DřEVěNÝ KOSTEL VšECH SVATÝCH V SEDLIšTÍCH Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích 1 Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích DřEVěNÝ KOSTEL VšECH SVATÝCH V SEDLIšTÍCH David Pindur Sedliště 2013 2 3 Obsah Recenzent: Mgr. Jiří Brňovják, Ph.D. 7 Úvodní slovo 8 Obec Sedliště v proměnách sedmi staletí 14 Nejstarší písemné zprávy o kostele 18 Všem svatým vystavěný a faráři bruzovskému k spravování náleží Filiálním kostelem farnosti Bruzovice 32 Samostatným farním kostelem 46 Ty sedlišťský kostelíčku, máš nakloněnou věžičku... Péče o kostel v posledním půlstoletí Vydala Obec Sedliště ve spolupráci 57 Současný kostel a jeho památky s Regionem Slezská brána 77 Sedlišťská fara a faráři za finanční podpory Moravskoslezského kraje. 93 Sedlišťské „Číslo poslední“ Z dějin hřbitovů 100 K větší cti a slávě Boží Drobné sakrální objekty v Sedlištích 119 Poutní místo Hájek 122 Sedlišťští rodáci na vinici Páně 126 Dřevěné kostely v okolí Sedlišť 131 Poděkování autora © PhDr. David Pindur, Ph.D. 132 Příloha © Obec Sedliště a Region Slezská brána Soupis duchovních správců sedlišťského kostela ISBN 978-80-260-5172-5 134 Použité prameny a literatura 140 Zdroje vyobrazení 142 The Wooden Church of All Saints in Sedliště 4 5 Úvodní slovo Vážení čtenáři, otevřeli jste knihu, která pojednává o dominantě naší obce, jíž je po staletí dřevěný kostel Všech svatých. Autor představuje v širších souvislostech historii této stavby. Svou práci vykonal se zaujetím a naprosto profesionálně. Patří mu za to můj vřelý dík. Pokud osobně kostel neznáte, přijměte knihu jako pozvánku nejen k jeho k poznání a prohlídce. V Sedlištích je totiž více pozoruhodných míst a věcí, které je možno shlédnout. Nezbývá mi než vyslovit přání, aby se Vám tato publikace dobře četla a byla pro Vás duchovním obohacením. Zároveň si dovolím pozvat „přespolní“ čtenáře, aby si prožili alespoň kousek z jedinečné atmosféry kulturní památky, jež patří k nejstarším a nejcennějším dochovaným dřevěným kostelům v České republice. Ing. Jaromír Krejčok starosta obce Sedliště 6 7 Obec Sedliště v proměnách sedmi staletí bel). U ostatních osedlých poddaných se jednalo o tato roku 1584). Dne 12. července roku 1612 donutil držitel jména (v závorce ponecháváme originální zápis podoby panství, hrabě Jan starší Bruntálský z Vrbna († 1620), odle některých teorií jsou počátky sousedících slez- jejich jména): Pavel Šperlink, Adam Milatův, Jiří (Jurek) sedlišťského sedláka Jiřího Pešata k prodeji jeho vo- ských obcí Sedliště a Řepiště spjaty s příchodem P Jaskula, Matěj Oblúček, Matěj (Macek) Hurt, Jiří (Jura) lenství v sousedství kostela a fojtova selského gruntu kolonistů původem z Dolní Lužice do této části Těšín- Urbánek, Vít (Vítek) Slovák, Jakub, Martin Šafránek, za 800 zlatých. Z Pešatova gruntu byl vrchností zřízen ského knížectví na sklonku 13. století. Podle nejnověj- Matouš (Matúš) Piskoř, Martin Havlův, Tomáš (Tomek) nový dvůr (folvark). ších poznatků vznikly obě vesnice pravděpodobně na Havlů, Jiří (Jurek) Papala, Stanislav (Staněk) Vavříků, Pa- půdě získané lužickým šlechtickým rodem Baruthů. Ná- vel Ziman, Ondřej (Andrys) Matějků, Martin Matějkův, zev Sedliště je údajně odvozen od stejnojmenné lužicko- Jan Pešatův, Matěj Šesták, Martin Šimků, Mikuláš (Mi- -srbské vsi v Dolní Lužici. Vesnice s lužicko-srbským koláš ) Veselka, Martin Šesták, Matěj (Matys) Bankalů, názvem Sedlišćo nese německý úřadní název Sedlitz Jan Paskovský, Valentin (Válek) Černý a Matěj Vavřičků. a je dnes místní částí braniborského krajského města V období držby frýdecko-místeckého panství olomouc- Seftenberg. Podle jiného názoru se však název obce Sedliště (Sedlisst) a okolní obce na mapě Těšínského knížectví kým biskupem Stanislavem Pavlovským z Pavlovic vyvinul ze „sídliště“ – „sedliska“. Za první spolehlivou Johanna Wolfganga Wielanda, r. 1731 (vydání z r. 1831) v letech 1581–1584 probíhal spor o hranice katastrů písemnou zmínku o Sedlištích můžeme považovat sou- 1450. Později se staly součástí frýdecko-místeckého Lískovce a Sedlišť na frýdecko-místeckém panství s ře- pis desátků vratislavského biskupství z počátku 14. sto- panství. pišťskými poddanými Zikmunda staršího Sedlnického letí (vznikl kolem roku 1305). Sedliště představovaly, Na počátku 16. století byly Sedliště z hlediska církevní Poslední objekt z bývalého panského dvora v Sedlištích, r. 1949 z Choltic a na Vratimově. Biskup Pavlovský navštívil podobně jako sousední Bruzovice, typ lesní lánové vsi správy součástí farnosti Bruzovice. Soupis ročních de- sporná místa v září 1582 se šlechtickou komisí a svědky V roce 1636 čítaly Sedliště podle údajů uvedených v ur- jednořadové. Vlivem příčného dělení se později vy- sátků bruzovické fary z roku 1506 zaznamenal v Sed- z řad poddaných, stejně jako v případě jiných sporných báři frýdeckého 26 osedlých poddaných, z toho 19 sed- vinula v lánovou ves dvouřadovou. Osu vsi netvořila lištích celkem 20 osedlých (včetně fojta). Setkáváme se míst ve frýdecké části panství (Bruzovice, Pazderna). láků (jeden volný) a sedm zahradníků (jeden volný). po celé délce vodoteč. Osídlení v sedlišťském případě zde tehdy s těmito jmény (příjmení tehdy ještě nebyla Z biskupovy odeslané korespondence vysvítá, že pro- Přesný počet komorníků není uveden. Na katastru bralo ohled spíše na reliéf krajiny, vytvářející zde údolí. pevně ustanovena): Mrozek, Pavel, Piskorka, Tessak, Savel, testant Sedlnický odmítal celou kauzu řešit dohodou obce se nacházelo sedm rybníků menší velikosti, list- Menší část nejstarší zástavby obce kopíruje potok Os- Pavala, Vavřík, Zymanek, Mika, Matějak, Skotničný, Bartek a svaloval vinu na lískovecké a sedlišťské poddané. Pav- natý les sousedící s lískoveckým a kaňovickým lesem. travickou Datyňku, pravobřežní přítok řeky Ostravice. Šesták, Matúš Poletopika, Kočfara, Michal, Macek, Spolnik, lovský proto Sedlnického několikrát nabádal k smír- K sedlišťskému panskému dvoru náležely tři zahrady Rozsah obdělávané půdy ve středověkých Sedlištích byl Hladký a Slovák. V Sedlištích se tehdy nacházel panský nému postoji, nesetkal se však s pochopením. Spory a čtyři louky. Pozemkové knihy (gruntovnice), které o polovinu menší než v sousedních Bruzovicích a či- dvůr, který obýval jistý Matúš a neupřesněný počet zřejmě doznívaly ještě v dalších letech. jsou pro Sedliště dochovány od roku 1609, nás infor- nil asi 20 franckých lánů (zhruba 500 ha). Obec zůstala komorníků (neosedlých poddaných). Urbář frýdecko- Podle soupisu příjmů bruzovického kostela z konce mují o hospodářském vyčerpání obyvatel, zvláště sed- pravděpodobně až do poloviny 15. století alodním ma- -místeckého panství z roku 1580 uvádí v Sedlištích 16. století odvádělo dávky ze Sedlišť celkem 26 plátců láků, v tehdejších těžkých letech probíhající třicetileté jetkem. Jako léno jsou Sedliště uváděny v listině těšín- celkem 29 osedlých včetně fojta (jistý Jan), mlynáře včetně fojta a mlynáře. Tou dobou již náleželo frýdecké války. Například 23. března 1635 v veliké a nesnesitedlné ského knížete Boleslava II. pro manželku Annu z roku (Jakub Šafránek) a nájemce panského dvora (Tomáš Di- panství příslušníkům rodu Bruntálských z Vrbna (od kontribuci vojenské prodal za dědičné kousek zahrady krom 8 9 duba, který v tom jest sedlák Stanislav Marný Adamu Ku- Pojmem zahradník označujeme až do poloviny 19. sto- tiřovi, který si na koupeném pozemku vybudoval cha- letí příslušníka nižší venkovské společenské vrstvy lupu. Urbář panství z roku 1664 zaznamenal o jednoho s menší výměrou pozemků než u sedláka. Velikost za- sedláka a zahradníka více, uvádí rovněž 12 chalupníků hradnických usedlostí se na Těšínsku pohybovala od bez rolí. Sedlák Jiří Bezruč vlastnil lisovnu oleje. Pan- jednoho do tří hektarů. Chalupník představoval nejnižší skému dvoru ubyla jedna zahrada a přibyly dvě nové vrstvu venkovského osedlého obyvatelstva, bezzemka louky a holubník. V Sedlištích se tehdy nacházelo šest s chalupou s pozemkem nevalné rozlohy v jejím sou- rybníků. Po celé 17. století se v Sedlištích i sousedních sedství. Její přítomnost byla charakteristická pro oblasti Bruzovicích dařilo včelařství. Z inventáře pozůstalosti s méně kvalitní půdou. V Sedlištích se usazovali přede- po zemřelém volném sedláku Michalu Hýlovi z 9. listo- vším v místech vyklučených lesů a v odlehlých částech Dřevěná chalupa č. p. 69 a dřevěný kříž (Mlzáky), r. 1978 padu 1615 se dozvídáme, že se na jeho statku (č. p. 91) katastru. Na sedlišťských usedlostech se tehdy chovalo z Bílkova (1726–1804) osada Mlzáky (vyskytuje se také nacházelo úctyhodných medu 22 kbelí a včel aulův 98. Sed- celkem 90 ovcí, 166 krav a 24 vepřů. V obci se kromě lidový název Mlzoky či Mlsáky). Osídlení v této loka- lišťští včelaři měli své stálé místo mezi prodejci vosku panského dvora nacházel rovněž mlýn o jednom kole litě je však písemně doloženo již k roku 1764. Vzniklo na svíce a obětiny frýdeckému růžencovému bratrstvu a devět rybníků. zde celkem pět chalupnických usedlostí (č. p. 97–101) ve druhé polovině 17. století (patřil mezi ně Jan Bezruč, Podle soupisu farníků bruzovické farnosti z roku 1764 na rozparcelované půdě, původně příslušné k sedlišť- Matěj Kolář a Matěj Malík). žilo v Sedlištích 405 obyvatel (193 mužů a 212 žen), skému folvarku. První rektifikace karolínského katastru slezského z toho 106 dětí (50 chlapců a 56 dívek) předzpovědního z první poloviny 20. let 18. století zachytila v Sedlištích věku. Sedliště byly v této době nejlidnatější obcí bru- Na počátku 19. století (v roce 1804) žilo v Sedlištích ve vedle 29 sedláků a zahradníků rovněž 30 chalupníků. zovické farnosti. Urbář obce z roku 1770 zaznamenal 113 domech 637