OKRES FR¯DEK-MÍSTEK CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR OSTRAVSKO Ostravsko 1 OKRES FR¯DEK-MÍSTEK Okres Fr˘dek-Místek leÏí v Morav- Z hlediska regionální geologie nále- skoslezském kraji v nejv˘chodnûj‰í ãás- Ïí celé území k Vnûj‰ím Západním ti âeské republiky. Na v˘chodû souse- KarpatÛm vznikl˘m alpínsk˘m vrásnû- dí s Polskem a na jihu se Slovenskem. ním koncem tfietihor. Na povrchové Na západû se st˘ká s okresem Nov˘ Ji- geologické stavbû se z pfiedkvartérních ãín a na severu s okresy Ostrava a Kar- celkÛ pfieváÏnû podílejí sedimenty vnû- viná. K 1. 1. 2001 mûl okres 226 612 karpatsk˘ch fly‰ov˘ch pfiíkrovÛ. Do obyvatel na 1272 km2, tj. 178 obyva- malého území pfii hranici se Sloven- tel na km2. skem jiÏnû od ãáry spojující Horní Nejsevernûj‰í bod okresu se nachází Beãvu a Bílou a do území jiÏnû od Jab- na 49° 49’ 07’’ s. ‰. na okraji lesa 3 km lunkova zasahuje raãanská jednotka S od obce ·enov, nejjiÏnûj‰í bod pak na magurské fly‰ové skupiny. Nejvût‰í 49° 23’ 36’’ s. ‰. na hfibetu Moravskos- plo‰n˘ rozsah na území okresu zaujímá lezsk˘ch Beskyd 0,5 km jiÏnû od Kory- jednotka slezská. PfievaÏují v ní sedi- tova (881,5 m n. m.), asi 5,5 km jiÏnû menty godulského v˘voje o stáfií svrch- od obce Bílá. Nejzápadnûj‰í bod okre- ní jury aÏ svrchní kfiídy (santonu). su se nachází na 18° 08’ 34’’ v. d. Z jejího podkladu se v podobû tekto- v údolí fieky Odry 1 km ZJZ smûrem nick˘ch oken tfiineckého a fr˘dlantské- od obce Ko‰atka a nejv˘chodnûj‰í na ho vynofiuje jednotka podslezská. Hor- 1 Údolí u Horní Lomné v Mo- ravskoslezsk˘ch Beskydech s v˘raz- 18° 51’ 41’’ v. d. na hfibetu Slezsk˘ch niny podslezské jednotky byly erozí n˘m údolním pedimentem. Beskyd v PR Bukovec, 2 km v˘chodnû odkryty v tektonické sníÏeninû Jablun- od obce Bukovec. Nejvy‰‰ím místem kovské brázdy v podobû tzv. jablunkov- Na pfiedcházející stranû: Hlavní okresu je vrchol Lysé hory (1323,4 m ského tektonického okna. Tektonick˘ hfibet Moravskoslezsk˘ch Beskyd n. m.) a nejníÏe poloÏené místo leÏí styk pfiíkrovov˘ch jednotek slezské s vrcholy Radho‰tû (1129 m n. m.), Nofiíãí Hory a Velké Stolové na soutoku Ondfiejnice s Odrou – a podslezské je odkryt v PP Koryto fie- (1045,9 m n. m.). 220,3 m n. m. ky Ostravice a PP Profil Morávky. 126 FM 2 Okres Fr˘dek-Místek ZVLÁ·Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ A PAMÁTNÉ STROMY V podloÏí, na nûÏ byly pfiíkrovy mov – ·enov. Pod miocenními usaze- v mladotfietihorních fázích alpínského ninami jsou varisky zvrásnûné sedi- vrásnûní nasunuty, vystupují sedimen- menty karbonu fundamentu âeského ty karpatské pfiedhlubnû miocenního masivu. Autochtonní jednotky karbo- stáfií. Miocenní sedimenty vystupují nu nevycházejí na území okresu nikde jen zfiídka na povrch, pouze v men‰ím na povrch a byly zachyceny pouze vrty území na severu okresu v oblasti Vrati- a ‰achtami (Paskov, Stafiíã). Pro svrch- FM 3 127 Ostravsko KRAJINN¯ POKRYV nokarbonské sedimenty je pfiíznaãná (glaciální série), fluviální, proluviální, pfiítomnost ãernouheln˘ch slojí. lakustrinní, eolické a svahové. Nejv˘- Z hlediska roz‰ífiení kvartérních se- znamnûj‰í jsou sedimenty ledovcové dimentÛ pfiedstavují horské ãásti Mo- (glaciální série), jak z elsterského (ve ravskoslezsk˘ch a Slezsk˘ch Beskyd v˘chodní ãásti okresu), tak ze sálského odnosové oblasti. Pro Slezské Beskydy zalednûní – glacilakustrinní a moréno- jsou pfiíznaãné sedimenty obrovsk˘ch vé písky a ‰tûrky zasahují do ‰ir‰ího kern˘ch sesuvÛ. V Moravské bránû, okolí Fr˘dku-Místku. Ostravské pánvi, Podbeskydské pahor- Z fluviálních sedimentÛ dosahuje katinû a Jablunkovské brázdû naopak znaãného rozsahu risská ‰tûrková aku- kvartérní sedimenty pokr˘vají vût‰inu mulace hlavní ostravské terasy. K flu- povrchu. Jsou tu sedimenty ledovcové viální v˘plni pomûrnû rozsáhl˘ch 128 FM 4 Okres Fr˘dek-Místek údolních niv dne‰ního fiíãního systému patfií ‰tûrkové usazeniny würmu aÏ holo- cénu. Holocenního stáfií jsou mocná souvrství povodÀov˘ch sedimentÛ údol- ních a pofiíãních niv. Na risské a würm- ské fluviální ‰tûrkové akumulace na se- verním úpatí Moravskoslezsk˘ch Beskyd a v Jablunkovské brázdû navazují kore- látní proluviální sedimenty. Pokryv tvo- fií spra‰ové hlíny. Velk˘ rozsah mají an- tropogenní sedimenty. Z hlediska regionálnû geomorfolo- gického tfiídûní georeliéfu âR náleÏí cel˘ okres do provincie Západní Kar- paty. PfieváÏnou ãást území okresu zafia- zujeme k soustavû Vnûj‰í Západní Kar- 1 paty. Na jihu okresu v˘raznû vystupují hornatiny Moravskoslezsk˘ch Beskyd celky Podbeskydské pahorkatiny, zales- sloÏen˘ch pfieváÏnû z plo‰e uloÏen˘ch nûná ·tramberská vrchovina (stfiední odoln˘ch hornin godulského pfiíkrovu nadmofiská v˘‰ka 444 m) na západû slezské jednotky. Jejich ploch˘ struktur- budovaná odolnûj‰ími horninami slez- nû-denudaãní povrch se mírnû sklání ské jednotky a vyvfielinami tû‰ínitÛ, Pfií- k jihu a je profiezan˘ hlubok˘mi prÛlo- borská pahorkatina (stfiední nadmofi- mov˘mi údolími âeladenky, Ostravice ská v˘‰ka 320 m) sloÏená pfieváÏnû a Morávky. Na jihozápadû leÏí ãleni- z hornin podslezského pfiíkrovu s vy- tá Radho‰tská hornatina (stfiední nad- vfielinami tû‰ínitÛ a Tû‰ínská pahorka- mofiská v˘‰ka 701 m) s ãetn˘mi pseu- tina (stfiední nadmofiská v˘‰ka 322 m) dokrasov˘mi jeskynûmi. Na SV na ni na severov˘chodû na horninách slezské navazuje Lysohorská hornatina (stfi. nad- jednotky pokryt˘mi horninami glaci- mofiská v˘‰ka 709 m) s nejvy‰‰ím vrcho- ální série pleistocenního pevninského lem Lysou horou (1323,4 m n. m.). zalednûní. Niωí Klokoãovská hornatina na hrani- Malá území na severu okresu nále- ci se Slovenskem se vyvinula v ménû Ïejí k soustavû Vnûkarpatsk˘ch sníÏe- odoln˘ch fly‰ov˘ch horninách. Tekto- nin – v˘bûÏky celku Ostravská pánev nická sníÏenina Jablunkovské brázdy (v okolí Vratimova a ·enova) a Morav- s pedimenty a náplavov˘mi kuÏely od- ské brány (podcelku Oderská brána dûluje hfibet Slezsk˘ch Beskyd (stfiední u Staré Vsi pod Ondfiejnicí). nadmofiská v˘‰ka 613 m) na hranicích V˘voj georeliéfu okresu ovlivnily s Polskem s ãetn˘mi obfiími kern˘mi hlavnû tektonické pohyby spojené sesuvy v kfiídov˘ch horninách tû‰ínské- s násunem fly‰ov˘ch pfiíkrovÛ bûhem ho a godulského pfiíkrovu. alpínského vrásnûní. Do popisované Srázné severní ãelo Moravskoslez- oblasti se po sedimentaci karpatu nasu- sk˘ch Beskyd lemuje niωí terén pod- nul spodní (tzv. star‰í mlado‰t˘rsk˘) soustavy Západobeskydského podhÛfií, pfiíkrov podslezské jednotky. Postupné které v okrese zastupuje celek Podbes- zvy‰ování zátûÏe variského fundamen- kydská pahorkatina. Pfii úpatí severní- tu dosouvajícími se pfiíkrovy vyvolalo ho okrajového svahu Moravskoslezsk˘ch jeho pokles, vznik ãelní pfiedhlubnû Beskyd leÏí v ménû odoln˘ch horninách a transgresi spodnomiocenního mofie podslezské jednotky sníÏeniny podcelkÛ do sníÏeniny. Sedimentace spodního Fren‰tátská brázda (stfiední nadmofiská badenu byla na území okresu zakon- v˘‰ka 454 m) a Tfiinecká brázda (stfiední ãena nasunutím mlad‰ích mlado‰t˘r- nadmofiská v˘‰ka 360 m) s pedimenty sk˘ch pfiíkrovÛ pfies sedimenty ãelní a rozlehl˘mi náplavov˘mi kuÏely vod- hlubiny. Pfiíãnou tektonickou sníÏeni- ních tokÛ vytékajících ze Západních nou omezenou zlomy je Jablunkovská 1 Lysohorské hornatinû dominu- Beskyd. âlenitûj‰í terén pfiedstavují pod- brázda. je Lysá hora. FM 5 129 Ostravsko ‰í. Extrémní klimatické podmínky pak panují na Lysohorské hornatinû. Vr- chol Lysé hory patfií prÛmûrn˘m roã- ním sráÏkov˘m úhrnem 1389,8 mm k sráÏkovû nejbohat‰ím lokalitám âes- ké republiky. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu zde klesá pod 3 °C. Území okresu je odvodÀováno fie- kou Ostravicí a Ol‰í – náleÏí k úmofií Baltského mofie. Kromû povodí tûchto fiek patfií do okresu je‰tû celé povodí 1 Ondfiejnice, pravostranného pfiítoku Odry. Odra tvofií hranici okresu v krát- V období po mlado‰t˘rsk˘ch pohy- kém úseku severozápadnû od Staré Vsi bech pÛsobila v tomto území eroze, pfii nad Ondfiejnicí. které se projevila rÛzná odolnost hornin. Soutokem Bílé a âerné Ostravice Vznikl pobadensk˘ zarovnan˘ povrch. nad Star˘mi Hamry vzniká Ostravice. V ménû odoln˘ch horninách podslezské Bílá Ostravice pramení severov˘chod- jednotky se uplatÀovala pedimentace nû od vrcholu Vysoká v nadmofiské a vznikl pediplén Podbeskydské pahor- v˘‰ce 652 m, plocha povodí P u souto- katiny se suky a ostrovními horami. Ve ku s âernou mûfií 42,5 km2 a prÛmûr- 3 –1 stfiedním pleistocénu zasáhl do severní n˘ prÛtok Qa zde dosahuje 0,64 m ⋅s . ãásti okresu elstersk˘ a sálsk˘ pevninsk˘ âerná Ostravice pramení 0,8 km jihozá- ledovec a zanechal tu své usazeniny. padnû od Súlova ve v˘‰ce 850 m n. m., 2 V nezalednûném území v chladn˘ch ob- má men‰í P (28,9 km ) i Qa (0,55 dobích pleistocénu vznikla dlouhodo- m3⋅s–1). Ostravice má nad údolní bû zmrzlá pÛda a pÛsobily intenzívní nádrÏí ·ance (ve Star˘ch Hamrech) 3 –1 2 kryogenní pochody. V˘sledkem stfiídání Qa 1,51 m ⋅s (P 72,96 km ) a pod erozních a akumulaãních období je po- nádrÏí (vodomûrná stanice ·ance) 3 –1 2 lygenetick˘ georeliéf. Nejmlad‰í etapou Qa 3,23 m ⋅s (P 146,35 km ). Hlav- v˘voje georeliéfu je období lidské ãin- ním levostrann˘m pfiítokem z Rad- nosti, vznik antropogenních tvarÛ. ho‰Èské hornatiny je âeladénka (pra- Severozápadní ãást území okresu mení na severních svazích Kladnaté 2 náleÏí podle Quitt, E. (1971) k mírnû v 780 m n. m., P 43,2 km , Qa 1,08 teplé klimatické oblasti, která má ob- m3⋅s–1), která ústí do Ostravice u Fr˘d- vykle dlouhé teplé a mírnû suché léto lantu nad Ostravicí. Dal‰í levostrann˘ 2 a krátkou mírnou a suchou aÏ velmi pfiítok Ole‰ná (P 59,3 km , Qa 0,88 suchou zimu s krátk˘m trváním snû- m3⋅s–1) pramení v nadmofiské v˘‰ce hové pokr˘vky.