SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI V OKRESECH KARVINÁ a FRÝDEK-MÍSTEK Travel to Services in Districts Karviná and Frýdek - Místek

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI V OKRESECH KARVINÁ A FRÝDEK-MÍSTEK Travel to services in districts Karviná and Frýdek - Místek

Diplomová práce

Vedoucí práce: Autor: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Bc.Eva KUCHARCZYKOVÁ

Brno, 2014 Jméno a příjmení autora: Bc. Eva Kucharczyková Název diplomové práce: Spádovost za službami v okresech Karviná a Frýdek - Místek Název práce v angličtině: Travel to services in districts Karviná and Frýdek - Místek Katedra: regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Rok obhajoby: 2014

Anotace

Předmětem této diplomové práce je analýza procesů obslužné spádovosti v okresech Karviná a Frýdek – Místek. Zkoumaná oblast zahrnuje dva okresy s celkem 89 obcemi, které spadají do území 9 obcí s rozšířenou působností. Zkoumány byly obslužné procesy ve školství, zdravotnictví, maloobchodě a službách. Na základě zjištěné spádovosti byly vymezeny parciální regiony a následně také komplexní obslužný region.

Annotation

The subject of this thesis is to analyze the processes operating in the catchment area of the Karviná and Frýdek - Místek. Areas of research include two districts with a total of 89 municipalities, which fall within the nine municipalities with extended powers. Were examined service processes in education, health care, retail trade and services. On the basis of the catchment area were defined partial regions and consequently comprehensive service region.

Klíčová slova

Region, spádovost za službami, zdravotnictví, školství, maloobchod, služby, Karviná, Frýdek - Místek, dotazníkové šetření

Keywords

Region, catchment area for services, healthcare, education, retail, services, Karviná, Frýdek - Místek, questionnaire survey

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro: K U C H A R C Z Y K O V Á E v a , Bc.

Obor: Regionální rozvoj a správa

Název tématu: Spádovost za službami v okresech Karviná a Frýdek - Místek

Travel to services in districts Karviná and Frýdek - Místek

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: region, regionotvorné procesy, hierarchie služeb, vývojové tendence

Cíl práce: Cílem práce je analýza procesů obslužné spádovosti v okresech Karviná a Frýdek - Místek, včetně vymezení parciálních mikroregionů. Doporučuji před vlastní analýzou diskuzi s literaturou týkající se pojetí regionu, resp mikroregionu, regionotvorných procesů a hierarchie služeb. Základem pak bude analýza základních mikroregionálních obslužných procesů (školství, zdravotnictví, maloobchod a služby), současný stav a vývoj. Zde je nezbytné vlastní anketární šetření.

Postup práce a použité metody: 1. Vymezení předmětu, cíle práce a metod zkoumání. 2. Sběr informací a anketární šetření. 3. Analýza získaných informací, komparace poznatků. 4. Zhodnocení a závěry vyplývající z analýzy a komparací.

Rozsah grafických prací: nespecifikováno

Rozsah práce bez příloh: 65 - 80 stran

Seznam odborné literatury:

Hampl, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Praha 2005. Maryáš, J.: Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Výzkumná zpráva.] Geografický ústav ČSAV, Brno 1989. Maryáš, J.: Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, Brno - Praha 1987. Další literatura bude upřesněna v průběhu zpracování diplomové práce.

Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.

Datum zadání diplomové práce: 10.3.2011

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… …………………………………………

vedoucí katedry děkan

V Brně dne 10.3.2011

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Spádovost za službami v okresech Karviná a Frýdek - Místek“ vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko- správní fakulty MU.

V Brně dne 10. února 2014

vlastnoruční podpis autora Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za věcné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Obsah

Úvod ...... 9 1 Teoretická východiska ...... 11 1.1 Mobilita obyvatelstva ...... 11 1.2 Služby ...... 12 1.2.1 Rozmístění služeb...... 12 1.3 Sídla a sídelní struktura ...... 13 1.4 Regionalizace ...... 14 1.5 Region ...... 15 1.5.1 Struktura regionu ...... 15 1.6 Hamplův socioekonomický region ...... 16 1.6.1 Kategorizace vztahů ...... 16 1.6.2 Zásady regionalizace ...... 17 1.6.2.1 Subregiony ...... 17 1.6.2.2 Mikroregiony ...... 18 1.6.2.3 Mezoregiony ...... 18 1.6.2.4 Makroregion ...... 19 1.6.2.5 Ukazatel komplexního regionálního významu ...... 19 1.7 Metodika výběru středisek ...... 19 1.7.1 Metoda založená na statických ukazatelích ...... 20 1.7.2 Metoda založená na dynamických ukazatelích ...... 22 1.8 Sféry vlivu obslužných středisek ...... 22 1.8.1 Vymezení obslužné sféry pomocí interakčních modelů ...... 22 1.8.2 Vymezení obslužné sféry na základě anketárních šetření ...... 24 2 Vymezení zkoumané oblasti ...... 27 2.1 Okres Karviná ...... 27 2.2 Okres Frýdek-Místek ...... 29 3 Metodika výzkumu ...... 31 3.1 Výzkumné metody ...... 31 3.2 Získání dat ...... 31 3.2.1 Dotazník ...... 32 3.3 Výběrový soubor ...... 33 3.4 Vlastní výzkum ...... 33 4 Parciální obslužné regiony okresu Karviná a Frýdek- Místek ...... 39 4.1 Zdravotnický region ...... 39 4.1.1 Vymezení nadlokálních obslužných středisek ...... 40 4.1.2 Vymezení mikroregionálních obslužných středisek ...... 45 4.2 Školský region ...... 48 4.2.1 Vymezení nadlokálních středisek ...... 49 4.2.2 Vymezení mikroregionálních středisek ...... 53 4.3 Region maloobchodu a služeb ...... 56 4.3.1 Vymezení nadlokálních středisek ...... 60 4.3.2 Vymezení mikroregionálních středisek ...... 63 4.3.3 Vývoj a změny v dojížďce v oblasti maloobchodu a služeb ...... 66 4.4 Komplexní obslužný region ...... 67 4.4.1 Vymezení nadlokálních středisek ...... 67 4.4.2 Vymezení mikroregionálních středisek ...... 70 5 Případová studie – Spádující střediska ...... 74 Závěr ...... 82 Seznam použité literatury ...... 84 Seznam tabulek ...... 89 Seznam obrázků ...... 90 Seznam grafů ...... 90 Seznam příloh ...... 90

Úvod

Dnešní společnost prošla v průběhu posledních dvou desetiletí řadou změn. Především v českých podmínkách jsou tyto trendy patrné. V dříve izolované společnosti se díky odklonu od průmyslové výroby začíná rozvíjet sektor služeb. S tímto procesem současně dochází k pronikání globalizačních vlivů, jejichž důsledkem je zvýšená poptávka po službách. Služby jsou většinou vázány k určitému místu a jejich rozmístění je závislé na „výší řádu“ daného střediska. Nerovnoměrné rozložení služeb a současné zvýšené požadavky na kvalitu či množství poskytovaných služeb jsou příčinou uskutečňované dojížďky za nimi.

Mezi jednotlivými sídly vzniká díky dojížďce systém vzájemných vztahů, které jsou charakteristické svou nadřazeností a podřízeností, a to v závislosti na službách, které daná obslužná střediska poskytují. Právě těmto vztahům se práce dále věnuje.

Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí. V první teoretické části budou vymezeny základní pojmy, jako je region, sídlo či služby. Dále bude popsána metodika při vymezování obslužných středisek a jejich sfér vlivu, a to dle nejčastěji využívaných metod.

V druhé praktické části bude právě jedna z uvedených a popsaných metod dále využita. Konkrétně bude pro zkoumání procesů obslužné spádovosti použito náhradní anketární šetření prováděné prostřednictvím obecních úřadů resp. jejich zástupců. V praktické části bude taktéž vymezeno území, kterému se tato práce věnuje. Dojížďka za službami bude sledována v rámci tří regionů, a to regionu zdravotnického, školského a regionu maloobchodu a služeb. U každého z těchto regionů budou vymezeny vždy dvě hierarchické úrovně.

Cílem této práce bude na základě výsledků anketárního šetření určit u jednotlivých parciálních regionů střediska na nadlokální a mikroregionální úrovni, a to jak v okrese Karviná, tak i v okrese Frýdek-Místek a následně vymezit sféry vlivu těchto středisek.

Dalším cílem bude provedení komparace s anketárním šetřením, které bylo prováděno v osmdesátých letech minulého století v oblasti maloobchodu a služeb.

Po naplnění těchto cílů bude přistoupeno k dalšímu, a to k vymezení komplexního obslužného regionu. Tento region bude vymezen na základě již určených parciálních regionů a budou u něj opět sledovány dvě hierarchické úrovně.

Poslední část bude věnována třem střediskům, u kterých bude provedeno dotazníkové šetření přímo s obyvateli těchto obcí. Výsledky budou následně porovnány s údaji, které byly získány prostřednictvím náhradního anketárního šetření přes soustavu obecních úřadů.

1 Teoretická východiska

1.1 Mobilita obyvatelstva

Tato práce se zabývá dojížďkou občanů za zbožím a službami v okrese Karviná a Frýdek- Místek. Centrem pozornosti se tedy stává určitý pohyb mezi jednotlivými středisky. Občanské vybavení není u všech středisek stejné. Jednou z příčin těchto disproporcí může být velikost obce, počet obyvatel, ale také právě blízkost středisek obslužné sféry. Žádná obec proto nepůsobí jako izolovaný celek bez vztahu k jiným sídlům (Maryáš 2001, 82). Obce jsou propojeny různě intenzivními vztahy a díky dojížďce občanů se tyto disproporce mezi obcemi částečně vyrovnávají (Maryáš 1988, 5). Dojížďku je možné klasifikovat jako jeden z procesů dynamiky obyvatelstva. Maryáš rozlišuje tři kategorie pohybu (Maryáš 2001, 33):

1. Přirozený pohyb 2. Sociálně-ekonomický pohyb 3. Mechanický pohyb.

První zmíněný pohyb je výsledkem přirozeného přírůstku a úbytku obyvatelstva v důsledku narození a úmrtí. Druhý, sociálně-ekonomický pohyb, zahrnuje pohyb v rámci určité sociální skupiny a konečně třetí, výše zmíněný, zahrnuje mechanický pohyb mezi místy, prostorovými útvary (Toušek et. al. 2008, 69). Bývá označován také jako regionální, prostorový či geografický pohyb (Maryáš 2001, 43).

Mechanický neboli prostorový pohyb je možné rozdělit do čtyř typů. Největší pozornost bývá věnována migraci, což je pohyb obyvatelstva spojený se změnou trvalého bydliště. Sledované bývají také dočasné změny bydliště a pravidelná dojížďka do zaměstnání a do škol. Nejmenší pozornost bývá věnována nepravidelné dočasné dojížďce, která zahrnuje pohyb za službami, za nákupy či za účelem rekreace, a proto se jí budu v této práci dále zabývat (Maryáš 2001, 43- 44).

1.2 Služby

Služby je možné chápat jako výstupy nehmotného sektoru, které se nemohou skladovat, transportovat nebo vlastnit, ale mohou se prodat nebo koupit (Toušek et. al. 2008, 275). Podstatu služeb také výstižně vysvětluje Kotler jako: „jakoukoli aktivitu nebo výhodu, kterou jedna strana může nabídnout druhé straně, je v zásadě nehmotná a jejím výsledkem není vlastnictví. Produkce služby může, ale nemusí být spojena s hmotným produktem“ (Kotler et. al. 2007, 710). Služby tedy mají zvláštní podobu a spotřebovávají se jen v čase a na místech k tomu určených. Konzument obvykle musí překonat určitou vzdálenost pro dosažení služby (Kovář 1999, 107). Dochází tedy k dojížďce za službami.

1.2.1 Rozmístění služeb

Za determinanty, které ovlivňují rozmístění služeb a jejich rozvoj, je možné považovat demografické, strukturní, ekonomické, technologické, společenské a politické faktory (Nowosielska 1994 citováno dle Toušek et al. 2008, 280). Ekonomické a společenské faktory jsou důležité pro rozvoj spotřebních služeb, ekonomicko-politické podmínky pro služby v oblasti podnikání a technologické faktory pro rozvoj nových druhů služeb. Podle demografického faktoru je vysvětlována koncentrace služeb do velkých center a podle strukturního faktoru je pro umístění služeb důležitá četnost jejich využívání.

Služby, které uspokojují každodenní potřeby, jsou umístěny co nejblíže a jsou téměř každodenně využívány (Toušek et. al. 2008, 280). Maryáš tyto služby označuje jako obslužné aktivity "nižšího řádu". Naopak vzdálené služby, které jsou využívány s menší frekvencí Maryáš označuje jako obslužné aktivity "vyššího řádu" (Maryáš 2004, 139). Demografické a strukturní faktory se staly základem pro teorii centrálních míst (Toušek et. al. 2008, 280).

Teorie centrálních míst je klasickou teorií, která se zabývá rozmístěním služeb v území. Podle této teorie „vytvářejí města obslužnou funkci pro své zázemí“ (Toušek et al. 2008, 103). Význam daného sídla pak roste ne díky počtu obyvatel, ale díky rozsahu poskytovaných služeb a velikosti obsluhované oblasti (tamtéž).

Christallerova teorie centrálních míst sleduje pro každý typ služby dva ukazatele: (Toušek et al. 2008,104)

1. Minimální počet obyvatel pro vznik služby a její rentabilitu 2. Maximální vzdálenost, kterou jsou lidé ochotni za danou službou cestovat.

Jelikož existují různé druhy služeb s rozdílnou exkluzivitou, potřebují „luxusní“ služby pro svoji rentabilitu větší počet obyvatel, kteří jsou zároveň ochotni cestovat i delší vzdálenost pro uspokojení svých potřeb. Naopak pro běžné služby je potřeba jen minimální počet obyvatel, kteří však nejsou ochotni cestovat. Jejich tzv. „horní hranice dosahu je značně malá“ (Toušek et al. 2008, 104).

Podle teorie centrálních míst je možné rozlišit tři úrovně rozmístění služeb1: ( Werwicky 1998 citováno dle Toušek et al. 2008, 282)

1. Největší města – obslužná střediska nejvyšší úrovně 2. Středně velká města – obslužná střediska střední úrovně 3. Nejmenší města – obslužná střediska místní úrovně.

Teorie předpokládá, že středisko nejvyšší úrovně poskytuje služby a zboží pro střediska na nižší úrovni. V současné době však díky rozvoji dopravy již nemusí být středisko nejvyšší úrovně jediným cílem dojížďky za službami a zbožím (Toušek et. al. 2008, 282).

1.3 Sídla a sídelní struktura

Sídla jsou skupiny lidského obydlí, kde lidé žijí. Jsou označována jako základní jednotka osídlení (Kadeřábková 1996, 10-18). Sídla nepůsobí samostatně, ale jsou propojena s ostatními sídly prostřednictvím vzájemných vztahů (Maryáš 2004, 58). Mezi jednotlivými sídly tak vznikají vazby, které mohou být technického, prostorového a ekonomického charakteru (Kadeřábková - Trhlínová 2008, 25, 26).

Bývají rozlišovány dva typy sídel. Prvním typem jsou městská sídla, která vznikají buď nově, tzv. na zelené louce (např. Havířov), nebo z dříve neměstských sídel (Baše 2010, 21).

1 určujícím prvkem je počet obyvatel. 13

Druhým typem jsou venkovská sídla. Odlišnosti mezi oběma typy je možné spatřovat ve funkcích, které poskytují jiným sídlům, ve velikosti, vzhledu, v počtu obyvatel, městském životě či statusu města (Maryáš 2001, 77).

Česká republika se dle Svobodové vyznačuje vysokým stupněm roztříštěnosti venkovských sídel. Díky malému počtu velkoměst hrají důležitou roli malá a střední města (Svobodová et. al. 2013). Zároveň zde existují krajové rozdíly v hustotě obydlených území. Na východě se vyskytují rozlohou sídla větší než na západě. Především v okrese Karviná byl proces urbanizace podpořen industrializací, proto se zde vyskytuje větší množství měst (Hruška-Tvrdý 2012, 35). Hlavní příčinou menšího podílu malých moravských sídel je přechod od zemědělských obcí k tržním a průmyslovým městům (Kadeřábková 1996, 10-11).

1.4 Regionalizace

Na regionalizaci je možné pohlížet z několika hledisek. V širším pojetí regionalizace popisuje organizaci veškerých sociálních činnosti v prostoru a čase (Giddens 1999). V užším pojetí se jedná o činnosti spojené s vymezováním regionů. Nejprve jsou zpracovávány informace o rozmístění předmětů a jevů na daném území a následně je vymezen geografický region na základě dvou hledisek, objektivního a subjektivního. Při subjektivním vymezení se postupuje dle zadání, ale při objektivním je současně brána v potaz pevnost vazeb mezi složkami regionu (Kadeřábková 1996, 33). Regionalizace probíhá v mnoha disciplínách2 ovšem v této práci je pozornost věnována sociogeografické regionalizaci, která se zabývá společností a organizací společnosti v prostoru (Anděl 1996, 8).

2 např. regionalizace dopravy, obyvatelstva, klimatická či geomorfologická regionalizace atd. Kadeřábková 1996, 33.

1.5 Region

Jak již bylo v souvislosti s regionalizací uvedeno, vymezování regionů probíhá v mnoha oborech činnosti. S tím vyvstává problém při definování pojmu region, jelikož definice vycházejí právě z kritérií, které jsou brány v potaz při lokalizaci regionů. Velmi obecně byl region vymezen jako „komplex vznikající regionální diferenciací krajiny“ (Mates - Wokoun et al. 2001, 113) či jak uvádí Žítek: „jedná se o územní jednotku, která je geograficky ohraničena podle určitých kritérií“ (Žítek 2002, 49).

Konkrétnější definici regionu uvádí např. Toušek, který na základě různých charakteristik a pojetí regionu určil, že region je: „více či méně omezený složitý dynamický prostorový systém, který vznikl na základě interakce přírodních a sociálně-ekonomických jevů a procesů a vykazuje určitý typ organizační jednoty, která jej odlišuje od ostatních regionů“ (Toušek 2008, 373). Regiony v této práci nebudou vymezovány na základě vzájemného působení přírodních procesů a jevů, nýbrž budou definovány na základě vztahů mezi příslušným střediskem a jeho zázemím.

1.5.1 Struktura regionu

Regiony je možné rozdělit podle jejich vnitřní struktury na stejnorodé, tedy homogenní a regiony vnitřně nestejnorodé, heterogenní, označované také jako nodální či spádové (Kadeřábková 1996, 29). Homogenní regiony jak uvádí Žítek „mají stejný charakter na celém území a jsou vymezené na základě prioritní koncentrace jednoho nebo více odvětví“ (Žítek 2002, 51). Homogenita regionu není absolutní, ale dané jevy se intenzivně vyskytují právě v rámci vymezeného území. V socioekonomické geografii se pro vymezení regionů využívá častěji druhý typ regionů (Kadeřábková et al. 2004, 68).

Nodální region, který Anděl označuje jako sociogeografický (Anděl 1996, 21) je vnitřně heterogenní (Toušek 2008, 384) a jeho hlavním rysem je přemisťování, pohyb obyvatel a zboží. Skládá se z nodálního centra a zázemí. Při procesu regionalizace jsou sledovány vzájemné vazby mezi jádrem, kde je koncentrována většina služeb, a jeho zázemím. Nejintenzivnější jsou vztahy v bezprostřední blízkosti jádra a se vzrůstající vzdáleností od jádra intenzita vztahů klesá (Kadeřábková et. al. 2004, 67, 68).

1.6 Hamplův socioekonomický region

Socioekonomický region definuje Hampl jako: „komplex rozmanitých sociálně-geografických jevů integrovaných jejich vzájemnými vztahy“ (Hampl 1987, 130). Jedná se tedy o organické územní celky, které jsou tvořeny souborem sociálně geografických prvků a jejich vztahů. Právě vztahy mezi dílčími funkčními systémy a příslušnými prvky mají hlavní integrační úlohu. Na základě vymezení rozsahu sociálněgeografických regionů je poté možné základním způsobem stanovit význam jednotlivých středisek a při kombinaci s dalšími ukazateli, jako např. s komplexní funkční velikosti střediska, také její funkční specializaci a předpoklady pro další rozvoj. Hampl jako příklad uvádí populačně větší středisko s nižší úrovní regionální autonomie, které potřebuje kvantitativně rozsáhlejší vybavenost základního typu, než populačně menší středisko s vyšší regionální autonomií. U druhého střediska je zato potřeba zajistit kvalitativně rozvinutou sít občanské vybavenosti (Hampl 1987, 129).

Sociogeografické regiony jsou vymezovány na základě vyhodnocení vzájemných vztahů. Hampl hovoří o hledisku funkčním, vztahovém. Je možné rozlišovat velké množství různých vztahů, regionálních procesů, které jsou významově nerovnocenné. Pro tyto regiony je charakteristické, že v závislosti na zvětšování regionu dochází k posílení jejich soběstačnosti. Existuje tedy souvislost mezi velikostí a vztahovou uzavřeností regionu. Současně se uplatňuje dominantní význam řádovostní diferenciace, kdy jsou určovány jednotlivé řádovostní úrovně (Hampl 1987 130-131).

1.6.1 Kategorizace vztahů

Hampl uvádí u dvou hlavních sociografických jednotek, regionů a metropolitních areálů, dvě kategorie vztahů. Regiony, jako komplexní celky, jsou spojeny s polaritou jádra a zázemím a s hierarchickým uspořádáním, které je rozhodující, jelikož integrita regionů je podmíněna právě vztahem podřízenosti a nadřazenosti. V metropolitních areálech, které nejsou komplexními regiony, ale jedná se o jádra regionů vyšších řádů, se taktéž uplatňuje hierarchický aspekt. Při utváření těchto jednotek se ovšem projevují jak vztahy k hlavnímu středisku, tak i vzájemné vztahy mezi sídly (Hampl 2005, 77).

1.6.2 Zásady regionalizace

Na základě dojížďkových procesů (byla hodnocena pracovní a školská dojížďka) Hampl vymezil výchozí zásady sociogeografické regionalizace: (Hampl 2005, 79-80)

1. Prvotním úkolem je vymezit mikroregiony 1. stupně, které, jak bylo prokázáno, vykazují nejvyšší intenzitu, jež se v závislosti na zvyšování řádu snižuje. Je možné je považovat za stavební prvky sociálněgeografické regionalizace (Hamp 1987, 133). Kritériem pro vymezení se stal převládající směr pracovní dojížďky do střediskových obcí. Školská dojížďka nebyla z důvodu hierarchické smíšenosti vztahů k různým stupňům škol posuzována. Základním kritériem pro stanovení nejnižších sociogeografických jednotek je intenzita pracovní dojížďky, která je relativně uzavřená v rámci mikroregionů. 2. Podmínkou pro sdružování mikroregionů 1. stupně do hierarchicky vyšších celků je nejsilnější směr celkové vyjížďky z podřízených středisek do nadřazených center. Na vyšší hierarchické úrovni jsou hodnoceny vztahy mezi středisky, a to dle pracovní i školské dojížďky. Výsledkem je vícestupňová hierarchie středisek a jejich regionů, a proto je následně nutné rozlišit jednotlivé hierarchické úrovně (mikroregion 2. stupně, mezoregion a makroregion). 3. Jako poslední jsou uváděny dvě obecné zásady, a to požadavek územní celistvosti vymezovaných regionů, čímž jsou vyloučeny enklávy, a požadavek dostatečné velikosti celého regionu, tak i samotného střediska.

Na základě těchto zásad je možné vymezit čtyři základní řádovostní úrovně: subregiony, mikroregiony, mezoregiony a makroregiony (Hampl 1987, 131).

1.6.2.1 Subregiony

V rámci subregionů nejsou uzavřeny nejčastější individuální potřeby obyvatelstva, nýbrž pouze vztahy mezi bydlištěm a základními službami. Jedná se o nekomplexní územní celky, které se mohou přirovnat ke generelovým jednotkám3 nebo ke spádovým územním střediskům osídlení místního významu (Hampl 1987, 131).

3 jednotky vymezené Terplanem z hlediska potřeb řízení procesu administrativní integrace obcí. Hampl 1987, 131.

1.6.2.2 Mikroregiony

Jak již bylo uvedeno, jedná se o základní stavební kameny sociálněgeografické regionalizace, v jejichž rámci jsou uzavřeny procesy jako je dojížďka za prací a za základními druhy služeb, které je možné označit jako nejintenzivnější regionální procesy. Pro formování mikroregionálních celků má zásadní vliv vztah mezi bydlištěm, pracovištěm a základními službami. Forma prostorové organizace má poté převážně nodální formu. Hampl rozděluje mikroregiony do dvou úrovní 4, a to na mikroregiony 1. stupně a mikroregiony 2. stupně (Hampl 1987, 131-132).

Mikroregiony 1. stupně Hampl vymezil na základě pracovní dojížďky, popř. byly upraveny podle dojížďky do škol. Nutná velikost celého regionu byla stanovena na 15 tisíc obyvatel a zázemí 5 tisíc obyvatel (Hampl 2005, 81). Mikroregiony 1. stupně lze přirovnat ke spádovým územním střediskům osídlení obvodního významu. (Hampl 1987, 131).

Mikroregionem 2. stupně se mohlo stát středisko, které vytvářelo region čítající alespoň 40 tisíc obyvatel. Jednoznačně pak bylo určeno to středisko, které bylo nadřazené některému z mikroregionů 1. stupně. Současně však došlo k vyloučení střediska, které splňovalo podmínku velikosti, ale projevovalo silný dojížďkový vztah k významnějšímu centru. Vyloučena byla také Karviná jako velké město v metropolitním areálu (Hampl 2005, 81-82). Orientačně lze mikroregiony 2. stupně připodobnit k okresům (Hampl 1987, 131).

1.6.2.3 Mezoregiony

Mezoregiony jsou územně rozsáhlé jednotky. Na této úrovni mají hlavní význam vztahy k výrobním službám, tedy vztahy mezi podniky a institucemi. Prostorové vztahy obyvatelstva jsou na tuto úroveň vázány jen částečně. Význam má pouze nedenní dojížďka za prací, která je označována jako přechodná migrace, dále pak dojížďka do vyšších školských zařízení a také dojížďka do vyšších druhů občanské vybavenosti. Výrazným znakem těchto regionů je, že nemají typickou nodální formu. V mezoregionálních celcích nezajišťuje integritu pouze jedno centrum, ale jedná se o systém vzájemně propojených středisek (Hampl 1987, 132).

4 V některých oblastech lze rozlišit i tři úrovně, v některých pouze jednu mikroregionální úroveň. Hampl 1987, 131.

1.6.2.4 Makroregion

Makroregionem, jako hierarchicky nejvyšším celkem, je Hamplem označena celá Česká republika. Centrem tohoto makroregionu se poté může stát pouze hlavní město Praha (Hampl 1987, 132).

1.6.2.5 Ukazatel komplexního regionálního významu

V předcházející části byly dle Hampla vymezeny regiony na čtyřech hierarchických úrovních. Jelikož se jedná o parciální regiony, nevystihují celkový regionální význam středisek. Hampl proto vymezuje souhrnný ukazatel regionálního významu, který je označen jako komplexní regionální význam. Tento ukazatel postihuje všechny hierarchické úrovně a současně intenzitu vazeb a jeho zázemí. Intenzita vazeb se všeobecně snižuje v závislosti na zvyšování velikosti regionů. K poklesu intenzity tedy dochází od úrovně mikroregionů 2. stupně. Hampl zjednodušeně vyjadřuje tyto skutečnosti prostřednictvím „vah“ pro přiřazení obyvatelstva k jednotlivým střediskům či nestřediskům: (Hampl 2005, 82)

 40 % je přiřazeno podle místa trvalého bydliště  30 % je přiřazeno k příslušným mikroregionům 1. stupně  15 % je přiřazeno k mikroregionům 2. stupně  10 % je přiřazeno k mezoregionům  5% je přiřazeno k makroregionálnímu centru.

Součet následně vyjadřuje komplexní význam střediska, tedy počet komplexně vázaného obyvatelstva ke středisku (tamtéž).

1.7 Metodika výběru středisek

Metodika výběru středisek vychází z práce Jaroslava Maryáše, která byla uveřejněna v roce 1988. Maryáš zde uvádí metodický přístup Dickinsona a Smailese, podle kterého jsou vymezena obslužná střediska5 a následně je hodnocena jejich hierarchická úroveň. Jedná se o dva druhy metod: (Toušek 2008, 285)

5 obslužným střediskem může být pouze sídlo, které má určitou vybavenost. Maryáš 1988.

1. Metoda založená na dynamických ukazatelích Tato metoda je založena na velikosti obsluhovaného území. Jsou posuzovány obslužné procesy mezi sídly a využívají se data o spádovosti obyvatel za obslužným vybavením.

2. Metoda založená na statických ukazatelích Tato metoda využívá statistické data a různé resortní soupisy. Střediska jsou vymezena na základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech.

Maryáš při výběru středisek na nadmístní úrovni (Maryáš 1988) použil kombinaci obou uvedených metod. Upozorňuje, že při použití pouze dynamických ukazatelů může docházet k nadhodnocování, popř. nedocenění obslužného významu místa bydliště respondentů, jelikož jsou data získávána pomocí anketárního šetření. Proto je použita taktéž metoda založena na statických ukazatelích.

1.7.1 Metoda založená na statických ukazatelích

Tato metoda vychází z Christallerovy teorie centrálních míst, která hodnotí střediska podle rozsahu poskytovaných služeb nebo zboží (Čerba 2004).

Střediska lze následně vymezit dle:  druhů funkcí sídla  přebytku významnosti  komplexnějších ukazatelů.

1.7.1.1 Vymezení středisek podle druhů funkcí sídla

První zmíněná metoda je považována především za metodu orientační, popř. je využívána v případech, kdy nejsou k dispozici jiná data, jelikož bere v úvahu jen potencionální možnost sídla stát se střediskem. Střediska jsou vymezována podle výskytu jednotlivých druhů zařízení maloobchodu a služeb nebo dle umístění specializovaných druhů zařízení. Je závislá na počtu obyvatel, jelikož právě velikost populace určuje vybavenost daného sídla (Maryáš 1983, 62).

1.7.1.2 Vymezení středisek podle přebytku významnosti

Při vymezení středisek dle přebytku významnosti se zjišťuje: „zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele než by podle průměrných ukazatelů na 1 obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel v sídle mělo dosahovat“ (Maryáš 1983, 64). Zjišťuje se tedy určitý přesah významnosti střediska. Jak Maryáš dále uvádí, určit střediskovost je možné prostřednictvím těchto tří ukazatelů:

1. Počet obslužných zařízení

Prvním ukazatelem je počet obslužných zařízení. Při výpočtu je nejdříve určena maloobchodní funkce sídla podle procentního zastoupení vybraných typů obchodů v sídle na úhrnu těchto obchodů ve zkoumaném území. Následně je od maloobchodní funkce odečteno procentní zastoupení počtu obyvatel sídla na celkovém počtu obyvatel zkoumaného území. Sídla s kladnou hodnotou indexu jsou považována za střediska (Maryáš 2004, 141).

2. Kapacita obslužných zařízení

Druhý ukazatel pracuje s daty o zaměstnanosti v obslužné sféře. Porovnává se podíl zaměstnaných v daných odvětvích v sídle s průměrným podílem zaměstnaných v obslužné sféře nebo v maloobchodě v rámci zkoumaného území (tamtéž).

3. Využití obslužných zařízení

Poslední ukazatel je používán nejčastěji v oblasti aplikovaného výzkumu, ve kterém je termín „přebytek významu sídla“ nahrazován termínem „kladný nákupní spád. U tohoto ukazatele jsou posuzovány data o realizovaném maloobchodním obratu (tamtéž).

1.7.1.3 Vymezení středisek podle komplexnějších ukazatelů

Poslední metoda založena na komplexních ukazatelích je považována za nejvhodnější. K vymezení středisek se používá kombinace výše uvedených metodických přístupů nebo komplexnější matematické indexy (Maryáš 1983, 66).

1.7.2 Metoda založená na dynamických ukazatelích

Tato metoda se používá pro vymezení rozsahu spádových území, pro výběr a hierarchické členění středisek a zjištění intenzity vztahu středisko a zázemí.

Maryáš uvádí, že pro sběr údajů o dojížďce za nákupy je nejvhodnější použít anketární šetření, které je prováděno přímo v domácnostech prostřednictvím dotazníků rozesílaných poštou, interview, popřípadě prostřednictvím školských zařízení, kde odpovídají rodiče dětí. Jelikož je použití této metody u většího území velmi náročné, je možné použít náhradní anketární šetření, které bylo využité i v praktické části této práce. Náhradní anketární šetření se provádí přes obecní úřady či učitele škol, z čehož je patrné, že výsledky nemusí být vždy zcela reprezentativní, což zmiňuje také Hampl ( Hampl1987, 136), ovšem mohou vyjadřovat realitu mnohdy mnohem lépe než statistické metody (Maryáš 2004, 142).

Kromě anketárního šetření je možné pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek využít také druhý metodický přístup založený na využití interakčních modelů (Maryáš 2004, 142).

1.8 Sféry vlivu obslužných středisek

Sféry vlivu obslužných středisek bývají vymezovány pomocí dvou metodických přístupů. Využívají se interakční modely nebo údaje z anketárního šetření (Maryáš 1983, 68).

1.8.1 Vymezení obslužné sféry pomocí interakčních modelů Sféry vlivu středisek jsou vymezovány nejčastěji prostřednictvím gravitačních modelů a modelů mezilehlých příležitostí.

1.8.1.1 Gravitační model

Gravitační model je jedním z prvních používaných interakčních modelů, jehož základem je nehomogenní geografický prostor. Tento model vychází z Newtonova gravitačního zákona.

Carrothers vyjádřil gravitačního model jako: „interakci mezi dvěma středisky (zónami) koncentrace obyvatelstva se mění přímo úměrně s počtem obyvatel těchto středisek (zón) a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi“ (Carrothers 1956 citováno dle Maryáš 1983).

Mezi nejznámější modely patří zákon maloobchodní gravitace, tzv. Reillyho model, který Wilson (1967) i Reif (1973) řadí mezi gravitační modely bez omezení v závislosti na proměnné a Huffův model (1963), který patří mezi modely s omezením (Maryáš 2004, 143).

Reillyho model – gravitační model bez omezení

Jak uvádí Řehák: „byl Reillyho model původně konstruován za účelem zjišťování spádovosti za maloobchodem a vycházel z čistě formálních vztahů“ (Řehák 2009, 48). Reily tento model na základě anketárního šetření formuloval takto: „v normálních podmínkách dvě města, která jsou středisky maloobchodu, přitahují nakupující z okolních sídel přímo úměrně síle počtu obyvatel těchto měst a nepřímo úměrně síle vzdálenosti každého z těchto měst k okolním sídlům“ (Reily 1929 citováno dle Maryáš 2004, 144).

Pomocí Raillyho modelu je možné vymezit spádové oblasti středisek díky vypočtu tzv. bodu rovnováhy mezi středisky, který určuje: „že pravděpodobnost cestování za nákupy do jednoho střediska je rovna pravděpodobnosti cestování za nákupy do konkurenčního střediska“ (Toušek et. al. 2008, 290).

Model pracuje s jednoduchým matematickým vzorcem, který umožňuje zhodnotit geografickou organizaci území jak z pohledu budoucího, tak i minulého. Využívá se taktéž pro zhodnocení regionálních vlivů středisek na okolí nebo při hodnocení administrativního členění území (Hubáčková - Krejčí 2007).

Využitelnost tohoto modelu je v současné době předmětem diskuze. Někteří autoři (např. Maryáš 1983, Berry 1967, Reif 1973) podrobují tento model kritice. U jiných autorů (Řehák 2009, Illeris 1967) je naopak používán jako plnohodnotná metoda geografického výzkumu (Řehák 2009).

Huffův model - gravitační model s omezením Používá se v případě, pokud není některá z proměnných dána a musí se nahradit zástupnou proměnnou. Nejpoužívanějším typem interakčních modelů je Huffův model, jelikož umožňuje rozdělit spádová území mezi více středisek. Na základě tohoto modelu je možné zjistit, jaký je podíl cest za nákupy z určitého sídla do všech středisek zkoumané oblasti.

Tento podíl následně určuje pravděpodobnost, že určité středisko bude vybráno jako cíl nákupů obyvateli sídla (Maryáš 2004, 145).

1.8.1.2 Model mezilehlých příležitostí

Tento model na rozdíl od gravitačních modelů neměří rozdělení prostoru v pojmech času nebo vzdálenosti, ale používá pojem mezilehlých příležitostí. Maryáš uvádí původní formulaci: „počet cest do cílového sídla je přímo úměrný počtu příležitostí v tomto sídle a nepřímo úměrný počtu intervenujících ostatních příležitostí“. Konzument by měl dle tohoto modelu vzít postupně každou příležitost, které dosáhne, pokud má nějakou šanci, že jeho potřeby budou uspokojeny. V maloobchodě tento model poprvé použil Harris (1964). V současné době se tento model nejčastěji používá pro vymezení nákupních zón ve velkoměstech a aglomeracích (Maryáš 2004, 145).

1.8.2 Vymezení obslužné sféry na základě anketárních šetření

Při použití anketárního šetření se spádovost za službami, jak uvádí Maryáš, zjišťuje dvěma způsoby: (Maryáš, 2013)

1) anketou ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska (např. Wokoun, 1983) 2) anketou ve všech sídlech zkoumané oblasti (např. Maryáš, 1988).

Vhodnějším způsobem je použití anketárního šetření, které je prováděno ve všech sídlech oblasti, jelikož je obtížné stanovit kritéria, prostřednictvím kterých se určuje rozsah spádového území, ale také intenzita vztahu středisko-zázemí. Tento způsob je však velice náročný a současně i velmi nákladný. Jelikož u většiny případů není z těchto důvodů možné provést šetření ani u minimálního reprezentativního vzorku obyvatelstva zkoumané oblasti, navrhuje Maryáš použití náhradního anketárního šetření, které se provádí přes pracovníky obecních úřadů, učitele škol nebo ve vybraném vzorku domácností. Bývá doplněno o hodnocení středisek pomocí statických charakteristik (Maryáš 1983, 76).

Maryáš ve své práci z roku 1988 vymezil sféry vlivu obslužných středisek na základě dat získaných prostřednictvím anketárního šetření (Maryáš 1988, 33-36).

Kategorizoval obslužné procesy podle intenzity spádu do tří typů:

 Převážný spád, který označoval také jako hlavní 10 bodů  Částečný spád 5 bodů  Výjimečný spád 1 bod.

Při výpočtu postupoval takto: pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu j, přiřazena hodnota vij, která určuje relativní význam cíle i pro vykazující obce v tomto obslužném procesu:

Tij vij  * 100 PC ij * PT j

kde Tij - bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném spádu j PCij - počet cílů v tomto typu PTj - součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j.

Součet těchto hodnot vij byl pro každou obec roven 100 % u každého obslužného procesu j.

Každému obslužnému procesu byl dále přiřazen koeficient kj podle významu resp. frekvence využívání. Celkový relativní význam cvi cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy byl pak roven: v *k  j ij j cv  *100 i v *k i  j ij j

Přičemž opět platí, že v každé obci je součet hodnot cvi = 100 %.

Hlavním problémem, se kterým se Maryáš při vymezování sfér vlivu obslužných středisek setkal, bylo ohodnocení jednotlivých obslužných procesů z hlediska frekvence využívání. Maryáš uvádí, že: „vycházel především z počtu uváděných cílů v ČSSR, při předpokladu, že nejvíce cílových obcí je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti, a tedy u nejvýznamnějších, resp. současně nejfrekventovanějších obslužných procesů.“

Jak je možné si povšimnout, hledisko frekvence využívání vyjadřuje určitou důležitost procesu při uspokojování potřeb (tamtéž, 34).

Na základě analýzy převážných cílů (označovány jako hlavní) Maryáš rozlišil pro ČSSR čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně a pro další hodnocení těmto podskupinám přiřadil rozdílný koeficient, který byl stanoven na základě poměru počtů hlavních cílů, které byly uvedeny v daných obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, kde byl současně nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nadlokální úrovně. Byly určeny následující poměry: speciální služby: nákupy nábytku: nákupy knih: nákupy léků: nákupy běžného průmyslového zboží: běžné služby: nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0.

Koeficienty byly stanoveny takto: koeficient 1 - nákupy knih, nábytku, dojížďka za speciálními službami a nákupy speciálního výběrového zboží 6 koeficient 2 - nákupy léků koeficient 3 - nákupy běžného průmyslového zboží koeficient 4 - nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby.

„K vybraným střediskům byly ostatní obce Maryášem přiřazeny na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvou třetin hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska“. Obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly označeny za oscilační a počet jejich obyvatel byl při výpočtu populační velikosti obslužného střediska rozdělen mezi příslušné obce (tamtéž, 35-36). Tento postup je dále využit v praktické části pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek.

6 U dojížďky za speciálním výběrovým zbožím Maryáš uvádí, že se nejedná o proces uzavřený na nadmístní úrovni. Do hodnocení byl ovšem zařazen s nejnižším koeficientem pro další analýzy podřízenosti některých slabších obslužných středisek. 26

2 Vymezení zkoumané oblasti

Tato práce se zabývá spádovosti za službami ve dvou okresech, a to v okrese Karviná a Frýdek- Místek. Zkoumané území s celkovou rozlohou 1564 km2 zahrnuje 89 obcí, které se nacházejí v Moravskoslezském kraji.

2.1 Okres Karviná

Okres Karviná s rozlohou 356 km2 se nachází v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Okres sousedí na západě s okresem Ostrava, na jihu s okresem Frýdek-Místek, na severozápadě s okresem Opava a zbytek území vymezuje státní hranice s Polskem. Průměrná rozloha obce v daném okresu je 2096 ha. Největší rozlohu dosahuje město Karviná (5752 ha) a nejmenší rozlohu má v daném okresu obec Doubrava (778 ha). S počtem obyvatel přes 270 tisíc je třetím nejlidnatějším krajem v České republice. Průměrný počet obyvatel okresu Karviná je 16 200. Největší počet obyvatelstva se nachází v městě Havířov (84 033) a nejmenší v obci Chotěbuz (1105). 7

Okres Karviná se skládá ze 17 obcí, což jsou: Albrechtice, Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Havířov, Horní Bludovice, Horní Suchá, Chotěbuz, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonava a Těrlicko. Statut města má 7 z nich (Karviná, Havířov, Orlová, Český Těšín, Bohumín, Rychvald a Petřvald) a 5 měst (Bohumín, Český Těšín, Havířov, Karviná a Orlová) jsou správním obvodem obcí s rozšířenou působností, které jsou současně obvodem obcí s pověřeným obecním úřadem. 8

Charakter okresu se odvíjí od industriálního rozvoje oblasti. Ekonomický potenciál okresu je silně ovlivněn nálezem černého uhlí a postupným budováním nových důlních kapacit v 19. století. Současně se rozvíjel také průmysl železářský, chemický, koksárenský a dopravní infrastruktura. S rozvojem hornictví a průmyslu se zvýšila poptávka po nových pracovních silách, což ovlivnilo novou bytovou výstavbu, rozvoj dopravní infrastruktury a výstavbu nových objektů školství, zdravotnictví a kultury. 9

7,9 Český statistický úřad [online]. c2013, [cit. 2013-12-17]. Dostupné na:http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/ charakteristika_okresu_karvina. 8 Veřejná správa online. Města a obce online [online]. c1996-2013, [cit. 2013-12-18]. Dostupné na: http://mesta.obce.cz/vyhledat2.asp?okres=3803&vzhled=ul.

Jednalo se především o sídlištní zástavbu u stávajících měst, čímž vznikly nové městské části, ale také zcela nové město Havířov. 10

Vytvořila se polycentrická sídelní struktura s regiony nižšího řádu, ale podobného významu s výrazným vlivem Ostravy (Hruška-Tvrdý et al. 2012).

Od osmdesátých let dochází k poklesu objemu těžby černého uhlí a v důsledku vnitropolitických změn ve státě také k rychlému útlumu těžkého průmyslu, což má za následek uvolnění pracovní síly. Zvýšený počet nezaměstnaných je částečně absorbován díky státním dotacím, které podporují podnikání, rekvalifikace a výstavbu nových průmyslových zón „Nové pole“ v Karviné, a „Pod zelenou“ v Českém Těšíně. 11

Obrázek č. 1: Administrativní členění okresu Karviná k 1.1.2008

Pramen: Český statistický úřad 12

10, 11 Český statistický úřad [online]. c2013, [cit. 2013-12-17]. Dostupné na: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/ charakteristika_okresu_karvina. 12 Český statistický úřad [online]. c2013, [cit. 2013-12-17]. Dostupné na: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/ administrativni_rozdeleni_okresu_karvina_k_1_1_2008/$File/Karvin%C3%A1.gif.

2.2 Okres Frýdek-Místek

Okres Frýdek-Místek, který vznikl v roce 1960 sloučením okresu Místek, části okresu Frenštát pod Radhoštěm a Český Těšín, se nachází v nejvýchodnější části republiky a rozkládá se na 1208 km2. S počtem obyvatel přes 210 tisíc je pátým nejlidnatějším okresem v zemi. Tento okres sousedí na jihozápadě s okresem Vsetín, na západě s okresem Nový Jičín, na severu s okresy Ostrava-město a Karviná a zbytek území tvoří státní hranici s Polskou a Slovenskou republikou. 13

V současné době se okres Frýdek-Místek člení na 72 obcí. Do vymezeného území spadá obec Baška, Bílá, Bocanovice, Brušperk, Bruzovice, Bukovec, Bystřice, Čeladná, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Lomná, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hnojník, Horní Domaslavice, Horní Lomná, Horní Tošanovice, Hrádek, Hrčava, Hukvaldy, Jablunkov, Janovice, Kaňovice, Komorní Lhotka, Košařiska, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Lučina, Malenovice, Metylovice, Milíkov, Morávka, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nižní Lhoty, Nošovice, Nýdek, Ostravice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Písečná, Písek, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Ropice, Řeka, Řepiště, Sedliště, Smilovice, Soběšovice, Staré Hamry, Staré Město, Staříč, Střítež, Sviadnov, Třanovice, Třinec, Vělopolí, Vendryně, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň a Žermanice. 14

Z výše uvedeného výčtu má 6 obcí statut města (Brušperk, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Paskov a Třinec). Od roku 2003 se stala města Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov a Třinec obcemi jak s rozšířenou působností, tak i s pověřeným obecním úřadem. 15

13, 15 Český statistický úřad [online]. c2012, [cit. 2013-12-17]. Dostupné na: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i /charakteristika_okresu_frydek_mistek. 14 Veřejná správa online. Města a obce online [online]. c1996-2013, [cit. 2013-12-18]. Dostupné na: http://mesta.obce.cz/vyhledat2.asp?okres=3802&vzhled=ul.

Obrázek č. 2: Administrativní členění okresu Frýdek-Místek k 1. 1. 2008

Pramen: Český statistický úřad 16

Tabulka č. 1: Vybrané ukazatele v rámci zkoumaného území (k 31.12.2012)

Ukazatele Okres Karviná Okres Frýdek-Místek Rozloha v km2 356 1 208 Počet obcí 17 72 Počet částí obcí 55 101 Počet obyvatel 260 919 212 448 Pramen: vytvořeno autorkou na základě údajů z Českého statistického úřadu. 17

16 Český statistický úřad [online]. c2013, [cit. 2013-12-17]. Dostupné na: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/okre s_frydek_mistek_v_mapach_a_kartogramech. 17 Český statistický úřad [online]. c2013, [cit. 2013-12-17]. Dostupné na: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/ meziokresni_srovnani_vybranych_ukazatelu_v_moravskoslezskem_kraji_v_roce_2012.

3 Metodika výzkumu

Z důvodu nedostatečné datové základny by data o spádovosti občanů za službami v okrese Karviná a Frýdek-Místek nemohla být zjištěna. Proto bylo nutné provést průzkum dojížďky za občanským vybavením a tím získat primární data pro následné zpracování.

3.1 Výzkumné metody

Primární data jsou taková data, která nejsou známa nebo nebyla dříve publikována. Hlavní výhodou je jejich aktuálnost a konkrétnost, ovšem získání může být mnohem nákladnější a pomalejší, než je tomu u dat sekundárních, které jsou dostupné již před zahájením výzkumného projektu (Kozel et al. 2011, 55-56).

Primární data mohou být získávána prostřednictvím kvantitativního nebo prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Kvalitativní přístupu definuje problém. Cílem je následně tomuto problému porozumět a vytvořit o zkoumaném jevu ucelenou představu (Hendl 1997). Kvantitativní výzkum se zaměřuje na větší množství lidí, kterým dává stejné otázky, stejným způsobem (Ferjenčík 2000). Cílem je získat dostatek měřitelných číselných dat (Kozel et al. 2011, 158).

Oba dva přístupy je nutné chápat jako rovnocenné. Záleží vždy jen na cíli výzkumu, který z uvedených přístupů bude preferován. V některých případech je dokonce možné použít kombinaci obou forem šetření (Disman 2002).

3.2 Získání dat

Primární data a informace pro konkrétní výzkum je možné získat prostřednictvím tří základních metod. Jedná se o pozorování, experiment a dotazování (Kozel et al. 2011, 173-174). První forma dle Kotlera představuje: „shromažďování primárních údajů pozorováním příslušných osob, jejich jednání a situací“ (Kotler 2007, 410). Pozorování je v podstatě nepřímým nástrojem sběru dat a není závislé na ochotě respondentů spolupracovat. Další metodou získání dat je experiment, při kterém se pozoruje a vyhodnocuje chování a vztahy v uměle vytvořeném prostředí, do kterého je úmyslně zasahováno s cílem dosáhnout stejných podmínek pro všechny pokusné subjekty (Kozel et al. 2011, s. 179-182). Poslední uvedenou metodou je dotazování,

31 což je nejčastěji využívaná forma sběru dat. Dotazování je založeno buď na přímém, nebo zprostředkovaném kontaktu mezi respondentem a výzkumným pracovníkem. Přímé dotazování probíhá prostřednictvím rozhovoru. Ovšem mnohem častěji se využívá dotazník jako forma zprostředkovaného kontaktu při výzkumu (Kozel et al. 2011, 175).

3.2.1 Dotazník

Dotazník, jako způsob psaného řízeného rozhovoru, obsahuje sérii otázek, na něž respondenti odpovídají. Může mít papírovou nebo dnes často využívanou elektronickou podobu. Hlavní význam dotazníku spočívá dle Kozla v těchto oblastech: (Kozel et al. 2011, 200)

1. Získává data od respondentů 2. Je dopředu daná určitá struktura, která usměrňuje proces řízeného rozhovoru 3. Poskytuje jednotnou šablonu pro zápis dat 4. Napomáhá při zpracování dat.

Prostřednictvím dotazníku bývají data od respondentů získávána čtyřmi způsoby. Za nejběžnější bývá považováno dotazování z očí do očí, jehož hlavní výhodou je přímá zpětná vazba od respondenta k tazateli. Nevýhodou však jsou vysoké finanční a časové náklady, které jsou značně eliminovány v druhé metodě, kdy rozhovor probíhá prostřednictvím telefonu. Při telefonním rozhovoru však nechtějí všichni lidé hovořit o soukromých záležitostech, dokonce někteří telefonický výzkum zcela odmítají, což následně snižuje jeho reprezentativnost. Při telefonním rozhovoru, tak i při osobním kontaktu hraje důležitou roli osoba tazatele, která může respondenta ovlivnit. Pokud je při získávání dat použita písemná forma, tedy dotazníky zasílané poštou, nemá osoba tazatele na odpovědi respondentů žádný vliv. Nevýhodou je ovšem nízká flexibilita a malá návratnost dotazníků. Čtvrtým způsobem pro získání informací k danému výzkumu je využití internetu, a to konkrétně e-mailu a webových stránek. Tento nejmladší způsob spojuje výhody ostatních metod dotazování dohromady. Získání a následné zpracování dat není časově ani finančně nákladné, je odstraněn vliv tazatele na odpovědi, popřípadě je možné použít grafické pomůcky jako u dotazování z očí do očí. Navíc je dotazník v prostředí, které podporuje anonymitu, a proto mohou být odpovědi více otevřenější a pravdivější než u ostatních metod. Dotazování prostřednictvím internetu je ovšem omezeno jen na ty uživatele, kteří internet využívají, a proto není možné postihnout všechny skupiny obyvatelstva (Kozel et al. 2011, 175-178).

V souvislosti s dotazníkovým šetřením bývá uváděno také anketární šetření neboli anketa. Při anketě jsou rozesílány dotazníky, které respondenti vyplní a zasílají je zpět. Toto šetření se většinou týká jen malé skupiny obyvatel. Výsledky není možné pokládat za reprezentativní, jelikož respondenti bývají autorem ankety již předem vybráni (Petrusek, 1996, 76).

3.3 Výběrový soubor

Výběrový soubor je reprezentativní vzorek populace. Výběrové šetření se využívá u většiny výzkumů, jelikož provádět dotazování u všech členů základního souboru by bylo časově i finančně nákladné, ale také často nemožné. Proto je důležité, aby vybraný vzorek splňoval podmínku reprezentativnosti, která je splněna při procesu náhodného výběru. Tento proces umožňuje všem členům základního souboru být vybrán. Pokud by byl náhodný výběr příliš nákladný a časově náročný, je možné zvolit záměrný výběr, při kterém jsou získáváni respondenti snadno dosažitelní nebo respondenti, kteří se v dané problematice výzkumu orientují. Při výběru souboru je nutné také stanovit, kolik lidí by mělo být dotázáno. Jak uvádí Kotler: „dobře vybraný soubor, i menší než 1%, může být často velmi spolehlivý“ (Kotler 2007, 419).

3.4 Vlastní výzkum

V předcházející kapitole byly popsány výzkumné metody, možnosti získání dat i způsob dotazníkového šetření. V této kapitole bude popsán postup při vlastním výzkumu.

Vlastní šetření a tvorba dotazníku vychází z práce RNDr. Jaroslava Maryáše z roku 1988. V Maryášově práci, která měla za cíl vymezit střediska maloobchodu a komunálních služeb nadmístní úrovně, vymezit jejich sféry vlivu a přispět k poznání hierarchie obslužné sféry v ČSSR, bylo provedeno Geografickým ústavem ČSAV anketární šetření o spádovosti obyvatelstva za občanskou vybaveností. Šetření bylo prováděno prostřednictvím tajemníků národních výborů, kteří byli dotazováni na cíle obyvatel při dojížďce za službami. Omezujícím faktorem se stala nedostatečná datová základna, jelikož šetření, které by se zaměřovalo na zjišťování spádovosti obyvatel, není zcela běžně prováděno.

V této práci byly vymezovány sféry vlivu obslužných středisek prostřednictvím anketárního šetření. Jelikož by byl reprezentativní vzorek populace pro toto šetření příliš velký a výzkum by proto nemohl být proveden, bylo použito náhradní anketární šetření, které je možné provádět přes obecní úřady, školy či domácnosti (Toušek et al. 2008, 287).

V této práci byl sběr dat realizován přes soustavu obecních úřadů. Představitelům příslušných obecních úřadů byl zaslán dotazník, který byl již dříve schválený RNDr. Jaroslavem Maryášem. Řada otázek vycházela z dotazníku18, který byl použit při anketárním šetření o spádovosti obyvatelstva za občanskou vybaveností realizovaný pod záštitou Geografického ústavu ČSAV a Geografického ústavu SAV. Důvodem pro použití obdobného dotazníku je následná možnost srovnání výsledků z dřívějšího anketárního šetření se současným.

Dotazník spolu s průvodním dopisem byl zasílán prostřednictvím elektronické pošty. V průvodním dopise byli představitelé obecních úřadu požádáni o spolupráci při anketárním šetření, byl uveden důvod šetření a způsob, jak bude se získanými daty naloženo, a jak při vyplňování postupovat spolu s názornými příklady pro vyplnění. Dále bylo uvedeno, kam vyplněný dotazník zasílat, údaje o mé osobě spolu s kontaktními údaji pro případ jakýchkoliv dotazů. Samotný dotazník byl zpracován ve formě tabulky a rozdělen do tří oblastí. Oproti původnímu dotazníku, který obsahoval otázky týkající se maloobchodu a služeb, byl rozšířen o oblast zdravotnictví a školství.

Zdravotnictví

V této oblasti byla zkoumána dojížďka obyvatel dané obce do zdravotnických zařízení. Konkrétně se otázky týkaly návštěvy praktického, dětského, ženského a speciálního lékaře, stomatologa a návštěvy polikliniky a nemocnice.

Dostupnost zdravotnických zařízení a zdravotní péče pro děti a dospělé je v ČR značně rozdílná. V roce 2012 připadlo na 1 praktického lékaře pro děti a dospělé v průměru 1 402 obyvatel, na 1 praktického zubního lékaře 1 596 obyvatel a na 1 gynekologa 3 840 žen. Síť lůžkových zařízení byla k roku 2012 složena ze 188 nemocnic. 19

18 viz. příloha č. 3.

19 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotnictví ČR 2012 ve statistických údajích. [online]. c2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupný na World Wide Web: http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnictvi-cr-2012-ve- statistickych-udajich. ISBN 978-80-7472-045-1.

Na území, které je předmětem této práce, se nachází celkem 9 nemocnic, z toho 5 na území okresu Karviná (Bohumín, Havířov, Český Těšín, Karviná-Ráj, Karviná-Nové Město) a 4 v okrese Frýdek-Místek (Frýdek-Místek, Třinec). 20

Počet dalších sledovaných zdravotnických zařízení, kterými okres Karviná a okres Frýdek- Místek disponují, jsou uvedeny v následující tabulce.

Obrázek č. 3: Síť nemocnic k 31. 12. 2012

Pramen: Zdravotnická ročenka Moravskoslezského kraje 2012, vlastní zpracování. 21

20, 21 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotnická ročenka Moravskoslezského kraje, 2012 [online]. c2012 [cit. 2013-12-16]. Dostupný na World Wide Web:http://www.uzis.cz/cr- kraje/kraje/moravskoslezsky-kraj. ISBN: 978-80-7472-081-9.

Tabulka č. 2: Počet zdravotnických zařízení v okrese Karviná a Frýdek-Místek

Počet zařízení v okrese Počet zařízení v okrese Druh zařízení Karviná Frýdek-Místek Nemocnice 5 4 Ordinace praktického lékaře 103 90 Ordinace dětského lékaře 53 38 Ordinace ženského lékaře 30 18 Ordinace speciálního lékaře 131 122 Stomatologická ordinace 126 112 Poliklinika 2 1 Pramen: Zdravotnická ročenka Moravskoslezského kraje 2012, vlastní zpracování. 22

Školství

V rámci druhé oblasti byla zkoumána dojížďka do škol a školských zařízení, a to konkrétně do těchto pěti úrovní:

- mateřská škola - základní škola 1. stupně - základní škola 2. stupně - střední škola, gymnázia, SOU - vyšší odborná škola - vysoká škola

Vzdělávání v mateřských školách, které není povinné, se uskutečňuje pro děti obvykle od tří do šesti let. V roce 2012 působilo v okrese Karviná 87 školek pro 7 242 dětí. V okrese Frýdek- Místek bylo o deset mateřských škol více a nabízely výuku pro 7 238 dětí. Základní školy byly rozděleny do dvou stupňů. 23

První stupeň zahrnuje ročníky 1-5, druhý stupeň ročníky 6-9. V okrese Karviná navštěvovalo školu 20 078 žáků prostřednictvím 72 škol. V okrese Frýdek-Místek působilo 71 škol, ale počet žáků je téměř o 7,5 tis. nižší. Střední odborné školy byly sledovány spolu s gymnázii a SOU.

22 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotnická ročenka Moravskoslezského kraje, 2012 [online]. c2012 [cit. 2013-12-16]. Dostupný na World Wide Web:http://www.uzis.cz/cr-kraje/kraje/moravskoslezsky-kraj. ISBN: 978-80-7472-081-9. 23 Český statistický úřad, Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2012 [online]. c2012, [cit. 2013-12-18]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/ krajkapitola/801011-12-r_2012-20.

V okrese Karviná studovalo 12 687 studentů na 32 středních školách. V okrese Frýdek-Místek působilo 21 středních škol pro necelých 8 tis. studentů. Počet vyšších odborných škol je v obou okresech stejný. V okrese Karviná navštěvovalo 207 studentů vyšší odbornou školu v Havířově a v Petrovicích u Karviné. V okrese Frýdek-Místek působily obě školy ve Frýdku-Místku a počet studentů byl o 69 vyšší než v okrese Karviná. V rámci zkoumaného území probíhá vysokoškolské vzdělání prostřednictvím dvou soukromých vysokých škol neuniverzitního typu (Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o. p. s.). Ve městě Karviná se nachází Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Opavě. Počet studentů ve sledovaném období činil spolu s fakultou 4 613. 24

Maloobchod a služby

Poslední a současně nejrozsáhlejší sledovanou oblast tvoří maloobchod a služby. Tato část vychází z původního dotazníku, ale je částečně upravena tak, aby odpovídala současným podmínkám. Otázky týkající se maloobchodu zjišťovaly spádovost občanů dané obce jak za obvyklými nákupy, jako je nákup potravin, drogerie, textilu, obuvi či nákupy v lékárně, tak i za méně častými nákupy elektroniky, sportovních potřeb, knih, hudebních a filmových nosičů, nábytku a bytových doplňků. Byla zjišťována také spádovost za nákupem speciálního výběrového zboží, což jsou např. šperky či motoristické zboží.

Otázky týkající se služeb se taktéž poptávaly jak na běžné, tedy často využívané služby, jako je návštěva kadeřnictví či čistírny, tak i na speciální služby, což je např. oprava hodinek či návštěva fotografa. Otázky byly kladeny také na návštěvu různých zařízení poskytující širokou škálu služeb. Jednalo se o návštěvu sportovních zařízení (fitcentra, bazény), kulturních zařízení (muzea, koncerty, výstavy), návštěvu kin, divadel, zábavních zařízení (bowling, diskotéky), návštěvu restaurací, vináren a barů a návštěvu finančních institucí (banky).

Postup při sběru dat Pro výpočet spádových oblastí bylo nutné zajistit primární údaje. Proto byla použita metoda dotazování, která probíhala jak prostřednictvím internetu, tak i pomocí osobního a telefonického dotazování. Získávání údajů se uskutečnilo, jak již bylo uvedeno, formou

24 Český statistický úřad, Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2012 [online]. c2012, [cit. 2013-12-18]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/ krajkapitola/801011-12-r_2012-20.

37 náhradního anketárního šetření prostřednictvím obecních úřadů, a to konkrétně starostů, popřípadě referentů daného úřadu. Předpokládala jsem, že tito lidé budou mít jako představitelé dané obce co možná nejkonkrétnější informace o službách, které se jak v jejich obci, tak i v blízkém okolí nacházejí. Získání dat probíhalo v několika fázích. V první fázi, která probíhala od 1. září do 30. září, byl zasílán dotazník, který je uveden v příloze této práce25, na všechny obecní úřady, které spadají do vymezeného území. Byla jsem příjemně překvapena množstvím dotazníků, které se v prvních dnech vracely. V dalších dnech však intenzita klesala. Ke konci září nedorazil zpět již žádný. V první fázi tedy bylo získáno přes 50 % všech dotazníků. Následně jsem tedy přistoupila k druhé fázi, která probíhala do konce října. Na začátku druhé fáze jsem zjišťovala, z jakého důvodu se mi nepodařilo získat dotazníky ze všech sledovaných obcí. Častým problémem se ukázalo nepochopení, na základě jakých údajů má být dotazník vyplňován. Někteří zástupci se domnívali, že musí nejdříve provést šetření ve své vlastní obci. Za další problém považuji nezájem některých představitelů obcí účastnit se na tomto výzkumu. Domnívám se, že tento nezájem pramení ze současné situace, kdy jsou lidé tzv. „přesyceni“ množstvím výzkumů a dotazů, které slouží především komerčním účelům. Tyto problémy jsem se pokusila v druhé fázi zcela odstranit. Obrátila jsem se proto znovu na ty obecní úřady, od kterých jsem dotazník neobdržela s opětovnou výzvou o vyplnění a zaslání dotazníku zpět. Současně jsem zasílala poděkování na ty obecní úřady, které již údaje zaslaly. V průběhu druhé fáze jsem obdržela několik telefonních hovorů od představitelů jednotlivých obcí, kteří se dotazovali na konkrétní problém, který se v průběhu vyplňování naskytl. Návratnost dotazníků byla opět shodná s první fází. V prvním týdnu byla návratnost nejvyšší. V tomto období jsem již měla data o spádovosti z celého okresu Karviná, ale dotazník nedodalo ještě 28 obcí z okresu Frýdek-Místek. Přistoupila jsem tedy ke třetí fázi, která probíhala do půlky listopadu. V tomto období jsem se naposledy pokusila zaslat na zmíněné obce, od kterých jsem údaje nedostala, dotazník s prosbou o vyplnění. Na tuto prosbu reagovalo 11 obcí. U zbývajících 17 obcí jsem provedla telefonické dotazování. Prostřednictvím telefonního hovoru se mi podařilo získat data od 12 obcí. Zbylých 5 obcí se mi buď nepodařilo telefonicky zkontaktovat, nebo představitelé daného obecního úřadu nemohli požadované data v danou chvíli poskytnout. Tyto obce jsem posléze navštívila osobně, přičemž jsem se setkala se vstřícným přístupem k vyplnění. Díky osobnímu dotazování jsem již měla data od všech obecních úřadů, které spadají do vymezeného území.

25 viz. příloha č. 3.

4 Parciální obslužné regiony okresu Karviná a Frýdek- Místek

V přecházející části byl popsán postup při sběru dat pomocí anketárního šetření. Prostřednictvím analýzy získaných dat ve třech sledovaných oblastech, a to konkrétně ve zdravotnictví, školství a také v maloobchodu a službách mohly být určeny tyto dílčí regiony:

 zdravotnický region  školský region  region maloobchodu a služeb.

U každého z těchto tří regionů byla určena obslužná střediska a sféry vlivu, které byly sledovány na dvou hierarchických úrovních:

 úroveň nadlokální  úroveň mikroregionální.

Po vymezení jednotlivých regionů na nadlokální a mikroregionální úrovni mohl být popsán komplexní obslužný region.

4.1 Zdravotnický region

Tento region byl vymezen na základě dojížďky za zdravotnickými službami. Tato dojížďka byla sledována na dvou úrovních. Na úrovni nadlokální byla sledována primární péče, která je poskytována formou prvního kontaktu (Gladkij, 2003). Pod tuto péči spadají praktičtí lékaři, lékaři pro děti a dorost, gynekologové a stomatologové. Pokud by v určité obci probíhaly právě tři z uvedených čtyř obslužných procesů, mohla být daná obec uvedena jako středisko nadlokálního významu. Pro vymezení středisek mikroregionální úrovně byla sledována sekundární péče, ke které je pacient zpravidla poslán z péče primární (Gladkij, 2003). Byla tedy sledována dojížďka k odbornému lékaři a na polikliniku. Střediskem mikroregionální úrovně se mohla stát ta obec, ve které probíhaly procesy na nadlokální úrovni a současně poskytovala služby odborného lékaře či polikliniky. Podmínkou však bylo, že středisko mikroregionální úrovně musí poskytovat všechny čtyři výše uvedené typy lékařské péče, které jsou poskytovány na nadlokální úrovni. Na základě výsledků anketárního šetření, které bylo následně prověřeno

39 prostřednictvím zdravotnické databáze UZIS26 bylo zjištěno, že v okrese Karviná je poskytovaná služba praktického lékaře v 16 obcích, tedy ve všech obcích okresu Karviná kromě Chotěbuzi. Dětský lékař je k dispozici ve 13 obcích, ženský lékař v 10 obcích a stomatolog opět ve všech 16 obcích kromě Chotěbuzi. Odborného lékaře mohou obyvatelé navštěvovat v 6 obcích, konkrétně v Bohumíně, Českém Těšíně, Havířově, Karviné, Orlové, Petřvaldu a Stonavě. Na území okresu Karviná se nacházejí 2 polikliniky, a to v Karviné a Havířově.

V okrese Frýdek-Místek mají občané možnost navštívit praktického lékaře celkem ve 40 obcích, dětského lékaře ve 28 obcích, ženského v 10 obcích a stomatologa ve 31 obcích. Co se týče odborných lékařů-specialistů, je možné navštívit celkem 10 obcí v okrese Frýdek-Místek, ve kterých se tento lékař nachází. Na území se také nacházejí 3 polikliniky, a to konkrétně v Jablunkově, Frýdku-Místku a Frýdlantu nad Ostravicí.

V rámci anketárního šetření byla také poptávána spádovost do nemocnic. Nemocnice, jak je uvedeno v kapitole 3.4, se nacházejí v Karviné, Havířově, Orlové, Bohumíně, Českém Těšíně, Třinci a Frýdku-Místku. Jelikož význam nemocnic přesahuje jak nadlokální, tak i mikroregionální úroveň, nebyla spádovost do nemocnic zahrnuta mezi zkoumané procesy (viz. např. Žák, 2012).

4.1.1 Vymezení nadlokálních obslužných středisek

Nadlokální střediska byla vymezena podle výše uvedených podmínek, tedy pokud na daném území probíhají alespoň tři ze čtyř obslužných procesů. Za nadlokální středisko byly určeno celkem 39 obcí v rámci sledovaného území a 2 obce, které do této oblasti nespadají.

V okrese Karviná byly určeny tyto obce: Albrechtice, Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Havířov, Horní Suchá, Karviná, Orlová, Rychvald, Petřvald, Těrlicko. V okrese Frýdek-Místek byly za nadlokální střediska určeny tyto obce: Baška, Brušperk, Bystřice, Čeladná, Dobrá, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hnojník, Hukvaldy, Jablunkov, Komorní Lhotka, Kunčice pod Ondřejníkem, Kozlovice, Lučina, Morávka, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Ostravice, Palkovice, Paskov, Písek, Raškovice, Střítež, Třanovice, Třinec, Vendryně. Mimo okres bylo označeno Těrlicko a Český Těšín.

26 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Registr zdravotnických zařízení [online]. c2013 [cit. 2013-12- 18]. Dostupné na World Wide Web: http://www.uzis.cz/uzis/rzz/rzz.htm.

4.1.1.1 Vymezení sfér vlivu nadlokálních středisek

Pro vymezení jednotlivých sfér vlivu obslužných středisek byl využit stejný přístup, který byl použit také Maryášem (Maryáš 1988). Hodnoceny byly odpovědi získané prostřednictvím anketárního šetření. Při řešení spádovosti v rámci zdravotnického regionu nebylo nutné přiřazovat jednotlivým obslužným procesům rozdílný koeficient. Struktura sítě zdravotních zařízení a zdravotní péče je předem hierarchicky daná, tudíž byl u každé obce počítán pouze relativní spád, a to podle počtu uvedených cílů v rámci daného procesu. Podle takto vypočteného spádu bylo možné danou obec přiřadit k příslušnému středisku. Postup byl následující: pokud obec uváděla u určitého procesu pouze hlavní cíl, byla k němu přiřazena. Pokud však uváděla několik cílů, bylo nutné určit převažující spád. Jak uvádí Maryáš: „celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nesmí dosahovat dvou třetin celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska“. Pokud u dané obce nebyl určen převažující spád, byla uvedena jako oscilační (Maryáš 1988).

Při použití výše uvedeného postupu pro vymezení jednotlivých sfér vlivu obslužných středisek byly stanoveny následující spádové oblasti.

V okrese Karviná se nacházejí v převážné většině obce s charakterem nadlokálního střediska. Jedná se o Albrechtice, Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyni, Havířov, Horní Suchou, Karvinou, Orlovou, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonavu a Těrlicko. Obec Doubrava, Horní Bludovice a Chotěbuz vykazují spádovost k jinému obslužnému středisku z důvodu nedostatku zdravotnických služeb na jejich území. Nadlokálním obslužným střediskem pro obec Doubrava je Orlová, pro Chotěbuz Český Těší a pro Horní Bludovice je to Havířov. Stonava je oscilační mezi Havířovem a Karvinou.

Obrázek č. 4: Nadlokální zdravotnický region – okres Karviná

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Ve dvou obcích, ve kterých se nachází jak praktický a dětský lékař, tak i stomatolog byla zjištěna spádovost k jinému středisku. Jedná se o Petrovice u Karviné a Horní Suchou. Důvod je možné spatřovat v kapacitě zdravotnického zařízení, která je vzhledem k počtu obyvatel nedostatečná, a proto obyvatelé dojíždějí do nejbližšího nadlokálního střediska. Tyto dvě střediska jsou v této práci uváděny jako spádující střediska. U obcí, které spadají do této kategorie, bylo provedeno dotazníkové šetření také s obyvateli pro ověření správnosti zjištěných údajů. Výsledky jsou uvedeny v kapitole 5.

Tabulka č. 3: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Nadlokální Počet spádujících Nadlokální Počet spádujících obslužné středisko obyvatel obslužné středisko obyvatel Albrechtice 3928 Karviná 64124 Bohumín 21726 Orlová 31997 Český Těšín 26300 Petřvald 7094 Dětmarovice 4107 Rychvald 7216 Dolní Lutyně 5109 Těrlicko 4297 Havířov 85021 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

V okrese Frýdek-Místek je situace odlišná. Největší spádový obvod (podle počtu obyvatel) tvoří Frýdek-Místek, který je spádovou oblastí pro: Bruzovice, Kaňovice, Sedliště, Staré Město a Sviadnov. Druhým významným střediskem je Třinec, pod který spadá Řeka, Smilovice a Vendryně. Jelikož je Vendryně nadlokálním střediskem, je v této práci označena jako spádující středisko. Do Frýdlantu nad Ostravicí dojíždějí občané z Metylovic, Lhotky, Pržna, Malenovic a Pstruží. Pod město Jablunkov spadají Bocanovice, Horní Lomná, Hrádek, Košařiska, Milíkov a Písečná. Zajímavé postavení má obec Dobrá, která se nachází na východě od města Frýdek-Místek a je jednou z největších a nejlidnatějších obcí v okrese. Jelikož sousedí s řadou obcí, ve kterých není dostatečná občanská vybavenost, byla označena těmito obcemi: Dobratice, Horní Domaslavice, Nižní Lhoty, Nošovice, Pazderna a Vojkovice. Pod Ostravici spadá Bílá a Staré Hamry. Pod Paskov Řepiště a Žabeň. Do Brušperku dojíždí obyvatelé z Krmelína, Fryčovic a Staříče. Pod Těrlicko spadají Soběšovice a Žermanice. Pod Mosty u Jablunkova Dolní Lomná a Hrčava, pod Střítěž Vělopolí, pod Morávku obec Krásná a pod Hnojník Dolní a Horní Tošanovice. Velké množství obcí neuvedlo převažující spád, projevují se tedy jako oscilační. Baška osciluje mezi svou obcí a Frýdkem-Místkem, a to i přesto, že se na jejím území nachází jak praktický a ženský lékař, tak i stomatolog. Mezi Mosty u Jablunkova a Pískem osciluje Bukovec, mezi Dobrou a Lučinou oscilují Dolní Domaslavice. Janovice oscilují mezi Baškou a Raškovicemi. Nýdek, ačkoli se na jeho území nachází praktický lékař, dětský lékař, tak i stomatolog, je oscilační mezi svou obcí a Bystřicí. Podobně také Písek, na jehož území se nacházejí tytéž služby, osciluje mezi Pískem a Jablunkovem. Obec Pražmo osciluje mezi Morávkou a Raškovicemi a mezi Třincem a Českým Těšínem osciluje Ropice. Obec Třanovice jako nadlokální středisko na jehož území se nachází praktický a dětský lékař a také stomatolog je oscilační mezi svou obcí a Hnojníkem. V obci Vyšní Lhoty se nenachází žádná ze sledovaných zdravotnických služeb. Tato obec osciluje mezi Dobrou a Raškovicemi. Několik nadlokálních středisek vykazuje spádovost jen pro svou vlastní obec, nebyly tedy žádnou jinou obcí označeny. Jedná se o Čeladnou, Hukvaldy, Komorní Lhotku, Kozlovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Návsí a Palkovice.

Obrázek č. 5: Nadlokální zdravotnický region – okres Frýdek-Místek

Těrlicko

Český Těšín

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 4: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Nadlokální obslužné Počet spádujících Nadlokální obslužné Počet spádujících středisko obyvatel středisko obyvatel Baška 2789 Morávka 2201 Brušperk 10561 Mosty u Jablunkova 4775 Bystřice 6313 Návsí 3883 Čeladná 2481 Nýdek 998 Dobrá 8168 Ostravice 3248 Frýdek-Místek 66214 Palkovice 3192 Frýdlant nad Kunčice pod 13736 2237 Ostravicí Ondřejníkem Hnojník 2863 Písek 1241 Hukvaldy 1984 Raškovice 3616 Jablunkov 12936 Střítež 784 Komorní Lhotka 1255 Třanovice 511 Kozlovice 2938 Třinec 43268 Paskov 6430 Těrlicko 1169 Lučina 1892 Český Těšín 765 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

4.1.2 Vymezení mikroregionálních obslužných středisek

Na mikroregionální úrovni byla sledována tzv. sekundární péče. Byla hodnocena dojížďka k odbornému lékaři, tedy ke specialistovi, a dojížďka na polikliniku. Střediskem mikroregionální úrovně se mohla stát ta obec, která poskytovala služby odborného lékaře či polikliniky. Podmínkou však bylo, že středisko mikroregionální úrovně musí zároveň poskytovat všechny čtyři výše uvedené typy lékařské péče, které jsou poskytovány na nadlokální úrovni.

V okrese Karviná bylo na základě údajů z anketárního šetření zjištěno, že pouze v Karviné a v Havířově se nacházejí všechny sledované procesy, což jsou všechny čtyři typy lékařů, specialista i poliklinika. Za mikroregionální středisko byl dále označen také Bohumín, Český Těšín a Orlová. Mimo zkoumané území byla označena Ostrava.

V okrese Frýdek-Místek se nacházejí všechny sledované procesy ve Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Třinci a v Jablunkově. Za mikroregionální středisko byl dále označen také Brušperk. Mimo sledované území byla označena Ostrava, Havířov, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm a Kopřivnice.

4.1.2.1 Vymezení sfér vlivu mikroregionálních středisek

Pro vymezení sfér vlivu mikroregionálních středisek byl použit stejný postup, který je uvedený v kapitole 4.1.1.1.

V okrese Karviná má dominantní vliv mikroregionální středisko Havířov, které tvoří největší spádový obvod. Nejlidnatější město Havířov je spádovou oblastí pro Albrechtice, Horní Bludovice, Horní Suchou a Těrlicko. Pod druhé nejlidnatější město Karvinou spadají Petrovice u Karviné. Mezi Karvinou a Bohumínem oscilují Dětmarovice a mezi Karvinou a Havířovem osciluje Stonava. Pod Bohumín spadá Dolní Lutyně. Orlová je spádovou oblastí pro Doubravu a Český Těšín pro Chotěbuz. Petřvald a Rychvald vykazují spádovost do Ostravy, která leží mimo zkoumané území.

Obrázek č. 6: Mikroregionální zdravotnický region – okres Karviná

Ostrava

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 5: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Mikroregionální obslužné středisko Počet spádujících obyvatel Bohumín 28889 Český Těšín 26300 Havířov 93246 Karviná 66177 Orlová 31997 Ostrava 14310 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

V okrese Frýdek-Místek je největším zdravotnickým mikroregionálním střediskem Frýdek- Místek s téměř 94 tis. obyvateli. Do tohoto střediska spadají obce: Baška, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Fryčovice, Horní Domaslavice, Kaňovice, Lučina, Metylovice, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Pazderna, Pražmo, Pržno, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Vojkovice, Vyšní Lhoty a Žabeň. Dalším významným mikroregionálním střediskem je Frýdlant nad Ostravicí, do kterého spadají obce: Bílá, Čeladná, Janovice, Kozlovice, Krásná, Lhotka, Malenovice, Ostravice, Pstruží a Staré Hamry.

Třinec je spadovou oblastí pro obce Bocanovice, Bukovec, Bystřici, Dolní Lomnou, Horní Lomnou, Hrádek, Hrčavu, Košařisku, Hnojník, Milíkov, Nýdek, Písek, Řeku, Smilovice, Střítěž, Třanovice a Vendryni. Mikroregionální středisko Jablunkov jako svou hlavní spádovou oblast označila pouze obec Písečná, ačkoliv se na jeho území nacházejí všechny sledované procesy. Tento stav je zapříčiněn dojížďkou občanů do mikroregionálního střediska Třinec. Středisko Brušperk nebylo označeno žádnou obcí. Dle mého názoru je tento fakt způsoben blízkosti velkých středisek, tedy Frýdku-Místku a Ostravy. Právě Krmelín, který sousedí s Brušperkem a také Paskov, vykazují spád do Ostravy. Stejně tak i výše zmíněné Fryčovice, které sousedí s Brušperkem, vykazují spádovost ke středisku Frýdek-Místek. Mimo okres Frýdek-Místek bylo jako mikroregionální středisko označeno město Havířov, které je spádovou oblastí pro Soběšovice, Komorní Lhotku a Žermanice a také Český Těšín, který je spádovou oblastí pro Vělopolí. Mimo zkoumané území bylo kromě Ostravy označeno mikroregionální středisko Frenštát pod Radhoštěm pro Kunčice pod Ondřejníkem a středisko Kopřivnice pro Hukvaldy. Některé obce opět nevykazují převažující spád k mikroregionálnímu středisku. Mezi Frýdkem-Místkem a Havířovem oscilují Dolní Domaslavice, mezi Frýdkem-Místkem a Třincem to jsou Horní a Dolní Tošanovice, mezi Třincem a Jablunkovem oscilují Mosty u Jablunkova a mezi Třincem a Českým Těšínem obec Návsi a Ropice.

Obrázek č. 7: Mikroregionální zdravotnický region – okres Frýdek-Místek

Ostrava Havířov Český Těšín

Kopřivnice

Frenštát pod R.

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 6: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Mikroregionální obslužné středisko Počet spádujících obyvatel Brušperk 3925 Frýdek-Místek 93930 Frýdlant nad Ostravicí 23041 Jablunkov 8614 Třinec 66571 Ostrava 6118 Havířov 3044 Český Těšín 2984 Kopřivnice 1984 Frenštát pod Radhoštěm 2237 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

4.2 Školský region

Školský region byl vymezen na základě sledování dojížďky do škol a školských zařízení, a to do těchto pěti úrovní: mateřské školy, základní školy prvního stupně, základní školy druhého stupně, střední školy (gymnázia, SOU), vyšší odborné školy a vysoké školy.

Na nadlokální úrovni byla hodnocena dojížďka do základních škol. U základních škol byla zvlášť sledována dojížďka žáků na první a druhý stupeň. Pro určení obce nadlokálním střediskem bylo rozhodující, zda se v obci nacházejí oba stupně základní školy, tedy všech devět tříd.

Na mikroregionální úrovni byla sledována dojížďka do středních škol. Obec mohla být určena jako mikroregionální středisko tehdy, pokud se na jejím území nacházely alespoň dvě střední školy. Nebylo přitom rozhodující, zda se jedná o gymnázia, střední odborné školy nebo střední odborná učiliště.

Důležité je ovšem upozornit na fakt, který odlišuje školský region od ostatních regionů. Návštěva škol a školských zařízení není uskutečňována všemi občany dané obce, ale jedná se o skupinu občanů, kterou tvoří právě žáci a studenti.

Dojížďka na vyšší odbornou školu a vysokou školu nebyla hodnocena, jelikož se jedná o proces, který přesahuje jak nadlokální tak i mikroregionální úroveň (viz. např. Žák 2012).

4.2.1 Vymezení nadlokálních středisek

V okrese Karviná bylo dle Rejstříku škol27 a databáze MOS28 zjištěno, že se základní škola nachází ve všech obcím tohoto okresu. Pouze ve dvou obcích se jedná o první stupeň základní školy. V ostatních, tedy v 15 obcích, se nachází úplná základní škola. Jedná se o Albrechtice, Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyni, Doubravu, Havířov, Horní Suchou, Karvinou, Orlovou, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonavu a Těrlicko. Tyto obce se tedy mohly stát nadlokálním školských střediskem.

V okrese Frýdek-Místek se nachází základní škola v 54 obcích. Ve 26 obcích mohou navštěvovat žáci pouze první stupeň základní školy. V ostatních obcí se nachází úplná základní škola. Jedná se o tyto obce: Brušperk, Bystřici, Čeladnou, Dobrou, Dolní Domaslavice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hukvaldy, Jablunkov, Janovice, Kozlovice, Hnojník, Kunčice pod Ondřejníkem, Milíkov, Morávku, Mosty u Jablunkova, Návsi, Nýdek, Ostravici, Palkovice, Paskov, Písek, Raškovice, Sedliště, Staré Město, Třinec a Vendryni. Mimo okres bylo označeno Těrlicko.

4.2.1.1 Vymezení sfér vlivu nadlokálních středisek

K vymezení sfér vlivu byl opět využit postup uvedený v kapitole 4.1.1.1, který byl použit při vymezování nadlokálních zdravotnických obslužných středisek. Struktura sítě škol a školských zařízení, stejně jako v případě zdravotnických zařízení, je hierarchicky pevně stanovena, tudíž byl u každé obce počítán pouze relativní spád, a to podle počtu uvedených cílů v rámci daného procesu. Podle takto vypočteného spádu bylo možné danou obec přiřadit k příslušnému středisku. Pokud obec uváděla u určitého procesu pouze hlavní cíl, byla k němu přiřazena. Pokud však uváděla několik cílů, bylo nutné určit převažující spád. Celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska přitom nesměl dosahovat dvou třetin celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Pokud u dané obce nebyl určen převažující spád, byla uvedena jako oscilační.

27 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Rejstřík škol a školských zařízení [online]. c2006, [cit. 2013-12- 18]. Dostupné na: http://rejskol.msmt.cz. 28 Český statistický úřad, MOS – městská a obecní statistika [online]. c2008, [cit. 2013-12-18]. Dostupné na: http://vdb.czso.cz/mos/.

Na základě získaných odpovědí z anketárního šetření, které byly následně prověřeny prostřednictvím Rejstříku škol a databáze MOS, a při použití výše uvedeného postupu pro vymezení jednotlivých sfér vlivu obslužných středisek, byly stanoveny tyto spádové oblasti.

V okrese Karviná se v převážné většině opět nacházejí obce s charakterem nadlokálního střediska. Jedná se o Albrechtice, Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyni, Doubravu, Havířov, Horní Suchou, Karvinou, Orlovou, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonavu a Těrlicko. Pouze Horní Bludovice a Chotěbuz vykazují spádovost k jinému obslužnému středisku. Nadlokálním obslužným střediskem pro Chotěbuz je Český Těšín a pro Horní Bludovice je to Havířov.

Obrázek č. 8: Nadlokální školský region – okres Karviná

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 7: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Nadlokální obslužné Počet spádujících Nadlokální obslužné Počet spádujících středisko obyvatel středisko obyvatel Albrechtice 3928 Horní Suchá 4576 Bohumín 21726 Karviná 57842 Český Těšín 26300 Orlová 30722 Dětmarovice 4107 Petřvald 7094 Dolní Lutyně 5109 Rychvald 7216 Doubrava 1275 Stonava 1854 Havířov 79518 Těrlicko 4297 Petrovice u Karviné 5355 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

V okrese Frýdek-Místek se nachází 28 nadlokálních středisek. Největší spádový obvod tvoří opět Frýdek-Místek, pod který spadá Sviadnov, Baška a Staříč. Dalším významným střediskem je Třinec, který je spádovou oblastí pro Ropici. Do Frýdlantu nad Ostravicí dojíždějí žáci a studenti z Malenovic, Pstruží, Metylovic, Pržna a Krásné. Do Jablunkova z Písečné a Horní Lomné. Brušperk je nadlokálním střediskem pro Krmelín a Dobrá pro Pazdernu, Vojkovice, Dobratice, Nošovice a Nižní Lhoty. Pod Dolní Domaslavice spadá Lučina, Soběšovice a Horní Domaslavice. Kozlovice jsou spádovou oblastí pro Lhotku a Hnojník pro Vělopolí, Střítěž, Dolní Tošanovice, Třanovice a Horní Tošanovice. Milíkov je střediskem pro Košařisku a Mosty u Jablunkova pro Dolní Lomnou a Hrčavu. Pod Ostravici spadá Bílá a Staré Hamry. Paskov je spádovou oblastí pro Žabeň a Řepiště. Pod Písek spadá Bukovec, pod Raškovice Vyšní Lhoty, pod Sedliště spadají Bruzovice a Kaňovice. Žermanice uvádějí spádovost mimo okres Frýdek-Místek, a to do Těrlicka. Hrádek je oscilační mezi obcemi Návsí a Bystřicí. Mezi Hnojníkem a Třincem oscilují Smilovice a Řeka a mezi Hnojníkem a Raškovicemi Komorní Lhotka. Mezi Raškovicemi a Morávkou osciluje Pražmo a mezi obcemi Návsí a Jablunkov oscilují Bocanovice.

Do deseti nadlokálních školských středisek nespadá žádná obec. Jedná se o Vendryni, Staré Město, Morávku, Palkovice, Nýdek, Kunčice pod Ondřejníkem, Janovice, Hukvaldy, Fryčovice a Čeladnou.

Obrázek č. 9: Nadlokální školský region – okres Frýdek-Místek

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 8: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Nadlokální obslužné Počet spádujících Nadlokální obslužné Počet spádujících středisko obyvatel středisko obyvatel Brušperk 6123 Mosty u Jablunkova 5040 Bystřice 6229 Návsí 5018 Čeladná 2481 Nýdek 1995 Dobrá 6381 Ostravice 3383 Dolní Domaslavice 4122 Palkovice 3192 Fryčovice 2349 Paskov 6430 Frýdlant nad Kunčice pod 14752 2237 Ostravicí Ondřejníkem Frýdek-Místek 64576 Písek 3176 Hnojník 6199 Raškovice 3731 Hukvaldy 1984 Sedliště 2556 Jablunkov 7246 Staré Město 1453 Janovice 1863 Třinec 38561 Kozlovice 3465 Vendryně 4336 Morávka 1561 Těrlicko 304 Milíkov 1705 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

4.2.2 Vymezení mikroregionálních středisek

V okrese Karviná bylo vymezeno pět mikroregionálních středisek. Jedná se o obce, ve kterých se nachází alespoň dvě střední školy. Za mikroregionální školské středisko bylo určeno město Bohumín, ve kterém se nachází gymnázium a 1 SŠ. Dále Český Těšín s 2 gymnázii a 2 SŠ, Havířov s 2 gymnázii, 7 SŠ a 1 SOU, Karviná s 1 gymnáziem a 6 SŠ a Orlová s 2 gymnázii a 2 SŠ. 29 Mimo okres byla označena Ostrava.

V okrese Frýdek-Místek byla určena tři mikroregionální střediska: Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí a Třinec. Ve Frýdku-Místku se nachází 2 gymnázia a 10 SŠ, ve Frýdlantu nad Ostravicí jsou to 2 gymnázia a v Třinci 1 gymnázium a 3 SŠ. 30 Mimo okres byla označena Ostrava, Český Těšín, Havířov a Frenštát pod Radhoštěm.

4.2.2.1 Vymezení sfér vlivu mikroregionálních středisek

Pro vymezení sfér vlivu mikroregionálních středisek byl opět použit stejný postup jako v kapitole 4.1.1.1.

V okrese Karviná má dominantní úlohu mikroregionální středisko Havířov s největším počtem středních škol. Havířov je spádovou oblastí pro Horní Bludovice, Těrlicko, Horní Suchou a Albrechtice. Český Těšín pro Chotěbuz, Orlová pro Doubravu, Bohumín pro Dolní Lutyni. Petrovice u Karviné uvádějí spádovost do Karviné. Mimo okres je spádovou oblastí Ostrava, a to pro Petřvald.

U tří obcí nebylo možné určit převažující spád. Byly tedy označeny jako oscilační. Stonava osciluje mezi Karvinou, Havířovem a Českým Těšínem, Dětmarovice oscilují mezi Orlovou a Bohumínem a Rychvald mezi Bohumínem a Ostravou.

29, 30 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Rejstřík škol a školských zařízení [online]. c2006, [cit. 2013- 12-18]. Dostupné na: http://rejskol.msmt.cz.

Obrázek č. 10: Mikroregionální školský region – okres Karviná

Ostrava

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 9: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Mikroregionální obslužné středisko Počet spádujících obyvatel Bohumín 32497 Český Těšín 26918 Havířov 92936 Karviná 63815 Orlová 34051 Ostrava 10702 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

V okrese Frýdek-Místek je největší spádovou oblastí Frýdek-Místek, a to pro Bašku, Brušperk, Bruzovice, Dobrou, Dobratice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Janovice, Morávku, Nošovice, Palkovice, Pazdernu, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Staříč, Sviadnov, Vojkovice, Staré Město a Vyšní Lhoty. Druhým největším střediskem je Třinec, pod který spadá Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Košařiska, Milíkov, Písečná, Písek, Řeka, Smilovice a Vendryně. Třetím mikroregionálním školským střediskem je Frýdlant nad Ostravicí, a to pro Bílou, Čeladnou, Lhotku, Ostravici a Staré Hamry. 54

V okrese Frýdek-Místek je častým jevem mimo okresní dojížďka na střední školy. Jedná se o Český Těšín, který je spádovou oblastí pro Vělopolí, dále pak o Frenštát pod Radhoštěm, Karvinou, Havířov a Ostravu. Mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Frenštátem pod Radhoštěm oscilují Kunčice pod Ondřejníkem. Mezi Frýdkem-Místkem a Třincem osciluje Hnojník, mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou Krmelín, Paskov, Řepiště, Sedliště a Žabeň. Bocanovice oscilují mezi Frýdkem-Místkem a Karvinou a Třanovice mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. Mezi Frýdkem-Místkem a Frýdlantem nad Ostravicí oscilují Kozlovice, Krásná, Malenovice a Metylovice. Mezi Havířovem a Českým Těšínem oscilují Dolní Domaslavice a Soběšovice a mezi Českým Těšínem a Třinec osciluje Jablunkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Ropice a Střítež. Mezi Frýdkem-Místkem a Havířovem Kaňovice, Lučina, Žermanice a mezi Třincem a Havířovem Komorní Lhotka. Obec Nižší Lhoty uvedla spádovost do tří středisek, a to do Ostravy, Frýdku-Místku a Českého Těšína.

Obrázek č. 11: Mikroregionální školský region – okres Frýdek-Místek

Ostrava Havířov

Český Těšín

Frenštát p. R.

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 10: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel

Mikroregionální obslužné středisko Počet spádujících obyvatel Frýdek-Místek 105235 Frýdlant nad Ostravicí 18652 Třinec 66863 Karviná 221 Český Těšín 12452 Ostrava 5140 Frenštát pod Radhoštěm 1119 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

4.3 Region maloobchodu a služeb

Při zkoumání oblasti maloobchodu a služeb muselo být postupováno odlišným způsobem, než při vymezování zdravotnického a školského regionu. Jelikož struktura zařízení poskytující zboží a služby není hierarchicky pevně daná, bylo nutné nejprve určit, které procesy se uskutečňují na nadlokální úrovni, a které probíhají na úrovni mikroregionální a vypočíst koeficienty významnosti u jednotlivých procesů.

Předmětem zkoumání u tohoto regionu byla dojížďka občanů za běžnými denními nákupy, jako jsou potraviny a drogerie, dále za nákupy textilu a obuvi, běžnými službami (kadeřnictví, čistírny, opravny), nákupy v lékárně, nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika, sportovní potřeby), nákupy knih, hudebních a filmových nosičů (CD, DVD), nákupy nábytku a bytových doplňků a nákupy speciálního výběrového zboží (šperky, motoristické zboží). Dále byla zjišťována dojížďka za speciálními službami (fotograf, opravny), dojížďka do restaurací, vináren, barů a do sportovních a kulturních zařízení, do kin, divadel, zábavných zařízení (bowling, diskotéky) a finančních institucí.

Při kategorizaci jednotlivých procesů na nadlokální a mikroregionální úroveň bylo postupováno dle metody, kterou používá Maryáš pro výběr středisek na základě regionální působnosti (Maryáš 1988, 17). V první řadě bylo nutné zjistit, na jaké úrovni jsou jednotlivé procesy relativně uzavřeny, jelikož u maloobchodu a služeb neexistuje pevně daná hierarchická struktura. Byla použita metoda měření vzdušné vzdálenosti. Nejdříve bylo zjišťováno, do jaké vzdálenosti se uskutečňuje 90% cest do cílů, které byly označeny jako převážné a do cílů, které byly označeny jako částečné a výjimečné. Data přitom vycházejí z provedeného anketárního šetření. 56

U prvního obslužného procesu, který zjišťoval dojížďku za běžnými denními nákupy, uvedla většina obcí převážný spád právě do své obce. Výjimkou byla pouze obec Pazderna, která se nachází v okrese Frýdek-Místek a uvedla spádovost do Dobré, která je vzdálena 5 km 31. Jelikož jsou běžné denní nákupy uskutečňovány v 90 % v rámci dané obce, je možné říci, že se jedná o proces uzavřený na lokální úrovni a není tudíž předmětem tohoto zkoumání.

Mezi okresem Karviná a Frýdek-Místek existují rozdíly v sídelní struktuře. Vzdálenost do jednotlivých cílů byla proto zjišťována zvlášť pro oba okresy. Na základě výsledků, které jsou podrobně uvedeny v tabulce č. 11 a 12 je zřejmé, že v okrese Karviná, ve kterém má řada obcí status města, jsou obce mnohem bohatěji vybaveny systémem zařízení pro uspokojení potřeb občanů, než je tomu v okrese Frýdek-Místek. Zde se také potvrzuje předpoklad, že obslužná vybavenost sídla roste exponenciálně s počtem obyvatel (Maryáš 1988). Vzdálenost dojížďky za zbožím a službami je v okrese Karviná nižší než v okrese Frýdek-Místek. U převážných cílů je to o 4 km a u všech cílů je to o 6 km, což názorně zobrazují následující dvě tabulky.

Tabulka č. 11: Vzdálenosti v km, do kterých se uskuteční 90% cest – okres Karviná

Obslužné procesy Převážné cíle Všechny cíle Nákupy textilu a obuvi 5 10 Běžné služby (kadeřnictví, čistírny, opravny) 2 4 Nákupy v lékárně 2 4 Nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika) 6 11 Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů (CD, 8 10 DVD) Nákupy nábytku a bytových doplňků 15 18 Nákupy speciálního výběrového zboží (šperky) 15 18 Speciální služby (fotograf, opravny) 8 15 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

31 jedná se o vzdušnou vzdálenost. Mapy české republiky [online]. c2005-13, [cit. 2013-12-18]. Dostupné na: http://www.mapy.cz.

Tabulka č. 12: Vzdálenosti v km, do kterých se uskuteční 90% cest – okres Frýdek-Místek

Obslužné procesy Převážné cíle Všechny cíle Nákupy textilu a obuvi 8 15 Běžné služby (kadeřnictví, čistírny, opravny) 8 10 Nákupy v lékárně 6 12 Nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika) 9 19 Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů (CD, 10 20 DVD) Nákupy nábytku a bytových doplňků 17 22 Nákupy speciálního výběrového zboží (šperky) 16 19 Speciální služby (fotograf, opravny) 10 15 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Z tabulky je zřejmé, že nákupy nábytku a bytových doplňků a nákupy speciálního výběrového zboží se u obou okresů uskutečňují na vyšší než nadlokální úrovni.

Na nadlokální úrovni byla hodnocena dojížďka za těmito třemi procesy:

 nákupy textilu a obuvi  běžné služby  nákupy v lékárně.

Na mikroregionální úrovni byly hodnoceny:

 nákupy běžného průmyslového  nákupy knih, hudebních a filmových nosičů  nákupy nábytku a bytových doplňků  nákupy speciálního výběrového zboží  speciální služby.

Stanovení koeficientů významnosti

Pro určení sfér vlivu obslužných středisek bylo následně nutné vypočítat koeficienty významnosti obslužných procesů. Výpočet vycházel z počtu uváděných převážných cílů u daného obslužného procesu. Koeficient byl následně určen jako poměr počtu převážných cílů u jednotlivých obslužných procesů a počtu převážných cílů s nejmenší hodnotou ( viz. Maryáš 1988).

Tabulka 13: Počty převážných cílů a určené koeficienty u jednotlivých obslužných procesů Počet Určený Obslužné procesy převážných cílů koeficient Nákupy textilu a obuvi 15 1,7 Běžné služby 29 3,2 Nákupy v lékárně 33 3,6 Nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika) 13 1,3 Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů 13 1,3 Nákupy nábytku a bytových doplňků 14 1,6 Nákupy speciálního výběrového zboží (šperky) 9 1 Speciální služby (fotograf, opravny) 11 1,2 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Dle výše uvedené tabulky č. 13 je patrné, že nejmenší počet převážných cílů je uváděn u nákupu speciálního výběrového zboží a naopak nejvyšší je u nákupů léků. Toto zjištění potvrzuje také předpoklad uváděný Maryášem, a to že nejvíce cílových obcí je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti (Maryáš 1988, 34). Z uvedeného vyplývají následující poměry: nákup speciálního výběrového zboží, speciální služby, nákup knih, hudebních a filmových nosičů, nákup běžného průmyslového zboží, nákupy nábytku a bytových doplňků, nákup textilu a obuvi, běžné služby, nákupy v lékárně = 1,0 : 1,2 : 1,3 : 1,3 : 1,6 : 1,7 : 3,2 : 3,6.

Na základě vymezení obslužných procesů a zjištění frekvence využívání jednotlivých procesů bylo možné vymezit jednotlivé sféry vlivu obslužných středisek.

4.3.1 Vymezení nadlokálních středisek

Na nadlokální úrovni byly hodnoceny nákupy textilu a obuvi, běžné služby a nákupy v lékárně. Nadlokálním střediskem se mohla stát ta obec, ve které se nacházely alespoň dva zmíněné procesy a byla současně alespoň jednou obcí označena jako převážný cíl dojížďky.

V okrese Karviná byly za nadlokální střediska určeny tyto obce: Karviná, Bohumín, Orlová, Havířov, Český Těšín. Mimo okres byla označena Ostrava.

V okrese Frýdek-Místek podmínku splnily tyto obce: Mosty u Jablunkova, Jablunkov, Bystřice, Třinec, Hnojník, Dobrá, Raškovice, Ostravice, Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek, Kozlovice, Fryčovice, Brušperk a Paskov. Mimo okres byl označen Frenštát pod Radhoštěm, Havířov a Český Těšín.

4.3.1.1 Vymezení sfér vlivu nadlokálních středisek

Pro vymezení sféry vlivu obslužných středisek byly opět využity odpovědi získané pomocí anketárního šetření. Byly použity dva druhy vzorců, které jsou podrobně popsány v teoretické části této práce v kapitole 1.8.2. V prvním vzorci bylo počítáno s bodovou hodnotou typu spádu a s počtem uvedených cílů v daném typu. V druhém byly následně využity zjištěné koeficienty pro určení významu daného cíle pro konkrétní obec.

V okrese Karviná bylo určeno 5 nadlokálních středisek. Dominantní úlohu má opět Havířov, pod který spadá Horní Suchá, Albrechtice, Těrlicko a Horní Bludovice. Bohumín je spádovou oblastí pro Dolní Lutyni, Orlová pro Dětmarovice a Doubravu. Pod Karvinou spadají Petrovice u Karviné, pod Český Těšín spadá Chotěbuz. Rychvald a Petřvald spádují do Ostravy. Stonava osciluje mezi Karvinou a Havířovem.

Obrázek č. 12: Nadlokální region maloobchodu a služeb – okres Karviná

Ostrava

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 14: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Nadlokální obslužné středisko Počet spádujících obyvatel Bohumín 26835 Český Těšín 26300 Havířov 93246 Karviná 64124 Orlová 36104 Ostrava 14310 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

V okrese Frýdek-Místek má významnou úlohu Frýdek-Místek, který je spádovým střediskem pro 35% obyvatel okresu. Do Frýdku-Místku dojíždějí obyvatelé ze 14 obcí, a to z Bašky, Bruzovic, Dolních Domaslavic, Horních Domaslavic, Horních Tošanovic, Palkovic, Pazderny, Pražma, Sedliště, Starého Města, Staříče, Sviadnova a Žabně. Druhým významným střediskem s 21 % obyvatel okresu je Třinec, pod který spadá Nýdek, Ropice a Vendryně. Frýdlant nad Ostravicí je spádovou oblastí pro Čeladnou, Janovice, Krásnou, Malenovice, Metylovice, Pržno a Pstruží. Do Jablunkova dojíždějí občané z Bocanovic, Bukovce, Horní Lomné, Milíkova, Návsí, Písečné a Písku a do Mostů u Jablunkova z Dolní Lomné a Hrčavy. Pod Bystřici spadá Hrádek a pod Dobrou Dobratice, Nižní Lhoty, Vyšní Lhoty, Nošovice a Vojkovice. Do nadlokálního střediska Hnojník je uváděna převážná dojížďka z Dolních Tošanovic,

Komorní Lhotky, Řeky, Smilovic a Střítěže. Morávka spadá pod Raškovice, Bílá a Staré Hamry pod Ostravici a Lhotka pod Kozlovice. Do Fryčovic dojíždějí občané z Hukvald, do Brušperku z Krmelína a do Paskova z Řepiště.

Mimo okres je spádovou oblastí Havířov pro Kaňovice, Lučinu, Žermanice a Soběšovice. Pod Český Těšín spadá Vělopolí a Třanovice. Košařiska osciluje mezi Třincem a Jablunkovem a Kunčice pod Ondřejníkem mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Frýdlantem nad Ostravicí.

Obrázek č. 13: Nadlokální region maloobchodu a služeb – okres Frýdek-Místek

Havířov Český Těšín

Frenštát pod R.

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 15: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Nadlokální Počet spádujících Nadlokální Počet spádujících obslužné středisko obyvatel obslužné středisko obyvatel Brušperk 6123 Kozlovice 3465 Bystřice 7143 Raškovice 2878 Dobrá 6942 Mosty u Jablunkova 5040 Fryčovice 4333 Paskov 5685 Frýdek-Místek 74834 Třinec 44456 Frýdlant nad Frenštát pod 20215 1119 Ostravicí Radhoštěm Hnojník 5341 Havířov 4291 Jablunkov 16037 Český Těšín 1298 Ostravice 3248

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

4.3.2 Vymezení mikroregionálních středisek

Na mikroregionální úrovni byly sledovány tyto procesy: nákupy běžného průmyslového zboží, nákupy knih, hudebních a filmových nosičů, nákupy nábytku a bytových doplňků, nákupy speciálního výběrového zboží a speciální služby. Mikroregionálním střediskem se mohla stát jen ta obec, která poskytuje alespoň čtyři z výše uvedených služeb a zároveň byla alespoň jednou obcí označena jako cíl dojížďky.

V okrese Karviná byla určena tato střediska: Karviná, Havířov, Český Těšín, Bohumín, Orlová. Mimo okres byla označena Ostrava.

V okrese Frýdek-Místek se jedná o Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek, Třinec a Jablunkov. Mimo okres byla označena Ostrava, Český Těšín, Havířov a Frenštát pod Radhoštěm.

4.3.2.1 Vymezení sfér vlivu mikroregionálních středisek

Způsob vymezení sféry vlivu obslužných středisek byl totožný s postupem u nadlokálních středisek maloobchodu a služeb. Byly opět použity oba dva uvedené vzorce tak, jak je uvedeno v kapitole 1.8.2.

V okrese Karviná se nachází 5 mikroregionálních středisek. Nejsilnější spádovou oblastí je Havířov, do kterého spadají Horní Bludovice, Těrlicko, Albrechtice a Horní Suchá. Do Českého Těšína spadá Chotěbuz, do Karviné Petrovice u Karviné, do Orlové Doubrava a do Bohumína Dolní Lutyně. Rychvald a Petřvald opět uvádějí spádovost k Ostravě. Stonava a Dětmarovice jsou oscilační. Dětmarovice oscilují mezi Bohumínem a Karvinou a Stonava mezi Karvinou a Havířovem.

Obrázek č. 14: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb – okres Karviná

Ostrava

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 16: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel

Mikroregionální středisko Počet spádujících obyvatel Bohumín 26835 Český Těšín 26300 Havířov 93246 Karviná 64124 Orlová 36104 Ostrava 14310 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

V okrese Frýdek-Místek se nacházejí čtyři mikroregionální střediska maloobchodu a služeb. Dominantní spádovou oblastí je Frýdek-Místek, a to téměř pro polovinu obyvatel okresu. Pod Frýdek-Místek spadá: Baška, Bruzovice, Dolní Domaslavice, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Palkovice, Pazderna, Pražmo, Raškovice, Sedliště, Staré Město, Stařič, Sviadnov, Žabeň, Dolní Tošanovice, Dobrá, Dobratice, Nižní Lhoty, Vyšní Lhoty, Nošovice, Vojkovice, Morávka, Lhotka, Kozlovice, Janovice, Metylovice, Pržno, Pstruží, Fryčovice a Hukvaldy. Třinec je spádovou oblastí pro Dolní Lomnou, Horní Lomnou, Milíkov, Bystřici, Hrádek, Nýdek, Vendryni, Komorní Lhotku, Řeku, Smilovice, Střítěž a Košařisku. Pod Frýdlant nad Ostravicí spadá Bílá, Staré Hamry, Ostravice, Čeladná, Krásná a Malenovice. Jablunkov je spádovou oblastí pro Hrčavu, Bukovec, Návsí a Písečnou. Mimo okres je spádovou oblastí pro Kaňovice, Lučinu, Žermanice a Soběšovice Havířov a pro Třanovice Český Těšín. Brušperk, Krmelín, Paskov a Řepiště uvádějí dojížďku do Ostravy. Kunčice pod Ondřejníkem byly vymezeny jako oscilační mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Frýdkem-Místkem. Mezi Jablunkovem a Třincem oscilují Mosty u Jablunkova, Písek a Bocanovice. Mezi Českým Těšínem a Třincem osciluje Ropice a Vělopolí a mezi Třincem a Ostravou Hnojník.

Obrázek č. 15: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb – okres Frýdek-Místek

Ostrava Havířov

Český Těšín

Frenštát pod R.

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 17: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Mikroregionální obslužné středisko Počet spádujících obyvatel Frýdek-Místek 101510 Frýdlant nad Ostravicí 16810 Jablunkov 15266 Třinec 60533 Český Těšín 1925 Ostrava 12555 Frenštát pod Radhoštěm 1119 Havířov 2730 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

4.3.3 Vývoj a změny v dojížďce v oblasti maloobchodu a služeb

Maloobchod je výrazně rozvíjejícím se sektorem ekonomiky. Od druhé poloviny 90. let 20. století dochází, jak uvádí Bednář (Bednář, 2005) k prosazování procesu koncentrace maloobchodu. Dochází ke zvýšení počtu prodejních jednotek. Současně se projevuje změna nákupního chování lidí a zvýšená motorizace má vliv na prostorové rozložení maloobchodní sítě (Hruška-Tvrdý, L., et al.).

Jelikož právě tato oblast prošla v průběhu let výraznými změnami, je vhodné provést srovnání s prací z 80. let 20. století (Maryáš, 1988). Maryáš vymezil střediska v mapě dojížďky za službami a použil stejnou metodu pro vyhodnocení dojížďky za službami, která je použita i v této práci. V okrese Karviná bylo v mapě dojížďky vymezeno pět mikroregionálních středisek. Jedná se o Bohumín, Karvinou, Orlovou, Havířov a Český Těšín. V okrese Frýdek-Místek se jedná o Třinec, Jablunkov, Frýdlant nad Ostravicí a Frýdek-Místek. Zde k žádným změnám nedošlo.

U obou okresů došlo k posílení vlivu Ostravy. V okrese Karviná již Petřvald a Rychvald nejsou oscilační, nýbrž byl zjištěn převažující spád do Ostravy. V okrese Frýdek-Místek došlo ke změně ve spádovosti Paskova. Maryáš uvádí Paskov jako spádový do Frýdku-Místku, ovšem nyní spadá pod Ostravu.

V okrese Karviná dále došlo k těmto změnám. Dolní Lutyně již není oscilační, nýbrž spadá pod Bohumín. Dětmarovice a Stonava již nespadají pod Karvinou, ale byly vymezeny jako oscilační. Dětmarovice oscilují mezi Karvinou a Bohumínem a Stonava mezi Karvinou a Havířovem.

V okrese Frýdek-Místek již nespadají Kunčice pod Ondřejníkem pod Frenštát pod Radhoštěm, nýbrž oscilují mezi Frýdkem-Místkem a Frenštátem pod Radhoštěm. Čeladná již není oscilační, ale spadá přímo pod Frýdlant nad Ostravicí. Stejně tak Lučina, u které byl zjištěn spád do Havířova. Poslední zjištěná změna je u Kaňovic, které již nespadají pod Frýdek-Místek, ale pod Havířov. K jiným změnám ve sledovaném území nedošlo.

4.4 Komplexní obslužný region

Na základě vymezení tří obslužných parciálních regionů je možné definovat komplexní obslužný region na nadlokální a mikroregionální úrovni. Střediskem, v komplexním obslužném regionu, se mohla stát jen ta obec, která byla střediskem alespoň ve dvou z těchto tří regionů.

4.4.1 Vymezení nadlokálních středisek

V okrese Karviná byly za nadlokální střediska určeny tyto obce: Albrechtice, Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Havířov, Karviná, Orlová, Rychvald, Petřvald a Těrlicko.

V okrese Frýdek-Místek byly za nadlokální středisko určeny tyto obce: Brušperk, Bystřice, Čeladná, Dobrá, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hnojník, Hukvaldy, Jablunkov, Kunčice pod Ondřejníkem, Morávka, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Ostravice, Palkovice, Paskov, Písek, Raškovice, Třinec, Vendryně, Fryčovice a Kozlovice. Mimo sledované území se jedná o Český Těšín a Havířov.

4.4.1.1 Vymezení sfér vlivu nadlokálních středisek

Vymezení sfér vlivu jednotlivých komplexních obslužných středisek probíhal následovně: pokud daná obec měla stejné nadlokální středisko u všech typů vymezených parciálních regionů, byla k němu automaticky přiřazena. V opačném případě bylo nutné určit převažující spád. Jednotlivé regiony byly ohodnoceny koeficientem významnosti, který měl bodovou hodnotu 2. Jen region školství byl ohodnocen poloviční hodnotou koeficientu, jelikož nemapuje dojížďku všech občanů, nýbrž jen žáků, studentů a učňů. Pokud obec nevykazovala převažující spád, byla označena jako oscilační (viz. např. Žák, 2012), (Maryáš 1988).

V okrese Karviná spadá Horní Suchá a Horní Bludovice do Havířova, Chotěbuz do Českého Těšína, Petrovice u Karviné do Karviné a Doubrava do Orlové. Stonava byla označena jako oscilační mezi Karvinou a Havířovem. Albrechtice, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Bohumín, Rychvald, Petřvald a Těrlicko jsou střediskem sami pro sebe.

Obrázek č. 16: Komplexní nadlokální střediska – okres Karviná

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 18: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Nadlokální obslužné Počet spádujících obyvatel Podíl obyvatel v % středisko Albrechtice 3928 1,5% Bohumín 21726 8% Český Těšín 26300 10% Dětmarovice 4107 1,5% Dolní Lutyně 5109 2% Havířov 85021 33% Karviná 64124 24,5% Orlová 31997 12% Těrlicko 4297 2% Rychvald 7094 2,5% Petřvald 7216 3% Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

V okrese Frýdek-Místek se nachází 23 nadlokálních středisek. Frýdek-Místek je spádovou oblastí pro Bašku, Bruzovice, Sedliště, Staré Město, Staříč a Sviadnov. Do Frýdlantu nad Ostravicí dojíždějí občané ze Pstruží, Metylovic, Pržna, Krásné a Malenovic. Do Dobré spadá Pazderna, Vojkovice, Dobratice, Nošovice, Nižní Lhoty a Vyšní Lhoty. Jablunkov je spádovou oblastí pro Písečnou, Písek, Bocanovice, Bukovec, Košařisku, Milíkov a Horní Lomnou. Třinec pro Ropici a Vendryni, Hnojník pro Horní a Dolní Tošanovice, Střítěž, Komorní Lhotku a Třanovice. Bílá a Staré Hamry spadají pod Ostravici. Mosty u Jablunkova jsou nadlokálním střediskem pro Dolní Lomnou a Hrčavu a Kozlovice pro Lhotku. Do Paskova spadá Žabeň a Řepiště a do Brušperku Krmelín. Bystřice je spádovou oblastí pro Hrádek. Vělopolí spadá pod Český Těšín, který leží mimo tento okres stejně jako Havířov, který je spádovou oblastí pro Lučinu, Žermanice, Soběšovice a Kaňovice. Palkovice, Fryčovice, Čeladná, Hukvaldy, Nýdek, Kunčice pod Ondřejníkem a Návsi jsou nadlokálním střediskem samy pro sebe. Mezi Raškovicemi a Morávkou osciluje Pražmo, mezi Třincem a Hnojníkem Řeka a Smilovice. Janovice oscilují mezi Raškovicemi a Frýdlantem nad Ostravicí. Dolní a Horní Domaslavice oscilují mezi Dobrou a Frýdkem-Místkem. Za spádující středisko byla označena Vendryně, která je nadlokálním střediskem, ale vykazuje spád do Třince.

Obrázek č. 17: Komplexní nadlokální střediska – okres Frýdek-Místek

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 19: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Nadlokální obslužné Počet spádujících obyvatel Podíl obyvatel v % středisko Brušperk 6123 3% Bystřice 7143 3% Čeladná 2481 1,5% Dobrá 8216 4% Fryčovice 2349 1% Frýdek-Místek 65387 31% Frýdlant nad Ostravicí 15647 7% Hnojník 6272 3% Hukvaldy 1984 1% Jablunkov 12348 6% Kozlovice 2938 1% Kunčice pod Ondřejníkem 2237 1% Morávka 1561 1% Mosty u Jablunkova 5040 2% Návsí 3883 2% Nýdek 1995 1% Ostravice 3248 1,5% Palkovice 3192 1,5% Paskov 6430 3% Raškovice 3193 1,5% Třinec 48539 23% Český Těšín 277 - Havířov 1965 1% Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

4.4.2 Vymezení mikroregionálních středisek

V okrese Karviná se nachází 5 mikroregionálních středisek. Mikroregionálním střediskem je Bohumín, Český Těšín, Havířov, Karviná, Orlová. Mimo okres byla označena Ostrava.

V okrese Frýdek-Místek se jedná o Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek, Třinec a Jablunkov. Mimo okres byla označena Ostrava, Český Těšín, Havířov a Frenštát pod Radhoštěm.

4.4.2.1 Vymezení sfér vlivu mikroregionálních středisek

Postup při vymezení sfér vlivu mikroregionálních středisek byl obdobný jako u komplexních nadlokálních středisek. Obce byly přiřazovány ke svému středisku dle předem vymezených parciálních regionů. Pokud obec nebyla ke svému středisku přiřazena automaticky, bylo nutné

70 určit převažující spád dle přiřazených koeficientů významnosti. Pokud obec nevykazovala převažující spád, byla označena jako oscilační (Maryáš 1988).

V okrese Karviná je nejlidnatějším střediskem Havířov, pod který spadají Albrechtice, Horní Bludovice, Horní Suchá a Těrlicko. Karviná je mikroregionálním střediskem pro Petrovice u Karviné, Český Těšín pro Chotěbuz, Bohumín pro Dolní Lutyni a Orlová pro Doubravu. Mimo okres je spádovou oblastí Ostrava pro Rychvald a Petřvald. Stonava je oscilační mezi Karvinou a Havířovem a Dětmarovice mezi Karvinou a Bohumínem.

Obrázek č. 18: Komplexní mikroregionální střediska – okres Karviná

Ostrava

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Tabulka č. 20: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Nadlokální obslužné Počet spádujících obyvatel Podíl obyvatelstva v % středisko Bohumín 28889 11% Český Těšín 26300 10% Havířov 93245 36% Karviná 66178 25% Orlová 31997 12% Ostrava 14310 6% Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

V okrese Frýdek-Místek zaujímá dominantní postavení opět Frýdek-Místek, do kterého spadá: Baška, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Fryčovice, Morávka, Nižní Lhoty, Metylovice, Nošovice, Palkovice, Pazderna, Pražmo, Raškovice, Pržno, Sedliště, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň, Janovice, Pstruží, Dolní Domaslavice, Horní Tošanovice a Dolní Tošanovice. Do mikroregionálního střediska Frýdlant nad Ostravicí spadá Bílá, Čeladná, Ostravice, Staré Hamry, Krásná, Lhotka a Malenovice. Do Třince spadá Bukovec, Bocanovice, Dolní Lomná, Bystříce, Horní Lomná, Hrádek, Košařiska, Hrčava, Milíkov, Hnojník, Nýdek, Řeka, Písek, Smilovice, Střítěž, a Vendryně. Jablunkov je mikroregionálním střediskem pro Písečnou. Mimo okres Frýdek-Místek je spádovým obvodem Ostrava, do které spadá Brušperk, Krmelín, Paskov a Řepiště. Mimo okres byl dále označen Havířov, pod který spadají Žermanice a Soběšovice a Český Těšín se spádující obcí Vělopolí.

Mezi Frýdkem-Místkem a Havířovem oscilují Kaňovice a Lučina, mezi Frýdkem-Místkem a Frýdlantem nad Ostravicí Kozlovice a mezi Českým Těšínem a Třincem osciluje Ropice. Kunčice pod Ondřejníkem oscilují mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Frenštátem pod Radhoštěm, Komorní Lhotka a Třanovice oscilují mezi Havířovem a Třincem a mezi Třincem a Jablunkovem oscilují Mosty u Jablunkova a Návsí.

Obrázek č. 19: Komplexní mikroregionální střediska – okres Frýdek-Místek

Ostrava Havířov Český Těšín

Frenštát pod R.

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření 72

Tabulka č. 21: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel Mikroregionální obslužné Počet spádujících obyvatel Podíl obyvatelstva v % střediska Frýdek-Místek 98505 47% Frýdlant nad Ostravicí 19925 9% Jablunkov 10555 5% Třinec 66261 31% Ostrava 11808 5,5% Havířov 3233 1,5% Český Těšín 1042 0,5% Frenštát pod Radhoštěm 1119 0,5% Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

5 Případová studie – Spádující střediska

Data pro výpočet spádovosti obcí byla získána pomocí náhradního anketárního šetření, které probíhalo prostřednictvím představitelů a zástupců jednotlivých obcí. Při vyhodnocení získaných odpovědí bylo u tří obcí, které byly současně označeny jako střediska na nadlokální úrovni, zjištěna spádovost k jinému středisku. Tyto obce byly označeny jako spádující střediska. Jedná se o Petrovice u Karviné a Horní Suchou v okrese Karviná. V okrese Frýdek- Místek byla za spádující středisko označena Vendryně. U těchto obcí je možné vysledovat následující podobné znaky:

1. Za spádující středisko byly tyto obce označeny při vymezování nadlokálních zdravotnických středisek 2. Jedná se o velké obce nad 4 tis. obyvatel 3. Přímo sousedí s městem, které bylo v této práci klasifikováno jako nadlokální, tak i mikroregionální středisko.

Obrázek č. 20: Spádující střediska

Pramen: Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje 2012, vlastní zpracování.

Pro ověření věrohodnosti získaných dat bylo u těchto tří obcí provedeno anketární šetření také s obyvateli dané obce. Celkový počet obyvatel k 31. 12. 2012 činil u těchto obcí 14 267. Vzhledem k tomu, že nemohu získat údaje od všech respondentů (viz. kapitola 3.3), byl vybrán tzv. reprezentativní vzorek, který čítal 1 % (Kotler et al. 419) obyvatelstva u každé obce. Pro anketární šetření byly použity naprosto identické otázky jako při získávání dat od zástupců obce. Využita však byla jen ta část dotazníku, která se týkala zdravotnických zařízení. Navíc byla zjišťována pouze dojížďka obyvatel na nadlokální úrovni, a to k praktickému lékaři, lékaři pro děti a dorost, gynekologovi a ke stomatologovi. K otázkám navíc přibyl dotaz na pohlaví, věk a vzdělání. Data byla získávána na rozdíl od náhradního anketárního šetření prostřednictvím osobního dotazování, díky kterému mohly být případné nejasnosti okamžitě dovysvětleny a objasněny. Dotazování bylo prováděno od konce listopadu až do začátku prosince. Údaje byly zjištěny poměrně rychle a snadno, jelikož odpovědi respondentů byly jednoznačné a otázky nebyly časově náročné. K ověření získaných údajů tedy bylo nutné získat v obci Horní Suchá 46 dotazníků, v obci Petrovice u Karviné 54 a v obci Vendryně 43 dotazníků.

Tabulka č. 22: Počet potřebných dotazníků Spádující středisko Počet obyvatel Počet dotazníků Horní Suchá 4576 46 Petrovice u Karviné 5355 54 Vendryně 4336 43 Celkem 14267 143 Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Reprezentativní vzorek populace nebyl stanoven náhodným způsobem, ale byl stanoven pomocí kvótního výběru (Kotler 2007, 419). Byly určeny tyto kategorie:

1. Pohlaví  muži  ženy 2. Věk  18-26  27-59  60 a více

Pro každou kategorii byl následně vyhledán stanovený počet respondentů, kteří byli dotazování. Následující tabulka a graf uvádějí celkový počet žen a mužů, kteří se zúčastnili výzkumu.

Tabulka č. 23: Rozložení respondentů dle pohlaví Pohlaví Počet Zastoupení v % ženy 73 51% muži 70 49% Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Počet žen byl ve zkoumaném souboru 73 tj. 51%. Počet mužů byl o 2% menší, což je znázorněno v tabulce č. 23 a grafu č. 1.

Graf č. 1: Rozložení respondentů dle pohlaví (uvedené v %)

muži; 49% ženy; 51%

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Dalším kritériem byl věk respondentů. Následující tabulka a graf zobrazují celkový počet vybraných respondentů u každé kategorie.

Tabulka č. 24: Věkové rozložení zkoumaného souboru Věk Počet V % 18 – 29 let 49 34% 30 - 59 let 50 35% 60 a více 44 31% Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Graf č. 2: Rozložení respondentů dle věku (v %)

18 – 29 let 30 - 59 let 60 a více

31% 34%

35%

Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Z celkového počtu dotázaných je nejvíce respondentů ve věku od 30 do 59 let, a to 35%. Ve věku 18 - 29 let je 49 respondentů tj. 34% a 44 respondentů tj. 31 % je ve věku od 60 let. Znázorněno v tabulce č. 24 a v grafu č. 2.

Získané odpovědi byly zpracovány zcela identickým způsobem jako údaje od zástupců obce. Postup je popsán v kapitole 4.1.1.1

Horní Suchá

V Horní Suché byly hodnoceny odpovědi od 46 respondentů. Jednalo se o 23 mužů a 23 žen. Ženy v Horní Suché navštěvují praktického, dětského, ženského lékaře a také stomatologa v 78% v Havířově. Také muži uvedli v 65% dojížďku do Havířova

Tabulka č. 25: Údaje o dojížďce za zdravotní péči podle cílových obcí

Nadlokální středisko Horní Suchá Nadlokální středisko Havířov Pohlaví absolutně v % absolutně v % ženy 5 22% 18 78% muži 8 35% 15 65% celkem 13 28% 33 72% Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Níže uvedená tabulka zobrazuje odpovědi respondentů dle věku. Zdravotnické služby na nadlokální úrovni jsou v Horní Suché nejčastěji využívány respondenty ve věku od 60 a více let. Naopak do Havířova dojíždějí občané ve věku od 18 do 29 let, a to v 87%.

Tabulka č. 26: Údaje o dojížďce za zdravotní péči podle cílových obcí

Nadlokální středisko Horní Suchá Nadlokální středisko Havířov Věk absolutně v % absolutně v % 18 – 29 let 2 13% 13 87% 30 - 59 let 4 27% 11 73% 60 a více 7 44% 9 56% celkem 13 28% 33 72% Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Horní Suchá byla potvrzena jako spádující středisko do Havířova.

Petrovice u Karviné

V Petrovicích u Karviné byly hodnoceny odpovědi u 54 respondentů. Jednalo se o 27 mužů a 27 žen. Ženy v Petrovicích u Karviné navštěvují praktického, dětského, ženského lékaře a také stomatologa v 74% v Karviné. Muži uvedli v 56% spádovost za zdravotní péči taktéž do Karviné.

Tabulka č. 27: Údaje o dojížďce za zdravotní péči podle cílových obcí

Nadlokální středisko Petrovice Nadlokální středisko Karviná Pohlaví u Karviné absolutně v % absolutně v % ženy 7 26% 20 74% muži 12 44% 15 56% celkem 19 35% 35 65% Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Níže uvedená tabulka zobrazuje odpovědi respondentů dle věku. Zdravotnické služby na nadlokální úrovni jsou v Petrovicích u Karviné nejčastěji využívány respondenty opět ve věku od 60 a více let. Naopak do Karviné dojíždějí občané ve věku od 30 do 59 let, a to v 83%.

Tabulka č. 28: Údaje o dojížďce za zdravotní péči podle cílových obcí

Nadlokální středisko Petrovice u Nadlokální středisko Karviná Věk Karviné absolutně v % absolutně v % 18 – 29 let 6 33% 12 67% 30 - 59 let 3 17% 15 83% 60 a více 10 56% 8 44% celkem 19 35% 35 65% Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Podle zjištěných výsledků byla potvrzena spádovost obce Petrovice u Karviné do Karviné.

Vendryně

U Vendryně, která byla jako jediná v okrese Frýdek-Místek označena jako spádující středisko, byly hodnoceny odpovědi od 43 respondentů. Jednalo se o 20 mužů a 23 žen. Ženy ve Vendryni navštěvují praktického, dětského, ženského lékaře a také stomatologa v 61% v Třinci. Také muži uvedli v 50% dojížďku do Třince.

Tabulka č. 29: Údaje o dojížďce za zdravotní péči podle cílových obcí

Nadlokální středisko Vendryně Nadlokální středisko Třinec Pohlaví absolutně v % absolutně v % ženy 9 39% 14 61% muži 10 50% 10 50% celkem 19 44% 24 56% Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Níže uvedená tabulka zobrazuje odpovědi respondentů dle věku. Zdravotnické služby na nadlokální úrovni jsou ve Vendryni nejčastěji využívány respondenty ve věku od 60 a více let. Naopak do Havířova dojíždějí občané ve věku od 18 do 29 let, a to v 75%.

Tabulka č. 30: Údaje o dojížďce za zdravotní péči podle cílových obcí

Nadlokální středisko Vendryně Nadlokální středisko Třinec Věk absolutně v % absolutně v % 18 – 29 let 4 25% 12 75% 30 - 59 let 7 41% 10 59% 60 a více 8 80% 2 20% celkem 19 44% 24 56% Pramen: Vytvořeno autorkou na základě údajů získaných z dotazníkového šetření

Taktéž Vendryně byla potvrzena jako spádující středisko do Třince. Dotazníkové šetření prováděné s vybraným vzorkem populace potvrdilo u těchto obcí věrohodnost odpovědí získaných od představitele obce.

Z výsledků je patrné, že právě ženy častěji využívají služeb vzdálenějšího střediska vyššího řádu. Důvodem proč ženy méně využívají zdravotnických služeb ve své obci, může být fakt, že kromě praktického lékaře, dětského lékaře a stomatologa využívají také služeb gynekologa, který se v jejich obci nevyskytuje. Proto při dojížďce za ženským lékařem mimo svou obec využívají také ostatní zdravotnické služby. Pokud budu hodnotit odpovědi dle věkového složení, je možné konstatovat, že zdravotnické služby ve své obci využívají nejčastěji občané od 60 let a více. Příčinou může být menší mobilita těchto občanů a současné snížení pracovní dojížďky, což může ovlivňovat volbu lékaře. Mimo obec nejčastěji vyjíždějí občané od 18 do 29 let. Jak bylo při dotazníkovém šetření zjištěno, hlavním důvodem je lepší nabídka služeb, jelikož střediska vyššího řádu nabízejí také možnost volby z více lékařů.

Závěr

Předložená práce se zabývá spádovostí občanů za službami. Zkoumanou oblastí se přitom staly dva okresy v Moravskoslezském kraji. Jednalo se o okres Karviná, ve kterém se nachází 17 obcí a jehož sídelní struktura je v převážné většině složena z měst a větších obcí a okres Frýdek-Místek, na jehož území se nachází 72 obcí.

Na základě vymezeného území bylo přistoupeno ke sběru potřebných dat. V současné době stále neexistuje dostatek vhodných údajů o dojížďkových procesech. Data byla získávána pomocí anketárního šetření, resp. pomocí náhradního anketárního šetření, které bylo prováděno přes soustavu obecních úřadů. Šetřením, které probíhalo v průběhu tří měsíců, bylo, jak pomocí elektronické pošty, tak i pomocí telefonického a osobního dotazování, získáno dostatek potřebných údajů pro naplnění cílů této diplomové práce.

Spádovost za službami a zbožím byla zkoumána ve třech oblastech. První oblastí se stala dojížďka občanů do zdravotnických zařízení. V této oblasti byla zvlášť pro okres Karviná i okres Frýdek-Místek vymezena střediska na nadlokální i mikroregionální úrovni. Následně byly vymezeny sféry vlivu těchto středisek. Obdobně bylo postupováno i u zbývajících dvou oblastí, kdy byl vymezován region školský a region maloobchodu a služeb.

U zdravotnického regionu bylo určeno 39 nadlokálních středisek v rámci sledovaného území a 2 nadlokální střediska, které do tohoto území nespadají. Obslužných středisek na mikroregionální úrovni bylo vymezeno celkem 13 z toho tři mimo oba zkoumané okresy. Jednalo se o Ostravu, Kopřivnici a Frenštát pod Radhoštěm.

Nadlokálních školských středisek bylo v okrese Karviná určeno 15 a v okrese Frýdek-Místek 28. Na vyšší úrovni tento stav klesl, a to na 10 mikroregionálních středisek. Pět středisek bylo určeno v okrese Karviná a tři střediska v okrese Frýdek-Místek. Dvě střediska, a to Ostrava a Frenštát pod Radhoštěm byla určena mimo zkoumané území.

Při vymezování regionu maloobchodu a služeb bylo postupováno odlišným způsobem než v předcházejících dvou případech, jelikož hierarchická struktura není u tohoto regionu stanovena. Na základě vymezených procesů na nadlokální a mikroregionální úrovni a po výpočtu koeficientů významnosti bylo přistoupeno k určování obslužných středisek na dvou hierarchických úrovních a k vymezení jejich sfér vlivu. Na nadlokální úrovni bylo určeno 21

82 obslužných středisek a na mikroregionální 10. Je přitom možné si povšimnout, že v okrese Karviná nedošlo při vymezování dvou úrovní ke změně ve střediscích.

Na základě těchto poznatků bylo přistoupeno k dalšímu cíli této práce. Byl vymezen komplexní obslužný region na dvou hierarchických úrovních. V okrese Karviná bylo určeno devět nadlokálních komplexních obslužných středisek. Největší počet obyvatel přitom spáduje do města Havířov. V okrese Frýdek-Místek bylo vymezeno 23 středisek a dvě mimo tento okres. Nejsilnějším střediskem, vzhledem k počtu obyvatel, se stalo město Frýdek-Místek.

Dále byla komplexní obslužná střediska vymezena na mikroregionální úrovni. Zde počet středisek v obou okresech výrazně klesl. V okrese Karviná bylo určeno pět mikroregionálních středisek, které se nacházejí na daném území a jedno středisko mimo tuto oblast. V okrese Frýdek-Místek byla vymezena čtyři mikroregionální střediska. Stejný počet středisek byl určen i mimo tuto oblast.

Pokud budu hodnotit nejsilnější střediska z hlediska počtu spádujících obyvatel, je možné na základě vyhodnocení výsledků jednoznačně říci, že ve všech třech regionech a na všech dvou hierarchických úrovních je v okrese Karviná nejsilnějším střediskem Havířov a v okrese Frýdek-Místek je to město Frýdek-Místek.

Jelikož byla použita stejná metoda při vymezování středisek a určování jejich sfér vlivu, mohlo dojít ke srovnání s výzkumem, který se uskutečnil v osmdesátých letech minulého století. Srovnávána byla oblast maloobchodu a služeb na mikroregionální úrovni. Při tomto srovnání bylo zjištěno posílení vlivu Ostravy, a to u obou okresů.

Na závěr této práce bylo provedeno dotazníkové šetření u tří obcí, které spádovaly odlišným způsobem, než ostatní určená střediska. Tyto obce byly pro účely práce označeny jako spádující střediska. Jednalo se o Horní Suchou, Petrovice u Karviné a Vendryni. U těchto středisek bylo provedeno dotazníkové šetření také s reprezentativním vzorkem populace, který čítal 1% obyvatel. Cílem tohoto dotazníkového šetřením bylo prokázat, zda skutečně dochází k dojížďce občanů mimo danou obec, tak jak bylo zjištěno prostřednictvím náhradního anketárního šetření, což bylo následně potvrzeno.

Cíle, které byly na začátku stanoveny, je možné považovat za splněné, a to v obou částech práce.

Seznam použité literatury

[1] ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 1996. 85 s. ISBN 80-7044-112-7.

[2] BEDNÁŘ, P., 2005. Transformace maloobchodní sítě města Ostravy. In: Transformační procesy 1990-2005, Ostrava: Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě. ISBN: 80-7368-106-4.

[3] DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2002.

[4] FERJENČÍK, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-367-6.

[5] GIDDENS, A. Sociologie, Praha: Argo, 1999. s. 595. ISBN 80-7203-124-4.

[6] GLADKIJ, I. et al. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 380 s. ISBN 80-7226-996-8.

[7] HAMPL, M. - GARDAVSKÝ, V. - KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1987. 255 s. ISBN 60-047-87.

[8] HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80-86746-02-X.

[9] HENDL, J. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-549- 3.

[10] HUBÁČKOVÁ, V.; KREJČÍ, T. Regionální vliv Slovácka pohledem Reillyho modelu. In: X. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků z kolokvia konaného v Pavlově 20. - 22. června 2007. 1. vyd. Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU, 2007. s. 220- 227. ISBN 978-80- 210-4325-1.

[11] KADEŘÁBKOVÁ, J. - MATES, P. - POSTRANECKÝ, J. - WOKOUN, R. Úvod do regionálních a správních věd. Vybrané kapitoly. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2004.

[12] KADEŘÁBKOVÁ, J. – TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální vědy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2008. 78 s. ISBN 978-80-7408-009-8.

[13] KADEŘÁBKOVÁ, J., et al. Úvod do regionálních a správních věd. Praha: Codex Bohemia, 1996. 93 s. ISBN 80 – 85963 – 18 -3.

[14] KOTLER, P. Moderní marketing. 4. vyd. Praha: Grada, 2007. 1048 s. ISBN 978-80-247- 1545-2.

[15] KOVÁŘ, J. Dostupnost jako kritérium kvality prostorového uspořádání (příklad veřejné správy). In II. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Šlapanice, 1999. Brno: Masarykova univerzita Brno.

[16] KOZEL, R. – MYNÁŘOVÁ, L. – SVOBODOVÁ, H. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, s. 304. ISBN 978-80- 247-3527-6.

[17] KUNC, J. - TONEV, P. - FRANTÁL, B. - SZCZYRBA, Z. Nákupní spád, nákupní chování a nákupní centra: příklad brněnské aglomerace (příspěvek ke studiu denních urbánních systémů). Sociologický časopis/ Czech Sociological Review, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2012, roč. 48, č. 5, s. 879-910. ISSN 0038-0288.

[18] MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno - Praha 1987.

[19] MARYÁŠ, J. - VYSTOUPIL , J. et al. Ekonomická geografie I. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2001. 156 s. ISBN 80-210-2595-6.

[20] MARYÁŠ, J. - VYSTOUPIL, J. Ekonomická geografie. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 153 s.

[21] MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy geografického ústavu ČSAV. roč. 20, č. 3. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1983. s. 61-76. ISSN 0375-6122.

[22] MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Výzkumná zpráva. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 96 s.

[23] MARYÁŠ, J. Vývojové tendence ve spádovosti za službami na příkladě zázemí Brna. In XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6257-3, s. 223-228. 2013, Valtice.

[24] MATES, P. - WOKOUN, R. et al. Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy. Praha: Prospektrum, 2001. 196 s. ISBN 80-7175-100-6.

[25] PETRUSEK, M. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum 1996. ISBN 80-7184-311-3

[26] ŘEHÁK, S., HALÁS, M., KLAPKA, P. Několik poznámek k možnostem aplikace Reillyho modelu. In: Geographia Moravica 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, s. 47- 58. ISBN 978-80-244-2464-4.

[27] TOUŠEK, V., et al. Ekonomická a sociální geografie. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4.

[28] WOKOUN, R. Regionálně geografická analýza spádu do obchodního centra města Brna (na příkladu obchodního domu PRIOR). [Kandidátská disertační práce]. Brno: Přírodovědecká fakulta UJEP, 1983.

[29] ŽÁK, I. Spádovost za službami ve vybraném mikroregionu. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. Katedra regionální ekonomie a správy, 2012. Vedoucí práce Jaroslav Maryáš.

[30] ŽÍTEK, V., KLÍMOVÁ, V. Regionální politika. 1. vydání Brno: Masarykova univerzita, 2008, 107 s., ISBN 978-80-210-4761-7.

[31] ŽÍTEK, V. Regionální ekonomie a politika. 1. vydání Brno: Masarykova univerzita, 2004. 170 s., ISBN 80-210-2763-3.

SEZNAM ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ

[1] BAŠE, M. Principy a pravidla územního plánování [online]. c2010 [cit. 2013-12-16]. Dostupný na World Wide Web: http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/ internetove-prezentace/principy-a-pravidla-uzemniho-planovani/kapitolaB-2011/B2-20101223. pdf.

[2] ČERBA, O. Databázové systémy GIS [online]. c2004 [cit. 2013-12-16]. Dostupný na World Wide Web: http://www.gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch03.html.

[3] Český statistický úřad [online]. c2013, [cit. 2013-12-17]. Dostupné na World Wide Web: http:/www.czso.cz.

[3] Český statistický úřad. MOS – městská a obecní statistika [online]. c2008, [cit. 2013-12- 18]. Dostupné na World Wide Web: http://vdb.czso.cz/mos/.

[4] Český statistický úřad. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2012 [online]. c2012, [cit. 2013-12-18]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/ krajkapitola/801011-12-r_2012-20.

[5] HRUŠKA-TVRDÝ, L., et al. Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje 2012 [online]. c2012 [cit. 2013-12-16]. Dostupný na World Wide Web: http://verejna-sprava.kr- moravskoslezsky.cz/upl_0110.html.

[6] Mapy české republiky [online]. c2005-13, [cit. 2013-12-18]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mapy.cz.

[7] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Rejstřík škol a školských zařízení [online]. c2006, [cit. 2013-12-18]. Dostupné na World Wide Web: http://rejskol.msmt.cz.

[8] SVOBODOVÁ, H. - VĚŽNÍK, A. - HOFMANN, E. Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie České republiky [online]. Brno: Masarykova univerzita, c2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupný na World Wide Web: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/ index. html. ISBN 978-80-210-6229-0.

[9] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Registr zdravotnických zařízení [online]. c2013 [cit. 2013-12-18]. Dostupné na World Wide Web: http://www.uzis.cz/uzis/rzz/rzz.htm.

[10] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotnictví ČR 2012 ve statistických údajích. [online]. c2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupný na World Wide Web: http: //www. uzis. cz/publikace/zdravotnictvi-cr-2012-ve-statistickych-udajich. ISBN 978-80-7472-045-1.

[11] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotnická ročenka Moravskoslezského kraje [online]. c2012 [cit. 2013-12-16]. Dostupný na World Wide Web:http://www.uzis.cz/cr- kraje/kraje/moravskoslezsky-kraj. ISBN 978-80-7472-081-9.

[12] Veřejná správa online. Města a obce online [online]. c1996-2013, [cit. 2013-12-18]. Dostupné na World Wide Web: http://mesta.obce.cz/.

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Vybrané ukazatele v rámci zkoumaného území (k 31.12.2012)……………..30 Tabulka č. 2: Počet zdravotnických zařízení v okrese Karviná a Frýdek-Místek………….…36 Tabulka č. 3: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel………………………….……..42 Tabulka č. 4: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel…………………………...……44 Tabulka č. 5: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel…………………………...……46 Tabulka č. 6: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel…………………………….…..48 Tabulka č. 7: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel……………………………...…51 Tabulka č. 8: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel………………………………...52 Tabulka č. 9: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel……………………………...…54 Tabulka č. 10: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel……………………………….56 Tabulka č. 11: Vzdálenosti v km, do kterých se uskuteční 90% cest – okres Karviná……….57 Tabulka č. 12: Vzdálenosti v km, do kterých se uskuteční 90% cest – okres Frýdek-Místek...58 Tabulka 13: Počty převážných cílů a určené koeficienty u jednotlivých obslužných procesů..59 Tabulka č. 14: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel……………………………..….61 Tabulka č. 15: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel…………………………….….63 Tabulka č. 16: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel………………………………..64 Tabulka č. 17: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel………………………………..66 Tabulka č. 18: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel………………………………..68 Tabulka č. 19: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel………………………………..70 Tabulka č. 20: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel…………………………....…..71 Tabulka č. 21: Velikost spádových oblastí dle počtu obyvatel………………………………..73 Tabulka č. 22: Počet potřebných dotazníků ……………………………………………….….75 Tabulka č. 23: Rozložení respondentů dle pohlaví…………………………………………....76 Tabulka č. 24: Věkové rozložení zkoumaného souboru……………… ……………………...77 Tabulka č. 25: Údaje o dojížďce za zdravotní péči podle cílových obcí………………….…..78 Tabulka č. 26: Údaje o dojížďce za zdravotní péči podle cílových obcí………………….…..78 Tabulka č. 27: Údaje o dojížďce za zdravotní péči podle cílových obcí……………….…..…79 Tabulka č. 28: Údaje o dojížďce za zdravotní péči podle cílových obcí……………….…..…79 Tabulka č. 29: Údaje o dojížďce za zdravotní péči podle cílových obcí……………….……..80 Tabulka č. 30: Údaje o dojížďce za zdravotní péči podle cílových obcí……………….……..80

Seznam obrázků

Obrázek č. 1: Administrativní členění okresu Karviná k 1.1.2008…………………...…...…28 Obrázek č. 2: Administrativní členění okresu Frýdek-Místek k 1. 1. 2008………………….30 Obrázek č. 3: Síť nemocnic k 31. 12. 2012………………………………………….………..35 Obrázek č. 4: Nadlokální zdravotnický region – okres Karviná ……………………….…….42 Obrázek č. 5: Nadlokální zdravotnický region – okres Frýdek-Místek…………………..…..44 Obrázek č. 6: Mikroregionální zdravotnický region – okres Karviná………………….……..46 Obrázek č. 7: Mikroregionální zdravotnický region – okres Frýdek-Místek…………....……47 Obrázek č. 8: Nadlokální školský region – okres Karviná…………………………………....50 Obrázek č. 9: Nadlokální školský region – okres Frýdek-Místek…………………………….52 Obrázek č. 10: Mikroregionální školský region – okres Karviná…………………………..…54 Obrázek č. 11: Mikroregionální školský region – okres Frýdek-Místek………………….…..55 Obrázek č. 12: Nadlokální region maloobchodu a služeb – okres Karviná……………….…..61 Obrázek č. 13: Nadlokální region maloobchodu a služeb – okres Frýdek-Místek…………....62 Obrázek č. 14: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb – okres Karviná…………..64 Obrázek č. 15: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb – okres Frýdek-Místek…...65 Obrázek č. 16: Komplexní nadlokální střediska – okres Karviná……………………………..68 Obrázek č. 17: Komplexní nadlokální střediska – okres Frýdek-Místek…………………..….69 Obrázek č. 18: Komplexní mikroregionální střediska – okres Karviná……………………….71 Obrázek č. 19: Komplexní mikroregionální střediska – okres Frýdek-Místek…………….….72 Obrázek č. 20: Spádující střediska………………………………………………………….…74

Seznam grafů

Graf č. 1: Rozložení respondentů dle pohlaví (uvedené v %)………………………………...76 Graf č. 2: Rozložení respondentů dle věku (v %)…………………………………………..…77

Seznam příloh

Příloha č. 1: Počet obyvatel v okrese Karviná dle obcí Příloha č. 2: Počet obyvatel v okrese Frýdek-Místek dle obcí Příloha č. 3: Vzor dotazníku zasílaný obecním úřadům

Příloha č. 1: Počet obyvatel v okrese Karviná dle obcí (k 1. 1. 2013)

Obce Počet obyvatel Albrechtice 3928 Bohumín 21726 Český Těšín 25106 Dětmarovice 4107 Dolní Lutyně 5109 Doubrava 1275 Havířov 77371 Horní Bludovice 2147 Horní Suchá 4576 Chotěbuz 1194 Karviná 57842 Orlová 30722 Petrovice u Karviné 5355 Petřvald 7094 Rychvald 7216 Stonava 1854 Těrlicko 4297

Celkem Karviná 260919 Pramen: vytvořeno autorkou na základě údajů z Českého statistického úřadu. Český statistický úřad [online]. c2013, [cit. 2013-12-17]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/50002DF52B/$File/13011303. pdf.

Příloha č. 2: Počet obyvatel v okrese Frýdek-Místek dle obcí (k 1. 1. 2013)

Obec Počet obyvatel Baška 3714 Bílá 307 Bocanovice 442 Brušperk 3925 Bruzovice 789 Bukovec 1389 Bystřice 5315 Čeladná 2481 Dobrá 3074 Dobratice 1168 Dolní Domaslavice 1241 Dolní Lomná 876 Dolní Tošanovice 319 Fryčovice 2349 Frýdek-Místek 57523 Frýdlant nad Ostravicí 9808 Hnojník 1494 Horní Domaslavice 745 Horní Lomná 361 Horní Tošanovice 539 Hrádek 1828 Hrčava 265 Hukvaldy 1984 Jablunkov 5717 Janovice 1863 Kaňovice 290 Komorní Lhotka 1255 Košařiska 388 Kozlovice 2938 Krásná 640 Krmelín 2198 Kunčice pod Ondřejníkem 2237 Lhotka 527 Lučina 1271 Malenovice 633 Metylovice 1740 Milíkov 1317 Morávka 1089 Mosty u Jablunkova 3899 Návsí 3883 Nižní Lhoty 257 Nošovice 992 Nýdek 1995

Ostravice 2396 Palkovice 3192 Paskov 3920 Pazderna 281 Písečná 947 Písek 1787 Pražmo 943 Pržno 1028 Pstruží 903 Raškovice 1789 Ropice 1530 Řeka 528 Řepiště 1765 Sedliště 1477 Smilovice 731 Soběšovice 865 Staré Hamry 545 Staré Město 1453 Staříč 2089 Střítež 1014 Sviadnov 1665 Třanovice 1021 Třinec 36401 Vělopolí 277 Vendryně 4336 Vojkovice 609 Vyšní Lhoty 842 Žabeň 745 Žermanice 304 Celkem 212448 Pramen: vytvořeno autorkou na základě údajů z Českého statistického úřadu. Český statistický úřad [online]. c2013, [cit. 2013-12-17]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/ 2013edicniplan. nsf/t/50002DF52B/$File/ 13011303.pdf.

Příloha č. 3: Vzor dotazníku zasílaný obecním úřadům

DOTAZNÍK

Vážená paní, pane, jmenuji se Bc. Eva Kucharczyková a studuji na Masarykově univerzitě v Brně, fakultu Ekonomicko- správní, obor Regionální rozvoj a správa. Obracím se na Vás s prosbou o spolupráci na mé diplomové práci na téma: „Spádovost za službami v okresech Karviná a Frýdek – Místek.“ V mém zkoumaném území je zahrnuta i Vaše obec. Proto bych Vás ráda požádala o vyplnění přiloženého dotazníku.

Předem Vám mnohokrát děkuji za Váš čas a spolupráci.

Bc. Eva Kucharczyková

Pokyny pro vyplnění:

Do prázdných políček prosím vyplňte názvy obcí, do kterých občané nejčastěji dojíždějí za danou službou.

Sloupec „ převážně“ vyplňujte jen tehdy, jestliže Vaši občané uspokojují své potřeby právě v jedné obci. Zároveň však můžete vyplnit i další dva sloupce pro částečné a výjimečné cíle.

V případě, že není možné určit převažující směr, vyplňte jen sloupce pro částečné a výjimečné cíle

(je možné uvádět i několik obcí pro jeden cíl).

Vzor:

1. Obyvatelé Vaší obce navštěvují nejčastěji praktického lékaře u Vás v obci, částečně v obci B a jen výjimečně v obci C.

Typ zařízení, služby Převážně Částečně Výjimečně

(pravidelně) (méně často) (velmi zřídka)

Zdravotnické zařízení

Návštěva praktického lékaře Obec A Obec B Obec C

2. V obci např. nemáte gymnázium a obyvatelé Vaší obce dojíždějí zhruba stejně do obce B a do obce C a zřídka do obce D.

Typ zařízení, služby Převážně Částečně Výjimečně

(pravidelně) (méně často) (velmi zřídka)

Školské zařízení

Návštěva gymnázia Obec B, C Obec D

Vyplněné dotazníky, prosím, zašlete na adresu: [email protected]

Děkuji za Váš čas a ochotu.

S pozdravem

Bc. Eva Kucharczyková tel.: 736280312 e-mail: [email protected]

Typ zařízení, služby Převážně Částečně Výjimečně

(pravidelně) (méně často) (velmi zřídka)

Zdravotnické zařízení

Návštěva praktického lékaře

Návštěva dětského lékaře

Návštěva ženského lékaře

Návštěva stomatologa

Návštěva speciálního lékaře

Návštěva polikliniky

Návštěva nemocnice

Školské zařízení

Návštěva mateřské školy

Návštěva základní školy - 1.stupeň

(ročníky 1-5)

Návštěva základní školy - 2.stupeň

(ročníky 6-9)

Návštěva gymnázií, středních škol a SOU

Návštěva vyšší odborné školy

Návštěva vysoké školy

Služby a maloobchod

Běžné denní nákupy (potraviny,

drogerie)

Nákupy textilu a obuvi

Běžné služby (kadeřnictví, čistírny,

opravny)

Nákupy v lékárně

Nákupy běžného průmyslového zboží

(elektronika, sportovní potřeby)

Nákupy knih, hudebních a filmových

nosičů (CD, DVD)

Nákupy nábytku a bytových doplňků

Nákupy speciálního výběrového zboží

(šperky, motoristické zboží)

Speciální služby (fotograf, opravy)

Návštěvy restaurací, vináren a barů

Návštěva sportovních zařízení

(fitcentra, bazény)

Návštěva kulturních zařízení (muzea,

koncerty, výstavy)

Návštěva kina

Návštěva divadel

Návštěvy zábavních zařízení

(bowling, diskotéky)

Návštěva finančních institucí (banky)