Zatajené Popravy Češi a Českoslovenští Občané Popravení Na Sovětské Ukrajině: Z Historie Velkého Teroru Na Volyni a V Podolí
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Zatajené popravy Češi a českoslovenští občané popravení na sovětské Ukrajině: z historie Velkého teroru na Volyni a v Podolí Mečislav Borák Opava, Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik 2014. 351 s. ISBN 978-80-7510-037-5. Práce vznikla s podporou Grantové agentury ČR v souvislosti s řešením výzkumného projektu reg. č. 409/09/0555. Tato elektronická verze knihy je určena pro studijní a badatelské účely. Neobsahuje žádné obrazové přílohy, rejstříky ani formátování finální sazby. V citacích prosím vždy uvádějte oficiální tištěnou verzi knihy. Více informací na www.mecislavborak.cz. Získáno z www.mecislavborak.cz. 1 Obsah Úvod 1. Téma práce a zdroje informací Vymezení tématu a způsob jeho zpracování České migrace na Ukrajinu Literatura o politických represích Martyrology a elektronické databáze obětí Archivní fondy a specifika vyšetřovacích spisů Ukrajinské paragrafy smrti a utajování poprav 2. Politický teror sovětského režimu na Ukrajině a jeho oběti (1918–1938) Občanská válka a dvacátá léta Likvidace kulaků a hladomor Příprava, průběh a specifika Velkého teroru na Ukrajině 3. Vinnycja – symbol zločinů sovětského režimu Objevení hromadných hrobů Průběh Velkého teroru na Vinnycku České oběti represí 4. Rok Velkého teroru na Žytomyrsku (září 1937–září 1938) a jeho české oběti „Výroba zločinců“ na žytomyrské správě NKVD České oběti represí Pátrání po předcích 5. Největší hromadná vražda Čechů na svátek svatého Václava 28. září 1938 Vymyšlené spiknutí Přehled obětí zločinu Obtížné hledání pravdy 6. Zakončení Velkého teroru na Žytomyrsku (září – říjen 1938) Další české oběti Návraty paměti 7. Popravy Čechů ve Chmelnycké (Kamenec-Podolské) oblasti Činnost oblastní „trojky“ NKVD Přehled českých obětí 8. Češi a českoslovenští občané popravení v ostatních oblastech Ukrajiny (1937–1938) Kyjev a Bykovnja – centrum politických represí a poprav Další oběti z Centrální Ukrajiny Oběti z východní Ukrajiny a Krymu Oběti z území mimo Ukrajinu Získáno z www.mecislavborak.cz. 2 9. Popravy po připojení Západní Ukrajiny k SSSR (1939–1941) Pacifikace Západní Ukrajiny Katyňský případ (Charkov, Bykovnja) Popravy po německém útoku na SSSR v roce 1941 Závěr Poznámky Seznam zkratek Seznam literatury a pramenů Seznam a původ fotografií a fotokopií Příloha: Češi, českoslovenští občané a obyvatelé českých zemí zastřelení na Ukrajině v letech 1919-1941 Získáno z www.mecislavborak.cz. 3 Úvod V totalitních režimech se občas stává, že jim z dějin vypadnou některé události a lidé s nimi spojení prostě zmizí. A když se ty režimy nakonec rozpadnou, bývá obvykle dost obtížné obnovit ztracenou paměť a navrátit historickou spravedlnost. Tato kniha se pokouší vrátit dějinám jména Čechů, jejichž předkové či oni samotní odešli kdysi za prací či z jiných důvodů na Ukrajinu, až už za cara nebo za sovětů, a byli zde v době mezi světovými válkami popraveni z politických důvodů. Komunistický režim v bývalém Sovětském svazu tyto své zločiny po desítky let přísně utajoval a lhal i rodinám obětí. Úřady jim vystavovaly zfalšované doklady o příčině, době a místě smrti jejich blízkých, až těm lžím mnozí z rodinných příslušníků obětí uvěřili a někteří jim možná věří ještě dnes. Většina Čechů se po válce z Ukrajiny vrátila do vlasti předků, což proces zapomínání jenom prohloubilo. Ale ani mnozí z těch, co na Ukrajině zůstali, nedokázali zjistit pravdu. Bylo jistě snazší uvěřit úředním zprávám, že jejich blízcí zemřeli na nemoc či stářím až za války či po ní někde na Sibiři, než znát trpkou pravdu, že byli zcela bezdůvodně zastřeleni už krátce po svém zatčení a leží zakopaní v jamách hned za městem, v němž kdysi společně žili. Nicméně mnozí o tu pravdu přesto stáli, neměli však sebemenší šanci se jí dopátrat. Tak došlo k paradoxní situaci, že dnes už máme k dispozici poměrně přesné seznamy padlých vojáků i civilních obětí války, nacistické i banderovské perzekuce, ale konkrétní oběti perzekuce sovětské neuvádějí např. ani nejnovější přehledy novodobých dějin volyňských Čechů, o Češích z jiných končin Ukrajiny ani nemluvě. Některé vzpomínkové práce sice postižené rodiny občas připomenou, ale k přesnému výčtu obětí to mívá hodně daleko. Teprve až v posledních letech se na Ukrajině začaly objevovat výsledky studia vyšetřovacích spisů osob poslaných na smrt či do gulagu pouhým rozhodnutím bezpečnostních orgánů, a bylo tak možno konečně označit i oběti politických represí jejich konkrétními jmény. Podařilo se nám shromáždit jména Čechů a československých občanů popravených na Ukrajině, ale tento seznam ani zdaleka není ještě úplný, neboť se stále objevují nové archivní zdroje. K bližšímu vylíčení okolností jejich smrti a jejich životních osudů jsme mohli přikročit až po prostudování jejich vyšetřovacích a rehabilitačních spisů, což se nám prozatím zdařilo jen pro část oblastí sovětské Volyně a Podolí, kde žily početné české kolonie. A v době zcela nedávné ovlivnily výzkum i politické události, když byla Získáno z www.mecislavborak.cz. 4 z rámce Ukrajiny odtržena Autonomní republika Krym a oblasti Luhanskou a Doněckou zachvátila válka. V našem přehledu jsme však ony regiony ponechali, a to tím spíše, že jsme v každém z nich zjistili početné oběti politických represí z řad místní české menšiny. Přestože informace zjištěné v archivech byly v řadě případů příliš skoupé a torzovité, pomohly značnou měrou zrekonstruovat některé u nás dosud jen málo známé události, jež by neměly zůstat v zapomnění. Patří k nim např. bližší povědomí o tom, že Češi byli i mezi oběťmi známého zločinu ve Vinnycji, odhaleného světu za německé okupace Ukrajiny. Jiným takovým příkladem může být i svědectví o osmdesáti členech české fiktivní protistátní skupiny, společně popravených na svátek svatého Václava v roce 1938 v Žytomyru. I když to byla jedna z největších hromadných poprav v českých dějinách, neznali jsme její pozadí, oběti ani pachatele. Do textu se promítly i dopisy příbuzných obětí, kteří pátrali a mnozí dosud pátrají po jejich osudu, někdy už ve třetí či čtvrté generaci. Právě oni pomohli v mnoha případech oživit svými vzpomínkami a doplnit osobními postřehy úřední dokumenty z archivů, z nichž se na oplátku zase oni dověděli skutečná fakta o tragickém konci svých blízkých. Dostávali jsme takové prosby o vyjasnění osudů nezvěstných členů rodiny během posledních let docela často, a dodnes po každém veřejném vystoupení ještě přicházejí. Snažíme se jim vyhovět, někdy složitě a dlouho hledáme odpověď v archivech a jiných zdrojích informací, abychom s nimi, dnes většinou již potomky obětí politických represí společně sdíleli radost, když se nám některý životní osud nakonec podaří objasnit. Bývá to sice jen malé a dílčí vítězství v nesnadném a dlouhém úsilí o navrácení historické spravedlnosti, ale pro každou konkrétní rodinu má takové zjištění pravdy, po mnoho let marně hledané, význam zcela mimořádný. Víc než kdy jindy si v takových chvílích uvědomujeme, že dějiny tvoří osudy konkrétních lidí. A je pro nás ctí, že je s pomocí své profese můžeme vracet na místo, které jim patří. V Ostravě, 6. července 2014. Mečislav Borák Získáno z www.mecislavborak.cz. 5 1. Téma práce a zdroje informací Tato práce pojednává o osudech Čechů, československých občanů a obyvatel českých zemí, kteří se v době mezisvětovými válkami nacházeli na území Ukrajiny a byli z politických důvodů popraveni sovětským režimem. Po vymezení tematických východisek se v této kapitole pokusíme stručně objasnit, proč se Češi na Ukrajinu vydávali, a podáme přehled o literatuře a pramenech k problematice politických represí, kterým byli před druhou světovou válkou vystaveni. Zmíníme především odbornou ukrajinskou a ruskou literaturu, z níž tato monografie vychází, stejně jako soupisy obětí represí, ať již vydané knižně či v podobě elektronických databází. Podáme rovněž stručný popis využitých archivních fondů a charakteristika nejdůležitějšího zdroje informací – archivních vyšetřovacích spisů. A připomeneme jejich ukrajinskou specifiku, stejně jako specifiku ukrajinské politické justice. Vymezení tématu a způsob jeho zpracování Naše analýza politických represí sovětského režimu ponechává stranou většinu z nich – věznění v gulazích a jiných táborech nebo věznicích, mobilizaci do pracovních kolonií, vysídlování do vzdálených míst země, vypovídání za její hranice. Soustředila se pouze na nejvyšší typ represe – popravu zastřelením, vykonanou ať již z rozhodnutí soudních orgánů (soudů a jejich vojenských kolegií a tribunálů) nebo orgánů mimosoudních (komise, kolegia, zvláštní porady a pověstné „trojky“ a „dvojky“ bezpečnostních orgánů, někdy ve spolupráci s orgány prokuratury), které vynesly většinu rozsudků trestu smrti. Důvodem tohoto výběru byla nejen potřeba co nejdříve poznat počty a jména popravených osob a okolnosti jejich smrti, ale především zjištění, že doklady o popravách byly pečlivě vedeny a obvykle i dobře uchovávány v archivech přímo na území Ukrajiny, zatímco dohledání osudů vězňů gulagů nebo vysídlených osob by vyžadovalo i náročné pátrání v archivech daleko za ukrajinskými hranicemi. Také dosavadní soupisy perzekvovaných většinou přednostně zaznamenávaly případy poprav, takže i náš soupis mohl být díky tomu úplnější. Do celkového počtu popravených však stále ještě zbývá doplnit údaje z některých oblastí a z některých období, zvláště ze dvacátých let. Získáno z www.mecislavborak.cz. 6 Zde je namístě připomenut, že všeobecně užívaný pojem „poprava“ není v našem v případě adekvátní skutečnosti, neboť dotyčné osoby nebyly popraveny na základě rozsudků řádných soudů a za svá skutečná provinění, nýbrž poslány na smrt většinou