View metadata, citation and similar papers at core.ac.uk brought to you by CORE
provided by DSpace at VSB Technical University of Ostrava
VYSOKÁ ŠKOLA BÁ ŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA
KATEDRA REGIONÁLNÍ A ENVIROMENTÁLNÍ EKONOMIKY
Sociáln ě ekonomická charakteristika Švédska na úrovni NUTS 2
Socio-Economic Characteristics of Sweden at NUTS-2 Level
Student: Alena Radová
Vedoucí bakalá řské práce: RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D.
Ostrava 2010
2
Zadání bakalá řské práce
VŠB-Technická univerzita Ostrava Fakulta ekonomická Katedra regionální a environmentální ekonomiky 118 Akademický rok 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCE
Řešitel: Alena Radová Program: Hospodá řská politika a správa Obor: Regionální rozvoj Specializace: Téma: Sociáln ě ekonomická charakteristika Švédska na úrovni NUTS 2 Socio-economic characteristics of Sweden at NUTS 2 level
1. Úvod 2. Geopolitická charakteristika Švédska 3. Sociální disparity regionu Švédsko 4. Ekonomické postavení NUTS 2 Švédska 5. Záv ěr Seznam použité literatury Seznam zkratek Prohlášení o využití výsledk ů bakalá řské práce Přílohy Odborná literatura: ŠOTKOVSKÝ, I. Hospodá řská geografie. 1. vyd. VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2002. 248 s. ISBN 80-248-0066-7 KARPOVÁ, E. Hospodá řský vývoj Rakouska, Švédska a Finska po vstupu do evropské unie . 1. vyd. Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 220 s. ISBN 80-245-1072-3 EUROPEAN COMMISSION. Growing Regions, growing Europe – Fourth report on economic and social cohension . 1. vyd. Office for Official Publications of the European Communities Luxembourg, 2007. 222 s. ISBN 92-79-05704-5
Vedoucí: RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D.
Datum zadání bakalá řské práce: 20. 11. 2009 Datum odevzdání bakalá řské práce: 7. 5. 2010
...... vedoucí katedry děkan
Prohlašuji, že jsem celou bakalá řskou práci v četn ě všech p říloh vypracovala samostatn ě.
V Ostrav ě dne 7. kv ětna 2010
…………………………………… Alena Radová
Obsah 1 Úvod ...... 6 2 Geopolitická charakteristika Švédska ...... 8 2.1 Historie vzniku státu ...... 8 2.2 Územní členění ...... 10 2.2.1 Historie ...... 10 2.3 Všeobecná charakteristika NUTS 2 ve Švédsku ...... 12 2.3.1 Základní prostorová analýza ...... 14 2.3.2 Analýza popula čního vývoje ...... 23 2.3.3 Vybrané strukturální prom ěnné ...... 26 3 Ekonomické postavení švédských národních oblastí ...... 27 3.1 Charakteristika švédské ekonomiky v letech 1995 - 2005 ...... 27 3.2 Nezam ěstnanost ...... 31 3.3 Objem a výkonnost ekonomiky ...... 34 4 Záv ěr ...... 37 Seznam použité literatury ...... 42 Seznam zkratek Prohlášení o využití výsledk ů bakalá řské práce Seznam p říloh
1 Úvod
Náš sv ětadíl je znám jako Evropa, skládá se z mnoha menších a v ětších spojení mezi státy. Jednou z nejvýznamn ějších je z ekonomického hlediska bezprost ředn ě Evropská unie. Ta svou dlouholetou historií a spole čnou politikou má možnost zasahovat nejviditeln ěji. Evropská unie se skládá k 1. 1. 2010 z 27 stát ů.
Evropa je také člen ěna z hlediska geografického. Z tohoto hlediska Evrop ě náleží 44 stát ů, které se člení na makroregiony. Jedním z těchto makroregion ů je Severní Evropa, do které pat ří Island, Irsko, Velká Británie, Norsko, Finsko, Dánsko a Švédsko. Studie regionálních disparit je práv ě zam ěř ena na Švédsko.
Dalším možným rozlišením území, na kterém se Švédsko nachází, je pojem Skandinávie. Pro ní jsou hlavní charakteristické znaky zalesn ěné plochy, fjordy, jezera a bílé noci. Skandinávský poloostrov se d ělí mezi t ři zem ě. Západní polovina pat ří Norsku, které má p římý p řístup k Atlantskému oceánu a východní část Švédsku, které je od Finska odd ěleno Botnickým zálivem. Všechny t ři zem ě mají sv ůj díl v Laponsku. Laponsko je tém ěř neobydlená oblast severn ě od polárního kruhu. Všechny t ři zem ě jsou národy, které se řadí k nejbohatším v Evrop ě. Švédsko je nejv ětší zem ě Skandinávie, která je specifická svou rozmanitostí, Laponsko a národní parky Sarek a Padelanta p řitahují zejména milovníky p řírody. Na severu se setkáte s hornatou krajinou s rozlehlými lesy, p řes h řebeny ledovcového p ůvodu až k jihu zahrnující kamenité vrchoviny. Na jihu Švédska naopak nalezneme slunné pob řeží.
Švédsko p řistoupilo do EU v roce 1995 spolu s Finskem a Rakouskem. Tak jako všechny státy Evropské unie je i Švédsko složeno z několika geopolitických úrovní. Jmenovit ě mezi geopolitické úrovn ě pat ří i regiony soudržnosti. Zkrácený název této jednotky je znám jako NUTS 2. Tato klasifikace územních jednotek vznikla pro statistické sledování regionálních disparit na územích, jenž jsou si podobná po čtem obyvatel.
6
Švédsko pat ří mezi málo zastoupené konstitu ční monarchie na území Evropy. Švédsko má rovn ěž pom ěrn ě št ědrou sociální politiku a svým ob čan ům poskytuje vysoký životní standard. Tato zem ě je považována za ekologicky čistou, moderní a liberální.
Při zpracování bakalá řské práce budu postupovat metodicky. Nejd ůležit ější částí mé práce bude sb ěr dat. Pro dohledávání využiji všechny dostupné zdroje. Přednost budu dávat zdroj ům, které mi poskytnou p řesná a aktuální data. Vzhledem k tomu, že se nezabývám pouze Švédskem jako celkem, nýbrž jeho díl čími částmi – NUTS 2, proto se převážn ě budu obracet na materiály, vydávány Eurostatem. Eurostat je institucí Evropské unie, která tyto jednotky primárn ě sleduje. Tyto regiony NUTS 2 se budu snažit vymezit a srovnat pomocí ukazatel ů demografických, socio- kulturních a ekonomických.
Cílem mé práce je aktuální srovnání disparit regionů NUTS 2 na území Švédska a pochopit a zárove ň ur čit příčiny jejich vzniku. Poté se budu zajímat o vývoj švédské ekonomiky v letech 1995 až 2005. Toto období je pro švédskou ekonomiku významné, jelikož zachycuje první dekádu p ůsobení v Evropské unii.
Zajímat m ě také bude, jaké jsou rozdíly mezi švédským severem a jihem, přesn ěji jejich podíl na švédské ekonomice a HDP. Zdali i ve Švédsku funguje systém bohatý sever a chudý jih. I to by m ělo nazna čit srovnání jednotlivých region ů.
7
2 Geopolitická charakteristika Švédska
Geopolitiku z geografického p řístupu lze pojmout Obr. 2.1: Vlajka Švédska jako disciplínu zabývající se vztahem mezi politickými jevy, procesy a geografickým prostorem nebo jako teoretickou koncepci pokoušející se popsat zákonitosti pohybu moci a síly v prostoru. S ohledem na vztahy mezi Zdroj:SCB státy nebo vztahy uvnit ř státu se geopolitika d ělí na vn ější a vnit řní. Níže jsou uvedené ob ě varianty. Člen ění geopolitiky je vícero, mezi nejpoužívan ější se za řazuje globální, která zkoumá vztahy na globální úrovni, respektive mezinárodní organizace a globální velmoci. Makroregionální na úrovni skupin státu například regionální mezinárodní organizace nebo státní geopolitika, která se provádí na úrovni státu. Téma této práce je nejblíže spjato s regionální a lokální geopolitikou, která sleduje menší územní celky, v mém p řípad ě se jedná o NUTS 2 dle d ělení Evropské unie, dle d ělení švédského statistického ú řadu se jedná o län neboli county.
2.1 Historie vzniku státu
Oficiální název: Švédská království, Konungariket Sverige Rozloha: 449 964 km 2 Po čet obyvatel: 9 336 487 Hustota zalidn ění: 21 obyv. na 1 km 2 Národnostní struktura: Švédové 89 %, Finové 2,3 %, ostatní 8,7 % Státní z řízení: konstitu ční monarchie (král Carl XVI.Gustav) Hlavní m ěsto: Stockholm Úřední jazyk: švédština Členství v EU: 1995 Měna: švédská koruna (SEK) Státní z řízení: parlamentní monarchií. Soustavu nejvyšších státních orgán ů tvo ří parlament, vláda a král Náboženství: luteránská církev (95 % obyv.) katolická církev (40 000 obyv.)
8
Švédsko je sou částí makroregionu severní Evropa, do kterého také pat ří Dánsko, Finsko, Irsko, Island, Norsko, Velká Británie. Švédsko se nachází na Skandinávském poloostrov ě. Má pouze dva sousedy, Norsko na západ ě a Finsko na severovýchod ě. St řední část Švédska je charakteristická množstvím jezer, na jihu se rozkládá úrodná nížina. Hustota osídlení se snižuje sm ěrem na sever, kde naopak bývají zalesn ěné plochy, které spolu s horskou divo činou pokrývají v ětšinu zem ě. Přes severní polohu má Švédsko na v ětšin ě území mírné podnebí, a to hlavn ě díky teplému Golfskému proudu. Nejvyšším bodem je Kebnekaise s výškou 2 111 m n. m.
Obr. 2.2: Sou časná mapa Švédska
Dlouhodob ě pat ří Švédsko k nejrozvinut ějším a nejúsp ěšn ějším ekonomikám sv ěta s vysokým životním standardem. Po čtem obyvatel i rozlohou p ředstavuje malou ekonomiku, která dokázala efektivn ě využít své velké p řírodní bohatství. Po 2. světové válce se v zemi za čal uplat ňovat finan čně extrémn ě náro čný model sociálního státu. Poskytování velkorysých ve řejných služeb s sebou neslo pot řebu velmi vysokého zdan ění, u firem Zdroj: SCB dosahujících až 60 %. Reakcí na takto vysokou da ňovou zát ěž byl odchod nejlépe vyd ělávajících Švéd ů, resp. firem, do zemí s přízniv ějším zdan ěním. Bohatý sociální stát se ale v 90. letech za čal potýkat s vážnými strukturálními problémy, hlubokým propadem zam ěstnanosti a zpomalením ekonomického r ůstu. Následné strukturální reformy omezily št ědrost státu a op ět nastartovaly hospodá řství. V posledních letech se ro ční růst HDP pohybuje kolem 4 % a je doprovázený velmi nízkou inflací a p řebytek r ůstu HDP pohybuje kolem 4 % a je doprovázený velmi nízkou inflací a p řebytkovým fiskálním hospoda řením.
9
V rámci Unie dává Švédsko nejv ětší částky na podporu vzd ělání, výzkumu a vývoje, p řičemž velká pozornost se soust ředí na propojení vzd ělávání s praxí. V roce 1995 vstoupilo Švédsko spolu s Rakouskem a Finskem do EU. Hlavním otazníkem p ři jeho vstupu byla tradi ční švédská neutralita. Na Švédsko se dlouho pohlíželo jako na zdrženlivého a skeptického člena bránícího se hlubší integraci. P říkladem tohoto postoje je neú čast Švédska na realizaci spole čné zahrani ční a bezpe čností politiky, a p ředevším pak jeho odmítnutí eura. Na druhou stranu m ůže být Švédsko celé Unii v oblasti životního prost ředí, kde jednostrann ě zavádí standardy, na kterých se EU jako celek není schopna dosud dohodnout.
2.2 Územní členění 2.2.1 Historie Z hlediska výkonu místní správy se Švédsko d ělí na obce a oblasti. Pro tuto severskou zemi je typické, že v rámci reformy ve řejné správy, v jejíž první etap ě, která za čala v roce 1952, došlo k velmi intenzivnímu slu čování obcí a následn ě k vytvá ření v ětších územních celk ů (municipalit). Uvedený proces slu čování probíhal zpo čátku na principu dobrovolnosti, avšak na rozhranní 60. a 70. let minulého století do n ěj zasáhla také prvek obligatornosti. Bez ohledu na to, jak reforma probíhala, je výsledek snižování po čtu obcí radikální, jestliže na za čátku reformy jich bylo kolem 2 500, dnes švédské zdroje uvád ějí cca 288 obcí. Většina sou časných obcí vznikla spojením p ůvodních menších obcí, a proto se v některých pramenech m ůžeme setkat s dvojím ozna čením švédských obcí. Pojem obec v tradi čním pojetí se vztahuje na ty obce, které samostatn ě fungovali p řed reformou, ale i po ní. Pojem municipalita se pak vztahuje k obcím, které vznikly slou čením dvou nebo více obcí. Důvody, které vedly ke snížení po čtu obcí, resp. k vytvá ření v ětších celk ů na obecní úrovni, m ůžeme v zásad ě rozd ělit do dvou skupin. Z hlediska výkonu samosprávy šlo hlavn ě o snahu zabezpe čit, aby obce dokázaly poskytovat kompletní sociální služby samostatn ě a na požadované úrovni. Dále aby každé místní spole čenství m ělo alespo ň takový popula ční základ, který by vytvá řel p ředpoklady k zajišt ění školství majícího odpovídající standard vyplývající ze zásad vzd ělávací
10 soustavy. Vážným d ůvodem byla též snaha vytvo řit odborné a personální předpoklady k napln ění tradi čního požadavku švédské místní správy, v jejímž smyslu rozhodnutí týkající se jednotlivce mají být vydávaný na nejnižší možné úrovni. Z pohledu úst ředních orgán ů, zejména vlády jakožto nejvyššího orgánu státní správy, reforma na obecní úrovni m ěla vytvo řit p ředpoklady pro efektivn ější zabezpe čování úkol ů státní správy v místních podmínkách. Zabezpe čení nazna čených úkol ů odpovídá i struktura obcí podle po čtu obyvatel. Jen 9 obcí má mén ě než 5 000 obyvatel naopak nejv ětší skupinu (180) představují obce, jejichž po čet obyvatel se pohybuje v rozp ětí 5 000 – 25 000 lidí. Vyšší územní jednotkou jsou oblasti, kterých je celkem 23. Dv ě velká a historicky známá m ěsta Göteborg a Malmö, jakož i ostrov v Baltském mo ři Gotland, nejsou sice do oblastního systému zahrnuty, hlavní m ěsto Stockholm ano, avšak fakticky disponují stejnými pravomocemi jako oblasti. Pr ůměrná populace oblastí, s výjimkou Stockholmu a ostrova Gotland, je asi 300 000 obyvatel. Dělba kompetencí mezi obce a oblasti je založená na parcelních základech, avšak s odd ělenými úkoly. Obce vykonávají místní úkoly dotýkající se bezprost ředn ě zájm ů ob čan ů v obci žijících, oblasti zabezpe čují úkoly vyžadující v ětší popula ční základnu. viz. Halásková (2006)
11
2.3 Všeobecná charakteristika NUTS 2 ve Švédsku
Území Švédska je rozd ěleno na 290 komun a 21 region ů (na zp ůsob našich kraj ů), z nichž dva mají formu vlastních samospráv: Skåne a Västra Götaland. Dne 1. ledna 2005 byla vytvo řena jednotná organizace, která monitoruje zájmy nižších správních celk ů, poskytuje jim služby, radí a koordinuje jejich aktivity. Vláda stále diskutuje možnost snížení po čtu kraj ů jejich slu čováním do v ětších celk ů. Dělení Švédského království dle Eurostatu, se člení na NUTS 1, který se švédsky nazývá Landsdelar, v češtin ě zaujímá NUTS 1 pojem území. Lansdelar je ve Švédsku celkem t řikrát. Dále jsou to oblasti NUTS 2, ve švédštin ě Riksomradenv přesném p řekladu se jedná o národní oblasti: • Stockholm • Östra Mellansverige - East Middle Sweden • Sydsverige - South Sweden • Norra Mellansverige - North Middle Sweden • Mellersta Norrland - Middle Norrland • Övre Norrland - Upper Norrland • Småland med Öarna - Småland and the islands • Västsverige - West Sweden A v neposlední řad ě NUTS 3, švédsky län, v ČR slouží jako kraje, ty jsou celkem jednadvacetkrát ve Švédsku. Územní jednotky LAU 1 se ve Švédsku nevyskytují, za to LAU 2 je v zastoupení 290-ti kommuner.
Všechny výše vyjmenované územní jednotky mají sv ůj všeobecný ekvivalent, kterým je pojem region. Tímto pojmem m ůžeme ozna čit r ůznorodá území. Proto se pokusím o bližší vysv ětlení tohoto pojmu. Pojem region pochází z latiny. Výraz m ěl p ůvodn ě dva významy: • vyjad řoval sm ěr pohybu lineárního, p římého a • charakterizoval ur čit ě území v ětší velikosti, které je vymeteno hranicí, má ur čitou velikost a vyzna čuje se r ůznorodými oblastmi činností. V regionálních v ědách se pro ohrani čení region ů používají r ůzná kriteria. Kritérium homogenity spojuje územní celky do homogenních region ů, které vykazují podle ur čitých indikátor ů znaky podobnosti. P říkladem t ěchto indikátor ů jsou míra
12 nezam ěstnanosti, p říjmy, podíl zam ěstnanosti v hospodá řských sektorech. Kritérium funk čnosti zase spojuje územní celky do funk čních region ů, které jsou vzhledem k ur čitým indikátor ům siln ě provázané. Spole čnou charakteristikou zde je intenzivní vzájemná závislost. Na ohrani čení funk čních region ů se často používá kritéria denní dojížďky. P řitom se p řipojují ke st řediskovému sídlu ty územní jednotky, ze kterých ur čité procento bydlících zam ěstnanc ů dojíždí denn ě do st řediskového m ěsta (hovo říme v tomto p řípad ě o „regionu pracovního trhu“). Pro vymezení funk čních region ů lze ale použít také jiná kritéria jako dojíž ďku za službami, dodavatelsko- odb ěratelské sít ě atd. V sou časnosti se zd ůraz ňuje pojetí region jako území, v němž existuje provázanost sítí a spole čný zájem na rozvoji regionu. Vedle interakcí v rámci regionu se zd ůraz ňují také spole čné zájmy obyvatel daného území neboli jejich identifikace s regionem. Region je vymezitelný z mnoha perspektiv: • Hospodá řský region • Správní region • Problémový region Region m ůžeme dále definovat jako území vymezené na základ ě spole čných znak ů (hospodá řských, dopravních, kulturních, ekologických apod.) charakterizující relativn ě uzav řený celek, odlišující se od okolí specifickými funkcemi a rolemi nebo jako územní celek, jehož velikost je dána rozsahem vzájemné provázanosti z pohledu jednotlivých hledisek (hospodá řského, sociálního, kulturního aj.) Definice regionu z ekonomického hlediska je problematická. Hlavní problém spo čívá v tom, že velikost regionu se m ůže pohybovat od malých sídel a jejich okolí až po rozsáhlé oblasti a závisí na typu zkoumaných otázek. Region lze tedy obecn ě charakterizovat jako ú čelov ě vymezené území, jehož hranice jsou dány významnými funk čními vazbami anebo spole čnými charakteristikami fyzikálními, p řírodními, klimatickými, ekonomicko-sociálními, etnickými, jazykovými atd. Při jakémkoliv hodnocení region ů je nutno dávat pozor na rozlišení statických a dynamických znak ů region ů. Tyto znaky jsou d ůležité pro vymezování regionu (regionalizace území), tzn. metodu regionalizace. Mezi tyto metody pat ří nap ř. metoda nodálních region ů, založená na mí ře p řitažlivosti prvk ů a proces ů k ur čitému
13 centru, k jádru a nebo metoda kartografické syntézy studovaných objekt ů, na mapu, kartogram. Region je obecným pojmem pro celou řadu pojm ů, kterými se vyjad řují územní celky na mikroregionální a regionální úrovni. Ty již vyjad řují specifické charakteristiky daného území. Jsou to nap ř. pojmy administrativn ě-správní jako kraj, län, county anebo statistko-programové jako je soustava NUTS, okres, teritorium, oblast či region soudržnosti.
2.3.1 Základní prostorová analýza
K tomu, aby se mohla na evropské úrovni provád ět ú činná prostorová politika s vyšší mírou aplikovatelnosti, bylo nutno ú čelov ě vymezit subnacionální územní jednotky. Tyto jednotky nejsou identické s regiony uvnit ř členských zemí. Pro statistické pot řeby a p ředevším pro možnosti porovnávání ú činnosti evropských politik tedy byly zavedeny tzv. NUTS- y, které volně p řeloženo znamenají „soubor územních jednotek pro statistiku“. Tuto klasifikaci provedl Evropský statistický ú řad Eurostat v roce 1988. NUTS se používají pro nejr ůzn ější vzájemná porovnání. Zásadní význam má jejich vymezení jak pro statistické pot řeby Evropské unie, tak také pro ú čely za řazení region ů r ůzné úrovn ě pod jednotlivé cíle s regionálním dopadem strukturální politiky Evropské unie. P ři vymezení NUTS je nutno vedle existence územn ě správních jednotek vycházet z jejich skladebnosti, vyšší jednotky jsou tvo řeny ur čitými po čtem celých jednotek nižších, a je t řeba sledovat i velikost jednotek ve vztahu k praxi platné v Evropské unii.
Klasifikace NUTS se tedy používá již od roku 1988, ale nebyla legislativn ě upravena žádným specifickým aktem. Z tohoto hlediska byl významný rok 2003, kdy bylo schváleno Na řízení Evropského parlamentu a Rady č. 1029/2003 o zavedení spole čné klasifikace územních statistických jednotek NUTS.
14
NUTS jsou vytvo řeny k řádnému fungování vnit řního trhu, jelikož na to je zapot řebí statistických norem pro sb ěr, p ředávání a zve řej ňování statistik jednotlivých členských stát ů a Spole čenství, aby všichni ú častnici jednotného trhu mohli mít k dispozici srovnatelné statistické údaje. Regionální statistiky jsou základním prvkem Evropského statistického systému a jsou používány k nejr ůzn ějším ú čel ům. Proto je t řeba mít zakotvenou tuto regionální klasifikaci v právním rámci a stanovit jasná pravidla pro budoucí zm ěny této klasifikace. Klasifikace NUTS je sestavena tak, aby nebránila existenci dalších klasifikací a podrobn ějšího člen ění. Všechny statistiky členských stát ů p ředkládané Evropské Komisi, které jsou rozd ěleny podle územních jednotek, by měly používat klasifikace NUTS.
Rozd ělení region ů v Evropské unii na územní jednotky NUTS musí respektovat následující principy: 1. Pro evropskou regionální klasifikaci NUTS by m ěly být používány nejmén ě t ři hierarchické úrovn ě člen ění. Členské státy mohou mít podle svého uvážení další úrove ň člen ění NUTS. 2. Pro řádné vedení klasifikace NUTS je zapot řebí informací o stávajícím územním složení region ů úrovn ě NUTS 3, které je proto t řeba pravideln ě sd ělovat Komisi. 3. Regiony je t řeba stanovit na základ ě objektivních kritérií, aby byla zajišt ěna nestrannost p ři sestavování a používání regionálních statistik. 4. Uživatelé regionálních statistik pot řebují nomenklaturu stabilní z časového hlediska. Klasifikace NUTS by proto nem ěla být m ěněna p říliš často. Toto na řízení zaru čuje v ětší stabilitu p ředpis ů z časového hlediska 5. Srovnatelnost regionálních statistik vyžaduje, aby byly regiony srovnatelné z hlediska po čtu obyvatel. Pro dosažení tohoto cíle by úpravy klasifikace NUTS měly zajistit, aby byla regionální struktura homogennější z hlediska po čtu obyvatel. 6. Rovn ěž je t řeba respektovat politickou, správní a institucionální situaci. Neprávní jednotky musí brát v úvahu hospodá řskou, sociální, historická, kulturní a zem ěpisná hlediska a hlediska ochrany životního prost ředí. 7. Každá zm ěna klasifikace NUTS vyžaduje podrobné konzultaci členskými státy.
15
Struktura NUTS jednotek • Klasifikace NUTS rozd ěluje hospodá řské území členských stát ů, vymezené v rozhodnutí 91/450/EHS, na územní jednotky. Každé územní jednotce p řid ěluje ur čitý kód a název. • Klasifikace NUTS je hierarchická. Jednotlivé členské státy rozd ěluje na územní jednotky úrovn ě NUTS 1, tyto jednotky se rozd ělují na územní jednotky úrovn ě NUTS 2 a tyto jednotky jsou dále rozd ěleny na územní jednotky úrovn ě NUTS 3. • Stejnou územní jednotku lze však za řadit na více úrovních NUTS. • Na stejné úrovni NUTS nemohou být v jednom členském státu ozna čeny stejným jménem dv ě r ůzné územní jednotky. Mají-li dv ě územní jednotky v různých členských státech stejné jméno, p řipojuje se ke jmén ům územních jednotek identifikátor zem ě. • Každý členský stát m ůže rozhodnout o dalších hierarchických úrovní d ělení svého území, jimiž by se dále členila úrove ň NUTS 3. viz. Novotná (2007)
Tab. 2.1: Doporu čený po čet obyvatel pro jednotlivé NUTS Minimální Úrove ň Maximální po čet po čet NUTS 1 3 milióny 7 milión ů NUTS 2 800 000 3 milióny Je-li po čet obyvatel celého NUTS 3 150 000 800 000 členského státu menší než Zdroj: Eurostat minimální hranice pro danou úrove ň NUTS, tvo ří celý členský stát jedinou územní jednotku NUTS pro tuto úrove ň. Některé NUTS regiony jsou ur čeny pro n ěkolik úrovní (nap ř. Lucembursko je stanoveno pro úrove ň 1, 2 i 3). V takovém p řípad ě je kód daného NUTS regionu, který je identický s nižší úrovní, zakon čen nulou (nap ř. NUTS 0 Česká republika, NUTS 1 území České republiky). První tři úrovn ě NUTS ozna čujeme jako regionální úrovn ě. Členské státy Evropské unie jsou tedy rozd ěleny do NUTS 1 region ů, ty jsou dále roz člen ěny do NUTS 2 region ů a ty na menší NUTS 3 regiony. Tato t říúrov ňová klasifikace existovala až do roku 1990, kdy byla rozší řena o další dv ě lokální úrovn ě LAU (Local administrative units).
16
Některé administrativní jednotky v členských zemích ovšem nespl ňují pr ůměrnou velikost odpovídající pr ůměru Spole čenství, a proto je systém NUTS dopln ěn o tzv. neadministrativní jednotky (non-administrative units). Ty obvykle vznikají spojením existujících menších administrativních jednotek. viz. Malinovský, Suchá ček (2006)
NUTS 2 – Riksområden – národní oblasti, t ěchto územních celk ů je celkem 8. Podle klasifikace NUTS odpovídají českým region ům soudržnosti. Regionem se rozumí územn ě samosprávný celek s plnou p ůsobností.
Obr. 2.3: Kartografické umíst ění NUTS 2 Tab. 2.2: P řehled švédských NUTS 2 NUTS 2 ve Švédsku
Název Název Kód (anglický) (p ůvodní)
SE01 Stockholm Stockholm
East Middle Östra SEO2 Sweden Mellansverige
SE04 South Sweden Sydsverige
North Middle Norra SE06 Sweden Mellansverige
SE07 Middle Norrland Mellersta Norrland
SE08 Upper Norrland Övre Norrland
Småland and Småland med SE09 the islands Öarna
SE0A West Sweden Västsverige Zdroj: SCB Zdroj: SCB
17
Stockholm Je hlavním a zárove ň nejv ětším m ěstem Švédska a kraje Stockholm (Stockholm Län). Stockholm leží na východním pob řeží mezi jezerem Mälaren a Baltským mo řem. Více než jedna p ětina švédského obyvatelstva žije práv ě ve Stockholmu. Je d ůležitým obchodním a pr ůmyslovým centrem Švédska. Sídlí zde vláda a parlament, je také sídlem hlavy státu – krále.
První písemná zmínka pochází z roku Obr. 2.4: NUTS 2 Stockholm 1252, kdy byl Stockholm d ůležitým tržním místem se železem, pocházející z dol ů v Bergsladenu. Byl údajn ě založen Karlem Birgerem za ú čelem obrany m ěsta Sigtuna na jeze ře Mälaren p řed útoky z mo ře a p řed plen ěním. První stavbou proto byla pevnost strážící cestu mezi Baltským mo řem a jezerem Mälaren. V tomto m ěst ě, kde byla vybudována Zdroj: SCB obranná za řízení z kmen ů (švédsky stock) se nachází řada menších ostrov ů (švédsky holme) – z toho pravd ěpodobn ě pochází název m ěsta Stockholm. Od roku 1523 je Stockholm hlavním m ěstem Švédska.
Östra Mellansverige – East Middle Sweden Tento region je situován v centrální části Švédska, nedaleko Stockholmu. Nejvíce obydlenými m ěsty jsou Uppsala, Västerås, Örebro, Linköping, Norrköping, Eskulstuna. Celkov ě toto území zabírá 38 433 km 2 a celkov ě se zde bydlí 1 500 000 švédské populace.
Sydsverige – South Sweden Nejjížn ější část Švédska. Situována nejblíže k hranicím Dánska. Nejvíce obydlená města Sydsverige jsou Malmö, Helsingborg, Lund, Kristianstad a Trelleborg. Celkov ě zabírá 13 968 km 2 a obývá jej 1 300 000 švédské populace.
18
Norra Mellansverige – North Middle Sweden Nachází se v centrální části zem ě. Z části umíst ěn v Norrland a v Svealand. Sousedí s Norskem. Nejv ětší m ěsta jsou Gävle, Karlstad, Falun, Borlänge. Svou velikostí pat ří mezi st řední regiony na území Švédska a to je 63 968 km 2 a po čet obyvatel je lehce srovnatelný se Stockholmem a to 850 000 obyvatel.
Mellersta Norrland – Middle Norrland Region se nachází v severní části zem ě, částe čně v oblasti Laponsko. To znamená, že je to druhé nejv ětší území a zárove ň nejmén ě obydlené. Hrani čí s Norskem. Mezi nejobydlen ější m ěsta pat ří Sundsvall, Östersund, Örnsköldsvik a Härnösand. Velikost toho regionu je 71 122 km 2. Populace na tomto území se pohybuje okolo 380 tisíc.
Över Norrland – Upper Norrland Nejsevern ější území Švédska. Nachází se na území Laponska a je i nejv ětším regionem Švédska. Hranice má spole čné s Norskem a Finskem. Nejobydlen ějšími městy jsou Umeå, Luleå, Skellefteå, Piteå a Kiruna. Nejv ětší region zaujímá celkem 154 312 km 2. P ři svém v prvenství v rozloze obývá tento region necelých 500 000 obyvatel švédské populace.
Småland med Öarna – Smaland and the islands Småland a ostrovy jsou na jihovýchod ě Švédska. Nedaleko Dánska. Mezi nejv ětší m ěsta či aglomerace pat ří Jönköping, Växjö, Kalmar, Visby, Västervik and Värnamo. Svou rozlohou pat ří mezi ty menší regiony, jeho rozloha je 33 244 km 2. Část populace v tomto kraji činí 800 000 obyvatel.
Västsverige – West Sweden Tento region se nachází na jihozápad ě zem ě. Po Stockholmu je to druhý nejobydlen ější region s 1 820 000 obyvateli. Nejv ětšími m ěsty jsou Gothenburg, Borås, Halmstad, Vänersborg, Uddevalla, Trollhättan, Mölndal, Skövde, Varberg, Kungsbacka a Lidköping. Celková rozloha je 29 399 km2.
19
Rozloha Švédska odpovídá p řibližn ě rozloze Špan ělska, Thajska či Kalifornie. Řadí se na páté místo v Evrop ě po Rusku, Ukrajin ě, Špan ělsku a Francii. Polovinu území zem ě pokrývají lesy, zem ědělská p ůda tvo ří asi 10 %. Švédská krajina, která je pom ěrn ě rovinatá, je bohat ě zavodn ěna tém ěř 100 000 jezery. S výjimkou horského řet ězu v severozápadní části zem ě v kraji Norrbotten, které pat ří pod NUTS 2 Upper Norland, kde se vrcholy Skandinávského poho ří ty čí do výše více než 2 000 m, jsou jinak terénní rozdíly švédské krajiny nevýrazné. Nejvyšší hora zem ě se jmenuje Kebnekaise a je vysoká 2 111 m. Pob řeží Švédska je poseto tisíci ostr ůvk ů, nap říklad i poblíž hlavního m ěsta Stockholm. Má velmi členité pob řeží o délce 2 500 km. Vlivem teplého golfského proudu má Švédsko mírn ější klima než jiné oblasti situované obdobn ě na severu. V tabulce uvedené níže jsou hodnoty rozlohy za jednotlivé regiony NUTS 2, rozd ěleny do jednotlivých oblastí, které jsou pro švédskou krajinu významné.
Tab. 2.3: Rozloha švédských NUTS 2 Rozloha (v 100 ha) NUTS 2 Zem ědělská p ůda Travní porosty Lesní p ůda Celkem Stockholm 84 802 13 670 105 896 204 368 East Middle Sweden 707 418 104 358 762 317 1 574 093 South Sweden 484 164 70 315 187 755 742 234 North Middle Sweden 239 124 29 244 560 552 828 920 Middle Norland 107 341 4 175 475 870 587 386 Upper Norland 93 233 17 212 441 410 551 855 Smaland and the islands 349 406 169 813 631 914 1 151 133 West Sweden 582 479 80 543 542 796 1 205 818 Zdroj: SCB Lesy pokrývají 62 % povrchu a vytvá řejí základ siln ě rozvinutého d řeva řského pr ůmyslu. Přes zna čnou domácí spot řebu se zhruba 60 % švédských d řeva řských výrobk ů vyváží. Na jihovýchod ě na území region ů Stockholm, East Middle Sweden a Smaland and the islands jsou charakteristické porosty buky, na n ě navazují jehli čnaté lesy promíšené zejména duby. Od jihovýchodu až za polární kruh, to znamená, že se vyskytují v oblastech region ů North Middle Sweden a Middle Norrland Na nejodlehlejším severu v regionu Upper Norrland je tundra, roste zde kle č, jalovec, zakrn ělá b říza a polární vrba.
20
Zem ědělská p ůda tvo ří menší polovinu celkové plochy zem ě. Z obilovin se pěstuje je čmen, žito, oves a pšenice. Nejintenzivn ěji je p ůda využívána v úrodném Skane v regionu South Sweden. Švédsko je z 80 % soběsta čné v zem ědělství i v základních potraviná řských výrobcích.
Graf 2.1: Celková rozloha švédských NUTS 2 Mezi nejrozlehlejší 180 000 region dle klasifikace 160 000 154 312 NUTS 2 je region 140 000 120 000
Upper Norland, které 2 100 000 se nachází v severní 80 000 71 122
č km v Rozloha 63 968 ástí Švédska poblíž 60 000
38 433 polárního kruhu. 40 000 33 244 29 399 Tento region je také 20 000 13 968 6 488 ě 0 nejmén obydlený Stockholm East Middle South Sweden North Middle Middle Norland Upper Norland Smaland and West Sweden Sweden Sweden the islands díky své poloze. Zdroj: SCB Naopak region Stockholm je nejobydlen ějším a zárove ň nejmenším z region ů soudržnosti neboli národních oblastí. Druhým nejmenším regionem je South Sweden. K st ředn ě velkým region ům řadíme West Sweden, Smaland and the islands a East Middle Sweden. Poslední dva regiony lze za řadit mezi velké, jsou jimi North Middle Sweden a Middle Norland.
K 31. lednu 2010 dosahuje Graf 2.2: Podíl obyvatel ve švéd. NUTS 2 Švédsko 9 345 135 obyvatel. Ze 44 stát ů Evropy pat ří Švédsko na 18. místo. Ve sv ětovém m ěř ítku se Švédsko pohybuje na 88. míst ě ze 194 stát ů. Švédsko je čř vrtou nej řid čeji zalidn ěnou zemí Evropy. Díky podmínkám p řív ětivým k imigrant ům pat ří k nejvíce miltikulturním zemím Zdroj: SCB v Evrop ě. Obyvatelé Švédska mají jednu z nejdelších dožití na sv ětě.
21
Nejobydlen ějším regionem je Stockholm, díky ú časti hlavního m ěsta. Druhým regionem je West Sweden sousedící s norskými hranicemi. Regiony East Middle Sweden a South Sweden jsou obydleny mén ě, avšak stále pat ří mezi ty regiony s větším po čtem obyvatel. Smaland and the islands a North Middle Sweden jsou regiony, které se podílí na po čtu obyvatel stejným číslem a to je 9 %. Nejmén ě obývané regiony jsou v severní části a to jsou Middle Norlland a Upper Norland, které jsou významné pro celé Švédsko svou velikostí.
V evropském a zárove ň i ve sv ětovém m ěř ítku se řadí Švédsko mezi státy s podpr ůměrnou hustotou zalidn ění. Která v roce 2010 činí 21 obyvatel na km 2. č ř S ím se adí Graf 2.3: Po čet obyvatel na km 2 ve švédských NUTS 2 na 41. místo 350
303,9 v Evrop ě, hned 300 po Islandu, 250 Norsku a
2 204,7 200 Finsku. 161,8 150 118,8 Jednozna čně 100 92,3 nejv ětší nakm obyvatel Počet 50 40,5 hustota 13,8 7,2 0 osídlení je Stockholm East Middle South Sweden North Middle Middle Norland Upper Norland Smaland and West Sweden Sweden Sweden the islands v regionu Zdroj: SCB Stockholm, který zna čně p řevyšuje svou hodnotou všechny ostatní regiony NUTS 2: Mezi regiony, které mají st řední hustotu zalidn ění se řadí regiony East Middle Sweden, South Sweden, West Sweden a North Middle Sweden, které svou hustotou zalidnění dopomáhají zvyšovat celkovou hodnotu zalidn ění celého Švédska. Na druhou stranu regiony North Middle Sweden, Middle Norland a významn ě Upper Norland snižují celkovou hodnotu hustoty zalidn ění Švédska. Jde o regiony, které jsou zna čně rozlehlé, ale svou polohou a klimatickými podmínkami nejsou pro švédskou populace atraktivní. Dokazuje to hodnota 7 obyvatel na km 2 v regionu Upper Norland. V celkém pohledu je Švédsko rozd ěleno do t ří skupin, kde rozmezí mezi po čty obyvatel je necelých 300 obyvatel na km 2.
22
2.3.2 Analýza populačního vývoje
Základními demografickými událostmi jsou narození a úmrtí. Údaji o narozených obsahuje statistický výkaz. Hlášení o narození, které poskytuje veškeré údaje o narozeném dít ěti, rodi čích a další údaje, vztahující se k porodu. Hlášení o narození vypl ňují matriky na základ ě podklad ů zdravotnických za řízení a p ředávají je dále ke zpracování Švédskému statickému ú řadu. Ten zpracovává i hlášení o úmrtí, které vypl ňuje matrika na základ ě údaj ů z listu o prohlídce mrtvého, vystaveného léka řem. Hlášení o úmrtí poskytuje údaje o zem řelém a p říčinách smrti Zvláštním druhem úmrtí jsou potraty.
Zm ěny v demografickém chování zejména mladé generace v uplynulých 10 letech vedl k zvýšení hrubé míry p řirozeného p řír ůstku. P řír ůstek je stále nízký, ale má zvyšující se tendenci. Švédští mladí lidé za posledních deset let zkrátili období p řípravy na povolání atd. Naproti tomu úmrtnost si dlouhodob ě udržuje stabilní úrove ň. To má dopad na zm ěny po čtu obyvatel p řirozenou m ěnou. Ve sledovaném období trvale po čty zem řelých p řevyšují po čty narozených a p řirozenou měnou tedy dochází k úbytku po čtu obyvatel. Graf 2.4: Hrubá míra p řirozeného p řír ůstku
1998
1,34 1,56 2008
‰ 1,50
1,25 1,00
0,75 0,58 0,50 0,31 0,18 0,25 0,39
0,00 -0,06 -0,02 -0,13 -0,20 -0,01 -0,25 -0,19 -0,06 -0,33 -0,04 -0,50 -0,17 Hrubá míra přirozeného přírůstku přírůstkuvpřirozeného míra Hrubá Stockholm East Middle South Sweden North Middle Sweden Middle Sweden Upper Norland Smaland and Norland West the islands Sweden
Zdroj: SCB
23
Koncem roku 2008 žilo v zemi 1 924 839 mladých lidí do 14 let (20,8 %), do věkové skupiny 15–64 let spadalo 5 686 427 osob (61,4 %). Švédsko pat ří mezi zem ě s nejdéle žijícím obyvatelstvem, podíl skupiny nad 65 let činí 17,8 % (1 645 081 osob). Demografický vývoj je zdrav ější než ve srovnatelných zemích. V roce 2008 se narodilo 109 301 Švéd ů, zem řelo 91 449 obyvatel. K pozitivnímu p řirozenému přír ůstku obyvatelstva napomohla jak zvyšující se porodnost, tak nižší po čet úmrtí. V první polovin ě roku 2009 se k t ěmto faktor ům p řidala ješt ě zvýšená imigrace. Od 1. kv ětna 2009 umož ňuje švédský zákon manželství za stejných podmínek jakýmkoli pár ům, tj. bez ohledu na pohlaví.
č Je zde nízká Graf 5: Migra ní chování v roce 1998 1998 West Sweden 2 070 porodnost, ale na 2 776
Smaland and vnit řní migrace druhé stran ě vysoká the islands -2 459 -1 784 vn ější migrace pr ůměrná délka Upper Norland -3 113 -2 381 ů života, u muž 77,5 Middle Norland -2 321 -2 174 let, u žen 83 let. P řes North Middle Sweden -3 612 -3 535 15 000 Laponc ů South Sweden 1 962 4 633 žijících v severní části East Middle Sweden -4 072 -1 569 Švédska tvo ří nejv ětší Stockholm 10 836 14 907 národnostní i -5 000 0 5 000 10 000 15 000 20 000 jazykovou menšinu. Po čet obyvatel v tis. Zdroj: SCB Dnešní švédové jsou potomci germánských kmen ů, které se ve Skandinávii usadili před tisíciletími. Švédové jsou tolerantní národ a jejich zem ě je tradi čně vyhledávaným cílem migrant ů, k čemuž napomáhá i št ědrá sociální a integra ční politika. Graf 2.5 V roce 2008 zde bylo evidováno 562,1 tis. cizinc ů (v roce 2003 492,0 tis.). Nejv ětšími skupinami byli p řist ěhovalci z Finska (175,1 tis.), Iráku (109,4 tis.), Srbska resp. bývalé Jugoslávie (83,0 tis.), Polska (63,8 tis.), Íránu (57,7 tis.), Bosny a Hercegoviny (56,0 tis.), Dánska (46,2 tis.), Norska (44,3 tis.), Turecka (39,2 tis.). Po čet osob narozených v ČR resp. bývalém Československu byl 7,3 tis. V roce 2008 byla registrována rekordní imigrace 101,2 tis. osob ze 169 různých zemí, a to hlavn ě z Iráku (12,1 tis.), dále z Polska (7,0 tis.), Dánska (4,1 tis.), Somálska (4,1 tis.), N ěmecka (3,4 tis.), Thajska (3,1 tis.), Číny (2,7 tis.) a Rumunska
24
(2,5 tis.). Nejv ětší skupinou imigrant ů jsou Švédové vracející se z dlouhodobého pobytu v zahrani čí (17,9 tis.). Pokud jde o nov ě ud ělená švédská státní ob čanství, tvo řili v první polovin ě roku 2009 nejv ětší skupinu imigranti z Iráku následovaní Finy. Přist ěhovalectví z ČR bývá v posledních letech marginální - v roce 2008 se do Švédska Graf 2.6: Migra ční chování v roce 2008 ř ě 2008 p est hovalo 383 15 130 Stockholm 4 428 osob z ČR.
8 384 East Middle Sweden 1 011 Pokud jde o
11 559 South Sweden 1 391 národnostní složení
4 294 North Middle Sweden -2 286 v etnickém slova vn ější migrace 1 558 Middle Norland -1 092 smyslu, oficiální vnit řní migrace
2 222 ě Upper Norland -2 712 statistiky se o n m
4 701 vůbec nezmi ňují, Smaland and the islands -2 082
8 029 mate řský jazyk West Sweden 1 342
-5 000 0 5 000 10 000 15 000 20 000 spoluob čan ů není Po čet obyvatel v tis. pro Švédy Zdroj: SCB podstatnou informací. Lze tedy pouze uvést, že nejvýznamn ější národnostní menšinou mezi p ůvodním švédským obyvatelstvem jsou Sámové (d říve Laponci), obývající nehostinnou nejsevern ější oblast Švédska.
25
2.3.3 Vybrané strukturální proměnné Demografický vývoj je zdrav ější než ve srovnatelných zemích. V roce 2008 se narodilo 109 301 Švéd ů, zem řelo 91 449 obyvatel. K pozitivnímu p řirozenému přír ůstku obyvatelstva napomohla jak zvyšující se porodnost, tak nižší po čet úmrtí. V první polovin ě roku 2009 se k t ěmto faktor ům p řidala ješt ě zvýšená imigrace. Od 1. kv ětna 2009 umož ňuje švédský zákon manželství za stejných podmínek jakýmkoli pár ům, tj. bez ohledu na pohlaví.
Graf 2.7: Celkový po čet obyvatel ve švédských NUTS 2 Z výše 0-14 15-64 65+
1 357 499 uvedeného 1500000 1350000 Grafu 2.7 je 1200000 1 012 030 1 221 241 1050000 899 057 900000 zcela jasné 750000 298 957 600000 291 515 525 506 257 114 450000 517 203 rozpoložení 175 824 337 012
Počet obyvatel obyvatel v tis. Počet 330 176 300000 233 841 199 484 225 801 78 977 100 335 163 925 150000 12533 124 751 jednotlivých 0 306 619 56 904 77 075 128 865 Stockholm East Middle ě South v kových Sweden North Sweden Middle Middle Norland Upper Sweden Norland Smaland skupin. and the West islands Sweden Nejpo četnější skupinou jsou Zdroj: SCB zastupitelé produktivního v ěku mezi 15 až 64 let. Tato skupina je nejpo četn ěji zastoupena ve všech regionech. Druhou skupinu tvo ří lidé ve v ěku 65 a výše. Tato skupina obyvatel je na druhé pozici v celkovém po čtu obyvatel v jednotlivých regionech NUTS 2. Nejmén ě zastoupenou skupinou jsou d ěti od narození do 14-ti let. Ve všech švédských regionech je skupina d ětí na t řetím a tudíž posledním míst ě. Nejv ětší složku narozených d ětí ze všech švédských regionu NUTS 2 má region West Sweden, zárove ň má této region nejv ětší složku obyvatel nad 65 let. V regionu Stockholm, jak již bývá pravidlem pro hlavní m ěsta, je zastoupena v nejhojn ějším po čtu skupina, který zastupuje produktivní část obyvatel Švédska. Region Stockholm má však poslední místo v po čtu novorozenc ů a d ětí do 14 let. Jde tedy vy číst aglomera ční charakteristiky. Jako oblíbené region pro nov ě zakládající rodiny, či rodiny s dětmi jsou West Sweden, East Middle Sweden a South Sweden, kde všude se pohybují skupina d ětí od 200 tisíc do 300 tisíc. O tomto zastoupení na úrovni Švédska se dá hovo řit, jako o významném.
26
3 Ekonomické postavení švédských národních oblastí
3.1 Charakteristika švédské ekonomiky v letech 1995 - 2005
Stru čná charakteristika Švédské ekonomiky v letech 1995 až 2005, což znamená po vstupu do EU. Švédská ekonomika se v desetiletém období po vstupu do Evropské unie zm ěnila oproti p ředcházejícímu desetiletí dost podstatn ě. Bylo tomu tak p ředevším v tom sm ěru, že se pr ůměrné ro ční tempo jejího r ůstu zvýšilo o více než o 30 %. P řitom pr ůměrná ro ční inflace se naopak snížila, a to rovn ěž markantn ě (tém ěř o 70 %). Pom ěrn ě p řesv ědčivá byla také dynamika domácí poptávky (s pr ůměrným desetiletým p řír ůstkem po vstupu zem ě do Evropské unie t ěsn ě pod 2 % ro čně oproti dřív ějšímu desetiletému pr ůměru kolem 1,6 % ro čně). Podílel se na tom p ředevším interní, proti minulému desetiletí tém ěř dvojnásobný pr ůměrný r ůst soukromé spot řeby a silný vliv p římých zahrani čních investic, zatímco veřejná spot řeba rapidn ě slábla. V pr ůměru se skoro zdvojnásobilo oproti desetiletí p řed vstupem do Evropské unie tempo r ůstu exportu. Pr ůměrný přebytek obchodní bilance se rovn ěž zdvojnásobil a p řebytek b ěžného ú čtu platební bilance (navíc zna čně vysoký) se stal trvalým jevem. Totéž lze konstatovat o bilanci ve řejných financí. Samotný ve řejný dluh Švédska sice v prvních letech členství v Evropské unii p řevyšoval pr ůměr dluhu z desetiletí p řed vstupem, ale záhy pod tento pr ůměr klesl. Mén ě p řízniv ě vyznívalo zprvu srovnání nezam ěstnanosti, jejíž míra se po vstupu Švédska do Evropské unie zvyšovala, ale v roce 1998 se trend zvrátil a od roku 2001 již tato míra p řed vstupní desetiletý pr ůměr nep řesahovala. Vývoj švédské ekonomiky v komparativním kontextu Evropské unie byl z hlediska zásadních indikátor ů p říznivý nadpr ůměrn ě.
Strukturální zm ěny zatím Švédsko p ři svých p ředpokladech zvládalo uspokojiv ě a samoz řejm ě p ředevším vlastními silami. Akutní strukturální problémy, a to již od konce osmdesátých let, postihovaly krom ě t ěžebního pr ůmyslu a
27 strojírenství spíše tradi ční služby (cestovní ruch, dopravu), a to p ředevším v cyklických souvislostech. Nejzávažn ějším aspektem t ěchto jev ů bylo z řejm ě zvýšení nezam ěstnanosti a skute čnost, že postihly zejména soukromý sektor služeb, jehož ozdrav ění je obtížné a dlouho trvá. Celkový makroekonomický a sociáln ě ekonomický vývoj t ěmito jevy ale nemohl být podstatn ě dot čen, protože v odv ětvové struktu ře outputu byly ve Švédsku nadpr ůměrn ě zastoupeny znalostní či rychle se rozvíjející obory, respektive služby. Sektorová krize s vážnými a okamžitými ekonomickými d ůsledky vlastn ě postihla ovšem ješt ě p řed vstupem zem ě do Evropské unie, jen obchodní bankovnictví, které kapitálov ě neuneslo krizi na trhu nemovitostí na po čátku devadesátých let a kolabovalo zejména kv ůli špatným úv ěrům. Po bolestném sanaci bankovního sektoru p ředevším ze státních prost ředk ů vedla zmín ěná zkušenost k jeho zásadním modernizacím. Poskytování bankovních služeb jednotlivých typ ů se tak mimo jiné již od první poloviny devadesátých let řídí obdobnými principy obez řetnosti jako v zemích Evropské unie a pozd ěji eurozóny. Vlastní m ěnová politika centrální banky Švédska je ostatn ě v souladu s požadavky Evropské centrální banky, jakkoli Švédsko není členem eurozóny. Skute čnost, že švédská ekonomika inklinuje k vyšší inflaci, není projevem svévolné měnové politiky, ale bývá nep ředpokládaným nežádoucím výsledkem hospodá řského vývoje. Švédská centrální banka stanovuje stejný infla ční cíl jako Evropská centrální banka. Potud ani samotná švédská m ěnová politika není v rámci Evropského systému centrálních bank konfliktní. Celkov ě lze říci, že exkluzivní charakter švédské ekonomiky je dán tím, že Švédsko se v devadesátých letech odlišovalo, a to i od ostatních skandinávských zemí potud, že p ři budování znalostní ekonomiky využívalo již d říve vzniklý ve řejný i soukromý potenciál. Mohlo již t ěžit z tradice vysoce výkonného základního i aplikovaného výzkumu a z existence multinacionálních firem. Ředitel Výzkumného politologického institutu v Lundu Mats Benner upozor ňuje, že ve Švédsku, na rozdíl od ostatních evropských zemí, pln ě fungovaly významné high-technologické firmy již v osmdesátých letech (nap ř. v telekomunika čním sektoru to byla firma Ericsson, ve farmaceutickém sektoru firmy AstraZeneca a Pharmacia). V devadesátých letech se pak ve Švédsku rozvíjely biotechnologie a informa ční technologie, ale i imunologie, klinická medicína, ekologie a biochemie. Pro další rozvoj znalostní ekonomiky již nebyly st ěžejní pouze výzkumné aktivity
28 velkých firem, ale byly to i inovace st ředních a malých podnik ů. Na rozdíl od některých vysp ělých zemí přitom švédská vláda nerezignovala na tradi ční middle- high-technologické obory (strojírenství, nábytká řství, papírenský pr ůmysl) a výrazn ě podporovala inovace i v těchto oblastech. Financování výzkumných a inova čních aktivit probíhalo ve v ětší mí ře z prost ředk ů firem. Zdan ění p říjem firem (kolem 28%) bylo v rámci Evropské unie mírn ě podpr ůměrné a umož ňovalo firmám zna čné investice do výzkumu, rozvoje a inovací. Nevadilo tedy, že švédská vláda musela v devadesátých letech vypo řádat se zkušeností i hrozbou schodku ve řejných financí a vyššího ve řejného dluhu, a musela tedy výdaje tímto sm ěrem neparn ě omezovat. Úsporná fiskální opat ření se týkala p ředevším sociálního systému. P řesto nebyly opušt ěny základní principy ohleduplné a pom ěrn ě št ědré sociální politiky. Po krizi z po čátku devadesátých let švédská vláda redukovala rozsah sociálního pojišt ění a sociálních dávek a zkrátila dobu nároku na podporu v nezam ěstnanosti. Důchodový systém za čal více zohled ňovat dobu zam ěstnání a byly omezeny výdaje na zdravotnictví a na ve řejné sociální služby. Banner nicmén ě zd ůraz ňuje, že jednání i zmín ěných úsporných krocích byla dost konfliktní, a že konsensus byl obtížný. Totéž se týkalo i rozhodování o mírném snížení výdaj ů na v ědu a výzkum. P ůvodní vládní koncepce z po čátku devadesátých let totiž p ředpokládala, že pé če o rozvoj inovací bude p řenesena v ješt ě v ětší mí ře na firmy, což by m ělo být možné díky rozsáhlým privatizacím a snižování daní p říjmu firem. Krize však o čekávané kroky a jejich efekty znemožnila, p řičemž rozpo čtové výdaje na v ědu a výzkum klesaly. Od poloviny devadesátých let však díky konjunkturálnímu vývoji alespo ň za čal op ět fungovat tradi ční systém regionální spolupráce mezi zástupci komunálních orgán ů, firem a odbor ů. Tento typ dialogu se týká jak řešení problém ů nezam ěstnanosti a ekonomické úrovn ě, tak v souvislosti s tím i investic do inovací jednotlivých firem. Jde vlastn ě o jednání, p ři nichž se zvažují aktuální i perspektivní kritéria pro alokaci regionálních ve řejných financí i firemních výnos ů. Zmín ěný systém je pro regionální, respektive pro celkový sociální a inova ční evidentn ě přínosný. Koncem devadesátých let za čalo období, v němž švédský parlament i vláda předkládaly návrh nových strategií hospodá řského r ůstu. Formovala se tzv. R ůstová aliance (Aliance for Growth). Významným tématem navrhovaných dokument ů se stalo hledání konsensu v otázce razantního zpomalení r ůstu nominálních mezd a
29 využití uspo řených ve řejných i firemních prost ředk ů na v ědu a výzkum, respektive v širším smyslu na rozvoj znalostní ekonomiky. Konkrétní kroky na podporu znalostní ekonomiky jsou tak spíše díl čí nebo jsou jen organiza ční povahy. V roce 2001 se nap říklad zm ěnila struktura tzv. výzkumného poradního systému, který poz ůstával z aktivit p ěti poradních institucí. Ty fúzovaly do jedné centralizované Rady pro výzkum (Research Council). Nová instituce má jen okrajové programovací a koordina ční funkce, i proto, že nedisponuje finan čními fondy. Švédská ekonomika se fakticky i statisticky udržuje na špici hierarchie evropských a v mnohém i sv ětových znalostních ekonomiky. Perspektiva a koncepce rozvoje švédské znalosti ekonomiky však není dle n ěho dost z řejmá. Programové, systémové, institucionální a ekonomické řešení rozvoje švédské v ědy a výzkumu má již skluz za Finskem. Shrnující hypotéza k souvislosti hospodá řského vývoje Švédska s jeho členstvím v EU Při pokusu o rámcové vymezení charakteristik, kterými se vyzna čovala švédská ekonomika v období deseti let po vstupu do Evropské unie podle míry jejich podmín ěnosti členství zem ě v Evropské unii lze konstatovat následující skute čnosti. Silnou souvislost mezi členstvím Švédska v Evropské unii a jeho p říznivým makroekonomickým vývojem lze patrn ě spat řovat v tom, že je významným adresátem p římých i portfoliových zahrani čních investic. Jakkoli švédské investi ční aktivity mají i jiné specifické p říčiny (plynoucí z existence znalostní ekonomiky), členství zem ě v Evropské unii jako takové investory nepochybn ě stimuluje. Dlouhodob ě p říznivý hospodá řský r ůst Švédska ovšem prioritn ě vyplývá z jeho vynikající exportní výkonnosti, p řičemž ale tuto výkonnost nelze nijak jednozna čně spojovat s členstvím zem ě v Evropské unii. P říslušnost zem ě k Evropské unii teritoriální proporce švédského obchodu ve prosp ěch evropského regionu zejména zpo čátku ovlivnila, p řesto však švédský export sm ěř uje v nemalé mí ře také mimo region Evropské unie, a to rovn ěž v ětšinou v bilan čně p řebytkových relacích. Z tohoto d ůvodu také nelze bezprost ředn ě spojovat vynikající švédskou vn ější ekonomickou rovnováhu se členstvím zem ě v Evropské unii. Vzhledem k parametr ům švédské ekonomiky lze patrn ě teoreticky p ředpokládat, že Švédsko by ve vybraných obchodních a investi čních aktivitách v ěci t řetím zemím mohlo být
30 v díl čích p řípadech dokonce ve výhodn ější pozici, kdyby členstvím v Evropské unii nebylo vázáno. Příznivá vnit řní ekonomická rovnováha Švédska umož ňuje spekulovat o přínosném vlivu pozice potencionálního člena eurozóny na fiskální disciplínu švédské vlády. Tento postoj se nicmén ě jist ě prolíná i s tradi ční švédskou pé či o ve řejný sektor, a tedy nutn ě i se snahou o maximáln ě zdravé ve řejné finance, pokud to kondice ekonomiky umož ňuje bez ohledu na členství v Evropské unii, eventuáln ě v eurozón ě. viz. Karpová (2006)
3.2 Nezaměstnanost
Zna čné výkyvy v mí ře švédské nezam ěstnanosti komplikují jakékoliv odhady. Její zvýšení v devadesátých letech souviselo jak se specifickou švédskou recesí tak patrn ě nep římo se vstupem země do Evropské unie. Naproti tomu p řevládající prosperita švédské ekonomiky nazna čuje, že posléze dosažená nízká míra nezam ěstnanosti by se mohla udržet práv ě v souvislosti s příslušností Švédska k Evropské unii. Od roku 2001 je ostatn ě p říznivý vývoj míry nezam ěstnanosti celkem p řesv ědčivý, a to p ři razantních fiskálních restrikcích. Schopnost bezpe čně ozdravit ve řejné finance a zárove ň podstatn ě snížit nezam ěstnanost dokonce obnovila d ůvěru Švéd ů v sociáln ě demokratickou vládu. Nelze pominout skute čnost, že Švédsko má i jako členská zem ě Evropské unie specifické p ředpoklady pro to, aby si jeho sociální politika zachovala i vzdor případných objektivním p řekážkám sv ůj exklusivní charakter. Zam ěř ení této politiky na nediskrimina ční a všestrannou pé či o ob čana má nezvykle dlouhou nep řerušovanou tradici a systémové i profesionální rysy. Švédská sociální politika vznikla částe čně v návaznosti na p ředvále čnou krizi a poté po druhé sv ětové válce, tedy na základ ě závažných sociáln ě ekonomických impuls ů. Byla zárove ň ovlivn ěna vzácnou vnit řní nekonfliktností švédské spole čnosti, tím, že Švédsko bylo ve dvacátém století stále neutrální zemí, v evropském kontextu bylo zemí p řírodn ě bohatou a jeho spole čnost byla nezvykle etnicky, religiózn ě a kulturn ě, a to i co do pojetí etických princip ů rovnosti, jednotná. Tím si z řejm ě lze vysv ětlit i neformální, skute čné a aktivní vnímání principu demokracie.
31
V takové Graf 3.1: Míra nezam ěstnanosti v švéd. NUTS2 v letech 2007, 2008 a 2009 ř m prost edí tedy 10 9,4 2007 2008 2009 9,2 8,9 8,9 8,8 9 snáze než 8,4 7,9 8 7,3 7,2 v naprosté 6,8 6,8 7 6,7 6,6 6,8 6,6 6,7 6,3 6,3 většin ě jiných 5,8 6 5,6 5,5
stnanosti% v 5,3 5,2 ě 5,2 zemí vznikala 5 možnost 4 3 ř vytvá et a plnit Hrubámíra nezam 2 sociáln ě 1
0 ekonomické Stockholm East Middle South North Middle Middle Upper Smaland and West Sweden Sweden Sweden Norland Norland the islands Sweden programy. Bylo Zdroj: SCB také vždy sch ůdn ější konstruktivn ě řešit sociální problémy na vládní úrovni i v linii vláda – zam ěstnavatelé – odbory, navíc v širokém záb ěru, tj. v otázkách zam ěstnanosti, mezd, pracovních podmínek, ve řejné pé če a služeb. V základní, tedy mzdové oblasti došla sociální politika až k takovému ohodnocení zam ěstnance, že mu p řiznává nárok na stejnou odm ěnu za srovnatelný pracovní výkon bez ohledu na typ firmy. Ekonomické zabezpe čení nezam ěstnaných, respektive nepracující části populace, je ve Švédsku rovn ěž v evropském i celosv ětovém kontextu výjime čné. Je samoz řejmé, že nazna čený systém je do jisté míry z hlediska produktivity práce nestimulující, nejen sociáln ě psychologicky, ale i v užším smyslu ekonomicky. Související nutné odvody z příjmu firem a výdaje ze státního rozpo čtu, respektive z ve řejných rozpo čtů na sociální systém váží velké prost ředky. DO budoucnosti zůstávají v tomto smyslu otev řené a obtížn ě zodpov ěditelné otázky. Švédsko v období do roku 2003 p řesv ědčiv ě a úsp ěšn ě skloubilo restriktivní fiskální politiku se snižováním nezam ěstnanosti a nemuselo se uchýlit k transformaci, natož odmítnutí svého sociálního systému. Pokra čovalo vlastn ě jen v jeho korekturách zapo čatých již v osmdesátých letech. Docházelo k tomu ovšem v období, kdy švédská ekonomika bu ď prosperovala, nebo se alespo ň nenacházela v dramatických potížích. Je otázka, zda by byl p ři skute čné recesi, která m ůže potkat i tak potenciální ekonomiku, švédský sociální systém v dosavadní formě udržitelný. P řes všechna díl čí úsporná opat ření z ůstává Švédsko nadále zemí s enormním podílem ve řejných financí na HDP (více než 56 %). Jako bohatá zem ě navíc ani nemá možnost stát se čistým p říjemcem z rozpo čtu Evropské unie, a tím si alespo ň trochu situaci uleh čit. Na druhé stran ě apriorní častá kritika ekonomické ztrátovosti tzv. švédského sociáln ě
32 ekonomického modelu je patrn ě krátkozraká. Efekty sociáln ě nekonfliktní, stabilní a ekonomicky bezpe čné ob čanské spole čnosti mohou být dlouhodobé, bezprost ředn ě nevy číslitelné, a p řitom nep římo ekonomicky velmi p řínosné. Lze se jist ě domnívat, že švédská sociální politika z ůstane dlouhodob ě ur čitým kolizním prvkem, pokud jde o dialog evropských unijních institucí se švédskou vládou s národním parlamentem. Tuto skute čnost ovšem lze interpretovat i pozitivn ě. Postoje Švédska mají v posledních letech prokazateln ě p říznivý vliv p ředevším na formování unijní aktivní politiky zam ěstnanosti. Nap říklad v období švédského předsednictví Evropské unie v první polovin ě roku 2001 se Švédsko ú činn ě zasazovalo o p řijetí nových princip ů politiky zam ěstnanosti a krom ě toho prosadilo přijetí náro čných ekologických program ů. Je celkem z řejmé, že další oblasti se ze vzájemného pohledu Evropské unie a Švédska jako kolizní neprojevují, jakkoli Švédsko zůstává v mnoho ohledech v rámci Evropské unie dost ojedin ělé. Snad proto, že hlediska procedurálního, ekonomického i psychologického nevadí p řípadná odlišnost či nároky tolik, jako u citlivé politiky sociální. Nekompromisní prosazování sociáln ě ekonomických zájm ů je p řesto pro Švédsko snadno dokázalo pro své farmá ře prosadit extrémn ě vysoké p římé podpory a kompenza ční poplatky za omezování rostlinné i živo čišné výroby. Často pozornost vyvolávající švédská politika ochrany životního prost ředí je ovšem na druhé stran ě stále více v souladu s přístupy Bruselu, i proto, že postoje Švédska jsou velmi respektovány.
33
3.3 Objem a výkonnost ekonomiky
Ekonomická úrove ň Švédska se po jeho vstupu do Evropské unie jednozna čně zvyšovala. Svým objemem HDP na jednoho obyvatele se sice Švédsko zprvu nep řiřadilo k nejbohatším zemím Evropské unie, ale bylo nad pr ůměrem a od roku 2002 se ekonomickou úrovní p řiblížilo Itálii, Finsku, N ěmecku a Francii. V roce 2003 pak tyto zem ě p řekonalo. Zárove ň se zv ětšoval jeho odstup od v tomto sm ěru nejchudších zemí Evropské unie. V roce 2003 již dosahoval HDP na jednoho obyvatele Švédska (vyjád řený paritou kupní síly) 27 240 USD, což bylo o více než 8 000 USD nad úrovní HDP na jednoho obyvatele Portugalska. V roce 2004 pak přesahovala ekonomická úrove ň Švédska pr ůměr 25 zemí EU o 18 %. Švédsko bylo v toto ohledu sedmou nejbohatší zemí Evropské unie, avšak v ětšina bohatších zemí je p ředstihovala jen s minimálním odstupem.
Graf 3.2: Pr ůběh celkového HDP švédských NUTS 2 od roku 1997 do roku 2007
1 000 000 Stockholm East Middle Sweden South Sweden North Middle Sweden Middle Norland Upper Norland Smaland and the islands West Sweden 900 000 874 800
800 000
700 000
595 894 600 000 523 406
500 000 440 375
400 000 360 630 403 320 HDP v tis. v HDP SEK
300 000 279 512 257 682 241 620 240 457 200 000 165 427 158 567 159 313
100 000 102 168 108 469 78 632
0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj: SCB Pozitivní vývoj hospodá řské dynamiky Švédska lze zejména v souvislostech exportní situace, samoz řejm ě se za člen ěním do Evropské unie spojovat. V dlouhodobé perspektiv ě ovšem takto jednozna čně patrn ě uvažovat nelze. Švédsko za člen ěním jist ě profitovalo z aktuálního snadného p řístupu na nové trhy po politicky a transforma čně podmín ěné ztrát ě trh ů východních. Nelze ale pominout, že exportní úsp ěchy Švédska se odvozují p ředevším z konkurenceschopnosti jeho vlastní produkce. Celková produktivita pr ůmyslu a služeb je ve Švédsku komparativn ě
34 mimo řádná a vývoj produktivity práce v obchodním sektoru je rovn ěž p řevážn ě příznivý. Zárove ň se ale leze domnívat, že p ři evropské či sv ětové recesi nejsou ani v případ ě Švédska mimo řádné exportní efekty zaru čeny. Ostatn ě Švédsko náleželo po vstupu do Evropské unie k zemím s vyšším, respektive po řadu let více než 45 % podílem exportu zboží a služeb na HDP, ale problémy zp ůsobené útlumem sv ětové ekonomiky a n ěkterých, zejména strojírenských obor ů, se posléze na poklesu tohoto podílu projevily. Zatímco v roce 2000 dosáhl podíl švédského expertu zboží a služeb ješt ě 47,2 % HDP, v roce 2003 to bylo již jen 41,7 % HDP. Mimo řádná, trvale příznivá obchodní bilance i bilance b ěžného ú čtu však nadále k optimismu oprav ňuje. Obtížn ější je spekulovat o trendech domácí poptávky, která se p řed i po vstupu Švédska do Evropské unie vyzna čovala zna čnými výkyvy. Evropská konjunktura se p řitom na švédské ekonomice v tomto sm ěru projevovala jen částe čně; zejména zahrani čních investor ů, respektive i intenzita soukromé spot řeby se vyvíjely nezávisle na cyklických výkyvech. Vývoj spíše ukazuje, že svou roli hrají (alespo ň zatím p řiznává) sektorová specifika švédské ekonomiky. Přesto je na míst ě op ět p řipomenout, že zna čná prosperita a velmi p řijatelný makroekonomický vývoj Švédska v devadesátých letech a komparativn ě i pozd ěji neznamenají, že zem ě byla po vstupu do Evropské unie zcela bez problém ů. Nap říklad útlum sv ětové ekonomiky na po čátku nového tisíciletí se na švédském exportu projevil pom ěrn ě ne čekanou formou; postihl výrobu automobil ů a razantn ě i telekomunika ční a informa čně technologický sektor. D ůsledky však nebyly nijak fatální. Ostatn ě vzdor souvisejícímu poklesu státních a zahrani čních investic do zm ěněných sektor ů se ve Švédsku ješt ě v roce 2003, tedy po dvou problematických letech, udržela jak exklusivní míra firemních investic do výzkumu a vývoje nových technologií tak rovn ěž v Evropské unii nejvyšší zam ěstnanost v informa čně technologických službách. Výjime čnou korekci švédské inflace ve druhé polovin ě devadesátých let lze rovn ěž klást do souvislosti se členstvím v Evropské unii, respektive se snahou Švédska koordinovat m ěnovou politiku se zem ěmi, které aspirovaly na vstupu do eurozóny. Lze spíše p ředpokládat, že vzdor ob časnému op ětnému zvýšení inflace bude m ěnová politika Švédska i v budoucnosti v tomto sm ěru dostate čně disciplinovaná, i proto, že Švédsko nadále se vstupem do eurozóny v zásad ě po čítá.
35
Vliv strukturální a regionální politiky Evropské unie na švédskou ekonomiku není v užším ekonomickém smyslu zásadní. Pozice Švédska jako silného čistého plátce do unijního rozpo čtu dokonce ve zna čné mí ře souvisí s tím, že do Švédska sm ěř uje je velmi malá strukturální a regionální podpora. P řesto, že Švédsku byly přiznány mimo řádné prost ředky pro řídce osídlené regiony a dále v rámci zvláštního programu švédské pob řežní oblasti, limitovala samoz řejm ě jeho celkové nároky vysoká ekonomická úrove ň a posléze nízká míra nezam ěstnanosti. V letech 2000 až 2006 obdrželo Švédsko v úhrnu na strukturální operace prost ředky pouze ve výši 1848 mil. EUR. Významn ě menší částku obdrželo jen Lucembursko a Dánsko. Švédskou svou velikostí celkového hrubého domácího produktu na obyvatele pat ří ve sv ětovém m ěř ítku na 22. místo, ve srovnání s Evropou se již člení na 16. příčku a v po řadí Evropské unie je již na 8. míst ě.
Graf 3.3: V elikost HDP/obyvatele v tis. švédských korun v NUTS 2 V po řadí 449,55 450 švédských region ů 400 je oprávn ěně na 350 324,32 311,93 298,89 298,73 287,23 292,91 292,84 prvním míst ě 300 Stockholm, který 250
200 má na svém území SEK tis. v 150
nejvíce 100 ekonomických 50
0 subjekt ů a také je Stockholm East Middle South Sweden North Middle Middle Norland Upper Norland Smaland and the West Sweden Sweden Sweden island nejpo četn ějším Zdroj: S CB regionem, co se tý če po čtu obyvatel. P řevyšuje další regiony pr ůměrn ě o 150 tisíc švédských korun. Dalších sedm region ů se drží p řibližn ě na stejné úrovni, kde nejnižší hodnoty má region East Middle Sweden.
36
4 Závěr
Bakalá řská práce se zabývá problematikou disparit švédských region ů NUTS 2. V první části se snažím stru čně charakterizovat Švédsko jako celek. Přičemž mé prioritní téma jsou švédské regiony, nezapomn ěla jsem ani na historické vylí čení tvorby region ů a územních celk ů ve Švédsku. Jaké faktory na zmiňované rozložení m ěly vliv a jakým sm ěrem se ubíraly. Nechybí ani podrobné vymezení a vyjmenování veškerých region ů, které jsou sou částí dnešního Švédska.
Snažím se o vysv ětlení základních pojm ů, které jsou st ěžení pro mé téma. Vysv ětlení je uvedeno na obecných p říkladech, ale za to podrobn ě. Jedná se o základní pojmy NUTS a region. Implicitn ě se do pop ředí dostávají ur čité švédské regiony. Z po čátku jsou vymezeny geograficky a stru čně charakterizovány.
Z geografického pohledu jsou švédské národní oblasti p ředstaveny z několika úhl ů. První z nich je rozloha jednotlivých region ů. Rozloha je brána ze dvou pohled ů. A to z hospodá řského a celkové velikosti jednotlivých NUTS 2. Zajímalo mne, jak tak významná severská zem ě hospoda ří s půdou. Proto je výše rozepsáno, jak je p ůda švédského království rozd ělena z hlediska půdního hospodá řství. Dřeva řský pr ůmysl je s nadsázkou symbolem této zem ě a proto i lesní p ůda je dominantou. V druhé části jsme seznámení s rozlohou jednotlivých NUTS 2. Nejrozsáhlejší národní oblastí je Upper Norrland, do kterého také zasahuje Laponsko.
Demografická analýza zahrnuje celkový po čet obyvatel, hustotu zalidn ění, analýzu popula čního vývoje a migra ční chování v letech 1998 a 2008 v jednotlivých švédských NUTS 2. Po čet obyvatel je adekvátní k umíst ění národní oblasti. Stejn ě jako u hustoty zalidn ění jsou oblíbenými regiony Stockholm a East Middle Sweden. V po čtu obyvatel na kilometr čtvere čný mezi regiony Stockholm a Upper Norrland je markantní rozdíl, necelých 300 obyvatel. Zde se jasn ě vyzna čuje, že lidé dávají přednost mírnému podnebí p řed drsným severem. Ukazatel migrace mi ukázal ne moc velký rozdíl mezi lety 1998 a 2008. Dalo by se konstatovat, že poklesla ve významu migrace cizinc ů. Nicmén ě švédský statistický ú řad zaznamenal nár ůst vracejících se Švéd ů z dlouhodobých pobyt ů v zahrani čí. Popula ční vývoj švédských
37 region ů je zcela srovnatelný s po čtem obyvatel. D ětská složka se kopíruje s ob čany staršími 65 let. Produktivní složka obyvatelstva je zastoupená v každém regionu nejpo četn ěji. Socioekonomická analýza není úplná bez ekonomické části. V ekonomické analýze jsem podrobila jednotlivé švédské NUTS 2 aspekt ům jako je nezam ěstnanost, hrubý domácí produkt na obyvatele a r ůst celkového hrubého domácího produktu. V části ekonomické jsem se také zabývala švédskou ekonomikou mezi roky 1995 až 2005. Ve všech národních oblastech nezam ěstnanost nep řesahuje 10 %. Op ět se zde ukazuje vysp ělost švédské ekonomiky. Celkový objem HDP v jednotlivých regionech jsem sledovala za období od roku 1997 do roku 2007. V tomto desetiletém období má každý region zvyšující se tendenci a to v každém regionu. Co se tý če HDP na obyvatele nejlépe je na tom region Stockohlm, který výrazn ě p řevyšuje ostatní regiony.
Shrnující hypotéza k perspektiv ě hospodá řského vývoje Švédska. V kontextu evropské, ale jist ě i sv ětové ekonomiky jsou v krátkodobém výhledu p říznivými aspekty švédské ekonomiky jednozna čná konkurenceschopnost řady pr ůmyslových obor ů a služeb, teritoriální diverzifikace exportu, p říznivé investi ční podmínky a celkov ě pak fungování tzv. znalostní ekonomiky. Nep říznivým st ředn ědobým aspektem je pon ěkud riziková sektorová struktura ekonomiky. V kontextu rozší ření Evropské unie z roku 2004 je v krátkodobém výhledu p říznivým aspektem možnost nových výhodných exportních a investi čních aktivit. Zárove ň ovšem nemusí být tyto výhody tak z řetelné jako v případ ě Rakouska a Finska. Mimo to další rozší ření Evropské unie patrn ě dále zvýrazní nevýhodnou švédskou pozici čistého plátce v rozpo čtu Evropské unie.
V kontextu aktuálních institucionálních a koncep čních problém ů Evropské unie je v krátkodobém výhledu pozice Švédska dost nep říznivá. Je tomu tak v tom smyslu, že tato p řírodn ě, politicky, sociáln ě i ekonomicky v Evropské unii pom ěrn ě specifická zem ě považuje za nep řijateln ější variantu práv ě ohroženou vizí ústavní Evropy. viz. Karpová (2006)
38
Při vypracování bakalá řské práce jsem se seznámila s historií územního člen ění Švédska. Toto člen ění je závislé na historii zem ě a hlavn ě na p řírodních podmínkách. Seskupení NUTS 2, které bylo prioritou mého zkoumání, je založeno v podstat ě nedávno. I v ne nep říliš bohaté historii jsou všechny statistiky národních oblastí pe čliv ě sbírány a uloženy. Bohaté informace mi poskytl švédský statistický úřad. Nebylo zklamáním, že větší část databáze byla ve švédském jazyce. Nicmén ě representativní část databáze je poskytována v anglickém jazyce. Problém, který mne provázel po celou dobu zpracování, byl systém řazení dat švédského statistického úřadu. Ten poskytuje drtivou část dat pro tzv. län neboli NUTS 3. Proto zpracování bylo pe čliv ější. Pro úplnost a správnost jsem zpracována data porovnávala se souborem dat evropského statistického ú řadu. Z důvodu objektivnosti a v ěcnosti. K zdroj ům, ze kterých jsem čerpala, pat ří níže vyjmenování auto ři. Někte ří z nich byli k dispozici ve školní knihovn ě a ostatní jsem m ěla možnost dosáhnout z ve řejných, mimoškolních knihoven. K mému p řekvapení nebylo mnoho literatury týkající se švédských národních oblastí. Op ět jsem se obrátila na Evropskou komisi a její vydaný sborník. To byla prakticky jediná publikace, která se zmi ňovala o tématu. Tato publikace se mi také stala inspirací pro postup zpracování. Pro vysv ětlení pojm ů a základních fakt, jsem v převážné v ětšin ě použila literaturu vydanou na Ekonomické fakult ě VŠB-TU. Svým rozsahem a d ůkladností byla více než dosta čující.
Švédsko je zem ě, ve které jsou bezesporu zna čné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Poloha, rozloha, klimatické podmínky a mnoho dalších faktor ů ovliv ňují jednotlivé oblasti. Regionální rozdíly, které panují na území švédského království, nejsou pouze záležitostí sou časnosti, nýbrž své ko řeny skrývají ve své hlubší historii. Některé z nich m ůžou být zp ůsobeny chováním státu, jiné chováním lidí v daném regionu. Nejvýznamn ějším faktory v rámci Švédska, které ovliv ňují disparity mezi regiony, jsou klimatické podmínky. Švédsko se z tohoto hlediska rozkládá na t ři území: na sever, st řed a jih. Všechny vyjmenované části jsou typické svým podnebím a p řírodními podmínkami. A tím jsou také z velké části ovliv ňovány. Proto u Švédska nem ůžeme hovo řit o paradoxu chudý jih a bohatý sever, nýbrž práv ě naopak. Sever Švédska pokryty z větší části lesy a drsnými podmínkami pro život je velmi řídce osídlen. Naproti tomu jih je bohatý nejen z ekonomického hlediska, ale i popula čního.
39
Ve Švédsku se samoz řejm ě nacházejí regiony, které pat ří ke špi čce v Evrop ě, a také ty, které se dají po čítat mezi ty problémové. Starosti s nezam ěstnaností, úbytkem obyvatel nebo naopak velkým množstvím p řist ěhovalc ů. Každý z region ů se snaží své problémy svým zp ůsobem řešit. P řístupy i úsp ěchy u řešení jsou r ůzné. Někde se da ří více, jinde mén ě. N ěkteré problémy jsou řešeny, p řibývají však další. Dle analýzy se rozdíly mezi švédskými regiony zmenšují, v jiných p řípadech stagnují. Regiony pat řící k těm nejsevern ějším, to znamená Upper Norland a Middle Norland jsou ve své podstat ě ty stagnující, pro své charakteristické drsné životní podmínky jsou tyto regiony málo obydlené, s čím mají do čin ění další aspekty, které s tím souvisí. Na druhou stranu jih zem ě a regiony Stockholm, West Sweden a East Middle Sweden pat ří mezi ty siln ější, op ět to má do čin ění s jejich polohou. Jsou na úrodném jihu s přijateln ějšími podmínkami pro život, s čím je d ělají osídlen ějšími nejen rodilými Švédy, ale i imigranty.
Národní oblasti švédského království je možné dle analýzy rozd ělit na t ři skupiny. Do první rozhodn ě pat ří Stockholm, který je dominantou všech region ů NUTS 2. Své prvenství dosahuje v lidnatosti i zalidn ění, p řičemž je rozlohou nejmenší. Více se projevuje v ekonomických aspektech, svá prvenství drží v objemu celkové HDP i v HDP na jednotlivého obyvatele, za to nezam ěstnanosti dosahuje nejnižších hodnot, což je 6 %. Jako protipól národní oblasti Stockholm jsou regiony Upper Norrland a Middle Norrland tyto regiony dosahují opa čných hodnot. Disponují nejnižším po čtem obyvatel a hustota zalidn ění se pr ůměrn ě pohybuje okolo 10 obyvatel na km 2. Naopak mají tyto regiony NUTS 2 prvenství v rozloze, která činí více než 220 tis. km 2. Ostatní národní oblasti dle analýzy dosahují pr ůměrných hodnot.
Pro Švédsko bylo zásadní p řistoupení k EU, tento krok pomohl Švéd ům nejen z ekonomického zaváhání, které probíhalo od 2. sv. války do 90. let minulého století, ale pomohlo k aktivnímu ovliv ňování zbytku evropské unie v oboru životního prost ředí.
Co se týká mé práce, poda řilo se mi zachytit vývoj jednotlivých ukazatel ů v každém region ů Švédska. Snažila jsem se pochopit příčiny regionálních disparit na tomto území a snad se mi to i poda řilo. 40
Švédsko pat ří mezi špi čku evropské unie, Evropy, ale i sv ětovém pom ěru. Je bezesporu jednou z mnoha zemí, kde životní úrove ň nabývá t ěch nadstandardních hodnot. Je silná i proto, že má velké zastoupení v různých ekonomických sektorech. Má oporu v mnohých domácích spole čnost, které mají ohlas po celém sv ětě, a ť se jedná o automobilky nebo telekomunika ční sféru. Má mnohá prvenství. Avšak si dovolím svým rázem a historií Švédsko přirovnat k jeho nejbližším soused ům a to Norsku a Finsku. Tyto zem ě mají mnohé spole čné. Mám za to, že spole čné prvky, které jsou bu ď zcela stejné, nebo alespo ň podobné jako má Švédsko, práv ě trápí nejen jeho nejbližší sousedy, ale i mnohé z evropských stát ů a lze tedy p ředchozí konstatování vztáhnout na každý z nich.
41
Seznam použité literatury
[1] EUROPEAN COMMISSION. Growing Regions, growing Europe – Fourth report on economic and social cohension . 1. vyd. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities Luxembourg, 2007. 222 s. ISBN 92- 79-05704-5 [2] Evropská unie [on-line]. Dostupný na WWW :
42
Seznam zkratek
cca – circa, p řibližn ě ČR – Česká republika EU – evropská unie eurozóna – teritorium, na kterém jsou zem ě Evropské unie, které vstoupily do t řetí fáze Evropské m ěnové unie a p řijaly jako svou m ěnu euro ha - hektar ů HDP – hrubý domácí produkt km 2 – kilometr čtvere čný m - metr m.n.m. – metr ů nad mo řem NUTS – územní statistické jednotky obyv. – obyvatel output – výstup, objem výroby resp. - respektive SCB – švédský statistický ú řad SEK – švédské koruny švéd. - švédské tis. – tisíc tzv. – tak zvaná
Prohlášení o využití výsledků bakalářské práce
Prohlašuji, že
- byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. – autorský zákon, zejména § 35 – užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, v rámci školních představení a užití díla školního a § 60 – školní dílo, - beru na vědomí, že Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (dále jen VŠB- TUO) má právo nevýdělečně ke své vnitřní potřebě bakalářskou práci užít (§ 35 odst. 3), - souhlasím s tím, že jeden výtisk bakalářské práce bude uložen v Ústřední knihovně VŠB- TUO k prezenčnímu nahlédnutí a jeden výtisk bude uložen u vedoucího bakalářské práce. Souhlasím s tím, že údaje o bakalářské práci, obsažené v Záznamu o závěrečné práci, umístěném v příloze mé bakalářské práce, budou zveřejněny v informačním systému VŠB- TUO, - bylo sjednáno, že s VŠB-TUO, v případě zájmu z její strany, uzavřu licenční smlouvu s oprávněním užít dílo v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona, - bylo sjednáno, že užít své dílo – bakalářskou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠB-TUO, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly VŠB-TUO na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše).
V Ostrav ě dne 7. kv ětna 2010
……………………………… Alena Radová
Adresa trvalého pobytu studenta: Jubilejní 95, 700 30, Ostrava
Seznam příloh
Příloha č. 1: P řehled švédských NUTS 2 Příloha č. 2: Mapa švédských NUTS 3 Příloha č. 3: Základní vybrané charakteristiky švédských NUTS 2 k 1. 1. 2010 Příloha č. 4: Vybrané ekonomické charakteristiky švédských NUTS 2
Příloha č.1: Přehled švédských NUTS Kód NUTS 0 NUTS 1 NUTS 2 NUTS 3 SE SVERIGE SE1 Östra Sverige SE11 Stockholm SE110 Stockholms län SE12 Östra Mellansverige SE121 Uppsala län SE122 Södermanlands län SE123 Östergötlands län SE124 Örebro län SE125 Västmanlands län SE2 Södra Sverige SE21 Småland med öarna SE211 Jönköpings län SE212 Kronobergs län SE213 Kalmar län SE214 Gotlands län SE22 Sydsverige SE221 Blekinge län SE224 Skåne län SE23 Västsverige SE231 Hallands län SE232 Västra Götalands län SE3 Norra Sverige SE31 Norra Mellansverige SE311 Värmlands län SE312 Dalarnas län SE313 Gävleborgs län SE32 Mellersta Norrland SE321 Västernorrlands län SE322 Jämtlands län SE33 Övre Norrland SE331 Västerbottens län SE332 Norrbottens län Zdroj: SCB
Příloha č.2: Mapa švédských NUTS 3
Zdroj: SCB
Příloha č.3: Základní vybrané charakteristiky švédských NUTS 2 k 1. 1. 2010 Rozloha Počet obyvatel Hustota zalidnění Populace 0-14 let Populaca 65+ let NUTS 2 (km 2) (tis.) (obyvatel/km 2)(‰)(‰) Stockholm 6 488 2015 304 38,3 32,0 East Middle Sweden 38 433 1557 205 27,1 31,2 South Sweden 13 968 1382 162 24,2 27,5 North Middle Sweden 63 968 826 41 21,3 18,8 Middle Norland 71 122 370 14 1,3 8,4 Upper Norland 154 312 508 7 21,3 10,7 Smaland and the island 33 244 810 92 1,3 17,5 West Sweden 29 399 1865 119 21,3 36,0 Zdroj: SCB
Příloha č.4: Vybrané ekonomické charakteristiky švédských NUTS 2 HDP/obyv. HDP/obyv. Nezaměstnanost NUTS 2 (rok 1997) (rok 2007) (rok 2009 v %) Stockholm 268,97 449,55 6,7 East Middle Sweden 182,31 287,23 9,2 South Sweden 190,96 298,89 8,9 North Middle Sweden 200,54 292,91 9,4 Middle Norland 212,29 292,84 8,9 Upper Norland 200,99 311,93 8,8 Smaland and the island 197,92 298,73 8,4 West Sweden 196,27 324,32 7,9 Zdroj: SCB