DOCSLIB.ORG

Tesinsko 3 2012 Web.Indd

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Tesinsko 3 2012 Web.Indd 2012 ročník LV číslo 3 2012 ročník LV vlastivědný časopis číslo 3 Obsah Články v tomto periodiku jsou recenzovány nezávislými recenzenty. 1 Ze života evangelických elit na Těšínsku Vydává Muzeum Těšínska v tolerančním období Adresa redakce: K nálezu pozoruhodného náhrobníku v Gutech Muzeum Těšínska, p. o., Hlavní tř. 15, 737 01 Český Těšín tel.: 558 761 216, fax: 558 761 223 David Pindur e-mail: [email protected] Redakce: Bruzovská beseda 10 Odpovědný redaktor: PaedDr. Zbyšek Ondřeka Výkonný redaktor: prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr. Příspěvek k dějinám českého národního hnutí na Těšínsku Tajemník redakce: PhDr. Radim Jež Redaktor: PhDr. David Pindur, Ph.D. Pavla Karbanová Redakční rada: PhDr. Karel Bogar; prof. PhDr. Mečislav Borák, CSc.; prof. PhDr. Dan Gawrecki, CSc.; doc. PhDr. Blažena Gracová, CSc.; Spor o výstavbu mostu mezi Frýdkem a Místkem ve světle 24 doc. PhDr. Dušan Janák, Ph.D.; prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc.; PhDr. Jaromír Kalus; prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr.; dokumentů z roku 1639 doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.; PhDr. Karel Müller; doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D.; Mgr. Jiřina Veselská Jan Al Saheb Jazyková editace: Mgr. Lenka Ježová Bichlerová Překlad resumé do anglického jazyka: Mgr. Lenka Mandryszová Demografické stárnutí v okresech Frýdek-Místek a Karviná 27 Grafický návrh: Petr Tesař, UPGRADE CZ s. r. o., Ostrava Odevzdáno do tisku: 12. 10. 2012 Iva Tichá – David W. Novák Vyšlo: 30. 10. 2012 Tisk: Printo, spol. s r. o., Ostrava Osmdesátiny Stanisława Zahradnika 31 Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí. Za obsahy článků zodpovídají autoři. Jerzy Czap Při úpravě rukopisu je nutno řídit se pravidly zveřejněnými na adrese: http://www.muzeumct.cz/pokyny_pro_autory/ Kurucké války a jejich ohlas v historii, kultuře a umění 33 Časopis lze zakoupit v Muzeu Těšínska v Českém Těšíně, Pražská 3/14 nebo v jeho pobočkách: ve Výstavní síni Musaion Zpráva o sborníku v Havířově, v Památníku životické tragédie v Havířově-Životicích, v Kotulově dřevěnce v Havířově-Bludovicích, Veronika Chmelařová v Archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře, ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Jablunkově, ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Karviné-Fryštátě, K publikaci Varhany v kostelích Slezské církve evangelické a. v. 35 ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Orlové-Lutyni, v Technickém muzeu v Petřvaldě a v Klubu Muzea Těšínska. Jiří Krátký K dostání i v Gorolském turistickém informačním centru v Mostech u Jablunkova. Z nové literatury (nejen) o Těšínsku 36 Rozšiřuje vydavatel. Předplatné nebo jednotlivá čísla si lze objednat na výše uvedené adrese či tel. č. 558 761 224. Radim Jež – David Pindur Vychází čtvrtletně, cena jednoho výtisku je 40 Kč, celoroční předplatné činí 160 Kč + poštovné. Členové Klubu Muzea Těšínska Města a obce Těšínska se představují 37 získávají časopis v rámci ročního předplatného 250 Kč. Dětmarovice Identifikační číslo: ISSN 0139-7605 Evidenční číslo MK ČR: E 11319 Kateřina Stenchlá Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní poštou v Ostravě č. j. 2726/92-P/1 ze dne 30. 11. 1992. Obsah 03_2012.indd 1 24.10.12 14:14 Ze života evangelických elit na Těšínsku v tolerančním období K nálezu pozoruhodného náhrobníku v Gutech David Pindur Když před 20 lety publikoval odborný pra- Tu odpocziwajidze zasluzo- / ny a godny szkol- covník Muzea Těšínska Jindřich Benatzky do- ny Nauczyciel / Jonek Hetschko z Bystrzice / kumentaci o nálezu tří zajímavých náhrobků Narodzil sie w Bystrzicy w Ro / ku 1799 dnia na hřbitově u filiálního kostela Božího těla 6tego Decembra / sluzil zwelką pilnością skole / v Gutech v roce 1954,1 existovala jen malá prav- na Rzece i w Guttach blisko 7lat / a w Bogu za- děpodobnost, že tento hřbitov vydá další neméně snąl 15 tego / Augusta w roku 1824 / iest po- zajímavé svědectví. Tato skutečnost nastala v zá- chowany w tym grobie / Jezu bądz snami / Ten věru loňského roku v průběhu generální rekon- Kamień pamiętnie / zostawa lezić!4 strukce této mimořádně cenné sakrální památky Těšínska.2 Při demontáži dlažby v prostoru pod Z nejstarších zmínek dřevěnou zvonicí došlo po otočení dvou nej- o hřbitově v Gutech větších pískovcových bloků ke zjištění, že se jedná o náhrobníky3 s textem. Zatímco na prv- Podívejme se nyní na Hečkův hrob v širších ním z nich můžeme pozorovat pouze plastickou souvislostech. Gutský kostel sloužil luteránům výzdobu v podobě křížku a dochované první až do poloviny 17. století. Dne 23. března 1654 slovo Jezus, druhý náhrobník má dochován text byl náboženskou komisí ustanovenou císařem v celistvosti. Kryl hrob Jana Hečka (Hetschka, Ferdinandem III. uzavřen a poté předán kato- Kostel Božího těla v třinecké Hetzka, Heczka), předčasně zemřelého správce líkům.5 Nejstarší písemná zmínka o hřbitově městské části Guty náležel evangelické školy v Gutech. Nápis polokurzívou v sousedství gutského kostela, fi liálního chrámu až do r. 1654 evangelíkům, je následujícího znění: Jezus rzekl kto wmie / střítežské farnosti, je z vizitačního protokolu 20. léta 20. století, archiv wierzy nieumrze na wieky / Jana s. r. XI. v. 25 / z roku 1679. Tehdy je o něm konstatováno, že Henryka Wawreczky 1 je opatřen uzamykatelným plotem, avšak schá- těla.13 Teprve ve středu 8. listopadu 1882 posvětil zel na něm centrální kříž a márnice.6 Stejný stav samostatný evangelický hřbitov v Gutech Jerzy byl shledán i při vizitacích v letech 1688 a 1697.7 Heczko, pastor z Komorní Lhotky.14 Je pravděpo- Podle dochovaného záznamu z roku 1719 byl dobné, že dvojice vloni nalezených evangelických gutský hřbitov poměrně těsný. Stále zde nebyl náhrobníků se ocitla jako součást dláždění pod centrální kříž. Dřevěné oplocení již vyžadovalo věží gutského kostela při generální rekonstrukci nutnou opravu. Místo posledního odpočinku chrámu buď v roce 1863, nebo 1877.15 sloužilo bez rozdílu katolíkům i evangelíkům z několika obcí patřících k rozlehlé střítežské Toleranční období farnosti. Vedle samotných Gutů to byly Nebory, a evangelické školství Oldřichovice, Rakovec a Tyra.8 O prvních jme- na Těšínsku novitě zde pohřbených jedincích se dozvídáme z nejstarší dochované úmrtní matriky, vedené Evangelický učitel Jan Hečko, jehož hrob v letech 1720–1768 společně pro farnosti Střítež na gutském hřbitově kryl nalezený náhrobník, a Ropice. Dne 12. července 1720 byl u gutského prožil celý svůj krátký život v tzv. tolerančním kostela pohřben 60letý evangelík Jan Šavel z Tyry období. Tato doba, zasazená ve své první fázi a o šest dní později devítiletá Zuzana Galušková do let 1781–1849, se vyznačuje pouze „tolero- z Oldřichovic. Není bez zajímavosti, že mimo po- váním“ evangelíků augsburského (luterského) či svěcenou půdu hřbitova v Gutech byl 14. srpna helvétského (reformovaného) vyznání. Až do roku téhož roku pohřben odpadlík Adam Sládek, 1849 byli evangelíci ofi ciálně nazýváni „neka- 50letý vdovec z Oldřichovic.9 tolíky“. Sbory a jejich kazatelé nebyli v žádném Toleranční patent císaře Josefa II. vydaný pro případě zrovnoprávněni s katolickou církví, která rakouské země 13. října 1781 otevřel význam- si v habsburské monarchii i nadále uchovala vý- nou epizodu života evangelíků na Těšínsku. Záhy sadní postavení. Zájemci o přestup k tolerovaným po jeho vyhlášení bylo založeno několik luter- církvím museli u svých katolických duchovních ských sborů na těšínském venkově.10 Nábožensky správců absolvovat povinné šestitýdenní cvičení, téměř homogenní luterské Guty11 se přičle- jehož účelem bylo jejich záměr zviklat. V nábo- nily k nově konstituovanému sboru v nedaleké žensky smíšených manželstvích se muselo vy- Komorní Lhotce.12 Na samostatný evangelický znání potomků řídit pravidlem, podle něhož byly hřbitov si však gutští evangelíci počkali ještě celé všechny děti katolického otce pokřtěny v kato- jedno století. Do té doby se museli spokojit s do- lické církvi. U potomků otce, jenž byl přísluš- savadním hřbitovem u katolického kostela Božího níkem některé z „tolerovaných“ církví, byl brán zřetel na pohlaví – zatímco synové následovali Pískovcový náhrobník Jana ve vyznání otce, dcery musely být vždy katolič- Hečka, evangelického učitele kami. Katoličtí faráři dále vedli matriční agendu v Gutech, foto David Pindur i pro evangelíky. Přijímali rovněž štólové poplatky za náboženské úkony, které svým souvěrcům fak- ticky poskytovali evangeličtí pastoři. Evangelické sbory se nesměly vnějšími znaky podobat kato- lickým chrámům (neměly mít věže, zvony, hlavní vchod směrem od přístupové komunikace a mu- sely být situovány většinou na okrajích obcí). Stísněné poměry byly odstraněny výnosem mi- nisterstva vnitra ze 30. ledna 1849, avšak plného zrovnoprávnění dosáhli evangelíci v Rakousku až roku 1861 na základě tzv. dubnového patentu.16 Již od roku 1709 působil na Těšínsku pouze sbor při milostivém Ježíšově kostele v Těšíně. Bezprostředně po vydání tolerančního patentu vznikly první sbory mimo Těšín (s ohledem na tradici na Těšínsku pouze luterské), jmeno- vitě v Bílsku (dnes součást města Bielsko-Biała), Bystřici, Dolních Bludovicích, Javoří (Jaworze), Komorní Lhotce a Visle (Wisła). Až do poloviny 19. století je následovaly další sbory se sídly v Drahomyšli (Drogomyśl), Holešově (Goleszów), Návsí, Starém Bílsku (Stare Bielsko) a Ustroni (Ustroń). Ustanovení jednotlivých sborů stálo 2 rovněž za vznikem evangelických škol v těchto lokalitách,17 v souladu se zněním tolerančního pa- tentu, který povoloval dosadit své vlastní učitele, kteříž od sborů vydržováni býti mají, na které však naše tamější školní ředitelství má dohlížet, co se vyučovacího způsobu týče.18 Záhy však došlo k jejich zřizování i v obcích mimo sídla sborů. Až na výjimky byl jejich vznik
Load more

Recommended publications
  • Komplexní Socioekonomická Charakteristika Správního Obvodu Obce S Rozšířenou Působností Frýdek- Místek
    UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie Martina KAJANOVÁ KOMPLEXNÍ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ FRÝDEK- MÍSTEK Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. Olomouc 2010 Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla veškerou použitou literaturu. V Olomouci, 15.června 2009 ............................................ podpis Ráda bych na tomto místě poděkovala panu Doc. RNDr. Zdeňku Szczyrbovi, Ph.D. Za poskytování rad a připomínek, které mi byly při zpracování bakalářské práce neocenitelně nápomocné. OBSAH 1 ÚVOD ..................................................................................................................2 2 CÍL A METODIKA PRÁCE ............................................................................... 2 3 VYMEZENÍ OBLASTI ......................................................................................4 4 HISTORICKO- SPRÁVNÍ VÝVOJ OBLASTI ..................................................7 4.1. Vývoj oblasti do roku 1848 .............................................................7 4.2. Vývoj oblasti po roce 1848 ..............................................................9 5 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ..................................................................................10 5.1. Geologie a geomorfologie .............................................................10 5.2. Klimatologie a hydrologie .............................................................13 5.3.
    [Show full text]
  • Kniha Sed- 1636 Obsahuje O Kostele Po- Brný Kalich, Zlatá Nádobka Pro Nejsvětější U Stříbrném, Pozlaceném Ciboriu
    DřEVěNÝ KOSTEL VšECH SVATÝCH V SEDLIšTÍCH Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích 1 Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích DřEVěNÝ KOSTEL VšECH SVATÝCH V SEDLIšTÍCH David Pindur Sedliště 2013 2 3 Obsah Recenzent: Mgr. Jiří Brňovják, Ph.D. 7 Úvodní slovo 8 Obec Sedliště v proměnách sedmi staletí 14 Nejstarší písemné zprávy o kostele 18 Všem svatým vystavěný a faráři bruzovskému k spravování náleží Filiálním kostelem farnosti Bruzovice 32 Samostatným farním kostelem 46 Ty sedlišťský kostelíčku, máš nakloněnou věžičku... Péče o kostel v posledním půlstoletí Vydala Obec Sedliště ve spolupráci 57 Současný kostel a jeho památky s Regionem Slezská brána 77 Sedlišťská fara a faráři za finanční podpory Moravskoslezského kraje. 93 Sedlišťské „Číslo poslední“ Z dějin hřbitovů 100 K větší cti a slávě Boží Drobné sakrální objekty v Sedlištích 119 Poutní místo Hájek 122 Sedlišťští rodáci na vinici Páně 126 Dřevěné kostely v okolí Sedlišť 131 Poděkování autora © PhDr. David Pindur, Ph.D. 132 Příloha © Obec Sedliště a Region Slezská brána Soupis duchovních správců sedlišťského kostela ISBN 978-80-260-5172-5 134 Použité prameny a literatura 140 Zdroje vyobrazení 142 The Wooden Church of All Saints in Sedliště 4 5 Úvodní slovo Vážení čtenáři, otevřeli jste knihu, která pojednává o dominantě naší obce, jíž je po staletí dřevěný kostel Všech svatých. Autor představuje v širších souvislostech historii této stavby. Svou práci vykonal se zaujetím a naprosto profesionálně. Patří mu za to můj vřelý dík. Pokud osobně kostel neznáte, přijměte knihu jako pozvánku nejen k jeho k poznání a prohlídce. V Sedlištích je totiž více pozoruhodných míst a věcí, které je možno shlédnout.
    [Show full text]
  • The Election Attitudes Among the Polish Minority Inhabiting the Region of Zaolzie in the Czech Republic (1990-2018)
    https://doi.org/10.4316/CC.2020.01.008 THE ELECTION ATTITUDES AMONG THE POLISH MINORITY INHABITING THE REGION OF ZAOLZIE IN THE CZECH REPUBLIC (1990-2018) Radosław ZENDEROWSKI Cardinal Stefan Wyszyński University in Warsaw, Poland E-mail: [email protected] Abstract. The paper analyses the election activity of the Polish inhabitants of the Zaolzie region (the Czech Republic) in the 1990-2018 period referring to national elections (Lower Chamber of Parliament, Senate, President of the Czech Republic) as well as local and regional elections. The theoretical section offers analyses of national and ethnic minorities as (collective) political actors. The empirical part provides an in-depth analysis of the votes in particular elections, taking into consideration the communes with a significant rate of Polish inhabitants as well as those communes there the Polish ethnos was rather scarce. The ethnic affiliation has been considered as a vital independent variable of the choices made; however, other variables explaining election behaviour have also been indicated. Keywords: Zaolzie, Czech Republic, Polish national minority, elections, politics Rezumat. Atitudinile electorale în rândul minorității poloneze din Regiunea Zaolzie a Republicii Cehe (1990-2018). Articolul analizează problema activității electorale a locuitorilor polonezi din regiunea Zaolzie (Republica Cehă) în perioada 1990-2018, refe- rindu-se la alegerile naționale (Camera inferioară a Parlamentului, Senatul, președintele Re- publicii Cehe), precum și la alegerile regionale și locale. Secțiunea teoretică prezintă minorită- țile naționale și etnice ca actori politici (colectivi). Partea empirică oferă o analiză aprofundată a voturilor la anumite alegeri, luând în considerare comunele cu o pondere semnificativă de locuitori polonezi, precum și acele comune unde etnicii polonezi sunt puțini la număr.
    [Show full text]
  • Správní Vývoj Bývalého Okresu Frýdek-Místek
    Správní vývoj okresu Frýdek-Místek Okresní archivy uchovávají písemnosti vzniklé na území okresu. Náš současný okres prošel v minulosti několika územními reorganizacemi, proto se některé prameny k historii připojených obcí nacházejí i v sousedních okresních archivech, kam v té době příslušely, a naopak obce Frenštátska a Ostravska, které dříve patřily k našemu regionu, mají doklady v registraturách bývalých okresních úřadů a ONV v našem archivu. Právě pro stručnou orientaci o správním vývoji okresu by měly sloužit následující řádky. Současný okres Frýdek-Místek rozděluje řeka Ostravice na slezskou část (s bývalým historickým centrem ve Frýdku) a část moravskou (historické centrum v Místku). Rovněž obě části okresního města existovaly v minulosti samostatně. K sloučení došlo až v období nacistické okupace k 1. 1. 1943. Před tímto datem musíme frýdeckou a místeckou část chápat jako dva samostatné politické okresy (každý se pak dělil dále na menší okresy soudní): Správní vývoj politického okresu Frýdek Při sepsání následujích řádek bylo čerpáno z brožury Dominika Drobiše: Přehled správního vývoje okresu Frýdek-Místek. Frýdek-Místek 1976, 73 s. a z článku Aleny Matějové: Změny hranic obcí v okrese Frýdek-Místek od roku 1945. Vlastivědné listy XI, 1985, č. 1, ss. 11-15. I. Vývoj historických území politického okresu Frýdek (Slezsko) I. 1. Historická území soudního okresu frýdeckého V historických počátcích patřilo Frýdecko pod Ratibořsko-Opolské knížectví. V roce 1282 došlo k zřízení kastelánie těšínské a Frýdecko tudíž připadlo pod správu knížat těšínských. Základní správní jednotkou v minulosti bylo panství. Rovněž Frýdek byl centrem stejnojmenného panství - panství frýdeckého. Toto panství vzniklo de iure rozhodnutím císaře Maxmiliána ze dne 20.
    [Show full text]
  • Western Carpathians, Poland)
    Geological Quarterly, 2006, 50 (1): 169–194 Late Jurassic-Miocene evolution of the Outer Carpathian fold-and-thrust belt and its foredeep basin (Western Carpathians, Poland) Nestor OSZCZYPKO Oszczypko N. (2006) — Late Jurassic-Miocene evolution of the Outer Carpathian fold-and-thrust belt and its foredeep basin (Western Carpathians, Poland). Geol. Quart., 50 (1): 169–194. Warszawa. The Outer Carpathian Basin domain developed in its initial stage as a Jurassic-Early Cretaceous rifted passive margin that faced the east- ern parts of the oceanic Alpine Tethys. Following closure of this oceanic basin during the Late Cretaceous and collision of the Inner Western Carpathian orogenic wedge with the Outer Carpathian passive margin at the Cretaceous-Paleocene transition, the Outer Carpathian Basin domain was transformed into a foreland basin that was progressively scooped out by nappes and thrust sheets. In the pre- and syn-orogenic evolution of the Outer Carpathian basins the following prominent periods can be distinguished: (1) Middle Juras- sic-Early Cretaceous syn-rift opening of basins followed by Early Cretaceous post-rift thermal subsidence, (2) latest Creta- ceous-Paleocene syn-collisional inversion, (3) Late Paleocene to Middle Eocene flexural subsidence and (4) Late Eocene-Early Miocene synorogenic closure of the basins. In the Outer Carpathian domain driving forces of tectonic subsidence were syn-rift and thermal post-rift processes, as well as tectonic loads related to the emplacement of nappes and slab-pull. Similar to other orogenic belts, folding of the Outer Carpathians commenced in their internal parts and progressed in time towards the continental foreland. This process was initi- ated at the end of the Paleocene at the Pieniny Klippen Belt/Magura Basin boundary and was completed during early Burdigalian in the northern part of the Krosno Flysch Basin.
    [Show full text]
  • Early Stages of the Polish Carpathian Foredeep Development
    136 Slovak Geol. Mag. 6, 2-3(2000), 136-138 Early stages of the Polish Carpathian foredeep development NESTOR OSZCZYPKO & ANNA LUCTNSKA-ANCZKIEWICZ Jagiellonian University, Institute of Geological Sciences, Olcandry 2a, 30-063 Krak6w, Poland Abstract: The flysch olistoplaque from the W part of Polish Carpathian Foredeep could be correlated with the Old Styrian overthrust of the Moravo-Silesian Carpathians. This nappe load caused the development of the Karpatian flexural depression which was filled with coarse clastic sediments.This subsidence was followed by the intra-Karpatian uplift and erosion of the Cieszyn-Slavkov Ridge. The new Late Karpatian/ Early Badenian subsidence was connected with development of extensional grabens at the front of the Old Styrian thrust, and accompanied by the Early Badenian regional transgression Key words: Mioceneflysch olistoplaque, Old Styrian nappe front, Karpatian foredeep, of theWestern Car- pathians Introduction quartzites, fragments of metamorphic rocks and granites which derived from both the Carpathian flysch as well as The Early to Middle Miocene Polish Carpathian from the Paleozoic basement. These conglomerates pass Foredeep (PCF) developed as a peripheral foreland basin into the upper part of the Stryszawa Fm. This part of the in front of the moving Carpathians (Oszczypko, 1998). formation is composed of variegated, conglomerate- The outer foredeep is filled with Badenian and Sarmatian sandy-mudstone strata. The Stryszawa Fm. contains a marine deposits which are up to 3500 m thick. The inner relatively frequent microfauna from the Lower Cretaceous foredeep is located beneath the Carpathian nappes and - Early Miocene age recycled from the Carpathian flysch composed of Lower to Middle Miocene autochthonous (Oszczypko, 1998).
    [Show full text]
  • Pniokowie Z Zamarsk Koło Cieszyna W XIX I Na Początku XX Wieku – Dzieje Chłopskiego Rodu Ze Śląska Cieszyńskiego*
    SZKICE ARCHIW A LNO -HI S TORYCZNE NR 13 (2016) mi c h a e l mo r y S -Tw a r o w sk i Pniokowie z Zamarsk koło Cieszyna w XIX i na początku XX wieku – dzieje chłopskiego rodu ze śląska Cieszyńskiego* Niniejszy artykuł jest kolejnym tekstem, w którym omawiam losy konkretnej rodziny chłopskiej ze Śląska Cieszyńskiego. Jak wskazywałem w jednym z wcześniej- szych artykułów, opracowanie losów rodów chłopskich „pozwoliłoby o wiele lepiej zrozumieć historię tego regionu, tym bardziej że w jego dziejach przedstawiciele sta- nu chłopskiego odegrali nieporównywalnie większą rolę niż na innych polskich zie- miach. W pierwszym rzędzie należałoby opracować genealogię rodów zaliczających się do chłopskich elit, a taką niewątpliwie stanowili najbogatsi gospodarze zwani sie- dlakami”. Pisząc o genealogii, miałem na myśli nie tylko prosty opis filiacji i koicji, ale także informacje o wyznaniu, stosunkach majątkowych i postawach politycznych1 . Ród Pnioków z Zamarsk nie doczekał się jeszcze swojego opracowania. W litera- turze wspominał o jego przedstawicielach jedynie Rudolf Mizia, autor wielu publi- kacji na temat historii wspomnianej miejscowości2. Tymczasem warto poświęcić im uwagę z dwóch zasadniczych powodów. Po pierwsze, Pniokowie zaliczali się do grona siedlaków3. Po drugie, w latach 1864–1918 dwóch przedstawicieli rodu piastowało urząd wójta Zamarsk. Był to pionierski okres funkcjonowania samorządu gminnego * Artykuł powstał w ramach projektu Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864–1918. Studium prozo- pograficzne, realizowanego na Wydziale Historycznym Uniwersytetu Jagiellońskiego, którego jestem kierownikiem i jedynym wykonawcą. Opiekunem naukowym projektu jest dr hab. Janusz Spyra, prof. Akademii Jana Długosza w Częstochowie, któremu dziękuję za cenne uwagi pomocne w pisaniu ar- tykułu.
    [Show full text]
  • Číslo 1 Obsah
    2006 ročník XLIX vlastivědný časopis číslo 1 Obsah Z nejstarších dějin kostela Všech svatých v Sedlištích 1 David Pindur K průběhu 1. slezské války (1740 – 1742) 11 na těšínsko – moravském pomezí Jan Al Saheb Obraz Těšínska v církevní topografii „Silesia in Compendio“ 19 Irena Korbelářová – Rudolf Žáček Návštěva v ateliéru Petra Borečka 25 (Poznámky, dojmy, citáty aneb koláž z návštěvy) Karel Bogar Zajímavosti přírody Těšínska 30 Probuzení jara v listnatém lese Jiří Kupka Muzea Těšínska se představují 33 Muzeum Śląska Cieszyńskiego v Těšíně Marian Dembiniok Vydává Muzeum Těšínska v-Českém Těšíně Časopis lze zakoupit v Muzeu Těšínska v Českém Těšíně, Hlavní tř. 15 Adresa redakce: Muzeum Těšínska, 737 01 Český Těšín, Hlavní tř. 15 nebo v jeho pobočkách ve Výstavní síni Musaion v Havířově, Dělnická 14, tel.: 558 761 216, fax: 558 761 223, E-mail:[email protected] v Památníku životické tragédie v Havířově-Životicích, ve Výstavní síni Odpovědný redaktor: dr. Zbyšek Ondřeka Muzea Těšínska v Jablunkově, ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Karviné- Výkonný redaktor: doc. dr. Rudolf Žáček, Dr. Fryštátě, ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Orlové, v Technickém muzeu Tajemnice redakce: Vlasta Byrtusová v Petřvaldě. Redakční rada: dr. Karel Bogar, doc. dr. Mečislav Borák, CSc., Rozšiřuje redakce, kde si lze také objednat (i telefonicky) předplatné nebo Vlasta Byrtusová, doc. dr. Dan Gawrecki, CSc., doc. dr. Blažena Gracová, CSc., jednotlivá čísla časopisu. dr. Dušan Janák, Dr., prof. dr. Zdeněk Jirásek, CSc., dr. Jaromír Kalus, Vychází čtvrtletně, cena jednoho výtisku 40 Kč dr. Jiřina Kábrtová, doc. dr. Irena Korbelářová, Dr., doc. dr. Pavel Kouřil, CSc., celoroční předplatné 160 Kč a poštovné dr.
    [Show full text]
  • Stages of Development in the Polish Carpathian Foredeep Basin
    Cent. Eur. J. Geosci. • 4(1) • 2012 • 138-162 DOI: 10.2478/s13533-011-0044-0 Central European Journal of Geosciences Stages of development in the Polish Carpathian Foredeep Basin Review article Nestor Oszczypko1∗∗, Marta Oszczypko – Clowes1† 1 Institute of Geological Sciences, Jagiellonian University, 30-063 Kraków, Poland Received 27 September 2011; accepted 16 November 2011 Abstract: In southern Poland, Miocene deposits have been recognised both in the Outer Carpathians and the Carpathian Foredeep (PCF). In the Outer Carpathians, the Early Miocene deposits represent the youngest part of the flysch sequence, while in the Polish Carpathian Foredeep they are developed on the basement platform. The inner foredeep (beneath the Carpathians) is composed of Early to Middle Miocene deposits, while the outer foredeep is filled up with the Middle Miocene (Badenian and Sarmatian) strata, up to 3,000 m thick. The Early Miocene strata are mainly terrestrial in origin, whereas the Badenian and Sarmatian strata are marine. The Carpathian Foredeep developed as a peripheral foreland basin related to the moving Carpathian front. The main episodes of intensive subsidence in the PCF correspond to the period of progressive emplacement of the Western Carpathians onto the foreland plate. The important driving force of tectonic subsidence was the emplacement of the nappe load related to subduction roll-back. During that time the loading effect of the thickening of the Carpathian accretionary wedge on the foreland plate increased and was followed by progressive acceleration of total subsidence. The mean rate of the Carpathian overthrusting, and north to north-east migration of the axes of depocentres reached 12 mm/yr at that time.
    [Show full text]
  • Ccbs Journal 2016
    the Journal of CROSS BORDER STUDIES in Ireland VOLUME 11 2016 The Journal of Cross Border Studies in Ireland Volume 11 2016 This edition of the Journal of Cross Border Studies in Ireland is dedicated to the memory of our Board Member Ann McGeeney 1962-2014 ISSN: 2054-572X The Centre for Cross Border Studies ARMAGH OFFICE: 39 Abbey Street Armagh BT61 7EB Northern Ireland Tel: +44 (0) 28 3751 1550 Fax: +44 (0) 28 3751 1721 Email: [email protected] Website: www.crossborder.ie DUBLIN OFFICE: Room D203, The Bea Orpen Building Dublin City University Dublin 9 Ireland Tel: +353 (0)1 700 5635 Fax: +353 (0)1 700 8863 © The Centre for Cross Border Studies 2016 All rights reserved. No part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system or transmitted in any form or by any means, electronic, mechanical, photocopying or otherwise without the prior permission of the publisher. All views expressed in The Journal of Cross Border Studies in Ireland are those of the authors of the articles and do not necessarily represent those of the Centre for Cross Border Studies. ISSN: 2054-572X The Journal of Cross Border Studies in Ireland 2016 I 1 CONTENTS Chairperson’s Foreword ................................................................................. 03 Helen Johnston Introduction ................................................................................................... 10 Ruth Taillon Ann McGeeney: Cross-border peace builder ................................................ 14 Kathy Walsh Northern Ireland and the EU Referendum: .................................................. 18 The outcome, options and opportunities Dr Mary C Murphy Obstacles to Cooperation on the Franco-Spanish border ........................... 32 Jordi Gomez The Benefits and Challenges for Cross-border Cooperation ....................... 40 in the Cieszyn Silesia Euroregion Marek Olszewski Leading Cross-border Collaboration on the Frontlines ..............................
    [Show full text]
  • Cieszyn Jako Miasto Podzielone Granicą Państwową : Przyczyny I Konsekwencje Podziału Z 1920 R
    Ryszard Zenderowski Cieszyn jako miasto podzielone granicą państwową : przyczyny i konsekwencje podziału z 1920 r. Saeculum Christianum : pismo historyczno-społeczne 9/1, 107-126 2002 Saeculum Christianum 9 (2002) nr 1 RADOSŁAW ZENDEROWSKI CIESZYN JAKO MIASTO PODZIELONE GRANICĄ PAŃSTWOWĄ. PRZYCZYNY I KONSEKWENCJE PODZIAŁU Z 1920 R. W preambule Europejskiej Karty Regionów Granicznych i Transgranicz- nych znajduje się zapis, mówiący o granicach jako „bliznach historii”: „Grani­ ce państw narodowych podzieliły częstokroć europejskie wspólnoty historycz­ ne wraz z ich regionami i grupami narodowościowymi, nie powodując jednak ich zaniku”1 - czytamy w dalszej części tegoż dokumentu. Europa, a przynaj­ mniej jej znacząca część znajduje się obecnie na etapie, który przyjęło się okre­ ślać mianem integracji, zjednoczenia, zasypywania dawnych linii podziału, unieważniania ideologicznych stereotypów, na których często ciąży piętno zbrodni i nienawiści rasowej. Ma miejsce w Europie proces „usuwania truci­ zny” zbyt ciasnego i partykularnego myślenia oraz zawłaszczania wspólnej eu­ ropejskiej tradycji. Wyraźnie zarysowują się poszczególne, wzajemnie warun­ kujące się płaszczyzny tożsamości - lokalna, regionalna, narodowa i europej­ ska. Lokalność, umiłowanie małej ojczyzny staje się współcześnie najbardziej autentyczną i wiarygodną legitymację europejską2. Granice, które ongiś poraniły i rozdzieliły historycznie ukształtowane spo­ łeczności, stają się obecnie miejscem szczególnym w procesie integracji euro­ pejskiej; najbardziej chyba wymownym w odniesieniu do miast, którym historia XX wieku nie oszczędziła swego okrucieństwa. Szczególnie charakterystyczny wydaje się być tutaj przykład miast, czy raczej poszczególnych części tego same­ go organizmu miejskiego, przez które przebiegała tzw. granica przyjaźni (mię­ dzy „bratnimi socjalistycznymi narodami”). Doświadczenie kilkudziesięciu lat reżimu komunistycznego dowodzi, że rzadko kiedy przyjaźń ta była autentycz­ na, za to granica okazywała się wyjątkowo szczelna i odpychająca.
    [Show full text]
  • Tesinsko 04 2014 Print.Indd
    2014 ročník LVII číslo 4 2014 ročník LVII vlastivědný časopis číslo 4 Obsah Články v tomto periodiku jsou recenzovány nezávislými recenzenty. Editorial – proměna časopisu Těšínsko v roce 2015 1 Vydává Muzeum Těšínska, příspěvková organizace zřizovaná Moravskoslezským krajem. Zbyšek Ondřeka Adresa redakce: Muzeum Těšínska, p. o., Hlavní tř. 115/15, 737 01 Český Těšín Hostinské živnosti v Bruzovicích 2 tel.: 558 761 216, fax: 558 761 223 e-mail: [email protected] II. část Redakce: Pavla Pindurová Odpovědný redaktor: PaedDr. Zbyšek Ondřeka Výkonný redaktor: prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr. Tajemník redakce: PhDr. Radim Jež K problematice válečného humoru ve Slezsku 17 Redaktor: PhDr. David Pindur, Ph.D. Redakční rada: PhDr. Karel Bogar; prof. PhDr. Mečislav Borák, CSc.; Ondřej Kolář prof. PhDr. Dan Gawrecki, CSc.; doc. PhDr. Blažena Gracová, CSc.; doc. PhDr. Dušan Janák, Ph.D.; prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc.; PhDr. Jaromír Kalus; prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr.; Proměny sídelní struktury v okresech Karviná a Frýdek-Místek 23 doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.; PhDr. Karel Müller; doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D.; Mgr. Jiřina Veselská Iva Tichá – David W. Novák Jazyková editace: Mgr. Lenka Ježová Bichlerová Překlad resumé do anglického jazyka: Mgr. Lenka Mandryszová Grafický návrh: Petr Tesař, UPGRADE CZ s. r. o., Ostrava Pobezkydský spolek a „Výlet na Moravu“ v roce 1895 29 Odevzdáno do tisku: 4. 12. 2014 Vyšlo: 15. 12. 2014 K počátkům české turistiky na Těšínsku Tisk: Printo, spol. s r. o., Ostrava Jan Sládek Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí. Za obsahy článků zodpovídají autoři. Při úpravě rukopisu je nutno řídit se pravidly zveřejněnými Dvě významná výročí Panských Nových Dvorů 32 na adrese: http://www.muzeumct.cz/pokyny_pro_autory/.
    [Show full text]