Bohemia centralis, Praha, 30: 101–108, 2010

Příspěvek k poznání měkkýšů () NPR Větrušické rokle A contribution to the knowledge of molluscs (Mollusca) of the Větrušické rokle National Nature Reserve (Central Bohemia, Czech Republic)

Luboš Beran Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, Česká 149, CZ-276 01 Mělník; e-mail: [email protected]

▒ Abstract. Větrušické rokle National Nature Reserve is situated in the valey of the Vltava River between Kralupy nad Vltavou and Prague (Central Bohemia, Czech Republic). The National Nature Reserve comprises of zone of rocky slopes with rocky steppe and deciduous (oak) forest affected by invasion of Robinia pseudoacacia. Altogether 22 of Mollusca (2 aquatic gastropods, 20 terrestrial gastropods) have been found. Occurrence of two vulnerable and relic species sterrii and P. triplicata were confirmed. Historical occurrence data in this area were compared with results of research done in 2006, 2007 and 2010.

▒ Key words: Mollusca, Větrušické rokle National Nature Reserve, faunistics

Úvod a historie výzkumu

NPR Větrušické rokle je tvořena pásmem skalnatých svahů tvořených spility a buližníky na pravém břehu Vltavy pod západním okrajem obce Větrušice (obr. 1 a obr. 1 v barevné příloze). V minulosti byly svahy z větší části odlesněny a využívány jako pastvina. Snahy o opětovné zalesnění (bohužel většinou akátem, borovicí černou a mahalebkou) pocházejí z počátku 20. století. V současnosti je území tvořeno mozaikou různě zarostlých ploch od téměř holých skalních výchozů a sutí po husté porosty dřevin především u ústí

101 BOHEMIA CENTRALIS 30 drobných roklí. Malakofaunou NPR Větrušické rokle se zde již od II. světové války zabýval V. Ložek (Ložek 1967), který zde nalezl celkem 14 druhů měkkýšů. Jednoznačně mezi nimi převažovaly druhy otevřených ploch a skalních stepí (obr. 2 v barevné příloze). Mezi nejzajímavější nálezy patřil výskyt zrnovek , P. triplicata a skelnatky Oxychilus mortilleti. Cílem průzkumu v letech 2006, 2007 a 2010 bylo doplnit druhové spektrum nalezených druhů, zjistit a případně zhodnotit změny, ke kterým došlo za uplynulých více než 60 let.

Metodika a materiál

Přestože při průzkumu měkkýšů lze použít řady metod, existuje několik nejběžněji a téměř standardně používaných metod. V případě suchozemských měkkýšů je to kromě klasického ručního sběru zejména odběr hrabankových vzorků, které se zpracovávají prosevovou metodou blíže popsanou např. v práci Ložka (1956). Tato metoda je obvykle doplněna ručním sběrem (odvalování kamenů a dřeva, prohrabávání detritu atd.). V uvedené práci lze najít i řadu dalších spíše specifických metod, které jsou používány méně, ale jsou vhodným doplňkem těchto standardních metod. Základní metodou respektive nástrojem při průzkumu vodních měkkýšů je kovové sítko (kuchyňský kovový cedník o průměru 20 cm, rozměry otvorů 0,8 x 0,8 mm), kterým je propírána vegetace či sediment. Tato metoda je doplněna vizuálním průzkumem a prohlídkou různých předmětů ve vodě. Blíže jsou tyto i další metody popsány v práci Beran (2002). Při průzkumu suchozemských a vodních měkkýšů NPR Větrušické rokle byly použity výše uvedené standardní metody. Průzkum byl proveden na území NPR Větrušické rokle a také na ploše navrhované k rozšíření (skalní svahy navazující na stávající NPR ve směru po proudu Vltavy). Zaměřen byl především na ulitnaté plže a to i s ohledem na skutečnost, že s výjimkou jediné návštěvy uskutečněné v zimě bylo území navštěvováno za účelem monitoringu plazů tzn. obvykle za slunečného a suchého počasí. Materiál získaný při průzkumu byl ve většině případů určen na místě a vrácen na lokalitu. To se netýká materiálu v odebraných hrabankových vzorcích, který byl determinován až po přebrání v laboratoři a vzácnější druhy z těchto vzorků jsou uloženy ve sbírce autora. Všechny druhy byly determinovány pouze podle jejich schránek. Systém a nomenklatura plžů jsou převzaty z práce Juřičková et al. (2008). Zoogeografické rozšíření bylo v případě vodních druhů upraveno podle práce Beran (2002), zatímco u suchozemských podle práce Lisický (1991) s tím, že byly použity následující zkratky (kódy): ATL – atlantické, CEU – středoevropské, EUR – evropské, HOL – holarktické, PAL – palearktické, PON – pontické, SBM – submediteránní (j. a stř. Evropa), WEM –

102 Luboš Beran: Příspěvek k poznání měkkýšů (Mollusca) NPR Větrušické rokle západomediteránní, WEU – západoevropské. Ekologické skupiny a zařazení jednotlivých druhů do skupin použité v seznamu druhů je převzato z práce Ložek (1964). Tyto skupiny jsou následující: I. – druhy vysloveně lesní, II. – druhy žijící převážně v lese, mohou obývat i stanoviště mezofilního charakteru, III. – lesní druhy s vysokými nároky na vlhkost, IV. – stepní druhy, druhy xerotermních skal, V. – druhy přísně se vyhýbající lesu, vlhkomilné i suchomilné, VI. – druhy otevřených i lesních stanovišť, převážně sušších, VII. – druhy středně až různě vlhkých otevřených i lesních stanovišť, VIII. – druhy vlhkých otevřených i lesních stanovišť, IX. – druhy silně vlhkomilné obývající močály a břehy vod, X. – vodní druhy. Kategorie ohrožení jednotlivých druhů byly převzaty z práce Beran et al. (2005): EX – vyhynulý (Extinct), CR – kriticky ohrožený (Critically Endangered), EN – ohrožený (Endangered), VU – zranitelný (Vulnerable), NT – téměř ohrožený (Near Threatened).

Přehled lokalit

V této části je uveden seznam a popis jednotlivých lokalit. Údaje jsou řazeny následovně: číslo lokality, zeměpisné souřadnice (odečtené z digitální mapy dostupné na http://www.mapy.cz/), lokalizace a popis lokality, datum průzkumu. 1 – 50°11'30"N, 14°22'45"E, studna a prameniště na horním okraji NPR Větrušické rokle, 28.2.2006; 2 – 50°11'24"N, 14°22'42"E, drobný potůček v rokli ve střední části NPR Větrušické rokle před ústím do Vltavy, 12.4.2007; 3 – 50°11'56"N, 14°22'26"E, lesostep pod posledním sloupem vedení VN, 12.4.2007; 4 – 50°11'54"N, 14°22'24"E, lesostep pod vedením VN nad prvními skalkami, 27.4.1007; 5 – 50°11'35"N, 14°22'45"E, lesostep v jižní části NPR Větrušické rokle zhruba ve středu údolí (svahů), 28.8.2007; 6 – 50°11'16"N, 14°22'31"E, úpatí skalek u cyklostezky v jižní části NPR Větrušické rokle, 22.2.2008; 7 – 50°11'54"N, 14°22'26"E, skály nad Vltavou asi 100 m proti proudu od vedení VN, 17.6.2010; 8 – 50°11'41"N, 14°22'39"E, skály nad Vltavou nad drobným přítokem Vltavy, 17.6.2010.

Přehled zjištěných druhů

V tomto přehledu jsou uvedeny všechny druhy měkkýšů zjištěné na území NPR Větrušické rokle. U každého druhu jsou uvedeny tyto údaje: rozšíření druhu, ekologická skupina a kategorie ohrožení v ČR (vše viz kapitola Metodika a materiál) a dále případně údaje týkající se obývaných stanovišť, poznámky k rozšíření na území ČR a rozšíření ve sledované oblasti.

Gastropoda Hydrobiidae Potamopyrgus antipodarum (Gray, 1843) – druh zavlečený z Nového Zélandu, X. Invazní a nepůvodní vodní druh, který v ČR obývá především vodní toky, pískovny, lomy a výjimečně bývá nalézán i v prameništích, jak dokládá i tento případ.

103 BOHEMIA CENTRALIS 30

Lymnaeidae Galba truncatula (O. F. Müller, 1774) – HOL, X. Běžný vodní druh vyskytující se na rozhraní mezi vodními a terestrickými stanovišti – mokřady, břehy vodních toků atd. Zjištěn byl v drobném potůčku protékajícím postranní roklí v NPR.

Carychiidae Carychium tridentatum (Risso, 1826) – EUR, VIII. Běžný a široce rozšířený druh obývající spíše vlhčí stanoviště byl zjištěn i v jednom z hrabankových vzorků.

Cochlicopidae Cochlicopa lubricella (Rossmässler, 1835) – HOL, VI. Běžný obyvatel xerothermních biotopů zjištěný ve 4 z 6 hrabankových vzorků.

Chondrinidae Granaria frumentum (Drapanaud, 1801) – SBM, IV., NT. Vzácnější druh obývající suché stepní stráně a xerothermní skály v teplých polohách. Zastoupen byl ve 4 z 6 hrabankových vzorků a to obvykle velmi početně.

Pupillidae Pupilla sterrii (Voith, 1840) – PAL, IV., VU. Tento význačný druh skalních stepí a xerothermních skal byl zjištěn ojediněle ve 3 odebraných vzorcích. (Studer, 1820) – SBM, IV., VU. Opět se jedná o význačný prvek skalních stepí a lesostepí. V NPR Větrušické rokle je zřejmě častější než předchozí druh. Byl zjištěn v 5 odebraných vzorcích.

Valloniidae Vallonia costata (O. F. Müller, 1774) – HOL, V. Běžný druh otevřených a spíše suchých stanovišť, který jako jediný z rodu proniká i do otevřenějších lesů. V NPR Větrušické rokle byl zjištěn pouze v jediném hrabankovém vzorku. Vallonia pulchella (O. F. Müller, 1774) – HOL, V. Běžný druh obývající otevřená stanoviště s různou vlhkostí. Zjištěn byl ve všech hrabankových vzorcích.

Vertiginidae Truncatellina cylindrica (A. Férussac, 1807) – EUR, V. V xerotermních oblastech hojný druh. V NPR patří k běžným druhům a byla zjištěna v 5 hrabankových vzorcích.

Buliminidae Chondrula tridens (O. F. Müller, 1774) – PON-SBM, IV., VU. Významný stepní prvek obývající i xerothermní skály, jak dokládá výskyt ve 4 hrabankových vzorcích.

Clausiliidae Alinda biplicata (Montagu, 1803) – CEU, II. Běžný druh různých terestrických stanovišť, který je v NPR velmi hojný, byl zjištěn ve všech hrabankových vzorcích a tvořil v nich obvykle dominantní složku.

Ferussaciidae Cecilioides acicula (O. F. Müller, 1774) – SBM, IV. Terrikolně žijící druh vyskytující se v půdách stepních strání a skal. V NPR Větrušické rokle byl zjištěn ve 3 vzorcích.

104 Luboš Beran: Příspěvek k poznání měkkýšů (Mollusca) NPR Větrušické rokle

Punctidae Punctum pygmaeum (Draparnaud, 1801) – PAL, VII. Běžný druh obývající větší množství stanovišť s různou vlhkostí. Ve zkoumaném území byl zjištěn v jednom vzorku odebraném na úpatí skalek.

Discidae Discus rotundatus (O. F. Müller, 1774) – WEU-CEU, II. Běžný a široce rozšířený druh obývající především lesy. V NPR byl zjištěn ve třech odebraných vzorcích a vyskytuje se spíše při úpatí skalek na vlhčích místech.

Zonitidae Oxychilus cellarius (O. F. Müller, 1774) – WEU-CEU, VII. Tento druh žijící původně především v lesních sutích na úpatí skal byl zjištěn v jediném vzorku. Oxychilus draparnaudi (Beck, 1837) – ATL-WEM, VII.. Tento druh původem z jižní Evropy, který se u nás šíří již zhruba od 2. světové války byl zjištěn ve 2 vzorcích odebraných v roce 2010. Oxychilus glaber (Rossmässler, 1835) – SBM, II. Relativně rozšířený druh obývající především lesní sutě. Ve zkoumaném území byl zjištěn ve 4 vzorcích.

Vitrinidae Vitrina pellucida (O. F. Müller, 1774) – PAL, VII. Běžný a široce rozšířený druh obývající širší spektrum stanovišť. Zjištěn byl ve dvou odebraných vzorcích.

Hygromiidae Monachoides incarnatus (O. F. Müller, 1774) – CEU, I. Běžně rozšířený druh především vlhčích sutí a údolních porostů. V NPR Větrušické rokle byl zjištěn pouze v jediném vzorku odebraném u úpatí skalek a zjištěn byl i na dalších místech na úpatí skal a v drobných roklích. Cepaea vindobonensis (A. Férussac, 1821) – PON, IV, NT. V teplejších oblastech Čech relativně běžný druh obývající především stepní stráně včetně např. železničních náspů. V NPR Větrušické rokle běžný druh především na úpatí skalek a na bylinnou vegetací porostlých plochách. Zjištěn byl v 5 vzorcích. Helix pomatia Linnaeus, 1758 – SBM, II. Běžný druh, především v nižších a středních polohách. V NPR Větrušické rokle se vyskytuje vzácně především na vlhčích místech.

Zhodnocení malakofauny

V NPR Větrušické rokle a v části navržené k rozšíření byl zjištěn výskyt celkem 22 druhů měkkýšů. Ve všech případech se jednalo o ulitnaté plže. Z vodních plžů byly zjištěny pouze dva druhy, což odpovídá charakteru území, kde vodní stanoviště prakticky chybí. Oba druhy jsou běžné a písečník Potamopyrgus antipodarum patří mezi invazní a nepůvodní druhy. Mezi suchozemskými druhy jsou významně zastoupeny prvky vázané na bezlesí, a to jak druhy vyskytující se u nás v chladných glaciálních stepích, jako jsou zrnovky Pupilla sterrii a P. triplicata, tak xerothermní druhy z období starého holocénu (např. Granaria frumentum) i z pozdějšího klimatického optima, jako je pontická páskovka Cepaea vindobonensis. Druhy s širší ekologickou valencí

105 BOHEMIA CENTRALIS 30 byly s výjimkou vřetenatky Alinda biplicata zjištěny velmi vzácně a spíše při úpatích skal a v drobných vlhčích postranních roklích. Už Ložek (1967) uvádí při hodnocení malakofauny tohoto území, že společenstvo je v rozsahu několika desítek let jeho pozorování prakticky stabilní, což se potvrdilo i při průzkumech v letech 2007–2010, kdy byly zjištěny jen nepatrné změny spočívající v doložení několika dalších druhů, kteří nepatří přímo mezi obyvatele skalních stepí a lesostepí. Tyto druhy jsou zde však vázány na partie na úpatích skal a na více zastíněné plochy. Nově byl zjištěn také výskyt druhu Oxychilus draparnaudi, původem z jižní Evropy, který je v současnosti na řadě míst v ČR již velmi běžný. Naopak vzácný druh Oxychilus mortilleti, který zde byl Ložkem (1967) uváděn, potvrzen nebyl. Jedná se o jihoalpský druh, který se u nás vyskytuje (vyskytoval) na severním okraji svého areálu a nelze vyloučit že zde již vyhynul. Přestože jsou malakocenózy poměrně stabilní je žádoucí pravidelné odstraňování především invazního trnovníku akátu, který je hrozbou pro xerothermní společenstva NPR a který se velmi silně šíří.

Tabulka 1. Přehled měkkýšů podle lokalit (počet jedinců zjištěných ve vzorcích z jednotlivých lokalit). Table 1. List of molluscs according to localities (number of specimen recorded in samples from particular sites).

Species/Locality No. 1 2 3 4 5 6 7 8 Potamopyrgus antipodarum (Gray, 1843) 60 Galba truncatula (O. F. Müller, 1774) 10 Carychium tridentatum (Risso, 1826) 8 Cochlicopa lubricella (Rossmässler, 1835) 7 3 9 1 Granaria frumentum (Drapanaud, 1801) 59 52 26 10 Pupilla sterrii (Voith, 1840) 1 3 1 Pupilla triplicata (Studer, 1820) 19 10 6 7 1 Vallonia costata (O. F. Müller, 1774) 3 Vallonia pulchella (O. F. Müller, 1774) 17 19 7 1 15 18 Truncatellina cylindrica (A. Férussac, 1807) 62 4 2 7 10 Chondrula tridens (O. F. Müller, 1774) 24 1 13 14 Alinda biplicata (Montagu, 1803) 93 27 7 37 65 53 Cecilioides acicula (O. F. Müller, 1774) 7 2 11 Punctum pygmaeum (Draparnaud, 1801) 2 Discus rotundatus (O. F. Müller, 1774) 13 4 2 Oxychilus cellarius (O. F. Müller, 1774) 1 Oxychilus draparnaudi (Beck, 1837) 4 1 Oxychilus glaber (Rossmässler, 1835) 1 2 1 1 Vitrina pellucida (O. F. Müller, 1774) 1 3 Monachoides incarnatus (O. F. Müller, 1774) 5 Cepaea vindobonensis (A. Férussac, 1821) 3 2 3 1 2 Helix pomatia Linnaeus, 1758 1 1 Total number of species 1 1 12 10 10 10 11 6

106 Luboš Beran: Příspěvek k poznání měkkýšů (Mollusca) NPR Větrušické rokle

Tabulka 2. Srovnání malakofauny NPR Větrušické rokle: Ložek – průzkum od 2. světové války do roku 1967; Beran – průzkum z let 2006, 2007 a 2010. Table 2. Comparison of molluscan communities of the Větrušické rokle NNR: Ložek – research approximately from World War II to 1967; Beran – research in 2006, 2007 and 2010.

Species/Locality No. Ložek Beran Potamopyrgus antipodarum (Gray, 1843) x Galba truncatula (O. F. Müller, 1774) x Carychium tridentatum (Risso, 1826) x Cochlicopa lubricella (Rossmässler, 1835) x x Granaria frumentum (Drapanaud, 1801) x x Pupilla sterrii (Voith, 1840) x x Pupilla triplicata (Studer, 1820) x x Vallonia costata (O. F. Müller, 1774) x x Vallonia pulchella (O. F. Müller, 1774) x x Truncatellina cylindrica (A. Férussac, 1807) x x Chondrula tridens (O. F. Müller, 1774) x x Alinda biplicata (Montagu, 1803) x x Cecilioides acicula (O. F. Müller, 1774) x x Punctum pygmaeum (Draparnaud, 1801) x Discus rotundatus (O. F. Müller, 1774) x x Oxychilus cellarius (O. F. Müller, 1774) x Oxychilus draparnaudi (Beck, 1837) x Oxychilus glaber (Rossmässler, 1835) x x Oxychilus mortilleti (L. Pfeiffer, 1859) x Vitrina pellucida (O. F. Müller, 1774) x Monachoides incarnatus (O. F. Müller, 1774) x Cepaea vindobonensis (A. Férussac, 1821) x x Helix pomatia Linnaeus, 1758 x Total number of species 14 22

Závěr

NPR Větrušické rokle stále zůstává jedinečnou ukázkou xerothermních skalních biotopů se zachovalou a charakteristickou malakofaunou a lze předpokládat, že se tento stav alespoň na části území udrží i v budoucnu.

Poděkování

Michalu Horsákovi děkuji za determinaci suchozemských měkkýšů rodů Pupilla a Oxychilus.

107 BOHEMIA CENTRALIS 30

Obr. 1. NPR Větrušické rokle. Foto L. Beran. Fig. 1. Větrušické rokle NNR. By L. Beran.

Literatura

Beran L. (2002): Vodní měkkýši České republiky – rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam. [Aquatic molluscs of the Czech Republic – distribution and its changes, habitats, dispersal, threat and protection, Red List]. – Sborník přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, Supplementum 10, 258 pp. Beran L., Juřičková L. & Horsák M. (2005): Mollusca (měkkýši), pp. 69–74. – In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.], Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Juřičková L., Horsák M., Beran L. & Dvořák L. (2008): Check-list of the molluscs (Mollusca) of the Czech Republic. [http://www.mollusca.sav.sk/malacology/checklist.htm: last update 26-August- 2008] Lisický J. M. (1991): Mollusca Slovenska. (Mollusca of Slovakia). – Bratislava: Veda, 341 pp. Ložek V. (1956): Klíč československých měkkýšů. – Bratislava: Slovenská akademie věd, 358 pp. Ložek V. (1964): Quartärmollusken der Tschechoslowakei. – Rozpravy Ústředního ústavu geologického, Praha, 31: 1–374. Ložek V. (1967): Malakologické vyhodnocení CHÚ: Větrušické rokle. – Nepublikováno, depon. in AOPK ČR, Správa CHKO Český kras, 2 pp.

K tomuto příspěvku patří barevné obrazové přílohy č. 1 a 2.

Recenzovali: RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D., a RNDr. Vojen Ložek, DrSc.

108