderníkem. Skládalo se z výmetné trubky (výmet- nice), do níž byl vkládán signální náboj (světlice). Od výmetnice vedl jeden drát o možné délce až 100 m, nebo dva dráty o délce až 50 m na dvě strany. V činnost se uvedlo tahem (zavaděním) o nástražný drát. Poté došlo k iniciaci interakcí zá- palky signálního náboje s úderníkem výmetnice158 buď pádem signálního náboje na úderník nebo tím, že pružina vymrštila naopak úderník vzhůru proti zápalce signálního náboje.159 Dále je třeba zmínit ještě jeden druh nástrahy, označované jako signální nástrahovadlo. Toto zařízení využívalo také nástražný drát, ovšem při zavadění o drát došlo k zapnutí běžné ploché baterie, což rozsvítilo malou žárovku. V přípa- dě chebské brigády se dosud nepodařilo bezpečně prokázat jeho používání v roce 1951 ani později; ačkoli by užívání pojmenování „nástrahovadla“ mohlo vyply- nout ze zkrácení pojmenování „signální nástrahovadla“, zprávy chebské brigády hovoří o nástrahách se signálními náboji. Snad bylo příčinou i to, že signální ná- strahovadlo bylo zavedeno původně jako zlepšovací návrh u znojemského pohra- ničního oddílu a až poté sankcionováno Velitelstvím PS jako vhodné pro ostat- ní útvary160, naopak chebská brigáda od počátku vyráběla svépomocí nástražná osvěcovadla na signální náboje.

155 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 8, Vyhodnocení výkonu služby … za duben 1951, 5. brigáda. První zmínka o zavádění nástražných osvěcovadel u PS celkově: ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 7, Vyhodnocení výkonu služby za duben, s. 4 (PS). 156 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 26, Vyhodnocení výkonu služby za červenec 1952, 5. brigáda. 157 Tamtéž, k. 49, Vyhodnocení výkonu služby za květen 1953, 5. brigáda. 158 ABS, Brno-Kanice, f. 2342 5. brigáda PS Cheb, inv. j. 336, k. 128, čj. PS-001815/11-OS-52 z 8. 11. 1952, s. 7. ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 25, Vyhodnocení výkonu služby za březen 1952, s. 3 – 4. brigáda. 159 MP, Praha, Sbírky, mat. PS, rok 1951, sv. 67/7, čj. PS-02120/11-OS-51 z 21. 12. 1951. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... 160 MP, Praha, Sbírky, mat. PS, 1951, sv. 68/4, čj. PS-0010818/11-OS-51, 15. 10. 1951.

Hranice.indd 69 7.5.2008 10:41:43 Hranice.indd 70 70 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 167 166 165 164 163 162 Např. 161 zuschopném stavu bylo prakticky nadsíly pohraničníků roty, vlhkosti. Udržovat umístě trvale všechna těr) drátu, naochranu a také výmetnic signálníhonáboje konzervaci před vlivem pohraničníky. používání vterénu Dlouhodobé bylo (ná- náročné nakonzervaci na údržbu, ato jakzhlediskamateriálního, časové zhlediska náročnosti tak pro instalaci vterénu,bé funkčnost tohoto druhu zrcadlilo ŽTZ,což se vnákladech čí požáru. kratší vesvětlice po vzduchu době bude dohořívat vporostu nebezpe- avznikne ní; při jinémnežkolmém postavení hrozilo, žesignálnebude spatřen, resp. že rot začaliknastavení aošetřování nástra článků prstů. Právě zranění v dubnu větší počet ktomu, vedl ačervnu ževelitelé jakozranění těžká. Důsledkem byla poranění hodnocena rukou byly iamputace Jednalo oporanění se čtyři. rukou, hlavy, případně popáleniny, přičemž některá zranění měsíčně, ovšem vdubnu alistopadu jich třech, bylo dokonce po včervnu bených výstřelem signálního náboje zná brigády žezarok vyplývá, 1952zdedošloasik18zraněním pohraničníků způso- činnostichebskéním. Jejich Zvýkazů instalace byla nejenpracná, inebezpečná. ale „vadu nakráse“, která způsobovala, žejepohraničníci nepoužívali právě snadše- drátuní nataženého nástražného atd. lidi“ „nebyli však napřezkušování nástrahovadel, nabíjení vystřelených, spravová- nijnětechnických zařízení, zátěži služby, odvelování doškol akursů, atd. nemocích Nicméně ani těmt zraněnínevyhýbala se 2357, k.26,Vyhodnocení výkonu služby 1952,5.brigáda. začerven Tamtéž 1952. Tamtéž Tamtéž s. 2(7.brigáda). Tamtéž ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.40,Nástrahy používané u PVS –předání zkušeností. dálejenMNB),s.21. národní bezpečnosti, ABS, Brno-Kanice, f.2342,inv. j. 336,k.128,Situační zpráva 5.brigády zarok 1952(pro kolegium ministra PVS) č.024,čl. 34,z30.4.1953. ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.104,Nařízení náčelníkaštábu Hlavní správy Pohraniční (HS avnitřní stráže drát musel být podpírán), uváděla včinnost také V zimnímobdobí ztráty funkčnosti zvlhnutímbezpečí ná blízkosti. Vsouvislosti str upevňování nástrahovadelno od nastromy i vdůsledku přestřihnutí drátu. dvou drátů nadvě strany; takto bylo řešeno též zdokonalení, kdy světlice vystřelila ní povětrnostních nadrát vlivů eliminovat bylo možné dojisté natažením míry nutnostpřinášelo prověřovacích vysílání atechnických hlídekdoterénu. Působe- pro tento úkol zřizována technická hlídka. ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.48,Vyhodnocení výkonu služby zaúnor 1953,5.brigáda. , k. 25 až 27, výkazy činnosti5.brigády vroce 1952.Ke, k.25až27,výkazy kontrolním hlídkám viz , k.22,čj. PS-010516/11-OS-52z21.5.1952.Viz činnosti5.brigády zakvěten též výkazy ačerven , k.41,Vyhodnocení inspekční prověrky zpohraniční přípravy u1.roty 1. praporu dne14.12.1953, Poryvy větru, sníh,námrazaPoryvy omezovaly, a vlhkost při zvláště dlouhodo- signálníhonástrahovadlPři instalaci Používání nástražných osvěcovadel nasignálnínáboje měloještě jednu však , k.26. 161 Ze stejných Ze důvodů (zachycení světlice ve větvoví) bylo upuště- též 162 valým umístěním nástrahovadel vterénu hrozilo nepo celý rok pak silné poryvy větru. celý po rok paksilnéporyvy 164 boje nebo zamrznutímboje nebo vzimnímobdobí. o hlídkám. Nástražné osvěcovadlo nasig- strahovadla. Zpravidla jednaloojedno se h vyčleňovat kontrolní zvláštní hlídky. ná nástrahovadla vúseku roty vprovo- nástrahovadlo tíženámrazy (nástražný 166 a bylo nutné dbát nakolmé postave- nebo nazatlučeném nebo kolíku dojejich Při současném budování dalších že- 165 163 ikdyž byla časem To samozřejmě ABS, Brno-Kanice, f. 167 7.5.2008 10:41:43

nální náboj bylo totiž už z principu nestabilní. Zranění vznikala pádem nabité vý- metnice na zem, při vkládání signálního náboje do výmetnice, při uklouznutí s vý- metnicí.168 Pro tehdejší dobu je příznačné, že velmi dlouho trvalo, než byla uznána nebezpečnost tohoto druhu nástrahovadel při dlouhodobém užívání. Velení PS ve snaze snížit počty zraněných a tím zabránit poklesu stavů na rotách zpočátku jednání zraněných pohraničníků hodnotilo jako neopatrnost a nedodržování plat- ných nařízení a nabádalo navíc ke kriminalizování postižených. Nebralo tak v úva- hu, že nabytí zručnosti v instalaci nástrahovadel nebylo v počátcích reálné. O tom, jaký způsob byl pro instalaci nástražného osvěcovadla bezpečný, svědčí i to, že pro vložení signálního náboje do výmetnice, prováděné na závěr instalace osvěcovad- la, byl uznán jako jedině správný a bezpečný způsob – vleže.169 O zhotovování a používání nástražných osvěcovadel na chebských pohra- ničních rotách máme doklady, jak jsem již uvedl, od dubna 1951, běžně pak z lé- ta.170 Počátkem roku 1952 dosahují počty nástrahovadel na jedné rotě 35–40 ks. Část z nich je dílem příslušníků rot, část byla zhotovena jednotkami velitelství bri- gády a část (mohla být) dodána Velitelstvím PS. V polovině roku 1953 pak měly počty nástražných osvětlovadel dosáhnout na rotě 50 ks.171 Hlídky měly být do služby vybavovány dvěma nástražnými osvěcovadly, zejména pak v době noční. V zimním období měla být používaná nástrahovadla natřena podle možností bí- lou barvou.172 Nejen počty zranění pohraničníků, mezi nimiž bylo i několik těžkých, ale i náhodné výstřely nástražných osvěcovadel vlivem větru a klimatických podmí- nek, a tím i vzrůst fi nančních nákladů, vyvolaly u 5. brigády myšlenky po jejich náhradě bezpečnějšími. Proto se uvažovalo koncem roku 1952 o vybudování elek- trických a uhlíkových nástrahovadel na trase drátěného zátarasu. Tato nástrahova- dla nespotřebovala drahé signální náboje, jichž nebyl vždy dostatek, a byla bezpeč- nější. Výhodná byla též z hlediska trvalé instalace, neboť byla odolnější vůči klima- tickým vlivům.173 Musela však být napojena na elektrickou síť, což byl důvod, proč byla jejich instalace několikrát zastavena pro nedostatek materiálu k vybudování elektrického rozvodu. Přípravné práce byly zahájeny již koncem roku 1952 (při- nejmenším v listopadu), kdy se udává provedení přípravných prací v délce 10 000 m.174 Koncem roku 1953 mělo být u sedmi rot chebské brigády na hranici s NSR vybudováno celkem 450 nástražných osvěcovadel tohoto druhu.175 Jejich nevýho- dou byla tedy materiálová náročnost a bez problémů nemuselo být ani zajišťování náhradních žárovek do lamp.176

168 Tamtéž, k. 25 až 27, výkazy činnosti 5. brigády v roce 1952. 169 Tamtéž, k. 22, sv. TS 1952, čj. PS-010516/11-OS-52 z 21. 5. 1952. 170 Tamtéž, k. 8, Vyhodnocení výkonu služby ... za červen 1951, 5. brigáda. Tamtéž, k. 9, Vyhodnocení výkonu služby ... za srpen 1951, 5. brigáda. 171 Tamtéž, k. 49, Vyhodnocení výkonu služby za červen 1953, 5. brigáda, s. 4. 172 Tamtéž, k. 66, sv. 17, čj. PS-011146/11-OS-54 z 9. 11. 1954. 173 Tamtéž, k. 27, čj. PS-0047/11-OS-53 ze 7. 1. 1953. 174 ABS, Brno-Kanice, f. 2342, inv. j. 336, k. 128, Situační zpráva 5. chebské pohraniční brigády MNB za rok 1952, s. 21. 175 Tamtéž, inv. j. 336, k. 128, čj. PS-0025/11-OS-53 ze 7. 1. 1954, s. 24. 176 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 50, Doplňující zpráva k výkazu činnosti ... za listopad 1953, 5. brigáda. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ...

Hranice.indd 71 7.5.2008 10:41:43 Hranice.indd 72 72 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 177 hledném terénu, ztíženéviditelnosti. zapodmínek nebo nepohyblivé střežící hlídky státní nebezpečných hranici, směrech“ „na vnepře- vadlům. Proto vyba zásada ustálila se tarasu (sekání trávy uvnitř něj),iztížen Rozhodnutí bezpochyby ovlivnila údržba elektrifi ztížená těného zátarasu žemají (DZ)stím, být instalována zásadně vterénu. hlídkami byloného období proto vyjmutí nařízeno těchto nástražných osvěcovadel zdrá- stalovaných signálních osvěcovadel stálou zátěží aproblémem. Vzávěru zkouma- [Obr. 15]Nástražné osvěcovadlo uvedené včinnost. nici nekopírovala, nýbrž snažilaconejdelšími přímými se poskytnout úseky ma- státní hranicevzdálenosti od nelze však konců ivěžové pozorovatelny mohly plnit svoji lesa. roli vykácení ažpo prostranstvích. Na něnavazovala drátěných stavba překážek, orných pásů, konec zbytným předpokladem vybudování dalších druhů ŽTO, stejných jako navolných státní hranice byly kácenév zalesněných průseky pohraničních úsecích rot ne- Z hlediska časové posloupnosti prací na ženijnětechnickém opatření k ochraně Lesní průseky Tamtéž , k. 66, čj. PS-0011231/11-OS-54 (po 7.1954). , k.66,čj. PS-0011231/11-OS-54 (po I přes tento pokus sjiným osvěcovadel druhem údržbastabilně zůstala in- V hranice. střežené káceny byly Přesnézásadě průseky podél pravidlo vovat nástražnými osvěcovadly především ý přístup technických hlídekknástraho- stanovit, jelikož linieprůseků státní hra- 177 kovaného drátěného zá- 7.5.2008 10:41:44 73

ximální přehled pohraniční hlídce, ať už střežila z pozorovací věže, či na zemi v terénu. Důležitým parametrem průseku, který ovlivňoval umísťování dalších ŽTO, byla šíře. Ta byla původně stanovena na hodnotu 10 m.178 Na tuto šířku byly u chebské brigády káceny v roce 1951 průseky na státní hranici s Bavorskem. Poté co se však začátkem roku 1952 ustoupilo od využívání drátěných překážek vybu- dovaných na kraji průseku a lesa, neboť hlídky neměly přehled o přístupu k pře- kážce z vnitrozemí, byl průsek rozšiřován o 6 m. Přitom došlo na některých mís- tech k úpravě dosavadní trasy. V témže roce vytvářený průsek na hranici s NDR byl již kácen do šířky 18 m179 a pravděpodobně na stejnou hodnotu byl pak rozši- řován i stávající průsek v úseku tří rot převzatých v polovině dubna 1953 chebskou brigádou od sousední karlovarské brigády.180 Tato šíře již byla defi nitivní, i když koncem roku 1954 Hlavní správa PS učinila pokus v souvislosti s dobudováním systému ženijnětechnických opatření tento prostor rozšířit na 20 m. K tomu však již, na rozdíl od rozšiřování průseků v roce 1952 a 1953, nedošlo. S poukazem na vážné hospodářské ztráty vzniklé ká- cením odepřel veliteli PS Hlavačkovi 181 svolení jeho nadřízený, náměstek ministra vnitra O. Jeleň182 , a tak zůstalo při dosavadním stavu.183

178 MP, Praha, Sbírky, mat. PS, 1951, sv. 67/11, čj. PS-0010649/11-OS-51 (nejdříve z 10. 7. 1951). 179 ABS, Brno-Kanice, f. 2342, inv. j. 336, k. 128, čj. PS-001815/11-OS-52 z 8. 11. 1952, s. 10. 180 Rozšiřováno od června 1953. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 49, Vyhodnocení výkonu služby za červen 1953, 5. brigáda. Předpokládalo se rozšíření o 5 m. 181 Ludvík Hlavačka (1911–2005), velitel PS. K 20. 10. 1950 pověřen funkcí velitele PS, předtím byl krajským velitelem StB v Gottwaldově. Byl povýšen ze štábního kapitána do hodnosti plukovníka, ačkoli neměl vojenské zkušenosti ani potřebné vojenské vzdělání, a k 1. 2. 1953 do nejnižší generálské hodnosti. K 1. 1. 1955 byl jmenován náměstkem ministra vnitra pro vojska. V této funkci působil do 17. 1. 1962. Hla- vačkovy životní osudy byly, řekněme, rozmanité. Jako předválečný člen KSČ vysvětloval s obtížemi svou činnost za okupace a věznění. Jeho činnost ve funkci krajského velitele StB byla spojena s používáním fyzic- kého násilí vůči zatčeným i tzv. provokačních metod vůči skutečným či domnělým odpůrcům režimu (akce Světlana, Hory hostýnské). Ve funkci velitele PS byl kritizován jak za nedostatečné vzdělání (ani jako krajský velitel StB je neměl), tak za chování vůči podřízeným. Obé vyústilo v pokus jej v září 1953 odvolat. Jeho nad- řízený, náměstek ministra vnitra pro vojska O. Jeleň , se však za něj postavil. Hlavačkovi proto udělil ministr vnitra Barák důtku a „za trest“ jej poslal na roční studium do SSSR. Po návratu se stal Barákovým náměst- kem. S obdobím, kdy byl ve funkci velitele PS, je sice spojeno vybudování systému ochrany státní hranice, nicméně se domníváme, že připisovat mu jinou než velitelskou zodpovědnost za výstavbu DZ, konstituová- ní HP a ZP, precizování služby, není na místě. Potřebné záležitosti koncipoval a organizoval náčelník štábu (zprvu gen. Šmoldas), resp. zástupce náčelníka štábu (M. Duda , nejvyšší či jeden z nejvyšších činitelů sestavy PS před rokem 1951), náčelníci příslušných odborů štábu velitelství PS (zejména operačního). Je třeba také předpokládat roli sovětských poradců (poradce velitele PS, nepřímo doložen je také poradce na ženijním oddělení štábu). Viz ABS, Brno-Kanice, personální spis jmenovaného. 182 Oskár Jeleň (1904–?) působil jako učitel na Slovensku, předválečný člen KSČ, účastník Slovenského národ- ního povstání, po roce 1945 předseda ONV v Popradě a KNV v Košicích. V polovině roku 1949 přešel do armády a jako plukovník zastával funkce zástupců velitelů pro věci politické. Od 23. 10. 1951 byl náčelníkem Hlavní politické správy čs. armády. K 25. 2. 1951 byl povýšen do nejnižší generálské hodnosti, dnem 12. 2. 1952 se stal náměstkem ministra národní bezpečnosti, jemuž byla podřízena Pohraniční stráž a Vnitřní stráž, odbor C (VKR), Velitelství NB Jáchymov a po organizační změně na podzim 1953 již v rámci Ministerstva vnitra také Civilní obrana a Požární ochrana. V dubnu 1954 byl povýšen na generálporučíka. ABS, Brno-Ka- nice, f. A2/1, inv. j. 624. Též FROLÍK, Jan: Ještě k nástinu organizačního vývoje státobezpečnostních složek Sboru národní bezpečnosti v letech 1948–1989. In: Sborník archivních prací, roč. 52, č. 2 (2002), s. 486. 183 Náměstek si dokonce vyhradil právo rozhodnout o každém rozšiřování průseků. Na 20 m měly být káce- ny jen průseky u těch útvarů, kde dosud nebyly; týkalo se to jen brigád 3. karlovarské a 19. děčínské. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 68, čj. PS-011223/11-OS-54 z 1. 12. 1954. Tamtéž stanovisko náměstka pod VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... čj. N/J-01517/54 ze 7. 12. 1954.

Hranice.indd 73 7.5.2008 10:41:44 Hranice.indd 74 74 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 191 190 189 188 188 Zprávy napsané sodstupem dvou uvádějí dvě měsíců 35a36 hodnoty km. Viz 187 Zpráva brigády zarok 1951hovoří o18 totiž jen průseků, zatímcokm zprávy zarok 1952hovoří odél- 186 185 184 Jen apily, pro ilustraci: „...sekyry které byly dodány, jsou ve špatném ktéto stavu se práci. anehodí Pásový ce, f.2342,inv. j. 336, k.128,Situační zpráva 5. brigády zarok 1952pro kolegium MNB. Tamtéž ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.8,Vyhodnocení výkonu služby 1951,5.brigáda. ...začervenec Tamtéž MNB. PS-001815/11-OS-52 z8.11.1952,s. 10.Též tamtéž které zalesněný mělyvesměs celýúsek urot se 2. praporu, Započalo 10.rotyměsíce června. Nový a11.roty Žďár Polná, Při obecném nedostatkuPři obecném mechanizace a př dách kde vlese, by prostředí hniloaposkytovalo vhodné pro rozmnožení škůdců. by při státní hranici mohli pracovat. V nemělodřevozásadě zůstat nahroma- tiž nemělodostatek (zhlediskapožadavk vtomtoce lesa, případě ředitelství Státních lesůFrantiškovy ředitelství Lázně; to- příslušníky brigády při tvorbě průseků mělobýt zpracováno správ- dispozic podle dostatečně výkonný traktor. pásový trhaviny, zdálbýt řešením se stejně jako vpřípadě přibližování dřeva zprůseků vytrhávání pařezů. Jelikož zpočátku neuvažovalo se o dobývání pařezů pomocí poražených kmenů zprůseků. dostatkem druhu nářadí anedostávalo všeho Velitelství Pohraniční stráže(Hlavní správy PVS). Přesto byl počátek sne- spojen dosáhla vroce 1953délkaprůseků uchebskédosáhla brigády 49649m. u brigády dokončen. průsek Spřevzetím zmiňovaných karlovarských tří rot pak ku –pravděpodobně dostromů záseky –vkvětnu 1951, k myšlence vystřelovat pařezy trhavinou. tr pásový výkonnější poskytlo tiškovy Lázně svytrhávánímse pařezů začalovzáří 1951poté, coředitelství Státních lesůFran- průsek hotovprůsek přinejmenším čtvrtin. zcela,nebo zetří „frekventované“.státní hranici dosti koncem roku hranice 1952délkaprůseků úsecích naobou přes 35km. kdes NDR, byly vytvořeny odélce12870 průseky m. Celkově ubrigády dosáhla této v hraniciroce 1952káceníprůseků se přesunulo k rotám nastátní hranici MNB. čj. PS-001815/11-OS-52z8.11.1952,s.10.Též tamtéž Brno-Kanice, f.2342,inv. II.Dále j. 335,čj. PS-0015/11-OS-52ze4.1.1952,bod ce průseku 23,5resp. 25,1 km naúseku hranice která sNSR, mělabýt vytvořena jižvroce 1951.Viz na 10000 m průseku. Viz Tamtéž vápnem. Viz tamtéž Po muselo čase být toto značeníobnoveno. totiž znovu se zarůstaly „trasovalo“, Záseky atak tentokrát již ABS, Brno-Kanice, f.2357, k.8,Vyhodnocení výkonu služby abojové přípravy zakvěten 1951,5.brigáda. s.5. červenec, traktor ČKDjevelmi slabý.“ Viz , k.8,Vyhodnocení výkonu služby ...zazáří 1951,5.brigáda. O pomalosti prací viz , inv. j. 335,čj. PS-0025/11-OS-53,s.26. , k.8,Vyhodnocení výkonu služby konce 1951,5.brigáda. Do srpna …začerven pakbylo vykáceno Větším problémem průseků bylo, nežsamo vykácení žedřevo, vytěžené Z hlediskadalšíhovyužitíprůseku pro potřeby PSbylo nezbytné zvládnout Vytvoření průseků bylo prováděno nadřízeného brigády ispomocí silami Do konceDo roku 1951byl nachebském úseku státní hranice s Bavorskem , k.8,Vyhodnocení výkonu služby 1951,5.brigáda, s.10. ...zasrpen tamtéž , k.7,Vyhodnocení výkonu služby 1951,PS. …začervenec ABS, Brno-Kanice, výkonu služby f.2357,k.7,Celkové vyhodnocení PSza 184 Počátek trasyprůse- vyznačení po prací lzeklást, 190 To byl ovšem „úzký vtéprofi době 186 , Situační zpráva 5.brigády zarok 1952pro kolegium ů MNB) spolehlivých zaměstnanců,ů MNB)spolehlivých kteří 191 a jejichž úseky byly ajejichž úseky pro blízkost Aše ke , Situační zpráva 5.brigády zarok 1952pro kolegium ekotnosti ženijních prací právě však aktor; pomalý postup prací však vedl se itěžké se mechanizace kodklízení 187 Po dokončení kácenína 185 doprůběhu čizávěru tamtéž tamtéž 189 , inv. j. 336,k.128,čj. , inv. j. 336,k.128, ABS, Brno-Kani- 188 Tím byl byl Tím l“, atak ABS, 7.5.2008 10:41:44 75

toto bývalo běžným jevem.192 Nebezpečí poškození lesa však nevznikalo jen v dů- sledku ponechání kmenů na hromadách v lese. Už samotný průsek byl zásahem do souvislého porostu, který pak byl ve zvýšené míře vystaven účinkům větru – zvláště když se průběh zátarasů a průseku musel znovu upravit. Riziko pro stromy představovalo i vystřelování pařezů trhavinou.193 K práci na budování průseku byla určena ženijní rota brigády, dále i jednotky záložního praporu (ti „nespolehliví“). Na budování ŽTZ však nebylo možno soustředit maximum pohraničníků (tedy především z ostatních zabezpečovacích jednotek brigády i praporů a také z rot), neboť potřeba jiných druhů zařízení byla v té době často mnohem aktuálnější – ubikace rot nebo střelnice.194

Kontrolní orný pás

Kontrolní pás měl zachytit stopy tzv. narušitelů, z jejichž směru na zoraném pásu mohla hlídka PS určit směr – zda jdou z ciziny nebo z vnitrozemí – a podle toho reagovat. Základním znakem tohoto druhu ženijnětechnických opatření k ochra- ně státní hranice měla být jeho souvislost a dostatečná šíře. Požadavek souvislosti znamenal, že pás měl obsáhnout celý úsek brigády, včetně např. lesních, kameni- tých a bažinatých úseků. Dostatečná šíře pak měla vyloučit překonání kontrolního pásu narušitelem bez otisku stop. Šíře ovšem závisela na terénních poměrech. Tam, kde bylo budování orné- ho pásu nákladné na prostředky i čas, připouštěla Hlavní správa PVS šíři 6 m.195 Pro podmínky lesního průseku pak bylo ideální, aby nikdo nepřekonal kontrolní pás pomocí tyče přeskočením, zorat 10 m. Pro většinu úseku chebské brigády lze však v průsecích očekávat šíři kolísající mezi oběma hodnotami, přihlédneme-li k šířím průseků zprvu 10 m, poté rozšířených na 16 m a 18 m na hranici s NDR. Při šířce průseku 15 m totiž bylo předepsáno minimálně 8 m, při šířce průseku 10 m pak na orný pás mělo zbýt alespoň 6 m.196 Co se týče volného prostranství, zde o maximální šířce doklady nejsou, je však jasné, že byla přinejmenším stejná jako u maxima orného pásu v průseku.197 Vedle diskutování šíře pásu bylo důležité i jeho okolí, jak ho zapojit do že- nijnětechnického zabezpečení. Na okraji průseku směrem od státní hranice měla být pěšinka pro kontrolu pásu, poté následoval vlastní orný pás. Mezi pásem a drá- těným zátarasem musela být technická (ženijní) pěšinka. Zbývající prostor průse- ku od drátěného zátarasu k lesu mohl být využit k postavení věžové pozorovatelny a měl sloužit hlídkové pěšince.198

192 Pro celou PS odhadovala HS PVS množství dřeva, které bylo pokáceno a před vybudováním drátěných zá- tarasů se ho nepodařilo odvézt, na desítky tisíc plnometrů. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 103, Nařízení náčelníka štábu PVS č. 010, čl. 15 ze dne 17. 3. 1953. 193 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 68, čj. PS-011293/11-OS-54. 194 Tamtéž, k. 9, Vyhodnocení výkonu služby ... za srpen 1951, 5. brigáda, s. 4. 195 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 22, Nařízení náčelníka štábu PVS, č. 0042, čl. 56 z 11. 6. 1953. 196 Tamtéž, k. 68, čj. PS-011223/11-OS-54 z 1. 12. 1954 a čj. PS-011155/11-OS-54 z 11. 11. 1954. 197 ABS, Brno-Kanice, f. 2340 3. brigáda PS Karlovy Vary, složka Zlepšovací návrhy 1959, ZN č. 93/58: „…podél celého DZ je vybudován KOP široký 10 – 13 m.“ (!) VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... 198 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 68, čj. PS-011223/11-OS-54 z 1. 12. 1954.

Hranice.indd 75 7.5.2008 10:41:44 Hranice.indd 76 76 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 205 205 „Úprava nejtěžší jenesporně vlese anejpomalejší ženijních druh prací prováděných kzajištění státní hra- 204 203 V případě, žeby práci družstvo nezvládalo, při nárůstu cožpokládáme kontrolního délky orného za pásu 202 201 200 199 pásu. souvislost, sčímžkorespondovalo, kromě dalších zoraných kilometrů, zaměření udržovat zorané ipozději kontrolního úseky pásu. představpodle náčelníkaštábu PVS čtyřčlenné strojní družstvo. mělo Družstvo ky mizí. Pro obnovu kontrolního mělobýt zimnímobdobí pásupo ustaveno bylo provedeno vkvětnu 1951,tedy stejně jako vpřípadě trasyprůseku. nejjednodušší bylo kontrolního zřízení pásumimoles.Vyznačení jehoprůběhu dily snepříznivým terénem (prudké stráně, úvozy, močály). v nezalesněném prostoru upraven, neboť prostranstvích vprovozu přes 49500 roku během také zřizován, nakonci průběžně takže roku 1952bylo navolných úseku brigády jižplánováno přes 90 km kontrolního pásu. Kontrolní pásbyl mohly býtmohly orány. rokuběhem omezení 1951ještě pracovalo. bez Ztoho důvodu pásyještě také ne- bylomem však dochování značení. Vytyčená ztrácet–napolích se mohla se trasa dozeru. potíže působilo odstraňování pařezů akořenů, kněmuž bylo třeba trhavin abul- být 36436 zřízeno bylom, zčehož však plně upraveno pouze 5494 m. Největší pásma. aspřítomnostího území obyvatelstva zakázaného předpokládaného naúzemí tyčena, uplatňovalo nové se ustanovení vrámci stávajícího pohraniční- vytyčení hranici nacházející zakázané se pásmo. Jelikož tato však pásmanebyla ještě vy- vádělo narozdíl stávající od situace dvě kategorie území:hraniční pásmoapři novení opohraničním územízdubna 1951,které splatností 1.6.1951za- od ztoho,do jisté ještě míry vplné že vtéto míře době nevstoupilo vplatnost usta- které brigáda přiděleny dostala Velitelství od PS. rových stanic), pro ale musely jejich vytíženost být pásyorány kolovými traktory, Původně sesice počítalo stím, žeorbu provedou traktory STS (strojních trakto- tů, např. velkých kořenů akamení, které by naněmznemožňovaly zachytit stopy. zu“. Aby byl schopen zachytit stopy, musel být převláčen a zbaven předmě- všech 7. 1.1953,s.2. úplně audalších orné dvou pásy“ ze 70 %.Viz ABS,Brno-Kanice, f.2357,k.27,čj. PS-0047/11-OS-53ze s. 19.Zpohledů úseku praporů to znamenalo, žeudvou praporů namalénedostatky dohotoveny byly „až nice.“ Viz ABS, Brno-Kanice, f.2342,inv. j. 336,k.128,čj. PS-001815/01-OS-52z8.11.1952,s. 66/1952). Je to spíš zajímavé jako pokusů doklad začít řešit údržbu nejenorného ŽTZ. pásu, aleobecně koně. Viz ABS , Brno-Kanice, f.2357,k.23,Org. PSnarok 1952…opravená tajného dle rozkazu MNBč. 0010376/11-OS-52, nejdříve 1.4.1952.Organizačními tabulkami byly totiž každérotě systemizováni 2tažní pohraniční rotyjisté, měly vypomoci ve Viz úsecích. svých ABS, Brno-Kanice, f.PS,k.107.inv. j. 225,čj. PS-010323/11-OS-51z30.5.1951. Tamtéž Tamtéž Tamtéž 201 , Vyhodnocení výkonu služby ...zazáří 1951,5.brigáda. , k.9,Vyhodnocení výkonu služby 1951,5.brigáda, s.11. ...zasrpen , k.8,Vyhodnocení výkonu služby ...zakvěten 1951,5.brigáda. V roce 1953byl při dobudovávání kontrolního důraz najeho pásukladen zimy o zmínky Během budování 1951–1952pak orného logic- pásu Požadavek souvislosti kontrolního pásu byl dán postupem orby. Relativně Nastíněné „komplikace“ kontrolního vetvorbě pramenily orného pásu 202 Tento číselný údaj ještě neznamená, žeby kontrolní pásjižbyl „v provo- 205 ABS, Brno-Kanice, f.2342,inv. j. 336,Situační zpráva 5.brigády zarok 1952pro kolegium MNB, 200 Sorbou započalo ažvzáří, se kdy bylo zoráno 17 km orného m pásu. Vdélce5746 m nebyl orný pás nebyly prostředky, které by si pora- MP, Praha, mat. PS,rok 1952,sv. 67/9,čj. PS- 203 Vroce 1952bylo vcelém 204 V lese pak mělo pak Vlese 199 Problé- 7.5.2008 10:41:44 77

se na „obtížná místa“ trasy orného pásu. Konkrétně se to na hranici s Bavorskem projevilo v zavážení skalnatého povrchu např. popelem a snahou o odvodnění rozbahněného terénu. V lesních průsecích se pak pokračovalo v dobývání paře- zů a prováděla se orba kontrolního pásu pásovými traktory zapůjčenými Hlavní správou Pohraniční a Vnitřní stráže (HS PVS). Také u převzatých tří rot 3. praporu Hazlov se po provedeném rozšíření průseku započalo s dobýváním pařezů tak, aby byla trasa kontrolního pásu připravena pro orbu.206 Během 2. pololetí se již někde začíná s budováním pěšinek podél kontrolního pásu – za účelem lepšího sledování jeho stavu a stavu drátěného zátarasu.207 Na konci roku 1953 pak brigá- da udává zřízený kontrolní pás mimo les v celé délce (bezmála 62 km), s výjimkou půlkilometrového úseku. V lesních průsecích pak zbývalo upravit 7,5 km z celko- vých 49,5 km. V tomto zbytku ovšem již bylo z větší části provedeno odstranění pařezů.208 Kontrolní orný pás byl tedy v úseku brigády hotov v zásadě během dvou let. Již během budování nastávají v podstatě všední starosti o jeho funkčnost („čitelnost“). Po roztátí sněhu, oblevách, velkých deštích bylo nutné jej obnovit: nejen převláčet, ale též obnovit jeho souvislost v těch místech, kde z něj byla zemina odplavena – tj. ze skalnatých míst a povalových cest, vybudova- ných na rozbahněném terénu.209 Také byla nutná běžná údržba, tj. časté vláče- ní, aby byl povrch sypký a nezarůstal. Na špatný stav údržby pásu upozorňovaly mnohé kontroly z hlavní správy.210 Příčina byla hledána v nedostatku či poru- chovosti traktorů. Je třeba také říci, že prognóza o vytvoření pásu nebyla na- plněna v případě bažinatých úseků na hranici s NDR. Nepodařilo se je opatřit kontrolním pásem, ještě v květnu 1954 je zmínka o tom, jak se bažiny odvod- ňují.211 Pokud bychom chtěli být velmi přesní, tak bychom museli konstatovat, že kontrolní pás nebyl během zkoumaného období hotov vlastně nikdy. Příčinou byly jednak práce na již zmíněných problematických lokalitách, jednak změny trasy a přestavby drátěného zátarasu, které byly prováděny v letech 1954 a 1955.212 Nicméně bereme-li v úvahu dobudování pásu vyjádřené v kilometrech, je výraz- ným předělem rok 1953. Následné práce na údržbě či překládání trasy pásu již nevyplývají z procesu budování plánovaného ženijnětechnického zajištění jako systému, ale spíše z jeho perfekcionalizace.

206 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 49, Vyhodnocení výkonu služby za červen 1953, 5. brigáda, s. 3. I za červenec (tamtéž). Velitelství praporu záhy přemístěno do Vojtanova. 207 Tamtéž, k. 50, Vyhodnocení výkonu služby za říjen 1953, 5. brigáda. 208 ABS, Brno-Kanice, f. 2342, inv. j. 335, čj. PS-0025/11-OS-53 ze 7. 1. 1954, s. 26. 209 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 50, Vyhodnocení výkonu služby za I. čtvrtletí 1953, 5. brigáda, s. 3. Tamtéž, k. 58, Vyhodnocení výkonu služby za duben 1954, 5. brigáda, s. 4. 210 Tamtéž, k. 22, nařízení náčelníka štábu PVS č. 01, září 1952. 211 Tamtéž, k. 58, Vyhodnocení výkonu služby za květen 1954, 5. brigáda, s. 4. Koncem roku 1954 uvádí brigáda např. odvodnění 2,7 km terénu, odstraněno trhavinou 1,1 km skal. Viz MP, Praha, Sbírky, mat. PS, rok 1954, sv. 68/7, s. 6. 212 ABS, Brno-Kanice, f. 2342, inv. j. 336, k. 128, čj. PS-001023/11-OS-56 ze 4. 1. 1956, list 5. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ...

Hranice.indd 77 7.5.2008 10:41:44 Hranice.indd 78 78 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 214 213 to bylo již13svislých drátů najednotřímetrové pole, ukrajních stěn oněco z roku 1953byly jižsvislepropleteny ikrajní stěny. Vpřípadě prostřední stěny pronebezpečí osobu, která dojehoblízkosti). by dostala Vpřípadě se varianty zitivními pro sémantickými věc, která rysy znamenala potenciální smrtelné keobdobí docházelo zdokonalování (zdebohužel musíme použít slova spo- obr. 17) dráty,tevní jednakdráty napjaté zeměšikmomezikůly od stěn. sousedních (Viz z vnitrozemí. Pohybu uvnitř stěnami mezi měly bránit jižzmíněnéko- jednak napětí byly umístěny naizolátorech zvnitřní strany střední stěny, bráno směrem dráty horního čtyři Čtyři vodiče). bez nebo ostnatétři proudu vodiče ovysokém drát středu apo téčka též pátý elektrifi byly umístěny příčné latě (tzv. svrchní jejichž téčka), po stěně byl veden ostnatý krajníchod svislými dráty stěn sedmi také vjednom poli. Na vrchu jejíhokůlu kotevním drátem. Střední stěna zosmivodorovných pakmělavýplet anarozdíl tvořeno vjednom 7vodorovnými poli dráty, dvěma křížově napnutými ajedním žení. Původní „vybavení“ zátarasu ostnatým drátem možnosti kprolezenískýtal větším napnutím nebo nemohlo dojít kjehopřetr- upevňovány naskobičky, přitom mělbýt optimálně napnutý, aby průvěsem ne- Drátěný zátaras výšku obou krajních obou výšku stěn 160 prostřednícm avýšku stěny 220cm. kolíky uvnitř DZbyla užívána měly tyčovina zajistit rozměry (60cm).Zmíněné jámy kopány čivrtány. Pro stabilizaci stěn šikmým ostnatým drátem akotevními Kůly krajních obou měly zatloukat, stěn se zatímco pro kůly střední stěny měly být sledcích povětrnostních demotivačně vkvalitě se vlivů odráželo opracování dřeva. střelování pařezů zprůseků pro přípravu kontrolního minaná- výbuších pásu, po spíše opak.Konecdokládaly konců opakované přebudovávání DZvdůsledku vy- kůly odkorněné, impregnované, Výsledky částpakopálená. spodní kontrol však krajní stěny, průměr 12–14cm).Pro měly být trvanlivosti maximální dosažení veny kůly odélce280 cm (naprostřední stěnu, průměr 14–16 cm) a220 cm (pro pak byly situovány vprůseku směrem dovnitrozemí. Pro stavbu měly být připra- vnější stěna (tj. stěna nejbližší státní hranici) doprostřed průseku; dalšídvě stěny Pokud byl drátěný zátaras mělaumístit plánován jeho se průseku, pak dolesního boly, násypy, zasypat příkopy, odstranit velké kameny, vmístech průseků pařezy. jako vpřípadě kontrolního pásu, tj. urovnat, těžké často techniky, zapomoci hr- metry. Budování drátěného zátarasu přípravné (DZ)předpokládalo práce, stejně Šíře této překážky dosahovala třímetrů, pole každé stěny byla dlouhá rovněž tři zátarasu, neboť ten lzeve zkoumaném období pokládat zadominující. pětiletém zátaras Výklad máněkolik etap vývoje. budeme věnovat třístěnnému drátěnému Jak jižbylo naznačenovčástech věnovaným průsekům aornému pásu, drátěný Tamtéž složka DZ. ABS, Brno-Kanice, f.2357, k.22,čj. PS-0010836/11-OS-54, s.2.ABS,Brno-Kanice, f.PS,k.108,inv. j. 226, . Každý rok při rozšiřování drátěného zátarasu obnově čijeho zimním po Pro drátěné výstavbu překážky užíval ostnatý se drát. Vodorovné dráty byly kovaný (počáteční vodič varianta mělajen 214 bylo v krajních stěnách 213 7.5.2008 10:41:45 79

méně (asi 10). Svislé dráty měly být svázány s osnovou vázacím drátem tak, aby se „nedaly snadno bez prostředků rozpojit“. Narostl i počet vodičů. Na izoláto- rech na střední stěně bylo umístěno 5 vodičů, rovněž z ostnatého drátu. Šestý byl veden po zašpičatěném horním konci kůlu, tedy zakončení bylo již bez téč- ka. Podle exponovanosti úseku mohl být od roku 1954 používán i další „zdo- konalený“ typ DZ s šesti vodiči ve střední stěně a jedním nahoře. Pole střední stěny mělo být propleteno 14 dráty svislými a týmž počtem i obě krajní stěny. K zamezení přelézání kůlů krajních stěn měly být na ně nabity krát- ké dráty („fousy“ ohnuté nahoru). Na rozdíl od varianty z loňského roku měly být kůly krajních stěn o délce 250 cm, což v terénu mohlo znamenat zvýšení krajní stěny cca na 180 cm. Pamatováno bylo i na ztížení překonání prostoru mezi stěnami, kde se měl nad zemí položit vodorovně křížem přes jedno pole DZ od kůlu krajní stěny ke kůlu střední stěny ostnatý drát. Mezi střední stěnou a krajní stěnou směrem do vnitrozemí měla být zřizována ještě šikmá stěna ze dvou drátů vedoucích na vypínací (kotevní) kolíky od střední stěny.215 To však bylo složitější, takže byl častější horizontálně položený drát v celém DZ. V močálovitém, bahnitém či naopak skalnatém terénu mohla brigáda vy- užít křížového drátěného zátarasu, jehož výhodou byla rychlejší výstavba a delší životnost, neboť kůly nebyly zaráženy do země.216 O tom, jaké druhy drátěného zátarasu byly užity v případě chebské brigády a pro představu o druzích drátěného zátarasu a jeho trvanlivosti, máme informace až z odstupu několika let. V úseku brigády bylo roku 1961 dochováno 40 677 m třístěnného drátěného zátarasu z let 1952, 1954 a 1955, 19 044 m křížového drátěného zátarasu z roku 1954. Další údaje zprávy lze interpretovat tak, že v úseku hranice s NDR (prapor Vojtanov) byl rov- něž v roce 1952 vybudován třístěnný drátěný zátaras, jenž byl až na výjimky v dru- hé polovině 50. let nahrazován jednostěnným bez elektrifi kace.217 Drátěný zátaras v úseku pohraniční roty nebyl celistvý. Mezi jednotlivými úseky byly průchody (průjezdy) zprvu zahrazené přenosnými překážkami (roz- socháči), později byla zhotovována vrata (trojitá), se střední stěnou rovněž vybavenou elektrifi kovanými ostnatými dráty. Při otevírání bylo (mělo být) technicky zajištěno (stykači) přerušení přívodu elektrického proudu, aniž by bylo nutné vy- pínat přívod proudu do zátarasu.218 Kromě toho bylo možné budovat v DZ pro pohraničníky průchody či podchody. Jak naznačily zmíněné varianty, stavba DZ nebyla z těch, které by beze změ- ny přetrvaly několik let. Ať už v úseku chebské brigády docházelo k prodlužování DZ, přebudovávání po následcích zimního období, letních průtrží či po „interak- cích“ s minami, vždy se v určité míře zohledňovaly dosavadní zkušenosti získané s jeho stavbou a exponovanost daného úseku státní hranice. Proto lze v časovém vývoji DZ rozlišit několik stavebních fází. První fází výstavby drátěného zátarasu byla práce soustředěných ženijních jednotek od všech brigád a oddílů PS. Práce probíhaly od listopadu a řídil je ženij-

215 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 22, čj. PS-0010836/11-OS-54, s. 3–6. 216 Tamtéž, s. 7–8. 217 ABS, Brno-Kanice, f. 2342, k. 142, inv. j.359, čj. PS-0123/10ž-1961, březen 1961. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... 218 ABS, Brno-Kanice, f. PS, k. 108, inv. j. 226, složka DZ.

Hranice.indd 79 7.5.2008 10:41:45 Hranice.indd 80 80 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 219 226 225 224 223 222 Ještě oněkolik konstatuje letpozději schůze tohoto kolegia nachází se nebezpečnost úseku. Ulice Selbská 221 220 lehko zdolati“. Člověk setakmohl snadno dostat do bl vnitrozemí. do směrem průseku straně na stromy na přibitím prostým vytvořen je ty, copřicházejí zvnitrozemí kdrátěnému zátarasu, neboť plot zostnatého drátu Jelikož jsoupřekážky vprůseku „voleny nales“, nemají hlídkymožnost zpozorovat byla tehdejší 11.rota Polná, vprosinci jepakzmíněna16.a18.rota. bylyúseky zmiňovány začátkem v se souvislosti budování drátěných překážek, ření provedly tedy dvou během jednotkami, přičemž měsíců, meziprvními jejichž tova počátkem roku 1952ato vdélce36791m. překážky vmístech, které brigáda považovala zatzv. ohrožené. Překážka byla ho- roku byla pak dobudována jednostěnná překážka natřístěnný drátěný zátaras, elektrifi a také je, žečásttřístěnné byla vbřeznu voblasti Aše zaminována (8500 m –vizníže) z jejídélkycca36 km tvořila třístěnná př ná místa: bylná místa: to prostor poblíže Aše dávátak odpověď nato, cobylo vúseku chebské brigády považováno zaohrože- kem 89193 drátěnéhom třístěnného zátarasu. jako třístěnný anapočátku listopadu udává, zbudováno ževjejímúseku je cel- úseku. Brigáda pakmělakoncem roku drátěný 1952veškerý zátaras deklarovaný ze závěru roku 1951bylo tedy opakováním stavby drátěného zátarasu vurčitém žen astromy, nanichž byla vedena, skáceny. trasa Přebudování drátěné překážky musel směrem být dovnitrozemí vykácen dalšípás(cca6m),ostnatý drát str- což v každém případě znamenalo, žekolem stromů, nanichž byl ostnatý drát, počáteční chvále na postavenou překážku ných drátěných úseků podél překážek. po tomu Bylo však Zde ivprůsecích. tak Pomezná, 18.rota Pomezí nadOhří). ti, kteří nebyli zachyceni hlídkou nachebském nádraží(16.rota Dubina, 17.rota a prostor Chebu směrem města kudy ke od železnice, státní hranici, chodili podél ní náčelníkPS. dění ženijních jednotek zjevně ku MNBKotálovi něhož nařízení osoustře, podle Tamtéž ABS, Brno-Kanice, f.2342,inv. j. 336,k.128,čj. PS-001815/01-OS-52 z8.11.1952,s.10. Tamtéž kolem stromů. Viz tamtéž brigády, kde drátěná překážka nebyla ani přibita, ný zpráva činnostiavýkonu služby kvýkazu kOSH zaměsícúnor 1952,s.8.Podobný problém řešili iusušické Tamtéž ABS, Brno-Kanice, f.2357,k. 7,Vyhodnocení výkonu služby zaměsícprosinec 1951,PS,s.3. č. III,s.2. jsou drátěné zátarasy. Viz 330 státní hranice,m od asi100 jejíhookraje pásmoa150až200 m od začínáZakázané okrajem od města z 2.12.1951. ženijní četyjepotvrzeno např. u4.pohraničního oddílu Znojmo. Viz ABS, Brno-Kanice, f.2357, k.10,Vyhodnocení výkonu sl ABS, Brno-Kanice, f.2342,inv. j. 336,k.128,čj. PS-001815/01-OS-52z8.11.1952,s.10. , k.7,Vyhodnocení výkonu služby PSzalistopad 1951,s.5.Též vizdopis velitele PSHlavačky náměst- , k.27,Doplňující zpráva činnosti...zaříjen 1952,Závěr, kvýkazu 5.brigáda. , k.25,Vyhodnocení výkonu služby strana. zaleden1952,5.brigáda, Tamtéž, poslední Od počátku rokuOd 1952mohly tedy hlídkyřady rot zahájit střežení svěře- kována (500 měsících téhožm –vizníže).Vletních apodzimních 224 219 U první fázestavby DZzatím Uprvní nemůžeme rozhodnout, jakýpodíl Jedním zvýstupů práce těchto jednotek bylo vystavění drátěné , k.22,nařízení náčelníkaštábu HSPVS č.01,září 1952. ABS, Brno-Kanice, f.A2/1,inv. j. 272,Hraniční režim vokrese Aš (1958),příloha neodpovídalo možnostem …Viz 222 (úsek rot (úsek 10.N.Žďár, 9.Selbská, 11.Polná) dění bylo ze dne 21. 11. 1951. Ovšem zadání prodění bylo zedne21.11.1951.Ovšem soustře- brž byla vytvořena prostým omotáním ostnatého drátu ekážka ajakou částjednostěnná. Faktem ízkosti překážek „a tyto pomocí stromůízkosti tyto pomocí překážek „a 223 užby zaměsícprosinec 1951,5.brigáda. Odvelení přibývá první výtka (adalšípřijdou). výtka přibývá první 220 226 Soustředěné jednotky tato opat- MP, Praha, Sbírky, mat. PS,1951,sv. 26/2. Vzhledem ktomu, žena další tamtéž , k.10,čj. PS-002341/11-OS-51 221 V zásadě se se Vzásadě Doplňující 225 7.5.2008 10:41:45

část roku 1953 již nebyla v plánu žádná stavba DZ a tatáž hodnota je pak udávána i k 31. 3. 1953,227 tj. ještě před rozšířením délky střeženého úseku státní hranice o 3 roty karlovarské brigády, je třeba se domnívat, že oněch 89 km bylo před rozšíře- ním úseku i defi nitivní délkou DZ a že bylo možno na této trase čekat spíše pře- budování, náhrady některých úseků, zlepšení návaznosti jednotlivých částí či jiná zdokonalení. Sníh v zimě 1952–1953 přinesl problémy, které se předešlou zimu buď ne- musely u jednostěnného drátěného zátarasu projevit, nebo u nedlouhé trojstěn- né překážky nebyly příliš rozsáhlé. Pokud totiž drátěný zátaras zcela nebo částeč- ně zapadl sněhem (ten do něj mohl i navát a vytvořit v něm závěj), sníh při tání strhával drát s sebou. Navíc tající sníh mohl způsobit i zborcení drátěného záta- rasu, neboť nejprve odtával sníh na zemi a na vniklou prázdnou kapsu dosedaly horní sněhové vrstvy, které samozřejmě byly protnuty šikmým ostnatým drátem, vedoucím k ukotvovacím kolíkům. Po určitém mezním odtání spodních vrstev došlo k sesuvu sněhu, který s sebou strhl i ony šikmé dráty. Následkem toho se pak vychýlily či vyvrátily krajní stěny směrem ke střední.228 Proč jen krajní stěny? Ty byly totiž na rozdíl od střední stěny kotveny pouze z jedné strany, zevnitř drátěné- ho zátarasu, a tudíž tlak na ně přicházel pouze z jedné strany. K těmto vlivům lze připočíst ještě výbuchy min v zimním období (viz níže). Jestliže přesto došlo v roce 1953 vedle oprav DZ k novému budování, tak především v důsledku již avizovaného převzetí tří karlovarských rot. Závěrem roku 1953 dosáhla délka DZ v úseku brigády celkem 111 km,229 což bylo maximum. Podrobněji se tímto a dalším vývojem DZ do roku 1955 budeme zabývat v části věnované elektrifi kaci drátěného zátarasu.

Elektrifi kace drátěného zátarasu

Využívání drátěného zátarasu bylo doplňováno natažením osnovy několika vo- dičů, jež byly zapojeny do rozvodu vysokého napětí. Vznikl tak elektrifi kovaný drátěný zátaras (EDZ), přičemž pro vodiče proudu v DZ, přívodní, ovládací, sig- nalizační a transformační zařízení jako celek byl rovněž užíván název elektrické zařízení ochrany státních hranic (EZOH).230 Transformátor přeměňoval nízké na- pětí z místní sítě na vysoké napětí 2 000–4 000 V. Transformátor byl nebo měl být umístěn v transformační stanici, z níž pak vedlo vysokonapěťové vedení po sloupech k drátěnému zátarasu. Vedení mělo být nejméně 7 m nad zemí, přičemž v místech, kde měnilo výšku, tj. mezi transformační stanicí a prvním sloupem a mezi posledním sloupem a drátěným zátarasem, mělo být vedeno vysokona- pěťovým kabelem. Nástražné vodiče byly vedeny rovnoběžně nad sebou po izo- látorech na kůlech střední stěny zátarasu na straně do vnitrozemí.231 Rozmístění

227 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 40, čj. PS-00468/10-OS-53 z 22. (23). 4. 1953, příloha č. 1. 228 Tamtéž, k. 22, čj. PS-0601/OS-01-1953 z 19. 5. 1953. 229 ABS, Brno-Kanice, f. 2342, inv. j. 335, čj. PS-0025/11-OS-53 ze 7. 1. 1954, s. 26. 230 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 103, Rozkaz velitele PVS č. 0090 z 12. 6. 1953. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... 231 Tamtéž, s. 2 a 3.

Hranice.indd 81 7.5.2008 10:41:45 Hranice.indd 82 82 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 235 234 233 232 při rozednění, stmívání mlhy.“ avdobě ných zejménazalesněných, úsecích, „které nelzepřehradit zpozorovatelen, dále drátu. došlo. Zkratovým nadproudem reagoval tento elektrický obvod i na přestřižení dělen naněkolik podúseků, rozsvítila žárovka se signalizující kde úsek, ke zkratu zařízení vzápětí rozpojilo elektrický obvod. Jestliže EDZdané byl úsek roty roz- ho nadproudu drátem mezi napětím azemí, resp. pod mezidráty navzájem. Jisticí vedocházelo většině případů kjehousmrcení vlivem napětí aprůchodu zkratové- osobám, které přiblížily se dojejich blízkosti. člověk se Dotkl-li ijednoho znich, ministerstva zanedbatelný.počtu elektrické energieženého PS,atudíž (transformační odběr ztráty) jižnenívroz- užívání elektrifi Pravděpodobně tedy jednáodobu, se kdy vmasovém se měřítku přistupuje kpo- použití EZOH. doloženého uplynul půl prvního roce, jenž od zhruba kaci DZpo je třeba stanovisko říci, žetoto první orgánů jevůbec nadřízených PSkelektrifi hořadé, pásma vroce 1951,kdy národohospodářské otázky měly být považovány zadru- fi příslušné bylostvo sto uvolnit národní bezpečnosti proudu naodběr dodrátěných zátarasů námitky zásadní nemělresort energetiky předpoklady: aMinister-dva základní na provedení azpůsobu zapojení lzeuvažovat ještě dalšíúbytky). ztráttransformačních vrozs to vytvořený nemělmít při zapojení elektrického proudu velkou spotřebu vyjma elektrifi těchto v dlouhých rot úsecích úhrady“. by vysoké znamenal „značně Náměstek MNBproto upozorňuje Hlavní správu PVS, zapnutý ženeustále proud jené spotřebami anedostatky, národního hospodářství které venergetice“. jsou stanovisku ministranárodní bezpečnosti, hospodářskou mezsvých požadavků, jaksvědčí upozornění vjinaksouhlasném Tamtéž Tamtéž ABS, Brno-Kanice, f.2357, k.22,čj. N/4-00267/1953 z23.6.1953. ABS, Brno-Kanice, f.PS, k.107,inv. j. 225,čj. PS-010037/11-OS-51 zedne17.3.1951. měla pro hlídku platit žetam, kde zásada, jeDZelektrifi rozdílu, bez zdašlootzv.nebezpečné narušitele pohraničníka. V podstatě nebo tolerovaly comožná zapojení nejdelší dne–tzv. během „pro jistotu“. z brigády čizpraporu raději narotách dodržování spíše nevyžadovaly; směrnice ipropokládat závěr námi zkoumaného (rok období kontrolní 1955),neboť orgány úseků.všech Snahu oconejdelšízapojování elektrického proudu doDZlzepřed- kud nebyly technické problémy, časově delšízapojování elektrického proudu ado du 1954,tj. zezávěru takřka zkoumaného období. Pro rok 1953jetypičtější, po- , k.22,čj. PS-0011153/11-OS-54 z10.11.1954. , k.103,Rozkaz velitele PVS, č.0090z12.6.1953, s.3. 234 Záměrem bylo elektrického využití proudu napětí vnepřehled- ovysokém Elektrifi Pro napojení ve střední stěně narozvodnou vodičů osnovy síť byly splněny Problémem opatření, byla bezpečnostní napětí neboťbylo vysoké životu 232 jsmev roce 1953jižsvědky toho, resort vícevnímá žebezpečnostní Nananční krytí. rozdíl doby od vytyčování hraničního azakázaného kovaných ostnatých drátů jsmezmínilidříve. Elektrický obvod tak- kované střední vodiče stěny napětím byly nebezpečné vysokým kovaného drátěného zátarasu po ahu 10 cca % ztransformova 235 Toto zlistopa- ovšem ažsměrnice říká že je„třeba brát vúvahu otázky spo- celém úseku státní hranicestře- ného výkonu (v závislosti (vzávislosti ného výkonu kován, zapnu- jestále 233 V této souvislosti souvislosti této V - 7.5.2008 10:41:45 83

tý elektrický proud. Přes tuto zásadu mělo být hlídkám před vysláním do služby oznámeno, zda proud v DZ je či není.236 Aby nedošlo k ohrožení života pohra- ničníků, měl transformační stanici obsluhovat pouze velitel roty nebo tzv. dozor- čí důstojník roty. Odstraňování zkratů a opravy DZ měla provádět hlídka „zvlášť k tomu školená“. „Běžné“ hlídky PS měly tyto činnosti zakázané a směly překoná- vat DZ jen v místech k tomu určených. Rozkazy také stanovovaly signály pro vy- pnutí proudu, průchody hlídek DZ a další věci tak, aby hlídky neustále věděly, zda je proud zapnut, či ne. Zapnutí EZOH mělo být zaznamenáno také v pohraniční knize.237 Pokyny k obsluze EZOH se tedy během doby používání postupně zpřesňo- valy a s ohledem na bezpečnost obsluhy a hlídek též zpřísňovaly. V případě cheb- ské brigády to bylo více než na místě, neboť její výkazy zaznamenávají v letech 1952–1955 jeden případ zadržení s využitím elektrického proudu v DZ,238 zato však ve velké míře hovoří o nutnosti oprav EZOH, aby vyhovělo pracovně-bezpeč- nostním požadavkům. Bez vlivu na dodržování bezpečnostních předpisů nebyly také chabé elektrotechnické znalosti většiny pohraničníků, jakož i obecně známá skutečnost o nepříliš vysoké úrovni řídicí práce funkcionářů na rotách, pravidla bezpečnosti práce se běžně obcházela.239 Precizace pravidel pro obsluhu EZOH byla u chebské brigády (a též ostat- ních brigád) prováděna prostřednictvím již zmíněných směrnic, nebo (a to častě- ji) prostřednictvím poučných rozkazů, které zpravidla zpřesňovaly výkon obsluhy po nějaké tragické události či naopak úspěšném přechodu hranice. Obecně lze říci, že poučné rozkazy vydávané „k odstranění nedostatků“ v práci s EZOH byly zaměřeny z hlediska tragických událostí (úmrtí a úrazů pohraničníků) do tří ob- lastí. Především řešily zabezpečení transformátoru a jeho bezprostředního okolí proti přístupu nepovolaných osob.240 Dalším okruhem byla problematika kontrol a údržby elektrifi kovaného drátěného zátarasu ze strany pohraničních hlídek, ne-

236 Tamtéž. 237 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 103, Rozkaz velitele PVS č. 0090 z 12. 6. 1953. Pohraniční kniha roty byla základním dokumentem, který sloužil veliteli roty k organizaci a řízení ochrany státní hranice v úseku roty. Tato kniha byla vedena po dobu jednoho kalendářního roku, i když existují ojediněle i delší obdo- bí. Poté byla uložena jeden rok u roty a následně několik let v „archivu“ brigády. Obsahovala zařazovací listinu, v níž byli pohraničníci zařazováni do organických součástí jednotky (do čet a družstev), seznam pohraničníků schválených do funkcí dozorčího důstojníka roty, dozorčích roty, dále pomocníků PS a služebních psů. Pro každý operační den byly v knize zaznamenávány početní stavy roty, přehled o stavu a údajích o situaci (rozkazy nadřízených velitelů, změny v operační situaci) a rozhodnutí velitele roty (počet, druh a výzbroj hlídek, směry pravděpodobného postupu tzv. narušitelů). Ve výkazové části každého dne byla tabulka přehledu vykonané služby pohraničníků (časové údaje služby pohraničníka, druh hlídky a stanoviště). Za částí vyhrazené těmto denním záznamům bylo místo vyhrazené pro dal- ší zápisy, jimiž byly záznamy o zajištění rozhraní mezi rotami, záznamy o kontrolách u roty, záznamy o mimořádných událostech, atd. 238 11. 9. 1952 byl usmrcen EDZ v úseku 19. roty J. K. (1921) polské národnosti, svobodný, při podlézání DZ směrem do NSR. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357/HS PS OSH, balík A2. 239 Výše citovaný rozkaz velitele PVS č. 0090/1953 ústí v tento příznačný apel (s. 5): „Ukázněným pohra- ničním hlídkám je elektrifi kovaný DZ velkým pomocníkem a naopak pohraničníkům, kteří nedbají rozkazů a nařízení, může se stát nebezpečným.“ 240 Zde je třeba připomenout, že ke zpřesnění předpisů „přispěla“ i 5. brigáda – případem úmrtí pohranič- níka v důsledku přiblížení se k transformátoru u chebské brigády v březnu roku 1953. Viz ABS, Brno- Kanice, f. 2357, k. 38, čj. PS-010332/11-OS-53 z 27. 4. 1953. Pokud lze věřit výkazům brigády, byl to VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... jediný smrtelný úraz u této brigády na EZOH do roku 1955 včetně.

Hranice.indd 83 7.5.2008 10:41:45 Hranice.indd 84 84 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 244 243 242 241 248 248 Někdy stávalo, se žetato zvěř, nájemců honiteb, ačvlastnictví byla příslušníky PSkonzumována. Viz 247 246 245 rasu snataženými celkem vodiči 7200m. ce 500m, Aš,poru konkrétně u9.roty kdy Selbská, jeuveden elektrifi telství brigády. nutné čekat naporuchovou složenou hlídku Proto stávalo, se některé žeúsek zrot iněkolik zůstal dnů proudu, bez neboť bylo těžko hledaly, nejenvdůsledku itéž vdůsledku zimních podmínek, zaminování. lečně sDZbyly totiž potrhány idráty elektrického proudu. Zkraty se takto vzniklé smekli se. smekli usmrcení služebních psůelektrifi sinci avlednu 1953, stavu“, věnované vpasáži byl budování výše popsán který drátěného zátarasu. pramenily zčástiiignorování směrnic. o apely kontrolní nazvýšenou činnostfunkcionářů rot, neboť úrazypohraničníků boť většina úrazůvznikalazdomnění, žeje Brno-Kanice, f.2357,k.103,rozkaz velitele PVS č.061,čl. 2z15.5.1953. fi Tamtéž ABS, Brno-Kanice, f.2357, k.25,Vyhodnocení výkonu služby zaúnor 1952,5.brigáda, s.2. služby 1953–5.brigáda. začerven Tamtéž 53 z10.7.1953. ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.38,viznapř. čj. PS-010740/11-OS- čj. PS-0010473/11-OS-53z27.5.1953nebo zapojení. něné velikosti 2–4kVbylo vedeno natřech úsekového čičtyřech vodičích abez rotu překážek vodiče jsou také napojeny naelektrický proud. Vysoké napětí ozmí- 10. a15.(Doubrava) roty jezavedena rovněž elektrifi ná překážka akromě úseku 13.(Hazlov) a14.roty (DolníPaseky) a10 % úseku 9., rokuvěru pakbrigáda hlásí, ževcelémjejímúseku jevybudována třístěnná drátě- ného čibudovaného 1952.Vzá- aždopodzimu DZosnovou pokračuje pak vodičů jako jiždříve sbudováním DZ,na„ohroženém“ místě. Vlna opatřování vybudova- zařízení azhotoven transformátor. (dodán) Faktem je, žeselektrifi proudem, pod je tj. vybudováno žeje přívodní napětí, vedení vysokého ovládací Tamtéž ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.48,Vyhodnocení výkonu služby zaleden 1953,5.brigáda, s.2. tanov Plesná. nebo brigády (ABS,Brno-Kanice, sNDR. f.2357,k.22,čj. N/4-00267/1953 z23.6.1953.)Viz např. lokality Voj- budování EZOH nazátarasech procházejících obcemi o nezapojení proudu do překážek na hranici sNDR inařízení náměstka MNBO. podporuje Jeleně , který f. 2357,k.48.)Ivtomto jdepouze onatažení hlášení osnovy nikoli vodičů, opřipojení ksíti. Argumentaci žádné roty vdosavadním úseku brigády, která by zavedení byla bez el. proudu vDZ“. ( brigáda hlásí,vybudovala elektrifi žese vybudována čizprovozněna. Viz nížeosituaci vpolovině roku 1953.Typický zabřezen příklad: 1953pak ván, tj. jehostřední stěna byla opatřena osnovou naizolátorech, vodičů ovšem zbylá částEZOH ještě nebyla timisticky. Vněkolika případech, hlavně narotách nahranici byl sNDR, drátěný zátaras pouze elektrifi zpráva 5.brigády zarok 1952(pro kolegium MNB).Vyhodnocení zaprosinec nelzečísttakto 1952však op- Brno-Kanice, f.2342,inv. j. 336,k.128,čj. PS-001815/01-OS-52z8.11.1952,s.20.Též tamtéž ABS, Brno-Kanice, f.2357, k.27,Vyhodnocení výkonu služby zaprosinec 1952,5.brigáda, s.3.Též ABS, kaci všech překážek.kaci všech Viz , Vyhodnocení výkonu služby zabřezen dubna 1952,5.brigáda, s.2.Od pakpřikročuje se kelektri- , Vyhodnocení výkonu služby zaměsícúnor abřezen 1953,5.brigáda. , čj. PS-011223/11-OS-53z24.10.1953a První doklad elektrifi doklad První V zimě 1952–1953 trpěl EDZ„interakcemi“V zimě1952–1953trpěl sminami položenými vpro- 245 243 242 Vidíme, fázinedosahuje vprvní „ideálního pozdějšího vodičů žepočet a o měsíc později u10.a11.roty, aoměsícpozději drátěného kde uvedena délka je záta- 247 Příčinou řady zkratů byla (ajejich zvěř. také obětí) tamtéž 246 neboť potrhány byly dráty nejen aleiosnova Spo- vodičů. , Vyhodnocení výkonu služby zaduben 1952,5.brigáda. kace drátěného zátarasu jezúnora 1952urot 2.pra- kace DZ na posledních rotáchkace DZna posledních nastraně „takže nyní sNDR, neníjiž kovaným zátarasem poté, conavětřili zvěř avy- ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.49,Vyhodnocení výkonu 244 241 zakázal – mohlo se tozakázal –mohlo vztahovat se chebské téžnaúsek proud vypnut. Konečně pakjednalo se Ještě neznamená, to však žedaný úsek Vtéto souvislosti nelzenezmínit též zženistů, která byla uveli- vyčleněna kace překážek aažna13.14. kovaný DZodél- úsek kací se začíná, kacíse ABS, Brno-Kanice, 248 , Situační ABS, ko- 7.5.2008 10:41:45 85

Ženijní práce na budování EDZ v tom rozsahu, jak jsme to poznali v roce 1952, již nejsou pro rok 1953 typické. Místo toho se setkáváme s poměrně rozsáh- lými opravami destruovaných částí zátarasu po zimním období a výbuších min. V tomto ohledu jde o první zimní zkušenost PS s tímto ženijnětechnickým opat- řením a je zřejmé, že poškozené úseky nejsou stavěny jako doposud, ale podle no- vých směrnic (viz výše), tj. „zdokonalují se“. Druhou věcí vedle oprav či znovuvy- budování DZ bylo budování průchodů a vrat, neboť v první fázi budování zátarasů byly mezery mezi jednotlivými úseky přehrazeny přemístitelnými zátarasy (roz- socháči). Konečně třetím důvodem, proč i nadále pokračovaly práce na budování zátarasu a jeho elektrifi kaci, bylo převzetí tří rot s jejich úseky od sousední karlo- varské brigády v polovině dubna 1953. Z převzatých rot měla souvislý drátěný zá- taras vybudovaný pouze jedna z nich (13b. Kámen), ovšem bez natažené osnovy vodičů. Dobudování překážek pokládala chebská brigáda v nové části svého úse- ku za problematické jak z důvodu nedostatku materiálu, tak z nutnosti rozšiřovat úzké průseky.249 Rozdíl mezi stavem prací na budování DZ u karlovarské a cheb- ské brigády tak do jisté míry zrcadlí slabší lidské a technické zdroje u brigád na tzv. vedlejších směrech. Podrobněji to rozebereme v pasážích věnovaných znojemské pohraniční brigádě. Poté, co byl DZ v úseku dosavadních 26 chebských rot elektrifi kován250 a takřka vzápětí, co byly realizovány či začaly být realizovány opravy DZ po zimě (květen-červen), přichází požadavek komisionálně přezkoušet a převzít dosud používaná EZOH. Na této akci je zajímavé především to, že k ní dochází až po (přinejmenším) půl roce víceméně trvalého používání elektrické energie v drátě- ných zátarasech chebské brigády. Důvody akce byly kromě kontrol ženijních prací z Hlavní správy PVS také úrazy a úmrtí pohraničníků při obsluze EZOH. To vše vede ke zjištění, že EZOH nelze dlouhodobě používat bez rizika újmy na zdraví pro obsluhu. Z tohoto důvodu mělo komisionální přezkoušení EZOH klást důraz na umístění vodičů v DZ, stav izolátorů, vyčištění okolí DZ od předmětů, které by mohly sloužit k vytvoření zkratu, kontrolu přívodů k DZ a zařízení transformační stanice.251 Komise prověřila v období 15.–23. 6. 1953 všechny roty s výjimkou 13. Vojtanov, 14. D. Paseky, 15. Doubrava a 13b. Kámen, 14b. Luby a 15b. Plesná, kde EZOH v té době ještě nebylo, tedy u 23 rot. Komise252 zjistila závažné nedostatky u 3., 7., 10., 26. (Pata), 11., 12., 16.–20., 23. roty – tedy u 12 rot z prověřovaných

249 Vytváření pracovních skupin na tyto práce mohl brigádě ulehčit rozkaz velitele PVS č. 0088 z 11. 6. 1953 o dřívějším ukončení pěších poddůstojnických škol u brigád PS, jejichž absolventi byli tak dříve zařazeni na státní hranici. PŠ měly být doplněny na plánované počty mužstvem, organizovány v technické roty a čety a použity od 16. 6. do 30. 9. 1953 (ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 103). O jaké množství vojáků šlo, vyplývá z toho, že tabulkové počty poddůstojnické školy 5. brigády v Aši činily 152 frekventantů. Máme-li věřit vy- hodnocení za květen 1953 (ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 49), tak souvislý DZ je u 27 rot, u roty 14b. a 15b. vybudován není – jsou pouze natlučeny kůly a kotevní kolíky. Pro dobudování není u brigády drát a průseky jsou úzké. 250 S výjimkou 13.–15. roty na hranici s NDR. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 49, Vyhodnocení výkonu služby za květen 1953, 5. brigáda. 251 Rozkaz velitele PVS ze 14. 10. 1953. V listopadu 1953 byl podle tohoto rozkazu schválen EZOH u roty 15. Doubrava. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 22, čj. PS-011348/11-OS-53 ze dne 17. 11. 1953. 252 Komise byla tvořena: náčelníkem štábu brigády, náčelníkem operačního oddělení, ženijním náčelníkem, náčelníkem pro spojení, odborníkem na „vysokoproudou elektřinu“, velitelem praporu, velitelem příslušné VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... roty. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 103, rozkaz velitele PVS č. 072 z 27. 5. 1953.

Hranice.indd 85 7.5.2008 10:41:46 Hranice.indd 86 86 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 259 258 257 256 255 254 253 zapojena. rot aučtyř nastátnídílčí podúseky hranici sNDR nebyla elektrifi ného zátarasu. rot Ztohobylo upěti EDZ využíván. Koncem roku 1953tedy mělabrigáda 111,193 km elektrifi EDZ vobydlených lokalitách, paklzesoudit, žeani vúseku roty Doubrava nebyl bylo uvedeno doprovozu. Pokud skutečně se dodržoval Jeleň ův zákaznepoužívat dováno dojara 1954aani EZOHzůstalo z důvodu nedostatku materiálu atransformátorů. –přívodních vodičů 23 – a zakázala jejaždoodstranění závad23 –azakázala používat. s NDR není(13.Vojtanov, 14.H.Paseky, 16.Kámen, 17.Luby a18.roty Plesná) zatím jediný doložený urot nastátní hranici rot Udalších sNDR. pěti nahranici ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.50,Vyhodnocení výkonu služby zalistopad 1953,5. brigáda. ABS, Brno-Kanice, f.2342,inv. j. 335,čj. PS-0025/11-OS-53ze7.1.1954. – hlášení. Tamtéž ních Pasek. Tamtéž lokalitě. Tamtéž jen natažená osnova utéto vodičů roty, chceme-li vzít vúvahu ipředešlé výkazy. ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.49,Vyhodnocení výkonu služby 1953,5.brigáda. Pravděpodobně začervenec k. 103,rozkaz velitele PVS č.072z27.3.1953. izolátorů. řaděhodnotila komise Vneposlední znalostiotechnické obsluze. Viz dy vDZ,kvalita ukotvení sloupů vedení nadkomunikacemi. avýška Již rozbitých zmíněnbyl velký počet napětíPři vedení vysokého volným prostorem nadprůchody apodcho- byla výška sledována bezpečnostní ní stanice proti přístupu nepovolaných nesprávné též osob ztrafostanice. uzemněníašpatná izolace vývodů ven 1953,5.brigáda. Mezi nejzávažnější příčiny zákazuužívá zprávy chebské povoleno brigády 12rot. zaměsícčerven ABS, Brno-Kanice, čj., 9.7.1953,Komisionální f.2357,k.22,bez převzetí EZOH u5.chebské brigády. Podle proud. zvídáme, žeuroty Pata nebyl ani počá Svatá Anna)atéž uAše u11.roty Polná a26.roty Pata. Vtéto do- souvislosti se rot 3.praporu (tj. ažnajednu všechny zexponovaného úseku 16.Dubina až20. lením kzapnutí EZOH na16.Nejdéle nezapnuto doříjna zůstalo vedení učtyř postupu narušitelů byly přehrazeny elektřiny svyužitím jenzčásti. chebskámohla brigáda počítat u11rot, jensúsekem přičemž tzv. hlavní směry špičkách, což znamenalo vypnutí dodávky ve tedy době, kdy večerní včase, po- livých okresech. ani Brigáda neuspěla votázce dennídoby. Proud byl vypínán ve něhožprováděly podle ro ním dispečinkem, z pohledu brigády Zůstal zachován úspěšná. výkon, vypínací předepsaný centrál- závody, ovšem jednání delegacebrigády sředitelstvím rozvodných závodů nebyla tám, atedy idoEZOH. trické energie Karlovarskými energetickými rozvodnými závody pohraničním ro- neprojevil) ovlivňoval užití proudu vDZ.Jednalo opřerušování se dodávek elek- maleji, jetřeba poukázat nadalšífakt, EZOH, atudíž ukazují, ževyužívání EDZpostupovalo vprůběhu roku 1953po- udávanou činnostizaměsíc a akcí brigádními komisionálního výkazy převzetí , k.103,rozkaz velitele PVS č.00145z29.8.1953. Rota byla mezitím přestěhována zDolních doHor- , k.50,Vyhodnocení výkonu služby zaměsícříjen 1953, 5.brigáda. Jako reakce napřechody vtéto , k. 50, čj. PS-001756/11-OS-53z1.12.1953, Vyhodnocení, k.50,čj. výkonu služby zaměsíclistopad 1953 254 Kromě toho, žepředešlé řádkypoukazují narozpor mezielektrifi Po odstranění závad následující během Vříjnu pakjedán doprovozu EDZu15.roty úsek Doubrava 258 259 Brigáda vdůsledku jednání toho srozvodnými vyvolala provedeno jižzmíněnérozdělení EZOH na který vroce 1953adále(rokukterý ještě 1952se tkem července dosudzaveden elektrický července tkem po zbytek ne- zde zkoumanéhopo období Tamtéž zvodné závody vypínání sítí vjednot- sítí závody vypínání zvodné ní EZOH patřily vedle nezajištění transformač- ho měsícestoupl rot počet spovo- , k.49,Vyhodnocení výkonu služby začer- 253 Znamenalo to, ževté chvíli ABS, Brno-Kanice, f.2357, kovaná stěna kovaná 257 255 Nevybu- kací DZ kací –jako kova- 256 7.5.2008 10:41:46

hraniční rota přestávala střežit svůj úsek především z pozorovatelen a hlídky pře- sunovala na zem po trase zátarasu. Že nedošlo ke kýženému závěru, svědčí i stejné stesky brigády ve zprávách pro HS PVS za leden až březen 1954.260 S jarem 1954 sice ustaly problémy s vypínáním proudu do DZ, ale opakuje se množina problémů, kterou již řešila brigáda po zimě v roce 1953: poškození DZ účinkem sněhu, námrazy a min. Zatímco se však loni hovořilo o opravách a jejich dlouhém trvání, v roce 1954 jsou celé úseky DZ označeny rovnou jako zchátralé a hrozící zřícením.261 Když k tomu přičteme problémy vyplývající z trvalého za- pnutí EZOH, které se projevily na jeho provozních potížích (nedostatek oleje do transformátorů, nedostatek dimenzovaných vodičů), jen u 7 rot v úseku brigády (z celkových 28 rot), bylo možné na jaře počítat se zapnutím elektrického proudu.262 Z hlediska vývoje ženijnětechnického zabezpečení státní hranice v dalších letech a desetiletích je zajímavé, že se v tomto roce setkáváme i se snahou snížit náklady na střežení pomocí EZOH zkonstruováním nízkonapěťového signalizač- ního zařízení pro úseky rot.263 Jako řešení situace byla zvolena nová výstavba DZ, nejprve u 4. praporu Cheb a následně i u 3. praporu. Rysy této přestavby byly zmíněny výše v pa- sáži věnované variantám drátěného zátarasu. Zde jen doplňme, že na rozdíl od dosavadního průběhu DZ byla nová trasa napřimována s cílem dosáhnout lep- ší přehlednosti a tím i zkrácení úseku roty na DZ.264 Pro účinný zásah pohra- ničních hlídek byly stanoveny na 1 km zátarasu 2 průchody (podchod pod DZ nebo vrata)265 a k bezpečnosti „práce“ přispělo i pokládání vedení vysokého na- pětí od transformátoru k DZ do země.266 Samozřejmě, že dílčí změny trasy si vy- žádaly i další práce na rozsahu průseku atd. Proto se budování nové trasy záta- rasu protáhlo více, než si Hlavní správa PS přála, zčásti i vlivem váznoucích do- dávek materiálu. Drátěný zátaras u 4. a 3. praporu (časově v tomto pořadí) byl dokončen koncem léta, včetně instalace a zapnutí EZOH. Následně pak bylo započato s výstavbou u některých rot 2. praporu kolem Aše (zmiňovány jsou v této souvislosti 8. a 9. rota).267 5. prapor Vojtanov byl tento rok i nadále bez EZOH, ač materiál a odpovídající fi nanční zajištění brigáda vytrvale požado-

260 Tamtéž, k. 22, čj. PS-01651/11-OS-53 z 12. 11. 1953, Jednání s energetickými závody – hlášení. Bezvýsledně skončila i jednání HS PVS (ženijního náčelníka) s rezortem paliv a energetiky proti vypínání. Proto bylo rozhodnuto dodávky s ministerstvem znovu neprojednávat. Viz tamtéž, k. 22, bez čj., vyjádření pro náčelníka operačního odboru HS PVS z 9. 3. 1954. Stesky na vypínání proudu viz tamtéž, k. 58, Vyhod- nocení výkazu služby za únor a březen 1954, 5. brigáda. 261 Opravy byly plánovány (včetně oprav elektrifi kace) na 81 km, stavba nového pak na 30 km s tím, že mají být skončeny do 30. 6. 1954. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 105, Rozkaz velitele PVS, č. 0062 z 12. 3. 1954. Zpráva 5. brigády za rok 1954 toto potvrdila v plánovaném rozsahu – 81 a 30 km. Příznačně: „Starý drátěný zátaras již neodpovídal dané operativní situaci, byl ve špatném stavu, sloupy byly uhnilé, byl potrhán minami, které ohrožovaly bezpečnost hlídek a nedovoloval [DZ] plné využití EZOH.“ Viz MP, Praha, Sbírky, mat. PS, rok 1954, sv. 51/4, s. 6. Zpráva pravděpodobně neoperuje s čísly sníženými v důsledku převodu roty Kámen sousední 3. karlovarské pohraniční brigádě. 262 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 58, Vyhodnocení výkonu služby za květen 1954, 5. brigáda. 263 Tamtéž, k. 105, Rozkaz velitele PS č. 0151 ze dne 7. 7. 1954. 264 Stavby DZ u chebské brigády byly prvními stavbami zátarasů nových typů. Podle jejich výstavby byla pak dělána směrnice pro ostatní brigády PS. Viz tamtéž, k. 22, čj. PS-0010836/11-OS-54 z 6. 9. 1954. 265 Tamtéž, k. 105, Rozkaz velitele PS č. 0215 ze 17. 9. 1954. 266 Tamtéž, k. 58, Vyhodnocení výkonu služby za duben 1954, 5. brigáda. 267 Práce byly spojeny i s rozšiřováním, resp. kácením nového průseku (10 km). Viz MP, Praha, Sbírky, mat. PS, VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... 1954, sv. 51/4, s. 6.

Hranice.indd 87 7.5.2008 10:41:46 Hranice.indd 88 88 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 272 272 Motivace ztoho, pramenila pokládal brigáda že 271 270 269 268 z 11.9.1951(vizníže). mohlvšak být též veden reminiscencí napřejezd naTatře 14osob 11128.7.1951uAše a„vlaku svobody“ Brno-Kanice, f.2357, k.9.Vyhodnocení výkonu služby … zazáří 1951,5.brigáda. Návrh naminování by u 5.pohraniční brigády jako „vzorné“. dosáhla 21,8km. dosáhla jících rot 2.praporu Aš, 10.–12.roty. vtomto Délka roce vybudovaného zátarasu 5. roty 1.praporu, tj. utěch rot, které střežily státní hranici adáleuzbýva- sNSR, události, ke kterým došlovašském ke výběžku kterým události, drátěných překážek. Je kpoužití možné, minových žejednímzpodnětů byly polí Úvahy minových objevují ozřízení čipásůse polí prakticky počátku budování od Minování drátěného zátarasu roty. Na rozdíl dřívějška jižnenízmínekozaminovávání od nového DZ. 3. a4.praporu rozpustit napodzim své ženijní skupiny aopět posílit pohraniční ouplatňovánítak rozkazu O. Jeleně. Ukončení DZumožnilo prací navýstavbě vala; to mohlo svědčit jako nedostatku fi k. 179,čj. 00473,březen 1958,5.brigáda. MP, Praha, Sbírky, mat. PS,1955,sv. 56/12,čj. PS-00695/01-OS-55ze7.10.1955. ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.108,Rozkaz velitele PSč.088,prosinec 1955. ABS, Brno-Kanice, f.2342,inv. j. 336,k.128,čj. PS-001023/11-OS-56ze4. 1.1956,list5. ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.56,Vyhodnocení výkonu služby 1954,5.brigáda, s. 2n. za3.čtvrtletí tažení osnovy vodičů nastřední stěnu. osnovy vodičů tažení Doubrava. Naopak uostatních rot 5.praporu Vojtanov lzekonstatovat pouze na- dení elektrifi generace DZ,které jsou vcelémúseku elektrifi nout, ženakonci námi zkoumaného jenahranici období sNSR vybudována nová transformátory, jemožné, žejejich napětí mohlo být až6kV. ivyšší, Lzetedy shr- nové délkyasi34 pole km (tj. průměrných úsek pohraničních rot pěti nazápadní ným drátem odélce15 m. Původně bylo pro 5.brigády uvažováno podmínky mi- vány“. Mezi drátěné překážky mělabýt umístěna řadastřepinových minsnástraž- diska výkonu anepřehle služby nebezpečné některé „aby národníministru bezpečnosti, nepřítelem nejvícepoužívané azhle- pronikání nezastaví“. však Proto velitel Pohraniční strážeLudvík Hlavačka navrhl a překážky umožní „kontrolu (nelegálních) přechodů nepříteli aztíží jehopostup, apel nazbudování neprostupného trasy. Tuto hodnotu iúdaj dourčité podporuje zroku míry 1958(97km). ovlivnit i budování nové možné napřímení související generace DZastím jeho roty Kámen jednom po roce 3.karlovarské pohraniční brigádě. Zkrácenímohlo 5. brigády (apochopitelně drátěného délky zkrácení též zátarasu) 16. vrácením zátarasu délky zmenšení ze111 km v roce 1953při zohlednění zkráceníúseku maného období je95,5 km při délcestátní hranice 144,6 tokm. Znamená tedy V roce 1955byl vybudován nový drátěný vlétě anapodzim zátaras u1.až Celková délka elektrifi V souvislosti stěmitoV souvislosti případy bylo konstatováno, žekontrolní (orný) pás kace (se zapnutímkace (se proudu) nastátní hranici sNDR lzepotvrdit uroty 269 Velitel drátěného vybudování následně PShodnotí zátarasu kovaného drátěného zátarasu nakonci námizkou- ženijnětechnického zajištění. ženijnětechnického a 15 % obyvatelstva Aše zanepřátelské režimu. Viz 270 Pokud byly instalovány vtéto době nové nančních a materiálních prostředků, dné úseky státní hranicedné úseky byly zamino- 272 aježměly zanásledekještě silnější kovány, alenezaminovány. Prove- ABS, Brno-Kanice, f. 2357, 268 271 ABS, 7.5.2008 10:41:46 89

hranici), přičemž jako nejnebezpečnější část se výslovně uvádí úsek v okolí Aše v délce cca 8 km, který „bylo by třeba okamžitě zaminovat“.273 Myšlenky v té době předhánějí zjevně možnosti, neboť v té době bylo hraniční a zakázané pásmo teprve vytyčené (15. 10. 1951 byl pojat do hraničního pásma i celý ašský výběžek)274 a navíc režim v zakázaném pásmu ještě nemohl být pro přítomnost obyvatelstva v něm v té době plně uplatňován. Po formulaci těchto záměrů se uskutečnila první vlna minování. Ve dnech 17.–19. 3. 1952 byl zaminován úsek rot Krásná, Selbská, Nový Žďár (8.–10. rota) 2. praporu Aš a v návaznosti na to v sousedství roty Krásná díl úseku 5. roty Štíta- ry 1. praporu. U 8.–10. roty šlo celkem o 6 056 m, o minové pole v délce 755 m se „dělila“ Krásná se Štítary a dalších 1 659 m bylo samostatně u Štítarů. Dohromady 8 470 m. V zátarasech byly umístěny 27 m od sebe granátové miny PP-Mi-Gr s ná- stražným drátem o délce 25 m, vedeným na kolících nízko při zemi.275 Zaminová- ní provedla ženijní poddůstojnická škola. Při zkouškách těchto min asi měsíc po položení bylo ověřeno, že miny jsou schopné zasáhnout fi gurínu do 30 m, přičemž průraznost střepin byla značná. Účinek rostl s položením miny na pevný podklad: mina mohla poničit až 5 polí drátěného zátarasu.276 (Viz obr. 9) Zavedením min do drátěného zátarasu vyvstaly problémy, které velení PS ve snaze vyloučit beztrestné narušení státní hranice buď neznalo nebo je nepo- kládalo za příliš závažné, avšak pro každodenní službu pohraničníků – vojáků základní služby – znamenaly komplikace i ohrožení. Ukázalo se totiž, že miny lze přivést k výbuchu poměrně snadno, neboť 25 m dlouhý nástražný drát vlivem nárazů větru působil tahem na závlačku rozněcovače miny, a tudíž po vyta- žení závlačky mina mohla vybuchnout prakticky kdykoli.277 Dalším problémem bylo vedení nástražného drátu po kolících. Zprvu byl veden při zemi, kde do něj ovšem narážela zvěř a ptactvo. Následně byl zvednut do výšky 45–50 cm, nic- méně to snížilo četnost výbuchů jen částečně, protože na drát usedalo ptactvo a mohlo jej tak přivést k výbuchu a navíc byl poblíž miny tažen šikmo od země, takže u miny do něj mohla zvěř při prolézání narazit.278 Bylo tedy rozhodnu- to tento způsob minování opustit279 a ponechat jej jen do dohotovení betono- vých min. Z předchozího vyplývá, že velení PS i brigády vystavilo pohraničníky ohrožení, aniž by tento způsob užití min vyzkoušelo. Přitom počáteční situaci ještě zhoršoval nedostatek vycvičených pohraničníků pro doplňování a udržo-

273 ABS, Brno-Kanice, f. PS, k. 107, inv. j. 225, čj. PS-0010870/11-OS-51 z 9. 11. 1951. 274 Tamtéž, čj. PS-010826/11-OS-51 z 27. 10. 1951. Ve vyhodnocení za listopad se to objevuje s datem 15. 11. 1951. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 7, Vyhodnocení výkonu služby za měsíc listopad 1951, PS. 275 Tamtéž, k. 20, čj. PS-00472/10-OS-52 z 28. 3. 1952. Pravděpodobně se dochovaly všechny záznamy o mi- nových polích z této vlny minování, neboť i zpráva o situaci 5. chebské pohraniční brigády ze závěru roku 1952 udává, že okolí Aše bylo zaminováno v délce 8 500 m granátovými minami. Viz tamtéž, k. 41, čj. PS- 001815/01-OS-52, 8. 11. 1952. Tyto miny byly vyzvednuty ze zátarasu v závěru roku. 276 Tamtéž, k. 20, čj. PS-00612/10-OS-52 ze 17. 4. 1952. 277 V této souvislosti je „pozoruhodný“ přístup při nedostatku vycvičených pohraničníků: pojistné kolíky, na něž je připevněn nástražný drát, je třeba kontrolovat a průběžně je zasunovat. Život ohrožující úkon. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 80, záznam o minovém poli v úseku 10. roty Nový Žďár. 278 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 20, čj. PS-001270/10-OS-52. Tamtéž, k. 80, záznamy o minových polích výše zmíněných rot Krásná, Selbská, Nový Žďár a Štítary. Jen za květen došlo ke 20 výbuchům, přestože drát byl v první polovině května zvednut, aby drobná zvěř mohla podbíhat. Viz tamtéž, k. 26, Doplňující zpráva k vý- kazu činnosti … za květen 1952 – 5. brigáda. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... 279 Tamtéž, k. 20, čj. PS-00666/10-OS-52 z 3. 7. 1952.

Hranice.indd 89 7.5.2008 10:41:46 Hranice.indd 90 90 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 285 285 Viz očinnosti zarok výkazy 1953,5.brigáda ( 284 283 282 281 280 Příslušníci ženijní četybrigády nebyli ještě vtépro době Onedostatku práci sminami pohranič- vycvičeni. praporu rota Svatá Anna3.praporu. konce Do ledna1953byly zaminovány 3.i2. úseky tipěchotními minami snástražným drátem 4.praporu celý úsek Chebaještě 20. styku splánskou pohraniční brigádou žedokonce tak, roku byl zaminován pro- rot od pořadovýmčíslem,tedy síce listopadu se od s nejvyšším 1952.Začínalo jich zběhnutí. rozmístěny ijindeautajeně před pohraničníky, aby eliminovalo riziko tak je- se níků nebyl brán zřetel. dokonce Původně se uvažovalo o tom, žeminy budou min, koncecca 2800min.Do roku byly zaminovány, zdokladů ovýbuších jakvyplývá 433 m) amůžeme předpokládat, žepři minovací akci vprosinci alednu použilo se jednotlivých shoduje vzásadě shodnotou minových se (32 polí uvedenou výše „exponovaný“. Konečně vúseku 2.praporu bylo 5964 m minového pole. Součet Nadporu. průměr praporu patřila 17.a18.rota, jako byl jejichž úsek hodnocen jednu rotu připadalo vícenež3 km minového pásu, oproti vícenež2 km u4.pra- průchody vdrátěném zátarasu. U3.praporu Chebto bylo již15290 na m, takže 1952, přičemž vúseku jednéroty 4–5minových zhruba vzniklo pásůrozdělených existovala u4.praporu minová délce11179 oúhrnné pole m, položená vprosinci výbuchy minbylyponěvadž dobře ve slyšet městě“. příznivé, neboť vyzvedávalo v okolí to hlavně Aše jejich „a význam, morální, idrátěnéhoho pole zátarasu neefektivní, zbrigády bylo konečné vyhodnocení roku 1952,možná začátkem listopadu, nástražným drátem. Na předešlé drátu rozdíl nástražného od délky cca 25 m byly vtom,1952 shodoval žeminy instalované dodrátěného zátarasu byly opatřeny min. nalo spíše odoplňování minového pásu, resp. odminování apoložení nášlapných v podstatě maximum, jakého bylo ubrigády dosaženo. jed- Vdalšímobdobí se a velitel ženijní čety. vání minových polí. Vraném období to byli pouze dva: ženijní náčelníkbrigády ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.40,čj. PS-00468/10-OS-53, příloha 1. ABS, Brno-Kanice, f.2342,inv. j. 336,k.128,čj. PS-001815/11-OS-52z8.11.1952. záznamy ominových polích 5.brigády. ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.48,Vyhodnocení výkonu služby zaleden1953,5.brigáda. Též v Aši.“ MNB, s.20.Tamtéž ABS, Brno-Kanice, f.2342,inv. j. 336,k.128,Situační zpráva 5.pohraniční brigády za rok 1952pro kolegium ra, aorok později, kdy napraporech přibyla ženijní družstva. s organizačními změnami vbřeznu 1953,kdy bylo zřízen (viz výše níků natuto práci ito, vypovídá instalovali zmíněnépole příslušníci ževýše ženijní poddůstojnické školy ného drátěného zátarasu. vyňaty zdrátěného zátarasu. Na konci března udává 1953se 32219 m zaminova- 285 Druhá vlna minování vlna Druhá byla u5.brigády mě- dnech započata vposledních Ověříme-li to podle dochovaných to podle Ověříme-li protokolů o předání minového pole, Přestože použití minbylo první z hlediska náročnosti údržby minové- Způsob minování započatý napřelomu sakcí let1952a1953 se zbřezna , Brno-Kanice, f. 2357, k. 20, čj. PS-00472/10-OS-52). Další zvýšení počtu ženistů proběhlo počtu až ABS, Brno-Kanice, zvýšení PS-00472/10-OS-52).Další f.2357,k.20,čj. ičástiúseků zbylých rot 2.praporu, tj. uPolné aPaty. Lzeříci, žetoto bylo 282 (jenčást–8.,9.a10.rota). to Zpětně znamená ženejpozději koncem s.21:„Po celou dobu, cobylo minové položeno, pole zadržení bez nedošloknarušení 280 284 ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.48až50). 283 byly dosavadní miny vúseku 2.praporu o navelitelství praporů místo ženijního instrukto- 281 Na zranění pohranič- tamtéž , k.80, 7.5.2008 10:41:46 91

miny opatřeny nástražným drátem o délce 6 a 9 m v závislosti na druhu miny.286 Z toho lze usoudit, že na rozdíl od předešlé situace Hlavní správa PVS přidělila velké množství min, a tudíž mohla být vzdálenost mezi minami zkrácena. Oče- kávalo se, že se vyřeší zimní obtíže, kdy drát při své délce vlivem větru, námrazy a sněhu vytahoval závlačku rozněcovače, v důsledku čehož se mina stávala poten- ciální hrozbou, neboť mohla kdykoli vybuchnout. Je možné také předpokládat, že se hustotou min zvyšovala pravděpodobnost zasažení lidí při ilegálním pře- chodu. Kromě délky drátu byl rozdíl i v minách. Místo granátových min (PP-Mi- Gr) byly používány do drátěného zátarasu (mezi 1. a 2. stěnu směrem od státní hranice) střídavě protipěchotní miny s dřevěnou krabicí a miny s betonovým obalem (PP-Mi-D a PP-Mi-B). Pro zvýšení účinku měli pohraničníci miny vylepšo- vat, buď měl být do dřevěné krabice přidán železný šrot (nasekaný či nastříhaný), nebo se železný šrot přidával do betonu. Odlišné též bylo, že miny byly upevňová- ny na kolík, v ideálním případě do výše 80 cm, v praxi to kolísalo zhruba v intervalu 60–80 cm nad terénem. Ve stejné výši pak byl veden i nástražný drát od miny.287 Zdokonalování minových polí se později projevilo v tom, že do metrové mezery mezi kolíkem, na kterém byla upevněna mina, a kolíkem s koncem nástražného drátu, byla položena jedna nášlapná mina (PP-Mi-D).288 Začátek třetí fáze vývoje kladení minových pásů v úseku pohraničních rot je možné položit do srpna 1953, kdy lze pozorovat záměr využívat nášlapných mi- nových pásů (polí), tedy min v řadě za sebou pokládaných mezi dvě stěny DZ podle určitého schématu v různé vzdálenosti od sebe i od drátěné stěny. Příklon k instalaci nášlapných vycházel asi ze zkušenosti, že ve většině případů „narušitel“ pře- kážku buď přelezl vrchem, nebo celou překážku (a tím i nástražný drát) podlezl.289 Dosavadní minová pole s nástražným drátem se měla stále udržovat a doplňovat, nová pak měla vznikat jako nášlapná, pokládaná z PP-Mi-D nebo DO-Mi-N.290 V nejnebezpečnějším úseku, za který bylo i nadále pokládáno území u Aše poblíž lokality Kaolínka, mělo být zaminováno nášlapnými minami DO-Mi-N ve dvou řadách 500 m zátarasu. Brigádě na tento úsek mělo být dodáno 1 440 min.291 Chebská brigáda měla jako každá brigáda na západoněmecké hranici zaminovat také úsek dvou rot (cca 8 000 m) minami na elektrické odpálení. Při tom- to způsobu minování mělo být užíváno PP-Mi-B s elektrickou rozbuškou místo rozněcovače. V obvodu elektrického vodiče, jenž z miny vycházel, bylo zařazeno několik elektrických spínačů, tj. nášlapná čidla. Dále byl elektrický vodič z miny

286 Tamtéž, k. 80. Tamtéž, k. 103, Rozkaz velitele PVS č. 00125 z 8. 8. 1953, s. 4 a 6. 287 Tamtéž, k. 80 a k. 103, Rozkaz velitele PVS č. 00125 z 8. 8. 1953, s. 3. 288 Nebyla to ovšem jediná možnost „zdokonalení“ nástrah v minovém poli. Jednalo se též o to, aby mina vy- buchla nejen tím, že narušitel zavadí o drát, ale i tím, že narušitel drát přestřihne. Proto bylo možné vybavit miny nástražným drátem vedeným na obě strany a přichyceným na koncové kolíky pružinami. Prakticky to znamenalo použít betonových min s délkou nástražného drátu vpravo i vlevo 9 m. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 103, rozkaz velitele PVS č. 00125 z 8. 8. 1953. 289 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 22, čj. PS-00864/10-OS-53 z 20. 5. 1953. Chebská brigáda uváděla případ, kdy tzv. narušitel během 1,5 minuty přestříhal DZ a vyhnul se nástražným drátům min. 290 Tamtéž, k. 22, Nařízení náčelníka štábu PVS č. 0042, čl. 56, 11. 6. 1953, s. 2. Minování u 5. brigády je pláno- váno v délce 79 km. 291 Tamtéž, k. 103, Rozkaz velitele PVS č. 00129 z 10. 8. 1953. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ...

Hranice.indd 91 7.5.2008 10:41:47 Hranice.indd 92 92 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 296 U rozněcovače „stačí, aby si na nástražný drát sedl pták a a doch 296 pták sedl drát nástražný na si aby „stačí, U rozněcovače 295 294 293 7. 9.1953musely být zastaveny u7.brigády práce naminování DZminami naelektrické ad- odpálení: po 292 297 297 velitelství na instruktora Tento ženijního místa tabulkového zavedením být odstraněn měl „nedostatek“ 298 nování zroku 1954(34km). plány apokud navýšena, ano, nikterak tak dramaticky, očemžsvědčí údaj oodmi- uvedená délkaminových souhrnná ubrigády polí (přes 32 km) nebyla přes velké u velitelství brigády.“ du… anutno čekat naporuchovou složenou hlídku zženistů, která vyčleněna je těžko hledají. Proto stává, některé se žeúsek roty zůstává iněkolik dnů prou- bez vzájemně negovaly. „V DZvznikají zkraty avdůsledku zaminování velmi DZse 1953, vedla ktomu, zátarasu, obadruhy žese „zpevnění“ minování aelektrifi roku 1951. že by mělopakovat se pokus opřejezd státní hranice vzáří vlakem, jako stalo se vání částiželezničnítrati Aš vprostoru –Selb DZke státní od hranici pro případ, rokupočátkem 1953,kdy velitel brigády Karel Peprný žádáopovolení kzamino- – narozdíl „minové euforie“, od která ve zprávách chebské brigády vrcholí někdy v Chebu (tehdy 4.a5.prapor), aletéž u2.praporu Aš. Zprávy jsou jižrealističtější rokuru 1953byl hotov minový pásnejenuobou praporů, jejichž velitelství sídlila 1953) čidruhou(1953–1954),protože problémy byly obdobné. ževzávě- Lzeříci, popsaných, nenítřeba zimníměsíce. rozlišovat, Zde zdašloozimu (1952– první ho zátarasu. problémem atřetí Zásadním druhé vlny minování byly, vedle výše v DZrealizovat, adopopředí dostává se otázka údržby zaminovaného drátěné- kolíku cca60 ve výši cm nadzemí). minakombinovalatak nástražných vlastnosti inášlapných min(též umístěním na mělo být vychýlení, zatažení drátu čipřestřižení nástražného odélce9 m. Celkově hoto mělodojít vodiče kiniciaciminy. Konečně třetím iniciaceminy způsobem země. Vpřípadě od střední 2.a3.vodiči přestřižení stěněveden po též DZ,po to- ně ovlivnily praxi používání minvdrátěném zátarasu. byly použity. Podle zkušeností odjinud nelzepředpokládat, však žeby výraz- nějak před kontrolním nízkoklopýtné pásem překážky atyto zaminovat minami nanášlap (viz f. 2342,inv. j. 335,čj. PS-0025/11-OS-53 ze7.1.1953,s.20.Jako vidíubrigády východisko se vybudovat ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.48,Vyhodnocení výkonu služby zaúnor 1953,5.brigáda. MP, Praha, Sbírky, mat. PS,1954,sv. 51/4,zpráva 5.brigády zarok 1954. pásu.“ Viz rém stavu. Jak konstatuje, se důvěra vminovací „klesla systém“ přiblížit apohraničníci „bojí se kminovému justaci totiž ve třech 20min.Závada dnech vybuchlo Tamtéž mě snad „morálního působení“ uprchlíky.mě snad„morálního napotenciální nětechnickém zařízení. nětechnickém pakbálichoditníci se doblízkosti ztíženozjišťování DZabylo tak stop naženij- a provádět opravu rychle DZaelektrifi každého praporu. Ti mělibýt reagovat schopni „ihned nakaždou závadu v technickém SH zabezpečení ABS, Brno-Kanice, f.2357, k.50,Vyhodnocení výkonu služby 1953,5. brigáda. za1.čtvrtletí iprostavem jednotky“. vlastní značněnebezpečná upozorňujese mj. též nazdrženíoproti plánům výstavby aúdržby ŽTZanato, žejsou minová „svým pole telství praporu orok později. Vobdobném duchu viz služby zabřezen, 5.brigáda. Stejná motivace –údržba , Rozkaz velitele PVS č. 00125z8.1953,s.4. Snaha odokonalé zneprostupnění státní hranice, typická tak pro 1952– léta V závěru roku škálaminování, tedy vyčerpává 1953se které bylo možné ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.40,čj. PS-001098/11-OS-53z8.9.1953. 295 Hodnocení po roce 1953jižnepřičítalo Hodnocení po minám žádoucí účinek,kro- 297 298 Vziměpřiváděl miny sníh.Pohranič- kvýbuchům mokrý 294 kace“.Viz 292 Uchebské brigády nemáme žeby doklad, ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.48,Vyhodnocení výkonu tamtéž byla vnástražnémvodiči, jehož izolace nebyla vdob- ŽTZ – stála izazařazenímŽTZ –stála ženijního doveli- družstva , k.40,čj. PS-00675/10-OS-53,z8.5.1953,kde ází k výbuchu“. Viz 293 296 To vede kzávěru, žejiž ABS, Brno-Kanice, tamtéž , s.26). kace, 7.5.2008 10:41:47 93

V podstatě totéž se opakuje i v zimě 1953–1954. Jen pro ilustraci, v lednu 1954 vybuchlo 49 min, hlavně v prostoru Aše,299 což způsobilo vyřazení elektric- kého proudu v úseku celého 2. praporu.300 Výbuchy min způsobovaly také jarním táním povalené vnější stěny DZ.301 Poškozené části DZ zničené minami byly pře- chodně přehrazovány nástražnými osvěcovadly, event. velením hlídek do těchto prostorů.302 V některých úsecích brigády byl stupeň destrukce DZ tak vysoký, že vylučoval opravy a DZ musel být vybudován nový – viz příkladně jeden z praporů s velitelstvím v Chebu.303

[Tab. 15] Výbuchy min v úseku chebské brigády v letech 1952 až 1954. Měsíc1 2 3 4 5 6 7 8 9101112 1952 - - 6 18 20 11 1 11 6 4 4 2 1953 7 88 3 4 23 6 n.u. 12 10 5 2 7 1954 49 5 5 6 13 2 4 n.u. n.u. n.u. n.u. n.u. (n.u. – není uveden) K tabulkovým hodnotám: situace roku 1952 zachycuje kratší časový úsek, než v dalších letech. Minimum výbuchů v červenci 1952 je dáno zvednutím ná- stražných drátů a v důsledku toho snížením výbuchů způsobovaných zvěří, minimum v prosinci pak vyzvedáváním tohoto typu min a kladením jiného typu. Z čí- sel v letech 1953–1954 jednoznačně vyplývá závislost počtu výbuchů nástražných min na zimním období, zvýšený počet výbuchů v květnu pak souvisí s doplněním min po zimním období, resp. s rozšířením zaminovaného úseku dominováním úseku 2. praporu. Fakt, že archivní materiály nedokládají ve zkoumaném období 1951–1955 žádné zadržení účinkem minového pásu,304 svědčí spíše o tom, že zaminovaný drátěný zátaras byl mnohem nebezpečnější svým tvůrcům a „ochráncům“ než tzv. narušitelům. A to jak při každodenní údržbě a kontrole, tak při větších opravách. Některé případy z jiných brigád ovlivnily praxi u chebské brigády nepřímo, neboť byly rozebírány v nařízení náčelníka štábu PS či rozkazu velitele PVS a jako takové i podnětem pro změny v minovacích směrnicích.305 K výbuchu mohl pohraničník

299 Tamtéž, k. 58, Vyhodnocení výkonu služby za leden 1954, 5. brigáda. 300 Tamtéž, k. 58, Vyhodnocení výkonu služby za únor 1954, 5. brigáda. (Výbuchy min následkem námrazy a silného větru.) „… časté výbuchy min, které způsobují zkraty na DZ následkem přetržení vodičů EZOH v DZ střepinami. Opravu EZOH není možno provést ihned, jelikož hrozí výbuchy dalších min a zranění příslušníků při provádění opravy.“ 301 Tamtéž, k. 58, Vyhodnocení výkonu služby za duben 1954, 5. brigáda. 302 Tamtéž, k. 49, Vyhodnocení výkonu služby za květen 1953, 5. brigáda. 303 Tamtéž, k. 58, Vyhodnocení výkonu služby za květen 1954, 5. brigáda. 304 Platí pro směr z ČSR do NSR. V opačném směru byl 28. 5. 1952 v úseku 9. roty zasažen střepinou občan NSR J. Z., nar. 1936, německé národnosti, nezaměstnaný instalatér z Mnichova, který chtěl za prací do NDR. Mohl mluvit o štěstí: poté, co si uvědomil, že šlápl na minu, okamžitě zalehl. ABS, Brno-Kanice, f. 2357/HS PS OSH, balík A2. 305 Např. nařízení náčelníka štábu PS č. 011, čl. 16, z 18. 3. 1953. Nedodržování bezpečnostních opatření při ma- nipulaci s trhavinami řešil i rozkaz velitele PVS č. 0017 z 15. 1. 1954, který, ač poukázal na „četná usmrcení a zranění při ženijních pracích u 4., 5., 7., 10. a 15 brigády“, řešil především usmrcení pěti příslušníků ženijní čety a zranění dalších protitankovou minou u 9. brigády (ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 105). Zhruba o rok dříve to byl rozkaz velitele PVS č. 0119 z 28. 11. 1952 (viz tamtéž, k. 101). VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ...

Hranice.indd 93 7.5.2008 10:41:47 Hranice.indd 94 94 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 314 314 Ač tato dedukce vychází zpříkladu českobudějovické pohraniční brigády, lzejiuplatnit ivpřípadě cheb- 313 312 311 310 309 309 Např. jednotakové zastavení minování vrámci celé 308 Viz 307 306 ském. Viz ABS, Brno-Kanice, f.2342,inv. j. 336, k.128,čj. PS-001023/11-OS-56ze4.1.1956. tarasu. MP, Praha, Sbírky, mat. PS, 1954,sv. 51/4,Zpráva 5.brigády zarok 1954: odminováno 34 km drátěného zá- Tamtéž ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.103,Rozkaz velitele PVS č.00125z8.1953,s.15. 1953, 5.brigáda. u 11.roty Polná (2.prapor Aš). Viz ABS,Brno-Kanice, f.2357,k.50,Vyhodnocení výkonu služby za říjen minou. kem. ných událostech“ bylo nařízeno zabité vytahování zvěře tyče pouze pomocí shá- pohraničník prolezl krajní stěnu avzalpředmět rukou. Po několika „mimořád- bylo zvěře, ivytahování zabité EZOH, zdrátěného zátarasu. To že dělalotak, se sech. dobu izastaveno zajištěny proti výbuchu. vání trávy, vytahování spadlých větví, oprav DZatd. měly být miny ženisty nejprve 1953 jižzakázaly jakékoliv práce vDZ,kde jsou položeny miny. Vpřípadě vyseká- díl od stavby drátěného od díl zátarasu, nástražných EZOH ainstalace osvětlovadel. novací práce. a „interakce“ minsjinými ŽTZnebyla motivace pro organizování silnapřemi- pro jednot Vzhledem knebezpečí vlastní (zrezavělé rozněcovače, náložky, zvlhlé které jižnebyly schopné aktivování). Důvodem byly jižzmíněnéobtíže a to,také žeznačnáčástminbyla jižvadná právě když jihlídkymíjely. drátěnástražném uvolnila závlačka urozněcovače, mohlo dojít kvýbuchu miny, 4 ká pěšinka DZ).Pokudm od silným se větrem vlivem tíhy nebo námrazy na ženi byli při postupu DZ,ikdyž vybudovaných šlipo podél (technic- pěšinkách před úrazemzpůsobenýmbezpečí miny výbuchem Ohro- ani směrnic. dodržení DZčikontrolujícímčinnost podél zátaras jako technické hlídky, nezaručovalo těného zátarasu. Pokyn ksestupu zpozorovatelny asil- i při bouřích mělyhlídky snížené viditelnosti naopak avnoci prováděli pohraničníci drá- střežení natrase pohraničních hlídek.Velitelé rot hlídkynapozorovatelny vysílali denníza vdobě Střežení úseků pohraničních rot zpozorovatelen bylo jednou zhlavních činností Pozorovatelny ní proplétat mezišikmým drátem nataženým mezistěnami. přivést minu zdůvodu obtížné koordinace pohybů, když musel se při minová- Tamtéž Tamtéž mohla vzniknoutmohla při odminování nášlapných minzezmrzlézemě. tamtéž 308 312 , k.68,čj. PS-01897/11-OS-53z29.12.1953. , k.40,čj. PS-001911/OS-53z1.12.1953,15.brigáda. , k.40,čj. PS-01133/10-OS-53z16.9.1953,7.brigáda. Rokem 1954končí uchebské brigády používání minvdrátěných zátara- nějaké neštěstí přiStalo-li se minování minování DZ,bývalo nanějakou Ve činnostizarok výsledcích 1955jižminování nenízmiňováno, naroz- ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.85,složka Různé, čj. PS-0172/10-OS-55 z5.4.1955. , k.38,čj. PS-011412/11-OS-53z26.11.1953:pohraničník vstoupil doDZabyl zraněn nášlapnou 309 azpřesňovaly prováděcí se předpisy. Kupř. zesrpna směrnice 310 Přesto pohraničníkům, ať užvykonávajícím hlídkovou 311 brigády následovalo tě po ky aminimálnímu nazadržení podílu žkém zranění pohraničníka 306 Újma nazdraví 307 Problémem 314 313 7.5.2008 10:41:47

ném větru; ovšem až časem, poté co vlivem meteorologických jevů došlo k újmě na zdraví.315 Využívání pozorovatelen lze předpokládat prakticky od počátku existence nové sestavy, pro jejíž útvary bylo pro rok 1951 a 1952 stanoveno, aby na každou rotu PS připadly 1 až 2 pozorovací věže, jedna zemní pozorovatelna a dva vysoké posedy.316 Lze se ovšem domnívat, že zpočátku byly zřizovány a využívány pozorovatelny na budovách, event. posedy, neboť pro stavbu pozorovacích věží nebyl dostatek spojovacího materiálu.317 Zmíněný obecný požadavek velitelství PS byl v případě chebské brigády v roce 1952 naplněn, neboť brigáda měla ve svém úseku 44 pozorovacích věží, přičemž 20 bylo vybudováno v předešlém roce. Dále měla 12 pozorovatelen zemních, z toho 6 opět z minulého roku. K tomu pak bylo vy- budováno 21 pozorovatelen na budovách, zpravidla tam, kde byla stanoviště (ubikace) roty nebo na jiných vyšších budovách (kostelní věže). Krom toho se uvádí 50 vysokých posedů, nicméně s nimi nepanuje spokojenost.318 Se závěrem roku se o pozorovatelnách hovoří jako o telefonizovaných.319 Když tedy má brigáda mít v roce 1953 u každé roty po dvou pozorovacích věžích, v podstatě se zdá, že by dobudování nemělo být již tak náročnou polož- kou ve výčtu ženijních prací, neboť i s třemi novými rotami převzatými v polovině dubna 1953 od karlovarské brigády (pokud byly bez pozorovatelen) mělo být vy- budováno jen 6 pozorovatelen.320 Skutečný počet však byl vyšší, přičemž v tomto případě nehrála hlavní roli kvalita pozorovatelen zhotovených v obou předchozích letech, jako spíše příkaz umístit, nově postavit či přestavět věžové pozorovatelny po vybudování trasy drátěného zátarasu na jeho vnitřní stranu; u 5. praporu Cheb se tak stalo ještě v říjnu 1953.321 Dva důvody tohoto opatření jsou nasnadě: hlídce na pozorovatelně měl být umožněn jednodušší a rychlejší zásah proti tzv. narušite- lům, kteří přicházeli takřka výhradně z vnitrozemí, a dále se tím omezovalo riziko beztrestného zběhnutí pohraničníka. Zřejmě v souvislosti s touto akcí má na rok 1954 brigáda v plánu postavit 34 nových pozorovatelen,322 i když nelze ani vyloučit zahušťování dosavadního řetězce pozorovatelen. Vliv na výstavbu nových pozorovatelen mohlo mít též, pro závěr zkoumaného období charakteristické, postupné

315 Vyvrácení pozorovací věže silnou vichřicí. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 68, čj. PS-01804/11-OS-54 z 24. 12. 1954. 316 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 7, Plán ženijních prací v roce 1951 a 1952, vložka č. 2. Vznik nejpozději počát- kem listopadu 1951 jako příloha Zprávy o činnosti Pohraniční stráže z 1. 11. 1951. 317 Např. ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 9, Vyhodnocení výkonu služby za říjen 1951, 5. brigáda, s. 2: nedostatek hřebíků, seker a pil… 318 ABS, Brno-Kanice, f. 2342, inv. j. 336, k. 128, Situační zpráva 5. brigády za rok 1952 (pro kolegium MNB), s. 19. Podobně o pozorovatelnách tamtéž, čj. PS-001815/11-OS-52 z 8. 11. 1952, s. 11. Nicméně počet posedů situační zpráva pro kolegium silně nadsadila. Ve zprávě k 31. 3. 1953 jich PS uvádí u chebské brigády stejně jako ve zprávě z 8. 11. 1952 pouze 13. Viz tamtéž, k. 40, čj. PS-00468/10-OS-53, příloha č. 1. 319 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 27, čj. PS-0047/11-OS-53 ze 7. 1. 1953. 320 Tamtéž, k. 22, Nařízení náčelníka štábu PVS č. 0042, č. 56 z 11. 6. 1953, s. 3 a příloha. Ovšem cifra pochází již z přehledu k 31. 3. 1953, tudíž nezahrnuje případnou stavbu pozorovatelen u rot převzatých od 3. karlo- varské brigády. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 40, HS PVS, čj. PS-00468/10-OS-53 z 22. nebo 23. 4. 1953, příloha č. 2. 321 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 50, Vyhodnocení výkonu služby za říjen 1953, 5. brigáda. Doklady o budování nových pozorovatelen pocházejí ze srpna. 322 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 105, Rozkaz velitele PVS č. 0062 z 12. 3. 1954, příloha č. 5, 5. pohraniční bri- VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... gáda.

Hranice.indd 95 7.5.2008 10:41:47 Hranice.indd 96 96 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 326 326 V souvislosti spřejezdem „vlaku budují se svobody“ opatření naželezničních přechodech kzamezení pře- 325 324 323 dů pozorovatelna než8 vyšší m nemusela patřit mezineobvyklé. vení, zhotovení tak pozorovací plošiny, zábradlí aschodů. Podle archivních dokla- Při předávání měly být kontrolovány jakrozměry, sílajednotlivých profi blémech (stabilita byla čizřícení) pociťov což navozuje myšlenku, žedosud tomu vždy eventuálních nebylo tak ažepo pro- a jejich kontrola. Věžové pozorovatelny měly být stavěny plánku, podle výhradně druhů ženijnětechnického protokolární zabezpečení, předávání pozorovatelen u 9.poběžovické pohraniční brigády vúseku její10.pohraniční roty Nemanice. pásového Václavem vozidla řízeného Uhlíkem přes drátěné zátarasy vsrpnu 1953 Impulsemní hraniceimimosilnice. pro budování byl známý přejezd obrněného čovala státní hranice (v některých loka a dalších překážek naželezn oba později vrácenédoČSR. později oba tomobil Tatra 107osobami zAše se doSelbu, 14osobami a11.9.1951vlak 111se přejely státní hranici 28.7.1951vprostoru paloučku Benešova au- uAše nákladní vroce 1951,kdy vkrátkém došlo vašskémke výběžku kterým časovém odstupu ným přejezdům státní hranice vozidly byla vyvolána avlaky především událostmi, doucí přes státní hranici krom vybraných. Kampaňovitost opatření proti nedovole- rokem 1951)přehradit závorami aevent. překopat všechny nepoužívané cestyve- kampaňovitýše charakter. Úvodem ktěmto opatřením byl jiždřívější příkaz (před motorových vozidel čivlakůnáročné navstupy itechniku. Jeho zřizování mělospí- dva) pásůkontrolovaných pohraničníky nalyžích. možné v různých vzdálenostech státní hranice od zřizovat i několik (zpravidla apriori vázán drátěného natrasu zátarasu anemusel být pouze jeden.Bylo také obdobnou funkci jako kontrolní orný zbytek páspo roku. Sněžný nebyl pásvšak většíchlé a nákladů. Jednalonevyžadovalo sněhu, o pruh v plnil se zimě který zimy 1951–1952adopřehledu jsmejejnezařadi opatření. znich jesněžný Prvním Ten pás. zřizovaly roty ve svých jižod úsecích Pro úplnost jetřeba krátce zmínit ales Další druhy kvalitu použitého dřeva ajehoimpregnaci. zpřesňování požadavků nakonstrukční provedení zestrany velení PSadůraz na jezdu dociziny. Viz kých opatření uchebské brigády. korného doboubudování tedy (ve působil září1954)je 1951dozáří funkci od avybudování ženijnětechnic- Karlem Peprným . ÉraK.Peprného (velitelem října 1951dodubna od štábu 1953)anáčelníka brigády V. Po- třesení uchebské brigády. jemj. Zde odvolán dosavadní velitel brigády Ilja Marcij anahrazen20.10.1951 zasloužil se L.Kopřivy oodstoupenísvobody“ ministranárodní bezpečnosti . Zajímavé jeipersonální země- ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.5a9,Vyhodnocení výkonu služby … zazáří 1951,5.brigáda. Tzv. „vlak Tamtéž Tamtéž , k.68,čj. PS-011155/11-OS-54z11.1954,s.2. , k.68,čj. PS-02681/10-OS-54z12.4.1954. V závěru zkoumaného prosazuje, také se období obdobně jako uostatních Na rozdíl proti sněžnéhopásubylo od zabezpečení nedovoleným přejezdům tamtéž , k.7,Vyhodnocení výkonu služby zaprosinec 1951,s.3,velitelství PS. iční a silniční přechody.iční asilniční 325 Proto těžkých kinstalaci dochází výkolejek, závor litách) proti nedovolenému přejezdu stát- poň dva dalšídruhy ženijnětechnických ána nutnost toto upravit aktem. řídícím 323 li proto, bylo žejehozřízení rych- 326 V druhé vlně se zabezpe- se vlně Vdruhé 324 lů aukot- 7.5.2008 10:41:47 97

Ženijnětechnická opatření v úseku 4. znojemské pohraniční brigády

Analýzu vzniku a ustálení ženijnětechnického opatření u chebské pohraniční bri- gády srovnejme se situací u znojemské pohraniční brigády. Podnětnost srovnání vyplývá z řady faktorů. V závislosti na tom, zda šlo o hranici s NSR, nebo Ra- kouskem, vznikaly dva různé druhy brigád Pohraniční stráže Ministerstva národ- ní bezpečnosti. Přitom byly útvary na západní hranici mnohem více personál- ně dotovány na rozdíl od hranice s Rakouskem, kde byly postaveny útvary nejen s menší početní dotací a chudší strukturou, ale též s mnohem delším úsekem státní hranice ke střežení. Úsek znojemského oddílu (přejmenovaného od 15. 1. 1952 na 4. pohraniční brigádu) tvořila státní hranice s Rakouskem v délce, kterou s Ra- kouskem měla Morava, přibližně 200 km, zatímco chebská brigáda střežila jen asi 168 km.327

Nástražná osvěcovadla

Nejjednodušším a také nejdříve využívaným tzv. ženijnětechnickým opatřením k ochraně státní hranice bylo, stejně jako u chebské brigády, i ve znojemském úse- ku nástražné osvěcovadlo. Určitou odchylkou od chebské situace bylo jen to, že v počátečním stadiu se u znojemského pohraničního oddílu využívalo bateriových nástrahovadel popsaných výše. První zmínky o nich jsou ze srpna 1951328 v oblasti rot Mikulov a Sedlec. Ke zhotovování nástrahovadel v hromadném měřítku se u brigády přikročilo v lednu 1952, tehdy také jsou poprvé zmíněna i nástrahova- dla na signální náboj.329 Jsou tedy doklady o používání nástražných osvěcovadel ještě z doby, než byl vystavěn drátěný zátaras. Pro jejich další používání během zkoumaného období lze v zásadě potvrdit již nastíněné problémy, jež byly popsány u chebské brigády: jednalo se o problémy při adjustaci a z nich plynoucí častá zra- nění pohraničníků.330 Dále to byly záležitosti spojené s jejich údržbou. Nešlo jen o to, že nástrahovadla rozmístěná v terénu víceméně trvale, bývala dlouhou dobu vystřelená (bez signálního náboje), ale také o to, že jejich využívání problemati- zovaly i klimatické vlivy: nástražný drát korodoval a vlhkost ve výmetné trubici vedla ke ztrátě funkčnosti signálního náboje. Zjišťovaly to nejrůznější kontroly, avšak vzhledem k tomu, že se problémy pokaždé opakovaly, lze říci, že konkrétní pohraniční útvary neměly ani zdroje, ani motivaci k zabezpečení úplné funkčnosti stacionárních osvěcovadel.331

327 MP, Praha, Sbírky, mat. PS, r. 1953, pořadač 66/3, čj. PS-010593/11-OS-53 z 16. 6. 1953. 328 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 9, Vyhodnocení výkonu služby za srpen 1951, 4. brigáda. 329 Tamtéž, k. 25, Vyhodnocení výkonu služby za únor 1952, 4. brigáda. 330 Např. tamtéž, k. 18, čj. PS-001183/11-OS-55 ze 17. 3. 1955. 331 ABS, Brno-Kanice, f. 2341, k. 18, čj. PS-0013136/13-OS-55 z 24. 5. 1955. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ...

Hranice.indd 97 7.5.2008 10:41:47 Hranice.indd 98 98 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 334 333 332 337 336 335 1955 mohla sovětského počítat spomocí kontingentu vRakousku. (Viz. obr. 24) přejezdů, byla zdečeskoslovenská strana oproti západní dozáří hranici ve výhodě: jenatzv.vané aumístila družstvo vídeňsko niční rota. vytvořilarota Dále Poštorná, 1952,detašo- ustavená července počátkem na železničnímpřejezdu Šatov-Retz včerv nami vorganizační struktuře. detašovanou Zřizuje četu 8.roty Mlýnů Devět vŠatově Pozorovatelny pásu. státní hranice. Soráním započalo vříjnu se 1951,kdy 12 bylo prvních zřízeno km Kontrolní orný fáziorání pásbyl vprvní zřizován ve velmi malévzdálenostiod Kontrolní orný pás kouska, státní hranicí, výkolejkami vŠatově kolejí avytrháním zeSlavonic mířících doRa- zábran zastavováním druhu, počínaje různého natrati Břeclav vlaku –Vídeň před ské brigády jednalohlavně se opřejezdy Pokud proti týče se zabezpečení nedovolenému přejezdu vozidel, vpřípadě znojem- Zabezpečení proti přejezdu vozidel srpna 1951, telny, nových pozorovatelen atd. ovýstavbě zmínky posedy 2vysoké První jsou ze propozic velitelství PSmělakaždárota krom jinéhopostavit 1–2věžové pozorova- Pohraniční roty zřizovaly počátku svápozorovací od stanoviště. Podle počátečních dy. března 1952–23věžových pozorovatelen, 9pozorovatelen nabudovách pose- ataké len věnována známé údaje První tohoto značnápéče. druhu uvádí brigáda koncem rovatelny, aby bylo možné daný kontrolovat. úsek Proto pozorovate- byla výstavbě pohraničníků stanoviště zvolit bylo významné pro zvláště počtem výhodná pozo- rem tzv. PSZnojmo staré PS.Pro sestavy brigádu stakto dlouhým anižším úsekem 1954 máme doloženou pozorovatelny výšku maximální 14m. pozorovatelen nabudovách. Viz ABS, Brno-Kanice, f.2341,k.17,plán to ŽTZ,11.10.1953.Vroce 1955je 81věžových, 21zemních a19 Tamtéž ABS, Brno-Kanice, f. 2357,k.9,Vyhodnocení výkonu služby 1951,4.brigáda. zasrpen váno telefonní srotou. spojení je ubrigády celkově udáváno přes 80pozorovatelen. Všechny mají údajně vybudo- takto postavenou trasuDZ.Jejich postupně anapř. počet narůstá koncem roku 1953 a kontrolního orného pásuvříjnu 1953,kdy jsou stavěny pozorovatelny, které sledují ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.9,Vyhodnocení výkonu služby zaříjen 1951,4.brigáda. Tamtéž PS –vyšetřovací zpráva, 4.brigáda. Tamtéž 333 Další fáze výstavby pak souvisela sbudováním souvisela nové drátěného trasy pak zátarasu výstavby fáze Další 337 , k.25,Operativně 1952,4.brigáda. služební činnostza1.čtvrtletí , k.13,čj. PS-00136/11-OS-52z2.1.1952,s.4. pozorovací, k.68,čj. PS-01804/11-OS-54z24. 12.1954,Zřícení věže u 2.roty azranění příslušníků 336 Ikdyž záhy přišly stesky namalou operační hloubku, ze- což se souviselo se znojemská chebské se brigáda lišíod tím,žereaguje natento příkaz změ- 332 přičemž využívány byly ipozorovatelny předchůdcem, zřízené prapo- tamtéž 334 , k.18,čj. PS-01114/11-OS-1955,příloha č.1. V souvislosti s vyvrácením věže vprosinci vichřicí svyvrácením Vsouvislosti železniční. Kromě existence mechanických enci 1952.Později zdebyla pohra- zřízena u trať zBřeclavi. Pokud týče se násilných 335 (Viz obr. 20) 7.5.2008 10:41:48 99

mědělským využíváním okolní půdy až ke státní hranici, byl za rok 1951 orný pás zorán v délce 67 km.338 Během jara následujícího roku byl pak zorán v dostupných místech zcela, tentokrát se udává již 134 km.339 Vzdor udané délce byla v této době místa bez kontrolního pásu poměrně častá. Nelze totiž ještě uvažovat o kontrolním pásu v lesních průsecích, kde nebyly ani vytrhány pařezy. Zrovna tak nelze uvažovat o těžším terénu, jako např. močá- lovitý či naopak skalnatý terén, břehy řeky Dyje a jejích přítoků.340 Na zorané pásy v těchto místech navazoval přinejmenším v létě roku 1952 jednostěnný drátěný zátaras.341 Rovněž nebylo možné hovořit o tom, že by byly rozorány cesty nebo příkopy. Nebyl to tedy pás souvislý. Další výhodou pro uprchlíky bylo, že trasa sledovala průběh státní hranice z poměrně malé blízkosti (10 m až několik desítek metrů), takže při zjištění stop neměla hlídka časový prostor k zásahu.342 Krom toho se vzhledem k množství zá- krutů trasa pásu dosti prodlužovala, a proto hůř kontrolovala. Pohraniční hlídky také mátly stopy, které občas zanechávali na trase orného pásu rakouští občané, pracující na polích při státní hranici.343 Co se vzniku týče, takto zřizovaný kontrolní pás byl pro nedostatek techniky vytvářen prostředky JZD a STS, nikoli brigády. To omezovalo údržbu z hlediska potřeb PS (vláčení, přeorávání), neboť v první řadě byly zemědělské organizace vá- zány polními pracemi. Proto musela znojemská brigáda strpět podstatné omezení funkčnosti pásu, např. po deštích zůstával na kontrolním pásu škraloup a rychle zarůstal travou, což hlídkám zhoršovalo detekci stop.344 Koncepční změna nastala až v důsledku kontroly z Ministerstva národ- ní bezpečnosti v červenci 1952. Při ní bylo jednak 55 km ze 134 km pásu rovnou označeno za nevyhovující, jednak se měl vytrasovat nový kontrolní pás dále ve vnitrozemí, aby se pohraničníkům zvětšila operační hloubka mezi pásem a stát- ní hranicí.345 Nové trasování v srpnu a září 1952 je v souběhu s novou výstavbou DZ.346 Vzápětí po zřízení nového DZ byl podél nové trasy zřízen i nový kontrolní pás. Nová trasa kontrolního pásu byla přímější, její charakteristikou je vedení po vnitřní hranici zakázaného pásma. Napřímení mělo též umožnit méně náročné obdělávání a údržbu pásu i zjednodušit sledování stop. Do konce podzimního ob- dobí 1952 lze akceptovat jako reálný údaj, že je podél DZ zřízeno 126 820 m no- vého kontrolního orného pásu,347 přičemž zbývalo, pravděpodobně v obtížnějších úsecích, vytvořit kontrolní pás na 8 852 m. Vedle toho stále zbývalo vytvořit kont- rolní pás na 34 742 m v lese, neboť dosud nebyly vytrhány pařezy z průseků.348

338 Tamtéž, čj. PS-00136/11-OS-52 z 2. 1. 1952. Podle odhadů pak zbývalo zorat asi 100 km. 339 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 26, Vyhodnocení výkonu služby za červenec 1952, 4. brigáda. 340 Tamtéž, Vyhodnocení výkonu služby za květen 1952, 4. brigáda. 341 K 24. 9. 1952 se udává 5,8 km. Viz MP, Praha, Sbírky, materiály PS, pořadač č. 56/14, čj. PS-001936/01-OS- 52 z 25. 9. 1952. 342 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 25, Operativní činnost za 3. čtvrtletí 1952, 4. brigáda. 343 Tamtéž, k. 26, Vyhodnocení výkonu služby za srpen 1952, 4. brigáda. Starého orného pásu bylo k 24. 9. 1952 138 km. Viz MP, Praha, Sbírky, materiály PS, pořadač č. 56/14, čj. PS-001936/01-OS-52 z 25. 9. 1952. 344 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 25, čj. PS-001267/11-OS-51 ze 3. 7. 1952. 345 Tamtéž, k. 26, Vyhodnocení výkonu služby za srpen 1952, 4. brigáda. 346 Tamtéž, k. 27, čj. PS-001915/11-OS-52 z 3. 10. 1952, Vyhodnocení výkonu služby za měsíc září 1952 – před- ložení, 4. brigáda. 347 Tamtéž, k. 40, čj. PS-00468/10-OS-53 z 22. (23.) 4. 1953, Hlášení o vykonaných ženijních pracích. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... 348 Tamtéž, k. 22, čj. N/4-00418/1953 z 11. 5. 1953.

Hranice.indd 99 7.5.2008 10:41:48 Hranice.indd 100 100 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 357 356 355 354 Např. při průtrži 24.6.1953bylo poškozeno asi14000 m kontrolního pásu, vobtížných zvláště místech. Viz 353 352 351 350 Koncem 1.pololetí 1953upraveno 4350 Vizm vlese. 349 rychlé zarůstání travourychlé a poškození ornice při velkých průtržích. jemu prací. K těm závažným dopouživatelného uvedení patřilo zimě, stavu po zřizuje ornýsledně se pásitam. spíše zhoršovala. jízda nakoni kontrolu pásuvzhledemknízkému jezdeckému umu pohraničníků ulehčení přinést ivyužívání jezdeckých koní. Na straně, druhé alespoň zpočátku, vitý, rovněž takže zachycoval špatně stopy. škraloup,vznikal nepršelo, dlouho kdyžnaopak byl povrch hrudko- orného pásu 1953 jako nejzazšítermín pro doorání kontrolního pásunacelémúseku brigád, tě nenapadl sníh,aby bylo možno zřídit kontrolní sněžný pás. problematické období, též kdy mrazemztuhlý orný pásjižnedetekoval stopy aješ- kov. či spadající ažk řece. ské brigády šlohlavně mnohdy svelkým omísta převýšením, výškovým skalnatá problémem ivtéto „obtížná“ fázizůstala vterénu. místa znojem- Vpodmínkách také to,také žejeprováděna soustředěním ženijních jednotek zátarasy PS,takže vznik- v chebském případě probíhá DZpředevším vlesnatých brigády. úsecích Stejné je do období února abřezna 1952(27,5 km drá děny. Počáteční fázevýstavby DZ,která uChebu začalavprosinci 1951, zdespadá ním jsou uznojemské brigády při porovnání schebskou brigádou poněkud zpož- Výstavba drátěného zátarasu elektrifi následné„zpevňování“ ajeho a jehoelektrifi Výstavba drátěného zátarasu tedy téměř 160 km celkem. 153,361 avybudováníkm ornéhovtěžkém terénu pásu 3,5 mimoles2,5 km, km, telství praporů traktory. Po ud zimě1954se tažných koní každépohraniční rotě avybavení nejenvelitelství brigád, aletéž veli- článků (brigády hlavní nebo správy) daleko. Vliv naúdržbu mělopřidělení páru rot jara 1954zlepšoval, zejménaod ikdyž inadálemělkpředstavám velitelských my, tedy problémy stav zhlediskapotřeb však kontrolního PS,se pásuvúsecích rozkazu velitele PVS č.0062 z12.3.1954byla délkaDZ165 km (ABS,Brno-Kanice, f.2357,k.105). ce DZ“. Viz MP,Praha, Sbírky mat. PS,rok 1954,pořadač 52/1,čj. PS-001680/01-OS-54 z27.11.1954.Dle Tamtéž Tamtéž ABS, Brno-Kanice, 1953,4.brigáda. situační f.2357,k.50,Operačně za3.čtvrtletí hlášení ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.49,Vyhodnocení výkonu služby 1953, 4.brigáda. začerven ABS, Brno-Kanice, f.2341,k.17,plán ŽTZ1953. Tamtéž Tamtéž Tamtéž 353 , k.18,PS-001114/11-OS-1955z18. 1. 1955,příloha č.2.Hovoří též otom, se celédél- žeje„KPpo , k.50,Vyhodnocení výkonu služby zalistopad 1953,4.brigáda. 1953,4.brigáda. situační, k.50,Operačně za3.čtvrtletí hlášení , k.22,Nařízení náčelníkaštábu PVS č.0042,čl. 56,11.6.1953. , k.48,Vyhodnocení výkonu služby zaúnor 1953,4.brigáda. Zřizování a údržba orného pásu si i v nové trase vyžadovaly velkého ob- vyžadovaly siivnové orného pásu aúdržba trase Zřizování V roce 1953bylo Ná- kvytrhávání přikročeno pařezů vlesníchprůsecích. Kromě kontroly zlepšení orného pásuv důsledku napřímení mohlo jisté kace 349 352 Typické byly v této u souvislostirot úseky Čížov a Lu- 357 350 Ačkoli MNBstanovila konec směrnice roku tamtéž 355 ává orného dalšínárůst délky pásu na Zhlediska funkce orného pásu bylo těného zátarasu), ovšem stejně jako , k.50,čj. PS-001326/11-OS-53z3.7.1953. 356 Přes tyto problé- kací aminová- 354 Po deštích deštích Po 351 7.5.2008 10:41:48

101

ly poměrně rychle.358 Na rozdíl od chebské brigády jde výhradně o stavbu třístěn- né překážky. DZ byl vytvářen v úsecích rot Slavonice, Písečné a Podhradí (vše 1. prapor Jemnice). U 2. praporu Znojmo se zřizují drátěné překážky v úseku od Podmyče po Hnánice (od detašované čety Kratochvílova hájenka 6. roty Čížov po detašovanou četu Šatov 8. roty Devět Mlýnů). Jediný DZ zřízený mimo les pro- bíhal poblíž Mikulova podél trati Mikulov-Břeclav v místech, kde se přibližovala státní hranici.359 Pak zřizování ustalo, některé úseky vybudovaného DZ byly koncem června 1952 zaminovávány nástražnými minami.360 Druhá etapa výstavby DZ se zaměřila ve shodě s trendem, který byl pozo- rovatelný i u chebské brigády, na výstavbu DZ v co největší délce. Zatímco chebská to činí během roku 1952 včetně elektrifi kace, znojemská „dohání“ opět kampaní, na jejímž uskutečnění mohla mít podíl i červencová ministerská kontrola u brigá- dy.361 Poté, co brigáda vytyčila novou trasu a vybudovala vlastními silami 20 km třístěnného DZ během září,362 bylo k ní soustředěno na 900 nováčků nástupního termínu z léta 1952.363 S pomocí nich byl za 18 dnů měsíce října vybudován DZ o délce 130 km.364 Poté může brigáda vykázat 165,614 km DZ. V tom je zahrnut dílem i DZ z první etapy. Jelikož není zahrnut celý, je zřejmé, že část (oblast Miku- lova) byla přestavěna. Jak již bylo řečeno, ve srovnání s Chebem nebyla vybudována na střední stěně osnova vodičů elektrického proudu vysokého napětí. Místo toho se u 4. bri- gády sází na zaminovávání DZ a opatřování nástražnými osvěcovadly. Elektrifi kace DZ se za chebskou brigádou zpožďuje o rok, první úsek elektrifi kovaného DZ je dán do provozu v březnu u roty Jaroslavice v délce 9 150 m.365 Přitom chebská brigáda má v této době již 58 579 m elektrifi kovaného DZ, což svědčí o důrazu na západní hranici. Pak se pokračuje podle „zatíženosti úseků“: sousedé Jaroslavic z 3. praporu, roty Ječmeniště a Hevlín, dále Novosedly a Mikulov. Koncem 1. po- loletí roku 1953 byl touto akcí elektrifi kován DZ v délce 44 513 m.366 Při zjišťování dalšího vývoje výstavby elektrifi kace DZ lze v případě Zno- jma využít skutečnosti, že se časově téměř kryje s komisionálním přezkušováním a přebíráním EZOH. Podle těchto předávacích protokolů, dokumentů a také plá- nů z roku 1953 lze usoudit, že koncem roku 1953 z rot 1. praporu Jemnice zůstala nezapojena pouze rota Kratochvílova hájenka, u rot 2. praporu Znojmo nebyla

358 Ve výkazu počtů 4. brigády k 1. 3. 1952 je uvedeno 240 přivelených, mj. od ženijních čet brigád Volary, Cheb, Planá, Poběžovice, Sušice, České Budějovice, Karlovy Vary. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 28. 359 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 25, např. čj. PS-00716/11-OS-52 ze 4. 4. 1952 a Vyhodnocení výkonu služby za březen 1952, 4. brigáda. 360 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 25, čj. PS-1267/11-OS-1952 z 3. 7. 1952. 361 Kontrola byla ve znamení kritiky všech dosud vybudovaných ŽTZ, orného pásu i drátěného zátarasu. Viz tamtéž, k. 26, Vyhodnocení výkonu služby za červenec 1952, 4. brigáda. 362 Tamtéž, k. 50, Vyhodnocení výkonu služby za září 1953, 4. brigáda. K 24. 9. 1952 uvádí znojemská brigáda celkově 39 km DZ. Viz MP, Sbírky, mat. PS, čj. PS-001936/01-OS-52 z 25. 9. 1952. 363 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 22, nařízení náčelníka PVS č. 010 z 8. 11. 1952. Podle výkazů počtů (tamtéž, k. 29) dokonce k 1. 10. 1952 1 136 přivelených – od brigády Planá a Sušice a z Prahy. 364 ABS, Brno-Kanice, f. 2341, k. 16, čj. PS-00421/01-OS-53 z 18. 2. 1953, s. 5. 365 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 49, Vyhodnocení výkonu služby za březen 1953 – 4. brigáda. Reakce na při- pojení elektřiny do DZ nepostrádá nádech komiky: „Dosud zde bylo nalezeno 60 mrtvých zajíců… Jestli nebudou podniknuta nějaká opatření k zabránění přístupu zvěře do DZ, bude prakticky vyřešena myslivost v ZP.“ VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... 366 Tamtéž, k. 50, čj. PS-001326/11-OS-53 z 3. 7. 1953.

Hranice.indd 101 7.5.2008 10:41:48 Hranice.indd 102 102 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 376 375 373 373 Viz opravy DZutěchto dvou rot povodních 1954. po ve 3.čtvrtletí 372 Viz upopisovaného orného pásu. poškození výše 371 370 369 zranění minouObčasná při vysekávání trávy (viznapř. 368 367 7 374 Při stálých změnách DZvdůsledku elektrifi ci. Ohled nasnadnějšíúdržbu vede vroce 1955kvolání slaboproudé po signaliza- drátů,šinou podlezením to je zajímavý funkčnosti tohoto doklad zabezpečení… Tamtéž ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.50,čj. PS-001964/11-OS-1953 ze4.10.1953. k. 48,Vyhodnocení výkonu služby zaduben 1953,4.brigáda. jsou sto „dešifrovat“ změny vlivem překonání DZvzniklé DZtzv. narušitelem. ně jako uchebské brigády byla jednání bezvýsledná. při zaminovaném DZ,neboť jejbylo nutné odminovat DZatrávu žnout srpem. ní pařezů. Obtížná byla údržbaDZpři vysekávání trávy, problém vznikalzvláště DZ, které by mohlo usnadnit překonání DZ,nutnost opravovat vystřelová- DZpo ný blízkých astromů, DZvlivem keřů trasy dřeva množstvíponechaného podél tytéž problémy, ježbyly zmíněny vChebu. s dosudpostaveným třístěnným drátěným zátarasem. jsou pro znojemskou brigádu svízelnějšínežpro chebskou. (červen – červenec 1953) –červenec (červen rozvodnými závody ohledně vypínání elektrického proudu DZ. dovodičů čtyřdrátové osnovy vodičů. vzrostlouty způsobené travou byly vypnuty adruhý dlouhodobě ze vodič první Jelikož ktéto činnostinebylo pohraničníků nazbyt, stávalo často, se žepro zkra- lých rot sčlenitějším terénem. soutok sMoravou. Dyje I přes riziko povodní byl tedy elektrifi elektrifi je též všechny roty praporu Břeclav. Tudíž lzevyslovit závěr, žekoncem roku 1953 Hrušovany měly vybudovány EZOH všechny, přišly poslední nařadu vprosinci natažena osnova urot vodičů 7.Čížov, 8.Lukov, Mlýnů. 9.Devět Roty 3.praporu elektrifi 1953byly léta rozsocháči, zhotovovány od a vrata, která podchody následně se u chebské brigády. DZjako jinéhodruhu obměně ŽTZčivýstavbě rychlé dů, ktak proč nedochází né zabezpečovací jednotky nežuchebské brigády. Ito může být jednímzdůvo- zřeteli, že najednéstraně jezdevětší méněpočet- ŽTZanastraně délka druhé předešlý návrh brigády pro čj. PS-0011449/11-OS-55z19.11.1955. HSPSpod ní ostrahy státních hranic aorganizace práce 4. PS,od ABS, Brno-Kanice, f.2341,19,čj. PS-00796/01-OS-56z27.4.1956,Návrhy naopatření ku provádě- zlepšení výkonu službyhodnocení 1954,4.brigáda. začerven ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.58,Vyhodnocení výkonu služby zaduben 1954,4.brigáda. Tamtéž by který doklad, svědčil ovyzvednutí minzminového zaúčelemkosení trávy pole v drátěném zátarasu. OS-55 z22.7.1955)vedla vždy kobnově zákazuvysekáva ABS, Brno-Kanice, f.2341,k.17,Plán ŽTZnarok 1954. Tamtéž 001377/11-OS-1954 z5.10.1954. Domy, 371 Připočteme-li vlivy počasí, které uChebu počasí, se neprojevily vlivy –přívalové Připočteme-li deště , k.22,čj. PS-002160/11-OS-1953 ze4.11.1953. , k.22,protokoly opředání apřevzetí EZOH. 2341,k.17, plán ŽTZ,11.10.1953. 373 V souvislosti súdržbou vybudovaného roku během EZOH se 1953objevily Průchody mezi jednotlivými úseky byly zprvu zahrazeny byly úseky Průchody mezijednotlivými zprvu přemístitelnými kují. jezřejmé, ževšechny tyto při potíže udržování DZve funkčním stavu kován DZu21rot zcelkových 25.Výjimkou byl tedy jenobtížný terén. 375 Při zapínání proudu do DZ jsou podobné problémy s brněnskými brněnskými s problémy podobné jsou DZ do proudu zapínání Při 367 372 Během roku doloženo Během pak elektrifi 1954je 370 a povodně, zvláště pod Břeclaví apovodně, pod zvláště urot Lány aRuské Vzhledemktomu, žepřekonání dálovět- EDZse 368 kace, minování izajišťování nástražnými osvětlovadly hlídkyne- Poté elektrifi délka dosáhla kován Poštorné apřipojen nasíť od úsek po brigády pro ministravnitra Baráka jetéž zmíněn . Zde Kontroly totiž konstatovaly nepřehled- ABS, Brno-Kanice, f.2341,k.48,čj. PS-011332/11- t zaminovaný DZ.Zatím nebyl nalezenjediný ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.56,čj. PS- 374 kovaného DZ shody shody kovanéhoDZ ABS, Brno-Kanice, f.2357, Také jetřeba mít na kování i zby- , k.59,Vy- 376 Stej- 369 7.5.2008 10:41:48

103

[Obr. 16] Československo-rakouská státní hranice s třístěnným drátěným zátarasem.

Na konci roku 1954 se uvádí 172 km DZ, z toho 10 km nové trasy, v DZ 80 vrat a 70 podkopů.377 V podstatě se udržuje to, co již bylo vybudováno při velké stavební akci koncem roku 1953.

Minování drátěného zátarasu

S minováním stejně jako se zřizováním jiných druhů ŽTO se začalo později než u chebské brigády, ač ne o tolik, jako v případě elektrifi kace DZ. První minování drátěných překážek bylo uskutečněno koncem června 1952378 a doložitelná délka minových polí je 7,5 km. Jednalo se o lesní úseky 1. a 2. praporu (Jemnice a Zno- jmo), u rot 1. Slavonice, 2. Písečná a 7. Lukov. K minování bylo využito protipě- chotních min PP-Mi-D s nástražným drátem.379 Už počátek zaminování drátěného zátarasu (červen, červenec 1952) byl provázen množstvím výbuchů. K aktivování min docházelo v důsledku nárazů větru na nástražný drát, usednutím ptáků na nástražný drát, zvěří, námrazou na drátu.380

377 ABS, Brno-Kanice, f. 2341, k. 18, čj. PS-001114/11-OS-55 z 18. 1. 1955, přílohy č. 2 a 7. 378 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 26, Vyhodnocení výkonu služby za červen 1952, 4. brigáda. 379 ABS, Brno-Kanice, f. 2341, k. 15, Položení minových polí v roce 1952. Způsob minování byl rozebrán v pa- sážích věnovaných chebské brigádě. 380 Např. u roty Devět Mlýnů došlo během července 1952 k 26 výbuchům min. Zpráva brigády poznamenává, že zaminování překážek „dosud nám prakticky nepomohlo, ba naopak nám udělalo v překážkách mnoho ško- dy“. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 26, Vyhodnocení výkonu služby za červenec 1952, 4. brigáda. Též pro VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... zimní podmínky ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 27, Vyhodnocení výkonu služby za prosinec 1952, 4. brigáda.

Hranice.indd 103 7.5.2008 10:41:48 Hranice.indd 104 104 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 387 387 střelbyJsou doklady dominvDZrakouskými 386 385 384 383 382 381 nice. Kanice, f.2341,k.14,čj. PS-02425/11-OS-52z11.12.1952.Drátěný zátaras byl vzdálen26 státní hra- m od tě 15 km minových nášlapných. polí mi snástražným drátem. na konci pololetí 1953udáváno prvního zaminovaných necelých 83 km DZmina- daly sjižzmíněnými protipěchotními mi tonovým obalem(PP-Mi-B) snástražným drátem. Vmenší tyto miny částise stří- 67 existujepolích bezmála DZzami km středěním několika pohraničníků. set Dledochovaných záznamů o minových since 1952zaminovány dvě třetiny drátěného zátarasu vystavěného říjnovým sou- minovaných drátěných zátarasů ve zprávách brigády byly listopadu během apro- tudíž dobře pozorovatelné. konávají. pro Nevýhodou PSbylo ito, žeminové bylo pole blízko státní hranice, na „šablonovitost“ minového pole, které tzv. narušitelé znají aproto pře- úspěšně ohrožovaly hlídkující pohraničníky azhoršo při hlídce. pohraničníky rutina při minování, čiro přírodní vlivy buchem miny nežchebská. tu Působilo několik ženistů, faktorů: nižšívycvičenost Sedlec akončíSedlec vúseku roty Poštorná nabřehu Dyje. lovské roty. Pak následuje menší minových mezeraadalšíúsek začíná uroty polí Hatě. souvislý pászačínámeziJečm Další ní hranici u1.praporu, exponovaná u2.praporu místa roty od Mlýnů Devět po Břeclav. zí aMikulov 3.praporu Hrušovany Valtice Sedlec, ažpo upraporu Dvůr aBoří Ječmeniště (prapor Znojmo), přes Jaroslavice, Hevlín, Hrabětice, Novosedly, Bře- Při této fáziminování byl zaminován rot DZvšech 10.roty vsouvislém pásuod úseky,nebezpečné kde tedy namísta, byly časté pokusy opřechod státní hranice. Vzhledem ktomu, žebetonové miny měly I „zdokonalení“ nášlapnými minami mělo zmíněné obtížné vysekávání trávy mezi ly odrazovat přechodu, od jinakpřevažovaly nevýhody, přidávalo knimžse též ABS, Brno-Kanice, f.2341,k.15,Položení minových vroce polí 1953. ABS,Brno-Kanice, f.2357, k.50,čj. PS-001326/11-OS-53 z3.7.1953. ABS, Brno-Kanice, f.2341,k.17,plán ŽTZ1953. ABS, Brno-Kanice, f.2357, k.50,čj. PS-001326/11-OS-53 z3.7.1953. Tamtéž ABS, Brno-Kanice, f.2341,k.15,Položení minových 1952. polí sedel cca2610m). sedel – částečně zdvojovala jižpoložená minsnástražným pole drátem (např. uNovo- 1. Slavonice, 3.Rancířov, 4.Uherčice au2.praporu rota Mlýnů Devět (3268 m) ně dodosudnezaminovaného vkvětnu DZ–viz 19532242 m u1.praporu roty , k.17,Plán ženijního zajištění, 18.11.1952. K jižzmíněným 83 km nástražnéhominov Po následnémjarním přeminovávání čidominovávání úseků některých je Přes tato pro PSznámá negativa aodmítavou přínosu za- dikci hodnocení Kromě stížnostínačasté výbuchy minz blíže neurčených příčin, které Vlivem důrazu naminování mělaznojemská brigáda vícezraněných vý- 382 386 (Viz obr. 22) 383 387 (Viz obr. zaminovány 21)Jsou lesnaté při stát- úseky Snad jenčasté výbuchy jako vAši) (podobně moh- 385 občany spoužitím loveckých zbraní. Viz např. Částečně byla tato pole položena samostat- nástražnými dráty adrátěným zátarasem. novaného protipěchotními minamisbe- zlehlost úseku ane nami sdřevěným obalem(PP-Mi-D). eništěm aJaroslavicemi akončí umiku- řadu obtíží: oproti chebské situaci se větší byly dosah, umísťovány natzv. valy vyskytovaly stav DZ,se istesky ého pásu přibylo v téže době ješ- ého pásupřibylo době vtéže 384 dodržování předpisů ABS, Brno- 381 7.5.2008 10:41:49

105

setkáme s odplavováním zeminy z položeného minového pole v důsledku průtr- ží.388 Další minování probíhá od sklonku června do sklonku srpna a poté v říj- nu 1953 po provedené elektrifi kaci.389 Koncem roku tak dosahuje minové pole na nástražný drát svého maxima, cca 111 km.390 Tímto minováním dochází ke scelení úseků, jak jsme je zachytili na jaře 1953. Drátěný zátaras byl zaminován nástražnými minami v celistvém pásu od roty Devět Mlýnů (od břehu Dyje) po břeh Dyje u Poštorné. Čili došlo k dominování úseků mezi Hatěmi a Ječmeništěm a mezi Mikulovem a Sedlcem. Stranou scelování zůstal i nadále 1. prapor, jen ně- které jeho roty měly DZ zaminován (1. Slavonice, 3. Rancířov a 5. Stálky). Některé z pohraničních rot měly již zmiňované souběžné kladení minového nášlapného pole – např. Slavonice, Rancířov, Jaroslavice, Ječmeniště, Valtice, Březí, Mikulov, Sedlec. Naopak bez minových polí zůstaly 2., 6. až 8. rota. 4. rota Uherčice měla v části úseku nášlapné miny.391 Po zimě 1953–1954 znojemská brigáda bilancovala možnosti dlouhodo- bého využívání minového pole jako jednoho z druhů ŽTO a došla k závěru, že jejich používání pro dlouhodobé umístění na státní hranici je nemožné. Funkčnost min klesla na minimum – vlivem povětrnostních podmínek nástražné dráty rezi- věly, rozněcovače rovněž (v případě rozněcovačů se to vztahovalo jak na nástraž- ná, tak na nášlapná minová pole). Tyto závěry však nevedly HS PVS k vyloučení min ze systému ŽTZ u znojemské brigády jako v případě chebském, kde byla do konce roku 1954 likvidována minová pole jako celek. V případě znojemské brigá- dy totiž došlo k modifi kaci a místo nástražného minového pole se vytvářela mino- vá pole nášlapná. Zjevně se tak zohlednilo pouze to, že v nástražných minových polích byly miny i dráty viditelné, a jelikož se tento způsob vyskytoval v celé PS, tak „skuteční agenti“ mohli bez předchozího průzkumu přecházet v kterémkoli prostoru.392 Po likvidaci (odminovávání) 111 km nástražného minového pole a staré- ho nášlapného pole (26 km) se tedy přistoupilo ke zřizování výhradně nášlapných polí. Toto rozhodnutí se realizovalo i přesto, že byly známy případy odplavení min na komunikace v důsledku dešťů nebo splavení zeminy z minových polí. Přesto se tedy přikročilo během dubna a května 1954 k zaminovávání poměrně rozleh- lých úseků nášlapnými minovými poli. Jelikož množství min bylo nad síly ženijní čety brigády, byly k položení min povolány od čs. armády – 2. vojenského okruhu 8. pevnostní brigády Rajhrad – jednotky dvou ženijních praporů, resp. poddů- stojnické školy. Původně se měla položit nášlapná minová pole v celém rozsahu 111 km pole nástražného. Nakonec však touto akcí, trvající od sklonku dubna do srpna 1954, položená minová pole dosáhla délky „pouze“ 49 km.393 Lze říci, že ten- to rozsah minování se zaměřil na některé oblasti podle „zatíženosti“ úseku. U prv- ního praporu nelze stanovit jediný úsek (např. to byla oblast Slavonic), u znojem-

388 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 49, Vyhodnocení výkonu služby za červen 1953, 5. brigáda. 389 Tamtéž, k. 49 a 50, Vyhodnocení výkonu služby za měsíce červenec, srpen a říjen 1953, 4. brigáda. 390 ABS, Brno-Kanice, f. 2341, k. 18, čj. PS-001114/11-OS-55 z 18. 1. 1955, přílohy č. 2 a 7. 391 Tamtéž, k. 17, Plán ŽTZ, 11. 10. 1953. 392 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 58, Vyhodnocení výkonu služby za březen 1954, 4. brigáda. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... 393 ABS, Brno-Kanice, f. 2341, k. 18, čj. PS-001114/11-OS-1954 z 18. 1. 1955.

Hranice.indd 105 7.5.2008 10:41:49 Hranice.indd 106 106 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 397 396 395 395 manželůZadržení F. 1953.Viz včervnu 394 těna, neboť dlouhodobě položená minovátěna, přestávala neboť dlouhodobě pole být funkční. dvěma pokusům opřechod státní hranice. Konečně mohla působit iskutečnost, ženášlapnými zabránilo se poli minovými přístupnosti hranice sRakouskem avmalé úseků rot. slabší pokrytí i snahavyvážit vání, nižšíhustota pohraničníků nakilometr státní hranice oproti chebské atím min svelkým předstihem. Druhoupříčinou potéz. Vliv mohla mít plánovací činnostHSPVS, kdy bylo nutno žádat oodebrání v roce 1954naznojemském úseku ještě „v rozkvětu“, jemožné vyslovit několik hy- celé nebo zčástiodminovánocelé nebo abylo tř covačů čirozpad náložek min.Vněkterých případech mohlo být jižminové pole dávno před termínem odminování, uvědom ných odminování je třeba říci, žeztráta funkčnosti minových mohla polí nastat již málně 70000protipěchotních min,pravděpodobně více. však železniční trať naVídeň. Lzeodhadnout, ženatuto akci bylo spotřebováno mini- kulova aokolí. Na to navazoval 4.prapor zaminovaným se Valtic od úsekem po uHnánicského praporu Ječmeniště, Dyje po oblast od u3.praporu oblast Mi- u 4.znojemské pohraniční brigády jsou uv zčásti totožné sjejich zřizováním čipoužíváním. Pasáže ovzniku ŽTO austálení né souvislosti druhy mezijednotlivými ŽTO. Pořadí, v němž byla zmíněna,je období zkoumaného pětiletého dy během nického jeho opatření, knastínění tak tento prostor způsob poskytl jakpro ch ní. Pojednali jsmeječástečně samostatně, ikdyž působily „v koexistenci“, neboť V přehledunastíněném jsmezmínilihl v letech1951–1955 ženijnětechnickýchZhodnocení vývoje opatření odminování vúseku Kratochvílova Hájenka. odminování úseku Novosedly –Poštorná, resp. ažvkvětnu 1958,kdy jezmíněno daci minových mohlo polí dojít nejpozději vsrpnu azáří 1956,kdy jezmíněno čj. 00473,březen 1958. počátkem roku 19588.rota Kratochvílova Hájenka a22.Mikulov. Viz byly nalezeny. Poslední roty, které vykazovaly nášlapná ABS, Brno-Kanice, f.2341,k.19,Položení minových oodminování 1954.Doklady polí zbylých úseků ne- ABS, Brno-Kanice, f.2341, k.19,čj. PS-001109/11-OS-56, s.10. v dalšíkapitole. 1953–předložení,červen vroce 4.brigáda. 1954.Podrobněji Druhý případ stal se jímbudeme se zabývat Tamtéž pohybujících tímto se prostorem. , k.19,Položení minových 1954. polí Fáze využívání nášlápného minového určité byla pole po opuš- také době Při hledání proč vysvětlení, byla minová narozdíl pole chebské od brigády ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.49,Vyhodnocení výkonu služby za eba mít jistotu vzhledem Třetí příčinu lzespatřovat vkomunikační využívání v podmínkách chebskévyužívání vpodmínkách brigá- avní druhy ženijnětechnických opatře- arakteristiku konkrétního ženijnětech- minová ve pole svém úseku, celkem přes 10 km, byly 395 . Přitom bylo možnéukázat ivzájem- šíři hraničního a zakázaného pásma. hraničního azakázaného pásma. šíři edené jako srovnání jako edené státní súsekem 397 mohla být, ipřes každoroční posilo- íme-li sistížnostinarezivění rozně- Stejně jako utěchto, iudolože- tak ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.179, 394 k bezpečnosti lidí kbezpečnosti 396 Klikvi- 7.5.2008 10:41:49 107

hranice, kde vznikal jiný typ pohraničního útvaru, jehož úsek nebyl tak prefero- ván. V době bezprostředně následující po zaujetí nové sestavy oběma útvary PS na státní hranici nebylo budování tzv. ženijnětechnických opatření na pořadu dne. Důvodů bylo mnoho. Tvořila se pravidla služby a řešily především problémy or- ganizačního charakteru: dislokace rot, výstavba jednotek, včetně zabezpečovacích jednotek, stavy jednotek, jejich ubikace a zásobování. Z hlediska výstavby bylo další množinou problémů zásobování příslušným materiálem, nástroji a technikou. Roli hrálo i zimní počasí, kdy nemohlo dojít k dostatečnému průzkumu lokalit. Kromě těchto objektivních problémů je nutno zmínit i vyjasňování koncepce v budování ženijnětechnických opatření, která se v roce 1951 teprve rodila a bě- hem zkoumaného období vykázala určité korektury. Studiem ženijnětechnického zabezpečení lze ve zkoumaném období zjistit dvě tendence a stanovit mezi nimi (při určitém zjednodušení) časový předěl na konci roku 1953, resp. v zimě 1953/1954. Charakteristickými rysy období prvního je především postupné zřizování ŽTO a započetí jejich využívání. Ve snaze eliminovat úspěšné přechody státní hranice PS usilovala o vybudování ŽTZ v co největ- ším rozsahu v co nejkratší době. Přitom šlo též o to zřídit co nejvíce druhů ŽTZ, přičemž možné negativní dopady jak hospodářské, tak na zdraví pohraničníků se odsouvaly do pozadí. Zdá se, že ŽTZ bylo u chebské brigády realizováno snad nejlépe ze všech brigád PS. Práce se po naznačeném zpoždění rozběhly v závěru roku 1951 (kon- trolní orný pás a kácení průseků). Důležitost úseku chebské brigády je přitom zdůrazněna i v tom, že jsou na její úsek jako k první z brigád asi na dva měsíce převeleny ženijní jednotky z celé sestavy PS. Do konce roku 1952 měla chebská brigáda ve svém úseku třístěnný drátěný zátaras, v lesních úsecích rozšířené prů- seky. Mimo les byl podél většiny zátarasu vybudován kontrolní orný pás. Od úno- ra 1952 se drátěný zátaras elektrifi koval a od března zaminovával. Všechny práce započaly na úseku státní hranice s NSR poblíž Aše (10. rota Nový Žďár a 11. Pol- ná). To mělo před 1. 5. 1952 své „opodstatnění“, neboť z města ještě nebylo vystě- hováno „nespolehlivé“ obyvatelstvo. V roce 1953 budování pokračovalo: kontrol- ní orný pás se budoval i v méně přístupných místech s cílem scelit již vybudované úseky v co nejdelší pás bez přerušení. Po vystřílení pařezů byl zřízen i v lesních průsecích. Zaminovávají se další úseky a doplňuje elektrifi kace překážek. Přitom se již vybudované ženijní zajištění přebudovávalo či korigovalo: rozšiřovaly se průseky, kontrolní pás, modifi koval se elektrifi kovaný zátaras a měnil způsob za- minování. Budování ženijnětechnických opatření bylo nesporně během na dlouhou trať. To je vidět i z toho, že chebská brigáda splnila tuto politickou objednávku v zásadě na přelomu let 1952–1953, tedy téměř po dvou letech. Nejvyšší hodnoty údajů o zřízeném ŽTZ pak vykázala brigáda na konci roku 1953. Tehdy byl takřka celý DZ elektrifi kován (111 km), i když EZOH bylo zřízeno jen na hranici s NSR. K tomu bylo 32 km DZ „vybaveno“ minovými poli a v úseku sedmi pohraničních rot bylo na trase DZ instalováno 450 kusů nástražných osvěcovadel (na elektrický proud). Pohraniční roty měly po 50 nástražných osvěcovadlech na signální náboj.

Ve značné délce procházel DZ lesními průseky (49 km) a podél DZ bylo zřízeno VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... přes 100 km kontrolního pásu.

Hranice.indd 107 7.5.2008 10:41:49 Hranice.indd 108 108 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ nástražná minovánástražná zarozsahem pole nášlapná, min)pole poloviční (nikoli počtem minování polovině po roku 1954zcelaus u znojemské však využívání minse brigády projevilo chebská jinak.Zatímco od zatímco chebská brigáda zaminovala jenasitřetinu. Určité vývojové ve zpoždění dění zachebskými pouze 2–3měsíce, alezaminovány pakbyly dvě třetiny úseku, zována zvýšeným důrazem naminování. mělzačátek Zde minovacích prací zpož- rokuvěru Tato sročním 1953,tedy zpožděním. zhruba skutečnost byla kompen- u chebskébrigády. Plnéelektrifi brigády jako tzv. iurčité vedlejšího vyplývá zřizování zavývojem zpoždění ŽTZ případně minování vroce 1954jednotkami čs.armády. Zpojetí úseku znojemské drátěnéhovýstavby elektrifi 1952čijeho zátarasu napodzim vité provádění prací přivelenými jednotkami. Typickými příklady jsou provádění čovací jednotky při spoléhala zřizování ŽTO vmnohem větší míře nakampaňo- gáda jakpro státní hranice, pro delšíúsek ménědotované tak početně zabezpe- ženijnětechnických opatření ajejich parametrech. Na straně znojemská druhé bri- panovala závěry.řit úseky naše mezioběma především shoda vdruzích Základní inařízené komisionálníců přebírání EZOH vpolovině roku 1953. předpisůvání bezpečnostních ve službě aprojevem této tendence bylo koneckon- vání nástrahovadel EZOH. čipři službě Ztoho aúdržbě pramenil nadodržo- tlak stráž nemůže vůčiveřejnosti obhájit zranění atěžká pohraničníků úmrtí při využí- písemností jepatrné, směrem žese kroku 1955prosazuje vědomí, žePohraniční třeba zajistit relativně využívání ženijnětechnických bezpečné opatření. Izdikce zranění pohraničníků ve to službě. souvisí Opět sobzorem –bylo dlouhodobosti dlouhou dobu“„zbytečně mimoprovoz. by drátěného zátarasu ipruhu zeměvněm.Elektrifi „trvanlivosti“znamenalo azkráceníoprav jisté DZ,zjednodušení zvýšení aúdrž- la vchebském polovině úseku po roku 1954vodstranění min zDZ.Vyřazení min rech), alesoučasně ike snazeosnižování materiálních nákladů. Tato snahavyústi- bulkových místvojáků pro tyto jsou ženijní naprapo- účely (příkladem družstva z nutnosti dlouhodobé a neustálé péčeo ŽTO. To vedlo jednak k vytváření ta- a používání. Směrnice totiž reagovaly napraktický stav. řaděvycházely V prvé bu ŽTO scílemsjednotit jejich technické parametry, vlastnosti, způsob výstavby kých opatření, projevilo pro což směrnic se i tím, žerostl stavbu počet a údrž- vání avdůsledku toho kpřemisťování trasyorného pásuapozorovatelen. drátěnéhokonstrukce zátarasu, kpřekládání trasy, průběhu jeho napřimo- kjeho ně nášlapných minových polí. Zdokonalování systému služby ikmodifi vedlo a terén svelkými výškovými rozdíly. Zkoušely dalšívarianty se minování DZ,včet- zřizovalpás se ivextrémně náročných jako úsecích, byly bažiny, skalnatá podloží to pozitivních slov sohledem naosoby, vůčinimžbylo ŽTZnamířeno. Kontrolní měla charakter snahy dlouhodobosti, ospolehlivost akvalitu, můžeme-li užít tak- tičnosti předchozí etapy tato tendence zkoncentrovaná hlavně dolet1954a1955, ňovaných tendencí –udržetŽTO vprovozuschopném stavu. Na rozdíl hek- od do užívání ženijnětechnická opatření kvýkonu služby, uplatňuje se zezmi- druhá Komparace chebské znojemskou brigády se vřaděpřípadů umožnila rozší- Odstraňování minzdrátěného zátarasu bylo isnahou snížit současně rizika Období doplňování astabilizace systému ukázaloilimity ženijnětechnic- V průběhu zkoumaného jakpřebírají stím, úměrně období pohraniční roty kace úseku znojemské brigády vzá- bylo dosaženo toupila, znojemská brigáda jen zaměnila kovaný DZtudíž nemusel být kace orok později, kaci 7.5.2008 10:41:49 109

která rušila nejdříve v roce 1956. Z toho vyplynula mnohem větší rizika pro její pohraničníky. Vznik a ustálení systému ŽTZ na státních hranicích umožňuje i ukázat, co pro republiku budování „železné opony“ znamenalo z hlediska národního hos- podářství a jak silná musela být politická objednávka, aby bylo možné akceptovat tyto náklady jako daň za prosazení záměru. Byly to především ekonomické ztráty spojené s úbytkem dřevní hmoty v příhraničních lesích vyplývající z nemožnosti zpracovat všechno dřevo vytěžené při zřizování průseků. Bez významu nebylo ani druhotné poškození stromů vystřelováním pařezů, případně poškození lesa vět- rem (polomy) po ztrátě kompaktnosti lesního porostu. Dále nemožnost hospo- dářsky využívat prostor, v němž byla ŽTZ situována. Byla to i spotřeba ostnatého drátu, materiálu k výrobě transformátorů a dalších elektrotechnických zařízení. Nelze také zapomenout na odběr elektrické energie z rozvodné sítě, i když v tomto případě se obě pohraniční brigády musely smířit s vypínáním elektrického proudu ve špičkách a s příkazem zapínat EZOH jen na omezenou dobu. Z hlediska pokusů o nedovolený přechod hranice je nesporně zajímavé zjiš- tění, že po určitou dobu v roce bývala funkčnost systému podstatně omezena. Jmenujme alespoň vyřazení EZOH v důsledku výbuchů min, nucené vypínání proudu do spodních drátů pro zkraty způsobované vzrostlou travou nebo přeru- šení dodávek elektrické energie rozvodnými závody v době špiček (za soumraku a svítání). Přesto máme důvod se domnívat, že se to na zvýšení počtu úspěšných přechodů příliš neprojevilo, neboť v důsledku umístění ŽTZ v zakázaném pásmu nebyly jeho defekty veřejnosti známé. Hlídky PS také zpravidla lépe znaly daný prostor. Z rozsahových důvodů jsme se nemohli zabývat případy těch, kteří svůj pokus o překonání státní hranice neuskutečnili v důsledku existence ŽTZ, nebo po- hraničníky, jimž se rizika plynoucí ze služby při ženijních opatřeních stala osud- nými. V souvislosti s tím, v jaké podobě danou problematiku „železné opony“ různé publikace zmiňují, jsme chtěli především zmapovat podobu ženijnětech- nických opatření v jeho počátcích. Chtěli jsme i poukázat na odstranění extrémů, jako bylo používání min, nepřetržité zapnutí proudu atd., což způsobilo, že sys- tém ŽTO mohl dlouhodobě „přežít“ své zakladatelské období. V důsledku toho se ŽTO s elektrifi kovaným drátěným zátarasem v čele mohla stát ztělesněním železné opony až do konce roku 1965, v modifi kované podobě až do sklonku roku 1989. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ...

Hranice.indd 109 7.5.2008 10:41:50 Hranice.indd 110 110 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ [Obr. 17] Třístěnný elektrifi Třístěnný kovaný drátěný zátaras zroku 1952. 7.5.2008 10:41:50 111

[Obr. 18] Ovládací pult transformátoru, který měl být umístěn na velitelském stanovišti roty ve zvláštní místnosti. Transformátorem se měnilo běžné síťové napětí 220 V na vy- soké napětí. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... [Obr. 19] Vrata v třístěnném zátarasu. Střední stěna s osnovou vodičů pro vysoké napětí.

Hranice.indd 111 7.5.2008 10:41:50 Hranice.indd 112 112 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ [Obr. 21] [Obr. 20] přejezdu doRakouska Šatov –Retz. Stav k30.6.1953. Část nástražného minového pole uŠatova. Zaminovaný drátěný zátaras uželezničního 4. znojemské pohraniční brigády. Zřítila sezasilného větru vprosinci 1954. Věžová pozorovatelna z roku 1954,výška 14 m. Postavena byla u roty Písečná 7.5.2008 10:41:51 113

hraniční pásmo

třístěnný DZ, opatřený kontrolním pásem a zaminovaný minami s nástražným drátem

dtto, k tomu nášlapné minové pole

průchod (podchod) v DZ

pozorovatelna

elektrifi kovaný DZ zapojený

[Obr. 22] Ženijnětechnické zabezpečení v úseku 4. znojemské pohraniční brigády u rot Novo- sedly (17.), Březí (18.) Mikulov (19.) – konec roku 1953. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ...

Hranice.indd 113 7.5.2008 10:41:51 Hranice.indd 114 114 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ [Obr. 23]

1. a2.stěnou vesměru odstátní hranice. (PP Mi Gr) s nástražným drátem. Miny byly umístěny vtrojstěnné překážce mezi bylo položeno 17.3.1952.Jeho délka byla 928maobsahovalo 36 granátových min plánkuČást minového poleč.1003vúsek u 9.roty Selbská v prostoru Aše. Pole Aše. prostoru 7.5.2008 10:41:51 115

[Obr. 24] Zabezpečení mezinárodních železničních přejezdů. Železniční přejezdy státní hranice měly být zabezpečeny třemi železobetonovými závorami. Závory byly vysou- vány přes trať pomocí hřídelových převodů, což prováděl železniční zaměstnanec poté, co otevřel výkolejku. Hlídka PS doprovázela vlak k výkolejkám a zde vydala železničáři klíč. Pro střežení projíždějících vlaků byla v blízkosti zábran vybudová- na lávka s osvětlovacím zařízením. Světlomet měl být též vybudován u paty lávky,

aby bylo možné za tmy provádět kontrolu spodku vagónů. Po propuštění vlaku se VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ ... hlídka měla vrátit zpět na nádraží.

Hranice.indd 115 7.5.2008 10:41:51 Hranice.indd 116 116 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 7.5.2008 10:41:52 117

6. ZADRŽENÍ A UPRCHLÍCI V LETECH 1951–1955

Mluví-li se dnes o útěcích za tzv. železnou oponu, máme hlavně na mysli útěky krátce po únoru 1948, útěky před komunistickou perzekucí, útěky úspěšné a při- nejmenším stejně často útěky úspěšných známých osobností. Je třeba zdůraznit, že značná část prvních uprchlíků odcházela do zahraničí z oprávněné obavy z ko- munistické perzekuce. Dokládá to skutečnost, že z nekomunistických ministrů i slovenských pověřenců předúnorové doby téměř všichni buď odešli do emigrace, nebo byli komunistickým režimem vězněni. Do značné míry to platilo i pro poslance a vedoucí činitele nekomunistických stran. Přechody politicky činných osobností zachytila Zora Dvořáková. 398 Perzekucí v poúnorovém režimu byl mo- tivován odchod do zahraničí i u mnoha důstojníků zahraniční armády, a to nejen západní; řada z nich vydala memoáry.399 Mnozí odcházeli do exilu později než politicky aktivní osobnosti, vliv na to měly perzekuční zásahy bolševického reži- mu. Velké množství uprchlíků se rekrutovalo z příslušníků inteligence, kteří „volili svobodu přesvědčení před duchovním útlakem“ (otázka politického přesvědčení, možnosti budovat dále svou vědeckou kariéru apod).400 Zároveň je však třeba říci, že spektrum pohnutek, proč lidé odcházeli z Čes- koslovenska po roce 1948 do zahraničí, bylo daleko širší. V těchto případech literatura konstatuje, že „další skupiny uprchlíků měly mnohé další pohnutky“ a po- ukazuje (ovšem bez další konkretizace, neboť její zájem je soustředěn na tzv. politickou emigraci) na to, že důvodem byly představy o lehčím životě na Západě

398 DVOŘÁKOVÁ, Zora : Politikové na útěku: Osudy změněné 25. únorem 1948. Epocha, Praha 2004. Dvořáková poukázala na dramatičnost útěků provázených velkým fyzickým a psychickým vypětím, a to i tehdy, když proběhly poměrně hladce. „Téměř všichni šli do neznáma… a posilovala je víra, že neodcházejí na dlouho, že jejich nynější exil bude jen krátkodobý.“ (Dvořáková , c. d., s. 7.) 399 Jen namátkou – za všechny příklady zmiňme hrdinu SSSR Josefa Buršíka nebo letce Iva Tondra. TONDER, Ivo – SITENSKÝ, Ladislav : Na nebi i v pekle. Mustang, Plzeň 1997; BURŠÍK, Josef : Nelituj oběti. Naše vojsko, Praha 1992. 400 JIRÁSEK, Zdeněk – TRAPL, Miloš: Exilová politika v letech 1948–1956: Počátky politické organizovanosti a činnosti poúnorové emigrace a vznik Rady svobodného Československa. Centrum pro československá exilová studia, Olomouc 1996, s. 13. Autoři se odvolávají též na rukopis K. Kaplana pod názvem Útěky významných politiků do emigrace 1948, rukopis. Podle vyjádření K. Kaplana rukopis byl publikován v několika článcích ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ v Historickém obzoru od roku 1997.

Hranice.indd 117 7.5.2008 10:41:52 Hranice.indd 118 118 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 407 407 Uvádí Karel Kaplan . KAPLAN, Karel – PALEČEK, Pavel : 0 PTO Jozef : ŠPETKO, 406 405 U těch úspěšných naopak býval stejně akcentován za 404 č.86/1950Sb.Zákon 1950(Trestní zedne12.července se narušitele kdy hranic, státních 403 narušení beztrestné o „proryv“, „uskutečněné tj. jednalo se PS V řeči 0 EOSÝ Bořivoj : ČELOVSKÝ, 402 401 vensku. politických uprchlíků let zprvních po„Vítězném únoru“ 1948.Tilia, Šenov uOstravy 1998. složení táborů. (M.Kouřil o uprchl. táborech vNěmecku). Viz ČELOVSKÝ, Bořivoj : „Emigranti“: Dopisy– nepřízeň částiněmeckých úřadů, existence tzv. staré Němci, emigrace, vysídlení často mnohonárodnostní průmysl, špatné ubytování vtáborech… stravování, protáborů uprchlíky, vnichž byly velmi složité životní podmínky. bída, Obecná rozbitá abudující města se bius, Praha 1994,s.190. 1948–1950 musela být ještě Přechod vyšší. státní hranice ztěžoval ifakt, žemezi nuje idva roky, kdy jižpůsobila tzv. útěků nová úspěšnost sestava, takže vletech procento oproti tomu, rozboru, znašeho covyplyne ato zmiňovaný zahr- počet díme tedy, že1/4pokusů opustit republiku Je byla neúspěšná. nízké stále to však v edicidopisů Bořivoj Čelovský . ří státní hranici překročili,ří úspěšně přechod stal se praktikovaný Pohraniční stráží(tzv. ochrana státní hranice). Zpohledu těch, kte- plánů naemigracitroskotala, bylo proniknutí přes systém střežení státní hranice dostat krokem,mohla kněkteré složek. Prvním naněmžřada zbezpečnostních vzbudit nežádoucí pozornost sousedů aznámých, přes něžby tato se informace na řadu překážek. Samozřejmým předpokladem bylo, žedotyčná nesměla osoba bylo zadrženopři útěku, 759při návratu adobrovolně vrátilo se 170osob. ci pro 1948–1952,kdy léta StB „zaregistrovala“ 43612uprchlíků, znichž 10719 potrestání, ježzatento činnásledovalo, nezdařený pokus okamžikem, kněmuž celý život se vraceli. Bylo tomu vlivem tak chyceni PS.Zpohledu těchto lidí, abyla jich ve zkoumaném většina, byl pětiletí která zabývá se emigranty. Týká lidí, kteří se svůj záměr nerealizovali, protože byli víza z NSR dále, profesně zakotvit atd. Naše zkoumání literatury, od jeodlišné kroků, a překonávali zvládali dále nouzi v uprchlických táborech, museli získat 1950, kdy zrepubliky uteklo přes 23000občanů. přechod relativně „snadný“. Jak jsmeuvedli, největší intenzita byla vletech 1948– by to mělovyplynoutvýkladu konkrétně. nepřímo nato, pro žepodmínky přechod státní hranice zhoršovaly. se Zdalšího nijnětechnických opatření apopisem ustanovení ohraničním azakázaném pásmu organizačního útvarů Pohraniční vývoje vybudování tzv. stráže, zhodnocením že- a touha dobrodružství. po uplatněním. veřejnému činiteli –par. 177). jmů republiky vcizině(par. 96).Přitěžující bylo, také pokud uprchlík se bránil pohraničníkovi (násilíproti Eventuálněpovolení mělobýt vězení. potrestáno 1–5lety přechodu vpřípadě úspěšného –ohrožování zá- republiky (par. 86Vyzvědačství, alezejménapar. 95 čj. PS-0362/01-OS-1954,Pokyny pro proryvů. evidenci zadržetprostředkynepodařilo a silami PSbrigády.“ Šenov uOstravy 1998. Tamtéž . Barrister&Principal, Brno 2001, s.118. Ovšem rozhodnutíOvšem emigrovat souhlasu režimu bez vždy naráželo vpraxi Rok 1951byl skutečně pro potenciální uprchlíky přelomem. té doby Do byl 405 Slovenská politická emigráci Vpředešlých kapitolách pokusili jsmese ukázat analýzy nazákladě „Emigranti“: Dopisy politických uprchlíků zprvních let po„Vítězném únoru“ 1948. 401 Otomto proudu emigracezachytil alespoň zmínky 402 a v20.storo 404 Opuštění republiky), kde opuštění územírepubliky bez hygienické podmínky. Nadto problémy sociální další čátek nového života vcizině, zkušenost sprostředím aztíženým pracovním aspolečenským ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.70,složka „Různé“, zákon). druhý. Oddíl Trestné činy proti bezpečnosti čí: Jej vzťahy kčeskej emigrácii akČechom. Komunistický režim apolitické procesy vČeskoslo- 406 403 Jiný číselný údaj jekdispozi- jenjednímzřady obtížných 407 Danu- Tilia, Vi- 7.5.2008 10:41:52 119

obyvatelstvo nepronikaly informace o způsobu střežení (i následkem konstituo- vání dvou pásem při hranici s omezením vstupu). O tom svědčí vedle archivních materiálů také publikace memoárového charakteru (viz R. Cílek : Tichý návrat krá- le Šumavy – vzpomínky Josefa Hasila )408. I Karel Ruml k tomu v tomto duchu uvádí: „Poslední dobou se mluví o tom, že hranice na západ jsou teď skoro ne- prodyšně uzavřeny.“409 A to píše až v červenci 1951, tedy půl roku poté, co byla na státních hranicích zaujata tzv. nová sestava PS! Nebo „dle věrohodných zpráv byla letos komunistická pohraniční opatření značně zesílena a zostřena, ale já se stále nemohu dopátrat potřebných podrobností“. (Záznam k 8. 9. 1951, tedy jen 2 dny před Rumlovým odjezdem tzv. vlakem svobody.)410 Přitom se Karel Ruml myš- lence uniknout z komunistického režimu věnoval cílevědomě řadu měsíců, neboť se obával, že jeho konspirační činnost byla prozrazena. Jaké šance měli potom ti, kteří se rozhodovali třeba impulsivně nebo kteří se myšlence na přípravu přecho- du nevěnovali s takovou vážností, neboť neměli pocit životního ohrožení? Řadu pokusů o přechod hranice výjimečných místem, časem i volbou prostředků zazna- menal Jožka Pejskar. Z našeho hlediska jsou pochopitelně důležité zmínky o tzv. vlaku svobody a útěky přeplaváním řeky Dyje v 50. letech.411 V následujících pasážích je třeba také mít na paměti i druhou stranu jevu. Rok 1951 představuje zásadní změnu („kvalitativní“) ve smyslu systému střežení státní hranice, ale ve smyslu počtu přechodů významný mezník na vlně vzedmuté po únoru 1948 nepředstavuje. Maximem přechodů se bude vyznačovat jen díky tomu, že jsme počátek naší práce položili právě do roku 1951 a že v následujících letech se počet pokusů o přechod státní hranice i nadále snižoval. Rozbor problematiky pokusů o přechod státní hranice je přirozeným dů- sledkem předešlých kapitol. K zamezení přechodů se dělaly organizační a dislo- kační změny, vytvořilo se hraniční a zakázané pásmo, postavil se drátěný zátaras, kácely se průseky, oral se kontrolní pás, kladly se miny, elektrifi kovaly se drátěné překážky a budovaly pozorovatelny. Analogicky k předchozím kapitolám se soustředíme na poměry u jedné bri- gády na hranici čs.-západoněmecké a u jedné na hranici čs.-rakouské. U obou brigád (5. chebské pohraniční brigády MNB a 4. znojemské pohraniční brigády MNB, resp. od září 1953 MV412) jde primárně o charakteristiku situace v každém roce a na základě meziročního srovnání o postižení tendencí, které se u pokusů o přechod státní hranice v daném období objevily nebo uplatnily. Nejde však jen o počty přechodů v jednotlivých letech a nejvíce využívané lokality. Zajímalo nás

408 CÍLEK, Roman : Hrobaři iluzí aneb kdo nepůjde s námi… 1948–1953: Výřez z obrazu bezpráví. Rodiče, Pra- ha 2003. Zde viz kapitolu osmou (s. 167–181) Tichý návrat krále Šumavy. Josef Hasil uvádí, že přes hranici chodil do roku 1952 (tamtéž, s. 176). 409 RUML, Karel : Z deníku Vlaku Svobody. Barrister&Principal, Brno 2001, s. 97. 410 Tamtéž, s. 104. 411 Autor shromáždil mozaiku pokusů na základě dobové publicistiky a vzpomínek účastníků. PEJSKAR, Jožka : Útěky železnou oponou. Melantrich, Praha 1992. 412 11. září 1953 bylo Ministerstvo národní bezpečnosti „sloučeno“ s Ministerstvem vnitra, čímž „zaniklo“. Ne- šlo však o sloučení či zánik, nýbrž o pokračování MNB pod jiným názvem. Jak poznamenává Jan Frolík , „kontinuita mezi MNB a „Barákovým “ ministerstvem vnitra šla dokonce tak daleko, že na TR MNB č. 128 z 12. září 1953 bezprostředně navazuje tajný rozkaz ministra vnitra č. 139 z 22. září 1953!“ Viz FROLÍK, Jan : Ještě k nástinu organizačního vývoje státobezpečnostních složek Sboru národní bezpečnosti v letech 1948– ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ 1989. In: Sborník archivních prací, roč. 52, č. 2 (2002), s. 388 a 390.

Hranice.indd 119 7.5.2008 10:41:52 Hranice.indd 120 120 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 413 413 KarelKAPLAN, –PALEČEK , Pavel: Komunistický režim apolitické procesy vČeskoslovensku. hu roku, relace mezipokusy početní do/zezahraničí Hlavní aúspěšnosti). pozor- zNSR doNDR, do NSR, azNDR pokusů, (údaje opočtu jejich rozložení vprůbě- hranice pro každý rok jesumární přehled směrech, navšech tj. pokusy opřechod mít stejnou zhruba Součástí strukturu. Kapitoly věnované pokusům opřechod státní hranice vjednotlivých letech budou v úseku5.chebské pohraniční brigády Pokusy opřechod hranice [Obr. 25]Samopal vzor 24používaný Pohraniční stráží v50.letech. roku 1951.“ ničí. Přesné datum ukončení této provokace neníznámo. šloopolovinu Zřejmě zrodila vústředí politického zpravodajství amělazarazit vzestup útěků dozahra- se Kameny akce znaly. Myšlenka doma které režimu, odpůrcích i lupracovnících ní pracovníci StB. Přivedené ochotně osoby sdělovaly jimpak údaje osvých spo- důstojníci americké okupační celníci–ve skutečnosti armády aněmečtí přestroje- převáděli přes tuto hranici osoby. vybrané níječekalive fi Za hranicevytvořila Západním Ně falešné se PS. Nejzávažnější, i co dorozsahu byla obětí, akce Kameny. „Státní bezpečnost zpravidla neboť se žii Státní děly bezpečnost, mimoúzemí, kde probíhala činnost noho znich. odstranili možné nepřesnosti vjednom zpramenů, resp. překlenuli jed- absenci vypracovanýchz denních hlášení velitelstvím PSpro náměstka MNB, abychom brigád. Tyto údaje doplňujeme aporovnáváme súdaji státní hranice onarušení záznamůvých uvedených opokusech činnostiobou vměsíčních vyhodnoceních nici přiřadit. byť zjednodušující, popisné lzelidemchyceným jaké sociální, znaky též, nahra- Principal, Brno 2001, s.119. Stranou ponecháme útěky, které vyprovokovala a„realizovala“ re- ve vlastní Jak jsme uvedli nazačátku, pramenně vycházíme především zjednotli- 413 charakteristiky pokusů opřechod státní meckem ajejípracovníci agenti nebo ngovaných budovách Barrister& 7.5.2008 10:41:53 121

nost je samozřejmě upřena na pokusy z ČSR do NSR, které jsou analyzovány hlou- běji, tj. z hlediska lokalit, a některých sociálních charakteristik zadržených, tj. jejich věku, zaměstnání a důvodu. Přitom nejde jen o jejich statistické vyhodnocení, ale i o představení některých pokusů jako reprezentantů širokého spektra.

Rok 1951 – maximum přechodové vlny

Úvodní rok působení chebské brigády byl ve smyslu jejího hlavního „poslání“, pro něž byla ustavena, tj. zabránění beztrestnému překročení státních hranic, charak- terizován několika determinanty, které znemožnily onu „ideu nedotknutelnosti“ státní hranice naplnit. Vyplývá to ze závěrů, které jsme učinili na jiných místech. Jednotky tzv. nové sestavy si teprve budují stanoviště a nezbytné zázemí a sezna- mují se s prostorem střežení. Problémem jsou také nízké stavy na rotách (jedním z důvodů je již vzpomínaná tzv. nespolehlivost mužstva, která se projevovala tím, že záložní jednotky, kam byli tzv. nespolehliví z rot přeřazováni, měly aktuální po- četní stav vyšší než plánovaný). Obyvatelstvo mnohdy sídlilo až po samou státní hranici, což platí jak pro příhraničí okresu Cheb, tak zejména pro okres Aš. Nové útvary jsou v tomto prostředí „cizí“, nemají přehled o obyvatelstvu, musí si vytvá- řet vazby na stanice VB, na služebny StB, na útvary ČSA a samozřejmě zavazo- vat si civilní obyvatelstvo ke spolupráci. Tyto věci se naplňují postupně. Z těchto a ještě dalších důvodů se v průběhu roku nový způsob ochrany státní hranice, tzv. vojskové střežení, teprve tvoří. Je to vidět již z toho, že důležité normativní akty upravující činnost útvarů PS, jako byl zákon č. 69/1951 Sb., nařízení ministra ná- rodní bezpečnosti č. 70/1951 Sb., rozkazy ministra národní bezpečnosti, rozkazy a směrnice Velitelství PS, jsou přijímány a vydávány nikoli s počátkem nové sestavy, nýbrž až během roku. Stejné je to i s představami a plány ženijnětechnic- kého zabezpečení státní hranice a v neposlední řadě je třeba říci, že jen postupně nabíhají do praxe normy o omezeních v území při státní hranici, v tzv. hraničním a zakázaném pásmu. Z řečeného vyplývá, že pro rok 1951 musíme počítat s maximálním po- čtem pokusů o přechod státní hranice, pochopitelně v rámci zkoumaného období 1951–1955, ve srovnání s léty 1948–1950 by to samozřejmě vypadalo jinak. O po- čtu pokusů o přechod státní hranice v úseku brigády vypovídá tabulka 16. S ohledem na stav, resp. dochovanost pramenů k pokusům o přechod státní hranice z roku 1951 je třeba učinit několik poznámek k udávaným hod- notám. První se odvíjí od toho, že za měsíce leden až březen poskytují brigády měsíční zprávy o činnosti ve velmi stručné podobě, jen číselně referují o počtech pokusů, resp. o počtu zadržených. Pokud nechceme zůstat na základní rovině těchto čísel, o nichž také nevíme, jakým způsobem jsou konstruována (nelze je totiž z jiných zdrojů verifi kovat), je třeba využít hlášení o počtu zadržených, kde jsou osoby jmenovitě uváděny, resp. denní zprávy (DZM). Údaje takto zjištěné jsou však nižší než čísla z měsíčních vyhodnocení brigád. S těmito hodnotami je nutné nakládat jako s minimálními, a proto jsme k nim pro srovnání přiřadili ještě další součty, které jsou učiněny s pomocí čísel tak, jak je udala sama bri-

gáda za ony tři měsíce (1. čtvrtletí) 1951. Je tedy připojen ještě jeden součtový ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ sloupec.

Hranice.indd 121 7.5.2008 10:41:53 Hranice.indd 122 122 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ

[Tab. 16] Pokusy o přechod státní hranice v úseku chebské brigády PS v roce 1951.

Měs.1 2 3 I. Q.456789101112ΣΣ´ Zadr.414 34 (39) 26 (37) 35 (35) (114) 49 62 48 44 43 67 70 67 38 583 602 z. do NSR 28a) 21 (33)b) 19(21) c (85) c 41 48 30 32 24 50 56 60 26 435 452 z. z NSR 4 5 4 7 1317111817136 11126 (11) (4) (14) (29) 148 z. z NDR 2 0 11 1 1 1 1 1 - 1 - - 19 z. do NDR 0 0 1 (n.u.) 0 0 0 0 0 0 0 1 1 3 2

Nezadrženo 0 7 14 (38) 5 4 1 15 2 17+ 26 13 5 109+ 125+

N. do 0 4 12 (25) 2 4 1 15 2 17+ 25 11 2 95+ 103+ NSR N. do 0 1 2 (3)20000000055 NDR N. z NSR 0 0 000000000 2 (10) 917 N. z NDR 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 3 N. zběh2 0 0 (0)00110001166 Tlak 30 25 (37) 31 43 52 32 48 26 67+ 81 72 29 536+ 562+ do NSR

Celk. tlak 36 (41) 33 (43) 49 (49) 54 66 50 60 45 84+ 96 81 44 697+ 736+

414 Legenda k tabulce: Zadr. – počet zadržených osob; Z. do NSR – počet zadržených osob ve směru do NSR; Nezadr. – počet úspěšných osob (pokusů); N. do NSR – počet úspěšných osob, které přešly do NSR (a o nichž PS věděla); N. zběh – zběhové PS do NSR (úspěšní); Tlak do NSR: součet úspěšných a neúspěšných pokusů a zběhů PS. a) vč. 1 osoby napomáha- jící; b) zpráva brigády za měsíc únor 1951 uvedla tyto číselné údaje; + (+vlak) – nejsou započítáni cestující z tzv. vlaku svobody z 11. 9. 1951. c) údaj platí pro směr do NSR i do NDR

7.5.2008 10:41:53 dohromady. Čísla udávaná brigádou za leden–březen nebo z nich vycházející jsou uvedena v závorce. Součet Σ´ je počítán pomocí číselných údajů brigády z a 1. čtvrtletí (I. Q.). 123

V zásadě všechny zadržené osoby (ať už uvedly jakýkoli důvod přechodu, resp. osoby, u nichž „je důvodné podezření, že chtěly hranice překročit“) měly být předány místně příslušnému velitelství Státní bezpečnosti včetně těch, které PS za- držela v blízkosti hraničního pásma (v Chebu na nádraží). „Osoby větší politické odpovědnosti“, spolupracovníci zahraničních zpravodajských složek, duchovenstvo, podezřelí ze špionáže měli být eskortováni urychleně na Velitelství PS, které je mělo ihned předat Velitelství StB nebo Vojenské zpravodajské službě. Výjimkou byly osoby mladší 15 let, které měly být předávány Veřejné bezpečnosti. Zadržení, na nichž měla PS „zvláštní operační zájem pro ochranu hranice“ vyšetřovala sama.415 Myšlenka, že počet zjištěných pokusů je třeba pokládat za minimální, vy- chází z předpokladu, že tomu tak je i v případě využití oněch brigádou udaných hodnot za první čtvrtletí 1951, neboť není zřízen kontrolní pás, nejsou postaveny drátěné zátarasy, instalována nástražná osvěcovadla.416 Důležité je dodat, že nelze vyloučit přechody bez zadržení oběma směry (z ČSR i do ČSR). Ve směru do NSR bylo zadrženo chebskou brigádou celkem 435 osob (s vy- užitím hodnot za 1. čtvrtletí pak 452), přičemž nezadržených přešlo státní hranici celkem 94 (resp. 103) osob. Celkový počet pokusů o přechod státní hranice (úspěšných i neúspěšných), včetně 6 zběhů417 z rot 5. brigády tak činil, jak udává tabulka, 536, resp. 553 osob. K tomu ovšem je nutno připočítat 108 osob, které pře- jely ve vlaku z Aše do Selbu 11. 9. 1951. Tento případ pro jeho výjimečnost zatím necháváme jako singularitu mimo statistiku. (Viz níže.) Počet pokusů však nebyl na jednotky brigády z pochopitelných důvodů rozložen rovnoměrně. Minimálně aktivní se jevil cíp ašského výběžku v oblasti města Hranice, stanoviště 1. praporu, kde na všech sedmi rotách praporu zadrže- li pro pokus o přechod do NSR 13 osob. Podíl tomuto praporu částečně „zvedlo“ zadržení skupiny 6 osob u Hranic (jeden člověk unikl) a zadržení dalších 3 osob pro přípravu přechodu přímo v podniku Hrako Hranice. Naopak velký byl po- čet zadržených na nádraží v Chebu, kde bylo zadrženo během roku 1951 celkem 154 osob, tj. 28,73 % z celkového počtu zadržených. Tento údaj svědčí o tom, že činnost jednotek PS nebyla omezená jen na zakázané a hraniční pásmo, ale fi ltro- vala osoby přijíždějící do pohraničí již v přístupových místech, jímž beze sporu chebské nádraží bylo. Chebská brigáda prováděla mimo hraniční pásmo průběž- nou kontrolu i na silnici z Františkových Lázní do Aše a také na silnici z Aše do Hranic, což mělo význam zejména před zařazením ašského výběžku do hranič- ního pásma. Prostor chebského nádraží se stal doménou záložní (velitelské) roty 4. praporu Cheb. Pokud k zadrženým na chebském nádraží přičteme pokusy za- chycené na území města Chebu (7) a pokusy zachycené a zjištěné velitelstvím 3. praporu Cheb (přezdívaného podle stanoviště Myslivna) na přístupech ke státní hranici Poohřím (15), pak podíl této chebské lokality ještě dále, byť mírně, vzroste (32,83 %).

415 ABS, Praha, Rozkaz ministra národní bezpečnosti č. 50 z 8. 8. 1951, jenž vydával směrnice pro předávání zadržených osob. 416 První doklad o vytváření kontrolního orného pásu je v září 1951, kdy je zoráno prvních 17 km. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 9, Výkaz služby za září 1951, 5. brigáda. 417 Z toho 5 do konce února, tj. za první dva měsíce nové sestavy. Viz též ABS, Brno-Kanice, f. PS, inv. j. 269, ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ k. 132, čj. PS-PS-020.183/20-OS-1951 ze 17. 4. 1951, Výkaz zběhů PS – zrádců z našich pohraničních brigád.

Hranice.indd 123 7.5.2008 10:41:53 Hranice.indd 124 124 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 418 tj. 24,07%. podíl Aši. lzezpramenů Celkem zjistit pokusy (zadržených 129osob činezadržených), 9. roty inanamátkové Stejné podílely Selbská. jednotky se kontrole ve městě osob Kontrol v prostoru úseku svého dle zúčastňovaly působení nádražíse i hlídky draží –analogicky situací se nachebském rotou nádražízáložní 2.praporu Aš. Hvozd, 10.Nový a11.Polná). Žďár byla prováděna Zde naná- perlustrace osob nicí směrem (8.rota včetně detašované naněmecký Selb Krásná, čety 9.Selbská, hranici vprostoru paloučku Benešova uAše. torizovaných mezi úspěšnými přechody zaujme (ve srovnání snásledujícími podíl léty),je provedeníbem najedenpokus osob opřechod ipočtem státní hranice. však Co žezpůsoby,říci, jakdosáhnout státní hranice, byly relativně pestré, ato způso- východiskem vmenší míře (narozdíl Svatého od Kříže). řídily tělesem železnice. Vtomto případě předpokládáme, však žeChebbyl pro ně rota Slapany Sousední sen. zadržovala osoby, které při postupu se ke státní hranici tu doSvatého nesporná: zChebu vedla Kříže silnicesměrem nabavorský Waldsas- a září srovnatelný „odchycených“ osob spočtem nachebském nádraží. Motivace je celé brigády. Počet zadržených osob v tomto úseku jev březnu, dubnu, červnu upohraniční státní roty hodnota chod hranice, nejvyšší což vrámci byla vůbec přechody vlak. Poohřím inákladní využíval se řekya pohybovaly Ohře, podél se železn osoby, které prošly nebyly Chebem, zachyceny nastanovišti 3.praporu (Myslivna) 4 další, kde zdato nevíme, byl 17.či18.roty, úsek tj. 8,02 %. Jsou to především 17.roty(úsek 3.praporu Pomezná a18.roty Pomezí) s39zjištěnými pokusy plus které zrot ležících napřístupech ke státní hranici zChebu. Je to především Poohří prostor střežit zpozorovatelny a(měla)být vybavena lehkýmkulometem. Po tomto útěku byl režim nastyku rot obou upraven jednoznačně ahlídkaměla používání těchto vozidel brambor kodvozu nebo předchozího sena bez ohlášení. má zasahovat. Zkrátka vsystému. adobře praxe Řidičvyužil to byly „mezery“ atudíž mohlSelbská, vzniknout „kompetenční“ problém, která hlídkakteré roty vé to, také žekpřejezdu došlopřesně nastyku dvou rot, 8.roty Krásná a9.roty určitou dobu použít zbraně, aniž by střely dopadaly nacizíúzemí)bylo zajíma- zidla. Kromě momentu překvapení byly (hlídky vzdáleny asi250 m amohly po uprchlými byla rodina Č . zAše. Jméno pakbylo řidiče zjištěno dlemajitele vo- některá ještě zavazadla. načs.územívysypala se zjistilo, také Znich se žemezi do terénu. terénních Při jízděpo vozidlu se vlnách utrhly postranice azkorby lostí přejelo palouček 50–100mzabořilo apokračovalo kde územíNSR, po se po avozidlošlo ořidiče ašského ČSAD, přidal plyn, však načežauto velikou rych- že vozidlo přijíždí zaúčelemodvozu Ři sena. přijížděla Tatra jínevěnovala T111,hlídka ABS, Brno-Kanice, č.110z29.7.1951. f.2357,balíkA1, denní hlášení Kromě profi výrazněji okresních obou pak městvúseku brigády se vč Aše, města oblast také je Důležitá Zamýšlíme-li nadpřechody se vroce 1951vúseku chebské brigády, lze V rámci rot 4.praporu měla21.rota Svatý 45zjištěných Kříž pokusů opře- prostředků. Tak kupř. koncem července překonalo 15 osob státní státní osob 15 překonalo Tak července kupř. prostředků. koncem ice naSchirding asilnice. Pro úspěšné etně úseků rot meziAšem astátní hra- příliš pozornosti, domnívala totiž, se 418 dič A.P. , dodatečně bylo zjištěno, že Ráno v6.45dozmíněnélokality Ráno lují ně- mo- 7.5.2008 10:41:53 125

[Obr. 26] Nákladní vůz Tatra 111, kterým uprchlo patnáct lidí 29. 7. 1951.

Pak přišel den 11. 9. 1951, kdy rychlík Praha–Cheb, pokračující s tře- mi vagóny jako osobní vlak do Aše, projel kolem 15.00 hod. ašským nádražím a zastavil až za státní hranicí před Selbem. O tomto útěku se zachovala poměrně podrobná svědectví účastníků, ať to byli aktéři nebo ti, kteří se „vezli“. Nebude- me tedy líčit jeho peripetie, neboť by to vzhledem k náplni kapitoly, kdy příkla- dy úspěšných přechodů mají spíše dokreslující funkci, znamenalo značné přetí- žení.419 Z pohledu střežení státní hranice jsou důležité čtyři otázky kdo, kdy (to bylo jasné vzápětí), jak (důležitá také vzhledem k pozdějším zabezpečovacím ak- cím, které jsme zmínili v kapitole věnované ženijnětechnickému zabezpečení) a kolik. Na otázku, kdo byli hlavní organizátoři, zněla odpověď: strojvůdce vlaku J. Konvalinka, výpravčí v Chebu Karel Truksa, MUDr. J. Švec z Aše a František Šilhart z Prahy, jenž však zůstal doma. Opět se ukázalo, jako u jiných úspěšných přechodů, že je nutné perfektně znát poměry v daném místě. V daném případě oba železničáři věděli (a lékař to bezprostředně před přejezdem potvrdil), že v tuto dobu bývá trať do NSR nastavena na volno, neboť po ní projíždí vlak s uhlím. Nejednota panuje v počtu osob (pasažérů a osádky) ve vlaku. Měsíční vy- hodnocení činnosti brigády z počátku října hovoří o 107 osobách,420 údaje z bulle- tinu Rady svobodného Československa z 5. 10. 1951, s nimiž pracuje V. Jiřík , uvá-

419 JIŘÍK, Václav : Vlak svobody: Kniha reportáží z moderních dějin. Svět křídel, Cheb 1999, s. 174–224; RUML, Karel : Z deníku Vlaku Svobody. Barrister&Principal, Brno 2001. 420 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 5, čj. PS-001715/11-OS-51 z 12. 9. 1951. Tamtéž, k. 9, čj. PS-001621/11-OS-51, ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ Výkaz činnosti a výkonu služby k OSH za měsíc září 1951, 5. chebská brigáda.

Hranice.indd 125 7.5.2008 10:41:53 Hranice.indd 126 126 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 2 IÍ, Václav : JIŘÍK, 429 428 PEČINKA, Bohumil :: Vlak II.In: svobody 427 Vlak předán však nebyl, ačto bylo původně domluveno. Nakonec byl předán až10.1951. 426 Podle Václava sdělení Jiříka Karla odvolává se Rumla, jenž nasvědectví adopisy dr. Švece , mělojít o12 425 424 423 422 PEČINKA, Bohumil :: Vlak svobody. In: 2 IÍ, Václav JIŘÍK, 421 ozbrojených osob, příslušníků PS,kteří VBnebo utíkali ke státní hranici. račně služební činnostizarok 1951 –hlášení. září 1951,5.chebská brigáda. Nebo topiče 108(spřipočtením Kalabzy ?). ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.9,čj. PS-001621/11-OS-51, Výkaz činnostiavýkonu služby kOSH zaměsíc září 1951, 5.chebská brigáda. ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.9,čj. PS-001621/11-OS-51,Výkaz činnostiavýkonu služby kOSH zaměsíc září 1951, 5.chebská brigáda. ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.9,čj. PS-001621/11-OS-51,Výkaz činnostiavýkonu služby kOSH zaměsíc II.In:body Refl počítání dětí. těno vizRUML, Karel : z dobového tisku o31emigrovavších česk Leták osobách. střízlivější lzeoznačit údaj 5.brigády o28osobách. Konečně třetí, vojín D. V., nevrátil… se 21. 9.vRozvadově 12.brigády (úsek vrácených Planá), čímžpočet stoupl na79. jícího a13.9.byl spolu snimipředán, da služby). Jeden znich stihl upravit se tak,žebyl považován za„normálního“ cestu- Vlakem9. 1951zpět. cestovali i3příslušníci 5.brigády PSCheb(vojáci základní kteréz počtů, zanesporné. Především pokládáme opředání jde dne13. 77osob vzahraničí. možnosti azůstaly Di využily (jedno znich atchyní devítiměsíční) výpravčího diny (manželé Konvalinkovi 2dětmi, se Švecovi s3dětmiaTruksovi 2dětmi se osob,k počtu ježzůstaly Především vNSR. to jsou hlavní organizátoři ajejich ro- (neúspěšně) pro(neúspěšně) zmíněný vlak. na československé ještě téhož územídostal dne, ato nalokomotivě, která přijela cí, průvodčí,...). Vyplývá to ztoho, hovoří žese opřípadu topiče Kalabzy se , jenž byli předáni 13.9.ičlenové vlakové četyČSD tento zabezpečující spoj (vlakvedou- vrátilo). a77se (35žádalooazyl o112osobách nebo dějí 111osob, znichž 34mělopožádat opolitický azyl, taková nebyla zachycena. osoba doAše,Selbu dálnopisné 5.brigády tvrdí, sdělení z11.9.o21.55 hod. žežádná Ač zevzpomínek to K.Rumla vyplývá itelefonátu vlakvedoucího tohoto vlaku ze vlaku na západoněmecké několik autíkalo straně znějvyskočilo osob khranicím. skutečnosti. ného předání neodpovídá totočlánek však číslorozděluje na77navrátivších a35zůstavších, což znastíně- občanů, citované V. Jiříkem (3studenti jménech , vímeodalších osoby). a3další Ruml tedy. Celkem 16osob. Znóty, žádalaamerické jížčs.vláda úřady ovydání čs. vé počty které se pohybovaly mezi počty 107 hé strany“ pohybovaly se vrozpětí 31do35osob. od Ztoho icelko- vyplývaly pak Stran osob, které nevrátily, se údaje. číselné různé Jako jsou kdispozici nej- Maximální diference znejasnostíkolem avyplývá osob, jetedy 5osob které Poté, určitou cojsmetakto vyloučili nejistotu, početní pokusíme dospět se Na zjištěných základě nekloníme ktomu, poznatků také se zastavení žepo Vlak svobody: Kniha reportáží zmoderních dějin. Svět křídel, Cheb1999,s.207.Na s.206údaj Vlak svobody Vlak ex,č.36,6.9.2001,s.54-57:zdeuvedeno 111cestujících. Z deníku Vlaku Svobody. Vlaku deníku Z , s.208. 427 Refl 426 Refl ex,č.22,31.5.2001,s.52–54.PEČINKA, Bohumil :: Vlak svo- Dále předpokládáme, Dále scestujícími žespolečně ex,č.36,6.9.2001,s.54-57. Barrister&Principal, Brno 2001,s.VIII).Problémem bude 423 lší byl předán sjednímpříslušníkem SNB skutujeme-li tyto hodnoty, jenutné vyjít oslovenské emigracehovoří (přetiš- o35osobách 425 a112(Refl 428 424 , dáleVladimír Šilhart aKarel 422 Naproti tomu údaje z„dru- 421 Tamtéž časopis Refl exz31.5.2001).Jeho , k.10,Vyhodnocení ope- ex psal o111 ex psal 429 7.5.2008 10:41:54

127

S vojínem PS D. V. činí počet 23. To je však stále málo na minimální počet 28, kte- rý uvádí chebská brigáda. Dále se dostaneme, využijeme-li pamětí K. Rumla . Ten sice neznal V. Šilharta a tudíž se v pamětech zmiňuje jen o jeho strýci, který zůstal doma, nicméně uvádí, že Truksovi a Konvalinkovi se záhy od zbytku skupiny od- dělili a odjeli do USA. Zbylí pak zůstali nějakou dobu pohromadě a společně také žádali o víza do Kanady. Společně se také přesunovali do Ludwigsburgu. Ruml v této souvislosti říká, že jich bylo, včetně něj, 20.430 Seznam potvrzuje 5 jmen rodiny Švecových , Rumlovo , dále pak jména tří studentů a dalších tří občanů, o něž v nótě žádala čs. vládní místa. Krom toho je zde uveden další manželský(?) pár (Divišovi ), rodina (manželka a syn) jednoho z oněch tří zmiňovaných v nótě (Tro- bl ), zbylí pravděpodobně byli dle dikce Rumlových vzpomínek studenty gymná- zia. Ptáme-li se na počet studentů, kteří, ač nebyli do přípravy zasvěceni, zůstali, vychází počet 8.431 S tímto již lze provést celkové vyhodnocení: předáno bylo 79 lidí ve dvou termínech během září. Vzápětí po přejezdu vlaku se vrátil zpět topič lokomotivy. V NSR tedy zůstali Truksovi (5), Konvalinkovi (4), V. Šilhart a „Rumlova dvacítka“ a také vojín PS. Celkem 31 osob včetně dětí. Můžeme tedy říci, že v době přejezdu

[Obr. 27] Trojitá železobetonová závora instalovaná po přejezdu vlaku.

430 RUML, Karel : Z deníku Vlaku Svobody, s. X. Příkaz pro jízdu z Norimberku do Ludwigsburgu je datován 21. 9. 1951. 431 Nejistota o počtu studentů, nikoli o počtu osob, vyplývá i z toho, že J. Bureše zařazuje V. Jiřík mezi studenty i mezi zaměstnance. Pokud by byl Bureš studentem, pak by jich bylo 9. K. Kaplan hovoří o 6. Viz KAPLAN, Karel – PALEČEK, Pavel : Komunistický režim a politické procesy v Československu, s. 121. Podle sdělení Vác- lava Jiříka se mělo jednat o 4 studenty chebského gymnázia – má je ověřeny z třídních knih a výkazů. Vedle toho se můžeme ještě setkat s údajem 3 studenti, 2 studentky, 1 mladý dělník, všichni z Aše. (Viz KŘIVAN, ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ Jaromír: Zastavte expres 63. Magnet, Praha 1969, s. 138. Za upozornění na tuto knihu děkuji V. Jiříkovi .)

Hranice.indd 127 7.5.2008 10:41:54 Hranice.indd 128 128 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 433 433 Nebude-li výslovně poznamenáno jinak,jsou údaje ozmiňovaných pokusech opřechod v r. 1951čerpány 432 Takto konstruovaný může počet mít dvě slabiny: a)někdo zRumlovy „dvacítky“ mohl být „cizí“ (může se nách jako distinktivní rys, určitěnách jako distinktivní rys, by neby ker poté příslušníci PSnašlidvě pušky. drátěné překážky (přepilovala zámek ubrány). automobilu Vnákladním Studeba- doblízkostidobě státní hranice (100 automobilem,m) nákladním poté překonala roty Nový Žďár, lomu. poblíže Tato skupina, složená zobyvatel Aše, přijela vnoční nu 1951úspěšný přechod 12členné „ozbrojené tlupy“ (včetně 4dětí) v úseku 10. rovněž ne–nebyl tedy zpravodajskými orgány brigády jako zjištěn. takový menán ve statistice úspěšných přechodů. měsíčnívýkazy jejnepodává, Hlášení lečně skamarádkou apřítelem státní hranici. Tento případ nemáPSzazna- však s ostatními cestujícími) vrátila domů doAše apoté druhý čitřetí denpřešla spo- o přechodu lidí:studentky Z.H.,která tří dalších (spolu chebského se gymnázia příslušníci velitelství 2.praporu jizatkli ještě vbytě. Včlánku Refl pokusit dívka zAše, která „chodila“ sjednímzestudentů, kteří rozhodli zůstat; se měsíčního nemluvněte. vlaku přes čs.-západoněmecké hranice vněmjelo111osob, včetně adevíti- dětí [Obr. 28]Vysunutá trojitá železobetonová závora. karton č.7–9). apříslušnýchz denních hlášení ( měsíčních vyhodnocení Američané převzít jako podobně V. Šilharta. jednat max.o4jménavnejhorším by případě: pak studenti byli zvlaku pouze 4);b)někoho mohli dalšího Pokud bychom brali pokusy o přechod státních hranic ve větších skupi- Třetím hromadným pokusem dopravního svyužitím prostředku byl vříj- Tato idalšíútěky. akce vyvolala Opřechod následně(9.10.1951)chtěla se 432 433 l problém nalézt i další, třebas neúspěšné. neúspěšné. třebas l problém idalší, nalézt ABS, Brno-Kanice, f.2357,balíkA1, resp. f.2357, mluví exu se 7.5.2008 10:41:54 129

Například pokus 7 osob z Aše, někdejších reemigrantů z Maďarska a Rumunska, zadržených 9. 5. 1951 na silnici do Pastvin. Nejnebezpečnější pro PS se stávali ti, kteří velmi dobře znali místní poměry (Truksa , Konvalinka , MUDr. Švec ), zvyk- losti a podmínky, za jakých jsou zajišťovány zemědělské práce při státní hranici (viz přejezd řidiče P. . z Aše s Tatrou 111, útěk s koňským povozem, útěk pohod- ného). Lidé usedlí v příhraničí byli pro PS nebezpeční nejen jako uprchlíci, ale též jako strůjci přechodů, resp. převaděči jiných osob. Přes zvýšený dohled nad obyvatelstvem od února 1948, v jehož důsledku byli zatýkáni převaděči, pohraničníci zadrželi v roce 1951 celou řadu lidí, kteří tvrdili, že nechtěli přejít státní hranice, že jen doprovázeli svého bratra, syna, známého, známou ke státní hranici nebo blíže nespecifi kovaným způsobem přechodu napomáhali. O existenci převaděčů v tom- to roce svědčí i to, že zmiňovaná sedmičlenná skupina zadržená u Hranic měla za převedení zaplatit 4 000 Kčs plus rádio. Dále byla jedna osoba zadržena proto, že opatřila jiné osobě převaděče. Případů, kdy místní vystupovali jako převaděči, nebylo málo. Kupř. v tomto roce bylo zjištěno 9 osob, které takzvaně doprovázely známého či ukazovaly cestu… A nutně museli existovat i další, kteří napomohli „pouze“ radou. Bylo tedy jen otázkou času, kdy PS začne chápat osídlení u státní hranice v exponovaných oblastech Aše, Slapan či Starého Hrozňatova jako příliš nebezpeč- né. Brigáda zpočátku konstatuje, že „obyvatelstvo pohraničního území v prostoru brigády jest mnohdy státně nespolehlivé“ (duben 1951), a tudíž je nutno počítat s tím, že poskytuje informace „narušitelům“ (květen 1951). Pak se toto tvrzení pokouší kvantifi kovat konstatováním, že „10 % obyvatelstva v okresu Aš nemá kladný poměr“ ke státnímu zřízení a že jsou to především samostatní zemědělci. 20 % obyvatelstva pak brigáda charakterizuje jako neustáleného, kolísavého po- měru k lidově demokratickému zřízení: „Velký nedostatek politického uvědomě- ní, většina z nich propadá alkoholismu a nechají se ovlivniti osobami, které nemají kladný poměr k dnešnímu zřízení.“ (červen 1951).434 Navrhuje: „Osoby, které po- máhají diversantům, nebo které nemají kladný poměr k lidově demokratickému zřízení, budou v nejkratší době ve spolupráci s ONV přestěhovány do vnitrozemí.“ (srpen). Navrhuje se tedy přestěhování pomahačů a první zmínky o přestěhová- ní začínají v měsíci říjnu, kdy „nespolehlivé osoby jsou postupně vystěhovávány z pohraničních okresů Aš a Cheb nebo z blízkosti státní hranice“.435 Zde se může zdát, že předběhli vydání prováděcích směrnic k zákonu na ochranu státních hranic – ty byly vydány tajným rozkazem MNB č. 29 z 13. 11. 1951, jehož článek 40 je směrnice pro přemístění obyvatelstva ze zakázaného pásma a nespolehlivého obyvatelstva z hraničního pásma. Nepředběhli: bohužel toto přesídlení umožňo- val již předešlý výnos o pohraničním území z roku 1950,436 jenž byl v té době ještě využíván. Jak jsme ukázali dříve, z archivních materiálů také vyplývá, že chebská bri- gáda zprvu uvažovala o vytyčení hraničního a zakázaného pásma „jen“ podél stát-

434 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 8, výkazy činnosti a výkonu služby k ochraně státní hranice za duben až červen 1951, 5. brigáda. 435 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 9, výkazy činnosti a výkonu služby k OSH za srpen až říjen 1951, 5. brigáda. ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ 436 ABS, Brno-Kanice, f. A 12, inv. j. 216.

Hranice.indd 129 7.5.2008 10:41:54 Hranice.indd 130 130 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 438 438 Srov. KAPLAN, Karel : Sovětští poradci vČeskoslovensku 1949–1956. In: 437 mezi nimibylo 26. než polovinu ztohoto tvořila učňovská; mládež počtu jenhornických učňů totiž škol, učňovské mládežeastudentů, unichž školy nebyl druh specifi 20,46%), tedy školáků ročníků škol, zposledních základních studentů středních nostníky, jimžbylo odejmuto živnostenské oprávnění. dělníci. Nalezneme mezinimitéž jednotlivc regionálního jsou příznační dělnícipracující vporcelánce, sklářští dělníci, textilní dělník, jenněkdy jizapisovatel specifi zaučení. jimjen stačilo vyučení, Zpravidla tito zadrženíuvádějí svou profesi jako řazujeme pracovníky, kteří nemuseli být pro zastávání svého pracovního zařazení sloupcem Σ.)Téměř nejvícezastoupenou skupinou za- byli dělníci(19%).Sem jsou uvedena jmenovitě. jenižší –vúvodní tabulce (Jejich jeuveden počet pod zadrženými. Vpřípadě roku též důležité 1951je říci, žestěmi, jejichž zadržení pokusivšíchosob opřechod se státní hranice pracujeme pochopitelně sosobami nesplňovala nepřátelích. omílané otřídních fráze struktury Při rozboru sociální s ostatními poradci vsrpnu 1950. ČR AV nými“ dělníky. ciální skupinu která (75osob), by svou vahou „koši“ vnašem byla hnedza „běž- rázembychom ihornicképřiřadili učně(vizvýše), měliodvětvově vydělenou so- (4) azaměstnanci nadole (14),kteří horníky nenazvali. se Pokud bychom knim z Ostravska (11,26%).Byli to horníci brigádníci (31),aletaké Čech aseverních ník, krejčí adalší. tesař, malíř, pokrývač, zedník,čalouní a další. Jiné kvalifi hodinář, brusič skla, ník, soustružník, jemný mechanik, valcíř, tkadlec, nástrojař mec zaučení. Byli mezinimikvalifi pracovníků, unichž lzepředpokládat přípravu naurčitou profesi jdoucí nadrá- roce, bylaalespoň vprvním telstvo. brigádní sestavovatele však Co zpráv opokusech opřechod překvapovalo, konstatovaločasem velkou obyva- pravděpodobnost, místní nanich podílí žese a tyostatní, přičemž unebezpečných velitelství překvapení brigády bez poměrně zaslaný zkvětna). MNBpochází jako ve tak zbývajícíchní hranice vcelémvýběžku, částech svého úseku (návrh jeho sovětského poradce plk. Iničkina . Příznačné ovšem je, ženávrh nebyl schválen napopud velitele PSHlavačky , nýbrž pokusů velkých skupin, jednakto, někteří žese obyvatelé ujímali role převaděčů. rozhodnutí může být procento vysoké jednak pokusů oútěk zAše aokolí, včetně jako ce ašskývýběžek hraničního pásma ABS, Brno-Kanice, f.PS,k.107,inv. j. 225. , sv. jeuvedeno jménoInečkin 14(1993),s.23. Zde . Nositel tohoto jménamělpřijet doČSR spolu Znatelně zaučených méněnež dělníků bylo kvalifi Ještě oněcovícebylo mládežepřipravující nabudoucí se povolání (89,tj. Poměrně skupinou vyhraněnou byli zaměstnanci osob dolů, především Pokusy poznatků opřechod podle brigády se daly rozdělit nanebezpečné kované profese zasahovaly pak dosektoru služeb, resp. řemesel: sociální struktura zadržených 437 kovaní dělnícijako zámečník, strojní zámeč- Nakonec bylo však rozhodnuto pojmout do kuje jako stavební dělník,montér. Zhlediska 438 k, truhlář, kuchařka, automechanik, lakýr-

lek, tj. celý okres Aš. Důvodem tohoto e, kteří byli dříve úředníky živ- nebo Sešity Ústavu pro soudobé dějiny dějiny Ústavu soudobé pro Sešity . Vžádnémpřípadě totiž kovaných dělníků, tj. kován. Více kován. 7.5.2008 10:41:54 131

Další skupiny pracovníků již měly podstatně nižší zastoupení – zemědělští a lesní dělníci společně se samostatnými zemědělci (19, tj. 4,37 %), dále pomocní dělníci (topič) (stejný podíl jako předešlí), pracovníci v dopravě (řidiči, zaměst- nanci ČSD, traktoristé, závozníci. Nad 3 % se ještě vyšplhali pracovníci adminis- trativy (úředníci, nižší řídící pracovníci), tj. 4,14 %. Zcela marginální pak byly kategorie jako ženy v domácnosti (2,53 %), vysokoškolští pracovníci, živnostníci, příslušníci uniformovaných sborů (ČSA a SNB). Pro zajímavost uvádím i některé jednotlivě zastoupené profese – artista, zootechnik, kaplan. Deset nezletilých dětí bylo zadrženo společně s rodiči. Ty byly buď předány druhému z rodičů, nebo se ocitly v dětském útulku v Aši. U 5 % zadržených nebyla profese zjištěna. Strukturu shrnuje tabulka č. 17.

[Tab. 17] Sociální struktura zadržených v úseku 5. brigády v roce 1951 ve směru do NSR. Skupina počet podíl [%] Mládež studující a připravující se na budoucí povolání 89 20,46 Z toho žáci ZŠ 22 SŠ 16 studenti 5 učni 20 uč. horn. 26 Dělníci (pracovníci) kvalifi kovaní 60 13,79 Dělníci s menší mírou instruktáže, zaučení 82 18,85 Horníci 31 7,13 11,26 Zaměstnaní na dole 14 Brigádníci na dole 4 Pracovníci v zemědělství, lesní dělníci 15 3,45 4,37 Samostatní zemědělci 4 Pomocní dělníci a pomocný personál 19 4,37 V domácnosti 11 2,53 Zaměstnanci v dopravě 16 3,68 Úředníci, administrativní pracovníci 18 4,14 Zběhové uniformovaných složek 11 2,53 Vysokoškolsky vzdělaní pracovníci 3 Živnostníci 4 Zaměstnaní v obchodě 3 Zdravotnický personál 6 Nezletilé děti s rodiči 10 2,3 Jiní 19 4,36 Nezjištěno 22 5,06 Součet 435

Poslední sloupec uvádí kumulované podíly pracovníků v hornictví a zemědělců a zemědělských

dělníků. Dílčí složky „mládeže“ nejsou procentuálně uváděny stejně jako profese málo zastou- ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ pené, které se pohybují u hranice 1–2 %.

Hranice.indd 131 7.5.2008 10:41:54 Hranice.indd 132 132 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ hornických učňů). vatelka), to kumuluje: se nebo vČSR nespokojenost (6 vzaměstnání aspoměry Většinou jeto spíše formulace zastřenější: nelíbí jimvrepublice se (dětskáošetřo- brigádník nadole, původně krejčí). Jen to formulovalo máloosob takto otevřeně. (27letýkaplan), zAše),modelář zřízením nesouhlas se politická perzekuce (35letý v ČSRzřízením sdnešnímrežimem (26letýstrojní (26letý nesouhlas zámečník), bylo možno zařadit formulace jako např. nesouhlas spolitickým ahospodářským no shrnout nálepku pod nesouhlas s lidově demokratickým (1.).Sem zřízením zařazování probíhalo šetření. našeho pouze nazákladě skupiny, využili míry ježbyly vytvářeny velitelstvím Pohraniční stráže, nicméně aby bylo možné provést jejich kvantifi (student, 27let)]. do jinéhostavu (19letýinstalační technik), do lem nechtěného [chtěl přesvědčit, je se zda ménědoslovnéhočeť více přepsání výpově straně některá však tvrzeníodůvodech, která jsouuvedena, vhlášeních nesou pe- na tom, aby prozradil důvod, jenžby mohl vést kjehovětšímu postihu. Na druhé chodu státní hranice zajímavostiBez nejsou ani [Tab. 18]Věkové rozložení zadržených vroce 1951 vesměru doNSR. poloviční (20%).Podíl ještě starších osob inadáleklesal. vaní pracovníci ahorníci. Následující sk i řadapříslušníků zjiných kategorií, sociálních především dělníci, kvalifi mladí ková kategorie 15–20let(včetně) s39%,donítedy studenti patří jak aučni, ale žáků, studentů podílem vysokým vzniklé a potvrzujíočekávání naše z těné poznatkypředchozích dojisté míry odstavců ba je starší 50 let, tj. 50let, starší 50leta1de je ba „≤“ –kdatu zadrženíbyl věk osoby roven menší nebo uvedené hodnotě. Obdobně „>50“–oso- Popsané rozvrstvení sociální zadržených lzeobohatit o Typově nejzávažnější anejvícepřitěžující byla motivace, kterou bylo mož- Motivy stejné, čipříbuzné pokusili podobné začlenit jsmese doskupin tak, věk [roky] Celkem Nezj. ≤ 20 ≤ 15 ≤ 25 ≤ 30 ≤ 50 ≤ 40 ≤ 35 > 50 . Přitom jetřeba mít napaměti, žezadržený nemohl mít zájem n. „Nezj.“ nebyl –věkzadrženého zjištěn. důvody , které údajně měly vést zadrženéosoby kpře- kaci ačíselný rozbor. Přitom jsmedojisté počet 170 39 87 435 59 21 20 30 2 7 upina jižtéměř do25letvčetně mápodíl i s10malými dětmizadr. srodiči v americké zóně dobře; že přivedl děvče děvče zóně dobře;v americké přivedl že di, mnohdysyrové věty, někdyskouz- učňů. Největší zastoupení mátotiž vě- Řecka se jít Řecka se podívat naarchitekturu věkové složení podíl [%] podíl 39,08 8,97 20,00 13,56 4,83 4,60 6,90 1,61 . Zjiš- ko- 7.5.2008 10:41:55 133

Dalším motivem pro útěk měl být strach z potrestání (2.). Je to poměrně široká skupina důvodů, kam se „vejde“ jak útěk před perzekucí motivovanou politicky (aby nebyl zavřen a mohl pracovat – 45letý dělník, bývalý pplk. slovenské armády, tč. v TNP Vojna), tak strach před trestem za různé krádeže (hospodářská kriminalita – před následky za krádež peněz – 25letý tovární hasič ve škodovce; obvinění z krádeže – 19letý horník; sanovala druhovy dluhy za pití alkoholu a do- pustila se zpronevěry 25 000 Kč – vedoucí poštovního úřadu). Objevuje se strach před postihy pracovněprávní povahy (z obavy před stíháním pro špatnou pracov- ní morálku – 22letý dělník na dole v Ostravě; nenastoupil včas službu v dole a měl strach z trestu – 18letý hornický učeň; nechodil do práce a byl několikrát předvo- lán na sociální referát ONV – 18letý zaměstnanec skláren). Přiřazujeme sem též strach z trestu za špatný prospěch ve škole (špatná docházka do školy, obava před trestem – 16letý žák SŠ) a jiné delikty mládeže (obava, že budou dáni do výchov- ného tábora pro přechovávání a používání střelné zbraně – tři 15letí středoško- láci). Nespokojenost v práci (3.): zpravidla se jednalo o nespokojenost s výděl- kem (za lepší prací – 19letí zámečník a instalatér; nedostatečná mzda), špatné za- cházení vedoucího s dělníky – 20letý dělník u ČSSS. Eventuelně mohlo jít o pra- covněprávní nesnáze (chtěl pracovat u ČSSS, avšak Škodovy závody jej nechtěly pustit – kmenově dělník ve Škodovce, dočasně brigádník u ČSSS), zaměstnanec se nemohl vyvázat z pracovního vztahu u svého podniku (nelíbila se mu práce na dole, kde byl nasazen – 19letý pracovník v dole, původně košíkář; ONV mu brá- nilo rozvázat práci – 23letý zootechnik). Mohlo jít i o rozpor mezi novou prací a prací, kterou dělali dříve a k níž byli kvalifi kováni. V řadě případů je uváděna i kumulace důvodů: nedostavil se k odvodu a bál se následků i za zanedbání práce (22letý brigádník na dole, původně krejčí). S tímto důvodem významově souviselo „hledání lepších materiálních podmínek“ (4.) Např. slyšel od kamaráda, že se mají Češi a Slováci v Západním Německu dobře – 18letý sklářský dělník; nízká životní úroveň – 21letý laborant a 19letý elektrotechnik). 5. „Nechtěl sloužit v armádě“ – což nebyl důvod každého vojenského zbě- ha. Ti utíkali i z jiných důvodů, jako např. ze strachu před trestem za zničení (po- škození) zbraně, před kázeňským prohřeškem. Naopak do této kategorie patřili „civilové“ – mladí muži, kteří po (vyučení a) nastoupení do práce se chtěli „vojně“ z různých důvodů vyhnout. Jistou originalitu v myšlení pak ukázal mladý muž, jenž zběhl nikoli za hranice (a proto je mimo statistiky), nýbrž na Kladno a tam úspěšně pracoval, aniž by někomu vadilo, že nemá příslušné dokumenty; všem stačilo, že udal, že má po vojně a že „papíry“ přijdou později. Poměrně velká skupina tzv. lidí uváděla po svém zadržení, že důvod pokusu o přechod státní hranice spočívá v rodinných a partnerských poměrech (6.). Byla to široká škála nesrovnalostí v manželství, nevěra jednoho z partnerů vyprovokovala k pokusu druhého z dvojice nebo udávali nemožnost dohodnout se na rozvodu. Na straně druhé to byly mezigenerační spory dospívající mládeže s ro- diči – útěky z domova (otec jej bil – 17letý zednický učeň), bránění rodičů mla- dým v jejich vztahu. Vedle toho existovaly také útěky před odpovědností a snaha

vyhnout se placení výživného na děti (25letý zaměstnanec Jáchymovských dolů), ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ otěhotnění družky (19letý instalační technik z Prahy).

Hranice.indd 133 7.5.2008 10:41:55 Hranice.indd 134 134 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ někteří tvrdili, žebyli přemluveni kamarádem. kamarádem doAustrálie atp. patří pokusy různé také Sem skupin mladíků, znichž chtěli-náctiletých, žese stát členy cizinecké legie, americkým letcem, dostat za se stát námořníkem. se počítat PSjetřeba tvrzení Na sem rozdíl vyhodnocení od poznánívod řecké architektury, cestování doněkterého zpřístavních měst,touhu kamaráda. od istrýce řadili rozdělených smíšených manželství zadruhým zrodičů, dotéto kategorie jsmeza- la. Máme tudíž mnoho dokladů, zapříbuznými, odcházela žemládež vpřípadě německéu osob národnosti. Většina zapříbuznými, vydala však se aby tam zůsta- nici atd. zaúčelemkrátké návštěvy. Možné to bylo právě vroce 1951,ato zpravidla více nežnamístě, neboť dotyčný jenzřídka le (7.). známky, strach dotyčného, ženebude připuštěn kmaturitě, tj. neprospěch ve ško- [Tab. 19] tucí tobyly stejného regionu osoby ze bydliště. bydliš rodinného od vzdálenosti velké sti případy ovlivněny byly doznačnémíry ubytováním nainternátech mládeže vdo- jednalo oskupiny spolužáků, řadaznich udávala „přemluvení kamarádem“. Tyto ani neprospěch tedy ve bylo škole „dobrodružství“, (6,tj. 9%).Základem často se 10,11 %)anespokojenost vpráci (16–to jepřípad učňů, tj. 18%).Nelze pominout piny), dalšídůvody následovaly (9,tj. spodstatným odstupem: rodinné poměry státních hranic dobrodružství (34případů, tj. 38,2%zcelkového této sku- počtu ročníků škol. základních Utěch bylo nejvícezastoupeným důvodem pro přechod povolání (studenti SŠaučni,spřevahou posledních s žáky hornických) společně budoucí na se připravující mládež byla skupinou sociální Nejpočetnější skupinou. (Viz tab. 19.)Zpředešlého víme, žezadrženéosoby nebyly vřaděohledů sourodou roku.cen (12,64%);zdejenaviněhorší měsíců tří pramenná prvních základna rok charakteristické, žeuvelkého neníúdaj množství osob důvodu útěku zachy- znatelnětj. podílem motivy nižší. jsou Bohužel jižsvým 17,7%).Další jepro tento tj. 20%),následuje nespokojenost vpráci, resp. 77osobách, (po rodinné poměry bizarní.dosti tyčný byl zastřelen. Existovaly idalšídůvody, které zadrženíuvedli, mnohdy byly Pohraniční strážnemohla zpravidla zjistit pro opilost, zapírání proto, nebo žedo- uprchnout se kterým musíme podařilo, žedůvody říci, zadržených uněkterých Motiv Nespokojenost vpráci (malý výdělek) Z trestních důvodů (strach zpotrestání) Nesouhlas slidově demokratickým zřízením Hledání lepších materiálních podmínek Relativně dostdůvodů nezjištěn zůstalo bylČastý důvod, lzenazvat který dobrodružstvím. Mladíuváděli jako dů- Jinou množinou důvodů byla tzv. návštěva příbuzných (8.).Uvádět „tzv.“ je důvodyDalšími byly strach nechuť zvysvědčení, špatné učit, se průběžně Ve důvodů spektru mánejvětší zastoupení touha dobrodružství (87osob, po v roce 1951. Důvody kpřechodu státní hranice udávané zadrženými vesměru doNSR tě. Vpřípadě různých vzdělávacích insti- kdy chtěl navštívit bratra, sestře- sestru, o. Protože zdenezabýváme se těmi, oe podíl [%] počet 14 21 27 77 3,22 4,83 6,21 17,7 7.5.2008 10:41:55 135

Motiv počet podíl [%] Nechtěl sloužit v armádě 4 Chtěl sloužit v zahraniční armádě 2 Chtěl pracovat v zahraniční rozvědce 2 Rodinné poměry (nesrovnalosti v manželství nebo 77 17,70 s rodiči) Neprospěch ve škole 6 1,38 Návštěva příbuzných 15 3,45 Pod vlivem západní agentury (propagandy) 2 Dobrodružství (mladická nerozvážnost) 87 20,00 Nezjištěno 55 12,64 Jiné 47 10,80 Celkem, vč. 10 malých dětí s rodiči 435

Pozn.: U malých zastoupení nejsou procentní podíly uváděny.

U dělníků, včetně pomocných dělníků již nelze říci, že by jednoznačně pře- važoval jeden z důvodů. I nadále je zastoupen nejpočetněji motiv „dobrodružství“ (30 zadržených, tj. 30 % z celkového stavu této sociální skupiny) Ale u 24 se jednalo o „rodinné poměry“ a v případě 20 (20 %) osob se jednalo o „nespokojenost v práci“. Na rozdíl od zaučených není v případě kvalifi kovaných dělníků a pracov- níků motiv „dobrodružství“ nejvýraznější položkou (7 zadržených), více měly váhu „rodinné důvody“ (9). Nejpodstatnějšími však byly důvody vyplývající z pracovního zařazení (14), což je vhledem k distribuci motivů kvalifi kovaných dělníků podstatným rozlišovacím rysem. I jinak se však spektrum důvodů k pře- chodu hranice liší od spektra motivů u dělníků: z obav či strachu před trestem chtělo odejít do zahraničí 6 osob a podstatné je také to, že tři osoby přes riziko většího postihu uvedly jako důvod odchodu nesouhlas s lidově demokratickým zřízením. V případě horníků (a dalších pracovníků na dole) se setkáme s obdobnou strukturou motivů jako v případě kvalifi kovaných pracovníků. Stejně jako u nich to byly především pracovní důvody (16) a v menší míře dobrodružství (8) a obavy z trestu (rovněž 8 osob). Co se týče rodinných důvodů, ty téměř absentují: horníci měli přechodné bydliště poblíže pracoviště, což minimalizovalo tuto skupinu vli- vů. Určitě měla vliv přehnaná očekávání, co se týče výše mzdy, a tak rozčarování z charakteru práce mohlo vést k nepovoleným pracovním absencím a z toho re- zultujícím obavám z pracovněprávních sankcí. Ve výše zmíněných sociálních sku- pinách se nacházely téměř 3/4 osob. Zadržení bylo pro postižené osoby velmi rizikové, hrozil jim nejen trest odnětí svobody, ale zákrok příslušníků PS často znamenal zranění. V tomto roce, kdy ještě v systému ochrany hranice nebyla kromě nástražných osvěcova- del instalována prakticky žádná jiná ženijnětechnická zabezpečení, bylo rizikem především použití střelné zbraně pohraničníky. Celkově při střetu s příslušní-

ky brigády přišlo v tomto roce o život 8 osob, z toho 6 při pokusu o přechod do ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ NSR.

Hranice.indd 135 7.5.2008 10:41:55 Hranice.indd 136 136 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 439 439 Podle tajného rozkazu měl„pohřeb agentů MNBč.164z18.11.1952se ateroristů usmrcených sbez- vboji přistupovali kzadrženým ostražitě, poměrně neboť pro něbyli příchozí buď po- politická Ať nesvoboda. jižbyly důvody sdělené přechodů jakékoli, pohraničníci přicházejících doČSR byly též uváděny vmenší míře nespokojenost spoměry, svou vHofu sestru týdnu a po vrátila se jižpřímo doČSR Mezi zpět. důvody ženy zKraslic, která přešla státní hranici poté tam doNDR, navštívila doNSR, jimž bylo umožněno vČSR zůstat. Perličkou mezipřípady bylo zadržení50leté dajskou odsunutí službou. se Dále Němci, příslušníci vracelikrodičům, NSR, zpravo- se spolupráci na podezřením s zadržen ovšem byl den, druhý hned se bydlící poblíž státní hranice, jenžutekl, poté sito rozmyslel (jakuvedl) avrátil sporadické návraty z emigrace, přičemž pominouttěchto důvodů aninávr nelze zely matky samoživitelky které sdětmi, měly sčs.státními příslušníky. Vedle „originálně“: zavázali ag jejako vlastní dávat zboží. Vjednom případě pohraničníci stěmito naložili vskutku pašeráky stvem při státní hranici pomocníky, mohlo ještě se osobám vroce 1951dařit, neboť mohly nacházet meziobyvatel- v ČSR práci. Vmenší míře jednalooosoby, se které živily Těmto se pašeráctvím. řadě nezaměstnaní, jednat mohlo se odl překračovalařada osob státní hranice doČSR zekonomických důvodů. V prvé (což byla asitřetina zadržených v„protějším“ Vedle směru). zbloudění běžného přechodu při agenta StB kontrolovala. vyslaného činnosttakto dáme, že Zpravidla byli ozbrojeni (pistole, někdy 1–2granáty). Vjednom případě doví- se cházely většinou Jako zNSR. bydliště někteří udávali tábor Valka u Norimberku. spíše odobrodružství. Osoby zadrženéjako agenti cizízpravodajské služby pře- vou jetřeba brát tvrzeníhornického chtěl učně, žese stát agentem; jednalo zdese neměl práci vrátit anemohl ani se peníze dosvého bydliště (Ingolstadt). Srezer- osoby, které zahynuly takto byl označen také řezník, který Ovšem zNSR. ve směru či doNSR) zaagenty či„agenty CIC“. Především zaněbyly považovány ony dvě ty. proč chtěly přejít. Tudíž jebylo snadnéoznačit šmahemzanepřátelské agen- kusu přejít státní hranici Samozřejmě zNSR. utěchto nebyl znám osob důvod, materiálů, byl zastřelen vúseku roty Slapany. osoby byly Dvě zastřeleny při po- kompromitujících základě na StB s spolupráci ke donucen byla neboť zekuce, pravděpodobně bývalý obchodník, osoba, veden snahou dostat zdosahu per- se tože chtěli použili nebo použít zbraně.Jedna Jedna spáchala sebevraždu. osoba lidé byli zastřelení vprostoru chebského nádražípři eskortě podezřelých, pro- byly zabity vpřestřelce s10příslušníky Lipová PSuobce vúseku 25.roty. Dva Praha, tajný rozkaz MNBč.164z18.11.1952. tato skutečnost nemůže stím,žemísto pozůstalým pohřbení být sdělena zezávažných důvodů sděleno. ABS, umístění hrobu nahřbitově (zpravidla incidentu) poblížmísta mělobýt neznatelné aažza7dnímělabýt orgány“pečnostními dít zatěchto opatření: pohř Doba 439 Jak jsmeuvedli, označených většina osob PSjako agenti, byla zadržena V praxi 5.brigáda označila celkem (pokoušejících 12osob přejít se zNSR Máme-li tyto případy konkretizovat, dvě tak osoby ozbrojené pistolemi z NSR bylo. Celkem 126zadržených přecházejících hranici zNSR kteří jimnakupovali rozpro- čipomáhali enty Ojedinělepřichá- zpět… aposlali aty různého druhu. Především tobyly Především druhu. aty různého ouhodobě nezaměstnané, kteří hledali kteří hledali nezaměstnané, ouhodobě rekord v krátkosti drželjedenobčan bu mělabýt utajena před příbuznými iveřejností, 7.5.2008 10:41:55 137

tenciálními agenty, nebo by se při návratu (vydání) do NSR stali zdrojem zpráv pro protistranu. Zcela zanedbatelný byl směr z NDR (19 zadržených osob). Mezi důvody bývaly uváděny zbloudění, návštěva příbuzných a známých bez další specifi kace. Přechod do ČSR z ekonomických důvodů byl minimální. Jen v jednom pří- padě šla odsunutá matka samoživitelka s dvěma dětmi, které měla s čs. státním příslušníkem, za ním, protože byla, jak uvedla, zcela bez prostředků. Vyskytly se také případy pašování: osoby chtěly nakoupit v ČSR zboží a to v NDR prodat. Známou postavičkou mezi pašeráky byl pan Z. z Gettengrünu v NDR. V zázna- mu o jeho chycení v listopadu pohraničníci konstatují, že je to pašerák, kterého již několikrát viděli („jedná se o starého pašeráka, který byl viděn hlídkami PS vícekrát při pašování“). Sám Z. uvedl, že si chtěl prodejem zboží před vánoci zlepšit svoji hmotnou situaci. Bylo u něho nalezeno 150 balíčků tabáku a jeden ubrus. Na směru do NDR byli zadrženi 3 lidé: studentka, která přešla do ČSR bez zadržení při návratu z návštěvy, již zmiňovaný pašerák. Třetí osoba byla zadržena sice při přechodu do NDR, přičemž se mělo jednat jen o přechod jejího území, cí- lem měla být NSR. Bez zadržení prošly 2 osoby v prostoru Vojtanova. Nepočítáme sem 971 osob ze srpna, které přešly čs. státní hranice z NSR za účelem návštěvy festivalu mládeže v Berlíně; ty byly u chebské brigády soustředěny a pak hromad- ně předány do NDR.

Rok 1952 – výrazný pokles přechodů

Rok 1952 přinesl ve svém úhrnu snížení přechodové vlny. Oproti loňským 602/583440 zadrženým lze z denních hlášení porovnaných s měsíčními výkazy do- ložit jen 338 osob. Dalším rozborem této hodnoty vidíme, že počet zadržených ve směru do NSR poklesl na polovinu loňských počtů (227). V žádném případě tedy na tomto směru nejsou dosahovány tak vysoké hodnoty zadržených, jako tomu bylo v roce 1951, kdy např. v říjnu byl „tlak“ na státní hranici „tvořen“ 81 osobami a ještě v listopadu 72 lidmi, včetně nezadržených, o nichž PS věděla. Nejvyšší měsíční úhrny v roce 1952 lze tak srovnávat s počtem zadržených v prosinci 1951 (26 osob, 2 bez zadržení, 1 zběh PS), který byl v rámci roku 1951 takřka nejnižší. Blíží se mu leden 1952, kdy se o přechod pokusilo a bylo zadrženo 22 osob a 1 na- pomahač, 4 se pokus zdařil, dále březen (26 zadržených a 5 nezadržených) a ta- ké duben (25 zadržených). Skoro to vypadá, že rok 1952 začal prosincem 1951. Průměrná hodnota počtu zadržených v měsíci nedosahuje ani 20 osob (18,92 osob/měsíc). Samozřejmě lze hledat pro tento jev určitá interpretační východis- ka. Kromě určitého „zklidnění“ společnosti veřejnost již mohla vědět, byť mlha- vě, o opatřeních na státních hranicích, a to mohlo odrazovat. V tomto směru tedy

440 Dvě uváděné číselné hodnoty zadržených za rok 1951 jsou výsledkem rozdílu, který vznikl v důsledku absence některých pramenů v prvním čtvrtletí 1951. Jak jsme již uvedli, za první dva měsíce totiž nejsou pro zjišťování jmen zadržených k dispozici standardní měsíční zprávy, problémy jsou i s hlášením případů zadr- žení. Rozdíl tedy vzniká mezi zprávou 5. brigády za 1. čtvrtletí 1951 a zprávami o zadržení, které lze z docho- ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ vaných pramenů zjistit. Problémem jsou v tomto případě především únorové počty zadržených.

Hranice.indd 137 7.5.2008 10:41:55 Hranice.indd 138 138 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 441 do NSR dvěma „Nedostatečné chlapcům (asi z zamrzlémAše) rybníce. po za- žení státní hranice. Uvedu několik případů: přejít hnedvlednu podařilo (9.1.) se pás, elektrifi organizace vylepšuje lelně stímse výkonu služby, budují DZ,oře se kontrolní se zostření systému střežení. Počet nezadrž jasnýnejmenším vlny je přechodů pokles azrelativních hodnot lzeusuzovat ina Tento poměr oproti loňskému roku (18,63%ku 17,54%)olecčems svědčí. Při- což osob, činí8,47%všech vlak), které pokusily se přejít státní hranici doNSR. zadržení doNDR) oproti loňským 104/95a6zběhům (kam ještě nezahrnujeme a3zběhové 18osob doNSR zjednotek zadrženíse dostalo brigády (a3ne- Bez již vystěhovány všechny zezakázaného pásma. stěhovávány nespolehlivé osoby poslední zblízkosti státní hranice, jsou vúnoru mělo skončit dokonce dubna 1952.Ve zprávě píše, zaleden1952se žejsou vy- tzv. celéhookresu Aš) a vysídlení (vlastně obyvatelstva, které nespolehlivého nebude vlivu ani zařazení dohraničníhoobdobí. Ašského pásma Bez výběžku mohl působit jižprosinec, sbudováním kdy započalo se ŽTZ.Nebo zimní také [Tab. 20]Pokusy opřechod státních hranic vúseku chebské brigády vroce 1952. tabulka č.20. o zadržených najdeme právě ve měsících čtyřech roku. prvních Situaci shrnuje Tlak doNSR: součet úspěšných aneúspěšných pokusů azběhů PS. které přešly doNSR (aonichž PSvěděla) kromě –zběhové zběhů; N.zběh PSdoNSR (úspěšní); doNSR;směru Nezadr. úspěšných úspěšných (pokusů); –počet N.doNSR osob –počet osob, Zadr. zadržených –počet osob, včetně napomahačů; zadržených Z.doNSR –počet ve osob ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.25. ek lk3 13 53 73 33 23 2362 22 31 22 31 33 31 27 35 35 38 21 36 tlak Celk. NSR do Tlak N.N.N. zběhNezadr. do doZ. doNDR ------111--3Z. NDR--2-----1---3 NSR4-5--Z. zZ. doNSR z2122-2-18 NDR213412-21 4-7-- Zadr. NSRMěs. -1321623911534 322131353525303027212922338 642812586376572 123456789101112Σ To samozřejmě neznamená, žeby stále kuje zátaras donějminy. se akladou 1nap. 1nap. 22 + 71 12 21 12 81 31 248 12 23 14 18 24 21 16 22 25 31 15 27 2 52 52 42 11 32 12 21 13 15 21 20 14 22 25 26 15 1------1- ených desetinu. naméněnež Para- klesá neexistovaly mezery neexistovaly 441 Ne náhodou nejvyšší tři údaje tři Ne nejvyšší náhodou vsystému stře- nap. nap. 226 1 4 1 7.5.2008 10:41:55 139

bezpečení rybníka překážkami,“ konstatuje brigáda.442 Mezi 21.–23. březnem se podařilo překonat státní hranici dokonce 5 osobám, a to do té míry utajeně, že se o tom PS dověděla až počátkem dubna zpravodajskou cestou: při rozvodněné Ohři přeplavali řeku pomocí nataženého provazu do nestřeženého úseku. Později, 8. 7. překonal státní hranici traktorista při odvozu sena, který měl povolení pro vstup a využil toho, že jej pohraničník přestal sledovat. Případ je signifi kantní pro po- dobné přechody v budoucnu, neboť po vysídlení podezřelých a „nespolehlivých“ osob z hraničního pásma a zavedení systému propustek pracují při státní hranici právě ti prověření. Tyto osoby s propustkou (zpravidla zemědělští a lesní pracov- níci) pak využívají svých znalostí způsobu služby pohraničníků a toho, že je hlídky v dané lokalitě tzv. „znají“. Bylo přitom jedno, zda se dotyčná osoba na útěk při- pravovala dlouhodobě, nebo zda šlo rozhodnutí podpořené situací, jako bylo např. vzdálení se hlídky. Pro přechod elektrifi kovaného drátěného zátarasu byla nutná znalost (obeznámenost) s ŽTZ. Dne 8. 9. 1952 v úseku roty Svatý Kříž dvě osoby přestříhaly v DZ první stěnu, dráty z této stěny hodily na střední elektrifi kovanou stěnu, čímž vznikl zkrat. Tzv. tlak narušitelů nebyl, stejně jako v loňském roce, rozložen rovnoměr- ně. Stejně jako loni bylo nejméně pokusů u rot 1. praporu Hranice. Příslušníci jeho sedmi rot zadrželi tři osoby, čtvrtá, zběh PS, se úspěšně dostala do NSR. Oproti situaci roku 1951 se změnila situace u druhého praporu. V roce 1951 se město Aš a přilehlé úseky u rot na státní hranici podílely na počtu pokusů a zadržených osob téměř jednou čtvrtinou, o rok později tato oblast, tj. Aš a 8.–11. rota, má jen 12 za- držených (4,8 %). Kromě poklesu přechodové vlny a vysídlení tzv. nespolehlivého obyvatelstva je to dáno i uzavřením ašského výběžku, který je zařazen do hranič- ního pásma. Mimochodem hlídky 13. roty u závor v Hazlově (silnice do Aše) a ve Vojtanově zadržely 15 osob (počítáme i osoby zadržené na hazlovském nádraží), s nimiž by se počet zadržených ve výběžku (pokud by tam byli zadrženi) zdvojná- sobil na celkem 27 osob (10,89 %). Situace v úsecích rot zbylých dvou praporů, zvláště však 3. praporu, byla ovlivněna městem Cheb v jejich týlu. V Chebu na nádraží totiž hlídka velitelské roty 4. praporu zadržela 114 osob (a 1 osoba byla zadržena ve městě mimo ná- draží), což je 46,37 % zadržených osob. Současně se i roty 4. praporu podílely na zadržení při pokusech o přechod velkou měrou, což bylo dáno již vzpomenutou polohou komunikací vedoucích z Chebu ke státní hranici směrem na Waldsassen. Úseky tamějších rot se pokusilo projít 37 osob, nejvíce Svatý Kříž (silnice) a sou- sední Slapany (železniční trať z Chebu, později zrušená). Dále se mohlo jednat o lidi, kteří se snažili programově minout Cheb a dostat se do NSR přes jižní úsek chebské brigády. Ti také měli možnost vystoupit na některé železniční stanici před Chebem ve směru od Mariánských Lázní. Úseky rot 3. praporu se pokusilo přejít celkem 43 osob. Směr jejich postupu byl v zásadě dvojí. Jednak mohly postupovat z Chebu na Svatou Annu, resp.

442 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 25, Doplňující zpráva k výkazu činnosti... za leden 1952, 5. chebská brigáda. Opět platí, že nebude-li výslovně poznamenáno jinak, jsou údaje o zmiňovaných pokusech, k nimž došlo r. 1952, čerpány z denních hlášení a příslušných měsíčních vyhodnocení (f. 2357, balík A2, resp. f. 2357, ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ karton č. 25–27).

Hranice.indd 139 7.5.2008 10:41:56 Hranice.indd 140 140 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ Včetně jednoho 15letého napomahače. podává tabulka 22. dole (horníci abrigádníci). Přehled sociál nik, krejčí. Khranici (stejně jako 10%se pracovníků (22osob, 10,57%)–truhlář, zámečník, kameník, elektrotech- slévač, dělník vchemičce atd. Relativn vební dělník,dělníkvžele Jedná opracovníky, se jejichž profese jenazvána dělník,případně upřesněna: sta- ravska. žáci průmyslovek, Mezi hornickými méněgymnázií. učnijepřevaha učňů zOst- žáků škol základních astředníchi podíl učněm. Přitom hornických velký stále podíl jevšak učňů paritní (11).Zhruba je učňovsképodíl mládeže, každátřetí jen této zadrženáosoba věkové kategorie je škol,základních žácistředních škol aučni(61,tj. 26,87%).Podstatně klesl však mládežpřipravujícípočetnější nabudo se Z hlediska zastoupení [Tab. 21]Věkové složení zadržených utíkajících doNSR vroce 1952. ních atp. lze interpretovat jako určité situace zklidnění nainternátech, učňovských zaříze- nárůst oproti loňsku, ikdyž vabsolutních Spíše nejedná. to ozvýšení číslech se notě přibližuje věkové podíl kategorie do25let–26,87%,což znamená relativní není tentokrát velký (loni tak 39%)–„jen“ 30,83%.Naproti tomu této se hod- shoduje relativní nejvyšší zastoupení věkové kategorie do20let,avšak jejípodíl osob). pokusůa 18.rota opřechod snejvětším počtem úseky vrámci brigády (12a13 3. praporu dislokované v„Myslivně“ zChebu naSchirding jsou 17. (17osob), rotykací úsekem Pomezná aPomezí. Přestože některé osoby zadržovalo velitelství dnes neexistující Horní Pelhřimov, jednak,ato převážně, Ohře akomuni- podél Relativně méněnežloni jepracovníků snižšímírou (19,38%). instruktáže byli stejně jakoZadržení loni předešlého mladílidé. S výsledky roku se věk [roky] Celkem ≤ 50 ≤ 40 ≤ 35 ≤ 30 ≤ 25 ≤ 20 ≤ 15 > 50 sociálních skupin sociálních zárnách, dělníkkomunálních podniků, textilní dělník, ě oproti loňsku (13,79%)ubylo kvalifi počet 227 obyvatelstva očekávání nej- jetedy podle 12 17 24 61 70 32 6 5 před rokem) ještě přiblížili pracovníci na škol. Mezi středoškoláky zastoupeni jsou ního rozvrstvení zadržených vroce 1952 ucí povolání, tedy tříd žácinejvyšších podíl [%] podíl 10,57 26,87 30,83 2,64 5,29 7,19 14,1 2,2 kovaných 7.5.2008 10:41:56 141

[Tab. 22] Přehled sociálního rozvrstvení zadržených ve směru do NSR v roce 1952. Skupina počet podíl [%] Mládež studující a připravující se na budoucí povolání 61 26,87 z toho žáci ZŠ 18 SŠ 23 studenti - učni 9 učni horn. 11 Dělníci (pracovníci) kvalifi kovaní 23 10,57 Dělníci s menší mírou instruktáže, zaučení 44 19,38 Horníci 10 4,40 Zaměstnaní na dole - - Brigádníci na dole 9 3,96 Pracovníci v zemědělství, lesní dělníci 10 4,40 Samostatní zemědělci - - Pomocní dělníci 14 6,17 V domácnosti 2 Zaměstnanci v dopravě 7 3,08 Úředníci, administrativní pracovníci 3 1,32 Zběhové uniformovaných složek 19 Vysokoškolsky vzdělaní pracovníci 1 Sektor služeb 13 4,73 Nezaměstnaní 2 Jiní 2 Nezjištěno 6 2,64 Součet 227

Mezi hlavní motivy, které zadržení, resp. brigáda ve svých hlášeních uvedli, byla touha po dobrodružství (41 osob, 18,06 %) a rodinné poměry, kde se stal pokus o přechod formou řešení sporu dětí s rodiči, resp. odchodem manželů od partne- rek se řešily vzájemné rozpory (35 osob, 15,42 %). Kompletní přehled přináší tabulka 23. Je samozřejmé, že se objevila určitá spojitost mezi příslušností k sociální skupině a motivem, který zadržený uvedl jako podnět k pokusu o přechod státní hranice. Sociální skupině, do níž jsme zařadili žáky nejvyšších ročníků základních škol, žáky středních škol a učně (59 osob), se dají přiřadit všechny pokusy z dů- vodu neprospěchu ve škole (11). Až na jednu výjimku to byli žáci středních škol. Jednalo se o strach z vysvědčení, špatný prospěch, obavu z rodičovských trestů za špatné výsledky ve škole, resp. žák navštěvoval školu, která ho nebavila. K tomu 9 učňů uvedlo nespokojenost v práci, do které během svého učení museli dochá- zet, a problémy na ubytovnách a internátech. 6 mladých uteklo z domova v dů- sledku špatného rodinného zázemí (rozpory mezi rodiči, špatný vztah s některým z rodičů). 5 mělo strach z potrestání za krádeže a absence v práci (učni). Nejvíce těchto mladých (více než třetina) uvedla jako motiv touhu po dobrodružství. U nekvalifikovaných pracovníků, ale také pomocných dělníků, kte-

ré k nim pro tento případ přiřazujeme, jsou to rodinné důvody (14), tj. rozpory ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ s partnerkou, útěk před placením alimentů, ale i to, že rodiče jim bránili v mi-

Hranice.indd 141 7.5.2008 10:41:56 Hranice.indd 142 142 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ M. z okresupocházel Valašské Klobouky, roku byl od 1945úplným sirotkem a pracoval nejprve 443 443 Následující případ pokusu nekvalifi – oddělení operativníchABS –oddělení avyšetřovacích spisů, Praha, fond Vyšetřovací spisy, V-2040 Brno. znovu, tentokrát jižrozsudek znělna5let,což byla horní mezzákonem stanovené svobody. sazby odnětí „výchovy“ charakteristiky této osob sociální selhávala. totiž M.se pokusil opřechod koncem září 1953 dobu sidotyčný –byl propuštěn odseděl bezmála osudů 5.1953.Zjeho jezřejmé, žereprese jako způsob dy anáhradu 2000Kčs. přihlédl Soud kvěku aktomu, („nerozvážnost“) ženebyl ještě trestán. Vyměřenou opuštění republiky (par. 5/1,95/1trestního zákona. svobo- odnětí Rozsudek z25.2.1952znělna6měsíců majetku (ponechal si2000Kčs, které naprac dostal ovní oblek –par. 245/1ctrestního zákona); c)pokus vinu a)ohrožení plánu hospodářského jednotného (par. zákona); 135/1,2trestního b)rozkrádání státního okresního zázemí, nicméněztétoskutečnosti žaloba jej pakvkonečném rozhodnutí vedlo kútěku dozahraničí. minimálníčichybějící Bylo zdetaké rodinné 14 dnech vyrozumění, aby nastoupil dozaměstnání, jinak kde měsíc bydlel. žesnímbude Čekal, rozvázán pracovní poměr, avšak zJáchymovských dolů mu přišlo po dříve pracoval.To mu dovoleno však nebylo. Přestal tedy chodit dopráce aodjel krodině staršího bratra, závodu areferát pracovních silorozvázání pracovního apřeložení poměru doOstravy dozávodu, nebo kde ný materiál auto) nanákladní aubytování zavyhovující (zimanaubikaci), nepokládal žádaltamější vedení 1952začalpracovatských dolech, července kde od také v MEZBrumov, poté vOstravě závazek avBohuslavicích. jednoroční podepsal brigády Zde vJáchymov- chebské brigády apoté byl předán krajské správě StB doUherského Hradiště. Také nepředpokládal, ženachebském nádražíjehlídka–chtěl jetdoAše. Zadržený byl umístěn ve věznici kážky ažejevnich proud. Proto sike dvěma, pravděpodobně nikterak podrobným mapám, vzalještě kleště. hranice byly minimální, neboť pouze zposlechu zahranič byl zadrženhlídkou nanádraží zadrženíbylsob obvyklý: v zaměstnání může sloužit ijako postupovalo. příklad, jakse Dne24.11.1952byl zadržen17letýM.M . Způ- pak ve stresu volila útěk (pohraničník-voják služby základní zlomil pažbu zbra- před potrestáním. Mohlo jednat se iotr 5 mladých lidí(topič, Svatava 3horníci zobce ařidič) naSokolovsku. kteří chtěli žít vNSR příbuzných. usvých Ztohoto důvodu bylo např. zadrženo činěkoho vAmerice vAustrálii.strýčka Dá především dozemí, Lidé kdedceru. mířili mělijinépříbuzné: sestřenici vAnglii, chtěldiče vnemocnici, jít zatetou doHofu, urodičů, kteří nebo chtěli navštívit ných, např. jako ro- měloba jenž dělníka, asi17letéhopomocného u mladíka, hranice ukvalifi příbuzných (která byla nejvíceuváděným také motivem pokusu opřechod státní nost vpráci atzv. návštěva příbuzných Vpřípadě tzv. 9osobách). (po návštěvy vztahu.lostném Stejně pakbyly zastoupeny důvody dobrodružství, nespokoje- ního poměru kvůli práci kvůli jinde. ního poměru ipřípady,souvisejí pracovníkovi kladl kdy podnik překážky při rozvázání pracov- domácíhosituace usměrňovaného ovliv pohybu vzahraničí pracovních Stím sil. doufali, žeby vzahraničí našlilepšípráci. Šlo tedy spíše nežoreálné zhodnocení fesi, pro kterou byli kvalifi mnoho práce, mu tak jiještě motivy přidali. byly, Další želidénemohli dělat pro- dl zase konfl pracovišti (cukrářský učeňuvedl, zednický ževedoucí učeňuve- sinanějzasedl; Je to široká odstínů. paleta Mezi uváděnými důvody byly mezilidské vztahy na a(někdy isoučasně) dobrodružství. poměry zapříbuznýmile jižzmíněnéhomotivu odchodu hlavním jsou motivem rodinné níků kvalifi S pracovištěm čipůsobištěm iobava ztrestu, dotyčného souvisela resp. útěk Oproti málokvalifi Nespokojenost v práci tedy vyjadřovali méněkvalifi kovaných vtomto roce důvod nespokojenosti vpráci ved- nevyskytuje: ikt svedoucím učňovského sistěžoval, střediska; dělník,který žemá kovaných pracovníků) nešlovždy jeno prostou návštěvu příbuz- kovaným dělníkům apomocným dělníkům upracov- se kováni (truhlář, cukrář, jemný mechanik), eventuálně kovaného opřechod státní dělníka 443 esty neúměrné proviněníesty neúměrné adotyčná osoba prokurátora vPřerově Ta nevycházela. za mu kladla . Jelikož práce byla pro nějnamáhavá růz- (nakládal ního rozhlasu věděl, ženahranici jsou drátěné pře- le to byli německé občané národnosti, v Chebu. Jeho znalostiozpůsobu ochrany státní bude stíhán „pro narušení pětiletého plánu“. To hranice z důvodu nespokojenosti hranice zdůvodu nespokojenosti kovaní, učni. aletaké 7.5.2008 10:41:56 143

ně). Dále to byly obavy z trestů za absence v práci, obavy z rodičovského potrestá- ní (krádež peněz rodičům), obava z trestu za peněžitou podporu kamarádů, kte- ří byli pro zanedbávání práce zavřeni. Dále se vyskytovaly přestupky (poškození auta, rvačka), zpronevěra peněz a různé krádeže. Dva zemědělci měli strach před trestem za neplnění kontingentu (1 z nich byl Polák). Ještě dodejme, že z hlediska PS nejzávažnější důvod, tj. nesouhlas s lidově demokratickým zřízením, uvedlo jen velmi málo zadržených, a nebylo to z hlediska sociálních skupin vyhraněno. Některé výjimečné motivy mohou snad vzbudit úsměv: například zaměstnanec ČSD, člen KSČ, chtěl ušetřit rodinu hanby, proto- že nadměrně pil alkohol, další se rozhodl odejít poté, co propil svou výplatu, jiný se chtěl jít do ciziny léčit. Některé důvody byly závažnější: o přechod se pokusila žena, která nechtěla spolupracovat s StB. U 37 osob nebyl z nejrůznějších důvodů motiv přechodu zjištěn či uveden. Mohlo tomu tak být pro opilost, choromyslnost, nebo prostě proto, že dotyčný byl při pokusu o přechod zastřelen, resp. na následky postřelení zemřel444 (3 osoby). Stalo se tak po zadržení při předvádění. Dalším byl rovněž medializovaný případ D. L., který byl zastřelen při pokusu překonat státní hranici na kole. Tento případ je ojedinělý způsobem provedení, umožňuje získat i poznatky o způsobu ženijně- technického zajištění státní hranice na přechodu Pomezí nad Ohří. K události do- šlo 22. 6. 1952. D. L. jel na kole osadou Pomezí k budově roty. Ačkoli byl spatřen hlídkou na pozorovatelně budovy roty, nestihli jej u budovy roty zadržet. Svým způsobem měl D. L. štěstí: průjezd ke státní hranici byl volný. Objel závoru u budovy roty, nebyly zde rozsocháče, a ujížděl dál. V jeho prospěch hrálo také to, že nebyla uzavřena silnice u státní hranice – podle velitele roty kvůli tomu, že jeli s koňmi pro krmení. Nebyly ani uzavřeny železniční závory za stanicí Pomezí. Zde však pro uprchlíka příznivé okolnosti skončily. Ačkoli projel kolem stanoviště roty bez zadržení, z ubikací vyběhlo 8 vojáků a začali jej pronásledovat. Dozorčí roty také uvědomil hlídky na státní hranici. Nejblíže byla hlídka, která kontrolovala zabezpečení (2 výkolejky a závory) na železniční stanici Pomezí. Podle materiálů, které máme k dispozici, jej zastřelil člen této hlídky poté, co cyklista neuposlechl výzvy k zastavení.445 Díky uveřejnění případu v České televizi (15. 11. 2004 a 6. 12. 2004, pořad Reportéři ČT) lze vést diskusi o jeho motivech. Mezi pokusy o přechod pak ční případ dvou 16–17letých mladíků z obce Studánky v ašském okrese, kteří byli k přechodu vyprovokováni spolupracovní- kem zpravodajských orgánů 1. praporu Hranice. Spolupracovník je vybavil ne- funkčními zbraněmi a před půlnocí 13. 5. 1952 vedl ke státní hranici do úseku 6. roty Krásňany, tedy směrem do NDR. Necelých 200 m před státní hranicí, již v zakázaném pásmu, na ně čekala skupina pohraničníků, příslušníků štábu praporu z povolání, kteří, ač (snad téměř všichni) věděli, že mladíci mají nefunkč-

444 Na následky postřelení zemřel v lednu 1952 i 26letý Ing. A. N. z Prahy. V jeho případě hrál důležitou roli občan z Cetnova, který na něj 16. pohraniční rotu upozornil. Tento občan měl posléze jako informátor zavedenou telefonní linku. S jeho pomocí zadrželi pohraničníci 16 osob a ministr národní bezpečnosti K. Bacílek jej obdaroval pistolí s věnováním. Tato pistole však byla později příčinou rodinné tragédie, neboť onen občan s ní zastřelil v září 1954 jednoho ze svých synů a druhého postřelil. 445 ABS, Brno-Kanice, f. 2342, inv. j. 368, k. 145, čj. PS-0997/11-OS-52 z 24. 6. 1952, Použití zbraně s výsledkem u PS-útvaru Pomezí – hlášení. Tamtéž čj. PS-0137/10-OS-52 z 23. 6. 1952. Tamtéž, inv. j. 424, k. 171, Trestní ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ řízení.

Hranice.indd 143 7.5.2008 10:41:56 Hranice.indd 144 144 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 447 447 Případ byl převyprávěn vdennímtisku. PULEC,Martin : Apřijďte vhasičských uniformách. In: 446 448 448 mělidobré,Znalosti jelikož vle ní. lika měsících, tresty vězení pro příslušníky nebyly PSvšak míře úměrné provině- o této akci hovořilo jako ovzorné. Na jejískutečný něko- přišlo ažpo se průběh Počet osob, které pokusily se přejít státní hranici [Tab. 23]Motivy zadržených vesměru doNSR vr. 1952. době. ní zbraně, své zbraně použili, jedenmladíkzemřel namístě krátké adruhý po státní hranice vRůžovém údolí. ABS, Brno-Kanice, f.2342,inv. j. 368,k.145,čj. PS-0081/10-OS-52z15.5. 1952,Akce zadrženínarušitelů Martin : Případ vražda.In: viny odchod z politických důvodů. fi motivováni ekonomickou situací jednalooméněkvali- se vNSR: téměř výhradně kázaným khranici.) pásmem,nežby dostali Jiní se byli kpřechodu státní hranice chodu zČSR prakticky neboť lidéby vyloučen, museli projít hraničním apoté za- nežvopačném směru. někud odlišné stejně jako roku 1951asitřetinová. Pohnutky uváděné vmateriálech osob jsou po- (126) rovněž snížilna72(ccao40%).Jeho vůčiopačnému hodnota však je směru nebyly) jeelektrifi ataké Praha 2005,s.317–328. připraveni nato, žemusí prostříhat idráty napětím. pod stav drátěnýchvytvořit vDZ.Všichni průchod zjevně zátarasů neboťbyli znali, veni. Zajišťovala je třetí která osoba, sni dne 28.7.1952pokusila vúseku 24.roty Kozly. Obamuži byli napřechod připra- znemožnění průniku územízbavorské nanaše strany dvojici osob, která oto se z Bavorska přešla brigáda zadržení. rádachlubila, se Případem, bez kterým bylo znamenat, ženarozdíl loňska od 5.brigáda PSnezaznamenala osobu, která by kované. důvodem Dalším bylo scelit rodinu. Nelze pominout ani ty, kteří udávali Σ 14,10 Jiné Nezjištěno Dobrodružství (mladická nerozvážnost) 32 Návštěva příbuzných Neprospěch ve škole (nesrovnalosti srodiči) vmanželství poměry nebo Rodinné Chtěl sloužit vzahraniční armádě Hledání lepších materiálních podmínek Nespokojenost vpráci (malý výdělek) Z trestních důvodů (strach zpotrestání) Nesouhlas slidově demokratickým zřízením Motiv 447 , 21.4.2001,s.19a22.Ke stejné látce vrátil se ještě jednou Imperii. ve sborníku Securitas Viz PULEC, 446 Konečně vněkterých spatřovala Pohran šlooneznalostprůběhu Často státní hranice. (Tento důvod byl při pře- Viníci této akce vypracovali patřičně upravenou zprávu, tudíž zprvu se kovat. Víme, koncem že března byl elektrifi Securitas Imperii tních měsících byla snahavybudovat vúseku DZ(tam, třístěnné kde ještě , č.12.Úřad dokumentace avyšetřování zločinů komunismu, mi přešla státní hranici apomohla jim iční strážagenty. Ještě jetřeba po- z kován DZvúseku 9.–11. roty, tj. uAše, NSR doČSR oproti se loňsku 448 počet podíl [%] podíl počet Dvojice tedy prošla zá- 227 56,61 14,10 15 32 716,30 12,78 37 29 35,73 13 410,57 24 214,10 32 2,64 6 1,32 3 1,76 4 Lidové no- 7.5.2008 10:41:56 145

tarasem a postupovala dále, zatímco třetí zůstal u DZ. Jeden z postupující dvojice však aktivoval nástražné osvěcovadlo, které přivolalo hlídku. Signálním nábojem přivolaná hlídka se je snažila zadržet. Došlo k přestřelce, při níž se oba přecházející snažil podpořit i třetí ze skupiny. Snad i proto se jeden dokázal dostat zpět k drá- tům, prolézt otvorem a uniknout. Druhý z dvojice však zůstal na místě přestřelky mrtev. Byly u něj nalezeny doklady na jméno F. S. To, že skupina počítala s mož- ností střetu s hlídkou PS, svědčila i výzbroj nalezená u zabitého, jak PS napsala, agenta CIC: americký samopal MP 42 s třemi zásobníky po 32 ks nábojů, dále dva americké granáty, pistole s krabičkou nábojů a busola. Také štípací kleště s pryžo- vou izolací. Ve vzniklé přestřelce tři pohraničníci vystřelili celkem 81 nábojů ze tří samopalů.449 Toto byla samozřejmě výjimka, nicméně propagandě velmi vítaná, neboť ochranou před protivníkem a jeho agenty zdůvodňovala veřejnosti existenci PS. Pohnutky uváděné zadrženými přicházejícími z NSR byly zpravidla jiné. Jednalo se o nezaměstnané, dělníky aj., kteří chtěli u nás pracovat. Jiným motivem přechodu státních hranic byla cesta za rodinnými příslušníky – Němky s dítětem za manže- lem, německého manžela odsunutého po válce zpět k rodině, k rodičům do NDR, za snoubencem, za otcem. Vyskytli se i navrátilci (návrat muže z cizinecké legie, kde byl od r. 1947; návrat pro špatné životní podmínky, stravu, špatné zacházení ze strany Američanů – velitel PS Hlavačka u jednoho z nich napsal „agent CIC“); uváděli i stesk po rodině. Čtyři zadržené osoby o sobě prohlašovaly, že jsou spo- lupracovníci čs. bezpečnostních složek. Vyskytli se i Němci narození v Čechách a po válce odsunutí. Ať přecházeli z jakéhokoli důvodu, nebylo to bez rizika. Přesto případ, jenž se stal jednomu Němci, jdoucímu do ČSR za prací, patřil k výjimeč- ným: při přelézání drátěného zátarasu způsobil výbuch miny a jak dodává zpráva, „nebyl zraněn neb okamžitě zalehl“. Zpravidla jim ale takové nebezpečí nehrozilo, neboť poté, co překonali státní hranici, se v terénu nekryli a před pohraničníky neutíkali. Lidé zadržení jednotkami chebské brigády na směru z NDR (34) měli dů- vody přechodu státní hranice v řadě případů podobné. I zde šlo o snahu najít si v ČSR práci (3), dostat se za příbuznými (3) nebo o zbloudění. Zbloudění nebo tzv. neznalost průběhu státní hranice byla poměrně častým jevem (15), neboť při hranici ležela dvě lázeňská městečka, Bad Elster a Bad Brambach, jejichž hosté, jak Němci, tak příslušníci Sovětské armády, bývali mezi zadrženými. Do našeho po- čtu jsme zahrnuli též osoby zadržené po úspěšném přechodu hranice v NDR (5). Tito lidé byli předáváni (GP NDR nebo sovětskými vojáky) zpravidla ve Vojtano- vě, ovšem neuvádíme je mezi osobami přecházejícími do NDR, neboť nevíme, kde přešli, resp. zda nepřešli hranici do NDR v úseku jiné brigády. Čtyři osoby chtěly přes naše území přejít z NDR do NSR.

od dubna se pak pracovalo na „zbytku“. Další průběh elektrifi kace neznáme, pouze ve zprávě za červen je hlášeno, že elektrifi kace DZ byla dokončena v úseku 21. roty Svatý Kříž. Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 26, Vyhodnocení výkonu služby... za měsíc červen 1952, 5. brigáda. Jelikož obě roty, 21. i 24., patřily ke stejnému praporu, lze se domnívat, že termíny elektrifi kace jejich překážek nebyly příliš vzdáleny. V každém případě měla dvojice přecházející hranici aktuální poznatky o stavu DZ. 449 ABS, Brno-Kanice, f. 2342, k. 145, inv. j. 368, čj. PS-01195/11-OS-52 z 30. 7. 1952, Použití zbraně s výsled-

kem – hlášení. ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ

Hranice.indd 145 7.5.2008 10:41:57 Hranice.indd 146 146 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ příbuznou osobou. zadrženy avráceny. Stejně jako zopačné strany opřechod jednalo se hranice za ného přechodu pravděpodobnost, (2 osoby) velká budou byla že osoby v NDR přechody ojednotlivé jednalose výjimečné, případy (pouze 1).Vpřípadě úspěš- NDR rot ivúsecích karlovarské brigády. sloužil kpředávání projít zdařilo úspěšně jimžse zNDR, osob zČSR naúzemí bachu, jaksovětští státní příslušníci, rekreanti. východoněmečtí tak Vojtanov také překračovali hranice pro ne ní čisnahazkrátit sicestu při neznalosti zátarasy činablízkou rozhlednu; toto bylo však ojedinělé, jako stejně zbloudě- tak Motivemního počtu. byla třeba izvědavost, kdy občanéNDR se chtěli podívat na 60%(41)roč- činil tě (srpnu –podíl sběrem lesníchplodin se azáří) vsouvislosti což bylo vícenežzbavorské podstatně strany. Počty zadržených kulminovaly vlé- směr bylo zadrženo267osob. zadrženíinezadrženízběhovédy směrů, (zevšech dozahraničí) 279osob, znich V roce 1953činiltzv. narušitelů tlak nastátní hranici vcelémúseku chebské brigá- Rok 1953–dalšípokles kteří šli do NDR napohřeb svého syna.Na druhý denbyli vráceni. zadrženiapak propagandu“). zadrženípřešli to podařilo. se hranici Bez Jedné imanželé osobě W., chodoněmeckým územímdoNSR znich mělbýt (4–jeden za„šeptanou odsouzen tknout, žeto byli lidé, kteří chtěli hůře využít chráněné hranice sNDR kcestě vý- dělník, tkadlec), 9 osob pracovalo 9 osob dělník, tkadlec), jako a některá specifi li zůstat) bylo 11kvalifi (a víme-li, žepřinejmenším ti, kteří přišli dilo. Zpohledu Československa bylo vícenežlichotivé, mezizadrženými žese občanů NSR přejít doČSR mohlo ovlivnit, jich 12v Československu žese naro- ale ani lidémezi40–50letynetvořili zrovna zanedbatelný (6).Volbu podíl těchto Němců, byli ponejvíce mladšíhověku nelegálnězahranice.ké z únoru 1948 odešli a nichž Zadržení, bylopo 80 % cestu činávratdy: kpříbuzným, ať užto byli Němci byli národnosti nebo čes- nezaměstnané. těchto Plnáčtvrtina zadržených pakuváděla rodinné důvo- najít si vČSR práci, ať placenou, užlépe jakoukoli, nebo protože byly dlouho vpolovině případůce sPS,tak zadrženéosoby přešly státní hranici súmyslem ce vdůsledku zbloudění (3),opilosti, politického hledání azylu (2)aspoluprá- do Hazlova hasiči. Pomineme-li případy, jakýmibylo překročení státní hrani- z tohoto chytila, směru, ikdyž jednoho učnějímuseli zadržetnasilnicizAše Podstatné zNDR. padě osob pro brigádu bylo, též ževšechny osoby, které šly hnutky pokusivších osob opřechod se hranice zNSR byly závažnější nežvpří- zadržených)všech nemělajižbrigáda vroce 1953důvod kobavám, ačkoli po- z NDR, ačkoli zdebylo zcelkových 267zadržených zadrženo69(25,84%), Marginálním stejně zůstal, jako loni, směr Zdá se rovněž, se Zdá žeulidípřecházejících Opačný směr, postupuZ hlediskasměrů tzv. narušitelů byl režimu nejméněnebezpečný cká povolání. Profesí vyžadujících jenzaučení bylo 7 (pekařský do NDR, nebyl, zdá,uchebské jakse brigády častý. byly Zde kovaných pracovníků (tj. 30%), pomineme-li učně(4) znalost jejíhoprůběhu lázeňštíznalost také Bram- hosté vBad sezónní či pomocné síly (zemědělský děl- čipomocné sezónní průběhu státní hranice. Kromě místních (6 mezi20–25lety, 7mezi30–35lety), za prací zapříbuznými, nebo zdechtě- z Bavorska . Zde jenutnédo NDR. Zde podo- (38zadržených, 14,23% 7.5.2008 10:41:57 147

ník, pradlena, roznašečka novin). Přes tyto pohnutky je to pokles téměř o polovinu oproti loňskému počtu zadržených. Možný odraz zlepšující se hospodářské situace v NSR? Ve směru do NSR došlo oproti roku 1952 k poklesu zadržených na 160 osob, což bylo 70 % zadržených uplynulého roku v tomto směru. Pohled na celkovou situaci v tomto roce přináší tabulka.

[Tab. 24] Přehled pokusů o přechod státní hranice do NSR v průběhu roku 1953. Měsíc123456789101112Součet Zadr. 161819281722225338189 7 267 Z. do NSR151713181314102011149 6 160 Z. z NSR114933237401 38 Z. z NDR 0 0 2 1 1 5 9 30 20 0 0 0 68 Z. do NDR000000100000 1 N. do NSR 000002010000 3 N. zběh PS000100000100 2 N. jinde400000200100 7 Tlak do 15 17 13 19 13 16 10 21 11 15 9 6 165 NSR Celk. tlak 20 18 19 29 17 25 24 54 38 20 9 7 280

Pozn.: V květnu včetně dvou malých dětí zadržených společně s rodiči. N. jinde – je tím míněno z /do NDR.

Na rozdíl od osob přecházejících z Bavorska, kde byli nejpočetnější skupinou kvalifi kovaní pracovníci, v opačném směru jsou ve shodě s tendencí loňského roku nejpočetnější skupinou mladí lidé – studující, mládež podléhající povin- né školní docházce nebo připravující se na budoucí povolání v učilištích: celkem 44 (27,5 %, loni téměř 27 %). Z toho žáci základních škol 12, žáci středních škol 9. Mezi učni (14) je výrazný podíl hornických učňů (9). Kvalifi kovaní dělníci jako elektrikář, zámečník, instalatér, zámečník, zedník, krejčí, pekař (22 osob) se podíleli pouze 13,75 % na počtu zadržených, převýšili je pracovníci jen zaučení (22,5 %, 36 osob, loni 20 %), tedy dělník stavebního podniku, provozní zaměst- nanec ČSD, dělník v důlních podnicích, přadlena, jeřábník. Sem též zařazujeme osoby označené profesně jako dělník (bez další specifi kace).450 Vedle těchto tří nejpočetnějších kategorií uvedeme ještě několik zajímavých: poměrně početní byli horníci (7,5 % zadržených, 12 osob) a pracovníci v zemědělství a lesní děl- níci 5 % (8) Marginální pak zůstaly kategorie jako ženy v domácnosti, pomocní dělníci, řidiči aj. Z hlediska sociální struktury zadržených je ještě třeba jmenovat

450 PS měla problémy se zdůvodněním tak velkého počtu dělníků: „Největší část zadržených tvoří osoby děl- nického původu. U narušitelů přecházejících z ČSR do Bavorska se ve většině případech (!) jedná o osoby se špatnou pracovní morálkou, svedené pravděpodobně nepřátelskými živly.“ ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 49, Vyhodnocení výkonu služby... za měsíc květen 1953, 5. brigáda. Nebo „...osoby dělnického původu. Tyto osoby se uchylují k pokusu o narušení SH ponejvíce z důvodů různých nesrovnalostí, které nechtějí ře- ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ šiti přímou cestou.“ Tamtéž, Vyhodnocení výkonu služby... za měsíc červenec 1953, 5. brigáda.

Hranice.indd 147 7.5.2008 10:41:57 Hranice.indd 148 148 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ kvalifi ginální. Oútěk zahranice pokusili především se pracovníci mladí –dělníci, ať už zadržených(do 30let16,9%,do4012,5%)apodíl ve nad40letjejižmar- stáří postupně31 %),do25letpakještě více–26,87%), pak 20,6%(loni výrazně klesá kterého zevzdělávacích zařízení: do15let6,25%,20dokonce 39,4%(loni ných, kategorie zjistíme, kpotvrzení žedochází podílu docházejících doně- osob Jestliže srovnáme takto načrtnuté složení svěkovou sociální strukturou zadrže- [Tab. 25]Sociální složení zadržených vesměru doNSR vroce 1953. zběhové chebské brigády, útěk se dozahraničí podařil. kterým zběhů útvarů 13(8,13%,12od čs.armády, je zastoupení úředníků technických aadministrativních avojenských (5%,8osob) [Tab. 26]Věkové složení zadržených vesměru doNSR vroce 1953. práce, rovnocenný studenty se aučni. ního) vzdělání. Ve věku těch, kteří nastoupili do20letjepodíl nedávno teprve do Součet včetněSoučet 2malých dětí Neuvedeno Ostatní (vedoucí restaurace) Poštovní doručovatelé Zběhové (nenezadrženíPS) Úředníci, administrativní pracovníci vdopravěZaměstnanci ČSD –řidiči, V domácnosti Pomocní dělníci Pracovníci lesnídělníci vzemědělství, Brigádníci nadolech Horníci smenšíDělníci mírou instruktáže, zaučení Dělníci kvalifi Dělníci z toho Mládež studující apřipravující nabudoucí se povolání Skupina kovaní, nekvalifi nebo věk (roky) ≤ 30 ≤ 25 ≤ 20 ≤ 15 kovaní kovaní. Ato krátce ukončení po středního (čizáklad- učni ostatní učni horničtí SŠ žáci ZŠ počet 28 30 58 15 den od vojskden od MV),knimžpatří idva oe podíl [%] počet 160 podíl ze160[%] podíl 16,80 11 012,42 20 12 06,21 10 320,50 33 38,13 13 18,63 30 48,70 14 2,48 4 1 5 8 8 1,86 3 3,11 5 4,97 8 2 2,48 4 18,75 36,25 9,375 17,5 7.5.2008 10:41:57 149

věk (roky) počet podíl ze 160 [%] ≤ 35 17 10,625 ≤ 40 3 1,875 ≤ 50 4 2,5 > 50 3 1,875 Celkem 160 včetně 2 malých dětí

V případě žáků, studentů a u učňů jsou udávány zhruba tytéž nejčetnější motivy jako loni: „touha po dobrodružství“ a „svedení kamarádem“ (11). Dále učňů nespokojenost v práci (7). Motivem byl také strach z potrestání za prohřešky (ukradl doma kolo, utratil peníze) a drobné krádeže (5). Motivem mladých k pře- chodům státní hranice bylo i to, že se jim nelíbilo ve škole či tam neprospívali. Výrazné maximum v distribuci důvodů k přechodu státní hranice měly naopak nekvalifi kované pracovní síly (dělníci s omezenou instruktáží, pomocní dělníci) – převažovala nespokojenost v práci, nespokojenost s pracovním zařaze- ním: malý výdělek, nemožnost vykonávat původní profesi (což byl případ jedné dělnice, původně zlatnice), nemožnost se z ní vyvázat, že je nebaví, že je daleko od bydliště (10). Další pozici zaujímaly rodinné důvody (8 – např. neshody v manželství). Pak následovala touha po dobrodružství (spíše u těch mladších) a snaha odejít za příbuznými žijícími v zahraničí (4). Podobné výrazné maximum nespokojenosti v práci najdeme u horníků (5), vedle dobrodružství (2) a neshody s rodiči (1). Zato v případě kvalifi kovaných pracovníků výrazné maximum v motivaci neexistuje: rodinné záležitosti (3), za příbuznými do zahraničí (3), dobro- družství (3); navíc těchto případů ani není tolik, takže jejich vypovídací hodnota je omezená. Při pohledu na celou skupinu zadržených lze konstatovat, že důvody sdě- lené zadrženými zpravodajským orgánům brigády či jimi zjištěné nejsou z těch, které by směřovaly přímo proti komunistickému režimu. Tzv. nesouhlas s lidově demokratickým zřízením přiznali zadržení jen ve čtyřech případech (přičemž se jednalo mj. o dva kvalifi kované pracovníky – dělníka a úředníka. Na rozdíl od dřívějška se nevyskytují důvody typu „chtěl sloužit v zahraniční armádě“, „chtěl sloužit v zahraniční rozvědce“. Naopak převažují „běžné“ lidské důvody, které vy- ústily v úmysl přejít státní hranici bez povolení. Nespokojenost v práci (malý vý- dělek) uvedlo 30 zadržených (18,75 %) – konec konců podle rozboru kategorií mládeže, horníků a dělníků s omezenou instruktáží to bylo možné očekávat. Ne- překvapí ani druhý nejčastější důvod – dobrodružství („mladická nerozvážnost“) u 26 zadržených (16,25 %). Třetím nejpočetnějším motivem pokusu o přechod státních hranic zůstávají rodinné důvody (20 zadržených, 12,5 %). Hned za ním však následuje útěk „z trestních důvodů“ (17 případů, 10,6 %). Nejsou to však zá- važné trestné činy, jedná se i o strach před trestem ze strany rodičů, školy, zaměst- navatele (poškození či krádež), ojediněle o činy hospodářsky závažnější (manko vedoucího pohostinství). Do této kategorii spadají též vojenští zběhové: jen jeden z nich totiž nechtěl sloužit v armádě z náboženského přesvědčení, 5 uteklo proto (jak uvedli), že s nimi nelidsky zacházel velitel, zbytek uvedl právě strach před po-

trestáním. Nevyskytuje se pašeráctví a z titulu existence dvou pásem s omezením ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ vstupu ani neznalost průběhu státní hranice.

Hranice.indd 149 7.5.2008 10:41:57 Hranice.indd 150 150 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ [Tab. 27]Motivy zadržených vesměru doNSR vroce 1953. trestu.okolnost výše při vyměření til, mohli zvolit spíše přijatelnější důvod, pakmohl hrát který určitou polehčující ksystému,že zadržení, pokud výhrady mělizásadní jektomuto který kroku donu- jednou příčinou nevystihuje přesně podstatu věci. Navíc zprincipu věci vyplývá, nutnotaké počítat stím,žemotivy dotyčných byly osob často složité apopsání hledem dostkuriózně (např. ovčák sichtěl jít koupit doŠvýcarska Je hodinky). kteréhotém, podle důvody zařazovala. Přitom řadadůvodů působí dnešnímpo- hraničí zdařil. Tím, jakPSzačala zpravodajsky pronikat mezipříhraniční obyva- ony 4ze160. „nepřátelské“ důvody by měly být v menšině, ačkoli mohly než být vyšší mírně vztahy –útěk rozepřích, po problémy napracovištích, drobné delikty). Režimu ních pomůcek). Pak by byly důvody uvedené zadrženými věrohodné (rodinné nějakýspouštěcílé (stačil impuls), atudíž nepřipravené map, (bez orientač- bez Karla Rumla bylo), nebo jejich rozhodnutí utéci dozahraničí dílemrelativně rych- sobu, praktikuje jakýmse střežení stát o tom, želidébuď nemělipotřebné informace, alespoň vnejnutnější míře, ozpů- Anna. rot Svatý Slapany Kříž, aKozly roty dohromady úsek 10 %),také Svatá spodílem silniceatělesa Chebu, že padně od podél mezná aPomezí (7,5%zadržených nadOhří doBavorska). šlajihozá- trasa Další Ohře, železniceCheb–Schirding, trasa silnicetamtéž –což byly rot úseky Po- přesunovali komunikačních podél trasa terénních (jako bodů vodítka) – řeka rot, které střežily státní hranici Ti, zaChebem. hlídkám kteří vChebu, unikli se místo vstupu těch úseky „Prosadily“ se dohraničního pásmavašském výběžku. (86),prostor nádražíCheb východišti, jímžje Cheb(1)aHazlov města (3)jako zadrženýchtribuce počtu podlelokalit O způsobu, lidésnažilipřejít jakýmse státní hranici doBavorska, idis- vypovídá Celkem s 2 malými dětmizadrženými s2malými Celkem srodiči 13,7 Jiné Nezjištěno 20 nerozvážnost“)Dobrodružství („mladická Návštěva příbuzných Neprospěch ve škole (nesrovnalosti srodiči) vmanželství poměry nebo Rodinné Hledání lepších materiálních podmínek Nespokojenost vpráci (malý výdělek) Z trestních důvodů (strach zpotrestání) Nesouhlas slidově demokratickým zřízením Motiv V některých případech jeproblémem motivy zařadit. PSmělaurčitý sys- Nesporně zajímavá kategorie jemálopočetná přechod těch, jimžse doza- Vysoký zadržených počet ještě před vstupem dohraničního pásmasvědčí ní hranice Pohraniční stráží(vizpříklad . 90ze160(56,25 %) jezadrženojižve leznice, směremleznice, naWaldsassen (úseky počet podíl [%] podíl počet 158 160 615,07 26 116,44 31 15,48 21 216,44 32 2,74 4 6,85 3 5,48 8 9,59 8 5,48 5 7.5.2008 10:41:57 151

telstvo, bylo prakticky nemožné vytvořit skupinu a s ní se pokusit o přechod stát- ních hranic, jak tomu bylo v roce 1951. O tom svědčí, že jedna taková konspirace, při níž mělo být použito tří nákladních vozidel, skončila zatčením dotyčných osob (cca 10 osob hlavně z Aše) v srpnu 1953 na udání komunistického funkcionáře zpravodajským orgánům 5. brigády.451 Kdo tedy byl úspěšný? Oproti 160 zadrženým se podařilo odejít z republiky do Bavorska 6 osobám (úspěšnost pokusů byla tedy jen 3,6 %), zatímco loni to bylo ještě 21 osob – včetně dvou zběhů-pohraničníků z chebské brigády. Další byli dva mladící (školáci) z Aše, z nichž jeden byl záhy vrácen GP NSR zpět z důvo- du nezletilosti (< 15 let). Úspěšný přechod se podařil počátkem října F. B. (1913), který situaci podrobně znal452 a jemuž pomohl při přechodu jeho kolega, rovněž zaměstnanec státního statku Sorkov, okr. Cheb. Ten byl však již 8. 10. 1953 zatčen pro napomáhání přechodu. O výjimečnosti zdařeného přechodu svědčí i to, že 2. 10. 1953 se na místo osobně dostavil náměstek MNB O. Jeleň a tři sovětští poradci. (A další „ranou“ pro velitele brigády bylo, že 3.10. zběhl do zahraničí pří- slušník 25. roty.) Jeden přechod nepočítáme: někdo hodil kmen stromu na DZ s úmyslem jej pobořit a překonat, došlo však k výbuchu miny, následně k poplachu a dotyčný se svého úmyslu vzdal. Přesto se mu podařilo uprchnout do vnitrozemí, takže clony vytvořené příslušníky PS na pravděpodobném směru zůstaly bezúspěšné. Z úspěšných přechodů je tedy zřejmé, že větší naději na úspěch měly osoby pracující poblíž DZ, znající režim, tedy „místní“. Přestože meziročně klesal po- čet těch, kteří se pokusili o nedovolený přechod státní hranice, došlo i k újmám na zdraví. Dva lidé, L. T. a A. D., byli zastřeleni. Byli součástí pětičlenné skupiny (mj. 2 manželské páry) ze Sokolova, která se dne 6. 5. 1953 pokusila o přechod státní hranice v úseku 24. roty Kozly. Tito dva muži se od skupiny odpojili – šli na průzkum. Bohužel zavadili o drát nástražného osvěcovadla, to vystřelilo světlici a upozornilo tak nejbližší hlídku. Pokus prostříhat se EDZ již tedy byl zpozorován a oba museli úmyslu zanechat. Následně byly vytvořeny clony, které začaly propá- trávat terén. Oba muži se snažili uniknout, ale marně. Po výzvách k zastavení do- šlo v lesíku poblíž obce Mýtina ke střelbě. Oba zalehli, ovšem druhá série výstřelů je usmrtila. Střílející to později zdůvodňovali: „Po prvních dávkách ze samopalu narušitelé zalehli, jeden z nich se začal zvedat na kolena [pozn.: chtěl vyhlédnout, nebo se chtěl vzdát], což vypadalo, jako by chtěl hodit granát nebo použít zbraně, načež bylo opět použito zbraně příslušníky, přičemž narušitel klesl. hned potom byla zastavena palba a zjištěno, že narušitelé jsou mrtvi.“ Bylo vystřeleno 120 ná- bojů ze samopalu. Ze strany unikajících mužů nepadl ani jeden výstřel – nebyli

451 Opět platí, že, nebude-li výslovně poznamenáno jinak, jsou údaje o zmiňovaných pokusech, k nimž došlo r. 1953, čerpány z denních hlášení a příslušných měsíčních vyhodnocení 5. brigády (ABS, Brno-Kanice, f. 2357, balík A4 a A5, resp. f. 2357, karton č. 48–50). 452 „Již s úmyslem přechodu státní hranice se narušitel přestěhoval do blízkosti HP, kde volil takové povolání, ve kterém měl možnost pod různými záminkami přiblížit se až k DZ, prohlédnout terén a vyhledat si tak příhodné místo k uskutečnění svého úmyslu. K DZ přicházel pod záminkou hledání zatoulaného kusu do- bytka, který pásl, jindy opět pod záminkou, že hledá psa apod. V této době si vyhlédnul místo přechodu, kte- ré skýtalo dobrou možnost krytého přístupu k DZ a nebylo pod pozorováním hlídky. V denních hodinách prostříhal DZ na všech 3 stěnách, vyčkal noci a přešel přes státní hranici do Bavorska. K DZ byl doprovozen ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ (!) druhým mužem, který se vrátil zpět.“ (ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 50, Vyhodnocení za říjen 1953.)

Hranice.indd 151 7.5.2008 10:41:58 Hranice.indd 152 152 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 453 Ojediněle se vyskytl návrat vyskytl Ojediněle se zemigrace. pracovníků snízkou kvalifi vtextilním průmyslunebo (3)čizemědělství(1).Máme tedy před vzorek sebou Jednalo olididelšídobu nezaměstnan se vůči loňsku, což jejistý posun práce vnevýhodě, kdy bylo vícekvalifi 20, 25,30a35let).Převažovali lidé, kteří byli kvalifi skupinu, ačkoli 3/4jich bylo zhruba do35let(celkem rovnoměrně rozděleno do zdůvodudo vlasti nezaměstnanosti Věkově vNSR. o profi nejednalo se zastoupené, alepřece návrat jenpodstatné: zarodiči (2)a manželkou (1),návrat to chtěli vČSR pracovat (8), příp. získat (1).Ostatní azyl důvody jsou okrajově vNSR (6),nezaměstnaní,nespokojení svou spoměry nespokojení se prací, apro- kteří šlipřes tento namezinárodní úsek byly festival to mládežedoBerlína, lidé tam byly zadrženy avráceny zpět. případech), lzektomu přičíst ještě 2osoby, které brigády úsekem prošly doNDR, dy „objeven“ isměr důvody). ské Jen územídoNSR. unáshledalaubytování jednaosoba apráci (ekonomické okrajovým,počtu byla státních snahatří příslušníků NDR přejít přes českosloven- nice. 8zbloudilo čisipřes státní hranici zkracovalo cestu. Novým důvodem, codo důvodem přechodu nejpočetnějším zůstalo státní hra- cožinadále lesních plodin, z řadobčanů SSSR sovětští (4)aNDR (6)nebo vojáci. 12občanů NDR sběr udalo státní hranice. Takto byli zadrženilázeňští Brambachu hosté zBad Elstru aBad dále směr marginální. zadrženy pro přechod státních hranic doNDR tento (6),avšak zůstal inadále směr 69 na40(57,97%stavu vroce 1953).Naproti tomu osob, vzrostl které počet byly že nebyly překračovány zloňských lesníchplodin, státní hranice zaúčelem sběru přibližně stejný. zůstal osob), zadržených Poklesl osob ipočet zNDR vlivem toho, osob, kteréco počet přešly státní hranici zNSR doČSR abyly zdezadrženy (40 přejít státní hranici doNSR: nyní jich bylo 68(tj. 42,5%úhrnu roku 1953),zatím- oproti roku 1953).Výrazně totiž ubylo zadržených osob při prokázaném úmyslu dítě), o113osob. rovněž meziročně bylo pokles zadrženo(pokles 154osob o113 držených. Konkrétně to znamenalo, žeopřechod pokusilo (+4leté se 166osob pokusůV následujícím opřechod počet za- roce státní dáleklesá hranice apočet Rok 1954–minimum jejich zadrženínebyly vy tváření clon. Nikde nenízdůrazněno, však žezastřelení nebyli ozbrojeni ažepro vy- při spolupráci i hlídek činnost dobrou chválí brigády Vyhodnocení ozbrojeni. ABS, Brno-Kanice, f.2342,inv. j. 368,čj. PS-0214/10-OS-53z10.5.1953. Do ČSRDo S jistou opatrností můžeme tvrdit, ževroce 1954byl vúseku chebské brigá- profi zhlediska nebezpečnost Minimální z NDR, kde mezidůvody se objevovala především neznalostprůběhu z NSR přešlo stejně jako zhruba loni. osob Pomineme-li 8jedinců, do NDR. Ačkoli zadržených jsou počty ve malé(6osob čtyřech čerpány všechny prostředky. kací, dělníkyanezaměstnané, nespokojené spoměry. é; dělníky(5),ve stavebnictví (1) lu tzv. narušitelů ina- vykazoval kačními předpoklady natrhu 453 kovaných. lovanou 7.5.2008 10:41:58 153

Hlavní snahou brigády bylo samozřejmě zabránit v přechodu hranice oso- bám směřujícím do NSR. Jak již bylo poznamenáno výše, poklesl počet zadržených na tomto směru o 60 % oproti roku 1953. Celkovou situaci v tomto roce podává následující tabulka.

[Tab. 28] Pokusy o přechod státní hranice v roce 1954. Měsíc123456789101112Součet Zadrženo 14 3 13 12 16 21 10 18 20 10 12 5 154 Z. do NSR725107456963468 Z. z NSR 1 0 0 2 4 13 4 3 7 4 1 1 40 Z. z NDR51605119408040 Z. do NDR102003000000 6 Bez z. 0 0 0 2zp 1 1zp 1zp 2 0 3 0 0 10 do NSR Bez z. zběh 000000000000 0 PS Bez z. jinde 0 1zp 1zp 1zp 0 0 0 0 0 0 0 0 3 (do NDR) Tlak 725128568993478 do NSR Celk. tlak1441415162211202013125167

K tabulce jsou stejné vysvětlivky jako pro tab. 20. Navíc: zp – osoby, které přešly do NSR /NDR bez zadržení, byly předány zpět; Bez z. do NSR – včetně 1 malého dítěte s otcem v říjnu.

Mezi zadrženými ve směru do NSR na stejné úrovni s loňskem zůstal podíl nejmladší generace, studentů, žáků základních škol a učňovské mládeže, tj. 27,94 %, absolutně 19, přičemž převažují stejně jako loni učni (8) a žáci zá- kladních škol (7). Stejného počtu pak dosahují i zadržení z řad nekvalifi kova- ných dělníků, tj. zaučených, na místech s menší mírou instruktáže (natěrač), či „dělník“ bez údajů (jen podnik). Pokud bychom k této kategorii připojili ještě pomocné dělníky (pomocný topič, topič, pomocná síla v kuchyni – 4, případně pracovníky v zemědělství a lesní dělníky – 2), podíl skupiny osob s obecně nižší kvalifi kací by se ještě o 10 % zvýšil. Znatelně menší je pak podíl dělníků s vyšší kvalifi kací (vyučených či s vyšší mírou instruktáže: elektrikář, elektromontér, střelmistr, pekař, svářeč) – jen 7 (10,27 %) a horníků 6 (8,82 %). Další kategorie jsou spíše málo početné, z nich stojí za zmínku inženýr konstruktér, který měl po útěku bratra do zahraničí problémy na pracovišti, a tři vojáci zběhnuvší od útvarů ČSA. Patrný pokles byl v absolutních počtech všech sociálních skupin, relativně však nedochází ke změnám distribuce, snad jen to, že není zastoupena

kategorie úředníků. ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ

Hranice.indd 153 7.5.2008 10:41:58 Hranice.indd 154 154 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ [Tab. 30]Věkové složení zadržených na směru doNSR vroce 1954. K tomuto značnézastoupení lzepřipočíst profese horník. pracovali jako dělníci, resp. vjiných případech jsou to dělnícikrátce vyučení. po zastoupení žáků, studentů aučňů. totiž ani se nes15letýmimladíky, Setkáme kteří volání. Avšak mládežedo15let, jakpodíl připravující školákůpotvrzení amládeže jižzmíněnéhopodílu nabudoucí se po- let (3)4,41%akonečně nad50let2,tj. ztoho Především vyplývá? 2,94%.Co do30let(6)8,82%,35(5)7,3540(2)2,9450 klesá: podíl Znatelně nižší, ikdyž vysoký, stále do25let(12osob, osob 17,65%).Poté jepodíl zastoupenítě vyšší mámládeždo20let(23zadržených doBavorska, tj. 33,82%). 22,06%.Ješ- mládežedo15let(15osob) kritérií, zjišťujeme podíl poměrně vysoký Přidáme-li k dané skupin analýze sociálních podle ještě přehled věkových podle [Tab. 29]Sociální složení zadržených vesměru doNSR vr. 1954. san dcoc,ocon řrč,úrbřamřčpaeů 4,41 Součet 3 Neuvedeno Výzkumník, ing. Ostatní údržbář (důchodci, příručí, pramenů) aměřič obchodní Poštovní doručovatelé Zběhové (nenezadrženíPS) Úředníci aadministrativní pracovníci Doprava –řidiči V domácnosti Pomocní dělníci Pracovníci lesnídělníci vzemědělství, Brigádníci nadole Horníci smenšíDělníci mírou instruktáže, zaučení (pracovníci)Dělníci kvalifi z toho Mládež studující apřipravující nabudoucí se povolání Skupina věk [roky] Celkem ≤ 15 ≤ 20 ≤ 25 ≤ 50 ≤ 40 ≤ 35 ≤ 30 > 50 kovaní učni SŠ žáci ZŠ počet 15 23 12 68 3 2 5 6 2 tak podíl mládeže do 20 let je vyšší než mládežedo20letjevyšší podíl tak oe podíl [%] počet 68 927,94 19 27,94 19 podíl [%] podíl 8 4 4,41 1,47 3 1 1,47 1 7 8,82 6 10,29 7 2,94 4,41 2 3 5,88 2,94 4,41 4 2 3 11,76 8 5,88 4 22,06 33,82 17,65 4,41 2,94 7,35 8,82 2,94 7.5.2008 10:41:58 155

Jestliže tedy známe hlavní skupiny zadržených jak věkově, tak podle profese, lze doplnit analýzu o důvody, které uvedly pro nedovolené opuštění republiky. Mezi žáky, učňovskou a studující mládeží jednoznačně dominoval ne- prospěch ve škole, což bylo variantně formulováno, že se jim ve škole nelíbilo, v učilišti byli nespokojeni či měli ve škole nesrovnalosti (12 z 19 osob, tj. 2/3), někdy v kombinaci s „nešťastnou láskou“. U učňů, když během učení pro zís- kání praxe docházeli pracovat do podniků, k tomu přistupovala ještě nespokojenost v práci (3). Třetím důvodem byl strach z potrestání (rvačka, strach před polepšovnou, strach před trestem za poškození soustruhu (3). Naproti tomu žádný z nich neudal důvod, jejž by bylo možné zařadit pod „nesouhlas s lidově demokratickým zřízením“. V případě nekvalifi kovaných profesí (nekvalifi kova- ní dělníci) byl hlavní důvod shledáván v „touze po dobrodružství“ či „mladické nerozvážnosti“ (6), pokud pracovali jako brigádníci na dole (3), udávali nespokojenost v práci, s výdělkem nebo hledání lepších materiálních podmínek. Ne- lze pominout ani udávané rodinné poměry (pokus o přechod z důvodu nesrov- nalostí s rodiči nebo v manželství (4). Horníci (6) udávali především nespokojenost s poměry (3). Kvalifi kovaní dělníci (7) se pokoušeli o přechod dílem ze strachu z potrestání (3), dílem pro rodinné nesrovnalosti (3), malý výdělek nelze také pominout. Vztáhneme-li celkový počet zadržených na směru do NSR k množi- ně důvodů, pak zjistíme, že snaha přejít státní hranice odůvodňovaná nespo- kojeností v práci či malým výdělkem je nejpočetnější (19,12 %). Pokud by se k tomu přičetlo ještě hledání lepších materiálních podmínek, pak by po- díl dosáhl 23,06 %. Poté následují problémy ve škole (17,65 %), dále rodin- né poměry a strach z potrestání (oba po 11,76 %). O něco nižší je podíl dob- rodružství či mladistvé nerozvážnosti (10,29 %) a odchodu za příbuznými do zahraničí (7,35 %). Důvod nesouhlasu s lidově demokratickým zřízením je marginální (4,41 %), stejně jako „nechtěl sloužit v armádě“ (2,94 %). Okra- jovost kategorie nesouhlasu s režimem nesouhlasu s režimem potvrzuje loňské výsledky. Na rozdíl od loňska žactvo, studenti a učni uvádějí především důvody spojené se školou, nikoli touhu po dobrodružství, která se naopak vyskytuje jako hlavní kategorií nekvalifi kovaných dělníků. U nich jde o posun na rozdíl od loň- ska, kde jako hlavní důvod udávali nespokojenost v práci. Stejně jako loni u motivu strach před potrestáním nejde o závažné trestné činy a stejně jako loni vede v celkovém úhrnu nespokojenost v práci. Jednoduchá rovnice – mladí = nespokojenost v práci – signalizovala určité systémové potíže v přístupu k jejich vzdě- lávání či pracovnímu zařazování (vytržení z dosavadního prostředí, problémy v osobnosti jednotlivce, vliv kolektivu). Mezi lokalitami je opět nejvíce zastoupen Cheb či spíše chebské nádraží, zde byly 2/3 zadržených. S ostatními zadrženými na dalších nádražích (Haz- lov a Františkovy Lázně) jde o 72,06 %. Pak teprve následují roty při komu- nikacích a tocích z Chebu na západ (Pomezí a Pomezná) s podílem 10,29 % a na jihozápad (pás rot od Svaté Anny až po Mýtinu, průměrně 1 zadržená osoba za rok) s podílem 11,76 %. Zadržení v ašském výběžku jsou minimální (4

případy). ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ

Hranice.indd 155 7.5.2008 10:41:58 Hranice.indd 156 156 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 454 454 Nebude-li výslovně poznamenáno jinak,jsou údaje ozmiňovaných pokusech, knimždošlor. 1954 čerpá- a A10,resp. f.2357,karton č.58–59). ny apříslušných 5.brigády zdenních ( hlášení měsíčních vyhodnocení ci přešel 27.7.vúseku 10.roty omylem, když sbíral houby. NSR jsou zřejmá zjednotlivých případů: dotyčný nechtěl zůstat vzahraničí, hrani- Takžez NSR. přejít podařilo se úspěšně jen5(a4leté dítě). Kritéria pro vráceníGP 7 bylo vráceno. Vráceni byli všichni,kter zadrženípřešlo 4letýsyn,kterého (ajeden 12osob Bez otec přičemž vzalssebou), [Tab. 31] 1,5 min)zaminovaným drátěným zátarasem před pohraniční hlídky. očima Ta, odokonalé rozmístěnísvědčil znalosti ku) synkem se amilenkou nahranici zletilosti. hranice, 15.10.přešel nebo vúseku 5.roty vedoucí man- (kvůli Štítary drůbežárny do NSR 15.8.traktorista, když při sváženídřeva se otáčel vtěsné blízkosti státní potvrzuje itendence zloňského roku. Kromě zmíněných výše mohl uniknout tak vzdálení zajišťovací podlehnout momentálnímu hlídky)nebo stavu mysli. Tím se známit apakbuď čekat na vhodnou přílež propustkou doHP(aZP),tudíž tito se dobře lidémohli sterénními se- poměry platilo, žepříležitost z9,které 7osob dělázloděje: přešly bylo doNSR, vybaveno vací povinnosti. schopni najít Vrácen narušení. úsek byl imuž stíhaný vyživo- vČSR zaporušení a překročili státní hranici, nevědouce kde, přičemž příslušníci brigády nebyli také hranice. Předáním skončil ipřípad, kdy se dárny (bývalého příslušníka PS)–vodárna leželavzakázaném pásmu blízko státní pásm azakázaného existenci hraničního Celkem Jiné Nezjištěno Dobrodružství (mladická nerozvážnost) Návštěva příbuzných Neprospěch ve škole (nesrovnalosti vmanželství, poměry Rodinné srodiči) Nechtěl sloužit varmádě Hledání lepších materiálních podmínek Nespokojenost vpráci (malý výdělek) Z trestních důvodů (strach zpotrestání) Nesouhlas slidově demokratickým zřízením Motiv Zmiňme však dva pozoruhodné případy. dva však pozoruhodné Zmiňme znich u18.roty První Svatá Anna lzeříci, žejakuvrácenýchObecně uúspěšných lidí, tak přechodů doNSR 1954. Důvody kpřechodu hranice udávané zadrženými vesměru doNSR vroce hlídek. Muž prostříhal vpodvečer se (za a, alemožný vpřípadě zaměstnance vo- dva opili občané vhostincinaTrojmezí ým se podařilo přejít podařilo ým se doNDR (3),a4 itost kútěku (přiblížení khranici, se ABS, Brno-Kanice, f.2357,balíkA9 oe podíl [%] počet 454 68 217,65 12 319,12 13 3 2 6 10,29 2 7 5 2 11,76 8 11,76 8 Je to siceparadox při 4,41 2,94 2,94 7,35 2,94 7.5.2008 10:41:58 157

[Obr. 29] Zachycení pohraniční operace.

ačkoli ho viděla, byla příliš daleko (1 400 m), než aby stihla doběhnout a zakro- čit. Pro velitele to muselo být zvláště potupné. K tomu poznámka náměstka MNB O. Jeleně: „Narušitel pod zrakem pohraničníků naruší hranice!“ Rovněž druhý případ překonání drátěných zátarasů, 21. 8. u 15. roty Pomezná svědčil o dobré

přípravě. Paradoxně o těchto osobách nelze prohlásit, že znali systém z důvodu ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ bydliště v blízkosti státní hranice, neboť to by PS záhy zjistila.

Hranice.indd 157 7.5.2008 10:41:59 Hranice.indd 158 158 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 456 455 OPK jsou brigády součástí března sestavy od 1955.Jak jsmepoznamenali včástivěnované organizaci, Roz- o operativní situaci vproblematice navrátilců 1966). (Praha, srpen ABS, Brno-Kanice, f.B1/II–Správa SNB Hlavního Prahy města aStředočeského kraje, inv. j. 1,Zpráva Brno-Kanice, f.2357,k.108,rozkaz velitele PSč.0014z15.2.1955. askupinyjako oddělení pohraničních kontrol aorganizace dnem1.3.1955dopodřízenosti HSPS. Viz ABS, hranici aorganizace aRuzyně zpodřízenosti krajských správ MVavčleňují odboru MVa3.zvláštního se dnem28.2.1955vyčleňujíkazem ministravnitra č.28/55se areferáty oddělení pasových kontrol nastátní prodloužení 1169osob, jejíplatnosti tedy do31.12.1956počtem 60%. amnestie k31.1.1966).Naposlední při zamnestií tomto podílela první se počtu Hlavní správy StB (údaj amnestie 1936osob celkem ke využilo skončení platnosti povoleníly bez územíčeskoslovenského státu. Podle údajů 2.správy 15.odboru s letvždy 9.května a odstupem pěti umožňovaly návrat které osobám, opusti- zcelkovéhoodečtením zbude 52osob, počtu: tj. 22,5%. zadrženýchstie, vpočtu ovlivnily nastátní hranici poměry zjistímejejich sNSR, publiky, osoby, jaké 46,10.5.1955). Do míry částka amne- nazákladě vracejícíse republiky Československé oamnestii z9.5.1955(Úřední listČeskoslovenské re- 10.5.1955,kdyz NSR od bylo narůstá zveřejněno Rozhodnutí prezidenta avlády rot. Vkontextu minulého roku nárůst. Počet to znamená čtvrtinový zadržených pohraniční roty, tj. pohraniční kontroly odděleními ci PSzastaví. Celkově bylo zadrženovúseku brigády 231osob, z toho 109 mimo osob pokusůvíc jiždruhý opřekroční počet rok sobě po hranice Avšak klesal. počet svůj někdejší dům v Mariánských chytili. atam jejtaké Lázních, NejdáleNSR. dovnitrozemí jedenzodsunutých, došel chtěl se který podívat na kdy by zadržený se československého přiznal, ževyužívá územík přechodu do chtělaosoba pracovat vČeskoslovensku případ, místo se doma Nevyskytl vNDR. na konto překročení jedna státních ajen hranic lesních plodin, vdůsledku sběru NejdeElstru. lesních plodů osběr jako jenjedenpřípad vroce 1953,vlastně spadal v příhraničí, kteří sizkracovali cestu, lázeňské tak Brambachu hostyzBad aBad dobně jako loni českoslovenští pohraničníci zadržovali jakobčany NDR bydlící ných“ zdůvodu osob amnestie. Naprotido NSR.) tomu zNSR ve kprudkému směru dochází nárůstu „zachyce- bychom mohli mít pochybnosti, zdadotyčná neusilovala opřechod osoba vlastně na zpravodajskými orgány 2.praporu Aš jižve fázipřípravy přechodu. (Teoreticky kde bylasměr doNDR, aleta byla pouze zadrže- jednazadrženáosoba, vykázána né úrovni (73,loni 68,což jerozdíl jednérodiny jemarginální sdětmi),inadále osob, tj. zadržených na67,5%loňského počet doNSR počtu), nastej- jezhruba vat kvantitativně zadržených počet jako celek.Inadáleklesá zNDR (ze40na27 Poslední rok zkoumání našeho zadržených počtu neníjednoduché charakterizo- Rok 1955 – setrvalý stavRok 1955–setrvalý aamnestie jen v části československéjen včásti hranice, tj. vúseku chebské brigády, velmi zajímavým hoto 179osob, pohledu které jepočet přešly zanecelých roku 8měsíců 1955,ato se zvýšil. Lidé přicházející Lidé z NSRzvýšil. ztéto se strany stím,žejepříslušní- počítali Amnestie z 9. 5. 1955 byla první ze tří amnestií,Amnestie z zetří 9. 5. 1955byla které první byly vyhlašovány Směr zNDR tedy nebyl pro velení 5.brigády ana- významným nebezpečím Z NDR jeto ve 3/4případů (76%)neznalostprůběhu státní hranice. Ob- 455 a122vúseku pohraničních 456 Zto- 7.5.2008 10:42:00 159

číslem – tvoří 15 % z první amnestie. Proto není od věci tuto skupinu pomocí do- stupných pramenů Pohraniční stráže charakterizovat. Amnestanti se dostávali na státní hranici střeženou chebskou brigádou několika způsoby. Nejčastěji přijížděli mezinárodním rychlíkem přes přejezd Schirding – Cheb. Členové oddělení pohraniční kontroly Cheb jich takto zachytili většinu (109). Zbylí přicházeli z území NSR mimo přechody, přes „zelenou“ hranici, kde byli zadržováni pohraničníky z pohraničních rot, často se jednalo o směry podél komunikačních spojů vedoucích z Bavorska na Chebsko, tj. k Aši, v prostoru Pomezí nad Ohří a jihozápadně Chebu přes Waldsassen. Kdo a kdy přišel první, nelze s jistotou určit. V květnu 1955 lze v úseku chebské brigády zjistit jen 4 osoby (z celkových 11 navrátilců do ČSR registrovaných v tomto měsíci to však je výrazný podíl). Tento nízký počet však může být problémem pramenů: od 14. 5. 1955 včetně až do konce měsíce nejsou k dispozici denní hlá- šení, která na rozdíl od výkazu brigády za květen zachycovala i osoby zadržené na OPK v úseku chebské brigády. Přitom oddělení pohraniční kontroly Cheb hrálo v příjmu amnestantů větší roli, neboť jich zachytilo většinu (109) vedle „zbylých“ 70. Další průběh příchozích na základě amnestie podává následující tabulka.

[Tab. 32] Časová distribuce příchodů amnestantů v roce 1955 u chebské brigády. Měsíc 5 6 7 8 9 10 11 12 Celkem Počet 4 14 45 14 27 31 24 20 179

Absolutní špičku v červenci lze ztotožnit s tím, že amnestie vešla ve známost, dílčí maximum v říjnu (s možnými přesahy) pak lze dát do souvislosti s lhůtou platnosti amnestie, která byla při zveřejnění stanovená na šest měsíců. Vracející se lidé rozhodně netvořili plné spektrum (vzorek) uprchlíků po únoru. První selekce byla již dána textem rozhodnutí o amnestii: měla se vztahovat jen na osoby, které odešly nedovoleně do zahraničí „pod vlivem nepřátel- ské propagandy“.457 Druhým rysem podle pramenů, jež máme k dispozici, bylo, že tito lidé přicházeli i po letech od odchodu do zahraničí ve velkém procentu případů z uprchlických táborů v NSR, tábora Valka u Norimberka aj. Široké bylo rozpětí délky pobytu v cizině, po němž se vraceli. Zpravidla to bylo po ně- kolika letech, délka kolísala od roku 1948 do roku 1955, čili od několika let do několika měsíců (dokonce týdnů). Jedním z „nejrychlejších“ amnestantů zachy- cených chebskou brigádou byl bezesporu jistý František Novotný z Prahy, kte- rý uprchl 1. 7. 1955 do NDR u Varnsdorfu, a již 28. 9. 1955 se přes OPK Cheb vrátil domů.458 Naopak ohledně nejdelších pobytů v zahraničí se 33 osob vrátilo po emigraci, jež započala před sedmi lety, tj. v roce 1948. U části z těch, kteří

457 Rozhodnutí prezidenta a vlády republiky Československé o amnestii z 9. 5. 1955. In: Úřední list Českosloven- ské republiky, částka 46, 10. 5. 1955. 458 Nebude-li výslovně poznamenáno jinak, jsou údaje o zmiňovaných pokusech, k nimž došlo roku 1955, čer- pány z denních hlášení a příslušných měsíčních vyhodnocení 5. brigády (ABS, Brno-Kanice, f. 2357, balík A11, resp. f. 2357, karton č. 74 a 75). ZADRŽENÍ UPRCHLÍCI ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ

Hranice.indd 159 7.5.2008 10:42:00 Hranice.indd 160 160 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 459 459 Lavičkův Bořivoj vydal seznam Čelovský (ČELOVSKÝ, Bořivoj: Uprchlíci po„Vítězném únoru“. Tilia, Šenov seznamu. s emigracíneotáleli, bylo možné jejich údaje porovnat súdaji ztzv. Lavičkova kartotéce.“ (Čelovský , c.d., s.15.) byl najaře pořízen cem 1948.Seznam 1949zezápisů vtáborové prezenční knizespřihlédnutím ktáborové do prezenční knihy adokartotéky vzáchytném táboře vŘezněmezi5.březnem Goetheschule a8.prosin- u Ostravy 2004). Ke vzniku seznamu: „Lavičkův obsahuje seznam jménauprchlíků kteří zČSR, byli zapsáni a měnové bylo pr tedy reformě. Záměrem bilizaci sociál přelomu po jejich vyhrocení od ních poměrů let1952/1953 sta- a potíží ekonomických překonání po poměrů stabilizace využít disticky rozhodnutí vrátit doČSR. se doma asliby čs.úřadů, snaddobrat lzese motivů, které spoluvytvářely výsledné problémy oděti, obtížné spéčí vybudování zázemípro rodinu, poměrů idealizaci děje nanávrat doještě posouvá vzdálenějšíbudoucnosti. se Pokud ještě uvážíme mezinárodní došloke situac zklidnění smrti e, bylo ana- jisté, žezměnapoměrů (zvratu režimu) jimnabídne který vČSR, možnost vrátit Když se. Stalinově alepo pobyt lidemsnášet žedojde vjinézeminaděje, hala knějakému druhu konfl při pobytuciálního zabezpečení vtáboře mezilidské vztahy nebo vtáboře, pomá- západní země (USA,Británie, Kanada dálenezaměstnanost, apod., nízkámíraso- neprominentníhoneúspěch uprchlíka ve sn včetně dětí). me tedy, žeznačnou částmezinavrátilci tvořily rodiny sdětmi(celkem 64osob poúnorových uprchlíků nemusela být vživotě běžných uprchlíků Vidí- vysoká. o tom, žemíravzájemné počáteční nevraživosti eskalacivyvolané přílivem po svědčit otom, ževuprchlickém táboře byli umístěni sudetštíNěmci, také dílem jeto,hodné smíšených žepočet manželství (3) sdětmi, znichž jednaměladokonce 7potomků (celkem Pozoru- 13osob). kde obarodiče byli české národnosti (21,vč o 30členů smíšených rodin včetně dětí. Tento zrodin, osob převýšil ipodíl počet mnohdy narozené včeském 2.světové pohraničí apo válceodsunuté. šlo Celkem muži manželství, svými na smíšená Čech se vciziněoženili azaložilizí se rodiny. Přitom poměrně významný připadal podíl amnestie, vracely nikoli se samy, nýbr nak by šlijako ostatní přes „zelenou“ hranici. amnestie.základě Vtomto případě mohlo jednat se též oty, které zachytila GP–ji- jich bylo předáno západoněmeckou vracejína GPpřímo žese dorukou PSstím, železnici splatnými cestovními do doklady úseku právě proto, žezdebyl přechod Jak (Cheb). užbylo řečeno, většina přijela po z Bavorska (rota Dubina, roty úsek Svatý Kříž atp.). Mnozí přecházeli však vtomto liku –přecházela vAši rot (úsek komunikacích Nový dálepakpo aSelbská) Žďár což svědčí ovýznamu této instituce pro emigračnívlnu zČSR. prošla přechodu po státních hranic záchytným táborem vŘezně, vGoetheschule Motivace československého režimu byla jasná:propagan- poměrně Pokud siodmyslíme vlivy, které působily rodin, tj. naněijednotlivce bez Důležitou charakteristikou navrátilců bylo, žeosoby, na něž sevztahovala navrátilců vracelastejnýmŘada se směrem, kdysi kterým opustila repub- 459 Ztohoto porovnání ževícenež polovina vyplývá, také znich (19) ž smanželkami 64).Mno- adětmi(úhrnem opagačně apoliticky navrátil- využít aze vycestovat donějaké lukrativnější etně dětí).Vracely iosamělé matky se Chebu, částšlapřes hranici, jenmálo y se vracely Němky, příslušnice NSR, NSR, Němky, příslušnice vracely se y je větší než českých. větší tomůže než je Dílem iktu 7.5.2008 10:42:00 161

ce k působení na poměry doma, kdy medializování jejich příběhů mělo působit jednak proti rozhodnutí emigrovat, jednak proti politickému vedení poúnorové emigrace. Komunistické vedení samozřejmě muselo mít určité signály o tom, že jeho akce nevyzní do prázdna. Vedle agenturního pokrytí emigračního prostředí a tá- borů v NSR to byly zvláště pokusy někdejších emigrantů dostat se zpět do Česko- slovenska. U chebské brigády jich zjišťujeme během zkoumaného období něko- lik, konkrétně v roce1955 jsou to dva případy z ledna a února. Občasné případy návratu z emigrace se objevují i v letech předešlých. O tom, že návraty utečenců byly silnou zbraní československé vlády, svědčí i jeden z dopisů z emigračního prostředí.460 Na druhou stranu nebyla mezi navrátilci žádná ze známých osob- ností (pomineme-li Lva Sychravu, který se vrátil ale až po roce 1955) či dokonce politicky činných. Navíc určitou skupinu navrátilců rozpor mezi představami o poměrech a realitou mohl vést k tomu, že se vzápětí pokusili republiku znovu opustit. Příkla- dem budiž rodina P. Otec P. odešel do zahraničí 6. 8. 1949 v prostoru Chebu. Vrátil se 2. 7. 1955, tedy záhy poté, co rozhodnutí o amnestii vešlo ve známost. Vrátil se ovšem i s rodinou: žena byla Němka, příslušnice NSR, a měli dvě děti. Vrátili se do Mostu, kde se P. narodil. Již po necelých třech měsících, 25. 9. 1955, byli všich- ni zadrženi pohraničníky v hraničním pásmu v úseku 16. roty Pomezí při pokusu o přechod státní hranice do NSR. Jako důvod uvedli, že nedostali byt. Navrátilci z NSR byli sice výraznou, avšak jednorázovou skupinou spojenou až s rokem 1955. Vazbu na tendence předešlých let má především skupina osob, jejíž důvody přechodu z NSR s amnestií nesouvisely, i když je, v případě sociálních důvodů, mohla amnestie ovlivnit. Z těchto 52 osob jich 16 (tj. 31 %) přešlo státní hranici s cílem najít si lepší práci. Přitom 6 jich přešlo do Československa s tím, že pracovat chtějí v NDR. Pokud tedy vezmeme takto očištěný údaj, bude u 10 osob (19 %) motivací pracovat v ČSR. U čtyř z nich se jednalo o osoby německé národ- nosti, které byly po válce odsunuty do americké zóny. Profesně jsou to pracovníci s nízkou kvalifi kací (na rozdíl od období do roku 1953), vykonávající práci, k níž bylo třeba jen zaučení. Věkově dominuje skupina 21–25 let. Další udávané důvody návratu jsou již méně zastoupeny. Jde např. o přechod státní hranice jako důsledek rozvratu v rodině, manželství (3), žádost o azyl (3), za manželem (2, z toho jedna žena se čtyřmi dětmi a vychovatelkou). Další jsou již běžné případy přechodu stát- ní hranice – neznalost jejího průběhu, zbloudění (4), překročení hranice v důsled- ku choromyslnosti (2). Hlavní směr přechodů však byl i nadále do NSR, ačkoli to bylo ofi ciálně zastíráno ochranou před příchodem nejrůznějších agentů. 73 osob zadržených v tomto roce je, jak již bylo zmíněno, na stejné úrovni jako v roce 1954. Průměrně se jedná o 6–7 osob měsíčně, oproti minulým letům nepřekročil hranici do NSR žádný příslušník pohraničních jednotek brigády.

460 ČELOVSKÝ, Bořivoj : Emigranti: Dopisy politických uprchlíků z prvních let po „Vítězném únoru“ 1948. Tilia, Šenov u Ostravy 1998, s. 228: dopis Mileny Šeborové O. Horovi z 9. 11. 1956. Tato žena uprchla v roce 1956 po pětiletém věznění z ČSR. „Mnoho zla způsobili navrátilci, i když se zdejší lidé [tj. v emigraci] domníva- jí, že těch několik desítek nemohlo ovlivnit mínění v domově. Avšak mezi námi si musíme upřímně říci, že ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ mnoho z toho [co říkají o poměrech v emigraci] je bohužel pravdivé a je smutnou skutečností.“

Hranice.indd 161 7.5.2008 10:42:00 Hranice.indd 162 162 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ Vysvětlivky ktabulce stejné jako utab. zp–předán 20.Dále vs–vrátil zpět; se. [Tab. 33] [Tab. 34]Sociální složení zadržených ve směru doNSR vroce 1955. kvalifi alesnímidělníky,zemědělskými pracujících snižšímírou žepodíl zjistíme, pak zaučení skupinukud míry bychom hlediska sloučili dělníků podle zaučených se administrativní zaměstnanci vzděláním, (3)aosoby zdeučitelé svyšším (2).Po- v domácnosti (4osoby, 5,48%).Okrajovou skupinu stejně jako roku 1954tvoří pracovníci vdopravěpak alesnictví, vzemědělství ČSD). (řidiči, Následují ženy zámečník, krejčí, soustružník, elektrikář dějící jako profesi horník (10,tj. 13,7%)aažzanimikvalifi Pak (21osob). stejným následují (28,77%)nejpočetnější se osoby podílem uvá- jen zaučení. stejný Loni měli podíl jako školní mládež(28%),zatímco nyní jsou díl činí15,07%.Nejvíce zastoupenou skupinou jsou méněkvalifi zadržení (11osob, ztoho 3učni, 2školáci a6středoškolských studentů), jejípo- volání oproti roku skupiny, 1954postavení sociální nejpočetnější znížpocházejí Mezi zadrženými doNSR ve směru ztratila mládežpřipravující nabudoucí se po- Doprava zaměstnanci –řidiči, ČSD V domácnosti Pomocná síla(vrátný) Pracovníci lesní dělníci vzemědělství, Horníci smenšíDělníci mírou instruktáže, zaučení ek lk9781 12 82 65 83 334 33 48 51 36 25 58 23 21 15 8 7 221 19 9 36 34 21 tlak Celk. 13 Tlak 33 Bez 10 Bez 17 14 Bez 8 Z. z. do 7 Z. z.Z. 9 na z. zZ. NSR do NDRZ. zběh z 76 548866846876 OPK doZadrženo z NDR 00000001 NDR 25Měsíc 000360342322 1 do NSR 100000000000 33045522513232712122 NSR vs0000 123456789101112Suma 1 z NSR 000101000001 PS 73 NSR0000413251115171213109 548765846875 ------zp 3 ldžsuuííapirvjc en uoc ooáí1 15,07 kvalifi Dělníci 11 Mládež studující apřipravující nabudoucí se povolání Skupina kace dosahuje ke 35%. 1955. Pokusy opřechod státní hranice vúseku chebské brigády vprůběhu roku kovaní učni SŠ žáci ZŠ ) s 6,85 % (5 osob). Na) s6,85%(5osob). stejné úrovni jsou kovaní dělníci(strojní oe podíl počet 013,7 10 128,77 21 2 1,37 1 3 6 6,85 5 6,85 5 6,85 5 5,48 4 kovaní dělníci, kovaní 7.5.2008 10:42:00 163

Úředníci 3 4,11 Zběhové (ne nezadržení PS) 1 1,37 Ostatní (důchodce, choromyslný) 2 2,74 Učitel 2 2,74 Neuvedeno 2 2,74 Součet, včetně 2 malých dětí 73

S poklesem podílu mládeže připravující se na budoucí povolání souvisí i podíl za- držených osob do 15 let (žáci posledních ročníků základní školy či v prvním roč- níku školy střední či učňovského oboru). V roce 1954 činil 22 %, 1955 8,22 % (6 osob). Nejvyšší podíl měla stejně jako loni věková kategorie do 20 let (21 osob, tj. 28,76 %), tedy převážně osoby, které mají zkušenost s relativně čerstvým pracov- ním zařazením, u nichž lze tyto pokusy interpretovat jako důsledek profesní volby (příkazu). Na rozdíl od roku 1954 nenásleduje se vzrůstajícím dosaženým věkem zadržených postupný pokles počtu. Po 9 osobách do 25 let (12,33 %) má tato distribuce lokální maximum v kategorii do 30 let (15 zadržených, 20,55 %). Poté už je patrný pokles: 7 do 35 let (9,59 %), 5 do 40 let (6,85 %), 4 do 50 let (5,48 %) a 4 nad 50 let.

[Tab. 35] Věkové složení zadržených ve směru do NSR v roce 1955. věk [roky] počet podíl [%] ≤ 15 6 8,22 ≤ 20 21 28,76 ≤ 25 9 12,33 ≤ 30 15 20,55 ≤ 35 7 9,59 ≤ 40 5 6,85 ≤ 50 4 5,48 > 50 4 5,48

Pozn.: 2 děti předškolního věku s rodiči.

Pokud jde o důvody, které zadržení uvedli jako zásadní pro přechod státní hranice, je jasné, že řada z nich se vyhnula tomu, aby vyslovila něco, co by vyslýchající mohli zařadit pod „nesouhlas s lidově demokratickým zřízením“. Symptomatické je, že tak učinili oba učitelé (jeden byl Polák). Vedle případů nezjištěného důvodu (12), dominovaly především nespokojenost v práci, snaha odejít za lepším výděl- kem (12), dále dobrodružství, tzv. mladická nerozvážnost, (11) a rodinné důvody jako nesrovnalosti v manželství a mezigenerační spory mladých s rodiči (10). Po- někud méně byly zastoupené přechody státních hranic z důvodu návštěvy příbuz- ných (7), hledání lepších materiálních podmínek (5), strachu z potrestání a špat- ného prospěchu ve škole (po 4 zadržených). Vůbec se nevyskytuje pašeráctví nebo přecházení za účelem služby v ozbrojeném sboru „nepřátelské“ země. Z důvodu existence hraničního a zakázaného pásma bylo také vyloučeno přecházení pro neznalost průběhu státní hranice, jak to bylo možné z opačného směru.

Stejně jako v minulém roce je možné konstatovat, že některé důvody jsou ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ vázány na určitou sociální skupinu. Především nespokojenost v práci (malý výdě-

Hranice.indd 163 7.5.2008 10:42:00 Hranice.indd 164 164 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ uprchlíky. drženo 25lidí(tj. 34%),oproti loňsku „sofi podílu jdeozvýšení H. Hraničná.) tedy Celkem bylo navýpadovkách z Chebu ke státní hranici za- bylo 7zadrženýchsměry vúseku 18.roty Svatá Anna.(1zadržen ještě 17.rotou ných), Sv. Hrozňatov Kříž(1)a21.Starý (1).Uprostřed zmíněnými mezioběma byly komunikace naWaldsassen procházející 20.roty úseky Slapany (5zadrže- ku roty Pomezná zadrženi2,vúseku 16.roty Pomezí směrem zadrženo 8).Dalším 4. praporu uprchlíci se nejčastěji ubírali při komunikacích řeky Ohře podél (vúse- nici. 15.roty Vsouvislém úseku od Pomezná Hrozňatov 3.praporu 21.Starý po orientacejako vterénu komunika místních nici mimosídlanapřístupových bylo prchající vidět,žese Izdevšak trasách. drží které zadržovaly ty, chebskému kteří vyhnuli se nádražíasměřovali ke státní hra- nazáchytupodílejí uprchlíků roty obou chebských praporů (3.a4.praporu Cheb), tivně velký (dvojnásobek), nárůst se ovšem způsobem vmalých číslech. Zásadním (3)a12.rotyN. Žďár Pata (2). Na rozdíl loňského od roku (4případy) to je rela- ním vAši blízkém (1)avjeho okolí vúseku 9.roty 10.roty (2),sousední Selbská nízký ve srovnání zbytkem se brigády 2.praporu byl úsek Aš, kde došlokzadrže- 1. praporu (jenjedenzadržený u6.roty Krásňany). Opoznání větší, alerovněž diněle došlokzadrženívnejv a město Cheb(+6zadržených). lov, Sokolov nádraží, lokalita Spáleniště u4praporu, lokalita u3.praporu Cheb ke státnípech hranici ještě před vstupem dohraničního pásma,tedy nádražíHaz- zřejmý zadržených ikdyž rozhodneme pokles, přičíst se podíl nadalších přístu- v Chebu (34zadržených, 46,58%).Nicméně oproti loňským 2/3zadržených to je NSR mánakontě hlídkapraporu Cheb, která prováděla kontrolu nanádraží osob I pro rok poslední zkoumání našeho platí, ženejvícezadržených do nasměru [Tab. 36]Přehled motivů uzadržených vesměru doNSR vroce 1955. skupin inapokusech opřechod podílela zdůvodu dobrodružství (5). očekávání záležitostí školní mládeže(4).Ta rovněž se sociálních nejvícezevšech uváděnými nekvalifi lek) společně shledáním lepších materiálních podmínek byly hlavními důvody Celkem, včetněCelkem, 2malých dětísrodiči Jiné Nezjištěno Dobrodružství (mladická nerozvážnost) Návštěva příbuzných Neprospěch ve škole vmanželství, srodiči) (spory poměry Rodinné Hledání lepších materiálních podmínek Nespokojenost vpráci (malý výdělek) Z trestních důvodů (strach zpotrestání) Nesouhlas slidově demokratickým zřízením Motiv Z pohraničních zadržených rot některé. jen napočtu se podílely Jen oje- kovanými pracovníky (5+3).Neprospěch ve škole byl podle zdálenějších místech ašského výběžku, tedy urot tedy ašskéhovýběžku, místech zdálenějších cí vycházejících zChebu ke státní hra- oe podíl [%] počet 115,07 11 73 216,44 12 013,70 10 216,44 12 6,85 5 2,74 2 5,48 9,59 4 7 5,48 4 5,48 4 stikovanějšími“ 7.5.2008 10:42:01 165

Bez zadržení prošly nakonec ze 4 úspěšně pouze 2 osoby. Jedna osoba přešla totiž hranice do NDR a vrátila se, další (úředník zemědělského zásobo- vání) byl vrácen z NSR, neboť šlo o útěk před obviněním z defraudace (24. 12., 9. rota Selbská). Z hlediska aktivního úseku rot (15.–21. rota – viz výše) je ne- sporně zajímavé, že k oběma úspěšným přechodům došlo v úseku 17. a 20. roty. U 17. roty dne 12. dubna musel v noci uprchlík překonat DZ při zapnuté elektři- ně a musel mít i štěstí, neboť jej hlídka viděla a ke státní hranici mu zbývalo ještě 350 m. Druhý případ z 15. 6. svědčil (stejně jako případy v minulém roce) o znalosti místních podmínek. Aktérem byl zaměstnanec ČSD v Chebu, který se vydal podél kolejí cestou na Slapany. Ačkoli aktivoval signální nástrahovadlo, nereago- vala hlídka PS dostatečně rychle, aby jej mohla zadržet.

Vyhodnocení pokusů o přechod státní hranice v úseku 5. chebské brigády

V předešlých pasážích jsme se pokusili popsat rok po roce některé charakteristiky pokusů o přechod státních hranic v úseku chebské brigády. Upozornili jsme také, v jakých ohledech je situace v období, jímž se zabýváme, odlišná od poúnorového (1948–1950), neboť přechodová vlna, která se v roce 1948 vzedmula, kulminovala před počátečním bodem našeho šetření. Naše šetření se také netýká akce Kameny, neboť byla záležitostí Státní bezpečnosti a v roce 1951 skončila. To, že naše zkoumání zachycuje týl této vlny, vyplývá i z ročních úhrnů za- držených a úspěšných přechodů do NSR, které jsme zjistili: r. 1951: 553, r. 1952: 248, r. 1953: 163, r. 1954: 78, r. 1955: 76 osob. Vidíme, že meziročně jde o pokles v desítkách procent, v roce 1952 o 50 % roku předešlého a totéž platí pro rok 1954 ve srovnání s rokem 1953. Přechodová vlna opadá, ale je též podstatné zjištění, že narůstá schopnost Pohraniční stráže bránit pokusům o přechod státní hranice. V roce 1951 prošel do NSR každý pátý (pokud bychom brali v potaz i cestující vlaku z 11. 9. 1951, tak každý třetí). V roce 1952 je to již méně než 10 % úspěš- ných uprchlíků (8,47 %), v roce 1953 to byla již jen 2 %. Účinnost systému zůstala i v dalších letech vysoká, třebaže relativně to tak nevypadá: v r. 1954 11,69 % a v r. 1955 3,95 %. Větší míra úspěšnosti v letech 1954 a 1955 ve srovnání s rokem 1953 je dána především poklesem počtu pokusů, v rámci čehož má úspěšný pokus větší váhu: kupř. roku 1953 i 1955 prošly do NSR bez zadržení 3 osoby. V roce 1954 pak byli z NSR 4 lidé vráceni zpět, což brigádě počty dále „vylepšilo“. Úspěšnosti pohraničníků napomohla i řada faktorů, která doprovázela jejich působení a která jsou z výčtu pokusů o přechod státní hranice zřejmá. Přede- vším je to pokles počtu osob, které se chtěly pokusit překonat státní hranici bez povolení. K dalším příčinám růstu úspěšnosti pohraničníků patřilo početní navý- šení, tj. nová sestava. Dále šlo o postupné propracovávání výkonu služby, sezna- mování se s místními poměry. Úspěšné přechody byly také z velké části eliminová- ny vysídlením obyvatelstva ze zakázaného pásma a vysídlením tzv. nespolehlivého obyvatelstva z hraničního pásma k 1. 5. 1952. Toto opatření sledovalo dvojí účel. Především šlo o eliminaci možných převaděčů či osob, které ukážou potenciální-

mu narušiteli cestu ke státní hranici a které poskytnou informaci o novém způso- ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ bu ochrany státních hranic. Druhou stranou mince byl fakt, že velká část prchají-

Hranice.indd 165 7.5.2008 10:42:01 Hranice.indd 166 166 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 461 461 Proto skupina se příznakem: 5narušitelů, „...vyskytla je kteří věděli, ževChebu prováděna nanádražíje kontrola, aproto cestu zeSokolova ke státní hranici provedli pěšky.“ (6.5.1953.) ne jiné. Zhlediskavěkové skladby blémy zdůvodněním, mělase proč pokoušejí přejít se hranici právě tyto osoby a dem nasituaci vjiných mohlo orgány) velení úsecích PS(avyšší akceptovat, pro- minimalizovata poměrně záhy jipodařilo se úseku rot Kozly aMýtina. nějakou stanici předbrigády) vysedli (např. nebo Chebem Lipová), směřovali do Hrozňatov. rozhodli programově kteří Lidé, se minout jiné Cheb(anešliúsekem někdejší dráhy Cheb–Waldsassen, zadržováni byli rot vúsecích Slapany aStarý na Waldsassen. Na Waldsassen ti, také kteří orientovali se mířili tělesem železnice brigády začátek ažpo úseku brigády Planá) silnicenaSvatý byly podél aWies Kříž něž zadrželo. přechodů Hlavní vúseku směry 4.praporu (jižníčástúseku chebské bylo velitelstvísměru praporu v„Myslivn Horníosada Pelhřimov). Je třeba ovšem říci, ženapočátku tohoto komunikačního v rámci 3.praporu ještě zkoušeli poněkud jižnějšísměrnaSvatou Annu (někdejší Pomezná aPomezí) směrem nazápadoněmecký Schirding a Hohenberg, event. pohybovali podél řeky Ohře a silnice, resp osob. Jinak se od počátku vyprofi 10.Novýnici uAše (8.Krásná, 9.Selbská, kde bylo Žďár), zadrženotéměř 25% sekundovaldy ještě úspěšně poměrně chebskému nádražíAš aroty nastátní hra- vzhledem ktomu, žečástzadržených přesunovala se mimoCheb. nádraží jevroce 1954,téměř dvě třetiny na46,58% (64,7%).Vroce 1955klesá pásmo. Pohraničníci zasahovali imimoně. vystoupivší zvlaku. Působnost neomezovala PSse tedy jennahraniční azakázané 4. prapor nachebském Cheb)umístilo nádražíhlídku, která perlustrovala osoby proudu Ohře. Pak tedy stačilo, aby velitelství praporu (vletech 1951–1953to byl vnitrozemí, bylo nutno kterým projít iproti tak jaksměrem doašského výběžku, jako jedinékomunikační centrum přístupn valo to izcharakteru úseku chebské brigády, ževýchodiskem přechodu byl Cheb hranic, mělinasvé straně všechny bylo, nevýhody. nevýhodou avyplý- Zásadní služby pohraničníků. kteří zmíněných Lidé, po opatřeních přijížděli doblízkosti vazby naradu abez místních znalostípoměrů obyvatelbez ainformace ozpůsobu ny obyvatelstva, mělaulehčený přístup kza dohraničního pásma. výběžku vrocetečněné 1951skupinami mohly ovíceosobách, vést kpojetí celéhoašského zřadmístní cích pocházela zadržených brigádou doNSR. ve směru na46,37%,vrocenejméně (28,73%).Vroce 1953na54,37% 1952jižroste podíl ží zadrženonejvíceosob, avšak ve srovnání snásledujícími léty to bylo relativně o přechod státních hranic podlelokalit. Jestliže situace voblasti zachycování uprchlíků byla pro brigádu příznivá Jiné možnosti pronikání ke státní hranici byly především vroce 1951.Teh- Zaměření aktivity tzv. aktivity Zaměření narušitelů dokumentovalo naCheb Tím, žebrigáda ve svém úseku plošně eliminovala možné „rizikové“ skupi- ho obyvatelstva alzejenspekulovat, zdapokusy usku- lovaly komunikace „za“ Prchající Chebem. se vkaždémroce převažují lidémezi15–20lety, Za rok 1951bylo Za sicena chebském nádra- 461 ě“, které vřaděpřípadů uprchlíky rov- é hromadné dopravě zevzdálenějšího Maximum zadržených nachebském . železniční tratě. železniční naPomezí (rota PS držení těch, kteří přijížděli dooblasti nezadrženénahodnoty, které sohle- rozvržení pokusů 7.5.2008 10:42:01 167

jejich podíl se pohybuje mezi 28,76 % v roce 1955 a 39 % v roce 1951. Přitom je zajímavé, která z věkových kategorií byla jako druhá nejčetnější. Zde již nejde vý- hradně o jednu skupinu. V letech 1951–1953 to byla skupina osob do 25 let, při- čemž v roce 1952, kdy ve skupině do 20 let bylo 30,83 % zadržených, byl její odstup od nejpočetnější skupiny nejmenší (20–25letých bylo 26,87 %). Ovšem v roce 1954 byla druhou nejpočetnější skupinou skupina osob do 15 let (zpravidla osoby 13–15 let) s podílem 22,06 %, v následujícím roce pak skupina do 30 let (20,55 %). Z věkové struktury zadržených lze předpokládat, že se nejedná o reprezentativní vzorek společnosti jako celku, ale příznakový. Věkové zastoupení implikuje, že utíkaly především osoby svobodné, nemající rodinu, stojící na počátku či před začátkem své profesní dráhy. Velitelství brigády tuto skutečnost vysvětlovalo for- mulací, že „tento stav je zaviněn hlavně výchovou těchto mladých lidí“.462 Nešlo však jen o výchovu. Mladí lidé, kteří se pokoušeli o přechod hranice, tak nečinili (nemuseli činit) z pevného protikomunistického přesvědčení. V jejich případě šlo o způsob řešení nastalé situace. Z místa bydliště, kde žil s rodiči, byl učeň či mla- dý zaměstnanec či brigádník nucen přesídlit na mnohdy vzdálený internát (uby- tovnu). Přitom se setkával s řadou povinností, jejichž splnění bylo autoritativně vyžadováno. Na jedné straně byl sice nezávislý na rodičích, na straně druhé je zde přítomno znepokojení z vlastní zodpovědnosti. Mladý člověk zažíval mnoho po- citů a situací poprvé.463 To vedlo, společně se ztrátou dosavadních vazeb, k tomu, že řadu problémů řešil za velkého emočního vypětí. Pokud se tedy dostavilo roz- čarování mezi předpokládanou činností (prací, bydlením, možnostmi trávení vol- ného času) a skutečností, event. přibyly konfl iktní situace (s vychovateli na inter- nátě, s mistrem v zaměstnání), tak toto vše společně se ztíženou možností vyvázat se z přikázaného zaměstnání mohlo představovat faktory, které spolupůsobily při rozhodnutí k útěku přes hranice. Když jsme vyhodnocovali příslušnost zadržených osob k určitým sociálním (profesním) skupinám, bylo nutné některé skupiny ještě dále strukturovat: u vzdě- lávající se mládeže jsme sledovali také podkategorie „žáci základních škol“, „stře- doškolští studenti“, „učni“. Podle situace konkrétního roku jsme tyto podkategorie rozšířili o učně hornické, resp. o studenty, u nichž nebylo možné říci, zda se jedná o studenty VŠ či SŠ nebo tam, kde bylo uvedeno jmenovitě VŠ. Samostatnou skupinu jsme také vytvořili pro horníky a v případě potřeby jsme ze skupiny nekvalifi kovaných dělníků vydělovali ještě další pracovníky – brigádníky na dole. Ve shodě s tím, jak režim více zasahoval do sociální struktury společnosti, úžilo se i spektrum těch, kteří byli zadrženi. Nejširší sociální struktura zadržených byla v roce 1951, kdy se vedle nejzastoupenějších objevují okrajově kategorie jako živnostníci (4), samostatní zemědělci (4). V tomto roce mělo význam uvažovat i další skupiny, které se v dalších letech, i s ohledem na klesající množství zadrže- ných, marginalizovaly, např. zdravotnický personál (6). Vedle zužování společen- ské struktury zadržených ve shodě se zužováním společenské struktury obecně

462 ABS, Brno-Kanice, f. 2342, inv. j. 335, k. 127, Výkaz činnosti... za rok 1953 – 5. brigáda, čj. PS-025/11- OS-54 ze 7. 1. 1954. 463 Srov. MACEK, Petr: Adolescence: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Portál, Praha 1999, zejm. s. 159–184. Ačkoli se autor zabývá současnou skupinou dospívajících (90. léta 20. století), je ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ možné některé poznatky využít pro naše účely.

Hranice.indd 167 7.5.2008 10:42:01 Hranice.indd 168 168 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ početnější skupinapočetnější na mládeže navštěvující vzdělávací množinuřily zadržených sledovaných ve pěti všech letech. Nejpočetnější je zastoupeny jsou výrazně společnosti) skupiny, 3–4sociální které především tvo- (pozor, neplatí to vtom však smyslu, žeby byl zadržován reprezentativní vzorek nictví zatřetíminictví horníky. 4.–6. místě stejně pracovníky společně početnými se vdopravě, zemědělstvíales- žených vrámci zaúředníky jednotlivých avroce 1955na čtvrtá let:vroce 1954je 1/4. Rychlost vede ktomu, poklesu žetato kvalifi vaných pracovníků o1/2).Vroce 1955jemezizadrženými (pokles jen1/12počtu z rokuo1/3)aunekvalifi nežu„mládeže“ (pokles pokles 1951,tedy rychlejší ještě drželina2/3„mládeže“. Jejich téměř vroce 1952byl na1/3stavu však pokles a vletech 1951a1953byl odstup skupin obou malý, vroce 1954dokonce stejný. s tuací nemusí být nutně úplný, plní roli shrnutí. Rozpor meziskutečným charak- fl nástupu na jinépracoviště, jednaloozpůsob řešení mnohem kon- však častěji se důležitějších Pokusy oborů. opřechod hranice byly snahy výsledkem vyhnout se covních sil, vjejímžrámci mělo dojít kpřevodu pracovních sildo hospodářsky být nadaném pracovišti (továrně, dole) jižzaměstnáni. u nespokojenosti mzdou, se pracovními akončila podmínkami tím,ženechtěli „dobrodružství“ místo dělilasdůvodemk pokusu dozahraničí; oprvní oodchod vroce 1952se v zaměstnání vštěvující vzdělávací zařízení, nejvícezastoupená motivace byla nespokojenost –klasifi vod krétní Tímto osobu porušena. jsmedávali prostor vlastnímu náhledu nadaný dů- souvislosti sostatními údaji; vměsíčníc jsme tyto důvody přechodu PS,neboť zdebyly zdenních hlášení podány vtěsné gády. Sohledem napoužitou metodiku ostatních všech ukazatelů vyhodnocovali tiv, relativní váhaurčité kategorie vzrostla... proto, žedošlokzadrženínějaké skupiny ave pokusů vztahu knízkýmpočtům 1954–1955, žedosáhly relativně hodnot neždříve; vyšších mohlo tomu být tak zadržených učňů. Uménězastoupených kategorií mohlo stát, se vletech zvláště cí zařízení, jevýrazný. Vletech 1951–1953tvoří horničtí učnivícenež50%všech nických nazadržených učních, jejichž podíl které osobách, navštěvovaly vzděláva- ze7%na11%).Krom zvýší jejich(v roce podíl toho 1951se lzeuvažovat i ohor- vnímat išířeji, khorníkům jestliže přičteme adělníkypracující brigádníky nadole tegoriím právě pro Problém jejípočetnost. zadržených pracujících lze vhornictví Tuto profesně skupinu úzcevymezenou zmíněným ka- výše bok po jsme postavili iktní situace započetí pracovního po Následující poměru. konfl výčet „rodinnými důvody“ „rodinnými

který uvedlkterý při výslechu krátce zadrženízpravodajským po pracovníkům bri- kovaných dělníků zroku 1951,zatímco unekvalifi Zmínění Zmínění Kvalifi Pokusy oútěk dozahraničí vtomto případě souvisely smobilizováním pra- Vyhodnotíme-li tyto důvody, zjistíme, žeačnejvícebylo tak mládežena- Kromě věku aprofese/zaměstnání i jsmesledovali zadrženéhojedince kace PS v měsíčném vyhodnocení byla třeba jiná. kace PSvměsíčném vyhodnocení kovaní , která byla v udanýmletech 1953–1955nejpočetnějším důvodem a v roce 1951byla druhým důvodem nejpočetnějším společně horníci

nekvalifi pracovníci . Škála motivů, které jsmezařadili do této skupiny začínala představují skupinu nejpočetnější čtvrtou zadržených. kovaných (dělníci)jižmají odstup větší, ačkoli vroce 1951 se

zařízení dělníků (pracovníků) celkem jednoznačně h výkazech brigádyh výkazech jižbyla vazbanakon- kategorie ztrácíváhu zadr- vpodílech , ikdyž roce (1955)byla vposledním kovaných dělníků jeto iktních si- skupi- ko- mo- 7.5.2008 10:42:01 169

terem pracovní činnosti a očekáváním (sliby náborových pracovníků); konfl ikty s nadřízenými; ubytování – špatné vytápění, přístup vychovatelů na internátech v případě učňů; platové očekávání. Krom toho byly pokusy o přechod hranice vý- sledkem zameškání směn, neboť v řadě případů se nespokojenost v zaměstnání projevila vynecháváním směn. Pokud to nemohl zaměstnavatel vyřešit, předvo- lával dotyčné sociální referát ONV (nebo úřad ochrany práce). Hrozba trestních sankcí pak vedla k pokusu o útěk. Zaměstnanec měl problémy ukončit pracovní poměr, neboť některé důvody se prostě „nepočítaly“ (jednalo se ponejvíce o zdra- votní důvody). Mnohé důvody souvisely s útoky režimu na sociální strukturu společnosti. Živnostníku mohlo být odňato oprávnění k provozování živnosti, a tak byl donucen k práci v podniku služeb, nebo ve výrobě. Je to příklad dělníka v komunálním podniku Jáchymov, otce 3 dětí, bývalého živnostníka. Podobně chtěl svou truhlaři- nu provozovat muž, který musel pracovat jako důlní dělník v Citicích, okres Soko- lov, nebo 23letý cukrář, nyní pomocný dělník ve Vítkovických železárnách, který si chtěl zařídit cukrářskou výrobnu. Pokus o útěk do zahraničí byl tedy důsledkem pracovních předpisů „ak- centujících moment přinucení a sankcí... k omezení volného pohybu občanů“.464 V souladu s panujícím společenským klimatem, které nevytvářelo vhodné pro- středí pro pochopení a řešení zájmů jednotlivce, zacházely tyto rozpory do kraj- nosti a generovaly pak pokusy o přechod státních hranic jako jednu z forem úni- ku z pracovního systému. Příznačné je proto i hodnocení ze strany 5. brigády PS, jímž chtěla zároveň „vysvětlit“ velký počet dělníků: „Největší část zadržených tvoří osoby dělnického původu ... ve většině případech (!) [se] jedná o osoby se špatnou pracovní morálkou, svedené pravděpodobně nepřátelskými živly.“465 „Tyto osoby uchylují se k pokusu o narušení SH ponejvíce z důvodu různých nesrovnalostí, které nechtějí řešiti přímou cestou.“466 Silnou motivací bylo dobrodružství, touha je zažít, zvědavost, vliv kama- rádů, někdy označované jako mladická nerozvážnost (formulace typu „dobro- družná povaha, chtěl se podívat do světa“ – maďarský dělník, 28 let; stát se ná- mořníkem – 15letý; „dobrodružství – četba cestopisů“ – 17letý lesnický učeň; „od kamarádů se dověděl, že se tam bude mít dobře“ – hornický učeň). Obecně právě tato motivace souvisí s psychickým vývojem dospívajícího. Rysem mladých je po- znávat, cestovat (poznat jiné země, architekturu v Řecku), sdělovat a vyměňovat si názory. S tím může kupř. korespondovat i tvrzení kuchaře, že se chtěl podívat, jak se jinde vaří. Konečně třetí nejpočetnější skupinou důvodů byly rodinné poměry. Sem patřily jednak rozpory životních partnerů (nevěra jednoho z partnerů, neuspořá- daný rodinný život, neochota dostát vyživovací povinnosti, „z nešťastné lásky“), jednak problémy mezigenerační (násilí rodičů na dětech, konfl ikty s nevlastním rodičem, zásahy rodičů do partnerského vztahu mladých). Některé z těchto roz- porů mohly být také podníceny dlouhodobou nepřítomností v bydlišti a upozaďo-

464 STÁTNÍK, Dalibor: Sankční pracovní právo v padesátých letech: Vládní nařízení o opatřeních proti fl uktuaci a absenci č. 52/1953 Sb. In: Studie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, sv.17, rok 1994. Praha 1994, s. 73. 465 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 49, Vyhodnocení výkonu služby... za měsíc květen 1953, 5. brigáda. ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ 466 Tamtéž, Vyhodnocení výkonu služby... za měsíc červenec 1953, 5. brigáda.

Hranice.indd 169 7.5.2008 10:42:01 Hranice.indd 170 170 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ vracela zpět (1951). vracela zpět nom případě šlooskutečnou návštěvu, když ženanavštívila své příbuzné se apak pobytu vzahraničí. měly čitrvalého ústit Pouzevštěvy dodlouhodobého vjed- spodobnou motivacíse setkáváme Je ivopačném směru. tedy jasné, žetyto ná- dičem (pokud byl odsunut jedenznich, případně udalších příbuzných, částečně německé národnosti, kteří vpohraničí achtěli zůstali ro- rodiči, nebo žít svými se sourozenci,strýci, zapříbuznými kamarádů. svých skupinou Další byli obyvatelé předevšímnalo se oto, žemladílidéchtěli odejít doUSA,Kanady, atd. zasvými nice zdůvodu důvodů. tických zameškánínebo směn,minimálněpakbylo útěků zestrachu před trestem zpoli- nosti dotyčného svěřeného –poškození za povahy (krádeže, zpronevěry), útěky před tresty, které zpracovní vyplývaly čin- jak útěky dětípřed trestem př rodičů, tak číval ve strachu před trestem. o přechod státní hranice jako následekrozvodu vojenské vdobě služby). základní orit (práce ve bydl větší vzdálenostiod iště, vojenská služba (kupř. základní pokus váním individuálních komplikací vyvstávajících znaplňování společenských pri- 467 467 Tento případ je mimostatistiky, jelikož byla ženazadrženaažpři návratu. problémy, dobrodružství. častější skupinou zadržených, důvod útěku s vyšším vzděláním (konstruktér,s vyšším učitel ap.). kteří byli nuceni politicky motivovaným nátlakem změnit zaměstnání, pracovníky stojících kategorie. mimonejpočetnější Mnohdy živnostníky, šloo osoby vyučené, věkově skupina osob uváděla jej bylo, důvodu že tohoto charakteristik z Jednou odejít jižněkolikráte se vyjádření „snažil cestou, legální výsledku“). alevždy bez cholením“ (36letýlékař smanželkou a pociťoval antisemitismus „značně nebo vpovolání amělobavy před vyvr- jeho dostat vČSR práci, která by jílíbila“ se dělnice vpletárně, (32letá dříve zlatnice) mělnastoupitkterý jako dělníkvkamenolomě ve Zlíchově uPrahy), „nemohla Jáchymovských dolů; 25letýmuž zokresu Slavkov urodičů, uBrna vhospodářství ník, nyní voják služby), základní „nespoko úhrnů. Formulace důvodů typu „chtěl myslet“ svobodně (30letýtechnický úřed- poúnorovou vlnu očekávali, 5%ročních pohyboval vroce však 1951.Vždy pod se Jako pouze jednou, bychom jak motiv nejpočetnější byl vyhodnocen sohledem na pravidelně objevují tyshrnuté pod škole“ byly vtomto roce běžné. a neštěstí vlásce“, špatné „dostal známky ve škole“, „špatná známka zchování ve „...nebaví jejučit zedníkem“, se jimve škole“, se „nelíbilo „špatný prospěch ve škole zadržených, ažvobdobí poklesu nější dostal vroce 1954.Formulace důvodu jako V některých letech se ukázaljakoV některých letech se podstatný též pokus opřechod státní hra- Velmi početný byl důvod také kpokusu opřechod státní hranice, jenžspo- Ač byla mládežnavštěvující některá ze Vezmeme-li zastoupenými řídce tozopačného konce, mezi důvody tak se tzv. návštěvy příbuzných 467 Je samozřejmé, žetento důvod mohly ovlivnit pracovní také Sem jsmezařadili širokou poměrně Sem škálu případů, tzv. nesouhlas slidově demokratickým zřízením. . Formulace stzv. jevícenežnamístě: jed- dvěma dětmi – 5. 6. 1951, podle vlastního vlastního dvěma dětmi–5.6.1951,podle ed tresty delikty hospodářské zarůzné jenost s poměry vČSR“ spoměry jenost (20letýhorník řízení (stroje, dopravního prostředku) neprospěch vzdělávacích zařízení relativně nej- ve nejpočet- škole mezi se 7.5.2008 10:42:02 171

[Obr. 30] Přehled nejpočetnějších důvodů k opuštění republiky a jejich procentuální zastou- pení v letech 1951–1955.

Legenda: D – dobrodružství (mladická nerozvážnost); N – nespokojenost v práci (malý výdě- lek); R – rodinné poměry (nesrovnalosti v manželství, s rodiči); T – strach z trestu; Ld – nesouhlas s lid. dem. zřízením; Př – návštěva příbuzných; Nš – neprospěch ve škole; Mp – hledání lepších materiálních podmínek. K uvedenému vyhodnocení musíme zopakovat dvě omezení. Za prvé důvod byl sdělen při prvním výslechu. Ačkoli před odesláním hlášení pro HS PS mohla brigáda PS o dané osobě získat z jiného zdroje další informace, časem (v průběhu vyšetřování StB) mohl výsledný motiv znít odlišně. Dále musíme vycházet z před- pokladu, že i závažnější motiv (tzv. nesouhlas, strach před trestem) mohl zadržený skrývat v naději na nižší trest. Krom toho u řady osob nebyla motivace zjištěna: jejich podíl dosahoval v některých letech významných hodnot – ve třech z pěti zkou- maných let přesáhl 15 %. V neposlední řadě může být uvedení jediného důvodu zavádějící. Uvedený motiv mohl být jen „poslední kapkou“ k rozhodnutí přejít do zahraničí. Mohlo jít o kombinaci motivů touha po dobrodružství a rodinné problé- my, dobrodružství a problémy v zaměstnání, dobrodružství a neprospěch ve škole. Odchod do zahraničí za příbuzným mohl být vyvolán i pracovními problémy. Po- kud bychom chtěli překonat limity této metody, museli bychom se věnovat vyšetřo- vacímu spisu každého ze zadržených a zjišťovat motiv vyplynuvší z vyšetřování StB, eventuálně to porovnat s dnešním svědectvím postiženého či jeho příbuzných. Naše pokusy o charakterizování skupiny osob, která byla zadržena pro po- dezření (resp. usvědčena, či se přiznala) z pokusu o nedovolený (ilegální) přechod státní hranice, bychom mohli zakončit charakterizováním „typu“. Jednalo se tedy o mladého člověka, nejčastěji (nikoli většinou) mezi 15–20 lety, majícího jednu z prvních zkušeností se zaměstnáním či se na ně teprve připravujícího v některém z učilišť, středních škol či dokonce ještě v posledním ročníku základní školy. Nestu-

doval-li, zpravidla pracoval mimo své dosavadní trvalé bydliště (rodiště) v některé ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ z průmyslových oblastí, jako bylo Ostravsko nebo severozápadní Čechy. Nejčastěji

Hranice.indd 171 7.5.2008 10:42:02 Hranice.indd 172 172 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ je takovým ukazatelem zastřelených,je takovým ipočet včetně agentů zNSR směřují- aosob našich uprchlíků zadržených aklesajícíhopočtu agentů arostoucí PS úspěšnosti neměly službu zaběhnutou, oženijnětechnickém ani nemluvě. zabezpečení plných roku měsíců šesti do doby, 8spadádoprvních 1951,čili kdy PSještě útvary zaznamenán vsrpnu roku 1954.Přitom jezajímavé, žezoněch 9 roku 1951jich (z toho 1zastřelen) vroce 1952byl agent zastřelen období byl 1,poslední vnašem PS vnové sestavě, jižagentů nebylo mnoho. Vroce 1951jich bylo zadrženo ještě 9 pracující „svést“ a snažilise lidzesprávné cesty. Fakt je, kdy ževdobě, fungovala sagentyse chodci aspříslušníky poražené třídy, kteří by pronikali zezahraničí kteří chtěli nelegálněopustit republiku. Jejím hlavním zadáním bylo vypořádat V roce 1954byli předáni 4avroce 1955byl zpět ze3úspěšných vrácenjeden. V roce 1953 byl takto předán vrátil ajedense několika jedenzpět po měsících. hané výživného, (neplacení defraudace), překročení hranice vopilosti, zbloudění. dla, neboť případů vrácených bylo málo. Je uprchlíkyúspěšné vracela.Je otázkou, do profese amotivace uzadržených. než pitelných důvodů), jemožné, ale žebychom zjistilijinéúdaje ve věkové skladbě, postupněse mění. Nemáme osobnostní údaje oúspěšných sicesociálně (zpocho- (okresu) dohraničního pásma).Nelze vyloučit, také žecharakteristika uprchlíků nijnětechnických opatření, 4.hraniční azakázané ašského pásmo(pojetí výběžku jich možným rádcem.2.rostoucí zkušenosti zvýkonu služby uPS,3.existence že- telstva zhraničního azakázaného pásma, pretační možnosti vmnohém to skýtá pokoušejících opřechod osob nežcelkový se počet Inter- doNSR. 1953 rychleji Z tabulkových přejít, dor. podařilo těch, jimžse hodnot vidíme, klesal žepočet Ohledně dvou zarok věnované čísel napasáže 1951odkazujeme tomuto roku. V tabulce nenízahrnut pro rok cestujících 1951počet ve vlaku z 11. 9.1951. [Tab. 37]Počet osob, které překonaly státní hranici doNSR úspěšně. né přechody umístníhoobyv opory (bez pěst vnitrozemí vzdáleného izpoměrně dorazili vlakem navlastní scílem nádraží. Sem svědčí ito, ženejčastěji byli tito lidézadržováni ve východišti, jímžbylo chebské pulsivnosti, která byla provázena nedostat Je pravděpodobné, rozhodnutí žejejich nebylo připravováno. dlouho Ojisté im- ly být doplňovány, ivzhledemkvěku dotyčných, ještě touhou dobrodružství. po učňovské prob byly časté praxe. Dále tímto řešil způsobem problémy, které vyvě lkd S 3/6 4 6 78 165 248 18 536/562 6 95/104 Tlak doNSR Zběhové 5.bPS z.doNSR Bez Rok Postupem doby tedy hranice se s NSR „zklidňovala“, vedle klesající vlny V ofi Úspěšnost brigádě „zvyšovala“ i západoněmecká strana, která některé Pohled naskupinu osob, které směřovaly doplníme doNSR, oúspěš- ještě ciální propagandě PSnesloužila však tomu, aby zadržovala pracující, . 9115 9315 1955 1954 1953 1952 1951 atelstva) dosáhnout státní hranice. 3 lémy zrodinného soužití. Tyto moh- motivy ohledu: „nespolehlivého“ 1.odsun obyva- které bylo jakzdrojem uprchlíků, jetak kem informací oochraně státní hranice, jaké míry můžeme zjistit přesná pravi- přesná zjistit můžeme míry jaké dnalo se oosoby nezletilé, se trestnědnalo stí- raly zpracovního brigády poměru, či 3 2 10 0 76 3 0 7.5.2008 10:42:02 173

cích do NDR. V roce 1951 bylo zastřeleno 6 osob, v roce 1952 8 osob a v roce 1953 2 lidé. V roce 1954 a 1955 nejsou ve výkazech lidé zastřelení nebo usmrcení ženij- nětechnickým zařízením uvedení. Jiné směry vzpomeneme jen krátce: směry do a z NDR zůstaly ve sledování PS okrajové. Ačkoli mohly být přechody z NDR v některých obdobích velmi časté, nebyly způsobeny závažnými motivy (nejvíce sběr lesních plodin a neznalost prů- běhu státní hranice – lázeňští hosté z NDR). Jedinců, kteří se snažili přejít do NSR přes NDR nebo z NDR do NSR přes ČSR bylo ve sledovaném úseku minimálně. Na směru z NSR byli pohraničníci ostražitější: každý zadržený byl pro ně potenci- álním agentem nepřítele. Většinou se však jednalo o přechod z ekonomických dů- vodů. Relativně časté byly též důvody rodinné, ojediněle se jednalo o návrat z emigrace. Ekonomičtí „narušitelé“ byli vesměs starší a mnohdy lépe kvalifi kovaní než zadržení českoslovenští občané v opačném směru.

Pokusy o přechod státní hranice v úseku 4. znojemské pohraniční brigády

Po analýze pokusů o přechod hranice v úseku chebské pohraniční brigády chceme pojednat vývoj pokusů o nedovolený přechod na státní hranici s Rakouskem s cílem pokusit se o rozbor v podobných intencích jako v předešlé kapitole, tj. analyzovat kromě časového a místního rozložení pokusů i osoby zadržené při pokusu přejít stát- ní hranici do Rakouska a dobrat se společných a odlišných znaků u obou brigád PS.

Rok 1951 – velká úspěšnost pokusů

Za rok 1951 bylo možné zjistit, že v úseku 4. pohraničního oddílu bylo ve směru do Rakouska zadrženo celkem 128 osob, z Rakouska 76, bez zadržení se do Ra- kouska podařilo přejít celkem 64 osobám. V řeči čísel měl tedy uprchlík v tomto úseku celkem velkou šanci, neboť ze 192 zjištěných osob směřujících do Rakous- ka se podařilo utéci každému třetímu. Skutečný počet uprchlíků však bude určitě vyšší, neboť uvádíme jen počet osob, který PS pro tento úsek zjistila nebo o nichž dostala zprávu.468 Samozřejmě se nevyhneme srovnání s úsekem západní hranice, tj. s chebskou brigádou, kde bylo při 452 pokusech „jen“ 103 úspěšných (pomí- jíme přitom vlak z 11. 9. 1951). Krom toho měsíční výkazy činnosti, a tedy lepší podklady pro zjišťování případů zadržených a nezadržených, začínají u znojemské brigády až dubnem, zatímco u chebské březnem 1951. Situaci pro získávání údajů o přechodech státní hranice nevyřeší ani zpráva roční.469 Její výpovědní hodnotu, ačkoli uvádí čísla již od ledna 1951, snižuje to, že během dalších měsíců se od na- šich zjištění znatelně odchyluje.

468 Ačkoli v případě zadržených pro pokus o nedovolený přechod státní hranice hovoříme o počtu osob, v pří- padě přechodů bez zadržení bychom měli hovořit spíše o počtu pokusů, neboť nelze vyloučit, že někteří mohli překonat hranici vícekrát než jednou. ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ 469 ABS, Brno-Kanice, f. 2341, k. 13, čj. PS-00136/11-OS-52 z 2. 1. 1952.

Hranice.indd 173 7.5.2008 10:42:02 Hranice.indd 174 174 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 470 plp.zR spolupracovníci sm ve nezadržení a zadržení Spolupr. R: z Tlak doR: za- pokusila je se PS hloubky, malé do hranici překročili kteří lidé, N. z R a ihned zpět: N. z R: z N. N. do R: Z. zR: Z. doR: [Tab. 38] ABS, Brno-Kanice, f.2341,k.13,čj. PS-00136/11-OS-52z 2.1.1952. dílu zarok 1951. P ar (3) Zadr. Měsíc123456789101112Σ .d (?) N. doR do R Tlak PS N. zběh (3) Z. doR zpět a ihned N. zR tlak Celk. (-) Z. zR ear ? (?) (?) Nezadr. .zR(?) N. zR o známka ktabulce: Vzávorkách jsou uvedeny údaje zceloroční zprávy 4.pohraničního od- (3) (3) 1951. Zadržení a úspěšní při přechodu v úseku znojemské brigády PSv roce 3 1 1 3 2 - - 470 (8) (5) (5) (8) (3) (?) (?) 10 9 6 6 3 1 1 - nezadržení, kteří přešli hranici směrem Někteří doRakouska. znich –počet nezadržení zRakouska zadržení pro pokus opřechod státní hranice zRakouska. děni. zadrženými ani v celkových součtech. V tomto roce nejsou uvá- přechodu. k nejsou uváděni vcelkových součtech, ani nezadrženými. mezi jimuniknout se kteří Lidé, doRakouska. držet, avšak zpět podařilo úspěšnýcho všech pokusech. zadržení pro pokus opřechod státní hranice doRakouska. byli vsovětské zóně zadrženiavráceni(21). (12) (18) (28) (10) (33) (21) (2) (3) 11 14 19 6 8 3 8 2 (16) (13) (26) (13) (30) (14) (3) (1) 19 27 15 31 12 2 11 4 - (13) (11) (17) 42(11) (4)2 (2) (9) (4) (2) 19 12 10 21 2 9 - čs. služeb, které zadrželaPS.Nejsou uváděni mezi (16) (22) (13) (27) (9) (3) (2) 17 15 28 13 32 15 4 - (13) (14) (1) (9) (8) (5) (1) (-) 22 17 16 23 1 6 1 - ěru do Rakouska, včetně napomahačů včetně doRakouska, ěru osob nejistý,osob nebo (17) (15) (12) (21) (3) (2) (4) (1) 15 19 12 23 7 3 8 1 (21) (25) (19) (27) (6) (2) (6) (-) 23 25 19 29 6 4 6 - (11) (10) (13) (2) (8) (3) (2) (-) 15 12 18 3 1 3 9 6 3 - ť PSnemělapřehled (21) (21) (17) (27) (2)1 (4) (4) (6) 32 20 18 35 14 2 3 (2)2 (19) (26) (18) (5) (6) (1) (7) 19 10 11 31 18 12 1 (167) (181) (118) (243) (13) (63) (49) (76) 204 192 128 274 64 76 70 6 0 7.5.2008 10:42:02 175

Příčiny úspěšných přechodů nastiňují zprávy velitelství oddílu: nízký počet hlídek na úsek roty, na jednu rotu připadá průměrně 10 km státní hranice. Rota má k dispozici 10–15 příslušníků pro službu na 24 hodin, tj. neustále jsou v terénu dvě hlídky ve dne a tři v noci. K tomu je nutno připočíst ještě skutečnost, že hlídky při dlouhých úsecích roty trávily spoustu času služební doby přesunem na vykáza- né stanoviště. Další příčinou bylo krátké setrvávání hlídky ve vymezeném prostoru i nevýhodné stanoviště velitelství roty. Tak například rota v Podhradí (nad Dyjí) sídlila daleko od státní hranice, rota Čížov měla úsek, který protínala Dyje; přes ni nebylo spojení a hlídky musely obcházet přes Vranov. Podobně na tom byly i roty Devět Mlýnů a Lány. Mimo svůj úsek, na jeho okraji v Poštorné, byla ubytována rota Boří Dvůr. Dořešené ubytování neměla také rota Devět Mlýnů a stavební prá- ce na budově roty zaměstnávaly i příslušníky roty Hatě.471 Z pohledu dalšího vý- voje je příznačné, že mnohdy se po přestěhování rot blíže středu úseku prokázala důležitost dřívějších lokalit. V roce 1952 tak byla zřízena v Šatově detašovaná četa 8. roty Devět Mlýnů a v Poštorné dokonce pohraniční rota. Dalšími průvodními negativy z pohledu znojemského oddílu PS byla absence pozorovatelen, příslušníci také ještě neznali terén a možné úkryty, a „velitelé rot nemají přehled o obyvatelstvu v HP, zejména o obcích při státní hranici, nema- jí v obcích důvěrnickou síť a proto nejsou informováni o návštěvách podezřelých osob v těchto obcích“.472 Tzv. narušitelé sice byli relativně úspěšní, nicméně znojemský oddíl měl na- ději, že jeho úspěšnost se v konečném výsledku zlepší, neboť v této části Rakouska byla rozmístěna vojska Sovětské armády, která „narušitele“ (v pramenech prove- nience 4. oddílu/brigády se objevuje i termín „přechodce“) předávala zpět na čs. území. Jen v roce 1951 jich předala 21, tj. 1/3 všech, o nichž víme, že prošli. Tím se poněkud nahrazuje „defi cit“ vojáků oproti západní hranici a současně si z výpově- dí úspěšných oddíl získává zpětnou vazbu, což mu umožňuje reagovat na zjištěné způsoby přechodu státní hranice (tzv. kanály, později směry pravděpodobného postupu narušitelů). Kromě toho, že dlouhý úsek státní hranice střežil oddíl s relativně nízkým počtem pohraničníků, byl to také úsek velmi dobře přístupný z vnitrozemí ve většině své délky. Výjimkou byl úsek od Slavonic po Vranovskou přehradu, resp. k místu, kde se z ní vytékající řeka Dyje dostává zpět na státní hranici. Vlakem bylo možno využít k postupu ke státní hranici komunikační uzly Břeclav a Hru- šovany, dále pak stanice na trati Břeclav-Znojmo podél státní hranice. Vzhle- dem k hustému osídlení bylo možné využít i autobusového spojení, například ze Znojma blíže ke státní hranici. Nejaktivněji využívané úseky byly tyto: Slavo- nice (13 zadržených a 2 úspěšní), Devět Mlýnů (11 zadržených), Hatě (9+2473, k tomu v prostoru Šatova 2 zadržení), Ječmeniště (7+4), 13. rota Hrabětice (11),

471 Teprve v srpnu „byly již dodány baráky pro Boří dvůr a Hrabětice“. ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 9, Vyhod- nocení výkonu služby za měsíc srpen 1951, 4. oddíl. Nicméně i po postavení baráků zůstávala rota B. Dvůr ve svém provizorním objektu (tamtéž, Vyhodnocení výkonu služby za měsíc září 1951, 4. oddíl). Do nových objektů, nyní již vyklizených vojenskou správou, měl být v září přestěhován i PS-útvar Devět Mlýnů; do té doby sídlil v Šatově. Tamtéž, Vyhodnocení výkonu služby za měsíc srpen 1951, 4. oddíl. 472 Tamtéž, k. 8, Doplňující zpráva k výkazu činnosti a výkonu služby... za květen 1951, 4. oddíl, s. 6. ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ 473 X+Y – zadržené plus nezadržené osoby v úseku dané roty.

Hranice.indd 175 7.5.2008 10:42:02 Hranice.indd 176 176 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 476 476 uvést, o„důvody žejde dohlášení mohl politické“,Oddíl formulace: idalší objevíme nelíbí jimunás se 475 Kromě důvodu dobrodružství jsou uvedena uněkterých osob tato „synonyma“: knámořnictvu –19letýbri- 474 474 Prostor Šatova oněj„dělily“ neboť uvádíme se zvlášť, k odporu protik odporu dnešnímu zřízení.“ uvedl:dříve „Je student, do hlášení příslušníkem oddíl buržoazní rodiny chování ajeho ažití směřovalo jen a členem KSČ;„studoval pro abyl pak vyhozen výroky proti lid. dem.zřízení“ – 16letýbrigádník (na dole), souhlasil spolitikou strany –26letýzemědělský dě skupina –šestičlenná zadržená1.11.1951uJepoměry žák střední školy zPopradu; zplzeňské dosvěta podívat –18letýsoustružník se Škodovky. gádník naostravském dole Stachanov; doBrazílie jednotky. rozděleny roty Mikulov aNovosedly; vobou lokalitách, Šatově iBřezí, byly vdalšímroce zřízeny pohraniční zřejmé, hlídkou které roty byla zadržena.Stejně osoba jetomu tak vpřípadě Březí, obce jejížkatastr měly 10,16 %, (skupinouvodem motivů) byl tzv. nesouhlas slidovědemokratickým – zřízením ročeských hnědouhelnýchročeských dolů. (18,85 %),rovněž horníků (7,13%)–zdepůsobí jevyšší podíl navíc blízkost seve- vaných pracovníků (13,79%),naopak vícezaučených anekvalifi Ve stejném období máchebská brigáda mezizadrženými relativně méněkvalifi pracující vdopravě. Minimálně svysokou bylo kvalifi osob čení). Zadržených ostatních kategorií 5%:horníci, zběhové, bylo pod úředníci, lifi Vesměs muže, osvobodné, z1/5studenty jednalo se ZŠ)az1/5kva- (učněažáky Věkem byly determinovány charakteristiky i další sociální skupiny zadržených. věkovousáhla hranici 30let,tj. zadržených. 15do30let3/4všech od (Viz tab. 43) družství (16,4%). družství StB), PStuto informaci neměla. oddílu senedoznaly ajelikož si jepakzáhy jinásložka vyzvedla (územně příslušná b)osoby byly zastřeleny; výslechu c)během nesdělily; zpravodajskýmivod orgány Lidové milice, závodní strážapředala jenikoli StB, VBnebo PS,ale které jižPSdů- důvod neuváděla, byly tyto: vzásadě a)osobu zadrželajinásložka MNB(VB, StB), státníchod hranice nebyla doRakouska uplné zjištěna. čtvrtiny Příčiny, proč PS (14+7). Mikulov (11+4;ktomu vprostoru Březí 2zadržení),Valtice Dvůr (16+13),Boří šel 27. 2. 1951 na naše území a 4. 3. se vrátil pokusil územía4.3.se a13.3.1951 se 27.2.1951nanaše opětšel opřechod, jící zokresu Tišnov, někdejší studující práv, roku 1949vyloučený. pře- ZRakouska při dalších pokusech. Např. N. 27.9.1950R. odešel doRakouska (1928),pocháze- jichž byla většina, a ti, kteří byli zadrženive službách zahraničních rozvědek zRakouska. ve směru (Viz tabulka 45)Přetrvává tedy tendence předešlých let.Ato zdenejsou zahrnuti na stejné úrovni jako práce pro zahraniční rozvědku, resp. chuť pro nipracovat. strach ztrestu (5,47%–strach zpotrestání, zakrádeže, aleizaabsence vpráci) je městnání (jít zalepšímvýdělkem) –8,6%.Je rozhodně však zajímavé, žedůvod partnery, zabraňování mladým, aby vzali).Poté se následovala nespokojenost vza- kované pracovníky. Přes 1/10tvořili pracovníci (dělníci)nekvalifi Motivace Věkově Odhlédneme-li od této skupiny od Odhlédneme-li osob, jenejčetnějšímdůvodem dobro- Znojemský oddíl samozřejmě oddíl Znojemský rozlišoval „narušitele“, resp. „kopečkáře“, 474 476 vChebu 4,83%.Na stejné úrovni (hádkymezi byly rodinné též poměry se jednalo oosoby jednalo z1/3do20let,1/425letanecelá1/6nepře- se zadržených pro pokus zpokusu) (čipodezření onedovolený pře- 475 agenty Na rozdíl chebské od brigády druhým však největším dů- . Mnozí zagentů nebyli napoprvé, zadrženihned aleaž lník, jenž o sobě uvedl,lník, jenžosobě žebyl do10. 9.1951úředníkem za kamarády –20letýPolák; za lepšímživotem –14letý dvě roty, Mlýnů Devět aHatě, azezáznamů nenívždy čmeniště; nespokojenost kací. (Viz tabulka 44) s dnešnímrežimem ane- kovaných dělníků kovaní (zau- ko- 7.5.2008 10:42:03 177

přičemž byl zadržen v úseku roty Novosedly u obce Nový Přerov.477 Zjištěním pře- dešlých přechodů osob tohoto typu pohraničníkům sice narůstalo číslo „v kolon- ce“ úspěšnosti uprchlíků, nicméně získávali zpětně přehled o „živých“ úsecích, na které se poté mohly hlídky zaměřovat.478 Takových osob bylo v roce 1951 zadrženo 21. Z toho 2 byli zastřeleni při přechodu do Rakouska, celkem bylo v tomto směru zadrženo 14 osob, zbytek z Rakouska (7). Tři osoby se pokusily o přechod a byly nuceny se stáhnout zpět do Rakouska. Odhlédneme-li od směru, tj. zda směřovali do/z Rakouska, byli tzv. agenti zadrženi nejčastěji v prostoru Valtice (6),479 Jaro- slavice a Ječmeniště (po 3), dále Slavonice, Šatov, Hatě, Novosedly, Mikulov, Boří Dvůr, Břeclav. Vzhledem k délce úseku hranice si velitelství znojemského pohra- ničního oddílu nedělalo iluze, že by bylo schopné tyto pokusy eliminovat. Státní hranici překračovali nikoli jednorázově také převaděči, nebo při- cházeli alespoň těsně k ní. V roce 1951 je jejich aktivita největší, poté již klesá – důvody jsou nasnadě. Zatímco tzv. agenti nemuseli pocházet z oblasti pohra- ničí, kudy přecházeli hranici, u převaděčů to bylo spíše pravidlem. Na některé přišla PS vzápětí, když se vraceli bez převedených lidí z Rakouska (28. 3. 1951 M. K. a Ervín B.) a zabloudili při návratu, jindy hlídka alespoň registrovala stopy zpět. Jiní byli vypátráni až následkem toho, že jimi převedení byli chyceni v Ra- kousku a po předání příslušníky sovětské armády vypověděli o způsobu, jakým překonali státní hranici. Takto byl vypátrán občan M. ze Slupu, zaměstnaný 2 km od hranice v jaroslavické cihelně, jenž byl předsedou místní organizace KSČ.480 Naproti tomu jeden občan byl k převedení v prostoru Ječmeniště přinucen dvě- ma příslušníky ČSA. Jak vidíme, v otázce napomáhání jiným osobám k přechodu byli potenciálně podezřelí všichni usedlíci. Znojemský oddíl PS třeba uvádí, že

477 Nebude-li výslovně poznamenáno jinak, jsou údaje o pokusech osob, zadržených atd., k nimž došlo v roce 1951, čerpány z denních hlášení Velitelství PS (ABS, Brno Kanice, f. 2357, balík A1) a příslušných měsíčních výkazů a vyhodnocení činnosti 4. oddílu (tamtéž, k. 7–9). 478 Někdy jim tyto informace podávala i StB. O akci z 22. 11. v úseku roty Boří Dvůr, kdy dvě osoby, „agenti francouzské zpravodajské služby“, vedené spolupracovníkem StB, byly zadrženy připravenou skupinou po- hraničníků, však lze mít pochybnosti, zda StB neměla zájem na fyzické likvidaci těchto osob nebo zda chtěla za cenu usmrcení „agenta“ svého spolupracovníka vyvázat z této akce. V každém případě způsob zákroku připomíná akci, k níž došlo r. 1952 v úseku praporu Hranice chebské brigády (zastřelení Č. a O. ). Zde byla jedna osoba zabita (32letý R. V. z Karviné), druhá (35letý J. S. z Hustopečí) se vzdala. Při přestřelce padlo ze strany PS 92 výstřelů a bylo použito 3 ručních granátů. 479 Valtice se nacházely mimo HP, včetně železničních zastávek. „Terén jest vlnitý, má hodně hluchých prosto- rů, porostlý hlavně vinohrady, prostor Reisny jest pak výhodný orientační bod...“ Viz ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 9, Vyhodnocení výkonu služby za měsíc září 1951, 4. oddíl, s. 5. Vyhodnocení za měsíc říjen v souvislosti se zadržením tzv. agentů hovoří „o přehrazení kanálu v prostoru Valtic.“ (Tamtéž.) 480 V hodnocení tohoto případu velitelstvím znojemského útvaru se zrcadlí i prvek „zklamání“. – Komu z ob- čanů mají důvěřovat, když už i mezi komunisty byli převaděči? Jako ilustraci způsobu převádění uvádíme následující ukázku. „Jelikož bydlil v blízkosti státní hranice a zde byl rovněž zaměstnán, znal dokonale terén až ku státní hranici a vyznal se zde jak ve dne, tak v noci. Při svém zaměstnání v cihelně měl možnosti vypozorovati osy postupu, časy a i stanoviště hlídek, které vysílal do svého pravého křídla PS-útvar Jaroslavice. Rovněž tak měl i možnosti vypozorovati pohyb hlídek PS-útvaru Ječmeniště, které byly vysílány na styk. Pří- slušníci PS-útvaru jej vesměs znali, jako občana ze Slupu, předsedu KSČ a proto se s ním často za postupu na stanoviště kolem cihelny dali do rozhovoru, zvláště, když M [. – příjmení neuvádíme] k tomu dával úmyslně sám popud. Od kapličky za obcí Slupem mohl M. i v noci vypozorovati pohyb hlídek na státní hranici v prostoru dislokačního styku. Proto při převádění osob používal hlavně té taktiky, že u kapličky zalehl a odtud pozoroval státní hranici. Když zjistil, že hlídce skončilo střežení a viděl ji odcházeti, věděl, že jest terén volný a pak přešel do Rakouska... Svoji záškodnickou činnost maskoval jednak svým zaměstnáním, jakož i stra- nickou funkcí, takže jeho odhalení bylo velmi těžké.“ ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 25, Vyhodnocení výkonu ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ služby za měsíc leden 1952, 4. brigáda.

Hranice.indd 177 7.5.2008 10:42:03 Hranice.indd 178 178 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 8 483 trestní bylo podáno oznámeníV červenci napříslušníka 482 „Případ hajného Kratochvíla byl předán VO kvyšetření StB ajmenovaný Znojmo byl navržen kvystěhování 481 484 484 Údaje vkapitole výše jsmeuvedli věnované ustavení Viz hraničního azakázaného pásma. 1952 je183zadržených, vč. napomáhajících, a80–81úspěšných. uvést zarok 1951celkem 192osob, ztoho 128zadržených a64úspěšných, vroce rokuziročně o50%vhodnotách 1951.Naproti tomu lzeve znojemském úseku v to 3zběhy. pokusivších Úhrnem to osob znamenalo opřechod pokles se me- překonalo. a18bylo Vroce úspěšných, 1952jižzadrželajen227osob nepočítaje ve hranici svém azjistila,že103osob úspěšně úseku zadrželavroce 1951452osob šla ve známost [nazápadní hranici] ŽTZ“. luje „přenesením náporu narušitelů najižnístátní hranici poté, objevila ave- cose řekl lesnímdělníkům, aby to nehlásili, žeto mohou být tajní“. ních dělníků snadnaVranov, snadke státní hranici odešli, poté a„hajný Kratochvíl u osady Podmyče. 21.4.1951procházeli vranovským dva muži lesem les- aptali se někdy umožnili ipříslušníci PS, vých“ zezakázaného osob pásma. všech zhraničního osob pásmaavysídlení MlýnůDevět vŠatově. Koncem dubna dokončeno jetaké vysídlování „nespolehli- šovaná roty četa Čížov vKratochvílově hájence uPodmyčů adetašovaná roty četa u Mikulova avPoštorné uBřeclavi. Byly zřízeny také dvě detašované čety, deta- začínajíkem působit července dvě nové roty vexponovaných oblastech, vBřezí tzv.a zvyklostí narušitelů, jsou tabulkově posilovány roty ze41na46osob. Počát- dél překážek zoráno 126 km kontrolního pásu. Krom toho, žeroste znalostterénu vprovozu1952 je 165 drátěnéhokm zátarasu, vněm67 minovéhokm apo- pásu místech oře kontrolní pás,staví DZaminuje. Jak jsmeuvedli koncem výše, roku čátku roku kontrolní roku zřízen období je naněkterých Vdalším pás. sněhový se hraniční azakázané pásmo. Míra kontroly státní protože zvyšuje, hranice se za- od Z několika důvodů žePSnaznojemském dáříci, se úseku nabírá dech. Je vytyčeno Rok 1952–zesílení kontroly chají pro přechod uplatiti“. obyvatelése která zvesnice bezprostředně při Leštnice, ležela státní hranici, „ne- 11, čj. PS-0648/11-OS-51 z27.4.1951. z hraničního pásma(jeto ještě „staré“ HP)“pro znapomáhání podezření přechodům. Mařížco obec přežila, byť stran zetří obklopená zakázaným pásmem azátarasy, „zanikla“. Léštnice Statistický lexikon Republiky československé 1955 (okres leželapři Dačice) státní hranici sRakouskem naněkdejší silnicizeSlavonic přes Maříž doRakouska. Tamtéž ce, f.2341,k.13,Operativní činnost za1.pololetí 1952 –předložení hlášení. výkonu služby 1951,4.oddíl. zaměsícčervenec apravděpodobnězahraniční jednéosobě ještě dvěma dalším. , k.8,Doplňující zpráva činnostiavýkonu kvýkazu služby zaduben 1951,4.brigáda, s.8.Léštnice Vyšší zadržených počet oproti loňsku vysvět- o43%)se (183,tedy bezmála Jiný byl případ hajného Kratochvíla . Ten bydlel s v manželkou hájovně 481 483 což jerelativně tohoto výskyt pozdní jevu. , Praha 1955,s.567,jiuvádí mezizaniklými Zatím- obcemi. roty Valtice, neboť bylo zjištěno, žeumožnil útěk do Ktomu pro ilustraci: chebská brigáda ABS, Brno-Kanice, f.2357,k.8,Vyhodnocení 482 Přechod hranice hranice Přechod Tamtéž ABS, Brno-Kani- af.2341,k. 484 7.5.2008 10:42:03 179

[Tab. 39] Měsíční úhrny zadržených a úspěšných v úseku znojemské brigády v roce 1952. Měsíc 12 3 456 7 89101112Σ Zadr.116 143447373622241917 7274 Z. do R 9 5 8223225279 1415 6 5177 Nap. 1 1 2 2 6 Z. z R 2 1 6 10 1412 71310 211 291 +1d

Nezadr. 6 6-7 1 8 10 13 4 10 15 12 7 9 100/ 101 N. do R 56-7 14 8101910107 980/ 81 N. z R10032 3 3 1 5 2--20 N. zběh 0 PS Tlak do 14 11/12 9 27 41 35 30 18 24 25 13 14 263/ R 264 Spolupr. 1------1222210 z R Celk. 16 12/13 15 42 57 50 40 32 39 31 24 16 374/ tlak 375

Nap.: osoby zadržené pro napomáhání k přechodu do Rakouska. Spolupr. z R: spolupracovníci čs. služeb, které zadržela PS. Nejsou uváděni mezi zadrženými ani v celkových součtech. Ve směru z Rakouska došlo v průběhu roku ke 4 poku- sům, po nichž se osoby stáhly zpět. Buď se jednalo o vybírání tzv. mrtvé schrán- ky, překročení hranice v opilosti, nebo ústup před pohraničníky. N. do R: nezadržení, kteří přešli hranici směrem do Rakouska. Někteří z nich byli v sovět- ské zóně zadrženi a vráceni (7). N. z R: nezadržení z Rakouska (určitá míra nejistoty ohledně počtu). Tlak do R.: včetně napomahačů.

Jak vidíme, nárůst osob pokusivších se o přechod státní hranice do Rakouska v úse- ku znojemského pohraničního oddílu (brigády) je zhruba 15 % oproti loňsku. Je to sice znatelný nárůst, meziročním srovnáním měsíčních čísel bychom možná došli i k větším rozdílům, ale podle našeho názoru je třeba (krom důvodu, jímž vysvět- luje nárůst PS) brát v úvahu, že PS začíná lépe „zvládat“ svůj úsek a obyvatelstvo v pohraničních zónách. Proto je možné, že zadržením jednotlivců s převaděčský- mi aktivitami PS ruší možnosti úniku do zahraničí lidí, aniž by se o tom dověděli. Kupř. počátkem ledna 1952 byl zatčen občan M. ze Slupu,485 v březnu v Písečném a Podmyči byly odhaleny „protistátní“ skupiny (min. 16 osob) a v souvislosti se

485 Zpráva oddílu za měsíc leden hovořila o tom, „že byl zlikvidován důležitý kanál“, jímž přešlo několik desítek osob. „Výslechem … byly získány poznatky o taktice převaděče a místech převodů narušitelů.“ ABS, Brno- ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ Kanice, f. 2357, k. 25, Vyhodnocení výkonu služby za měsíc leden 1952, 4. brigáda.

Hranice.indd 179 7.5.2008 10:42:03 Hranice.indd 180 180 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 489 489 Muž, skupinu který vedl, J. B. zDolního Němčí PSagent) (podle přešel byl 6.zRakouska, při akci těžce 488 2 osoby Mikulova zadrželanaúzemíměsta rota patřící isousední jiždoúseku Sedlec, 4.praporu Břeclav. 487 Před Šatov, uvádíme obec zřízením neboť některé zadržené nebylo možné surčitostí přiřadit rotě Hatě nebo 490 490 Její srpna 1952. činnostzapočala od 486 23. 9.1952byla vúseku roty Poštorná spo zRakouska zadrženave směru cení činnostibrigády zapříslušný měsíc( čerpány kpříslušnému zdenníhohlášení dniroku 1952(ABS,Brno-Kanice, f.2357,balíkA2) avyhodno- hlídkou, dorazily záložní jednotky, které jiobklíčily. (ve skupině osob což sohledemnapočet bylo někol také Slupraněn. Kzadrženídošlouobcí aStrachotice. Skupi Mlýnů.Devět Šatova Do přicházely hlídkyobou rot. 4. 10.vúseku roty Hatě spo (3) aBřezí (4osoby vBřezí byly zadrženy rotou Novosedly). v případě roty Mikulov (11+10),knížmůžeme přiřadit ještě ves Dolní Dunajovice exponované dvě roty. Očekávat pokusů, dalvětší stejně počet se jako vroce 1951, zúhrnu(téměř celébrigády). jednapětina 3.prapor Hrušovany mělvtomto roce zadrženíprošlostátní bylo Znojma hranici zadrženo38abez jižněod 12–13osob zadržených a5–6nezadržených. tedy Celkem naúseku těchto dvou rot střežících s řídícím pracovníkem.s řídícím jméno apříjmení, často jenjméno, eventu rakouštínebo občané, neuváděly dozáznamů PSsvoje bližší údaje: výjimečně Tytoz Rakouska. osoby, vtomto dosáhl jejichž počet roce 10,ať užto byli naši rozporem přechodů zadržení. /neevidence evidence bez za celý rok 76osob. 1951jen Je tedy třeba říci, žeonen 15%nárůst bude dán také rok 1951čidoroku 1951převedl celkem 75osob, zatímco PSZnojmo evidovala pokládat, žerozdíl meziroční by byl ještě nižší–jenM.zeSlupu přiznal, žeza se PS nebyla sto zjistit řadu dalších osob, které vroce 1951uprchly. Tudíž lzepřed- zadržením agenta Kostky bylo vLanžhotě zatčeno 9osob. Proto dovozujeme, že zadržela detašovaná 8.roty četa 6osob tov, katastru bylo najejímž detašované zadrženodozřízení čety5osob, poté zde bylo nejvícezadržených, širší: o8.rotu jednalose Mlýnů Devět Ša- (22+7),obec pokusů) 1.rotapočtem Slavonice (5+7),naopak u2.praporu byl pásrot, vnichž byla akcentována dopravním sídla s dobrým zvnitrozemí. spojením Z hlediskamístvhodných pro přechod státních hranic vjednotlivých lokalitách obtížně dosažitelné částiúseku (Kratoch proponovaných lokalit, dvou jednakvznik detašovaných čet,které měly pokrývat hranici sRakouskem jednakjižzmíněnépřesídlení přispělo pohraničních rot do stva). mohl být jejich počet vzápětí nebo hned úseku mohlya sevřenosti být spolupracující osoby předány pracovníkům řídícím ojediněle, důvody mohou být dvojí: jiné„metodické“ kdélce –vzhledem řízení torná ku 4.praporu Břeclav to byla (jako loni) (14+6),resp. rota Dvůr Boří srotou Poš- 1952 zadrženaskupina 10osob; měla pro tento rok nastarost 11.rota Jaroslavice úseku byla (15+11),vjejímž 15.6. 490 Poměrně „živý“ bylPoměrně i provoz „živý“ spolupracovníků čs.strany, kteří přicházeli V případě úseku 1.praporu to byla (stejně jako vroce 1951,ikdyž snižším Ke účinnostiznojemské brigády zvýšení PSzvládat přístupy ke státní osob (6+3).Jednoznačně tedy vedou centra osídlení, donichž přijíždějí spoje, lupracovník „našich orgánů“ Eda Eda orgánů“ „našich . lupracovník 486 Chebskábrigáda tyto osoby uvádí ve hlášeních svých Tamtéž 489 loni to byly roty Ječmeniště aHrabětice. Vúse- , k.25–27). 487 Nebude-li výslovně uvedeno údaje jinak,jsou základní nižší (zejménatěch zmístníhoobyvatel- . Konečně rota Hatě mělazarok 19526 vílova hájenka) a komunikace (Šatov). álně jméno, komunikovaly kterým pod na totiž narazila nahlídku ik dětí)bylo téměř nemožné. Pak střetla sdalší se lupracovnice lupracovnice 488 PS, snažila se uniknout, PS,snažilase Oblast Mikulova čs. armády Irena , 7.5.2008 10:42:03 181

dále pak roty, přes jejichž úseky procházejí komunikace přes státní hranici. Z této příčiny má 1. prapor nejnižší počet zadržených. Ve srovnání s loňskem se mnohé lokality opakovaly jako často využívané a stejné to bylo s věkovou strukturou: i nadále je nejpočetnější kategorie do 20 let (32 %, loni 36 %), naproti tomu podíl „starších“ mladých se zvětšuje, věkové skupiny do 25 a 30 let jsou zhruba vyrovnané: 18,58 % a 19,12 % oproti loňským 25,8 % a 15,62 %. (Viz tab. 43) Mládež navštěvující vzdělávací zařízení dosahuje značného podílu, ale ten není tak velký jako loni (v roce 1951 20 %, letos 7,65 %, 14 osob, pokles na 1/2 v absolutních hodnotách). Je srovnatelný s podílem kvalifi kovaných dělníků (strojní zámečník, soustružník, elektrotechnik, mechanik, kovář, slévač), jichž je o něco více. Ti byli loni kategorií s 20 %, letos jich bylo zadrženo 19, tj. 10,38 %. Absolutně největší nárůst však vykázali dělníci, tj. jen zaučení pracovníci: tvoří více než 1/4 případů, nárůst je znatelný i v absolutních číslech – z loňských 15 na 54 osob, což je řadí na první místo. Toto pořadí budou zaujímat i v dalších letech. K hranici 10 % se ještě přibližují pracující v zemědělství, včetně samostatných rol- níků, a lesní dělníci (8,74 %, 16 osob). Pod 5 % spadly další sociální skupiny jako horníci (4,37 %, 8), brigádníci na dole a v těžkém průmyslu (hutě), ženy v domác- nosti, pracovníci v dopravě, zběhové, vysoce kvalifi kovaní. Oproti loňsku je znatel- ný posun v počtu jednotlivých profesí ve prospěch nekvalifi kovaných pracovníků. Tato skutečnost se objevuje i u chebské brigády, kde byl podíl nekvalifi kovaných pracovníků (dělníků) největší. (Viz tab. 44) Co se týče rozboru motivace zadržených, pak je třeba předeslat stejně jako při rozboru rok dříve, že je zatížen dvěma možnými zdroji nepřesností. Tou první je, že 14 % zadržených neudalo důvod. Také je třeba počítat s chybou, která vy- plývá z charakteru pramene: zadržený mohl o svém motivu vypovídat jinak PS, neboť zde byl ve vazbě 1–2 dny (a to ještě mohl několik hodin strávit na rotě, než jej převzali zpravodajci brigády (praporu)), přijela StB, nebo než byl předán VB. Samotné důvody již zastoupením nepřekvapí. Nejvíce osob udalo přechod z touhy po dobrodružství (25, 13,6 %), téměř 10 % rodinné problémy. Méně (po 16 přípa- dech) mělo strach z potrestání a nebylo spokojeno v zaměstnání (8,74 %) a zhruba stejně osob nebylo spokojeno s poměry u nás (tzv. nespokojenost s lidově demo- kratickým zřízením – 7,65 %). Další důvody jsou zastoupeny již málo: návštěva příbuzných, neprospěch ve škole. Nízká, byť důležitá položka – ti, co chtěli pracovat v zahraniční rozvědce (4 osoby, 2,19 %: loni téměř 5,5 %). Konstatujeme tedy, že nejvíce zastoupené důvody zůstávají stejné jako v roce 1951 (dobrodružství, rodinné poměry) a tzv. nesouhlas se zřízením, 1951 třetí nejvíce zastoupený, má v roce 1952 mezi motivy menší váhu, ačkoli absolutně je na stejné výši (1951: 13, 1952: 14 zadržených).491 (Viz tab. 45) V tomto roce bylo zadrženo celkem 9 agentů (5 směrem do Rakouska, 4 směrem z Rakouska), někteří z nich se rekrutovali právě z příhraničních obcí.

491 Příznačně hodnotí motivaci doplňující zpráva k činnosti za měsíc leden 1952. Záznam je zároveň zdůvod- něním: „Jednalo se vesměs o mladé lidi, kteří buď měli nějaké hříchy[!] …aneb byli dobrodružně založeni, vzhledem k svému mládí, a proto můžeme plně předpokládati, že většinu jich by si nepřítel získal, vyškolil a za půl roku by se nám tu vraceli již jako vyškolení agenti.“ ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 25, čj. PS-00128/11- ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ OS-52 z 1. 2. 1952, Doplňující zpráva k výkazu činnosti a výkonu služby za měsíc leden 1952, 4. brigáda.

Hranice.indd 181 7.5.2008 10:42:03 Hranice.indd 182 182 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 495 495 iunáčelníkaštábuPřípad mělodezvu HSPVS generála M.Šmoldase: náčelníkbrigády vypracuje „Ženijní 494 493 V. agenta na napojené Z v Písečném osoby byly skupinou Druhou ledna přelomu na zadržen byl jenž ., 492 pokusili29. 11.1952se opřechod doČSR zRakouska vúseku 17.roty Valtice 2lidé. Při překonávání DZ čet osob vpohraničníchčet osob rotách. Zobou detašovaných čet,Kratochvílova Hájenka velitelství brigády avelitelství praporu, to po- znamená, navýšen žejepodstatně situacíse na západní státní hranici. Vorganizační oblasti, pomineme-li změny na V tomto roce dosahuje standardu střežení sicenižšího, nicménějižsrovnatelného Rok 1953–dosažení „standardu“ střežení ce stáhnout. svědčí ito,osob cobylo nalezeno, když agenti se prozrazení po museli přestřel- po schránce, územíkmrtvé šly nanaše opilý, průzkum těchto DZ).Omožné výbavě Některé osoby narušily hranici jenkrátce vrátily se (2osoby azase zRakouska zpět zadrženo 6převaděčů (napomáhačů), ztoho byla označena 1osoba též zaagenta. své spolupracovníky. přestřelce. zadrženímdošlopo Kněkterým Krom toho bylo Tato otom, zadrženísvědčila žePSmápodchycen příhraniční prostor, kde má plán elektrifi plán ABS, Brno-Kanice, f.2357,k. 26,Vyhodnocení výkonu služby 1952,4.brigáda, s.1. zaměsícsrpen Čtvrtou skupinou zadržených pakbylo 7osob 11.4.vLanžhotě vdůsledku dopadení agenta Kostky. Brno-Kanice, k.25,Doplňující zpráva činnostiavýkonu kvýkazu služby... zaměsícbřezen 1952,4.březen. brigádaa února udávala 1952.Dále skupinu Podmyče, vosadě obviněnou zeshromažďování zbraní. v němžbyly dvě pistole, fotoaparát Poté avysílačka. byli zadrženirakouskou GP. byli miny zraněni výbuchem dalšíhopostupu aod upustili. Na místě zanechali pistoli, granát ruční akufr, zadržena v Jaroslavicích.nedalekých tistátní propagační materiál avysílačka“. stouto vsouvislosti osoba Další akcí byla tu zadrženidalšídva obyvatelé (s obce civilní osoby jako poté, zRakouska „agent cizízpravodajské copřišel služby“. Byli agent M.,21.7.1952zdebyl zadrženumanžel pouze prosi sahal doklady. hotě, sipři kontrole který myslel, žekontrolovaný dokapsy sahá pro zbraň, aleten ny snářadím alegendu, žejdou opravovat mlátičku. dvou osob, které přesunovaly se ke aleměly státní braš- hranici nikoli pěšky skrytě, potvrzují skutečnost, žesiPSčistíprostor, vněmžpůsobí. straně oaktivitě vpohraničí, osob která směřovala proti režimu, straně nadruhé osvěcovadla omotaný na ko na omotaný osvěcovadla zanípř zůstal v úseku roty Dvůr: Boří nalou práci dvojice, odvedla která 25.10.1952přešla státní hranici doRakouska až když jíjeSovětská armáda předala nahraničním přechodu Doko- zRakouska. Chvalovice. Oněkterých úspěšných Pohr se dne29.2.1952vúseku roty 5–6osob osob: naopak Hatě, kolísala vpočtu obec chodu Březí, došlo(4osoby uobce rota Novosedly, zjištění 25.–26. 1.1952),nebo orném osob, pásusicedešifrovala počet alenemohla stanovit přesně, kdy kpře- anijednotkám přesně nepodařilo zjistit okolnosti přechodu. stop na Hlídkapodle Fenoménem Slup. obec stala se Bydlel zde7.1.1952zadržený převaděč- Přesto lzenajít případy, kdy uprchlíci PSpřelstili. budiž Příkladem přechod kace [DZ], do 1.11.1952předloží.“ 492 Jedna byla osoba zastřelilena př líku, aby nevystřelilo. 493 estříhaný drátěný záta nad manželé), unichž byl nalezen„pro- Tento a další případy svědčily najedné aniční strážstejně jako loni dozvěděla, ky vbytě Alois M. udání nazákladě íslušníkem Lidových milicívLanž- 495 494 Mnohdy se pohraničním pohraničním se Mnohdy ras idrát nástražného ABS, 7.5.2008 10:42:04 183

[Obr. 31] Zdolání DZ v noci 30. 9.–1. 10. 1953 u 14. roty Dyjákovice. Tzv. narušitel si nesl asi 3,5 m dlouhou ohoblovanou tyč. Pomocí této tyče zdolal vnitřní stěnu DZ (tj. prv- ní stěnu směrem z vnitrozemí). Pak se s její pomocí vyšplhal na střední stěnu, zde si tyč přehodil přes „téčko“ střední stěny na vnější stěnu DZ a následně přelezl přes prostor mezi střední a vnější stěnou, kde byly jednak vodiče elektrického proudu, jednak nástražné miny.

a Šatov, jsou zřízeny roty a přibyla také nová rota v Dyjákovicích. V souvislosti s ukončením typové homogenity objevují se v brigádní sestavě roty tří různých systemizovaných počtů, přičemž jde vždy o nárůst nebo o zachování stejného po- čtu, nikdy nejsou rotě tabulková místa odebrána. Vedle pětinového nárůstu sys- temizovaných míst v rotách je od jara 1953 budován elektrifi kovaný DZ, v němž jsou ve velkých úsecích položeny miny. Koncem roku jsou instalovány v DZ miny s nástražným drátem v délce 111 km, někde zdvojené ještě nášlapným minovým pásem. K pohraničním jednotkám byli přidělováni koně (což předpokládaly nové tabulky, které vešly v platnost v březnu 1953) pro ulehčení služby, avšak příslušní- ci na koni se „nemohou tak dokonale na kontrolu (kontrolního pásu) soustřediti, čímž jim unikají různé podrobnosti na ŽTO“.496 Průměr počtu zadržených do Rakouska se pohybuje na kolem 14–15 osob za měsíc, přičemž maxima bylo dosaženo v květnu a pak v prázdninových měsí- cích. Minima je naopak dosaženo v lednu, dále v únoru, říjnu a listopadu. Z 215 osob, které se pokusily o přechod státní hranice, jich bylo 173 zadrženo, tj. 80,47 %.

496 „… protože část pozornosti musí věnovat koňovi [!].“ ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 48, Vyhodnocení výko- ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ nu služby za měsíc únor 1953, 4. brigáda.

Hranice.indd 183 7.5.2008 10:42:04 Hranice.indd 184 184 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 498 498 Hovoříme opřechodech stále hranice Pro doRakouska. přechody zopačné strany by bylo třeba brát úvahu 497 497 Nebude-li výslovně poznamenáno jinak,jsou údaje též pokusy,též kdy miny výbuch osoby zranil, musely atyse stáhnout doRakouska. 4. brigády ( ( z denních hlášení riánské 3.6.1953.Muž, Lázně bývalý pohraničník zezápadní hranice, ominách [Tab. 40]Měsíční úhrny zadržených aúspěšných vroce 1953. pokusů opřechod státní hranice. šlapným elektrifi aprůběžná polem) minovým kace sníženíúspěšnýchke přispěly DZ počátkem roku, do1.pololetí 195383 km avněkterých zdvojené úsecích ná- 3,6 %osob. žeby nezdá, Ztohoto DZ,minování se pohledu (67 zaminovanéhokm projde. Vúseku chebské brigády přechod zadrženívroce se 1953zdařil jen bez ještě každýnicméně mástále pátý člověk naději, narozdíl chebské od situace, že o10%.Jezhruba to sice měřitelné zvýš Oproti loňsku PSvzrostla přičemž úspěšnost o pokles, mírný jedná se početní v úseku roty Boří Dvůr –šláplyv úseku roty Dvůr nanástražný Boří drát miny), Uprchlíci DZ,minanebyla uvedena obešli včinnost(přechod 23.2.1953 2osob pásmem ažkdrátěnému zátarasu, zátaras užnepředstavoval překážku. výraznou Z konkrétních případů žepokud hraničním někdo vyplývá, se azakázaným dostal velitelství brigády účinným prostředkem, zraněný, přesto přešel Jediným doRakouska). případem, kdy byla minazhlediska drát. Vjinémpřípadě, ikdyž byla aktivována, nezastavila je(4.1.1953uŠatova, plp.zR Spolupr. R: z spolupracovníci zadržený pro napomáhání kpřechodu Vdalšímrozboru doRakouska. (věkové, Nap.: lkd : zadrženíanezadrž určitá nezadrženízRakouska: míranejistoty ohledně počtu. Tlak doR: N. zR: nezadržení, kteří přešli hranici směrem Někteří doRakouska. znich byli vsovět- N. do R: .zě S 0 5 - 9 - 1 3 - 1 - - 1 2 1 - 1 - - - - 2 - - 2 Celk. - - Spolupr. z R - Tlak PS N. zběh N. z R N. tlakNezadr. doZ. 34751111 - do 3 Nap. 5 1220273726343128211719278 41 - 5 920233422272417 325714 5 1 Z. R 52z 54 R Zadr. R Měsíc --- 1------do 3271546 50 1 1 618172721202113 918203025272624171413228 4 4 R 123456789101112Σ 9916215 6911173 Tamtéž sociální složení) jižneuvádíme. sociální ské zóně zadrženiavráceni(5). nými ani vcelkových součtech. , karton č.48–50). ABS, Brno-Kanice, A4aA5)příslušných f.2357, balík činnosti měsíčních vyhodnocení čs. bezp. služeb, které zadrželaPS.Nejsou uváděni mezizadrže- ení, včetně napomahačů. ení, včetně ení úspěšnosti znojemskýchení úspěšnosti pohraničníků, o zmiňovaných pokusech, knimždošlor. 1953 čerpány 498 bylo zadrženímanželů F. zokresu Ma- 497 ačkoli byl sešlápnut 7.5.2008 10:42:04 185

v úseku jižní hranice nevěděl; při překonávání DZ poslal proto napřed ženu, a ta minu přivedla k výbuchu.499 Střepiny zranily muže lehce, žena však utrpěla tak těžká zranění, že jim zanedlouho podlehla. Věková struktura se stále vyznačuje maximem v kategorii do 20 let (56 za- držených, 32,37 %) tedy statisticky více než loni. Oproti loňsku se také znatelně zvýšil podíl osob do 25 let (50 zadržených, 28,90 %). (Viz tab. 43) Uprchlíci po- cházejí z průmyslových regionů Ostravska a Gottwaldovska, v menším podílu pak z jiných oblastí východní Moravy, z Brněnska, východních Čech. Poměrně velký je podíl učňů, kteří měli zameškané směny. Směry, jimiž chtějí jít přes státní hranici do Rakouska, jsou v zásadě stej- né jako loni, nicméně objevují se zde určité odchylky. Především je nutno říci, že srovnání ztěžují přibývající roty na státní hranici, takže se zmenšují úseky. Proto v některých případech, abychom udrželi možnost srovnání s předešlým rokem, uvažujeme roty dvě, i když je dílčí nepřesnost možná. I nadále trvá pokles významu rot 1. praporu v celkovém počtu zadržených v úseku brigády. Úsek jeho 1. roty Slavonice, který dosud těžil ze své polohy a vý- znamu dopravního uzlu, již mezi ostatními rotami nemá nejvyšší počet zadrže- ných (2 zadržení + 4 nezadržení), od srpna do konce roku pak již nebyl zazna- menán žádný pokus. Bez vlivu nebude patrně rozšíření hraničního pásma na toto městečko (a další 4 obce, na Znojemsku – Jaroslavice, Slup a na Mikulovsku Hrá- dek a Dyjákovice), k němuž došlo v červenci 1953. V rámci 2. praporu měla největší počet osob nově zřízená rota Šatov (10 zadržených + 1 nezadržený), její soused, rota Devět Mlýnů, na jehož úseku z větší části vznikla a který měl nejvíce zadržených i úspěšných pokusů v rámci praporu loni, jich má znatelně méně (7+1). Přesto se v obou úsecích využívají dopravní spoje a poloha většího sídla, jímž je v tomto případě Znojmo. U rot 3. praporu se již letos neprojevil vliv zadržení jedné velké skupiny, která ve výsledných ročních počtech předešlého roku vynesla na první místo rotu Jaroslavice; v roce 1953 je to rota Mikulov (20+4), byť s kratším úsekem, neboť vedle ní (z části v jejím bývalém úseku) vznikla rota Březí (6+0). Z dalších rot měla velké množství zadržených rota Novosedly, ležící na komunikaci směřující přes Nový Přerov do Rakouska. Úse- kem roty Poštorná 4. praporu se pokusilo přejít nejvíce osob (31 zadržených). Na výsledných počtech 4. praporu se podílí významně i jeho velitelství v Břeclavi (12 zadržených); stejný počet osob se pokusil přejít i úsekem sousední roty Boří Dvůr (8+4): zde vidíme, že obě roty si oproti loňsku „prohodily“ první místa. Pokud tedy prostor Břeclavi a na to navazující Poštornou spojíme, výsledný podíl zadrže- ných bude činit 24,86 % všech zadržených 4. pohraniční brigádou. Podobně jako v chebském případě se zde krystalizuje místo, kudy s vysokou pravděpodobností lidé hranice překonávají. Nicméně v Chebu byl počet zadržených u 5. brigády vyš- ší nežli u znojemské brigády. Z hlediska sociálního složení, na rozdíl od struktury zadržených chebskou brigádou, je větší podíl kvalifi kovaných pracovníků (18 zadržených osob, 10,40 %), nicméně ve shodě s chebskou situací je nejvíce zadržených dělníků s nízkou kvalifi kací (zaškolených): 46 osob, 26,59 %. Hranici 10 % překročila ještě mládež na- ZADRŽENÍ UPRCHLÍCI ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ 499 ABS, Brno-Kanice, f. 2341, k. 16, čj. PS-0257/1953-OS z 5. 6. 1953.

Hranice.indd 185 7.5.2008 10:42:04 Hranice.indd 186 186 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 501 501 MiroslavGARGULÁK, –CERMAN,Břetislav ekonomický: Sociálně ostravsko-karvinského vývoj revíru. 0 500 nechtěl jeizemědělec,který Příkladem vsto trava 1971,s.342–344. In: akci. dvěmasvými syny byl zadrženvkvětnu vúseku 2.roty období rostla iabsence. rostla období tivita práce. těchto Zaměstnáním objem těžby, sicezvýšil se osob avšak vdalším Převážně hornické šloovšem odělníky bez kvalifi o 63,3%.To pochopitelně vnásledujících vyvolalo měsících příliv nových dělníků. ní mezddělníků, výdě jejichž průměrné na úrovni těžebních došlovpolovině podniků října 1951kpodstatnému zvýše- munistické energetické strany jeho také travsku, neboť scelostátním rozvojem těžkého průmyslu muselo řešit vedení ko- ter. naznojemskou Sohledem brigádu máme namysli především situaci naOs- situaci odrážela zaměstnanců vrůstu čím způsobem velkých průmyslových cen- typický) strach zpotrestání práci. se zavyhýbání kované síly uvádějí také nejčastěji nespokojenost vpráci, alei(pro tuto kategorií a dobrodružství. Nespokojenost vzaměstnání převažuje uhorníků. též Nekvalifi (5z18),kvalifi rodružství skupiny,vující sociální užáků, učňů pak astudentů důvodem nejčastějším dob- je do zahraničí zapříbuznými (7,51%).(Viz tab. 45) jsou mezihlavními důvody 6,36%),jsou uváděny (shodně ještě méněnežodchod anesouhlas slidověsilnější důvod. demokratickým poměry Rodinné ne- zřízením 8,74 %).Ažpoté, byť těsně, následuje loni dobrodružství (13,29%,23osob), nej- – 27osob, 15,61%,loni 8,74%) strach zpotrestání (strach ztrestu za (závodní stráž,Lidové milice).Nejpočetnější jsou důvody, které zařazujeme pod důvod přechodu PSnesdělily, resp. zadrženéhonepředávaly StB VBnebo PS,ale uvádí. Zpravidla složkami, ozadrženéjinými jednalo se které bezpečnostními již ští zběhové. (Viz tab. 44) pracovnícidostali sektoru služeb (prodavači, údržba,pohostinství) avojen- pošta, kategoriev roce 1952).Další zajímavé nejsou příliš početné, ještě je, ženad5%se –ztohocovníků 7rolníků, (22osob než alesnictví vzemědělství větší mírně podíl téměř 14%.Je to podstatný nárůst oproti roku předešlému. pra- 12,72%byl podíl v OKD (mohli anemuseli vykonávat hornickou profesi), této kategorie činípodíl vštěvující vzdělávací zařízení ahorníci (18,10,40%).Přičteme-li knimbrigádníky dolech proběhly veřejné procesy snejvětšími bulači. Ostatní zavázali, se žeskončí pravitelných‘ bulačů‘ ana374‚menších trestní bylo podáno oznámení, naosmi zameškanýchpřípadů s větším počtem osob směn.„Ve 145‚nena- ocitlo se vazbě Akce zdeprobíhala 1952.Bylo projednáno března 3měsíce, od dočervna 3173 začala tam, kde „situace kpovážlivému dospěla bodu“ –vdolech naOstravsku. munistické vedení, aby března od 1952dotéto záležitosti zaangažovalo justici. Ta Ostrava socialistická: Sborník studií kvýstavbě města vletech 1945–1970 K těmto zjištěním doplňme, žesituace zadržených nastátní hranici díl- Pokud apravidelně vnašich statistikách zaměřímenapočetné se obje- se Z hlediska zadržených motivace 501 kovaní dělnícinejčastěji uvádějí nespokojenost vpráci Nárůst absencí vcelorepublikovém měřítku přiměl ko- 500 upit do družstva či nemohl splnit dodávky a chtěl ujít postihu: se se postihu: ujít chtěl a dodávky splnit nemohl či družstva do upit anespokojenost vpráci (15,03%,loni rovněž jenutno uvést, že1/6zadržených motiv ne- meškané pracovní směny, atd. zakrádeže zajištění. Krom reorganizačních opatření lky se zvýšily oproti zvýšily lky se dosavadnímu stavu Písečné zemědělec F. G . zokresu Opava při pátrací kace, tudíž produk- nevzrostla (připravil Karel Jiřík ). Profi l, l, Os- - 7.5.2008 10:42:04 187

s absencí. Ale už v červnu jich 180 slib porušilo, na 45 byla uvalena vazba, s 94 bylo zavedeno trestní řízení a u ostatních se o řízení rozhodovalo.“502 V řadě případů se pak absence, nemožnost změnit zaměstnavatele či kárné řízení pro zameškání směn stávaly, jak jsme dovodili z použitých pramenů, impulsem k rozhodnutí pře- jít hranici do ciziny. I v tomto roce se vyskytují přechody agentů (9 zadržených), ovšem zadržení přicházeli pouze z Rakouska, nikoli již ve směru z ČSR. Do jisté míry to může znamenat, že se úspěšnost pronikání z Rakouska snižuje, stále však existují úspěšné přechody, o nichž PS neví.503 V roce 1953 dva lidé zahynuli, z toho jeden účinkem vysokého napětí v elektrifi kovaném DZ (15. 9. 1953, u 15. roty Mikulov), druhý byl usmrcen při střetu s hlídkou.504 I pro tento rok platí, že jejich aktivita je dů- sledkem historické zkušenosti či na ní založené predikce: působí živá zkušenost 2. světové války, ve světě jsou neustále větší či menší válečné konfl ikty, jsou sice vzdálené, ale široce se o nich informuje, tudíž se zdá, že možnost zvratu komunis- tického režimu v důsledku střetu obou táborů je velmi pravděpodobná. Přechody agentů jsou tu častější než v úseku chebské brigády, kde je v roce 1953 frekvence téměř či zcela nulová. Zde se tedy období přechodu agentů prodlužuje. Je to dáno slabším pokrytím tohoto úseku jednotkami PS, osídlením až ke státní hranici, šir- šími možnostmi přístupu. Mezi agenty byli lidé různí. Kupř. 7. 8. 1953 byl předán Sovětskou armádou 15. českobudějovické pohraniční brigádě člověk, který přešel 15. 12. 1952 v úse- ku znojemské brigády u Valtic do Rakouska, podle PS „byl vyškolen na agenta CIC“, utratil přidělené peníze a přihlásil se Sovětské armádě. V dubnu přešli v úse- ku roty Novosedly zase dva zkušení. Při přechodu z Rakouska prostříhané dráty za sebou navázali, „aby při zběžné prohlídce nebylo možno narušení zjistiti“. Při zpáteční cestě již spěchali a dráty nechali nespojené. Prokázali „smělost, hraničící až s drzostí“, když je ani vystřelené světlice „nepohnuly k tomu, aby se uhnuli od stanovené osy postupu“. Tyto osoby měly znalosti o DZ a odpovídající vybave- ní.505 O snahách pronikat na československé území s co nejúplnějšími informace- mi o ŽTZ svědčí i to, že osoby „… házely kameny do DZ, zda tam nejsou položena zemní minová pole. V jiném místě prováděli průzkum DZ, zda je tento zpevněn elektrickým proudem.“506 Krom toho vidělo velitelství brigády možné nebezpečí spolupráce těchto osob se zemědělci po měnové reformě.507

502 KAPLAN, Karel – PALEČEK, Pavel: Komunistický režim a politické procesy v Československu. Barris- ter&Principal, Brno 2001, s. 156n. 503 Vyplývá to ze zjištění zadržených tzv. agentů v roce 1954. 504 Stejně jako v případě osoby zabité EDZ, byl i tento doprovázen další osobou, které se podařilo uniknout. K přestřelce došlo v úseku 14. roty Novosedly u obce Nový Přerov 12. 6. 1953, u zastřeleného byly nalezeny dvě pistole, 2 ruční granáty, dvě vysílačky. 505 Osoba zadržená v říjnu 1953 při přechodu z Rakouska u obce Šafov byla vybavena „isolovanými i obyčej- nými štípacími kleštěmi, gumovými rukavicemi pro práci s elektrickým proudem a gumovými hadičkami ku svázání elektrických vodičů“. Krom toho byl zadržený V. ozbrojen dvěma pistolemi a dvěma americkými obrannými granáty. Též ABS, Brno-Kanice, f. 2341, k. 16, čj. PS-02150/11-OS-53. 506 ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 49, Vyhodnocení výkonu služby za měsíc květen 1953, 4. brigáda. 507 Nespokojení členové JZD totiž pro malé výdělky vystupovali z družstev. „Tak např. v JZD Stálky a Šafov prý údajně členové JZD nedostali od zavedení nové měnové reformy žádné peníze. V takových případech je velké nebezpečí, že právě takových nespokojených lidí mohou využíti agenti cizí zpravodajské služby za minimálních úplatků pro své účely.“ ABS, Brno-Kanice, f. 2357, k. 49, Vyhodnocení výkonu služby za měsíc ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ květen 1953, 4. brigáda, s. 4.

Hranice.indd 187 7.5.2008 10:42:04 Hranice.indd 188 188 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 508 508 hluchoněmý osoba, Čtvrtá apostižený člověk, oživot přišel ČSR, občan 28.10.1953při přechodu hranice Hrabětice. šlo kusmrcení 11leté žákynězHrušovan provádění při ostré školní střelby uobce osoba (žena)přišla oživotosoba vdůsledku výbuchu miny. s přechodem státní hranice 4osoby, ztoho, jakjižbylo řečeno, 2tzv. agenti, třetí [Obr. 32] by byl tedy tzv. „normální“, byl by svém dřívějším jižpo zadrženíuvězněn. živého…“ žePSuváděla, žetento Dodejme, člověk byl jižtřikrát chycen při přechodu státní hranice; pokud svědčí itato náměstka poznámka ministravnitra: „Divoké azbytečné Špióna střílení! potřebujeme chytit Při zatýkáníz Rakouska. dalnaútěk se ahlídkapoužila zbraně… Otom, ženebylo nutné použít zbraně, Celkem přišly oživotCelkem vúseku 4.znojemské pohraniční brigády vsouvislosti obranné ruční granáty. gumové hadičky ke svázání drátů elektrického vedení překonávání při DZ adva napětí 3000V, které bylo vDZ,izolované aneizolované kleště. Nejsou zobrazeny pro pracovní rukavice ochranné gumové pistole, Dvě Rakouska. z přechodu při ka Část vybavení agenta Váji zadrženého 14.10.1953u6.roty Kratochvílova hájen- 508 Mimo tyto souvislosti do- souvislosti tyto Mimo 7.5.2008 10:42:05 189

Nejen agenti, ale i „ostatní“ bývali na přechod vybaveni, ojediněle to byla pistole, občas kleště. Příznačná je proto poznámka náměstka MNB O. Jeleně na okraji hlášení: „V každom prípade, kedy sa u narušiteľa nájdu kliešte na drôt, prís- ne vyšetriť, odkial boli (narušitelia) informovaní, že sú na hraniciach DZ atď.“ (14. 7. 1953.)

Rok 1954 – pokles pokusů

V rovině parametrů systému ochrany státní hranice má brigáda PS Znojmo za sebou vybudování ŽTZ po celé délce a v podstatě bez mezer ke konci roku 1953. Bylo rozšířeno hraniční pásmo a početní posílení pohraničních rot bylo v roce 1953 meziročně nejvyšší. V roce 1954 na to navázala brigáda dalším posílením systemizovaného stavu z počtu 1 910 na 2 184 mužů. Dochází také k posílení ve- litelství praporů a jejich zabezpečovacích jednotek (zálohy rot, údržba a oprava ŽTZ). Vzniká nová rota Šafov, řada dosavadních rot je „přetypována“, tedy počet- ně povýšena na typ 61 k 1. 9. 1954 (předešlý rok bylo v sestavě 5 rot typu 61, v tom- to roce je to 14 rot), což vede k tomu, že na pohraničních rotách přibylo celkem 175 míst. Upozorněme ještě na to, že problémy s údržbou a selháváním nástražné- ho minového pole nevedou k odklonu od používání min, jako tomu bylo v přípa- dě chebské brigády, ale přechází se k nášlapným minám. V období dubna až srpna je zaminováno celkem 49 km DZ, zejména oblast od Valtic po železniční trať na Vídeň u Poštorné, oblast u Mikulova a od Dyje u Hnánic po Ječmeniště. Ve směru do Rakouska zadržela brigáda 80 osob, bez zadržení se podaři- lo projít 10 osobám a jednomu zběhu PS. (Opačným směrem mířilo přes státní hranice 45 osob.) Vedle meziročně rostoucí účinnosti (cca 87 %, loni 81 %), která brigádu dostává k hodnotám srovnatelným alespoň řádově s hodnotami na cheb- ském úseku, je také důležitá meziroční výpověď těchto čísel. V roce 1953 byl mezi- roční pokles osob pokusivších se o přechod státní hranice 5,46 % vůči roku 1952, meziroční pokles pokusů roku 1954 vůči roku 1953 činí 53,76 %. Vedle meziročně rostoucí účinnosti (cca 13 %, loni 19 %), která brigádu do- stává k hodnotám srovnatelným alespoň řádově s hodnotami na chebském úseku, přitom platí, že při poklesu pokusů, má každý úspěšný větší váhu. Měsíce s maxi- málními hodnotami jsou duben (15 zadržených + 1 bez zadržení), květen (9+1) a červenec (8+4). Z hlediska počtu zadržených zůstává druhá polovina roku na rozdíl od minulých let podprůměrná. Výsledky brigádě vylepšuje vracení uprch- líků (1 osoba).

[Tab. 41] Měsíční úhrny zadržených a úspěšných v roce 1954. Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112Σ Zadr. 1311817118151171266125 8 (vč. Z. do R 7 7515 96 5446480 1d) Nap. 0 ZADRŽENÍ UPRCHLÍCI ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ

Hranice.indd 189 7.5.2008 10:42:05 Hranice.indd 190 190 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 509 509 Nebude-li výslovně poznamenáno jinak,jsou údaje ozmiňovaných pokusech, knimždošlor. 1954 čerpá- a A10,resp. f.2357,karton č.58–59). ny apříslušných 5.brigády zdenních ( hlášení měsíčních vyhodnocení Mimo statistiku lzezmínit případ jednoho agenta (květen), 3 zadrženy územípři pokusu nanašem onávrat. 7osob,(květen). Ze které pronikly zadržení, byly z načs.územíbez Rakouska výbuchu po miny doRakouska by zpět přestřelce stáhly (říjen)a po s hlídkou rakouskou ještě policií před pokusem opřechod státní dvě hranice. se oso- Dále lkd : služ- příslušníka základní PS(vojáka zběha, napomahačů.včetně Unezadrženého R: do Tlak narozdílnezadržení zRakouska: minulých od letmizíurčitá míranejistoty ohled- R: z N. nezadržení, kteří přešli hranici směrem Někteří doRakouska. znich byli vsovět- N. do R: osoby zadrženépro napomáhání k přechodu doRakouska. Spolupr. R: z spolupracovníci Nap.: z Břeclavi, iztoho, vyplývá žedruhým exponovaným úsekem v rámci praporu je Poštorné,soused Dvůr, rota Boří nicméněfakt, že lidévycházejí ke státní hranici záložní roty praporu Břeclav (5).Na rozdíl nazadrženích loňska od nepodílí se ní hranicí, rota kde máúsek Poštorná (11),dalšíosoby byly zadrženy hlídkami dě 4.praporu Břeclav jestejně jako loni exponovaná oblast Břeclaví mezi astát- roce. Přitom vúseku roty Mikulov pokusilo přejít se nejvíceosob. vůbec Vpřípa- jednáorotu se ru Mikulov Březí (12+2)asousední (5)tedy totéž, covuplynulém Mlýnů(3+3) aDevět (8zadržených) objevuje Hevlín (9zadržených). U3.prapo- U 2.praporu napředních se místech vedle též loni využívaných úseků rot Šatov va hájenka byli zadrženidva, jedenpokus byl úspěšný advě stáhly osoby(zR). se u 1.roty Slavonice stejné úrovni jenazhruba zadržení)uroty (3bez Kratochvílo- v případě rot 1.praporu byla frekvence pokusů minimální. Počet pokusivších se Z. zR Měsíc 123456789101112Σ ek lk1 11 81 91 369142 9 6 17 13 3 8 - 11 19 1 8 1 14 - 18 2 4 11 2 11 - 14 - 1 3 tlak Celk. 1 - 1 Spolupr. R z - 3 doR Tlak - PS N. zběh N. zR 1 N.Nezadr. do 1-211-4--1--10 R Pokud vyhodnotíme by), neníjisté, doRakousk zdazběhl zadržených neboť od ně počtu, agentů zjišťovalo, se vminulých jakchodili letech. ské zóně zadrženiavráceni(1). nými ani vcelkových součtech. (vč. 1d) 6 4322276380245 čs. bezp. služeb, které zadrželaPS.Nejsou uváděni mezizadrže- lokality 1 , které lidépro přechod hranice tak využívali, a. Proto jejve statistice neuvádíme. 6 - 1 1 1 ABS, Brno-Kanice, f.2357,balíkA9 1 509 který byl zadržen který 7 3 90 1 7.5.2008 10:42:05 191

rota Lány, soused Poštorné zleva. Dohromady mají obě roty, společně se svým zá- zemím, Břeclaví, více než čtvrtinový podíl na zadržených celé brigády. Z 80 zadržených bylo nejvíce osob do 20 let, 31 osob, což je relativně nejvíce v rámci celého zkoumaného období (38,75 %). Za tímto maximem teprve následu- je tradičně druhá, oproti loňsku je to však o 10 % menší podíl, kategorie osob do 25 let (14 zadržených, 17,5 %), s níž je pro tentokrát srovnatelná kategorie do 35 let (12 zadržených). (Viz tab. 43) Sociální struktura zadržených se podobá té loňské: největší procento za- držených tvoří nekvalifi kovaní pracovníci (zaučení dělníci) – 20 osob, dále pak kvalifi kovaní pracovníci (12 osob) a mládež navštěvující vzdělávací zařízení (10, 12,5 %). Oproti loňsku je podstatně méně horníků i pracovníků v zemědělství a lesních dělníků. Podrobně viz tabulka 44. Zjišťování motivace je stejně jako dříve ovlivněno tím, že u některých za- držených nebyla zjištěna. V tomto roce však motivace nebyla zjištěna u více než čtvrtiny lidí. U zbylých jsou mezi početnými důvody strach před trestem (8 osob, 10 %)510, rodinné poměry (11 osob, 13,75 %) a dobrodružství (7 osob, 8,75 %). Další důvody jsou zastoupeny méně a rozložení mezi ně je více méně rovnoměr- né. (Viz tab. 40) Ze spojení motivů a příslušnosti k některé ze sociálních skupin vyplývá, že žáci, studenti a učni odcházeli poměrně často z důvodu nespokojenosti ve škole a ze strachu z potrestání, kvalifi kovaní pracovníci uváděli důvody spadající pod rodinné problémy. V případě nekvalifi kovaných pracovních sil se jednalo o nesouhlas s lidově demokratickým zřízením (5 osob), rodinné problémy (4), poté strach z trestu, nespokojenost v zaměstnání (po 3). I v tomto roce, kdy bylo méně pokusů, a tudíž výhodnější stav pro příslušní- ky PS, došlo k úspěšným přechodům hranic bez zadržení. Zmiňme některé na do- kreslení: 30. 3. prošly dvě osoby, prolezly zaminovaný a elektrifi kovaný DZ a ačkoli byl nástražný drát přetržen, minu k výbuchu nepřivedl.511 Jak jsme již dříve kon- statovali, selhávání minových polí nevedlo k tomu, aby byl tento způsob „zpevně- ní“ ŽTZ opuštěn. Rozhodovaly též místní znalosti. V říjnu překonal úspěšně státní hranici zemědělec z JZD Jaroslavice pomocí sušáků, které postavil přes elektrifi - kovaná vrata DZ. Jak se uvádí v hlášení, jednalo se o bývalého „orgána“ MV, npor. J. V. z V. zvláštního odboru MV!512 J. V. (1920), propuštěn z MV 30. 5. 1954 na vlast- ní žádost, se v rámci akce dosídlení pohraničí přestěhoval 1. 8. 1954 do obce Jaro- slavice i se svými rodiči. Zde se stal členem JZD Jaroslavice. Došlo také k úspěšné- mu přechodu státní hranice pomocí skafandru.513 Zahynuli ovšem dva lidé – jeden v lednu v EDZ, druhý v prosinci v důsledku exploze miny.

510 Výjimkou mezi útěky před tresty za hospodářské delikty a pracovní prohřešky byl ozbrojený vrah, zadržený 16. 11. 1954 v úseku roty Poštorná. 511 Problém selhávání minových polí jsme zmiňovali již v příslušných pasážích věnovaných DZ. 512 Náplní práce tohoto odboru byla tzv. východní emigrace. Viz FROLÍK, Jan : Ještě k nástinu organizačního vývoje státobezpečnostních složek Sboru národní bezpečnosti v letech 1948–1989. In: Sborník archivních prací, roč. 52, č. 2 (2002), s. 402n a 492n. 513 Překonání Dyje v úseku roty Písečné. 9. 7. 1954 zjištěno prostříhání DZ a provizorní skafandr. Jednou z osob měl být Oldřich L. (Jeho případ převyprávěl L. Navara ve svém výběru výrazných přechodů. Viz NAVARA, Luděk: Příběhy železné opony. Host, Brno 2004, s. 119–122). Není to však jediné překonání Dyje pomocí skafandru v tomto roce. V Praze byl v květnu 1954 zadržen agent J., který uvedl, že Dyji překonal ve skafand- ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ ru, a v říjnu 1954 zadržený M. překonal řeku Dyji z Rakouska v úseku roty Ruské Domy také ve skafandru.

Hranice.indd 191 7.5.2008 10:42:05 Hranice.indd 192 192 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 516 516 Tyto iniciacemin–ve svém důsledku ojedinělé (stejně jako tomu bylo vroce 1953)mohly sehrát jistou roli 515 dne13.12.1954,kdy zRakouska opatřeníK jehoproryvu zůstala –vytvoření pátrací skupiny iněkolika clon 514 Pozorovací usouditi, se „Dá žeosoby, činnost civilních zRakouska: osob které území, pozorují mají naše za 517 517 pokusily19. 10.1954se přejít pásmemstřeženým zRakouska 7.rotou Kratochvílova hájenka 2lidé. Při pře- exploze miny. Jeden znich byl pravděpodobně obavrátili. se zraněn, atak dva lidépokusili 19.10. 1954se překonatalespoň dva příklady: však DZ,nastala býtmohl střet spohraniční hlídkou, problém nebo při překonávání ŽTZ.Uveďme Důvodem neúspěšně. končily PS střežené pásmo přes území naše na vstoupit tů vlivu zlepšené ostrahy zlepšené vlivu státní hranice (vybudování ŽTZ). vnitropolitické situace avdalšímzlepšování životní úrovně, aletéž vodrazujícím iminulým značněnízký.“tak měsícům Příčinu vidíautor vuklidnění hodnocení oproti jest zČSR který nikavé doRakouska, tlak minulým doznal zmenšení létům kouska. 4.znojemská pohraniční brigáda to registruje ve svých statistikách: „Pro- tendenci, jížjedramatické pokusů opřechod sníženípočtu státní hranice doRa- tů. aždovnitrozemíz Rakouska označila PS 45 osob. Některé zezadržených označila PSjako agenty některé ataké přechody bylo ito, ženahranici nechávali věci –zpravidla když prolézali DZ. známézpět čidoporučené osoby, mělinějaké zpravodajské nebo úkoly. Dokladem pokoušeli načs.územíproniknout přípravě, důkladné lidépo ať užchtěli převést hlídka použitím zbraně, výsledku. Již bez z toho jezřejmé, žev tomto roce se lu. Přesto pokračovala rozstříhala. ažkDZ, který Následně jipokusila se zadržet kouského území. Narazila nanástražnéosvěcovadlo, však které přivedla kvýstře- dobně vkvětnu vúseku šatovské roty pokusila se proniknout zra- jednaosoba z ČSR doRakouska. kem bylo takto zadrženo6osob. Jeden zúspěšných pakbyl zadrženpři návratu kouském území, když kpřechodu se připravovala, 3osoby byly zadrženy PS.Cel- zadržena vPraze, Krajskou druhá správou byla zadrženanara- MVBrno). Další směru do Rakouska 40zadržených, doRakouska směru –tedy pohybuje PSa3nezadržené 1zběha se ných půlrok první osob. to platí Za doslovně, neboť brigáda mánasvém kontě ve zuje rok 1955natrend roku tedy 1954,je pokusivších osob opřechod se Z hlediskapočtu státní hranice nava- doRakouska Rok 1955–přitažlivější Rakousko? ný zemřel vrakouské Viz nemocnici. při rozhodování, činnosti4.brigády máinadálevyužívat zarok zdase min.Podle 1954zraně- vyhodnocení níci roty byli poplach vdomnění, funkcionářem některým žebyl vyhlášen zaúčelemprovedení úklidu.“ roty. „Poplach nebyl najednotce, dostatečně byl... rychlý, který vyhlášen, což bylo zaviněno tím,žepřísluš- záložní jednotkyza pomoci hrušovanského praporu úspěchu, u pohraniční zpoždění přispělo aČSA–bez vševojskového pozorování vúseku 4.znojemské 1954. pohraniční brigády MVzaměsícčervenec s terénem ajakzakreslují určité území.“ věci nanašem úkol pro místa vybírat příhodná agentů, vysílání nebněkolik bylo zjištěno, osob jaksipřirovnávají mapu štípací kleště, batoh, dva samopaly apistoli (2pistole?). konávání DZaktivovali nášlapnou minu bylo (vté minové době „čerstvě“ pole položené) azanechali zde 514 5 osob (agentů) 5osob prošlo zadržení(jednaznich úsekembrigády pak byla bez Tento „provoz“ doČSR zRakouska zdalekaneměnínicnazákladní však V roce 1954se 515 z Rakouska z Přitom je třeba brát v úvahu, že některé pokusy tzv. agen- ABS, Brno-Kanice, f.2341,k.18. pokusilo přejít apřešlo čibylo zadrženocelkem relativně zadržených nízkýpočet iúspěš- podle způsobu provedenípodle jako díloagen- ABS, Brno-Kanice, hlášení f.2357,k.59,Souhrnné 517 516 Ob- 7.5.2008 10:42:05 193

na průměru roku předešlého při lepší účinnosti zásahů. Nárůst, jímž se překonává úroveň roku 1954, nastává v 2. pololetí, přičemž špičkovými měsíci jsou září a ří- jen, což vede následně k tomu, že roční úhrn zadržených je o 1/3 vyšší než loni (107 osob). Současně narůstá také počet osob, které prošly do Rakouska bez za- držení (15 a 1 zběh), nicméně, vztaženo k počtu zadržených, je úroveň úspěšných stejná jako loni. Přes tento relativní nárůst je v obou letech 1954 a 1955 poměrně velký odstup od úrovně roku 1953, takže můžeme s jistou opatrností hovořit o no- vé tendenci.

[Tab. 42] Měsíční úhrny zadržených v roce 1955. Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Σ Zadr. 10 9 3 13 7 10 14 19 17 16 9 13 140 Z. do R 9 5 3 13 6 4 11 9 15 13 7 12 107 Nap. 0 Z. z R 1 4 - - 1 6 310 2 3 2 1 33 z. na OPK z R ------3 9 16 21 32 21 102 Nezadr. - - 1 - - 3 1 1 5 1 4 16 N. do R - - - - - 3 - 1 1 5 1 4 15 N. z R ------0 N. zběh PS--1------1 Tlak do R 9 5 4 136 711201518 816122 Spolupr. z R 0 Celk. tlak 10 9 4 13 7 13 17 29 34 42 42 38 258

Nap.: osoby zadržené pro napomáhání k přechodu do Rakouska. Spolupr. z R: spolupracovníci čs. bezp. služeb, které zadržela PS. Nejsou uváděni mezi zadrže- nými ani v celkových součtech. N. do R: nezadržení, kteří přešli hranici směrem do Rakouska. Někteří z nich byli v so- větské zóně zadrženi a vráceni (4). N. z R: nezadržení z Rakouska: na rozdíl od minulých let nebyli zaznamenáni. Stejně tak napomáhající osoby. Tlak do R: včetně napomahačů. Nezadržený zběh, příslušník PS (voják základní služby), byl vrácen druhý den. Z. na OPK z R: osoby vracející se na amnestii. Jsou započítány v celkovém součtu. Zůstává však otázkou, čím je nárůst v druhé polovině roku způsoben, jsou takto strukturovány počty zadržených i v letech předešlých? Nebo šlo o určitý podnět vyvolaný podepsáním státní smlouvy s Rakouskem a následným stažením vojsk válečných vítězů z Rakouska (SSSR již 19. 9. 1955)? Faktem zůstává, že mohlo jít o obecnou tendenci na státní hranici, neboť mírně zvýšený počet zadržených vy- kázala oproti roku 1954 také chebská pohraniční brigáda. Úspěšní „přechodci“ byli také někdy vraceni: kupř. pohraničník z roty Sedlec, voják základní služby z okresu Čadca, který zběhl do Rakouska 17. 3. 1955, byl vrácen druhého dne.518

518 Ačkoli se jednalo o náhodný impuls, když využil usnutí velitele hlídky, k útěku do Rakouska se odhodlával podle svých slov dlouhou dobu. Podle svého vyjádření nevěřil tomu, co se o kapitalistickém světě říká. (ABS, ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ Brno-Kanice, f. 2341, k. 18.).

Hranice.indd 193 7.5.2008 10:42:06 Hranice.indd 194 194 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ a lesnictví). (Viza lesnictví). tab. 44) zadržených, 7,48 %, stejně jako zběhů pak 17,76 %. Naopak znatelně ubylo kvalifi ků je stejně jako mládeže–14,tj. azaměstnanci 13,08%.Sbrigádníky nadole s loňským rokem přibylo zadržených vykonávajících hornické povolání, horní- kvalifi kované pracovní síly (zaučení dělníci),loni 20 %. Naopak srovnáníve kategoriípenější (9 osob, 8,41%,loni to bylo jen3,75%).(Viz tab. 43) kategorie jsou marginální. Oproti loňsku třeba jevšak zmínit kategorii do15let kategoriedruhá do35letmányní jen12zadržených (11,21%).Ostatní věkové né úrovni jevěková kategorie do25a30let(1/5zadržených). Loni početně ne tolik jako loni, je„samozřejmě“ kategorie do20let(31osob, 28,97%),nastej- Znojma. a pakoblast jižněod vaným úsekem poměrně široký pásrot Břeclavi od kMikulovu Novosedly) (po lavi s8zadrženými. Shrneme-li to, vrámci znojemské tak brigády byl expono- Valtice-celní úřad)dohromady 7+3.Ktomu lzepřiřadit Břec- ještě oblast města valtickézadržených), (10),obě roty Dvůr anově dáleBoří (Raisna rota zřízená zjistíme, ževšechny měly relativně pokusů: nejvícePoštorná počty vysoké (14 tou břeclavského praporu. Podíváme-li nazbytek se rot břeclavského praporu často využívané patřil roty iúsek (6+1),která Sedlec před reorganizací byla ro- zvýrazňujese lokalita Novosedly –Nový Přerov, tj. rota Novosedly (5+2),amezi zadržení (jeto absolutní maximum vrámci brigády). Sodstupem jednoho roku Z rot hrušovanského praporu opět maximum vykazuje rota Mikulov –14+2ne- ximum zadržených uZnojma –roty Mlýnů, Devět Šatov aHatě (13zadržených). v úseku rot Stálky ažLukov přirozenou překážku. Stejně jako loni jelokální ma- i geografi přinejmenším nebyl (nebo zjištěn). doRakouska Snad chod jeto podmíněno v jeho úseku neboť stát úsekem, mrtvým brigáda vdislokaci roku 1954.Prapor Vranov zhlediskapřechodů jevšak osob Vranově akteré začalopracovat té doby Do působila polovině ve druhé června. ka převzalo nyní nově velitelství zřízené praporu (2.),které bylo dislokováno ve praporu vloňském rozsahu, neboť jeho roty Stálky, Šafov, Kratochvílova hájen- celý prapor+ 2nezadržení),mimochodem Není mělvýsledky10+4. úsek to však tem rota Slavonice, pokusilo úseku se vjejímž opřechod (8zadržených 10osob ním (3osoby). Ustudentů smotivem aučňů setkáme nejčastěji dobrodruž- se s 13,75%).Marginální zůstává též tzv. nesouhlas s lidově demokratickým zříze- znejzastoupenějších (5,61%,loni jeden důvodů rodinné poměry také podivu před trestem (6osob, 5,61%, loni 10%),návštěva příbuzných (8,7,28%)aku- nost vpráci (11zadržených, 10,28%),další už tuto hranici nepřekročily: strach loni 8,75%),dalšíjižmají menší podíl. pouze 1/4.K nejvíce zastoupeným důvodům patřilo dobrodružství (22,43 %, činnostibrigády) nelzezjistitní výkazy u39případů, tj. u36,45%–loni to bylo jako loni nato, žejejzezáznamů, které měsíč- máme (denní hlášení, kdispozici Při vyhodnocování důvodu Při vyhodnocování Stejně jako dříve nebyla přes do20lettou osob nejzastou- největší podíl Věkovým složením Z hlediska přechodu míst cky, aVranovská neboť řeka Dyje přehrada vytvářejí před státní hranicí sociální skupina sociální jsou zastoupeny nejmladšíkategorie: nejsilnější, ikdyž byla po dvou byla po letech znovu frekventovaným mís- žáků, studentů aučňů. Téměř 1/3tvořily ne- , který uvedly, který zadrženéosoby, narážíme stejně a zemědělců (pracovnícia zemědělců v zemědělství Nad hranici 10%stoupla nespokoje- ní hranice nikdo se nepokusil opře- kovaných dělníků (pracovníků): 8 7.5.2008 10:42:06 195

ství, totéž u horníků. Nekvalifi kované síly uváděly jako důvod nejčastěji dobro- družství a nespokojenost v práci. Školáci pod 15 let uváděli strach ze známek a dobrodružství. Zadržení Poláci uváděli hledání lepších materiálních podmí- nek. (Viz tab. 45) Zadržení, u nichž nebyl zjištěn důvod, mohli být zraněni, a tudíž ne- schopní výslechu, usmrcení nebo zadržení jinými složkami MV nebo Lidových milic či závodní stráže. Zůstává otázkou, kam by oněch 39 nezjištěných motivů posunulo prezentované spektrum. Přikláníme se však k tomu, že posun by nebyl nikterak podstatný, neboť ti, kteří PS důvod nesdělili, byli zpravidla zadrže- ni VB, StB už někde ve východišti, mohli kopírovat dosavadní spektrum. Ti, co byli zadrženi PS a nevypověděli (smrt, zranění jim znemožnily vypovídat, nebo výpověď odmítli) mohli mít důvody závažnější, čemuž by odpovídala i jejich pří- prava a zadržení. Nicméně těchto osob je z počtu 39 málo. Příkladem lidí nevypovídajících proto, že byli zranění, jsou dva Poláci, muž a žena zadržení 6. 7. 1955 v úseku roty Boří Dvůr. Polák byl ozbrojen pistolí, stihl vystřelit dvě rány a byl postřelen.519 Zranění utrpěl také jeden příslušník PS. Pohraniční operace (zadržení nebylo dílem pohraniční hlídky) se zúčastnilo 304 pohraničníků, 81 příslušníků Vnitřní stráže, 85 příslušníků ČSA, 18 služebních psů, příslušníci Okresního oddělení MV (StB) Břeclav. K usmrcení došlo u 17le- tého učně elektrotechnika, který se se svým bratrem pokoušel překonat EDZ v úseku 1. roty Slavonice. První stěnu směrem z vnitrozemí podlezl, druhou stě- nu, na níž byla natažena osnova elektrifi kovaných vodičů, se snažil také podlézt – přitom omotal ručníkem spodní drát. To se však ukázalo jako nedostatečné. Jeho bratr zadržený opodál uvedl jako důvod útěku touhu po dobrodružství. Učeň byl jednou ze tří osob, které byly usmrceny v tomto roce vysokým napětím v EDZ. V prosinci byl zastřelen voják základní služby při kontrole nákladního vlaku před odjezdem do Rakouska na kontrolním stanovišti Pohansko u Břecla- vi. Pokoušel se přejet na podvozku s využitím tmy. Proti pohraniční hlídce pou- žil pistoli a byl zastřelen. V roce 1955 byl nesporně fenoménem 15letý Jaroslav D., u něhož PS uvá- dí 6 pokusů, až 8. 10. 1955 se mu přechod zdařil. Byl to žák základní školy, poté dělník. Měl problematické rodinné zázemí, u prvních pokusů byl uvedeno, že utíká od otce, v dalších pak již z dětského domova.520 27. 10. 1955 byl předán zpět, jeho společník se vrátil sám o den dříve s tím, že se mu „nelíbilo v Rakous- ku“. Přechod státních hranic se zdařil v úseku 1. roty Slavonice 5. 12. též dvěma mladíkům (15 a 17 let) z Dačic, L. V. a Z. S. , kteří použili žebříku přes DZ. V za- hraničí však pobyli jen týden, patrně zapůsobil rozpor mezi představami a sku-

519 Nebude-li výslovně poznamenáno jinak, jsou údaje o zmiňovaných pokusech, k nimž došlo roku 1955, čer- pány z denních hlášení a příslušných měsíčních vyhodnocení 4. brigády (ABS, Brno-Kanice, f. 2357, balík A11, resp. f. 2357, kartony č. 74 a 75). 520 Pokusy o přechod Jaroslava D. , které jsme v souvislosti se znojemskou brigádou nalezli: 14. 3. 1954 jako žák 1. ročníku střední školy se pokusil o přechod v úseku roty Lány, neboť údajně utratil část peněz, které měl od otce na zakoupení bot. Poté doložen v úseku 4. brigády pokus z 22. 8. 1954 z důvodu, že jej ředitel dětského domova hodně bije. Pak zachycujeme poznámku, že se měl pokusit o přechod státní hranice do NDR (snad v březnu 1954). 8. 10. 1955 se mu podařilo hranici přejít, opět rota Lány, nicméně 27. 10. 1955 byl z Rakouska předán zpět. Vzhledem k amnestii nebyl uvězněn, a tak se pokusil přejít hranici znovu, ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ 13. 12. 1955, v úseku 26. roty Boří Dvůr.

Hranice.indd 195 7.5.2008 10:42:06 Hranice.indd 196 196 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 523 522 Nelze samozřejmě stanovit, zdašlovždy oagenty, každopádně byl pokus prováděn ( zručně 521 Pracovali u rolníka vRakousku aprotože doAnglie (kam se chtěli původně jít) nemohli dostat, vrátili se žena doroku 1956. v tom, žepůvodně byla stanovena lhůta amnestie napůl roku; byla prodlou- však a kulminují vlistopadu 32osob. Důvod napočtu listopadové kulminace spočíval nežvúseku chebskéně oměsícpozději brigády. Následně měsíčníúhrny rostou lav. navrátilci První amnestie jsou tedy nazákladě doloženi minimál- zčervence, doloženo včetně1955 je dětí. 102osob Prakticky všichni přišli přes OPK Břec- – čs.občany, kteří emigrovali anyní nazákladě se kteří zRakouska, nosti 5.9.1955ve následkům směru přestřelky podlehli. Jako agenti byli zadrženi2Poláci 1955a2příslušníci neznámé včervenci národ- interpretace, neboť vletech 1952–1955skutečně zachycujeme pokles meziroční tvrdit. Avšak zjištěné roční úhrny pokusů opřechod státní hranice vyžadují další této vlny. Vpřípadě pokusů oútěk vúseku znojemské brigády lzetento závěr po- ročních úhrnů pokusů opřechod státní hranice jsmedovodili, žezachycujeme týl tovali, žezachycujeme jenčástvlny, která vzedmula únoru 1948,azpoklesu se po V případě pokusů opřechod státní hranice vúseku chebské brigády jsmekonsta- v úseku4.znojemské brigády Vyhodnocení pokusůopřechod státní hranice tečností. o operativní situaci vproblematice navrátilců 1966). (Praha, srpen ABS, Brno-Kanice, f.B1/II–Správa SNB Hlavního Prahy města aStředočeského kraje, inv. j. 1,Zpráva přestříhánu ačástečně istřední stěnu amusel vrátit se doRakouska“. zpět Valtice „narušitel [zjištěný hlídkou] musil upustit od nice, k.74,Doplňující zpráva činnosti avýkonu kvýkazu služby ...zakvěten 1955,4.brigáda). U24.roty litika pro každého (a jinde)potom říkají reportérům, žejekapitalismus zklamal. Ajeto bráno vážně.“ PROCHÁZKA, Jan : v tuzemsku) pracovat slabší, romantičtější acitlivější úžasu setkávají sfaktem, práce nejsou žebez koláče ani vkapitalismu. Nutnost tvrdě (adaleko tvrději než zakazuje pracovat mužům aževšem jetam automaticky nadosmnáct přidělena jednaB. B., ke se svému skupin navrátilců: „Obyčejně ti, kteří domnívali, se žezazápadními hranicemi jeráj nazemi, žezákon tam slovžeme využít Jana Procházky , jimižcharakterizo zpátky. časový nám desetiletý (nevadí-li jisté míry Do tábory azemějako Itálietábory aFrancie, aletéž Brazílie aAustrálie. ivzdálených vraceli znejrůznějších týden. se Lidé míst.Nebyly to jenuprchlické emigračnívlny.teru Nejkratší čassipobyli vzahraničí oni zmiňovaní mladíci–1 čtech této amnestie. pobytu Délka roku vzahraničí od jerůzná, charak- 1948dle celkem což o281osobách, je24%z1169 osob, které MVudávalo vcelkových po- takřka nanule.takřka Nebyl totiž zadrženžádný, by který mělplnit úkoly načs.území. ni při přechodu tedy zRakouska, nikoli při návratu. Vroce 1955je„provoz“ agentů a PSpředána. Pro rok 1954jepříznačné, žeagenti byli, ažnajedenpokus, zadržová- ně 5osob, které PSoznačila zaagenty, byla zadrženaještě narakouském šestá území kusy tzv. agentů narozdíl chebské od brigády. (Vroce 1954bylo zadrženominimál- EDZ (12.11.1955). V roce 1955můžeme v materiálech vysledovat ještě jednu skupinu osob z Rakouska z směru Ve 521 Lze konstatovat, Lze brigády žebylo letnímposílení překonat možno ipo . MladáFronta, Praha 1968,s.63. 523 Dohromady snavrátilci zúseku chebské víme brigády tak byly každoročně doposud uváděny častépo- poměrně val vprosinci 1965včasopise My 1965,č.12,jednu ze dokonání svého činu, přestože jižmělvnějšístranu DZ povahy doslova Na drtí. stanici vChebu železniční odstup, atímdílčízměnavsituačním zakotvení, mů- amnesti e vraceli. Během roku Během e vraceli. ABS, Brno-Ka- Po- 522 7.5.2008 10:42:06

197

a stejně jako u chebské brigády je zde v roce 1955 mírné zvýšení vůči roku 1954, které může být významné pro interpretaci pokusů v období druhé poloviny 50. let a první poloviny 60. let. Problematický je ale rok 1951, kdy počet zjištěných pokusů (192) je nižší než v následujícím roce (263/264), ale i v roce 1953 (215). Tento jev interpretuje- me jako důsledek především dvou skutečností. Poté co vešlo ve známost zabezpe- čení na západní hranici, mohlo dojít k přesměrování části pokusů na jižní hranici. Další možností je, že PS na znojemském úseku nemá přehled o všech úspěšných přechodech v roce 1951. Ochrana státní hranice dosahuje ve znojemském úseku srovnatelné účinnosti jako u chebské brigády až později. V roce 1951 se zdaří kaž- dý třetí pokus a totéž prakticky i v roce 1952. Až v roce 1953 či 1954 se dostává brigáda ke srovnatelným hodnotám úspěšnosti, jaké vykazovala chebská brigáda na počátku svého fungování. Že mohl být na počátku sledovaného období počet pokusů vyšší, lze doložit poukazem např. na později odkryté převaděčské aktivity nebo výslechem zjištěné přechody agentů. Proto při zvyšování účinnosti systému či alespoň zlepšování zpravodajství o úspěšných přechodech mohlo od r. 1952 do- cházet ke zvyšování počtu zjištěných pokusů nad úroveň roku 1951. Na základě analýzy ročních úhrnů pokusů o přechod státní hranice v úseku obou brigád zjišťujeme, že kratším úsekem chebské brigády se pokoušelo projít na počátku zkoumaného období mnohem více osob než přes delší úsek znojemské- ho útvaru v roce 1951 do Rakouska 192 osob, do NSR 536. Tedy na kratším úseku bylo pokusů 2,5krát více. Ovšem vzájemný poměr úhrnů pokusů na zkoumaných úsecích hranic se v čase mění. Již v roce 1953 je tzv. tlak do NSR 165 osob, zatím- co do Rakouska 215, a v roce 1955 122 do Rakouska, do NSR pouze 76. Tato čísla, která sledujeme v období delším než jeden rok ukazují, že dochází k přesměrování pokusů. Bezpochyby je to ovlivněno poznáním, že západním směrem je přechod daleko obtížnější než jižním. Nižší účinnost zásahů znojemské brigády ve srovnání s chebskou (např. roku 1952 je šance na úspěšný přechod hranice v úseku znojemské brigády 30 %,524 zatímco u chebské méně než 10 %) ovlivnily kromě menší hustoty pohra- ničníků, pozdějšího budování tzv. ženijnětechnických opatření také hustota osíd- lení a z ní plynoucí variabilita přístupu ke státní hranici. Variabilita přístupu ke státní hranici byla umocňována poměrně intenziv- ním zemědělským využíváním krajiny, řadou zařízení a provozoven při hranici (zdroje pitné vody, mlýny, cihelny, zemědělské dvory). Toto vše způsobovalo, že prostorem při hranici procházelo poměrně velké množství lidí, které zpočátku (1951–1952) nemohl znojemský útvar uhlídat či alespoň zamezit vstup „nevy- hovujícím“ osobám. To vše skýtalo příležitost lidem z jiných částí republiky, ale i z Polska, aby se na jihu Moravy pokusili o přechod státní hranice. Úsek jihomoravské hranice s Rakouskem byl totiž relativně dobře přístupný po většině své délky. Do sídel při hranici zajížděly autobusy z okresních měst, vlakem bylo možné jet k hranici do železničních uzlů Břeclav a Hrušovany, případně také do stanic na trati Břeclav–Hrušovany–Znojmo. Nejvíce využívané lokality byly

524 Přitom nebereme v úvahu osoby, které byly po úspěšném přechodu zadrženy rakouskou policií nebo sovět- skou armádou a předáni zpět. Jejich podíl na zjištěných úspěšných přechodech mohl dosahovat až 1/3. Např. ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ v roce 1951 bylo vráceno 21 z 64 úspěšných.

Hranice.indd 197 7.5.2008 10:42:06 Hranice.indd 198 198 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ ce 1951 nejčetnější, 1952 druhá nejčetnější. Další výraznou skupinou výraznou nejčetnější.ce 1951nejčetnější, Další 1952druhá důvodů byl byla skupina také motivů, ježshrnujeme –vro- dokategorie poměry“ „rodinné uvedenými důvody, ve zbývajících letech jedruhý, resp. třetí. Široce zastoupená dická nerozvážnost“. místě mezi naprvním Vletech 1955je 1951a1952také dovaných motivů důvod jejednoznačně nejpočetnější „dobrodružství nebyla uvedena vrámci každého roku cca17%(1953) do36%(1955).Zevi- od v případě chebské (max.cca16%vroce 1952a1955),neboť motivace kpřechodu u znojemské brigády jsmepracovali vlivem resp. častěji může zezemědělství. pocházet jemský“ uprchlík jetedy poněkud st lativně četnějšíjsou rovn alesnídělníci(vroce 19538,74%,vroce 1954dokoncezemědělští 12,72%).Re- 1953 (10,4%)avroce 1955zastoupeni nebyli. Naopak vůbec vícezastoupeni jsou zaškolení, tj. Nižší vyučení. horníků, naopak jepodíl kteří maximadosahují roku a pracovníků, unichž lzepředpokládat brigádou mezizadrženými je kvalifi u znojemské podíl vyšší víjejícím přívlastkem (stavební, textilní, vchemičce, atd.). Ve srovnání schebskou níci (pracovníci), tj. osoby, které jako svou profesi uvedli dělník,eventuálně sroz- pouze vroce 1951.Vnásledujících nekvalifi letech jsou nejpočetnější střednítě čijinou základní, školu učňovský nebo obor. nejvyšší jevšak Její podíl U znojemské brigády tato skupina nepřesahuje 5%, svýjimkou roku 1955. chebské brigády, kde skupinou byli nejpočetnější druhou žácive věku 13–15let. (>25, ≤30let).Je tedy jasné, starší žezadrženéosoby nežvúseku jsou vprůměru Avšak vletech 1953a1955jako jestejně věková početná kategorie 25do 30 let od stoupenou jsou lidéo5letstarší (>20,≤25let),vroce 195125%,vroce 195329%. kolísáJejí mezi38,75%vroce 1954a29%vroce 1955.Druhou nejvíceza- podíl mezi věkovými kategoriemi jekategorie ve věku osob 15až20let(>15,≤20let). něné vpřípadě chebské brigády. Říkáme-li „v zásadě“, pakproto, ženejpočetnější kterých ohledech. Zkoumáním dle tivní“ jecelý pásrot Mikulova od (Novosedel) Poštornou po (Lány). ným pokusů nárůstem opřechod počtu polovině vdruhé roku 1955lzeříci, že„ak- zadrženy zadržených 2/3všech (vroce 1954).Takto dominantní Břeclav není. Smír- dohraničníholidí, později, ivlivem pásmabyly zařazení ašského vChebu výběžku gády dominantním komunikačním uzlem.Vroce 1951vněmbylo zadrženo29% zadržených. jeto analogie Chebu. spozicí Ten jisté míry Do byl však vúseku 5.bri- u Břeclavi. Například vroce 1954bylo vBřeclavi vúseku rot Poštorná aLány 25% ní straně úseku znojemské brigády přechody se začaly koncentrovat doúseků rot Slavonicsnížil význam jako východiště k přechodu státních hranic. Na východ- Březí Novosedly ataké (Nový Přerov). Rozšířením hraničního vroce 1953 pásmase Znojma jeto rota Mlýnů, Devět Šatov, event. Hevlín. U Mikulova roty úsek Mikulov, ke hranici vedou komunikační spoje, která jsou využívána jako vodítka. Vpřípadě úseků rot,počet kudy lidépřecházejí. Využívají poblíž větších místa měst,znichž se ce aMikulov (3.prapor), Valtice, (4.prapor). Dvůr Postupem Boří doby snižuje se u rot Slavonice (1.prapor), Mlýnů Devět aŠatov (2.prapor), Ječmeniště, Hraběti- Při posuzování motivace posuzování Při Profesně Stejně jako uchebské brigády jsmezadrženécharakterizovali vně- sociálně jenejvícezastoupená vzdělávající ať mládež, se užnavštěvuje ješ- ěž zběhové zarmády, vletech 1953–1955nad5%.„Zno- k útěku jepředevším nutné připomenout, že věku arší než „chebský“,arší než někdyikvalifi instruktáž jdoucíinstruktáž nadrámec zaučení nebo bylo možné potvrdit uči- závěry vzásadě pramenů světší mírou neurčitosti než kovaných dělníků dělníků kovaných kovaní děl- kovaní kovanější, “ či„mla- 7.5.2008 10:42:06 199

útěk před trestem (strach z potrestání v široké škále od postihu za absence na pra- covišti, poškození nástrojů, krádeže, ublížení na zdraví atd.), který společně s „ne- spokojeností v zaměstnání“ byl roku 1953 nevíce zastoupený. Prakticky okrajová byla motivace odchodů kvůli problémům ve škole na rozdíl od chebské brigády, kde byla uváděna častěji. Ještě se zmiňme o dvou motivacích, které nebyly mezi nejpočetnějšími, nicméně jejich výskyt shledáváme velmi důležitý. Především jsou to důvody označované jako nesouhlas s lidově demokratickým zřízením. Podíl této kategorie v čase klesá, stejně jako tomu bylo u chebské brigády, nepřímo lze soudit na její vyšší zastoupení v letech 1948–1950. Na rozdíl od chebské brigády je zdejší podíl této kategorie výraznější. V roce 1951 je na druhém místě s 10 %, při- čemž nominálně v následujícím roce neklesá. V roce 1951 je také poměrně vysoký podíl (5 %) těch, kteří do zahraničí přecházeli (a byli přitom zadrženi) pracujíce pro zahraniční rozvědku. Z toho, jak se na základě zkoumaných pramenů podařilo zachytit sociál- ní příslušnost osob, které se pokusily o přechod státní hranice, a důvody, které je k tomu vedly, lze v části vzorku nalézt to, co vyplynulo z důrazu na rozvoj strojí- renství, těžkého průmyslu a dalších výrobních odvětví, pro které se hledaly pra- covní síly. Jelikož se předpokládalo, že nedostatek pracovních sil není absolutní, ale pouze relativní, uplatňovalo se omezení při volbě zaměstnání tím, že byli lidé přinucováni nastoupit do daného závodu či výroby. S tím korespondovala i ztížená možnost se z takového pracovního vztahu vyvázat. Proto můžeme chápat pokus o přechod státní hranice jako důsledek indivi- duálního konfl iktu občana se státem, jímž lidé reagovali na nevyhovující poměry v zaměstnání, dlouhodobě neřešené či neřešitelné problémy. Pokus o přechod stát- ní hranice je v jejich případě útěkem tam, kde předpokládali příznivější podmínky. Zvláště jednalo-li se o mladé a svobodné, byl přechod státní hranice jednou z mož- ností úniku. Škála důvodů k útěku byla široká – velká vzdálenost od místa bydliš- tě, nevyhovující ubytování (zahmyzení ubytoven, hygienické poměry), pracovní a mimopracovní konfl ikty jako třeba šikanování nadřízeným (mistrem), hledání osobního prospěchu. Někdy mohl uvést jedinec unikající z dosahu přikázaného zaměstnavatele přes hranici jako důvod tzv. nesouhlas s lidově demokratickým zřízením. Lze to vyložit i tak, že byl nucen třeba zrušit živnost či provozovnu (tzv. socializace obchodu a řemesel), pokud ji nechtěl provozovat v rámci komunálního podniku nebo družstva.525 Od počátku jsme chápali hranici západní jako místo eskalace napětí (lze doložit i některé incidenty mezi americkými vojáky a československými pohra- ničníky v tomto období), například v roce 1951 vykázala chebská brigáda 6 za- střelených tzv. narušitelů, zatímco znojemský oddíl 2. Ještě v roce 1952 u chebské brigády zahynulo 8 osob. V celém období 1951–1955 bylo u této brigády zabito 16 osob. U znojemského útvaru bychom mohli předpokládat podle údaje z roku 1951 méně, avšak celkový součet za toto pětiletí je 15 zabitých (v roce 1953 4 oso-

525 Srov. STÁTNÍK, Dalibor : Sankční pracovní právo v padesátých letech. Vládní nařízení o opatřeních proti fl uktuaci a absenci č. 52/1953 Sb. In: Studie ÚSD AV ČR svazek 17, roč. 1994, Praha 1994, např. s. 73–75. Autor se odvolává na výsledky výzkumů sociologa Štěpána Prochovníka. Též viz CIMALOVÁ, Libuše: So- cializace obchodu, řemesel a jiných živností v Ostravě v letech 1948–1953. In: Ostrava socialistická: Sborník ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ studií k výstavbě města v letech 1945–1970 (připravil Karel Jiřík ). Profi l, Ostrava 1971, s. 409–438.

Hranice.indd 199 7.5.2008 10:42:07 Hranice.indd 200 200 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ 526 526 Role Československa jako tranzitní zeměpro polské hnutí může odporu vyplývat izezpráv oozbrojených 2 ÍE, Roman : CÍLEK, 527 d. –malédětizadrženésrodiči. Údaje zroku osoby napomahače. 1953jsou bez šéf anaznačil, žejsmeužudělalidost...Přivítalšéf to.“ jsem roce, kdy celkově se měnilapolitická situace vEvropě, siněkteré znászavolal náš covníků zahraničních rozvědek Josefa výpověď také Hasila : „V tom třiapadesátém [Tab. 43] Slováci. nebo nebyli Češi někteří zadrženíPoláci, skutečnost, tak žemezitzv. agenty zabitými vroce 1955 rezistence československýchprůběh odlišný od čijinam. poměrů, To potvrzují jak území byly využívány déle, ikdyž nejenpro čs.území, doPolska, aletaké kde byl adalšíažvsrpnuv roce 1952jedna 1954.Je zřejmé, žepřechody zrakouského půlroce), poté ojedinělév roce(8znich 1951zjištěno vprvním 9osob případy: vita těchto Je klesá. třeba časem však poukázat osob nasituaci u5.brigády, kde je roce 19,vdalších dvouv prvním 9,vroce letech 19545avroce po 19554.Akti- úspěšné pak, vezmeme-li vpotaz provedení připisovala agentům Přestože zRakouska. jenčástpokusů, PSzjistila svých materiálech označila jako tě lidénaelektrifi vroce 1955tři než došlikdrátěným překážkám, zatímco vúseku znojemské brigády zahynuli ješ- ke východiště Chebu hr jako základního „humánnější“tuace vlastně ževlivem své tím, účinnostiaspecifi a sčástečným přeorientováním pokusů natuto hranici. Uchebské brigády byla si- ně to souvisí snižšíúčinnostísystému ochrany státních hranic najižníMoravě by, vroce 1955dokonce Přitom 6osob). 12z15zemřelo vletech 1953–1955. Zjev- století dě kteří avyzvědačů, přešli kurýrů byla dovlasti, okamžitěnež čtvrtina (PACZKOVSKI, odhalena Andrzej : výcvikové střediskoměli vlastní roku jižod uMnichova. Berg 1950vobci Ačkoli Paczkowski uvádí, ževíce útocích napříslušníky polské VBaStB vletech ztoho, 1954–1955ataké žePoláci jako zpravodajci cvičení 2003, s.178. v Polsku v50.letech byly větší, nežtomu bylo vČeskoslovensku. ej .1+d8 d43,74 4 1,87 2 2,80 3,74 107 1d 3 6,25 4 5 11,21 5,00 1,25 12 4 4,62 1 8,41 80 19,63 15,00 8 21 19,63 9 12 4,62 6,94 21 28,97 11,25 8 4,92 12 8,67 3,75 31 9 17,5 183173 9 15 9,29 3 3,28 8d 14 38,75 12,14 17 31 6 1,56 7,10 21 1,73 28,90 2 13 7,81 50 32,37 128 3 5,47 19,12 Celkem 56 10 1+1d 35 3,91 18,58 7 Nezj. +d. 1,64 34 31,69 5 > 50 15,62 3 58 ≤ 50 20 25,78 ≤ 40 33 35,94 2,34 ≤ 35 46 3 ≤ 30 ≤ 25 ≤ 20 ≤ 15 [roky] Věk jin Polska 1939–1989.Academia, amožnosti Praha působení 2000,s.163a167),jejich početnost U zadržených pro spolupráci s rozvědkou je nutné zmínit ty, které PS ve ve ty, PS které zmínit nutné je rozvědkou s spolupráci pro zadržených U 1951–1955 vúseku 4.znojemské pohraniční brigády. Věkové složení osob zadržených pro pokus přejít doRakouska v letech Počet 1951 1952195319541955 Hrobaři iluzí aneb kdo nepůjde snámi… 1948–1953:Výřez zobrazu bezpráví. Podíl Podíl [%] Počet 526 Nepřímo potvrzuje pokles aktivity českých spolupra- českých aktivity pokles potvrzuje Nepřímo kovaném drátěném zátarasu. Podíl Podíl [%] agenty, či neúspěšné, z Rakouska či do Rakouska, jejich čidoRakouska, zRakouska či neúspěšné, Počet arovněž přechody, které způsobu podle anici zachytávala ještě podezřelé předtím, Podíl Podíl [%] Počet 527 Podíl [%] ckým postavením Počet Rodiče, Praha Rodiče, Podíl Podíl [%] Půl 7.5.2008 10:42:07 201

[Tab. 44] Profesní skladba zadržených při pokusu o útěk do Rakouska v letech 1951– 1955 v úseku 4. znojemské pohraniční brigády. 1951 1951 1952 1952 1953 1953 1954 1954 1955 1955 Soc. Podíl Podíl Podíl Podíl Podíl skupina Počet Počet Počet Počet Počet [%] [%] [%] [%] [%] Mládež 26 20,31 14 7,65 18 10,4 10 12,5 14 13,08 z toho Ž23326 U1141036 S86130 jiní S 5 1 4 2 2? Dkval 25 19,53 19 10,38 25 14,45 12 15,0 8 7,48 Dnkval 15 11,72 54 29,51 46 26,59 20 25,0 35 32,71 Hor 6 4,69 8 4,37 18 10,4 5 6,25 - - Brig. 3 2,34 3 1,64 6 3,47 3 1ž Prac. 5 3,91 16 8,74 22 12,72 4 5,0 5 4,67 zem., les Pom. síly 4 3,12 14 7,65 - - - - 3 3,0 a děl V dom. 2 1,56 4 2,19 1 0,58 3 - Doprava 7 5,47 3 1,64 3 1,73 - - Úř. 6 4,69 12 6,56 5 2,89 2 2 Zběhové 6 4,69 6 3,28 10 5,78 6 7,5 8 7,48 VŠ prac. 1 0,78 2 1,09 - - 2 - - Nezj. viz viz viz viz viz a jiné pozn. pozn. pozn. pozn. pozn.

Mládež: mládež studující a připravující se na budoucí povolání; Ž: žáci základních škol, U: učni; S: studenti středních škol, jiní S: studenti VŠ nebo studenti, u nichž nebylo možné bez- pečně určit, že se jedná o středoškoláky. Dkval: dělníci (pracovníci) kvalifi kovaní. Dnkval: dělníci (pracovníci) nekvalifi kovaní, Hor: horníci. Brig.: brigádníci, především na dole. Prac. zem., les: pracovníci v zemědělství, lesní dělníci. Pom. síly a děl.: pomocné síly a pomocní dělníci. V dom.: v domácnosti. Doprava: pracovníci v dopravě. Úř.: úředníci. Zběhové: zběhové (kromě nezadržených příslušníků PS). VŠ prac.: absolventi VŠ. Nezj. a jiné: profese nezjištěna, nepravidelně se vyskytující sociální kategorie a menší děti, zadr- žené s rodiči tvoří vždy zbytek do celkového počtu. Nízké podíly nejsou v některých případech procentuálně vyčíslovány. ZADRŽENÍ UPRCHLÍCI ... UPRCHLÍCI ZADRŽENÍ

Hranice.indd 201 7.5.2008 10:42:07 Hranice.indd 202 202 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ Z. z R na OPK – osoby vracející se na základě amnestieZ. zRnaOPK r. nazákladě –osoby vracejícíse 1955. Údaje zadržených vletech doRakouska 1952a1953jsou včetně ve napomahačů. směru [Tab. 45] [Tab. 46] Nízké nejsou vněkterých případech podíly procentuálně vyčíslovány. Motiv ié1 17 160 81,8337 2,80 3 3,75 3 16,18 36,45 28 39 6,01 28,75 11 23 11,72 17,34 15 30 0,93 27,32 7,48 50 1 8 25,78 6,25 - 33 5,0 5 1,25 1 2,73 4 1 5 7,51 0,93 13 - 3,83 1 - 2,73 Jiné 7 2,5 1,25 5 Nezjištěno 2,34 2 1 0,78 Vliv západního rozhlasu 3 - 1 Napomáhání kpřechodu nerozvážnost) - Dobrodružství 1 (mladická 2,19 Návštěva 1,09 příbuzných 4 Neprospěch ve škole 2 losti vmanželství, 5,47 n.srodiči) 2,34 (nesrovna- poměry Rodinné 7 3 Práce vzahraniční armádě Práce vzahraniční rozvědce Nechtěl sloužit varmádě podmínek Hledání lepších materiálních (malý výdělek) Nespokojenost vpráci (strach zpotrestání) Z trestních důvodů tickým zřízením Nesouhlas slidově demokra- .zRn P - Z. zRnaOPK Z. z R Z. doR Rok e .zR 6 09 41 20 80/81 6 64 Zběh PS Bez z. z R z.doR Bez 1951–1955 vúseku 4.znojemské pohraniční brigády. přechod letech hranice o v pokusu Rakouska do při Motivace zadržených 1951–1955. Roční úhrny zadržených aúspěšných vúseku 4.znojemské brigády vletech 9115 9315 1955 1954 1953 1952 1951 7 9 54 91 76 2 8 174 183 128 0 Počet 9115 9215 9315 9415 951955 1955 1954 1954 1953 1953 1952 1952 1951 1951 11, 51,62 32 ,52 22,43 24 8,75 7 5,61 13,29 23 6 13,66 13,75 25 11 16,4 6,36 21 11 9,84 10,28 18 11 10,94 7,5 14 6 2,80 15,03 3 26 7,5 8,74 16 6 8,59 6,36 11 11 7,65 14 10,16 13 ,71 ,42 56 0065,61 6 10,0 8 15,61 27 8,74 16 5,47 7 ,322554,67 5 2,5 2 1,73 3 - - - - Podíl Podíl 0 [%] - Počet Podíl Podíl [%] 0 - Počet Podíl Podíl [%] Počet 45 80 1 7 10 - Podíl Podíl [%] Počet 107 102 1 33 15 0 Podíl Podíl [%] 7.5.2008 10:42:07 203

ZÁVĚR

Závěrečné shrnutí k systému ochrany státní hranice praktikovanému útvary Po- hraniční stráže v letech 1951–1955 lze psát s obavami, že nemusí být výstižné. Proto jsme za každou kapitolu umístili podrobnější shrnutí dílčí. V této práci jsme se rozhodně nechtěli zabývat ochranou státní hranice od února 1948 a přechody státní hranice z téže doby. Naše otázka byla zaměřena jinak, mířila na vykonavate- le – Pohraniční stráž, tj. instituci. Tudíž jsme zkoumali počátky systému ochrany státní hranice, jenž vydržel (v základní podobě byl aplikován) až do sklonku roku 1989. Množství pramenů však bylo skutečně impozantní, proto jsme zvolili meto- du časově omezené sondy prostřednictvím materiálů dvou útvarů, jednoho, který působil na hranici s NSR, a druhého, který působil na hranici s Rakouskem. 1. V práci jsme v této souvislosti zdůraznili význam roku 1951. Tehdy byl utvořen a začal fungovat základní rámec ochrany státních hranic, tzv. nová sestava Pohraniční stráže. Její počty, dislokace a vybavenost měly být zárukou dokonalého zneprostupnění státní hranice. Opatření učiněná (nastartovaná) roku 1951 jsou svým způsobem „komplexní“, neboť vedle takřka trojnásobného zvýšení plánova- ných počtů, striktního rozdělení na směr hlavní (státní hranice s NSR) a vedlejší (státní hranice s Rakouskem a část, později celá, hranice s NDR), dotování útvarů na západní hranici zvýšenými počty zabezpečovacích jednotek, velitelských člán- ků, poddůstojnickými školami a především hustěji umístěnými a početně většími pohraničními rotami. Vznikaly plány (a vzápětí se začínají realizovat) ženijnětech- nického zabezpečení. V rovině právních aktů vyšel s menším zpožděním ve sbírce zákonů zákon o Pohraniční stráži a nařízení ministra národní bezpečnosti o právu příslušníka PS použít zbraně. Kromě zákonné úpravy je významný jako řídicí akt ministra ustanovení o pohraničním území. Časová následnost některých norem nebyla zrovna ideální, což je patrné z toho, že ustanovení o pohraničním území bylo vydáno v roce 1951 dvakrát – podruhé na podzim jako aplikační předpis k zákonu o PS č. 69/1951 Sb. 2. Následovala fáze budování (tedy naplnění „ideje“ nedotknutelnosti hranice). Časově nejrychlejší (do počátku roku 1952) byla dislokace, ač i to nebylo vždy bez obtíží, neboť stanovené úseky pohraničních rot a stanoviště rot občas nebylo možné v praxi realizovat, neboť chyběl vhodný objekt (včetně zázemí) na výhodném místě úseku. Tam, kde nebylo možné využít stávajících objektů, byly dodávány montované stavby (tzv. fi nské domky). Po dislokaci následovalo vytvá-

ření ženijnětechnického zabezpečení, budování hlavních druhů, tj. orného pásu, ZÁVĚR kácení průseků, stavba pozorovatelen, stavba drátěného zátarasu a jeho elektrifi -

Hranice.indd 203 7.5.2008 10:42:07 Hranice.indd 204 204 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ nout prostředky svými ijemněji. žeodpovědníříci, činitelé atvůrci systému byli ochotní vkrajním případě vlád- lidskýchhospodářských, zdrojů) nežvědomé často spíše důsledkem limitů existence, audržování výstavby systému (fi nici zajakoukoli cenu, postup“ přičemž „mírnější při střežení hranice mohl být zkoumané období jeprioritou Pohraniční strážezabránit průniku přes státní hra- ky vylučovala operativní reakce nazměny domácí čizahraniční politiky. Po celé trať. Objemem lidských amateriálových zdrojů, které uvedla dopohybu, praktic- skončenípo k1.5.1952. vysídlení řením akce 1953uznojemské je zléta brigády, která ovšem se připravovala hned nenímožné zekonomickýchmo jižtaké důvodů dálerozšiřovat. Posledním rozší- obyvatelstvo, tj. tyzprověřených, kteří vhraničním zůstali pásmu. Hraniční pás- Pohraničnítách. strážsikvůlizdrojům informací zavazuje ke spolupráci místní tabulková posilovat specialistů, nebo místa vněkterých lokali- pohraniční útvary kterárušit) místa, ukazují se jako nadbytečná, těchto apomocí vytvářet úspor zase více traktorů pro údržbu orného pásuatd.). Při tom může jenucena rušit (nebo niky (dopravních prostředků pro přesuny, telefonizaci pozorovatelen atrasyDZ, skou aekonomickou realitu –perfekcionalizuje ho. Pro systém získává vícetech- diskuselové srozvodnými sféry závody prostě nebyla možná. špatném zásobování elektrickou energií vdůsledku energetických potřeb průmys- být vypínání také proudu soumraku doEZOH anadránem. vdobě Při tehdejším Toto by vše vletech 1951–1952nebylo myslitelné. Poměrně „nepříjemné“ muselo tím narušo míst,pokud se do výhodnějších nekontrolovaně rozšiřovat stávající průseky, překládat drátěného trasu zátarasu dy. limity, hospodářské také se Hlásily které neumožňovaly pohraničním útvarům oúsporáchčasté zmínky vpolitickém týlu akanceláři oddělení, velitelství brigá- na okraji systému (postradatelná). Proto byly vnašíanalýze organizačních změn najihupadě apřírůstkem (příslušníci spojovacích jednotek), avšak byla to místa ní převody byly siceněkdy realizovány MNB (Vnitřní Pohraniční stráže)nebo stráženazápadní hranici. Tyto organizač- neboť jižnelzeposilovat např. jižníhranice, aniž by jiných krátily se počty složek ty svého rozmachu, ato vněkolika ohle (EZOH) ajsou organizačně zajišťováni vojáci naúdržbu. naráží PStaké nalimi- strahovadel, zapojení elektřiny doelektr svých pohraničníků –vojáků služb základní později. Postupem doby jsou brigády donuceny také zohledňovat vícebezpečnost mysli především zaminování drátěného zátarasu –uchebské brigády dříve, jinde žebylyjména vletech 1954a1955tím, odstraňovány některé „excesy“. Máme na dvou, fungování jesnahaodlouhodobé systému, našich závěrů podle patrná ze- ochranysob státní hranice vešla ve známost. resp. převaděčské činnosti, jednakzabránit, aby ženijnětechnická opatření azpů- místníhoobyvatelstvaomezit napřek podíl vytvořit zóny podařilo s s činnosti omezenímnárodními výbory vstupu, a tím kace, resp. minování. Přitom Pohraniční se složkám vsou- stráži abezpečnostním Budování nové Pohraniční sestavy nadlouhou během strážebylo nesporně Pohraniční strážtedy propracovává syst 3. Třetí rovinou tohoto způsobu střežení hranice, vycházející zpředešlých snížením stavů nastejných místech nazá- dech. Především jsou to limity početní, ického ochrany zařízení státní hranice račování (útěcích) přes státní hranici, valy hospodářské možnostivaly voblasti. hospodářské y. Zpřesňují pravidla se instalace ná- ém střežení sohledem naspolečen- ho respektu kčlověku. Sironií lze nančních, 7.5.2008 10:42:08 205

4. Druhou stranou mince byly osoby zadržené při pokusu přejít hranici, resp. osoby, o nichž pohraniční brigáda věděla, že státní hranici do NSR či Rakous- ka překonaly. Když jsme se myšlenkou zadržených v letech 1951–1955 začali zabý- vat, zjistili jsme, že literatura toto období ještě nezkoumala. Bylo to pochopitelné. Při soustředění na události kolem února 1948 byla podstatná první fáze emigrace, kdy odcházeli významní političtí činitelé. V této souvislosti se uvádí s odvoláním na zprávy MV (MNB) asi 23 000 osob, které emigrovaly v letech 1948–1950. Dal- ším údajem je počet uprchlíků cca 40 000 za období o dvě léta delší. Toto číslo však zahrnuje i zadržené, jichž bylo 25 %. V opozici k těmto číslům, která jsou do jisté míry odhady, stojí počin B. Čelovského, který vydal seznam cca 9 000 uprchlíků, kteří prošli v roce 1948 záchytným táborem v Řezně. To je tedy přesné číslo, ovšem omezené jen na část emigračního proudu. Výhodou však je, že seznam mohl poskytnout určité sociální charakteristiky uprchlíků. Naše výsledky pak mohou tvořit doplněk těchto čísel ohledně tendencí v emigrační vlně, nikoliv celkových počtů, neboť pocházejí z místně omezené sondy. Vzhledem k tomu, že pro první polovinu 50. let není k dispozici počet uprchlí- ků, rozhodli jsme se je zjistit v pramenech Pohraniční stráže a spočítat je. Šlo nejen o počet, ale i o věk, bydliště, profesi, udaný důvod přechodu a lokalitu, kterou zvolili. Z těchto záznamů, vztažených vždy ke konkrétnímu jedinci, pak bylo možné vyjít při analýze pokusů o emigraci. V případě zadržených se nám podařilo, jak dokládají naše rozbory, stanovit počet s nepatrnými výhradami přesně, v případě úspěšných přechodů je třeba chápat údaje z roku 1951 u chebské brigády a z let 1951 a 1952 u znojemského útvaru jako minimální. Vyhodnocení všech zjištěných případů nám pak umožnilo přesně defi novat pokles počtu pokusů o přechod hranice v těchto pěti letech. K tomu bylo nutné vysvětlit i odlišný průběh této vlny ve znojemském úseku, kde bylo maximum pokusů zjištěno v roce 1952 a ještě v roce 1953 byla úroveň zjištěných pokusů vyšší, než v roce 1951. Toto jsme interpretova- li jako zvyšování kontroly na hraničních přechodech a také v zaměření se uprchlí- ků právě na jižní hranici. Tomu nasvědčovala i úhrnná čísla chebské a znojemské brigády PS k roku 1951 a např. 1953. Ve struktuře zadržených pokoušejících se přejít hranice z ČSR dominovali lidé do 20 let včetně (starší 15 let), přičemž existovaly místní rozdíly. U chebské brigády byla výrazná skupina ještě mladších osob (asi od 12 do 15 let včetně), za- tímco zadržení v úseku znojemské brigády měli druhou nejpočetnější kategorii do 25, resp. do 30 let. Základní shoda v obou úsecích byla také v profesně-sociální skladbě, nejvíce bylo nekvalifi kovaných pracovníků a mládeže navštěvující vzdě- lávací zařízení. Průměrný zadržený byl ve srovnání s emigrantem z Lavičkova seznamu roku 1948 spíše o 5 let mladší, svobodný, sice také dělník, avšak nižší kvalifi kace, a spouštěcí motivací odchodu nebyly politické názory nebo myšlenková orientace. Důvody, pro něž opouštěl republiku, byly zpravidla dobrodružství, ro- dinné problémy, nespokojenost se zaměstnáním, školou, obavy z potrestání. Tzv. nesouhlas se státním zřízením byl silněji zastoupen u zadržených jen v roce 1951. Pokusili jsme se objasnit činnost jedné z represivních složek v počátečním období komunistického režimu. Stejně jako řada prací o jiných složkách bezpeč- nostního aparátu, především o Státní bezpečnosti, vychází z popsání organizač-

ního vývoje. Věnovali jsme se mu i proto, že znalost změn organizační struktury ZÁVĚR útvaru Pohraniční stráže společně s analýzou ženijnětechnických opatření a ome-

Hranice.indd 205 7.5.2008 10:42:08 Hranice.indd 206 206 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ státní hranice. mohlychod kobjasnění adaptačních přispět některých změnvsystému ochrany srovnání spoúnorovým Naopak obdobím. zjištěné příznaky upokusů zase opře- ných znalostínebylo možné re vysvětlit věnovanýmsážím pokusům onedovolený přechod zmíně- státních hranic. Bez zení pohybu vpohraničním územíjsmech lativně nízkou úspěšnost uprchlíků ve ápali jako nezbytné předpoklady kpa- 7.5.2008 10:42:08 207

Použité zkratky

ABS Archiv bezpečnostních složek ČSM Československý svaz mládeže ČSA Československá armáda ČSLA Československá lidová armáda DZ drátěný zátaras EDZ elektriﬁ kovaný drátěný zátaras EZOH Elektrické zařízení ochrany hranice FS Finanční stráž HP hraniční pásmo HS PS Hlavní správa Pohraniční stráže HS PVS Hlavní správa Pohraniční a Vnitřní stráže KNV krajský národní výbor MNB Ministerstvo národní bezpečnosti MNO Ministerstvo národní obrany MP Muzeum Policie ČR MV Ministerstvo vnitra NB Národní bezpečnost ONV okresní národní výbor OPK odd ělení pasové kontroly oddělení pohraniční kontroly (1955–1965) OSH ochrana státních hranic PS Pohraniční stráž PSú útvar Pohraniční stráže ROH Revoluční odborové hnutí RMV rozkaz ministra vnitra SNB Sbor národní bezpečnosti StB Státní bezpečnost SPK skupina pohraniční kontroly TR MNB tajný rozkaz ministra národní bezpečnosti TR MV tajný rozkaz ministra vnitra VB Veřejná bezpečnost VKR vojenská kontrarozvědka VZP voják z povolání ZVP zástupce pro věci politické ZP zakázané pásmo ZPÚ zajištění pohraničního území ŽTZ ženijnětechnické zabezpečení/zajištění ŽTO ženijnětechnická opatření POUŽITÉ ZKRATKY POUŽITÉ

Hranice.indd 207 7.5.2008 10:42:08 Hranice.indd 208 208 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ fond 2341,karton 16. Obrázek č.31vizArchiv složek, Brno-Kanice, bezpečnostních fond 2341,karton 20. Obrázek č.25vizArchiv složek, Brno-Kanice, bezpečnostních fond 2357,karton 80. Obrázek č.23vizArchiv složek, Brno-Kanice, bezpečnostních fond 2341,karton 17. Obrázky č.21a22vizArchiv složek, Brno-Kanice, bezpečnostních fond 2341,karton 68. Obrázek č.20vizArchiv složek, Brno-Kanice, bezpečnostních fond PS,karton 108. Obrázky č.17,18,19a24vizArchiv složek, Brno-Kanice, bezpečnostních fond 2345,inv. j. 203. Obrázek č.16vizArchiv složek, Brno-Kanice, bezpečnostních Taktika nepřítele... Obrázky č.14,15,26,27,28a29vizMuzeum Policie Praha, ČR, fond 2357,karton 171. Obrázky č.7,11,12a13vizArchiv složek, Brno-Kanice, bezpečnostních Brno-Kanice, fond Personální spisy. Obrázky č.1,2,3,4,5,6,8,9a10vizArchiv složek, bezpečnostních Obrazový materiál 7.5.2008 10:42:08 209

Prameny a literatura

Archivní prameny

Archiv bezpečnostních složek Brno-Kanice: fond 2342, 5. brigáda Pohraniční stráže Cheb fond 2341, 4. brigáda Pohraniční stráže Znojmo fond 2357, Hlavní správa Pohraniční stráže Praha fond 2340, 3. pohraniční brigáda MV Karlovy Vary fond PS fond A 12, Bezpečnostní složky MV fond A2/1, Sekretariát ministra fond B 1/II – Správa SNB Hlavního města Prahy a Středočeského kraje

Archiv bezpečnostních složek Praha fond A6/III, Organizační a vnitřní správa federálního ministerstva vnitra (rozkazy MV a MNB) fond 302, Hlavní správa VKR fond 310, Velitelství Státní bezpečnosti

Archiv bezpečnostních složek Praha – oddělení vyšetřovacích a operativních spisů fond V, Vyšetřovací spisy

Muzeum Policie ČR – sbírky

Publikované prameny

Buršík, Josef : Nelituj oběti. Naše vojsko, Praha 1992. Čelovský, Bořivoj : Šel jsem svou cestou. Vademecum, Opava 1996. Krejčí, Jaroslav : Mezi demokracií a diktaturou: Domov a exil. Votobia, Olomouc 1998. Nařízení ministra národní bezpečnosti č. 70/1951 Sb. ze dne 14. července 1951 o právu příslušníka Pohraniční stráže použít zbraně. Paleček, Pavel : Exil a politika: Historici o nejnovějších dějinách a o sobě. Sursum, Tišnov 2004. Procházka, Jan : Politika pro každého. Mladá fronta, Praha 1968. Procházka, Jan : Přestřelka: Malý román z velké doby. Mladá fronta, Praha 1964. Rozhodnutí presidenta a vlády republiky Československé o amnestii. In: Úřední

list Československé republiky z 10. 5. 1955, částka 46. LITERATURA A PRAMENY Ruml, Karel : Z deníku Vlaku Svobody. Barrister&Principal, Brno 2001.

Hranice.indd 209 7.5.2008 10:42:08 Hranice.indd 210 210 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ Hanzlík, František : Vojenské obranné zpravodajství v zápasu o politickou Hanzlík, František : Únor nerovného 1948–výsledek zápasu. Prewon, Praha Frolík, Jan : Nástin národní organizačního složek Sboru státobezpečnostních vývoje Frolík, Jan : Ještě knástinu organizačního složek Sboru státobezpečnostních vývoje Fiala, Jan : Zpráva oakci B. Vyšehrad, Praha 1994. Dvořáková, Zora : Politikové naútěku: Osudy změněné25.únorem 1948.Epocha, JindřichDejmek, : Československo, století (1918 a vevelmoci jehosousedé XX. Čelovský, Bořivoj : Uprchlíci „Vítězném po únoru“. Tilia, Šenov uOstravy 2004. Čelovský, Bořivoj : „Emigranti“: Dopisy politických uprchlíků z letpo prvních Cílek, Roman : Hrobaři iluzí aneb Kdo nepůjde s námi… 1948–1953:Výřez Ash, Timothy Garton : Svazek: Osobní Nakladatelství příběh. Lidové noviny, Literatura 1951oochraně státních hranic. č.69/1951zedne11.července Zákon č.286/1948Sb.Zákon zedne 21.prosince 1948onárodní bezpečnosti. č.275/1948Sb.Zákon zedne2.prosince přenáší se 1948,kterým působnost 1921ostátních č.245/1921Sb.Zákon hranicích. zedne30.června č.131/1936 Sb.Zákon zedne13.května 1936oobraně státu. č.114/1927Sb.Zákon 1927 (celnízákon). zedne14.července č.107/1947Sb.Zákon zedne29.května 1947oopatřeních proti neoprávněnému Vládní nařízení č.168/1927Sb. zedne13.prosince provádí 1927,jímžse celní Vládní 1936o nařízení č.155/1936Sb.pohraničním pásmu zedne19.června Trestní zákon č.86/1950Sb. 1950. zedne12.července Tonder, Ivo –Sitenský Ladislav : Na Mustang, nebi ivpekle. Plzeň1997. zastřelenýchSeznam lidípři pokusu o ilegální přechod čs.hranic v letech dokumentůSborník kdějinám Pohraniční stráže. Naše vojsko, Praha 1989. komunismu, Praha 2003. 1945–1950.Th moc 1997. č. 2(1991),s.447–510. v letech 1948–1989.In:bezpečnosti archivních Sborník prací, roč. 41, č. 2(2002),s.371–520. vletech 1948–1989.In:národní archivních Sborník bezpečnosti prací, roč. 52, Praha 2004. proCentrum ekonomii apolitiku, Praha 2002. až 1992):Vybrané kapitoly z dějin československé zahraniční politiky. „Vítězném únoru 1948“. Tilia, Šenov uOstravy 1998. z obrazu bezpráví. Praha Rodiče, 2003. Praha 1998. nosti. Finanční strážev celním pohraničním pásmu naSbor národní bezpeč- hranic. státních přechodu zákon. a obvodu opevněných ajiných pro obranu státu důležitých míst. 1948–89. In: Mladáfronta Dnes,25.2.2000. emis pro Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů 7.5.2008 10:42:08 211

Holub, Ota : Vývoj Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra v letech 1948–1960. Praha 1978. Irmanová, Eva : Kádárismus: Vznik a pád jedné iluze. Karolinum, Praha 1998. Jílek, Tomáš – Jílková, Alena: Železná opona: Česko-bavorská hranice 1948–1989. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2002. Jílek, Tomáš : Železná opona na česko-bavorské hranici v letech 1948–1989. In: Dějepis, sborník katedry historie. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2003, s. 43–54. Jílek, Tomáš a kol.: Železná opona: Československá státní hranice od Jáchymova po Bratislavu 1948–1989. Baset, Praha 2006. Jirásek, Zdeněk – Trapl, Miloš : Exilová politika v letech 1948–1956: Počátky politické organizovanosti a činnosti poúnorové emigrace a vznik Rady svobodného Československa. Centrum pro československá exilová studia. Moneta–FM, Olomouc 1996. Jiřík, Václav: Vlak svobody: Kniha reportáží z moderních dějin. Svět křídel, Cheb 1999. Kaplan, Karel – Paleček, Pavel: Komunistický režim a politické procesy v Československu. Barrister&Principal, Brno 2001. Kaplan, Karel : Československo v letech 1948–1953. SPN, Praha 1991. Kaplan, Karel: Československo v RVHP: 1949–1956. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, Praha 1995. Kaplan, Karel: Kronika komunistického Československa: Doba tání 1953–1956. Barrister&Principal, Brno 2005. Kaplan, Karel : Nebezpečná Bezpečnost: Státní bezpečnost 1948–1956. Doplněk, Brno 1999. Kaplan, Karel : Nekrvavá revoluce. Mladá fronta, Praha 1993. Kaplan, Karel : Pět kapitol o únoru. Doplněk, Brno 1997. Kaplan, Karel : Sovětští poradci v Československu 1949–1956. In: Sešity Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, svazek 14, 1993. Kastner, Quido : Osídlování českého pohraničí od května 1945 (na příkladu vybraných obcí Litoměřicka), 1. díl. Sociologický ústav Akademie věd ČR, Praha 1999. Komlosyová, Andrea – Bůžek, Václav – Svátek, František (eds.): Kultury na hranici. Jižní Čechy – Jižní Morava – Waldviertel – Weinviertel. Wien – Weidhofen an der Th aya 1995. Kovařík, David: „V zájmu ochrany hranic“. Přesídlení obyvatel ze zakázaného a hraničního pásma (1951–1952). In: Soudobé dějiny 12, č. 3–4, 2005, s. 686–707. Kural, Václav a kol.: Československo roku 1968, 1. díl: Obrodný proces. Parta, Praha 1993. Kvapilová, Iva : Organizační vývoj SNB v 50. letech se zaměřením na jeho veřejnobezpečnostní složku. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra 2, 2004, s. 9–73. Kvapilová, Iva : Přehled organizačního vývoje Sboru národní bezpečnosti v letech 1948–1950 se zaměřením na veřejnobezpečnostní (resp. pořádkovou

a kriminální) složku. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra 1, 2003, LITERATURA A PRAMENY s. 68–90.

Hranice.indd 211 7.5.2008 10:42:08 Hranice.indd 212 212 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ Ostrava socialistická. Sborník studií k výstavbě města vletech 1945–1970(připravil města Ostrava studií Sborník kvýstavbě socialistická. Navara, Luděk : Příběhy železnéopony. Host, Brno 2004. Morbacher, Ľubomír –Pekarovič, Teodor T. : Ilegálneúteky z Československa Macek, Petr : Adolescence: Psychologické a Lipták, J . –Bílek, J. –Drška, P. (eds.):Vojenské dějiny Československa, V. díl, Lehký, Miroslav –Morbacher, Ľubomír –Pekarovič, Teodor T. : Zoznam Špetko, Jozef : Slovenská politická emigráciav 20. storočí: Jej vzťahy k českej Svoboda, Oldřich akol.: Stručný slovník vojenství. Naše vojsko, Praha 1984. Stručný přehled dějinPohraniční stráže. Naše vojsko, Praha 1986. Stourzh, Gerald : Geschichte desStaatsvertrages 1945–1955.Österreichs Weg zur Státník, Dalibor : Sankční pracovní právo v padesátých letech. Vládní nařízení Slabotinský, Radek exilu: Do spřevaděči: Proces sprotistátní skupinou „Stanislav Reiman, Michal : Diskutabilní „destalinizace“. Nad knihou zlet1953–1956 okrizi Pulec, Martin : Organizace ačinnostozbrojených pohraničních složek; Seznamy Pulec, Martin : Nástin organizace a ozbrojenýchčinnosti pohraničních složek Pulec, Martin : Apřijďte vhasičských uniformách. In: Lidové noviny 21.4.2001. Popper, Karl R .: Otevřená ajejínepřátelé, společnost 1.díl. Praha 1993. Pešek, Jan naSlovensku: Štátna bezpečnosť 1948–1953.Veda, Bratislava 1999. Pernes, Jiří : Takoví Komunističtí nám vládli. prezidenti Československa adoba, Pernes Jiří : Československo vroce 1961.In: dějiny krize aberlínská Soudobé 2002, Pernes, Jiří k : Brno 1951.Příspěvek dějinám protikomunistického na odporu Pek, Josef (ed.): Kronika šumavských hvozdů: Vyprávění o lidíosudech Pejskar, Jožka : Útěky železnou oponou. Melantrich, Praha 1992. Pečinka, Bohumil : Vlak svobody. In: Refl Pečinka, Bohumil : Vlak II.In: svobody Refl Paczkowski, Andrzej : Půlstoletí dějinPolska 1939–1989.Academia, Praha 2000. Karel Jiřík ). Profi 1. díl. Vydavateľstvo M.Vaška, Prešov 2001,s.473–538. v rokoch 1948–1989.In: Zločiny komunizmu naSlovensku 1948–1989, Portál, Praha 1999. 1945–1955. Naše vojsko, Praha 1989. 2 díl. Vydavateľstvo M.Vaška, Prešov 2001,s.513–518. usmrtených nahranici. In: Zločiny komunizmu naSlovensku 1948–1989, emigrácii akČechom. Danubius, Praha 1994. Neutralität. Graz –Wien –Köln. Styria 1985,3.přepr. vydání. Praha 1994. fl proti opatřeních o Pokorný aspol.“. Prius, Brno 2000. v sovětském bloku. In: dějiny, Soudobé 2003,č.3,s.368–373. dokumentace avyšetřování zločinů komunismu č.13,Praha 2006. usmrcenýchosob nastátních hranicích 1945-1989.In: Úřadu Sešity imperiiv letech 7,Praha 1948–1951.In: 2001,s.55–96. Securitas v nížžili. Brána, Praha 2003. č. 2,s.215–229. Moravě. ÚSD AV Praha 1997. ČR, komunistického zlazpadesátých let.Papyrus, Vimperk 1998. l, Ostrava 1971. uktuaci a absenci č.52/1953Sb. Studie ÚSD AV ČR, ex č.22,31.5.2001. ex č.36,6.9.2001. sociální charakteristikysociální dospívajících. 7.5.2008 10:42:08 213

Štaigl, Jan: Ochrana štátnej hranice Slovenska po druhej svetovej vojne (1945– 1950). In: Vojenská história 4, 2000, č. 1, s. 53–78. Štaigl, Jan: Ochrana štátnej hranice Slovenska v rokoch 1950–1966. In: Vojenská história 4, 2000, č. 3–4, s. 53–78. Topinka Jiří : Zapomenutý kraj. České pohraničí 1948–1960 a takzvaná akce dosídlení. Soudobé dějiny 12, 3–4, 2005, s. 534–585. Trapl, Miloš – Skoupý, Arnošt – Kouřil, Miloš: Československý exil a krajanské hnutí ve Švýcarsku v letech 1945–1989: Od května 1945 do srpna 1968. Centrum pro československá exilová studia při Katedře historie FF UP v Olomouci, Olomouc 2004. Trapl, Miloš: Exil po únoru 1948: Počátky politické organizovanosti a činnosti poúnorové emigrace a vznik Rady svobodného Československa. Centrum pro československá exilová studia – Moneta–FM, Olomouc 1996. Vaněk, Pavel: K vývoji ženijnětechnického zabezpečení státní hranice v letech 1951–1955. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra 2, 2004, s. 183–230. Vaněk, Pavel : Konstituování pohraničního území jakožto prvku ochrany státní hranice v letech 1948–1951. In: Západočeský historický sborník 7, 2001, s. 331–339. Vaněk, Pavel : Nástin organizačního vývoje 5. brigády Pohraniční stráže Cheb v letech 1951–1990. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra 3, 2005, s. 233– 300. Vaněk, Pavel : Přehled organizačního vývoje znojemské pohraniční brigády v letech 1951–1955. In: Časopis Matice moravské 1, 2004, s. 111–142. Vaněk, Pavel: Vojenská rada Pohraniční stráže a její práce na přehodnocení úkolů Pohraniční stráže počátkem 70. let. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra 1, 2003, s. 54–67. Veber, Václav a kol.: Dějiny Rakouska. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002. Verdross, Alfred: Die immerwährende Neutralität Österreichs, Sonderheft der Schrift enreihe „Politische Bildung“. Wien 1977. Vykoukal, Jiří – Litera, Bohuslav – Tejchman, Miroslav: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944–1989. Libri, Praha 2000. Weber, Hermann : Dějiny NDR. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003. PRAMENY A LITERATURA A PRAMENY

Hranice.indd 213 7.5.2008 10:42:09 Hranice.indd 214 214 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ three-sided barbedwirebarricades,electri people agedbetween15and20,themostcommonoccupation wasunquali regards theirage,professionandmotivation.Mostofthewould-be refugeeswereyoung effect tosomeextent. The archivematerialswerealsousedtocharacterisethedetaineesas had improved. At thebeginningofperiod,guidanceactivitybylocalshadan the numberofthosewhosucceeded,indicatingthateffectiveness oftheBorderPatrol cross theborder. Duringtheyearsofresearch, numberofrefugeesdeclinedaswell barricade, andtheobservationtowers. and modifi the securityforcesandstateauthoritiesfollowingacheck. adjacent tothe fi to theMinisterialDecreefrom April 1951whichestablishedtwostateborderzones. The area, fromnightcurfews,bansonrecreationandtourismthelimitationofgamekeeping, the MinistryofInteriorwhichimposedsevererestrictionsonresidentsinborder highlight similaritiesaswelldifferences. two brigades,eachpatrollingtheborderwithanothercountry, arecomparedinorderto seen assecondary, ledtoareductioninthepatrolstaff attheGermanborder. These for therearguard. The efforts tostrengthentheprotectionof Austrian border, initially to changesintheconstitutionofborderplatoonsandsearchforasuitablemodel Attention ispaidtofunctionalchangesintheBrigadeandBattalioncommandaswell both oftheaboveBorderPatrolunitsandchangeswhichfollowedexperience. from Austria, resultinginachangetheorganisation. of thestateborderpatrolsandsubsequentwithdrawalarmiesfourpowers of theformerregimein1989. The dateline of1951–1955referstotheconstitutionalstage beginning of1951andwhich,withcertainmodi 1950. Itgivesadetailedviewofthesystemwhichwasinstalledonstatebordersat the similaritiesanddifferences intheborder patrolsystemwiththesetwostateborders. Znojmo whichwasincharge ofonesection ofthe Austrian border–aimingtoemphasise Brigade inChebwhichpatrolledapartofthe West Germanborderandthe4thBrigadein the attemptstobypassit. The topicisdescribedwithtwounitsasanexample–the5th the borderwith West Germanyand Austria inthefi Czechoslovakia afterFebruary1948andwiththesystemofstateborderprotectionat This publicationdealswiththeBorderPatrolasonepartofsecurityforcesin the State Border in1951–1955 Border Patrol andAttempts to Cross them expresslycitedrejection of the“people’s democraticregime”. escape frompunishmentandlack ofsatisfactionwiththeirschools.Onlyaminority For motivation,manyofthose interrogated statedproblemsatworkorintheirfamilylife, rst zone,adjacenttotheborder, deniedresidencetoallinhabitantsandthesecondzone, The fourthandlastpartofthepublicationprovidesasurvey oftheattemptsto The thirdpartdealswiththeconstructionoftechnicalmeasures, development The secondpartofthepublicationbringslegalregulationsgraduallyissuedby The followingstagecanbeseenasdevelopingtheorganisation andstructureof The initialpartdescribesthestoryofstateborderprotectionfromFebruary1948to cations oftheprimarylightingfacilities,forestclearings,check fi rst, onlypermittedthoseresidents whohadbeenapprovedasreliableby fi cation andthelayingofminesalong fi cations, remainedineffect untiltheend rst halfofthe1950’s, togetherwith fi ed labourers. fi eld strips, eld 7.5.2008 10:42:09 215

Grenzwacht und Fluchtversuche über die Landesgrenze in den Jahren 1951–1955

Die vorliegende Publikation befasst sich mit einem Teil des Sicherheitsapparates der Tschechoslowakei nach Februar 1948 (Zeitpunkt der kommunistischen Machtergreifung), und zwar mit der Grenzwacht (Pohraniční stráž) sowie mit dem System der Grenzsicherung gegenüber Westdeutschland und Österreich in der ersten Hälfte der 1950-er Jahre. Außerdem werden die Fluchtversuche tschechoslowakischer Bürger in jenem Zeitraum dargestellt. Dies geschieht anhand einer vergleichenden Gegenüberstellung der beiden Formationen 5. Brigade Cheb (Grenze zur BRD) und 4. Brigade Znojmo (Grenze zu Österreich). Einleitend wird die Entwicklung des Schutzes der Staatsgrenze vom Februar 1948 bis 1950 beschrieben. In der Folge wird das System untersucht, das Anfang 1951 errichtet worden war und welches, mit einigen Änderungen, bis zum Sturz des kommunistischen Regimes 1989 in Kraft war. Den Zeitabschnitt 1951–1955 markierte einerseits die endgültige Etablierung des Grenzregimes, andererseits brachte der Abzug der Truppen der vier Siegermächte aus Österreich Modifi kationen des Systems mit sich. Sodann wird die Strukturfestlegung der beiden Grenzwachtformationen sowie ihre Anpassung anhand gewonnener Erfahrungen beschrieben. Diese betrafen die Brigadekommando- und die Bataillonsstufe sowie das Zusammenwirken der Kompanien, aber auch ein Modell zur Sicherung des Hinterlandes. Die Grenzsicherung gegenüber Österreich – anfänglich weniger gewichtet – wurde jener zur Bundesrepublik Deutschland angeglichen; dies geschah vermittels einer Truppenverschiebung zwischen den beiden Grenzabschnitten. Der zweite Teil der Studie ist jenen Rechtsvorschriften gewidmet, die vom Innenministerium Schritt für Schritt verfügt wurden und die für die Bevölkerung in den Grenzgebieten gravierende Einschränkungen ihres täglichen Lebens zur Folge hatten: Ausgehverbot zur Nachtzeit, Verbot von Erholung und Touristik, Beschneidung des Jagdrechts etc. Im April 1951 wurde das Grenzgebiet schließlich in zwei Zonen eingeteilt. Zone eins wurde zur Gänze entvölkert. In Zone zwei, mehr im Landesinnern, durften nur solche Menschen wohnen bleiben, die von den Sicherheitsorganen und der Staatsverwaltung als politisch zuverlässig eingestuft waren. Der dritte Teil der Arbeit befasst sich mit den technischen Einrichtungen der Grenzsicherung: Flutlichtanlagen, Waldschneisen, gepfl ügte Kontrollstreifen, dreiwandige Stacheldrahtsperren, Elektrifi zierung und Verminung des Drahtverhaus, Wachtürme. Der letzte Teil der Publikation beschreibt die Versuche zum illegalen Überwinden der pioniermäßig gesicherten Staatsgrenze. Die Anzahl der Fluchtversuche wie auch der geglückten Fluchten nahm im Verlauf der Jahre ab. Die Effektivität der Grenzwacht war angestiegen. Am Anfang des untersuchten Zeitraums gab es in einem gewissen Ausmaß noch eine Schleuseraktivität seitens der lokalen Bevölkerung. Die einschlägigen Archivquellen lassen eine Charakterisierung der in diesem Zusammenhang verhafteten Personen hinsichtlich Alter, Beruf und Motive zu. Gemäß diesen Untersuchungsakten waren es in erster Linie junge Menschen im Alter zwischen 15 bis 20 Jahren, die ins westliche Ausland zu fl iehen versuchten. Die meisten waren berufl ich unqualifi ziert. Als Motive für ihre Fluchtversuche wurde rapportiert: Probleme in Beruf und Familie, Flucht vor Strafe, Unzufriedenheit in Schule oder Lehrstelle. Nur Vereinzelte gaben laut Untersuchungsakten an, aus Opposition zum volksdemokratischen Regime gehandelt zu haben. RESUMÉ

Hranice.indd 215 7.5.2008 10:42:09