3. Hudební Festival Znojmo

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

3. Hudební Festival Znojmo Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie a provozovací praxe staré hudby Jarmila Ludvíková Hudební festival Znojmo v historickém kontextu hudební kultury města Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Martin Flašar, Ph.D. 2017 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně pouze s použitím uvedených pramenů a literatury. ……………………………. Jarmila Ludvíková - 3 - Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucímu bakalářské práce PhDr. Martinu Flašarovi, Ph.D. za vstřícnost, cenné připomínky a za veškerý čas, který mi věnoval. Další poděkování patří paní doc. PhDr. Janě Perutkové, Ph.D. za podporu a pomoc s výběrem tématu, Mgr. Vladimíru Maňasovi, Ph.D. za podněty, Mgr. Jiřímu Ludvíkovi a Mgr. Romanu Válkovi za poskytnuté informace, Bc. Barboře Buliščakové za sehnané materiály a rady, mé rodině za umožnění vzniku této práce, korekturu, překlad a podporu. - 4 - OBSAH 1. Úvod ............................................................................................................. 6 2. Historie hudební kultury města Znojma ............................................................... 11 2.1 Dochované prameny ......................................................................................................... 13 2.2 Středověk ....................................................................................................................... 15 2.3 Novověk ...................................................................................................................... 16 2.3.1 Městští trubači ............................................................................................................ 16 2.3.2 Církevní provoz 15. – 18. století ................................................................................. 17 2.3.3 Nástrojářství ................................................................................................................ 19 2.3.4 Divadelní provoz ......................................................................................................... 19 2.3.5 La Concordia de' Pianeti ........................................................................................... 21 2.3.6 Hudební život 19. – 21. století ................................................................................... 22 3. Hudební festival Znojmo ......................................................................................... 26 3.1 Vznik Hudebního festivalu Znojmo ................................................................................. 26 3.2 Patron festivalu Pavel Šporcl ........................................................................................... 28 3.3 Jiří Ludvík ....................................................................................................................... 29 3.4 Roman Válek ...................................................................................................................... 29 3.5 Czech Ensemble Baroque ................................................................................................ 31 3.6 Dramaturgie festivalu ....................................................................................................... 31 3.7 Význam a přínos festivalu ................................................................................................ 33 3.8 Vztah festivalu k historicky poučené interpretaci staré hudby .................................... 35 3.9 Scénické projekty .............................................................................................................. 37 3.9.1 Hlavní scénické projekty ........................................................................................... 40 3.9.1.1 Acis a Galatea (2005, 1. ročník) ...................................................................... 40 3.9.1.2 Don Giovanni (2006, 2. ročník) ....................................................................... 42 3.9.1.3 Když tančím s Beethovenem (2007, 3. ročník) ................................................. 42 3.9.1.4 Dorilla in Tempe (2008, 4. ročník) .................................................................. 43 3.9.1.5 Il Mondo della Luna (2009, 5. ročník) ............................................................. 44 3.9.1.6 Král Artuš (2010, 6. ročník) ............................................................................ 45 3.9.1.7 Motezuma (2011, 7. ročník) ............................................................................. 46 3.9.1.8 Král Slunce (2012, 8. ročník) .......................................................................... 48 3.9.1.9 Combattimento – víra, láska, naděje (2013, 9. ročník) ................................... 49 3.9.1.10 Platée (2014, 10. ročník) ............................................................................... 50 3.9.1.11 Daniel v jámě lvové (2015, 11. ročník) .......................................................... 52 3.9.1.12 Don Giovanni (2016, 12. ročník) ................................................................... 53 3.9.1.13 Příběh o Kristu (2017, 13. ročník) ................................................................. 54 3.9.2 Vedlejší scénické projekty .......................................................................................... 55 4. Návaznost Hudebního festivalu Znojmo na historii hudební kultury města ...... 57 5. Závěr ............................................................................................................ 59 Resumé ............................................................................................................ 61 Summary ............................................................................................................ 63 Seznam pramenů a literatury ...................................................................................... 65 - 5 - 1. Úvod I když celková hudební historie města Znojma nebyla dosud podrobně zkoumána a zpracována, z dostupné literatury a pramenů1 se dá předpokládat bohatá hudební kultura s převažující liturgickou hudbou ve středověku a hudebním životem městského typu v renesanci a baroku.2 Důležitým střediskem hudby byl zejména premonstrátský klášter v Louce a křižovnické proboštství na Hradišti u Znojma. O hudebnost se staraly školy u sv. Mikuláše a u sv. Michala doložené od roku 1225.3 Od 16. století funguje instituce městských trubačů a také se rozvíjí divadelní produkce. Divadlo pak provozovala zejména jezuitská kolej založená roku 1624.4 Významnou událostí v historii města bylo uvedení Caldarovy gratulační opery La Concordia de' Pianeti při návratu vídeňského dvora z pražské korunovace Karla VI. roku 1723.5 Roku 1784 bylo založeno divadlo v bývalé kapli klarisek.6 Klasicistní a romantický repertoár se provozoval v diletantských kruzích. V druhé polovině 19. století vznikla řada německých a českých spolků (hudební škola, Beseda Znojemská, Musikverein apod.). V době českého národního obrození se Znojmo stalo centrem šíření kramářské písně na Podhorácko.7 Po odsunu Němců na konci druhé světové války došlo k obměně hudebního života města vymizením německých spolků a přílivem nových obyvatel do města. Po pádu komunismu klesal postupně počet návštěvníků koncertů artificiální hudby. Kruh přátel hudby pod Znojemskou Besedou pořádal v 90. letech přibližně šest koncertů ročně, další koncerty vážné hudby byly pořádány jen farnostmi a několika nadšenci. Jednalo se zejména o koncerty adventní, vánoční, velikonoční, na akce většího typu jako oratoria si troufla jen farnost sv. Mikuláše v rámci Znojemského historického vinobraní. Kolem roku 2000 nebyla výjimkou obsazenost hlediště na koncertech artificiální hudby kolem 20 osob. 1 Viz kapitolu 2.1 této práce. 2 FUKAČ, Jiří. O možnostech hudebně historického studia hudební minulosti Znojma. In Podyjí. Znojmo, 1958, leden, s. 13–14. (Dále jen FUKAČ 1958b.) 3 FUKAČ, Jiří. Znojmo. In Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač – Jiří Vysloužil – Petr Macek (eds.). Praha 1997, s. 1026. 4 Tamtéž. 5 NETTL, Paul. Opernaufführung zu Znaim anno 1723. In Musik-Barock in Böhmen und Mähren. Beiträge zur böhmischen und mährischen Musikgeschichte. Rudolf M. Rohrer, Brunn 1927, s. 15. 6 FUKAČ, Jiří. Znojmo, s. 1026. 7 Tamtéž. - 6 - Hudební festival Znojmo vznikl v roce 2005 jako třídenní akce s třemi koncerty, doprovodnými akcemi a třemi provedeními nově nastudované opery G. F. Händela Acis a Galatea. V průběhu let se rozrostl na osmnáctidenní, počet koncertů i různých doprovodných akcí prudce vzrostl, ale scénické dílo zůstává stále hlavním projektem všech ročníků. Výjimečný je tento festival právě tím, že již od počátku se tato scénická díla nacvičují přímo ve Znojmě formou stagiony. I přes počáteční nedůvěru tehdejšího vedení města a pracovníků Znojemské Besedy v životaschopnost a návštěvnost festivalu se ukázalo, že kreativním dramaturgickým přístupem, vytrvalostí, dobrou propagací, kvalitou hudby a jejího provedení se dá zaujmout a nadchnout i méně zkušené publikum pro opery, koncerty vážné hudby i poučenou interpretaci staré hudby. Festivalu se podařilo zaplnit díru na znojemském hudebním poli. Hudební festival Znojmo má široký záběr, zaměřuje se především na artificiální hudbu starších slohových období, nevyhýbá se však přesahům do jazzu, folkloru či jiných žánrů. Odvážně pracuje s poučenou interpretací staré hudby, spojuje ji s historicky nepoučenou a tím nutí umělce i publikum k hlubšímu zamyšlení o obou přístupech. Dále podněcuje umělce k nastudování nového repertoáru přímo na míru danému ročníku i přepracování
Recommended publications
  • 2257-AV-Venice by Night Digi
    VENICE BY NIGHT ALBINONI · LOTTI POLLAROLO · PORTA VERACINI · VIVALDI LA SERENISSIMA ADRIAN CHANDLER MHAIRI LAWSON SOPRANO SIMON MUNDAY TRUMPET PETER WHELAN BASSOON ALBINONI · LOTTI · POLLAROLO · PORTA · VERACINI · VIVALDI VENICE BY NIGHT Arriving by Gondola Antonio Vivaldi 1678–1741 Antonio Lotti c.1667–1740 Concerto for bassoon, Alma ride exulta mortalis * Anon. c.1730 strings & continuo in C RV477 Motet for soprano, strings & continuo 1 Si la gondola avere 3:40 8 I. Allegro 3:50 e I. Aria – Allegro: Alma ride for soprano, violin and theorbo 9 II. Largo 3:56 exulta mortalis 4:38 0 III. Allegro 3:34 r II. Recitativo: Annuntiemur igitur 0:50 A Private Concert 11:20 t III. Ritornello – Adagio 0:39 z IV. Aria – Adagio: Venite ad nos 4:29 Carlo Francesco Pollarolo c.1653–1723 Journey by Gondola u V. Alleluja 1:52 Sinfonia to La vendetta d’amore 12:28 for trumpet, strings & continuo in C * Anon. c.1730 2 I. Allegro assai 1:32 q Cara Nina el bon to sesto * 2:00 Serenata 3 II. Largo 0:31 for soprano & guitar 4 III. Spiritoso 1:07 Tomaso Albinoni 3:10 Sinfonia to Il nome glorioso Music for Compline in terra, santificato in cielo Tomaso Albinoni 1671–1751 for trumpet, strings & continuo in C Sinfonia for strings & continuo Francesco Maria Veracini 1690–1768 i I. Allegro 2:09 in G minor Si 7 w Fuga, o capriccio con o II. Adagio 0:51 5 I. Allegro 2:17 quattro soggetti * 3:05 p III. Allegro 1:20 6 II. Larghetto è sempre piano 1:27 in D minor for strings & continuo 4:20 7 III.
    [Show full text]
  • Antonio Lucio VIVALDI
    AN IMPORTANT NOTE FROM Johnstone-Music ABOUT THE MAIN ARTICLE STARTING ON THE FOLLOWING PAGE: We are very pleased for you to have a copy of this article, which you may read, print or save on your computer. You are free to make any number of additional photocopies, for johnstone-music seeks no direct financial gain whatsoever from these articles; however, the name of THE AUTHOR must be clearly attributed if any document is re-produced. If you feel like sending any (hopefully favourable) comment about this, or indeed about the Johnstone-Music web in general, simply vis it the ‘Contact’ section of the site and leave a message with the details - we will be delighted to hear from you ! Una reseña breve sobre VIVALDI publicado por Músicos y Partituras Antonio Lucio VIVALDI Antonio Lucio Vivaldi (Venecia, 4 de marzo de 1678 - Viena, 28 de julio de 1741). Compositor del alto barroco, apodado il prete rosso ("el cura rojo" por ser sacerdote y pelirrojo). Compuso unas 770 obras, entre las cuales se cuentan 477 concerti y 46 óperas; especialmente conocido a nivel popular por ser el autor de Las cuatro estaciones. johnstone-music Biografia Vivaldi un gran compositor y violinista, su padre fue el violinista Giovanni Batista Vivaldi apodado Rossi (el Pelirrojo), fue miembro fundador del Sovvegno de’musicisti di Santa Cecilia, organización profesional de músicos venecianos, así mismo fue violinista en la orquesta de la basílica de San Marcos y en la del teatro de S. Giovanni Grisostomo., fue el primer maestro de vivaldi, otro de los cuales fue, probablemente, Giovanni Legrenzi.
    [Show full text]
  • Antonio Vivaldi (1678-1741)
    Ospedale della Pietà in Venice Opernhaus Prag Antonio Vivaldi (1678-1741) Complete Opera – Antonio Vivaldi – Complete Opera – Index - Complete Operas by Antonio Vivaldi Page Preface 3 Cantatas 1 RV687 Wedding Cantata 'Gloria e Imeneo' (Wedding cantata) 4 2 RV690 Serenata a 3 'Mio cor, povero cor' (My poor heart) 5 3 RV693 Serenata a 3 'La senna festegiante' 6 Operas 1 RV697 Argippo 7 2 RV699 Armida al campo d'Egitto 8 3 RV700 Arsilda, Regina di Ponto 9 4 RV702 Atenaide 10 5 RV703 Bajazet - Il Tamerlano 11 6 RV705 Catone in Utica 12 7 RV709 Dorilla in Tempe 13 8 RV710 Ercole sul Termodonte 14 9 RV711 Farnace 15 10 RV714 La fida ninfa 16 11 RV717 Il Giustino 17 12 RV718 Griselda 18 13 RV719 L'incoronazione di Dario 19 14 RV723 Motezuma 20 15 RV725 L'Olimpiade 21 16 RV726 L'oracolo in Messenia 22 17 RV727 Orlando finto pazzo 23 18 RV728 Orlando furioso 24 19 RV729 Ottone in Villa 25 20 RV731 Rosmira Fedele 26 21 RV734 La Silvia (incomplete) 27 22 RV736 Il Teuzzone 27 23 RV738 Tito Manlio 29 24 RV739 La verita in cimento 30 25 RV740 Il Tigrane (Fragment) 31 2 – Antonio Vivaldi – Complete Opera – Preface In 17th century Italy is quite affected by the opera fever. The genus just newly created is celebrated everywhere. Not quite. For in Romee were allowed operas for decades heard exclusively in a closed society. The Papal State, who wanted to seem virtuous achieved at least outwardly like all these stories about love, lust, passions and all the ancient heroes and gods was morally rather questionable.
    [Show full text]
  • Farnace • Antonio Vivaldi
    Y~ ionall optran al 1 debordei OPÉRA irchtstJ . balle NATIONAL W.' t«yl S BORDEAUX mrk ntiérti™ tu * ôs MAIRIE DE BORDEAUX FARNACE • ANTONIO VIVALDI RECUEIL DES AIRS FAVORIS AIJAVQX ANTONIO VIVALDI FARNACE ÀUA.VQX. I rie Favorite - Fa nui ri le Aires I'. Zaim»i. S. Miiijfarilo. V. IVrnainlcz. (.. liaiiililelli, S. l'rina. C. Korti-. I. Ht-diiii LE CONCERT DES NATIONS JOKDI SAVAI.I. 1 CD avec la sélection deaf Airs les plus beaux] j d'un opéra essen^el d«. Vivaldi. Disponible aussi (Lins sa version çoinpièie en 3 Cl) I \li\ vci Vl.1V VOX Distribution France: Vbeille VIu->i«jui' !•». rue du Mail "">002-Pari*- Ici. 01 4e) 26 01 40 hax 01 49 20 (>- >\ w n.aheilleinusique.com [email protected] F.XJMUT Management: TRI. +32 2 524 24 Fax +32 2 524 0. -(> [email protected] Recevez gratuitement le nouveau catalogue ALIA VOX 2003. en retournant le coupon ci-dessous chez ALIA VOX/ABEILLE MUSIQUE 13. rue du Mail 75002 Paris ou en envoyant vos coordonnées par mail à : aliavox@abei 1 lemusique.c^jfâ - - Prénom et Nom: Adresse: Ville: Code: Tel Farnace Dramma per musica en trois actes. Livret d'Antonio Maria Lucchini. Musique d'Antonio Vivaldi. Créé le 10 février 1727 au Teatro Sant' Angelo de Venise. Grand-Théâtre Bordeaux Kl Juin 2003 L'Opéra tient à remercier le Club des Partenaires de l'Opéra National de Bordeaux partenaires fondateurs Caisse d'Épargne Aquitaine-Nord Cofinoga Mercedes-Benz Bordeaux partenaires associés Air liquide Banque Populaire du Sud-Ouest Caisse des dépôts et consignations Casino de Bordeaux Château Haut-Bailly EDF Grands Clients Sud-Ouest France Telecom Gaz de Bordeaux Groupe CMR Chantiers d'Aquitaine CORDIER MESTREZAT & domaines Sanofi Winthrop Industrie (site d'Ambarès) SyndicatViticole de Pessac-Léognan partenaires Cocodi Librairie Mollat Société Bordelaise de CIC les entreprises qui soutiennent des projets..
    [Show full text]
  • Wexford Festival Oct 27-Nov 5 2019
    WEXFORD FESTIVAL OPERA THE WEXFORD OPERAS: LA CUCINA (The kitchen): The world- Tue. Oct. 29: Wexford plus Dublin, Cork & Malahide premiere of a newly commissioned opera, with a 1:05 p.m. Recital at St. Iberius Church. October 27 – November 5, 2019 Don Quichotte (Jules Massenet) libretto by the director and Wexford’s Artistic 3:30 p.m. ShortWorks at Whites Hotel: Dorilla in Tempe (Antonio Vivaldi) Director designate, Rosetta Cucchi. The opera itself Cendrillon (Pauline Viardot). Wexford is a charming historic town on the La Cucina (Andrew Synnott) is composed by the Dublin-based composer, Andrew 8:00 p.m. performance of Don Quichotte. Synnott, who is no stranger to the operatic stage. His south-east coast of Ireland where something Adina (Gioachino Rossini) first opera, Breakdown, was followed by a pair of Wed. Oct. 30: Wexford magical happens every October when people short operas, Counterparts and The Boarding House, 1:05 p.m. Recital at St. Iberius Church DON QUICHOTTE: Premiering in Monte Carlo who appreciate the very best in opera come based on two short stories from James Joyce’s 3.30 p.m. ShortWorks at Whites Hotel: from around the world to savour the rare in 1910, Don Quichotte proved to be a huge success Dubliners, which received its world-premiere in and the opera was soon seen in Paris, London, New L’Inganno felice (Rossini). musical delights of Wexford Festival Opera. It Wexford in 2017. La Cucina is performed as a 8.00 p.m. performance of Dorilla in Tempe. has gained an enviable international reputation York and many other European and American companion piece with Adina.
    [Show full text]
  • Antonio Vivaldi (1678 - 1741): "Arie Per Tenore"
    GBOPERA opera magazine http://www.gbopera.it Antonio Vivaldi (1678 - 1741): "Arie per tenore" Topi Lehtipuu (tenore), I Barocchisti, Coro della Radiotelevisione svizzera, Diego Fasolis (direzione) La fatal sentenza (Tito Manlio, 1720); La tiranna avversa sorte (a) (Arsilda regina di Ponto, 1716); Non sempre folgora (La costanza trionfante, 1716); Va per selve e sol pien d'ira (Arsilda regina di Ponto); Care pupille (Tigrane, 1724); Col furor ch'in petto io serbo (L'incoronazione di Dario, 1717); Cessa tiranno amor (L'incoronazione di Dario); La tiranna avversa sorte (b) (Arsilda regina di Ponto); Cada pur sul capo audace (Artabano re de' Parti, 1718); Va superbo quel vassallo (Arsilda regina di Ponto); Fido amante - frammento strumentale (L'incoronazione di Dario); Il figlio, il reo (Tito Manlio, 1720); Già lasciò la nobil salma (Tito Manlio); Vinta a piè d'un dolce affetto (b) (La verità in cimento, 1720); Accompagnato: Nume tu che di Tempe...; Coro: Gemiti e lagrime (Dorilla in Tempe, 1726); Alle minacce di fiera belva (Farnace, 1738); Recitativo: Andiam Prence, seguiamla...; Aria: A' suoi piedi Padre esangue (Dorilla in Tempe); Concerto ripieno RV 110. Registrazione: aprile e maggio 2010, Auditorio Stelio Molo, Radiotelevisione svizzera, Lugano (Svizzera) 1 cd Naïve OP 30504 La Vivaldi Edition della Naïve si arricchisce di un nuovo interessante capitolo. Una raccolta di arie per voce di tenore che Vivaldi dedicò a questo registro vocale in un arco di tempo che va dal 1716 (Arsilda regina di Ponto) al 1738 (nuova versione del Farnace). Tre decenni nei quali, il Prete rosso incrociò celebri, ma anche sconosciuti tenori allora in attività.
    [Show full text]
  • Una Partitura Enigmática
    MÚSICA UNA PARTITURA ENIGMÁTICA Samuel Máynez Champion En la obra de Antonio Vivaldi (1678-1741) aparece un título que suscita curiosidad y extrañeza. Se trata del Con respecto a los conciertos es abultada la lista: Il concierto Conca1 que en su traducción del dialecto gardellino, La pastorella, La tempesta di mare, La notte, Il veneciano significa caracol o concha marina.2 Lo menos piacere, Il sospetto, Il favorito, L´inquietudine, Il riposo, que puede decirse al respecto es que se trata de una rareza. L´amoroso, Il rossignolo, Il cornetto di posta, La caccia, ¿En qué estaba pensando el cura veneciano para interesarse Alla rustica, amén de las consabidas Quattro Stagioni. en un artefacto sonoro tan poco dúctil como el caracol? Tocante a las localidades o países es interesante anotar que ¿Se hablaba realmente de una concha calcárea como la que en una subasta del 1759 se citaban cuatro conciertos de usaban los antiguos mexicanos o fue nada más una Vivaldi, hoy extraviados, intitulados: La Francia, metáfora musical? Imposible precisarlo, lo cierto es que L´Inghilterra, Il Gran Mogol y La Spagna.3 del uso del caracol no había, en apariencia, indicios previos de su empleo; ni en la literatura del renacimiento Aquello que resulta incuestionable es el furor creativo que ni en la del barroco. Acorde con las verdades a medias de impulsó al Preste Rojo a emprender travesías sonoras en la historia, la primera composición que empleaba caracoles todas las direcciones que su fantasía le dictara. Bien lo fue hecha hasta 1939 por Silvestre Revueltas en su banda dijo el musicólogo Cesare Fertonani: “En los conciertos a sonora para La Noche de los Mayas.
    [Show full text]
  • BAJAZET Ildebrando D’Arcangelo David Daniels Patrizia Ciofi Vivica Genaux Marijana Mijanovic´ Elina Garancva
    VIVALDI BAJAZET Ildebrando D’Arcangelo David Daniels Patrizia Ciofi Vivica Genaux Marijana Mijanovic´ Elina Garancva Europa Galante FABIO BIONDI THE HOME OF OPERA The noble death-pangs of Vivaldian opera In 1735, the year in which Vivaldi’s Bajazet was first performed in Verona, the Venetian dramma per musica was going through a difficult phase. The city that had nurtured Monteverdi and Cavalli, and had for decades been the acknowledged capital of the operatic world, had lost its pre-eminence: as the French writer Montesquieu noted in his diary in 1728, the fact that opera could now be heard throughout Europe meant that La Serenissima’s reputation had been deprived of much of its sheen. In the past, he wrote, ‘there were hardly any operas to be heard apart from in Venice, and those the most beautiful in all Europe’, whereas ‘now, there are operas practically everywhere, and those of Venice no better than the ones to be heard in most other cities’. But the main reason for the city’s decline in fortune came from the south: as Charles de Brosses noted ten years later in his Lettres d’Italie, Naples had by then overtaken Venice as ‘the capital of the musical world’. Neapolitan opera, represented by poets such as Metastasio, composers such as Hasse, Leo and Vinci, and above all by star castrati such as Farinelli, Caffarelli and Carestini, had effectively swamped Venice, which had for too long failed to move with the times, preferring instead to cling to its treasured notions of dramatic truth. By the beginning of the 1720s tastes were beginning to change, and the city was easy prey when the Neapolitan style, with its suave melodies, predictable rhythms and supple vocal lines, launched a full-scale campaign of seduction; within ten years, Neapolitan opera reigned supreme on the Venetian stage.
    [Show full text]
  • Vivaldi Opera Arias Roberta Invernizzi
    GCD 922901 Vivaldi Opera Arias New release information May 2012 Roberta Invernizzi NOTES (ENG) NOTES (FRA) A new recording from Roberta Invernizzi always Chaque disque de Roberta Invernizzi est, toujours, betokens pleasure, but the rare occasion when synonyme de plaisir, mais l’occasion rare où la the Italian soprano is placed in the spotlight – as soprano italienne se trouve seule sous les feux de with this new collection of opera arias by Antonio la rampe – comme dans le cas de ce nouveau recueil Vivaldi – promises something very special indeed. d’arias d’opéras de Antonio Vivaldi – est une Invernizzi is known for her style and dramatic promesse d’un bonheur sans égal. Invernizzi, célèbre vividness in the music of the Baroque (such as on pour son style et son talent de tragédienne dont recent discs of Handel and Campra), perfectly elle fait preuve dans l’interprétation de la musique suitable for this new rollercoaster journey of the baroque, est le guide idéal de cette ébouriffante emotions released by Glossa, courtesy of Vivaldi’s visite à travers les émotions que nous proposent own fertile dramatic capacity to capture moods – l’imagination fertile de Vivaldi et sa capacité pour pastoral evocations, storms at sea, hunting and récréer différentes atmosphères : évocations de even prison scenes. And a whole range of emotional mondes pastoraux, paysages marins sous l’orage, high and low points – embracing anger, despair, tableaux de chasse et, aussi, scènes de prison. Et anxiety, amorous frustration and touching intensity Invernizzi déploie tout un éventail de sentiments – Antonio Vivaldi – are captured by Invernizzi, crowned by her de l’exaltation à la dépression en passant par la Opera Arias electrifying performance of Dopo un’orrida procella colère, le désespoir, l’anxiété, la déception amoureuse from Griselda.
    [Show full text]
  • Antonio Vivaldi Et La Musique Instrumentale, Paris, 1948 (Vol
    IV Bibliography The following is a list of the most important relevant eight- eenth-century sources, and of some of the more available special- ized studies. A nearly complete bibliography up to its date of pub- lication will be found in Marc Pincherle, Antonio Vivaldi et la musique instrumentale, Paris, 1948 (Vol. 1, pp. 302–310). Also in this work (Vol. 2, pp. 70–74) will be found a musical bibliography of the scattered modern publications and transcriptions, up to 1939, of Vivaldi’s works. Altmann, Wilhelm. “Thematischer Katalog der gedruckten Werke Antonio Vivaldis,” in Archiv für Musikwissenschaft, 4:262– 279 (1922). Antonio Vivaldi, note e documenti sulla vita e sulle opere (ed. S. A. Luciano). Siena, 1939. Berri, Pietro. Indice discografico vivaldiano, Milan, 1953. Burney, Charles. A General History of Music (second edition). London, 1789 (new edition [Frank Mercer], 1935). Engel, Hans. Das Instrumentalkonzert, Leipzig, 1932. Gentili, Alberto, “La raccolta Mauro Foà,” in Rievista Musicale Italiana, 34:356–368 (1927). Kolneder, Walter. “Die Klarinette als Concertino-Instrument bei Vivaldi,” in Die Musikforschung, 4:185–191 (1951). ——. “Vivaldi als Bearbeiter eigener Werke,” in Acta Musicologi- ca, 24:45–52 (1952). ——. “Il concerto per due trombe di Antonio Vivaldi,” Rievista Musicale Italiana, 55:54–63 (1953). ——. “Zur Frage der Vivaldi-Katalogue,” in Archiv für Musikwis- senschaft, 11:323–331 (1954). 267 268 VIVALDI ——. “Noch einmal: Vivaldi und die Klarinette,” in Die Musikfor- schung, 8:209–211 (1955). ——. Afführungspraxis bei Vivaldi. Leipzig, 1956. Lebermann, Walter. “Zur Besetzungsfrage der Concerti Grossi von Vivaldi,” in Die Musikforschung, 7:337–339 (1954). Mattheson, Johann. Das neu-eröffnete Orchestre, Hamburg, 1713.
    [Show full text]
  • Farnace by Vivaldi Staged at Teatro Malibran
    PRESS RELEASE Venice, May 2021 Farnace by Vivaldi staged at Teatro Malibran With the new production of Farnace, La Fenice has added a new, important piece to its fascinating journey on the discovery of Vivaldi’s operas. After Orlando furioso (2018) and Dorilla in Tempe (2019), the Venetian Opera House is now offering an innovative production of Vivaldi’s opera, with direction by Christophe Gayral, stage design by Rudy Sabounghi, costumes by Elena Cicorella and light design by Giuseppe Di Iorio. Once again Diego Fasolis, one of the greatest experts on the music of Antonio Vivaldi, will conduct the orchestra while the singers was composed during the same period as Dorilla. In fact, it premièred at Teatro Sant’Angelo in Venice during the very same theatre season, on 10 February 1727. It is this first edition, with the “I Barocchisti” modern version, by Renzo Bez, Andrea Marchiol and Alberto Stevanin that will be staged at Teatro Malibran on 2, 4, 6, 8 and 10 July 2021. By 1727 Antonio Vivaldi (1678-1741) had reached the height of his fame in Europe. Just two years earlier, the magazine Mercure de France had had no hesitation in describing him as “les plus habile compositeur qui soit à Venice”. A short while earlier, the publisher Michel-Charles Le Cène had printed one of his last authorised concerto collections: Il cimento dell’armonia e dell’inventione, which was mainly responsible for Vivaldi’s success in France. Farnace is just one of the operas Vivaldi composed between 1726 and 1728 and it was in this period that the Red Priest composed, in order, La Dorilla for Teatro Sant’ Angelo, Ipermestra for Teatro della Pergola in Florence and lastly, Farnace, also for Teatro Sant’Angelo.
    [Show full text]
  • Antonio Vivaldi” Management Artistico Management Artistico MORTARA MORTARA Associazione Musicale ”Antonio Vivaldi” SETTIMANA VIVALDIANA NAZIONALE 2020 V EDIZIONE
    in collaborazione con Associazione Musicale “Antonio Vivaldi” Management Artistico Management Artistico MORTARA MORTARA Associazione Musicale ”Antonio Vivaldi” SETTIMANA VIVALDIANA NAZIONALE 2020 V EDIZIONE COMUNE DI OCCIMIANO SETTIMANA VIVALDIANA NAZIONALE 2020 V EDIZIONE Presentazione del volume “Il Prete all’Opera! Antonio Vivaldi, il Teatro ed i Teatri a Venezia COMUNE DI OCCIMIANO tra XVII e XVIII secolo” CONCERTO Management Artistico Antonio Vivaldi Management Artistico & Sinfonie & Ouvertures Orchestra da Camera Italiana Via Solferino 10 da I Drammi per Musica “Antonio Vivaldi” 27036 MORTARA (PV) sono anche su ORCHESTRA DA CAMERA ITALIANA “ANTONIO VIVALDI” Italy DIRETTORE AL CEMBALO: ROBERTO ALLEGRO [email protected] Sabato 5 settembre ore 21 www.musicornermanagement.it Chiesa Parrocchiale di San Valerio OCCIMIANO Presentazione del volume A. Vivaldi Armida al campo d’Egitto RV 699 “Il Prete all’Opera! (Allegro-Andante-Allegro) Antonio Vivaldi, il Teatro ed i Teatri a Venezia tra XVII e XVIII secolo” Arsilda Regina di Ponto RV 700 a cura di Roberto Allegro e Vittoria Aicardi (Allegro-Andante e pianissimo-Presto) L’Orchestra da Camera Italiana “Antonio Vivaldi”, fondata nell’anno 2010 è formata da musicisti provenienti da varie ed importanti esperienze artistiche in Italia ed all’estero Bajazet (Il Tamerlano) RV 703 con particolare riferimento al settore della prassi esecutiva barocca anche con strumenti (Allegro-Andante molto-Allegro) d’epoca. L’orchestra, diretta fino dalla sua fondazione dal M° Roberto Allegro è balzata da subito all’attenzione della critica musicale nazionale ed internazionale soprattutto per le raffinate ed accurate esecuzioni del repertorio barocco italiano, con particolare riferi- Dorilla in Tempe RV 709 mento alla Scuola Barocca veneziana e napoletana.
    [Show full text]