2014 ročník LVII číslo 4 2014 ročník LVII vlastivědný časopis číslo 4 Obsah Články v tomto periodiku jsou recenzovány nezávislými recenzenty. Editorial – proměna časopisu Těšínsko v roce 2015 1 Vydává Muzeum Těšínska, příspěvková organizace zřizovaná Moravskoslezským krajem. Zbyšek Ondřeka Adresa redakce: Muzeum Těšínska, p. o., Hlavní tř. 115/15, 737 01 Český Těšín Hostinské živnosti v Bruzovicích 2 tel.: 558 761 216, fax: 558 761 223 e-mail: [email protected] II. část Redakce: Pavla Pindurová Odpovědný redaktor: PaedDr. Zbyšek Ondřeka Výkonný redaktor: prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr. Tajemník redakce: PhDr. Radim Jež K problematice válečného humoru ve Slezsku 17 Redaktor: PhDr. David Pindur, Ph.D. Redakční rada: PhDr. Karel Bogar; prof. PhDr. Mečislav Borák, CSc.; Ondřej Kolář prof. PhDr. Dan Gawrecki, CSc.; doc. PhDr. Blažena Gracová, CSc.; doc. PhDr. Dušan Janák, Ph.D.; prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc.; PhDr. Jaromír Kalus; prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr.; Proměny sídelní struktury v okresech Karviná a Frýdek-Místek 23 doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.; PhDr. Karel Müller; doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D.; Mgr. Jiřina Veselská Iva Tichá – David W. Novák Jazyková editace: Mgr. Lenka Ježová Bichlerová Překlad resumé do anglického jazyka: Mgr. Lenka Mandryszová Grafický návrh: Petr Tesař, UPGRADE CZ s. r. o., Ostrava Pobezkydský spolek a „Výlet na Moravu“ v roce 1895 29 Odevzdáno do tisku: 4. 12. 2014 Vyšlo: 15. 12. 2014 K počátkům české turistiky na Těšínsku Tisk: Printo, spol. s r. o., Ostrava Jan Sládek Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí. Za obsahy článků zodpovídají autoři. Při úpravě rukopisu je nutno řídit se pravidly zveřejněnými Dvě významná výročí Panských Nových Dvorů 32 na adrese: http://www.muzeumct.cz/pokyny_pro_autory/. Jiří Karásek Časopis lze zakoupit v Muzeu Těšínska v Českém Těšíně, Pražská 3/14 nebo v jeho pobočkách: ve Výstavní síni Musaion v Havířově, v Památníku životické tragédie v Havířově-Životicích, v Kotulově dřevěnce v Havířově-Bludovicích, Zajímavé invazní druhy na Těšínsku 33 v Archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře, ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Jablunkově, Křídlatka japonská (Reynoutria japonica ) ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Karviné-Fryštátě, ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Orlové-Lutyni, Daniela Podstawková v Technickém muzeu v Petřvaldě a v Klubu Muzea Těšínska. K dostání i v Gorolském turistickém informačním centru v Mostech u Jablunkova. Z nové literatury (nejen) o Těšínsku 36 Rozšiřuje vydavatel. Předplatné nebo jednotlivá čísla si lze Radim Jež – David Pindur objednat na výše uvedené adrese či tel. č. 558 761 224. Vychází čtvrtletně, cena jednoho výtisku je 40 Kč, celoroční předplatné činí 160 Kč + poštovné. Členové Klubu Muzea Těšínska Města a obce Těšínska se představují 37 získávají časopis v rámci ročního předplatného 250 Kč. Horní Lomná Identifikační číslo: ISSN 0139-7605 Evidenční číslo MK ČR: E 11319 Pavlína Badurová Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní poštou v Ostravě č. j. 2726/92-P/1 ze dne 30. 11. 1992. Editorial Proměna časopisu Těšínsko v roce 2015 Vážení čtenáři, část časopisu od části vlastivědné. Usilujeme o to, Muzeum Těšínska přistoupilo po dlouhých pří- aby Těšínsko nadále zůstalo zařazeno v seznamu pravách k realizaci několika významných změn, vědeckých, tzv. neimpaktovaných recenzovaných které přinese rok 2015 ve vydávání vlastivědného periodik, který potvrzuje Rada pro výzkum, časopisu Těšínsko. Jejich smyslem je snaha udr- vývoj a inovace, a to musí být zřejmé každému žet vysokou vědeckou úroveň časopisu a zároveň hned, jak vezme časopis do rukou. Tím, co se snaha zvýšit atraktivitu, čtivost a přehlednost pro nemění, je personální složení redakce – vědeckým čtenáře. Zároveň se snažíme o co nejúčelnější redaktorem zůstává prof. PhDr. Rudolf Žáček, nakládání s prostředky, jež na vydávání časopisu Dr. (Slezská univerzita v Opavě), odpovědným Muzeum Těšínska má (dovolím si připomenout, redaktorem PaedDr. Zbyšek Ondřeka, tajem- že dnes je Muzeum Těšínska opravdu jedním níkem redakce PhDr. Radim Jež a redaktorem z mála českých muzeí, která vytrvale vydávají PhDr. David Pindur, Ph.D. (všichni z Muzea vlastní časopis, v ediční a publikační činnosti Těšínska). Stávající složení redakční rady se nemá naše instituce v Moravskoslezském kraji rovněž nemění. srovnatelnou konkurenci a rádi bychom, aby tomu Vážení čtenáři, v roce 2007 jsme si zvláštním, tak bylo i nadále). pátým číslem připomněli půlstoletí od chvíle, kdy Dovolte mi nyní, abych Vám změny, s nimiž časopis poprvé v Českém Těšíně vyšel. Je obdivu- přijdeme v roce 2015, alespoň stručně představil. hodné, že za léta své existence nejen přetrval, ale Tou první a zřejmě nejviditelnější je opuštění zároveň neustále zvyšoval svoji úroveň. Dnes je tradičního velkoformátového tisku, jenž byl pro Těšínsko doslova pokladnicí těšínské vlastivědy. časopis typický prakticky po celou dobu jeho V úvodníku k onomu pátému číslu jsme si mohli existence. Toto vydání je poslední, které se tisklo přečíst i tato slova: Za půlstoletí své existence ve formátu A4 ve dvou sloupcích. Nový formát se „Těšínsko“ postupně stalo jakýmsi malým bude o něco menší. Změní se grafi cká podoba zrcadlem skutečného, živého Těšínska. Jakousi časopisu, budeme jej tisknout barevně, změní se tištěnou vlastivědou onoho kousku země, kterému tradiční rozložení sloupců, ale i počet stran, jenž říkáme domov. A každý ví, že stojí za to o domově vzroste přibližně na trojnásobek. To proto, že se psát, stojí za to vědět „odkud jsem“. Stojí prostě změní i periodicita – časopis budeme tisknout za to stále novým a novým generacím připomínat již jen dvakrát ročně. Výraznější bude členění zajímavé dějiny, události, osobnosti i přitažlivou obsahu – část, která již dnes prochází nároč- krásu míst, kde žijí, kde jsou doma. Jaké by to ným recenzním řízením, bude o něco rozsáhlejší bylo muzeum, kdyby to nedělalo? Myslím, že tato a čtenář ji pozná podle odlišné velikosti písma slova platí i dnes. Loučíme se s tradiční podo- a poznámkového aparátu, ve druhé části nabídne bou Těšínska, avšak časopis bude vycházet dále. Těšínsko tradičně články, jež recenzním řízením A budeme se snažit, aby byl i nadále tím nejlepším, neprocházejí – výroční zprávy, přehledy nové co Muzeum Těšínska nabízí. literatury o Těšínsku a recenze, vlastivědné a turi- stické zajímavosti a příspěvky čtenářů. Rozlišení Zbyšek Ondřeka je mj. vedeno snahou výrazněji odlišit vědeckou ředitel Muzea Těšínska 1 Hostinské živnosti v Bruzovicích II. část Pavla Pindurová V minulém čísle časopisu Těšínsko jsme o rozměrech 8,7 × 8,2 m, za ním se nacházel menší sledovali osudy nejstarší fojtské hospody salónek. Do interiéru výčepu na počátku 20. sto- v Bruzovicích. Ve druhé části studie se budeme letí můžeme nahlédnout prostřednictvím dobo- věnovat historii zbylých tří hostinských živností. vého tisku: U dveří po pravé straně truhlářský stůl s náčiním, na kterém […] tatík Onderek mařením Hostinec „Pod Dubem“ a kazením pěkného dříví dlouhou chvíli si krátí, po levé straně nálevna, okolo pak stoly, lavice, V roce 1861 zřídil v Bruzovicích sedlák židle, v levém zadním rohu postel a pohovka, z volenství č. p. 15 František Onderek druhou hos- nad stolem v průčelí kříž s Kristem, pak obrazy, tinskou živnost. Jeho koncese, vydaná 12. prosince návěstí, úřední vyhlášky, noviny.1 Po levé straně 1861 okresním úřadem ve Frýdku, se stala první chodby byla umístěna kuchyně a dva pokoje, jež hostinskou a výčepní koncesí v obci udělenou mohly sloužit jako byt hostinského.2 čistě na základě živnostenského řádu, vstoupivšího Hospoda nesla název Pod Dubem podle v platnost teprve předešlého roku. Nebyla tedy statného stromu rostoucího v její blízkosti, ale zatížena propinačním právem či jinými staršími obvykle se jí říkalo jednoduše „Onderkův hosti- poddanskými povinnostmi. nec“. Výrazná osobnost majitele, o němž Noviny Zatímco dosud jediná hospoda na fojt- Těšínské psaly jako o milém dobrodinci žíznivých ství byla umístěna v centru vsi poblíž kostela, z Bruzovic,3 se po celou druhou polovinu 19. století Onderkův hostinec se nacházel na horním konci promítala do vlasteneckého charakteru hostince u okresní silnice, přibližně v polovině cesty z cen- a zajišťovala mu značnou prestiž. tra Bruzovic na hranici se Sedlištěmi. Sloužil František Onderek (1832–1922) byl nejstarším Hostinec Františka Smolíka tedy nejen místním, ale poskytoval občerstvení synem prvního starosty v Bruzovicích Ondřeje č. p. 134, vlevo původní část i cestujícím procházejícím obcí. Onderek výčep Onderka. V roce 1853 převzal po otci selský grunt budovy postavená Františkem nejprve krátký čas provozoval přímo ve svém č. p. 15, který se svou výměrou řadil k největším Onderkem, vpravo přístavba gruntu č. p. 15, ale záhy vystavěl samostatnou v obci. Známou osobností se stal i jeho mladší sálu, pod níž se v přízemí budovu č. p. 134 v bezprostřední blízkosti statku bratr Ondřej Onderek, český vlastenec, zakladatel nacházely byty a provozovny směrem k silnici, do které roku 1862 živnost čtenářsko-osvětového spolku Bruzovská beseda dalších živnostníků, konec přesunul. Jednalo se o účelovou zděnou budovu, (založen 1875) a později rovněž starosta (v letech 30. let 20. století, foto Josef dobře vyhovující potřebám hostince. Ze vstupní 1897–1903, 1906–1919). Ondřej posléze z rodného Košťál, obec Bruzovice chodby se vpravo vcházelo do prostorného výčepu statku odešel k otci na velkochalupnickou usedlost 2 č. p. 115 na Kamenci (dolní část obce při hranici s Pazdernou), kde od roku 1876 samostatně hos- podařil. K řadám českých národních pracovníků se připojil