SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Fakulta veřejných politik v Opavě

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Opava 2020 Bc. Pavlína Eschnerová SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ

Fakulta veřejných politik v Opavě

Ústav Veřejné správy a regionální politiky

Bc. Pavlína Eschnerová

Studijní program: Sociální politika a sociální práce Studijní obor: Veřejná správa a sociální politika

Trh práce a pracovní mobilita v okrese Frýdek-Místek po roce 1989 Labour Market and Labour Mobility in the Frýdek-Místek District after 1989

Diplomová práce

Opava 2020 doc. PhDr. Anna VÁCLAVÍKOVÁ, CSc. vedoucí DP Abstrakt

Cílem diplomové práce je přiblížit mobilitu obyvatel v okrese Frýdek-Místek. Práce analyzuje vývoj demografických ukazatelů, vývoj nezaměstnanosti, mobilitu a dojížďku za prací. Jádro práce je zaměřeno na sledování posledních let, zejména roky 2014-2018, ale okrajově zmiňuje i výrazné milníky po roce 1989. Teoretická část je zaměřena na všeobecné pojmy, které s tématem práce souvisí, praktická část obsahuje analýzu sekundárních dat a strukturovaný dotazník, zaměřený na zhodnocení situace na trhu práce a mobility obyvatel Frýdku-Místku.

Klíčová slova

Frýdek-Místek, mobilita, nezaměstnanost, trh práce

Abstract

The aim of the thesis is to provide with an overview of the mobility of Frýdek-Místek District inhabitants. The thesis analysesthe development of demographic figures as well as the development of unemployment; the mobility and commute to work. The core of the thesis focuses on the most recent years, mainly 2014 – 2018 but touches also the most important milestones after 1989. The theoretical part of the thesis concentrates on the general concepts related to the subject of the thesis. The practical part contains analysis of the secondary data and a structured questionnaire dealing with the evaluation of the labour market and the mobility of the Frýdek-Místek District inhabitants situation.

Keywords

Frýdek-Místek, mobility, unemployment, labour market

Čestné prohlášení

Tuto práci jsem vypracovala samostatně, veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Prohlašuji, že elektronická verze práce je shodná s verzí tištěnou. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Ústřední knihovně Slezské univerzity v Opavě.

…………………………………………… Poděkování

Ráda bych poděkovala své vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Anně Václavíkové, CSc. za cenné rady a vstřícnost při konzultacích mé diplomové práce. Obsah

ÚVOD...... 1

1 Mobilita ...... 2

1.1 Pojmy mobilita a migrace ...... 2

1.2 Mobilita obyvatelstva ...... 3

1.3 Pracovní mobilita...... 3

1.4 Migrace z pohledu ekonomických teorií...... 4

1.5 Stručný vývoj migrace...... 6

2 Zaměstnanost/nezaměstnanost...... 7

2.1 Nezaměstnanost ...... 7

2.1.1 Důsledky nezaměstnanosti ...... 8

2.1.2 Formy nezaměstnanosti dle délky trvání...... 9

2.1.3 Druhy nezaměstnanosti ...... 9

2.2 Míra nezaměstnanosti a její měření...... 10

2.3 Změny ve výpočtu nezaměstnanosti...... 11

2.4 Lidský kapitál ...... 11

2.5 Vývoj nezaměstnanosti během krize...... 13

2.6 Aktivní politika zaměstnanosti ČR ...... 13

Rekvalifikace ...... 13

2.7 Zaměstnanost v Moravskoslezském kraji ...... 15

3 Trh práce...... 16

3.1 Subjekty na trhu práce...... 17

3.2 Segmentace na trhu práce...... 17

3.3 Nabídka práce...... 18

3.4 Vzdělávání dospělých ...... 19

3.5 Vymezení rizikových skupin na trhu práce ...... 19 3.6 Trh práce a politika zaměstnanosti v ČR po roce 1989 ...... 21

4 Regionální politika ...... 23

4.1 Vymezení pojmu ...... 23

4.2 Strategické plánování...... 24

4.3 Organizace a instituce ovlivňující regionální trh práce...... 24

5 Charakteristika okresu Frýdek-Místek ...... 26

5.1 Demografický popis oblasti...... 26

5.2 Bydlení ...... 28

5.3 Charakteristika trhu práce v okrese Frýdek-Místek ...... 29

5.4 Zaměstnanost polských a slovenských občanů ...... 30

PRAKTICKÁ ČÁST...... 31

6 Metodologie...... 31

6.1.1 Formulace hypotéz ...... 31

6.1.2 Použité metody...... 31

6.1.3 Výběr vzorků...... 32

7 Analýza sekundárních dat...... 33

8 Výsledky dotazníkového šetření...... 41

8.1.1 Ověření hypotéz ...... 53

Závěr ...... 55

Seznam použitých zdrojů...... 58

Seznam obrázků ...... 61

Seznam tabulek ...... 62

Seznam grafů...... 63

Seznam zkratek ...... 64

Seznam příloh ...... 65 ÚVOD

Diplomová práce pojednává o trhu práce a pracovní mobilitě obyvatel v okrese Frýdek-Místek. Toto téma jsem si zvolila proto, že jsem se v nedávné době do jedné obce v okrese Frýdek-Místek přestěhovala a problematika zdejšího trhu práce, mobility a důvodů mobility mě zajímá. Cílem této práce je analyzovat nezaměstnanost v okrese F-M, zmapovat nejproblémovější oblasti, zmapovat demografické ukazatele posledních let, příčiny mobility a ochotu dojíždět za prací.

Diplomová práce se skládá z části teoretické a části praktické. První část práce je teoretická. Popisuje zejména pojmy, které je potřeba si vysvětlit pro hlubší vstup do problematiky. První kapitola popisuje mobilitu, potažmo migraci, jak se vyvíjela po revoluci v roce 1989 a jak migraci hodnotí ekonomické teorie. Druhá kapitola se zabývá zaměstnaností a nezaměstnaností, měřením nezaměstnanosti, lidským kapitálem, popisuje aktivní politiku zaměstnanosti v České republice. Třetí kapitola charakterizuje trh práce, subjekty které se vyskytují na trhu práce, vymezuje rizikové skupiny na trhu práce. Čtvrtá kapitola charakterizuje regionální politiku, nástroje regionální politiky a strategické plánování. Pátá kapitola charakterizuje samotný okres Frýdek-Místek, obsahuje demografický popis jednotlivých oblastí okresu, popisuje také trh práce v okrese.

V praktické části je nejprve vymezena metodologie diplomové práce, jsou zde popsány cíle a formulovány hypotézy, další kapitola obsahuje analýzu sekundárních dat. Okres Frýdek-Místek je zde srovnáván s ostatními okresy v kraji, nebo jsou zde popisovány jednotlivé obce okresu. Je zde sledován vývoj počtu obyvatel, vývoj nezaměstnanosti a také dojížďka dle Sčítání lidu, domů a bytů (dále jen SLDB) z roku 2011. V další kapitole je popsán strukturovaný dotazník, jednotlivé odpovědi jsou sepsány do tabulek a graficky znázorněny pro lepší přehlednost. V závěru práce jsou ověřeny hypotézy.

V teoretické části je čerpáno především z knižních publikací, jedná se převážně o knihy věnující se problematice trhu práce a regionální politiky, v daném případě se nejedná o nijak aktuální publikace, co se data týče, ale aktuální data jsou následně čerpána z internetových zdrojů. V praktické části jsou využita data ze statistik Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí, v poslední části práce jsou využity výsledky vlastního dotazníkového šetření.

1 1 Mobilita

Kapitola definuje jeden ze základních pojmů této práce, kterou je mobilita. Nejprve vymezí samotný pojem a dále dělení a podoby migrace. Popíše, jaké jsou nástroje pracovní migrace, jak se změnil vývoj pracovní migrace po roce 1989 a jak je migrace chápána v různých ekonomických teoriích.

1.1 Pojmy mobilita a migrace

Pojem mobilita je popisován jako hybnost, která se vyznačuje prostorovým pohybem, který zahrnuje přechodné pohyby, pohyby s různou periodicitou, pohyby na různé vzdálenosti, za různým účelem v mnoha různých oblastech.1

Druhy mobility lze rozlišit podle obsahu, druhu a směru pohybu. Dělí se na sociální, kulturní, fyzickou, regionální a prostorovou. Prostorová mobilita znamená fyzické přemisťování osob v určitém geografickém prostoru. Ve fyzické mobilitě se jedná o trvalou změnu bydliště, tato změna je nazývána rezidenční mobilita. Dále je rozlišováno vnitroměstské přemisťování, sezónní přemisťování, kyvadlová mobilita v případě týdenního nebo měsíčního cestování a prostorová mobilita2

Migrace je chápána jako změna trvalého pobytu. Migraci lze rozdělit na vnitřní a mezinárodní. Vnitřní migrace je změna trvalého pobytu za hranici určité administrativní jednotky. Mezinárodní migrace je definována jako změna trvalého pobytu za hranice státu. Migrační trendy ve světě jsou popisovány dvěma základními směry: Jih-Sever a Východ- Západ. Vnitřní migrace je z hlediska statistiky evidována, sledování mezinárodní migrace bývá však problematické.

Migrace může mít několik podob. Imigrací je nazýváno přistěhování obyvatelstva, emigrace je vystěhování obyvatelstva. Zvláštní formou migrace je reemigrace, kdy jde o pohyb obyvatel, který zahrnuje nejprve emigraci a po určité době zpětnou imigraci do původní země. Dále migraci dělíme na dobrovolnou a nucenou. Příčinou nucené migrace bývá válečný stav, špatné životní podmínky či politický režim.3

1 ROUBÍČEK, V. Úvod do demografie. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, s. r. o., 1997. s. 352. 2 GEIST, B. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, 1992. s. 229. 3 BAŠTĚCKÁ, Bohumila a kolektiv, Psychosociální krizová spolupráce, Grada Publishing, a.s., Vydání I., 2013. s. 218 2 1.2 Mobilita obyvatelstva

Migrace obyvatelstva je nedílnou součástí každodennosti, je součástí dějin a je třeba s ní počítat i v budoucnu. Populační registr zaznamenává občany při narození a opouští jej v případě úmrtí či migrace. Je to jeden z perspektivně nejvýznamnějších zdrojů informací pro studium aktuálního stavu obyvatelstva. V českých zemích byl Centrální rejstřík občanů založen v souvislosti se sčítáním lidu v roce 1980.4

Dříve Československá, dnes jen Česká republika je cílem migrace pro osoby z blízkých i vzdálených oblastí. Československá republika vznikla jako mnohonárodnostní stát s převahou slovanských národů, Čechů, Slováků, německo-židovskou, polskou, maďarskou, rumunskou a s velkým počtem romského obyvatelstva. Zjišťování národnostní situace na území Čech, Moravy, Slezska a Slovenska bylo vždy trvalou součástí sčítání lidu, domů a bytů.5

1.3 Pracovní mobilita

Zároveň s přílivem pracovní síly do vyspělých zemí vznikají problémy, které nastávají v zemích, ze kterých migranti odcházejí. Domácí firmy se mohou stát vůči zahraničním firmám nekonkurenceschopné, což ve svém důsledku může vést k vážným problémům celého národního hospodářství. Ještě větší problém pro země, které se potýkají s pracovní emigrací, je fenomén odchodu vysokoškolsky vzdělaných lidí. S odchodem těchto lidí může v zemích s bezplatným školstvím souviset i nenávratnost investic do vzdělání lidí, kterým stát zaplatil vzdělání a kteří státnímu rozpočtu svým odchodem ze země nic nevracejí.

S pracovním trhem a nabídkou vzdělávání souvisí také dojíždění za prací a studiem. Dojíždění za prací je ovlivněno několika faktory. V prvé řadě je to možnost uplatnit se v blízkosti místa bydliště v požadovaném oboru, dále vzdálenost pracovního místa od místa bydliště, čas strávený dopravou do práce, s tím souvisí i možné druhy dopravy a také ochota jednotlivců dojíždět za prací.

4ČEVELA, Rostislav, KALVACH, Zdeněk, ČELEDOVÁ, Libuše, Sociální gerontologie: úvod do problematiky, Grada Publishing, a.s., I. Vydání, Praha 2014. s. 102 5 KUTNOHORSKÁ, Jana, Multikulturní ošetřovatelství pro praxi, Grada Publishing, a.s., 2013. s. 74. 3 Pracovní mobilita se dělí podle způsobu:

Dojížďka za prací – každodenní pravidelné cestování do zaměstnání v rámci vnitroměstského, meziměstského, regionálního a meziregionálního pohybu pracovních sil. Prostředkem dojížďky je využívána městská či meziměstská veřejná doprava, vlakové spojení, služební či soukromé automobily, nebo také použití jízdních kol a chůze pěšky.

Dočasné ubytování – v závislosti na pracovní příležitosti při jednorázových nebo dočasných pracovních příležitostech a také při pravidelných pracovních intervalech, kdy je ubytování využíváno ve všední dny.

Přestěhování (migrace) – trvalá změna bydliště typická spíše pro pohyb pracovních sil na národní úrovni.

1.4 Migrace z pohledu ekonomických teorií

Migrace je pojem podmíněný a ovlivněný širokou škálou vnějších faktorů. Jedinec se rozhodne migrovat tehdy, když jeho posouzení nákladů a přínosů prokáže, že migrace povede k maximalizaci užitku. Brettel a Hollifield blíže specifikují určitou typologii vybraných důležitých teorií migrace.

Mikroekonomické teorie migrace jsou zaměřeny na jedince a jeho racionální kalkulace. Jedinec jedná tak, aby maximalizoval svůj zisk. Na jeho rozhodnutí působí i podmínky na trhu práce v cílové destinaci, možnost uplatnit dosažené vzdělání a dovednosti, výše výdělků nebo riziko deportace.

Makroekonomické teorie zkoumají příčiny migrace z hlediska makroekonomických ukazatelů, kterými jsou např. rozdíly v příjmech mezi zeměmi či možnost zaměstnání. Migrační proudy jsou zapříčiněny ekonomickými rozdíly a diferenciací nabídky a poptávky pracovních sil. Cílem je nastolení ekonomické rovnováhy, které bude dosaženo právě tímto stěhováním. Dojde k poklesu nabídky pracovníků, mzdy v rozvojových zemích vzrostou a v bohatých zemích dojde k opačnému fenoménu. Dnešní ekonomické přístupy již neobjasňují migraci pouze na základě rozdílných výdělků v jednotlivých zemích. Migrační vlny jsou ovlivněny také možností nalézt stálé zaměstnání a také vhodnými podmínkami pro podnikání. O migraci nerozhodují jednotlivci, ale celé domácnosti či rodiny s cílem maximalizovat příjmy a minimalizovat rizika spojená s migrací. V případě že migruje pouze jednotlivec či část rodiny a zbylí členové rodiny zůstávají v domovské zemi, jsou tito rodinní příslušníci velmi často závislí na finančních prostředcích zasílané migrujícím členem rodiny.

4 Teorie dvojího pracovního trhu. Podle této teorie má země rozdělený pracovní trh na primární a sekundární sektor. V primárním sektoru pracují kvalifikovaní odborníci a je charakterizován poměrnou stabilitou. Sekundární pracovní sektor je tvořen nekvalifikovanou pracovní silou a je typický nízkými příjmy, nevhodnými pracovními podmínkami a svou nestabilitou. Dle této teorie je migrace způsobena neustálou poptávkou po pracovních silách ve vyspělých zemích.

Přístup historicko-strukturalistický se zaměřuje na nerovnoměrné rozdělení ekonomické a politické moci ve světě. Migrace je považována za mobilizaci levné pracovní síly.

V marxistické politické ekonomii je její původ vysvětlen přesvědčením, že migrace zachovává nerovnost ve zdrojích a rozvoji chudých zemí a způsobuje, že bohatší země se stávají ještě bohatšími.

K dalším teoriím, které se snaží fenomén migrace objasnit, patří teorie světových systémů, teorie sítí, institucionální teorie a teorie kumulativní příčiny.

Teorie světových systémů – podle této teorie vyhledávají kapitalistické firmy z vyspělých zemí v chudých regionech levnou půdu, suroviny, pracovní sílu či nové trhy. Migrace je pak bezprostředním následkem touhy těchto firem získat větší zisk.

Teorie sítí se zaměřuje na význam mezilidských vazeb, kdy se mezi migranty, dřívějšími migranty a nemigrujícími obyvateli rozvíjejí neformální sítě. Tyto sítě jsou tzv. sociálním kapitálem, zdrojem informací, sociální i finanční pomoci a podpory. Podílí se rovněž na zvyšování migračního pohybu, protože přispívají ke snižování rizik a nákladů migrace a pomáhají s integrací migranta v nové zemi a s vytvářením komunit.

Institucionální teorie se věnuje vytváření tzv. migračního průmyslu, na který mají vliv institucionální subjekty. Těmi jsou organizace nebo jednotlivci, kteří zprostředkovávají především nelegální migraci. Vytvářejí tak černý trh s cílem dosáhnout zisku. Migranti jsou často okrádáni či zneužíváni. Dále nevládní a mezinárodní organizace, které podporují migraci tím, že zajišťují poradenství a sociální služby pro migranty.

Teorie kumulativní příčiny popisuje migraci ve společenském kontextu, který se pojí s ekonomickými, sociálními a kulturními změnami všech zemí. Věnuje se také fenoménu sociálního nálepkování některých povolání. Jedná se o jev, kdy určité typy

5 povolání, ve kterých je zaměstnáno vysoké procento migrantů, obdrží nálepku – nevhodné pro domácí obyvatele, což způsobí zvýšení poptávky po dalších migrantech.6

1.5 Stručný vývoj migrace

Od počátku devadesátých let přichází do České republiky migranti za prací. Ekonomická transformace, která zde v té době probíhala spolu s liberální migrační politikou, pozitivně ovlivňovaly dynamiku pracovní migrace. Počet cizinců na českém trhu práce neustále rostl a dosáhl vrcholu v letech 1996 a 1997.

Poté následovalo zpomalení ekonomického růstu, což v následujících letech vedlo k ochraně domácího trhu práce. Důvodem byla stále rostoucí nezaměstnanost domácího obyvatelstva a zvyšující se počet nelegálně zaměstnaných cizinců. Období liberální migrační politiky v letech 1990-1997 střídá období restriktivní politiky v přístupu cizinců na trh práce i ve vstupu a pobytu cizinců na území státu.

Aktuálně počet cizinců na českém trhu práce roste. MPSV k 30.6.2019 evidovalo více než 600 000 zaměstnaných cizinců na českém trhu práce. K tomuto datu činil podíl cizinců na trhu práce 13,2%. 7

6BRETTEL, Caroline a James Frank HOLLIFIELD. Migration theory: talking across disciplines. New York: Routledge, 2000. s. 19. 7Statistika a my: Cizinců na českém trhu práce přibylo [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné z: https://www.statistikaamy.cz/2019/09/cizincu-na-ceskem-trhu-prace-pribylo/

6 2 Zaměstnanost/nezaměstnanost

Tato kapitola bude pojednávat o pojmech spojených se zaměstnaností a nezaměstnaností. Definuje dělení nezaměstnanosti, formy nezaměstnanosti, druhy nezaměstnanosti a především způsoby měření, dále popisuje lidský kapitál a aktivní politiku zaměstnanosti v ČR.

Zaměstnaní jsou osoby, které vykonávají jakékoliv zaměstnání za mzdu nebo plat či osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnaní jsou také osoby, které momentálně nepracují, kteří jsou na dovolené, ve stávce nebo jsou ve stavu pracovní neschopnosti.

Zaměstnatelnost je pojem, který úzce souvisí s hodnotou lidského kapitálu. Jedná se o schopnost využít svou kapacitu, vyhovět požadavkům trhu práce a vstoupit na něj. Situace, kdy kvalifikovaný uchazeč s úzkou specializací a zkušenostmi nedokáže v dnešním tržním prostředí svůj potenciál prodat, nejsou výjimkou. Pro společnost je takový člověk prakticky nezaměstnatelný.8

Schopnost reagovat na požadavky trhu práce vyžaduje neustále se zdokonalovat a rozšiřovat svůj lidský kapitál – získávat výhodu oproti příslušníkům stejného segmentu nabídky trhu práce.9

2.1 Nezaměstnanost

Nezaměstnaní jsou všechny osoby, které nemají práci, přesto, že jsou schopni pracovat a musí práci aktivně vyhledávat. Do této skupiny patří také ti, kteří byli z práce odvoláni a čekají na pokyn k návratu do práce, popřípadě čekají na nástup do nového zaměstnání.

Skutečná míra nezaměstnanosti může být vyšší než registrovaná. Na úřadech práce se však evidují také lidé, kteří nemají o práci vůbec zájem, nabízená místa odmítají a raději čerpají podpory v nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost můžeme dále dělit podle míry dobrovolnosti na dobrovolnou a nedobrovolnou. Dobrovolně nezaměstnaní nemají zájem o pracovní nabídky, které nejsou řádně finančně ohodnoceny a hledají si lepší práci, dávají přednost volnému času před uplatněním se na trhu práce. Někteří absolvují rekvalifikaci a najdou si práci v jiném odvětví, jiní raději zůstávají bez práce a čerpají sociální dávky. Nedobrovolně nezaměstnaní práci hledají a jsou ochotni pracovat za mzdu, která je v daný okamžik na

8 KUCHAŘ, Pavel. Trh práce: sociologická analýza. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007, s. 11. 9KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013, s. 53. 7 trhu nabízena, mnozí jsou dokonce ochotni pracovat za nižší mzdu, avšak nemohou. Důvodem jsou bariéry, které neumožňují snížit mzdy ani při nadměrném množství nezaměstnaných osob. Těmito bariérami jsou myšleny například odbory, kolektivní vyjednávání či minimální mzda.

V prostředí tržní ekonomiky je stav rovnováhy na trhu práce velice vzácný. V praxi se strany poptávky po práci a nabídky práce nachází v nerovnováze. Důsledkem narušení vyrovnaného stavu na trhu práce je nezaměstnanost, kterou můžeme definovat jako stav, kdy nabídka práce převyšuje poptávku po práci.10

Nejpoužívanější definicí nezaměstnaného je definice Mezinárodní organizace práce (ILO)11, která uvádí, že nezaměstnaná osoba je osoba starší 15 let, která je bez práce, aktivně hledá práci a je připravena během referenčního období do práce nastoupit.12

Z ekonomického hlediska je zaměstnání určitým druhem směny na trhu práce. Na jedné straně člověk nabízí svou kvalifikaci, osobité povahové rysy, ale i nadání, schopnosti, neboli vlastní lidský kapitál. Na straně druhé stojí zaměstnavatel, který poptává, hledá nabídku lidského kapitálu, která splňuje kritéria pro obsazení předmětného pracovního místa. Na trhu práce je taktéž důležitá cena, za kterou je člověk ochoten svou práci nabídnout. Protiváhou je pak cena, jakou je zaměstnavatel za určitou práci ochoten zaplatit. Tato cena je různá v závislosti na spoustě faktorů, především na místě (státu, oblasti), na kterém se pracovní vztah sjednává a ke kterému se vztahuje.13

2.1.1 Důsledky nezaměstnanosti

Mnoho ekonomů pohlíží na nezaměstnanost jako na významný makroekonomický problém ihned vedle inflace. Nezaměstnanost je velice traumatizující zážitek, který každý jedinec vnímá jinak. Vyvolává u jedince pocity neužitečnosti, které vedou k fyzickým i psychickým problémům. Důsledky nezaměstnanosti dopadají jak na jednotlivé osoby bez práce, tak na jejich rodiny. Nezaměstnanost se pro ně stává sociální událostí, která má dopad na jejich rodinný i společenský život, životní úroveň a vede ke ztrátě sociálních kontaktů.14

10 BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti na trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, s. 77. 11 Mezinárodní organizace práce z anglického originálu International labour organization (ILO). 12 HRUŠKA TVRDÝ, L. Trh práce a vzdělanost v regionálním kontextu. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2007, s. 33. 13 KUCHAŘ, Pavel. Trh práce: sociologická analýza. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007, s. 11. 14 BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti na trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, s. 76. 8 2.1.2 Formy nezaměstnanosti dle délky trvání

Krátkodobá nezaměstnanost nemá příliš negativní dopad ani na pracovníky, ani na ekonomiku. Za krátkodobě nezaměstnané jsou považovány osoby, jež jsou nezaměstnány dobu kratší než 1 rok. Do této skupiny se řadí osoby, které jsou zatím neúspěšné při hledání zaměstnání, snaží se zvýšit šanci na uplatnění na trhu práce absolvováním rekvalifikačních kurzů.

Dlouhodobá nezaměstnanost už je považována za závažný problém. Pokud je jednotlivec delší dobu bez práce, může se dostat do ekonomických potíží, které začínají poklesem životní úrovně a mnohdy mohou vést až k existenčním problémům celé rodiny. Tito lidé často ztratí své společenské postavení, důvěru v sebe sama, motivaci do hledání si nového zaměstnání. Dlouhodobá nezaměstnanost často přetrvává v období dlouhotrvající hospodářské deprese. Pokud se tento stav dlouhodobě nelepší, nevytvářejí se ani nová pracovní místa a nezaměstnaní nemohou najít zaměstnání, protože volných pracovních míst je méně, než osob, které mají zájem pracovat.15

2.1.3 Druhy nezaměstnanosti

V současné době je nezaměstnanost rozdělována na tyto druhy: frikční, strukturální, cyklická, sezónní a administrativní. Frikční nezaměstnanost je často označována za nezaměstnanost relativní. Znamená to, že člověk odchází z práce a v horizontu týdnů, maximálně měsíců nastupuje do jiné práce. Frikční nezaměstnanost není nijak škodlivá. Strukturální nezaměstnanost často vzniká zrušením určitého oboru v dané lokalitě. Právě nemožnost stěhování lidí za prací vytváří nerovnováhu na regionálním trhu práce a je klíčová v rozdílech nezaměstnanosti krajů.16

Relativně novým pojmem je technologická nezaměstnanost. Jedná se o typ nezaměstnanosti, která je zapříčiněna nahrazováním pracovní síly kapitálem – stroji a moderními technologiemi. Je však chybou domnívat se, že rostoucí produktivita práce vlivem technologického pokroku není žádoucí. Tento jev se projevoval již v historii poklesem pracovních příležitostí v některých oborech a odvětvích. Účinnou obranou proti tomuto typu nezaměstnanosti je pouze získání kvalifikace v oboru, kde je náhrada lidské práce kapitálem nemožná nebo problematická. Poptávka po lidských zdrojích na trhu práce nikdy zcela nezmizí, bude docházet pouze k přeměně její struktury, kterou bude možné

15BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti na trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, s. 86-87. 16 HRUŠKA TVRDÝ, L. Trh práce a vzdělanost v regionálním kontextu. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2007, s. 35. 9 předvídat a připravit se na ni s předstihem. Pokud bude vzdělávací systém na tyto změny připraven a studenti budou ochotni se svým studijním zaměřením těmto změnám přizpůsobit, je možné tento jev pokroku vnímat i jako novou příležitost v uplatnění se na pracovním trhu v oblastech, které již trpí nebo u nichž se dá do budoucna předpokládat nedostatek pracovních sil právě z důvodu technologického pokroku. V takovém případě nebudou změny na trhu práce způsobené tímto jevem hrozbou pro nové kvalifikované pracovníky, ale naopak spíše výhodou.17

2.2 Míra nezaměstnanosti a její měření

Míra nezaměstnanosti je popisována jako procentuální podíl nezaměstnaných osob na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Míru nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva vypočítáme jako podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva/EAO+pracovní síla x 100.

V České republice ovšem neměříme pouze celkovou míru nezaměstnanosti ale také další zvláštní míry. Nejčastěji se jedná o míry nezaměstnanosti měřené z hlediska pohlaví, věku nebo vzdělání. Tyto míry jsou důležité k analyzování trhu práce. Pro statistické účely ČR se používá měření obecné míry nezaměstnanosti a registrované míry nezaměstnanosti.

Obecná míra nezaměstnanosti: jedná se o procentuální podíl nezaměstnaných, kteří jsou zjišťováni v domácnostech na základě výběrového šetření pracovních sil na celkový počet všech EAO. Toto měření je prováděno Českým statistickým úřadem každé tři měsíce.

Registrovaná míra nezaměstnanosti: bývá vypracována a používána pro účely Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce ČR. Jedná se taktéž o procentuální podíl, avšak nepočítají se všichni nezaměstnaní, ale jen ti, jež jsou evidováni jako dosažitelní u Úřadu práce ČR18 na celkově dosažitelné EAO. 19

17KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013. s. 56. 18Definice dosažitelného uchazeče o zaměstnání dle MPSV: „Uchazeči o zaměstnání, jež jsou schopni nastoupit bezprostředně do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Za dosažitelného uchazeče o zaměstnání se nepovažují uchazeči ve vazbě, ve výkonu trestu, v pracovní neschopnosti, dále uchazeči zařazeni do rekvalifikačních kurzů, vykonávající krátkodobé zaměstnání, uchazeči pobírající peněžitou pomoc v mateřství a kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. 19 PAVELKA, T. Makroekonomie. Praha: Vysoká škola managementu, s. 117. 10 2.3 Změny ve výpočtu nezaměstnanosti

Pro potřeby této práce budou v praktické části analyzovány data na základě údajů MPSV, Úřadu práce ČR i Českého statistického úřadu. Během sledovaných let došlo k několika změnám. V červenci roku 2004 se změnila metodika výpočtu registrované míry nezaměstnanosti, do té doby se vypočítávala jako podíl všech uchazečů o zaměstnání, jež byli v evidenci Úřadu práce na celkovém počtu EAO. Registrovaná míra nezaměstnanosti však také vychází z výsledku VŠPS, a to v případě že se jedná o měření na úrovni ČR, jednotlivých krajů a okresů. Protože je špatná dostupnost dat v případě obcí, mikroregionů, obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem, tak se v těchto případech počítá dle EAO. Registrovaná míra nezaměstnanosti bývá zveřejňována MPSV jednou měsíčně a to jak na celorepublikové, krajské, okresní, obecní i mikroregionální úrovni. Od začátku roku 2013 se ČSÚ a MPSV dohodli na změně na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR pod názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám.

2.4 Lidský kapitál

Obrázek č. 1 Lidský kapitál a faktory zaměstnatelnosti

Zdroj: KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011, Praha: Oeconomica, 2013, s. 25

11 Lidský kapitál je rozuměn individuální soubor znalostí, dovedností a osobních charakteristik, kterými jedinec disponuje nejen na trhu práce. Lidský kapitál je rovněž ekonomický pojem, kterým jsou shrnuty schopnosti, dovednosti a znalosti zaměstnance, který má nějaký vztah k ekonomické činnosti. Lidský kapitál je vázán na konkrétního člověka, který jej získává a rozšiřuje svým vzděláváním, praxí, zkušenostmi atd. Jeho nedílnou součástí je také talent, schopnosti a další individuální vlastnosti, které nelze objektivně měřit. V praxi je lidský kapitál těžko měřitelný. Posuzování lidského kapitálu podle vzdělání je velmi zjednodušené a nepřesné, avšak jednoduše deklarované, pro jednotlivé profese jsou podstatné jiné dovednosti a charakteristiky.20

Na lidský kapitál lze pohlížet také ze sociálního a kulturního hlediska. Vzdělání společně s dobře placeným pracovním místem přináší společenskou prestiž a určitý životní styl. Vzdělaní lidé by měli mít osvojen určitý životní standard chování, jednání, oblékání atd. Šíří kolem sebe hodnoty, které předávají další generaci. Jedná se o mezigenerační transfer kulturního a sociálního kapitálu v rámci rodiny. Je velmi pravděpodobné, že děti, kterým byly rodiči předány hodnoty, vzorce chování a sociální kontakty, budou mít při vstupu na trh práce lepší startovní pozice.

O uplatnitelnosti zájemců o zaměstnání na trhu práce rozhodují do jisté míry určité charakteristiky jednotlivců, které jsou popsány teorií lidského kapitálu. Tato teorie vychází ze skutečnosti, že každý člověk disponuje různými kvalitami, přičemž některé z nich lze ekonomicky vymezit. Lidský kapitál má tím vyšší cenu, čím lépe vyhovuje potřebám trhu. Zjednodušeně má šance na uplatnění takový uchazeč, jehož potenciál zahrnuje dnes nejvíce poptávané charakteristiky, kterými jsou kvalifikace, specializace a flexibilita.

Od roku 1989 začíná být problémem neodpovídající úroveň absolventů žádaných oborů a tento problém se stále zvyšuje. Díky vysokému počtu uchazečů o studium na středních a vysokých školách a stále se zvyšujícím počtům přijímaných žáků dochází k poklesu úrovně absolventů. Aby se předcházelo těmto problémům, měly by vzdělávací instituce udržovat vysoké vzdělávací standardy a flexibilně reagovat na potřeby trhu práce.21

20 KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2013, s. 30. 21 KUCHAŘ, Pavel. Trh práce: sociologická analýza. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007, s. 11. 12 2.5 Vývoj nezaměstnanosti během krize

S koncem pětiletých plánů a skryté nezaměstnanosti po roce 1989 se začala utvářet tržní ekonomika. To se projevilo nárůstem nezaměstnanosti zejména v průmyslových střediscích, ale také v místech tradičně zemědělsky zaměřených. Tehdy se začal projevovat výrazný rozdíl mezi Ostravskem a zbytkem republiky. Do roku 1995 rostla průměrná míra nezaměstnanosti z 1,9% na 2,9%, ale v tomto regionu to bylo z 2,6% na 4,8%. Firmy v regionu se dostaly mimo ekonomické dění, docházelo k útlumu výroby a začátku inovace. Zásluhou privatizace přešlo mnoho nově nezaměstnaných do terciální sféry a do cestovního ruchu.22

2.6 Aktivní politika zaměstnanosti ČR

Nástroji pasivní politiky zaměstnanosti se rozumí především podpora formou dávek pro nezaměstnaného. Pasivní politika by neměla být cílem snahy státu, měla by plnit pouze funkci přechodné podpory pro občany, jejichž příjmy byly vlivem ztráty zaměstnání omezeny. Aktivní politikou zaměstnanosti je myšlena především podpora návratu nezaměstnaného na trh práce, má tedy za cíl opětovné získání finanční soběstačnosti jedince. Cílem politiky zaměstnanosti státu by mělo být dosažení návratu nezaměstnaných na trh práce. Aktivní politika zaměstnanosti se snaží motivovat zaměstnavatele např. k vytváření nových pracovních míst nebo k zaměstnávání osob s určitým hendikepem, často prostřednictvím různých příspěvků či daňových úlev. Významným nástrojem k pomoci nezaměstnaným v rozšiřování svého vzdělání je forma rekvalifikací. Mezi hlavní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Mezi tyto nástroje je možné rovněž zařadit také poradenství, podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sdílené zprostředkování zaměstnání či cílené programy k řešení zaměstnanosti.23

Rekvalifikace

Rekvalifikace je jedním ze základních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se o pomoc při získávání kvalifikace, pro nové nebo pro stávající zaměstnání. Rekvalifikace se uskutečňují ve speciálních programech, v profesních programech, kde

22ŠRAJEROVÁ, Oĺga, ed. Vývojové proměny postsocialistických měst ostravského a hornoslezského regionu v podmínkách transformace. Opava: Slezský ústav Slezského zemského muzea, 2006, s. 23. 23KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013, s. 10. 13 jsou získávány konkrétní profesní dovednosti, nebo se jedná o mezinárodní programy. Zaměstnavatel, nebo rekvalifikační zařízení, jež provádí rekvalifikaci, si mohou následně zažádat o částečné, nebo o plné hrazení nákladů na rekvalifikaci.24

Klasická rekvalifikace: je určena jak pro uchazeče, tak pro zájemce o zaměstnání. Zařizuje ji úřad práce a její účastník má po dobu jejího trvání nárok na podporu při rekvalifikaci ve výši 60% průměrné mzdy z posledního ukončeného zaměstnání.

Zvolená rekvalifikace: tato rekvalifikace je určena také jak pro uchazeče, tak pro zájemce o zaměstnání, ale oproti klasické rekvalifikaci nemá u tohoto druhu uchazeč nárok na podporu při rekvalifikaci, ani na náklady spojené s touto rekvalifikací. Uchazeči je samotný kurz uhrazen, ale musí si jej zařídit sám. Platí však, že rekvalifikace musí být prováděna akreditovaným vzdělávacím zařízením. Je stanoven také limit ceny rekvalifikace, který činí 50 000 Kč v období tří po sobě jdoucích kalendářních let ode dne prvního nástupu na zvolenou rekvalifikaci. Limit počtu rekvalifikací, které jedinec může absolvovat, však není stanoven, nesmí pouze překročit uvedený finanční limit. O tento typ rekvalifikace je obrovský zájem i přes to, že není spojena s pobíráním podpory.25

24 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů 25KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013. 14 2.7 Zaměstnanost v Moravskoslezském kraji

Obrázek č. 2 Podíl nezaměstnaných osob na počtu obyvatel podle okresů k 31. 12. 2018

Zdroj: Český statistický úřad [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xc/podil- nezamestnanych-osob-v-kraji-v-prosinci-2018-lehce-vzrostl, vlastní úprava

Největší nevýhodou Moravskoslezského kraje je jeho geografická poloha na východním kraji republiky, mimo přímý dosah centra. S tím souvisí nezájem zahraničních investorů ze západní Evropy.26

Podíl nezaměstnaných osob v Moravskoslezském kraji k 31.12.2018 dosáhl hodnoty 4,65%, jednalo se o nejvyšší hodnotu mezi všemi kraji v ČR. Meziročně však došlo ke snížení podílu o 1,11%. V rámci kraje byly nejvyšší podíly nezaměstnaných osob v okresech Karviná a Bruntál (6,94% a 6,04%), nejnižší hodnoty dosáhl okres Frýdek- Místek s 3,00%, těsně za ním následovaly okresy Opava a Nový Jičín. Okresy Karviná a Bruntál se umístily v žebříčku 77 okresů ČR na posledním a předposledním místě.27

26ŠRAJEROVÁ, Oĺga, ed. Vývojové proměny postsocialistických měst ostravského a hornoslezského regionu v podmínkách transformace. Opava: Slezský ústav Slezského zemského muzea, 2006, s. 23. 27Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v roce 2018. Český statistický úřad [online]. [cit. 2019-11-15]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11288/111257405/obyv_18q4.pdf/9208bd54-d413-4526-8b38- ffcb534e2ed4?version=1.1 15 3 Trh práce

Kapitola blíže specifikuje trh práce, jeho složky, charakterizuje subjekty, které se na trhu práce nacházejí, popisuje, jak se střetává nabídka s poptávkou na trhu práce a které subjekty ovlivňují regionální trh práce.

„Na odvětvovém (tj. profesním) trhu práce se střetává nabídka služby práce určité profese, kterou nabízí mnoho spotřebitelů, s poptávkou po práci této profese, kterou poptává mnoho firem.“28

Trh práce lze charakterizovat jako místo, kde se střetává nabídka práce, kterou charakterizují jednotliví uchazeči o zaměstnání s poptávkou po práci potencionálních zaměstnavatelů. Prací v tomto kontextu rozumíme veškerou fyzickou i duševní, jejímž výsledkem jsou výrobky nebo služby. Odměnou za vykonanou práci je mzda, neboli cena za práci, ta se stanovuje soupeřením mezi poptávkou a nabídkou stejně jako je tomu na ostatních trzích.

V oblasti trhu práce bývá cílem hospodářské politiky státu zejména podpora profesní a územní pružnosti na trhu práce. Potřeba intervence se často objevuje v případě nerovnováhy na trhu práce z důvodu rozdílné stávající struktury pracovních míst na straně poptávky po práci. Jedním z významných faktorů, který výrazně ovlivňuje profesní a územní mobilitu na trhu práce, je soustava oborů a kvalifikací školské soustavy na všech stupních. Jedná se o stanovení přesné struktury studijních oborů a kvalifikací a jejich naplnění studenty.29

Informační zdroje dat o situaci na trhu práce

Pro účely pozorování vývoje na trhu práce je nutné sledovat a analyzovat data popisující stav pracovního trhu k určitému datu. Pro lepší srovnatelnost byla zavedena evropská klasifikace územních statistických jednotek, tzv. CZ-NUTS. Uvedená klasifikace území je důležitá při analýze dat z Českého statistického úřadu. Základními informačními zdroji na trhu práce jsou právě šetření ČSÚ a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Významným informačním zdrojem je Výběrové šetření pracovních sil, které je ve většině států světa včetně ČR. Cílem je zejména získávat pravidelné čtvrtletní informace o situaci na trhu práce, které následně umožňují analýzu zejména z ekonomického, sociálního a demografického hlediska. Díky VŠPS je zjišťována aktuální struktura zaměstnanosti podle pohlaví, věku, kvalifikace, odvětví a charakteru zaměstnání respondentů. Jsou zde taktéž

28 BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti na trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, s. 20. 29 HRUŠKA TVRDÝ, L. Trh práce a vzdělanost v regionálním kontextu. Vysoká škola Báňská-Technická univerzita Ostrava, 2007, s. 7. 16 zjišťovány údaje o mobilitě pracovních sil, o celkové nezaměstnanosti a její podobě, o struktuře nezaměstnaných a také o délce trvání nezaměstnanosti. Předmětem těchto šetření jsou osoby žijící v náhodně vybraných bytech.30

3.1 Subjekty na trhu práce

Poptávku po práci lze rozdělit na uspokojenou a neuspokojenou. Uspokojená poptávka po práci je představena osobami zaměstnanými v pracovním poměru nebo osobami samostatně výdělečně činnými. Neuspokojenou poptávku představují volná pracovní místa, která chtějí zaměstnavatelé obsadit. Tuto poptávku lze dále dělit na evidovanou – volná pracovní místa, která eviduje úřad práce či jiná zaměstnavatelská agentura a neevidovanou – volná pracovní místa, která chtějí zaměstnavatelé obsadit bez pomoci státních či jiných zprostředkovatelských organizací.

Nabídka na trhu práce je představena osobami, které nabízejí svou pracovní sílu za určitou mzdu. Nabídku lze rovněž rozdělit na uspokojenou a neuspokojenou. Uspokojená nabídka práce znamená počet ekonomicky aktivních osob na pracovních místech. Neuspokojená nabídka je tvořena osobami, které sice pracovní sílu nabízejí, ale z různých důvodů nemohou získat zaměstnání. Jedná se o osoby, které mohou pracovat, ale nepracují.31

3.2 Segmentace na trhu práce

Protože se v reálném světě pohybujeme v nedokonalé konkurenci, předpokládáme, že trh práce je nehomogenní, což znamená, že dochází k tzv. segmentaci trhu práce. Segmentací je rozuměno oddělení určitých skupin prací, případně sektorů práce a to z hlediska jak profesního, tak např. geografického. Trh práce lze rozdělit na primární a sekundární, formální a neformální, interní a externí.32

Trh práce je ovlivňován lidským faktorem, proto se jedná o trh specifický, neboť schopnost pracovat je vázána na člověka. Každý člověk je individuum, každý disponuje jinými schopnostmi, odlišným talentem, nadáním a jinými životními a pracovními zkušenostmi. Trh práce je trhem primárního faktoru. Stejně jako je tomu na ostatních trzích, i zde stojí proti sobě nabídka a poptávka s tím rozdílem, že tržní mechanismy vyrovnávající nabídku s poptávkou prostřednictvím ceny práce, zde plně nefungují. Svobodný trh je do značné míry deformován různými zásahy a regulacemi, které snižují

30 HRUŠKA TVRDÝ, L. Trh práce a vzdělanost v regionálním kontextu. Vysoká škola Báňská- Technická univerzita Ostrava, 2007, s. 28. 31 Tamtéž, s. 13. 32 Tamtéž, s. 7. 17 jeho efektivnost fungování, a nedovoluje tržním silám, aby se plně rozvinuly. Lidé, jako vlastníci výrobního faktoru nabízí na trhu práce „službu práce“. Aby mohli výrobci vyrábět, nakupují zboží či službu práce.33

Aby ani jedna strana neměla vliv na výši mezd a trh práce tak byl dokonale konkurenční, je zapotřebí dostatečného množství nabídky i poptávky po práci ve stejném odvětví. Při tzv. „rovnovážné ceně“ se trh práce dostává do rovnovážné pozice. Nabídka na určitém trhu práce narůstá například v případě, že se pracovníci rekvalifikují nebo vyučí atd.34

Trh práce je tvořen třemi základními faktory, a to nabídkou práce, poptávkou po práci a cenou práce. Na vztah mezi nabídkou a poptávkou působí mnoho faktorů, které se liší v závislosti na tom, jedná-li se o trh dokonale konkurenční či nikoliv. Trh s dokonalou konkurencí je v praxi téměř nereálný, jako teoretický model však bývá východiskem pro řadu dalších modelů, které jsou dále modifikovány.35

3.3 Nabídka práce

Nabídku na trhu práce utvářejí lidé, kteří chtějí pracovat. Maximalizovat svůj užitek z množství nakoupených statků a z volného času, je přirozená reakce jedince. V případě, že jedinec pracuje, aby si mohl dovolit co nejvíce statků, nezbývá mu poté příliš volného času. Má tedy dvě možnosti, pracovat a vydělávat finance pro svůj užitek z nakoupených statků, anebo nepracovat a jeho užitkem bude volný čas. Prací se člověk také vyčerpává, jak po fyzické, tak psychické stránce. Pociťuje tedy jakousi újmu, odměnou je pro něj však mzda. Hodnota mezní újmy z práce by měla odpovídat mzdové sazbě. Mzda není pouze ohodnocení volného času, ale také pracovníkův důchod. V případě, že vzroste mzdová sazba, vzrůstá i hodnota volného času a člověk je ochoten obětovat více volného času. Volný čas je vyměněn za získané spotřební statky a bude ochoten více pracovat. Tento jev nazýváme tzv. „substitučním efektem růstu mzdové sazby“, který je podněcován snížením množství volného času. Se zvyšující se mzdovou sazbou roste také důchod. Se zvyšujícím se důchodem roste touha po koupi většího množství statků. Pro větší množství statků je potřeba obětovat více volného času.

Při vyšších mzdách dochází k situaci, kdy převládá důchodový efekt. V praxi to znamená, že lidé nabízí méně práce a nakupují více volného času. Taková nabídka je velice

33 BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti na trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, s. 11. 34 Tamtéž, s. 20-21. 35 HRUŠKA TVRDÝ, L. Trh práce a vzdělanost v regionálním kontextu. Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava, 2007, s. 8. 18 individuální. Individuální je především posouzení toho, jak vysoká je relativně vysoká a relativně nízká mzdová sazba.36

3.4 Vzdělávání dospělých

Výchova a vzdělání jsou procesem, který směřuje k rozvíjení poznání a k upevnění vlastních postojů a chování. K tomu dochází také při jednání člověka v uplatňování poznaného v sociálních a pracovních vztazích i při výkonu jakékoliv praktické činnosti. Výchovné a vzdělávací procesy se podílí na utváření člověka.

Uvádí se, že vzdělaní lidé mají větší schopnost reagovat na měnící se požadavky trhu práce. Jsou vyhovujícími pracovníky pro náročné požadavky nově vznikajících progresivních oborů, jsou ochotni velice dobře přijímat nové poznatky. Vzdělaný člověk se taktéž lépe vyrovnává s nezaměstnaností. Vzdělání může být pojímáno jako ochrana před nezaměstnaností a mělo by být chápáno jako příprava na určité pracovní místo. Vzdělání přesahuje pracovní aktivity, rozvíjí schopnosti a talent, kultivuje morální a duchovní hodnoty, utváří citový potenciál. Do procesu učení je zahrnuto nabývání znalostí, rozvoj schopností prostřednictvím vzdělávání na všech stupních škol, dále také poznatky získané různými školeními a praxí při práci v běžném životě. Jedinec na trhu práce nabízí službu práce více či méně podpořenou lidským kapitálem. Z pohledu trhu práce jsou firmy ochotné zaplatit vzdělané pracovníky, pracovníci na straně nabídky jsou ochotnější nést náklady na své vzdělání pouze tehdy, pokud je to pro ně výhodné. Pracovníci s vyšším lidským kapitálem jsou v průměru lépe finančně ohodnoceni než ti, kteří mají lidského kapitálu méně.37

Vzdělání a proces vzdělávání hraje důležitou roli při budování pozice absolventů, kteří vstupují na trh práce. Vzdělání je obecně charakterizováno jako soustava vědeckých a technických vědomostí, intelektuálních a praktických dovedností včetně utváření morálních rysů a zájmů. Vzdělání je výsledkem procesu vzdělávání.38

3.5 Vymezení rizikových skupin na trhu práce

Ohrožené skupiny osob neboli znevýhodněné skupiny obyvatel členíme do více kategorií, kterými jsou:

36 BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti na trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003,s. 140. 37Tamtéž, s. 32, 33 a 43 38 HRUŠKA TVRDÝ, L. Trh práce a vzdělanost v regionálním kontextu. Vysoká škola Báňská- Technická univerzita Ostrava, 2007, s. 8. 19 Lidé s nízkým vzděláním a bez kvalifikace - nekvalifikovaní pracovníci jsou největší skupinou dlouhodobě nezaměstnaných osob, část z nich tvoří i absolventi základních škol. Často se jedná o mladé lidi, kteří mají problém se vzděláváním a nemají třeba vůbec zájem o zaměstnání. Do této skupiny patří také osoby, které se chovají společensky nežádoucím způsobem, jsou to např. lidé závislí na alkoholu, drogách, osoby propuštěné z nápravných zařízení a další nepřizpůsobiví občané. Tyto osoby žijí uvnitř systému podpor a jsou trvale závislé na státu. 39

Fyzické osoby se zdravotním postižením – osobám se změněnou pracovní schopností jejich zdravotní postižení nejenže značně ztěžuje uplatnění na trhu práce, ale další problémy, které často provázejí jejich zaměstnávání, se ještě znásobují. Nejčastěji se vyskytuje špatné architektonické řešení místa, kde by mohl být uchazeč se změněnou pracovní schopností zaměstnán. Většina starších staveb totiž nepočítala s bezbariérovým přístupem do budov. Dnes už stanovuje stavební zákon, že musí mít každá nová stavba vyřešený bezbariérový přístup, pro potencionálního zaměstnavatele však představuje odstranění bariér na starších budovách tak vysoké náklady, že je pro něj často výhodnější platit odvody za nesplnění povinného podílu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností. Dalším problémem zaměstnávání těchto osob je dopravní obslužnost do místa výkonu zaměstnání. Bezbariérová městská hromadná doprava totiž stále ještě není samozřejmostí. Svou roli zde hrají také předsudky a obavy, které často plynou z pouhého nedostatku informací. V nedávné době bylo běžné vyčleňovat jakkoliv zdravotně postižené osoby ze života majoritní zdravé společnosti a umisťovat je do nejrůznějších ochranných zařízení. Společnost se tak nenaučila se zdravotně postiženými žít a všeobecně rozšířená je i mylná informace, že zaměstnanci se změněnou pracovní schopností vykonávají svou práci méně kvalitně či pomaleji. Jedná se o jednu z nejvíce znevýhodněných skupin na trhu práce, proto je politika zaměstnanosti směřovaná pro tyto osoby, snad nejlépe legislativně ošetřená.40

Fyzické osoby do 20 let věku a absolventi – fyzické osoby do 20 let věku a absolventi vysokých škol do dvou let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Tato skupina tvořila dle Zákona o zaměstnanosti dvě různé kategorie ohrožených skupin na trhu práce. FO do 20 let a absolventi jsou ohroženi nezaměstnaností zejména z důvodů chybějící praxe a nedostatečných pracovních návyků. Neúspěšné hledání pracovního uplatnění na začátku pracovní kariéry může u tak mladého člověka vést ke

39BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada, 2002, s. 114. 40 KUCHAŘ, Pavel. Trh práce: sociologická analýza. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007, s. 11. 20 ztrátě motivace. Statistiky uvádějí, že je úspěšnost při získávání zaměstnání u této skupiny uchazečů podobně jako u ostatních skupin ovlivněna stupněm dosaženého vzdělání. Nejhorší postavení mají uchazeči se základním, případně nedokončeným základním vzděláním, zatímco méně ohrožení jsou absolventi vysokých a vyšších odborných škol.41

Osoby bez přístřeší – osoby, které nemají ubytovací možnosti, popř. obývají nouzová obydlí;

Osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody;

Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané;

Osoby pečující o osobu blízkou – osoby pečující o osobu blízkou z různých příčin ohroženou sociálním vyloučením, které se samy díky této péči dostávají do situací, kdy jsou znevýhodněny v přístupu ke službám či na trh práce.42

3.6 Trh práce a politika zaměstnanosti v ČR po roce 1989

Trh práce do roku 1989 v podstatě neexistoval. K regulaci zaměstnanosti docházelo prostřednictvím plánování pracovních sil. Organizovaný nábor a rozmisťování pracovníků jsou administrativními opatřeními, která pomáhají dosahovat tzv. pseudorovnováhy v zaměstnanosti. Proto vznikla přezaměstnanost a produktivita práce se pohybovala na pouhých 50-65% oproti vyspělým zemím. S příchodem tržní ekonomiky a trhu práce se situace zaměstnanosti v ČR změnila a nastal fenomén nezaměstnanosti. K největšímu nárůstu nezaměstnanosti na trhu práce došlo v roce 1997.

Vývoj nezaměstnanosti prošel třemi etapami. První etapa se datuje do let 1990 až 1992. V té době zaměstnanci opouštěli svá místa kvůli atraktivnějším, které nově vznikaly v sektoru služeb, začal se rozvíjet soukromý sektor a OSVČ se začaly vyskytovat častěji. Míra nezaměstnanosti byla vcelku nízká. Druhá etapa (1992 až 1997) se projevila rostoucí mírou nezaměstnanosti. Rostly také nároky na pracovníky a jejich flexibilitu. Mnoho firem zaniklo a uvolněná pracovní síla nemohla nalézt pracovní uplatnění. Třetí etapa nastala po

41 Tamtéž 42Komora sociálních podniků [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://www.komora-socialnich- podniku.cz/socialni-podnikani/osoby-znevyhodnene-na-trhu-prace/

21 roce 1998, kdy se začaly zvyšovat tlaky v tržním prostředí a začala se zvyšovat také míra dlouhodobé nezaměstnanosti.43

43 HRUŠKA TVRDÝ, Lubor. Trh práce a vzdělanost v regionálním kontextu. Vyd. 1. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2007, s. 7 22 4 Regionální politika

Následující kapitola obsahuje zejména základní informace o pojmech regionální politika, strategické plánování a popisuje organizace a instituce, které ovlivňují regionální trh práce. Nalezneme zde dva hlavní nástroje, prostřednictvím kterých je uskutečňována regionální politika.

4.1 Vymezení pojmu

Regionální politika je součástí sociálních, ekonomických a také ekologických politik, pomocí kterých se snaží jednotlivé státy docílit ekonomického růstu, udržitelného rozvoje, kvalitního životního prostředí, politické i sociální stability. Přílišná rozdílnost v socioekonomické vyspělosti regionů může významně ovlivňovat i ekonomický růst celého státu. Proto je uplatňována regionální politika, která má za cíl zmírnění či úplné odstranění rozdílů v rozvoji regionů a má také přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti regionů, potažmo celé národní ekonomiky.44

V případech, kdy je regionální politika správně uplatňována, může pomoci dlouhodobě dosáhnout prosperity v každém regionu na takové úrovni, že bude plně odpovídat ekonomickému potenciálu a nebude docházet k sociálním kolapsům. Z dlouhodobého hlediska může tedy správně uplatňovaná regionální politika přinést úsporu veřejných výdajů. Kupříkladu v případě podpory ekonomických subjektů k lokaci výroby v konkrétním regionu zde dochází k podnícení ekonomických aktivit, které mohou následně přinést snížení nezaměstnanosti a tím i úsporu výdajů na sociálních dávkách, čímž se zároveň zvýší daňové příjmy.

Regionální politika je uskutečňována několika nástroji. Za dvě hlavní skupiny nástrojů rozvoje můžeme považovat nástroje finanční a nefinanční. a) Finanční nástroje

Mezi finanční nástroje, které napomáhají jednotlivým regionům k rozvoji, patří investiční a neinvestiční pobídky. Jedná se o různé formy poskytnutých dotací, úvěrů, záruk a grantů. Dále je možné sem zařadit různá daňová zvýhodnění, která mohou mít podobu slev na daních, daňových prázdnin atd. Mezi další finanční nástroje, které slouží k podpoře růstu jednotlivých regionů, se řadí také rozpočtová zvýhodnění, kam patří např. dotace. K finančním nástrojům také řadíme kapitálové podílnictví.

44WOKOUN, René. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, s. 29. 23 b) Nefinanční nástroje

K nefinančním nástrojům působícím na rozvoj regionů patří zejména administrativní nástroje, kam lze zahrnout přípravu vhodné legislativy, která by ve výsledku měla co nejvíce napomáhat aktivitám jednotlivých subjektů. Dále se jedná o institucionální nástroje, kam je řazeno strategické plánování, programování rozvoje a řízení rozvoje ze strany konkrétních institucí odpovědných za regionální rozvoj. Významně přispívají k pozitivnímu působení také věcné a ostatní nefinanční nástroje. Jedná se o uplatňování a využívání různých forem poradenství a kladení důrazu na vhodnou a účelnou propagaci jednotlivých záměrů.45

4.2 Strategické plánování

Strategický regionální plán

Jedná se o obecný pojem, který obsahuje různé strategické rozvojové dokumenty, které vznikají na úrovni obcí, měst a mikroregionů, popř. jiných dobrovolných sdružení obcí, měst, krajů, regionů soudržnosti a státu.

Strategický plán rozvoje

Strategický plán rozvoje obce je základní dokument strategického řízení, který deklaruje dlouhodobé cíle rozvoje obce a rovněž vymezuje základní způsoby toho, jak lze těchto cílů dosáhnout. Je koncipován na 10 až 15 let období rozvoje a je v něm obsažena oblast společensko-politická, systémová a věcná.

Strategické cíle

Strategické cíle určují, jakým směrem by měl směřovat hospodářský rozvoj regionu. Tyto cíle jsou odvozeny od SWOT analýzy46 a vizí regionu o jeho budoucím vývoji.47

4.3 Organizace a instituce ovlivňující regionální trh práce

1. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) – řídí a koordinuje činnost státní správy, klade důraz na dodržování zákonů při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.

45WOKOUN, René. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, s. 331. 46 SWOT analýza hledá silné, slabé stránky, příležitosti a hrozby 47Tamtéž, s. 335.

24 Mezi jeho povinnosti a pravomoci patří také zpracování celostátní koncepce a programu státní politiky zaměstnanosti a řešení základních aspektů trhu práce. Dále také sledovat a vyhodnocovat fungování trhu práce, připravovat prognózy vývoje trhu práce a v případě nutnosti připravovat opatření ovlivňující poptávku po práci a nabídku práce. MPSV musí také usměrňovat příliv pracovních sil ze zahraničí, řídit úřady práce atd. 2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 3. Ministerstvo pro místní rozvoj – je ústředním orgánem státní správy a má v kompetenci např. zabezpečení regionální politiky a podporu zaměstnanosti, politiku bydlení, oblast bytových fondů, nájmy bytů a nebytových prostor, územní plánování a další. 4. Úřady práce, agentury práce a personální agentury – pro výkon na trhu práce mají úřady práce vytvořené poradní orgány, které jsou složeny ze zástupců odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, družstev a krajů. Tyto poradní orgány mají za úkol koordinovat činnosti při provádění státní politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v příslušné oblasti České republiky. 5. Vzdělávací instituce – školy, školská zařízení a další organizace působící ve vzdělávání. 6. Hospodářská komora ČR – zastupuje v České republice podnikatelskou veřejnost, chrání zájmy malých, středních a velkých podniků a svých členů, kteří se sdružují v regionálních sítích komor a živnostenských společnostech. Klíčovým úkolem je podpora rozvoje podnikání v ČR. V současné době má hospodářská komora 14 regionálních komor a desítky komor působících v různých oblastech naší republiky. 7. Odborové svazy – jsou důležité při kolektivním vyjednávání, spolupracují při tvorbě legislativních předpisů z oblasti trhu práce. Odbory mají za cíl získat co nejlepší pracovní podmínky pro zaměstnance a své členy. Odborové svazy jsou taktéž aktivními členy evropských a světových odborů, kde podporují, aby proces evropské integrace obsahoval ekonomickou a sociální oblast a aby zájmy světového obchodu nebyly v rozporu s lidskými právy.48

48HRUŠKA TVRDÝ, L. Trh práce a vzdělanost v regionálním kontextu. Vysoká škola báňská- Technická univerzita Ostrava, 2007, s. 15. 25 5 Charakteristika okresu Frýdek-Místek

Okres Frýdek-Místek disponuje nerostným bohatstvím, které představuje především černé uhlí, okres byl proto zaměřen na těžký průmysl. Zemědělství je orientováno na chov skotů, na pěstování řepky a obilovin. Přibližně polovinu území tvoří lesní půdní fond, nachází se zde nejen Chráněná krajinná oblast Beskydy, ale také státní přírodní rezervace či chráněné přírodní naleziště a útvary. Mezi větší města patří Frýdek- Místek, Třinec, Frýdlant nad Ostravicí a Jablunkov. V okrese se nachází relativně početné národnostní minority. Polská menšina představuje přibližně 7% a nachází se především v okolí Třince a Jablunkova. Slovenská menšina tvoří okolo 2%.

Poloha

Okres Frýdek-Místek se rozprostírá na 1208 km2 v nejvýchodnější části České republiky na území Moravskoslezského kraje. Okres sousedí na severovýchodní a východní straně s Polskem a na jihovýchodní straně se Slovenskem. Na jihozápadě hraničí s okresem Vsetín, na západě s okresem Nový Jičín a na severní straně s okresem Ostrava- město a také s okresem Karviná.49

Území okresu tvoří z velké části Moravskoslezské Beskydy, mezi nejvyšší vrcholy patří Lysá hora (1323 m), Smrk (1276 m) a Travný (1203 m). Nejnižším bodem v okrese je obec Krmelín s nadmořskou výškou pouhých 225 m.

Nejvýznamnějším tokem oblasti je řeka Ostravice, která pramení v Beskydech a vlévá se do řeky Odra, která také protéká sledovaným územím, další významnou řekou je řeka Olše, která teče do Polska.

5.1 Demografický popis oblasti

V okrese žije okolo 213 000 obyvatel a svou rozlohou je druhým největším okresem v kraji. Je členěn na 72 obcí, z nichž 6 má statut města. Jedná se o města Brušperk, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Paskov a Třinec. Okres je tvořen čtyřmi mikroregiony, kterými jsou Frýdek-Místek, Třinec, Frýdlant nad Ostravicí a Jablunkov.

49Charakteristika okresu Frýdek-Místek. Český statistický úřad [online]. 2019 [cit. 2019-10-21]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xt/charakteristika_okresu_frydek_mistek

26 Frýdek-Místek

Město Frýdek-Místek se nachází v srdci Lašska na soutoku řek Ostravice a Morávky pod Beskydskými vrcholky. Žije zde dnes téměř 60 000 obyvatel. 1. ledna 1943 byly dvě samostatná města Frýdek a Místek spojena v jedno dvojměstí. Frýdek-Místek tvoří atraktivní bránu Beskyd díky své poloze na dopravní křižovatce R48 a R56. Nejznámějšími místy jsou dvě centrální náměstí – Zámecké ve Frýdku a náměstí Svobody v Místku, dále třída G. Masaryka, frýdecký zámek, Sady B. Smetany a rekreační oblast Olešná.

V minulosti se ve Frýdku i v Místku dařilo zejména průmyslu dřevařskému, textilnímu a železářskému. První textilie Slezan, dnes již zrušená, vznikla v roce 1832, Karlova huť (pozdější Válcovny plechu) v roce 1833. Frýdek-Místek prochází v posledních letech dynamickým rozvojem. Patří mezí hlavní průmyslová centra s nízkou nezaměstnaností.50

Třinec

Město Třinec leží v údolí Slezských a Moravskoslezských Beskyd, která nabízí krásná panoramata. Díky okolní přírodě je Třinec a jeho okolí atraktivní turistickou destinací. Nejvyšším bodem je Javorový vrch (1032 m), dalšími významnými vrcholy jsou Ostrý a nedaleká Čantoryje na hranici s Polskem. Slezské Beskydy jsou turisty velmi oblíbené pro svou krásnou přírodu a četnost turistických chat v okolí. Třinec je svou polohou důležitým dopravním uzlem a spojením se sousedním Slovenskem. V blízkém okolí města se nachází několik hraničních přechodů. Jeden z nich je přímo v městské části Horní Lištná.51

Město Třinec i okolní obce ovlivnila výstavba Třineckých železáren a zajištění velkého počtu pracovních míst. Železná ruda se pro nově vzniklé železárny těžila v obcích Guty, Ropice, Vendryně a Nýdek. V Kojkovicích a Vendryni obyvatelé upustili od zemědělství a v 19. st. začali těžit vápenec a vápno pro přilehlé hutě. Železárny se neustále rozvíjely a poskytovaly obživu stále většímu počtu obyvatel, což přineslo rozvoj i okolních obcí, výstavbu škol, kostelů a obytných budov. Třinecké železárny jsou dodnes největším zaměstnavatelem v okrese.52

50 Představení. Visitfm [online]. 2019 [cit. 2019-10-21]. Dostupné z: https://visitfm.cz/o-meste/predstaveni 51 O městě. Třinec i ty [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné z: http://trinecko.cz/obecne-informace/ms- 24842/p1=24842 52 WAWRECZSKA, Henryk. Třinec a okolí v proměnách času. Třinec: Wart, 1997, s. 8. 27 Frýdlant nad Ostravicí

Frýdlant nad Ostravicí je podhorským městem v údolí řeky Ostravice pod Lysou horou. Je vstupní bránou do Moravskoslezských Beskyd, atraktivitu místa podtrhují nedaleká golfová hřiště na Čeladné a na Ostravici.

Styl života horské osady změnily železárny a hamry v 17. století. Frýdlant se tehdy stal jedním z nejvýznamnějších center hutní výroby na Moravě. Frýdlant je výchozím bodem cyklistických výletů i náročnějších horských túr. Nabízejí se zde výšlapy přes Ondřejník na vrchol Skalka nebo na Lysou horu. Jedna z nejkratších tras s překrásnými výhledy vede okolo Satinských vodopádů přes skautský památník Ivančena a sedlo Malchor až na nejvyšší vrchol Beskyd.53

Jablunkov

Jablunkov je nejvýchodnějším městem v České republice. V současné době má přibližně 5 550 obyvatel, z toho 73% se hlásí k národnosti české, 23% k národnosti polské a 3% k národnosti slovenské.

Jablunkov a jeho okolí je turistickým i rekreačním rájem. Město je obklopeno Slezskými Beskydy, Moravsko-slezskými Beskydy a Slovenskými Beskydy. Město bylo odjakživa historickým centrem specifické kultury Gorolů, kteří si po staletí zachovali jak své jedinečné zvyky, tance, písně, tak i řemeslo a dlouho se zde držel i lidový kroj. Folklor ve městě stále žije, důkazem je působnost mnoha folklorních souborů a kapel.54

5.2 Bydlení

Podle údajů z posledního Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 bylo v okrese celkem 76 973 obydlených bytů, z toho bylo 41 886 obydlených rodinných domů a 32 087 bytových domů. Velká část obydlených bytů se nachází ve vlastním domě, a to celkem 33 678.55

Okres Frýdek-Místek disponuje nejdražšími byty v Moravskoslezském kraji, které jsou nabízeny jak k prodeji, tak k pronájmu. Vyšší cena nabízených bytů se vysvětluje zejména nižší mírou nezaměstnanosti oproti ostatním okresům. Míra nezaměstnanosti je na

53 Frýdlant nad Ostravicí. Kudyznudy [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné z: https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/severni-morava-a-slezsko/beskydy-a-valassko/frydlant-nad- ostravici 54 Současnost města [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné z: http://www.jablunkov.cz/mesto/ 55 Vybrané základní ukazatele podle krajů a okresů České republiky. Český statistický úřad [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup- objekt&pvo=ZVCR034&pvokc=&katalog=30628&z=T

28 nízké úrovni zejména díky velkým podnikům automobilového, hutního a zpracovatelského průmyslu, rovněž díky dobré dostupnosti okolních obcí a okresů, které nabízejí kvalitní zaměstnání. K dalším faktorům, které navyšují průměrnou cenu prodeje a pronájmu bytů patří například nízká míra kriminality a ubytování v lukrativních oblastech, kterými jsou Beskydy, které nabízejí mnoho společenských a sportovních aktivit. Za hlavní vyhledávanou obec lze považovat například Čeladnou, která výrazně navyšuje průměrnou cenu bytů v okrese, v této obci se průměrná cena prodeje a pronájmu bytů pohybuje vysoko nad průměrem ostatních obcí i v ostatních okresech.56

5.3 Charakteristika trhu práce v okrese Frýdek-Místek

Dlouhodobý historický vývoj velice ovlivnil hospodářství a zaměstnanost okresu. Okres je zaměřen především na zemědělství a průmysl, průmysl však převládá. V 90. letech minulého století zastavovaly těžbu doly Paskov a Staříč, hutní podniky omezovaly výrobu, díky tomu se zvyšovala nezaměstnanost.

Mezi silné stránky okresu na trhu práce můžeme zařadit tradici v řadě průmyslových odvětví, dále rozvinutou průmyslovou základnu, mladší věkovou strukturu ve srovnání s celorepublikovým průměrem, zvyk obyvatel dojíždět za prací, přísun zahraničních investorů, dostatečnou kapacitu školských zařízení a kulturní i přírodní potenciál. Mezi slabé stránky okresu na trhu práce patří velká vzdálenost mezi regiony, poddolované části území, pásma hygienické ochrany vod, špatné spojení na větší vzdálenosti, odliv vzdělaných osob v produktivním věku, nevyvážená nabídka a poptávka na trhu práce a špatná kvalita životního prostředí.57

V roce 1989 vykazovalo 6 okresů v ČR více než 60% zaměstnaných v průmyslu, mezi nimi byl také okres Frýdek-Místek. Tento jev byl na konci devadesátých let unikátní. Vyšší index specializace v druhém sektoru národního hospodářství je rovněž dán průmyslovou tradicí okresu a hojným počtem podniků s více než 2 000 zaměstnanci.

Nejsilnějšími zaměstnavateli v roce 1990 byl OKR a Třinecké železárny. OKR se v roce 1991 stal akciovou společností OKD, zásadními kroky v restrukturalizaci podniku byl rychlý útlum ostravských dolů, snižování počtu zaměstnanců a postupná privatizace podniku. V období let 1990-2001 skončila těžba ve 14 dobývacích prostorech v ostravské a petřvaldské části revíru na území o velikosti 180 km2. Na trhu práce v okrese byly

56HORSINKOVÁ, Tereza. Cenová analýza bydlení v ČR [online]. Ostrava, 2018 [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10084/132890. Bakalářská práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. 57 Úřad práce Ostrava. Analýza stavu a vývoje trhu práce v MSK za rok 2010.Ostrava. 2011. s. 58. 29 zaznamenány výrazné změny. Mnohé průmyslové podniky (Slezan, Válcovny plechu, Ostroj a další) se dostaly do situace, kdy chyběla poptávka po výrobcích, byli nuceni omezit výrobu a snížit počty svých zaměstnanců.

Slezan a Mostárna zcela zanikli, Hutní montáže koupila nizozemská firma Huisman Konstrukce, s.r.o., majitelem Válcoven plechu se stal ArcelorMittal Ostrava a.s. Příchod nových zahraničních investorů na území okresu je přínosem z pohledu utvoření nových pracovních míst.58

V následujících letech se do roku 1997 míra nezaměstnanosti relativně stabilizovala a pohybovala se mezi 3,3% a 6,6%. Situace na trhu práce se sice jevila ustálená, faktem zůstává, že nedošlo k dostatečné restrukturalizaci průmyslu. V následujících letech se tyto nedostatky projevily stoupáním nezaměstnanosti. Do roku 2000 měl okres Frýdek-Místek vyšší míru nezaměstnanosti než Moravskoslezský kraj. Ke stabilizaci došlo až v průběhu roku 2004, kdy se zastavil propad ekonomiky, oproti ČR měl okres vysokou míru nezaměstnanosti, která se nejvíce prohloubila v letech 2000-2005.59Od roku 2004 v okrese počet nabízených pracovních míst rostl. V roce 2007 začala stavba automobilky v Nošovicích. V roce 2011 zaměstnávala automobilka 2500 zaměstnanců, subdodavatelé automobilky vytvářejí dalších několik tisíc pracovních míst.

5.4 Zaměstnanost polských a slovenských občanů

Na trhu práce celého okresu Frýdek-Místek působilo k datu 2.1.2012 2370 občanů Slovenské republiky a 780 občanů Polské republiky. Bohužel, stejně jako je tomu i v dalších evropských příhraničních regionech, tato čísla již nelze nadále konkretizovat. Nejsme schopni určit, zdali se jedná o občany přilehlých příhraničních částí Polska a Slovenska, sousedících s Třineckem, nebo se jedná o slovenské agenturní pracovníky nošovické továrny Hyundai, ani není možné říci, kolik z těchto zaměstnanců působilo na Třinecku.

58Liberty Ostrava a.s.: Historie společnosti [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné z: https://libertyostrava.cz/o-spolecnosti/historie-spolecnosti.aspx 59Strategie území správního obvodu ORP Frýdek-Místek [online]. In: . 2015 [cit. 2019-11-21]. DOI: Strategie území správního obvodu ORP Frýdek-Místek. Dostupné z: http://www.smocr.cz/obcesobe- docs/Fr%C3%BDdek-M%C3%ADstek/SD_Fr%C3%BDdek-M%C3%ADstek.pdf

30 PRAKTICKÁ ČÁST

Praktická část je rozdělena na několik kapitol. První kapitola se zabývá metodologií, kde je objasněn cíl praktické části, určeny dílčí cíle a hypotézy, jsou zde popsány použité metody a výběr vzorků. Druhá kapitola analyzuje mobilitu, nezaměstnanost a také měnící se počet obyvatel v posledních letech. Třetí kapitola je věnována dotazníkovému šetření. 6 Metodologie

Cílem praktické části diplomové práce je analýza sekundárních dat a zhodnocení vývoje počtu obyvatel a vývoj nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek v posledních letech. Budou porovnávány jednotlivé roky. Výzkum byl prováděn formou dotazníkového šetření a zabývá se osobami žijícími na území okresu Frýdek-Místek. Výzkum doplnil a podpořil informace o dojížďce za prací a o ochotě za prací dojíždět.

Dílčí cíle:

DC1: Zmapovat vývoj počtu obyvatel a vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých letech po roce 1989.

DC2: Zmapovat mobilitu, dojížďku za prací.

6.1.1 Formulace hypotéz

Na základě vymezeného hlavního cíle a dílčích cílů byly zformulovány následující hypotézy:

H1: Dlouhodobá nezaměstnanost v okrese Frýdek-Místek má klesající charakter a nejproblémovější jsou odlehlé obce v horských oblastech.

H2: Počet obyvatel klesá v důsledku nízké porodnosti, obyvatelstvo se z měst stěhuje do okolních obcí.

H3: Lidé jsou ochotni dojíždět za prací, je pro ně důležitější vyšší mzda, kterou nalézají ve vzdálenějších oblastech.

6.1.2 Použité metody

V praktické části byla použita kvantitativní metoda. Prvním cílem praktické části je zmapování vývoje počtu obyvatel a vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých letech po roce 1989. U tohoto mapování byla použita analýza sekundárních dat a byla porovnávána jednotlivá data, která měla zjistit vývoj počtu obyvatel a vývoj nezaměstnanosti, zdali 31 v jednotlivých letech klesá, stoupá, či je konstantní. Data byla získávána převážně z Českého statistického úřadu, aby byla co nejaktuálnější. Ve druhé části práce byl použit strukturovaný dotazník, který obsahuje 11 otázek. Prvních 5 otázek má identifikační charakter, šestá a sedmá otázka se dotazuje způsobu a času dojížďky do zaměstnání, zbylé čtyři otázky se vztahují k prioritám při výběru zaměstnání a k ochotě do práce dojíždět.

6.1.3 Výběr vzorků

Respondenti k dotazníkovému šetření byli vybráni náhodně, jelikož dotazník byl umístěn na internetových stránkách online. Respondenti vyplňovali dotazník přes internet, kde se výsledky odesílaly ihned a tím mohly být výsledky průběžně kontrolovány. Dotazník vyplnilo 77 respondentů žijících ve Frýdku-Místku. Jsem si vědoma toho, že je to příliš malý vzorek na paušalizování výsledků v širší míře, ale dotazník má pouze doplňující charakter a mým cílem je pouze přiblížit problematiku, které se v této práci věnuji.

32 7 Analýza sekundárních dat

Tabulka č. 1 Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje

2014 2015 2016 2017 2018

Moravskoslezský 1 217 676 1 213 311 1 209 879 1 205 886 1 203 299 kraj

Bruntál 94 573 93 718 93 080 92 453 92 018

Frýdek-Místek 212 987 213 260 213 628 213 686 214 187

Karviná 255 945 253 518 251 370 249 377 247 887

Nový Jičín 151 724 151 762 151 737 151 566 151 680

Opava 176 807 176 742 176 600 176 385 176 254

Ostrava-město 325 640 324 311 323 464 322 419 321 273 Zdroj: Počet a věkové složení obyvatel k 31.12. Český statistický úřad [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&katalog=31737&pvo=DEM01D, vlastní zpracování

V rámci celého Moravskoslezského kraje klesá počet obyvatel, v rámci jednotlivých okresů jsou velké rozdíly. V celém kraji se jedná za posledních 5 let o postupný každoroční pokles počtu obyvatel. V okrese Bruntál dochází rovněž k postupnému úbytku obyvatel, za posledních 5 let došlo v okrese k poklesu o 2 555 osob. Okres Frýdek-Místek vykazuje jako jediný ze sledovaných okresů kladný přírůstek obyvatel. O tom, zda se jedná o přírůstek vlivem stěhování či přirozený přírůstek si řekneme v dalších kapitolách. Za posledních 5 let došlo k nárůstu počtu obyvatel o 1200. Okres Karviná má klesající tendenci, postupně od roku 2014 ztratil 8 058 obyvatel. Okres Nový Jičín má relativně stabilní vývoj počtu obyvatel. Mezi lety 2014 a 2015 byl zaznamenán mírný nárůst, v dalších dvou letech naopak pokles a mezi lety 2017 a 2018 narostl počet obyvatel o 114. Okres Opava zaznamenává každoroční pokles obyvatel, za posledních 5 let o 553. V okrese Ostrava-město sledujeme taktéž meziroční trvalý úbytek obyvatel. Od roku 2014 došlo k poklesu o 4 367 osob.

33 Tabulka č. 2 Srovnání přírůstku obyvatel v okrese Frýdek-Místek s Moravskoslezským krajem

Rok 2014 2015 2016 2017 2018 okres F- okres F- okres F- okres F- okres F- MS kraj MS kraj MS kraj MS kraj MS kraj M M M M M Celkový 450 -4 156 273 -4 365 368 -3 432 58 -3 993 501 -2 587 přírůstek Přirozený 23 -1 118 - 228 -1 684 - 3 -1 081 - 94 -1 482 28 -1 262 přírůstek

Živě narození 2 159 11 999 2 077 11 866 2 157 12 052 2 189 12 078 2 249 12 387

Zemřelí 2 136 13 117 2 305 13 550 2 160 13 133 2 283 13 560 2 221 13 649

Přistěhovalí 2 536 4 805 2 690 5 125 2 714 5 578 2 503 5 550 2 743 6 114

Vystěhovalí 2 109 7 843 2 189 7 806 2 343 7 929 2 351 8 061 2 270 7 439

Zdroj: Vlastní tabulka z VDB [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#fx=0&k=5&pvokc=100&uroven=30&w=, vlastní zpracování

Tabulka zobrazuje přírůstek obyvatel v okrese Frýdek-Místek ve srovnání s celým Moravskoslezským krajem. V tabulce je srovnáván celkový přírůstek, přirozený přírůstek, živě narození, zemřelí, přistěhovalí a vystěhovalí v letech 2014-2018. Rok 2014 vykazuje v okrese kladný přírůstek, můžeme si povšimnout vyššího počtu živě narozených dětí, než je úmrtnost, zároveň převažuje počet přistěhovalých nad vystěhovalými. V celém Moravskoslezském kraji je situace úplně jiná, dochází ke každoročnímu úbytku obyvatel, a to jak vlivem vyšší úmrtnosti než je porodnost, tak také vlivem vystěhování velkého počtu obyvatel. Rok 2015 vykazuje v okrese celkově kladný přírůstek, avšak přirozený přírůstek vykazuje záporné hodnoty. V roce 2015 se ve sledovaném okrese narodilo o 228 dětí méně, než zemřelo. Celkový kladný přírůstek je plusový vlivem vyššího počtu přistěhovalých osob. V roce 2016 je v okrese téměř vyrovnaná úmrtnost s porodností, počet přistěhovalých osob opět navyšuje celkový přírůstek obyvatel. V roce 2017 se znovu objevuje celkový kladný přírůstek a záporný přirozený přírůstek. Rok 2018 vykazuje nejvyšší čísla, co se týče celkového i přirozeného přírůstku a v celém Moravskoslezském kraji je úbytek ze sledovaných pěti let nejni žší. Trend je aktuálně takový, že se zvyšuje porodnost a okres Frýdek-Místek je zřejmě oblíbeným místem pro nově přistěhovalé.

34 Tabulka č. 3 Přírůstek/úbytek stěhováním v jednotlivých správních obvodech okresu Frýdek-Místek v letech 2014-2018

Přírůstek/úbytek stěhováním 2014 2015 2016 2017 2018 SO ORP Frýdek-Místek 277 306 198 110 217 SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 285 150 162 127 191 SO ORP Jablunkov -9 -49 14 -35 16 SO ORP Třinec -126 94 -3 -50 49 Zdroj: Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#k=5&pvokc=65&uroven=50&w=, vlastní zpracování Tabulka uvádí přírůstek a úbytek obyvatel vlivem stěhování v jednotlivých správních obvodech sledovaného okresu. Z tabulky je zřetelné, že atraktivními oblastmi pro nově přistěhovalé jsou Správní obvod obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek a Frýdlant nad Ostravicí, zatímco SO ORP Jablunkov a Třinec se netěší takové oblibě. Ještě v roce 2017 zaznamenaly SO ORP Jablunkov a SO ORP Třinec velké ztráty v počtu obyvatel, rok 2018 už vykazuje kladné hodnoty. Je to dáno zejména tím, že Frýdlant nad Ostravicí a Frýdek-Místek disponují nádhernou přírodou pod Beskydami, zároveň nabízí dobrou dopravní dostupnost do Frýdku-Místku, eventuálně do Ostravy, kde je zajímavější nabídka pracovních míst. SO ORP Jablunkov a SO ORP Třinec disponují taktéž malebnou přírodou mimo města, avšak stav ovzduší je zde horší. Ovzduší je zde znečišťováno především Třineckými železárnami a to mnohé obyvatele odrazuje od stěhování se do těchto lokalit. Zároveň je zde horší pracovní uplatnění, zejména co se finančního ohodnocení týče.

Přírůstek a úbytek obyvatel v obcích okresu Frýdek-Místek v letech 2014-2018

Příloha č. 2 srovnává přírůstek a úbytek obyvatel v jednotlivých obcích okresu Frýdek-Místek ve sledovaných letech 2014-2018. Z tabulky je patrné, které obce zaznamenávají přírůstek a které úbytek obyvatel, v některých letech se stav v průběhu let liší. Mezi obce, které zaznamenávají největší přírůstky obyvatel, patří obce Baška, Sviadnov, Palkovice, Komorní Lhotka a Horní Domaslavice. Největší úbytek obyvatel zaznamenávají zejména města, jsou jimi Frýdek-Místek, Třinec, Jablunkov a dále obce Návsí a Pražmo.

Obec Sviadnov získala migračním přírůstkem 293 obyvatel. Území obce bezprostředně sousedí s městem Frýdek-Místek, zástavba obce na okraji katastrálního

35 území navazuje na zástavbu katastrálního území Místku. Spádovým centrem obce je zejména město Frýdek-Místek, kde je orientována vyjížďka obyvatel za prací a občanskou vybaveností. Významné jsou rovněž vazby na město Ostrava, dopravní vazby zajišťuje dálnice D56, která prochází okrajem obce a umožňuje snadné spojení jak s Ostravou, tak s Frýdkem-Místkem. Obec Baška vykazuje dlouhodobě kladné hodnoty. Od roku 2014 do roku 2018 v obci přibylo vlivem přistěhování 175 obyvatel, přírůstek je způsoben preferencemi bydlení v rodinných domech v obci ležící v těsné blízkosti okresního města Frýdek-Místek. Obec Komorní Lhotka zaznamenává dlouhodobě plusová čísla. Od roku 2014 do roku 2018 získala vlivem migrace 174 obyvatel. Jedná se o velmi atraktivní lokalitu pro svou malebnou přírodu v podhůří Beskyd s příznivým klimatem. Obec Palkovice zaznamenávala ještě do roku 2015 záporné hodnoty, ale v posledních třech letech zaznamenává výrazný přírůstek obyvatel. Za posledních 5 let se těší migračnímu přírůstku ve výši 132 obyvatel. Příčinou rychlého růstu počtu obyvatel v posledních letech je zejména intenzivní individuální bytová výstavba v obci. Růst počtu obyvatel je způsoben z velké části migrací mladých rodin do obce. Obec Horní Domaslavice zaznamenala v letech 2014-2018 přírůstek vlivem stěhování o 123 osob a je dle počtu obyvatel jednou z nejmenších obcí okresu. Obec se nachází v těsné blízkosti Žermanické přehrady, vesnice si dodnes na celém svém území zachovala typický ráz původního slezského rozptýleného typu zástavby.

Největší úbytek obyvatel je již dlouhodobě evidován v samotném centru města Frýdek-Místek. Během sledovaných let 2014-2018 ubylo v celém městě včetně okrajových částí 1302 obyvatel. Co se týče centra města, odliv obyvatel zde souvisí se stěhováním do klidnějšího prostředí, které lidé nacházejí zejména v okolních obcích jako je Sviadnov, Palkovice, Staré Město a Sedliště, v těchto obcích se neustále rozvíjí rodinná výstavba. Významný odliv obyvatel zaznamenalo druhé největší město okresu Třinec. Ve sledovaném období let 2014-2018 město vlivem stěhování přišlo o 563 obyvatel. Lidé se z města stěhují za lepším životním prostředím, které nalézají v okolních obcích, které nabízejí také klidnější bydlení. Dalším důvodem pro odliv obyvatel z města je stěhování za prací. Obyvatelstvo zde sice nachází pracovní uplatnění, Třinecké železárny stále zaměstnávají velké procento obyvatel, avšak nabízí neatraktivní finanční ohodnocení. Třetím největším městem v okrese je město Jablunkov, které ve sledovaných letech vlivem stěhování přišlo o 132 obyvatel. Jedním z problémů, se kterým se město potýká v oblasti demografického vývoje, je bezpochyby odliv mladých, vzdělaných obyvatel do větších měst. Velká část vysokoškolských studentů se do domovského regionu nevrací a to zejména pod vidinou lepšího profesního uplatnění ve městě, které nabízí rovněž lepší 36 zázemí. Obec Návsí zaznamenala v posledních pěti letech úbytek o 55 obyvatel. Obec se nachází v těsné blízkosti města Jablunkov a potýká se s obdobnými demografickými problémy a řadí se k větším obcím regionu. V současné době má 3875 obyvatel, disponuje dobrým dopravním spojením jak autobusovým, tak vlakovým, avšak dojezdová vzdálenost do měst s větším zázemím už je časově náročnější. V obci se nachází základní škola pouze s polským vyučovacím jazykem. To může být jeden z důvodů, proč není obec atraktivní pro některé mladé rodiny. Za zmínku stojí také obec Pražmo, jedná se o nevelkou obec s počtem 913 obyvatel. Za posledních 5 let zaznamenala úbytek o 28 obyvatel vlivem stěhování. Obec leží v krásném prostředí beskydských hor v údolí řeky Morávky.

Graf č. 1 Srovnání nezaměstnanosti MSK a okresu Frýdek-Místek

12.00%

10.00%

8.00%

6.00% Moravskoslezský kraj Frýdek-Místek 4.00%

2.00%

0.00% 2014 2015 2016 2017 2018 Zdroj: Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a podíl nezaměstnaných osob - územní srovnání. Český statistický úřad [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=ZAM12- E&f=TABULKA&z=T&skupId=806&katalog=30853&c=v3~2__RP2014MP12DP31&&str=v1067, vlastní zpracování

Pro názorné srovnání nezaměstnanosti byl zvolen výše uvedený graf. Hodnoty nezaměstnanosti jsou v okrese Frýdek-Místek stejně jako v celém kraji rok od roku nižší, v okrese Frýdek-Místek vykazují hodnoty nezaměstnanosti zhruba o 2-3% nižší hodnoty než na krajské úrovni. Na tomto příkladu vidíme, že se okresu Frýdek-Místek skutečně daří, nejen že jako jediný z okresů vyčnívá v porodnosti, nízké úmrtnosti, přistěhovalí převyšují množství vystěhovalých obyvatel, ale také je zde nejnižší nezaměstnanost v kraji.

37 Tabulka č. 4 Podíl nezaměstnaných osob v % 2005-2018

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Bruntál 11 10,1 8,2 6,9 10 11,1 11,4 11,9 13 13,3 11,6 9,6 7,3 5,7 Frýdek-Místek 9,1 8,3 6,5 4,5 6,1 6,7 6 6,1 7,1 7,3 6 5 3,9 3,1 Karviná 13,1 12,5 10,7 8,6 10 10,5 10,2 10,3 11,8 12,4 11,5 10,7 9,4 7,3 Nový Jičín 8,1 7,3 5,2 3,8 8 8,5 7 6,6 7,6 7,4 5,7 4,5 3,7 3 Opava 7,8 7,6 6,4 5,1 6,8 7,5 7,5 7,3 8,1 8,3 7,2 5,9 4,4 3,2 Ostrava-město 11,5 10,1 8,2 6,1 7,9 8,7 8,5 9 10,9 11,4 10,5 9,6 7,9 6 Moravskoslezský kraj 10,4 9,6 7,8 6 8,1 8,7 8,3 8,5 9,8 10,1 8,9 7,9 6,4 5 Celkem ČR 6,6 6,1 5 4,1 6,1 7 6,7 6,8 7,7 7,7 6,6 5,6 4,3 3,2 Zdroj: Český statistický úřad: Česká republika od roku 1989 v číslech - aktualizováno 16.5.2019 [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-od-roku-1989-v-cislech-2018- 2doclnafyq, vlastní zpracování

Tabulka zobrazuje srovnání okresu Frýdek-Místek s ostatními okresy v kraji, srovnání s Moravskoslezským krajem a celkovou celorepublikovou nezaměstnaností. V roce 2005 byla v okrese nezaměstnanost 9,1%, což je hodnota 3% nad celorepublikovou nezaměstnaností a zároveň nižší než je krajská úroveň. V následujícím roce nezaměstnanost klesala, ve všech okresech kraje to bylo o 1% méně než rok předchozí, na celorepublikové úrovni se podíl nezaměstnanosti zlepšil o 0,5%. Roky 2007 a 2008 zaznamenaly rapidní snížení podílu nezaměstnaných osob, v okrese Frýdek-Místek to bylo téměř o 2% každým rokem, polepšily si i ostatní okresy. Velkou zásluhu na snížení podílu nezaměstnanosti měla automobilka Hyundai, která poskytla velké množství pracovních příležitostí. Rok 2009 přinesl poměrně vysoký nárůst nezaměstnanosti, oproti předchozímu roku došlo k celorepublikovému nárůstu o 2%, příčinou byla hospodářská krize, která postihla všechny území. Ve sledovaných okresech Moravskoslezského kraje i na celorepublikové úrovni nezaměstnanost stoupala až do roku 2014. Na celorepublikové úrovni dosahovala hodnot 7,7%, v Moravskoslezském kraji 10,1%, Frýdek-Místek však svými hodnotami vyčníval a měl nejnižší nezaměstnanost v kraji. V následujících letech nezaměstnanost klesala. Každým rokem o cca 1%. V současné době má Frýdek-Místek nejlepší postavení, co se týče podílu nezaměstnanosti v kraji, na konci roku 2018 jej předběhl pouze okres Nový Jičín s hodnotou 3,0%, zatímco okres Frýdek-Místek měl podíl nezaměstnanosti 3,1%

Nezaměstnanost v obcích okresu Frýdek-Místek

Tabulka v příloze č. 3. ukazuje srovnání podílu nezaměstnaných osob za posledních 5 let v obcích okresu Frýdek-Místek. V tabulce vidíme značné rozdíly ať už mezi

38 jednotlivými roky, tak i mezi jednotlivými obcemi. Obecně lze říci, že má nezaměstnanost od roku 2014 do současnosti klesající tendenci.

Nejvyšší nezaměstnanost byla zaznamenána v obci Bílá v roce 2014, kdy dosahovala hodnot 10,3%, v následujících dvou letech byly hodnoty stále vyšší a až v posledních dvou letech se nezaměstnanost ustálila a v současné době dosahuje nepatrného 1%. Další problémovou obcí je obec Hrčava. V letech 2014 a 2015 dosahovala nezaměstnanost v této obci přes 10%, i v dalších letech byla nezaměstnanost oproti ostatním obcím v okrese vyšší, v současné době se pohybuje okolo 4%. Ve statistikách vyniká pro svou vysokou nezaměstnanost také obec Staré Hamry, kde v roce 2014 dosahovala nezaměstnanost 8,8%, od té doby nezaměstnanost postupně klesá, ale je stále nad průměrem okresu. V obci Ostravice byla zaznamenána taktéž vyšší nezaměstnanost zejména v letech 2014 a 2015. Za zmínku stojí ještě obec Krásná, kde v roce 2014 dosahovala nezaměstnanost 8,9%, v následujících třech letech se potýkala s vyšší nezaměstnaností. Dnes už se nezaměstnanost ustálila okolo 3%. Všechny tyto obce mají společné rysy, kterými jsou: nízká hustota zalidnění, poloha v blízkosti hor a lesů a velká vzdálenost do měst.

Naopak s nejnižší nezaměstnaností v okrese se mohou pyšnit tyto obce: Bystřice, dlouhodobě obec vyniká v nízké nezaměstnanosti, v roce 2014 dosahovala hodnot 3,5%, v roce 2015 3,8% ale od roku 2016 dále nezaměstnanost plynule klesá. Obec Krmelín rovněž vyniká v nízké nezaměstnanosti, v roce 2014 dosahovala hodnota 3,1%, od roku 2015 se drží pod 3%. Obec Pazderna zaznamenala oproti roku 2014 v letech 2015 a 2016 mírný nárůst nezaměstnanosti, ale v současné době se taktéž může pyšnit nízkou nezaměstnaností. Obec Smilovice dlouhodobě dosahuje velice nízkých hodnot a má jednu z nejnižších nezaměstnaností v okrese. Tyto obce už nemají společné rysy, zatímco obec Krmelín disponuje blízkou vzdáleností do Ostravy, kde je zajímavější nabídka pracovních příležitostí, obec Bystřice už je spíše odtržena, zároveň disponuje dobrým dopravním spojením a mnoho obyvatel pohodlně dojíždí do Třince nebo i vzdálenějších měst. Obec Pazderna je maličká obec, která má necelých 300 obyvatel, nachází se však blízko okresního města, zároveň disponuje krásnou přírodou poblíž Žermanické přehrady. Obec Smilovice se nachází v blízké vzdálenosti od města Třince, kde mnoho lidí nalézá své pracovní uplatnění, zároveň se zde ještě částečně drží chov skotu.

39 Tabulka č. 5 Dojíždějící do zaměstnání a podle frekvence dojížďky Dojíždějící

do zaměstnání v tom podle frekvence Kraj, okres 1 - 2x dojížďky celkem denně týdně měsíčně jinak nezjištěno

Česká republika 1 099 928 943 334 45 559 8 667 86 707 15 661

Moravskoslezský kraj 120 124 109 019 2 794 455 6 443 1 413 Bruntál 5 970 5 252 171 40 401 106

Frýdek-Místek 24 933 22 921 524 64 1 153 271 Karviná 20 354 18 548 339 51 1 195 221

Nový Jičín 17 377 15 852 322 34 941 228 Opava 13 506 12 233 340 71 684 178

Ostrava-město 37 984 34 213 1 098 195 2 069 409

Zdroj: Český statistický úřad [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup- objekt&pvo=DVCR702&pvokc=&katalog=30782&z=T, vlastní zpracování

Tabulka zaznamenává srovnání počtu osob dojíždějících do zaměstnání podle frekvence. Je zde uvedeno srovnání okresu Frýdek-Místek s ostatními okresy v kraji, s celým Moravskoslezským krajem a také celorepublikové srovnání. Ve sledovaném okrese Frýdek-Místek je zaznamenáno poměrně velké množství osob, které do zaměstnání dojíždí. Údaje jsou použity ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011.

40 8 Výsledky dotazníkového šetření

Otázka č. 1

Místo Vašeho trvalého bydliště

Tato otázka měla potvrdit, že se dotazníkového šetření účastní respondenti z okresu Frýdek-Místek a rozlišit, v jaké části okresu bydlí.

Tabulka č. 6 Bydliště respondentů Bydliště respondentů Počet Počet v % Frýdek-Místek 29 37,7 Frýdlant nad Ostravicí 0 0 Třinec 46 59,7 Jablunkov 2 2,6 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Graf č. 2 Bydliště respondentů Bydliště respondentů-počet v %

Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Třinec Jablunkov

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Dotazníkového šetření se účastnili respondenti ze všech obcí s rozšířenou působností kromě Frýdlantu nad Ostravicí. Nejvíce respondentů pochází z Třince (59,7%) a z Frýdku-Místku (37,7%)

41 Otázka č. 2

Vaše pohlaví

Tabulka č. 7 Genderové rozlišení respondentů Genderové rozlišení respondentů Počet Počet v % muž 31 40,3 žena 46 59,7 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Graf č. 3 Genderové rozlišení respondentů

Genderové rozlišení respondentů

muž žena

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Dotazníkového šetření se zúčastnilo více žen (59,7%) a méně mužů (40,3%). Je zde zřejmá generová nevyváženost, ale na hlavní cíle diplomové práce a na cíle dotazníkového šetření tato nerovnováha nemá příliš velký vliv.

Otázka č. 3

Váš věk

Otázka byla položena z důvodu zjištění věkové struktury zkoumaného vzorku.

42 Tabulka č. 8 Věk respondentů Věk respondentů Počet Počet v % do 18 1 1,3 18-24 5 6,5 25-44 53 68,8 45-46 14 18,2 64 a více 4 5,2 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Graf č. 4 Věk respondentů

Věk respondentů-počet v %

80 70 60 50 40 30 20 10 0

do 18 18-24 25-44 45-46 64 a více

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Dotazníkového šetření se nejvíce zúčastnili respondenti ve věku 25-44, tvořili 68,8%, je to z toho důvodu, že dotazníky byly rozesílány mezi mé známé, kteří se nejvíce pohybují v této věkové skupině. Další početnou skupinou byly osoby ve věku 45-64 let, kteří představovali 18,2%. Nejmenší skupiny tvořili osoby ve věku 64 a více, v počtu 5,2% a do 18 let pouhé 1,3%.

43 Otázka č. 4

Jaký je Váš současný status

Touto otázkou bylo zjišťováno, zda jsou respondenti zaměstnaní, nezaměstnaní, zda studují nebo jsou doma na mateřské dovolené, nebo jsou v důchodu.

Tabulka č. 9 Status Status Počet Počet v % zaměstnaný/á na plný úvazek 46 59,7 práce na částečný úvazek 4 5,2 nezaměstnaný/á 0 0 OSVČ 12 15,6 Student 2 2,6 mateřská dovolená 10 13 Důchodce 5 6,5 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Graf č. 5 Status respondentů Status respondentů - počet v %

70 zaměstnaný/á na plný úvazek 60 práce na částečný úvazek 50 nezaměstnaný/á 40 OSVČ 30 student 20 mateřská dovolená 10 důchodce 0

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Dotazníkového šetření se účastnili nejvíce zaměstnaní respondenti v počtu 59,7%, další početnou skupinou respondentů byli OSVČ v počtu 15,6% a matky na mateřské 44 dovolené v počtu 13%. Nejmenší počet respondentů činili důchodci v počtu 6,5%, studenti v počtu 2,6% a z nezaměstnaných osob se dotazníku nezúčastnil nikdo.

Otázka č. 5

Vyberte stupeň Vašeho vzdělání

Touto otázkou bylo zjišťováno nejen nejvyšší dosažené vzdělání, ale také zda vzdělání ovlivňuje dojížďku do zaměstnání a priority při výběru zaměstnání.

Tabulka č. 10Vzdělání respondentů

Vzdělání Počet Počet v %

Základní vzdělání a bez vzdělání 4 5,2 1 Střední odborné bez maturity 7 22,1 3 Střední s maturitou 7 48,1 1 Vysokoškolské 9 24,7 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Graf č. 6 Vzdělání respondentů

Vzdělání respondentů - počet v %

60

50 Základní vzdělání a bez 40 vzdělání Střední odborné bez 30 maturity Střední s maturitou 20 Vysokoškolské 10

0

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

45 Jako nejvyšší dosažené vzdělání uvedli respondenti v 48,1% střední s maturitou. Z grafu zřetelně vidíme, že tato skupina převažuje. Druhou příčku obsadilo vysokoškolské vzdělání, které uvedlo 24,7% dotazovaných. Střední odborné vzdělání bez maturity uvedlo 22,1% respondentů. Co se týče základního vzdělání a bez vzdělání, to uvedlo jen 5,2% respondentů.

Otázka č. 6

Jakým způsobem se dopravujete do práce/do školy

Tato otázka upřesňuje, jakým způsobem se respondenti nejčastěji dopravují. Vzhledem k tomu, že spolu s cestou do práce lidé ve většině případů spojují i ostatní pochůzky, nákupy atd., dotazuji se pouze na dojížďku do zaměstnání příp. do školy. V této otázce mohli respondenti zvolit více odpovědí a také napsat vlastními slovy jinou odpověď. Součet odpovědí tedy není 77 ani procentuálně odpovědi netvoří 100%.

Tabulka č. 11 Způsob dopravy do práce/do školy Způsob dopravy Počet Počet v % Pěšky 14 18,2 Na kole 9 11,7 Autobusem 11 14,3 Vlakem 5 6,5 Automobilem 53 68,8 Jiná 5 6,5 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

46 Graf č. 7 Způsob dopravy do práce/do školy Způsob dopravy - počet v %

80

70

60 Pěšky Na kole 50 Autobusem 40 Vlakem 30 Automobilem 20 Jiná 10

0 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

U této otázky využilo 12 respondentů možnost více odpovědí, v ostatních případech uvedli jen jednu možnost. U odpovědi jiné, kde se respondenti mohli vyjádřit vlastními slovy, uváděli, že pracují z domů nebo jsou doma, což je pochopitelné zejména pro důchodce a matky na mateřské dovolené. Nejvíce lidé využívali automobil pro svou dojížďku do zaměstnání, tuto odpověď zvolilo 68,8%, v některých případech i v kombinaci s jinými druhy dopravy, na druhém místě se umístila doprava pěšky s 18,2%, autobusem se dopravuje 14,3% respondentů, na kole 11,7% a jako nejméně používaný dopravní prostředek se ukázal vlak, který využívá pouze 6,5% respondentů.

Otázka č. 7

Jak dlouho Vám jedna cesta trvá?

Tato otázka má zmapovat čas věnovaný dojížďce do zaměstnání či do školy.

Tabulka č. 12 Čas věnovaný dojížďce čas věnovaný dojížďce Počet Počet v % do 15 minut 37 48,1 15-30 minut 19 24,7 30-60 minut 13 16,9 více než 60 minut 3 3,9 nedojíždím, pracuji z domu 5 6,5 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření 47 Graf č. 8 Čas věnovaný dojížďce

Čas věnovaný dojížďce do zaměstnání/do školy - počet v %

do 15 minut 15-30 minut 30-60 minut více než 60 minut nedojíždím, jsem doma

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Ve většině případů tráví respondenti na cestě do práce či do školy do 15 minut. Tuto odpověď zvolilo 48,1%. 15-30 minut stráví na cestě do práce 24,7% respondentů a 30-60 minut trvá 16,9% respondentů. Více než 60 minut věnují dojížďce pouze 3,9% dotazovaných. 6,5% zvolilo odpověď „nedojíždím, jsem doma“.

Otázka č. 8

Je pro Vás důležitější mzda nebo čas ušetřený dojížďkou?

Tato otázka měla zmapovat priority respondentů, zda je pro ně důležitější mzda nebo čas. V případě nepracujících jedinců měli odpovídat pouze hypoteticky. Respondenti měli na škále od 1 do 10 zvolit počet bodů, jak moc jsou pro ně mzda a čas důležité, tak aby součet činil 10.

Tabulka č. 13 Mzda vs. čas možnosti odpovědi Bodů průměr Bodů celkem Čas 3 165 Mzda 7 385 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

48 Graf č. 9 Mzda vs. čas v zaměstnání

Čas vs. mzda ušetřená dojížďkou

čas mzda

30%

70%

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

V této otázce jednoznačně zvítězila mzda, která představuje 70% získaných bodů. Čas ušetřený dojížďkou preferuje pouze 30%.

Otázka č. 9

Jak dlouho jste ochoten/ochotná strávit na cestě do práce?

Tato otázka měla zjistit, jakou maximální dobu jsou respondenti ochotni věnovat cestování do zaměstnání.

Tabulka č. 14 Doba ochoty dojíždět do zaměstnání maximální čas Počet Počet v % do 15 minut 11 14,3 do 30 minut 32 41,6 do 60 minut 20 26 nezáleží mi na délce dojížďky 14 18,2 jiná 0 0 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

49 Graf č. 10 Ochota dojíždět do zaměstnání

Ochota dojíždět do zaměstnání, čas - počet v %

0% do 15 minut 18% 14% do 30 minut

do 60 minut 26% 42% nezáleží mi na délce dojížďky jiná

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Nejčastěji respondenti odpovídali, že jsou ochotní dojíždět do 30 minut, tuto odpověď zvolilo 42% dotazovaných, druhé místo obsadila odpověď do 60 minut, kterou zvolilo 26% respondentů, 18% odpovědělo, že jim nezáleží na délce dojížďky a 14 % respondentů je ochotno dojíždět maximálně 15 minut. V nabídce byla ještě jiná odpověď pro případ, že by chtěl někdo napsat, delší čas než 60 minut, ale tuto odpověď nezvolil nikdo.

Otázka č. 10

Stěhoval/a jste se někdy za prací?

Tato otázka měla zjistit, zda se respondenti někdy stěhovali za prací, případně zda jsou v budoucnu ochotní se za prací stěhovat.

Tabulka č. 15Stěhování za prací Stěhoval jste se za prací? Počet Počet v % Ano 10 13 Ne 58 75,3 Ne, ale jsem ochoten/ochotna 9 11,7 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

50 Graf č. 11Stěhování za prací

Stěhování za prací - počet v %

12% 13%

Ano

Ne

Ne, ale jsem ochoten/ochotna

75%

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Nikdy se za prací nestěhovalo 75% respondentů, 13% dotazovaných odpovědělo, že se stěhovalo za prací a 12% respondentů odpovědělo, že se nestěhovali, ale jsou ochotni se za prací případně stěhovat.

51 Otázka č. 11

S čím jste ve svém zaměstnání nejvíce spokojeni?

Tato otázka byla nepovinná a byla určena primárně pro respondenty zaměstnané. Měli rozdělit celkem 100 bodů mezi výši mzdy, lokalitu, časovou flexibilitu a odpověď „práce mě baví“

Tabulka č. 16 S čím jste v zaměstnání nejvíce spokojeni? S čím jste nejvíce spokojeni Průměr bodů Bodů celkem Výše mzdy 44,5 2315 Lokalita 18,7 972 Časová flexibilita 11,7 608 Práce mě baví 25,1 1305 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Graf č. 12 Spokojenost zaměstnanců

S čím jste v zaměstnání nejvíce spokojeni? - průměr bodů

25% Výše mzdy 44% Lokalita Časová flexibilita 12% Práce mě baví

19%

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

U této otázky jednoznačně zvítězila výše mzdy. Tato odpověď získala 44% bodů. Na druhém místě se umístila odpověď „práce mě baví“ s 25% bodů, 19% bodů získala odpověď, že jsou respondenti spokojeni s lokalitou a 12% bodů s časovou flexibilitou.

Tato otázka byla nepovinná, celkem 24 respondentů neodpovídalo. Z 53 odpovědí 6 respondentů zvolilo všech 100 bodů pro jednu odpověď.

52 8.1.1 Ověření hypotéz

H1: Nezaměstnanost v okrese Frýdek-Místek má klesající charakter a nejproblémovější jsou odlehlé obce v horských oblastech.

Podíl nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek má od roku 2014 klesající tendenci. Za posledních 5 let se podíl nezaměstnanosti v okrese snížil o 4,2% a v současné době dosahuje 3,1% což je jeden z nejnižších údajů v kraji a je nižší než celorepubliková úroveň nezaměstnanosti. Co se týče srovnání obcí v okrese, situace je různorodá. V odlehlých obcích v horských oblastech je skutečně nezaměstnanost vyšší, protože dopravní dostupnost není v některých obcích ideální, avšak ve srovnání s ostatními léty je nezaměstnanost i v malých podhorských obcích na tak nízké úrovni, že už se nejedná o problémové oblasti.

Závěr: Hypotéza se potvrdila částečně. Nezaměstnanost v okrese Frýdek-Místek má skutečně klesající charakter, avšak odlehlé obce v horských oblastech již nepředstavují problém, co se týče nezaměstnanosti. V současné době je podíl nezaměstnanosti na skutečně nízkých hodnotách ve všech obcích okresu Frýdek-Místek.

H2: Počet obyvatel v okrese Frýdek-Místek klesá díky nízké porodnosti, obyvatelstvo se z měst stěhuje do okolních obcí.

Počet obyvatel stoupá. Zatímco v celém Moravskoslezském kraji zaznamenáváme výrazný úbytek obyvatel, okres Frýdek-Místek spolu s okresem Nový Jičín mají kladný přírůstek obyvatel. Okres Frýdek-Místek se v letech 2015-2017 potýkal se záporným přirozeným přírůstkem obyvatel, v roce 2018 se jednalo o kladnou hodnotu.

Obyvatelstvo se z měst stěhuje do okolních obcí. Jedná se o tři města, která zaznamenávají výrazný odliv obyvatel vlivem stěhování, jedná se o města Frýdek-Místek, Třinec a Jablunkov. Největší nárůst obyvatel je zaznamenán v obcích Sviadnov a Baška, které bezprostředně sousedí s městem Frýdek-Místek

Závěr: Hypotéza se potvrdila částečně. Počet obyvatel v okrese Frýdek-Místek neklesá, ale naopak stoupá, větší zásluhu má na této skutečnosti přírůstek vlivem stěhování, avšak i přirozený přírůstek je v posledním sledovaném roce kladný. Obyvatelstvo se z měst stěhuje do okolních obcí. Okres Frýdek-Místek nabízí mnoho lukrativních lokalit pro stavbu rodinných domů a krásná příroda v podhůří Beskyd láká mladé rodiny nejen z měst okresu, ale také z okolních okresů.

53 H3: Lidé jsou ochotni dojíždět za prací, je pro ně důležitější mzda, kterou nalézají ve vzdálenějších oblastech.

Lidé jsou skutečně ochotni dojíždět za prací. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 18,2% respondentů nezáleží na délce dojížďky, jedná se však o dotazované, kteří ve většině případů odpovídali, že do práce v současné době dojíždí méně než 15 minut. Z dotazníkového šetření dále vyplynulo, že je pro obyvatelstvo okresu Frýdek-Místek důležitější vyšší mzda. V dotazníku měli respondenti přiřadit body, nakolik je pro ně důležitější mzda a čas ušetřený dojížďkou, 70% bodů získala mzda.

Závěr: Hypotéza se potvrdila. Na základě odpovědí dotazníkového šetření lze konstatovat, že obyvatelstvo okresu Frýdek-Místek je ochotno dojíždět za prací a je pro ně důležitější mzda, než čas ušetřený dojížďkou.

54 Závěr

Diplomová práce byla zaměřena na trh práce a pracovní mobilitu v okrese Frýdek- Místek. Cílem práce bylo zmapovat vývoj počtu obyvatel a vývoj nezaměstnanosti po roce 1989, analyzovat mobilitu a dojížďku za prací. K dosažení cíle bylo čerpáno z dostupné literatury, z veřejně dostupných statistik Českého statistického úřadu a z vlastního dotazníkového šetření.

Okres Frýdek-Místek je velmi specifickým okresem, který vyniká v mnoha oblastech. Okres leží v nejvýchodnější části České republiky, disponuje významným lesním bohatstvím, lesní pozemky pokrývají 51% plochy okresu, což řadí okres mezi nejlesnatější v republice. Co se týče produkce dřeva, patří beskydské lesy k těm nejproduktivnějším oblastem nejen na republikové úrovni. Chráněná krajinná oblast Beskydy tvoří 43% území okresu.

Hospodářství a zaměstnanost v okrese a jeho současná struktura je výrazně ovlivněna dlouhodobým historickým vývojem. Okres byl vždy zaměřen především na zemědělství a průmysl. Po roce 1989 se uskutečnil rychlý útlum těžkého průmyslu, v okrese se zastavila těžba na dolech Paskov a Staříč a omezila se výroba v dalších hutnických podnicích. V tomto období začala vznikat nezaměstnanost, kterou ještě více prohloubila hospodářská krize. Hodnota nezaměstnanosti je nyní na 3,00% (k 31.12.2018), což je hodnota pod úrovní České republiky a jedná se o nejnižší nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji. Okresu napomohla výhodná geografická poloha, dobrá dostupnost krajského města a také výstavba průmyslových zón.

Okres Frýdek-Místek zaujímá prvenství v kraji v růstu počtu obyvatel. Zatímco v ostatních okresech Moravskoslezského kraje počet obyvatel klesá, v okrese Frýdek- Místek je tomu naopak. Od roku 2014 přibylo v okrese 1200 obyvatel. Z větší části se jedná o přírůstek vlivem stěhování, ale i přirozený přírůstek už v roce 2018 vykazoval kladnou hodnotu. Vzhledem k tomu, že v okolních okresech počet obyvatel klesá, je Frýdek-Místek zajímavým místem pro bydlení zejména pro obyvatele z okresu Ostrava- město a Karviná. Ve srovnání vývoje počtu obyvatel v jednotlivých SO ORP okresu, SO ORP Frýdek-Místek a SO ORP Frýdlant nad Ostravicí jsou na tom v přírůstku obyvatel výrazně lépe, než SO ORP Třinec a SO ORP Jablunkov. Tento jev je dán vysokou atraktivitou samotného města Frýdek-Místek, které je zároveň blízko nádherné přírodě podhůří Beskyd, disponuje dobrým dopravním spojením s krajským městem a nabízí kvalitní zázemí pro rodiny s dětmi. Hodnoty v přírůstku a úbytku obyvatel napříč obcemi okresu jsou různorodé. Lze zaznamenat mnoho lukrativních lokalit, kde jsou přírůstky 55 v počtu obyvatel nepatrné, avšak vzhledem k velikosti obce jsou to čísla pozitivní. Jedná se zejména o lukrativní lokality v těsné vzdálenosti s městem Frýdek-Místek, který zároveň zaznamenává největší odliv obyvatel zejména z centra města. Přírůstek obyvatel zaznamenávají nejen příměstské obce jako je Sviadnov, Baška, Staříč, Sedliště, ale také malebné obce v horských oblastech, kterými jsou Komorní Lhotka, Kunčice pod Ondřejníkem či Malenovice. Ze samotného okresního města F-M obyvatel ubývá, v porovnání s okolními městy jako je Karviná nebo Havířov, je však odliv obyvatel mnohem nižší.

Srovnání nezaměstnanosti s celorepublikovými a krajskými statistikami ukazuje, že je na tom okres Frýdek-Místek z dlouhodobého hlediska velmi pozitivně. Nezaměstnanost v okrese je rok od roku nižší, v posledních letech vykazuje hodnoty o 2-3% nižší než hodnoty MS kraje. Ve statistických ukazatelích dlouhodobého charakteru měl okres hodnoty nezaměstnanosti přibližně o 1% nižší než Moravskoslezský kraj až do roku 2009, od té doby dosahuje okres nižších hodnot než je celorepubliková úroveň a každým rokem má hodnoty přibližně o 2% nižší než MS kraj. Od konce roku 2009 je průměrná míra nezaměstnanosti v okrese F-M nižší anebo stejná, jako je celorepublikový průměr. Co se týče nezaměstnanosti jednotlivých obcí v okrese, situace už je v současné době stabilizovaná. Nezaměstnanost je na tak nízké úrovni, že už ani v obcích, kde ještě před několika málo lety byla nezaměstnanost problémová, nevykazuje nyní žádné rizikové hodnoty. V minulosti se jednalo o problémové horské obce, kterými byly zejména obce Bílá, Hrčava, Staré Hamry, Ostravice a Krásná. Společným rysem těchto obcí je stárnutí populace a náročnější dopravní spojení.

Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na samotnou pracovní mobilitu. Většina dotazovaných odpovědělo, že se do zaměstnání dopravuje automobilem, tuto odpověď zvolilo 68,8% respondentů, díky tomuto dopravnímu prostředku zřejmě nemá obyvatelstvo problém s dlouhou dojížďkou do zaměstnání, protože téměř 50% dotazovaných odpovědělo, že dojíždí méně než 15 minut a dalších 25% odpovědělo, že jim cesta do práce trvá do 30 minut. Na otázku nakolik je pro dotazované důležitá mzda a nakolik čas, ze 70% převažovala mzda a ochota dojíždět byla u respondentů různorodá, avšak obecně lze říci, že jsou lidé ochotni za prací dojíždět, protože 18% respondentů odpovědělo, že jim nezáleží na délce dojížďky a dalších 26% je ochotno dojíždět až 60 minut. Většina dotazovaných odpověděla, že se nikdy za prací nestěhovali, avšak 11,7% respondentů odpovědělo, že jsou ochotni se případně za prací přestěhovat. U otázky s čím jsou

56 respondenti nejvíce spokojeni, zvítězila odpověď mzda s 44% body, 25% bodů získala odpověď „práce mě baví“.

Lze konstatovat, že je okres Frýdek-Místek skutečně lukrativním okresem pro rodiny, město Frýdek-Místek nabízí již několik let MHD zdarma, město investuje do mateřských a základních škol, do výstavby nových dětských hřišť, do veřejné zeleně a množství parků, příznivým faktorem je také dostatek pracovních příležitostí.

57 Seznam použitých zdrojů

Knihy a monografické publikace

BAŠTECKÁ, Bohumila. Psychosociální krizová spolupráce. Praha: Grada, 2013. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4195-6.

BRETTELL, Caroline a James Frank HOLLIFIELD. Migration theory: talking across disciplines. New York: Routledge, 2000. ISBN 0415926114.

BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-864-2916-4.

ČEVELA, Rostislav, Zdeněk KALVACH a Libuše ČELEDOVÁ. Sociální gerontologie: úvod do problematiky. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3901-4.

GEIST, Bohumil. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, 1992.

HRUŠKA TVRDÝ, Lubor. Trh práce a vzdělanost v regionálním kontextu. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2007. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-248-1665-4.

KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013. ISBN 978-80-245-1930-2.

KUCHAŘ, Pavel. Trh práce: sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978- 80-246-1383-3.

KUTNOHORSKÁ, Jana. Multikulturní ošetřovatelství pro praxi. Praha: Grada, 2013. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4413-1.

PAVELKA, T. Makroekonomie. Praha: Vysoká škola managementu, 2007. ISBN 978-80- 86730-21-9

ROUBÍČEK, Vladimír. Úvod do demografie. Praha: Codex Bohemia, 1997. ISBN 80- 85963-43-4.

ŠMAJSOVÁ BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada, 2002. Psyché (Grada). ISBN 80-247-9006-8.

ŠRAJEROVÁ, Oľga, ed. Vývojové proměny postsocialistických měst ostravského a hornoslezského regionu v podmínkách transformace. Opava: Slezský ústav Slezského zemského muzea, 2006. ISBN 80-86224-60-0.

58 WAWRECZKA, Henryk. Třinec a okolí v proměnách času: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Třinec: Wart, 1997. ISBN 978-80-7201-699-0.

WOKOUN, René. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-699-0.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Internetové zdroje

Analýza: stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském krajiv roce 2010a předpokládaný vývojv roce 2011 [online]. 2011 [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://docplayer.cz/12573157-Urady-prace-moravskoslezskeho-kraje-analyza-stavu-a- vyvoje-trhu-prace-v-moravskoslezskem-kraji-v-roce-2010-a-predpokladany-vyvoj-v-roce- 2011.html

HORSINKOVÁ, Tereza. Cenová analýza bydlení v ČR [online]. Ostrava, 2018 [cit. 2019- 11-28]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10084/132890. Bakalářská práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.

Charakteristika okresu Frýdek-Místek. Český statistický úřad [online]. 2019 [cit. 2019-10- 21]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xt/charakteristika_okresu_frydek_mistek

Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v roce 2018. Český statistický úřad [online]. [cit. 2019-11-15]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11288/111257405/obyv_18q4.pdf/9208bd54-d413-4526- 8b38-ffcb534e2ed4?version=1.1

Strategie území správního obvodu ORP Frýdek-Místek [online]. In: . 2015 [cit. 2019-11- 21]. DOI: Strategie území správního obvodu ORP Frýdek-Místek. Dostupné z: http://www.smocr.cz/obcesobe-docs/Fr%C3%BDdek- M%C3%ADstek/SD_Fr%C3%BDdek-M%C3%ADstek.pdf

Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a podíl nezaměstnaných osob - územní srovnání. Český statistický úřad [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=ZAM12- E&f=TABULKA&z=T&skupId=806&katalog=30853&c=v3~2__RP2014MP12DP31&&s tr=v1067.

59 Vybrané základní ukazatele podle krajů a okresů České republiky. Český statistický úřad [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup- objekt&pvo=ZVCR034&pvokc=&katalog=30628&z=T

Statistika a my: Cizinců na českém trhu práce přibylo [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné z: https://www.statistikaamy.cz/2019/09/cizincu-na-ceskem-trhu-prace-pribylo/

Český statistický úřad: Česká republika od roku 1989 v číslech - aktualizováno 16.5.2019 [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/ceska- republika-od-roku-1989-v-cislech-2018-2doclnafyq

Liberty Ostrava a.s.: Historie společnosti [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné z: https://libertyostrava.cz/o-spolecnosti/historie-spolecnosti.aspx

Frýdlant nad Ostravicí. Kudyznudy [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné z: https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/severni-morava-a-slezsko/beskydy-a- valassko/frydlant-nad-ostravici

O městě. Třinec i ty [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné z: http://trinecko.cz/obecne- informace/ms-24842/p1=24842

Představení. Visitfm [online]. 2019 [cit. 2019-10-21]. Dostupné z: https://visitfm.cz/o- meste/predstaveni

Současnost města [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné z: http://www.jablunkov.cz/mesto/

Komora sociálních podniků [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://www.komora- socialnich-podniku.cz/socialni-podnikani/osoby-znevyhodnene-na-trhu-prace/

Počet a věkové složení obyvatel k 31.12. Český statistický úřad [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup- objekt&katalog=31737&pvo=DEM01D.

60 Seznam obrázků

Obrázek č. 1 Lidský kapitál a faktory zaměstnatelnosti ...... 11

Obrázek č. 2 Podíl nezaměstnaných osob na počtu obyvatel podle okresů k 31. 12. 2018 .15

61 Seznam tabulek

Tabulka č. 1 Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje ...... 33

Tabulka č. 2 Srovnání přírůstku obyvatel v okrese Frýdek-Místek s Moravskoslezským krajem...... 34

Tabulka č. 3 Přírůstek/úbytek stěhováním v jednotlivých správních obvodech okresu Frýdek-Místek v letech 2014-2018...... 35

Tabulka č. 5 Podíl nezaměstnaných osob 2005-2018 ...... 38

Tabulka č. 7 Dojíždějící do zaměstnání a podle frekvence dojížďky...... 41

Tabulka č. 8 Bydliště respondentů ...... 42

Tabulka č. 9 Genderové rozlišení respondentů ...... 43

Tabulka č. 10 Věk respondentů ...... 44

Tabulka č. 11 Status...... 45

Tabulka č. 12Vzdělání respondentů ...... 46

Tabulka č. 13 Způsob dopravy do práce/do školy ...... 47

Tabulka č. 14 Čas věnovaný dojížďce...... 49

Tabulka č. 15 Mzda vs. čas...... 50

Tabulka č. 16 Doba ochoty dojíždět do zaměstnání...... 51

Tabulka č. 17Stěhování za prací...... 52

Tabulka č. 18 S čím jste v zaměstnání nejvíce spokojeni? ...... 53

62 Seznam grafů

Graf č. 1 Srovnání nezaměstnanosti MSK a okresu Frýdek-Místek…………………...…39

Graf č. 2 Bydliště respondentů………………………………………………………..…...45

Graf č. 3 Genderové rozlišení respondentů………………………………………………..46

Graf č. 4 Věk respondentů ……………………………………………………..……...…..47

Graf č. 5 Status respondentů ………………………………………………………………48

Graf č. 6 Vzdělání respondentů ………………………………………………..………….49

Graf č. 7 Způsob dopravy do práce/do školy ………………………………….………….50

Graf č. 8 Čas věnovaný dojížďce ……………………………………………….………...51

Graf č. 9 Mzda vs. Čas v zaměstnání ………………………………………………..……52

Graf č. 10 Ochota dojíždět do zaměstnání ………………………………………..………53

Graf č. 11 Stěhování za prací ………………………………………………….……...... 54

Graf č. 12 Spokojenost zaměstnanců ………………………………………….………….55

63 Seznam zkratek a.s. Akciová společnost

ČR Česká republika

ČSÚ Český statistický úřad

EAO Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

F-M Frýdek-Místel

FO Fyzické osoby

MHD Městská hromadná doprava

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí

MS Moravskoslezský

OKR Ostravsko-karvinský revír

OSVČ Osoby samostatně výdělečně činné s.r.o. S ručením omezeným

SLDB Sčítání lidu, domů a bytů

SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností

VŠPS Výběrové šetření pracovních sil

64 Seznam příloh

Příloha č. 1 Mapa okresu Frýdek-Místek

Příloha č. 2 Přírůstek a úbytek obyvatel v obcích okresu Frýdek-Místek v letech 2014-2018

Příloha č. 3 Nezaměstnanost v obcích okresu Frýdek-Místek

Příloha č. 4 Dotazník

65 Příloha č. 1 Mapa okresu Frýdek-Místek

Zdroj: Města a obce online: Okres Frýdek-Místek [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://mesta.obce.cz/vyhledat2.asp?okres=3802

Příloha č. 2 Přírůstek a úbytek obyvatel v obcích okresu Frýdek-Místek v letech 2014- 2018

Přírůstek/úbytek stěhováním 2014 2015 2016 2017 2018 Baška 33 29 14 36 63 Bílá - 10 -2 -6 -11 Bocanovice -12 3 4 21 19 Bruzovice -8 -3 12 53 21 Brušperk 56 54 27 -5 29 Bukovec -22 -8 3 -3 -13 Bystřice -29 20 35 11 54

1 Čeladná 53 62 106 51 9 Dobrá 44 9 -32 -10 20 Dobratice 30 17 11 8 17 Dolní Domaslavice 30 18 26 27 37 Dolní Lomná - 11 18 4 12 Dolní Tošanovice 11 7 -8 8 4 Fryčovice -8 28 8 18 19 Frýdek-Místek -228 -74 -223 -346 -431 Frýdlant nad Ostravicí 88 57 -4 49 23 Hnojník -16 9 -13 11 -2 Horní Domaslavice 18 5 9 33 58 Horní Lomná 8 -1 1 -2 3 Horní Tošanovice 10 9 8 14 14 Hrádek 24 8 - 12 2 Hrčava -2 -4 -5 - 1 Hukvaldy 37 16 15 10 20 Jablunkov -2 -47 -27 -41 -15 Janovice 23 -12 -1 -4 30 Kaňovice - 6 -10 15 9 Komorní Lhotka 30 40 38 15 51 Košařiska 3 2 -4 - -5 Kozlovice 9 4 8 5 -11 Krásná 5 7 17 6 20 Krmelín 16 29 30 16 11 Kunčice pod Ondřejníkem 13 7 23 30 25 Lhotka -8 12 -10 -4 9 Lučina 15 34 41 18 26 Malenovice 24 9 11 8 24 Metylovice 12 - 9 3 11 Milíkov 4 10 8 13 4 Morávka 11 29 11 21 18 Mosty u Jablunkova -34 -14 -42 -1 25 Návsí -3 -15 21 -45 -13 Nižní Lhoty -1 -1 6 - 3

2 Nošovice 7 -4 41 9 22 Nýdek -1 24 - 42 - Ostravice 17 4 -4 8 26 Palkovice 2 -13 31 53 59 Paskov 38 -3 -2 -7 -40 Pazderna 7 - 3 6 9 Písečná 12 7 15 9 -9 Písek 18 1 18 -2 - Pražmo -3 -15 -11 -3 4 Pržno 23 -11 5 -1 32 Pstruží 23 22 23 -13 22 Raškovice -3 -4 21 16 28 Ropice 9 19 26 8 11 Řeka -8 -8 -8 9 13 Řepiště 15 8 19 10 2 Sedliště 24 26 27 11 51 Smilovice 7 8 14 5 8 Soběšovice 1 -2 -4 5 7 Staré Hamry 9 2 -4 2 - Staré Město 3 6 -2 10 -16 Staříč 23 -3 20 -15 13 Střítež -12 6 -8 8 3 Sviadnov 66 31 50 71 75 Třanovice 6 -2 9 -4 -3 Třinec -135 -57 -96 -178 -97 Vělopolí -11 9 10 1 -2 Vendryně 37 22 3 18 15 Vojkovice -4 16 6 20 20 Vyšní Lhoty 11 -2 6 2 2 Žabeň 6 25 22 10 16 Žermanice 6 7 2 -7 12 Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#k=5&pvokc=43&uroven=70&w=, vlastní zpracování

3 Příloha č. 3 Nezaměstnanost v obcích okresu Frýdek-Místek Podíl nezaměstnaných osob (v %) 2014 2015 2016 2017 2018 31.10.2019 Baška 5,8 4,2 4,3 3,5 3,1 2,4 Bílá 10,3 6,6 6,5 3,8 1,5 1 Bocanovice 4,8 4,6 2,6 3 2,9 1,5 Bruzovice 5,9 5,2 3,7 2,8 2,6 2 Brušperk 5,2 4 3,6 2,6 2,5 1,8 Bukovec 4,9 4,3 3 2,5 2,3 1,5 Bystřice 3,5 3,8 2,5 1,9 2 2,1 Čeladná 7,7 7,2 5,6 3,6 3,3 2,5 Dobrá 5,8 4,8 3,3 3,1 2,8 1,6 Dobratice 7,4 5,5 4,7 2,9 2,8 2,6 Dolní Domaslavice 5,1 4,8 3,3 2,9 2 1,9 Dolní Lomná 5 3,9 4,9 3,4 2,9 4,3 Dolní Tošanovice 4,9 4,4 4,2 3 3 3,4 Fryčovice 5,3 3,7 3,4 2,6 2 2 Frýdek-Místek 9,1 7,2 6 5,3 4 3,5 Frýdlant nad Ostravicí 6 5,2 5 3,8 3,1 2,4 Hnojník 4,6 5,3 4,3 3,6 2,7 2,2 Horní Domaslavice 5 4,5 3,5 2,2 2,5 2,2 Horní Lomná 7,9 7,5 3 4,5 3,5 2,7 Horní Tošanovice 7,8 4,3 4,7 2,9 3,1 3 Hrádek 5 4,4 3,3 3,3 2,2 2,2 Hrčava 10,1 10,2 8,2 7,2 3,3 4,4 Hukvaldy 6,1 4,2 4,4 3 2,5 1,9 Jablunkov 6 5 3,5 2,6 2,3 1,9 Janovice 8,3 6,1 5,7 4,3 4,8 2,9 Kaňovice 5,5 5,1 5,1 5,3 2,4 2,8 Komorní Lhotka 4,7 3,5 3,9 2,5 2,4 2,6 Košařiska 6,9 5,3 3,8 3,1 2,8 1,6 Kozlovice 6,8 4,7 4,3 3 2,7 1,3 Krásná 8,9 6,9 5,7 5,1 3,7 2,8 Krmelín 3,1 2,7 2,4 1,4 1,3 1,2

4 Kunčice pod Ondřejníkem 6,1 5,2 4,6 3,2 3,3 2,1 Lhotka 6,3 7,7 4,6 4,7 3,3 4,5 Lučina 6,4 5,2 4,6 4 2,2 1,5 Malenovice 7,1 7,3 4,5 5,2 3,3 3 Metylovice 8,6 6 5,8 4,7 3,3 3 Milíkov 3,9 4,4 2,4 2,4 1,5 1,7 Morávka 6,5 5,2 5,7 5,7 3,6 2,3 Mosty u Jablunkova 5,3 4,3 3,1 2 2 1,7 Návsí 5 4,2 2,7 2,5 2,2 2 Nižní Lhoty 5,7 3,4 4 2,2 1,7 1,7 Nošovice 6,4 3,5 3,9 3,4 2,6 2,6 Nýdek 6,3 4,8 3,7 2,2 2,3 1,5 Ostravice 8,5 8,4 6,7 5,1 4,1 3 Palkovice 6,4 4,9 4,2 3,8 3,4 2,5 Paskov 6,1 4,2 4,4 3,4 2,5 2,2 Pazderna 3,5 5,5 4,1 4,1 2,1 1,6 Písečná 4,3 3,3 2,7 1,8 1,6 1,1 Písek 5,9 4,8 3,5 2,2 2,4 2,2 Pražmo 6,6 5,5 5,5 4,1 3,3 2,8 Pržno 5,6 4,8 3,6 2,5 2,4 1,6 Pstruží 6,5 4,7 4,1 2,3 2,9 3 Raškovice 5,5 4,4 4,2 3,2 3,5 2,7 Ropice 4,7 3,9 3,1 2,1 1,8 1,5 Řeka 4,2 2,9 2,5 2,8 2,2 2,8 Řepiště 4,5 2,8 3,8 3,1 1,9 1,7 Sedliště 7,1 5,3 4,8 4 2,6 2,4 Smilovice 3,3 3,4 2,6 2,4 1,6 1,4 Soběšovice 6,1 4,4 1,7 3,1 2,4 1,2 Staré Hamry 8,8 5,3 4,9 5,7 3,4 2,9 Staré Město 5,6 3,3 2,8 2,8 2,4 2 Staříč 6 5 4,7 4,2 3,6 2,8 Střítež 6,8 4,3 2,2 3,1 2,5 2,8 Sviadnov 6,9 4,7 4,2 4,3 2,4 2,7 Třanovice 4,7 2,8 2,4 2,4 1,4 1,5

5 Třinec 6,7 5,7 4,1 3,2 2,5 2,3 Vělopolí 3,8 3,9 2,7 1,6 - 1,1 Vendryně 4,8 3,2 2,4 2,4 1,4 1,3 Vojkovice 6,9 5,3 5,2 5,6 2,4 3 Vyšní Lhoty 6,6 4,5 6 4,6 3,8 2,1 Žabeň 6,6 5,2 5,2 3,4 4,4 3 Žermanice 5,6 3,3 2,8 2,7 2,4 3,3 Zdroj: Český statistický úřad [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#k=2&pvokc=43&uroven=70&w=, vlastní zpracování

Příloha č. 4 Dotazník

Mobilita obyvatel okresu Frýdek-Místek Dobrý den, vítejte u dotazníku sloužícího k praktické části mé diplomové práce, budu ráda, když věnujete pár minut svého času k jeho vyplnění. Dotazník je zaměřen na obyvatele okresu Frýdek-Místek, pokud nemáte trvalé bydliště v této oblasti, můžete tento dotazník opustit. 1. Místo Vašeho trvalého bydliště Vyberte spádové město  Frýdek-Místek  Frýdlant nad Ostravicí  Jablunkov  Třinec 2. Vaše pohlaví Vyberte jednu odpověď  Muž  Žena 3. Váš věk Vyberte jednu odpověď  Do 18  18-24  25-44  45-64  64 a více 4. Jaký je Váš současný status Vyberte jednu nebo více odpovědí  Zaměstnaný/á na plný úvazek  Práce na částečný úvazek 6  Nezaměstnaný/á  OSVČ  Student  Mateřská dovolená  Důchodce 5. Vyberte stupeň Vašeho vzdělání Vyberte jednu odpověď  Základní vzdělání a bez vzdělání  Střední odborné bez maturity  Střední s maturitou  Vysokoškolské 6. Jakým způsobem se dopravujete do práce nebo do školy? Vyberte jednu nebo více odpovědí  Pěšky  Na kole  Autobusem  Vlakem  Automobilem  Jiná… 7. Jak dlouho Vám jedna cesta trvá? Vyberte jednu odpověď  Do 15 minut  15-30 minut  30-60 minut  Více než 60 minut  Nedojíždím, jsem doma 8. Je pro Vás důležitější mzda nebo čas ušetřený dojížďkou? Rozdělte body podle vašich priorit  Rozdělte 10 bodů  Mzda 0-10  Čas 0-10 9. Jak dlouho jste ochoten/ochotná strávit na cestě do práce? Vyberte jednu odpověď  Do 15 minut  Do 30 minut  Do 60 minut  Nezáleží mi na délce dojížďky  Jiná…. 10. Stěhoval/a jste se někdy za prací? Vyberte jednu odpověď 7  Ano  Ne  Ne, ale jsem ochoten/ ochotná se za prací přestěhovat 11. S čím jste ve svém zaměstnání nejvíce spokojeni? Přiřaďte k jednotlivým položkám právě tolik bodů, nakolik je pro Vás důležitá. V případě, že nepracujete, prosím neodpovídejte.  Rozdělte 100 bodů  Výše mzdy 0-100  Lokalita (mám to do práce relativně blízko, můžu pracovat z domů) 0-100  Časová flexibilita (volná pracovní doba) 0-100  Práce mě baví 0-100

8