DOCSLIB.ORG

(Lepospondyli: Nectridea) Ze Svrchního Karbonu Lokality Nýřany, Česká Republika

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
(Lepospondyli: Nectridea) Ze Svrchního Karbonu Lokality Nýřany, Česká Republika PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Redeskripce druhu Sauropleura scalaris (Lepospondyli: Nectridea) ze svrchního karbonu lokality Nýřany, Česká republika Rešerše k diplomové práci Pavel Barták Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr. Ústav geologických věd Obsah Úvod ............................................................................................................................... 3 Lokality svrchnokarbonského stáří České republiky s doklady skupin Temnospondyli Zittel, 1888 a Lepospondyli Zittel, 1888 .......................................... 3 Nýřany ................................................................................................................................................. 4 Třemošná ............................................................................................................................................. 5 Kounov ................................................................................................................................................. 6 Systematika svrchnokarbonských tetrapodů: Lepospondyli Zittel, 1888 & Temnospondyli Zittel, 1888 .......................................................................................... 8 Lepospondyli Zittel, 1888 .................................................................................................................... 8 Temnospondyli Zittel, 1888 ................................................................................................................. 9 Chronologický přehled výzkumů bazálních tetrapodů ze svrchního karbonu České republiky: Lepospondyli Zittel, 1888 & Temnospondyli Zittel, 1888 ........ 11 Tetrapodi řazení ke skupině Lepospondyli Zittel, 1888 ..................................................................... 11 Tetrapodi řazení ke skupině Temnospondyli Zittel, 1888 ................................................................. 24 Tetrapodi v minulosti řazení ke skupině Lepospondyli Zittel, 1888 nebo Temnospondyli Zittel, 1888 ........................................................................................................................................................... 39 Závěr ............................................................................................................................ 39 Literatura ..................................................................................................................... 39 Úvod Mezi bazálními tetrapody tvoří zástupci skupin Temnospondyli Zittel, 1888 a Lepospondyli Zittel, 1888 jednu z nejdůležitějších a nejrozmanitějších komponent převážně sladkovodních a terestrických prostředí, ačkoliv první z nich byli doloženi také z marinních sedimentů příbřežních oblastí (Cosgriff 1984; Laurin & Soler-Gijón 2001; Martin & Merriam 2011). Zatímco Temnospondyli představují nejvíce diverzifikovanou, kosmopolitně rozšířenou skupinu bazálních non-amniotních tetrapodů, jejichž nejstarší stratigrafické záznamy spadají do spodního karbonu (mississipp) stupně visé (Milner & Sequeiraová 1993) a kteří v reliktech přetrvali až do spodní křídy stupně apt (Warrenová et al. 1997), Lepospondyli formují druhově relativně méně hojnou skupinu se stratigrafickým výskytem od spodního karbonu (stupeň visé) do svrchního permu a geograficky omezenou na území centrální a západní Evropy, Severní Ameriky a severní Afriky (Carroll et al. 1998; Germain 2010). Nálezy karbonských temnospondylů a lepospondylů jsou celosvětově ve větší míře koncentrovány jen na několika málo významných lokalitách typu Lagerstätte, kde byla mnohdy doložena koexistence obou skupin. Nejdůležitější z těchto lokalit představují Nýřany (Česká republika), Linton (Ohio, USA), Jarrow (Irsko), Joggins (Nové Skotsko), Newsham (Northumberland, Anglie) a Mazon Creek (Illinois, USA) (Huxley & Wright 1866; Gregory 1950; Carroll 1966, 1967; Milner 1980; Boyd 1984; Hook & Baird 1988). V rámci tetrapodí fauny limnického svrchního karbonu České republiky, omezené převážně na lokality uhelných pánví středočeské oblasti (Nýřany, Třemošná, Kounov), je zastoupeno historicky jedno z nejdéle známých (Fritsch 1870; Frič 1875, 1877) a nejbohatších (Milner 1980) shromáždění temnospondylů a lepospondylů daného stáří na světě. Výjimečná druhová rozmanitost v kombinaci s hojností a kvalitou zachovaného fosilního materiálu poskytuje vzácný náhled do faunistického složení, anatomie, diverzity a evoluce těchto bazálních tetrapodů. Od jejich původního popisu Antonínem Fričem v letech 1870–1901 byl tento sbírkový materiál předmětem zájmu mnoha badatelů, jejichž snahou byla jeho systematická revize a zasazení do kontextu moderních fylogenetických, paleoekologických, paleoenvironmentálních a paleogeografických hypotéz. Cílem předložené práce je zevrubný historický přehled téměř 150 trvajícího výzkumu na zástupcích skupin Temnospondyli a Lepospondyli ze svrchního karbonu České republiky, který je zasazen do kontextu nejnovějšího systematického členění a zdůrazňuje některé problematické oblasti, kam by měl být moderní výzkum v budoucnu dále směřován. Lokality svrchnokarbonského stáří České republiky s doklady skupin Temnospondyli Zittel, 1888 a Lepospondyli Zittel, 1888 Podle Holuba & Peška (1992) lze z regionálně-geologického hlediska rozdělit svrchnopaleozoické limnické pánve na území České republiky do čtyř velkých oblastí: sudetské mladší paleozoikum, krušnohorské mladší paleozoikum, středočeské a západočeské mladší paleozoikum a mladší paleozoikum brázd. Výskyt svrchnokarbonských bazálních tetrapodů zahrnujících zástupce skupin Lepospondyli a Temnospondyli je však téměř výlučně vázán na oblast středočeského a západočeského mladšího paleozoika, především pak pánve plzeňskou a kladensko-rakovnickou (obr. 1). Jejich výskyt je zde spjat se třemi klasickými lokalitami doloženými z uhelných dolů, které jsou dnes však již nepřístupné: Nýřany, Třemošná a Kounov (tab. 1). Ačkoliv Fritsch (1879b) zmiňuje výskyt temnospondyla rodu Dawsonerpeton rovněž z lokality Záboř (viz také Štamberg & Zajíc 2008), tento materiál v literatuře nebyl blíže specifikován ani samotným autorem, ani v následných revizních pracích (Romer 1945; Maňourová 1990). Tudíž tato lokalita nebyla zahrnuta v následujícím přehledu. Podobně také Bureš & Tichávek (2012) zachytili kopanou sondou na nové lokalitě Pankrác u Nýřan fosiliferní sapropelitovou polohu hlavní nýřanské uhlené sloje a doložili odtud nálezy temnospondyla 3 druhu Limnogyrinus elegans. Tato lokalita může být na základě své stratigrafie a geografické pozice zahrnuta společně pod lokalitu Nýřany a není zde tudíž samostatně diskutována. Obrázek 1. Limnické pánve na území České republiky s vyznačenými lokalitami s nálezy lepospondylů a temnospondylů ze svrchního karbonu. Zkratky: ČKB, českokamenická pánev; ISB, vnitrosudetská pánev; KPB, podkrkonošská pánev; KRB, kladensko-rakovnická pánev; MB, manětínská pánev; MHB, mnichovohradišťská pánev; MRB, mšensko-roudnická pánev; PB, plzeňská pánev; RB, radnická pánev; ZB, žihelská pánev. Upraveno z Opluštila et al. (2016). Nýřany Nálezy svrchnokarbonských bazálních tetrapodů popsané A. Fričem (1875–1901) z lokality Nýřany (13 km jz. od Plzně) jsou litostratigraficky vázány na sapropelitové polohy vyvinuté na bázi tzv. hlavní nýřanské uhelné sloje, jež je součástí nýřanského souslojí obsahujícího dvě (spodní – hlavní nýřanská sloj a svrchní – stropová nýřanská sloj), lokálně tři uhelné sloje. Toto souslojí patří k nýřanským vrstvám kladenského souvrství a bylo prokázáno pouze v plzeňské pánvi (Pešek 1996; obr. 2). Sapropelitové polohy nejsou vyvinuty ve všech částech spodní nýřanské sloje stejně a jejich hlavní výskyt je vázán na okolí obce Nýřany. Většina nálezů z A. Fričovi kolekce pochází ze sapropelitových poloh zastižených dolem Humboldt, jehož sedimentární profil byl zpracován Fritschem (1879b). Podle něj jsou nálezy tetrapodů vázány v různém množství na celkem čtyři litologicky odlišné polohy uhlí. 4 Nejníže je zastoupena až 8 cm mocná vrstva nazelenalých břidlic („Grüne Platten“ Fritsche 1879b; „Green Shale“ Milnera 1980) s polohami uhlí a četnými pyritizovanými nálezy rodu Calamites. Odtud jsou A. Fričem zmiňovány nálezy větších tetrapodů, jako je druh Macromerion bayeri (Fritsch 1879b: str. 2). Nadložní 30 cm mocná vrstva páskovaného sapropelitového uhlí („Dicke und gestreifte Platten“ Fritsche 1879b) s polohami břidlic, kalovců a uhelných jílovců (tonstein) (Fritsch 1879b; Milner 1980) představovala hlavní zdroj tetrapodích nálezů, situovaných ve třech rozdílných horizontech. Z báze této vrstvy pochází podle Milnera (1980: str. 443) nález jediného tetrapodího exempláře. Hlavní naleziště malých tetrapodů se nachází v bezprostředním okolí 2–4 mm mocného pásku bílého až světle šedého kalovce, ve vzdálenosti 3–10 mm pod vrstevní plochou obsahující vlastní fosílie (Fritsch 1879b; Milner 1980). V nejvyšších polohách páskovaného sapropelitu jsou vrstvy břidličnatého kenelového uhlí s vyšším podílem pyritu, kde je koncentrován výskyt velkých pozůstatků druhu Cochleosaurus bohemicus (Fritsch 1879b; Purkyně 1899; Milner 1980). Nadložní fosiliferní vrstva bývá někdy oddělena 1–10 cm mocným šedě zbarveným aleuropelitovým proplástkem („Lettenstreifen“ Fritsche 1879b; „lupkový proplástek“ Purkyně 1899) bez nálezů fosílií, nad nímž se nachází pozičně třetí litologicky význačná vrstva uhlí s nálezy tetrapodů. Jedná se o 30 cm mocný tmavě hnědý až šedý jemně vrstevnatý uhelný prachovec nabohacený pyritem („Dunnschiefrige Platten“ Fritsche 1879b; „iron-rich coaly mudstone“ Milnera 2008), který tvoří tenké povlaky na vrstevních plochách a kolem fosilních
Load more

Recommended publications
  • Die Microsauria Des Mitteleuropäischen Rotliegend
    Die Microsauria des mitteleuropäischen Rotliegend Dissertation zur Erlangung des Grades „Doktor der Naturwissenschaften" im Promotionsfach Geologie/Paläontologie am Fachbereich Chemie, Pharmazie und Geowissenschaften der Johannes Gutenberg-Universität in Mainz Sabine Glienke geb. in Worms Mainz, 2011 http://d-nb.info/1058187503 Inhalt Inhalt 1. Einleitung 6 1.1. Allgemeine Merkmale und Bearbeitungsgeschichte 6 1.2. Fundorte und Erhaltung 9 2. Methoden, Abkürzungen und Material 16 2.1. Methoden 16 2.1.1. Bearbeitung der Skelette 16 2.1.2. Gewinnung und Bearbeitung der Einzelknochen 16 2.1.3. Kladogramme 17 2.2. Abkürzungen 17 2.2.1. Sammlungen 17 2.2.2. In den Zeichnungen verwendete Abkürzungen 17 2.3. Übersicht über die untersuchten Skelette 19 3. Beschreibungen 21 3.1. Die Familie Brachystelechidae CARROLL& GASKILL, 1978 21 3.1.1. Systematische Stellung 21 3.1.2. Diagnose 21 3.2. Die Gattung Batropetes CARROLL & GASKILL, 1971 21 3.2.1. Systematische Stellung 21 3.2.2. Diagnose 22 3.2.3. Die vier Spezies der Gattung Batropetes 22 3.3. Batropetes niederkirchensis n. sp 26 3.3.1. Diagnose 26 3.3.2. Beschreibung 28 3.3.2.1. Schädel 28 3.3.2.1.1. Schädeldach 28 3.3.2.1.2. Gaumen 38 3.3.2.1.3. Hirnkapsel 43 3.3.2.1.4. Unterkiefer 46 3.3.2.2. Postcraniales Skelett 48 Inhalt 3.4. Batropetes palatinus n. sp 62 3.4.1. Diagnose 62 3.4.2. Beschreibung 63 3.4.2.1. Schädel 74 3.4.2.1.1. Schädeldach 74 3.4.2.1.2.
    [Show full text]
  • Limb Ossification in the Paleozoic Branchiosaurid Apateon (Temnospondyli) and the Early Evolution of Preaxial Dominance in Tetrapod Limb Development
    EVOLUTION & DEVELOPMENT 9:1, 69 –75 (2007) Limb ossification in the Paleozoic branchiosaurid Apateon (Temnospondyli) and the early evolution of preaxial dominance in tetrapod limb development Nadia B. Fro¨bisch,a,Ã Robert L. Carroll,a and Rainer R. Schochb aRedpath Museum, McGill University, 859 Sherbrooke Street West, Montreal H3A 2K6, Canada bStaatliches Museum fu¨r Naturkunde Stuttgart, Rosenstein 1, 70191 Stuttgart, Germany ÃAuthor for correspondence (email: [email protected]) SUMMARY Despite the wide range of shapes and sizes that divergent evolution of these two pathways and its causes are accompany a vast variety of functions, the development of still not understood. Based on an extensive ontogenetic series tetrapod limbs follows a conservative pattern of de novo we investigated the pattern of limb development of the 300 Ma condensation, branching, and segmentation. Development of old branchiosaurid amphibian Apateon. This revealed a the zeugopodium and digital arch typically occurs in a posterior preaxial dominance in limb development that was previously to anterior sequence, referred to as postaxial dominance, with believed to be unique and derived for modern salamanders. a digital sequence of 4–3–5–2–1. The only exception to this The Branchiosauridae are favored as close relatives of pattern in all of living Tetrapoda can be found in salamanders, extant salamanders in most phylogenetic hypotheses of the which display a preaxial dominance in limb development, a de highly controversial origins and relationships of extant novo condensation of a basale commune (distal carpal/tarsal amphibians. The findings provide new insights into the 112) and a precoccial development of digits I and II.
    [Show full text]
  • Downloaded from Brill.Com09/30/2021 07:16:35PM Via Free Access 278 H.-P
    Contributions to Zoology, 67 (4) 277-279 (1998) SPB Academic Publishing bv, Amsterdam Short notes and reviews The fossil fauna of Mazon Creek Hans-Peter Schultze Institutfür Paläontologie, Museum für Naturkunde, Invalidenstr. 43, D-10115 Berlin, Germany Keywords: Book review, Mazon Creek, fossil fauna Review of: Richardson’s Guide to the Fossil tematic collecting effort that tried to match that of Fauna of Mazon Creek, edited by Charles W. private collectors. Of great importance, however, & A. Illinois Shabica Andrew Hay. Northeastern was his connection to private collectors. This 308 University, Chicago, Illinois, 1997: XVIII + pp., connection enabled him to view all new finds and 385 4 1 faunal $75.00 figs., tables, list; (hard cover) photograph them. His access to these collections ISBN 0-925065-21-8. was of importance to specialists because it provided with them material for a description of the diverse Since the last the Mazon Creek fauna. century, area around Richardson was able to motivate his col- in northern 100 km in Illinois, about southwest of leagues to engage themselves the Mazon Creek has been known for its Chicago, Pennsylvanian fossils, but he himself compiled mostly raw data fossils. Mainly plant fossils were found along and photographs. He could not finish the project, Mazon Creek and in the coal of that and Charles Shabica open pits area Dr. W. took over the com- until the 1950s. Langford (1958, 1963) was the pilation of the book after Richardson’s death in first to give a compilation of the flora and fauna 1983. Shabica enlisted 24 authors to write short of Mazon Creek.
    [Show full text]
  • The Lower Permian Abo Formation in the Fra Cristobal and Caballo Mountains, Sierra County, New Mexico Spencer G
    New Mexico Geological Society Downloaded from: http://nmgs.nmt.edu/publications/guidebooks/63 The Lower Permian Abo Formation in the Fra Cristobal and Caballo Mountains, Sierra County, New Mexico Spencer G. Lucas, Karl Krainer, Dan S. Chaney, William A. DiMichele, Sebastian Voigt, David S. Berman, and Amy C. Henrici, 2012, pp. 345-376 in: Geology of the Warm Springs Region, Lucas, Spencer G.; McLemore, Virginia T.; Lueth, Virgil W.; Spielmann, Justin A.; Krainer, Karl, New Mexico Geological Society 63rd Annual Fall Field Conference Guidebook, 580 p. This is one of many related papers that were included in the 2012 NMGS Fall Field Conference Guidebook. Annual NMGS Fall Field Conference Guidebooks Every fall since 1950, the New Mexico Geological Society (NMGS) has held an annual Fall Field Conference that explores some region of New Mexico (or surrounding states). Always well attended, these conferences provide a guidebook to participants. Besides detailed road logs, the guidebooks contain many well written, edited, and peer-reviewed geoscience papers. These books have set the national standard for geologic guidebooks and are an essential geologic reference for anyone working in or around New Mexico. Free Downloads NMGS has decided to make peer-reviewed papers from our Fall Field Conference guidebooks available for free download. Non-members will have access to guidebook papers two years after publication. Members have access to all papers. This is in keeping with our mission of promoting interest, research, and cooperation regarding geology in New Mexico. However, guidebook sales represent a significant proportion of our operating budget. Therefore, only research papers are available for download.
    [Show full text]
  • Morphology, Phylogeny, and Evolution of Diadectidae (Cotylosauria: Diadectomorpha)
    Morphology, Phylogeny, and Evolution of Diadectidae (Cotylosauria: Diadectomorpha) by Richard Kissel A thesis submitted in conformity with the requirements for the degree of doctor of philosophy Graduate Department of Ecology & Evolutionary Biology University of Toronto © Copyright by Richard Kissel 2010 Morphology, Phylogeny, and Evolution of Diadectidae (Cotylosauria: Diadectomorpha) Richard Kissel Doctor of Philosophy Graduate Department of Ecology & Evolutionary Biology University of Toronto 2010 Abstract Based on dental, cranial, and postcranial anatomy, members of the Permo-Carboniferous clade Diadectidae are generally regarded as the earliest tetrapods capable of processing high-fiber plant material; presented here is a review of diadectid morphology, phylogeny, taxonomy, and paleozoogeography. Phylogenetic analyses support the monophyly of Diadectidae within Diadectomorpha, the sister-group to Amniota, with Limnoscelis as the sister-taxon to Tseajaia + Diadectidae. Analysis of diadectid interrelationships of all known taxa for which adequate specimens and information are known—the first of its kind conducted—positions Ambedus pusillus as the sister-taxon to all other forms, with Diadectes sanmiguelensis, Orobates pabsti, Desmatodon hesperis, Diadectes absitus, and (Diadectes sideropelicus + Diadectes tenuitectes + Diasparactus zenos) representing progressively more derived taxa in a series of nested clades. In light of these results, it is recommended herein that the species Diadectes sanmiguelensis be referred to the new genus
    [Show full text]
  • Early Tetrapod Relationships Revisited
    Biol. Rev. (2003), 78, pp. 251–345. f Cambridge Philosophical Society 251 DOI: 10.1017/S1464793102006103 Printed in the United Kingdom Early tetrapod relationships revisited MARCELLO RUTA1*, MICHAEL I. COATES1 and DONALD L. J. QUICKE2 1 The Department of Organismal Biology and Anatomy, The University of Chicago, 1027 East 57th Street, Chicago, IL 60637-1508, USA ([email protected]; [email protected]) 2 Department of Biology, Imperial College at Silwood Park, Ascot, Berkshire SL57PY, UK and Department of Entomology, The Natural History Museum, Cromwell Road, London SW75BD, UK ([email protected]) (Received 29 November 2001; revised 28 August 2002; accepted 2 September 2002) ABSTRACT In an attempt to investigate differences between the most widely discussed hypotheses of early tetrapod relation- ships, we assembled a new data matrix including 90 taxa coded for 319 cranial and postcranial characters. We have incorporated, where possible, original observations of numerous taxa spread throughout the major tetrapod clades. A stem-based (total-group) definition of Tetrapoda is preferred over apomorphy- and node-based (crown-group) definitions. This definition is operational, since it is based on a formal character analysis. A PAUP* search using a recently implemented version of the parsimony ratchet method yields 64 shortest trees. Differ- ences between these trees concern: (1) the internal relationships of aı¨stopods, the three selected species of which form a trichotomy; (2) the internal relationships of embolomeres, with Archeria
    [Show full text]
  • A Juvenile Skeleton of the Nectridean Amphibian
    Lucas, S.G. and Zeigler, K.E., eds., 2005, The Nonmarine Permian, New Mexico Museum of Natural Histoiy and Science Bulletin No. 30. 39 A JUVENILE SKELETON OF THE NECTRIDEAN AMPHIBIAN DIPLOCAULUS AND ASSOCIATED FLORA AND FAUNA FROM THE MITCHELL CREEK FLATS LOCALITY (UPPER WAGGONER RANCH FORMATION; EARLY PERMIAN), BAYLOR COUNTY, NORTH- CENTRAL TEXAS, USA DAN S. CHANEY, HANS-DIETER SUES AND WILLIAM A. DIMICHELE Department of Paleobiology MRC-121, National Museum of Natural History, PC Box 37012, Washington, D.C. 20013-7021 Abstract—A well-preserved skeleton of a tiny individual of the nectridean amphibian Diplocaulus was found in association with other Early Permian animal remains and a flora in a gray mudstone at a site called Mitchell Creek Flats in Baylor County, north-central Texas. The locality has the sedimentological attributes of a pond deposit. The skeleton of Diplocaulus sp. is noteworthy for its completeness and small size, and appears to represent a juvenile individual. The associated plant material is beautifully preserved and comprises the sphe- nopsids Annularia and Calamites, the conifer IBrachyphyllum, possible cycads represented by one or possibly two forms of Taeniopteris, three gigantopterids - Delnortea, Cathaysiopteris, and Gigantopteridium — and three unidentified callipterids. Several unidentified narrow trunks were found at the base of the deposit, appar- ently washed up against the northern margin of the pond. Other faunal material from the deposit comprises myalinid bivalves, conchostracans, a tooth of a xenacanthid shark, and a palaeonisciform fish. INTRODUCTION Wchita Rver T ^ Coinage i ^ 1 t Complete skeletons of Early Permian vertebrates are rare in north- FwmatJon Grcyp c central Texas, where much collecting has been done for about 150 years c c (Fig.
    [Show full text]
  • Origin and Phylogenetic Relationships of Living Amphibians
    Points of View Syst. Biol. 51(2):364–369, 2002 Tetrapod Phylogeny, Amphibian Origins, and the Denition of the Name Tetrapoda MICHEL LAURIN Equip´ e “Formations squelettiques” UMR CNRS 8570, Case 7077, Universite´ Paris 7, 75005 Paris, France; E-mail: [email protected] The most detailed, computer-generated Ahlberg and Milner, 1994) or did not include phylogeny of early amphibians has been amphibians (Gauthier et al., 1988), thus published recently (Anderson, 2001). The precluding identication of the dichotomy study was based on an analysis of 182 os- between amphibians and reptiliomorphs teological characters and 49 taxa, including (the clade that includes amniotes and the 41 “lepospondyls,” 7 other Paleozoic taxa extinct taxa that are more closely related representing other major groups (seymouri- to amniotes than to lissamphibians). The amorphs, embolomeres, temnospondyls, latest phylogeny (Anderson, 2001) suggests Downloaded By: [University of Tennessee] At: 00:39 18 January 2008 etc.), and a single lissamphibian (the oldest that despite initial skepticism (Coates et al., known apodan, the Jurassic taxon Eocae- 2000), the new pattern of stegocephalian cilia). The publication of this phylogeny is relationships appears to be well supported welcome, but several points raised in that and relatively stable, at least as it pertains to paper deserve to be discussed further. Espe- the relationships between major taxa such cially problematic are the views Anderson as Temnospondyli, Embolomeri, Seymouri- expressed about the polyphyletic origin of amorpha, Amniota, and the paraphyletic extant amphibians and about the application group informally called lepospondyls of phylogenetic nomenclature. (Figs. 1a, 1b). TETRAPOD PHYLOGENY Anderson (2001) found that the lep- Origin of Extant Amphibians ospondyls are more closely related to This brings us to the more difcult ques- amniotes than to seymouriamorphs and em- tion of amphibian origins.
    [Show full text]
  • Phylogeny and Evolution of the Dissorophoid Temnospondyls
    Journal of Paleontology, 93(1), 2019, p. 137–156 Copyright © 2018, The Paleontological Society. This is an Open Access article, distributed under the terms of the Creative Commons Attribution licence (http://creativecommons.org/ licenses/by/4.0/), which permits unrestricted re-use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original work is properly cited. 0022-3360/15/0088-0906 doi: 10.1017/jpa.2018.67 The putative lissamphibian stem-group: phylogeny and evolution of the dissorophoid temnospondyls Rainer R. Schoch Staatliches Museum für Naturkunde, Rosenstein 1, D-70191 Stuttgart, Germany 〈[email protected]〉 Abstract.—Dissorophoid temnospondyls are widely considered to have given rise to some or all modern amphibians (Lissamphibia), but their ingroup relationships still bear major unresolved questions. An inclusive phylogenetic ana- lysis of dissorophoids gives new insights into the large-scale topology of relationships. Based on a TNT 1.5 analysis (33 taxa, 108 characters), the enigmatic taxon Perryella is found to nest just outside Dissorophoidea (phylogenetic defintion), but shares a range of synapomorphies with this clade. The dissorophoids proper are found to encompass a first dichotomy between the largely paedomorphic Micromelerpetidae and all other taxa (Xerodromes). Within the latter, there is a basal dichotomy between the large, heavily ossified Olsoniformes (Dissorophidae + Trematopidae) and the small salamander-like Amphibamiformes (new taxon), which include four clades: (1) Micropholidae (Tersomius, Pasawioops, Micropholis); (2) Amphibamidae sensu stricto (Doleserpeton, Amphibamus); (3) Branchiosaur- idae (Branchiosaurus, Apateon, Leptorophus, Schoenfelderpeton); and (4) Lissamphibia. The genera Platyrhinops and Eos- copus are here found to nest at the base of Amphibamiformes. Represented by their basal-most stem-taxa (Triadobatrachus, Karaurus, Eocaecilia), lissamphibians nest with Gerobatrachus rather than Amphibamidae, as repeatedly found by former analyses.
    [Show full text]
  • Curriculum Vitae
    CURRICULUM VITAE AMY C. HENRICI Collection Manager Section of Vertebrate Paleontology Carnegie Museum of Natural History 4400 Forbes Avenue Pittsburgh, Pennsylvania 15213-4080, USA Phone:(412)622-1915 Email: [email protected] BACKGROUND Birthdate: 24 September 1957. Birthplace: Pittsburgh. Citizenship: USA. EDUCATION B.A. 1979, Hiram College, Ohio (Biology) M.S. 1989, University of Pittsburgh, Pennsylvania (Geology) CAREER Carnegie Museum of Natural History (CMNH) Laboratory Technician, Section of Vertebrate Paleontology, 1979 Research Assistant, Section of Vertebrate Paleontology, 1980 Curatorial Assistant, Section of Vertebrate Paleontology, 1980-1984 Scientific Preparator, Section of Paleobotany, 1985-1986 Scientific Preparator, Section of Vertebrate Paleontology, 1985-2002 Acting Collection Manager/Scientific Preparator, 2003-2004 Collection Manager, 2005-present PALEONTOLOGICAL FIELD EXPERIENCE Late Pennsylvanian through Early Permian of Colorado, New Mexico and Utah (fish, amphibians and reptiles) Early Permian of Germany, Bromacker quarry (amphibians and reptiles) Triassic of New Mexico, Coelophysis quarry (Coelophysis and other reptiles) Upper Jurassic of Colorado (mammals and herps) Tertiary of Montana, Nevada, and Wyoming (mammals and herps) Pleistocene of West Virginia (mammals and herps) Lake sediment cores and lake sediment surface samples, Wyoming (pollen and seeds) PROFESSIONAL APPOINTMENTS Associate Editor, Society of Vertebrate Paleontology, 1998-2000. Research Associate in the Science Division, New Mexico Museum of Natural History and Science, 2007-present. PROFESSIONAL ASSOCIATIONS Society of Vertebrate Paleontology Paleontological Society LECTURES and TUTORIALS (Invited and public) 1994. Middle Eocene frogs from central Wyoming: ontogeny and taphonomy. California State University, San Bernardino 1994. Mechanical preparation of vertebrate fossils. California State University, San Bernardino 1994. Mechanical preparation of vertebrate fossils. University of Chicago 2001.
    [Show full text]
  • Physical and Environmental Drivers of Paleozoic Tetrapod Dispersal Across Pangaea
    ARTICLE https://doi.org/10.1038/s41467-018-07623-x OPEN Physical and environmental drivers of Paleozoic tetrapod dispersal across Pangaea Neil Brocklehurst1,2, Emma M. Dunne3, Daniel D. Cashmore3 &Jӧrg Frӧbisch2,4 The Carboniferous and Permian were crucial intervals in the establishment of terrestrial ecosystems, which occurred alongside substantial environmental and climate changes throughout the globe, as well as the final assembly of the supercontinent of Pangaea. The fl 1234567890():,; in uence of these changes on tetrapod biogeography is highly contentious, with some authors suggesting a cosmopolitan fauna resulting from a lack of barriers, and some iden- tifying provincialism. Here we carry out a detailed historical biogeographic analysis of late Paleozoic tetrapods to study the patterns of dispersal and vicariance. A likelihood-based approach to infer ancestral areas is combined with stochastic mapping to assess rates of vicariance and dispersal. Both the late Carboniferous and the end-Guadalupian are char- acterised by a decrease in dispersal and a vicariance peak in amniotes and amphibians. The first of these shifts is attributed to orogenic activity, the second to increasing climate heterogeneity. 1 Department of Earth Sciences, University of Oxford, South Parks Road, Oxford OX1 3AN, UK. 2 Museum für Naturkunde, Leibniz-Institut für Evolutions- und Biodiversitätsforschung, Invalidenstraße 43, 10115 Berlin, Germany. 3 School of Geography, Earth and Environmental Sciences, University of Birmingham, Birmingham B15 2TT, UK. 4 Institut
    [Show full text]
  • Apateon Dracyiensis Melanerpeton Sembachense Zone 99, 105
    Index Page numbers in italic denote figures. Page numbers in bold denote tables. A7 Rhyolite, Provence 190, 283,284 Artinskian Actinopterygii, Carboniferous-Permian 217-30 Permian tracksite correlations 188 Lower Permian 224-6 SGCS 2, 2 Stephanian 221-4 Asselian Westphalian 218 21 Permian tracksite correlations 188 aeolian sediments SGCS 2, 2 Perm~Carboniferous climates 127 Asterochlaena laxa 55 ventifacts/dreikanters 287, 288 Australia, Sakmarian transgressive systems 119 Africa Autun Basin 99 101 Early Triassic correlation chart 330 1,330 magnetic polarity time scale across PTB 23-4 general succession 100 Karoo Group 23-4 sedimentological development 99-101 Inter-Tropical Convergence (ITC) 124 Autunian Karoo Basin 117, 119 flora 250, 309 Karoo Group, magnetic polarity time scale across PTB Permian composite section, Lodrve Basin 244 23-4 sedimentary cycles, Iberian Ranges 263-4 ocean currents, climate effects 126 as a series 5 recent precipitation 124 tetrapod ichnofacies and ichnocoenoses 147, 148, 191-2 Balearic Islands 249, 270, 270-2 Albania, Early Triassic 22 biostratigraphical data 271 2 algae, Chemnitz and Tocantins 49 Buntsandstein 292 Alleghanian orogenic system 120-1,298 Permian-Triassic 270 Alpine orogeny 261 Bas-Argens basin amniotes, traces (footprints) 158-63 A7 Rhyolite 190, 283,284 amphibian biostratigraphy correlations 201 15 tetrapod ichnofacies 189 90, 189, 193 biostratigraphical potential of other tetrapods 211 12 Batrachichnus delicatulus 181 France, Bourbon l'Archambault Basin, Massif Central Batrachichnus ichnofacies
    [Show full text]