Pavel Vaněk (1967) Pavel Vaněk Kniha Pohraniční stráž a poku- sy o přechod státní hranice v letech Vystudoval český jazyk a historii na 1951–1955 se zabývá Pohraniční Filozofi cké fakultě Masarykovy uni- stáží jako jednou ze součástí bezpeč- verzity v Brně. Jako archivář půso- POHRANIČNÍ STRÁŽ nostních složek Československa po bil několik let v Archivu Ministerstva únoru 1948, systémem ochrany hra- vnitra, nyní pracovník Archivu bez- A POKUSY O PŘECHOD nic s Německou spolkovou republi- pečnostních složek, pracoviště Ka- kou a Rakouskem v první polovině nice u Brna. Pečuje o archivní fondy STÁTNÍ HRANICE 50. let a pokusy o jejich přechod. Pohraniční stráže. Ve volném čase Téma je zpracováno na příkladu se zabývá historií útvarů Pohranič- dvou jednotek – 5. chebské pohra- ní stráže a pokusy o přechod státní V LETECH 1951–1955 niční brigády, která hlídala část hranic hranice. s Německou spolkovou republikou, a 4. znojemské pohraniční brigády, jež střežila část hranic s Rakouskem – a snaží se zdůraznit podobné a na- opak rozdílné prvky v systému ochra- ny hranic obou brigád. Kniha popisuje vývoj ochrany stát- ní hranice od února 1948 do roku 1950 a podrobně se zabývá systé- mem instalovaným začátkem roku 1951, který s určitými úpravami slou- žil až do pádu režimu v roce 1989. Charakterizuje vývoj struktury a or- ganizace výše zmíněných brigád, jed- POHRANIČNÍ STRÁŽ A POKUSY O PŘECHOD STÁTNÍ HRANICE V LETECH 1951–1955 HRANICE POHRANIČNÍ STRÁŽ A POKUSY O PŘECHOD STÁTNÍ notlivá nařízení, která ministerstvo vnitra postupně vydávalo a jež váž- ně omezovala život obyvatel hranič- ních pásem, a přijatá ženijnětechnic- ISBN 978-80-87211-08-3 ká opatření. Poslední část se věnuje Pavel Vaněk Vaněk Pavel pokusům o překročení státní hrani- ce včetně charakteristik zadržených, jejich věku, profese nebo důvodů, které je k pokusu o útěk přiměly. vanek-prebal02.indd 1 10.12.2008 18:29:34 5 OBSAH ÚVOD 7 1. OCHRANA STÁTNÍ HRANICE V LETECH 1951–1955 17 V KONTEXTU DOBY A JEJÍ ORGANIZACE PŘED ROKEM 1951 2. ORGANIZAČNÍ VÝVOJ 5. CHEBSKÉ POHRANIČNÍ BRIGÁDY 29 MINISTERSTVA VNITRA V LETECH 1951–1955 3. ORGANIZAČNÍ VÝVOJ 4. ZNOJEMSKÉ POHRANIČNÍ BRIGÁDY 45 MINISTERSTVA VNITRA V LETECH 1951–1955 4. USTANOVENÍ O POHRANIČNÍM ÚZEMÍ Z ROKU 1951 57 5. VÝVOJ ŽENIJNĚTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ 67 STÁTNÍ HRANICE V LETECH 1951–1955 Ženijnětechnická opatření v úseku 5. chebské pohraniční brigády 68 Nástražná osvěcovadla 68 Lesní průseky 72 Kontrolní orný pás 75 Drátěný zátaras 78 Elektrifi kace drátěného zátarasu 81 Minování drátěného zátarasu 88 Pozorovatelny 94 Další druhy 96 Ženijnětechnická opatření v úseku 4. znojemské pohraniční brigády 97 Nástražná osvěcovadla 97 Pozorovatelny 98 Zabezpečení proti přejezdu vozidel 98 Kontrolní orný pás 98 Výstavba drátěného zátarasu a jeho elektrifi kace 100 Minování drátěného zátarasu 103 Zhodnocení vývoje ženijnětechnických opatření v letech 1951–1955 106 OBSAH Hranice.indd 5 7.5.2008 10:41:33 6 6. ZADRŽENÍ A UPRCHLÍCI V LETECH 1951–1955 117 Pokusy o přechod hranice v úseku 5. chebské pohraniční brigády 120 Rok 1951 – maximum přechodové vlny 121 Rok 1952 – výrazný pokles přechodů 137 Rok 1953 – další pokles 146 Rok 1954 – minimum 152 Rok 1955 – setrvalý stav a amnestie 158 Vyhodnocení pokusů o přechod státní hranice 165 v úseku 5. chebské brigády Pokusy o přechod hranice v úseku 4. znojemské pohraniční brigády 173 Rok 1951 – velká úspěšnost pokusů 173 Rok 1952 – zesílení kontroly 178 Rok 1953 – dosažení „standardu“ střežení 182 Rok 1954 – pokles pokusů 189 Rok 1955 – přitažlivější Rakousko? 192 Vyhodnocení pokusů o přechod státní hranice 196 v úseku 4. znojemské brigády ZÁVĚR 203 Použité zkratky 207 Obrazový materiál 208 Prameny a literatura 209 Archivní prameny Publikované prameny Literatura Resumé v angličtině 214 Resumé v němčině 215 PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ POHRANIČNÍ / VANĚK PAVEL Hranice.indd 6 7.5.2008 10:41:33 7 ÚVOD Když se díváme zpět na některé události v minulosti, zdá se nám jejich hrozivý význam naprosto jasný a nedovedeme vůbec pochopit, jak je to možné, že na to lidé nepřišli. ERLE STANLEY GARDNER : PŘÍPAD KŘIVOPŘÍSEŽNÉHO PAPOUŠKA, Vymezení tématu a přístupu Téma tzv. ochrany státních hranic v době komunistického režimu se jako okrajové či dílčí objevuje v řadě publikačních počinů, jejichž náplní jsou pokusy českoslo- venských občanů řešit životní situaci svou, případně svých blízkých, emigrací, což bylo spojeno s životu nebezpečným překonáním státní hranice střežené Pohra- niční stráží (PS). Tituly s touto tématikou dnes existují v široké škále od prozaic- kých děl přes memoáry, novinové články po historické publikace a čtenář po nich sahá jak pro společenskou závažnost tématu, tak pro možnost konfrontovat s nimi vlastní zážitky. Přitom stejně jako řada jiných témat ze soudobých dějin má tu pro- tikladnou vlastnost, že na jedné straně máme mnoho nových informací, na straně druhé můžeme mít pochybnosti o jejich výpovědní hodnotě. Záměr věnovat se historii ochrany státních hranic po roce 1948 vykrys- talizoval po mém nástupu do Archivu ministerstva vnitra, když se péče o zdejší archivní fondy vzešlé z činnosti útvarů PS staly součástí mé pracovní náplně. Ne- šlo však pouze o zaujetí tématem, provázelo je i zjištění, že se jedná, na rozdíl od jiných skupin fondů Archivu ministerstva vnitra, výhradně o fondy archivně ne- zpracované, tudíž badatelsky obtížně využitelné. Vědomí, že za tohoto stavu věcí bude profesionální badatel odkázán z větší části na archivářovy rady, bylo druhým z důvodů nezbytnosti publikačních počinů archiváře. Konečně k poznání, že za- bývat se touto problematikou na základě materiálů vzešlých z činnosti PS má svůj smysl, přispělo i to, že, čteme-li o úspěšných nebo nezdařených pokusech překo- nat státní hranici, sledujeme projevy systému tzv. ochrany státních hranic jakoby z vnějšku: proto pokládáme za prospěšné pokusit se doplnit jej o pohled dovnitř systému, jehož projevy byly (v matematickém smyslu slova) funkcí jeho struktury ÚVOD a prostředků, jimiž disponoval. Hranice.indd 7 7.5.2008 10:41:33 8 Už při vytváření představy, jak zpracovávat tuto problematiku, bylo z roz- sáhlosti archivních materiálů jasné, že ji bude nutno vymezit jak místně, tak ča- sově. Po ujasnění si jednotlivých fází vývoje systému jsme se rozhodli dolní mez časového intervalu položit do roku 1951. Důvod spočívá v tom, že v roce 1951 začala platit tzv. nová sestava Pohraniční stráže, která na jedné straně znamenala kvalitativní změnu (lze-li tohoto slova v souvislosti s represivní složkou komunis- tického režimu použít) v systému dosud praktikované ochrany státních hranic, na straně druhé vytvořila (strukturálně, dislokačně aj.) praxi, která s určitými obmě- nami přetrvala až do roku 1989. Horní časovou mez jsme položili do roku 1955. Bylo třeba zvolit dostatečně široké časové období, v němž byly představy o znepro- stupňování státní hranice naplněny. Rok 1955 navíc znamenal určitý předěl pro PS v tom, že se posílilo její působení na rakouské státní hranici v souvislosti se staže- ním Sovětské armády z území Rakouska. Vedle časového omezení jsme práci vymezili i místně. Zvolili jsme cheb- skou pohraniční brigádu, která jako jedna z pěti pohraničních brigád Ministerstva národní bezpečnosti (později Ministerstva vnitra) střežila hranici československo- -západoněmeckou. Aby zjištění sondy nabyla širšího charakteru, doplnili jsme je srovnáním se situací na rakouské státní hranici na příkladě 4. znojemské pohra- niční brigády. Přitom jsme také předpokládali, že co do zázemí a spádových oblas- tí tzv. narušitelů z českých zemí mohou být rozdíly mezi ní a chebskou větší a lépe vyniknout, než třeba v případě srovnání chebské a českobudějovické brigády. Ke zpracování jsme volili analytický přístup. Přitom jsme si uvědomovali, že nelze zpracovat celou problematiku Pohraniční stráže a jí vytvořeného systému ochrany státní hranice. Záměrem proto bylo zpracovat vývoj PS a ochrany státní hranice po linii některých aspektů. Jednalo se o problematiku výstavby a obměn organizační struktury pohraničních útvarů, existenci tzv. železné opony (tj. ženij- nětechnických opatření), hraničního a zakázaného pásma a o problematiku poku- sů o nedovolený přechod státní hranice (opuštění republiky). V první části jsme se zaměřili na ustavení organizační struktury pohranič- ní brigády a následné adaptační změny. Organizační aspekt jsme považovali vedle jeho důležitosti za nezbytné východisko k dalším jevům v ochraně státních hranic (OSH): např. proměny v sestavě pohraničních rot nebo změny v součástech velitel- ství mohou odkazovat na změny systému OSH, zavádění techniky apod. Ve druhé části jsme se pokusili charakterizovat ustanovení o pohraničním území, jehož Pohraniční stráž od roku 1951, tj. od zaujetí nové sestavy, užívala. Nemáme však na mysli pouze ustanovení o pohraničním území z dubna 1951, neboť tato norma neplatila od samého počátku tzv. nové sestavy: bylo nutné ana- lyzovat normu předešlou a její vznik, což znamenalo jít před rok 1951. V této čás- ti tedy jde o jeden z důležitých aspektů systému OSH – snahu režimu zabránit či maximálně omezit vlastnímu obyvatelstvu přístup ke státní hranici, aby nemohlo získat údaje jak o jednotkách PS, tak o ženijnětechnickém zabezpečení a způsobu střežení. V třetí části se zabýváme peripetiemi instalace a výstavby tzv. ženijnětech- nických zajištění/zabezpečení (ŽTZ), která jednotky PS využívaly. Stejně jako v případě organizačního vývoje i tato část nabídla poměrně široké pole pro srov- PAVEL VANĚK / POHRANIČNÍ STRÁŽ POHRANIČNÍ / VANĚK PAVEL nání na západní a jižní hranici. Svým způsobem