Dušièkový zpravodaj PRO FARNOSTI FARNÍCH TÝMÙ VRANOV NAD DyJÍ A PØÍMÌTICE

VRANOV PØÍMÌTICE BÍTOV STARÝ PETØÍN Práèe ŠTÍtarY STÁLKY LANÈOV HORNÍ BØEÈKOV Prosimìøice Vratìnín ŠAFOV KorolupyKorolupy Tìšetice LUKOV Slup Hrádek Dyjákovice Na tvrdo Tématem letošního duši čkového Zpravodaje jsme zvolili „V ěř ím v život v ěč ný“. K tomuto tématu jsem na obálku Zpravodaje vložil obraz Albrechta Durera „Poslední soud“. Pochází z roku 1510. Řeknete si: no nazdar - fará ři se nás rozhodli strašit peklem, podobn ě jako se to dálo ve st ředov ěku. Jiný řekne: evangelium je radostná zv ěst, tam nemá n ějaké vyhrožování co d ělat. Já sám bych to asi p řed několika lety řekl také. Ježíš v evangeliu nevyhrožuje - jen říká v ěci tak, jak jsou. Jeho řeč je jasná a pravdivá. Písmo svaté hovo ří o and ělských polnicích, které vyhlásí a doprovodí den soudu, mluví o spravedlivých na pravici, kte ří vejdou do radostí života v ěč ného, i o t ěch na levici, kte ří budou od Boha uvrženi pry č do pekla. To všechno, co evangelia vyjad řují slovy, se v d ějinách mnoho um ělc ů pokusilo znázornit obrazem nebo melodií. Albrech Durer je jedním z t ěch, kte ří se pokusili p ředstavit si nep ředstavitelné a znázornit neznázornitel- né. Na jeho obraze najdeme pravdy vyjád řené symboly: me č trestu a lilii nevinnosti, otev řený pekelný ch řtán a ďábly vedoucí zavržené spoutané řet ězem a na druhé stran ě and ěly doprovázející ty, kte ří jsou Kristovi do místa ob čerstvení, sv ětla a míru. Tenkrát jako dnes pohled na Durer ův obraz n ěkde v nitru člov ěka probouzí nejasné p řání toho, kde by v tomto d ěji cht ěl sám stát. Bude dob ře, když tak promluví i k nám, kte ří jsme u činili sami ze sebe bohy ur čující co je dobré a zlé podle toho, co se mi hodí, co se mi líbí, co je mi příjemné, co je te ď v mód ě, co d ělají všichni, k nám, kte ří se často ženeme za chvilkovým št ěstím. (Více k tématu na st řední dvoustran ě. P. Jind řich)

Duši čkové dny časem smí ření Duši čkové dny jsou p říležitostí prosit naše zem řelé za odpušt ění, protože jenom smí ření plodí čas pokoje. V poh řebních ob řadech m ůžeme nalézt jednu inspirující prosbu: ,,Snad jsme neodprosili pokaždé za odpušt ění, když jsme se v ůč i našemu zem řelému n ějak provinili. Proto chceme, Bože, dnes odprosit za všechno z naší strany nesprávné a zanedbané. Prosíme t ě, vyslyš nás.“ Zvu za všechny kn ěze a jáhny každého z vás na modlitební setkání za naše drahé zem řelé (- časy modliteb najdete na další stránce). Přeji všem, kdo se modlí za své zesnulé p říbuzné a p řátele, aby skrze tuto modlitbu nacházeli čas uzdravení, smí ření, pokoje a nad ěje. otec Milan

Dušièkové svátky plné nadìje Vám ze srdce pøejí vaši knìāí.

Těšíme se na setkání s vámi na dušičkových pobožnostech sobota 30.10.2010: Slup 15.00 na hřbitově Stálky 15.00 mše sv., pak pobožnost na hřbitově Přímětice 15.30 na hřbitově Lukov 16.15 pobožnost na hřbit., Olbramkostel 15.30 na hřbitově Hor. Břečkov 17.00 mše sv. v kostele, pak asi v 18.00 na Onšov 15.45 na hřbitově hřbitově Milíčovice 15.45 na hřbitově Bítov 17.00 mše svatá v hradním kostele Prosiměřice 16:00 v kostele, pak na hřbitově Podhradí n.D. 16.00 na hřbitově neděle 31.10.2010: Vranov n.D. 16.00 na hřbitově Mše svaté ve farních kostelích dle obvyklého nedělního po Křídlůvky 16.00 na hřbitově řádku. Mimo to budou v neděli 31.10. následující dušičkové Strachotice 16.00 na hřbitově pobožnosti na jednotlivých hřbitovech: Mramotice 16.30 na hřbitově Práče v 9.30 mše sv. v kostele, potom v 10.45 Podmýče 16.45 na hřbitově modlitba na hřbitově Valtrovice 17.00 na hřbitově Korolupy 13.00 na hřbitově Těšetice 17.00 na hřbitově Lubnice 13.00 na hřbitově Lančov 17.00 se světelným průvodem z kostela Citonice 13.30 na hřbitově na hřbitov (svíčky a pochodně s sebou) Podmolí 13.30 na hřbitově

Chvalatice 13.30 na hřbitově pondělí 1.11.2010: 13.45 na hřbitově Bítov 16.00 na starém hřbitově Štítary 14.00 na hřbitově Vratěnín 16.30 mše sv, po ní průvod na hřbitov Dyjákovice 14.00 na hřbitově

Jaroslavice 14.00 na hřbitově úterý 2.11.2010: 14.00 na hřbitově Štítary 18:45 dušičkové procesí z kostela na hřbitov Štítary 14.00 na hřbitově (svíčky a pochodně s sebou) Starý Petřín 14.00 v kostele a pak na hřbitově

Lesná 14.15 na hřbitově čtvrtek 4.11.2010: 14.30 na hřbitově Vracovice 16.00 mše sv., po ní modlitba na hřbitově Kuchařovice 14.30 na hřbitově Milíčovice 17.00 mše sv., po ní modlitba na hřbitově Vracovice 15.00 na hřbitově Šumná 18:45 dušičkové procesí z kostela na hřbitov Bítov 15.00 na novém hřbitově (svíčky a pochodně s sebou) Šafov 15.00 na hřbitově

Šumná 15.00 na hřbitově Hrádek 15.00 na hřbitově

Od pondělí 1.11. do pátku 5.11. v 18.00 budou v Příměticích mše sv. ve hřbitovní kapli. Kaple bude osvětlena. Po mši svaté 2. 11. bude modlitba v kryptě, která bude tohoto dne po mši svaté zpřístupněna.

Abychom p řinášeli to pravé sv ětlo Rok se nám pomalu chýlí ke konci a p řichází duši čkový čas. Poukazuje nám na to, že i lidský život sm ěř uje ke konci. Co si p ředstavíme pod r čením duši čkový čas? Dny po- šmourné, deštivé, jakoby uplakané. Pro č je duši čkový čas na po čátku listopadu? Protože se chodíme na h řbitov modlit za naše zem řelé, lidov ě za duši čky. Dny duší v očistci jsou totiž taky pošmourné a Jdi se umejt!!!!! uplakané. Jsou smutné z toho, že jsou daleko od Boha. Zárove ň je posiluje v ědomí, že jednou p řijde čas, kdy opustí vězení o čistce a pak už budou navždy s Bohem. Můžeme se ptát, pro č je dobrý B ůh nechává trp ět. Pochybuji, že kdyby k vám dom ů p řišel n ěkdo celý špinavý, se zablácenými botami, že by jste ho jen tak pustili, aby se procházel po vašem krásném koberci a usedl v luxusní seda čce. Nejprve by se musel opucovat a umýt. Ani p řed Boha nem ůže p řijít nic ne čistého. Když už máme to št ěstí, že nezem řeme v těžkém hříchu a nemusíme do pekla, neznamená to ješt ě, že jdeme rovnou do nebe. Tam jde člov ěk svatý, který nelpí na ni čem pozemském a touží jen po Bohu. Abychom mohli p řijít p řed Boha do krásy nebe, je třeba se z těch všech lidských lp ění a hřích ů, které jsme za života ud ělali, o čistit. To probíhá v očistci. Když jdeme na h řbitov, nemá být naším cílem pouze vzpomínat na naše zem řelé, jak to mnozí d ělají, ale p ředevším se za n ě modlit. Vždy ť kdo jiný se za naše drahé pomodlí, když ne my. Ob čas slýchám od sta- rých lidí povzdech: „Kdo se za m ě bude modlit, až um řu“. Oni to doma vidí, že se nikdo nemodlí, tak je to trápí. Když už se nemodlíte b ěhem roku, d ělejte to alespo ň v těch du- ši čkových dnech. V jednom hesle se praví: „Pomoz duším do nebe, budou prosit za te- be“ a je to velká pravda. Vysvobozené duše jsou vd ěč né za naši pomoc a potom nám zase ony pomáhají z nebe. Každá naše modlitba je pro n ě pomocí. Mnohem v ětší sílu ovšem má, když zajdeme v těchto dnech ke zpov ědi, na mši svatou a na h řbitov ě se po- modlíme na úmysl Svatého otce. Tím pro duše získáme tzv. plnomocné odpustky, odpušt ění jejich dluh ů p řed Bohem a otev ření nebeské brány. Navíc tím posv ěcujeme i sami sebe. Vždy ť i my jednou zem řeme a je lépe své chyby napravit už zde na zemi, abychom druhým nep řinášeli tmu, ale sv ětlo. o. Nik

Téma: V ěř ím v život v ěč ný Téma:V ěř ím v život v ěč ný Téma:V ěř ím v život v ěč ný Téma: V ěřím

O tom, zda po smrti člov ěka život n ějakým zp ůsobem dále pokra čuje se vedou r ůzné filo- zofické debaty s různými výsledky a záv ěry. V podstat ě existují jen dv ě odpov ědi: po- smrtný život ANO a posmrtný život NE. V p řípad ě, že odpovíme ANO, existuje pak mno- ho nejr ůzn ějších p ředstav o tom, jak vlastn ě člov ěk po smrti existuje. Každý člov ěk se pak m ůže vírou p řiklonit k n ěkterému z názor ů. V p říloze duši čkového Zpravodaje by- chom vám cht ěli p ředstavit, jak nám tuto základní lidskou otázku osv ětluje Bible, víra Církve a sv ědecví v ěř ících.

Víra ve v ěč ný život zraje ve starém zákon ě… V popisu stvo ření, jak nám jej p řináší První kniha Mojžíšova se popisuje celé stvo ření jako dobré a člov ěk je stvo řen k božímu obrazu. To je myslím zásadní skute čnost pro naši otázku po věč ném život ě. B ůh je v ěč ný a jeho obraz by tedy m ěl v sob ě věč nost nést také. A skute čně tomu tak bylo. O smrti člov ěka se za číná mluvit až od okamžiku, kdy se člov ěk odvrátil od Boha, kdy p řistoupil na ďábelskou nabídku a pojedl ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého. S lidskou vzpourou proti Bohu se tedy člov ěk uvedl do stavu umírání: „V potu své tvá ře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do zem ě, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš.“ (Gn 3, 19). Smrt člov ěka je tedy podle sv ědectví bible d ůsledkem h říchu člov ěka. Bůh nenechává člov ěka ve smrti a s přibližováním se k nejd ůležit ějšímu bodu v historii lidstva - narození Ježíše Krista - se začíná v židovství objevovat také vyjád ření víry v život po smrti. V knize Daniel se píše: „Mnozí z těch, kte ří spí v prachu zem ě, procit- nou; jedni k životu v ěč nému, druzí k pohan ě a v ěč né hr ůze.“ (Dn 12, 2) . V druhé knize Makabejské potom víra ve v ěč ný život dává sílu a odvahu sedmi bratr ům a jejich matce, kte ří jsou krut ě mu čeni, ale neohrožen ě svému mu čiteli odpovídají: „Ty, zlosynu, zbavu- ješ nás p řítomného života, ale Král vesmíru nás vzk řísí k životu novému a v ěč nému, pro- tože jsme zem řeli za jeho Zákon.“ (2Mak 7,9) . Víra v život po smrti také vede Judu Makabejského, aby ud ělal sbírku mezi vojáky a nechal sloužit ob ěť za jejich padlé spo- lubojovníky v bitv ě proti Arab ům: „Kdyby nebyl p řesv ědčen, že padlí vstanou, bylo by zbyte čné a marné modlit se za mrtvé. On však byl p řesv ědčen, že t ěm, kdo zem řeli ve zbožnosti je p řipravena nejkrásn ější odm ěna.“ (2Mak 12, 44-45) .

…Ježíš ji potvrzuje svým u čením a svým vzk říšením… Starozákonní víra v život po smrti je však do ur čité doby dosti neopodstatn ěná. Teprve p říchod Božího Syna na zem se stává pro tuto víru základem. Ježíš je st ředobod veškerých d ějin ves- míru. K němu se všechno vztahuje, k němu všechno sm ěř uje. Také On čelí otázce, zda existuje život po smrti. P řišli za ním saduceové, kte ří tvrdili, že žádné vzk říšení z mrtvých není. Ironicky se Ježíše ptají a Ježíšova odpov ěď nenechává nikoho Téma: V ěř ím v život v ěč ný Téma:V ěř ím v život v ěč ný Téma:V ěř ím v život v ěč ný Téma: V ěřím na pochybách: „Pokud jde o mrtvé, že vstanou, ne četli jste v knize Mojžíšov ě, ve vyprá- vění o ho řícím ke ři, jak B ůh Mojžíšovi řekl: ,Já jsem B ůh Abraham ův, B ůh Izák ův a B ůh Jákob ův? On p řece není Bohem mrtvých, nýbrž Bohem živých. Velmi se mýlíte!“ (Mk12, 24-27) . Zásadní událost, je však Ježíšova smrt na k říži a jeho vzk říšení. On jako první člov ěk p řemohl smrt a ukazuje lidem, že se nemusí obávat smrti. Nad člov ěkem nemá žádnou moc, stává se jenom branou, kterou člov ěk prochází na cest ě k radosti a ke št ěstí. Ježíšovo zmrtvýchvstání je trnem v oku tehdejším mocným. Když se rozk řikne v Jeruzalém ě, že je prázdný hrob, kde byl Ježíš poh řben, obvi ňují u čedníky, že t ělo Ježíše odnesli a schovali. Oni se s ním však n ěkolikrát setkávají a to upevní jejich víru, o které jdou pak po seslání Ducha svatého sv ědčit. Petr ve svém kázání říká: „ Bůh Ježíše vzk řísil; vytrhl jej z bolesti smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci. “ (srov. Sk 2, 22-24) . Svatý Pa- vel uv ěř il v Ježíše pozd ěji než apoštolové. Bylo to v okamžiku, když se mu na cest ě do Damašku zjeví vzk řížený Ježíš. Setkání s ním úpln ě zm ění jeho život a on v ěnuje všech- ny své intelektuální i fyzické síly do ohlašování nad ěje na vzk říšení všem lidem. Mno- hokrát píše ve svých listech o nad ěji na vzk říšení. Nap ř. k řes ťan ům do Soluně píše tohle: „Věř íme-li, že Ježíš zem řel a vstal z mrtvých, pak také víme, že B ůh ty, kdo zem řeli ve ví ře v Ježíše, p řivede spolu s ním k životu. Toto vám říkáme podle slova Pán ě: My živí, kte ří se do čkáme p říchodu Pán ě, zesnulé nep ředejdeme. Zazní povel, hlas archand ěla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zem řeli v Kristu, vstanou nejd říve; potom my živí, kte ří se toho do čkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzh ůru vst říc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem. T ěmito slovy se vzájemn ě pot ěšujte. (1Sol 4,16-18). Písmo svaté nám ukazuje, že víra v život v ěč ný je opodstatn ěná. Její zárukou je vzk říšení Ježíše a k řes ťan se k tomuto vzk říšení p řipojuje k řtem. V čem však věč ný život spočívá? Základní lidská touha je touha po spole čenství, touha po lásce. V ěč ný život tuto touhu pln ě uspokojuje, dává člov ěku plnost všeho, protože věč ný život spo čívá v „bytí s Bohem“, který je Radost, Št ěstí, Krása…Sv. Pavel píše: „Co oko nevid ělo a ucho neslyšelo, co ani člov ěku na mysl nep řišlo, p řipravil Bůh t ěm, kdo ho milují.“(1Kor 2, 9)

Sv ědectví našich brat ří V nedávné dob ě jsme se rozlou čili s n ěkterými našimi významnými církevními p ředsta- viteli. P řinášíme n ěkolik myšlenek o v ěč ném život ě od otce biskupa Jaroslava Škarvady: „Já už jsem starý a je otázkou týdn ů nebo m ěsíc ů, kdy m ůj život na této zemi skon čí. Ale já tam na konci nevidím n ějakou tmu hrobu, anebo pec krematoria. Na m ě tam čeká ote- vřená náru č Boha, který m ě provázel po celý život, a který m ě práv ě chce nyní dát defi- nitivní život v ěč ný. Asi tak, jako když housenka se zakuklí a pak se z ní stane motýl. Já mám tento cíl. M ůj život má tento smysl. Já jdu dom ů. Do náru čí svého nebeského Otce. A potom platí to, co napsal sv. Pavel v 8. kapitole listu Říman ům, že utrpení tohoto času nejsou úm ěrná sláv ě, která nás čeká.“ Téma: V ěř ím v život v ěč ný Téma:V ěř ím v život v ěč ný Téma:V ěř ím v život v ěč ný Téma: V ěřím

„Víte, pro m ě stárnutí je p řibližování se cíli. A ten cíl stojí za to. Ani oko nevid ělo, ani ucho neslyšelo, ani do srdce lidského nevstoupilo to, co B ůh p řipravil t ěm, kdo ho milují. Já tomu věř ím. A tak se docela t ěším na ten velký den, kdy se to na mn ě uskute ční. Není to hezký pohled do budoucnosti?“ To, o čem sv ědčí se shoduje také se zkušeností sv. Terezie od Dít ěte Ježíše, která na konci svého života říká: „Neumírám, vcházím do života.“ A náš milý pan kardinál Špidlík s humorem sob ě vlastním, když se blížila jeho smrt poznamenal: „Tak jsem p řed rokem napsal knihu o v ěč ném život ě. Myslím, že již brzy poznám, jestli jsem to napsal správně.“

Sv ědectví matriky zem řelých Dobrý den. Jsem matrika zem řelých. Zapisují do m ě jména t ěch, kte ří už odešli z tohoto sv ěta. Ke jménu se dopíše vždy datum narození, úmrtí, kde byl poh řeb a kdo z kn ěží jej vedl. Je tam také kolonka „zaopat řen ano - ne“. V poslední dob ě kn ěží, když do m ě píší, napíší s trochou lítosti „ne“. T ěším se na letošní záv ěr roku, až do m ě pan fará ř bude moci ke t řem jmén ům zesnulých napsat „ano“. Zdá se, že lidé op ět za čínají n ějak tušit, že k lůžku umírajícího pat ří kn ěz, aby mu ud ělil svátost pomazání nemocných, pop řípadě nemocného vyzpovídal a ud ělil mu svaté p řijí- mání, je-li toho nemocný schopen. Lidé, co chodí do kostela, o sob ě říkají, že jsou v ěř í- cí. Ale zrovna v této v ěci moc podle víry nejednají. Neuv ědomují si, že umírajícího če- ká soud? To je po řád jakýchsi ohled ů a obav, když už je na tom n ějaký člov ěk opravdu zle. Po řád se okolo n ěj chodí jako okolo horké kaše. Nikdo nemá odvahu říct, jak v ěci jsou. A p řitom v okamžiku p řechodu na v ěč nost mohou p řivoláním kn ěze rozhodnout o šťastné v ěč nosti umírajícího. Nebo taky ne, pokud kn ěze nezavolají, i když by mohli. Věč ná a obrovská je jejich odpov ědnost a oni nejsou schopni zahlédnout a zvážit její tíhu.

Několik pravd o v ěč ném život ě Člov ěk má nesmrtelnou duši, která je po smrti ú častna osobního soudu. Jsou t ři možnosti: duše m ůže z ůstat v nebi u Boha nebo jít do o čistce p řipravovat se pro nebe nebo skon čí v pekle již navždy odd ělena od zdroje svého života, kterým je B ůh. Náš sv ět bude mít konec. Tehdy p řijde podruhé na naši zem Ježíš Kristus. Tehdy také všichni vstanou z mrtvých - všechny duše, a ť jsou kde jsou, se sjednotí op ět s t ěly. Bude poslední soud - lidé budou rozd ěleni na dv ě části: ti po Ježíšov ě pravici vejdou do života, kde bude B ůh všechno ve všem, kde nebude ani plá č ani bolest ani smrt. Stojící Téma: V ěř ím v život v ěč ný Téma:V ěř ím v život v ěč ný Téma:V ěř ím v život v ěč ný Téma: V ěřím po levici - ti, kdo necht ěli lásku - budou uvrženi nav ěky s t ělem i duší do v ěč ného ohn ě připraveného pro Ďábla a jeho and ěly. Bůh touží po tom, aby všichni vešli do života. Rozhodnutí o tom je ale v rukou jednoho každého člov ěka. Záleží na tom, zda p řijme nebo odmítne v život ě nabídku Boží lásky, která se nám stala blízkou v Kristu Ježíši.

Neuv ěř í ani kdyby n ěkdo vstal z mrtvých Jak jasné to všechno je. P řesto evangelista Jan na konci svého popisu ve řejného p ůsobení Ježíše uvádí zklaman ě: „A č p řed nimi u činil taková znamení, neuv ěř ili v n ěho.“ A ukazuje, že se na lidech Ježíšovy doby plní slova proroctví Izajášova: „Oslepil jim o či a zatvrdil jim srdce, takže neuvidí očima a srdcem nepochopí, neobrátí se a já je neuzdravím.“ Se stejnými slovy se obrací svatý Pavel na konci vypráv ění Skutk ů apoštol ů na židy. A sám Ježíš v podobenství o bohá či a Lazarovi vyjad řuje t ěžkost lidu uv ěř it slovy: „…když neposlouchají Mojžíše a proroky nedají se p řesv ědčit ani kdyby n ěkdo vstal z mrtvých.“ Jsme na tom lépe? Nakolik v ěř íme v pravdy víry o soudu a v ěč ném život ě a hlavn ě, jak podle t ěchto pravd za řizujeme sv ůj život?

Není k říž jako k říž Různé podoby víry ve v ěč ný život nacházíme v mnoha kulturách. Neji- nak tomu bylo v Egypt ě. Egyptský hieroglyf pro skupinu slov život, na- rození, znovuzrození, oživení a nesmrtelnost se nazývá anch a má podo- bu k říže na obrázku. Velmi často se objevuje na egyptských malbách a reliéfech. Často byl tesán uvnit ř pyramid, na sarkofágy zem řelých, na hole kn ěží či byl v kresbách kladen do rukou boh ů. Velmi často bývá vyobrazován v souvislosti s bohyní Eset (Isis), která pat řila k nejuctí- van ějším boh ům starého Egypta a jako manželka boha Usira a matka boha Hora p řed- stavovala patronku života. V hrobu královny Nefertiti je bohyn ě zobrazena jak p ředává královn ě život symbolizovaný anchem. Koptští k řes ťané v Egypt ě jej p řevzali jako sv ůj symbol - asi vlivem snahy dát tomu, co v místní kultu ře má srozumitelný význam, také křes ťanský rozm ěr. Od šedesátých let se Anch stal populární v mnoha hnutích (gotické hnutí, hippies) a byl zpopularizován také ve filmu, literatu ře nebo mezi hudebními skupinami. V sou časné dob ě je jedním z nejpoužívan ějších egyptských amulet ů. Je používán mezi p říznivci spi- ritistických a novopohanských a esoterických skupin, které jej považují za energetický zá řič. A tak chceme-li z ůstat k řes ťany, nosme na krku oby čejný k řížek a ne tento k říž egyptský ješt ě s mnoha dalšími vyrytými egyptskými hieroglify, o nichž v ůbec nic ne- víme.

Téma „V ěř ím v život v ěč ný“ pro duši čkový Zpravodaj zpracovali P. Jind řich a P. Jan.

Pou ť do Santiaga de Compostela Ve st ředu 15. 9. ve čer jsme s velkým nadšením v pln ě obsazeném tranzitu vyjeli sm ěr Santiago de Compostela. Svá zavazadla jsme se snažili mít co nejúsporn ěji sbalená s v ědomím toho, že celý náklad potáhneme na vlastních bedrech. Vybavili jsme se také spacáky a karimatkami na spaní venku, také jsme měli kotlík na jídlo a samoz řejm ě i n ějaké jídlo. Vzhledem k tomu, že jsme s sebou m ěli 2 kn ěze (o. Pavel a o. Jan), denn ě jsme slavili mši svatou. Nej čast ěji se konala n ěkde v p řírod ě. Byl to pro nás nejkrásn ější okamžik celého dne… Cesta autem byla únavná a dlouhá, spo čítat jsme mohli všechny naše kosti. Zanechali jsme ho v podzemní garáži a všechny v ěci pot řebné na pou ť jsme si naložili na záda. V katedrále v Lugu jsme dostali naše první razítko do poutnického pr ůkazu a kone čně jsme v pátek v 15 hodin - v hodinu Božího milosrdenství vyrazili na cestu. Sm ěr cesty nám ukazovaly mušle. V ěděli jsme, že dnes do ubytovny nedorazíme, tak jsme šli, dokud se neza čalo stmívat a našli jsme si p ěkné místo k p řenocování v lese, koupání jsme m ěli v potoce a po mši svaté jsme si ud ělali teplou ve čeři. Druhý den jsme ě ě op t s velkým nasazením putovali dále. B hem cesty jsme se modlili a ob čas také zpívali. M ěli jsme s sebou i modlitbu breviá ře p řipravenou na papírech na každý den pouti. Procházeli jsme se nádhernou p řírodou a všude jsme potkávali stáda krav. První dva dny jsme procházeli takovou „divo činou“, že jsme nenarazili na žádný obchod. Jen jednou jsme nakoupili v dodávce, která sloužila jako pojízdná prodejna. Ani druhý den se nám nepoda řilo dojít na ubytovnu a našli jsme si p říhodné místo k p řenocování dokonce i s krbem a tekoucí studenou vodou. Poblíž jsme objevili ohradu krav, jejichž napajedlo nás s holkama zlákalo ke koupání díky teplejší vod ě. P řelezly jsme kamennou zídku a umývaly se tam, dokud se krávy neza čaly nebezpe čně p řibližovat. Když už byly hodn ě blízko, daly jsme se na zb ěsilý út ěk, sotva jsme sta čily posbírat naše v ěci. Jedna kráva si pak stoupla k na- pajedlu a celý prostor hlídala, takže jsme se tam už neodvážily vkro čit… …když jsme nave čer unavení dorazili k ubytovn ě, byla už bohužel beznad ějn ě p řepln ě- ná, museli jsme jít dál. Po dalších 2 km se nás usmálo št ěstí a sehnali jsme volný pensi- on, po tolika dnech strávených v aut ě nebo venku, to byl luxus. Situace s p řepln ěnou ubytovnou se další den op ět opakovala, dokonce n ěkolikrát. Nebylo se čemu divit, bylo nás 9 a pozd ě jsme vyráželi na cestu. V ětšina poutník ů vycházela brzy ráno, aby získali místo v ubytovn ě. Naše skupinka si s brzkými odchody hlavu nelámala. Vstávali jsme za sv ětla, v klidu jsme posnídali, pomodlili se ranní chvály a pak teprve vyšli. Spaní venku ale m ělo také svoje kouzlo a navíc nám po celou dobu pouti vyšlo krásné po časí. Ani nedostatkem jídla jsme díky Bohu nikdy netrp ěli. Kilometry nám ubíhaly a čtvrtý den už se nám cíl cesty hodn ě p řiblížil, další den by- chom tam už mohli být! T ěšila jsem se, ale zárove ň jsem si říkala, budeme tam n ějak brzo, ješt ě bych n ěkolik dní šla. Putování je skv ělá p říležitost k rozjímání a chvíle strá- vené v našem spole čenství jsou úžasné. Ani batoh už mi nep řipadal tak t ěžký i na spaní venku jsem si za čala zvykat. Za poutníky Maruška Rekonstrukce vranovského kostela – sou časný stav V polovin ě zá ří byla dokon čena oprava varhan ve Vranov ě nad Dyjí. Tím se uzav řela jedna z důležitých etap rekonstrukce vranovského kostela. Opravu provád ěl pan Dalibor Michek, který pat ří mezi evropské špi čkové varhaná ře. P řestože kostel ješt ě není ote- vřen, vždy ť ostatní práce ješt ě pokra čují, kolem varhan už je pom ěrn ě rušno. Zpráva o obnovených varhanách se totiž rychle rozk řikla mezi odborníky. Z jejich řad dokonce zaznívají hlasy, že v sou časném stavu jsou vranovské varhany nejkvalitn ějším hudebním nástrojem na Znojemsku a pat ří mezi n ěkolik nejlepších varhan v naší zemi. Není divu, vždy ť tato pon ěkud nákladná oprava umožnila jejich p ůvodní zamýšlenou dostavbu, ke které nikdy p ředtím nedošlo. Pozvolna pokra čují i ostatní restaurátorské práce tak, abychom mohli letošní p ůlno ční mši svatou o Vánocích slavit už op ět v tomto našem kostele. otec Marek

O žehnání Maxmiliánum V pond ělí 4. října 2010 se konala v Lan čov ě výjime čná slavnost. Otec d ěkan Jind řich Bartoš, novope čený papež- ský kaplan (p řed pár dny byl Benediktem XVI. jmenován monsignorem), jako čestný host slavil mši svatou v dom ě Maxmiliánum a požehnal celý d ům. Ú častník ů bylo tolik, že nebylo tém ěř k hnutí. Krásná a radostná atmosféra provázela i následný p řípitek a sousedské posezení. Otec Pavel Zahradní ček p ři této p říležitosti p řipomenul, že d ům Maxmiliánum bude sloužit pro Tiskový apoštolát FATYMu, zvaný A.M.I.M.S., ve kterém vycházejí r ůzné brožurky. Zárove ň zazn ěl i velký dík všem, kte ří se podíleli na rekonstrukci domu, a kte- ří nezištn ě pomáhají i s výrobou brožurek. N ěkte ří si jist ě vzpomenou, že základní ká- men pro tento d ům požehnal 27. zá ří 2009 Benedikt XVI. p ři své návšt ěvě v Brn ě. Ná- zev Maxmiliánum je odvozen od jména svatého Maxmiliána Kolbeho, který je patronem tisku a tiska řů . Kéž by tento d ům mohl opravdu ú činn ě sloužit k účelu, ke kterému byl vybudován; totiž k ší ření dobrých, pravdivých a povzbudivých myšlenek prost řednictvím tisku, a také ke sblížení všech, kte ří na nich spolupracují. otec Marek Kdo čteš, dob ře rozum ěj Náš letošní tábor nesl název Plavba Jit řního poutníka. Nechali jsme se inspirovat jednou z knih Letopis ů Narnie od spisovatele C.S. Lewise, které čtená ře zavádí do Narnie - po- hádkové zem ě, kde stejn ě jako v našem sv ětě m ůžeme potkat dobro a zlo. P řes obraz lodi na vlnách se do Narnie dostanou t ři d ěti - Lucie, Edmund a Eustác. První dva už Narnii znají - Eustác se tam ocitne poprvé. Je typem v ěč ného nespokojence a má mnoho jiných povahových nedostatků, jako mívá rozmazlený jediná ček. Na jednom z ostrov ů se Eustácovi nechce s ostatními pracovat, vypa ří se a odejde. Najde dra čí sluj a v ní velký poklad. Vezme si z n ěj a prom ění se v draka. Najednou mu dojde, že všichni ti doposud otravní a nesnesitelní z lodi v čele s Lucií vlastn ě nejsou tak špatní, a za čne se mu po nich stýskat. Jako drak se od nich nechá poznat a pomáhá jim s opravou lodi - donese strom na nový st ěže ň a vozí d ěti na zádech po ostrov ě. Když se blíží čas odplutí, vyvstá- vá otázka, co bude dál. Nikdo si neví rady. Vtom zasáhne vládce Narnie lev Aslan. Vezme Eustáce k jezeru, kde Eustác svléká jednu dračí k ůži za druhou. Po řád se ale ob- jevují další a další k ůže. Aslan řekne: „Musím to ud ělat já“. Zaryje do Eustáce své lví drápy, p ůsobí tím Eustácovi bolest, ale skrze ni se drak op ět stane Eustácem. Tento p říb ěh je podobenstvím. Kdo čte Narnii pozorn ě a zná p říb ěh k řes ťanství, po- st řehne, že Aslan má mnoho podobného s Ježíšem - v jednom z díl ů se nechává ob ětovat a op ět p řijímá život. Zde je tím, který uzdravuje a prom ěň uje Eustáce z jeho nedobré povahy. Ježíš pomáhá nám v každé zpov ědi svlékat z nás to, co je na nás dra čího a ne- lidského, aby mohla zazá řit krása lidství stvo řeného k božímu obrazu. o. Jind řich

Duši čková otázka Každý den nám B ůh dává 86400 sekund, abychom je moud ře využili. Na sout ěžní otázku z minulého Zpravodaje o. Pavlovi přišlo celkem osm odpov ědí - z nichž ale jen dv ě byly správné: od Pavla Worbise z T ěšetic a od manžel ů Svobodových z Citonic. Gratulujeme a odm ěňujeme. Pro ostatní p řidáváme duši čkovou otázku: Kolik bratr ů m ěl bohá č z Ježíšova podobenství o bohá či a Lazarovi? Vezmi a čti Písmo, najdi odpov ěď a pošli ji p řes sms na mobil o. Pavla (731402650). Správné odpov ědi slosujeme a odm ěníme.

Mohlo by vás zajímat:  Ve čtvrtek 28.10.2009 se v Prosim ěř icích na fa ře uskute ční farní odpoledne . Ve 13:30 je sraz na škrábání brambor na hranolky. Ve 14:30 hra pro d ěti, 17:30 r ůženec rodin a mše svatá.  V sobotu 13.11. od 10:00 se bude v Hrádku konat pou ť d ětí ke svaté Anežce České - po mši svaté bude pr ůvod ke kapli čce svaté Anežky, pak jsou v programu hry na fa- ře a občerstvení.  O víkendu 27.-29. 11. se na fa ře v Prosim ěř icích uskute ční již po šesté adventní se- tkání d ětí a mládeže . Op ět budeme vyráb ět pro své domovy adventní v ěnce a zaži- jeme spoustu jiné spole čné zábavy.  Op ět se m ůžete v našich kostelích t ěšit na setkání se svatým Mikulášem . V Přím ěticích bude v ned ěli 5.12. ve 14:00 a ve stejný den v 16:00 v Kucha řovicích. Citonice navštíví sv. Mikuláš p ři ve černí mši svaté v pátek 3.12. a do Prosim ěř ic za- vítá na mši svatou v pond ělí 6.12. v 18:00.  V pátek 3.12. v 19:00 se v kostele Nejsv ětější Trojice v T ěšeticích uskute ční adventní koncert znojemského amatérského hudebního uskupení GOSPEL PORT . (Po- kud kostel nebude v použitelném stavu, bude koncert v kostele v Prosim ěř icích.)

Utrácet se dá r ůzn ě: za nový mobil, když starý ješt ě slouží, za nové oble čení, když se staré ješt ě dá nosit, za cigarety a kafí čka z automatu, ale také... rádi bychom se s mladými od 17 do 30 let letos p řipojili k mezinárodnímu setkání, které se koná v Taizé v termínu 30.1 - 7.2. 2010 . Cena za ubytování je 35 euro, cena za dopravu bude záležet na domluv ě s dopravcem (max 2000,-). Taizé je místem modlitby, která nese k Bohu i lidi, kte ří se modlit neumí nebo nemohou, je místem smí ření a pokoje - a to je zkušenost k nezaplacení. (Více na stránkách www.dcm.doo.cz)

Žena jednou ve čer povídá: "Dv ě v ěci umím nejlíp. Sekanou a štr ůdl." A manžel ukáže na talí ř a říká: "A tohle je která?"

Teta dává Pepí čkovi atlas a říká: "A Pepí čku, važ si ho, sama jsem ho používala ve škole." "A je v n ěm už Amerika?"

Vykládá u čitel: "Kyslík byl objeven roku 1781" Pepí ček: "A co dýchali p ředtím?"

"Vám ukradli kreditní kartu? A pro č jste to nenahlásil?" "Protože ten zlod ěj utrácí mí ň než manželka."

"Héj šéfe, zlomila se mi lopata!" "Tak se op ři o mícha čku!"

Jaká je definice Brna podle Pražáka? Hust ě osídlená pravoto čivá zatá čka mezi Prahou a Vídní.

Desetiletý chlape ček v hospod ě: „Dám si desítku.“ Číšník: „D ěláš si legraci? Limo nesta čí?“ Kluk: „Sta čilo by, ale pen ěz je málo.“

Přijdou zebra s tu čň ákem k fotografovi. Ten se na n ě podívá a zeptá se: Chcete to barevn ě nebo černobíle.

Sedí dva smutní správci v serverové místnosti. "Co se stalo?" ptá se šéf. "No, v čera jsme se opili a m ěnili jsme hesla..."

Už neplatí heslo co Čech to muzikant, ale co Čech to elektriká ř. No do práce chodí s odporem, výplatu o čekává s nap ětím a na vedení se bojí sáhnout.

Toto 56. číslo farního zpravodaje vydal Farní tým Vranov n.D. ve složení: P. Marek Dunda (mobil: 731402742), moderá- tor týmu, fará ř ve Vranov ě, Štítarech, Lan čov ě, Olbramkostele, P. Milan Plíšek (mobil: 723693455), fará ř ve Starém Pet ří- ně, Šafov ě, Stálkách a Korolupech, Lubnici, Bítov ě a Chvalaticích, kaplan P. Jan Richter (mobil: 731402743) a otec jáhen František Řezní ček - adresa FATYM VRANOV, Řk. farnost Vranov nad Dyjí 20, PS Č 671 03, e-mail: [email protected], tel. 515296384; tel. Štítary 515291519 a Farní tým P řím ětice ve složení P. Jind řich Čoupek (mobil: 731402652), moderátor týmu, fará ř v Prosim ěř icích, Prá čích a T ěšeticích, Horním B řečkov ě a Lukov ě, Jaroslavicích, Slupi a Strachoticích, P. Pavel Sobotka (mobil: 731402650), fará ř v Přím ěticích, Citonicích, Dyjákovicích, Hrádku a Valtrovicích a kaplani P. Jan Kotík (mobil 777975888) a P. Stanislav Mahovský (mobil 608077718) - adresa FATYM P ŘÍM ĚTICE, Řk. farnost P řím ětice 18, 669 04 , e-mail: [email protected]. Vyšlo v říjnu 2010. Náklad 7030 výtisk ů (z toho 660 je verze pro naši adoptivní farnost Jeníkov). P říští vydání (již padesáté sedmé) je plánováno jako váno ční a vyjde, dá-li B ůh, v prosinci 2010. Vytiskl A.M.I.M.S. - Apostolatus Mariae Immacula- tae Matris Spei ( česky: Apoštolát P. Marie Neposkvrn ěné - Matky Nad ěje). Rozdáváno do každé domácnosti v našich far- nostech. Text zpravodaje se nachází i na našich internetových stranách www.fatym.com. Pro vlastní pot řebu Internet: www.fatym.com (doporu čujeme i naši televizi www.TV-MIS.cz) Neprodejné