Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie a provozovací praxe staré hudby
Jarmila Ludvíková
Hudební festival Znojmo v historickém kontextu hudební kultury města
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Martin Flašar, Ph.D.
2017
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně pouze s použitím uvedených pramenů a literatury.
……………………………. Jarmila Ludvíková
- 3 -
Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucímu bakalářské práce PhDr. Martinu Flašarovi, Ph.D. za vstřícnost, cenné připomínky a za veškerý čas, který mi věnoval. Další poděkování patří paní doc. PhDr. Janě Perutkové, Ph.D. za podporu a pomoc s výběrem tématu, Mgr. Vladimíru Maňasovi, Ph.D. za podněty, Mgr. Jiřímu Ludvíkovi a Mgr. Romanu Válkovi za poskytnuté informace, Bc. Barboře Buliščakové za sehnané materiály a rady, mé rodině za umožnění vzniku této práce, korekturu, překlad a podporu.
- 4 - OBSAH
1. Úvod ...... 6 2. Historie hudební kultury města Znojma ...... 11 2.1 Dochované prameny ...... 13 2.2 Středověk ...... 15 2.3 Novověk ...... 16 2.3.1 Městští trubači ...... 16 2.3.2 Církevní provoz 15. – 18. století ...... 17 2.3.3 Nástrojářství ...... 19 2.3.4 Divadelní provoz ...... 19 2.3.5 La Concordia de' Pianeti ...... 21 2.3.6 Hudební život 19. – 21. století ...... 22 3. Hudební festival Znojmo ...... 26 3.1 Vznik Hudebního festivalu Znojmo ...... 26 3.2 Patron festivalu Pavel Šporcl ...... 28 3.3 Jiří Ludvík ...... 29 3.4 Roman Válek ...... 29 3.5 Czech Ensemble Baroque ...... 31 3.6 Dramaturgie festivalu ...... 31 3.7 Význam a přínos festivalu ...... 33 3.8 Vztah festivalu k historicky poučené interpretaci staré hudby ...... 35 3.9 Scénické projekty ...... 37 3.9.1 Hlavní scénické projekty ...... 40 3.9.1.1 Acis a Galatea (2005, 1. ročník) ...... 40 3.9.1.2 Don Giovanni (2006, 2. ročník) ...... 42 3.9.1.3 Když tančím s Beethovenem (2007, 3. ročník) ...... 42 3.9.1.4 Dorilla in Tempe (2008, 4. ročník) ...... 43 3.9.1.5 Il Mondo della Luna (2009, 5. ročník) ...... 44 3.9.1.6 Král Artuš (2010, 6. ročník) ...... 45 3.9.1.7 Motezuma (2011, 7. ročník) ...... 46 3.9.1.8 Král Slunce (2012, 8. ročník) ...... 48 3.9.1.9 Combattimento – víra, láska, naděje (2013, 9. ročník) ...... 49 3.9.1.10 Platée (2014, 10. ročník) ...... 50 3.9.1.11 Daniel v jámě lvové (2015, 11. ročník) ...... 52 3.9.1.12 Don Giovanni (2016, 12. ročník) ...... 53 3.9.1.13 Příběh o Kristu (2017, 13. ročník) ...... 54 3.9.2 Vedlejší scénické projekty ...... 55 4. Návaznost Hudebního festivalu Znojmo na historii hudební kultury města ...... 57 5. Závěr ...... 59 Resumé ...... 61 Summary ...... 63 Seznam pramenů a literatury ...... 65
- 5 -
1. Úvod
I když celková hudební historie města Znojma nebyla dosud podrobně zkoumána a zpracována, z dostupné literatury a pramenů1 se dá předpokládat bohatá hudební kultura s převažující liturgickou hudbou ve středověku a hudebním životem městského typu v renesanci a baroku.2 Důležitým střediskem hudby byl zejména premonstrátský klášter v Louce a křižovnické proboštství na Hradišti u Znojma. O hudebnost se staraly školy u sv. Mikuláše a u sv. Michala doložené od roku 1225.3 Od 16. století funguje instituce městských trubačů a také se rozvíjí divadelní produkce. Divadlo pak provozovala zejména jezuitská kolej založená roku 1624.4 Významnou událostí v historii města bylo uvedení Caldarovy gratulační opery La Concordia de' Pianeti při návratu vídeňského dvora z pražské korunovace Karla VI. roku 1723.5 Roku 1784 bylo založeno divadlo v bývalé kapli klarisek.6 Klasicistní a romantický repertoár se provozoval v diletantských kruzích. V druhé polovině 19. století vznikla řada německých a českých spolků (hudební škola, Beseda Znojemská, Musikverein apod.). V době českého národního obrození se Znojmo stalo centrem šíření kramářské písně na Podhorácko.7 Po odsunu Němců na konci druhé světové války došlo k obměně hudebního života města vymizením německých spolků a přílivem nových obyvatel do města. Po pádu komunismu klesal postupně počet návštěvníků koncertů artificiální hudby. Kruh přátel hudby pod Znojemskou Besedou pořádal v 90. letech přibližně šest koncertů ročně, další koncerty vážné hudby byly pořádány jen farnostmi a několika nadšenci. Jednalo se zejména o koncerty adventní, vánoční, velikonoční, na akce většího typu jako oratoria si troufla jen farnost sv. Mikuláše v rámci Znojemského historického vinobraní. Kolem roku 2000 nebyla výjimkou obsazenost hlediště na koncertech artificiální hudby kolem 20 osob.
1 Viz kapitolu 2.1 této práce. 2 FUKAČ, Jiří. O možnostech hudebně historického studia hudební minulosti Znojma. In Podyjí. Znojmo, 1958, leden, s. 13–14. (Dále jen FUKAČ 1958b.) 3 FUKAČ, Jiří. Znojmo. In Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač – Jiří Vysloužil – Petr Macek (eds.). Praha 1997, s. 1026. 4 Tamtéž. 5 NETTL, Paul. Opernaufführung zu Znaim anno 1723. In Musik-Barock in Böhmen und Mähren. Beiträge zur böhmischen und mährischen Musikgeschichte. Rudolf M. Rohrer, Brunn 1927, s. 15. 6 FUKAČ, Jiří. Znojmo, s. 1026. 7 Tamtéž.
- 6 - Hudební festival Znojmo vznikl v roce 2005 jako třídenní akce s třemi koncerty, doprovodnými akcemi a třemi provedeními nově nastudované opery G. F. Händela Acis a Galatea. V průběhu let se rozrostl na osmnáctidenní, počet koncertů i různých doprovodných akcí prudce vzrostl, ale scénické dílo zůstává stále hlavním projektem všech ročníků. Výjimečný je tento festival právě tím, že již od počátku se tato scénická díla nacvičují přímo ve Znojmě formou stagiony. I přes počáteční nedůvěru tehdejšího vedení města a pracovníků Znojemské Besedy v životaschopnost a návštěvnost festivalu se ukázalo, že kreativním dramaturgickým přístupem, vytrvalostí, dobrou propagací, kvalitou hudby a jejího provedení se dá zaujmout a nadchnout i méně zkušené publikum pro opery, koncerty vážné hudby i poučenou interpretaci staré hudby. Festivalu se podařilo zaplnit díru na znojemském hudebním poli. Hudební festival Znojmo má široký záběr, zaměřuje se především na artificiální hudbu starších slohových období, nevyhýbá se však přesahům do jazzu, folkloru či jiných žánrů. Odvážně pracuje s poučenou interpretací staré hudby, spojuje ji s historicky nepoučenou a tím nutí umělce i publikum k hlubšímu zamyšlení o obou přístupech. Dále podněcuje umělce k nastudování nového repertoáru přímo na míru danému ročníku i přepracování různých děl známých autorů až po vznik nových kompozic. Patronem festivalu je houslový virtuóz Pavel Šporcl.
Na Hudebním festivalu Znojmo pracuji od jeho vzniku nepřetržitě po celou dobu jeho fungování. Vystřídala jsem zde mnoho postů jako např. prodavačka lístků, uvaděčka, inspicientka, obracečka not, zpracování a obsluha titulkovacího zařízení, produkční, dramaturgyně koncertů Znojemských hudebníků, cembalistka, klavíristka, kontrabasistka, korepetitorka operních nácviků i dirigentka místního orchestru. Dále jsem vytvářela programy ke koncertům a prováděla korektury. Nevyhýbaly se mi i běžné brigádnické činnosti jako nošení židlí, rozlévání vína na degustacích a podobně. Jelikož zakladatel a prezident festivalu je můj manžel, účastním se také mnoha jiných kulturních akcí a vyjednávání, na kterých Hudební festival Znojmo reprezentujeme. Všechny tyto zkušenosti mi umožnily poznat festival po všech jeho stránkách a sledovat zblízka práci umělců zejména při vzniku nových scénických projektů. Pomohly mi v mém osobním hudebním rozvoji díky účinkování s Czech Ensemble Baroque a jinými soubory. Prohloubily můj vztah k poučené interpretaci staré hudby a daly mi také poznání úskalí tohoto počínání.
- 7 - Práce se bude v první části zabývat historií hudební kultury města Znojma na základě syntézy dostupné literatury, druhá část bude představovat Hudební festival Znojmo s důrazem na scénická díla, jež jsou hlavním projektem každého ročníku a také specifikem tohoto festivalu. Třetí část bude věnována návaznosti festivalu na hudební dějiny Znojma. V rámci své bakalářské práce chci seznámit čtenáře blíže s Hudebním festivalem Znojmo a jeho hlavními scénickými projekty, představit jeho přínos ve znojemské i celorepublikové hudební kultuře a poukázat na jeho význam na poli poučené interpretace staré hudby. Cílem práce je zhodnocení dosavadní dramaturgie festivalu v návaznosti na historii hudební kultury Znojma a poukázání dalších možností vývoje festivalu vzhledem k hudební minulosti města. Práce se opírá o dostupnou literaturu z oblasti hudební historie města, tištěné programy festivalu, odborné kritiky, osobní korespondenci, rozhovory a vlastní poznatky o festivalu.
O Hudebním festivalu Znojmo dosud bylo sepsáno několik prací zaměřujících se především na organizační stránku festivalu a marketingový průzkum. Žádná z prací se ale nezabývá festivalem z hudebního hlediska. O prvních dvou ročnících podrobně informuje bakalářská práce Adély Janěkové z roku 2006 Hudební festival Znojmo8 zabývající se především organizační stránkou festivalu, uplynulým prvním ročníkem a přípravami druhého ročníku. Barbora Buliščaková ve své práci Adaptace postavy Dona Juana z roku 20179 popisuje na čtyřech stranách přístup k postavě Dona Giovanniho ze stejnojmenné opery uvedené v roce 2016 na Hudebním festivalu Znojmo. Práce Elišky Gončarové Personální řízení v neziskové organizaci10 řeší, jak zefektivnit personální řízení v občanském sdružení Znojemský hudební festival na základě půlroční stáže autorky na festivalu v roce 2010. Marketingovému průzkumu se věnuje práce Martina Chalánka Hudební festival Znojmo – průzkum návštěvníků z roku 2013,11 práce Heleny Zifčákové Kontinuální průzkum návštěvníků Hudebního
8 JANĚKOVÁ, Adéla. Hudební festival Znojmo. Brno, 2006. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta. Vedoucí práce Blanka Chládková. 9 BULIŠČAKOVÁ, Barbora. Adaptace postavy Dona Juana [online]. Brno, 2017 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z:
- 8 - festivalu Znojmo z roku 2014,12 práce Veroniky Henychové Povědomí obyvatel města Znojma o Hudebním festivalu Znojmo z roku 201613 a práce Lenky Řezaninové Kontinuální průzkum návštěvníků Hudebního festivalu Znojmo z roku 2016.14 Jako příručka pro začínající brigádníky festivalu slouží práce Lenky Dvořákové z roku 2016 Modelování krizových situací Hudebního festivalu Znojmo.15 Další informace o festivalu se dají čerpat z jeho internetových stránek,16 tištěných programů, festivalových zpravodajů, odborných kritik a novinových článků. Stručné pojednání a přehled jednotlivých ročníků najdeme například na wikipedii,17 v Českém hudebním slovníku18, krátkou zmínku najdeme v práci Moniky Mazáčové Znojemská beseda, historie a současnost kulturních spolků na Znojemsku,19 Jany Popovičové Kulturní slavnosti města Znojma,20 v bakalářské práci Lucie Sochorové Hudební život na Znojemsku od 19. století po současnost,21 v diplomové práci Ivy Burdové Hudební
12 ZIFČÁKOVÁ, Helena. Kontinuální průzkum návštěvníků Hudebního festivalu Znojmo [online]. Znojmo, 2014 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z:
- 9 - soubory ve Znojmě se zaměřením na Dívčí pěvecký sbor Znoimia22 a v práci Andrey Kseničové Kulturní politika města Znojma.23
22 BURDOVÁ, Iva. Hudební soubory ve Znojmě se zaměřením na Dívčí pěvecký sbor Znoimia [online]. Brno, 2011 [cit. 2017-11-29]. Dostupné z:
- 10 - 2. Historie hudební kultury města Znojma
Tato kapitola je stručným shrnutím hudebních dějin města Znojma na základě dostupné literatury. Celková hudební historie města Znojma nebyla doposud podrobně zpracována. Jedním z problémů je nedostatek pramenů. Souhrnné informace o hudební minulosti Znojma podává Slovník české hudební kultury24 a Lexikon zur deutschen Musikkultur.25 Významné jsou články znojemského rodáka Jiřího Fukače O možnostech hudebně historického studia hudební minulosti Znojma26 a K dějinám hudebního dramatu ve Znojmě.27 O hudebním dění ve Znojmě nás dále informuje A. Vrbka v Gedenkbuch der Stadt Znaim,28 L. Havlík v knize Znojmo,29 Dějiny hudby na Moravě30 od J. Sehnala a J. Vysloužila, práce B. Pernici Západní Morava v hudbě31 a Ch. d’Elvert v Geschiche der Musik in Mähren und Oesterr.-Schlesien.32 Historií města a jeho hudby se zabývají také rakouští badatelé, jejich díla však nejsou v České republice až na výjimky dostupná.33
Větší pozornost byla dosud věnována několika dílčím problémům. Dochovaný loucký graduál z roku 1499 popisuje Eidernová-Pštrossová34 a článek J. Hrbáčové.35
24 FUKAČ, Jiří. Znojmo, s. 1026–1027; FUKAČ, Jiří. Louka. In Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač – Jiří Vysloužil – Petr Macek (eds.). Praha 1997, s. 525. 25 HADER, Widimar. Znaim. In Lexikon zur deutschen Musikkultur. Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien, Bd. 2, München 2000, s. 1582–1594. 26 FUKAČ 1958b, s. 12–15. 27 FUKAČ, Jiří. K dějinám hudebního dramatu ve Znojmě. In Vlastivědný věstník moravský, 1960, roč. 15, s. 255–260. 28 VRBKA, Antonín. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226–1926. Nikolsburg 1927. 29 HAVLÍK, Lubomír. Znojmo. Z minulosti města a jeho památek. Krajské nakladatelství v Brně, Brno 1956. 30 SEHNAL, Jiří – VYSLOUŽIL, Jiří. Dějiny hudby na Moravě. Vlastivěda moravská, Země a lid, Brno 2001. 31 PERNICA, Bohuslav. Západní Morava v hudbě: kulturně-historický nástin. Ve Velkém Meziříčí: [s.n.], 1938. 32 ELVERT, Christian d'. Geschichte der Musik in Mähren und Oesterr.-Schlesien mit Rücksicht auf die allgemeine, böhmische und österreichische Musik-Geschichte. Brünn: Historisch-statist. Sektion, 1873. Beiträge zur Culturgeschichte Mährens und Östertr.-Schlesiens. 33 např. HADER, Widmar. Musikgeschichte der Stadt Znaim. In Südmährisches Jahrbuch 28, Geislingen an der Steige 1979, s. 111-128; FLEISCHER, Alexander Franz. Materialien zur Musikgeschichte der Stadt Znaim. In Südmährisches Jahrbuch 71, Geislingen an der Steige 1981, s. 71–72; NETTL 1927, s. 14–17; SKALLA, Ferdinand. Chronik des Musik-Vereines in Znaim: (von der Gründung im Jahre 1861 bis zum Schlusse des fünfundzwanzigsten Vereinsjahres, Anfang 1887). Znaim: Musikverein, 1887. 34 EIDERNOVÁ-PŠTROSSOVÁ, Vladimíra. Graduál z kláštera řádu premonstrátského v Louce u Znojma. Diplomová práce FFUK, Praha 1974.
- 11 - Hudbou na Hradišti u Znojma se zabýval J. Fukač,36 ten také podrobně představil inventář pražských křižovníků nalezený tamtéž.37 Dále se podařilo popsat hry provozované v jezuitské koleji (O. Adamová)38 a provedení opery La Concordia de' Pianeti z roku 1723 (I. Veselá).39 S libretem pašijového oratoria z roku 1734 nás blíže seznamuje článek J. Perutkové a V. Maňase.40 Z novějších znojemských dějin je zpracována divadelní činnost Znojemské besedy 1870–1918,41 osobnost Heinricha Fibyho42 a Alberta Peka.43 Přínosná je také práce zaměřená na hudební ikonogramy ve znojemských kostelech.44 Hudební historii města a hudební tělesa z 20. a 21. století popisuje práce Sochorové45 a Burdové.46
K historii Znojma je dobré poznamenat, že se zde nevyvinula zámecká hudební kultura typu Jaroměřic nad Rokytnou z důvodu absence velkého panského rodu. Ve městě žila vedle Němců a Čechů také židovská obec, která byla několikrát vykořeněna a o jejíž hudební kultuře je velmi málo informací. Na začátku 20. století převažovalo ve městě německé obyvatelstvo, k obratu došlo mezi lety 1918–1938 a po roce 1945.47
35 HRBÁČOVÁ, Jana. Graduál loucký. In Jana Hrbáčová – Rostislav Krušinský. Chrám věd a múz: 450 let Vědecké knihovny v Olomouci. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2016, s. 290-293. 36 FUKAČ, Jiří. Hudba na Hradišti. Příspěvek k problematice hudebního baroka. In Podyjí 1958, únor 1958, s. 27–32, 45–47, 57–59, 74–76, 90–92, 100–102, 125–128. (Dále jen FUKAČ 1958a.) 37 FUKAČ, Jiří. Křižovnický hudební inventář I-II. Diplomová práce. Brno 1958. 38 ADAMOVÁ, Ondřejka. Znojemská jezuitská kolej 17. a 18. století a její hudební aktivity [online]. Brno, 2010 [cit. 2017-11-20]. Dostupné z:
- 12 - 2.1 Dochované prameny
V kapitole je výčet nejdůležitějších pramenů (s místem jejich uložení) vztahujících se ke starším hudebním dějinám Znojma.
Nedostatečným pramenem jsou zlomky chorálních knih vlepené do vazeb jiných knih v klášterní knihovně na Hradišti, nelze spolehlivě určit ani jejich provenienci.48 Hodnotným pramenem z kláštera v Louce jsou iluminované rukopisy: misál49 z roku 1483 od tzv. Mistra Brevíře Friedricha III. a graduál50 z roku 1499 od tzv. Mistra Codexu Cassianova.51 Na Strahově se nalézá rukopis minoritského graduálu z konce 15. století, snad slezského původu, který byl později v majetku kláštera františkánů ve Znojmě.52 V Jihomoravském muzeu ve Znojmě jsou uloženy staré tisky antifonářů, graduálu a procesionálu z Louky a rukopisný antifonář z kostela sv. Kříže, vše z 18. století.53 Další hudební památky z louckého kláštera jsou pravděpodobně umístěny na Strahově, v Olomouci a v Nové Říši. Ze znojemských kostelů a klášterů se nedochovaly zdaleka všechny sbírky. Dochovaná torza nebyla dosud zhodnocena, pouze o hradišťské hudební sbírce z konce 18. století,54 která je nyní v Moravském zemském muzeu v Brně (sign. A 34526–A 34587)55, o několika renesančních tiscích uložených dosud na Hradišti56 a křižovnickém hudebním inventáři z let 1737–173857
48 Zčásti uloženy v Univerzitní knihovně v Brně. (FUKAČ 1958a, s. 29.) 49 Uložen v klášteře na Strahově. 50 Uložen ve Státní vědecké knihovně, Olomouc (sign. M IV 1). HAS, Egidius. Graduale monasterii O. Praem. Lucensis prope Znojmo; pars aestivalis. Manuscriptorium. Digital Library of Written Cultural Heritage. [online]. [cit. 2017-11-18]. Dostupné z:
- 13 - blíže informuje J. Fukač. Ve Státním archivu v Brně se nachází sbírky ze znojemských klášterů: sign. E 17 (dominikáni), E 33 (jezuité), E 38 (kapucíni), E 43 (klarisky), E 44 (křižovníci),58 E 57 (premonstráti).59 V Moravském zemském muzeu v Brně je sbírka převážně z 19. století z farnosti Louka u Znojma (sign. A 6483–A 6501, A 35351–A 35448).60 Část sbírky z kostela Nalezení sv. Kříže ve Znojmě z přelomu 18. a 19. století je uložena tamtéž (sign. A 6474–A 6482, A 10199–A 10200), mladší část sbírky je dosud na kůru.61 Její inventář z období první republiky, o kterém hovoří J. Fukač, jsme dosud nenalezli, ale je proveden nový, zatím neúplný soupis Jindrou Kolářovou z roku 2014 obsahující 205 svazků not. V Moravském zemském muzeu v Brně jsou dále uloženy hudebniny z městského a okresního archivu obsahující notový materiál z kostelních kůrů ve Znojmě a okolí (sign. A 6382–A 6384, A 6782–A 6784, A 6813, A 27816–A 28774, A 53031–A 53126) a kolekci Městské hudební školy (sign. A 28775–A 29517, A 42561–A 42580) obsahující staré tisky i manuskripty z 19. a 20. století, mimo jiné i skladby zde působícího skladatele Heinricha Fibyho (1834–1902).62 Dochovala se dvě libreta pašijového oratoria Das Leyden und Sterben deß Heylands JESU Christi z roku 1734 (Moravská zemská knihovna, sign. ZK-0000.749, přív. 1 a sign. ST 2-0007.571, přív. 19)63 a libreto pastýřské hry Sermo pastorum de verbo, quod Caro factum z roku 1772 (nalezeno na Hradišti).64 Píseň růžencového bratrstva z roku 1676 je uložena ve Státní vědecké knihovně v Olomouci (sign. 38.626).65 Partitura opery La Concordia de' Pianeti z roku 1723 je umístěna v hudební sbírce Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni (sign. 17138).66 Libreto se dochovalo v archivu vídeňského Musikvereinu.67 Dále lze čerpat z nemnohých zpráv o městských, farních, školních a kulturních poměrech.
58 Zlomky světských skladeb. (FUKAČ 1958a, s. 125–126.) 59 FUKAČ 1958b, s. 15. 60 STRAKOVÁ et al., s. 62. 61 STRAKOVÁ et al. 1971, s. 99. 62 Tamtéž, s. 99–101; KYAS, Vojtěch. Průvodce po archivních fondech II Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea (Přírůstky za léta 1971 - 2001 a doplňky). II. díl. Brno: Ústav dějin hudby Moravského musea v Brně, 2007, s. 36–37. 63 PERUTKOVÁ – MAŇAS 2012, s. 6. 64 FUKAČ 1960, s. 258. 65 MAŇAS, Vladimír. Hudební aktivity náboženských korporací na Moravě v raném novověku [online]. Brno, 2008 [cit. 2017-11-29]. Dostupné z:
- 14 - 2.2 Středověk
Na konci 8. století Moravané obnovili na místě dnešního Hradiště u Znojma staré halštatské hradiště, které se stalo jedním z center velkomoravské správy.68 Křesťanství sem proniklo před rokem 863, v 9. a 10. století se hradiště stalo pravděpodobně centrem šíření slovanské liturgie na západní Moravě.69 Dokladem hudebnosti v této oblasti je nález píšťaly z jeleního parohu z 10. nebo 11. století.70 Znojemský hrad, který byl postaven údělným knížetem Litoldem kolem roku 1100 na protějším pahorku, se stal základem budoucího města (roku 1226 povýšeno na královské). Ve Znojmě a okolí se usadily četné řády: 1190 premonstráti v Louce u Znojma,71 dominikáni nejpravděpodobněji roku 1230, minorité nejpozději 1239,72 1252 křižovníci s červenou hvězdou na Hradišti u Znojma,73 1274 klarisky,74 kolem roku 1470 františkáni,75 1624 jezuité,76 1626 kapucíni.77 O středověkém divadle ve Znojmě nemáme informace, v některých bohatších klášterních konventech však mohla být pěstována tzv. mystéria.78 První zmínka o školách u sv. Mikuláše a u sv. Michala, jež byly oporou duchovního zpěvu, je z roku 1225.79 Ve 13. století se stalo město jedním z nástupišť minnesangu do českých zemí, v souvislosti s tím je zmíněn bohatý jokulátor Zungel v Cetomicích (pravděpodobně dnešní Citonice u Znojma).80 Činnost meistersingrů se pouze předpokládá.81 Roku 1335 se ve Znojmě odehrála svatba Anny Lucemburské, dcery krále Jana, a rakouského vévody Oty Habsburského. O hudbě nejsme blíže informováni, víme jen, že na svatební obřad navazovaly veřejné oslavy, hostina ve Zbraslavské kronice popsána jako „radost a veliké veselí a plesání“82 údajně
68 FUKAČ Jiří. Znojmo, s. 1026. 69 Tamtéž. 70 Tamtéž. 71 SEHNAL – VYSLOUŽIL 2001, s. 11. 72 JINDRÁČEK, Efrém (O. P.). Dominikánský klášter ve Znojmě. Dominikánský klášter ve Znojmě, Znojmo 2001, s. 11. 73 FUKAČ, Jiří. Znojmo, s. 1026. 74 HADER, Widimar. Znaim, s. 1583. 75 HAVLÍK 1956, s. 66. 76 HAVLÍK 1956, s. 98. 77 LÍBAL, Dobroslav – HAVLÍK, Lubomír. Znojmo: městská památková rezervace a památky v okolí. V Praze: Sportovní a turistické nakladatelství, 1961, s. 42. 78 FUKAČ 1960, s. 255. 79 FUKAČ, Jiří. Znojmo, s. 1026. 80 Tamtéž. 81 Tamtéž. 82 ZELINKOVÁ, Ludmila. Znojemská svatba roku 1335 aneb Kterak markrabí moravský slavnostně zařídil svatbu své sestry Anny [online]. Brno, 2011 [cit. 2017-11-23]. Dostupné z:
- 15 - trvala celé tři dny83 a k této příležitosti uspořádal moravský markrabě Karel (bratr Anny, budoucí císař Karel IV.) turnaje a četné rytířské hry.84
Ke středověké hudbě nemáme dostatek hudebních pramenů. Vzhledem k množství řádů můžeme předpokládat bohatý liturgický zpěv.
2.3 Novověk
2.3.1 Městští trubači
Od roku 1551 vykonávali městští trubači ve Znojmě věžní stráž.85 Kromě hlásné služby hráli také při hospodářských a společenských událostech ve městě.86 Věžní z Olomouce, Brna a Znojma se odkazovali na údajné Vladislavovo privilegium z roku 149787 a odvozovali od něj právo vyučovat a hrát na všechny nástroje včetně varhan, hrát při bohoslužbách, na svatbách a při podobných slavnostech.88 V této době byl věžným ve Znojmě Johann Georg Ujetz.89 Při různých slavnostech na hradě hrával k tanci obvykle citerista a sbor městských turnerů.90 Roku 1660 obstarávali turneři také hudbu v kostele u sv. Mikuláše, v témže roce byl přijat na místo kapelníka Melchior Fugger.91 Oblíbené užívání trub a kotlů v kostelech i při procesích zakázala císařovna Marie Terezie reskriptem z roku 1754.92 Znojemské klarisky žádaly v letech 175693 a 176694 nejvyšší zemský správní úřad o výjimku, ale neuspěly. Zákaz byl často porušován a od roku 1767 byly povolovány výjimky.95 Významnými turnery kolem roku 1800 byli F. Christen a F. Müller.96 Posledně jmenovaný prováděl podle ďElverta
- 16 - velká díla jako například Haydnova oratoria.97 V 19. století byli městští trubači zatlačeni kapelami nového typu.98
2.3.2 Církevní provoz 15. – 18. století
Literátská činnost ve Znojmě není doložena, známe pouze náboženské spolky, jejichž spojitost s literáty není prokázána: bratrstvo Božího těla (nejstarší zmínka roku 1448), svatoanenské bratrstvo (1506),99 růžencové bratrstvo (poprvé zmíněno okolo 1646),100 náboženské bratrstvo sv. Antonína na Hradišti u Znojma (vznik mezi lety 1653–1675)101. Významnou památkou je notovaný tisk písně růžencového bratrstva k Panně Marii Růžencové (Vítězné) z roku 1676.102 O protestantské hudbě ve Znojmě nemáme mnoho zpráv, podle Sehnala se mohlo jednat i o vícehlasou hudbu.103
V louckém opatství věnoval speciální péči hudbě především opat Šebestián Freytag z Čepiroh, který založil roku 1574 při kněžském semináři hudební školu,104 na které díky stykům s Philippem de Monte vyučovali školení hudebníci z Itálie působící tehdy v císařské kapele ve Vídni.105 Ti začali v Louce a ve Znojmě uvádět soudobou italskou hudbu včetně palestrinovského repertoáru v době, kdy ve většině německých oblastí nebyl Palestrina ještě znám.106 Roku 1574 povolal loucký opat Fosslera, roku 1584 varhaníka Daniela Zangera a roku 1588 diskantistu Johanna Wenzla Haidena (Heidena),107 který stál v čele školy.108 Při své první cestě na Moravu (patrně roku 1575) navštívil Louku Jacobus Handl Gallus a je možné, že zde krátce vyučoval.109 Klášter navštívil znovu po návratu z Vratislavi.110 V roce 1581 zaslal opatovi svou první
97 ELVERT 1873, s. 235. 98 FUKAČ 1958c, s. 13. 99 MAŇAS 2008, s. 37. 100 MAŇAS 2008, s. 111. 101 FUKAČ 1958c, s. 14. 102 MAŇAS 2008, s. 111–112. 103 SEHNAL – VYSLOUŽIL 2001, s. 43. 104 Více o vzniku hudební školy KLIM, Adolf M. Die Musikschule in Kloster-Bruck. Kulturhistorische Skizze. Moravia 1, 1878, s. 45-49. 105 ECKL, Petr. Šebestián Freytag z Čepiroh opat loucký (1533 - 1585) [online]. Olomouc, 2012 [cit. 2017-11-18]. Dostupné z:
- 17 - sbírku mešních kompozic, za což obdržel 10 zlatých.111 Z Gallových předmluv víme, že si vážil hudby ve zdejším klášteře a opata označil za hudebního znalce.112 Během svého působení ve funkci opata bojoval Freytag s protestantským Znojmem, na pomoc si povolal také jezuity.113 V roce 1595 byla v Louce založena knihtiskařská dílna.114 Pěstování polyfonní hudby v Louce na přelomu 16. a 17. století nepřímo potvrzují výtky strahovských opatů, kteří nařizovali zpěv pouze gregoriánského chorálu.115 Dále jsou známa jména některých řádových hudebníků: S. Mitis, S. Kirsch116 a patrně i J. Kosař.117 V roce 1723 účinkovala při oslavách spojených s návštěvou císaře Karla VI. loucká kapela P. Basilia Graffa.118 V Louce a v Příměticích u Znojma působil v 18. století Prokop Diviš, který vynalezl mimo jiné orchestrion Denis d’or119 (Zlatý Diviš, první elektrický hudební nástroj).
O rozvoji figurální hudby v prostředí znojemských kostelů svědčí mimo jiné přestavby varhan, soupisy pořizovaných nástrojů, inventáře not a dochované skladby, zprávy o platech hudebníků a o sporech s duchovními i světskými představenými. V roce 1526 umřel ve Znojmě skladatel T. Stoltzer.120 V 16. století ve městě působili varhaníci Ch. Ölpeck, D. Hayer, G. Jan, N. Bidermann a kantoři J. Pommer, L. Fichtner, S. Müllinger121 a S. Angermann.122 V 17. století žil u jezuitů hudební teoretik J. Behm (Boehm). Jako městský varhaník působil ve Znojmě v letech 1705–1714 skladatel J. Wachter.123 Na Hradišti došlo k hudebnímu rozkvětu zejména díky proboštu Hauerovi, za kterého probíhaly výměny hudebnin s Prahou a Vídní.124 Podle inventáře byly mezi lety 1754 a 1759 na Hradišti provedeny skladby od Peze, Caldary, Bassaniho, Gayera a Contiho.
111 Tamtéž. 112 SEHNAL – VYSLOUŽIL 2001, s. 30. 113 HAVLÍK 1956, s. 87. 114 HAVLÍK 1956, s. 91 115 SEHNAL – VYSLOUŽIL 2001, s. 31. 116 Tamtéž, s. 30. 117 FUKAČ, Jiří. Louka, s. 525. 118 Tamtéž. O tom podrobněji kapitola 2.3.5. 119 FUKAČ, Jiří. Louka, s. 525. 120 FUKAČ, Jiří. Znojmo, s. 1026. 121 S. Müllinger se přiklonil k protestantismu. 122 VRBKA 1927, s.182–183. Jiří Fukač klade tyto kantory ve Slovníku české hudební kultury zřejmě nesprávně až do 17. století. 123 NĚMEČEK, Jan. Nástin české hudby XVIII. století. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955, s. 74. 124 FUKAČ 1958a, s. 91
- 18 - Za vlády Marie Terezie a Josefa II. došlo ke zrušení jezuitské koleje (1773), kláštera klarisek (1783), konventu františkánů (1784) a louckého opatství (1784).125
8. dubna 1789 se na své cestě do Berlína zastavil ve Znojmě W. A. Mozart126 a je pravděpodobné, že se zde krátce zdržel i při svých předchozích cestách mezi Prahou a Vídní. Domněnka, že nocoval v klášteře na Hradišti a ráno hrál na varhany při mši v louckém kostele, je založena podle Petrovské na blíže neurčené knize Deník opatův, uložené ve sbírkách v Praze.127
2.3.3 Nástrojářství
Ve Znojmě působili také četní nástrojáři. Znojemské varhanářství reprezentuje v 15. století rod Pilgramů, v 16. století H. Beck, v 18. století I. F. Casparidis (Casparides), J. Steinhuber a J. Silberbauer.128 Od konce 18. století se utváří také houslařská tradice: F. J. Wassermann, J. Krampera, F. J. Kratschmann, J. Künzl, A. Kreuzinger a další. Z dobových nástrojů se dochovaly barokní tympány a violon v Louce, tympány u sv. Kříže patrně z 19. století, fagot z téhož století na Hradišti129 a původní varhany v Louce a v kostele sv. Hypolita na Hradišti u Znojma. Významné je zdobení varhanních skříní v kostele u sv. Kříže a u sv. Michala.130
2.3.4 Divadelní provoz
V záznamech z městských účtů se od roku 1548 dočteme o divadelních hrách (vesměs na biblické náměty), které byly provozovány svatomikulášskou a svatomichalskou školou.131 Další divadelní představení máme doložena také v letech 1549, 1550, 1551, 1552, 1555, 1556, 1557, 1559, 1569, 1576, 1579, 1618 a 1619.132 Za jejich provedení byl odměňován i organista, z čehož usuzujeme, že zde měla pevné
125 LÍBAL – HAVLÍK 1961, s. 69. 126 Tschechien - Czech Republic - Repubblica Ceca - République tchèque. European Mozart Ways [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné z:
- 19 - místo i hudební složka.133 Roku 1624 byla díky hraběti Michalu Adolfu Althanovi zřízena jezuitská kolej, které připadl kostel sv. Michala.134 K příležitosti založení koleje se za přítomnosti hraběte hrála na radnici divadelní hra o vítězství Michaela nad Luciferem Michael, victor de Lucifero.135 Jezuité prováděli další divadelní představení téměř každý rok.136 Představení se odehrávala v sále radnice a od roku 1645 na novém jevišti.137 O školských hrách u jezuitů a premonstrátů z počátku 18. století informuje hradišťský probošt Jan František Rivola ve svých diářích.138 O dramatických produkcích v jiných kostelech máme málo zpráv.139 Dochovala se dvě libreta pašijového oratoria Das Leyden und Sterben deß Heylands JESU Christi140 provedeného o Velikonocích roku 1734 u kapucínů.141 Jeho zadavatelem byl Karel Josef svobodný pán de Souches, pán na Jevišovicích a hejtman znojemského kraje.142 Text napsal František Antonín Neumann a hudbu z pramenů i z literatury neznámý Jan Jiří Knefrle143 (Knesrle).144 Jedná se o významný pramen k poznání oratorních produkcí na Moravě v první polovině 18. století.145 Libreto bylo vytištěno ve znojemské tiskárně u Svobodových dědiců (zde vyšel také český text sepolcra F. V. Míči z Jaroměřic nad Rokytnou Zpívané rozjímání hořkého umučení Ježíše Krista z roku 1727).146 Dále se dochoval na Hradišti u Znojma text pastýřské hry Sermo pastorum de verbo, quod Caro factum147 uvedené zřejmě školáky od sv. Michala v roce 1772.148
Stálé divadlo městského typu fungovalo ve Znojmě teprve od roku 1784 a to v bývalém kostele klarisek.149 Význam tohoto divadla byl pro hudbu a hudební
133 HAVLÍK 1956, s. 84. 134 Tamtéž, s. 98. 135 VRBKA 1927, s. 259. 136 Seznam her udává: ADAMOVÁ 2010, s. 55–58; FUKAČ 1960, s. 256–258; MENČÍK 1895, s. 95; ZEMEK Metoděj. Školní divadlo ve Znojmě. In: Vlastivědný sborník Jižní Morava, 1970, svazek 6, s. 72–73. 137 ADAMOVÁ 2010, s. 27. 138 FUKAČ 1958a, s. 59. 139 FUKAČ 1960, s. 258. 140 Utrpení a smrt Spasitele Ježíše Krista. 141 PERUTKOVÁ – MAŇAS 2012, s. 6. 142 Tamtéž. 143 Tamtéž. 144 FUKAČ 1960, s. 258. 145 PERUTKOVÁ – MAŇAS 2012, s. 7. 146 FUKAČ 1960, s. 258. 147 Řeč pastýřů o slovu, které se tělem stalo. 148 FUKAČ 1960, s. 258. 149 Tamtéž, s. 259.
- 20 - drama pravděpodobně nepatrný.150 Hrály zde pouze kočovné společnosti a ochotnické spolky, do roku 1811 hudbu zajišťoval věžný F. Christen.151 V 19. století fungovalo i německé divadlo, kde vystupovaly kočovné společnosti z Brna, Vídně a Prahy. Ty uváděly činohry, opery a hlavně operety.152 Pod Besedou Znojemskou působil český ochotnický spolek.153 Dnešní Městské divadlo bylo otevřeno roku 1900.154
2.3.5 La Concordia de' Pianeti
Důležitou událostí v historii města byl pobyt císaře Karla VI. a jeho manželky Alžběty Kristýny při zpáteční cestě z pražské korunovace. K jejich poctě bylo ve městě instalováno slavnostní osvětlení a výzdoba, na náměstí se rozdával chléb a z kašny teklo bílé a červené víno.155 Za vytrubování a bubnování se císařský průvod odebral do dominikánského kostela sv. Kříže, kde byla sloužena mše louckým opatem V. Wallnerem, při níž hrála kapela P. Basilia Graffa z Louky156 čítající 36 členů.157 V rámci oslav císařovnina svátku a jejího těhotenství byla provedena gratulační serenata La Concordia de' Pianeti158 císařského vicekapelníka Antonia Caldary na libreto dvorního básníka Pietra Pariatiho.159 Provedení řídil dvorský ředitel hudby princ Ludvík Pius Savojský.160 Účinkovalo zde 144 zpěváků a hudebníků – kromě členů dvorní kapely také výpomoc z louckého kláštera (kapela P. B. Graffa) a pravděpodobně také studenti jezuitské koleje a městští hudebníci.161 Opera byla provedena na dvou rozměrných triumfálních vozech na Horním náměstí pod okny dnešního Althanského paláce, kde byl císařský pár ubytován.162 Používání triumfálních vozů při provádění oper a serenat už nebylo v této době obvyklé, pravděpodobným důvodem byla absence
150 Tamtéž. 151 SEHNAL – VYSLOUŽIL, 2001, s. 135. 152 NOVÁKOVÁ 2013, s. 9. 153 Tamtéž, s. 12. 154 Tamtéž, s. 17. 155 VÁCHA, Štěpán – VESELÁ, Irena – VLNAS, Vít et al. Karel VI. & Alžběta Kristýna: česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. Historická paměť. Velká řada, s. 241–242. 156 VRBKA 1927, s.259–261. 157 FUKAČ, Jiří. Louka, s. 525. 158 Svornost planet. 159 VÁCHA et al. 2009, s. 242. 160 Tamtéž. 161 Tamtéž, s. 243. 162 VESELÁ 2001, s. 21–22.
- 21 - dostatečně velkého sálu.163 Produkci tak mohla zhlédnout široká veřejnost (podle dobových záznamů bylo náměstí zcela zaplněno a obsazeny byly i nejvyšší střechy),164 šlo tedy o jedno z prvních „veřejných“ představení italské opery na Moravě.165
2.3.6 Hudební život 19. – 21. století
Jako varhaník u jezuitů krátce působil známý skladatel singspielů Ferdinand Kauer, který se narodil roku 1751 v nedalekých Dyjákovičkách.166 Od roku 1804 byl učitelem v Louce skladatel Josef Fügerl, který zde zřídil hudební školu.167 Společně s učitelem Hönligerem uvedli cyklus církevní hudby, kde pod Fügerlovým vedením zaznělo například Stabat Mater a Sieben letzte worte J. Haydna, díla F. A. Rösslera, K. H. Grauna, L. van Beethovena a J. G. Naumanna.168 Na Hradišti působil v letech 1879–1887 hudební skladatel a teoretik probošt Jan Nepomuk Emmanuel Mayer, ten zde uváděl mimo jiné hudbu Mozarta a Haydna.169 Další významnou znojemskou osobností byl varhaník a učitel Michael Pichler, který provedl mimo jiné Mozartovo Requiem a Beethovenovu Missu solemnis.170
Před rokem 1857 bylo provozování hudby ve Znojmě omezeno jen na příležitostné akce a při uvádění oper v divadle musel být zván dirigent z Vídně.171 Dobový tisk často upozorňoval na neutěšený hudební stav Znojma, to nemělo stálou městskou profesionální kapelu a do roku 1867 ani vojenskou.172 Roku 1857 došlo tedy k založení městské hudební školy, v jejímž čele stál skladatel Heinrich Fiby, ten se stal roku 1859 divadelním kapelníkem, v roce 1861 založil Musikverein, v roce 1884 Deutscher Sängergauverband im südlichen Mähren173 a kolem roku 1905 také
163 VÁCHA et al. 2009, s. 243–244. 164 Tamtéž, s. 242. 165 Tamtéž, s. 244. 166 ŠAFFKOVÁ, Blanka. Ferdinand Kauer jako skladatel singspielu [online]. Brno, 2006 [cit. 2017-11-22]. Dostupné z:
- 22 - Mozart-Gemeinde.174 Fiby uváděl na svých koncertech Bachovy kantáty, oratoria J. Haydna, Beethovenovu 9. symfonii, dále díla M. Francka, A. Stradelly, G. P. Palestriny, Mendelssohna-Bartholdyho, H. Berlioze, G. Mahlera a dalších.175 S divadelním orchestrem provedl operety J. Offenbacha, později i opery (G. Rossini Lazebník sevillský), úroveň zpěváků a sboru však nebyla vysoká, a tak často hostovali umělci z Vídně.176 V roce 1870 byl založen Německý měšťanský spolek, který vyvíjel činnost i v oblasti kultury, dále vznikla německá hudební škola, roku 1905 Städtische Musikkapelle a roku 1932 orchestr později nazvaný Symphonieorchester Znaim.177 Na německém učitelském ústavu vyučoval J. Proksch, další významnou německou osobností byl A. Weinschenk.178 Pod jeho vedením zazněl roku 1923 Händelův Mesiáš, Haydnovo Stvoření a Roční doby, v dalších letech Matoušovy pašije J. S. Bacha, Mozartovo Requiem a Korunovační mše, Beethovenova 9. symfonie, Weberův Čarostřelec a jiná velká díla.179 Roku 1945 německý hudební život ve městě zanikl.
České obrozenecké snahy se projevily nejdříve šířením kramářské písně.180 V roce 1870 založil notář Jan Vlk Besedu Znojemskou.181 V roce 1920 vznikla díky Albertu Pekovi městská hudební škola, Znojemská filharmonie a Pěvecké sdružení Vítězslav Novák.182 Znojemská filharmonie pod vedením Alberta Peka uváděla díla B. Smetany,183 A. Dvořáka, Z. Fibicha, V. Nováka, J. Suka, ale také J. Haydna, W. A. Mozarta, L. van Beethovena, J. S. Bacha, Mendelssohna-Bartholdyho, P. I. Čajkovského nebo Alberta Peka.184 S Pěveckým sdružením Vítězslav Novák provedla filharmonie i operu V studni Viléma Blodka, operu Dráteník Františka Škroupa nebo dětské zpěvohry Pekovy: Idylla, Tři halíře, Leknínová královna a Zlatá nit.185
174 FLEISCHER 1981, s. 71. 175 HADER, Widimar. Znaim, s. 1584–1586. 176 BĚLOBRADIČOVÁ 2009, s. 26–27. 177 FUKAČ, Jiří. Znojmo, s. 1026. 178 Tamtéž. 179 HADER, Widimar. Znaim, s. 1586. 180 FUKAČ, Jiří. Znojmo, s. 1026 181 Tamtéž. 182 Tamtéž. 183 Během roku 1924 uvedla celé Smetanovo symfonické dílo. (SVOBODA 2016, s. 30.) 184 SOCHOROVÁ 2007, s. 15. 185 SVOBODA 2016, s. 31.
- 23 - Z dalších spolků můžeme uvést Pekovo dudácké sdružení, Jihomoravské kvarteto, Posádkovou hudbu 24. pěšího pluku a Sokolskou hudbu.186 Karel Urbánek založil studentský smyčcový orchestr pod hlavičkou mládežnické organizace YMCA, Chrámový sbor Cyrilská jednota (při kostele sv. Michala) a Kruh přátel umění.187
Ve Znojmě byla před rokem 1945 početná židovská obec, o jejíž hudbě jsme málo informováni. O synagogálním zpěvu máme zprávu z roku 1928.188
O hudební poválečnou obnovu se zasloužili zejména J. Francl, S. Mašata, K. Urbánek, J. Tesařík, J. Nechvátal.189 V 50. letech ukončila činnost dechová kapela posádkové hudby 24. pěšího pluku,190 která byla známá díky promenádním koncertům. Z amatérských spolků pokračovala Znojemská filharmonie, která se však potýkala s nedostatkem členů, přesto účinkovala ještě při čtrnácti reprízách Fidlovačky v letech 1968–1969, v sedmdesátých letech spíše již komorní orchestr zanikl úplně.191 V roce 1992 na činnost filharmonie částečně navázal Znojemský komorní orchestr.192 Dodnes funguje také Pěvecké sdružení Vítězslav Novák a Chrámový sbor sv. Kříže, nověji vznikl studentský sbor na Gymnáziu Dr. Karla Polesného a Dívčí pěvecký sbor Znoimia na pedagogické škole. O zajišťování koncertů artificiální hudby se před vznikem festivalu staral pravidelně pouze Kruh přátel hudby193 pod Znojemskou Besedou, jednotlivé farnosti a několik nadšených jedinců. Jednalo se však převážně o komorní koncerty nebo větší adventní, vánoční či velikonoční koncerty amatérských těles. Stará hudba v poučené interpretaci byla uváděna zcela výjimečně. Zájem publika o artificiální hudbu byl v devadesátých letech velmi malý. Větší produkce pořádala pouze farnost sv. Mikuláše u příležitosti Znojemského historického vinobraní. Za oratorními nebo operními projekty museli znojemští diváci dojíždět do Brna, Vídně či Prahy. Ve Znojmě dodnes není žádný profesionální hudební ani divadelní soubor.
Od roku 2005 funguje ve městě Hudební festival Znojmo, v roce 2007 vznikl JazzFest Znojmo, další festivaly zaměřené na nonartificiální hudbu začaly ve Znojmě
186 Tamtéž, s. 34–36. 187 Tamtéž, s. 35–36. 188 HADER, Widimar. Znaim, s. 1585. 189 FUKAČ, Jiří. Znojmo, s. 1026. 190 Studie a materiály poválečné armády. Vojenské hudby čs. armády po roce 1945. Československá armáda [online]. Poslední aktualizace 22. 10. 2017 [cit. 2017-11-24]. Dostupné z:
- 24 - vznikat od roku 2008 (Šramlfest, WAKE UP, LOUKA OPEN). Hudební festival Znojmo je ve městě jediným festivalem zaměřeným na artificiální hudbu.
- 25 - 3. Hudební festival Znojmo
Hudební festival Znojmo je červencový mezinárodní tematický festival, nyní přibližně osmnáctidenní. Koná se od roku 2005. Jednotlivé ročníky jsou zaměřené na výročí některého významného skladatele nebo odvozují své téma od hlavního scénického projektu. Převažují koncerty artificiální hudby od renesance po klasicismus, nechybí však také koncerty jiných časových období nebo odlišných žánrů, jako například jazz nebo folklór. Koncerty doplňuje bohatý doprovodný program: karneval na náměstí, hudba v ulicích, hudební odpoledne pro děti, večerní fanfáry z radniční věže, sommelierská minima či zámecká hostina v barokním stylu. Festival využívá historické budovy, nádvoří, kostely i ulice ve městě Znojmě, kostely a zámky v okolí a také přírodu Národního parku Podyjí. Stěžejní je pak každoroční nové nastudování a uvedení hudebně-dramatického díla ve vlastní produkci a v historicky poučené hudební interpretaci. Koncerty jsou spojeny s ochutnávkou vín některého z místních vinařů, odborní sommelieři každý rok vyberou vína do speciální festivalové kolekce a vybrané restaurace nabízí v průběhu festivalu speciální festivalová menu. Patronem festivalu je houslista Pavel Šporcl. Festival je od roku 2015 členem České asociace festivalů. V roce 2006 navázal spolupráci s rakouským Festivalem Retz.
Hudební festival Znojmo pořádá Znojemský hudební festival, zapsaný spolek (dříve občanské sdružení). Jedná se o neziskovou organizaci sídlící ve Znojmě. Kromě letního Hudebního festivalu Znojmo, jehož organizace je hlavní činností spolku, pořádá od roku 2007 každoroční JazzFest Znojmo, vytváří kulturní program zaměřený na folklór na Festivalu vína VOC Znojmo a příležitostně organizuje Setkání cimbálových muzik a další jednotlivé koncerty. Tým festivalu se postupnými kroky profesionalizuje. Festival si vychovává nové pracovníky i z řad mladých studentů, kteří se učí na „Koncertě malých géniů“, který je celý v jejich vlastní produkci. Takto začínala například i nynější hlavní produkční operních projektů Barbora Buliščaková.
3.1 Vznik Hudebního festivalu Znojmo
Hudební festival Znojmo založili dva přátelé: Jiří Ludvík (prezident festivalu) a Roman Válek (umělecký ředitel festivalu). Seznámili se přes Antonína Stehlíka,
- 26 - tehdejšího švagra Romana Válka a zároveň člena cimbálové muziky, ve které je Jiří Ludvík primášem. Již před vznikem festivalu spolupracovali na několika vánočních a velikonočních koncertech ve Znojmě. Oba zakladatele spojuje láska k hudbě, dobrému vínu, velké sny a odvážné vize, a tak není divu, že myšlenka o založení festivalu se zrodila právě nad skleničkou ve vinném sklepě. Roman Válek k tomu uvedl: „Chtěli jsme s Jiřím udělat něco významného pro Znojmo s nadregionálním významem – orchestr, soubor nebo akci, jež by se profilovala v oblasti tzv. autentické interpretace hudby starších slohových období.“194 „Ve sklepě jsme se jednou shodli, že takové město jako Znojmo potřebuje velkolepou hudební akci... festival,“195 sdělil Jiří Ludvík. V projektu z roku 2006 je napsáno: „Hudební festival Znojmo je zaměřen na výročí významných hudebních skladatelů starších hudebních období a koresponduje tak se vzácnou historickou architekturou města Znojma. Zároveň má propojit přitažlivou hudbu s nezaměnitelným vínem znojemského regionu. Vznikl z potřeby obohatit kulturní život ve Znojmě v oblasti hudby a divadla, protože právě takový projekt ve městě není. Mohl by být nejen příjemným zpestřením, ale stát se profesionální, celostátně uznávanou kulturní akcí, tím zviditelnit město Znojmo jako kulturní centrum a zvýšit jeho turistickou atraktivitu.“196 Po založení občanského sdružení se začalo s přípravami prvního ročníku. Bylo to pouhých pět měsíců před jeho začátkem, i tak se podařilo sehnat potřebné finance a zajistit vše pro zdárný průběh úvodního ročníku.197
První ročník festivalu proběhl ve dnech 8. – 10. 7. 2005 s podtitulem „na Händela Bacha“. Jak název napovídá, zaměřoval se především na hudbu J. S. Bacha a G. F. Händela, kteří měli toho roku 320. výročí narození. Hlavním projektem programu bylo uvedení tří představení Händelovy opery Acis a Galatea (HWV 49a) v Městském divadle Znojmo ve vlastní produkci. „Cimbál, víno, baroko“ byl název koncertu cimbálové muziky Réva z Uherského Hradiště. Proběhl ve štukovém sále Louckého kláštera. Skládal se z úprav děl J. S. Bacha a G. F. Händela a lidových písní. Následovala beseda u cimbálu. V kostele Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava v Louce zazněl koncert sestavený ze skladeb Bacha a Händela v podání polského kontratenoristy Jakuba Burzyńského198 za doprovodu varhaníka a cembalisty Martina Jakubíčka.
194 E-mailová komunikace s Romanem Válkem, vedla Jarmila Ludvíková, 25. 10. 2017. 195 E-mailová komunikace s Jiřím Ludvíkem, vedla Jarmila Ludvíková, 27. 10. 2017. 196 Znojemský hudební festival. Projekt – Hudební festival Znojmo 06. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2006, s. 1. 197 JANĚKOVÁ 2006, s. 31. 198 Záskok za původně inzerovaného Piotra Olecha, který onemocněl.
- 27 - Koncert s názvem „Bach(a) Jazz“ představil opět úpravy několika barokních skladeb v podání skupiny nChant Jazz pod vedením Radka Škeříka. Již v prvním ročníku byly přítomny doprovodné akce jako průvod masek a věžní hudba.199 V dalších letech se festival rozrostl počtem dnů, koncertů i doprovodných akcí. Od druhého ročníku je patronem festivalu houslový virtuóz Pavel Šporcl. Rezidenčním souborem festivalu je Czech Ensemble Baroque.
3.2 Patron festivalu Pavel Šporcl
Přední český houslista Pavel Šporcl je patronem Hudebního festivalu Znojmo od roku 2006. I když by se mohlo zdát, že to vzhledem k zaměření festivalu na poučenou interpretaci staré hudby není vhodný výběr, vedení festivalu s tímto faktem obratně nakládá. Často spojuje Pavla Šporcla s umělci z řad zabývajících se stylovou interpretací: s Czech Ensemble Baroque, s Monikou Knoblochovou, Barbarou Marií Willi a Michaelem Tsalkou. I když se z Pavla Šporcla pravděpodobně nestane umělec hrající hudbu starších slohových období výhradně poučeně, jistě se k tomu díky své přirozené hudebnosti a po četných zkušenostech bude alespoň přibližovat a napomůže svým jménem propagaci stylové interpretace. V dnešním českém hudebním světě není bohužel respektující přístup ke stylové interpretaci stále ještě samozřejmostí. Koncerty Pavla Šporcla jsou každoročně vyprodané, festival také dobře propaguje v médiích a směle se vrhá do nových výzev, i když mu to přidělává práci. Odvážně se pustil i do projektu „Čtvero ročních dob Pavla Šporcla“, kde s Czech Ensemble Baroque uvedl známé Vivaldiho dílo v historickém ladění a1=415 Hz, přestože mu to s jeho absolutním sluchem činilo nemalé potíže200 a riskoval tím i svoji uměleckou pověst. Při každém ročníku festivalu naplňuje jeho dramaturgický plán, učí se kvůli festivalu i nový repertoár a svoje aktuální projekty, pokud nezapadají do dramaturgie festivalu, představuje v přidaném koncertě. Pod jeho speciálním patronátem je koncert „Malí géniové“, kde účinkují talentovaní umělci do 15 let. Nejen, že se koncertu účastní osobně, zahajuje ho úvodním slovem a předává účinkujícím drobné pozornosti, ale také v den koncertu společně s mladými umělci obědvá a hovoří s nimi o jejich uměleckých
199 Znojemský hudební festival. Music festival Znojmo ’05: 8. – 10. 7. 2005, „na Händla Bacha“, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2005, s. 4. 200 Ladění a1=415 Hz je přesně o půl tónu níž než dnešní běžné ladění a1=440 Hz (někde i a1=442 Hz), což je pro člověka s absolutním sluchem matoucí, protože hmatem hraje jiný tón, než který slyší (např. hmatem hraje f1 a zní e1).
- 28 - i neuměleckých aktivitách, což je pro ně velké povzbuzení v jejich činnosti. Podle svých časových možností se patron festivalu účastní jako divák i dalších koncertů festivalu a akcí se sponzory a Klubem přátel festivalu. Pavel Šporcl k festivalu řekl: „Hudební festival Znojmo se díky promyšlené dramaturgii a ojedinělým scénickým projektům vznikajícím každoročně v produkci festivalu rozšířil za hranice Znojma a je znám po celé republice. Je úžasné a velmi mě těší, že se rok od roku daří zvyšovat prestiž této kulturní události, jíž jsem hrdým patronem.“201
3.3 Jiří Ludvík
Jiří Ludvík (* 1979) je prezidentem Hudebního festivalu Znojmo, učitelem dějepisu a hudební výchovy na gymnáziu, kde vede i místní pěvecký sbor DrKrPol, je primášem a uměleckým vedoucím Cimbálové muziky Antonína Stehlíka, vedoucím dětské cimbálové muziky ve folklorním souboru Dyjavánek a vinařem ve vinařství Lambeck. Pro Český biatlonový svaz zajišťuje doprovodné kulturní akce a televizní přenosy předávání cen Biatlonista roku. Po absolvování Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě pokračoval ve studiích na Univerzitě Hradec Králové. Zde absolvoval pedagogické vzdělání v oboru historie a hudební výchovy. Nad rámec běžné výuky se více věnoval hře na housle a v závěru studia provedl vlastní diplomový koncert. Dále se účastnil několika ročníků Letní školy barokní hudby, pořádané Romanem Válkem. Jiří Ludvík také skládá nové koledy a písně ve folklorním stylu202 pro potřeby Cimbálové muziky Antonína Stehlíka. Jeho hlavní náplní na festivalu je koordinace všech hlavních pracovníků, také zastává roli fundraisera, tvoří rozpočet a velkou měrou se podílí na dramaturgii, produkci, technickém řešení problémů atd.
3.4 Roman Válek
Roman Válek (* 1963) je uměleckým ředitelem Hudebního festivalu Znojmo, dirigentem zaměřujícím se především na velké vokálně-instrumentální tituly, zakladatelem a šéfdirigentem tělesa Czech Ensemble Baroque věnujícího se skladbám 17. až 19. století v duchu historicky poučené interpretace. Založil Letní školu barokní
201 Znojemský hudební festival. Hudební festival Znojmo 6. – 23. 7. 2017, H. Schütz: Příběh o Kristu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2017, s. 5. 202 Dosud nebyly veřejně vydány. Existují písemně zaznamenané pouze v archivu Cimbálové muziky Antonína Stehlíka a nahrané na pracovních záznamech jejich koncertů.
- 29 - hudby (nyní v Holešově) a Třebíčský operní festival. Od roku 2012 pořádá v Brně s Czech Ensemble Baroque abonentní cyklus Bacha na Mozarta!.203 První sborové a klavírní zkušenosti nabyl u svého otce Vlastimila Válka204, další hudební znalosti získal u Rostislava Hališky, Zbyňka Mrkose, Zdeňka Zouhara a Aloise Skoumala.205 Hrál na klarinet, po studiu na gymnáziu s hudebním zaměřením pokračoval ve studiu vokálně-instrumentální hudby a dirigování sboru na Janáčkově akademii múzických umění.206 Dále se vzdělával na kurzech Bachakademie pořádaných Českou filharmonií pod vedením Helmutha Rillinga (1988), na kurzech barokní opery v Třeboni u Dirkjana Horringy (1996–1998), absolvoval kurz ansámblového zpěvu ve třídě, kterou vedl Marius van Altena (2002–2004) a pěvecké kurzy pořádané Týnskou školou v Praze (1998–2000).207 Svoji cestu k historicky poučené interpretaci popisuje Válek takto: „Od dob svých sbormistrovských začátků jsem po očku sledoval práci Českých madrigalistů s úžasným Miloslavem Venhodou, mimo jiné zakladatelem dnes již legendárních valtických kurzů. Snažil jsem se za dostupných informací zařazovat hudbu starších slohových období a interpretovat je po vzoru Venhody diametrálně jinak, než jak zněl oficiální proud romanticko-symfonické hudby. Šlo o 80. a 90. léta. O již bující praxi na západě se jen tušilo.“208 Kolem roku 1990 si vybral muzikolog a dirigent Andreas Kröper Válkův Brněnským akademickým sbor ke spolupráci na nahrávání pro Londýnskou firmu Pickwick allegro.209„Kröperovy zkoušky a frázování jsem doslova hltal. On byl traversista a žák Nikolause Harnoncourta a prosazoval extrémy ve frázích, tempech, dramaturgii. To mě nutilo neustále přemýšlet, konfrontovat, studovat, experimentovat. Tam jsem poprvé pocítil, že ideální způsob existence hudebního tělesa je mít privátní soubor vokálně-instrumentální, s nímž by se dalo dlouhodobě koncepčně pracovat v České republice, jež byla tehdy, co se staré hudby týče, vyprahlou polopouští.“210
Na Hudebním festivalu Znojmo se Roman Válek stará o dramaturgii, diriguje scénické projekty, na kterých spolupracuje se svou manželkou, sbormistryní Terezou
203 Biografie. Roman Válek [online]. c2017 [cit. 2017-11-08]. Dostupné z:
- 30 - Válkovou, dále diriguje některé zahajovací filharmonické koncerty a závěrečné vokálně-instrumentální koncerty.
3.5 Czech Ensemble Baroque
Czech Ensemble Baroque je rezidenčním ansámblem Hudebního festivalu Znojmo. Orchestr založený roku 1998 se zabývá stylovou interpretací děl starších slohových období v autentické interpretaci na dobové nástroje.211 Soubor se skládá ze tří složek: orchestr, vokální ansámbl a sólisté. Šéfdirigentem je od začátku Roman Válek, úlohu koncertního mistra zastává Peter Zajíček nebo Elen Machová, vokální ansámbl vede Tereza Válková. Členy jsou instrumentalisté a zpěváci z České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska a Německa. Těleso uvádí kantáty, opery, koncerty a symfonie převážně z období baroka a klasicismu se zaměřením na objevování a restaurování děl F. X. Richtera.212 Od roku 2003 pořádá vlastní hudební workshop Letní škola barokní hudby (nyní v Holešově), od září 2012 organizuje v brněnském Besedním domě vlastní abonentní cyklus staré hudby Bacha na Mozarta!, který je první svého druhu na Moravě.213 Od ostatních podobných českých souborů se podle Romana Válka odlišuje tímto: „Členská základna není závislá na Praze. Čerpá z Moravy a okolních států Visegrádu. Dále máme odlišnou vlajkovou loď. Tedy nikoli Zelenku, ale F. X. Richtera a období mezi barokem a klasicismem – např. Mannheim.“214 Podle Jiřího Ludvíka tkví jedinečnost orchestru především v „odvaze pustit se do velkých kantát s adekvátním obsazením.“215
3.6 Dramaturgie festivalu
Dramaturgii festivalu vytváří společně Roman Válek a Jiří Ludvík. Do roku 2016 byla odvozovaná od výročí hudebních skladatelů starších slohových období (od Monteverdiho po Beethovena). V roce 2017 se využilo výročí počátku církevní
211 Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir. Czech Ensemble Baroque [online]. c2016 [cit. 2017-11- 15]. Dostupné z:
- 31 - reformace, uváděl se projekt z děl protestantského autora Heinricha Schütze. Většina koncertů a doprovodných akcí se odvíjí od daného skladatele, podtitulu ročníku či nosného tématu. Jiří Ludvík sdělil: „Dá se říci, že společně s Romanem [Válkem] nejdříve hledáme autora s operním dílem, který může být přínosem pro naši kulturní scénu, a poté hledáme kompromis, který určitě ovlivňují i finance. Jakmile je připravena stagiona, rozhodneme se pro celkovou ideu dramaturgie festivalu (například letos dle Monteverdiho ‚Znojmo na italský způsob‘) a k ní poté doplňujeme umělce a programy jako do tajenky. Výsledkem zatím vždy byla dramaturgie velmi sevřená a nekompromisní.“216 Roman Válek doplňuje: „Vodítkem jsou výročí skladatelů, jinak hraje roli celá řada aspektů – termíny špičkových interpretů, požadavky a naladěnost publika, uvádění českých a světových premiér a tak podobně.“217 Díky pevné dramaturgii jsou koncerty festivalu nové, tvůrčí a vlastně vytvářené na míru festivalu.218 Dramaturgie se drží například i hostina na Vranově, kdy se v roce 2017 podával vždy jeden chod v protestantské a katolické verzi.
Témata jednotlivých ročníků s podtituly:
1. ročník: G. F. Händel, J. S. Bach – „Na Händela Bacha“ (2005), 2. ročník: W. A. Mozart – „(Ne)vinná degustace Mozarta“ (2006), 3. ročník: L. van Beethoven – „Ludwig wein Beethoven“ (2007), 4. ročník: A. Vivaldi – „In vino Vivaldi“ (2008), 5. ročník: J. Haydn – „Haydn, víno, Napoleon“ (2009), 6. ročník: H. Purcell a G. F. Händel – „Purcell & Handel a číše vína s anglickou královnou“ (2010), 7. ročník: J. Mysliveček – „Il div(í)no Znoyemo“ (2011), 8. ročník: J. B. Lully – „Král Slunce“ (2012), 9. ročník: C. Monteverdi – „Znojmo na italský způsob“ (2013), 10. ročník: J. P. Rameau a Rok české hudby (2014), 11. ročník: G. P. Telemann (2015), 12. ročník: W. A. Mozart (2016),
216 Začíná Hudební festival Znojmo. Opera Plus [online]. 11. 7. 2013 [cit. 2017-11-14]. Dostupné z:
- 32 - 13. ročník: pětisté výročí počátku církevní reformace (2017).219 Eva Mikulášková komentuje: „Podtituly festivalu jasně vypovídají o dobře volené koncepci dramaturgie Romana Válka – výběr skladatelů různých národností a stylů, mnohdy české premiéry ‚starých‘ oper. [...] Hudebně a dramaturgicky se ukázal [Hudební festival Znojmo] poctivým a pestrým i v roce 2012, kdy dokázal spojit ve fungující celek umělce provádějící klasickou a tzv. starou hudbu, jazz a cimbálovou muziku.“220 V každém ročníku má pevné místo scénický projekt v několika reprízách, koncerty Pavla Šporcla, koncert cimbálové muziky, dobročinný koncert na zámku v Uherčicích, „Koncert laureátů Letní školy barokní hudby“ konaný na zámku ve Vranově nad Dyjí nebo Moravském Krumlově, putovní varhanní koncert Martina Jakubíčka ve Znojmě a okolí „Tour de Varhany“, „Koncert malých géniů“, komorní „Koncert při svíčkách“, „Koncert znojemských hudebníků“, „Setkání festivalů na Heiliger Steinu“ a „Koncertní piknik v Národním parku Podyjí“. V doprovodných akcích jsou to „Hudba v ulicích“, karneval nebo večírek pod širým nebem, dětské hudební odpoledne, sommelierská minima, promítání tematického filmu a přednáška v kině a každý večer fanfáry z radniční věže. Dříve býval uváděn zahajovací symfonický koncert, závěrečný duchovní koncert a jazzový koncert, nově je zařazena „Hostina pro hraběte Althana“ a koncert světového barokního orchestru. V minulosti byly uvedeny také velké komediální projekty „Igudesman & Joo: A little Nightmare Music“ a „MozART Group“.
3.7 Význam a přínos festivalu
Dosah Hudebního festivalu Znojmo významně překračuje hranice naší republiky. Na poli české hudební kultury se můžeme srovnávat s podobnými festivaly uvádějící starou hudbu jako Letní slavnosti staré hudby, Svatováclavský hudební festival, Concentus Moravie a Festival barokních umění Český Krumlov. Hudební festival Znojmo se však vymyká každoročním uvedením scénického díla ve formě stagiony, svojí pevnou a objevnou dramaturgií a propojením s místní vinařskou tradicí.
219 Od roku 2014 nejsou dávány podtituly. 220 MIKULÁŠKOVÁ, Eva. Hudební festival Znojmo – letos Monteverdi! MUSICOLOGICA [online]. roč. 2013, únor [cit. 2017-11-14]. Dostupné z:
- 33 - Scénické projekty bývají odbornou kritikou často označovány za kvalitativně srovnatelné s významnými evropskými produkcemi v oblasti staré hudby.221 Uvádění novodobých premiér převážně barokních oper se u nás věnuje dále Festival barokních umění Český Krumlov (soubor Hof-Musici s vedoucím Ondřejem Mackem), Olomoucké barokní slavnosti (soubor Ensemble Damian pod vedením skladatele Tomáše Hanzlíka) a nepravidelně Smetanova Litomyšl. Přínosem znojemského festivalu na poli poučené interpretace staré hudby se zabývá zvlášť kapitola 3.8.
Festival je prospěšný také pro samotné město Znojmo jak z hlediska cestovního ruchu, tak zaplněním prázdného místa v hudební kultuře města a propagací místních vinařů. Díky festivalu objevují návštěvníci nová místa, například nádvoří historických měšťanských domů, kostely v okolních obcích a přírodu Národního parku Podyjí. Festival pořádá nebo se spolupodílí na dobročinných akcích, od roku 2009 podporuje zchátralý renesanční zámek v Uherčicích, kdy se po koncertě koná dražba vín, jejíž výtěžek putuje na obnovu zámku, dále propaguje charitativní koncert na podporu Nadace pro transplantace kostní dřeně. Nezanedbatelnou práci odvádí také na poli edukace, zpřístupňuje artificiální hudbu dětem na dětském hudebním dnu a na „Koncertě malých géniů“, kde se zároveň učí budoucí produkční, pořádá přednášky a tematická filmová představení vztahující se k danému ročníku, proběhl workshop se skupinou The King’s Singers, „Koncertnímu pikniku v Národním parku Podyjí“ předchází vycházka s odbornými průvodci a v průběhu festivalu jsou zařazena dvě sommelierská minima. Festival podporuje začínající umělce z řad dětských talentů. Na koncertech Letní školy barokní hudby představuje výherce interpretační soutěže a dává jim příležitost vystoupit s profesionálním tělesem Czech Ensemble Baroque a v neposlední řadě jsou začínající umělci vyhledáváni a zařazováni i do scénických projektů (začínali zde například Adam Plachetka, Lenka Cafourková Ďuricová, Jiří Miroslav Procházka, Jakub Kubín a další zpěváci i členové orchestru). Festival se snaží využívat místní profesionální i amatérské umělce v rámci „Koncertu znojemských hudebníků“, „Hudby v ulicích“, „Věžní hudby“ a v dalších programech. Také se je daří zařazovat do vokální, taneční i instrumentální složky scénických projektů. Festival iniciuje vznik nových děl: symfonická báseň Morava Vladimíra Franze, Sturm und Drang Lukáše Hurníka, díla znojemských skladatelů Più desolato Otty Wankeho
221 Viz kapitolu 3.9 této práce.
- 34 - a Lullybe Petry Čtveráčkové. Vznikají četné koncertní programy přímo na míru festivalu a nové jazzové či folklorní úpravy děl skladatelů, jimž se daný ročník věnuje.
Festival využívá své zeměpisné polohy a podporuje česko-rakouské přátelské styky především díky úzké spolupráci s Festival Retz. Oba festivaly se každoročně setkávají na poutním místě Heiliger Stein, kde probíhá ochutnávka znojemských i retzkých vín a hraje Cimbálová muzika Antonína Stehlíka. Také uspořádaly společnou výstavu k desetiletému výročí vzniku obou festivalů, spolupracují na vzájemné propagaci a propojují umělce obou zemí (např. Pavel Šporcl a Matthias Fletzberger). Výměna diváků zatím probíhá spíše jednostranně, kdy diváci z Retzu jezdí do Znojma. Díky velkému cenovému rozdílu vstupenek je zatím malý zájem Čechů o koncerty a operu v Retzu. Do budoucna by chtěl znojemský festival přitáhnout ještě více diváků právě z Rakouska a zejména z Vídně.
Festival se věnuje i gastronomii. Před každým koncertem a o přestávkách je zdarma ochutnávka vín místních vinařů. Odborná sommelierská komise vybírá každý rok vína do speciální festivalové kolekce vín, laická porota tvořená členy Klubu přátel festivalu pak z nich vybírá šampiona. V programu jsou zařazena dvě sommelierská minima, což jsou ochutnávky znojemských a světových vín pod odborným vedením. V době konání festivalu nabízí vybrané restaurace vína z festivalové kolekce a festivalová menu s tematickými názvy (např. Kuřecí prsa „L’estro Armonico“, Dirigentská taktovka, která se stala špízem, Salieriho pikantní pomsta v bramboráku). Oblíbené jsou i piknikové koše na koncertě v Národním parku Podyjí. Největším gastronomickým projektem je „Hostina pro hraběte Althana“ v Sále předků vranovského zámku. Jedná se přibližně o osmichodové tematické menu profesionálních kuchařů propojené s vínem, ukázkami barokních tanců a živou hudbou. Návštěvníci festivalu jsou ze dvou třetin z jižní Moravy, ale přijíždí i diváci ze vzdálenějších regionů a zahraničí. Návštěvnost se v posledních letech pohybuje kolem čtrnácti tisíc diváků.222
3.8 Vztah festivalu k historicky poučené interpretaci staré hudby
Hudební festival Znojmo není festivalem výhradně se zaměřujícím na starou hudbu v poučené interpretaci, ale čím dál více se tomuto směru věnuje a koncerty
222 Začíná Hudební festival Znojmo. Opera Plus [online]. 11. 7. 2013[cit. 2017-11-14]. Dostupné z:
- 35 - v historicky poučené interpretaci tvoří již od počátku podstatnou část programu každého ročníku. Zásadním počinem je vytváření scénických projektů v poučené interpretaci z hlediska hudby (ne režie). Stálými koncerty ve stylové interpretaci jsou „Koncert laureátů Letní školy barokní hudby“, „Tour de varhany“ a „Koncert při svíčkách“. Festival uvedl řadu velkých koncertů v podání Czech Ensemble Baroque: Mozartovo Requiem d moll (KV 626), Beethovenova Missa solemnis D dur op. 123, Vivaldiho Dixit Dominus (RV 595) a Gloria (RV 589), Haydnovo Die Schöpfung223 (Hob. XXI/2), Händelův Messiah224 (HWV 56), recitál Adama Plachetky „Händel Oratorio Arias“, „Pocta českým symfonikům“ (díla J. A. Bendy, F. V. Kramáře, P. Vranického) a další. Do programu jsou zařazovány recitály českých i zahraničních orchestrů zabývajících se poučenou interpretací: Musica Florea, Akademie für alte Musik Berlin, na příští rok se vyjednává s Il Giardino Armonico. Dále byly uvedeny různé vokální koncerty (kontratenorista Jakub Burzyński, Czech Ensemble Baroque Quintet, Capella Mariana, Ensemble Trecanum) a velké množství komorních koncertů (kvarteto Musica Aeterna, Brno Baroque Trio, Reichovo kvarteto, Lotz trio, Ensemble Sporck a další). Festival zařazuje do programu také taneční vystoupení skupiny Alla Danza zabývající se rekonstrukcemi dobových tanců.
Tím, že festival má na každý ročník pevně stanovené výchozí téma, klade na účinkující nároky na nastudování nových děl, která nemají na repertoáru, a tak podněcuje k bádání v archivech a spartaci notových materiálů. Dále obohacuje českou scénu o opery, které dosud v České republice nebyly uvedeny nebo neproběhly v poučené interpretaci (např. Don Giovanni v ladění a1=430 Hz), v některých případech se jedná o obnovené světové premiéry. Festival se nevyhýbá také experimentům se starou hudbou a neobvyklým spojením. Ve scénických projektech se jedná třeba o scénické ztvárnění hudby Lullyho a Telemanna, neobvyklé je spojení skladeb Schütze nebo Monteverdiho do scénické koláže. Na symfonickém koncertě zazněla premiéra díla současného skladatele Lukáše Hurníka Sturm und Drang na klasicistní nástroje a jejich repliky. Festival rozšiřuje povědomí o poučené interpretaci staré hudby mezi posluchači i aktivními umělci dosud neuznávajícími tento směr. Za dobu trvání festivalu se podařilo přivést na dráhu poučené interpretace staré hudby některé profesionální muzikanty ze Znojemska. Při zkouškách na „Koncert znojemských hudebníků“ je snaha
223 Stvoření. 224 Mesiáš.
- 36 - aplikovat co nejvíce prvků stylové interpretace. Festival spojuje „poučené“ a „nepoučené“ umělce (Ensemble Baroque a Pavel Šporcl nebo Jiří Bárta). Roman Válek k tomuto uvedl: „Je to jakýsi dialog – jež je veřejností vítán a měl by mezi muzikanty bez problémů fungovat. Bohužel však funguje jen jednostranně, protože muzikanti z tzv. romantického tábora neznají jazyk – vyjadřovací prostředky autentistů. [...] V praxi je to třeba tak, jako by si např. již zesnulý vynikající houslista Josef Suk střihl koncert s orchestrem Gustava Broma a chtěl improvizovat na swing. Zkrátka k takovým spojením dochází z komerčních důvodů, ale umělecky jsou pro obě strany značně neperspektivní.“225 Naproti tomu vidí Jiří Ludvík význam těchto spojení „především v propagaci jak směrem k obecnému publiku, tak směrem k odborné a umělecké veřejnosti. Dobová interpretace je úžasná ve své muzikálnosti a mě zaráží, jak velké příkopy jsou kopány nekvalitní výukou na uměleckých školách dnes ve 21. století. Ty se snažíme zahrnovat a stavět přes ně mosty.“226
3.9 Scénické projekty
Scénické vokálně-instrumentální nebo taneční projekty ve formě stagiony jsou hlavní osou festivalu. Od počátku se na těchto projektech pod taktovkou dirigenta Romana Válka podílí Czech Ensemble Baroque Orchestra hrající ve stylové interpretaci na dobové nástroje či jejich repliky. Sbor Ars Brunensis Chorus a Festival chorus Znojmo vystřídal od roku 2008 Czech Ensemble Baroque Choir pod vedením Terezy Válkové. Jako sólisté se využívají renomovaní čeští i zahraniční zpěváci227 i mladé talenty, které Roman Válek vybírá často z řad absolventů Letní školy barokní hudby.228 S festivalem dlouhodobě spolupracuje také Vladimír Chytil, který přebásňuje původní libreta do českého jazyka. Výjimkou v jednotné koncepci bylo představení „Když tančím s Beethovenem“ spojující moderní výrazový tanec s Beethovenovými klavírními sonátami, kdy neúčinkoval Czech Ensemble Baroque a hudba k představení neproběhla v historicky poučené interpretaci. Další výjimku tvoří tři projekty mimo hlavní scénická představení: taneční projekt „Běželi kolem a nevěděli, že už je ráno“, dětská opera Juraje Čiernika Červená Karkulka a komediální představení „Monteverdiho
225 E-mailová komunikace s Romanem Válkem, vedla Jarmila Ludvíková, 25. 10. 2017. 226 E-mailová komunikace s Jiřím Ludvíkem, vedla Jarmila Ludvíková, 27. 10. 2017. 227 Jedná se především o kontratenoristy, haute-contre nebo basisty s patřičným rozsahem. 228 Např. Adam Plachetka hrál svou první roli Dona Giovanniho ve Znojmě v roce 2006.
- 37 - hudebně-tanečně-vědecko-populární revue aneb Claudio Monteverdi a české země“, které jsou v textu zařazeny pro úplnost.
První tři ročníky se scénické projekty odehrávaly v Městském divadle, poté se z důvodu nevyhovující klimatizace, nedostatečného prostoru na jevišti, hledišti a především v orchestřišti přesunuly na nádvoří Jihomoravského muzea, do jízdárny v areálu Louckého kláštera a kostela sv. Michala. Nádvoří Jihomoravského muzea je unikátní čtvercový prostor s polorozbořenou zdí bývalého kostela klarisek, která tvoří součást scén. Akustika je dobrá, v případě nepřízně počasí však není prostor zastřešen, jako například nádvoří zámku v Litomyšli, a město se k podobnému projektu zatím nechystá. Dále zde chybí divácká elevace, a tak sedí diváci na skládacích židlích v jedné rovině zčásti na dlažbě a zčásti na trávě, scéna však bývá dostatečně vyvýšená. Další nevýhodou prostoru i přes nepopiratelnou atmosféru je začátek představení až kolem jednadvacáté večerní hodiny kvůli světelným podmínkám. Představení pak i přes škrty v partituře končila často až hluboko po půlnoci a občasné citelné ochlazení v průběhu večera způsobovalo problémy orchestru hrajícímu na dobové nástroje nebo jejich repliky i divákům zabaleným do dek. Náhradní varianta v případě nepřízně počasí byla v jízdárně Louckého kláštera. Jiný dostatečně velký prostor s patřičnou akustikou ve Znojmě není k dispozici. Od roku 2012 přistoupili organizátoři jen k variantě v jízdárně. „Stěhování a výroba náhradního prostoru stála v minulosti totiž festivalový tým nemalé finanční prostředky a nadlidské výkony, které byly k realizaci díla v alternativním prostoru často nutné, a mnohdy pak nesplnilo očekávání diváků.“229 Prostor v jízdárně se ukázal být pro diváky akusticky vynikající, jen na velké scéně dochází k přizvučování continua na jevišti pro lepší orientaci zpěváků. Kamerový systém pro snímání dirigenta se nevyužívá. Na žádost festivalu zajistilo město opravu sociálního zařízení a provizorní opravu střechy jízdárny. Objekt by však potřeboval celkovou rekonstrukci, především klimatizaci a opravu dalších prostor, které slouží jako zázemí pro účinkující, dále by bylo přínosné vybudovat elevaci pro diváky. Festival při produkcích v jízdárně zajišťuje přenosné klimatizace, počasí ve Znojmě však bývá v létě tropické, a tak to často nedostačuje. Problémem se také ukázala poloha jízdárny, když došlo v roce 2010 k zatopení jízdárny při dlouhotrvajícím dešti, festivalový tým tehdy s pomocí hasičů vysoušel prostor celou noc, aby se mohlo uskutečnit odložené
229 Znojemský hudební festival. Program festivalu 13. – 29. 7. 2012: Hudební festival Znojmo... festival jak víno, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2012, s. 24.
- 38 - operní představení. V posledních letech se střídá po roce menší duchovní projekt v bývalém jezuitském kostele sv. Michala a druhý rok velký operní titul v jízdárně. Kostel sv. Michala je akusticky výborný a se svým omezeným liturgickým provozem vhodný k produkci představení tohoto typu. Dřevěné lavice nejsou sice pro diváky moc pohodlné, ale při kratších představeních to není problém. Nejlepší divácká místa jsou na dřevěné elevaci za kostelními lavicemi a na kůru kostela.
Na vlastní nastudování ve Znojmě mají umělci zpravidla jen čtrnáct dní až tři týdny, což je kompromis mezi udržitelným rozpočtem a uměleckým záměrem režiséra a dirigenta. Zde prováděné inscenace nevyužívají čistě barokní režijní přístup z několika důvodů. Prvním je fakt, že nejsou k dispozici odpovídající historické prostory, jako je tomu například v zámeckém divadle v Českém Krumlově, také rychlá výměna kulis není vzhledem k místům realizace možná, režiséři zaměřující se na barokní gestiku většinou požadují na zkoušky až několik měsíců, barokní kostýmy jsou finančně nákladné a znojemské divadlo má jen velmi malý fundus kostýmů vzhledem k tomu, že zde není žádný stálý profesionální divadelní soubor. „Pro Znojmo je nutný určitý kompromis, avšak za podmínky, aby se vizuál inscenace tzv. potkal s autentickou hudební interpretací, což se ne vždy dobře daří. [...] Nicméně naším znojemským ideálem zůstává kompromis – tedy historizující soudobá scénika a možná v budoucnu, budou-li prostředky na více času k nastudování, prostřídáme barokní scéniku a gestiku,“230 uvedl umělecký ředitel a dirigent Roman Válek. Prezident festivalu Jiří Ludvík k tomu dodal: „Snažíme se dobovou scénickou mluvu používat v symbolech. Dnešní publikum není seznámeno s obsahem dobové scénické praxe, a tak se snažíme je zásobovat po kapkách a v moderním hávu.“231 Výjimkou by mohlo být uvedení opery La Concordia de' Pianeti, kterou by festival rád uvedl v roce 2023, ale k jejímu pojetí vyvstává spousta otazníků vzhledem k jejímu původnímu provedení v roce 1723 na znojemském Horním náměstí na dřevěných alegorických vozech.232 Hudební festival Znojmo se snaží ve svých operních představeních vyhýbat aktualizaci ve smyslu přenesení příběhu v čase, místě či dokonce pozměnění příběhu, usiluje především o respektování textu a hudby. Snaha je tedy zajistit režii inspirovanou barokním divadlem, místo barokní gestiky se zde více uplatňuje práce se symboly a výrazový tanec, kulisy jsou měněny pouze o přestávkách, důležitou součástí je světelný design
230 E-mailová komunikace s Romanem Válkem, vedla Jarmila Ludvíková, 25. 10. 2017. 231 E-mailová komunikace s Jiřím Ludvíkem, vedla Jarmila Ludvíková, 27. 10. 2017. 232 Osobní rozhovor s Jiřím Ludvíkem vedla Jarmila Ludvíková, Znojmo 2. 11. 2017.
- 39 - a pyrotechnické efekty, promítají se české titulky. Diváky i recenzenty bývají takto koncipovaná představení dobře přijímány.
Znojemská představení jsou výjimečná nejen svým nastudováním vznikajícím přímo ve Znojmě, ale i volbou titulů a kvalitou provedení. Uvádí se zde často neobvyklá a v českém prostředí neznámá díla nebo vznikají zcela nové projekty. Orchestr hraje v adekvátně velkém obsazení vzhledem k původu díla, což není u jiných českých souborů zabývající se poučenou interpretací vždy zvykem. Dbá se na kvalitní pěvecké obsazení, často mezinárodní, které má až na výjimky zkušenosti s historicky poučenou interpretací. Hrají se i velké a finančně náročné tituly, přesto zůstávají ceny vstupenek na minimu. I když je Znojmo znevýhodněno svoji odlehlou polohou vůči zbytku republiky, podařilo se postupnou poctivou prací přilákat na představení odborné hudební kritiky i diváky z celé země a také ze sousedního Rakouska. Také se daří realizovat natáčení záznamů inscenací Českým rozhlasem a Českou televizí. Projekty se dále nabízejí a dochází k jejich dalšímu provedení v koncertní nebo scénické podobě například v Brně, Třebíči, Holešově, Praze, na Slovensku a v Polsku. Festival získal několik širších nominací na Ceny Thálie a nominaci v kategorii inscenace roku v anketě Divadelních novin.
Na výjimečnost projektů poukázala hudební publicistka Helena Havlíková: „V našich poměrech ojedinělým specifikem každého ročníku Hudebního festivalu Znojmo je původní nastudování hudebně-dramatického díla, které se u nás vymyká běžnému repertoáru. Tato naplňovaná vysoká ambice letos vyvrcholila Rameauovou Platée."233
3.9.1 Hlavní scénické projekty
3.9.1.1 Acis a Galatea (2005, 1. ročník)
V roce 2005 proběhla pod vedením dirigenta Romana Válka celkem tři představení opery G. F. Händela Acis and Galatea234 (HWV 49a), libreto napsali J. Gay, A. Pope a J. Hughes. Již v prvním ročníku bylo obsazení souboru mezinárodní,
233 MOŠTĚK, Martin. Hudební festival Znojmo má druhou nominaci na ceny Thálie. Ve třech letech. Znojemský deník.cz [online]. 9. 2. 2015 [cit. 2017-11-03]. Dostupné z:
- 40 - v hlavní roli jako Galatea se představila polská sopranistka Annia Mikolajczyk, Acise ztvárnil Richard Samek, pastýře Damona Marek Olbrzymek a Polyfema hrál Adam Plachetka. Dále účinkoval sbor Ars Brunensis Chorus pod vedením Dana Kalouska, Elen Machová vedla Czech Ensemble Baroque jako koncertní mistr.235 Režie se ujala Jana Janěková,236 která spolu s výtvarnicí Radkou Coufalovou-Vidlák zasadila děj do mystického prostředí tvořeného výhradně světelným designem (Arnošt Janěk237 a Pavel Autrata). Choreografem a zároveň tanečníkem byl David Strnad. Společně s Evou Miškovičovou vystupovali jako alterega dvou hlavních postav. Představení bylo dále uvedeno v Třebíči na operním festivalu, v brněnském Mahenově divadle, v Praze v kostele svatých Šimona a Judy, na zámku v Holešově a ve Slovenské republice. Předseda České Händelovy společnosti Pavel Polka k představení uvedl: „Tato inscenace se i v mezinárodním kontextu řadí k nejpřínosnějším händelovským produkcím posledních let. Názorně ukázala, jakých pozoruhodných výsledků lze dosáhnout ústrojným a nápaditým skloubením barokní hudby s moderně pojatým jevištním nastudováním, kdy divadelní akce nejen přesně odpovídá danému textu, ale současně také přirozeným způsobem akcentuje klíčové momenty díla. Díky svým výrazným kvalitám, ať se jedná o historicky poučenou interpretaci či o nekonvenční scénické ztvárnění, by znojemský Händel bezpochyby se ctí obstál na kterémkoliv specializovaném zahraničním festivalu.“238 Rudolf Pečman se ve své recenzi vyjádřil takto: „Nové a zajímavé – vzhledem k Händelovi – bylo uvedení baletních vstupů. Händel do svého ‚Ákida a Galateie‘ žádné balety nevkomponoval. [...] Balety v ‚Ákidovi a Galateii‘ působí objevně. Znásobují a zvýrazňují děj, beztak pro jeviště příliš chudičký. Tedy bezesporu tu jde o interpretační úspěch. [...] U händelovské inscenace vyzvedávám účinnou práci se sborem z hlediska režisérského nebo barevně jímavou práci se světly. Summa summarum: Naše představení bylo přeúspěšné, nadchlo diváky i nezaujaté kritiky. Prolomili jsme bariéru mlčení a nezájmu. Händel zvítězil.“239
235 Znojemský hudební festival. Music festival Znojmo ’05: 8. – 10. 7. 2005, „na Händla Bacha“, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2005, s. 4. 236 Sestra Romana Válka. 237 Manžel Jany Janěkové. 238 POLKA, Pavel. Členský cirkulář ze dne 21. září 2005. Česká Händelova společnost [online]. 21. 9. 2005 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z:
- 41 - 3.9.1.2 Don Giovanni (2006, 2. ročník)
Známá Mozartova opera Il dissoluto punito ossia il Don Giovanni 240 (KV 527), jejíž libreto napsal Lorenzo da Ponte, zazněla na znojemském festivalu v poučené interpretaci poprvé v roce 2006, po premiéře následovaly ještě další tři reprízy. Jednalo se o první české nastudování této opery v historicky poučené interpretaci a na dobové nástroje či jejich repliky. Hlavní role ztvárnili: Adam Plachetka (Don Giovanni), Tomáš Bartůněk (Leporello), Tomáš Kořínek (Don Ottavio), Annia Mikolajczyk (Donna Anna), Eva Forejtová (Donna Elvíra), Michaela Šrůmová (Zerlina), Pavel Klečka (Massetto), Jurij Kruglov (Comtur). Sbor sestavený přímo na tuto akci pod názvem Festival chorus Znojmo vedl Jan Míšek, koncertním mistrem byla Elen Machová, choreografem David Strnad, scénu navrhla Marie Šimková. Režisérka Jana Janěková opět využila dva tanečníky – Davida Strnada a Hanu Litterovou.241 Dirigent Roman Válek čelil problémům s prostorovým uspořádáním orchestru – klasicistní obsazení orchestru se nevešlo do orchestřiště místního divadla, a tak museli být někteří hráči umístěni do lóží. Představení mělo u znojemského publika velký úspěch, divadlo bylo vyprodáno. Opera v tomto nastudování byla dále provedena v Třebíči a v Polsku. Odborné kritiky nejsou k dispozici, protože festival nebyl v této době dostatečně známý.
3.9.1.3 Když tančím s Beethovenem (2007, 3. ročník)
Při plánování třetího ročníku zaměřeného na hudbu Ludwiga van Beethovena stáli organizátoři před otázkou, jak naložit se scénickým projektem. Beethovenova jediná opera Fidelio se jim nezdála z hudebního hlediska vhodná,242 a tak došlo v roce 2007 ke světové premiéře nového tanečně-klavírního projektu „Když tančím s Beethovenem“ Tanečního divadla MAXIMVS Davida Strnada a klavíristy Miroslava Sekery. V Městském divadle Znojmo zazněly: Sonáta Fis dur op. 78 č. 24, Sonáta Es dur op. 81 č. 26 „Les Adieux“ a Sonáta C dur op. 2 č. 3,243 které doplnil moderní výrazový tanec. Klavírista hrál sonáty244 přímo na pódiu a tanečníci tančili okolo něj.
240 Potrestaný prostopášník aneb Don Giovanni. 241 Znojemský hudební festival. Music festival Znojmo ’06: 7. – 16. 7. 2006, (ne)vinná degustace Mozarta, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2006, s. 2. 242 Osobní rozhovor s Jiřím Ludvíkem vedla Jarmila Ludvíková, Znojmo 1. 11. 2017. 243 Znojemský hudební festival. Music festival Znojmo ’07: 12. – 22. 7. 2007, Ludwig wein Beethoven, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2007, s. 18. 244 Hudba nezazněla v historicky poučené interpretaci.
- 42 - „Když jsem o nápadu, z něhož toto představení vzešlo, slyšel poprvé, byl jsem trochu v rozpacích. Uvědomoval jsem si technické problémy, ať už šlo o zvuk nebo pohyb tanečníků. Nakonec to byla velmi příjemná práce,“245 uvedl pro znojemský tisk Miroslav Sekera. V první půlce byl tanečně vykreslen smutek z rozchodu, hledání a usmíření se jistého páru, ve druhé půlce šlo o znázornění rozverných žaček snažících se zaujmout svého učitele. Vystoupení vhodně doplnila světelná režie Arnošta Janěka a kostýmy z dílny Magdy Borkové a Romany Šetmaňukové.246 Pro velký zájem publika bylo přidáno třetí představení. Projekt je ve stálém repertoáru skupiny MAXIMVS a byl dále uveden v Brně.
3.9.1.4 Dorilla in Tempe (2008, 4. ročník)
V roce 2008 došlo k nastudování Vivaldiho opery Dorilla in Tempe247 (RV 709) na libreto Antonia Maria Lucchini. Opera měla premiéru v Teatro San Angelo v Benátkách roku 1726, zazněla také roku 1723 ve Sporckově divadle v Praze.248 Ve Znojmě se jednalo o obnovenou světovou scénickou premiéru,249 do té doby byla uvedena opera koncertně francouzským souborem Ensemble Baroque de Nice. Na operu upozornil Romana Válka Daniel Dvořák, který toto provedení slyšel. Francouzský soubor žádal za spartovaný notový materiál neúměrně mnoho peněz, proto se nám vyplatilo zajet do Benátek osobně a tam pátrat po dobové partituře. Nakonec jsme získali kopii faksimile rukopisu verze z roku 1734,250 následně byla provedena spartace. Tato verze je ve formě pasticcia, což znamená, že obsahuje i části napsané již dříve jinými autory (Hasse, Giacomelli, Leo).251 Opera zazněla ve Znojmě celkem pětkrát. Konala se na nádvoří Jihomoravského muzea a za nepříznivého počasí se scéna přenesla do jízdárny Louckého kláštera. Venkovní prostor na nádvoří se ukázal být akusticky vynikající a zeď rozpadlého minoritského kostela za jevištěm vytvořila krásnou kulisu. Také jízdárna se pro operní představení osvědčila, až na nevyřešenou
245 MOŠTĚK, Martin. Taneční premiéra slavila úspěch. Znojemský deník.cz [online]. 15. 7. 2007 [cit. 2017-11-05]. Dostupné z:
- 43 - klimatizaci a mírné zatékání do objektu. Jen celé stěhování z místa na místo bylo logisticky velmi náročné a náhradní scéna v jízdárně nebyla stejně kvalitně vybavená. Hlavní role obsadili: Anna Mikolajczyk/ Lívia Vénosová (Dorilla), Jaroslav Březina (Elmiro), Roman Janál (Admeto), Jakub Burzyński (Nomio), Kamila Ševčíková (Eudamia), Tomáš Kořínek (Filindo). Post koncertního mistra zastala Elen Machová, sbor připravovala Tereza Válková, o choreografii se postaral Štefan Capko.252 Výpravné režie v dobových kostýmech se zhostil režisér Jiří Nekvasil, scénu vytvořil Daniel Dvořák. Námět opery tvoří příběh podobný pohádce o Bajajovi. Finále předehry a úvodní sbor využívá známé téma Jara ze Čtvera ročních dob. Roman Válek uvedl: „Začal jsem se o tuto operu blíže zajímat a byl jsem nadšen, protože koresponduje se Čtvero ročními obdobími, Prahou a českými zeměmi. Se svými osmi nebo dokonce desíti sbory je unikátem mezi Vivaldiho operami a zároveň výjimkou, která nepotvrzuje pravidlo, že Vivaldiho opery jsou pouhým zbožím.“253 Marie Dušková zhodnotila představení takto: „Kvalitní pěvecké obsazení všech rolí slibovalo posluchači pěkný zážitek a tento předpoklad se vzápětí naplnil. [...] Pro stylovost inscenace byla zásadní spolupráce s The Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir (orchestr složený z hráčů na autentické nástroje) pod vedením Romana Válka. Několik drobných zaváhání v souhře či intonaci lze hráčům vzhledem k chladnému počasí a poměrně silnému větru, kdy občas ulétávaly noty z pultů, odpustit [...] Celé představení oživují barevné masky, mimové a kejklíři, použití pyrotechniky a světelných efektů, prolínání dobových prvků a současnosti.“254
3.9.1.5 Il Mondo della Luna (2009, 5. ročník)
Komická opera Josefa Haydna Il Mondo della Luna255 (Hob. XXVIII/7) byla poprvé uvedena v roce 1777 na zámku Esterháza.256 Autor libreta není znám, od
252 Znojemský hudební festival. Hudební festival Znojmo ’08: 11. – 27. 7. 2008, in Vino Vivaldi, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2008, s. 10. 253 FLAŠAR, Martin. Barokní hudbu nehrají jen nadšenci a amatéři. Opus musicum, 2008, roč. 40, č. 4, s. 39. 254 DUŠKOVÁ, Marie. Znojmo – Dorilla in tempe. Harmonie online [online]. 2008, č. 9 [cit. 2017-11-05]. Dostupné z:
- 44 - Goldoniho komedie se v některých místech významně liší.257 Znojemské nastudování na klasicistní nástroje či jejich kopie bylo českou premiérou tohoto díla. Na nádvoří Jihomoravského muzea zazněla čtyřikrát v obsazení: Tomáš Kořínek (Ecclitico), Tomáš Král (Ernesto), Roman Janál (Buonafede), Lívia Obručník Vénosová (Clarice), Michaela Šrůmová (Flaminia), Kamila Ševčíková (Lisetta), Václav Lemberk (Cecco). Koncertním mistrem byl Peter Zajíček, sbor vedla Tereza Válková, choreografem byl Štefan Capko, scénografem Daniel Dvořák.258 V režii Jiřího Nekvasila účinkovali i čtyři tanečníci. Kritička Helena Havlíková píše: „[...] pondělní repríza se již konala na nádvoří Minoritského kláštera za vlahého letního podvečera, a to na hodinu přesně ve chvíli, kdy před čtyřiceti lety kosmonauti na Měsíci přistávali. [...] Se souvislostmi kolem Apolla 11 si pohrávala i znojemská mise inscenátorů režiséra Nekvasila a scénografa Dvořáka. [...] Vtipným mottem scény byl kruhový reliéf zobrazující Měsíc, zavěšený nad ní na oprýskanou omítku připomínající měsíční povrch, který se po efektní proměně změnil na známý pohled z vesmíru na modrou planetu Zemi. Kostýmy a masky Pozemšťanů vycházely převážně z ducha buffo opery a ty Měsíčňanů byly patřičně fantaskní; jen laserová projekce do očí diváků nebyla šťastným nápadem, podobně jako Michael Jackson se svou měsíční chůzí.“259 Vladimír Čech pro Český rozhlas uvedl: „Instrumentalisté zněli svěže, partitura byla propracována v dynamických i rytmických detailech i v řadě point. Romanu Válkovi a jeho svěřencům Haydn vyšel a zaslouží si tudíž nemalou pochvalu. [...] Celkově nezapřela premiéra vysoké parametry. [...] Vzniklo velmi živé a rozpohybované představení, publikum se skvěle bavilo, o režijní a výtvarné nápady nouze nebylo.“260
3.9.1.6 Král Artuš (2010, 6. ročník)
Výpravná pětiaktová semi-opera King Arthur, or The British Worthy261 (Z. 628 ) Henryho Purcella byla poprvé provedena v londýnském divadle Dorset Garden v roce
257 Tamtéž. 258 Tamtéž s. 27. 259 HAVLÍKOVÁ, Helena. Haydnova úspěšná mise na Měsíc. Lidovky.cz [online]. 23. 7. 2009 [cit. 2017- 11-05]. Dostupné z:
- 45 - 1691, autorem libreta je John Dryden.262 Ve Znojmě se jednalo o českou premiéru tohoto díla, zaznělo zde čtyřikrát. Premiéra musela být o den odložena, protože jízdárnu v Louckém klášteře zaplavila voda a poničila některé kulisy a technické vybavení. Tato opera je z velké části složená z mluveného slova, což byla běžná praxe v anglické opeře 17. století.263 Hlavními protagonisty byli herci: Filip Čapka (Král Artuš), Michal Čapka (Oswald), Miloslav Mejzlík (Merlin), Radovan Král (Osmond), místo nemocného Erika Parduse hrál Dušan Sitek (Grimbald), Petra Hřebíčková (Emmelina), Kristýna Frejová (Matylda), Ivan Palúch (Conon), Michaela Horká (Filidel), Tomáš Novotný (Aurelius). Dále účinkovali sóloví zpěváci: Michaela Šrůmová, Lívia Obručník Vénosová, Jakub Burzyński, Jaroslav Březina a Roman Janál.264 Dvacetičlenný sbor Terezy Válkové doplnil orchestr pod vedením koncertního mistra Petera Zajíčka. Scénu a kostýmy navrhl Jaroslav Milfajt, choreografii měla na starosti Hana Litterová a Libor Olšan (šermířské scény). Režie tohoto náročného díla se ujala Jana Janěková. Pěvecké části byly provedeny v původním anglickém jazyce, mluvený text v českém přebásnění Vladimíra Chytila. Michaela Freemanová ve své kritice uvádí: „Lépe než sami herci se s Drydenem na úsporné, stupňovitě řešené a do hlediště jako předváděcí molo protažené scéně Jaroslava Milfajta, které dominoval rozložitý kašírovaný strom, vyrovnala režisérka Jana Janěková. [...] Znamenité výkony odvedli za řízení Romana Válka zpěváci. [...] Perfektně nastudovaná hudební čísla (s původními anglickými texty) plynula v jednom tahu – „sekundární“ prvek inscenace měl lví podíl na jejím pozitivním vyznění i úspěchu u publika, které se nedalo odradit polními podmínkami, za kterých ji sledovalo.“265
3.9.1.7 Motezuma (2011, 7. ročník)
Tříaktová opera seria Motezuma266 Josefa Myslivečka byla poprvé uvedena v roce 1771 v Teatro della Pergola ve Florencii.267 Libreto napsal Vittorio Amedeo
262 Znojemský hudební festival. Hudební festival Znojmo ’10: 9. – 25. 7. 2010, Purcell & Handel, číše vína s anglickou královnou, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2010, s. 26. 263 Tamtéž. 264 Tamtéž. 265FREEMANOVÁ, Michaela. Znojmo – Premiéra Krále Artuše. Harmonie online [online]. 2010, č. 9 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z:
- 46 - Cigna-Santi. Znojemské představení bylo prvním uceleným uvedením opery v italském originále a na dobové nástroje či jejich kopie v České republice. Pražské provedení z roku 1931 bylo spíše výběrem částí opery přeložených do češtiny. Na zpracování notového materiálu čerpaného z opisů Myslivečkovy opery uložených v Muzeu české hudby v Praze a Rakouské národní knihovně ve Vídni se podíleli Stanislav Bohadlo a Milan Kolář. Myslivečkova původní inscenace byla napsána pro kastráty, dokonce i Motezumovu manželku představoval muž.268 Dirigent Roman Válek od tohoto upustil, čímž zabránil směšnosti z pohledu dnešního diváka v jinak vážném kusu a také tím snížil finanční náročnost projektu. Opera proběhla v obsazení: Jakub Burzyński (Motezuma), Jaroslav Březina (Cortez), Tomáš Kořínek (Teutile), Marian Krejčík (Pilpatoe), Marie Fajtová (Quacozinga), Michaela Šrůmová (Lisinga).269 Příležitost účinkovat na představení pod vedením choreografa Pavla Maška dostali znojemští amatérští tanečníci ze skupiny Mighty Shake. Koncertním mistrem byl Peter Zajíček, scénu navrhl Jaroslav Milfajt, kostýmy Klára Vágnerová, sbor vedla Tereza Válková, režisérský post obsadil Michael Tarant. Tato opera se na rozdíl od většiny běžných tehdy komponovaných oper zpracovávajících antická témata zabývá kolonizací, tedy v chápání tehdejších Evropanů přinášením míru, svobody a demokracie do vzdálených zemí. V režijním zpracování Michaela Taranta dochází k jistému posunu ve vnímání hlavní postavy aztéckého vládce, v opeře původně vykresleného velmi negativně jako krutého a zlého vladaře. Je otázkou, zda k posunu došlo jen kvůli současnému pohledu na kolonizaci, nebo v tom jistou roli sehrála i návštěva mexického velvyslance na znojemské premiéře. Kritik Vít Dvořák komentoval představení takto: „Za hlavní oporu znojemského nastudování lze vedle pečlivého hudebního nastudování Romana Válka a ‚jeho‘ The Czech Ensemble Baroque Orchestra s neomylným citem pro tempo, akcent i gradaci jednotlivých scén a se skvělou Monikou Knoblochovou u cembala určitě označit pětatřicetiletého polského kontratenoristu Jakuba Burzynského v titulní roli a také sólistku pražského Národního divadla Marii Fajtovou. [...] Ocenit je třeba režii zkušeného operního harcovníka Michaela Taranta, který na jednoduché, avšak důmyslně navržené pyramidové scéně Jaroslava Milfajta a s přispěním pohledných kostýmů Kláry Vágnerové , ale hlavně dynamické choreografie Pavla Maška, světelné
267 Znojemský hudební festival. Hudební festival Znojmo... festival jak víno, 8. – 24. 7. 2011, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2011, s. 23. 268 Tamtéž. 269 Tamtéž.
- 47 - režie Arnošta Janěka a určitě i pyrotechnických efektů Davida Kubíka vytvořil inscenaci, při níž se ani přes její více než tříhodinovou délku snad ani na chvíli nenudíte.“270 Znojemská inscenace si vysloužila dvě širší nominace na Ceny Thálie. Za ženský operní výkon ji získala Marie Fajtová a mezi muži Jaroslav Březina. „Pokud vím, je to vůbec poprvé, kdy se do nominací na prestižní operní cenu Thálie dostali sólisté mimo síť našich deseti stálých divadel. Hudební festival Znojmo se stal nejen kulturním reprezentantem této lokality, ale významně ji překračuje,“271 sdělila členka poroty Helena Havlíková.
3.9.1.8 Král Slunce (2012, 8. ročník)
Hudebně-taneční znojemský projekt Král Slunce byl sestavený z děl J. B. Lullyho Le divertissement Royal (Taneční svita z baletních komedií), Exaudiat te Dominus (LWV 75/15) a Te Deum (LWV 55). K produkci některé z Lullyho oper nebo baletů se nepřistoupilo z důvodu jejich značné délky a především finanční náročnosti, v tomto ohledu Hudební festival Znojmo nemůže konkurovat tehdejšímu francouzskému panovnickému dvoru, pro který Lully skládal. Název projektu odkazuje na francouzského panovníka Ludvíka XIV. přezdívaného Král Slunce, který podporoval balet, hudbu a další umění na svém dvoře a sám v baletech často vystupoval. Znojemský projekt se odehrál ve dvou provedeních v jízdárně Louckého kláštera. Pod vedením Hany Litterové tančilo osm posluchačů Taneční konzervatoře Brno, po stranách jeviště stála skupina sólistů, malý osmičlenný sbor a velký dvacetičlenný sbor Terezy Válkové. Jako vokální sólisté se představili: Michaela Šrůmová, Markéta Cukrová, Jean-François Lombard (haute-contre),272 Jaroslav Březina a Tomáš Král.273 Roman Válek obohatil orchestr vedený Petrem Zajíčkem o větší počet viol, violy da gamba a strunné nástroje bassa continua – theorby a barokní kytaru. V první části představení byl naznačen historický vývoj tance od dob Ludvíka XIV. po současnost, další část ztvárňovala lásku. Hana Litterová uvedla: „Na krásný modlitební zpívaný text
270 DVOŘÁK, Vít. Operní událost: Myslivečkův Motezuma ve Znojmě. Opera Plus [online]. 18. 7. 2011 [cit. 2017-11-02]. Dostupné z:
- 48 - jsme se pokusili tanečně zachytit lásku a její různé podoby. A závěrečná část – Te Deum – je velmi volné zpracování příběhu posledního týdne života Ježíše Krista od jeho příchodu do Jeruzaléma."274 Stanislav Bohadlo hodnotil představení takto: „Už v baletní suitě se dirigentovi Romanu Válkovi podařilo představit neuvěřitelně barevný zvuk lullyovského orchestru. [...] Napětí, tanečnost, vznešenost a hudební radost! [...] Nuance orchestrálních sekcí, zvuková čitelnost obou sborových skupin a originální party všech sólistů vytvořily skutečný hudební zážitek a vrchol sobotního večera. [...] Problematická se zdá taneční stránka představení. Nepopíráme apriorně taneční ztvárnění duchovních skladeb, ale už předem tu bylo několik handicapů: sám prostor jízdárny nenabízí tak variabilní a strukturovanou scénu jako tomu bylo v minulosti při festivalových operách na dvoře minoritského kláštera; dále taneční pódium bez elevace bylo až ve čtvrté linii za sólisty, sborem a orchestrem, a konečně zpívaný text a zejména výraz sólistů byl tak přitažlivý, že diváci sledovali choreografii jen jako doprovodný (ne-li dokonce jako rušivý) prvek.“275
3.9.1.9 Combattimento – víra, láska, naděje (2013, 9. ročník)
Scénická koláž využívá převážně díla Claudia Monteverdiho ze sedmé a osmé knihy madrigalů. Ve znojemském kostele sv. Michala byla provedena třikrát. Stěžejní části jsou Tirsi e Clori276 a Combattimento di Tancredi et Clorinda.277 V hlavních rolích se představili: Stanislava Mihalcová (Clorinda, Clori, Amor), Tereza Válková (soprán), Markéta Cukrová (Štěstěna), Martin Ptáček (Lidská křehkost), Jaroslav Březina (Testo), Tomáš Kořínek (Tirsi), Joel Frederiksen (Čas), Martin Vacula (Tankred), Jitka Košíková (tanec).278 Scénu a kostýmy navrhl Jaroslav Milfajt, koncertním mistrem byl Peter Zajíček, sbormistryní Tereza Válková. Vše proběhlo pod režií Ladislavy Košíkové. V programu postupně zaznělo: Io che nell´otio nacqui e d’otio vissi, Il Ritorno d’Ulisse in Patria – Prologo (SV 325), Il Combattimento di Tancredi
274 ČTK. Festivalu ve Znojmě bude vládnout Král Slunce. Lidovky.cz [online]. 19. 7. 2012 [cit. 2017-11- 06]. Dostupné z:
- 49 - e Clorinda (SV 153), Biagio Marini: Passacalio a 4, Andrea Falconieri: Battala de Barabaso yerno de Satanas, Vago augeletto (SV 156), Ardo, avvampo, mi struggo (SV 152), Altri canti di Marte (SV 155a,b), Tirsi e Clori (SV 145).279 Jednotlivé části pak byly propojeny hrou Kateřiny Ghannudi na trojřadou barokní harfu. Místo konání i celková koncepce vychází přímo z tradice sakrálního divadla. Základem je citlivě ztvárněná scéna a světelná technika (Arnošt Janěk) podtrhující výzdobu kostela. I když jsou v díle obsaženy i světské texty, celkové vyznění díla je úmyslně směřováno k harmonickému propojení duchovního světa, lásky křesťanské, lásky Kristovy a lásky ke Kristu s citovostí lidí a věcmi pozemskými.280 Eva Mikulášková napsala: „Tvůrci ‚scénické koláže‘ Combattimeno – víra, láska, naděje zvolili vynikající akustickou variantu vyvýšeného pódia u oltáře chrámu, před nímž se rozprostřel orchestr Czech Ensemble Baroque. [...] Neposkvrněnost bílých tóg doplňovaly zlacené symboly. [...] Přirozený pohyb sólistů vkusně doplňoval nádech tanečních stop Jitky Košíkové, která scénu udržela v nenuceném napětí.“281 Hudební kritička Helena Havlíková uvedla: „Dirigent Roman Válek se svým Czech Ensemble Baroque Orchestra dodal večeru hudební tvar obdařený jeho velkou muzikantskou energií, kterou i při třetí repríze diváci zcela zaplněného kostela odměnili bouřlivým potleskem. Uvedení Monteverdiho scénické koláže místo některé z jeho oper potvrdilo nápaditost i vysoké renomé znojemského festivalu.“282
3.9.1.10 Platée (2014, 10. ročník)
Pro jubilejní ročník festivalu byla vybrána komická opera J. P. Rameaua Platée ou Junon jalouse283, libreto napsal podle původní předlohy Jacquese Autreaua Adrien- Joseph Le Valois d'Orville. Opera byla poprvé uvedena u příležitosti královské svatby
279 Tamtéž. 280 Tamtéž. 281 MIKULÁŠKOVÁ, Eva. Monteverdiho Souboj Tankreda s Klorindou – Erotika pod božskou rouškou. Harmonie online [online]. 2013, č. 9 [cit. 2017-11-07]. Dostupné z:
- 50 - ve Versailles roku 1745.284 Již za autorova života byla opera velmi oblíbená díky excelentnímu libretu a specificky alegorické hudbě.285 Hlavní role vodní nymfy Platée je psána pro vysoký tenor haute-contre, stejně jako role Mercura a Thespise, a tak dirigent Roman Válek musel sáhnout opět po francouzských zpěvácích, protože u nás se tomuto specifickému hlasovému oboru na patřičné úrovni nikdo nevěnuje. K režijnímu zpracování byla pozvána francouzská režisérka a herečka Constance Larrieu, která se zabývá i hrou na barokní housle. Režisérka díky dobrému porozumění textu a svému hudebnímu vzdělání plně respektovala Rameauovo zvukomalebné zhudebnění textu, navíc vypomohla společně s francouzskými zpěváky i jako jazykový poradce. Ve Znojmě zazněla opera v české premiéře 24. 7. 2017 v jízdárně Louckého kláštera a dále proběhla ve dvou reprízách. Česká televize natočila záznam této opery v režii Jakuba Kořínka. Opera proběhla v obsazení: Jean-François Lombard (Platée), Romain Champion (Mercur, Thespis), Roman Janál (Jupiter, Satyre), Jiří Miroslav Procházka (Cithéron), Lenka Cafourková (Amour, La Folie), Markéta Cukrová (Junon), Michaela Šrůmová (Thalie, Clarine), Martin Vacula (Momus).286 Asistentem režie byl Didier Girauldon, choreografkou Ladislava Košíková, koncertním mistrem Peter Zajíček, scénu a kostýmy navrhla Marie Jirásková, sbor vedla Tereza Válková, na představení vystupovalo šest tanečníků. Zcela nečekaně se objevuje v představení role Šílenost – La Folia, která je psána ve velmi virtuózním stylu. Lenka Cafourková získala za svůj výkon v této roli a v roli Amour širší nominaci na cenu Thálie. Znojemské provedení Platée si vysloužilo také nominaci v kategorii inscenace roku v anketě Divadelních novin. Skladatel Vladimír Franz zdůvodnil svou nominaci takto: „Co se hudebního i scénického nastudování týče zcela mimořádné představení s nápaditou scénou, choreografií a vynikajícími pěveckými i hereckými výkony. Lze bez nadsázky tvrdit‚ že navzdory nízkému rozpočtu vznikla inscenace na evropské úrovni."287
284 J. P. Rameau: Platée. Česká televize [online]. c1996–2017 [cit. 2017-11-07]. Dostupné z:
- 51 - 3.9.1.11 Daniel v jámě lvové (2015, 11. ročník)
Dílo Der aus der Löwengrube errettete Daniel288 (TWV deest) je součástí cyklu oratorií G. P. Telemanna. Bylo zkomponováno ke svátku sv. Michala a premiéru mělo roku 1731 v kostele sv. Petra v Hamburku. Dílo bylo dříve mylně přisuzováno G. F. Händelovi.289 Děj vychází z biblického příběhu. Dílo bylo v roce 2013 nastudováno koncertně v rámci Letní školy barokní hudby v Holešově, česká obnovená premiéra zazněla koncertně v cyklu Bacha na Mozarta! v roce 2015 v Brně a na Hudebním festivalu Znojmo se jednalo o první scénické ztvárnění tohoto oratoria u nás a pravděpodobně i ve světě.290 V kostele sv. Michala zaznělo v roce 2015 dvakrát v obsazení: Piotr Olech (Daniel), Jiří Miroslav Procházka (Darius), Petra Noskaiová (Arbaces), Lenka Cafourková Ďuricová (Radost), Lukáš Hacek (Odvaha), Lucie Karafiátová a Tereza Válková (Andělé), Anna Jelínková, Martin Ptáček a Jakub Kubín (Duše). Taneční role ztvárnili: Miroslav Urban (Odvaha, Archanděl Michael), Alžběta Krejčiříková (Nenávist), Pavel Němec a Martin Minich (Peršané).291 Koncertním mistrem byl Peter Zajíček, scénu navrhla Barbora Zmeková, kostýmy Mária Fulková. O barokně autentickou režii s moderními prvky se postarala profesorka Helena Kazárová, která se zaměřuje na pohybovou kulturu minulých století. „Zformovala figury gest a jevištního pohybu jednotlivých postav do příjemně decentní choreografie, na barokní operu poměrně přirozené a nešponované. Lehké rozpaky vyvolávaly kostýmy, kterým chyběla jasnější klasifikace. [...] Celkový vizuální vjem však vybalancoval světelný design (Bedřich Pěknic), prakticky zcela nedobový, zato střídmý; důmyslně využil i vítězného obrazu svatého Michala nad zadním oltářem,“292 uvedla Petra Švandová. Hlavní roli Daniela ztvárnil polský kontratenorista Piotr Olech. Sbor, o kterém se kritika pochvalně vyjádřila, vedla opět Tereza Válková: „[...] sbor srozumitelně vyslovoval, měl výrazné akcenty a zněl kompatibilně s orchestrem, který řídil Roman Válek. Vedl jej energicky, v precizní dynamické výstavbě, logickém
288 Daniel v jámě lvové. 289 Znojemský hudební festival. 9. – 26. 7. 2015: program festivalu, Hudební festival Znojmo 2015. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2015, s. 24. 290 Telemann, G. P.: Daniel v jámě lvové. Czech Ensemble Baroque [online]. c2016 [cit. 2017-11-03]. Dostupné z:
- 52 - frázování, technické přesnosti, ale i se znatelným procítěním. Velmi dobře do souzvuku zapadaly i dechové nástroje, které se nesly měkce a neplavaly neutěšeně po prostoru, jako to v chrámové akustice hrozí. Orchestr i sbor vůbec vyniká svým svěžím výrazem a velmi bohatou zvukovou barevností.“293
3.9.1.12 Don Giovanni (2016, 12. ročník)
Úspěšnou Mozartovu operu Don Giovanni s Adamem Plachetkou v hlavní roli se pořadatelé rozhodli po deseti letech uvést znovu. Mezitím se stal Adam Plachetka uznávanou světovou operní hvězdou s angažmá ve Státní opeře ve Vídni i v Metropolitní opeře v New Yorku. K režii byla přizvána osvědčená francouzská režisérská dvojice Constance Larrieu a Didier Girauldon, choreografii připravila Ladislava Košíková. Do role koncertního mistra obsadil Roman Válek Elen Machovou, sbor vedla Tereza Válková. Scénu navrhl Tom Ciller, kostýmy Petra Krčmářová. Vedle Adama Plachetky se v inscenaci objevily další světové pěvecké hvězdy: Krystian Adam z Polska a Richard Wiegold z Walesu. Znojemské provedení vycházelo z pražské verze této opery z roku 1787, obohacené dvěma částmi z pozdější verze vídeňské.294 V jízdárně Louckého kláštera zazněla opera v roce 2016 celkem třikrát v obsazení: Adam Plachetka (Don Giovanni), Boris Prýgl (Leporello), Jana Šrejma Kačírková (Donna Anna), Krystian Adam (Don Ottavio), Kateřina Kněžíková295 (Donna Elvíra), Lenka Cafourková Ďuricová (Zerlina), Jiří Miroslav Procházka (Masetto), Richard Wiegold (Ill Commendatore).296 Představení doplnili čtyři tanečníci. Děj není zasazen do konkrétního časového období, ústředním prvkem scény je kolotoč osvětlený lampami, který odkazuje na pekelné kolo Giovanniho rouhání a závrať lásky.297 Celé představení bylo zaznamenáno Českou televizí a Českým rozhlasem. „Výraznou složkou opery byl vedle předních sólistů i Czech Ensemble Baroque, který nastudování opery zvládl s přehledem a bez sebemenších obtíží. Sborová čísla byla rytmicky zcela přesná,
293 Tamtéž. 294 Znojemský hudební festival. Hudební festival Znojmo 2016: Wolfgang Amadeus Mozart, Don Giovanni. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2016, s. 37. 295 Manželka Adama Plachetky. 296 Znojemský hudební festival. Hudební festival Znojmo 2016: Wolfgang Amadeus Mozart, Don Giovanni. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2016, s. 20. 297 Tamtéž, s. 6.
- 53 - intonačně naprosto jistá a dynamicky vyrovnaná i při choreografických číslech, kterých v rámci sborových výstupů nebylo zrovna pomálu,“298 zhodnotila Nikol Kotrnetzová.
3.9.1.13 Příběh o Kristu (2017, 13. ročník)
Dalším v řadě kostelních projektů bylo scénické provedení souboru děl Heinricha Schütze Magnificat299 (SWV 468), Historia Der Geburt Jesu Christi300 (SWV 435), Die sieben Worte Jesu Christi am Kreuz301 (SWV 478), Alleluja a Warum toben die Heiden302 (SWV 38).303 Tento projekt spojující příběh o narození a umučení Ježíše Krista proběhl ve Znojmě ve světové premiéře a odehrál se v kostele sv. Michala celkem třikrát v obsazení: Historia Der Geburt Jesu Christi: Jakub Kubín (Evangelista), Markéta Böhmová, Pavla Radostová a Lucie Netušilová Karafiátová (Andělé), Jiří Miroslav Procházka (Herodes), Martin Ptáček, Lukáš Hacek a Tomáš Kočan (Tři mudrci z východu), Martin Vacula, Jiří Miroslav Procházka, Jan Faltýnek a Václav Jeřábek (Velekněží); Die sieben Worte Jesu Christi am Kreuz: Jakub Kubín (Ježíš), Martin Ptáček, Lukáš Hacek, Pavla Radostová a Jiří Miroslav Procházka (Evangelisté), Tomáš Kočan (Lotr po levici), Václav Jeřábek (Lotr po pravici); Alleluja: Vojtěch Korger.304 Spasitele v celém příběhu tanečně ztvárnil Mark Kristián Hochman. Koncertním mistrem byl Peter Zajíček, scénu a kostýmy navrhla Marie Blažková, choreografie byla v rukou Šárky Brodaczové, jako režisérka se představila Linda Keprtová. „Velkou pochvalu si zaslouží režijní zpracování, které přes svůj zjevný minimalismus dokáže výtečně korespondovat s dějem kantát. [...] Režie sází spíše na náznaky a alegorie, než na doslovné vyjádření textu, čímž vytváří další funkční vrstvu díla,“305 uvedl Lukáš Pavlica.
298 KOTRNETZOVÁ, Nikol. Don Giovanni s Adamem Plachetkou ve Znojmě. Opera Plus [online]. 16. 07. 2016 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z:
- 54 - „Dirigent Román Válek a sbormistryně Tereza Válková se svými Czech Ensemble Baroque Orchestra a Czech Ensemble Baroque Choir dokázali v kostele sv. Michala vtisknout bohatě členitým vícesborovým částem, ale i recitativům a měkkému zvuku orchestru s cinky a barokními trombóny hloubku a působivost, kterou při čtvrtečním provedení ještě umocnila bouře, když se ve chvíli Kristova ukřižování strhla nad Znojmem. [...] Divadelně i hudebně působivý byl ovšem po tragédii umučení nástup sopranisty z hlediště s andělsky jásavým aleluja. Nesl zapálenou svíci, od které pak předával světlo publiku, které obdrželo svíčky při vstupu na začátku. Byl to působivý závěr produkce, jakési ‚podání ruky‘ a upřímně vstřícné vyznání vzájemnosti. [...] Vedení znojemského festivalu s prezidentem Jiřím Ludvíkem a uměleckým ředitelem Romanem Válkem v čele se opět podařilo obdarovat diváky produkcí ve špičkové kvalitě, která by obstála kdekoli v Evropě. A velmi sympatické je, že se jim pro své záměry daří nadchnout Znojemské, kteří považují festival za svůj – což bylo cítit nejen při mnohaminutovém potlesku, ale doslova na každém kroku,“306 okomentovala představení Helena Havlíková.
3.9.2 Vedlejší scénické projekty
V rámci „Koncertu znojemských hudebníků“ se v roce 2010 představila v Městském divadle taneční skupina Filigrán se svým vlastním projektem „Běželi kolem a nevěděli, že už je ráno“. Jednalo se o moderní výrazový tanec na hudbu H. Purcella. Tančili v obsazení: Markéta Fialová, Kateřina Honzírková, Veronika Kolečkářová, Zuzana Režná a Petr Čejka.307
V témže roce bylo uvedeno jedno představení dětské miniopery Juraje Čiernika Červená Karkulka. Představení nevzniklo v produkci Hudebního festivalu Znojmo. Účinkoval Czech Ensemble Baroque Quintet za doprovodu klavíru. Hudba, texty,
306 HAVLÍKOVÁ, Helena. Patálie na dvoře médského krále a příběh o Kristu v Operním panoramatu Heleny Havlíkové. Lidovky.cz [online]. 1. 8. 2017 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z:
- 55 - výprava i režie pochází od Juraje Čiernika.308 Představení proběhlo kvůli nepřízni počasí v budově Znojemské Besedy.
V roce 2013 proběhlo představení s názvem „Monteverdiho hudebně-tanečně-vědecko-populární revue aneb Claudio Monteverdi a české země“. Jednalo se o komediální tanečně-vokální projekt Eduarda Tomaštíka, Ladislavy Košíkové a jejich souborů Societas Incognitorum a taneční složky Hradišťanu popisující fiktivní cestu Claudia Monteverdiho přes Moravu snad až do Prahy.309 „Je až neuvěřitelné, jak moc tento objev objasnil okolnosti vzniku několika Monteverdiho známých skladeb či skladeb některých jeho kolegů. V tomto celovečerním hudebně-tanečně-vědecko-populárním revue bude naše publikum premiérově seznámeno s hudebními vlivy, které se, díky jeho pobytu na našem území, nesmazatelně zrcadlí v Monteverdiho pozdější tvorbě, či naopak, jak jeho pobyt zde zanechal čitelné stopy v hudbě jednotlivých regionů. Z vyššího pohledu si tento projekt klade za cíl dokázat světové veřejnosti, jak na formující se Monteverdiho skladatelskou genialitu měla zásadní vliv hlavně naše malá země,“310 uvedli autoři projektu. Představení proběhlo jednou na nádvoří Jihomoravského muzea, nebylo studováno přímo ve Znojmě, ale vzniklo na objednávku festivalu. Dále bylo uvedeno na Třebíčském hudebním festivalu. Hudební složku představení tvořily vokální skladby s doprovodem cembala a kontrabasu od autorů: Claudio Monteverdi, Adriano Banchieri, Philippe de Monte a Jacobus Handl Gallus.311 Eduard Tomaštík a Ladislava Košíková sestavují podobné scénky již několik let na vystoupení v rámci Letní školy barokní hudby v Holešově, toto byl však první projekt celovečerního rozsahu.
308 Červená Karkulka. Juraj Čiernik [online]. c2014 [cit. 2017-11-02]. Dostupné z:
- 56 - 4. Návaznost Hudebního festivalu Znojmo na historii hudební kultury města
Cílem při zakládání festivalu bylo „vytvořit mezinárodní váženou akci, která vrátí Znojmo na kulturní mapu ČR a Evropy. [...] Měl by se stát profesionálním pevným bodem na evropské mapě staré hudby.“312 Dosah festivalu není tedy pouze místní, ale celorepublikový s evropskými ambicemi. Od toho se také odvíjí celková dramaturgie festivalu, která z tohoto důvodu není zaměřená výhradně na hudební minulost Znojemska.
Vyhledávání skladeb starších slohových období vzniklých nebo hraných ve Znojmě je ztíženo stavem historických pramenů. Většina hudebních fondů podlehla zkáze (požáry, rušení klášterů, války atd.), dochovaly se převážně méně hodnotné skladby z konce 18. a 19. století, festival však v hlavní dramaturgii nepřekračuje období hudebního klasicismu.
Festival jistě navazuje v obecné rovině na bohatost hudební kultury historického královského města a stejně tak na jeho vinařskou tradici. Festival využívá prostory, v nichž v historii zněla hudba: kostely, zámky, klášter v Louce, náměstí, měšťanské domy, divadlo a jiné. Na městské trubače navázal festival „Věžní hudbou“, což je troubení žesťových nástrojů různého počtu z radniční věže. Na varhanní tradici odkazuje projekt „Tour de varhany“ začínající vždy v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava v Louce, kde jsou nejstarší hratelné varhany na Moravě.313 Na protestantskou historii města poukázal festival letošním luteránským ročníkem. Na jezuitské hry festival navazuje pouze ideově, protože konkrétní tituly se kromě dvou libret nedochovaly. Pro scénické projekty s duchovním zaměřením se tedy využívá kostel sv. Michala, který, jak uvedl Jiří Ludvík, je „nejstarším kostelem na území města. Zároveň jej po svém uvedení do Znojma spravovali jezuité, kteří zde pořádali velmi často sakrální divadelní představení. Vlastně jen navazujeme na velmi starou
312 E-mailová komunikace s Jiřím Ludvíkem, vedla Jarmila Ludvíková, 27. 10. 2017. 313 SEHNAL – VYSLOUŽIL 2001, s. 80.
- 57 - tradici.“314 Některé menší festivalové opery se stejně jako v minulosti (V studni Viléma Blodka, Weberův Čarostřelec) odehrály v Městském divadle a velká operní představení jako open air, protože od roku 1723, kdy byla ve Znojmě uvedena Caldarova opera La Concordia de' Pianeti se nic nezměnilo na tom, že Znojmo nemá k tomuto účelu vhodné prostory.315 Stejně jako tehdy si i festival musí dovážet umělce a doplňuje je vlastními hudebníky, podobně jako loucký orchestr doplnil vídeňské dvorní muzikanty. Festival spíše nezáměrně navazuje na duchovní koncerty z 19. století, kdy byla prováděna Haydnova a Händelova oratoria, Beethovenova Missa solemnis, Mozartovo Requiem a další známá díla světových autorů. Festival udržuje hudební styky se sousedním Rakouskem, podobně jako Hradiště za dob opata Hauera. Slávu Znojemské filharmonie mohou připomenout zahajovací filharmonické koncerty. Na činnost různých spolků odkazuje orchestr Znojemští hudebníci založený kvůli festivalu, který je dále využíván i v průběhu roku k doprovázení adventních, vánočních a velikonočních bohoslužeb a koncertů převážně v kostele sv. Kříže. Prezident festivalu Jiří Ludvík může svými četnými hudebními aktivitami a pozvednutím hudební kultury ve městě připomínat osobnosti Heinricha Fibyho, Alberta Peka či Karla Urbánka. Festival představuje na koncertech významné rodáky a umělce spjaté se Znojmem: houslistu Jiřího Pospíchala, violoncellistku Michaelu Fukačovou a další.
Nejvýraznějším počinem v kontextu hudební historie města bude provedení Caldarovy gratulační opery La Concordia de' Pianeti. Pořadatelé plánují její uvedení v roce 2023, kdy uplyne tři sta let od této nejdůležitější historické hudební události města.316 V jaké podobě a kde bude představení probíhat, zatím není vyřešeno.
314 SCHWARZOVÁ, Jana. Hudební festival Znojmo začíná. Říká si o další růst, plánuje jeho šéf. Opera Plus [online]. 9. 7. 2015[cit. 2017-11-15]. Dostupné z:
- 58 - 5. Závěr
Hudební festival Znojmo má jedinečné postavení ve znojemské kultuře a jeho význam je i celorepublikový. Vyniká zejména stagionami, které mají vysokou kvalitativní úroveň. Od ostatních podobných produkcí v České republice se liší jiným ansámblem, který je adekvátně rozšiřován podle typu dané produkce, vysokou kvalitou pěveckého obsazení, a také uváděním velkých titulů – to vše díky odvaze vedení festivalu jít kvůli nejvyšší možné kvalitě i do finančního rizika. Hudební nastudování scénických projektů je vždy v historicky poučené interpretaci, režie je většinou soudobá avšak využívající prvky barokní režie. Odbornou kritikou je festival vyzdvihován díky objevné a pevné celkové dramaturgii, jeho dramatická díla jsou často stavěna na úroveň významných evropských produkcí v oblasti staré hudby.
Historický exkurzem a popisem Hudebního festivalu Znojmo se podařilo nalézt styčné plochy v dramaturgii festivalu s hudebními dějinami města Znojma. Nejvýrazněji se tyto tendence odráží v duchovních stagionách, které se konají v bývalém jezuitském kostele a navazují tak na jezuitské hry, dále v projektech „Věžní hudba“, „Tour de varhany“, „Koncert znojemských hudebníků“, v duchovních a filharmonických koncertech a také spoluprací se sousedním Rakouskem.
Vzhledem k dosavadním poznatkům ohledně hudební historie Znojma a ke stavu pramenů vzniká velmi malý prostor pro rekonstrukci děl místních autorů nebo skladeb ve Znojmě hraných. Festival se ve své hlavní dramaturgické linii věnuje hodnotné hudbě od renesance po klasicismus, což úplně nekoresponduje s dochovaným hudebním materiálem. Jako první se tak nabízí provedení opery Antonia Caldary La Concordia de' Pianeti,317 která zazněla poprvé roku 1723 právě ve Znojmě. Vedení festivalu ji připravuje na výroční rok 2023. Zásadní a zatím nevyřešená otázka je, v jaké podobě se bude realizovat, protože původní varianta na dvou dřevěných vyřezávaných vozech se 144 účinkujícími by byla sice efektní, ale finančně velmi nákladná. Její provedení na Horním náměstí před nynějším Althanským palácem by bylo pravděpodobně nutné zvučit a otázka je, kam posadit diváky, protože historická varianta by znamenala sezení či stání diváku za zády herců nebo na střechách okolních domů. Byla by to ale příležitost posadit na balkón Althanského paláce místo císařského páru například rakouský prezidentský pár nebo prezidenty obou zemí. Rozdávání vína a chleba na
317 Viz kapitolu 2.3.5 této práce.
- 59 - náměstí by nebyl problém, protože již od počátku festivalu je před každým koncertem pro návštěvníky degustace vín zdarma.
K dalšímu navazování na hudební minulost města by bylo třeba podrobnějšího historického výzkumu, festival však nedisponuje vlastním badatelem, jakým je například Ondřej Macek pro Festival barokních umění Český Krumlov. Tato objednávka hlubšího hudebního výzkumu by mohla vzejít i od vedení města. Další možností je nechat zhudebnit dochovaná libreta her Das Leyden und Sterben deß Heylands JESU Christi a Sermo pastorum de verbo, quod Caro factum318 podobně jako to dělá Tomáš Hanzlík pro Olomoucké barokní slavnosti. To však nezapadá úplně do dramaturgického plánu znojemského festivalu, v případě dobré finanční situace by se však mohlo jednat o vedlejší scénické projekty. Pro závěrečné duchovní koncerty by se hodila díla Jacoba Handla Galla s přihlédnutím k jeho působení ve Znojmě (sbírka mší zaslaná louckému opatovi).319 Z dalších autorů by snad stála za uvedení dochovaná díla J. Wachtera,320 varhaníka působícího ve Znojmě, nebo díla z hradišťské hudební sbírky321 a inventáře:322 díla Gravaniho, Peze, Caldary, Bassaniho, Gayera, Contiho a dalších. K připomínce zastavení W. A. Mozarta ve Znojmě a jeho údajného hraní na varhany při mši323 by se mohl uspořádat varhanní koncert z jeho děl. Dalším námětem mohou být skladby z dochovaných misálů a graduálů.324
318 Viz kapitolu 2.3.4 této práce. 319 Viz kapitolu 2.3.2 této práce. 320 Viz tamtéž. 321 Viz poznámku 54 v této práci. 322 Viz kapitolu 2.3.2 této práce. 323 Viz tamtéž. 324 Viz kapitolu 2.1 této práce.
- 60 - Resumé
Tato práce v první části shrnuje dosud málo probádanou hudební historii města Znojma, v druhé části popisuje Hudební festival Znojmo se zvláštním přihlédnutím ke scénickým projektům a poukazuje také na vztah festivalu k poučené interpretaci staré hudby. V třetí části je pozornost věnována spojitosti festivalu s hudební minulostí města. V závěru práce jsou navrženy další možnosti, jak navázat na hudební dějiny Znojma.
Bývalé královské město Znojmo a přilehlé kláštery v Louce a na Hradišti byly v historii významnými kulturními středisky. O středověké hudbě nejsme dostatečně informováni, můžeme čerpat především z různých městských a klášterních zápisů. O hudební rozvoj se staraly kromě klášterů také školy u sv. Mikuláše a u sv. Michala doložené od roku 1225. Městští trubači, jejichž činnost ve Znojmě je známa od 16. do 19. století, obstarávali kromě hlásné služby také hudební doprovod při městských slavnostech, tanečních zábavách, při bohoslužbách a také při divadelních produkcích. Za opata Freytaga z Čepiroh působil v louckém klášteře skladatel Jacob Handl Gallus a hudebníci z vídeňského dvora, kteří sem přinesli také soudobou italskou tvorbu. Dramatické hry s hudební složkou provozovala zejména jezuitská kolej založená roku 1624, dále škola od sv. Mikuláše, hry byly doloženy i v louckém klášteře. Vzhledem k chybějící zámecké kultuře je jedinou větší operní událostí v historii Znojma uvedení gratulační serenaty La Concordia de' Pianeti Antonia Caldary. Představení se konalo při příležitosti svátku císařovny Alžběty Kristýny, který oslavila v roce 1723 při návratu z pražské korunovace právě ve Znojmě. Pěstování figurální hudby dokládá hudební sbírka z kláštera na Hradišti a inventář pražských křižovníků nalezený tamtéž. Od roku 1784 fungovalo divadlo v bývalé kapli klarisek. Současné divadlo bylo otevřeno v roce 1900. V obou divadlech se hráli převážně činohry a operety, z produkcí operního typu můžeme jmenovat V studni Viléma Blodka, Dráteník Františka Škroupa, Lazebník sevillský Gioacchina Rossiniho či Čarostřelec Carla Maria von Webera. V druhé polovině 19. století vznikají četné německé a české spolky (např. hudební škola, Beseda Znojemská, Musikverein). Hlavní osobností v hudebním životě Znojma před rokem 1914 je Heinrich Fiby, v meziválečném období Albert Pek, po válce Josef Nechvátal a Karel Urbánek. Po pádu komunismu do roku 2005, kdy vznikl Hudební festival Znojmo, zajišťoval koncerty artificiální hudby především Kruh přátel hudby pod Znojemskou Besedou, dále farnosti a několik jednotlivců, návštěvnost byla však nízká.
- 61 - K hudebním dějinám Znojma se dochoval malý počet pramenů. Mezi nejvýznamnější patří loucký misál a graduál z 15. století, libreta pašijového oratoria a pastýřské hry z 18. století, libreto a partitura Caldarovy opery La Concordia de' Pianeti, křižovnický hudební inventář a hradišťská sbírka hudebnin.
Mezinárodní Hudební festival Znojmo je významnou kulturní akcí celorepublikového významu. Festival založil v roce 2005 jeho prezident Jiří Ludvík spolu s uměleckým ředitelem a dirigentem Romanem Válkem. Rezidenčním souborem je Czech Ensemble Baroque, patronem festivalu se stal houslista Pavel Šporcl. Festival se koná každoročně v červenci a trvá přibližně osmnáct dní. Každý ročník je zaměřený na výročí hudebního skladatele nebo jiné nosné téma. Festival se specializuje na starou hudbu v poučené interpretaci, nabídku koncertů však doplňuje i hudbou jiných období a žánrů a dalším doprovodným programem. Festival je uznávaný především díky svým kvalitním stagionám (např. Dorilla in Tempe Antonia Vivaldiho, Král Artuš Henryho Purcella, Motezuma Josefa Myslivečka, scénická koláž „Combattimento“ z děl Claudia Monteverdiho, Platée Jeana-Philippa Rameaua). Některé z nich natočil Český rozhlas a Česká televize. Festival získal nominace na Cenu Thálie a nominaci v kategorii inscenace roku v anketě Divadelních novin. Odborná kritika hodnotí některé scénické projekty jako srovnatelné s významnými evropskými produkcemi z oblasti staré hudby.
Vzhledem k malému počtu a stavu dochovaných hudebních pramenů ze starší minulosti Znojma je návaznost festivalu na hudební historii města spíše obecného charakteru. Spojitost se znojemskými dějinami můžeme nalézt například ve festivalové věžní hudbě, v duchovních koncertech a duchovních scénických projektech v bývalém jezuitském kostele. Z konkrétních děl se počítá s uvedením Caldarovy opery La Concordia de' Pianeti v roce 2023.
- 62 - Summary
The thesis aims to shed light on the Music Festival Znojmo in the context of music history of the town and it is divided into three parts. The first part focuses on the music history of Znojmo, which had not been much researched, the second part describes Music Festival Znojmo and pays special attention to the scenic projects as well as to the role of the Early music interpretation at the festival. The third part concentrates on the connection between the festival and the music history of Znojmo. It concludes with the potential and further possibilities for complying with the music history of the town.
Znojmo used to be a royal town which together with the adjacent monasteries in Louka and in Hradiště was a significant cultural centre. Medieval epoch has not left much information about music and the little we know is from municipal as well as monastery documents and records. Besides the monasteries, the development in music also took place in the schools of St. Nicholas and St. Michael, which were both documented in 1225. The tower masters, who are reported to inform the inhabitants, also performed at the town festivals, the balls, at the holly services and at the theatre performances. Their service in Znojmo is documented from the period between the 16th and the 19th century. When Freytag of Čepiroh was the abbot of the monastery in Louka, he invited a composer Jacob Handl Gallus and a group of musicians from the Viennese court who brought to Znojmo contemporary Italian music. The drama plays with musical components were often performed by the Jesuit college, founded in 1624, by the St. Nicholas school and also in the Louka Monastery. As there has never been any court or chateau culture in Znojmo, the only larger opera event is a congratulation serenata La Concordia de´Pianeti of Antonio Caldara. The performance commemorated the nameday of the empress Elisabeth Christina, that was celebrated in Znojmo in 1723 when she was returning from the coronation in Prague. Performing of figural music is proved by the collection of music from Hradiště monastery and by the Prague inventory that was found in Hradiště too. Since 1784, the cloister chapel of the Poor Clares order was transformed into a theatre. In 1900, the municipal theatre was built and open. Both these theatres performed mainly dramas and operettas, less operas such as V studni by Blodek, Dráteník by Škroup, The Barber of Seville by Rossini or Der Freischütz by Weber. The second half of the 19th century brings a foundation of numerous German and Czech culture associations (for example music school, Beseda Znojemská,
- 63 - Musikverein). The most significant personalities in the music life of Znojmo were Heinrich Fiby before 1914, Albert Pek between the world wars and Josef Nechvátal and Karel Urbánek after the WW2. After the communist era, the concerts were usually organized by the Kruh přátel hudby, the parishes and several individual organizers. The audience was not very numerous though.
The historical sources for the research were rather limited. The most important ones are Louka songbooks from the 15th century, librettos of an oratorio and a shepherd play from the 18th century, libretto and score of Caldara´s La Concordia de' Pianeti, Prague music inventory and a collection of scores from Hradiště.
Music Festival Znojmo is an significant cultural event of a national importance. The festival was founded in 2005 by Jiří Ludvík, the president, and Roman Válek, the art director and the conductor. The festival also has its residential orchestra, Czech Ensemble Baroque, and the violinist Pavel Šporcl is the patron. It takes place annually in July and takes around 18 days. Every year, it focuses on an anniversary of a particular composer or on a topic based on the scenic project of that year. It specializes on Early music in authentic interpretation, however the offer of the concerts ranges across other periods and genres and off-programme events. The festival is recognized mainly for its scenic opera projects in the form of stagiona (for example Dorilla in Tempe by Antonio Vivaldi, King Arthur by Henry Purcell, Motezuma by Josef Mysliveček, scenic collage „Combattimento“ comprising of work by Claudio Monteverdi, Platée by Jean-Philippe Rameau). Some of them were recorded by the Czech Radio or Czech Television. The festival productions were also nominated in Thalie Awards and in Divadelní noviny Award. The reviewers compare some of the stagionas from Znojmo to important European festivals and productions of Early music.
The preserved sources of music history in Znojmo are not numerous and the ones that are available are not in the condition that allows more research. The connection to the Music Festival Znojmo is therefore of a rather general character. On a more specific level, the connection can be seen in the festival tower music, in the sacral concerts and the scenic projects of religious nature in the Jesuit church. The festival is planning to produce Caldara´s opera La Concordia de´ Pianeti in 2023.
- 64 - Seznam pramenů a literatury
Prameny: ESCOBAR, Andreas de. Modus confitendi. Manuscriptorium. Digital Library of Written Cultural Heritage. [online]. [cit. 2017-11-18]. Dostupné z:
HAS, Egidius. Graduale monasterii O. Praem. Lucensis prope Znojmo; pars aestivalis. Manuscriptorium. Digital Library of Written Cultural Heritage. [online]. [cit. 2017-11- 18]. Dostupné z:
Programy festivalu, projekt festivalu: Znojemský hudební festival. Music festival Znojmo ’05: 8. – 10. 7. 2005, „na Händla Bacha“, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2005.
Znojemský hudební festival. Music festival Znojmo ’06: 7. – 16. 7. 2006, (ne)vinná degustace Mozarta, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2006.
Znojemský hudební festival. Music festival Znojmo ’07: 12. – 22. 7. 2007, Ludwig wein Beethoven, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2007.
Znojemský hudební festival. Hudební festival Znojmo ’08: 11. – 27. 7. 2008, in Vino Vivaldi, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2008.
Znojemský hudební festival. Hudební festival Znojmo ’09: 10. – 26. 7. 2009, Haydn, víno, Napoleon, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2009.
Znojemský hudební festival. Hudební festival Znojmo ’10: 9. – 25. 7. 2010, Purcell & Handel, číše vína s anglickou královnou, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2010.
Znojemský hudební festival. Hudební festival Znojmo ’10: 9. – 25. 7. 2010, Purcell & Handel, číše vína s anglickou královnou, program koncertu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2010.
Znojemský hudební festival. Hudební festival Znojmo... festival jak víno, 8. – 24. 7. 2011, program festivalu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2011.
Znojemský hudební festival. Program festivalu 13. – 29. 7. 2012: Hudební festival Znojmo ... festival jak víno. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2012.
- 65 - Znojemský hudební festival. 9. – 26. 7. 2015: program festivalu, Hudební festival Znojmo 2015. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2015.
Znojemský hudební festival. Hudební festival Znojmo 2016: Wolfgang Amadeus Mozart, Don Giovanni. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2016.
Znojemský hudební festival. Hudební festival Znojmo 6. – 23. 7. 2017, H. Schütz: Příběh o Kristu. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2017.
Znojemský hudební festival. Projekt – Hudební festival Znojmo 06. Znojmo: Znojemský hudební festival, 2006.
Literatura: ADAMOVÁ, Ondřejka. Znojemská jezuitská kolej 17. a 18. století a její hudební aktivity [online]. Brno, 2010 [cit. 2017-11-20]. Dostupné z:
BĚLOBRADIČOVÁ, Bronislava. Heinrich Fiby – Hymnus na nekonečno [online]. Brno, 2009 [cit. 2017-11-22]. Dostupné z:
CULKA, Zdeněk. K historii turnéřů, polních trubačů a tympanistů na Moravě. Hudební věda 15, 1978, s. 69–82.
ECKL, Petr. Šebestián Freytag z Čepiroh opat loucký (1533–1585) [online]. Olomouc, 2012 [cit. 2017-11-18]. Dostupné z:
ELVERT, Christian d'. Geschichte der Musik in Mähren und Oesterr.-Schlesien mit Rücksicht auf die allgemeine, böhmische und österreichische Musik-Geschichte. Brünn: Historisch-statist. Sektion, 1873. Beiträge zur Culturgeschichte Mährens und Östertr.-Schlesiens.
FLEISCHER, Alexander Franz. Materialien zur Musikgeschichte der Stadt Znaim. In Südmährisches Jahrbuch 71, Geislingen an der Steige 1981, s. 71–72.
FUKAČ 1958a – FUKAČ, Jiří. Hudba na Hradišti. Příspěvek k problematice hudebního baroka. In Podyjí 1958, únor 1958, s. 27–32, 45–47, 57–59, 74–76, 90–92, 100–102, 125–128.
- 66 -
FUKAČ 1958b – FUKAČ, Jiří. O možnostech hudebně historického studia hudební minulosti Znojma. In Podyjí. Znojmo, 1958, leden, s. 13–15.
FUKAČ, Jiří. K dějinám hudebního dramatu ve Znojmě. In Vlastivědný věstník moravský, 1960, roč. 15, s. 255–260.
HAVLÍK, Lubomír. Znojmo. Z minulosti města a jeho památek. Krajské nakladatelství v Brně, Brno 1956.
JANĚKOVÁ, Adéla. Hudební festival Znojmo. Brno, 2006. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta. Vedoucí práce Blanka Chládková.
JINDRÁČEK, Efrém (O. P.). Dominikánský klášter ve Znojmě. Dominikánský klášter ve Znojmě, Znojmo 2001.
KROUPA, Petr – KROUPA, Jiří – SLAVÍČEK, Lubomír – UNGER, Josef. Premonstrátský klášter v Louce. Dějiny, umělecká výzdoba, ikonologie. Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Znojmo 1997.
KYAS, Vojtěch. Průvodce po archivních fondech II Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea (Přírůstky za léta 1971 - 2001 a doplňky). II. díl. Brno: Ústav dějin hudby Moravského musea v Brně, 2007.
LÍBAL, Dobroslav – HAVLÍK, Lubomír. Znojmo: městská památková rezervace a památky v okolí. V Praze: Sportovní a turistické nakladatelství, 1961.
MAŇAS, Vladimír. Hudební aktivity náboženských korporací na Moravě v raném novověku [online]. Brno, 2008 [cit. 2017-11-29]. Dostupné z:
MENČÍK, Ferdinand. Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, 1895. Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.
NĚMEČEK, Jan. Nástin české hudby XVIII. století. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955.
NETTL, Paul. Opernaufführung zu Znaim anno 1723. In Musik-Barock in Böhmen und Mähren. Beiträge zur böhmischen und mährischen Musikgeschichte. Rudolf M. Rohrer, Brunn 1927, s. 14–17.
- 67 - NOVÁKOVÁ, Lucie. Divadelní činnost Znojemské Besedy 1870–1918 [online]. Brno, 2013 [cit. 2017-11-24]. Dostupné z:
PERUTKOVÁ, Jana – MAŇAS, Vladimír. Pašijové oratorium ve Znojmě roku 1734 – příspěvek k poznání hudebního života na Moravě. Opus musicum, 2012, roč. 44, č. 3, s. 6–13.
PEŘINKA, František Václav. Kotly a trubky v kostele. In Od Horácka k Podyjí, 1934, s. 12–14, 43–44, 71–74.
PETROVSKÁ, Michaela. Hudební život na Znojemsku. Znojmo, 1986.
SEHNAL, Jiří – VYSLOUŽIL, Jiří. Dějiny hudby na Moravě. Vlastivěda moravská, Země a lid, Brno 2001.
SOCHOROVÁ, Lucie. Hudební život na Znojemsku od 19. století po současnost [online]. Brno, 2007 [cit. 2017-11-29]. Dostupné z:
STRAKOVÁ, Theodora - SEHNAL, Jiří – PŘIBÁŇOVÁ, Svatava. Průvodce po archivních fondech Ústavu dějin hudby Moravského musea v Brně. I. díl. Brno: Ústav dějin hudby Moravského musea v Brně, 1971.
SVOBODA, Libor. Albert Pek a hudební život ve Znojmě v meziválečné době [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-11-22]. Dostupné z:
ŠAFFKOVÁ, Blanka. Ferdinand Kauer jako skladatel singspielu [online]. Brno, 2006 [cit. 2017-11-22]. Dostupné z:
ŠTĚDROŇ, Bohumír. Zemští trubači a tympanisté v Brně: (k vývoji neznámé hudební společnosti v 17. a 18. století). Brno: [s.n.], 1952.
VÁCHA, Štěpán – VESELÁ, Irena – VLNAS, Vít – VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. & Alžběta Kristýna: česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. Historická paměť. Velká řada.
VESELÁ, Irena. Gratulační opera La Concordia de´ Pianeti a její provedení ve Znojmě roku 1723 [online]. Brno, 2001 [cit. 2017-11-20]. Dostupné z:
- 68 -
VRBKA, Antonín. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226–1926. Nikolsburg 1927.
ZELINKOVÁ, Ludmila. Znojemská svatba roku 1335 aneb Kterak markrabí moravský slavnostně zařídil svatbu své sestry Anny [online]. Brno, 2011 [cit. 2017-11-23]. Dostupné z:
Slovníky: FUKAČ, Jiří. Louka. In Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač – Jiří Vysloužil – Petr Macek (eds.). Praha 1997, s. 525.
FUKAČ, Jiří. Znojmo. In Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač – Jiří Vysloužil – Petr Macek (eds.). Praha 1997, s. 1026 –1027.
HADER, Widimar. Znaim. In Lexikon zur deutschen Musikkultur. Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien, Bd. 2, München 2000, s. 1582–1594.
ROČKAIOVÁ, Lucia. Fügerl, Josef [heslo]. Český hudební slovník osob a institucí [online]. [cit. 2017-11-22]. Dostupné z:
Odborné kritiky:
BOHADLO, Stanislav. Ludvíkovské Znojmo. Hudební rozhledy [online]. 2012, roč. 65, č. 9 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z:
ČECH, Vladimír. Svět na Měsíci (recenze). In Mozaika [rozhlasový pořad]. ČRo 3 – Vltava, 20. 7. 2009. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z:
DUŠKOVÁ, Marie. Znojmo – Dorilla in tempe. Harmonie online [online]. 2008, č. 9 [cit. 2017-11-05]. Dostupné z:
DVOŘÁK, Vít. Operní událost: Myslivečkův Motezuma ve Znojmě. Opera Plus [online]. 18. 7. 2011 [cit. 2017-11-02]. Dostupné z:
- 69 - FREEMANOVÁ, Michaela. Znojmo – Premiéra Krále Artuše. Harmonie online [online]. 2010, č. 9 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z:
HAVLÍKOVÁ, Helena. Haydnova úspěšná mise na Měsíc. Lidovky.cz [online]. 23. 7. 2009 [cit. 2017-11-05]. Dostupné z:
HAVLÍKOVÁ, Helena. Letní operní panorama Heleny Havlíkové (128). Opera Plus [online]. 31. 07. 2013 [cit. 2017-11-07]. Dostupné z:
HAVLÍKOVÁ, Helena. Patálie na dvoře médského krále a příběh o Kristu v Operním panoramatu Heleny Havlíkové. Lidovky.cz [online]. 1. 8. 2017 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z:
MIKULÁŠKOVÁ, Eva. Monteverdiho Souboj Tankreda s Klorindou – Erotika pod božskou rouškou. Harmonie online [online]. 2013, č. 9 [cit. 2017-11-07]. Dostupné z:
PAVLICA, Lukáš. Dva různé Příběhy o Kristu na Hudebním festivalu Znojmo. Harmonie online [online]. 24. 7. 2017 [cit. 2017-11-07]. Dostupné z:
PEČMAN, Rudolf. Miluješ Ákida, před láskou mou proč přednost mu dáváš?. Česká Händelova společnost [online]. 2005 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z:
POLKA, Pavel. Členský cirkulář ze dne 21. září 2005. Česká Händelova společnost [online]. 21. 9. 2005 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z:
ŠVANDOVÁ, Petra. Telemannův Daniel v jámě lvové na znojemském jevišti. Opera Plus [online]. 28. 07. 2015 [cit. 2017-11-03]. Dostupné z:
- 70 - Ostatní články: ČTK. Festivalu ve Znojmě bude vládnout Král Slunce. Lidovky.cz [online]. 19. 7. 2012 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z:
FLAŠAR, Martin. Barokní hudbu nehrají jen nadšenci a amatéři. Opus musicum, 2008, roč. 40, č. 4, s. 38–39.
KLOBASOVÁ, Petra. Hudební festival Znojmo má dvě nominace na Ceny Thálie. Divadlo.cz [online]. c2017 [cit. 2017-11-02]. Dostupné z:
KOTRNETZOVÁ, Nikol. Don Giovanni s Adamem Plachetkou ve Znojmě. Opera Plus [online]. 16. 07. 2016 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z:
MIKULÁŠKOVÁ, Eva. Hudební festival Znojmo – letos Monteverdi! MUSICOLOGICA [online]. roč. 2013, únor [cit. 2017-11-14]. Dostupné z:
MOŠTĚK, Martin. Taneční premiéra slavila úspěch. Znojemský deník.cz [online]. 15. 7. 2007 [cit. 2017-11-05]. Dostupné z:
MOŠTĚK, Martin. Hudební festival Znojmo má druhou nominaci na ceny Thálie. Ve třech letech. Znojemský deník.cz [online]. 9. 2. 2015 [cit. 2017-11-03]. Dostupné z:
SCHWARZOVÁ, Jana. Hudební festival Znojmo začíná. Říká si o další růst, plánuje jeho šéf. Opera Plus [online]. 9. 7. 2015[cit. 2017-11-15]. Dostupné z:
Začíná Hudební festival Znojmo. Opera Plus [online]. 11. 7. 2013 [cit. 2017-11-14]. Dostupné z
- 71 - Osobní rozhovory a e-mailová komunikace: Osobní rozhovor s Jiřím Ludvíkem vedla Jarmila Ludvíková, Znojmo 1. 11. 2017.
Osobní rozhovor s Jiřím Ludvíkem vedla Jarmila Ludvíková, Znojmo 2. 11. 2017.
E-mailová komunikace s Romanem Válkem, vedla Jarmila Ludvíková, 25. 10. 2017.
E-mailová komunikace s Jiřím Ludvíkem, vedla Jarmila Ludvíková, 27. 10. 2017.
Elektronické zdroje: Biografie. Roman Válek [online]. c2017 [cit. 2017-11-08]. Dostupné z:
Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir. Czech Ensemble Baroque [online]. c2016 [cit. 2017-11-15]. Dostupné z:
Combattimento. Třebíčský hudební festival [online]. c2017 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z:
Červená Karkulka. Juraj Čiernik [online]. c2014 [cit. 2017-11-02]. Dostupné z:
Divadlo hudebně – taneční / Claudio Monteverdi Cesta přes Moravu snad až do Prahy. Městský dům kultury Elektra Luhačovice [online]. [cit. 2017-11-07]. Dostupné z:
J. P. Rameau: Platée. Česká televize [online]. c1996–2017 [cit. 2017-11-07]. Dostupné z:
Rameau, J. P.: Platée. Czech Ensemble Baroque [online]. c2016 [cit. 2017-11-02]. Dostupné z:
Staré tisky [heslo]. Jihomoravské muzeum Znojmo – katalog Clavius [online]. c2017 [cit. 2017-11-18]. Dostupné z:
Studie a materiály poválečné armády. Vojenské hudby čs. armády po roce 1945. Československá armáda [online]. Poslední aktualizace 22. 10. 2017 [cit. 2017-11-24]. Dostupné z:
- 72 -
Telemann, G. P.: Daniel v jámě lvové. Czech Ensemble Baroque [online]. c2016 [cit. 2017-11-03]. Dostupné z:
Tschechien - Czech Republic - Repubblica Ceca - République tchèque. European Mozart Ways [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné z:
Další literatura a zdroje zmiňované v této práci:
BENDOVÁ, Simona. Hudební ikonogramy v kostelech na Znojemsku [online]. Brno, 2003 [cit. 2017-11-20]. Dostupné z:
BULIŠČAKOVÁ, Barbora. Adaptace postavy Dona Juana [online]. Brno, 2017 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z:
BURDOVÁ, Iva. Hudební soubory ve Znojmě se zaměřením na Dívčí pěvecký sbor Znoimia [online]. Brno, 2011 [cit. 2017-11-29]. Dostupné z:
DVOŘÁKOVÁ, Lenka. Modelování krizových situací Hudebního festivalu Znojmo [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z:
EIDERNOVÁ-PŠTROSSOVÁ, Vladimíra. Graduál z kláštera řádu premonstrátského v Louce u Znojma. Diplomová práce FFUK, Praha 1974.
FUKAČ, Jiří. Křižovnický hudební inventář I-II. Diplomová práce. Brno 1958.
GONČAROVÁ, Eliška. Personální řízení v neziskové organizaci [online]. Brno, 2012 [cit. 2017-10-20]. Dostupné z:
HADER, Widmar. Musikgeschichte der Stadt Znaim. In Südmährisches Jahrbuch 28, Geislingen an der Steige 1979, s. 111-128.
- 73 - HENYCHOVÁ, Veronika. Povědomí obyvatel města Znojma o Hudebním festivalu Znojmo [online]. Znojmo, 2016 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z:
HRBÁČOVÁ, Jana. Graduál loucký. In Jana Hrbáčová – Rostislav Krušinský. Chrám věd a múz: 450 let Vědecké knihovny v Olomouci. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2016, s. 290-293.
CHALÁNEK, Martin. Hudební festival Znojmo - průzkum návštěvníků [online]. Znojmo, 2013 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z:
KLIM, Adolf M. Die Musikschule in Kloster-Bruck. Kulturhistorische Skizze. Moravia 1, 1878, s. 45-49.
KSENIČOVÁ, Andrea. Kulturní politika města Znojma [online]. Brno, 2014 [cit. 2017-10-20]. Dostupné z:
MAZÁČOVÁ, Monika. Znojemská beseda, historie a současnost kulturních spolků na Znojemsku [online]. Brno, 2010 [cit. 2017-10-20]. Dostupné z:
MICHALČÍKOVÁ, Vlasta. Hudební festival Znojmo [heslo]. Český hudební slovník osob a institucí [online]. [cit. 2017-10-24]. Dostupné z:
PERNICA, Bohuslav. Západní Morava v hudbě: kulturně-historický nástin. Ve Velkém Meziříčí: [s.n.], 1938.
POPOVIČOVÁ, Jana. Kulturní slavnosti města Znojma [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-10-20]. Dostupné z:
ŘEZANINOVÁ, Lenka. Kontinuální průzkum návštěvníků Hudebního festivalu Znojmo [online]. Znojmo, 2016 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z:
- 74 -
SKALLA, Ferdinand. Chronik des Musik-Vereines in Znaim: (von der Gründung im Jahre 1861 bis zum Schlusse des fünfundzwanzigsten Vereinsjahres, Anfang 1887). Znaim: Musikverein, 1887.
ZEMEK Metoděj. Školní divadlo ve Znojmě. In Vlastivědný sborník Jižní Morava, 1970, svazek 6, s. 72–73.
ZIFČÁKOVÁ, Helena. Kontinuální průzkum návštěvníků Hudebního festivalu Znojmo [online]. Znojmo, 2014 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z:
Hudební festival Znojmo [online]. c2017 [cit. 2017-10-24]. Dostupné z:
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Hudební festival Znojmo [online]. c2017 [cit. 2017-10-24]. Dostupné z:
- 75 -