Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích

Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích

1 Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích

David Pindur

Sedliště 2013

2 3 Obsah

Recenzent: Mgr. Jiří Brňovják, Ph.D. 7 Úvodní slovo 8 Obec Sedliště v proměnách sedmi staletí 14 Nejstarší písemné zprávy o kostele 18 Všem svatým vystavěný a faráři bruzovskému k spravování náleží Filiálním kostelem farnosti Bruzovice 32 Samostatným farním kostelem 46 Ty sedlišťský kostelíčku, máš nakloněnou věžičku... Péče o kostel v posledním půlstoletí Vydala Obec Sedliště ve spolupráci 57 Současný kostel a jeho památky s Regionem Slezská brána 77 Sedlišťská fara a faráři za finanční podpory Moravskoslezského kraje. 93 Sedlišťské „Číslo poslední“ Z dějin hřbitovů 100 K větší cti a slávě Boží Drobné sakrální objekty v Sedlištích 119 Poutní místo Hájek 122 Sedlišťští rodáci na vinici Páně 126 Dřevěné kostely v okolí Sedlišť 131 Poděkování autora © PhDr. David Pindur, Ph.D. 132 Příloha © Obec Sedliště a Region Slezská brána Soupis duchovních správců sedlišťského kostela ISBN 978-80-260-5172-5 134 Použité prameny a literatura 140 Zdroje vyobrazení 142 The Wooden Church of All Saints in Sedliště

4 5 Úvodní slovo

Vážení čtenáři,

otevřeli jste knihu, která pojednává o dominantě naší obce, jíž je po staletí dřevěný kostel Všech svatých. Autor představuje v širších souvislostech historii této stavby. Svou práci vykonal se zaujetím a naprosto profesionálně. Patří mu za to můj vřelý dík. Pokud osobně kostel neznáte, přijměte knihu jako pozvánku nejen k jeho k poznání a prohlídce. V Sedlištích je totiž více pozoruhodných míst a věcí, které je možno shlédnout. Nezbývá mi než vyslovit přání, aby se Vám tato publikace dobře četla a byla pro Vás duchovním obohacením. Zároveň si dovolím pozvat „přespolní“ čtenáře, aby si prožili alespoň kousek z jedinečné atmosféry kulturní památky, jež patří k nejstarším a nejcennějším dochovaným dřevěným kostelům v České republice.

Ing. Jaromír Krejčok starosta obce Sedliště

6 7 Obec Sedliště v proměnách sedmi staletí bel). U ostatních osedlých poddaných se jednalo o tato roku 1584). Dne 12. července roku 1612 donutil držitel jména (v závorce ponecháváme originální zápis podoby panství, hrabě Jan starší Bruntálský z Vrbna († 1620), odle některých teorií jsou počátky sousedících slez- jejich jména): Pavel Šperlink, Adam Milatův, Jiří (Jurek) sedlišťského sedláka Jiřího Pešata k prodeji jeho vo- ských obcí Sedliště a Řepiště spjaty s příchodem P Jaskula, Matěj Oblúček, Matěj (Macek) Hurt, Jiří (Jura) lenství v sousedství kostela a fojtova selského gruntu kolonistů původem z Dolní Lužice do této části Těšín- Urbánek, Vít (Vítek) Slovák, Jakub, Martin Šafránek, za 800 zlatých. Z Pešatova gruntu byl vrchností zřízen ského knížectví na sklonku 13. století. Podle nejnověj- Matouš (Matúš) Piskoř, Martin Havlův, Tomáš (Tomek) nový dvůr (folvark). ších poznatků vznikly obě vesnice pravděpodobně na Havlů, Jiří (Jurek) Papala, Stanislav (Staněk) Vavříků, Pa- půdě získané lužickým šlechtickým rodem Baruthů. Ná- vel Ziman, Ondřej (Andrys) Matějků, Martin Matějkův, zev Sedliště je údajně odvozen od stejnojmenné lužicko- Jan Pešatův, Matěj Šesták, Martin Šimků, Mikuláš (Mi- -srbské vsi v Dolní Lužici. Vesnice s lužicko-srbským koláš ) Veselka, Martin Šesták, Matěj (Matys) Bankalů, názvem Sedlišćo nese německý úřadní název Sedlitz Jan Paskovský, Valentin (Válek) Černý a Matěj Vavřičků. a je dnes místní částí braniborského krajského města V období držby frýdecko-místeckého panství olomouc- Seftenberg. Podle jiného názoru se však název obce Sedliště (Sedlisst) a okolní obce na mapě Těšínského knížectví kým biskupem Stanislavem Pavlovským z Pavlovic vyvinul ze „sídliště“ – „sedliska“. Za první spolehlivou Johanna Wolfganga Wielanda, r. 1731 (vydání z r. 1831) v letech 1581–1584 probíhal spor o hranice katastrů písemnou zmínku o Sedlištích můžeme považovat sou- 1450. Později se staly součástí frýdecko-místeckého Lískovce a Sedlišť na frýdecko-místeckém panství s ře- pis desátků vratislavského biskupství z počátku 14. sto- panství. pišťskými poddanými Zikmunda staršího Sedlnického letí (vznikl kolem roku 1305). Sedliště představovaly, Na počátku 16. století byly Sedliště z hlediska církevní Poslední objekt z bývalého panského dvora v Sedlištích, r. 1949 z Choltic a na Vratimově. Biskup Pavlovský navštívil podobně jako sousední Bruzovice, typ lesní lánové vsi správy součástí farnosti Bruzovice. Soupis ročních de- sporná místa v září 1582 se šlechtickou komisí a svědky V roce 1636 čítaly Sedliště podle údajů uvedených v ur- jednořadové. Vlivem příčného dělení se později vy- sátků bruzovické fary z roku 1506 zaznamenal v Sed- z řad poddaných, stejně jako v případě jiných sporných báři frýdeckého 26 osedlých poddaných, z toho 19 sed- vinula v lánovou ves dvouřadovou. Osu vsi netvořila lištích celkem 20 osedlých (včetně fojta). Setkáváme se míst ve frýdecké části panství (Bruzovice, Pazderna). láků (jeden volný) a sedm zahradníků (jeden volný). po celé délce vodoteč. Osídlení v sedlišťském případě zde tehdy s těmito jmény (příjmení tehdy ještě nebyla Z biskupovy odeslané korespondence vysvítá, že pro- Přesný počet komorníků není uveden. Na katastru bralo ohled spíše na reliéf krajiny, vytvářející zde údolí. pevně ustanovena): Mrozek, Pavel, Piskorka, Tessak, Savel, testant Sedlnický odmítal celou kauzu řešit dohodou obce se nacházelo sedm rybníků menší velikosti, list- Menší část nejstarší zástavby obce kopíruje potok Os- Pavala, Vavřík, Zymanek, Mika, Matějak, Skotničný, Bartek a svaloval vinu na lískovecké a sedlišťské poddané. Pav- natý les sousedící s lískoveckým a kaňovickým lesem. travickou Datyňku, pravobřežní přítok řeky Ostravice. Šesták, Matúš Poletopika, Kočfara, Michal, Macek, Spolnik, lovský proto Sedlnického několikrát nabádal k smír- K sedlišťskému panskému dvoru náležely tři zahrady Rozsah obdělávané půdy ve středověkých Sedlištích byl Hladký a Slovák. V Sedlištích se tehdy nacházel panský nému postoji, nesetkal se však s pochopením. Spory a čtyři louky. Pozemkové knihy (gruntovnice), které o polovinu menší než v sousedních Bruzovicích a či- dvůr, který obýval jistý Matúš a neupřesněný počet zřejmě doznívaly ještě v dalších letech. jsou pro Sedliště dochovány od roku 1609, nás infor- nil asi 20 franckých lánů (zhruba 500 ha). Obec zůstala komorníků (neosedlých poddaných). Urbář frýdecko- Podle soupisu příjmů bruzovického kostela z konce mují o hospodářském vyčerpání obyvatel, zvláště sed- pravděpodobně až do poloviny 15. století alodním ma- -místeckého panství z roku 1580 uvádí v Sedlištích 16. století odvádělo dávky ze Sedlišť celkem 26 plátců láků, v tehdejších těžkých letech probíhající třicetileté jetkem. Jako léno jsou Sedliště uváděny v listině těšín- celkem 29 osedlých včetně fojta (jistý Jan), mlynáře včetně fojta a mlynáře. Tou dobou již náleželo frýdecké války. Například 23. března 1635 v veliké a nesnesitedlné ského knížete Boleslava II. pro manželku Annu z roku (Jakub Šafránek) a nájemce panského dvora (Tomáš Di- panství příslušníkům rodu Bruntálských z Vrbna (od kontribuci vojenské prodal za dědičné kousek zahrady krom

8 9 duba, který v tom jest sedlák Stanislav Marný Adamu Ku- Pojmem zahradník označujeme až do poloviny 19. sto- tiřovi, který si na koupeném pozemku vybudoval cha- letí příslušníka nižší venkovské společenské vrstvy lupu. Urbář panství z roku 1664 zaznamenal o jednoho s menší výměrou pozemků než u sedláka. Velikost za- sedláka a zahradníka více, uvádí rovněž 12 chalupníků hradnických usedlostí se na Těšínsku pohybovala od bez rolí. Sedlák Jiří Bezruč vlastnil lisovnu oleje. Pan- jednoho do tří hektarů. Chalupník představoval nejnižší skému dvoru ubyla jedna zahrada a přibyly dvě nové vrstvu venkovského osedlého obyvatelstva, bezzemka louky a holubník. V Sedlištích se tehdy nacházelo šest s chalupou s pozemkem nevalné rozlohy v jejím sou- rybníků. Po celé 17. století se v Sedlištích i sousedních sedství. Její přítomnost byla charakteristická pro oblasti Bruzovicích dařilo včelařství. Z inventáře pozůstalosti s méně kvalitní půdou. V Sedlištích se usazovali přede- po zemřelém volném sedláku Michalu Hýlovi z 9. listo- vším v místech vyklučených lesů a v odlehlých částech Dřevěná chalupa č. p. 69 a dřevěný kříž (Mlzáky), r. 1978 padu 1615 se dozvídáme, že se na jeho statku (č. p. 91) katastru. Na sedlišťských usedlostech se tehdy chovalo z Bílkova (1726–1804) osada Mlzáky (vyskytuje se také nacházelo úctyhodných medu 22 kbelí a včel aulův 98. Sed- celkem 90 ovcí, 166 krav a 24 vepřů. V obci se kromě lidový název Mlzoky či Mlsáky). Osídlení v této loka- lišťští včelaři měli své stálé místo mezi prodejci vosku panského dvora nacházel rovněž mlýn o jednom kole litě je však písemně doloženo již k roku 1764. Vzniklo na svíce a obětiny frýdeckému růžencovému bratrstvu a devět rybníků. zde celkem pět chalupnických usedlostí (č. p. 97–101) ve druhé polovině 17. století (patřil mezi ně Jan Bezruč, Podle soupisu farníků bruzovické farnosti z roku 1764 na rozparcelované půdě, původně příslušné k sedlišť- Matěj Kolář a Matěj Malík). žilo v Sedlištích 405 obyvatel (193 mužů a 212 žen), skému folvarku. První rektifikace karolínského katastru slezského z toho 106 dětí (50 chlapců a 56 dívek) předzpovědního z první poloviny 20. let 18. století zachytila v Sedlištích věku. Sedliště byly v této době nejlidnatější obcí bru- Na počátku 19. století (v roce 1804) žilo v Sedlištích ve vedle 29 sedláků a zahradníků rovněž 30 chalupníků. zovické farnosti. Urbář obce z roku 1770 zaznamenal 113 domech 637 obyvatel katolického vyznání, hovoří- cích slezsko-moravským nářečím. Pěstoval se zde oves dědičného fojta, 14 sedláků (z toho jeden volný), 10 za- Větrný mlýnek s turbínou na č. p. 98 (Mlzáky), r. 1978 hradníků (dva volní), velkého chalupníka, sedm malých a žito. Nejvíce plochy z katastru obce připadalo na or- Školu hmotně podpořil rovněž bruzovický farář Pavel volných chalupníků, 53 malých rustikalistů a jednoho nou půdu. Prutek. Podle inventáře sedlišťské školy z roku 1842 se malého dominikalistu. Celkový počet osedlých byl Sedliště se již v letech 1808–1809 a posléze 1812–1815 jednalo o zděnou budovu se šindelovou střechou ne- 87. Roku 1776 platilo vojenské kontribuce 28 selských neúspěšně pokoušely o zřízení vlastní školy, aby místní daleko kostela (dnes sídlo pošty a muzea Lašská jizba). gruntů a stejný počet zahradnických a chalupnických děti nemusely nadále docházet do školy v Bruzovi- Nacházely se v ní dvě obytné místnosti pro učitele a ku- usedlostí. Církevní soupis obyvatel z první poloviny cích. Úsilí Sedlišťanů bylo korunováno úspěchem až chyně s cihlovým dlážděním, ohništěm a spižírnou. 80. let 18. století uvádí v tomto období 582 Sedlišťanů. roku 1833, kdy obdrželi stavební povolení. Vyučování Školní třída měla dřevěný strop, čtyři dvoukřídlá okna Tou dobou lze zaznamenat úbytek sedláků a nárůst v nové zděné jednotřídní škole bylo zahájeno 1. listo- s kováním a čtyři dvoudílná okna. K mobiliáři třídy pa- počtu chalupníků. Roku 1776 byla na katastru Sed- padu 1835. Prvním řádným učitel byl Ignác Josef Kle- třilo 10 kusů lavic, dřevěný učitelský stůl a dvě černé ta- Dřevěná chalupa č. p. 139, kolem r. 1960 lišť založena hrabětem Janem Nepomukem Pražmou ment Burel (1812–1892), rodák z Borové u Malenovic. bule. Ke škole náležela dřevěná stodola krytá šindelem.

10 11 Až do roku 1872 příslušely k této škole děti z Kaňo- Prvním starostou byl zvolen poslední fojt Ondřej Ška- Ferdinand Stříž zem (374 m n.m.), kde byl v roce 1932 odhalen Památ- vic. V letech 1928–1930 proběhla v Sedlištích výstavba rabela. V této době byly byly součástí Sedlišť rovněž (1895–1977). ník osvobozené půdy. Toto místo nese od roku 1962 ná- nové Jubilejní obecné školy Masarykovy (dnes Jubilejní Kaňovice, které se však v roce 1868 opět osamostatnily. Na muzejní zev Bezručova vyhlídka. Od roku 2005 ji zdobí rovněž Masarykova základní škola). Z hlediska vyšší státní správy náležely Sedliště od po- tradici v Sedli- plastiky sedlišťského sochaře a řezbáře Emila Adamce Na základě zákona o obcích vznikla v roce 1850 obec loviny 19. století k politickému okresu Frýdek, v letech štích navazuje (* 1972). Nedaleko od těchto míst se v minulosti těžil Sedliště v čele s voleným starostou a zastupitelstvem. 1868–1901 k politickému okresu Těšín (okresní soud od roku 1974 vápenec. Ze zajímavých památek na katastru obce mů- však ve Frýdku zůstal) a poté k obnovenému frýdec- Muzeum Laš- žeme upozornit ještě například na pomník obětí obou kému okresu. V roce 1880 čítaly Sedliště 988 obyvatel ská jizba s kni- světových válek v centru obce či pomník postavený ve 170 domech. Obec byla v té době téměř výlučně hovnou speci- českou, k českému obcovacímu jazyku se přihlásilo alizovanou na 983 obyvatel, jedna osoba k polskému a čtyři k jinému. literaturu k re- O padesát let později čítaly Sedliště 1 203 obyvatel, gionu. Joža Vochala (1895–1965), neúnavný vlastivědný pracovník a organizátor z nichž 1 174 bylo československé národnosti, šest pol- spolkového života v Sedlištích a na Těšínsku v lašském kroji, kolem r. 1920 Rovněž k dneš- ské, dva německé a 21 jiné. Obec v roce 1930 čítala 203 nímu kulturnímu životu Sedlišť aktivně přispívají četné domů. Tou dobou byly Sedliště již sídlem poštovního spolky. Je třeba zmínit především Sbor dobrovolných úřadu (od roku 1920) či četnické stanice (od roku 1912). hasičů Sedliště. Datem svého založení (1891) patří Sedliště sehrály v závěru 19. století a v první polovině k nejstarším českým vesnickým hasičským sborům na 20. století jednu z prvořadých úloh v národní a kulturní Těšínsku. Od roku 1901 v obci působí hornický spo- oblasti. Průkopnická role připadla sedlišťské čtenářské lek Rozkvět. V současnosti je velmi činný rovněž od- besedě, jež v obci působila již od 70. 19. století. V roce díl kopané TJ Sokol Sedliště. Navazuje na tradice Tě- 1908 bylo založeno Lašské národopisné sdružení Sed- locvičné jednoty Sokol Bruzovice – Sedliště založené lišťané, které svým významem přerostlo hranice obce. v roce 1920. Z dalších spolků v obci v minulosti půso- V meziválečném období sdružení čítalo na 600 krojo- bily rovněž Orel, Dělnická tělovýchovná jednota či Ju- vaných č lenův několika obcích na Těšínsku i přilehlé nák. V podnikatelském areálu v místě bývalého JZD se Moravě. Neméně významná byla sbírková činnost Sed- nacházejí firmy různého zaměření, mezi nejvýznamější lišťanů. Nashromážděný materiál se později stal zákla- patří F.M.T. Group s.r.o. V Sedlištích rovněž dlouho- dem sbírek dnešního Muzea Beskyd Frýdek-Místek. době sídlí výrobna ponožek MIKETA. Mezi přední osobnosti neodmyslitelně spjaté se sdruže- Dnešní Sedliště jsou ideální lokalitou pro příměstskou ním Sedlišťané náleží neúnavný vlastivědný pracovník turistiku. Obcí prochází cyklostezky a turistické trasy. Pedagogický sbor Jubilejní obecné školy Masarykovy v Sedlištích, sedící zleva: farář Josef Nogol, Joža Vochala (1892–1965) či místní kronikář Antonín Příjemným cílem výletů je dominantní návrší Černá řídící učitel Karel Janošek a učitel Josef Onderek, kolem r. 1935 Památník osvobozené půdy z r. 1932 na Černé zemi, kolem r. 1935 12 13 v roce 1928 u příležitosti prvního desetiletí Českoslo- 1 491 obyvatel. Katastrální území činí 9,90 km2 a sou- Nejstarší písemné zprávy o kostele venské republiky v Hájku. sedí s městy Frýdek-Místek a Vratimov a obcemi Bru- istorickým klenotem Sedlišť je malebný dřevěný z Hradiště a Jan Měkota z Pardubic). Z této skuteč- Ochutnávku tradiční slezské kuchyně nabízí věhlasná zovice, Kaňovice, Řepiště a Václavovice. kostel Všech svatých z první poloviny 17. století. nosti se dá usuzovat (dosud však bez opory v písem- restaurace Lašská jizba. K 1. lednu 2013 čítaly Sedliště H První písemnou zmínku o předchůdci tohoto chrámu, ných pramenech), že i sousední bruzovická fara byla který je od roku 1871 farním, nacházíme v soupisu obsazena evangelickým farářem. S evangelickou mi- takzvaného svatopetrského haléře opolského arcijá- nulostí sedlišťského kostela býval spojován železný henství z roku 1447. Dodnes však není spolehlivě vy- kohout, nalezený na půdě kostela v roce 1862. Jeden řešena otázka, zda je tam uvedená lokalita Czedlicz to- z jeho nálezců, Jan Polach (1852–1928), o tom později tožná se Sedlištěmi. Pokud ano, naskýtá se otázka, zda napsal: Při bourání věže a části kostela našli jsme v koutě byl kostel v této době farním či nikoliv, protože soupis tmavém pod střechu starého železného kutého kohuta... Kohut svatopetrského haléře uvádí pouze farní kostely. Na počátku 16. století však Sedliště byly již součástí far- nosti Bruzovice. Z roku 1506 je totiž dochován výše zmíněný soupis desátků bruzovického faráře, který měl od sedlišťských farníků rovněž nárok na příjem

Pohlednice ze Sedlišť zachycuje centrum obce směrem od návrší Černá Země, zleva: Jubilejní obecná škola Masarykova, stará škola (tou dobou sídlo kampeličky, knihovny a četnické stanice), ve výši čtyř grošů o svátku Všech svatých, jímž byl fara, farní kostel Všech svatých, poslední objekt z panského dvora (v popředí), obecní hostinec, věž hasičské zbrojnice, hostinec U veselého rolníka a selský grunt č. p. 80, r. 1939 pravděpodobně zasvěcen nejstarší kostel v Sedlištích. Sedliště již zůstaly součástí bruzovické farnosti. Po polovině 16. století se většina území Těšínského knížectví přiklonila k novému náboženskému učení Martina Luthera. V samotném Frýdku a okolí však luterství zdomácnělo až po roce 1554, kdy frýdecko- -místecké panství vykoupil ze zástavy těšínský kníže Václav III. Adam (1524–1579) a jeho správu svěřil svým úředníkům, kteří patřili k silným stoupencům reformace. Ve Frýdku působili evangeličtí duchovní Daniel z Prostějova, Pavel Soherus, Jan Skočovský či Matouš z Hradiště. Rovněž duchovní správu farnosti Dobrá vykonávali luterští kněží (zmiňováni Matouš Soupis desátků a dalších povinností sedlišťských farníků vůči bruzovickému faráři Matěji Polonovi z r. 1506, opis v kronice farnosti Bruzovice z počátku 18. století 14 15 kostely na frýdeckém panství, měla být pevná a nezci- kostel sv. Stanislava v Bruzovicích a filiální kostel Všech byl ve středověku i později na katolických kostelích jako symbol šlo k odprodeji frýdecké části panství hraběti Bartolo- zitelná a nemohla být půjčována na úrok. Peníze byly svatých v Sedlištích. Správě fary v Dobré příslušel farní bdělosti, ostražitosti a vždy pohotovosti co do věrouky kato- měji Bruntálskému z Vrbna († 1604), místecká část byla tedy určeny pouze na opravu a jiných potřebných věcí při kostel sv. Jiří v Dobré a filiální kostel sv. Martina ve lické. Později, kdy Martinem Luthrem založena byla evange- trvale připojena k hukvaldskému panství olomouckých kostelích. Skalici. lická věrouka, pochytili tito kohouta pro sebe, že jen na evan- biskupů. Bartoloměj Bruntálský získal zároveň i pat- Již tento starý sedlišťský kostel byl zasvěcen Všem V roce 1610 byla založena novým bruzovickým farářem gelických modlitebnách měli kohouta... Historicky dokázáno, ronátní právo nad všemi farami frýdeckého dominia. svatým. Potvrzuje to listina hraběte Jana staršího Janem Scultetem († 1665) nejstarší dochovaná křestní mat- že i v Sedlišti jak dřív podotknuto na krátký čas byly evang. Krátce po prodeji panství adresoval biskup Pavlovský Bruntálského z Vrbna ze 17. června 1617, kterou pře- rika bruzovické farnosti. První zde evidovaný křest ze Sed- bohoslužby, tak ten kohut mohl býti k službám... Bruntálskému dopis (2. září 1584), v němž ho nabádal, vedl patronátní právo nad kostely frýdeckého panství lišť je datován k 21. listopadu, kdy farář Scultetus pokřtil Frýdecko-místecké panství se však již brzy stalo vý- aby poddané frýdeckého panství k religii s(vat)é katolické na vratislavského biskupa Karla Habsburského a jeho Kateřinu, dceru sedlišťského fojta Adama a jeho manželky chozím bodem pro rekatolizaci Těšínska. V listopadu vedouc a z bludu vyvedenej Vám zachovati ke cti a chvále jeho nástupce. Z tohoto dokumentu se dozvídáme poprvé Anny. Jako kmotři jsou uvedeni Jiří Jurna ze Sviadnova, 1581 koupil toto panství svaté Božské milosti a jich o patrociniu všech osmi kostelů na tehdejším panství. Anna Grabová a Barbora Lipová, obě z Lískovce. Další olomoucký biskup Stani- dobrému a spasitedlnému rá- Ve Frýdku to byl farní kostel sv. Jana Křtitele se dvěma křest ze Sedlišť je evidován ke 14. prosinci 1610, kdy byla slav Pavlovský z Pavlovic čil. Všechny tři farnosti filiálními kostely: sv. Jošta na předměstí a sv. Šimona pokřtěna Dorota, dcera Jiřího a Anny Troškových. († 1598). V souladu s tehdy frýdeckého panství (Bru- a Judy v Lískovci. K bruzovické farnosti náležel farní platným právem Cuius regio, zovice, Dobrá, Frýdek) eius religio (Čí vláda, toho zůstaly od této doby již náboženství) poslal počát- v katolických rukou. kem ledna 1582 do Frýdku Nový držitel frýdeckého katolického kněze Michala panství, Bartoloměj Bartoloměj Bruntálský z Vrbna († 1604) Stanislav Pavlovský z Pavlovic († 1598) Regulina na zkušební dobu Bruntálský z Vrbna, da- do svátku sv. Jiří (23. dubna) téhož roku. Jelikož faru roval 28. července 1604 sedlišťskému kostelu dědičně obýval ještě luterský kněz, který se však musel z roz- tři skotně (pastviny pro dobytek) s rybníčkem a jiné kazu biskupa Pavlovského co nejdříve vystěhovat, by- menší pozemky (odňaté gruntu volného sedláka Jiřího dlel Regulinus nějakou dobu na zámku. Z pozdějšího Pešata). Tyto pozemky byl pronajaty sedlišťské obci, biskupova dopisu se dozvídáme, že tento kněz spravo- která z nich musela platit kostelu ročně jeden zlatý val rovněž neobsazenou bruzovickou farnost a že kaž- 18 grošů na opravu aneb na paramenta ku mši svaté. Po- dou třetí neděli sloužil mši v Bruzovicích. Později bis- dle znění dochované závěti Bartolomějovy manželky kup poslal katolického kněze Matěje na faru v Dobré. Anny Bruntálské z Vrbna, rozené Vyškotové z Vod- Z roku 1584 se dozvídáme o katolickém knězi Stani- ník, sepsané ve Frýdku 21. září 1606 měl sedlišťský slavovi, bruzovickém faráři, a jeho sporu o zadržované kostel po její smrti obdržet částku ve výši 100 zlatých. desátky od farníků z Bruzovic a Sedlišť. Téhož roku do- Obnosem v této výši měly být obdarovány všechny

16 17 Všem svatým vystavěný a faráři tel v Sedlištích jako pěkně zbudovaný, zasvěcen ke cti Boží k poctě Všem svatým a jako památku na dlouholetého bruzovskému k spravování náleží a Všech svatých, ozdoben velmi důstojnými malbami. Vizitátor zesnulého bruzovického faráře Sculteta. Kromě ornátu Filiálním kostelem farnosti Bruzovice dále poznamenal: má dřevěnou věž se dvěma zvony, v kos- pořídil do Sedlišť rovněž další textilie. tele jsou dva oltáře, hlavní je asi posvěcený a je nově pozlacený. Mnoho cenných informací poskytuje řada knih kos- rbář frýdeckého panství z roku staré pokrývky k pokrytí oltáře čtyři, stří- Na něm se v tabernáklu uchovává Nejsvětější svátost oltářní ve telních účtů. Nejstarší dochovaná účetní kniha sed- 1636 obsahuje o kostele po- brný kalich, zlatá nádobka pro Nejsvětější U stříbrném, pozlaceném ciboriu. Křtitelnice je čistá s posvátnými lišťského kostela byla vedena v českém jazyce v letech známku: Kostel v té vsi jest ke cti a chvále svátost oltářní, měděný pacifikál, tři stejné oleji. Lavice jsou dobře ustaveny... Mezi posvátnými rouchy 1672–1735. Její vazba byla zhotovena z pergamenu ob- nesmrtedlnému Bohu a jeho Všem svatým vy- korouhve, dvě konvičky, dvě větší zvony, a liturgickým vybavením byly vyjmenovány například sahujícího notový záznam a texty z 15. nebo 16. století. stavěný a faráři bruzovskému k spravování ná- zvonek ke mši, dva oltáře, hlavní je malo- dva ornáty, tři antependia, osm procesních korouhví, Každoroční zápisy v knize o příjmech a vydáních jsou leží. Podle zmínky v nejstarší bruzovické vaný zlatem a má ciborium, druhý menší dvě cínové konvičky, stříbrný kalich, cínový kalich vedeny v pravidelných přehledných rubrikách, o nichž křestní matrice a ve farní kronice nahra- s obrazem Panny Marie a také s ciboriem, k abluci či měděný pacifikál. Z knih jsou zmíněny mi- se hovoří již v názvu písemného pramene: Registra kos- dila roku 1638 původní dřevěný kostel čtyři dřevěné svícny, čtyři dlouhé svícny, sál a agenda vratislavské diecéze a účetní kniha. Roku tela sedlištského Všech Božích svatých, založená za dvojíctih[od- nová stavba, jejíž realizace se ujal bru- různé malby na stěnách a obojím kůru jak 1666 daroval sedlišťskému kostelu frýdecký arcikněz ného] kněze Fridricha Chalíka, na ten čas faráře, a za kos- zovický farář Jan Scultetus. K výstavbě pro zpěváky tak pro lid. Obraz y: sv. Anny a farář Matěj František Tlametius († 1682) černý ornát telníkův Jiříka Bezruče a Václava Fojtového léta Páně 1672. bylo použito opět dřevo, které bylo nej- na jedné straně, na druhé straně Panny Erb rodu Oppersdorfů V nichžto poznamenané důchody jeho: 1) z krav a u kterých lidí dostupnějším materiálem. Podle místní Marie Bolestné. Na stěnách visí rozmanité zůstávají, 2) z země, zahrad, rybníčkův a kteří takové držejí, tradice stavěl nový kostel sedlišťský mlynář Václav malé obraz y, lavice jsou dosti důstojné a postačující, kazatelna 3) z peněz půjčených pod aurok, a kteří je mají, 4) z grunto- Šustek se synem Adamem. Vzhledem k tesařským po- s pokrývkou z příze, křtitelnice má měděnou nádobu. Pro abluci vých peněz odporučených aneb ukoupených, 5) z starých restův, vinnostem mlynářů na frýdeckém panství v raném no- je určen cínový kalich, v sakristii skříň na kostelní roucha, vra- totižto aurokův zasedělých, 6) z proseb do míška. Item vydání vověku není tato možnost vyloučena. Tou dobou byl tislavský misál, agenda a kniha příjmů. P. Jan Scultetus postavil 1) na chrám Páně, 2) na víno, 3) na vosk, 4) na festivaly a hostie. držitelem frýdeckého panství hrabě Jiří z Oppersdorfu ve farské zahradě za své peníze domek pro komorníka. Ve svátek Pro stavebně-historický vývoj kostela a jeho kulturní (1588–1651), který patřil k předním katolickým šlech- Všech svatých přicházeli na mši svatou do Sedlišť Frýdečané... dějiny jsou nejdůležitější rubriky každoročních vydání ticům ve Slezsku a mecenášům celé řady církevních Z inventáře se dále dozvídáme, že bruzovičtí faráři na opravy. Například hned z nejstaršího zápisu se do- objektů (např. kostela na Prašivé). O vzhledu kostela měli povinnost sloužit v tomto filiálním kostele kromě vídáme o opravě kostelních lavic či pořízení dvou no- několik let po jeho dokončení informuje nejstarší in- každé třetí neděle ještě o svátku sv. Jana Evangelisty, vých plechových svícnů. O rok později byly například ventář, sepsaný farářem Scultetem. V Sedlištích je farář druhý nebo třetí svátek velikonoční (podle libosti) ale zakoupeny dvě nové knihy (diecézní agenda a kancio- povinen sloužit mši svatou každou třetí neděli v měsíci. Ornáty slavnost Všech svatých jsou povinni tu s pomocníky kostelními nál) či nové portatile (kamenná deska většinou ve tvaru jsou zde dva, jeden nový ozdobený bílými a zelenými květy, druhý slavnostně sloužiti, tento svátek byl znovu ustanoven roku 1638 čtverce vkládající se do oltářní mensy, na ní mohla být je starý, z hedvábí. Antependia jsou tři, jedno kožené, zdobené se souhlasem Nejdůstojnější konzistoře. sloužena mše). V roce 1674 se připravovala výstavba zlatou barvou, druhé je nové a podobné novému ornátu, třetí Vizitační protokol z roku 1652 popisuje vedle bruzovic- Nejstarší inventář filiálního kostela v Sedlištích pořízený kolem poloviny 17. století bruzovickým nové věžičky, byla pro ni zakoupena plechová báň staré je z červeného hedvábí. Plachty z příze na pokrytí oltáře tři, kého farního kostela sv. Stanislava rovněž filiální kos- farářem Janem Scultetem († 1665), opis v kronice farnosti Bruzovice z počátku 18. století 18 19 a šindel, tesaři opracovali dřevo a následujícího roku řiny a sv. Barbory. Obě plastiky panen a mučednic byly bírané v průběhu kázání, dvě lepší korouhve a čtyři bíků. V daném roce bylo frýdecké a zvláště sousední byly zhotoveny a zakoupeny fošně na věžečku. Výstavba nahrazeny novými sochami sv. Jana Křtitele a sv. On- staré, dva pohřební kříže (jeden z nich byl bez násady hukvaldské panství postiženo vpádem uherských ku- věžičky byla úspěšně provedena v roce 1676. Častou dřeje. Nad mariánským obrazem se nacházel obraz a sloužil k pohřbům dětí), měděný kotlík na svěcenou ruců. Farář Komínek se oprávněně obával násilností položkou v účetních záznamech jsou výdaje na pobíjení sv. Josefa a v nástavci sv. Michaela archanděla. Tyto vodu u dveří, u druhého vchodu byla umístěna ka- a loupeží, a proto nechal v sedlišťském kostele vybu- kostela dřevem a výměnu šindele, což svědčí o pečlivé oltáře měly k dispozici pět antependií, osm svrchních menná kropenka. Lavice byly hodnoceny jako pěkné. dovat speciální skrýš na úschovu cenného liturgického údržbě dřevěné stavby. plachet, devět spodních, šest ubrousků, 11 delších stuh K bohoslužbám zde sloužil stříbrný kalich s paténou, náčiní. V účtech se o tom zachovala zmínka: Dáno zed- Kombinací inventáře, který sepsal v září 1678 bru- k výzdobě, dvě posvěcená portatile donesená z Vrati- druhý měděný, postříbřený, také s paténou, která byla níkovi od zasklepení kalichův v čas postrachu rebel[antského] zovický farář Fridrich Ferdinand Chalík (1611–1683) slavi s uzavřenými ostatky svatého mučedníka Julia, vzata z Bruzovic k nošení Těla Páně nemocným. V sa- 4 gr. 6 hal.. V roce 1683 byl pořízen nový boční oltář, a později ho o některé údaje doplnili jeho nástupci, Charity, panny a mučednice, a ostatky mučedníků kristii byl dále uložen římský misál, tři alby, šest hume- jehož autorem byl věhlasný frýdecký stolař a řezbář Fi- a vizitačního protokolu z roku 1679 získáme poměrně z družiny sv. Voršily. Portatile pro hlavní oltář posvě- rálů, tři cingula, čtyři ornáty všech barev, čtyři plátěné lip Weissmann (1639–1719). Tento umělec zajistil rov- přesnou představu o vzhledu sedlišťského kostela ve til vratislavský světící biskup Karel František Neander komže pro ministranty a tři kolárky. Sakristie byla cha- něž přenesení starého oltáře, opravu kazatelny a všech druhé polovině 17. století. Kostel Všech svatých, který v roce 1672. K inventáři kostela náležely dva plechové rakterizována jako malá a temná, měla zánovní skříň kostelních lavic. Pro nový boční oltář Panny Marie byly podle tradice obdržel toto patrocinium od vratislav- svícny, šest nových dřevěných postříbřených svícnů na bohoslužebné náčiní. V této skříni byly uloženy ještě tehdy namalovány dva obrazy. Následující rok byl tento ského biskupa, byl vystavěn celý nově ze dřeva. Na- a dva opotřebované staré, tři kříže, tabulka s nejdů- dvě rochety, nová agenda vratislavské diecéze, účetní oltář pozlacen malířem Janem Volným. Roku 1686 bylo cházel se v dobrém stavu, ozdoben malbami a nepo- ležitějšími modlitbami z kánonu, tabulky s počátkem kniha a pokladna se dvěma klíči. V dřevěné zvonici se Weissmannovi za novou mřížku před hlavní oltář za- svěcený. Neposvěceny byly rovněž oba oltáře. Výročí evangelia sv. Jana a žalmem Lavabo, místo relikviářů nacházely dva neposvěcené zvony a v malé věžičce na placeno šest tolarů. Téhož roku musel kostel odevzdat posvěcení se však podle starého zvyku slavilo v neděli dva obrazy, měděný pacifikál, dvě podušky, koberec, kostelní střeše zvonek, který kostelu hrabě František kontribuci na spomození vojny turecké částku 25 grošů. po svátku Všech svatých. Mohlo se jednat o památku červené sukno k pokrytí oltářních stupňů, dvě cínové Eusebius z Oppersdorfu (1623–1691) ze zámecké kaple V květnu 1688 vizitoval farnost opolský arcijáhen Mar- na posvěcení předchozího kostela. Hlavní oltář Všech konvičky, dvě vázy na květiny, dva oltářní zvonky, zvo- sv. Barbory ve Frýdku, pro níž nechal zhotovit nový tin Theofil Stephetius z Thursternu (1641–1709), jenž svatých na tmavém podstavci, pozlacený, měl přenosný nek visící u sakristie, mosazná kadidelnice s plechovou a větší zvon. zanechal stručný zápis také o Sedlištích. Podle proto- svatostánek (tabernákl). Nad ním byl umístěn obraz loďkou. Před hlavním oltářem byla zavěšena plechová V roku 1680 prošla náročnější opravou kostelní zvo- kolu měl filiální kostel dřevěný malovaný strop, cih- znázorňující na malovaném plátně Krista ve společ- lampa, ale bez věčného světla, protože se zde trvale ne- nice. Za tímto účelem bylo bruzovickým farářem lovou podlahu, umělecky vyřezávanou a malovanou nosti světců. Ještě výše byl zavěšen obraz Panny Marie. přechovávala Nejsvětější svátost oltářní. Pro tento účel Václavem Ludvíkem Komínkem († 1681) zakoupeno kazatelnu na evangelijní straně, na téže straně přilé- Po stranách oltáře byly umístěny celkem čtyři sochy, zde ale bylo k dispozici stříbrné pozlacené ciborium. 10 plechů. Účty nám o této rekonstrukci dále vypoví- hala k presbytáři sakristie. Při další kanonické vizitaci dvě výše a dvě níže. V oltářním nástavci stál na sloupku Dřevěná křtitelnice obsahovala čistý měděný kotlík. dají, že bylo zaplaceno tesařům, kteří najímali zvonici na roku 1697 napsal týž vizitátor o sedlišťském kostele, obraz zmrtvýchvstalého Krista, který se dal sejmout Uzamykala se klíčem, který vlastnil farář. Byly v ní odkup 18 gr., dáno za dubec fojtovi na špici na zvonici, dáno že je vzdálen od matky (tj. farního kostela) čtvrt míle, je celý a použít o Velikonocích. Oltář měl kamennou mensu umístěny rovněž oleje v trojdílné nádobce. Jako zpo- malířovi od pozlacení kříže 3 zl. 27 gr., dáno tesařům od po- dřevěný, neposvěcený, pod titulem Všech svatých, s malovanými vhodnou k posvěcení. Na evangelijní straně stál boční vědnice sloužila židle stojící u oltáře. Kazatelna byla, bíjení kříže na zvonici kostela a parkánův 7 zl. 30 gr. Jak stěnami z desek, celý je vydlážděn. Kazatelna na straně evan- oltář s vyobrazením Panny Marie na dřevěné desce. podle výpovědi pramenů, pěkná a pohodlná. Kostelní bylo u těchto stavebních aktivit obvyklé, muselo být gelijní je dokola umělecky ozdobena, na téže straně se nachází Po stranách byly původně umístěny plastiky sv. Kate- inventář dále obsahoval dva zvonečky na milodary vy- nakoupeno veliké množství šindele a speciálních hře- malá a temná dřevěná sakristie. Lavice jsou dostačující. Dřevěná

20 21 křtitelnice, s křestní vodou v měděné nádobě, je uzamčena klíčem řovským, který byl ustaven v kostele v roce 1708. Farář příjmů a kostelníků upoutala pozornost vizitátorů sa- a má posvátné oleje. Je zde také zpovědnice a dva neposvěcené Ondřej František Mandáč zaznamenal mezi přírůstky kristie, která byla dřevěná, z desek a vydlážděná, uschovává se oltáře, hlavní Všech svatých a boční Blahoslavené Panny. Nej- ve vybavení filiálního kostela relikviář, stříbrnou mon- zde stříbrný pozlacený kalich, stříbrná monstrance, dvě stříbrné světější svátost se tady nepřechovává. Dřevěná zvonice má dva stranci, stříbrné konvičky (vše pořízeno jeho před- konvičky se stejným táckem, pozlacené stříbrné ciborium. Ob- zvony... Připojen je i velice stručný výčet liturgického chůdcem Ondřejem Antonínem Josefem Bienkem) řadní roucha jsou všechna barevná, je zde misál a agenda. Kostel náčiní a obřadních rouch: Pozlacený stříbrný kalich s pa- a bílý ornát, zakoupený farníkem Janem Mertinou. obklopuje hřbitov ohrazený dřevěným plotem, v dřevěné věži se ténou, tři alby, pět ornátů, stříbrná monstrance I v následujícím období pracovali pro sed- nacházejí dva zvony, třetí, malý, zvonek visí ve věžičce nad kos- vážící 100 lehkých uncí, pořízená nově roku lišťský kostel frýdečtí řezbáři a sochaři telem, panuje přesvědčení, že jsou požehnány... 1695, a jiné náčiní potřebné ke sloužení Weissmannové. Například roku 1714 Kombinací údajů obsažených ve vizitačních proto- mše svaté. byla zhotovena Filipem Jakubem kolech z let 1717 a 1719 a inventárních soupisů z let Papež Klement XI. udělil v roce Weissmannem (1675–1726) nová 1719–1720 a 1726 získáme poměrně komplexní před- 1702 sedlišťskému kostelu od- mřížka před hlavní oltář, o rok stavu o barokní podobě sedlišťského filiálního kostela. pustky, které byly schváleny k pu- později vyrobil jeho bratr Matyáš Podle těchto pramenů se kostel nacházel v dobrém blikování vratislavským generál- František (1671–1742) kazatelnu stavu a jeho interiér byl ozdoben malbami. Nebyl ofi- ním vikářem Reitlingerem 1. září a roku 1733 dvě sochy andělů ciálně posvěcen, ale památka posvěcení se podle tra- téhož roku na sedm let. Pro svátek ke svatostánku. Další představu dice slavila v neděli po svátku Všech svatých. Objekt Všech svatých platily plnomocné o barokní podobě kostela nám byl charakterizován jako dostatečně prostorný. Interiér odpustky. V roce 1703 byly zakou- podavají vizitační protokoly z let zdobily již tři odpovídající oltáře. Hlavní oltář Všech peny od jistého Jiřího Kabáta dva 1717 a 1719. Jejich znění je téměř svatých měl černý podklad se zlacením a otáčecí sva- relikviáře pro hlavní oltář. Násle- identické: V Sedlištích je filiální kos- tostánek. Uprostřed se nacházel na plátně malovaný dujícího roku byl pro sedlišťský tel, který je dřevěný, z desek a dost obraz Krista stojícího mezi světci a nad ním menší Inventář filiálního kostela v Sedlištích pořízený bruzovickým farářem kostel pořízen druhý boční oltář. Barokní obraz Nanebevstoupení Páně z bočního prostorný. Má dva oltáře, hlavní je po- obraz Panny Marie, královny nebe. Po stranách byly Matějem Františkem Tadeášem Vránou (1679–1752), r. 1719 oltáře na pravé (epištolní) straně Zděnou část zhotovil jistý zedník staven ke cti Všech svatých, není posvěcen umístěny plastiky sv. Barbory a sv. Kateřiny, jež zde kombinována se zlacením. Po stranách oltářního ob- z Frýdku. Malířské práce a zlacení vykonal frýdecký má přenosné portatile, tři plachty a vše potřebné. Druhý oltář byly přeneseny patrně z mariánského oltáře. Nad nimi razu Panny Marie, královny Všech svatých, stály plas- malíř Kristián Milotský († 1722) a jeho učni. Oltář nesl ke cti Blahoslavené Panny Marie stojí na evangelijní straně, má byly zavěšeny dvě plastiky andělů. Oltářní nástavec nesl tiky sv. Ondřeje a sv. Jana Křtitele. V horní části byl rozměrnější obraz Nanebevstoupení Páně, nad ním byl portatile, plachty a všechno nezbytné. Třetí oltář ke cti Nane- obraz zmrtvýchvstalého Krista. Používal se o Veliko- zavěšen obraz sv. Josefa a úplně nahoře sv. Michaela zavěšen obraz s motivem Seslání sv. Ducha. Roku 1707 bevstoupení Páně stojí na epištolní straně, postrádá portatile, nocích. V kamenné oltářní mense bylo uloženo již zmí- archanděla. Tento oltář měl malé portatile konsekro- zhotovil pro sedlišťský kostel mosazný pacifikál těšín- má také tři plachty a vše nezbytné. Křtitelnice je bez křestní něné portatile posvěcené vratislavským světícím bisku- vané roku 1682 krakovským světícím biskupem Miku- ský zlatník Václav Kalivoda. Téhož roku byl zhotoven vody. Přechovávají se v ní také posvátné oleje. Kostel má dob- pem Neandrem. Na evangelijní straně stál boční oltář lášem Oborským. Na druhém bočním oltáři byl umís- nový pozitiv (malé přenosné varhany) Vavřincem Sva- rou kazatelnu a kůr s pozitivem... Po zhodnocení ročních Panny Marie. Jeho černá podkladová barva byla rovněž těn obraz znázorňující Nanebevstoupení Páně a menší

22 23 obraz s motivem seslání sv. Ducha. I když se jednalo oltář, který se dochoval na svém původním místě až větších, a rovněž nové lavice. Roku 1786 přibylo nové Nejsvětější svátost oltářní. V roce 1800 chrám obdr- pouze o filiální kostel, všechny oltáře byly opatřeny do dnešních dnů. O pořízení oltáře na přelomu let ciborium, o rok později nový misál, měděný pacifikál žel nové varhany v ceně 160 rýnských zlatých. Jméno náležitou výbavou. Kromě toho byly na hlavním oltáři 1733 a 1734 nás informuje vedle účetní knihy i latin- a šest dalších cínových svícnů. V roce 1778 se sedlišť- varhanáře není známo. Zřejmě se však nejednalo o pří- vystaveny ještě dva relikviáře. Před hlavním oltářem ský nápis na oltářním retabulu. Z účtů se dozvídáme ský dům Boží stal dějištěm nepříjemné události. Po- liš kvalitní nástroj, protože již o deset let později byly byla zavěšena olověná lampa pro věčné světlo. Rozsvě- jak o již výše zmiňovaných Weissmannových andělech dle zápisu v bruzovické farní kronice vylomili zloději opravovány. covala se pouze každou třetí neděli, kdy zde byla slou- ke svatostánku, tak o práci frýdeckého malíře Jana 15. června 1778 dveře do sedlišťského kostela a rovněž Farář Pavel Prutek (1772–1842) sepsal v roce 1808 po- žena mše. Pozlacená kazatelna byla pořízena roku 1714 Jakuba Gely (1709–1786) na novém hlavním oltáři. do sakristie. Uřezali provazy od zvonů a odcizili dvě dle nařízení politických úřadů podrobný inventář filiál- za kostelní peníze, zčásti přispěli dobrodinci. Namísto V červnu 1735 nechal farář Vrána ve zvonařské dílně alby, 10 ručníků, rochetu a ornát se stříbrnými ního kostela. Největší pozornost pochopitelně věnoval zpovědnice se i nadále používala vhodná židle, jež byla Stanků v Opavě zhotovit nový pacifikál a o rok později prýmkami. Prýmky z ornátu otrhali a po- kovovým předmětům, které byly tehdy rekvíro- umístěna poblíž hlavního oltáře v presbytáři. Dřevěná v opavské zlatnické dílně přetavit a pozlatit starý mešní škozené roucho nechali pohozené na vány pro válečné účely (koaliční války s na- křtitelnice obsahovala čistý měděný kotlík, pro případ kalich. Nový kalich posvětil 29. května 1736 fulnecký nedalekém panském plotě. Stří- poleonskou Francií). První místo zaujímal nutného křtu dítěte. Zamykala se a klíč měl u sebe fa- prelát Gratabi. brný mešní kalich si naštěstí ne- pozlacený stříbrný kalich s paténou. Dále rář. Byly v ní uschovány také posvátné oleje v trojdílné Interiér ani exteriér kostela Všech svatých neprošel odnesli, protože byl uzamčen v se ve výbavě kostela nacházel pozlacený nádobce. Za tyto oleje platila ves Sedliště 18 krejcarů v dalších desetiletích 18. století žádnými radikálními nově pořízené skříni v sakristii. měděný kalich s paténou, pozlacená a peníze se odevzdávaly jako tzv. svatopetří. V kostele změnami. Dochované písemné prameny informují Vnitřní vzhled kostela zůstal měděná paténa pro návštěvy nemoc- byly dva zvonečky (mišky) pro vybírání peněz. V chrá- o pravidelných nákladech spojenými s běžnou údržbou od první poloviny 18. století ných, pozlacená měděná monstrance mové lodi se nacházely ještě čtyři korouhve, kříž k po- dřevěné stavby (časté výměny šindelových střech, vad- neměnný. Dosvědčují to dva a měděný kotlík ve křtitelnici. Z cínu hřbům a měděná nádoba na svěcenou vodu u dveří, u ných a zahnívajících trámů či desek apod.). Výjimku by inventáře z let 1788 a 1794. No- byly vyrobeny dva páry mešních konvi- druhého vchodu sloužila tomuto účelu kamenná kro- mohly snad představovat komplexnější rekonstrukce vinkou byla změna patrocinia ček s táckem, dvě nádobky pro posvátné penka. Lavice byly charakterizovány jako nové a po- dřevěné zvonice v letech 1742–1744 a 1775–1776. bočního mariánského oltáře na oleje a lavor v sakristii. Na zvonici, která hodlné. Rovněž pozitiv byl nový. Z liturgického náčiní V roce 1779 byly do sedlišťského kostela přeneseny levé (evangelijní) straně. Novým stála samostatně před kostelní lodí, byly

jmenujme alespoň dvě stříbrné konvičky s táckem, po- staré opotřebované varhany z Bruzovic. O sedm let patronem tohoto oltáře se stal Barokní obraz sv. Antonína Paduánského zavěšeny dva zvony. Největší nesl nápis: zlacené stříbrné ciborium a pozlacený stříbrný kalich později byl hudební nástroj opravován. Další změny populární světec sv. Antonín z bočního oltáře na levé (evangelijní) straně Jesus Nazarenus Rex Judeorum – Joannes Ma- s podobnou paténou. Sakristie byla charakterizována v interiéru se vztahují především k pořizování výbavy Paduánský. Přibyla také poutní slavnost stanovená na theus Simon vom Jahre 1736 a byl bezpochyby ulit v Opavě. jako malá a temná. Nacházela se v ní almara a skříňka. kostela. Roku 1778 byly pořízeny nákladem kostelníka neděli po svátku sv. Antonína (13. června). Zajímavá Menší zvon byl bez jakéhokoliv nápisu, stejně jako zvo- Roku 1731 byla opavské zlatnické dílně Františka Bor- Jakuba Petreka a jiných dobrodinců obrazy křížové je zmínka o tom, že v kostele neexistoval Boží hrob. nek v malé věžičce (sanktusník). V kostele se nacházely dona předělávána stará stříbrná monstrance na novou. cesty. V neděli 21. června 1778 je slavnostně posvě- Vysvětlením je skutečnost, že se bohoslužby svatého ještě tři oltářní zvonky a jeden visící na stěně u vstupu Její zhotovení zajistil činorodý bruzovický farář Matěj til generální vikář a frýdecký arcikněz Justus Vilém týdne i velikonočního tridua konaly ve farním kostele do sakristie. Inventář dále obsahuje obšírný výčet kos- František Tadeáš Vrána (1679–1752). Sedlišťský kostel Pražma z Bílkova (1727–1795). Roku 1781 bylo zakou- v Bruzovicích. Ve svatostánku sedlišťského kostela telního prádla a litugické výbavy. Za pozornost stojí vděčí tomuto knězi vděčí za půvabný barokní hlavní peno celkem osm nových cínových svícnů, z toho šest se však na sklonku 18. století již trvale přechovávala alespoň sedm barevných ornátů ušitých z hedvábí a oz-

24 25 dobenými vesměs zlatými nebo stříbrnými prýmkami věžičky a velké zvonice, která získala nový železný telny, na niž by kněz vstupoval ze sakristie. K jejímu a lemy. Z knih se v sakristii nacházely dva mešní mi- kříž ukovaný jistým kovářem Slívou. Obě věže prošly zhotovení a přenesení uměleckých částí výzdoby ze sály, dva misály k pohřbům, diecézní agenda a sakra- nákladnější opravou rovněž v roce 1850. V roce 1828 staré kazatelny došlo v roce 1864. V roce 1863 pořídila mentář. Ze zajímavostí v inventáři sedlišťského kostela získal interiér kostela novou opukovou dlažbu. Téhož obec svým nákladem do kostela lustr a novou lampu zmíníme ještě dvoje pohřební máry či formu na pečení roku byly sedlišťským stolařem Pavlem Kocichem věčného světla. V letech 1865, 1867 a 1870 proběhla hostií. V tomto inventáři je rovněž poprvé uvedena zhotoveny nové oltářní mensy a Františkem Chovan- výměna dláždění. V roce 1867 došlo k usazení nových podsíň okolo kostela (tzv. sobota), což však nevylučuje cem vystavěny nové boční oltáře a kazatelna (na něž dveří bočního vchodu do kostela na jižní straně, po- její dřívejší existenci. Již v roce 1808 byla pisatelem in- byly přeneseny plastiky a obrazy ze starších). V roce řízení nové dubové lavice pro přistupující ke svatému ventáře, farářem Pavlem Prutkem, chápána jako jistý 1847 zakoupil farář Ondřej Prutek pro sedlišťský přijímání a opravě obou bočních oltářů. O rok později znak starobylosti dřevěného chrámu. V polovině roku filiální kostel v Těšíně starší stříbrný mešní kalich bez byl pořízen nový obraz ke křitelnici. Interiér kostela byl 1842 byla zchátralá, šindelem krytá podsíň s dřevěnými patény. Následujícího roku proběhla větší oprava var- v letech 1868–1870 vymalován nákladem obce ve výši sloupky opravena, především na severní straně. Na této han. V roce 1856 zamýšlel týž duchovní správce od- 510 zlatých. rekonstrukci se podíleli tesař Jiří Mojžíšek, „murař“ Jan stranit část podsíně na severní a východní straně kos- V první polovině 60. let 19. století prošel sedlišťský Fajkoš, Ondřej Škarabela a Martin Bárta. Dochovalo se tela a jeho stěny na ochranu před povětrností nechat kostel významnou proměnou své architektury. Sta- několik českojazyčných kvitancí těchto řemeslníků vy- pobít šindelem. Na jižní straně, kde byl boční vstup do vební přípravy probíhaly již od roku 1862, kdy byla stavených bruzovickému faráři Ondřeji Prutkovi. Pro kostela, měla být podsíň zachována. Počítalo se rovněž rozebrána původní masivní zvonice stojící samostatně ilustraci ocitujeme jednu z nich, které za negramotného s vyřezáním dvou oken do severní stěny lodi. Podsíň před kostelem a zvony přeneseny provizorně na půdu. Kvitance Jiřího Mojžíška ze Sedlišť vystavená bruzovickému faráři Ondřeji Prutkovi (1789–1861) za tesařské práce na sedlišťském kostele, dokument napsal sedlišťský učitel Ignác Burel (1812–1892), 4. července 1842 však byla na severní straně nakonec zachována. Jan Polach vzpomínal na původní zvonici následovně: tesaře Mojžíška napsal a podepsal sedlišťský učitel Bu- Významnými úpravami prošel kostel Všech svatých Věž a zvonice byla postavena samostatně před hlavním vchodem rel: Quitanci na deset rýnských 50 krejcarů stříbrných peněz v 60. letech 19. století. Již v roce 1861 byl štafírován do chrámu, spojena střechů tak zvanů předsíní. Věže stavěna za tesařskou práci při sedlišťském kostele. A sice za 32 ½ dne hlavní oltář a pořízen nový svatostánek nákladem čtyřhranně do pyramidy čtyrmi silnými klady dole do t. z. prů- á 20 1/5 fr., které dolepsaný z svými spoludruhy od velebného 243 zlatých. O dva roky později byla postavena tesaři těže zapravené a nahoře kladkově spojené. Kdež teprve kolmo bruzovského pana faráře na dnešním datum do svých ruk jistě Fojtíkem a Vaškem nová sakristie. Její předchůdkyně asi čtyrmetrová do výšky prostora pro 2 zvony byla a teprve nad obdržel. Sedlišť dne 4. července 1842. +++ Jiří Mojžíšek, tesař, byla již prostorově nedostačující. Postrádala navíc okna. tím věžní střecha zakončena s pozlacenu baní a křížem, křížem Ignác Burel, m. p., jména podpisovatel. Nad novou sakristií byla zřízena oratoř s výhledem do dvojitým, křížem Cirilo-Metodějským... Věže zvonice našeho Z dalších oprav kostela v první polovině 19. století jme- presbytáře. Farář nechal sakristii opatřit dvěma zamří- kostela pobita byla od místa, kde zvony umístěny byly šindelem, nujme alespoň nejvýznamnější. V roce 1820 proběhla žovanými okny. Při té příležitosti měla být také opra- ke zvonům bylo trojí poschodí, od zvonů byly čtyři okenka na výměna šindele na střeše na presbytářem (vykonal Ja- vena zchátralá kruchta. Obec Sedliště na tuto úpravu čtyři strany jako vyhlídka a rozvlnění zvonových zvuků. Byl to kub Němec), o pět let později na střeše chrámové lodi poskytla částku 200 zlatých. V souvislosti s výstavbou můj malý revír v čas zvonění jako školáka v roce 1861–1862, nové sakristie došlo k potřebě zhotovení nové kaza- kdež v roce 1862 přestavěl a přistavěl se o 2 ½ sáhy na zdel, Pohled do krytého ochozu (soboty) na pravé (jižní) straně kostela, r. 1937 (taktéž v roce 1833). V roce 1826 proběhla oprava malé 26 27 v roce 1808 dosahoval kostel délky 16,5 m, při popisu 18 grošů. Obec platila kostelu jednou ročně, vždy na v roce 1950 měl kostel vnitřní délku 22,6 m a vnější sv. Martina (11. listopadu). Z nejstaršího inventáře se 23,4 m. dozvídáme, že v polovině 17. století dostával kostel Provoz se neobešel bez laických sil. Jejich hlavní ročně z Kašparovy zahrady 15 grošů, ze zahrady Vác- představitelé byli dva nebo tři tzv. kostelní otcové lava Ježe stejnou částku, z Haluškovy zahrady tři groše, (aeditui, vitrici, Kirchenväter), volení na obecních hroma- od zahradníka Jana Soboty zlatý a z rybníků 11 grošů dách z vážených sedláků. Většinou zastávali zároveň 10 haléřů. Roku 1672 platili kostelu za rybníky Matěj i službu kostelníků (Kirchendiener). Otcové se starali Michálek, Jan Cholík, panský dvůr z rybníčku na Kul- o dobrý stav kostela a jeho inventář, pravidelně kont- hánkově gruntu, Jiří a Václav Kulhánkovi, Jiří Bezruč rolovali kostelní účty a opatrovali jeden klíč pokladny a Jakub Mužný z Bruzovic. O sto let později bylo drži- s kostelními penězi. Za své služby měli právo na slavný telů rybníčků o jednoho méně, avšak počet pronajatých pohřeb a pobírali z kostelních peněz roční odměnu. zahrad se nezměnil. V roce 1808 patřili k nájemcům Tyto zvyklosti se zachovávaly až do roku 1776, kdy Ma- (pachtýřům) kostelních nemovitostí vedle frýdecké Podoba sedlišťského kostela před přestavbou v l. 1862–1865, jak ji podle vlastních vz pomínek zachytil Jan Polach (1852–1928), r. 1923 rie Terezie zrušila výsady kostelních otců a vzbudila tím vrchnosti a obce Sedliště rovněž Sedlišťané: Ondřej stará zvonice-věž zbořena a věž postavena na kostele, jak dosuď velikou bouři nevole. S kostelními otci v Sedlištích se Petrek (pole), Josef Šebesta (pole), Jakub Kohut (pole), stojí... Byli jsme tři vybrani p. učitelem Chrostkem choditi zvoniť v pramenech setkáváme poprvé až v roce 1672. Tehdy František Jež (pole), dědici Matěje Švrčka (pole), dědici v poledne a za mrtvé, neb v čas stavby byl menší zvon zatímně tuto nelehkou službu vykonávali Jiří Bezruč a Václav Floriána Polacha (pole), dědici Františka Chovance (za- pověšen na půdě kostelní... Fojtův. Od roku 1677 byl kostelním otcem svobodný hrada), Ondřej Rodek (rybník), Jan Fojtík (louka), On- Kostelní loď byla rozšířena na západní straně a zřízena Jan Kohut a roku 1695 k němu přibyl Matěj Kolář. Oba dřej Nezhoda (louka), Jakub Nezhoda (zahrada) a Jan nová kruchta. Obec na tento účel poskytla v roce 1864 byli hodnoceni jako spolehliví a opatrovali jeden ze Válek (zahrada). Zápis z účetní knihy sedlišťského kostela, r. 1812 zdarma povozy a dřevo. Následujícího roku byla posta- dvou klíčů od kostelní pokladny (druhým disponoval Sedlišťský kostel byl finančně zabezpečen rovněž vena nová věž nad hlavním vstupem, která nahradila farář). Jako jejich nástupci byli roku 1719 připomínáni hož se financovala jeho údržba ale také výdaje na bo- vlastnictvím tzv. železných krav. Původně se jednalo původní samostatně stojící zvonici. Věž byla v roce Jan Nezhoda a Stanislav Grygar. Jejich pravidelný plat hoslužby. Rovněž sedlišťský filiální kostel disponoval o odkazy živých zvířat (většinou krav a ovcí) některých 1866 nákladem obce natřena. Podle místní tradice sta- činil tři groše z bohoslužeb konaných ve filiálním kos- pevnou částkou, jež byla zvyšována systémem pravi- farníků místnímu kostelu. Faráři pak tato zvířata pro- věl novou věž sedlišťský řezbář a tesař Ondřej Gavlas tele. Stejnou částku dostávali i z fundace, založené roku delných každoročních příjmů. Kromě peněz ze sbírek najali některým osedlým poddaným, kteří za nájem od- (1824–1892). Architektura kostela získala dnešní 1679 frýdeckou měšťankou Hedvikou Syřínkovou. a fundací, z nichž se hradily výdaje na víno, hostie váděli většinou několik grošů ročně. Bývalo pravidlem, vzhled. Jak vyplývá ze soupisu materiálu použitého Roku 1808 činil pravidelný roční příjem sedlišťských a vosk (svíce), to byly především příjmy z pastvin, za- že kdo takový dobytek, ačkoliv zdánlivě zdarma, přijal, při rekonstrukci, došlo tehdy k navýšení počtu oken kostelníků rýnský zlatý. hrad a rybníčků. Víme, že kostel vlastnil již od roku uvázal na své hospodářství jednou provždy finanční na 10 a dosavadní okna byla zvětšena. Prodloužení Ve sledovaném období byla existence každého kostela 1604 tři pastviny pro dobytek (skotně) a rybníček, které povinnost i pro své potomky. Počet železných krav objektu dokládá i srovnání rozměrů kostela. Zatímco pevně vázána na zajištění jeho jmění (záduší), z ně- pronajímal sedlišťské obci za roční poplatek jeden zlatý sedlišťského kostela nepředčil farní chrám v Bruzovi-

28 29 město Frýdek. V roce 1869 byl splácen sedlišťskému záduší úrok z půjček ve výši úctyhodných 1 379 zlatých 70 krejcarů. Mezi další příjmy záduší patřily poplatky za pohřební vyzvánění a tzv. gruntovní peníze. Jednalo se o půjčku kostela hospodářům na zakoupení gruntů. Mezi největší dlužníky filiálního kostela v této oblasti patřili v 18. století sedlišťští fojti.

Centrum obce Sedliště s kostelem, hřbitovem, školou a panským dvorem v mapě povinného císařského otisku stabilního katastru, r. 1836 cích. V první polovině 17. století jich bylo v Sedlištích Farní kostel sv. Stanislava a fara v Bruzovicích, duchovní centrum bruzovické farnosti, k níž náležely Sedliště až do r. 1871, r. 1938 sedm, úrok z nich činil zlatý devět grošů. Stejný po- Pevnou součástí života každé farnosti v tomto období se Hedvika Syřínková založila 30. března 1679 historicky čet krav zde zaznamenal vizitátor roku 1652 či účetní stala zbožná nadání (fundatio pia) neboli fundace. Jednalo první fundaci při filiálním kostele Všech svatých v Sedli- kniha o dvacet let později, roku 1697 jich bylo šest. Do se o majetkovou podstatu věnovanou církvi, jež měla pří- štích ve výši 25 tolarů. Farář měl z fundace dostávat tolar, roku 1735 jejich počet stoupnul na 26, za jednu se pla- jmy z nich používat k zbožným a dobročinným účelům. učitel šest grošů, sedlišťský kostel devět grošů a tamější tilo devět grošů, většinou se však na gruntech nachá- V bruzovické farnosti byl nejrozšířenějším typem fundací kostelníci tři groše. Bruzovický farář měl v Sedlištích slou- zely dva kusy (včetně sedlišťského fojtství). Roku 1767 odkaz finanční částky farnímu, sporadicky také filiálnímu žit každý rok 30. března mši za fundátorku a učitel při ní vlastnil kostel 33 krav a v roce 1800 platilo 19 hospo- kostelu. Cílem fundací bylo nejčastěji konání zádušní mše, měl zpívat litanie o Nejsvětějším jménu Ježíšově. Do roku dářů za nespecifikovaný počet železných krav celkem různých pobožností a modliteb především za spásu fun- 1871, kdy byl sedlišťský kostel povýšen na farní, při něm 41 rýnských zlatých ročně. dátorovy duše, případně také za jeho zemřelé rodinné bylo založeno již 47 fundací (poslední, ve výši 80 zlatých Další zdroj příjmů tvořily úroky z půjček kostelních příslušníky, příbuzné a přátele. Výnos z fundací plynul do založil roku 1860 Ondřej Škarabela). Do první světové peněz. Stejně jako v případě farního kostela v Bruzovi- zádušního jmění a zároveň navyšoval příjmy duchovního války přibyly ještě fundace Anny Mojžíškové, Mariany cích si i od sedlišťského chrámu půjčovala nejvíce pe- a kostelního personálu, který při fundační mši asistoval Kachlové, Johany Uherkové, Johany Škapové a Anny něz šlechta. V 18. století se jednalo například o držitele (ministranti, kostelníci, zvoníci, varhaníci, zpěváci, mě- Škovranové. V meziválečném období se od této starobylé frýdeckého panství, hraběte Františka Viléma Pražmu chošlapi aj.). Významnými mecenáši kostelů na frýdeckém zvyklosti v sedlišťské farnosti upustilo. z Bílkova či držitele dolnodomaslavického panství, panství byli manželé Hedvika a Jakub Syřínkovi z Frýdku. rytíře Antonína Harasovského z Harasova. Častým Listina zbožné fundace Josefa Bělici ze Sedlišť pro sedlišťský kostel, dlužníkem sedlišťského kostela však bylo rovněž psaná místním učitelem Ignácem Burelem, 15. prosince 1841 30 31 Samostatným farním kostelem zkušenost farářů z Dobratic a Stříteže, kteří u ní krátce 1922 napsal: V obci asi jeví se veliká touha po zvonech a zá- před tím pořizovali zvony pro své farnosti. Nogol v do- jem o ně, neboť Antonín Haleš z Kutů nabídl půjčku na zvony neděli 22. po sv. Duchu roku 1871 (29. října) nové varhany v hodnotě 800 zlatých. Obec uhradila pise adresovaném obecnímu zastupitelstvu z 5. března 10 000 Kč a pan Frant. Jež, rolník, pravil, že dá dřevo k opravě Voznamoval bruzovický farář Madry farníkům polovinu nákladu. Autorem varhan byl pravděpodobně shromážděným ke službám Božím ve farním kostele varhanář Jan Hauke z Těšína. O rok později následo- sv. Stanislava v Bruzovicích: Ve středu jest zasvěcený svátek valo zlacení kalichu a pacifikálu a pořízení nové lavice Všech Božích svatých, odpust v Sedlišť a slavná instalace nového pro hudebníky na kůru. V roce 1873 získal sedlišťský faráře. Tímto lakonickým konstatováním se pomyslně farní kostel dva nové ornáty (bílý a černý), zpověd- rozloučil se svými povinnostmi i staletými závazky nici, kadidelnici, kropáč (aspergil) a další vybavení ne- svých předchůdců vůči filiálnímu kostelu v Sedlištích, zbytné pro pravidelný liturgický provoz. Dopisem ze který v uvedeném roce vstoupil do nové dějinné epo- 16. dubna 1874 žádal farář Goril generální vikariát pro chy. rakouskou část vratislavské diecéze o povolení k poří- zení nového svatostánku (tabernáklu) pro hlavní oltář. Dostalo se mu kladné odpovědi s podmínkou, že ná- klady uhradí obec jako patron kostela. O dva roky poz- ději se farář společně se sedlišťským starostou Stanisla- vem Juřicou (1824–1910) obraceli na generální vikariát s prosbou o poskytnutí finančního příspěvku na novou křtitelnici (pouze vnitřní nádobu). V období první světové války ztratil sedlišťský kostel všechny své zvony. Byly rekvírovány rakousko-uher- skou armádou pro válečné potřeby. Po menším zvonu (145 kg) z velké věže přišel 6. září 1917 větší zvon z roku 1735. Vážil 368 kg a farní úřad v Sedlištích za Farní kostel Všech svatých v Sedlištích, kolem r. 1910 něho obdržel 1 472 rakouských korun (1 kg po 4 koru- Stal se farním chrámem, tedy duchovním centrem nově nách). V kostele zůstal pouze sanktusník o váze zhruba založené farnosti Sedliště. A proto mu muselo být prv- 20 kg ve věžičce nad presbytářem. Farář Josef Nogol ním sedlišťským farářem Janem Josefem Gorilem a ve- proto vstoupil v roce 1921 v jednání s firmou Richarda dením obce, která na sebe nyní převzala od Habsburků Herolda (1877–1945) v severočeském Chomutově (Ri- držbu patronátního práva, věnováno mnoho pozor- chard Herold, Glockengiesserei und Mettallwaren-Fabrik, Ko- nosti. Již v roce 1871 ozdobily kůr sedlišťského kostela motau in Böhmen). Pro výběr firmy byla rozhodující dobrá Jedna z nejstarších fotografií interiéru sedlišťského kostela, na lavicích jsou štítky se jmény předplatitelů míst k sezení, kolem r. 1910 32 33 věže. Heroldova firma nakonec zhotovila pro sedlišť- nebevstoupení a milou účast, při památkovým úřadem, tedy též ministerstvem školství a národní ský kostel v průběhu roku 1922 dva nové zvony. Větší Páně a český ná- svěcení zvonů osvěty uznán za vzácnou starožitnost. Proto též ty návštěvy o váze 393 kg (samotná zvonovina 297 kg) a průměru pis majuskulou: a zavěšení zvonů a prohlížení kostelíka cizími osobami z Prahy a tak dále. Proto 82 cm byl ulit ke cti sv. Antonína Paduánského. Nesl KÉŽ VŠICHNI a konečně všem též povinnosti udržovati jej v dobrém stavu stavebním, abychom reliéf světce a český nápis majuskulou: SVATÝ AN- TAM SE DO- ostatním, kteří se nemuseli styděti. Brz y bude třeba opravovati střechu kostelíka TONÍNE / ORODUJ ZA NÁS! Stál 17 226 Kč. Menší STANEM / v tak velikém počtu zvon o váze 209 kg a průměru 65 cm nesl reliéf Na- KAM JSI TY, súčastnili se slav- Ó PANE, nosti svěcení zvonů. VSTOUPIL. Ukázali jste tím, že Jeho cena či- občané v Sedlištích nila 8 140 Kč. nebo lépe řečeno, že Autorem znění Sedliště jsou kato- nápisů obou lické a dá-li Pán zvonů byl fa- Bůh i dále katolické Menší zvon Nanebevstoupení Páně (209 kg) zhotovený rář Nogol. Oba firmou Richarda Herolda v Chomutově v r. 1922 zůstanou! Zaplať Větší zvon sv. Antonína Paduánského (393 kg) a rekvírovaný nacisty v r. 1942, r. 1939 zvony byly do- zhotovený firmou Richarda Herolda v Chomutově Vám to Pán Bůh. Pohled na severní stranu kostela se sakristií a oratoří v patře, r. 1937 praveny dráhou v r. 1922 a rekvírovaný nacisty v r. 1942, r. 1939 Podobu obou zvonů zachycují kvalitní fotografie do železniční stanice Frýdek. Cena za transport činila václavovického fotografa Josefa Kostiala (Koštiala, 700 Kč. Pořízení nových zvonů dohromady vyšlo na 1875–1949) z konce 30. let 20. století. V roce 1922 pro- 26 336 Kč. Jejich slavnostní posvěcení vykonal v ne- běhla větší oprava velké věže a dřevěného plotu (par- děli 30. července 1922 kníže-biskupský komisař Stani- kánu) kolem starého hřbitova. O dva roky později byla slav Weissmann (1866–1946) po slavnostní mši slou- opravena a přeložena dlažba kolem ochozu a rovněž žené jablunkovským arciknězem a farářem Antonínem kamenná dlažba v kostelní lodi. Ochoz byl nově za- Waschitzou (1852–1926). V neděli 6. srpna 1922 farář kryt, byly provedeny nejnutnější opravy kostelní krytiny Nogol při ohláškách na obou nedělních bohoslužbách a řádně opravena a šindelem pokryt plot kolem hřbi- oznamoval: Co se týče svěcení zvonů, děkuji na prvním místě té tova s osazením tří nových vstupů. Jednalo se zřejmě rodině, která dala nově svíčky na hlavní oltář na ten den, pak pan- o provizorní řešení. Dne 16. září 1926 adresoval Nogol nám a těm, kteří krášlili kostel a věnčili zvony, dále všem těm, kteří obecnímu zastupitelstvu a starostovi Josefu Mokrošovi v sobotu se přičinili všemožně, aby zvony byly v neděli ve věži umís- poměrně ostrý dopis, který podepsali rovněž kostelníci Dopis sedlišťského faráře Josefa Nogola chomutovskému zvonaři Richardu Heroldovi (1877–1945) s nákresem situace zvonové stolice a původních zvonů rekvírovaných za 1. světové války, 23. srpna 1921 těny, pánům hasičům v čele s p. Ondřejem Mojžíškem za laskavou Antonín Koběluš a Ondřej Mojžíšek. Náš kostelík jest Přední a jižní strana kostela, r. 1937 34 35 na opravy našeho starožitného kostelíka jednu třetinu nákladu nevyhovuje svou přeplněností s přemírou barevného vzorkování a já jako správce kostelního jmění, budu-li moci, též dám něco. požadavkům památkové péče, měla se omeziti na prosté vytó- Dosud to nebylo možno, ježto vydání kostela jsou značné, hlavně nování ve dvou až třech barevných odstínech bez ornamentálních na pojistné kostela, které po válce muselo býti zvýšeno a mnohé vzorků a ozdob. Pro příště žádáme, aby se předešlo podobným věci, zvláště, co se týkalo válečných půjček, dávány do pořádku. nevhodným, památkovou hodnotu kostela poškozujícím úpra- Moji předchůdcové byli na tom lépe než já, oprav větších nebylo vám... Zároveň byla povolena obnova šindelové krytiny a lidé byli pro kostel obětavější. Ještě dobře, že zesnulý pan farář jižní strany chrámové lodi a presbytáře za užití ručně Dostál Lutinov dal mi dobrou radu náš kostelík ohlásiti památ- štípaného šindele. Současně bylo povoleno krytí hlavní kovému úřadu za starožitnost a žádati o subvence... Dlouho římsy v průčelí. Tyto opravy byly v roce 1931 provedeny. se však ve věci rekonstrukce kostela nic nedělo. Ještě V roce 1932 byla provedena obnova deštění v průčel- v dopise obecnímu zastupitelstvu z 27. března 1929 po- ním štítě a ochozu na východní a severní straně. ukazoval farář Nogol na špatný fyzický stav obou věží V závěru roku 1930 se brněnský Státní památkový a navrhoval, že peníze na opravu obou věží mohou se vzíti úřad pro Moravu a Slezsko vyjádřil zamítavě proti z daru 10 000 Kč stařička Jana Polacha. Vkladní knížka jest plánované školní novostavbě. Nová škola měla vyrůst uschována ve farní kase. naproti staré škole (zřejmě v místě dnešní restaurace V průběhu roku 1929 byla tedy konečně opravena kro- Lašská jizba). V dopise z 9. prosince 1930 adresovaném vová konstrukce věžní báně i její šindelová krytina, památkovou péčí obecní radě se mj. uvádí: okolí kostela, rovněž byl opraven a nově šindelem pokryt sanktusník. v němž se kostel velmi pěkně pohledově uplatňuje, třeba chránit Stěny věže byly natřeny světlým okrem, šindel červeně. od takových změn, které by byly pohledu na kostel na škodu. Ta- K interiéru sedlišťského kostela neodmyslitelně patřily rovněž procesní korouhve, r. 1920 Někdy v této době se interiér kostela dočkal nové vý- kovým ohrožením a poškozením kostela by bylo jeho obestavení; a jej vymalovati. A ježto zřízovací listina, ministerstvo školství, opravovali a malovali. Též z těch kostelních přirážek byste dávali malby. Brněnský Státní památkový úřad pro Moravu ale i ojedinělá stavba v jeho blízkosti, která by neměla dostatečný památkový úřad dávají na srozuměnou, že jest to povinností obce, něco hudebníkům, kteří hrávali při slavných mšech svatých. Já a Slezsko sděloval sedlišťskému farnímu úřadu dopi- odstup od kostela a byla tak vysoká, že by dojmově jej utlačovala, obracím se tedy na Vás. Ministerstvo školství a památkový úřad jim nyní dávám 160 Kč, z jmění kostelního 100 Kč a ze svého sem ze 24. května 1930, že nové vymalování kostela a ostatní byla by těžkým, v budoucnu neodčinitelným zásahem do obrazu dal to tím na srozuměnou, že ačkoli žádosti o subvence jsem psal 60 Kč. Mše svaté tyto jest povinností farářů zadarmo sloužiti za vnitřní opravy měly býti památkovému úřadu předem hlášeny se kostela a okolí. Orgán státní památkové péče tedy obecní já, kostelní hospodáři a starosta obce žádosti jen podepisoval, tá- živé a zemřelé občany v Sedlištích, za farníky, obec dávala dříve žádostí o souhlas k jich provedení, ne teprve, když jsou již ho- radu vyzýval, aby tento krok pečlivě uvážila a informo- zal se, kolik obec má přirážek a subvenci pak zaslal obecnímu vždy malou částku zas hudebníkům. Upozorňuji, že kostelní tovy. Výmalba byla pracovníky památkové péče shléd- vala ho podrobně o celé věci, mj. zasláním stavebních úřadu, ne farnímu úřadu. Tedy obec má povinnost opatrovati. přirážky jsou v každé farnosti a že z nich se takové věci platí. nuta teprve 26. listopadu 1930. V dopise z 29. listopadu plánů k posouzení. Z hlediska ochrany kostela jistě Obracím se tedy velectění na Vás se žádostí, abyste pomalu každý V Dobraticích, kde jest poměr obce ku kostelu takový, jako sděloval Ing. Stanislav Sochor, rada správní osvětové zaujme farářův dopis ze 6. května 1933: Velectěný pane rok už nyní určili též kostelní přirážky, tyto jste ukládali v naší u nás, platí se z kostelních přirážek i kostelníci, ministranti, var- služby státního památkového úřadu pro Moravu a Slez- starosto, u kostela na poli Hečkovém usadili se cikáni. Mají zde Sedlišťské kampeličce a až budou opravy už velmi nutné, jste haník a tak dále. Sděluju dále, že památkový úřad slíbil dávati sko v Brně, sedlišťské obecní radě, že výmalba kostela i oheň! Kostel je dřevěný pod ochranou památkového úřadu a mi-

36 37 nisterstva. Což, kdyby vyhořel?! A panu strážmistrovi, který je lej zavěšenou v chrámové lodi. Liturgická výbava byla jován i ukončován účastí žáků i pedagogů sedlišťské vyhání, říkají, že Vy pane starosto, jste jim to povolil! Nemohu rozšířena či inovována o nové ornáty a další textilie školy na bohoslužbách. tomu věřiti. (antependia, vela, plachty na oltáře, rochety aj.). Kromě Vzhled kostela a především přilehlého hřbitova byl V prvních desetiletích správy farnosti Josefem Nogo- faráře je pořizovali například Terezie Hlisnikovská, zřejmě ohrožen v roce 1940. Brněnský Památkový úřad lem byla pro kostel pořízena celá řada nových před- Antonín Koběluš a další farníci. dostal od faráře Nogola informaci o plánovaném pro- mětů a provedeny drobnější opravy starších součástí Po celé období Rakouska-Uherska i první republiky jektu okresní silnice, která mohla vést v těsné blízkosti mobiliáře. Výběrově zmíníme jen některé z těchto byl kostel nejen prostorem, v němž se konala liturgie. kostela přes část hřbitova. Farní úřad se jako správce počinů. V roce 1935 nechal farář Nogol pozlatit mě- Můžeme konstatovat, že byl rovněž dějištěm bohatého kostela proti zamýšlenému kroku rezolutně ohradil děné ciborium a v roce 1942 pochromovat 12 kovových společenského života obce. Proto měly v kostele své a okresní úřad od projektu upustil. Za oběť probíhající svícnů pro hlavní oltář. V roce 1927 pořídil majitel sed- místo spolkové prapory Besedy Sedlišťské, sedlišťské druhé světové války padly oba zvony sedlišťského kos- lišťské parní pily František Hlisnikovský kostelu bet- Jednoty čs. Orla, hornického spolku Rozkvět a školní tela i když se farář Nogol zasazoval o jejich zachování. lém v hodnotě 2 500 Kč. V roce 1936 pořídila rodina prapor. Byly trvale umístěny na čestném místě u lavic Dne 10. ledna 1942 psal okresnímu úřadu ve Frýdku: horníka a chalupníka Františka Stříže lampu na petro- v presbytáři. Rovněž školní rok byl pravidelně zaha- V hluboké úctě podepsaný žádá Vás, abyste ponechali zvony, kterých majitelem jest starožitný, pod ochranou památkového úřadu dřevěný farní kostel v Sedlištích: 1) Kostelík byl vystaven roku 1638 a jest dřevěný. Dřevo jeho jest přes 300 roků staré. Kdyby se zvony měly z věže dáti dolů, jak německé národnosti zdejší Ortsleiter Erwin Weissmann, zámečník, řekl, by se musela věž bořiti. Tím by se porušil památkový ráz kostela. 2) Zvony jsou lehké, jeden váží 297 kg, druhý 145 kg. Takže jejich roz- Pohled na presbytář, r. 1937 bitím by se velmi málo získalo pro válečné účely. Ten nepatrný zvonů pro poplachovou signalizaci. Opět neuspěl. zisk se může velmi lehko postrádati a nahraditi ziskem velikých Zoufalý duchovní správce se tedy obrátil na památkový zvonů z velikých kostelů. 3) Oba zvony ve věži jsou ulity u firmy úřad v Brně s prosbou o zachování alespoň většího Richard Herold Komotau roku 1922 a stály s dovozem 26 336 zvonu. Dostalo se mu následující odpovědi Ing Dufky Kč. Peníze byly sebrány mezi chudými katolíky v Sedlištích. Po datované 12. března 1942: Nebylo možno neuznat, že zvon válce podruhé už těžko by se tento obnos sebral. Proto Vás žádám lze z věže snésti bez jejího vážného poškození, jestliže bylo možno co nejuctivěji, abyste nám zvony ponechali! Nebo, není-li to ve jej v r. 1922 na věž vytáhnout. Mimo to nařízení o odevzdání Vaší moci, se přičinili u vyšších úřadů, aby nám byly ponechány! zvonů stanoví, že zvon může být na zvonici rozbit, jestliže by jeho Po zamítavé odpovědi ze strany okresního úřadu mu snesení bylo obtížné a nákladné. Konečně připomínám, že ani směřoval novou žádost, v níž argumentoval významem jeden z velkého množství zvonů z 19. a 20. století nebyl ponechán Centrum obce Sedliště, vlevo stará škola (toho času kampelička, knihovna a četnická stanice), fara, kostel a pomník padlých v první světové válce, r. 1938 38 39 oba zvony odvezeny na skládku zvonů do Vítkovických Následujícího roku byly opraveny dřevěné plastiky Božích. Jest pojištěn u národní pojišťovny Praha. Pobočka pro železáren. Trpký osud obou sedlišťských zvonů dovr- Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, které byly zavěšeny zemi Moravskoslezskou v Brně. Inspektorát národní pojišťovny šila sebevražda jejich výrobce, Richarda Herolda, a jeho na stěně jako součást kalvarské scenérie. Farář Nogol v Místku. Číslo pojistky 607.322. Jest pojištěn se vším, co jest dvou synů 8. května 1945. popsal v inventáři z roku 1942 svůj kostel následovně: v něm na 180 000 Kč. Roční pojistné jest 600 Kč a platí se Přes nepřízeň válečné doby se faráři Nogolovi podařilo Kostel ad Omnes Sanctos. Ve středu vesnice stojí dřevěný šinde- 19. července každého roku. Jest 22 m dlouhý a 10 m široký. v první polovině 40. let rozšířit chrámový inventář o ce- lem krytý kostelík v dobrém stavu. Slouží ku konání služeb Kostel v dobrém stavu má udržovati obec Sedliště dle zřízovací lou řadu nových předmětů. Mezi nejvýznamnější patří pořízení nových kostelních korouhví. V roce 1943 byly zhotoveny dvě bílé damaškové korouhve, z nichž jednu zaplatila Eva Kobělušová, vdova po rolníkovi Antonínu Kobělušovi. O rok později byly z finančních darů dvou farnic, Barbory Janíkové a Vítězslavy Ličkové, pořízeny dvě fialové korouhve, které vyrobila firma Ignáce V. Ne- škudla syna v Jablonném nad Orlicí. Farář nechal v roce 1943 u Františka Staňka v Praze vyčistit a pozlatit či po- stříbřit většinu liturgického náčiní (kalichy, ciboria, pa- tény, monstrance, mešní konvičky). Rovněž tam zakoupil novou paténu k měděnému kalichu. Ve druhé polovině Účet za výrobu dvou nových bílých procesních korouhví pro farní kostel v Sedlištích roku 1941 prošel rekonstrukcí a zlacením hlavní oltář, firmou Ignáce V. Neškudly syna v Jablonném nad Orlicí, 17. června 1943 které realizoval frýdecký malíř Karel Syřínek. jako D-zvon. Vždycky jsem hleděl, aby se Vašemu kostelu do- stalo všemožně podpory, jaké si jako vzácná památka zaslouží a budu tak činit i nadále a velmi rád. Plně chápu Vaše zklamání a lituji, že nebylo možno mu předejít... Téhož dne vystavil frýdecký okresní úřad nařízení o sejmutí obou zvonů následujího dne v 9 hodin ráno s dovětkem, že se pro- vede na náklady farního úřadu pracovními silami zdej- šího (okresního) úřadu. V pátek 13. března 1942 tedy konsistorní rada Nogol a jeho farníci trpně přihlíželi snímání zvonů, které před dvaceti lety s láskou a nad- Interiér kostela v postní době, retabulum hlavního oltáře zahaleno Pohled do chrámové lodi z presbytáře, interiér byl bohatě zdoben četnými obraz y, procesními korouhvemi a spolkovými prapory, r. 1937 šením pořídili. O týden později, v pátek 20. března byly postním plátnem s výjevem Ukřižování Krista, r. 1938 40 41 národního výboru (dále jen KNV) o souhlas s poříze- v Modřicích u Brna. Kovolit však farnímu úřadu kladl ním zvonů, které vzešlo ze strany místních horníků. podmínky v podobě dodání staré zvonoviny k přeta- Tato iniciativa představitelů „dělnické třídy“ nemohla vení a věc celkově zdržoval. Nogol tedy oslovil rovněž krajského církevního tajemníka, i přes jeho nelibost, Novou huť Klementa Gottwalda s prosbou, zda by nechat chladným. Státní úřady však záměrně nejednaly nevyrobila ocelové zvony. Nakonec bylo přistoupeno dostatečně pružně a celou záležitost odkládaly. Proto na podmínku Kovolitu a sedlišťstí farníci sháněli ma- byla farnímu úřadu předána podpisová akce místních teriál potřebný k ulití nových zvonů. Kovolit však me- farníků s následujícím prohlášením: Jsme svědky toho, jak zitím ukončil svou činnost a proto se sedlišťští horníci dřevěný, lidový, starožitný farní kostel v Sedlištích chráněný Pa- v červnu 1956 obrátili na soukromého zvonaře Josefa mátkovým úřadem je nyní přispěním a nákladem KNV v Os- Dytrycha (1912–1965) z Brodku u Přerova. Iniciátoři Pohled na kostel od jihu, r. 1938 travě generálmně opravován. Jelikož vidíme tuto snahu KNV pořízení zvonů mezitím v srpnu 1956 vydali provolání let 1956–1957. Vydání spjaté s výrobou zvonů a jejich opravdu uchovati tuto historickou památnou budovu, chceme k sedlišťským občanům: Za okupace byl náš dřevěný kos- dovozem do Sedlišť činilo 16 245,15 Kčs. Větší zvon i my horníci v Sedlištích, někteří z nás horníci úderky na jámě telíček oloupen o dva zvony, jejichž hlas zval věřící do kostela o váze 170 kg je zasvěcen sv. Barboře, patronce horníků Stachanov v Ostravě, vedeni s. Karlem Lipovským, jako občané k církevním bohoslužbám, radostně vítal snoubence do nového a hutníků, menší (105 kg) sv. Andělu strážnému. Jejich a rodáci obce Sedlišť, připojit se k této generální opravě našeho života a lkaly nad úmrtím občana. Dnes oz ývá se smutně jen posvěcení proběhlo o Květné neděli 14. dubna 1957 kostela tím, že bychom chtěli pořídit svým nákladem a přičině- jednotvárný hlas tohoto nejmenšího zvonku – sirotka – který ve 14 hodin. Vykonal ho Mons. ThDr. František On- Žádost sedlišťského duchovního správce Josefa Nogola Apoštolské administratuře v Českém Těšíně o podporu při pořízení dvou nových zvonů místními horníky pro sedlišťský kostel, 24. ledna 1955 ním zvony, které jsme ztratili za německé okupace v roce 1942. nám ještě zůstal. Aby u nás zase bylo radostněji, rozhodli se derek (1888–1962), apoštolský administrátor z Českého listiny. Též obec Sedliště jest patronem kostela a fary. V roce Doufáme, že farní úřad nám vyjde vstříc v této věci a postará se horníci z naší obce, že zakoupí do velké věže dva zvony o váze Těšína a rodák ze sousedních Bruzovic. Kázání o vý- 1944 se podařilo v kostele instalovat elektrické osvět- o příslušné úřední jednání, aby naše žádost mohla býti uskuteč- asi 100 kg a 150 kg. Jeden zvon zaplatí horníci sbírkou mezi znamu zvonů pronesl frýdecký kooperátor Josef Ho- lení. Stalo se tak 12 let po provedení elektrifikace valné něna. Bude to jistě v zájmu celé naší vesnice, aby i naše úspě- sebou a doufají, že druhý zvon zaplatí ostatní občané ze svých lek. Svěcení byl přítomen rovněž bruzovický farář Josef části katastru obce. chy byly representovány řádně vybavenými zvony v tak památné peněžních dobrovolných darů. Cena za jeden kg zvonu bude asi Bukovan, který byl děkanem frýdeckého děkanátu. Po V církvi nepřátelských podmínkách první poloviny a starožitné budově, jako je náš historický farní dřevěný kostel. 40 až 45 Kč, mimo dalších režií. Obracíme se na Vás, občané, svěcení se sedlišťský farář Nogol pomodlil litanii ke 50. let se farář Nogol marně pokoušel o pořízení no- Dokument s desítkami podpisů Sedlišťanů nese datum aby v mezích svých peněžních možností jste přispěli na zaplacení Všem svatým, poděkoval všem zasloužilým i přítom- vých zvonů pro dosud hluchou věž. Do věci se proto 18. června 1955. Mezitím se uvažovalo o zakoupení tohoto druhého zvonu. Za to Vám předem děkuje Sdružení hor- ným farníkům a po zpěvu Te Deum jim udělil kněžské vložili sedlišťští farníci, konkrétně horníci vedeni Bo- zvonu z dřevěné zvonice ve Václavovicích, či z kostela níků v Sedlištích, které jako hornický spolek u nás pracuje od požehnání. Zvony do věže instaloval Josef Dytrych, humilem Zátopkem a Karlem Lipovským. Jmenujme Navštívení Panny Marie v Soběšovicích, jež měl brzy roku 1901. který na ně zvonil jako první. Když předčasně zemřel, rovněž horníky Vítězslava Lipinu, Aloise Čimburu ustoupit Žermanické přehradě. Teprve v říjnu vydalo Sbírka mezi sedlišťskými horníky a dalšími občany na- vyzváněly sedlišťské zvony svému tvůrci na poslední a Františka Stříže. Využili právě probíhající opravy sed- církevní oddělení KNV souhlas s pořízením zvonů konec v ynesla 14 901 Kčs. Horník Bohumil Zátopek do- cestu v den jeho pohřbu 21. srpna 1965. Nutno ocenit lišťského kostela. Dne 24. ledna 1955 žádal duchovní s podmínkou, že budou pořízeny u jediného výrobce konce věnoval své deputátní uhlí k lití zvonů. Dva nové nevšední zápal a aktivitu sedlišťských horníků, kteří správce Nogol církevní oddělení ostravského krajského zvonů v Československu, národního podniku Kovolit zvony se Dytrychovi podařilo vyrobit až na přelomu se společně s P. Nogolem zasadili o pořízení nových

42 43 zvonů. V ovzduší těžkých 50. let 20. století se jednalo bezesporu o odvážný a obdivuhodný počin. V roce 1958 došlo k pokrytí střechy národním podni- kem Stavomontáž. K tomuto účelu byl využit šindel, který zůstal po nedávné opravě kostela sv. Jošta ve Frýdku. Tato rekonstrukce se však se nesla ve stínu ne- dorozumění ve věci platby šindele. Odbor pro školství a kulturu rady KNV v Ostravě žádal sedlišťský farní úřad k uhrazení nedoplatku za šindel ve výši 3 960 Kčs. Na-

konec bylo předmětných 3 600 kusů šindele odečteno Kostel uprostřed vzrostlých lip, kolem r. 1950 farnosti z pravidelného státního příspěvku na opravy. Předseda MNV Josef Holenka zde uvádí, že prováděcí Koncem 50. let 20. století se opět vynořila otázka roz- projekt vypracovaný Státním projektovým ústavem šíření silnice vedoucí kolem kostela o čtyři metry na pro pro speciální stavby v Praze pro okresní národní úkor parkánu a starého hřbitova kolem kostela. Stavba výbor (dále jen ONV) Frýdek-Místek, coby investora byla plánována na rok 1961. Duchovní správce Nogol stavby, skutečně počítá s přeložením hřbitovní ohrady směřoval v této věci svůj protest 9. července 1960 ve- a že silnice v tomto úseku nebude zúžována a to z důvodu, aby se dení Krajského střediska památkové péče v Ostravě zlepšily dopravní poměry. Jen díky úsilí vyvinutému ostrav- Pionýrky sedlišťské školy před kostelem Všech svatých u příležitosti shromáždění k výročí narození Vladimíra Iljiče Lenina, 20. dubna 1974 následujícího znění: Rada MNV v Sedlištích, okres Frýdek- ským Krajským střediskem památkové péče nedošlo byl tamější úřad o tom uvědoměn přičiněním administrátora fary Dne 25. dubna 1970 se při sedlišťské občanské besedě -Místek opisem Vám zaslaného sdělení č. j. 44260-6 dne 6. čer- k tomuto radikálnímu přímému zásahu do chráněného P. Josefa Buryho z Frýdku. Týž však má býti vystřídán jiným du- ustavila „komise pro církevní záležitosti a ochranu vence 1960 mi sdělila, že stavba silnice Sedliště – Lískovec se má areálu kostela. chovním správcem, jenž byl nově ustanoven ř. k. administraturou kulturních památek“ ve složení Františka Hrbáčková, uskutečniti v r. 1961 a uskuteční ji Rada ONV ve Frýdku- Stav kostela a fary se v průběhu 60. let povážlivě zhor- v Českém Těšíně, ač P. J. Bury si získal svou aktivností znameni- Zdeňka Lyčková, Vítězslava Mojžíšková, Otakar Řeha -Místku. Jest jejím investorem. Vzhledem ku Vaší žádosti... ze šil. V archivu dokumentace Národního památkového tou důvěru věřících. Stát. památkový úřad nemá sice možnost zasa- a Jaromír Švrček, která chtěla by se spolu s knězem o opravu dne 18. prosince 1959, ve které mne žádáte, abych Vás o stavbě ústavu v Ostravě překvapí poměrně odvážně formulo- hovat do záležitostí církevního úřadu, ale prosíme, aby v plánované kostela starat. Na další schůzi 22. května byla předsedkyní té silnice informoval, že plocha hřbitova kolem kostela, chráně- vaná petice podepsaná desítkami sedlišťských farníků opravě nebylo odkládáno. Je věru smutné, že v době společenského této komise zvolena Vítězslava Mojžíšková. Byl konsta- ného Památkovým úřadem, obehnaného šindelem krytou ohradou a adresovaná vedení Krajského střediska památkové existenčního zabezpečení občané nejsou s to udržovat to, co naši tován vážný stav kostela. Severní strana poklesla o půl nesmí býti změněna, prosím Vás, aby skutečně plocha nebyla péče. Podnětem ke vzniku petice bylo zřejmě spojení na- předkové před staletími za nepředstavitelně těžkých poměrů zbu- metru. Při zvonění a dalších otřesech stavby hrozilo její změněna, ani ohrady se nebylo dotknuto. Ze sdělení místního léhavosti oprav s personální změnou v duchovní správě dovali (poukazujeme zejména na žalostný stav farní budovy, jež zřícení. Rovněž zastaralá elektroinstalace potřebovala národního výboru (dále jen MNV) Sedliště z 6. čer- – přeložením administrátora Buryho. V petičním pro- je k hanbě obce). Za petiční výbor jsou podepsáni Bedřich kompletní výměnu. Generální opravy sedlišťského kos- vence 1960 ostravským památkářům skutečně vyplývá, hlášení datovaném k 18. září 1967 se dočteme, že kostel Samok, Rudolf Popek a František Stříž. tela se však farníci dočkali až na přelomu let 1975–1976. že se počítalo se zásahem do areálu starého hřbitova. Všech svatých vyžaduje neodkladně značné opravy. O věci už

44 45 Ty sedlišťský kostelíčku, máš nakloněnou věžičku… památkové péče v Ostravě; Vladislav Schneider, nový a hospodářská smlouva byla uzavřena o měsíc později. Péče o kostel v posledním půlstoletí duchovní správce v Sedlištích; Lumír Štíhel, předseda Za Transferu byl za opravu zodpovědný Ing. Josef Ku- MNV Sedliště; Josef Tluček, tajemník MNV Sedliště chař. Stavebním dozorem byl pověřen stavební technik yzický stav sedlišťského kostela se počátkem s odůvodněním: nestačíme plnit požadavky u veřejně důleži- a kanovník Antonín Veselý z Apoštolské administra- Antonín Dohnal a ostravský památkář Ing. Zdeněk 70. let 20. století povážlivě zhoršoval. Vhled do tých akcí a v údržbě bytového fondu. Doporučujeme proto, abyste F tury v Českém Těšíně. Přítomní si prohlédli kostel, Boháč. Samotnou práci prováděla pracovní skupina alarmující situace poskytuje vedle knihy zápisů z jed- se obrátili na specializovaný podnik pro údržbu památek. Dne jehož stav shledali skutečně havarijním. Dospěli k zá- sestávající ze čtyř odborných tesařů (Popek, Šindelek, nání „komise pro církevní záležitosti a ochranu kul- 12. září 1975 se na sedlišťské faře uskutečnila schůzka věru, že oprava má být zčásti zajištěna sedlišťským far- Lengr, Lipowský), dvou zedníků a dvou pomocných turních památek“ rovněž dopis administrátora Ed- ve věci opravy kostela. Zúčastnili se jí: Miloslav Bařina, ním úřadem, dále Apoštolskou administraturou v Čes- dělníků. Bylo nutné provést riskantní podkop a výkop munda Kempného adresovaný Krajskému středisku krajský tajemník pro církevní věci; Josef Golík, posla- kém Těšíně a státním příspěvkem od KNV (z fondu dvojitých starých základů a položit nové, spojené že- památkové péče a ochrany přírody v Rožnově pod nec KNV a člen rady; Ing. Albín Holenka, poslanec krajského tajemníka pro církevní věci). Pro rok 1975 lezobetonovým věncem. Celá dřevěná konstrukce pak Radhoštěm ze 7. března 1974, kde mimo jiné uvádí: ONV Frýdek-Místek; Leoš Mlčák za Krajské středisko byla takto zajištěna částka 300 000 Kčs. O zajištění po- byla vysokotlakovými lisy vyzvednuta a o třicet centi- Žádný stavební podnik nám nechce převzít opravu této vzácné skytovatele oprav se měl vzhledem k naléhavosti situ- metrů „narovnána“ do původní roviny. Dne 6. února památky (přes 300 roků staré), která se nachází takřka v ha- ace postarat odbor výstavby ONV ve Frýdku-Místku. varijním stavu. Nebude-li včas přikročeno k opravě, hrozí další Při další schůzce 3. října 1975 bylo pochůzkou na místě velké poškození. Aby se mohlo k opravě přistoupit, bylo inves- a ohledáním technického stavu kostela komisí shodně továno: na plány dosavadního stavu 100 000 Kčs; geologické konstatováno, že stavba nehrozí zřícením, ani neohrožuje sondy 17 000 Kčs; projekt opravy 25 000 Kčs. Jedná se o nové návštěvníky s tím, že farní úřad neodkladně zajistí svépomocně základy, zvednutí kostela. Prosíme o radu, jak postupovat kůr s varhanami podpůrnou konstrukcí z trámů a paždíků v uskutečnění realisace opravy. Duchovnímu správci bylo a zdvojnásobením pilířů. Na kůru bude zapezpečen pravý sloup doporučeno obrátit se na Jednotné zemědělské druž- u varhan (jižní). stvo (dále jen JZD) Velké Karlovice, které disponovalo V následujících měsících se plánovaná záchranná akce v rámci přidružené výroby skupinou pracovníků se dostala konečně do pohybu. Rekonstrukční práce byly specializací na dřevěné (roubené) stavby. Podle hlášení zadány 1. listopadu 1975 národnímu podniku Trans- ostravské památkářky Zdeňky Motanové z 29. srpna fera Praha, organizaci ministerstva kultury. Jednalo 1974 tuto opravu JZD Velké Karlovice (stejně jako se o organizaci, jejíž zaměstnanci v září a říjnu téhož několik dalších oslovených podniků) odmítlo zajistit roku úspěšně realizovala náročný přesun gotického a celá záležitost uvízla na mrtvém bodě i přes skuteč- farního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v severo- nost, že farní úřad pro tuto akci disponoval finančním českém Mostě o 841,1 metrů. Za Transferu převzal příspěvkem od církevního tajemníka ONV ve Frýdku- zakázku ředitel Ing. Ota Novák. Rozhodnutí o pří- -Místku. Dne 28. srpna 1975 odmítl rekonstrukci kos- pustnosti rekonstrukce bylo vydáno 20. listopadu 1975 tela rovněž Okresní stavební podnik Frýdek-Místek Vzpěry na jižní straně kostela před jeho vyzdvižením, únor 1976 Odkryté původní základy kostela na jižní straně, únor 1976 46 47 zvednutí kostela došlo 17. února 1976. Podle hlášení památkářky Motanové byl kostel v obvodu lodi uvolněn od základů (podél ochozů), podložen, vyměněny uhnilé trámy za zdravé (byl opatřen dub) a pravidelně byly rozmístěny lisy (100 t) a zapojeny na zvedáky. Během dne se střídavě zvedala a zarovnávala obvodová konstrukce, vyrovnávala věž a později odpoledne se posouvala severní stěna (ujeta o 16 cm). Práce se končily již za tmy a druhého dne byly dokončeny. Po zajiš- tění stabilizace a nivelizace při vyzdvižení kostela bylo přikročeno k demontáži nosného trámoví v krytém ochozu a obložení a jeho nahrazení novým dřevěm. Celá konstrukce byla následně natřena jantarovým Skupina tesařů při práci v přední části kostela, únor 1976 Vysokotlakové lisy k vyzdvižení kostela, únor 1976 karbolinem. Ochoz byl znovu vydlážděn původními 1976 podal P. Schneider hlášení o průběhu této ná- kamennými čtverci. Celý kostel byl 3. dubna 1976 ročné a unikátní rekonstrukce: Práce byly zahájeny pod- opatřen nástřikem za účelem vyhubení dřevokazného pěrami střech nad ochozem – parkánem – po celé délce. Rohy hmyzu, kterým byl napaden. Došlo k výměně nos- byly rozebrány a začalo se s výkopem starých základů parkánu, ného podélného trámu nesoucího kůr i váhu věže. Na neboť byly ze starých cihel a pískovcových kamenů, vše prosáklé kůru byly vyměněny svislé sloupy nesoucí a podpírající spodní vodou i vodou ze střechy, neboť kostel neměl předtím

okapové žleby a dešťová voda padala přímo do základů. Po Vysokotlakové lisy k vyzdvižení kostela, únor 1976 vyvezení tohoto mokrého zákl. zdiva byly základy prohloubeny a znovu vybetonovány litým štěrkobetonem. Loď chrámu byla stažena 3 železnými táhly. Pak bylo přikročeno k výkopu hlav- ních základů kostela, s podobnou technikou jako u vnějších základů. Byla dovezena železná armatura, íčka, traversy, že- lezné podkladové desky, písek, trámy, 23 stotunových zvedáků a 13 spoj. olej. p. lisů. Byla provedena výměna ztrouchnivělých základových trámů (35 × 30 cm) novými dubovými trámy, vyschlými, z Lesního závodu Bystřice p. Hostýnem. Tímto zá- kladové práce rekonstrukční jsou hotovy. K samotnému nad- Vysokotlakové lisy k vyzdvižení kostela, únor 1976 Kostel v průběhu vyzdvižení, 17. února 1976 Práce na presbytáři, r. 1976 48 49 předložena investorovi 6. 4. 1976, kontrolována a investorem temperování kostela nákupem šesti akumulačních ka- plastiky sv. Jana Nepomuckého, která byla umístěna bez připomínek proplacena. Investor prohlašuje, že dodavatel men typu Elka. Na podzim téhož roku došlo k opravě na levé (evagelijní) stěně presbytáře. dodržel podmínky hospodářský smlouvy a jejího dodatku a pře- varhan varhanářem Františkem Vítkem z Ostravy- V roce 1982 došlo k restaurování obrazů hlavního bírá tímto ukončenou stavbu bez připomínek... Do budoucna -Svinova. a bočních oltářů, které provedla akademická malířka mělo dojít k prioritnímu zajištění odvodu povrchové V noci ze 3. na 4. listopadu 1975 došlo v kostele ke a restaurátorka Miroslava Trizuljaková. Při demon- vody od kostela (systémem okapů a zřízením kanali- smutné události. Byly odcizeny dvě dřevěné polychro- táži bočního oltáře Nanebevstoupení Páně na pravé zace). Ve druhé polovině roku 1976 došlo k zajištění mované plastiky Panny Marie a sv. Jana Evangelisty (epištolní) straně byla objevena původní výmalba (výška 67 cm), zapsané jako movité kulturní památky, kostela ze 17. století. Byla značně zpráškovatělá a její které tvořily dohromady s krucifixem kalvarskou sce- nérii. Podle písemného sdělení P. Schneidera pachatel vypáčil okno nad hlavním vchodem, dostal se na kůr, kde vypá- čil uzamčené dvéře na schodiště, vnikl tak po schodech do chrá- mové lodě, kde po levé straně od hl. vchodu sochy byly upevněné na chrámové zdi, odkud je zcizil. Vloupání bylo ihned po zpo- zorování v 6.30 h telefonicky hlášeno SNB ve Frýdku-Místku i MNV. Příslušníci SNB z Frýdku-Místku okamžitě přijeli 2 voz y i se psovodem, vše prověřili i telefonicky. Později do- Velikonoce v opraveném kostele, r. 1976 šlo ještě ke zcizení dřevěné polychromované barokní

Opravený ochoz na severní a západní straně kostela, r. 1976 zadní část věže. V souladu s projektem došlo k po- řízení nové elektroinstalace kostela. Dne 27. května 1976 došlo k předání stavby dodavatelem (Transfe- rou) investorovi (farnímu úřadu Sedliště), bylo konsta- továno, že dodavatel Transfera Praha provedl v plném rozsahu práce na statickém zabezpečení, jak bylo potvrzeno v HS (hos- podářské smlouvě) č. 580/75 a jejím dodatku. Byl řádně dodržen termín dodávky prací (31. 5. 1976), práce byly prove- deny kvalitně, drobné nedodělky ... byly odstraněny. Souhrnná faktura za provedené práce v celkové výši 239 045,22 Kčs byla První svaté přijímání sedlišťských dětí, zleva: Zdeňka Kanioková, Zdeňka Boží hrob v kostele Všech svatých, r. 1976 Adámková, Šárka Pastrňáková, Zdeněk Pohludka, Josef Pohludka, r. 1977 Sousoší Kalvárie pod kůrem, plastiky Panny Marie a sv. Jana Evangelisty odcizeny v r. 1975, r. 1966 50 51 povrch byl silně zanešen povrchovými nečistotami. restaurovali o rok později Miloš Lossmann a Václav Z rozhodnutí ministerstva kultury došlo v říjnu a lis- Chovanec z Nového Jičína. U všech plastik byla sňata topadu 1984 k jejímu úspěšnému restaurování Petrem nepůvodní polychromie a obnovena jejich barokní Kuthanem a akademickým malířem Vladimírem Do- barevnost. ležalem. Představuje šesté zastavení křížové cesty (Ve- V roce 1996 byl kostel vybaven novým bezpečnostním ronika podává Kristu roušku) a český nápis. Boční ol- zařízením a ozvučením. Byly zahájeny práce na opravě tář Nanebevstoupení Páně se proto již nevrátil na své dřevěného parkánu kolem starého hřbitova. Náročnou původní místo, ale byl umístěn blíže bočnímu vchodu opravou, především věže, prošel kostel v roce 2000. k pravé (jižní) stěně kostela. V roce 1987 provedli Hana Tehdy byla za použití jeřábu snasena horní makovička a Miroslav Slavíkovi restaurování dřevěných částí věžní báně a na farní zahradě došlo k její kompletní hlavního oltáře. Některé části byly tehdy nahrazeny li- povými dřevořezbami. Restaurování malby a zlacení oltářního retabula prováděl akademický malíř Apvel Charapov. Po konzultaci s ostravským Ústavem kraj- ské památkové péče a ochrany přírody bylo zvoleno odkrytí a restaurování původní malby – zelenokrové barvy. Došlo rovněž k restaurování či novému pro- vedení zlacení některých oltářních prvků. Boční ol- tář Nanebevstoupení Páně včetně plastik sv. Isidora, Vendelína, Anděla strážného a dvou sedících andílků Vyzdvižení obnovené makovičky s dvojitým (cyrilometodějským) křížem Poškozená lípa a parkán kolem starého hřbitova u kostela po jeřábem z farní zahrady z pět na kostelní báň, r. 2000 vichřici z 25. června 2008, 26. června 2008 rekonstrukci. Poté byla opět jeřábem osazena na pů- vodní místo. Při větrné smršti 25. června 2008 došlo k ulomení velké části staré lípy v zadní části starého hřbitova (za kamennou plastikou Panny Marie Frý- decké). Svým pádem poškodila nejen část hřbitovního parkánu, ale i střechu přístavku u sousedního č. p. 76. Po této události, při níž naštěstí zůstal neporušen kostel, bylo odstraněno několik starých lip z přední i zadní části hřbitova. V letních měsících roku 2010 Informační cedule ze 70. let 20. století pojednávající o historii sedlišťského kostela, kolem r. 1990 Obnovená makovička z kostelní báně na farní zahradě, r. 2000 byl nákladem obecního úřadu a jeho pracovníky zho- Kostel a parkán před generální rekonstrukcí, 19. srpna 2008 52 53 toven nový dřevěný parkán kolem kostela a byl pokryt i v prostoru kruchty byla obnovena jediná dochovaná šindelem. výmalba z konce 19. století, doplněná malbami světců K poslední významné rekonstrukci sedlišťského kos- v medailonech z první třetiny 20. století. Poslední vý- tela došlo v letech 2011–2012 s významným přispěním malba s tvarově bohatou dekorativní malbou, vytváře- Evropské unie v rámci projektu financovaného z Re- nou pomocí několika šablon, musela být respektována gionálního operačního programu Moravskoslezsko. na stěnách kostela. Pod ní se sice dochovaly části starší Byla provedena důkladná výměna a sanace napadených výmalby, ale jen ve zbytcích. Byla pouze jednoduchá, bez složitějšího malířského pojednání. Na přepážkách kruchty a na varhanní skříni byla obnovena původní úprava těchto ploch dvoubarevným mramorováním. Základem technických postupů restaurování bylo ná- Odhalená srubová část jižní strany presbytáře a chrámové lodi, 12. října 2011 Oprava krovů a střešní krytiny kostela, 2. listopadu 2011

Výstavba nového dřevěného parkánu kolem starého hřbitova u kostela, 28. července 2010

Nové ošalování jižní strany kostela, 11. listopadu 2011 Výměna poškozených trámů jižní strany presbytáře, 26. října 2011 restaurování vnitřní výmalby, která pokrývá v něko- dřevěných prvků krovu a roubení kostela a kompletně lika vrstvách celý presbytář a část chrámové lodi. Po položena nová krytina z tradičního štípaného šindele. průzkumu maleb a na základě jeho výsledků vznikl Dřevěné obložení na stěnách i na věži prošlo výměnou základní koncept restaurování. Sejmuta byla jedno- a doplněním, byl obnoven systém hromosvodů, okapů duchá a řemeslně pokleslá výmalba na stěnách pres- a svodů dešťových vod. Celý kostel je opatřen ochran- Generální rekonstrukce sedlišťského kostela, odhalená srubová bytáře. Došlo zde k restaurování mramorování a de- část presbytáře se zaslepeným oknem, 19. října 2011 ným a sjednocujícím nátěrem. V interiéru proběhlo korativní výmalby z 19. století. Na stropě lodi kostela Výmalba interiéru před restarováním 54 55 Současný kostel a jeho památky nešní farní kostel Všech svatých v Sedlištích je nachází oratoř s výhledem do presbytáře a vstupem Dvzácnou ukázkou dřevěné sakrální architektury na kazatelnu. V sakristii i oratoři jsou umístěna dvě období baroka na Těšínsku. Větší část objektu si za- okna. Okna v sakristii jsou opatřena kovanou mříží. chovala téměř původní podobu. Výjimku tvoří, jak již Sakristie má samostatný venkovní vstup. Na pravé bylo řečeno, průčelí a 21 metrů vysoká věž, jež nahra- (epištolní) straně lodi vede z ochozu do chrámové dila sešlou zvonici stojící před kostelem. Kostel, který lodi boční vchod se dvoukřídlými plnými dveřmi. je prvotřídní kulturní Hlavní vstup do chrámu, opatřený rovněž dvoukří- památkou, představuje dlými plnými dveřmi, je umístěn na čelní (západní) roubenou jednolodní straně. Krytý ochoz je nesen hladkými sloupky. Nad stavbu, orientova- hlavním vchodem se vypíná kvadratická čtyřpatrová nou podélně k hlavní věž z roku 1865, zakončená bání s lucernou a menší ose. Kostel má délku 28 metrů, šířku Restaurování nástropní malby, 23. srpna 2012 13,2 metrů a výšku 11,5 metrů. K levé (evangelijní) straně presbytáře přiléhá sa- kristie (3,60 × 1,80 m) s patrem, v němž se Hlavní věž dosahuje výšky 21 metrů

Varhany před restaurováním, 20. března 2012 Varhanní píšťaly a vzdušnice před restaurováním, 20. března 2012 ročné upevňování uvolněných šupin malby. Proces tmelení hlubších defektů následovala rozsáhlá retuš bylo nutné několikrát opakovat, protože barevné šu- maleb. Kompletní renovací prošly rovněž varhany. piny se i po prosycení lepivým roztokem odchlipovaly Celkové náklady na opravy dosáhly 6,5 milionu Kč od podložky. Zároveň byly zakryty rozšířené mezery (6 milionů Kč pokryla dotace z Evropské unie).

mezi prkny a dřevo ošetřeno proti červotoči. Po vy- Pohled na severní stranu kostela od nového hřbitova Kostel a starý hřbitov od východu 56 57 cibulí s makovičkou a dvojitým křížem. Věž vystupuje mírným rizalitem z hlavního průčelí, v prvním patře je chráněna okapovou stříškou a v každém dalším kordonovou římsou. Na přední straně věže jsou malá obdélníková okénka. Zvonice se dvěma zvony z roku 1957, na něž se dodnes zvoní ručně z kůru, je opatřena většími obdélníkovými okny na každé straně s dře-

Sedlišťské zvony z r. 1957 – sv. Barbora (vlevo) a sv. Anděl strážný Hlavní vstup do kostela věnými žaluziemi. Větší zvon nese nápisy S V. B A R - BORO ORODUJ ZA NÁS! a HAVÍŘSKÝ SPOLEK SEDLIŠTĚ L. P. 1957 a reliéfní vyobrazení téže svě- tice s heraldickým štítem se zkříženými hornickými kladivy na svém obvodu. Menší zvon nese nápis: AN- DĚLE BOŽÍ BUĎ OCHRÁNCE MŮJ! Na strmé sedlové kostelní střeše, pokryté šindelem, je umístěna sanktusníková věžička. Má polygonální půdorys a je situována nad presbytář. Na konci hřebene střechy nad presbytářem je umístěna kovová korouhvička s le- topočtem 1638. Vnější stěny kostela jsou částečně oša- Šindelová krytina ochozu z vnitřní strany Průčelí kostela Kostel je po rekonstrukci chloubou obce Sedliště 58 59 lovány deskami a latěmi. Presbytář (5,56 × 4,05 m) je ukončen pětiboce. Vnější stěny kostela jsou částečně ošalovány deskami. U hlavního vchodu je do vnější stěny zapuštěna barokní pískovcová kropenka. Nad ní byl donedávna umístěn krucifix s dřevěným vyřezáva- ným korpusem ukřižovaného Krista. V interiéru kostela se nachází plochý strop. V chrámové lodi jsou na něm vyobrazeny kruhové malby znázorňující

Interiér kostela – celkový pohled k hlavnímu oltáři

Výmalba ze 17. století znázorňující šesté zastavení křížové cesty čtyři evangelisty a centrální motiv zobrazující první svaté přijímání sv. Václava. V presbytáři zdobí strop malba Panny Marie s Ježíškem. Na bočních stěnách byly roku 1984 odkryty fragmenty původní výmalby ze 17. století, o níž se zmiňují nejstarší inventáře a vizitační protokoly. Nejcennější výmalba byla objevena za oltářem Nane- bevstoupení Páně na pravé (epištolní) straně a později restaurována. Představuje šesté zastavení křížové cesty (Veronika podává Kristu roušku). Pod tímto výjevem se nachází část českého nápisu: /…/ WACLAW GEZ Interiér kostela – celkový pohled z presbytáře do chrámové lodi Nástropní malba Panny Marie s Ježíškem v presbytáři IAN. SOBO / /…/ I Z SEDLISZTE. 60 61 Detaily dekorace stěn presbytáře

Celkový pohled na malovaný strop chrámové lodi s malbami čtyř evangelistů Český nápis pod výmalbou ze 17. století a centrálním výjevem prvního svatého přijímání sv. Václava z r. 1930 Evangelista Lukáš

Evangelista Matouš Evangelista Jan

Evangelista Marek První svaté přijímání sv. Václava Detaily dekorace stěn presbytáře Detail tabernáklu (svatostánku) 62 63 Ano 1733 EXpedit ECCLESIAE / & Coloribus abduci officiose Procuravit i. Horum /…/ / Successo /…/ Memento piu Honores MATTHIA / /…/ WRANA PARO- CHUS BRUZOVICEN / SIS & SEDLISCENSIS. Kolem oválu je vymalován mladší, dnes již rovněž málo čitelný český nápis ze 60. let 19. století: Obnoweno /…/ welebneho Pana fararze Karla Madra. V oltářním ná-

Latinský nápis na oltářním retáblu připomínající pořízení hlavního oltáře bruzovickým farářem Matějem Františkem Tadeášem Vránou v r. 1733 Obraz Všech svatých na hlavním oltáři

Celkový pohled na hlavní oltář z oratoře u nohou sv. Augustina vyobrazen andílek držící roze- Hlavnímu baroknímu oltáři z poloviny 18. století, připisovanému vřenou stuhu s latinským nápisem Nimis honorati Sunt dílně frýdeckých Weissmannů, dominuje obraz (údajně z roku 1752) Amici Tui, Deus: nimis Confortatus Est Principatus Eorum, znázorňující nebe se svatými ve třech pásech. Téměř všechny vy- Psal: 138: V: 17. Na oltářním retabulu je pod obrazem obrazené světce lze rozpoznat podle jejich atributů. Většina z nich malovaný latinský nápis v oválu, upomínající na poří- vzhlíží k Panně Marii v oblacích vyobrazené v horní části plátna. Před zení oltáře bruzovickým farářem Vránou v roce 1733. ní klečí sv. Jan Křtitel. Tato olejomalba je zasazena do pozlaceného Některé části textu jsou již špatně čitelné: Současná podoba nápisu je: HOC ALTARE IN HONOR /…/ rámu a má rozměry 170 × 120 cm. V pravém dolním rohu obrazu je Detail z obrazu Všech svatých, andílek u nohou sv. Augustina drží rozevřenou stuhu s latinským citátem 138. žalmu / SS: SUISI PROSSUMPTIBUS / Extrui curavit de super Barokní sousoší sv. Trojice v nástavci hlavního oltáře 64 65 du / chem, neb gegich / gest kralowstwi / nebeske. S: MATT / 5. CAP. (transkripce: Blahoslavení chudí duchem, neb jejich jest království nebeské. S[vatý] Mat[ouš] 5. kap[itola]). Anděl vedle něho pak nese pokračování textu: Blahosla / wei kterzi pla / czi neb oni po /tiesieni budu / MAT. 5. CAP. (transkripce: Blahoslavení, kteří pláčí, neb oni potěšení budů. Mat[ouš] 5. kap[itola]). Evangelijní text dale pokračuje pátým veršem u anděla

umístěného v nástavci vlevo nahoře: Blahosla / weni tissi Barokní plastiky andělů nesoucích medailonky s českými citáty blahoslavenství neb / oni wladnut / budu zemi / MATT. 5 CAP. (tran- z Kristova kázání na hoře (evangelium sv. Matouše 5, 3–10) skripce: Blahoslavení tiší, neb oni vládnut budů zemi. stavci je umístěno do šířky rozvinuté sousoší sv. Tro- Mat[ouš] 5. kap[itola]). Jeho protějšek zcela vpravo jice. Oltářní retabulum i nástavec jsou bohatě zdobeny nahoře nese šestý verš: Blahosla /weni kterzi la / čny 12 dřevořezbami andělů a 10 okřídlenými hlavičkami a žizni po / sprawedlnosti / neb oni napogeni budů / MAT. andělů. Osm dřevořezeb andělů nese oválné vavřínové 5 CAP (transkripce: Blahoslavení, kteří lační a žízní medailonky s českými nápisy (blahoslavenství z Kris- po spravedlnosti, neb oni napojeni budů. Mat[ouš] tova kázání na hoře, Matouš 5, 3–10). První anděl 5. kap[itola]). Sedmý verš nese dřevořezba letícího an- u sloupu zcela vpravo nese nápis: Blahosla /weni chudi děla vlevo nad oltářním obrazem: Blahosla / weni milosr 66 67 / dni neb oni / milosrdenst / zavěšeny dřevěné plastiky Nejsvětějšího srdce Ježíšova wi dogdu / MATT 5 CAP a Nejsladšího srdce Panny Marie v podživotní veli- (transkripce: Blahoslavení kosti, zřejmě produkce sedlišťských řezbářů z rodu milosrdní, neb oni milo- Gavlasů. srdenství dojdů. Mat[ouš] Na bočním oltáři sv. Antonína Paduánského umís- 5. kap[itola]). Jeho protěj- těném na levé (evangelijní) straně kostela se nachází šek vpravo nad obrazem obraz o rozměrech 160 × 105 cm. Znázorňuje téhož nese osmý verš: Blahosla světce v řeholním oděvu klečícího s rukama na prsou / weni cz ysti / neb oni Boha před Ježíškem, který stojí na otevřené knize položené / widieti budu. / MATT na klekátku a u jeho nohou leží lilie. Nad scénou se 5. CAP. (transkripce: Bla- vznášejí hlavičky andílků. Obraz je datován do roku hoslavení čistí, neb oni 1730 a jeho autorství je připisováno malíři Eisnerovi. Boha viděti budů. Mat[ouš] Po stranách retabula jsou na konzolách umístěny plastiky sv. Jana Křtitele (vlevo) a sv. Pavla, v oltář- ním nástavci sv. Josefa, Pěstouna Páně. Na protějším bočním oltáři na pravé (epištolní) straně je umís- Boční oltář sv. Antonína Paduánského na levé straně těn barokní 5. kap[itola]). Poslední dva verše nesou andělé u sloupů obraz Nanebe- vlevo. U pravého anděla čteme nápis: Blahosla / weni, vstoupení Páně pokogni / neb oni sinowe / boži sluti bu / dů / MATTH. o rozměrech / 5 CAP. (transkripce: Blahoslavení pokojní, neb oni 145 × 90 cm. Je synové Boží slouti budů. Mat[ouš] 5. kap[itola]). Plas- osazen v původ- tika anděla vlevo nese desátý verš: Blahoslaweni / kterzi ním pozlaceném Protiwen / stwi terpi Pro spra / wedlnost neb gegich / gest rámu. Postava kralowstwi ne / beske. MATT. 5. / CAP. (transkripce: Krista se vznáší Blahoslavení, kteří protivenství trpí pro spravedlnost, nad půlkru- neb jejich jest království nebeské. Mat[ouš] 5. kap hem potemně- Detail kříže a stuhy s latinským nápisem ECCE [itola]). Po stranách hlavního oltáře jsou na stěnách lých mračen. AGNUS DEI (Hle, Beránek Boží) na plastice sv. Jana Detaily dřevěných plastik Nejsladšího srdce Panny Marie a Nejsvětějšího srdce Ježíšova z 19. století umístěných v presbytáři po stranách hlavního oltáře Křtitele na bočním oltáři sv. Antonína Paduánského 68 69 V interiéru sedlišťského kostela zaujme jistě pozornost a sv Jana Evangelistu (někdy se uvádí jako „církev na- kazatelna na levé (evangelijní) straně s bohatě zdobe- slouchající“). Vlevo od vyobrazení Krista je znázorněn ným pláštěm řečniště. Ve vysokém reliéfu jsou zde vy- sv. Petr v kazatelském gestu (někdy se uvádí jako „cír- obrazeny barokní polopostavy se sepjatýma rukama, kev učící“). Roucha všech postav jsou zlacena. Bal- jimž dominuje znázornění Krista se svatozáří v žeh- dachýn kazatelny je ohraničen ve dřevě vyřezávanými najícím gestu. Napravo od tohoto výjevu jsou znázor- závěsy (festony) se střapci. Zakončen byl křížem jehož něny dvě postavy. Jedná se pravděpodobně o sv. Pavla hlavní břevno je nahrazeno deskami desatera Božích

Barokní plastika sv. Isidora Madridského, patrona Barokní plastika sv. Vendelína, patrona pastýřů, Boční oltář Nanebevstoupení Páně na pravé straně sedláků, na bočním oltáři Nanebevstoupení Páně na bočním oltáři Nanebevstoupení Páně K ní vzhlíží skupina apoštolů, mimo niž stojí sv. Petr a sv. Jan Evangelista. Po stranách oltářního retáblu stojí plastiky sv. Isidora Madridského (vlevo), patrona sedláků (atributy této sochy nejsou však zcela jedno- značné) a sv. Vendelína, patrona pastýřů. V nástavci je možno spatřit sochu sv. Šebestiána obklopenou dře- vořezbami hlav a postav andílků. Nad ní se donedávna nacházela dnes nezvěstná dřevěná plastika sv. Anděla strážného. Nástavec bočního oltáře Nanebevstoupení Páně s barokní plastikou sv. Šebestiána, ochránce před morem Znázornění Krista v žehnajícím gestu na vnějším plášti řečništi kazatelny Znázornění sv. Pavla a Jana Evangelisty („církev naslouchající“) na vnějším plášti řečništi kazatelny 70 71 přikázání. Naproti kazatelny je na pravé (epištolní) se dochoval rovněž předchůdce tohoto díla, původní na levé straně) a Pannu Marii straně umístěna dřevěná polychromovaná křtitelnice, obraz Křtu Páně (malba temperou na dřevě). Růžencovou (na pravé straně). vysoká 133 cm, v podobě anděla nesoucího vlastní ná- V chrámové lodi je možno spatřit obrazy 14 zastavení V presbytáři je mezi křitelnicí dobu křtitelnice. V nástavci nad křtitelnicí je umístěna křížové cesty. Jedná se o jemnou malbu na plechu. a lampou věčného světla na uzamykatelná schránka na posvátné oleje ve tvaru ta- Z volně zavěšených obrazů se v chrámové lodi se- pravé (epištolní) straně zavěšen bernáklu a nad ní dřevořezba znázorňující křest Ježíše tkáme s olejomalbami z 19. století. Představují Nejsvě- obraz sv. Josefa, Pěstouna Páně. Krista sv. Janem Křtitelem v řece Jordán. V kostele tější srdce Ježíšovo a Pannu Marii Bolestnou (zavěšeny Ke kostelnímu inventáři dále ná- leží barokní dřevořezba Panny Marie Frýdecké (výška 80 cm, původně zavěšena na stěně pravé strany presbytáře) či plastika sv. Floriána. Z obrazů depono- vaných v kostele uvádíme ještě olejomalby Panny Marie Čensto- chovské, Panny Marie Karmel-

Osmé zastavení křížové cesty, malba na plechu Olejomalba Nejsvětějšího srdce Ježíšova z první poloviny 19. století zavěšená na levé straně chrámové lodi

Znázornění sv. Petra („církev učící“) na vnějším plášti řečništi kazatelny Barokní křtitelnice s nástavcem s výjevem Křtu Páně Barokní křtitelnice Barokní plastika Panny Marie Frýdecké Barokní obraz Panny Marie Čenstochovské Obraz Panny Marie Karmelské (Škapulířové) z 19. století 72 73 ské (Škapulířové), sv. Aloise z Gonzagy, sv. Barbory, tikou. Ústřední dře- / Wrana. parochus rem mladšího kalichu z roku 1736. Svědčí o tom zápis sv. Hedviky a sv. Valentina. Barokní plastika sv. Jana vořezba zpodobňuje / Bruzowicensis. v účetní knize, podle něhož nechal farář Vrána přetavit Nepomuckého (výška 64 cm), jež byla původně zavě- Ježíše Krista s kali- / Ano: 1733. Na v opavské zlatnické dílně starší kalich a zároveň mis- šena na levé stěně presbytáře, byla zcizena koncem chem a hostií. V dolní vytaženém okraji trovská značka s prvním čitelným písmenem A. Tento 70. let 20. sto- části je ve stuze latin- nohy je umís- kalich nese na spodním okraji nohy gravírovaný nápis: letí. U schodů ský nápis PANIS VI- těn znak města Calicem hunc eclesiae Sedliscensis spectantem inovari curavit na kůr je za- TAE (Chléb života). Opavy a mo- Mattias Franz Wrana parochus Bruzo. 1736. Byl přetaven věšen dřevěný Po stranách tohoto nogram AF / v opavské zlatnické dílně. Farář Vrána nechal roku 1737 krucifix. Dře- motivu jsou umístěny K v srdčité výplni. přetavit stříbrné mešní konvičky s táckem. Soubor se věná zpověd- dřevořezby vinného Jedná se o chro- dochoval do dnešních dnů a nese nápis ve dvou kru- nice, kostelní hroznu a obilných Loďka (liturgická nádobka na sypané kadidlo) nogram opav- zích: Hos urceolos Ecclesiae / Sedliscensis. Sumptibus / inno- lavice, obětní klasů. V ose poprsně ského zlatnického mistra Andrease Franze Kremsera vari curavit. V levém kruhu: Matthias Fran. Wrana / Par: stůl i ambon kruchty jsou umístěny (Kremslera, † 1748). Týž autor je pravděpodobně auto- Bruzo: Ano / 1737. Toto liturgické náčiní sedlišťského jsou novodo- varhany z roku 1871 bého původu. (výška 223 cm, šířka Detail manuálu varhan Obětní stůl 232 cm, hloubka 143 cm). Jejich tónová i rejstříková nese v přední traktura je mechanická, vzdušnice zásuvkové. Skříň části vyřezávané je trojosá s nízkým středním polem, jež umožňuje reliéfy s eucha- varhaníkovi vidět na oltář. Hrací stůl je umístěn na Barokní plastika sv. Jana Nepomuckého odcizená ristickou tema- zadní straně skříně. Varhanní píšťaly jsou zhotoveny koncem 70. let 20. století, r. 1972 z cínoolověné slitiny s obloukovými labiemi (rejstřík Principal 8´). Varhanní skříň nese polychromii se zla- cenými řezbami. Za nejcennější součást kostelního inventáře lze po- važovat dva barokní pozlacené stříbrné kalichy, které pořídil bruzovický farář Vrána. V oválných medailo- nech na noze staršího kalichu jsou zpodobněny tří- čtvrteční figury světců: Barbory, Vavřince a Matěje. Ve čtvrtém medailonu je vyryt dedikační nápis: Om- nibus / Sanctis. in Sed / lisstz. defert voto: / Mathias Fran.: Varhanní skříň Interiér kostela – celkový pohled z kůru 74 75 předměty z drahých Sedlišťská fara a faráři kovů státu) díky edliště náležely minimálně od konce 15. století robotními povinnostmi na panském a ani neodváděl skutečnosti, že je k bruzovické farnosti. V některých farnostech za- daně. Vizitační protokol z roku 1679 o chalupě po- farář Pavel Prutek S jišťovali každodenní pracovní síly na faře a farních po- znamenal, že ji vystavěl farář, aby se měl kde ohřát před státními orgány zemcích obyvatelé takzvané farské chalupy. Proto byla v zimním období a za deštivého počasí a že ji udr- zamlčel. Stříbrná v Bruzovicích zřízena farská chalupa již v roce 1640 žuje na své vlastní náklady. Roku 1721 zde byla nákla- monstrance z Bru- a druhá přibyla ještě v roce 1776. Povinností faráře dem faráře Vrány postavena nová budova. V polovině zovic byla dokonce bylo tento objekt řádně udržovat. Komorník, který ho 18. století ji obýval Jan Rehoř, který zemřel 22. ledna farníky vykoupena. se svou rodinou obýval, byl osvobozen od robotních 1752. Dne 29. ledna 1776 se nově vystavěné farské cha- Duchovní, kulturní povinností. Byl však povinen pracovat na faře pouze lupy (č. p. 96) na kostelním gruntě v Sedlištích ujal Jan a památková hod- za stravu. Stejnou chalupu nechal vystavět bruzovický Válek, z čehož každoročně stálého platu kostelu sedlišťskému nota sedlišťského farář Scultetus rovněž u filiálního kostela v Sedlištích 3 zl. oddávati povinen bude. kostela Všech sva- již v první polovině 17. století. Pamětní kniha bruzo- tých je nevyčísli- Stříbrné mešní konvičky z r. 1737 vické farnosti vypráví o stavbě nové farské chalupy telná. Nelze, než v Sedlištích v roce 1675. Podle zápisu faráře Chalíka souhlasit s opráv- mu věnoval bruzovický komorník Adam Knis († 1675) něným zvoláním ještě za svého života chalupu. Knis ji kdysi zakoupil slezskoostravského od jistého Sinurky a bydlel v ní na pozemku patřícím pedagoga a vlasti- ke statku bruzovického sedláka Jana Ondračky. Fa- vědného pracovníka rář s povolením držitele frýdeckého panství, hraběte Ervína Tenglera Františka Eusebia z Oppersdorfu, převezl rozebraný (1884–1944), autora objekt do Sedlišť na místo u cesty do Kaňovic, které spisku 300 let dneš- mu určil hejtman panství Ludvík Dašický 21. srpna ního kostela v Sedlištích 1675. Někteří Chalíkovi farníci ze Sedlišť, včetně fojta z roku 1938: Vzácný Jakuba, odmítli poskytnout povozy k přestěhování je kostelík sedlišťský, objektu. Farář proto požádal o vykonání této práce vzácné jsou jeho pa- Donační nápis na spodní části tácku mešních konviček z r. 1737 farníky z Bruzovic, kteří mu pomohli. Dřevěná far- mátky, neméně vzácní ská chalupa v Sedlištích byla postavena 17. října 1675. kostela, stejně jako kostela v Bruzovicích, obstálo za kněží tento kostel spravovali, nelze se ani věru mnoho diviti: O tři roky později k ní byla přistavěna stáj. Obyvatel napoleonských válek (kdy byly odevzdávány kostelní Vždyť kostelík spočívá v ochraně všech svatých! Opis nájemní smlouvy mezi bruzovickým farářem Karlem Františkem Leopoldem farské chalupy, komorník Václav Stach, nebyl vázán Schindlerem a nájemcem sedlišťské farské chalupy Janem Válkem, 20. ledna 1776 76 77 Předstupněm ke vzniku samostatné sedlišťské farnosti zajistí na svůj náklad výstavbu fary a do budoucna její a zvoníka), které měla platit obec z ročních příjmů bylo založení školy v Sedlištích v roce 1833. Od té doby veškerou údržbu. Mezitím se do Sedlišť přistěhoval kostela. Farářovou povinností plynoucí ze zakládací se množily hlasy po zřízení (podle názorů některých jistý kněz Sobel, řeholník z kláštera paulínů na kra- listiny bylo, nad rámec jeho obvyklých úkolů, sloužit osob obnovení) samostatné duchovní správy v Sedliš- kovské Skalce, který zde ale nepobyl déle než rok. pravidelně mše v určité dny v roce za zakladatele far- tích. V roce 1864 došlo nákladem obce Sedliště a při- V roce 1866 proběhla v Sedlištích finanční sbírka za nosti a vyučovat náboženství na zdejší škole. V prů- školených Kaňovic k rozšíření stávající školní budovy účelem vydržování samostatného faráře. Další finance běhu 70. let 19. století pak došlo ještě k vyřešení někte- přístavbou patrového objektu. Zatímco přízemí mělo byly získány rozprodejem kostelních pastvin mezi rých majetkoprávních záležitostí s mateřskou farností sloužit druhé třídě, patro mělo poskytovat zázemí pro 24 zájemců. V roce 1869 přibylo patro na dosavadní Bruzovice, která předala sedlišťskému faráři rovněž faráře či kaplana z Bruzovic, kteří zde přijížděli kaž- přízemní školní budově (aby tam mohla být přesunuta některé archiválie vztahující se k Sedlištím a přestala dou třetí neděli sloužit mši a vykonat kázání. V roce druhá třída z prostor určených pro faru) a byly vysta- pro Sedliště vést matriční agendu. 1865 došlo rovněž k rozšíření kostela a výstavbě nové věny farní chlévy, stodola a studna. Posledním bruzovickým farářem, jenž vykonával věže. Mezitím se rozběhla jednání s příslušnými úřady Po četných jednáních zástupců bruzovické farnosti, v Sedlištích duchovní správu před ustanovením o založení samostatné farnosti. Obec Sedliště nalezla frýdeckého arcikněžství, generálního vikariátu, Těšín- samostatné farnosti byl Karel Madry. Narodil se pochopení pro svůj záměr u nového bruzovického ské komory, okresního úřadu v Těšíně, slezské zemské 11. ledna 1828 v Těšíně. Pocházel z movitější důstoj- faráře Madryho. Generální vikář pro rakouskou část vlády a obce Sedliště bylo zřízení sedlišťské farnosti nické rodiny. Gymnazijní a filozofická studia dokon- vratislavské diecéze, Antonín Helm (1786–1872), vy- v roce 1871 uvedeno v život. Obec Sedliště převzala čil v Haliči, teologii v Olomouci. Kněžské svěcení dal písemný souhlas se zřízením samostatné farnosti od Těšínské komory patronátní právo nad kostelem přijal 10. srpna 1851 v Jánském Vrchu z rukou vrati- Sedliště již 4. května 1866 s podmínkou, že se obec za- s možností prezentace vlastního faráře z kandidátů slavského biskupa, kardinála Melichara Diepenbroka. váže převzít patronátní právo nad kostelem (které do- jmenovaných vratislavským biskupstvím. Zavázala Působil jako kaplan v Těšíně. Dne 5. srpna 1861 byl sud drželo frýdecké panství, resp. Těšínská komora), se pro všechny budoucí časy, že bude udržovati kostelní investován na bruzovickou faru. V letech 1872–1877 a farní budovy v dobrém stavu stavebním a zároveň, že bude vykonával rovněž úřad frýdeckého arcikněze (dě- se starati o ostatní kostelní potřeby rozdělením daně jako daně kana). Dne 14. října 1874 zažil v Bruzovicích požár přímé na všechny katolické poplatníky. Do farního ob- fary a přilehlých hospodářských budov. V období jeho vodu náležela pouze obec Sedliště. Beneficium tvo- působení v čele bruzovické farnosti došlo nejen ke zří- Karel Madry, bruzovický farář v l. 1861–1878 řila zděná patrová fara v sousedství kostela se čtyřmi zení samostatné farnosti Sedliště ale také k výstavbě zastával funkci předsedy nově vzniklého spolku Bru- otopnými místnostmi a s hospodářskými budovami: kaplí sv. Hedviky v Kaňovicích v letech 1868–1869 zovská beseda, avšak osobně nijak nepřekypoval ener- stodolou, chlévem pro krávy, prasečími chlívky, sklepy a sv. Jana Nepomuckého v Pazderně v roce 1871. gií pro českou národní věc. V Bruzovicích založil na- a zahrada. Obec se zavázala najímat sedlišťskému fa- V roce 1864 byla rovněž postavena kaple Kristova daci na podporu chudých. Závěrečné období Madrého ráři část pozemků z kostelního jmění. Farář měl určo- úpadku pod křížem u vodního pramene v bruzovické působení v Bruzovicích se neslo ve znamení konfliktů vat kostelní zřízence (kostelníka, varhaníka, zpěváka Lipině, která proslula jako poutní místo. Od roku 1875 s některými farníky, v jejichž pozadí byl i vznik sed- Škola a fara v Sedlištích, počátek 20. století 78 79 lišťské farnosti. Jedním z důvodů byla obava farníků, odrodilce. Po několika počátečních konfliktech si však nické usedlosti č. p. 30, a jeho manželky Zuzany, ro- že nyní již nebude v bruzovické farnosti působit kap- farníci na svého duchovního správce zvykli. Polach zené Novákové z Petřvaldu. O den později, 1. června, lan. S ohledem na tuto skutečnost i na své zhoršující vzpomínal: později nás měl moc rád. Sliboval při oltáři, že chce byl pokřtěn v bruzovickém farním kostelem farářem se zdraví požádal v roce 1878 o přeložení. V prosinci v Sedlišti zemřít... Okolnosti tomu však chtěly jinak. Go- Ondřejem Prutkem. Po maturitě absolvované v roce téhož roku Bruzovice opustil a pobýval v Těšíně. ril se po smrti svého mladšího bratra Josefa Antonína 1864 na gymnáziu v Těšíně Antonín vstoupil do kněž- V červenci 1879 nastoupil na nové působiště v Konské Gorila, faráře v Domaslavicích, 28. února 1876 ucházel ského semináře v Olomouci. Dne 5. července 1868 u Těšína. Vleklá nemoc dohnala kněze k zoufalému o uprázdněnou domaslavickou faru, na níž byl usta- přijal v Olomouci kněžské svěcení. Jeho prvním kněž- činu. Dne 9. května 1884 se v Konské zastřelil. noven na jaře následujícího roku. Zde proslul jako ským působištěm byla Skalice. V letech 1870–1877 pů- Historicky prvním samostatným sedlišťským farářem zbožný a svědomitý kněz. Přičinil se o výzdobu a roz- sobil jako kaplan ve Frýdku. Dne 6. července 1877 byl byl již zmíněný Jan Josef Goril, dosavadní admini- šíření liturgické výbavy domaslavického farního kostela investován na sedlišťskou faru. Polach tohoto kněze

strátor poutního chrámu Navštívení Panny Marie ve sv. Jakuba Většího. Zemřel jako farář v Domaslavicích hodnotí slovy: nejsem sto popsati jeho ctnosti, mírnou povahu, Vazba knihy sedlišťského růžencového bratrstva založené r. 1871 Frýdku. Jak vzpomínal Jan Polach v nejstarší obecní 10. října 1886. Gorilův pohřeb vykonal biskup Franti- vlídnosť jako každý kněz měl by býti a kazatel! Toho času hle- do Vratimova. Později zastával rovněž úřad karvin- kronice: asi v měsíci šek Sniegoń (1809–1891), generální vikář rakouské části daný. Měli jsme ho rádi jak otce dobrého. Jak rád se s námi ve ského arcikněze a byl jmenován radou generálního vi- květnu roku 1871 byl vratislavské diecéze za účasti 29 kněží. společnosti pobavil, požertoval a když toho bylo potřeba poradil, kariátu rakouské části vratislavské diecéze. Nutno po- z veliku slávu, střelbu Po Gorilově odchodu do Domaslavic administro- potěšil... Poledník byl rovněž jedním z prvních členů dotknout, že se Poledník zařadil do galerie významých a hudbu a průvodem val dočasně sedlišťskou faru Vincenc Zubek, ro- Rolnicko-osvětové besedy v Sedlištích. S jeho přičině- českých vlasteneckých duchovních na Těšínsku. Redi- do Sedlišť přiveden dák z Krásné u Frýdku, pozdější duchovní správce ním byla v roce 1885 zakoupena chalupnická usedlost goval Posla slezských katolíků, překládal z němčiny do a na faráře nastolen. v Ohrazené u Tě- č. p. 16 od bezdětné Anny Škovronové ke zřízení far- češtiny pastýřské listy vratislavských biskupů a uspo- Radost a nadšení šína. Gorilovým ního a obecního chudobince. V období Poledníkova řádal a vydal oblíbený zpěvník Sbírka písní a modliteb, bylo veliké. Narodil nástupcem v Sedli- působení v Sedlištích čítala tato farnost 1 141 obyva- která se dočkala několika vydání. Jiný vlastenec, kněz se 8. května 1835 štích se k 6. červnu tel, z toho 1 139 katolíků a 2 židy (údaje z roku 1887). Jan Evangelista Tagliaferro (1867–1922), Poledníka v č. p. 69 Těrlicku 1877 stal Antonín K 7. říjnu 1889 byl Antonín Poledník ustanoven fará- v nekrologu hodnotil slovy: Miloval svou rodnou zemi, jako syn místního Poledník. naro- řem sousední vratimovské farnosti, která se nacházela miloval svůj lid, z něhož vyšel, znal velmi dobře jeho zvyky učitele Jiřího Go- dil se 31. května v karvinském arcikněžství. Plačící sedlišťští farníci a obyčeje. Své smýšlení vlastenecké netajil, ale kde bylo třeba vy- rila a jeho manželky 1843 v sousedních vyprovodili dojatého faráře Poledníka v průvodu až Jan Josef Goril, sedlišťský farář v l. 1871–1876 stoupil ve prospěch dobré věci... Jako sedlišťský farář nevá- Mariany, rozené Kaňovicích jako hal připojit svůj podpis k tiskem vydanému provolání Žídkové z Místku. Pokřtěn byl 9. května 1835 v těrlic- syn tamějšího fojta Hlas ze Slezska do Slezska, Čech a na Moravu, které volalo kém farním kostele Nejsvětější Trojice. Kněžské svěcení a hostinského Mar- po prosazení českého jazyka ve školách, společnosti, přijal 17. července 1859. Pro své pro proněmecké smýš- tina Poledníka, ve slezském zemském sněmu i v říšské radě ve Vídni, lení a postoje byl sedlišťskými vlasteneci považován za držitele zahrad- Antonín Poledník, sedlišťský farář v l. 1877–1889 Podpis faráře Poledníka a otisk razítka farního kostela v Sedlištích, 5. prosince 1888 pokroku ve školství a v neposlední řadě po vydávání 80 81 českého Opavského Týdenníku. Zemřel v neděli 23. čer- tou... Poledníkova pohřbu ve Vratimově se zúčastnilo vesel a veliký hu- níka. Pavlásek nakonec od roku 1924 až do smrti půso- vence 1911 raněn mrtvicí na kazatelně farního kostela více než 100 kněží a 2 000 věřících. morista. Kam při- bil blahodárně jako farář v Radvanicích. V konkurzu v Bruzovicích při primici novokněze Františka Petra V konkurzu na uprázdněnou sedlišťskou faru zvítězil šel a počal vyprávět, se o sedlišťskou faru se však kromě Pavláska ucházeli (1885–1921) z Bruzovic. Oči všech věřících v přeplněném František Nogol. Narodil se 22. prosince 1857 v Dol- rozesmál vždycky další tři duchovní: Jan Fajkoš, Josef Juroš a Josef No- chrámě byly prý upřeny na něho a za chvíli oz ýval se kostelem ních Domaslavicích jako syn držitele zahradnické všechny. Staral se gol. Z původní volby vzešel vítězně janovický rodák tichý i hlasitý pláč. Všichni ho měli rádi, všichni zesmutněli, ale usedlosti č. p. 41 Františka Nogola a jeho manželky jak o spásu duší Fajkoš, kterého si však Sedlišťané příliš nepřáli. Fajkoš co se odehrávalo teprve v duši novokněze P. Petra, který pro pláč Anny, rozené Kacířové. Na přání rodičů studoval teo- svých farníků tak krátce nato přestoupil k nově vzniklé československé nemohl ani zpívat, ani usebraně dokončit svou první mši sva- logii. Kněžské svěcení přijal 29. června 1885. Jeho prv- i o jejich vezdejší církvi a působil jako kněz této církve ve Slezské Ost- ním kněžským působištěm byla Polská Ostrava, kde blahobyt. Fran- ravě. V roce 1919 přichází na nové působiště Josef No- působil jako kooperátor. V období Nogolovy správy tišek Nogol gol. Je více než symbolické, že tento pozdější dlouho- sedlišťské farnosti zde velice aktivně působilo růžen- zemřel v Sed- letý sedlišťský duchovní správce přijal křest 13. března cové bratrstvo. Méně ohlasu si získalo škapulířové lištích 13. října 1884 z rukou prvního sedlišťského faráře Gorila bratrstvo (Panny Marie Karmelské), jež v roce 1893 čí- František Nogol, sedlišťský farář v l. 1889–1918 1918 a pohřeb se v domaslavickém farním kostele. Toho dne se totiž talo pouhé čtyři členky. Farář Nogol byl dlouholetým konal za veliké účasti tamtéž o dva dny později. Jeho narodil v zahradnické usedlosti č. p. 117 v Horních předsedou dozorčí rady Občanské záložny ve Frýdku. ostatky odpočívají na novém sedlišťském hřbitově, Domaslavicích rodičům Josefu Nogolovi a Johaně, Jan Polach na tohoto kněze později vzpomínal: Byl od který založil. Ve své poslední vůli odkázal dvě parcely rozené Sojkové. V dětství často pobýval na sedlišť- mládí chromý. Obecně vůkol se povídalo: Sedlišťský chromý v centru obce (č. 652 – pole a č. 654 – zahrada) o cel- ské faře u strýčka Františka Nogola. Josef byl poslán farář. Kazatelem moc slavným nebyl. Společník dobrý, veselá kové výměře 38 × 33 m2 na zřízení české klášterní s doporučením sedlišťského učitele Albína Halfara kopa, až příslovečně pohostinný. Prožili jsme různého dobro- školky sv. Františka Saleského. Tento ušlechtilý záměr a strýčka faráře v roce 1894 na české gymnázium do družství v mladších letech dosť a dosť! Byl to podařený čtrlístek: však nikdy nedošel svého naplnění. Nogolova nadace Opavy. O rok farář Nogol, učitel Al. Halfar, hostinský Karel Moris a moje na zřízení školky byla nejprve převedena k zádušnímu později přešel maličkosť. Letní doby, kdy hlavní práce trochu ustaly, byla naše jmění a v roce 1948 prodána dlouholeté farní hospo- na nově zalo- zábava chytání raků v Datyňce... Jak z hora jsem podotknul, dyni Kristýně Tomšalové. žené matiční byli jsme jaksi přátelé a spokojeni s ním, po různých stranách Administrátorem neobsazené sedlišťské farnosti byl gymnázium v a organizacích se nepídil, proti nim nebrojil, ani nových stran dočasně jmenován František Konečný (1885–1936), Místku, kde v nezakládal a následkem toho ani mezi stranami tolik nenávisti, farář v sousedních Bruzovicích. Duchovní službu roce 1903 matu- osočování a podceňování nebylo. Tuto charakteristiku potvr- v Sedlištích vykonával především bruzovický kaplan roval. Jelikož od zuje i jeho synovec Josef Nogol, pozdější farář v Sedli- Josef Pavlásek (1889–1941), rodák z Bruzovic, který dětství toužil po štích, když o něm napsal: Kdo jej znal, praví o něm, že byl o místo sedlišťského faráře velice stál. Byl z matčiny kněžském povo- Titulní list nekrologu Antonína Poledníka z pera Jana Evangelisty originelní kněz a v tom je obsaženo všechno. Rád se pobavil, byl strany synovcem bývalého sedlišťského faráře Poled- lání, vstoupil do Tagliaferra vydaného tiskem v Brně, r. 1911 Josef Pavlásek, bruzovický kooperátor v l. 1919–1920 82 83 vidnavského semináře. Dne 23. července 1907 přijal 1922 a potom je- ve Vidnavě kněžské svěcení a o pět dní později sloužil jich dvě náhrady primiční mši v sedlišťském kostele. Nejprve působil v roce 1957. Pře- jako kooperátor ve Frýdku, poté v Polské Ostravě, kde devším 20. léta od 1. srpna 1909 zastával místo katechety na měšťan- se nesla ve zna- ských školách. V roce 1914 byl povolán do světové mení napětí války. Až do roku 1918 působil v rakousko-uherské mezi Nogolem armádě jako vojenský kaplan v hodnosti štábního ka- a vedením obce, pitána. Po strýčkově smrti byl zvolen farářem v Sed- kterému se ne lištích, důvěrně známém prostředí, kde se přestěhoval vždy zamlou- 9. listopadu 1919. Přičinil se o to především místní vala role držitele horník Jan Škuta, který zastával úřad starosty za so- patronátního ciální demokraty. Od svých nových farníků dostal při práva a s tím Josef Nogol, sedlišťský farář v l. 1920–1966 této příležitosti darem nový bílý ornát. Farářem byl spojená péče o beneficium. Napětí dostoupilo svého oficiálně ustanoven k 1. červnu 1920. Všemožně pe- vrcholu zřejmě v roce 1925, kdy se roznětkou k rozepři čoval o ochranu a opravu kostela Všech svatých, pro s farářem stala parcelace půdy v Sedlištích, která do který pořídil mnoho nových potřebných předmětů. roku 1918 náležela frýdeckému velkostatku, respek- Nejvýznamnějšími byly bezesporu nové zvony v roce tive Habsburkům. Obec podle farářova mínění ne- postupovala dostatečně uvážlivě při nakládání s ne- Žáci 6. třídy sedlišťské školy na skupinové fotografii před sedlišťským kostelem se svými pedagog y, zleva řídící učitel Josef Onderek, třídní učitel Josef Kunčický a farář Josef Nogol, r. 1948 movitostmi náležejícímu k zádušnímu jmění. Další vším v období nacistické a komunistické totality. Spo- v úmyslu při nejbližší příležitosti hlásiti se pryč. Jest mi velice jablko sváru představoval v roce 1926 malicherný spor jil s touto obcí téměř celý svůj život. Proslul přímostí líto, že jsem se nehlásil o Petrovice, které bych byl zcela jistě o torzo starých varhan sedlišťského kostela, které hraničící s nekompromisností a pevnými a upřímnými dostal. Co se týče kázání, kážu jen to, čemu katolické nábožen- byly od roku 1871 uloženy na půdě školy. Nogol byl postoji. Tak vystupuje jeho osobnost nejen z četných ství učí. Kážu i trpké pravdy, aby, když nás Pán Bůh po smrti členem Československé strany lidové, která byl v Sed- archivních pramenů ale i ve vzpomínkách starších far- souditi bude, žáden se nemohl vymlouvati, že jsem to v kostele lištích založena 20. února 1923. Za jeho přičinění se níků. Výše uvedené tvrzení je možno doložit jedním nepovídal. A v tom ohledě nemíním se změniti do své smrti. v období první republiky konaly ve farnosti několikrát z mnoha dochovaných dopisů faráře Nogola. Dne V roce 1948 o sobě do obecní kroniky napsal: Mi- misie (1925, 1927, 1934). Od roku 1941 zastával funkci 31. března 1924 adresoval vedení obce tyto řádky: luji svůj kostel, školu, faru, své farníky, to jest rád konám své konzistorního rady olomouckého arcibiskupa a poz- Nepokládejte to za žádnou urážku, co Vám sděluju a ještě kněžské povinnosti. Duchovní správu sedlišťské farnosti ději rovněž děkana frýdeckého děkanátu. Farář Josef v následujícím chci sděliti. Já, jakož i moji předchůdcové, vím zastával Josef Nogol nakonec až do roku 1966. Zemřel Bohoslovec Josef Nogol (zcela vpravo) se spolužáky (zleva Jan Foldyna, František Bražina, Josef Nogol zažil v Sedlištích radostná i smutná léta, přede- to velice dobře o nich a od nich, mám zde trpký život a mám 24. března 1969 a byl pochován za účasti mnoha kněží Nikel a František Zajíc) v době studií v kněžském semináři ve Vidnavě v l. 1903–1907 84 85 a farníků na sedlišťském hřbitově. Tak se jistě naplnila sklepem. Byla rovněž zhotovena nová střecha. Do jeho slova v jednom z jeho dopisů (z roku 1931): Já jsem farní budovy byla přivedena nová vodovodní přípojka rodem z Domaslovic, ale můj úřad mne zavazuje pracovati pro ze sousední staré školy a zhotovena nová kanalizace. farnost Sedlišťskou! Jsem Sedlišťan! V přízemí byly ve všech místnostech odstraněny staré Po Nogolově odchodu na odpočinek administ- podlahy a zárubně. Rovněž zde bylo vybudováno nové roval faru krátce jablunkovský rodák Josef Bury sociální zařízení. V prvním poschodí bylo zapraveno (1933–1996), kooperátor z Frýdku. Od roku 1967 ještě jedno okno a vyzděna příčka ve velké místnosti. byl novým administrátorem (ne zcela přesný termín, Rovněž ze byla rekonstruována spižírna a koupelna. který se používal v období komunistické totality na- V roce 1971 získala celá fara novou omítku. V budově místo původního označení „farář“) sedlišťské farnosti byla zhotovena nová elektroinstalace a rozvedeno ustanoven s platností od 15. srpna 1967 Bohumil Nikel. K 1. srpnu 1970 na jeho místo přišel Edmund Kempný, rodák ze sousedních Řepišť. Převzal rov- něž excurrendo správu farnosti Bruzovice. Ve druhé polovině roku 1970 došlo k nákladné rekonstrukci Památka na první svaté přijímání v sedlišťském kostele Upomínka na slavnost 35 let kněžství Josefa Nogola, 23. července 1942 vystavená farářem Josefem Nogolem, 9. května 1943 fary. Byla zbořena stará hospodářská budova a část dobrých cihel použita k výstavbě nové garáže. Došlo ke zřízení nového sklepa a jeho propojení se starým

Kolorovaná kresba sedlišťského kostela od Josefa Barona, řídícího učitele v Dobré a podpis faráře Josefa Nogola v druhém dílu kroniky obce Sedliště, r. 1948 Upomínka na slavnost 50 let kněžství Josefa Nogola, r. 1957 Farář Josef Nogol slouží mši v sedlišťském kostele, 6. října 1962 Bohumil Nikel, sedlišťský administrátor v l. 1967–1970 86 87 Prvomájový průvod prochází kolem fary a kostela, r. 1982 ústřední topení. P. Kempný působil v Sedlištích do pitele (redemptoristů), přestěhoval se v polovině roku Mše v Sedlištích sloužená novoknězem Františkem Vrublem, rodákem z Pazderny, vpravo Josef Byrtus, sedlišťský administrátor v l. 1978–1982, r. 1981 roku počátku roku 1975, kdy byl jmenován administ- 1993 do jejich kláštera u poutního chrámu Navštívení Tomasz Wasciński. Za posledně jmenovaného došlo Sedlišťský kostel náležel od pradávna k vratislav- rátorem farnosti Borová. S platností od 1. dubna 1975 Panny Marie ve Frýdku. Na sedlišťskou faru se na- rovněž k opravě fary a pořízení plynového kotle. Ob- ské diecézi. Rovněž sedlišťská farnost byla od svého byl ustanoven novým administrátorem sedlišťské far- stěhoval nájemník Radim Byrtus s rodinou, který zde jekt byl celkově připraven k bydlení samostatného du- vzniku v roce 1871 podřízena této církevní provincii. nosti Vladislav Schneider, rodák z nedalekého Šum- bydlel do roku 1999 a působil jako katecheta na místní chovního správce. Po krátkém období, kdy byl farářem Jelikož se od roku 1740 nacházelo centrum diecéze, barku (dnes Havířov), který do farnosti přišel z Ber- škole. P. Hozík zemřel tragicky při autonehodě cestou v Sedlištích a excurrendo v Bruzovicích Karel Macků, Vratislav, v Prusku, byl v roce 1770 vratislavským bis- nartic na Jesenicku. Po něm se v duchovní správě na mši do Sedlišť 11. července 1995. Duchovní správa vykonává od 25. října 2000 duchovní správu obou far- kupem Filipem Gotthardem Schaffgotschem usta- farností Sedliště a Bruzovice vystřídali Josef Byrtus obou farností, sedlišťské i bruzovické, byla až do roku ností Pavel Motyka, rodák z Bukovce u Jablunkova. noven generální vikariát pro rakouskou část diecéze (1935–2012), Bohumil Řezníček (1923–2004) a Bo- 1999 vykonávána frýdeckými faráři z Kongregace V období jeho působení prošly náročnou rekonstrukcí (ukončil svou činnost definitivně v roce 1925). Nižší humír Hozík (1918–1995). Jelikož byl farář Hozík již Nejsvětějšího Vykupitele. V letech 1993–1997 to byl jak farní kostely v Sedlištích a Bruzovicích, tak kaple církevně správní jednotkou bylo frýdecké arcikněž- od roku 1939 členem Kongregace Nejsvětějšího Vyku- redemptorista Petr Bauchner a od května roku 1997 v Kaňovicích, Pazderně i Žermanicích. ství (děkanát) ustanovené v roce 1654. V době vzniku 88 89 Juraj Dubec, frýdecký kaplan, oddává v sedlišťském kostele manžely Sližkovy, 8. listopadu 1997 ději protektorátu Čechy a Morava se nacházely pouze a se všemi právy rezidenčního biskupa. Tímto úřadem větší části arcikněžství Frýdek a Slezská Ostrava, které byl pověřen bruzovický rodák ThDr. František Onde- Mše v Sedlištích sloužená novoknězem Františkem Vrublem, rodákem z Pazderny, r. 1981 sedlišťské farnosti k němu náležely farnosti Borová, k frýdeckému arcikněžství (děkanátu), který společně byly až do roku 1945 v dočasné správě olomouckého rek, někdejší profesor na arcibiskupském semináři ve Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Domaslavice, Frýdek, s dalšími čtyřmi arcikněžstvími z Těšínska (Fryštát, arcibiskupství. Do osvobozené Československé repub- Vidnavě. Do hranic frýdeckého děkanátu se navrátily Hnojník, Morávka, Skalice a Staré Hamry. Rozdělení Jablunkov, Karviná, Slezská Ostrava) náležel do pů- liky vrátila těšínská a jesenická část vratislavské arci- všechny farnosti nebo jejich části náležející v letech Těšínska mezi Československo a Polsko v roce 1920 sobnosti (arci)biskupského komisariátu pro východní diecéze v předmnichovských hranicích. Apoštolským 1938–1939 k Polsku a posléze až do roku 1945 k Ně- se promítlo rovněž do zažitého modelu zdejší kato- čsl. Slezsko se sídlem v Karviné. Důsledky Mnichova listem papeže Pia XII. z 26. června 1947 byla česko- mecku. K 30. prosinci 1977 došlo z rozhodnutí papeže lické církevní správy. Generální vikariát působil do se negativně promítly rovněž do modelu církevní slovenská část vratislavské arcidiecéze vyňata z pra- Pavla VI. k zarovnání hranic arcidiecézí se státními roku 1925 již pouze pro část Těšínska, která připadla správy v české části vratislavské arcidiecéze. Zatímco vomoci vratislavského arcibiskupství a prohlášena hranicemi a území administratury bylo připojeno Polsku. Pro československou část vratislavské diecéze celý západní komisariát (Jesenicko) připadl Německu, samostatnou apoštolskou administraturou se sídlem k olomoucké arcidiecézi. Tento stav trval téměř dvacet (od roku 1929 arcidiecéze) byly zřízeny dva arcibiskup- valnou část východního obsadilo Beckovské Polsko. v Českém Těšíně podléhající přímo papeži. V čele stál let. Vydáním papežské buly Ad Christifidelium spirituali ské komisariáty. Farnost Sedliště příslušela i nadále V části, která setrvala ve zbytku Československa a poz- apoštolský administrátor s právem nosit mitru i berlu 30. května 1996 byla zřízena ostravsko-opavská diecéze 90 91 Sedlišťské „Číslo poslední“ Z dějin hřbitovů řbitov u kostela v Sedlištích je poprvé zmíněn 1665. K prvním písemně evidovaným zesnulým, je- Hve vizitačním protokolu z roku 1652. Slou- jichž ostatky spočinuly na sedlišťském hřbitově, pa- žil k poslednímu odpočinku výhradně farníkům tří dvouletá Markéta, dcera Barbory a Jana Mužných, ze Sedlišť. Záznamy o pohřbech můžeme sledovat která zemřela 25. dubna 1665, a osmdesátiletý Stani- v úmrtních matrikách bruzovické farnosti až od roku slav Mužný († 23. května 1665). Farníci z ostatních obcí bruzovické farnosti (Bruzovic, Kaňovic, části Panských Nových Dvorů, Pazderny a Žermanic) byli pohřbíváni u farního kostela sv. Stanislava v Bruzo- vicích. Inventář z roku 1677 stejně jako o dva roky mladší vizitační protokol popisují sedlišťský hřbitov jako dobře ohrazený a se dvěma brankami, na nichž byly upevněny kříže, odděleným místem k pohřbívání nekřtěných dětí a márnicí. Roku 1719 shledal vizitá- tor sedlišťský hřbitov dostatečně rozsáhlý a obehnaný dřevěným parkánem. Vzhled hřbitova se od druhé poloviny 17. století pravděpodobně nijak radikálně nezměnil, protože farář Vrána jej v inventáři roku 1726 popsal jako celý ohrazený, se dvěma brankami

Členové sedlišťského chrámového sboru, uprostřed dolní řady František Hurina, frýdecký kaplan a Vítězslava Mojžíšková, vedoucí sboru s kříži. Údržba hřbitova byla hrazena z kostelního a jejím sídelním biskupem jmenován Mons. František době tvořen farnostmi Bruzovice, Dobrá, Dobratice, jmění. K výraznější opravě hřbitova došlo roku 1688. Václav Lobkowicz, OPraem., dosavadní pražský svě- Domaslavice, Frýdek, Hnojník, Horní Lomná, Jablun- Tehdy byl obnoven dřevěný kříž nad brankou a parkán tící biskup. Z olomoucké diecéze byly vyňaty a k nové kov, Janovice, Mosty u Jablunkova, Morávka, Ropice, pokryt novým šindelem. V roce 1713 byla vyměněna diecézi připojeny děkanáty Bílovec, Bruntál, Frýdek, Sedliště, Skalice, Střítež, Šenov, Třinec, Vendryně střecha na márnici. K další větší opravě hřbitova do- Hlučín, Jeseník, Karviná, Krnov, Místek, Nový Jičín, a Vratimov. Sídlem současného frýdeckého děkana šlo roku 1733. O průběhu této opravy nás informují Opava a Ostrava. Frýdecký děkanát je v současné Mons. Rudolfa Sikory je fara v Hnojníku. účty: 5. listopadu 1733 za desky nad krucifix nad fortku na kyrchově dáno 3 gr. 6hal.; 6. listopadu Jakubovi Tieslovi v Sed- lištích za 9 kop šindela kopa po 6 gr. k opbíjení parkánu okolo Sedlišťský kostel a starý hřbitov, r. 1939 kyrchova a krucifixu dáno 18 gr.; 7. prosince od pobíjení tohož 92 93 kyrchova a krucifixu dáno 18 gr. Tesař Tiesla pracoval na po- (obec čítala 605 obyvatel) a proto došlo k jeho roz- Rozloha hřbitova se v pozdějších obdobích příliš ne- pení vhodné parcely. Za tímto účelem mu bylo po- krývání hřbitovního plotu a kostela také o čtyři roky později. šíření, jak dokládal 13. ledna 1785 bruzovický farář změnila a jeho kapacita na konci 19. století rozrůsta- voleno použít 3 000 korun z kostelního jmění. Dne Z výkazů pohřbených osob v bruzovické farnosti za Schindler generálnímu vikariátu pro rakouskou část jícím se Sedlištím pochopitelně nevyhovovala. Farář 8. července 1904 od sedlišťského obchodníka Jana desetiletí 1775–1784 se dozvídáme, že na sedlišťském vratislavské diecéze. František Nogol se proto odhodlal k založení nového Skuliny z č. p. 77 odkoupil pole sousedící s kostelním hřbitově bylo mezi těmito léty pohřbeno 79 dospělých V souvislosti se zřízením sedlišťské farnosti byl na hřbitova. V první polovině roku 1904 si vyžádal od polem a farní zahradou. V roce 1906 byla na novém a 109 dětí (v Bruzovicích 181 dospělých a 227 dětí). hřbitově obnoven centrální dřevěný kříž, který byl po- vratislavského biskupa, kardinála Georga Koppa, pohřebišti postavena frýdeckým stavitelem Antoní- Sedlišťský hřbitov již tehdy kapacitně nepostačoval svěcen farářem Gorilem ve druhé polovině roku 1871. prostřednictvím generálního vikariátu pro rakouskou nem Bezděkem zděná márnice o rozměrech 8 × 5 m. část vratislavské diecéze potřebná povolení k zakou- Její výstavba stála 1 400 korun. Jako jedny z prvních

Výkaz bruzovického faráře Karla Františka Leopolda Schindlera o pohřbených farnících Litinový náhrobek frýdeckého vlastence MUDr. Augustina Petra ve na hřbitovech v Bruzovicích a Sedlištích za l. 1775–1784, 19. července 1785 Litinové dětské náhrobky na starém hřbitově v Sedlištích Litinové dětské náhrobky na starém hřbitově v Sedlištích tvaru novogotické věže na novém hřbitově v Sedlištích 94 95 spočinuly na novém sedlišťském hřbitově ostatky nový náhrobek ve tvaru novogotické věže. Od té doby frýdeckého lékaře Augustina Jana Petra (1824–1894) se pohřbívalo na novém hřbitově, který měl původně a jeho manželky Marie, rozené Zavadské, jež byly ex- výměru zhruba 71 × 41 m. Ve 20. letech 20. století humovány na zrušeném frýdeckém hřbitově u kostela bylo u plotu v zadní části hřbitova, vpravo od már- sv. Jošta. Nákladem Besedy Sedlišťské a Besedy Frý- nice, vyděleno samostatné místo k pohřbům jinověrců decké byl realizován 3. května 1906 slavnostní čestný a nevěřících. pohřeb tohoto velikého českého vlastence. Na nový Oba hřbitovy, starý i nový, byly vedeny jako majetek hřbitov v Sedlištích byl z Frýdku přenesen Petrův liti- farnosti Sedliště až do konce roku 1956. Tehdy byly

Detail dětského náhrobku na novém hřbitově v Sedlištích

Plán nového hřbitova v Sedlištích s vyznačením oddělení pro pohřby jinověrců a nevěřících, kolem r. 1920 Sedlišťský starý hřbitov jako „skanzen“ litinových křížů Sedlišťský starý hřbitov jako „skanzen“ litinových křížů 96 97 držnosti a Státním fondem životního prostředí ČR terstva školství a osvěty bude zrušen a bude sad kolem kostela v rámci Operačního programu Životní prostředí. jako ve Frýdku kolem sv. Jošta. Pomníky, že budou moci si Cílem této akce byla obnova zeleně v areálu hřbitova odnésti příbuzní na starém hřbitově pohřbených. Vašim úkolem a jeho bezprostředním okolí. Došlo k odstranění pře- jest tedy oplotiti nový hřbitov rozšířený o 20 arů a to, co stojí stárlých a nevhodně rostoucích thují. Nahradilo ji nechati tak, jak to je. Dáte tak pokoj zemřelým, kteří tam jsou 22 kusů lípy srdčité, lyrovník tulipánokvětý, dva buky pohřbeni i nám živým, kteří tam pohřbeni býti chceme. Na těch lesní, stříbrný smrk, cypřišek nutkajský a 646 keřů dvaceti arech, o které hřbitov bude rozšířen, můžete si dělati, co (dřišťál, pěnišník, zimostráz). Celkové náklady této za dobré uznáte. Přání se faráři Nogolovi vyplnilo jen akce činily 599 483 Kč, obec Sedliště poskytla částku částečně. Zatímco jeho tělesné ostatky nakonec na- 77 429 Kč. lezly místo posledního odpočinku na novém hřbitově, Starému hřbitovu u kostela hrozilo ve druhé polovině starý hřbitov kolem kostela nakonec naštěstí zůstal. 50. let 20. století zrušení. Vysvítá to z dopisu Okresní Shodou okolností přežil i snahu o jeho narušení v dů- hygienicko-epidemiologické stanice v Místku ze sledků rozšíření silnice, plánované na rok 1961, jak již 3. prosince 1957. Oba sedlišťské hřbitovy v něm byly bylo zmíněno. Celkový pohled na historický význam shledány kapacitně nedostačujícími. Na starém hřbi- a památkovou hodnotu starého hřbitova se naštěstí tově se navíc začalo opět pohřbívat, což však bylo do začal měnit. Ve stanovisku Krajského střediska památ- budocna neúnosné a bylo nařízeno rozšířit nový hřbi- kové péče z 23. července 1975 adresovaném ONV ve tov. S poukazem na § 22 nařízení ministerstva zdra- Frýdku-Místku výslovně stojí: Okolní hřbitůvek upravo- votnictví z 15. února 1955 o pohřebnictví bylo okres- vat tak, že k přemísťování novodobých náhrobků nebude námi- ním hygienikem MUDr. Hruškou zakázáno pohřbívat tek; ponechat však staré litinové pomníky (kříže), případně je Sedlišťský starý hřbitov jako „skanzen“ litinových křížů Pomník obětí komunistického režimu z r. 1994 před sedlišťským kostelem na starém hřbitově u kostela s platností od 1. ledna možno tyto doplnit i z jiných zrušených lokalit o umělecky hod- na základě státních nařízení předány do správy MNV. hřbitově. Záznam poplatků za propůjčení hrobů; 5) Předaná 1957. Po patnácti letech měl být hřbitov zrušen a po- notné exempláře. Starý hřbitov si tedy díky tomu uchoval Dochoval se předávací protokol z 18. prosince 1956, vkladní knížka státní spořitelny v Místku, jednatelství v Sed- řízena zde parková úprava. Proti zrušení starého hřbi- původní ráz až do současnosti. Byl skutečně doplněn podle něhož farnost převedla na obec: 1) Pohřebiště par- lištích fol. IV. 13 s obnosem Kčs 1 578,49. Za předávající tova se však ohradil duchovní správce Nogol dopisem o několik litinových náhrobních křížů, které zde byly cela č. 1515 ve výměře 12 a 19 m2, pohřebiště parcela č. 887/2 farní úřad protokol podepsal Josef Nogol, za nabyva- ze 3. července 1959 adresovaným MNV Sedliště. Jed- v průběhu 70. a 80. let přeneseny ze zrušených hřbi- ve výměře 39 a 76 m2; 2) Márnice na novém hřbitově letos opra- tele Josef Tluček a neschází podpis okresního církev- ním z důvodů bylo, že si na něm sám přál být pohřben, tovů v Místku, Dobré či Pražmě. V roce 1994 byl na vena farním úřadem obnosem Kčs 3 101,51; 3) Dvoje velké staré ního tajemníka Josefa Čapčucha. naproti hlavnímu vchodu do kostela, abych i po smrti se díval hřbitově před vstupem do kostela instalován prostý mary a dvoje malé staré mary. Nářadí ku vykopání hrobu jsou Prozatím poslední rekonstrukcí prošel nový hřbitov na Krista Pána, který se za nás obětoval a stále obětuje ve mši dřevěný kříž s trnovou korunkou z ostnatého drátu majetkem Albrechta Verlíka, soustružníka v Sedlištích, který Sedlištích v letech 2008–2009. Jednalo se o projekt svaté. Dr. Hruška mi ale svého času říkal, že starý hřbitov, až jako pomník obětí komunistického režimu. na požádání občanů kope hroby; 4) Kniha pohřbených na novém spolufinancovaný Evropskou unií – Fondem sou- tělesné pozůstatky zemřelých budou setleny dle nařízení Minis-

98 99 K větší cti a slávě Boží stické zlovůle nedokázala vymazat pomníky víry ze menná plastika sv. Jana Nepomuckého za kostelem. Drobné sakrální objekty v Sedlištích sedlišťské krajiny. Některé se po roce 1989 dočkaly Po zřízení samostatné farnosti Sedliště přešla povin- obnovy, vznikají dokonce i zcela nové. Opět se u nich nost hospodařit s fundačním jměním sedlišťských sa- poměrně rozlehlém katastru obce Sedliště se konci 50. let 20. století tradiční procesí sedlišťských modlí mariánští poutníci i zdejší občané. králních objektů na sedlišťské faráře. Ještě v roce 1947 dodnes dochovalo velké množství drobných farníků v takzvané prosebné dny s modlitbami o po- V Výstavba těchto objektů byla v minulosti nejčastěji farář Josef Nogol disponoval jměním těchto objektů: sakrálních objektů. Původ nejstarších z nich můžeme žehnání úrody či díky za dobrou sklizeň. Řada z nich spjata se zbožnými fundacemi sedlišťských obyvatel, kaple sv. Antonína Paduánského na č. p. 2, kaple sv. tušit již v 18. století či dříve a jsou svědectvím barokní plnila rovněž funkci zastávky pravidelných procesí jak si ukážeme u konkrétních případů. Pokud zbožný Floriána na č. p. 24, kaple Korunování Panny Marie religiozity zdejšího obyvatelstva. K mnohým z těchto poutníků směřujících do chrámu Navštívení Panny dárce založil fundaci za účelem výstavby či obnovy (sv. Trojice) na Mlzácích, plastika sv. Jana Nepomuc- půvabných staveb směřovala až do série zákazů a ome- Marie ve Frýdku či k zázračnému prameni v nedale- drobného sakrálního objektu, musel v přítomnosti kého za kostelem, kamenné kříže na č. p. 79 a 83, zení ze strany vládnoucí komunistické diktatury na kém lískoveckém Hájku. Ani čtyři desetiletí komuni- svědků složit konkrétní finanční obnos či jiný druh za- dřevěné kříže na č. p. 17, 85 a 120. Toto jmění křížů bezpečení. Tento akt byl sepsán bruzovickým (později a kaplí čítalo k 31. prosinci 1947 celkem 4 726 korun sedlišťským) farářem a předán ke schválení vyšším 49 haléřů. Zbývající sakrální objekty, které se nachá- úřadům – církevním i státním. Odkázaná fundační zely v Sedlištích, nebyly udržovány z prostředků to- částka na údržbu kaple, kříže či sochy byla uložena hoto fondu, ale nákladem potomků jejich zakladatelů na faře (později na samostatném účtě ve spořitelně). či vlastníků pozemků, na nichž se nacházely. Farářovou povinností bylo vést si o hospodaření s tě- Z typologického hlediska dnes v Sedlištích nalez- mito finančními prostředky přesnou evidenci. V rámci neme poměrně pestré zastoupení sakrálních objektů. bruzovické farnosti byla založena účetní kniha těchto Kromě několika zděných kaplí a tří kamenných plas- objektů v roce 1845 farářem Ondřejem Prutkem (Rech- tik jsou nejhojněji zastoupeny kříže, přičemž převažují nung über die bei Pfarre Brusowitz befindlichen Kapellen, Sta- tuen und Kreutze Unterhaltugsfonde). Jednalo se rozšíření fundace jeho strýce a předchůdce, bruzovického faráře Pavla Prutka na udržování některých drobných sa- králních staveb bruzovické farnosti z 18. června 1816. V roce 1845 bruzovický farář nakládal s finančním jměním těchto sedlišťských objektů: kaple sv. Josefa, kaple Korunování Panny Marie (sv. Trojice) na Mlzá- cích, kaple sv. Antonína Paduánského na č. p. 2, jistá blíže nespecifikovaná kaple v nivě u vdovy Němcové, dře- věný kříž na č. p. 24, kamenný kříž na č. p. 79 a ka- Pohled z Příčnice na scenérii s kamenným Krplovým křížem, Frýdeckým lesem a Lysou horou v pozadí, 16. května 2013 Svěcení kaple Panny Marie Prostřednice všech milostí pod Hájkem, 15. srpna 2011 100 101 dřevěné kříže. Setkáme se zde však i se sloupky či sil o povolení k posvěcení sochy sv. Josefa, čemuž s obrazy zavěšenými na stromech. Většina objektů se bylo vyhověno 22. června 1807 generálním vikářem velice dobře pohledově uplatňuje v sedlišťské krajině Josefem Karlem Schippem. Dochovaly se písemné a tvoří po staletí či desetiletí její neodmyslitelnou sou- záznamy o opravách této kaple v letech 1823 a 1853. část. Tyto pomníky křesťanské víry tak slouží nejen Naposledy prošla stavba rekonstrukcí nákladem obec- „k větší cti a slávě Boží“, ale vytvářejí trvalou definici ního úřadu v Sedlištích v roce 1995. Opravenou kapli domova. posvětil v neděli 10. září 1995 sedlišťský administrá- tor Petr Bauchner. V interiéru kaple se nachází nika, Kaple Korunování Panny Marie (sv. Trojice) na Mlzácích v níž se původně nacházela plastika sv. Josefa. Dnes je Nachází se v nadmořské výšce 336 metrů mezi dvěma zde umístěn dřevěný krucifix a sádrové sousoší sv. Ro- starými jírovci u okresní silnice Sedliště – Šenov. diny. Reliéfy hlav Ježíše Krista a Panny Marie zde byly Jedná se o zděnou stavbu obdélného půdorysu s před- přemístěny v rámci poslední opravy kaple v roce 1995 ním trojúhelníkovým štítem (s prádnou nikou). Vstup z půdy kaplanky ve Frýdku. do kaple je opatřen novodobými dřevěnými dvojkříd- lými dveřmi s mřížemi. Původ objektu lze klást mi- Kaple sv. Antonína Paduánského nimálně do počátku 19. století. Váže se k němu něko- Dnes se jedná o upravené torzo původní kamenné lik místních pověstí. Kaple byla původně zasvěcena kaple, kterou na selském statku č. p. 2 nedaleko hra- sv. Trojici. V roce 1804 k ní zřídil fundaci 10 zlatých nice katastru s Bruzovicemi založil jeho majitel Ondřej sedlišťský šafář Jakub Fajkoš. V mapě stabilního ka- Kaple sv. Josefa, 10. června 2006 Stříž. Tento sedlák opatřil 10. května 1833 kapli a v ní

tastru obce z roku 1836 i druhého vojenského mapo- Kaple Korunování Panny Marie (původně sv. Trojice) na Mlzácích, 20. listopadu 2009 nou niku (původně s prosklenými dvířky). Střecha umístěnou plastiku sv. Antonína Paduánského fun- vání (1836–1840) se s touto kaplí již setkáme. V roce dací ve výši 40 zlatých. Kaple byla opravována v roce ždoročně procesí ze sedlišťského kostela v tzv. pro- i dělící římsy jsou kryty štrípaným šindelem. Vstup do 1843 byla přestavěna a rozšířena nákladem 114 zlatých 1855 nákladem 13 zlatých a o v roce 1868 nákladem sebné dny. Nedaleko kaple se u silnice směrem na kaple je osazen novodobými dřevěnými dvojkřídlými 25 krejcarů. O rok později byl ze jmění kaple i darů 17 zlatých. K její výzdobě měly původně patřit dřevo- Kaňovice nacházel dřevěný kříž, který evidovalo již dveřmi s mřížemi. Stavba pochází z počátku 19. sto- farníků zakoupen pro tuto kapli obraz Korunování řezby sv. Petra a sv. Barbory, jež byly v roce 1953 pře- druhé vojenské mapování. letí. Dochovala se žádost bruzovického faráře Pavla Panny Marie. Od té doby nesla mariánské patroci- Prutka generálnímu vikariátu pro rakouskou část vra- dány frýdecko-místeckému muzeu. V průběhu druhé nium. Dne 16. května 1844 žádal bruzovický farář poloviny 20. století došlo vlivem neudržování objektu Kaple sv. Josefa tislavské diecéze datovaná 20. června 1807, podle které Ondřej Prutek generální vikariát pro rakouskou část k jeho zkáze. V roce 2008 byla obnovena část destru- Je situována u místní komunikace spojující střed obce zamýšlel sedlišťský zahradník Josef Šebesta v kapli vratislavské diecéze o povolení k posvěcení obnovené ovaného kamenného zdiva, jež bylo upraveno jako s dolním koncem v sousedství č. p. 124. Jedná se o zdě- umístit k veřejné úctě plastiku sv. Josefa, Pěstouna Páně. kaple. Bylo mu uděleno 20. května 1844 generálním posezení s nikou, v níž je umístěna socha Panny Ma- nou stavbu obdélného půdorysu s předním i zadním Šebesta založil za účelem údržby této kaple i plastiky vikářem Matějem Opolským. Ke kapli se konala ka- rie Lurdské. Na zdi je usazen litinový hřbitovní kříž trojúhelníkovým štítem. Přední štít nese dnes prázd- fundaci ve výši 25 zlatých. Farář Prutek zároveň pro- 102 103 Fundační listina sedláka Ondřeje Stříže z č. p. 2 na údržbu kaple Současný stav torza kaple sv. Antonína Paduánského, 21. srpna 2008 sv. Antonína Paduánského na jeho gruntě, 10. května 1833 se stříbrnou barvou malo- dátor věnoval na její údržbu 35 zlatých. V roce 1982 došlo vaným nápisem: lp 2008. k rozebrání původního, značně zchátralého objektu v dů- Původní kaple sv. Floriána před rozebráním, r. 1982 Kaple Panny Marie Prostřednice všech milostí pod Hájkem, 25. září 2012 sledku rozšiřování silnice. O několik metrů dále byla v za- Kaple Panny Marie Prostřednice všech milostí trojúhelníkovým štítem. Přední štít nese keramický reliéf Kaple sv. Floriána hradě domu č. p. 24 postavena replika této kaple. Jedná se Nejmladším sakrálním objektem na katastru Sedlišť je sv. Anděla strážného. Střecha i dělící římsy jsou kryty Původní zděná sloupová o sloupovou stavbu s centrální nikou, krytou dřevěnými zděná kaple Panny Marie Prostřednice všech milostí. štrípaným šindelem. Vstup do kaple je osazen mřížemi. kaple sv. Floriána, ochránce dvířky a menší, dnes již prázdnou nikou. Stříška kaple Byla postavena nákladem Marie Ivánkové v květnu 2011 V kapli je umístěn novodobý keramický reliéf zobrazující před ohněn a pozdějšího je pokryta pálenými taškami. Římsa původní kaple nesla jako poděkování za obdržené Boží milosti, za zděděnou Pannu Marii v bílém plášti stojící na zeměkouli, u hlavy patrona hasičů, byla posta- malovaný nápis v českém jazyce. Podle dvou černobílých víru a vnoučata. Kapli posvětil 15. srpna téhož roku sed- má vyobrazeny slunce a měsíc. Reliéf nese nápis: Pane Je- vena v roce 1837 chalupní- fotografií pořízeným před rozebráním objektu v roce lišťský farář Pavel Motyka. Je postavena na louce neda- žíši / Kriste / Synu Otce / Sešli nyní svého Ducha na Zemi / Dej, Dřevěná plastika sv. Barbory ze zaniklé kaple kem Ondřejem Škarabelou 1982 byla valná část nápisu zakryta druhotnou omítkou. leko Hájku v sousedství vzrostlého dubu. Jedná se o zdě- ať Duch Svatý přebývá / v srdcích všech národů, aby / byly uchrá- sv. Antonína Paduánského, dílo připisované sedlišťskému řezbáři Ondřeji Gavlasovi u jeho domu č. p. 24. Fun- Čitelný byl pouze fragment slova Swatem. nou stavbu obdélného půdorysu s předním i zadním něny před zká / zou, neštěstím a válkou. / Kéž Matka všech náro 104 105 Plastika sv. Jana Nepomuckého za kostelem Pískovcovou plastiku postavil v roce 1841 sedlák František Mojžíšek (1782–1847), výměnkář z gruntu č. p 79. Na její údržbu věnoval 30 zlatých. Dne 18. května 1841 žádal bruzovický farář Ondřej Pru- tek generální vikariát pro rakouskou část vratislavské diecéze o povolení k posvěcení této plastiky u obecní cesty. V roce 1868 byla plastika opravena nákladem 14 zlatých. Noviny Slezské listy přinesly 22. listopadu 1902 informaci o tom, že sedlišťský kupec Jan Skulina věnoval soše krásnou lampu. V roce 1969 došlo k jejímu poškození spadlou větví stromu. Již od 70. let 20. sto- letí je plastika ve velice špatném stavu a nadále dochází k jejímu zvětrávání. Hranolový podstavec je zakončen profilovanou vyloženou římsou. Přední část podstavce nesla dnes již zvětralý nápis: Tu Statui wystawil k poctě / Plastiky sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Frýdecké za kostelem se slavobránou ke vzniku Československé republiky na níž byl umístěn nápis: Vzdejte sw. Jana Nepom. / František Mojžišek / obywatel ze Sedlišť Čest Prolité Krvi Našich Bratrů Za Naši Svobodu, 1. listopadu 1918 / Nro 79 Leta 1841. Na římse je umístěn menší sok- Vaškovi. Slezské listy ze 22. listopadu 1902 přinesly lík, který je po stranách konvexně a konklávně zvlněn. zprávu, že sedlišťský kupec Jan Skulina věnoval soše V přední části nese dnes již prázdnou nikou krytou krásnou lampu (obdobně jako sousední soše sv. Jana Reliéf v kapli Panny Marie Prostřednice všech milostí, 25. září 2012 kovovými dvířky. Socha světce je v podživotní veli- Nepomuckého). Stav památky se od 60. let 20. sto- kosti, v tradičním pojetí, s kovovými atributy palmové / dů, blahoslavená je naší / přímluvkyní. Amen. V dolní části letí nadále zhoršuje. Na hranolovém soklu ukonče- ratolesti a svatozáří s pěti šesticípými hvězdami. Plas- vybrazení Panny Marie je nápis: Panna Maria. Vpravo od ném v horní části výžlabkem a oblounem je umístěn tika je nemovitou kulturní památkou. vstupu do kaple je umístěna cedulka s tištěným textem: hranolový podstavec. V jeho přední části je rám rytý Tato kaplička byla postavena / během května / v roce 2011. / linkou s konkávně probranými rohy. V tomto rámu Zasvěcena je Panně Marii / Prostřednici všech milostí / a posvěcena Plastika Panny Marie Frýdecké za kostelem umístěn dodnes čitelný nápis: Věnovala / ANNA / Plastika Panny Marie Frýdecké za kostelem, 16. května 2013 Vpravo od starší sochy sv. Jana Nepomuckého byla 15. srpna na slavnost / Nanebevzaté Panny Marie. / Kaplička je WAŠKOWA / 1894. Podstavec je zakončen profilova- má umístěnu sošku Ježíška, v pravé ruce se nacházelo v roce 1894 postavena pískovcová plastika Panny Ma- poděkováním / za obdržené Boží milosti, / za zděděnou víru po nou římsou. Na ní dosedá soklík s volutově zvlněnými dnes již scházející kovové žezlo. Obě postavy mají na rie Frýdecké, kterou nechala svým nákladem zhoto- předcích, / za vnoučata. / Ať toto svědectví je pro příští generace / bočními stranami. Na soklíku osazena socha Panny hlavách kamenné koruny, madona sojí na kamenném vit Anna Vašková, vdova po místním vlastenci Jiřím a osloví všechny, kdo příjdou / do těchto míst. / Ivánková Marie. Marie Frýdecké v podživotní velikosti. Na levé paži půlměsíci. Za postavou madony kovová rozevřená 106 107 kniha s paprsčitou svatozáří. Na některých místech Dnes již značně ztrouchnivělý kříž bez konkrétnější jsou patrny zbytky původního zlacení. Jedná se o ne- výzdoby a označení stojí na křižovatce polních cest movitou kulturní památku. směrem k Mlzákům.

Plastika Panny Marie Frýdecké na č. p. 80 Dřevěný kříž u silnice na Frýdek-Místek V neděli 21. srpna 1870 bruzovický farář Karel Madry Nedaleko centra obce u okresní silnice směrem na při dopoledních bohoslužbách (ranní mše v Bruzovi- Frýdek-Místek je naproti odbočky k areálu býva- cích, „velká“ mše v Sedlištích) oznamoval: o 3. hodinách lého zemědělského družstva postaven dřevěný kříž letanie v Sedlišť. Po letanii se bude světit nová kamenná figura s jetelovitým ukočením ramen. Jeho předchůdce P. Marie na Pitříkovým gruntě v Sedlišť. Z písemných ar- byl postaven v polovině 19. století v místech, kde chivních pramenů dosud nevyplývá, zda se jednalo o náhradu staršího podobného objektu na tomto místě. Objekt se nachází na původním místě v zahradě domu č. p. 80 nedaleko centra obce a je situován k silnici. Sokl čtvercového půdorysu nese poměrně vyoký hladký ku- latý sloup zakončený římsou. Na soklíku osazena so- cha Panny Marie Frýdecké v podživotní velikosti. Na levé paži má umístěnu postavu Ježíška a v pravé ruce držela kovové žezlo. Obě postavy mají na hlavách ka- menné koruny, kolem hlavy Panny Marie kovová sva- tozář se 12 šesticípými hvězdami. Madona stojí na ka- Plastika Panny Marie Frýdecké na č. p. 80, 23. září 2007 menném půlměsíci. Za postavou madony je umístěna 1871 získal tento dřevěný kříž stříšku a o rok později Dřevěný kříž před kostelem, 15. května 2013 kovová paprsčitá svatozář. Na některých místech sochy získal nátěr a korpus Krista byl pozlacen. V roce 1938 jsou patrny zbytky původní polychromie. byl kříž nahrazen novým nákladem manželů Františky Dřevěný kříž na č. p. 85 a Karla Řehových. Další generální oprava kříže pro- Dne 12. září 1831 byla na bruzovické faře zalo- Dřevěný kříž před kostelem běhla v roce 1999. V dolní přední části kříže je vy- žena fundace na zřízení a údržbu dřevěného kříže O centrálním hřbitovním kříži na starém hřbitově se řezán nápis: Věnovali v roce 1938 / Františka a / Karel z odkazu zemřelého Ondřeje Rodka (1777–1827) z písemných pramenů dozvídáme až ve druhé polo- ŘEHA. V současnosti je kříž bez plechového korpusu z č. p. 85. Sedlák Rodek věnoval 14 zlatých na po- vině 19. století. V roce 1863 věnovala obec na nový ukřižovaného Krista. Ramena kříže jsou zakončena řízení a údržbu kříže u kaňovické cesty. Tento kříž centrální hřbitovní kříž dub v ceně 25 zlatých. V roce jetelovitě a jsou kryta plechovou stříškou. nalezneme v mapě druhého vojenského mapování. Fundační listina sedláka Ondřeje Rodka z č. p. 85 na pořízení a údržbu dřevěného kříže na jeho gruntě, 12. září 1831 108 109 údajně zemřel sedlišťský sedlák František Mojžíšek druhé polovině 20. století chátral, v roce 2000 byl doucí z Černé Země do Hájku a významně se krajinně z č. p 79 (fundátor kamenné plastiky sv. Jana Nepo- opraven péčí Otakara Řehy (1936–2002). Namísto uplatňuje při pohledu z polní cesty směrem od osady muckého za kostelem a kamenného kříže na č. p. 79). vyobrazení ukřižovaného Krista bylo do středu kříže Amerika. V dolní části je vyřezán letopočet 1894 Toto ústní podání však dnes již můžeme spolehlivě umístěno kovové pozlacené srdce s paprsky. V dolní a v zadní části 1993. V horní části je umístěn kovový vyvrátit. Podle úmrtní matriky bruzovické farnosti části kříže jsou vyryty letopočty 2000 / 1845, nad tento bývalý sedlišťský sedlák zemřel jako výminkář nimi umístěna novodobá cedulka s nápisem: Na tomto gruntu č. p. 79 doma na tyfus až 16. prosince 1847 místě zemřel v roce 1845 / významný rodák z č. 79 / Fran- po zaopatření farářem Ondřejem Prutkem. Kříž ve tišek MOJŽÍŠEK / autor pomníků před kostelem (r. 1841) / a pod pilou (r. 1843). // Vzdejme modlitbou úctu svým předkům!

Dřevěný kříž na tzv. Staré příčnici Na osamělém místě v polích na tzv. Staré příčnici (polní cesta napříč někdejšími grunty) stojí ve skupině tří habrů kříž z roku 1846. Jeho předchůdce je vy- značen na mapě druhého vojenského mapování. Dne 6. června 1847 získal bruzovický farář Ondřej Prutek od generálního vikáře Matěje Opolského povolení k posvěcení tohoto nově postaveného kříže na po- zemku sedláka Pavla Kachla. V roce 1887 byl opraven nebo nahrazen současným. V dolní části přední strany je vyryto 1887 / F. C. a v zadní části 1846.

Povolení generálního vikáře pro rakouskou část vratislavské diecéze Matěje Dřevěný kříž na č. p. 144 Opolského pro bruzovického faráře Ondřeje Prutka k posvěcení nového dřevěného Kříž se nachází v zahradě domu č. p. 144 u místní ko- kříže na pozemku Pavla Kachla na tzv. Staré příčnici, 6. června 1847 Dřevěný kříž u silnice z Černé Země do Hájku, 13. března 2011 munikace v horním konci obce. V dolní části přední Dřevěný kříž u silnice z Černé Země do Hájku strany je vyřezán letopočet 1880. Kříž nese malovaný Již v mapě druhého vojenského mapování je na gruntě reliéfní obrázek Panny Marie Bolestné a plechový kor- korpus ukřižovaného Krista na plechu a cedulku s ná- č. p. 26 zaznačen kříž. Současný kříž pochází z roku pus ukřižovaného Krista, nad ním cedulka s nápisem pisem INRI. Ramena kříže jsou zakončena jetelovitě 1894. V minulosti se u něho nacházela studánka. Je INRI. Ramena kříže jsou ukončena jetelovitě a jsou a jsou kryta plechovou stříškou. situován mezi třemi lipami u místní komunikace ve- kryta plechovou skříškou. Dřevěný kříž u silnice na Frýdek-Místek, v pozadí Prašivá a Travný, 19. srpna 2008 110 111 Dřevěný kříž na dolním konci obce před bývalou nacházel vyřezávaný motiv mešního kalichu s hostií postaven v roce 1843 nákladem Františka Mojžíška, samoobsluhou a kotva jako symbol víry (dodnes dochováno). V horní výměnkáře z gruntu č. p. 79. Fundátor věnoval na jeho Kříž se nachází u místní komunikace v dolní části části byla upevněna kovová lucerna, nad ní malba na údržbu 30 zlatých. V roce 1870 byl obnoven po násled- obce před bývalou samoobsluhou u odbočky k rybní- plechu znázorňující Pannu Marii a dřevěná plastika cích větrných škod nákladem 20 zlatých 58 krejcarů. kům. Původ tohoto kříže dosud není spolehlivě ob- ukřižovaného Krista se samostatnou cedulkou s nápi- Není známo, zda již tehdy byla horní část kříže, jež jasněn. Je vyznačen v mapě stabilního katastru z roku sem INRI. Kříž je dodones kryt plechovou stříškou. 1836. Podle fotografie z října 1981 se v jeho dolní části Jeho původní výzdobu nahradily části hřbitovního litinového kříže. Do nedávné doby stál mezi dvěma vzrostlými lipami.

Dřevěný kříž na č. p. 69 na Mlzácích Již v mapě druhého vojenského mapování je v těchto místech v sousedství Datyňského lesa vyznačen kříž. Dnešní objekt vznikl u č. p. 69 podle místní tradice na základě šťastného uhašení požáru (proto nese vy-

obrazení sv. Floriána). Jedná se o jednoduchý dře- Dřevěný kříž s vyobrazením sv. Floriána na č. p. 69 na Mlzácích, r. 1978 věný kříž, který byl původně kryt stříškou. V jeho Dřevěný kříž na č. p. 31 středové části se nachází dřevěný reliéf s vyobraze- Nejmladší dřevěný kříž v Sedlištích byl postaven ním sv. Floriána. Kříž byl opraven v nedávné době v roce 2008 v zahradě č. p. 31 nákladem Boženy Fojtí- občany části Mlzáky. kové. Posvěcen byl srpnu téhož roku sedlišťským fará- řem Pavlem Motykou. Na přední spodní straně vyryt Dřevěný kříž pod Černou Zemí nápis: L. P. / 2008. Namísto vyobrazení ukřižovaného Kříž je umístěn v listnatém lese pod Černou Zemí Krista bylo do středu kříže umístěno kovové pozla- Český nápis na podstavci kamenného kříže sedláka Františka směrem k Frýdeckému lesu. Jedná se o jednodu- cené srdce s paprsky. Nad ním vyryt nápis INRI. Kříž Mojžíška pod pilou, 6. prosince 2008 chý dřevěný kříž s jetelovitým ukončením ramen. je opatřen plechovou stříškou. byla původně kamenná, nahrazena litinovým křížem Ve středové části je umístěn podstavec s připev- se zlaceným korpusem ukřižovaného Krista (dnešní něným kovovým stojanovým křížkem. Kříž náleží Kamenný kříž pod pilou stav). Odstupňovaný pískovcový podstavec nese ná- k nejmladším sakrálním památkám v katastru obce Kříž nedaleko pily u okresní silnice ve směru na Ml- pis: Postawen tento pama / tnik k chwale Pet Ran / Gežíše Sedliště. záky ve skupině tří vzrostlých jírovců je nejstarším Krysta aby gdau / ce okolo wraucny obéto / wal modlitbu za- duše / zemřelých. / František Možišek / z toho gruntu Roku Dřevěný kříž před bývalou samoobsluhou na dolním konci obce, 23. září 2007 křížem v katastru obce (pískovcový podstavec). Byl 112 113 1843 (transkripce: Postaven tento památník k chvále pět ran Ježíše Krista aby jdouce okolo vroucní oběto- val modlitbu za duše zemřelých. František Mojžíšek z toho gruntu roku 1843.). Nad nápisem se nachází reliéf zobrazující veraikon. Nad římsou je osazen ka- menný soklík.

Kamenný kříž na novém hřbitově Centrální hřbitovní kříž byl postaven nákladem fa- ráře Františka Nogola v roce 1905. Zhotovila kame- nosochařská firma Rajmunda Schustera ve Frýdku. V přední části podstavce je vytesán nápis: Slitujte se nade / mnou, aspoň vy / přátelé moji. / Job. 19, 21. Na přední části soklu vytesán letopočet 1905. V pravém horním rohu stupně je vytesáno: Schuster Frýdek. Kříž dnes již postrádá korpus ukřižovaného Krista.

Kamenný kříž na č. p. 14 U místní komunikace v horní části obce je v zahradě domu č. p. 14 umístěn kamenný kříž. Na přední straně původního pískovcového podstavce je vytesán nápis: Kamenný kříž nedaleko centra obce, 17. května 2009 Pochvalen but / Pan / JEŽÍŠ KRISTUS a na přední Záběr pořízený zřejmě u příležitosti posvěcení kříže manželů Marie a Ludvíka Mokrošových u silnice na Frýdek-Místek, r. 1945 straně soklu: L. 1913. P. Původní kříž byl nahrazen nahrazen současným pískovcovým křížem nákladem novým s plastikou ukřižovaného Krista. Na kříži je manželů Aloisie a Stanislava Fojtíkových, majitelů prázdná nika a torzo původní lucerny. V horní části manžele Stan. a Aloisie Fojtikovi. V sousedství kříže do- osazena novodobá lucerna. pozemku náležejícího k nedalekému č. p. 66. Jedná se je umístěna kovová plastika ukřižovaného Krista nedávna rostly dvě vzrostlé lípy. o typizovanou průmyslovou produkci, jež je v regi- a kamenná cedulka s vytesaným zlaceným nápisem Kamenný kříž nedaleko centra obce onu poměrně hojně zastoupena. Na odstupňovaném INRI. U paty kříže je reliéf mešního kalichu s hos- Kamenný kříž u silnice na Frýdek-Místek Již v mapě druhého vojenského mapování je u místní soklu je osazen podstavec, v jehož přední části je vy- tií. Ramena kříže jsou zakončena jetelovitě. Na zadní Nachází se na křižovatce Příčnice a okresní silnice komunikace nedaleko centra obce směrem na dolní tesán nápis: Kříž tento svatý / hlásá války hrůz y / obnaž straně soklu je nápis v rámu: 1914.1915.1916.1917. / v sousedství č. p. 175. Tento objekt stojí na pozemku konec vyznačen dřevěný kříž. V letech 1914–1915 byl chodče hlavu / svědomí své zkus. Nad nápisem je dnes již živym k smutne vzpomínce / padlym k věčne slavě //věnuji patřícím v minulosti k č. p. 158. Již v mapě druhého vo- 114 115 jenského mapování je v těchto místech zaznačen kříž. Současný objekt byl postaven v roce 1940 nákladem manželů Marie a Ludvíka Mokrošových. Podstavec nese vpředu nápis: JÁ JSEM / VSKŘÍŠENÍ / A ŽI- VOT! / Jan II, 25. Dole na soklu je vytesáno: L. P. 1940 / GAVLAS FRÝDEK a v zadní části podstavce: VĚ- NOVALI / MANŽELÉ / LUDVÍK A MARIE / MOKROŠOVI. Původní kříž s plastikou ukřižovaného Krista byl nahrazen novodobým bez plastiky. Původně stál mezi dvěma vzrostlými lípami.

Kamenný kříž pod Příčnicí V roce 1943 postavil sedlák František Krpel z gruntu č. p. 3 na svém poli kamenný kříž jako památku na úmrtí svého šestnáctiletého syna. Podstavec nese na přední straně nápis: BOŽE ŽEHNEJ / PRÁCI / DĚLNÍKA PŮDY. Na přední straně soklu je nápis: POSTAVENO / POD DOJMEM UDALOSTI / ZE DNE 7. 3. 1943. Mramorový kříž nese plastiku ukřižovaného Krista, nad ní vytesáno I. N. R. I. Kříž je umístěn mezi čtyřmi lipami. Druhé vojenské mapování eviduje kříž rovněž Reliéf sv. Huberta ze sloupu na Rohově, 3. července 2010 Obraz Nejsladšího srdce Panny Marie na stromě v Americe, 15. května 2013 na Příčnici nedaleko od tohoto místa. s barvotiskovým motivem Nejsladšího srdce Panny Ma- obraz přemístěn na katastr Václavovic. Jeho původ je Kamenný Krplův kříž pod Příčnicí, 30. prosince 2012 rie. Jeho původ není dosud spolehlivě objasněn. podle místní tradice spjat s loveckým neštěstím, při Sloup sv. Huberta na Rohově Na přední straně sloupu je vyřezán letopočet MMX, němž přišly náhodou o život dvě děti. Již v mapě druhého vojenského mapování je u místní ko- na boční O. U. SEDLIŠTĚ Obraz Panny Marie Ustavičné pomoci na stromě munikace Sedliště – Řepiště vpravo před lesem nedaleko v Rynince Plastika Panny Marie Lurdské v č. p. 33 návrší Rohov (332 m n. m.) vyznačen sakrální objekt. Až Obraz Nejsladšího srdce Panny Marie na stromě Na stromě u pramene Ryninka v Datyňském lese je za- Plastika Panny Marie Lurdské se nachází v nice někdejší donedávna se zde nacházel dřevěný sloupek s vitrínkou. v Americe věšen dřevěný zasklený obraz Panny Marie Ustavičné zahradnické usedlosti č. p. 33. Umístil ji zde její majitel V roce 2010 ho nahradil vysoký dřevěný sloup s vyřezá- Na stromě v osadě Amerika je u polní cesty na okraji lesa pomoci. Původně se nacházel na nedalekém stromě a významný aktivista sedlišťského společenského ži- vaným reliéfem sv. Huberta, patrona myslivců a lesníků. nedaleko č. p. 127 zavěšen na lípě dřevěný zasklený obraz na katastru Sedlišť, vzhledem ke skácení stromu byl vota přelomu 19. a 20. století Jan Polach (1852–1928).

116 117 Poutní místo Hájek církevními dějinami Sedlišť je neodmyslitelně nynější dřevěnou kapli Povýšení sv. Kříže. Frýdecký S spjato rovněž poutní místo Hájek, nacházející se farář Pavel Prutek nechal roku 1840 zhotovit nad pra- v sousedním Lískovci (dnes součást Frýdku-Místku), menem kamennou studni s okrasnou mříží. Většina nedaleko katastrální hranice se Sedlištěmi. Místo ná- procesí neopomenula Hájek při cestě do Frýdku anebo leží k frýdecké farnosti. V roce 1786 vztyčil v panském zpátky domů navštívit. Poutníci se občerstvili vodou lese Hájek lesník Michal Hirschheimer dřevěný kříž z pramene, umyli se anebo si na památku nabrali do u vodního pramene. K této události došlo paradoxně lahvičky vodu, v jejíž léčivou moc věřili. Biskup Ro- v období vlády Josefa II., jehož církevní reformy redu- bert Herzog, který stál v čele vratislavské diecéze v le- kovaly počet poutních míst v habsburské monarchii. tech 1882–1886, měl v úmyslu zde vybudovat kostel. Tento osud měl potkat i nedávno dostavěný poutní Předčasná smrt mu v úmyslu zabránila. Roku 1891 chrám Navštívení Panny Marie ve Frýdku. Ke zrušení přibyl do kaple nynější hlavní oltář s dřevěným sou- frýdeckého poutního místa však naštěstí nedošlo. Po soším Kalvárie, které věnovala Julie Janitzká z Frýdku počátečních soukromých pobožnostech věřících za- a které bylo slavnostně posvěceno frýdeckým farářem čali Hájek vyhledávat i poutníci navštěvující Frýdek. Karlem Findinským 15. srpna 1891. Náročná oprava Tehdejší frýdecký farář, generální vikář Justus Vilém kaple proběhla v letech 1952–1953. Tehdy byla pů- Pražma z Bílkova nechal kříž zastřešit a jeho nástupce, vodní šindelová střecha nahrazena eternitovou kryti- farář Josef Karel Schipp, zde roku 1834 vybudoval nou a vznikla také zvonice. Areál postupně doplnily sochy Nejsvětějšího srdce Ježíšova a Nejsladšího srdce Panny Marie z umělého kamene v nadživotní velikosti nad schodištěm ke studni a zasklený obraz Panny Ma- rie Frýdecké přemístěný zde ze staletého dubu na ne- daleké autobusové točně. Malba je dílem frýdeckého rodáka Josefa Langa. Poslední generální rekonstrukce Dřevěný sloup sv. Huberta na Rohově, v pozadí panorama Beskyd, 3. července 2010 celého areálu poutního místa Hájek byla realizována v letech 2006–2007 za finanční podpory Magistrátu města Frýdek-Místek, Římskokatolické farnosti Frý- dek, mnoha sponzorů a dárců. Dne 1. září 2007 obno- venou kapli v Hájku slavnostně požehnal ostravsko- Poutní místo Hájek v Lískovci u Frýdku, kolem r. 1840 -opavský biskup František Václav Lobkowicz. V roce 118 119 republiky. Jedná se o opracovaný žulový kámen v lese slavnostně odhalený 28. října 1928. Sedlišťští katolíci do Hájku putovali v tradičním pro- cesí počátkem září, kdy se zde konala hlavní poutní slavnost Povýšení sv. Kříže. Již v nejstarší dochované ohláškové knize sedlišťské farnosti z let 1895–1905 se dočteme, že v neděli 1. září 1895 farář František Nogol v sedlišťském kostele oznamoval: Dnes o 2. hod. proceství do Hájka. V 50. letech 20. století došlo k po- stupnému omezování této náboženské akce ze strany komunistického režimu. Duchovní správce farnosti si musel vždy písemně vyžádat povolení ke konání pro- cesí od církevního odboru ONV ve Frýdku-Místku. Dne 11. srpna 1958 tak administrátor Nogol psal: Ka- ždý rok jsme po sklizni úrody polní chodili do Hájku v Lís- kovci Pánu Bohu poděkovati za požehnání úrod polních. Letos chceme tam jíti 31. srpna 1958 v neděli, kdyby bylo deštivé počasí 7. září 1958 v neděli. Jako jiná léta chceme jíti cestou středem obce a zpátky přes Černou zem. Vyšli bychom od kos- tela o druhé hodině odpoledne, kdy vozidla nedělají žádných pře- Poutníci u „svaté“ vody v Hájku, r. 1928 kážek. Zpátky do kostela na svátostné požehnání. Též § 15, piště k hostinci Bartkovi a pak do Hájku a touže cestou zpět. Vzhledem k přetrvávající nepřízni ze strany vládnoucí § 16, § 17 naší Československé ústavy o svobodě svědomí avy- K povolení byl připojen dovětek adresovaný Golimou diktatury k této tradiční náboženské akci se v dalších Oltář v kapli Povýšení sv. Kříže v Hájku, r. 1973 znání takovým úkonům dávají volnost. Míru zdar! P. Nogol duchovnímu správci v arogantním tónu: Je úplně zbytečné desetiletích upustilo pořádání organizovaného procesí 2009 proběhla druhá fáza rekonstrukce Hájku, při níž Josef, farář. Vedoucí odboru František Golima Nogo- z Vaší strany při příštích žádostech psaní upomínajících dopisů a pouť do Hájku nabyla soukromého rázu jednotlivců bylo upravováno okolí kaple. Vznikla sjezdová rampa lovi souhlas s konáním akce udělil s podmínkou, že apod. Zbytečně nás s tím zatěžujete a plýtváte papírem. Vaše i skupin věřících. od kaple k prameni. U příležitosti ukončení rekon- se bude průvod konati polními cestami – mimo hlavní silnici záležitost bude stejně vždy vyřízena až na ní dojde pořadí… strukce zde byla 30. srpna 2009 sloužena mše frýdec- a za bezpečnost a pořádek během průvodu zodpovídá duchovní kým farářem Miroslawem Jeselem, CSsR. Další, málo správce. O rok později bylo procesí Nogolovi povoleno známou zajímavostí Hájku (již na katastru Sedlišť), je na neděli 6. září 1959, ovšem s podmínkou, že jeho památník desetiletého výročí vzniku Československé trasa povede: výlučně od kostela polní cestou směrem na Ře-

120 121 Sedlišťští rodáci na vinici Páně zovicích, poté působil až do 30. září 1925 jako ko- v Těrlicku. Farníci polské národnosti proti Mojžíškově operátor ve Slezské Ostravě. Od 1. září 1924 zastával dosazení na těrlické beneficium ostře protestovali. edlišťský kostel byl po celá staletí, stejně jako v únoru 1788 zahájena výstavba zděného filiálního místo katechety na Československé státní chlapecké Štvavá kampaň proti jeho osobě našla ohlas v celé dnes, duchovním srdcem této slezské obce. Ne- kostela Navštívení Panny Marie v Soběšovicích, který S a dívčí obecné a měšťanské škole ve Fryštátě. V této řadě tendenčních dobových tiskovin (výběrově např. jsme schopni písemně zachytit tisíce lidských příběhů, nahradil starý dřevěný kostel (zděný kostel likvidován době získal doktorát práv na Masarykově univerzitě Wiesław Wojnar, Prawda o Cierlicku gdzie Żwirko i Wigura proseb, modliteb, které pamatují jeho starobylé stěny. v roce 1957 v souvislosti s výstavbou Žermanické pře- v Brně. V polovině roku 1933 byl ustanoven farářem startowali do wieczności. Czeski Cieszyn 1934). Navzdory Nevíme, nakolik neopakovatelná atmosféra tohoto hrady). Dokončení a vysvěcení soběšovického kostela dřevěného chrámu ovlivnila rozhodnutí pro duchovní se však Petrek nedožil. Zemřel předčasně zaopatřen povolání několika zdejších rodáků, které si nyní před- svátostmi 13. března 1789. Tento kněz byl podle někte- stavíme. Prvním knězem, u něhož je znám sedlišťský rých zpráv velmi přísný na polní zloděje a po jednom původ, byl Josef Petrek. Narodil se roku 1746 (po- dokonce vystřelil. křtěn 1. února) manželům Anně a Janu Petrekovým Dalším knězem, pocházejím ze Sedlišť byl JUDr. Vít ze sedlišťského panského dvora. Petrek po přijetí Jan Mojžíšek. Narodil se 15. června 1893 v zahrad- kněžského svěcení působil jako kooperátor v Těrlicku, nické usedlosti č. p. 41 v Sedlištích manželům Valen- kde je připomínán roku 1775. O deset let později byl tinu Mojžíškovi a Barboře, rozené Hrabcové, dceři ustanoven administrátorem v Domaslavicích, neboť sedláka Josefa Hrabce ze Žermanic. Byl pokřtěn zdejší dlouholetý farář Adam Jan Nepomuk Gřegořek 24. června farářem Františkem Nogolem v sedlišť- (1710–1787) zcela oslepl. Po Gřegořkově rezignaci ském kostele. Kmotry u křtu byli manželé Johana a Jan na domaslavickou faru a jeho odchodu do Frýdku Jiříkovi, sedláci z Bruzovic. Vít vstoupil po maturitě se stal Petrek zdejším farářem. Investován byl 1. září na místeckém gymnáziu (12. července 1912) a krátkém 1786. Za jeho působení v domaslavické farnosti byla studiu práva na Karlově univerzitě v Praze (zimní se- mestr 1912/1913) do kněžského semináře ve Vidnavě. Zde přijal 30. července 1916 kněžské svěcení. Působil jako kooperátor v Mnichově (Einsiedel) u Vrbna pod Pradědem. V roce 1917 byl přeložen do Staré Červené Vody u Vidnavy. Od 10. ledna do 30. dubna 1918 byl administrátorem farnosti Kobylá nad Vidnavkou. Brzy začal trpět chrlením krve a léčil se v Těšíně, kde zastával od 1. listopadu 1918 do 31. května 1920 místo duchovního správce v klášteře alžbětinek. Od Potvrzení o studiu Víta Mojžíška na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, 14. prosince 1923 1. června do 31. října 1920 byl kooperátorem v Bru- Kněžská legitimace JUDr. Víta Mojžíška vystavená pražským arcibiskupstvím, 31. října 1953 122 123 tlakům Mojžíšek v Těrlicku působil do roku 1938, kdy byl od 1. ledna 1941 ustanoven farářem. V průběhu byl chloubou své matky vdovy, radostí své rodiny, nadějí našeho musel farnost v souvislosti s polskou okupací části čes- válečného roku 1941 se faráři Mojžíškovi podařilo po- lidu, že mu bude jednou cherubem v náboženských a národních kého Těšínska opustit. Stal se duchovním správcem dle plánu významného urbanisty Emanuela Hrušky potřebách jeho… středočeské farnosti Vepřek nedaleko Kralup nad Vl- (1906–1989) vystavět dřevěný provizorní filiální kos- Sedlišťský původ po otci měl Alfons Eduard Ka- tavou, od července 1940 působil v Praze-Michli, kde tel sv. Františka z Assisi na Habrovce v Krči, která ná- ras. Narodil se 19. října 1886 v Pržně u Frýdku uči- ležela k michelské farnosti a čítala 18 000 obyvatel bez teli Eduardu Karasovi (1860–1927), rodáku ze Sed- kostela. K Mojžíškem plánovanému rožšíření barok- lišť a jeho manželce Johaně Julii, rozené Kuběnské ního farního kostela Narození Panny Marie v Michli z Lubna. Dne 4. července 1915 přijal v Praze kněžské v roce 1948 již nedošlo. Jako duchovní správce této svěcení a o sedm dní později sloužil ve farním kostele farnosti působil do své smrti 4. června 1956. Ještě sv. Ignáce z Loyoly na Borové v Malenovicích primiční o Velikonocích roku 1956 vykonal Mojžíšek boho- mši. Především počátkem 20. let 20. století se Karas služby ve své rodné obci, kterou navštívil. Je pohřben aktivně podílel na společenském životě v rodné bo- v kněžské hrobce na hřbitově v pražských Olšanech. rovské farnosti, stál například u založení malenovic-

Kněžského svěcení se nedožil jiný sedlišťský ro- Alfons Karas, kolem r. 1920 kého odboru Matice osvěty lidové. Naposledy působil dák, bohoslovec Jan Krpel. Narodil se 29. září 1864 jako katecheta na české státní obecné škole v Karviné v č. p. 3 jako syn sedláka Františka Krpla a manželky spolužáků z olomouckého semináře. Beseda Sedlišť- (od 1. září 1922). Zemřel 22. dubna 1935 v moravsko- Anny, rozené Hrabcové. Po maturitě na těšínském ská o tom referovala v Opavském Týdenníku: Stáli jsme ostravské nemocnici na následky tuberkulózy a byl po- gymnáziu začal v Olomouci se studiem bohosloví, leč totiž nad rakví ctihodného pana bohoslovce Jana Krpla, jenž hřben na hřbitově v Moravské Ostravě. po druhém ročníku studia přerušiti a v domově úlevy v neduhu plicním hledati musel. Ale nemoc zakořeněná odstraniti se nedala, nýbrž čím dál tím patrněji v těle chřadnoucím řádila. S napnutím sil súčastnil se ještě vloni slavnosti svěcení praporu Besedy Sedlišťské (1891), aby pořádal, radil a pomáhal kde a jak jen mohl. V pátek 10. června 1892 se v sedlišťském kostele konal Krplův pohřeb. Pohřební mši sloužil frý- decký kaplan František Havlas, který pronesl i kázání. Kondukt vykonal generální vikář rakouské části vrati- slavské diecéze Karel Findinský. Kromě sedlišťského faráře Františka Nogola a jeho předchůdce Poledníka se pohřbu zúčastnili další čtyři kněží a šest Krplových Upomínka na zemřelého JUDr. Víta Mojžíška, r. 1956 124 125 Dřevěné kostely v okolí Sedlišť českého Těšínska (a dnešního turistického regionu a na hoře Prašivé (obec Vyšní Lhoty), jež z tohoto Těšínské Slezsko) dva barokní dřevěné kostely. Je- hlediska náleží k turistickému regionu Beskydy edlišťský dřevěný kostel Všech svatých se řadí 1785 náleží k farnosti Vratimov. Původní patrocinium jich zachování v silně industrializované krajině pů- a Valašsko. do poměrně početné skupiny dřevěných kostelů, sv. Mikuláše bylo v 18. století nahrazeno sv. Micha- S sobí ve stínu těžních věží téměř jako zázrak. Starším Nejstarší dochovaný dřevěný kostel na českém Tě- jež se zachovaly v dnešní české části historického Tě- elem archandělem. Obrazy obou světců nalezneme je filiální kostel Nanebevstoupení Páně v Dolních šínsku nalezneme v třinecké městské části Guty. šínska (Těšínského Slezska). Můžeme konstatovat, že na hlavním oltáři. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Ja- Marklovicích které jsou dnes součástí obce Petro- Zdejší filiální kostel Božího Těla pochází ze 60. let do nástupu baroka v tomto regionu dřevěné sakrální kubu Většímu a sv. Janu Nepomuckému. Mezi nejcen- vice u Karviné. Byl postaven v roce 1739 na místě 16. století. Až do roku 1654 sloužil evangelíkům. stavby nad zděnými převažovaly. Důvodem byla pře- nější části mobiliáře řepišťského kostela patří vyřezá- staršího dřevěného kostela sv. Mikuláše, který byl Jeho architektura zaujme především masivní, pů- devším snadná dostupnost dřeva jako stavebního vaná barokní kazatelna z 18. století či barokní varhany, v roce 1654 odňat evangelíkům. Tento původně fi- vodně samostatně stojící zvonicí, v níž se do- materiálu. V nejbližším okolí Sedlišť existovala řada jež pocházejí z dílny frýdeckého varhanáře Františka liální kostel žibřidovické farnosti dnes náleží k far- nedávna nacházel renesanční zvon z roku 1565. dřevěných chrámů ještě ve druhé polovině 18. století. Horčičky (1745–1800). Hudební nástroj se v roce 2009 nosti Petrovice. Z jeho architektury zaujme masívní, Interiér gutského kostela disponuje množstvím Výběrově jmenujme farní kostel sv. Mikuláše v Še- dočkal celkové rekonstrukce. Dřevěné kostely v Sedli- původně samostatně stojící zvonice. Z interéru si vzácných renesančních a barokních památek. Výbě- nově, jenž v letech 1764–1766 nahradil zděný barokní štích a Řepištích patří k nejvýznamnějším a nejcenněj- zasluhuje pozornost především obnovená bohatá rově zmíníme alespoň původní hlavní oltář z roku chrám Prozřetelnosti Boží, farní kostel sv. Markéty ším památkám Regionu Slezská brána. barokní výmalba a hodnotný barokní a klasicistní 1591 s obrazem Poslední večeře Páně či soubor čtyř v Dolních Bludovicích, nahrazený v letech 1786–1792 V blízkosti Řepišť, ovšem již na moravské straně his- mobiliář. Na hřbitově v nedalekých Albrechticích rozměrných pláten z první poloviny 18. století, která dnešním zděným kostelem či filiální kostel sv. Šimona torické zemské hranice, se v ostravské městské části nalezneme barokní dřevěný kostel sv. Petra a Pavla. sloužila jako didaktické pomůcky těšínských jezu- a Judy v Lískovci, který nahradil dnešní kostel v le- Hrabová nachází dřevěný farní kostel sv. Kateřiny Byl postaven pravděpodobně v roce 1766 na místě itů při misijní činnosti. Z období třicetileté války tech 1790–1791. Dřevěný farní kostel sv. Jana Křtitele Alexandrijské. Existenci jeho předchůdce ze 60. let staršího dřevěného předchůdce. Až do 30. let 20. sto- pochází unikátní kruchta ve tvaru písmene L s de- stál do roku 1806 rovněž ve Vratimově. Po rozdělení 16. století zpečetily 2. dubna 2002 plameny ničivého letí byl filiálním kostelem farnosti Karviná. V letech korativní malbou a českým nápisem z roku 1642. Těšínska mezi Československo a Polsko v roce 1920 požáru. Po této tragické události zůstala z kostela za- 1935–1938 byl nedaleko vystavěn zděný farní kostel Tomuto kostelu se architekturou podobal dřevěný se v české části tohoto historického území nacházelo chována pouze větší část sakristie a torzo presbytáře. sv. Petra a Pavla. Z mobiliáře dřevěného albrechtic- kostel sv. Bartoloměje v Třanovicích, který ustoupil devět dřevěných kostelů (Albrechtice, Bystřice, Dolní Jelikož se jednalo o jeden z nejhodnotnějších a nejstar- kého kostela zaujmou především barokní oltáře a ka- zděnému chrámu v roce 1903. Gutský kostel prošel Marklovice, Guty, Nýdek, Řepiště, Sedliště, Staré Ha- ších dřevěných kostelů v České republice, došlo k vý- zatelna. Typologicky velice podobnou stavbou byl v letech 2011–2012 náročnou rekonstrukcí, která mry-Gruň a Vyšní Lhoty-Prašivá). V roce 1936 jejich stavbě jeho repliky podle projektu Antonína Závady až do roku 1913 dřevěný kostel sv. Máří Magdalény spočívala především v opravě střechy a krovu. Do řadu obohatila novostavba kostela sv. Cyrila a Meto- a Antonína Závady ml. z Valašského Meziříčí. Stalo z roku 1779 v sousední Stonavě. roku 1576 jsou kladeny počátky kostela sv. Mikuláše děje v Hrčavě. se tak díky mimořádné obětavosti místních občanů Se zvýšeným počtem kostelů na českém Těšínsku se v Nýdku. V roce 1581 byl pro něj pořízen zvon. V nejbližším okolí Sedlišť se nachází dřevěný kostel i sponzorů. Nový dřevěný hrabovský kostel vysvě- však setkáme v jeho horské části. Jedná se o kostely Tento filiální kostel vendryňské farnosti sloužil sv. Michaela archanděla v sousední obci Řepiště. Jeho til ostravsko-opavský biskup František Václav Lob- v Bystřici, Gutech, Hrčavě a Nýdku, které řadíme rovněž do roku 1654 evangelíkům. Pozdější úpravy původ je kladen minimálně do 16. století. Až do roku kowicz 27. listopadu 2004. do oblasti dnešního turistického regionu Těšínské poněkud setřely jeho archaický ráz. V roce 2005 1654 byl farním kostelem a náležel evangelíkům. Poté Pokud bychom se od dřevěného kostela v Sedlištích Slezsko a kostely v osadě Gruň (obec Staré Hamry) však došlo k obnově šindelové krytiny. Prostému se stal filiálním kostelem farnosti Šenov a od roku vydali severním směrem, najdeme v nížinaté části 126 127 interiéru dominuje barokní hlavní oltář z roku 1746 (dnes katastr obce Vyšní Lhoty). Původní patrocinium s bohatými řezbami a plastikami světců: Dominika, sv. Ignáce z Loyoly bylo v roce 1673 nahrazeno popu- Františka Xaverského, Pavla a Petra. lárním sv. Antonínem Paduánským. I když jsou po- S Nýdkem sousedí obec Bystřice, v níž byl v letech čátky kostela opředeny romantickou pověstí, ve sku- 1896–1897 byl postaven dřevěný kostel Povýšení sv. tečnosti byl postaven v souvislosti se spory o pastviny Kříže podle návrhu těšínského stavitele Albína Teo- mezi frýdeckým a těšínským panstvím. Do roku 1791 dora Prokopa (1838–1916). Jedná se, stejně jako v pří- náležel do správy frýdeckých farářů, poté se stal fili- padě Nýdku, o filiální kostel farnosti Vendryně. Nahra- álním kostelem farnosti Dobrá. Současná věž pochází dil starší dřevěný kostel téhož patrocinia pochazející z roku 1907. Prostému interiéru dominuje hlavní oltář z 80. let 16. století. Původní bystřický dřevěný kostel, ze 60. let 19. století. Kostel patří k nejvýznamnějším typologicky odpovídající kostelu v sousedním Nýdku, a nejnavštěvovanějším poutním místům na Těšínsku. byl až do roku 1654 rovněž evangelickým. Z interiéru Z finančního odkazu kněze Filipa Jakuba Habernala současného kostela stojí za pozornost hlavní oltář, (1808–1868) byl v letech 1890–1891 vystavěn dřevěný jenž je kopií původního raně barokního oltáře (dnes kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v horské v dřevěné kapli sv. Hedviky ve Visle) či trojdílný rene- osadě Gruň v katastru obce Staré Hamry. Původně sanční oltář z roku 1588, zřejmě dílo těšínského malíře se na tomto místě nacházela pískovcová plastika Pavla Reyse (Reisse). Dřevěný kostel sv. Cyrila a Meto- Panny Marie Frýdecké, kterou zde nechal roku 1773 děje v Hrčavě, byl vystavěn až v roce 1936 nákladem postavit místní pasekář Šimon Tomeček. Retabulum Slezské Matice osvěty lidové s přičiněním jablunkov- hlavního oltáře kostela na Gruni je dílem sedlišťského ského arcikněze a faráře Josefa Hanzlíka (1877–1960) řezbáře Ondřeje Gavlase (1824–1892). Zdobí ho plas- jako filiální kostel jablunkovské farnosti. V prostém tiky Krista Dobrého pastýře a světců: Antonína Padu- interiéru zaujme především dřevěná křtitelnice, jež je ánského, Filipa, Jana Nepomuckého a Karla Boromej- dílem místního rodáka Ondřeje Zogaty (1904–1965). ského jako upomínka na čtyři kněze, jež se zasloužili Každoroční cyrilometodějská pouť v Hrčavě, obci na o výstavbu tohoto původně filiálního kostela farnosti trojmezí České republiky, Polska a Slovenska svým vý- Staré Hamry, od roku 1994 farnosti Ostravice. znamem přesahuje církevní charakter. Rovněž na historickém území Moravy se kromě již Poutní kostel na hoře Prašivé pochází ze stejné doby zmíněné Hrabové do dnešních dnů dochovalo něko- jako současný kostel v Sedlištích. Byl vystavěn kolem lik dřevěných kostelů. Z nejbližšího okolí Sedlišť zmí- roku 1640 nákladem držitele frýdeckého panství, Ji- níme alespoň dva, jež náleží k turistickému regionu řího z Oppersdorfu v nadmořské výšce 706 metrů Beskydy a Valašsko. Specifickou architekturu nabízí

128 Dřevěné kostely v okolí Sedlišť 129 kostel sv. Bedřicha (Fridricha) v horské Bílé, která cti sv. Prokopa a Barbory, patronů horníků. Kostel, Poděkování autora byla až do roku 1951 součástí rozlehlé obce Ostravice. který je dnes filiálním kostelem farnosti Kunčice pod utor si na tomto místě dovoluje jmenovitě podě- P. Víta Mojžíška. Děkujeme všem kolegům z archivů V tomto letovisku olomouckých arcibiskupů byl v le- Ondřejníkem, je jedním z šesti dřevěných kostelů pře- kovat několika lidem, kteří se zasloužili o vznik a muzeí, kteří s ochotou poskytli historickou ikono- tech 1873–1875 postaven nákladem olomouckého arci- nesených ve 30. letech 20. století z Podkarpatské Rusi A této knihy a stáli u jejího zrodu. Za vydavatele to jsou grafii. Jmenujme alespoň PhDr. Tomáše Adamce biskupa Fridricha Egona z Fürstenberku (1813–1892) a východního Slovenska do českých zemí. v prvé řadě Ing. Jaromír Krejčok, starosta obce Sedliště (Státní okresní archiv Frýdek-Místek), RNDr. Tomáše kostel podle návrhu Ing. Antonína Kybasta (1837– Dřevo je materiálem, z něhož byly, a dodnes jsou, sta- a Rostislav Kožušník, starosta obce Řepiště a předseda Grima, Ph.D. (Český ústav zeměměřický a katastrální 1903). Stavba zaujme především nezvyklou a nároč- věny kromě kostelů i drobnější sakrální stavby. Množ- sdružení obcí Slezská brána. Oba s nevšední vstříc- v Praze), Moniku Ruskovou (Muzeum Lašská jizba nou konstrukcí po vzoru skandinávských kostelů a vy- ství dřevěných křížů v sedlišťském katastru je toho ností pomáhali při kompletaci obrazového materiálu v Sedlištích) či Mgr. Mariana Dembinioka a Mgr. Ma- sokými dřevěnými sloupy v interiéru. Původně filiální ostatně dokladem. Kromě již zmíněné kaple v Lís- i některých informačních zdrojů a archiválií. Neutu- riusze Makowského (Muzeum Śląska Cieszyńskiego w kostel farnosti Ostravice byl v roce 1911 v souvislosti kovci-Hájku bychom rádi upozornili ještě na dřevě- chajícím entuziazmem přispíval ke vzniku knihy frý- Cieszynie). Za poskytnutí dalšího obrazového materi- se vznikem farnosti Bílá povýšen na farní. Určitý uni- nou kapli sv. Anežky České z roku 1990 v Řepištích- decko-místecký fotograf Ing. Miroslav Lysek. Knihu álu pro tuto knihu se sluší vyslovit poděkování: Vlastě kát představuje dřevěný kostel sv. Prokopa a Barbory -Rakovci. provází množství jeho krásných fotografií. Tuto osob- Hlostové ze Sedlišť, Renému Košťálovi ze Sedlišť, v Kunčicích pod Ondřejníkem. Tento původně nost je možno směle označit za hybnou sílu celého Ivě Pánkové ze Sedlišť, Marii Pohludkové ze Sedlišť, řeckokatolický kostel sv. Michaela archanděla z pře- Sedlišťský kostel Všech svatých se svými dějinami, díla. Poděkování náleží několika duchovním, přede- Ing. Mgr. Miroslavovi Přikrylovi ze Starého Města lomu 17. a 18. století stával po staletí v obci Hliňanec bohatou výzdobou a památkami patří k nejvýznam- vším současnému sedlišťskému faráři P. Mgr. Pavlovi u Frýdku, Marii Rašíkové z Prahy, Aleně Šotkovské ze na Podkarpatské Rusi. V roce 1928 tuto poškozenou nějším a nejstarším dřevěným kostelům v České re- Motykovi a diecéznímu konzervátorovi P. Mgr. Ru- Sedlišť, Stanislavovi Varhautovi z Prahy a Henrykovi stavbu zakoupil Ing. Eduard Šebela (1878–1952), gene- publice. Je trvalou součástí cenného odkazu života, dolfovi Kopeckému za umožnění pořízení podrobné Wawreczkovi z Třince. Autorovy díky směřují rovněž rální ředitel Vítkovických kamenouhelných dolů a o tři umění a především víry našich předků. Proto si tato fotodokumentace sedlišťského kostela a zapůjčení k pracovníkům ostravského Image studia, s.r.o., kteří roku později ji nechal převézt do Kunčic pod Ond- stavba zaslouží náš respekt i žádoucí ochranu. K bliž- historických fotografií. Uznání náleží P. Antoniovi Pe- vtiskli knize grafickou podobu. V neposlední řadě dě- řejníkem. Zde byl kostel znovu postaven na pozemku šímu pochopení tohoto významu má napomoci i tato rézovi, Mld, vikáři farnosti Praha-Michle, za aktivní kuji manželce Pavle, která se zájmem a trpělivostí sle- patřícím k Šebelově vile a 23. srpna 1931 vysvěcen ke kniha. pomoc při pátrání po osudech sedlišťského rodáka dovala vznik této publikace.

130 131 Příloha 1918–1920 František Konečný, 1982–1991 Bohumil Řezníček, administrátor Přehled duchovních správců sedlišťského kostela administrátor excurrendo 1991–1993 Bohumír Hozík, CSsR, farář 1920–1966 Josef Nogol, farář 1993–1997 Petr Bauchner, CSsR, Přehled uvádí všechny dosud známé duchovní správce 1665 Matyáš František Tlametius 1966–1967 Josef Bury, administrátor excurrendo administrátor excurrendo farnosti Bruzovice do roku 1871, kdy vznikla samo- (Tlamečka), administrátor excurrendo 1967–1970 Bohumil Nikel, administrátor 1997–1999 Tomasz Waściński, CSsR, statná farnost Sedliště. Do přehledu nejsou zahrnuta 1665–1672 Gabriel Ferdinand 1970–1975 Edmund Kempný, administrátor administrátor excurrendo jména příslušníků pomocného kléru (kaplani a koope- Valentin Kwiezdinski (Kvězdinský), farář 1975–1978 Vladislav Schneider, administrator 1999–2000 Karel Macků, administrátor rátoři), kteří v sedlišťském kostele rovněž působili, ne- 1672–1679 Fridrich Ferdinand Chalík, farář 1978–1982 Josef Byrtus, administrátor 2000–dosud Pavel Motyka, farář vykonávali však duchovní správu farnosti. 1679–1681 Václav Ludvík Komínek, farář Pomlčka před samostatným letopočtem znamená, že 1681–1709 Ondřej Antonín Josef Bienek, farář kněz ve farnosti působil, není však známo od kte- 1709–1711 Václav Tadeáš Faldyna, rého data. Administrátor excurrendo je označení pro administrátor excurrendo dojíždějícího kněze z jiné farnosti, který je pověřen 1711–1716 Ondřej František Mandáč, farář dočasným vedením neobsazené farnosti. Latinskou 1716–1717 Matěj František Tadeáš Vrána, zkratkou CSsR jsou označeni příslušníci Kongregace administrátor excurrendo Nejsvětějšího Vykupitele (Congregatio Sanctissimi Re- 1716–1752 Matěj František Tadeáš Vrána, farář demptoris) neboli redemptoristé. 1752–1773 František Josef Schuster, farář 1770–1773 František Josef Kasperek, administrátor Duchovní správa farnosti Bruzovice 1773–1803 František Karel Leopold Schindler, (do roku 1871) farář 1803 František Tkáčv administrátor 1506 Matěj Polonus, farář 1803–1836 Pavel Prutek, farář 1567 Tomáš, farář 1836–1861 Ondřej Prutek, farář 1582 Michal Regulinus (Regulin), 1861–1878 Karel Madry, farář administrátor excurrendo 1582–1584 (poslední zmínka) Stanislav, farář Duchovní správa farnosti Sedliště (od roku 1871) 1592 Petr Strzelecius (Střelec),farář –1599 Adam Wysocki (Vysocký) 1871–1877 Jan Josef Goril, farář z Velkopolska a Velkého Vysocka, farář 1877 Vincenc Zubek, administrátor 1599–1610 Jan Siscinius, farář 1877–1889 Antonín Poledník, farář 1610–1665 Jan Scultetus, farář 1889–1918 František Nogol, farář 132 133 PANIC, Idzi (ed.): Sprawozdania wiz ytacyjne biskupów BARTOŠ, Josef – SCHULZ, Jindřich – TRAPL, Použité prameny a literatura wrocławskich (z roku 1717). Dekanaty: Miloš: Historický místopis Moravy Archivní prameny: ciesz yński, frysztacki, frydecki, wodzisławski i bielski. a Slezska v letech 1848–1960 XV. Okresy: Frýdek- fond Velkostatek Frýdek Archiwum Archidiecezjalne we Wrocławiu Acta Historica Silesiae Superioris I. Cieszyn 1994. Místek, Český Těšín. Olomouc 2000. fond Zemská vláda slezská v Opavě fond Administracja Diecezji SOBOTÍK, Bohumil – GROBELNÝ, Andělín (edd.): Církevní památky Regionu Slezská brána. fond Akta Parafii i Miejscowósci Zemský archiv v Opavě, pobočka v Olomouci Urbář panství frýdecko-místeckého z r. 1580. Opava 1953. Šenov – Vratimov 2010. Archiwum Państwowe w Katowicach, fond Arcibiskupství Olomouc FAJKOŠ, Karel: Svědectví lužicko-srbské Oddział w Cieszynie Zemský archiv v Opavě, Státní Literatura: kolonizace aneb o jedné velmi staré obci na Těšínsku, fond Komora Cieszyńska okresní archiv ve Frýdku-Místku ADAMCZYK, Irena a kol.: Dřevěné kostely o Sedlištích. Těšínsko 11, 1968, č. 4, s. 7–9 Moravský zemský archiv v Brně fond Archiv obce Sedliště a kaple v Beskydech a okolí. Drewniane kościoły HAVLAS, František: Děje- a životopisné fond B 2 Moravské gubernium – církevní oddělení fond Děkanský úřad Frýdek i kaplice w Beskidach i okolicy. Cieszyn 2009. památky farnosti Domaslovické. Opava 1887. fond Farní úřad Bruzovice ADAMEC, Tomáš – LYSEK, Miroslav: HEYNE, Johann: Dokumentirte Geschichte Národní archiv v Praze fond Farní úřad Frýdek fond Česká dvorská kancelář Region Slezská brána. Šenov 2010. des Bisthums und Hochstiftes Breslau II. Breslau 1864. fond Farní úřad (Horní) Domaslavice ADAMUS, Alois: K statistice Těšínska. Černá HROZEK, Antonín: Z historie Občanské Národní památkový ústav, územní odborné fond Farní úřad Sedliště země 4, 1927–1928, č. 9–10, s. 283–287. záložny ve Frýdku. In: Ročenka občanské pracoviště v Ostravě fond Obecná škola Sedliště Al SAHEB, Jan – PINDUR, David: Nejstarší záložny ve Frýdku.Frýdek 1928, s. 5–70. Archiv evidence a dokumentace: Sedliště fond Okresní národní výbor Frýdek-Místek dějiny farního kostela sv. Jana Křtitele ve Frýdku. INDRA, Bohumír: Barokní řezbáři a sochaři Evidenční listy nemovitých a movitých fond Okresní úřad ve Frýdku Cieszyńske studia muzealne – Těšínský Weissmannové ve Frýdku. Časopis kulturních památek: Sedliště Zemský archiv v Opavě, Státní muzejní sborník 3, 2007, s. 176–195. Slezského musea, série B 37, 1988, č. 3, s. 266–275. Muzeum Lašská jizba v Sedlištích okresní archiv v Karviné AL SAHEB, Jan – PINDUR, David: JEŽ, Radim – PINDUR, David: „…Oznámili sú, jakž Fotografická kronika obce Sedliště fond Okresní úřad (Český) Těšín Příspěvek k dějinám frýdeckého panství v 17. století. Bartka Šestáka zabili…“. K dějinám městského trestního Vyúčtování zvonové akce 1956–1958 Vlastivědné listy 31, 2005, č. 1, s. 4–10. práva na Těšínsku v raném novověku. Sborník Státního Zápisky pro farní kroniku v Sedlištích Edice pramenů: BAKALA, Jaroslav: Osídlení Frýdecka a Jablunkovska okresního archivu Frýdek-Místek 10, 2009, s. 9–34. Soukromý archiv Reného Košťála AL SAHEB, Jan – PINDUR, David (edd.): v období vrcholného feudalismu. Frýdek-Místek 1982. KARASEK, Alfred – KUHN, Walter Kniha zápisů z jednání Kroužku pro církevní Vizitační protokoly vratislavské diecéze BARCIAK, Antoni: Początki sieci parafialnej w księstwie – STRZYGOWSKI, Josef: Die Holzkirchen záležitosti a ochranu kulturních památek z roku 1697. Frýdecké arcikněžství. Edice. Opava 2006. ciesz yńskim. In: Chmiel, Peter – Drabina, Jan (red.): in der Umgebung von Bielitz-Biala. Posen 1927. při Osvětové besedě v Sedlištích (1970–1975) BRZOBOHATÝ, Jan – DRKAL, Stanislav Die konfessionellen Verhältnisse im Teschener KARBANOVÁ, Pavla: Bruzovská beseda. a Farní rady v Sedlištích (1994–2000) (edd.): Karolínský katastr slezský. 2. Praha 1973. Schlesien von Mittelater bis zur Gegenwart Příspěvek k dějinám českého národního hnutí Soukromý archiv Marie Rašíkové JUNGNITZ, Joseph (ed.): Visitationsberichte der Diö- – Stosunki wyznaniowe na Śląsku Cieszyńskim na Těšínsku. Těšínsko 55, 2012, č. 3, s. 10–23. Osobní pozůstalost P. Víta Mojžíška (1893–1956) zese Breslau. Archidiakonat Oppeln. I. Breslau 1904. od średniowiecza do współczesności. Ratingen KARZEL, Othmar: Die Reformation in Oberschlesien. 2000, s. 11–21. Ausbreitung und Verlauf. Würzburg 1979. Zemský archiv v Opavě MORR, Josef: Der ehemals österreichische Anteil der Diö- BARTOŇ, Josef (red.): Čtení o Sedlištích. Sborník KNEIFEL, Reginald: Topographie des kaiserl. fond Generální vikariát v Těšíně zese Breslau nach den Visitationberichten des 16. und 17. Ja- k 700. výročí první písemné zmínky o Sedlištích. Sedliště 2005. königl. Antheils von Schlesien. II/1. Brünn 1804. fond Královský úřad v Opavě hrhunderts II. Zeitschrift für Geschichte und Kultur- BARTOŇ, Josef: Lašské národopisné sdružení Sedlišťané. KROČEK, Miroslav: Fojti na frýdeckém panství fond Sbírka matrik Severomoravského kraje geschichte Schlesiens 14/15, 1919–1920, s. 73–161. 100 let od založení. Sborník Státního okresního (2. část). Těšínsko 56, 2003, č. 1, s. 1–7. fond Sbírka pozemkových knih – Velkostatek Frýdek archivu Frýdek-Místek 11, 2010, s. 88–95. fond Urbariální komise slezská v Opavě – listiny

134 135 KROČEK, Miloslav: Z minulosti obce Sedliště. PINDUR, David: Bienek, Ondřej Antonín vikariátu v roce 1770. In: Jirásek, Zdeněk PINDUR, David: Z nejstarších dějin kostela Všech Těšínsko 44, 2001, č. 3, s. 1–10. Josef. Biografický slovník Slezska a severní (ed.): Polská papežská nunciatura v Opavě svatých v Sedlištích. Těšínsko 49, 2006, č. 1, s. 1–10. LEBÁNKOVÁ, Miroslava: Umělecká litina Moravy 7 (19), 2005, s. 18. (Slezsko v církevních dějinách 18. století). Acta PITRONOVÁ, Blanka: Frýdecké urbáře z let na sedlišťském hřbitově. Těšínsko 33, 1990, č. 1, s.33. PINDUR, David: Historický a správní vývoj katolické historica Universitatis Silesianae Opaviensis 1580 a 1583 a jejich význam při majetkových změnách LIPOVSKI, Radek – FIDRICHOVÁ, církve na Frýdecku v raném novověku. Studia Comeniana – Supplementa Tomus V, Opava 2009, s. 57–92. na panství. Slezský sborník 54, 1956, s. 95–109. Šárka: Weissmann . Biografický slovník Slezska et historica 35, 2005, č. 73–74, s. 48–73. PINDUR, David: Reformace a počátky rekatolizace PITRONOVÁ, Blanka: Poddanské nepokoje a severní Moravy 9 (21), 2006, s. 148–150. PINDUR, David: Chalík, Friedrich Ferdinand. v Těšínském knížectví. In: Jež, Radim – Pindur, na frýdeckém panství v letech 1771–1783. LONDZIN, Józef: Historja generalnego Biografický slovník Slezska a severní David (edd.): Těšínsko v proměnách staletí. Radostná země 11, 1961, s. 97–104. wikarjatu w Ciesz ynie. Cieszyn 1926. Moravy 7 (19), 2005, s. 49–50. Sborník přednášek z let 2008–2009 k dějinám POSPÍŠIL, Josef: Z památní knihy fary bruzovské. LONDZIN, Józef: Kościoły drewniane na Śląsku PINDUR, David: Kostel Božího Těla Těšínského Slezska. Český Těšín 2010, s. 79–92. Věstník Matice Opavské 13, 1905, s. 1–18. Ciesz yńskiem. Z pośmiertnych zapisków Autora v Gutech. Střítež – Guty 2012. PINDUR, David: Scultetus, Jan. Biografický slovník PRASEK, Vincenc: Rodáci z Opavska przejrzal, uzupełnił i do druku prz ygotował PINDUR, David: Kostel sv. Antonína Paduánského Slezska a severní Moravy 9 (21), 2006, s. 88–89. a Frýdecka. Opava 1885. Ks. R. Tomanek. Cieszyn 1932. a poutní tradice na Prašivé. In: Al Saheb, Jan PINDUR, David: „Si Deus pro nobis, quis contra nos?“ RADLINSKÝ, Miloš: „Železné krávy“. MARKGRAF, Herrmann: Die Rechnung a kol: Prašivá. Český Těšín 2011, s. 26–40. Rod Oppersdorfů jako reprezentant barokního katolicismu v Selský archiv 1, 1902, č. 1, s. 27. über den Peterspfennig im Archidiakonat Oppeln PINDUR, David: Kostel Všech svatých nižším stavovském panství Frýdek. ROSOVÁ, Romana: Dřevěné kostely v okrese 1447. Zeitschfrift des Vereins für Geschichte v Sedlištích. Sedliště 2012. In: Brňovják, Jiří – Gojniczek, Wacław – Zářický, Frýdek-Místek – 1. část. Práce a studie und Alterthum Schlesiens 27, PINDUR, David: Książe czasów przełomu. Kazimierz II. Aleš: Šlechtic v Horním Slezsku. Vztah regionu Muzea Beskyd 24, 2012, s. 1–26. 1893, s. 356–383. ciesz yński (1450–1528) i jego wladztwo. Wrocław 2010. a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního SCHIPP, Joseph Carl: Historisch- MATUSZCZAK, Józef: Studia nad kościołami PINDUR, David: Náboženský život ve slezských farnostech Slezska (15.–20. století). Szlachcic na Górnym -topographische Beschreibung des Breslauer drewnianymi na Górnym Śląsku. Bruzovice a Dobrá do josefínských reforem. Acta historica Śląsku. Relacje między regionem i centrum k. k. Diözesantheils. Teschen 1828. Bytom 1989. Universitatis Silesianae Opaviensis 1 (Confinia w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku SCHENKOVÁ, Marie – OLŠOVSKÝ, MENCL, Václav: Dřevěné kostelní stavby Silesiae. K životnímu jubileu Rudolfa (XV– XX wiek). Katowice Ostrava 2011, s. 197–222. Jaromír: Barokní malířství a sochařství ve východní v českých zemích. Praha 1927. Žáčka), Opava 2008, s. 359–399. PINDUR, David: Spor o Žermanice v 1. polovině části českého Slezska. Opava 2004. MLČÁK, Leoš: Státní seznam nemovitých kulturních PINDUR, David: Počátky charitní péče 17. století. Těšínsko 48, 2005, č. 4, s. 1–6. SEHNAL, Jiří: Barokní varhanářství památek okresu Frýdek-Místek. Ostrava 1980. v Bruzovicích. Těšínsko 48, 2005, č. 3, s. 8–13. PINDUR, David: Školství v Bruzovicích do začátku na Moravě. 1. Varhanáři. Brno 2003. Opravy církevních památek v zemi Moravskoslezské PINDUR, David: Poutní tradice na Frýdecku v období 19. století. Práce a studie Muzea Beskyd SEHNAL, Jiří: Barokní varhanářství v l. 1919–1936. Zprávy památkové pozdního baroka. Těšínsko 49, 2006, č. 3, s. 1–8. – Společenské vědy 16, 2005, s. 15–27. na Moravě. 2. Varhany. Brno 2004. péče 1, 1937, č. 9, s. 9–12. PINDUR, David: Pražmové z Bílkova a barokní PINDUR, David: Vrána, Matěj František Tadeáš. Św. Florian na Śląsku. Racibórz 2011. PINDUR, David: 330 let od začátku výstavby kamenného náboženské festivity ve Frýdku. In: Pindur, David Biografický slovník Slezska a severní ŠKUTA, Vladimír: Dřevěné kostely na Těšínsku. kostela v Bruzovicích. Sborník Státního okresního – Turóci, Martin a kol.: Šľachta na Kysuciach Moravy 10 (22), 2007, s. 73–74. Těšínsko 9, 1966, č. 3, s. 35–36. archivu ve Frýdku-Místku 5, 2004, s. 21–36. a jej susedia. Šlechta na Kysucích a její sousedé. PINDUR, David: Vznik panského dvora TAGLIAFERRO, Jan: Zemřelý arcikněz Antonín PINDUR, David: Bazilika Navštívení Panny Čadca – Český Těšín – Žilina 2012, s. 163–187. v Sedlištích. Sborník Státního okresního archivu Poledník. Krátký životopisný nástin. Brno (1911). Marie ve Frýdku. Baz ylika Nawiedzenia Marii PINDUR, David: Přehled nejstarší církevně správní ve Frýdku-Místku 6, 2005, s. 10–18. TENGLER, Ervín: 300 let dnešního kostela Panny we Frydku. Český Těšín 2011. organizace Těšínska. Od středověku do vzniku generálního PINDUR, David: Z dějin farnosti v Sedlištích. Moravská Ostrava 1938. Dobratice. Dobratice 2012. TOVAČOVSKÝ, Oldřich – SIKORA,

136 137 Jan – SCHÖDELHAUSER, Vladimír: Rukopisy: Statistické příručky a přehledy: zvláštním ohledem na předešlá sčítání lidu. S dodatkem. Historie poštoven na Těšínsku. Praha 1999. GARBOVÁ, Eva: Epigrafické památky okresu Apoštolská administratura v Českém Těšíně. – Die Bevölkerung Schlesiens und des Hultschiner URBAN, Wincenty: Z dziejów duszpasterstwa Frýdek-Místek. Diplomová práce Filozofické fakulty Stav k 1. lednu 1973. Český Těšín 1973. Gebietes in einigen wichtigeren Beziehungen auf Grund katolickiego w archidiakonacie opolskim i głogowskim Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Brno 1977. Apoštolská administratura v Českém Těšíně. Stav w czasach nowoż ytnych I. Warszawa 1975. KOUŘILOVÁ, Markéta: Sociální poměry na frýdeckém k 1. prosinci 1968. Český Těšín 1968. der Volskszählung vom 15. Februar 1921 mit besondere VACHOVÁ, Zdena: Lidové umění výtvarné. panství ve 2. polovině 18. století. Ročníková práce Ústavu Catalogus cleri Archidioecesis Olomucensis anno Breücksichtigung der vorhergegangenen Volkszählungen. In: Štika, Jaroslav (ed.): Těšínsko. 4. Lidová historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké reparatae salutis 1941. Olomucii 1941. Mit einem Anhang. Opava – Troppau 1924. píseň a hudba. Lidový tanec. Prozaická ústní fakulty Slezské univerzity v Opavě. Opava 2001. Catalogus cleri Archidioecesis Olomucensis Österreichischer Zentralkataster sämtlicher Handels-, slovesnost. Lidové umění výtvarné. Český KUTHAN, Petr – DOLEŽAL, Vladimír: 1943. Olomucii 1943. Industrie- und Gewerbebetriebe. XVII. Die Betriebe von Těšín – Rožnov pod Radhoštěm 2002. Zpráva o restaurování a průzkumu ve farním Handbuch des Bistums Breslau und seines VALOŠEK, Isidor: Bruzovice. Obraz života kostele v Sedlištích. S. l. 1984. Delegaturbezirks für das Jahr 1929. Breslau 1929. Schlesien. Handelskammerbezirk Troppau. Wien 1908. slezské vesnice ve 14.–19. století – příspěvek NEČÁSKOVÁ, Milena: Restaurování Handbuch des Erzbistums Breslau für SCHIPP, Joseph Karl: Stand des Breslauer k. k. k vlastivědě Frýdecka. Bruzovice 1970. nástěnných a nástropních maleb v kostele das Jahr 1937. Breslau 1937. Diozesantheils mit Ende des Jahrs 1820. Teschen 1821. VARHAUT, Stanislav: Proměny Krče a Michle, aneb, Všech svatých v Sedlištích. S. l. 2012. Schematismus des Bisthums Breslau und seines Delegatur- Stručný průvodce dějin Michelské farnosti. Praha 2007. PETER, Václav: Bruzovští rodáci na vinici Chytilův úplný adresář Moravy a Slezska. Bezirks für das Jahr 1887. Breslau 1887. VAVROUŠEK, Bohumil: Kostel Páně. Ostrava-Michálkovice s. d. (1955). I/II. Slezsko. Praha 1925. na dědině a v městečku. Praha 1929. PINDUR, David: Dějiny farnosti Bruzovice do začátku LUKEŠ, Josef: Obraz Slezska v číslech. Praha 1913. VESELSKÁ, Jiřina: Dřevěné kostely v Beskydech 19. století. Rigorózní práce Filozoficko-přírodovědecké Obyvatelstvo Slezska a Hlučínska v několika nejdůležitějších Denní tisk: a Pobeskydí. Frýdek-Místek 1994. fakulty Slezské univerzity. Opava 2006. směrech na základě sčítání lidu ze dne 15. února 1921 se Katolické noviny, 18. 1. 1953 VESELSKÁ, Jiřina: Dřevěné kostely v okolí PINDUR, David: Frýdecké arcikněžství v letech Slezské listy, 22. 11. 1902 Frýdku-Místku. Frýdek-Místek 1969. 1654–1770 (v kontextu těšínského biskupského komisariátu). VESELSKÁ, Jiřina: Sakrální památky Disertační práce Filozoficko-přírodovědecké fakulty v okrese Frýdek-Místek II – dřevěné kostely. Slezské univerzity. Opava 2012. Těšínsko 15, 1972, č. 1–2, s. 22–26. ONDEREK, Josef – POLACH, Josef VYCHODIL, Josef: Farské chalupy. Selský – STŘÍŽ, Antonín Ferdinand: O naší archiv 3, 1904, č. 2, s. 77–80. vesnici Sedlištích. Sedliště 1966. WOJNAR, Wiesław: Prawda o Cierlicku gdzie Żwirko SLÍVA, Ladislav: Kronika bruzovské i Wigura startowali do wieczności. Czeski Cieszyn 1934. farnosti II. Bruzovice 1943–1946. ŽÁČEK, Rudolf: K cenám na Frýdecku koncem TRIZULJAKOVÁ, Miroslava: Zpráva o restaurátorské 17. a počátkem 18. století. Těšínsko práci: restaurování oltářních obrazů z kostela Všech 39, 1996, č. 1, s. 6–12. svatých v Sedlištích (včetně rámů). S. l. 1983. ŽÁČEK, Rudolf: Pobeskydí od husitství od husitství do Bílé hory. Frýdek-Místek 1986. ŽÁČEK, Rudolf: Pobeskydí v letech 1618–1848 (místopisný přehled). Frýdek-Místek 1992.

138 139 Zdroje vyobrazení

Číslo označuje stranu, na níž se vyobrazení nachází, 73/1–5, 74/2–3, 75/1–2, 94/2, 95/1–2, 97/1–3, číslo za lomítkem označuje pořadí obrázku na straně. 98/1–2, 100, 102, 103, 104/3, 105/2, 106, 107/2, 108, 109/1, 110, 113/2, 114, 117, 118/1–2 Instituce: Pindur David: 111/2, 116 Český ústav zeměměřický a katastrální Přikryl Miroslav: 55/3, 56/1 v Praze, Ústřední archiv: 30/1 Wawreczka Henryk: 61/2 Muzeum Lašská jizba Sedliště: 9, 10, 11, 12, 13/1, 36, 38, 45, 85, 87/2, 88, 105/1, 107/1, 113/1 Sbírky a fotoarchivy soukromých osob: Muzeum Śląska Cieszyńskiego: 32, Hlostová Vlasta: 86/3 33, zadní strana obálky Pánková Iva: 87/1, 89, 90, 91, 115, Národní památkový ústav, územní odborné Pindur David: 13/2, 14, 22, 25, 26/1, pracoviště Ostrava: 51/2, 74/1, 76/1–2, 31, 35/2–3, 39, 40/2, 41, 44, 82, 83/1, Římskokatolická farnost Bruzovice: 83/2, 94/1 84/1, 86/1, 86/4, 119, 120, 121, 125 Římskokatolická farnost Sedliště: Pohludková Marie: 51/1, 92 52/2, 53/1, 80/1–2, 84/2 Rašíková Marie: 122, 123 Obecní úřad Sedliště: 53/2, 54/1–4, 55/1–2, 56/2–3, 101 Šotkovská Alena: 46, 47, 48/1–3, 49/1–3, 50/1–3, Zemský archiv v Opavě: 8 Varhaut Stanislav: 124 Zemský archiv v Opavě, Státní okresní Wawreczka Henryk: 34/2, 35/1, 43, 93, 144 archiv Frýdek-Místek: 15, 19, 23, 26/2, 28, 29, 30/2, 34/1, 40/1, 42, 77, 78, 79, 81/1–2, Literatura: 86/2, 96, 104/1, 109/2, 111/1, 112 PAPROCKÝ Z HLOHOL, Bartoloměj: Štambuch Slezský. Brno 1609: 18 Autorské fotografie ©: PAPROCKÝ Z HLOHOL, Bartoloměj: Zrcadlo David Dominik: 61/1, 63/2 Margkrabství Moravského. Olomouc 1596: 16 Lysek Miroslav: přední strana obálky, 52/1, ŠTIKA, Jaroslav (ed.): Těšínsko. 4. Lidová 53/3, 57/1–3, 58/1–3, 59/1–2, 60/1–2, 62/1–6, píseň a hudba. Lidový tanec. Prozaická ústní 63/1, 63/3–4, 64/1–2, 65/1–3, 66/1–2, 67/1–3, slovesnost. Lidové umění výtvarné. Český Těšín 68/1–4, 69/1–2, 70/1–4, 71/1–2, 72/1–3, – Rožnov pod Radhoštěm 2002: 104/2

140 141 The Wooden Church of All Saints in Sedliště Isidor of Madrid and St Wendelin. In the extension The history and the present of church in Sedliště are you can see the wooden curving of St Sebastian. Your set into wider context into his publication. The text The most important and precious historical buil- Last restoration dates to 2011–2012. The affected woo- attention can rivet the Baroque pulpit or baptismal introduces local priests, priests-countrymen and last ding of distinctive Silesian municipality Sedliště den components and church timbering were replaced font. but not least all sacral buildings in the municipality. is the quaint wooden All Saints Church which was and remediated. The new roofing from traditional The church of Sedliště is surrounded by cemetery It also pays attention to other wooden churches in to the second half of the 19th century filial church chopped shingles was laid down. The wooden facing with wooden fencing with shingle roof. This place the vicinity of Sedliště. The wooden church in Sedliště of Bruzovice parish. The independent parish of Sed- on the walls and in the tower went through exchange of the last rest is first documented in written record represents the first class relic of sacral Baroque archi- liště (only for this municipality) was established on and replenishment. The inside paintings, which cover to the year 1652. The old cemetery preserved its ori- tecture in the region of Teschner Silesia and belongs February 1, 1871 and local church was promoted to the whole presbytery and a part of the nave in several ginal character and today it is a rare kind of open-air to the most precious monument of Region Silesian a parish one. layers, were renovated totally. On the choir’s partition museum of cast-iron sepulchral crosses. In its vicinity Gate. The goal of this reconstruction is to underline The oldest mention of Sedliště church is from 1447. and organ sideboard got their original adjustment there are valuable sandstone sculptures of St John the importance of the one from the oldest wooden Already at the beginning of the 16th century Sedliště by double-coloured marbling. The organ underwent of Nepomuk from the first half of the 19th century churches in the Czech Republic. was a part of Bruzovice parish. 1638 the old church through restoration as well. and Virgin Mary of Frýdek from 1894. was replaced by new building whose realization was The church inside has flat ceiling with paintings carried out by priest from Bruzovice Jan Scultetus. from the 19th and the beginning of the 20th cen- According to local tradition, the new church was built tury. The fragments of the original painting from by miller from Sedliště Vojtěch Šustek and his son the 17th century were discovered on the side walls in Adam. During 1861–1865 the church was rebuilt, wi- 1984. The most precious of them was detected behind despread to the western side and got new belfry which the side altar of Ascension of Jesus on the right side. It replaced the original independent standing belfry. is restored and represents the sixth station of the cross The church is a timbered one-nave building orien- with a fragment of Czech inscription. The painting of ted longitudinal to the main axis. On the right side the heaven with saints dominates the main altar from there is the side entrance leading to the gallery (so the 18th century. In the altar extension there is placed called sobota). The main church entrance is from a wooden curving of the Holy Trinity. Some of angels´ the frontal (western) direction. The quadratic four- plastics bear médaillons with Czech inscriptions citing -storey tower ended by cupola with lantern and dou- beatitudes of Jesus. ble-cross rises over the main entrance. The flèche on The side altar on the left side is consecrated to An- the steeple saddle-shaped, shingle covered roof is si- thony of Padua. On the sides of the St Anthony’s tuated over the presbytery. The nave reaches size of painting from 1730 stand sculptures of St John Bap- 9,05 x 5,80 metres. The presbytery (5, 56 x 4, 05 met- tist and St Paul. The altar of Ascension of Jesus is on res) is ended in five sides. the opposite side. It is decorated by sculptures of St 142 143 Letecký pohled na centrum obce Sedliště s dřevěným kostelem Všech svatých, 2. května 2008

Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích

PhDr. David Pindur, Ph.D.

Překlad resumé do anglického jazyka: Mgr. Hana Šústková, Ph.D.

Vydala Obec Sedliště ve spolupráci s Regionem Slezská brána za finanční podpory Moravskoslezského kraje Grafická úprava: Image studio s.r.o. Tisk: Tiskárna Kleinwächter, Frýdek-Místek

ISBN 978-80-260-5172-5 144