OKRES FR¯DEK-MÍSTEK

CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR OSTRAVSKO Ostravsko

1 OKRES FR¯DEK-MÍSTEK

Okres Fr˘dek-Místek leÏí v Morav- Z hlediska regionální geologie nále- skoslezském kraji v nejv˘chodnûj‰í ãás- Ïí celé území k Vnûj‰ím Západním ti âeské republiky. Na v˘chodû souse- KarpatÛm vznikl˘m alpínsk˘m vrásnû- dí s Polskem a na jihu se Slovenskem. ním koncem tfietihor. Na povrchové Na západû se st˘ká s okresem Nov˘ Ji- geologické stavbû se z pfiedkvartérních ãín a na severu s okresy Ostrava a Kar- celkÛ pfieváÏnû podílejí sedimenty vnû- viná. K 1. 1. 2001 mûl okres 226 612 karpatsk˘ch fly‰ov˘ch pfiíkrovÛ. Do obyvatel na 1272 km2, tj. 178 obyva- malého území pfii hranici se Sloven- tel na km2. skem jiÏnû od ãáry spojující Horní Nejsevernûj‰í bod okresu se nachází Beãvu a Bílou a do území jiÏnû od Jab- na 49° 49’ 07’’ s. ‰. na okraji lesa 3 km lunkova zasahuje raãanská jednotka S od obce ·enov, nejjiÏnûj‰í bod pak na magurské fly‰ové skupiny. Nejvût‰í 49° 23’ 36’’ s. ‰. na hfibetu Moravskos- plo‰n˘ rozsah na území okresu zaujímá lezsk˘ch Beskyd 0,5 km jiÏnû od Kory- jednotka slezská. PfievaÏují v ní sedi- tova (881,5 m n. m.), asi 5,5 km jiÏnû menty godulského v˘voje o stáfií svrch- od obce Bílá. Nejzápadnûj‰í bod okre- ní jury aÏ svrchní kfiídy (santonu). su se nachází na 18° 08’ 34’’ v. d. Z jejího podkladu se v podobû tekto- v údolí fieky Odry 1 km ZJZ smûrem nick˘ch oken tfiineckého a fr˘dlantské- od obce Ko‰atka a nejv˘chodnûj‰í na ho vynofiuje jednotka podslezská. Hor- 1 Údolí u Horní Lomné v Mo- ravskoslezsk˘ch Beskydech s v˘raz- 18° 51’ 41’’ v. d. na hfibetu Slezsk˘ch niny podslezské jednotky byly erozí n˘m údolním pedimentem. Beskyd v PR Bukovec, 2 km v˘chodnû odkryty v tektonické sníÏeninû Jablun- od obce Bukovec. Nejvy‰‰ím místem kovské brázdy v podobû tzv. jablunkov- Na pfiedcházející stranû: Hlavní okresu je vrchol Lysé hory (1323,4 m ského tektonického okna. Tektonick˘ hfibet Moravskoslezsk˘ch Beskyd n. m.) a nejníÏe poloÏené místo leÏí styk pfiíkrovov˘ch jednotek slezské s vrcholy Radho‰tû (1129 m n. m.), Nofiíãí Hory a Velké Stolové na soutoku Ondfiejnice s Odrou – a podslezské je odkryt v PP Koryto fie- (1045,9 m n. m.). 220,3 m n. m. ky Ostravice a PP Profil Morávky.

126 FM 2 Okres Fr˘dek-Místek

ZVLÁ·Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ A PAMÁTNÉ STROMY

V podloÏí, na nûÏ byly pfiíkrovy mov – ·enov. Pod miocenními usaze- v mladotfietihorních fázích alpínského ninami jsou varisky zvrásnûné sedi- vrásnûní nasunuty, vystupují sedimen- menty karbonu fundamentu âeského ty karpatské pfiedhlubnû miocenního masivu. Autochtonní jednotky karbo- stáfií. Miocenní sedimenty vystupují nu nevycházejí na území okresu nikde jen zfiídka na povrch, pouze v men‰ím na povrch a byly zachyceny pouze vrty území na severu okresu v oblasti Vrati- a ‰achtami (Paskov, Stafiíã). Pro svrch-

FM 3 127 Ostravsko

KRAJINN¯ POKRYV

nokarbonské sedimenty je pfiíznaãná (glaciální série), fluviální, proluviální, pfiítomnost ãernouheln˘ch slojí. lakustrinní, eolické a svahové. Nejv˘- Z hlediska roz‰ífiení kvartérních se- znamnûj‰í jsou sedimenty ledovcové dimentÛ pfiedstavují horské ãásti Mo- (glaciální série), jak z elsterského (ve ravskoslezsk˘ch a Slezsk˘ch Beskyd v˘chodní ãásti okresu), tak ze sálského odnosové oblasti. Pro Slezské Beskydy zalednûní – glacilakustrinní a moréno- jsou pfiíznaãné sedimenty obrovsk˘ch vé písky a ‰tûrky zasahují do ‰ir‰ího kern˘ch sesuvÛ. V Moravské bránû, okolí Fr˘dku-Místku. Ostravské pánvi, Podbeskydské pahor- Z fluviálních sedimentÛ dosahuje katinû a Jablunkovské brázdû naopak znaãného rozsahu risská ‰tûrková aku- kvartérní sedimenty pokr˘vají vût‰inu mulace hlavní ostravské terasy. K flu- povrchu. Jsou tu sedimenty ledovcové viální v˘plni pomûrnû rozsáhl˘ch

128 FM 4 Okres Fr˘dek-Místek

údolních niv dne‰ního fiíãního systému patfií ‰tûrkové usazeniny würmu aÏ holo- cénu. Holocenního stáfií jsou mocná souvrství povodÀov˘ch sedimentÛ údol- ních a pofiíãních niv. Na risské a würm- ské fluviální ‰tûrkové akumulace na se- verním úpatí Moravskoslezsk˘ch Beskyd a v Jablunkovské brázdû navazují kore- látní proluviální sedimenty. Pokryv tvo- fií spra‰ové hlíny. Velk˘ rozsah mají an- tropogenní sedimenty. Z hlediska regionálnû geomorfolo- gického tfiídûní georeliéfu âR náleÏí cel˘ okres do provincie Západní Kar- paty. PfieváÏnou ãást území okresu zafia- zujeme k soustavû Vnûj‰í Západní Kar- 1 paty. Na jihu okresu v˘raznû vystupují hornatiny Moravskoslezsk˘ch Beskyd celky Podbeskydské pahorkatiny, zales- sloÏen˘ch pfieváÏnû z plo‰e uloÏen˘ch nûná ·tramberská vrchovina (stfiední odoln˘ch hornin godulského pfiíkrovu nadmofiská v˘‰ka 444 m) na západû slezské jednotky. Jejich ploch˘ struktur- budovaná odolnûj‰ími horninami slez- nû-denudaãní povrch se mírnû sklání ské jednotky a vyvfielinami tû‰ínitÛ, Pfií- k jihu a je profiezan˘ hlubok˘mi prÛlo- borská pahorkatina (stfiední nadmofi- mov˘mi údolími âeladenky, Ostravice ská v˘‰ka 320 m) sloÏená pfieváÏnû a Morávky. Na jihozápadû leÏí ãleni- z hornin podslezského pfiíkrovu s vy- tá Radho‰tská hornatina (stfiední nad- vfielinami tû‰ínitÛ a Tû‰ínská pahorka- mofiská v˘‰ka 701 m) s ãetn˘mi pseu- tina (stfiední nadmofiská v˘‰ka 322 m) dokrasov˘mi jeskynûmi. Na SV na ni na severov˘chodû na horninách slezské navazuje Lysohorská hornatina (stfi. nad- jednotky pokryt˘mi horninami glaci- mofiská v˘‰ka 709 m) s nejvy‰‰ím vrcho- ální série pleistocenního pevninského lem Lysou horou (1323,4 m n. m.). zalednûní. Niωí Klokoãovská hornatina na hrani- Malá území na severu okresu nále- ci se Slovenskem se vyvinula v ménû Ïejí k soustavû Vnûkarpatsk˘ch sníÏe- odoln˘ch fly‰ov˘ch horninách. Tekto- nin – v˘bûÏky celku Ostravská pánev nická sníÏenina Jablunkovské brázdy (v okolí Vratimova a ·enova) a Morav- s pedimenty a náplavov˘mi kuÏely od- ské brány (podcelku Oderská brána dûluje hfibet Slezsk˘ch Beskyd (stfiední u Staré Vsi pod Ondfiejnicí). nadmofiská v˘‰ka 613 m) na hranicích V˘voj georeliéfu okresu ovlivnily s Polskem s ãetn˘mi obfiími kern˘mi hlavnû tektonické pohyby spojené sesuvy v kfiídov˘ch horninách tû‰ínské- s násunem fly‰ov˘ch pfiíkrovÛ bûhem ho a godulského pfiíkrovu. alpínského vrásnûní. Do popisované Srázné severní ãelo Moravskoslez- oblasti se po sedimentaci karpatu nasu- sk˘ch Beskyd lemuje niωí terén pod- nul spodní (tzv. star‰í mlado‰t˘rsk˘) soustavy Západobeskydského podhÛfií, pfiíkrov podslezské jednotky. Postupné které v okrese zastupuje celek Podbes- zvy‰ování zátûÏe variského fundamen- kydská pahorkatina. Pfii úpatí severní- tu dosouvajícími se pfiíkrovy vyvolalo ho okrajového svahu Moravskoslezsk˘ch jeho pokles, vznik ãelní pfiedhlubnû Beskyd leÏí v ménû odoln˘ch horninách a transgresi spodnomiocenního mofie podslezské jednotky sníÏeniny podcelkÛ do sníÏeniny. Sedimentace spodního Fren‰tátská brázda (stfiední nadmofiská badenu byla na území okresu zakon- v˘‰ka 454 m) a Tfiinecká brázda (stfiední ãena nasunutím mlad‰ích mlado‰t˘r- nadmofiská v˘‰ka 360 m) s pedimenty sk˘ch pfiíkrovÛ pfies sedimenty ãelní a rozlehl˘mi náplavov˘mi kuÏely vod- hlubiny. Pfiíãnou tektonickou sníÏeni- ních tokÛ vytékajících ze Západních nou omezenou zlomy je Jablunkovská 1 Lysohorské hornatinû dominu- Beskyd. âlenitûj‰í terén pfiedstavují pod- brázda. je Lysá hora.

FM 5 129 Ostravsko

‰í. Extrémní klimatické podmínky pak panují na Lysohorské hornatinû. Vr- chol Lysé hory patfií prÛmûrn˘m roã- ním sráÏkov˘m úhrnem 1389,8 mm k sráÏkovû nejbohat‰ím lokalitám âes- ké republiky. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu zde klesá pod 3 °C. Území okresu je odvodÀováno fie- kou Ostravicí a Ol‰í – náleÏí k úmofií Baltského mofie. Kromû povodí tûchto fiek patfií do okresu je‰tû celé povodí 1 Ondfiejnice, pravostranného pfiítoku Odry. Odra tvofií hranici okresu v krát- V období po mlado‰t˘rsk˘ch pohy- kém úseku severozápadnû od Staré Vsi bech pÛsobila v tomto území eroze, pfii nad Ondfiejnicí. které se projevila rÛzná odolnost hornin. Soutokem Bílé a âerné Ostravice Vznikl pobadensk˘ zarovnan˘ povrch. nad Star˘mi Hamry vzniká Ostravice. V ménû odoln˘ch horninách podslezské Bílá Ostravice pramení severov˘chod- jednotky se uplatÀovala pedimentace nû od vrcholu Vysoká v nadmofiské a vznikl pediplén Podbeskydské pahor- v˘‰ce 652 m, plocha povodí P u souto- katiny se suky a ostrovními horami. Ve ku s âernou mûfií 42,5 km2 a prÛmûr- 3 –1 stfiedním pleistocénu zasáhl do severní n˘ prÛtok Qa zde dosahuje 0,64 m ⋅s . ãásti okresu elstersk˘ a sálsk˘ pevninsk˘ âerná Ostravice pramení 0,8 km jihozá- ledovec a zanechal tu své usazeniny. padnû od Súlova ve v˘‰ce 850 m n. m., 2 V nezalednûném území v chladn˘ch ob- má men‰í P (28,9 km ) i Qa (0,55 dobích pleistocénu vznikla dlouhodo- m3⋅s–1). Ostravice má nad údolní bû zmrzlá pÛda a pÛsobily intenzívní nádrÏí ·ance (ve Star˘ch Hamrech) 3 –1 2 kryogenní pochody. V˘sledkem stfiídání Qa 1,51 m ⋅s (P 72,96 km ) a pod erozních a akumulaãních období je po- nádrÏí (vodomûrná stanice ·ance) 3 –1 2 lygenetick˘ georeliéf. Nejmlad‰í etapou Qa 3,23 m ⋅s (P 146,35 km ). Hlav- v˘voje georeliéfu je období lidské ãin- ním levostrann˘m pfiítokem z Rad- nosti, vznik antropogenních tvarÛ. ho‰Èské hornatiny je âeladénka (pra- Severozápadní ãást území okresu mení na severních svazích Kladnaté 2 náleÏí podle Quitt, E. (1971) k mírnû v 780 m n. m., P 43,2 km , Qa 1,08 teplé klimatické oblasti, která má ob- m3⋅s–1), která ústí do Ostravice u Fr˘d- vykle dlouhé teplé a mírnû suché léto lantu nad Ostravicí. Dal‰í levostrann˘ 2 a krátkou mírnou a suchou aÏ velmi pfiítok Ole‰ná (P 59,3 km , Qa 0,88 suchou zimu s krátk˘m trváním snû- m3⋅s–1) pramení v nadmofiské v˘‰ce hové pokr˘vky. PrÛmûrná roãní teplo- 565 m na severozápadních svazích So- ta vzduchu se zde pohybuje kolem lárky. Do Ostravice ústí v Paskovû. 8 °C a prÛmûrné roãní sráÏkové úhrny Vût‰í pravostranné pfiítoky jsou Mo- dosahují 700 mm. K jihov˘chodu rávka a Luãina. Morávka (P 149,3 km2, 3 –1 a v Jablunkovské brázdû se pak s ros- Qa 3,73 m ⋅s ) pramení v Súlovû toucí nadmofiskou v˘‰kou mírnû teplá (880 m n. m.), odvodÀuje centrální klimatická oblast stává chladnûj‰í a vlh- ãást Lysohorské hornatiny a ústí do ãí a velmi rychle je ve vysoãinné a hor- Ostravice ve Fr˘dku-Místku. Luãina 2 3 –1 ské oblasti okresu vystfiídána chladnou (P 197,1 km aQa 2,39 m ⋅s ) prame- klimatickou oblastí. Na plo‰nû velkém ní na severozápadních svazích Pra‰ivé území okresu je charakterizovaná krát- (850 m n. m.) a vlévá se do Ostravice k˘m, mírnû chladn˘m a vlhk˘m létem v Ostravû, tedy jiÏ mimo území fr˘dec- a velmi dlouhou, mírnû chladnou zi- ko-místeckého okresu. mou, která je vlhká s dlouh˘m trváním Na Morávce, Luãinû a Ole‰né jsou snûhové pokr˘vky. OstrÛvkovitá území vybudována víceúãelová vodní díla. 1 Pfiíkrovová stavba karpatského fly‰e ve v˘chozech v PP Koryto fieky kolem nejvy‰‰ích vrcholÛ Moravskos- Vedle nich patfií k vodohospodáfiské Ostravice. lezsk˘ch Beskyd jsou v˘raznû chladnûj- soustavû povodí Odry rovnûÏ nádrÏ

130 FM 6 Okres Fr˘dek-Místek

1

2 Ba‰ka na Ba‰tici (pramení na severních Ondfiejnice (P 99,4 km aQa je svazích Kyãery ve v˘‰ce 570 m n. m. 1,02 m3⋅s–1) pramení na severních sva- a ústí do Ostravice ve Fr˘dku-Místku, zích Skalky (v Podbeskydské pahorka- 2 3 –1 P 19,9 km , Qa 0,50 m ⋅s ). tinû). Ústí do Odry u Proskovic a v krát- ¤eka Ol‰e pramení na polském úze- kém úseku u ústí vytváfií hranici mezi mí severov˘chodnû od obce Istebná ve okresy Fr˘dek-Místek a Ostrava. v˘‰i 820 m. Na území âeské republiky Zajímav˘mi vodními útvary v Mo- vtéká nad Bukovcem a území okresu ravskoslezsk˘ch a Slezsk˘ch Beskydech opou‰tí pod Tfiincem. Její levostranné jsou malé vodní nádrÏe (klauzy), kte- pfiítoky odvodÀují severní ãást Jablun- ré ke konci 19. a poãátkem 20. století kovského mezihofií (napfi. potok Lísky) slouÏily k plavení dfiíví. I kdyÏ tyto ma- a severov˘chodní ãást Lysohorské hor- lé nádrÏe pfiestaly plnit své pÛvodní natiny (Lomná, Kopytná, Tyra, Ropi- poslání (pfiibliÏnû ve 30. letech mi- ãanka, Stonávka). Pravostranné pfiíto- nulého století byla plávka dfiíví jiÏ ky odvodÀují západní ãást Slezsk˘ch ukonãena), nûkteré z nich se zachova- Beskyd (Hluchová, Radvanov a dal‰í ly. Nacházejí se napfi. v povodí horní- pomûrnû krátké toky). ho toku Ostravice nad údolní nádrÏí K nejvût‰ím levostrann˘m pfiíto- ·ance (Maxova nádrÏ na Smradlavû, kÛm, z hlediska plochy povodí i prÛ- nádrÏe na Velkém potoce v Klínû, na mûrného prÛtoku, náleÏí Lomná. Pra- Luãovci, Panském potoce, na âerné) mení mezi Mal˘m Polomem a vrchem i v povodí Ol‰e (na Hluchové). Mají 2 3 –1 Burkov (P 70,46 km , Qa 1,49 m ⋅s ). specifick˘ hydrologick˘ reÏim, jsou Ropiãanka (pramení na severních sva- dlouhodobou souãástí krajinn˘ch frag- zích Ropice) má men‰í P (36,7 km2) mentÛ a kulturnû-technickou památ- 3 –1 a je téÏ ménû vodná (Qa 0,62 m ⋅s ). kou na jednu z etap rozvoje lesního âást vody je odvádûna do vodní nádr- hospodáfiství v hornatinách Západních Ïe Tûrlicko, aby posílila její zásobovací Beskyd. funkci. Ropiãanka ústí do Ol‰e u âes- Ve stfiedohorské ãásti okresu, na ji- kého Tû‰ína (jiÏ v okrese Karviná). hu a v˘chodû, pfievládají pÛdy typu V okrese Fr˘dek-Místek pramení rov- kambizemí (kambizem typická, v men‰í nûÏ Stonávka (jihov˘chodnû od vrcho- mífie kambizem pseudoglejová) na sva- lu âupel, v 750 m n. m.) s P 131,3 km2 hovinách bezkarbonátov˘ch aÏ karbo- 3 –1 aQa 1,47 m ⋅s . Z pravostrann˘ch nátov˘ch fly‰ov˘ch pískovcÛ. Nasyce- pfiítokÛ Ol‰e odvodÀuje Hluchová né hnûdé pÛdy doplÀuje mal˘ okrsek vût‰í ãást Slezsk˘ch Beskyd. Pramení kambizemû eutrofní na svahovinách na severních svazích Velkého StoÏku bazick˘ch efuzív v bezprostfiedním okolí 1 Moravskoslezské Beskydy jsou (v nadmofiské v˘‰ce 840 m) a ústí do Fr˘dku-Místku. Ve vrcholov˘ch polo- charakteristické sv˘mi zaoblen˘mi hfibety. Pfii úpatí severního okrajo- Ol‰e u Bystfiice. V tûchto místech má hách Moravskoslezsk˘ch a Slezsk˘ch vého svahu jsou rozsáhlé pedimenty 2 3 –1 P 37,9 km aQa 0,78 m ⋅s . Beskyd se nacházejí podzoly – kambi- a náplavové kuÏely vodních tokÛ.

FM 7 131 Ostravsko

1

zemní a humusov˘ – na svahovinách PÛdy v Podbeskydské pahorkatinû fly‰ov˘ch pískovcÛ a bfiidlic. V niωích tvofií pfieváÏnû luvizem pseudoglejová polohách pfiecházejí do kryptopodzolÛ na spra‰ov˘ch hlínách, která se nachází (typického a rankerového) a velk˘ch také v nejsevernûj‰í ãásti okresu spolu celkÛ kambizemû dystrické také v oko- s luvizemí typickou, hnûdozemí luvi- lí vrchÛ Kubánkov – 660,9 m n. m. zemní. Doprovázeny jsou akcesorick˘m a Skalka – 964,2 m n. m., ve ·tramber- pseudoglejem typick˘m. Mezi nivami ské vrchovinû. Ostravice a Morávky, rovnûÏ mezi PÛdní pomûry v Tfiinecké brázdû Fr˘dkem-Místkem a pfiehradní nádr- a západní ãásti Fren‰tátské brázdy jsou Ïí Îermanice se na svahovinách karbo- velmi pestré. Pfievládá v nich kyselá va- nátov˘ch fly‰ov˘ch pískovcÛ vyvinuly rieta kambizemû typické na svahovi- pararendziny typická a kambizemní. nách bezkarbonátov˘ch pískovcÛ, která Svahoviny vápencÛ v okolí Babí hory se vyvinula také v okrajov˘ch polohách (492,0 m n. m.) a OsÛvky (396,1 m vût‰ích údolí. JiÏnû od Tfiince se na n. m.) severov˘chodnû od Tfiince po- kysel˘ch ‰tûrkov˘ch a ‰tûrkopískov˘ch kr˘vá rendzina typická (ménû rendzina terasách bezejmenného levostranného kambizemní). pfiítoku Ol‰e vyvinul úzk˘ pás kambi- Fr˘deckomístecko spadá podle fy- zemû arenické. Tam, kde jsou uvedené togeografického ãlenûní âR do obvo- brázdy napfiíã protkány vût‰ími toky, du Karpatského oreofytika a mezofy- nalézáme fluvizemû v rÛzném stupni tika. V niωích polohách se nachází fyt. oglejení. V údolí Ostravice, Ol‰e, Mo- okres Podbeskydská pahorkatina, men- rávky, Stonávky, Ondfiejnice, Lubiny ‰í ãást spadá do fyt. o. Ostravská pánev. a jejich pfiítokÛ je to fluvizem typická Obû jednotky se vyznaãují dubobuko- a fluvizem glejová na nevápnit˘ch niv- v˘m a bukov˘m vegetaãním stupnûm. ních sedimentech. PfievaÏuje zemûdûlská pÛda (orná pÛda, V Jablunkovské brázdû, mezi niva- louky a pastviny), v lesích dubohabfii- mi Ostravice a Morávky (jihov˘chod- ny, dubové buãiny a luÏní porosty. Po- nû od Fr˘dku-Místku) a severozápadnû tenciálnû zde pfievaÏují lipové dubo- aÏ jihozápadnû od okresního mûsta habfiiny (Tilio-Carpinetum) s druhovû smûrem k hranici s okresem Nov˘ Jiãín, pestr˘m bylinn˘m patrem a ostfiicové se na polygenetick˘ch hlínách s eolic- dubohabfiiny (Carici pilosae-Carpine- kou a ‰tûrkovitou pfiímûsí, pfiekr˘vají- tum). V jejich bylinném patfie najdeme cích místy ‰tûrkopískové terasy nebo sasanku hajní (Anemonoides nemorosa), bezkarbonátové (karbonátové) pískov- ptaãinec hajní (Stellaria holostea), hra- 1 ·iroké fieãi‰tû Morávky se ‰tûr- ce, vytvofiil na pomûrnû velk˘ch plo- chor jarní (Lathyrus vernus), kokofiík kov˘mi náplavy. chách pseudoglej typick˘. mnohokvût˘ (Polygonatum multiflo-

132 FM 8 Okres Fr˘dek-Místek

POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE

rum), pitulník Ïlut˘ (Galeobdolon lute- osídluje spoleãenstvo dubov˘ch buãin um), mafiinku vonnou (Galium odora- (Carici-Quercetum), s bohatû vyvinu- tum), lipnici hajní (Poa nemoralis), t˘m kefiov˘m patrem, v nichÏ roste na- zvonek kopfiivolist˘ (Campanula tra- pfi. kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus), bez chelium), ãarovník pafiíÏsk˘ (Circaea ãern˘ (Sambucus nigra), b. ãerven˘ (S. lutetiana), hvûzdnatec zubat˘ (Hacque- racemosa), ostruÏiník srstnat˘ (Rubus tia epipactis) aj. Podmáãené polohy hirtus) aj.

FM 9 133 Ostravsko

aÏ 900 m n. m. kvûtnaté buãiny s ky- ãelnicí Ïláznatou (Dentario glandulosae- -Fagetum) nebo s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Pfiíslu‰- nost k nim signalizují v podrostu kyãel- nice Ïláznatá, k. devítilistá (D. ennea- phyllos), ‰alvûj lepkavá (Salvia glutinosa), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalict- roides), pry‰ec mandloÀovit˘ (Tithyma- 1 lus amygdaloides) aj. Polohy nad 900 m n. m. pokr˘vá smrková buãina (Cala- magrostio villosae-Fagetum) s druhovû chud˘m bylinn˘m patrem, nejvy‰‰í po- lohy tfitinové smrãiny (Calamagrostio villosae. Piceetum). Horsk˘ les prováze- 2 jí napfi. omûj tuh˘ moravsk˘ (Aconitum firmum subsp. moravicum), kamziãník V luÏních lesích podél tokÛ fiek pfie- rakousk˘ (Doronicum austriacum), prys- vaÏují stfiemchové jaseniny (Pruno-Fra- kyfiník platanolist˘ (Ranunculus pla- xinetum), které jsou dnes mnohde za- tanifolius), ãípek objímav˘ (Streptopus mofieny invazními druhy – kfiídlatkou amplexifolius), rybíz skalní (Ribes petra- japonskou (Reynoutria japonica), k. sa- eum), sedmikvítek evropsk˘ (Trientalis chalinskou (R. sachalinensis) a net˘kav- europaea), papratka horská (Athyrium kou Ïláznatou (Impatiens glandulifera). distentifolium), podbûlice alpská (Ho- V bylinném podrostu najdeme napfi. mogyne alpina). Na strm˘ch svazích pryskyfiník kosmat˘ (Ranunculus lanu- a v hluboce zafiíznut˘ch údolích najde- ginosus), prvosenku vy‰‰í (Primula elati- me suÈové lesy (Tilio-Acerion) a kleno- or), dymnivku dutou (Corydalis cava), vé buãiny (Acerenion). V bylinném pat- svízel SchultesÛv (Galium schultesii), fie jsou nápadné kapraìorosty papratka plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura), vá- samiãí (Athyrium filix-femina), kapra- leãku lesní (Brachypodium sylvaticum), dina laloãnatá (Polystichum aculeatum), pérovník p‰trosí (Matteuccia struthiopte- kapraì osténkatá (Dryopteris carthusia- ris), ‰kardu bahenní (Crepis paludosa) na), spoleãnû s mûsíãnicí vytrvalou (Lu- a pfiesliãku lesní (Equisetum sylvaticum). naria rediviva), ãesnáãkem lékafisk˘m Jediná lokalita teplomilné kvûteny (Alliaria petiolata), baÏankou vytrvalou je v PP Kamenná u Stafiíãe, kde mÛÏe- (Mercurialis perennis), pitulníkem Ïlu- me najít napfi. len Ïlut˘ (Linum flavum), t˘m (Galeobdolon luteum) aj. hvozdík kartouzek (Dianthus carthusi- Na mal˘ch plochách (napfi. PR V Po- anorum), zvonek klubkat˘ (Campanu- dolánkách) se zachovaly podmáãené la glomerata) a mechorost útlovlásku smrãiny (zejména Mastigobryo-Picee- zproh˘banou (Ditrichum flexicaule). tum), kde v podrostu pfievládají mechy Do flóry Podbeskydské pahorkatiny a ra‰eliníky. Na otevfien˘ch beskydsk˘ch imigrují také horské druhy ze Západ- ra‰elini‰tích najdeme z kvetoucích by- ních Beskyd, napfi. hofiec tolitovit˘ (Gen- lin vachtu trojlistou (Menyanthes trifo- tiana asclepiadea), kyãelnice Ïláznatá liata), klikvu bahenní (Oxycoccus palu- (Dentaria glandulosa), áron karpatsk˘ stris), vzácnû rosnatku okrouhlolistou (Arum alpinum) a mûsíãnice vytrvalá (Drosera rotundifolia), v‰ivec bahenní (Lunaria rediviva). (Pedicularis palustris), violku bahenní V nivách vût‰ích fiek se dosud za- (Viola palustris), kru‰tík bahenní (Epi- chovala spoleãenstva ‰tûrkov˘ch nápla- pactis palustris) a suchop˘r úzkolist˘ 1 Horsk˘m druhem smí‰en˘ch vÛ (Calamagrostietum pseudophragmi- (Eriophorum angustifolium). a jehliãnat˘ch lesÛ je hofiec tolitovit˘ tis), velmi vzácnû zde najdeme i zbytky V Podbeskydském bioregionu leÏí (Gentiana asclepiadea) . slatini‰È. jak rozsáhlej‰í lesní komplexy (místy 2 Pryskyfiník platanolist˘ (Ra- nunculus platanifolius) je vzác- V oreofytiku (fyt. o. Moravskoslez- s pfiirozenou dfievinnou skladbou), tak n˘m lesním druhem horsk˘ch poloh. ské Beskydy) pfievládají ve v˘‰kách 600 odlesnûná stanovi‰tû, tu a tam aÏ xero-

134 FM 10 Okres Fr˘dek-Místek termního charakteru. V nivách vût‰ích fiek se doposud zachovala spoleãenstva ‰tûrkov˘ch náplavÛ, pfiípadnû se na opu‰tûn˘ch fiíãních terasách nacházejí zbytky slatini‰È. Z vût‰í ãásti je tento region ovlivnûn lidskou ãinností, jejímÏ v˘sledkem jsou zemûdûlské pozemky s velmi chudou faunou. V lesních komplexech Podbeskydí byly zaznamenány nûkteré ohroÏené druhy stfievlíkÛ (Carabus scheidleri, C. ullrichi), které jsou vázány na svrchní vrstvu pÛdy. U lesních prameni‰È a po- tÛãkÛ mÛÏeme spatfiit váÏku páskovce dvojzubého (Cordulegaster bidentata). V pfiestárl˘ch bukov˘ch porostech Ïije skryt˘m zpÛsobem Ïivota roháãek bu- kov˘ (Sinodendron cylindricum). Na lesní komplexy je vázán mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra). Slezské Beskydy a pfiíhraniãí se Slo- venskem ob˘vá rys ostrovid (Lynx lynx). Náv‰tûvy medvûda hnûdého (Ursus arctos) a vlka (Canis lupus) ne- jsou ãasté. V souvislej‰ích lesích stfied- ních a vy‰‰ích poloh Ïije nepoãetná, ale víceménû stabilní populace jefiábka les- ního (Bonasa bonasia). V horsk˘ch le- 1 sích lze potkat strakapouda bûlohfibe- tého (Dendrocopos leucotos), datlíka tfiíprstého (Picoides tridactylus), kosa horského (Turdus torquatus) a ofie‰níka kropenatého (Nucifraga caryocatactes). Chfiástal polní (Crex crex) osidluje pfie- váÏnû horské louky. Na areál v Polsku navazuje roz‰ífiením v Podbeskydské pahorkatinû skokan krátkonoh˘ (Ra- na lessonae). Ob˘vá biotopy spoleãnû s pomûrnû bûÏn˘m skokanem zelen˘m (Rana kl. esculenta). V této oblasti oje- dinûle hnízdí strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius). V Podbeskyd- ské pahorkatinû byl od nadmofiské v˘‰- ky 280 m aÏ po horské polohy v 850 m n. m. prokázán ãolek horsk˘ (Triturus 2 alpestris). âolek karpatsk˘ (T. montan- doni) sestupuje aÏ do 420 m n. m. Nûkteré zaznamenané druhy drabãí- Staré parky patfií k posledním refu- kÛ jsou velmi vzácné – Oxytelus rugif- giím vzácn˘ch druhÛ hmyzu, vyvíjejí- rons, Carpelimus punctatellus nebo Aste- cích se v trouchu. Z nejvzácnûj‰ích lze nus noheli, kter˘ byl jako nov˘ druh pro ojedinûle zaznamenat na‰eho nejmen- vûdu popsán z PP Kamenná. ‰ího roháãe Aesalus scarabaeoides a pách- Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) 1 Les s pfiirozenou skladbou níka hnûdého (Osmoderma eremita). a sova pálená (Tyto alba) jsou pomûrnû 6. vegetaãního stupnû v PR Plenisko. Mnohem bûÏnûj‰í je roháãek kozlík vzácné druhy niωích poloh oblasti. 2 V niωích polohách okresu Ïije (Dorcus parallelipipedus). Oproti tomu je‰tûrka Ïivorodá (Zooto- vzácnû sova pálená (Tyto alba).

FM 11 135 Ostravsko

Pstruh potoãní obecn˘ (Salmo trut- ta m. fario) je dominantní rybou od hor aÏ po nejniωí ãásti tokÛ (u Ostra- vy). Velmi charakteristick˘m druhem je vranka pruhoploutvá (Cottus poecilo- pus). Populace vranky obecné (C. gobio) je ohroÏena pfiíãn˘mi bariérami na to- cích. Charakteristick˘m druhem oblas- ti je mihule potoãní (Lampetra planeri). Populace ouklejky pruhované (Albur- noides bipunctatus) je omezena pouze na fieku Odru. Na spofie zarostl˘ch ‰tûr- cích fiek bûÏnû hnízdí pisík obecn˘ 1 (Actitis hypoleucos) a kulík fiíãní (Charad- rius dubius). Kfioviny niv vût‰ích tokÛ ca vivipara) ob˘vá témûfi celou oblast vyhledává k hnízdûní h˘l rud˘ (Carpo- od 280–290 m aÏ po 1000 m. Z chlad- dacus erythrinus), vystupující aÏ k ho- nûj‰ích níÏin polonské provincie do rám. Naopak moudivláãek luÏní (Remiz niωích ãástí okresu zasahuje my‰ice pendulinus) je vzácnû zaznamenán pfie- temnopásá (Apodemus agrarius). V úze- dev‰ím v dolních tocích. Rozsáhlá popu- mí Ïijí oba druhy jeÏkÛ, jeÏek v˘chodní lace vydry fiíãní (Lutra lutra) na rozmezí (Erinaceus concolor) i j. západní (Erina- âR, Slovenska a Polska zasahuje zejmé- ceus europaeus). V Podbeskydské pahor- na po Ol‰i, ale také Morávce a Stonávce katinû byl prokázán netop˘r brvit˘ (My- do niωích ãástí okresu. Po Ol‰i také otis emarginatus), n. velk˘ (M. myotis) (zcela ojedinûle) migruje z Polska na a n. dlouhouch˘ (Plecotus austriacus). Karvinsko bobr evropsk˘ (Castor fiber). Pozoruhodn˘m biotopem jsou roz- Území spadá do 1.–8. lesního vege- sáhlé ‰tûrkové lavice v neregulovan˘ch taãního stupnû. Pfievládajícími stupni úsecích vût‰ích fiek, pfiedev‰ím Moráv- jsou 4. bukov˘ a 5. jedlo-bukov˘. V niÏ- ky a Ostravice, jeden z mála zbytkÛ ‰ích polohách je roz‰ífien také 3. dubo- primárního bezlesí. Osídlují je steno- bukov˘ vegetaãní stupeÀ. Vy‰‰í stup- topní druhy broukÛ, napfi. stfievlíkovití nû, 6. smrko-bukov˘, 7. buko-smrkov˘ – Nebria picicornis, Perileptus areolatus, a vzácnû 8. smrkov˘ najdeme v Západ- Thalassophilus longicornis a mnoho dal- ních Beskydech. Prv˘ ani druh˘ vege- ‰ích. Na nezarostl˘ch ‰tûrkopískov˘ch taãní stupeÀ není vyvinut ve své typic- lavicích Ïije slíìák Arctosa cinerea, mar- ké podobû, to jest na dobfie propustn˘ch ‰e Tetrix tuerki a saranãe Sphingonotus pÛdách zásoben˘ch vodou jen z atmosfé- coerulans. Vícelet˘ v˘zkum tûchto lavic rick˘ch sráÏek, a odli‰uje se pouze na luÏ- fieky Morávky u obce Vy‰ní Lhoty pfii- ních stanovi‰tích v nejniωích polohách. nesl zji‰tûní fiady málo znám˘ch druhÛ V Západních Beskydech na lesní dvoukfiídl˘ch, zejména z ãeledí Limo- pÛdû v˘raznû pfievaÏuje ekologická fiada niidae, Pediciidae a Tipulidae. Tfii dru- Ïivná s podílem asi 75 %. Stanovi‰tû hy z ãeledi Limoniidae – Molophilus kyselé fiady zaujímají okolo 10 %. Více stroblianus, M. vafer a Rhabdomastix neÏ 5% podíl mají je‰tû spoleãenstva ja- hirticornis – zde mají jedinou známou vorové fiady roklí a sutin. Pfievaha stano- lokalitu v âeské republice. Na zbytcích vi‰È s vyvinut˘mi pÛdami zakládá nor- pÛvodních slatini‰È, které se zachovaly mální prÛbûh vegetaãní stupÀovitosti. na opu‰tûn˘ch fiíãních terasách vût‰ích Ekologická fiada Ïivná je nejvíce fiek, se zdrÏují váÏka jasnoskvrnná (Leu- roz‰ífienou také v Podbeskydské pahor- corrhinia pectoralis) a v. tmavoskvrnná katinû, i kdyÏ ménû neÏ v horské ãás- (Leucorrhinia rubicunda). V ãisté okys- ti okresu. Zbytek pfiipadá vût‰inou na liãené vodû Ïije mal˘ plÏ kamomil fiíã- stanovi‰tû fiady obohacené vodou, ja- ní (Ancylus fluviatilis). U potokÛ a fiek vorové a oglejené. 1 Zachovalé luÏní porosty v PP je velmi hojn˘ strumiãník zlatook˘ Souvislé komplexy pfiírodních lesÛ Profil Morávky. (Osmylus fulvicephalus). s bukem, jedlí a smrkem se na Fr˘dec-

136 FM 12 Okres Fr˘dek-Místek

1 ko-Místecku uchovaly aÏ do 16. stole- hÛrky a PP Hradní vrch Hukvaldy. Za- tí v Beskydech. Vala‰ská kolonizace chovalé porosty luÏních stanovi‰È jsou v 15.–17. století a pfiesun obyvatelstva v PP Profil Morávky. z údolí na hfibety a úboãí hor pfiinesl Vzhledem ke ãlenitosti a velkému zánik posledních rozsáhl˘ch pfiírod- v˘‰kovému rozpûtí bylo území v pravû- ních lesÛ v regionu. Pralesovité poros- ku osídleno skromnû, spí‰e v závislosti ty byly niãeny ponejvíce sala‰nictvím. na strategick˘ch cestách, tj. v severním Po jeho útlumu v 70. letech 19. století pfiedpolí Moravské brány a v Jablun- byly zpustlé pastviny zalesÀovány. Na kovském prÛsmyku. Archeologick˘ od- pfielomu 18. a 19. století se v lesích kryv svûdãí spí‰e o fiídkém a pfieru‰ova- Fr˘decko-Místecka postupnû zavádûlo ném osídlení, v˘zkum je v‰ak dosud fiízené lesní hospodafiení preferující ob- nedostateãn˘. První doklady o pobytu novu lesa holou seãí s následnou v˘sad- ãlovûka nalezené ve Vy‰ních Lhotách- bou vût‰inou smrku. Mnohde se v Zá- Kr‰li pocházejí z doby bronzové. Hal- padních Beskydech aÏ do pfielomu 19. ‰tatské osídlení ze star‰í doby Ïelezné a 20. století pouÏívaly tzv. clonná a tou- (750– 400 pfi. n. l.) je doloÏeno na v˘- lavá seã, jimiÏ opût vznikaly smí‰ené po- ‰inném hradisku v Chotûbuzi-Podobo- rosty s vysok˘m podílem jedle a buku. fie, keramické artefakty se na‰ly v Ko- V Západních Beskydech se zacho- morní Lhotce. O zfiejmém roz‰ífiení valy nejcennûj‰í zbytky pfiirozen˘ch tzv. púchovské kultury, která vznikla lesÛ v regionu, dnes zahrnuté do ãet- v 1. století pfi. n. l. v oblasti Jablunkov- n˘ch maloplo‰n˘ch chránûn˘ch území. ského prÛsmyku, svûdãí nálezy u Stafií- K nejv˘znamnûj‰ím patfií NPR âanto- ãe a na hradû Hukvaldy. âetné nálezy ria, NPR Knûhynû-âertÛv ml˘n, NPR antick˘ch mincí máme napfi. z Fr˘dku, Mazák, NPR Mion‰í a NPR Salajka. Dobré, Komorní Lhotky, Návsí, Jab- V Podbeskydské pahorkatinû se pfiiro- lunkova, MostÛ. zen˘ch lesÛ zachovalo jen málo. Poros- Území regionu zfiejmû náleÏelo do ty dubo-bukového vegetaãního stupnû sféry vlivu Velkomoravské fií‰e, která 1 V horsk˘ch polohách Morav- jsou v PR Velké doly. Lesy bukového v tomto prostoru vybudovala souvisl˘ skoslezsk˘ch Beskyd se zachovala fia- stupnû jsou chránûny v PR Palkovické obrann˘ pás opevnûn˘ch hradisek, k nimÏ da pÛvodních stavení.

FM 13 137 Ostravsko

mÛÏeme zafiadit Podoboru u Chotûbu- paliv byly v první polovinû 19. století zi, Landek v prostoru dne‰ní Ostravy, zaloÏeny hutû v Lískovci u Fr˘dku Hradec u Opavy aj. a Tfiinci. V 17. a 18. století se roz‰ífiila Prakticky aÏ do pfielomu 12. a 13. v˘roba skla – napfi. v Kunãicích pod století pokr˘val dané území rozsáhl˘ Ondfiejníkem. hvozd, ãlenûn˘ star˘mi obchodními, Roz‰ífiení brambor jako základu v˘- pfiípadnû vojensk˘mi stezkami. Ïivy obyvatelstva v závûru 18. století Ve druhé polovinû 13. a na poãátku vedlo nejen k rozvoji pûstování okopa- 14. století, ve vrcholné fázi stfiedovûké nin, ale také ke zfiizování ãetn˘ch palí- 1 kolonizace, nastalo období intenziv- ren, coÏ zpÛsobilo roz‰ífiení alkoholis- nûj‰ího osídlování regionu, které po- mu. Ve 40. letech 19. století (1844) stupovalo od níÏin k Západním Bes- zachvátil ‰ir‰í oblast Slezska a severov˘- kydám. Úãastnilo se ho jak domácí chodní Moravy hladomor zpÛsoben˘ slovanské, tak pfiistûhovalé obyvatel- neúrodou brambor. Byl pfiíãinou roz‰í- stvo, pfieváÏnû z nûmeck˘ch oblastí fiení epidemií tyfu, cholery a úplavice (Rakouska), také z okruhu LuÏick˘ch a vedl v nûkter˘ch podhorsk˘ch obcích SrbÛ. V podhorském prostoru pfievlá- regionu k poklesu poãtu obyvatel aÏ na daly tzv. lesní lánové vsi. Zaãala vznikat polovinu. velká panství, napfi. hukvaldské. Za Pi- Ve druhé polovinû 19. století nasta- astovcÛ se na Tû‰ínsku utváfiel komplex la nerovnomûrná industrializace úze- panství naz˘van˘ Tû‰ínská komora. mí, budovala se fiada Ïelezniãních tratí V kolonizaãních oblastech vznikala (Severní dráha Ferdinandova, ko‰icko- men‰í mûsta, buì v návaznosti na star- bohumínská aj.), vãetnû lokálních. V˘- ‰í osady, nebo podle potfieby „na zele- razn˘m centrem prÛmyslu se stával ném drnu“. Na území Moravy rostl Tfiinec, Lískovec, rostly Fr˘dek a Mís- Bru‰perk (po roce 1270), Moravská tek. Rozvoj prÛmyslu pÛsobil v˘razné Ostrava, posléze i Místek, ke slezsk˘m migrace, zejména odchod mlad˘ch lidí centrÛm se fiadil Tû‰ín (dnes souãást z hor a podhÛfií do nov˘ch továrních okresu Karviná), Fr˘dek. center v regionu, ale i mimo hranice V prÛbûhu 16. a 17. století zasáhla okresu. Zejména v prostoru Morav- dal‰í kolonizaãní vlna dosud neosídle- skoslezsk˘ch Beskyd se mnohé vesnice né plochy v horách. Proudy migrují- vylidnily. Naopak nûkteré obce v blíz- cích ValachÛ zde roz‰ífiily pastevecké sa- kosti prÛmyslové oblasti rostly (Vrati- la‰nické hospodafiení (chov ovcí a koz). mov, Paskov). Souãasnû pronikali do horsk˘ch údolí Dne‰ní Fr˘decko-Místecko bylo ob˘- obyvatelé star‰ích vsí z podhÛfií, ktefií váno národnostnû smí‰en˘m obyvatel- kluãili lesy a hospodafiili na vznikl˘ch stvem s podílem ãeské, polské a nûmec- pasekách. Kromû toho pfiicházeli cizí ké národnosti, nemal˘ v˘znam mûla osadníci ze vzdálenûj‰ích území Mora- komunita Ïidovská. vy, Slezska a Slovenska. Ze samot se První svûtová válka pfiinesla regionu stávaly osady a z nich horské obce. Po- nejen váleãné útrapy, ale také pokles stupnû se Vala‰i asimilovali s pÛvod- poãtu obyvatel a militarizaci prÛmyslu. ním obyvatelstvem, coÏ vedlo k vy- S rozpadem Rakousko-Uherska tváfiení zemûdûlsko-pasteveck˘ch obcí. a vznikem nástupnick˘ch státÛ byl fie‰en Kolonizace trvala s nestejnou intenzi- problém historického Tû‰ínska, respekti- tou 300 let a na jejím konci byla v pod- ve jeho rozdûlení mezi Polsko a âesko- statû síÈ dne‰ních obcí. Ve mûstech se slovensko. Spor byl rozhodnut v r. 1920. rozvíjelo soukenictví. âeskoslovensku pfiipadlo 311 000 oby- Tfiicetiletá válka zpÛsobila, jako ve vatel b˘valého tû‰ínského vévodství, kar- vût‰inû zemû, tûÏké stráznû a úbytek vinsk˘ uheln˘ revír a ko‰icko-bohumín- obyvatelstva. ská Ïeleznice. âeskoslovenské Tû‰ínsko V 17. století vznikly Ïelezárny ve bylo dále rozdûleno do ‰esti soudních Star˘ch Hamrech, v 18. století v Ba‰ce, okresÛ, z nichÏ Fr˘dek a Jablunkov ná- 1 Obec Bílá – dfievûn˘ kostel sv. Bedfiicha severského typu z let Ustroni, Morávce, âeladné, Fr˘dlantû leÏely do dne‰ního Fr˘decko-Místecka. 1873 –74. nad Ostravicí. Na vyuÏití minerálních Nejvíce PolákÛ zÛstalo na Jablunkovsku.

138 FM 14 Okres Fr˘dek-Místek

1

Poté aÏ do poãátku 30. let 20. sto- Mion‰í, která byla k ochranû bukojed- letí nastala nejpfiíznivûj‰í etapa rozvoje lov˘ch porostÛ pralesního charakteru poãtu obyvatelstva regionu, fiada sídel vyhlá‰ena jiÏ v roce 1933. K ní pfiibyly rostla explozívnû (napfi. Tfiinec, Lískovec, v polovinû padesát˘ch let 20. století ná- Ba‰ka, Hnojník, Návsí, Mosty u Jab- rodní pfiírodní rezervace Mazák a Salaj- lunkova, Vratimov aj.), nûkteré se to- ka, dále pfiírodní rezervace Mazáck˘ muto tempu velmi blíÏily, zvlá‰tû mo- Grúnik, PoledÀana, Klíny, Travn˘ po- ravsk˘ Místek a slezsk˘ Fr˘dek. tok a V Podolánkách. K velmi tûÏk˘m fázím dûjin okresu V 60. letech 20. století roz‰ifiování fiadíme 30. a 40. léta, poznamenaná poãtu chránûn˘ch území stagnovalo. velkou hospodáfiskou krizí, druhou svû- Byla vyhlá‰ena pouze pfiírodní památka tovou válkou a pováleãn˘mi pfiesuny Koryto fieky Ostravice (pefieje na skal- obyvatelstva (váleãné ztráty, genocida ních v˘chozech). V 70. a 80. letech by- ÎidÛ, odsun nûmecké populace). V ro- la zfiízena NPR âantoria ve Slezsk˘ch ce 1950 se definitivnû slouãily Fr˘dek Beskydech (pralesovit˘ bukojedlov˘ po- a Místek (poprvé 1943). rost) a PR Bukovec, kde je motivem V období do roku 1989 ovlivnilo ochrany ra‰elini‰tní kvûtena stfiedních krajinu zejména roz‰ifiování prÛmyslové poloh. SloÏit˘ zpÛsob vyhla‰ovacího fií- základny okresu (celulózka a dÛl v Pas- zení maloplo‰n˘ch chránûn˘ch území kovû, pivovar Radegast v No‰ovicích aj.) byl v‰ak pfiíãinou toho, Ïe dal‰í chrá- a s tím spojená bytová v˘stavba, coÏ se nûná území vznikla aÏ v 90. letech. V˘- promítlo na stálém rÛstu populace. Ten znam krajiny Západních Beskyd pro byl pomûrnû rychl˘ do konce 70. let, ochranu pfiírody, optimální zaji‰tûní pfiiãemÏ za desetiletí ãinil okolo 10 %, vodních zdrojÛ i moÏnost regenerace v 80. letech se v˘raznû zpomalil na cca sil obyvatel ostravsko-karvinské prÛ- 3 % mezi sãítáními. myslové aglomerace v dochovaném pfií- Etapa po roce 1989 je poznamenána rodním prostfiedí byl zdÛraznûn velko- celkovou restrukturalizací nejen prÛ- plo‰nou územní ochranou v roce 1973. myslu (ukonãena tûÏba uhlí), ale celé- Na území okresÛ Fr˘dek-Místek, Nov˘ ho hospodáfiství regionu. RÛst poãtu Jiãín a Vsetín byla vyhlá‰ena CHKO 1 Staré podhorské osídlení v Tfii- obyvatel se zastavil. Beskydy. necké brázdû. Pohled od jihu z vy- hlídky Na Kabátnici smûrem na Nejstar‰ím chránûn˘m územím vodní nádrÏ Ole‰ná a sídli‰tû Fr˘d- v okrese je národní pfiírodní rezervace ku-Místku.

FM 15 139