Odůvodnění Územního Plánu Komorní Lhotka

SPOLUFINANCOVÁNO Z PROST ŘEDK Ů EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMORNÍ LHOTKA

PŘÍLOHA K OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Č. 1/2012

B. TEXTOVÁ ČÁST B. ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM

SPOLUFINANCOVÁNO Z PROST ŘEDK Ů EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

ÚZEMNÍ PLÁN KOMORNÍ LHOTKA

SEZNAM P ŘÍLOH, KTERÉ JSOU NEDÍLNOU SOU ČÁSTÍ OPAT ŘENÍ OBECNÉ POVAHY Č. 1/2012

A. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMORNÍ LHOTKA

PŘÍLOHA A. TEXTOVÁ ČÁST PŘÍLOHA A. GRAFICKÁ ČÁST

A.1 ZÁKLADNÍ ČLEN ĚNÍ ÚZEMÍ MĚŘ . 1 : 5 000 A.2 HLAVNÍ VÝKRES MĚŘ . 1 : 5 000 A.3 DOPRAVA MĚŘ . 1 : 5 000 A.4 VODNÍ HOSPODÁ ŘSTVÍ MĚŘ . 1 : 5 000 A.5 ENERGETIKA, SPOJE MĚŘ . 1 : 5 000 A.6 VÝKRES VE ŘEJN Ě PROSP ĚŠNÝCH STAVEB, OPAT ŘENÍ A ASANACÍ MĚŘ . 1 : 5 000

B. OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMORNÍ LHOTKA

PŘÍLOHA B. TEXTOVÁ ČÁST PŘÍLOHA B. OD ŮVODN ĚNÍ ZPRACOVANÉ PO ŘIZOVATELEM PŘÍLOHA B. GRAFICKÁ ČÁST

B.1 KOORDINA ČNÍ VÝKRES MĚŘ . 1 : 5 000 B.2 VÝKRES P ŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBOR Ů P ŮDNÍHO FONDU MĚŘ . 1 : 5 000 B.3 ŠIRŠÍ VZTAHY MĚŘ . 1 : 50 000

PŘÍLOHA C. POSOUZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMORNÍ LHOTKA NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ PODLE ZÁKONA Č. 100/2001 SB.

ČISTOPIS: DUBEN 2012

Obsah str. 1. Úvod 1 1.1 Údaje o zadání a podkladech 1 1.2 Obsah a rozsah elaborátu 3 1.3 Vymezení základních pojm ů, seznam použitých zkratek, p řehled citovaných zákon ů a vyhlášek 5 1.4 Hlavní cíle řešení, postup práce 11 2. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů v území v četn ě souladu s územn ě plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem 12 2.1 Širší vztahy 12 2.2 Návaznost na politiku územního rozvoje ČR 13 2.3 Vyhodnocení souladu územního plánu Komorní Lhotka s územn ě plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem 16 3. Údaje o spln ění Zadání územního plánu Komorní Lhotka 17 4. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 20 4.1 Charakteristika řešeného území, p ředpoklady a možnosti rozvoje obce 20 4.2 Sociodemografické podmínky, hospodá řské podmínky a bydlení 21 4.2.1 Sociodemografické podmínky 21 4.2.2 Hospodá řské podmínky 23 4.2.3 Bydlení 25 4.3 P řírodní podmínky 27 4.3.1 Geomorfologická a geologická charakteristika 27 4.3.2 Klimatické podmínky 27 4.3.3 Nerostné suroviny 28 4.3.4 Poddolovaná a sesuvná území 28 4.3.5 P řírodní hodnoty 29 4.4 Životní prost ředí 32 4.4.1 Zne čišt ění ovzduší 32 4.4.2 Zne čišt ění povrchových vod 32 4.4.3 Radonové riziko 33 4.5 Kulturní a historické hodnoty území 35 4.6 Limity využití území 36 5. Komplexní zd ůvodn ění p řijatého řešení a vybrané varianty,v četn ě vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 5.1 Celková urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch a ploch p řestavby 40 5.2 Koncepce rozvoje bydlení 43 5.3 Ob čanské vybavení 44 5.4 Výroba 45 5.4.1 Zem ědělská výroba 45 5.4.2 Lesní hospodá řství 46 5.4.3 Výroba,výrobní služby, technické služby 46 5.5 Rekreace, cestovní ruch 47 5.6 Systém sídelní zelen ě 49 5.7 Dopravní infrastruktura 50 5.7.1 Doprava silni ční 50 5.7.2 Doprava statická – odstavování a parkování vozidel 52 5.7.3 Provoz chodc ů a cyklist ů 52 5.7.4 Hromadná doprava osob 54

5.7.5 Ochranná dopravní pásma, ochrana p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací 54 5.8 Vodní hospodá řství 55 5.8.1 Zásobování pitnou vodou 55 5.8.2 Zásobování užitkovou vodou 56 5.8.3 Likvidace odpadních vod 57 5.8.4 Odtokové pom ěry 58 5.9 Energetika 59 5.9.1 Zásobování elektrickou energií 59 5.9.2 Zásobování plynem 63 5.9.3 Zásobování teplem 65 5.10 Elektronické komunikace 66 5.10.1 Telekomunikace 66 5.10.2 Radiokomunikace 67 5.11 Likvidace komunálních odpad ů 68 5.12 Zvláštní zájmy 69 5.13 Územní systém ekologické stability 70 6. Informace o vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území 77 6.1 Vyhodnocení vliv ů územního plánu na životní prost ředí 77 6.2 Vyhodnocení vliv ů územního plánu na území NATURA 2000 77 6.3 Vyhodnocení vliv ů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jev ů obsažených v územn ě analytických podkladech 77 6.4 P ředpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, p říležitostí a hrozeb v území 80 6.4.1 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území 80 6.4.2 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území 80 6.4.3 Vliv na využití silných stránek a p říležitostí řešeného území 81 6.4.4 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území 81 6.5 Vyhodnocení p řínosu územního plánu k napln ění priorit územního plánování 82 6.6 Vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území 84 6.6.1 Vyhodnocení vliv ů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro p říznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území, jak byla zjišt ěna v rozboru udržitelného rozboru území 84 6.6.2 Shrnutí p řínosu územního plánu k vytvá ření podmínek pro p ředcházení zjišt ěným rizik ům ovliv ňujícím pot řeby sou časné generace obyvatel řešeného území a p ředpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích 84 7. Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond a na pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa 86 7.1 Úvod, podklady 86 7.2 Kvalita zem ědělských pozemk ů 86 7.3 Zábor p ůdy pro navržené plochy 87 7.4 Zábor zem ědělských pozemk ů pro územní systém ekologické stability 88 7.5 Posouzení záboru zem ědělských pozemk ů 88 7.6 Dopad navrženého řešení na pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa 88 Tabulková část vyhodnocení 89

OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMORNÍ LHOTKA ZPRACOVANÉ PO ŘIZOVATELEM 94

1. ÚVOD

1.1. ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH

Územní plán Komorní Lhotka je zpracován na základ ě smlouvy o dílo uzav řené mezi objednatelem, Obcí Komorní Lhotka a zpracovatelem, Urbanistickým st řediskem Ostrava, s.r.o. dne 11. 1. 2010. Výchozími podklady pro zpracování územního plánu byly: - Územní plán a Regula ční plán obce Komorní Lhotka , schválen Obecním Zastupitelstvem obce Komorní Lhotka dne 2. 4. 2001; - Zm ěna č. 1 ÚP obce Komorní Lhotka , schválena Zastupitelstvem obce Komorní Lhotka dne 7. 4. 2004; - Zm ěna č. 2 ÚP obce Komorní Lhotka , schválena Zastupitelstvem obce Komorní Lhotka dne 18. 12. 2006; - Dopl ňující pr ůzkumy a rozbory pro ÚP Komorní Lhotka , zprac. Urbanistické st ředisko Ostrava, s.r.o., prosinec 2009; - Zadání Územního plánu Komorní Lhotka , schváleno Zastupitelstvem obce Komorní Lhotka dne 13. 9. 2010; - Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009; - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK), vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426; - Územn ě analytické podklady SO ORP T řinec; - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK), vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426; - Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opat řením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č. j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004; - Plán odpadového hospodá řství Moravskoslezského kraje (FIFE, a.s, zá ří 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; - Koncep ční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odra, s.p., 2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25. 9. 2003; - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, únor 2008), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 26. 6. 2008; - Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o., a VODING Hranice spol. s r.o., kv ěten 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; - Mapy ložiskové ochrany - Kraj Moravskoslezský (MŽP - Česká geologická služba - Geofond, Praha); - Mapy svahových deformací na území Moravskoslezského kraje (MŽP - Česká geologická služba - Geofond, Praha);

- Mapy poddolovaných území - Moravskoslezský kraj (MŽP - Česká geologická služba - Geofond, Praha); - Výpis z úst ředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR; - Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje (Ageris 2007); - Zne čišt ění ovzduší na území České republiky v roce 2009 - tabelární p řehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2009); - Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004); - Základní vodohospodá řské mapy ČR v měř ítku 1 : 50 000, vydané Českým ú řadem zem ěměř ickým a katastrálním; - Koncepce strategie ochrany p řírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o, listopad 2004 ); - Program rozvoje zem ědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o.); - Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska (Enterprise plc, s.r.o.); - Koncepce pro opat ření na ochranu p řed povodn ěmi v ploše povodí na území MSK (Ekotoxa Opava, s.r.o.); - Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (b řezen 2009); - Rozhodnutí Ministerstva životního prost ředí, odboru výkonu státní správy IX ve věci zm ěny podmínek ochrany v chrán ěném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve (nabytí právní moci dne 31. 7. 2009); - Plán oblasti povodí Odry , Povodí Odry, s.p., říjen 2009; - Okresní vlastiv ědná mapa (Kartografie Praha); - Půdní syntetická mapa ČR (Praha 1991); - Odvozená mapa radonového rizika (Úst řední ústav geologický Praha, Uranový pr ůmysl Liberec, Geofyzika Praha, P řírodov ědecká fakulta UK Praha, 1990); - Výsledky s čítání dopravy na dálni ční a silni ční síti v r. 1995, 2000 a 2005 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha); - Základní silni ční mapy ČR v měř ítku 1 : 50 000, vydané Českým ú řadem zem ěměř ickým a katastrálním; - Základní vodohospodá řské mapy ČR v měř ítku 1 : 50 000, vydané Českým ú řadem zem ěměř ickým a katastrálním; - Studie vyhodnocení krajinného rázu dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě přírody a krajiny (Ateliér V – Ing. arch. Ivan Vorel, Na Cihlá řce 26, Praha 5, říjen 2008). www.komornilhotka.cz www.wikipedie.cz www.obce-mesta.info www.google.cz www.turistik.cz

1.2 OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU

Územní plán Komorní Lhotka obsahuje: A. Návrh územního plánu Komorní Lhotka B. Od ůvodn ění územního plánu Komorní Lhotka

A. Návrh územního plánu Komorní Lhotka obsahuje: A. Textovou část A. Grafickou část, která obsahuje výkresy v m ěř ítku A.1 Základní člen ění území 1 : 5 000 A.2 Hlavní výkres 1 : 5 000 A.3 Doprava 1 : 5 000 A.4 Vodní hospodá řství 1 : 5 000 A.5 Energetika, spoje 1 : 5 000 A.6 Výkres ve řejn ě prosp ěšných staveb, opat ření a asanací 1 : 5 000

B. Od ůvodn ění územního plánu Komorní Lhotka obsahuje: B. Textovou část B. Grafickou část, která obsahuje výkresy v m ěř ítku B.1 Koordina ční výkres 1 : 5 000 B.2 Výkres p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu 1 : 5 000 B.3 Širší vztahy 1 : 50 000

C. Posouzení vlivu ÚP Komorní Lhotka na životní prost ředí podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném zn ění. D. Posouzení vlivu ÚP Komorní Lhotka na evropsky významnou lokalitu a pta čí oblast podle zákona č. 114/1992 Sb., v platném zn ění

Obsah grafické části: Výkres A.1 Základní člen ění území obsahuje vyzna čení hranice řešeného území, hranice zastav ěného území a hranice zastavitelných ploch. Výkres A.2 Hlavní výkres – urbanistická koncepce obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení ploch s rozdílným využitím, koncepci uspo řádání krajiny, vymezení ploch pro dopravu, vymezení zastav ěného území a zastavitelných ploch. Výkres A.3 Hlavní výkres - doprava obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních za řízení včetn ě vymezení ploch pro dopravu. Výkres A.4 Hlavní výkres - vodní hospodá řství obsahuje návrh řešení problematiky vodního hospodá řství. Výkres A.5 Hlavní výkres - energetika a elektronické komunikace obsahuje návrh řešení problematiky energetiky a spoj ů. Výkres A.6 Výkres ve řejn ě prosp ěšných staveb, opat ření a asanací zobrazuje plochy a pozemky ur čené pro umíst ění navrhovaných ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona, nebo ke kterým lze uplatnit p ředkupní právo dle § 101 stavebního zákona. Výkres B.1 Koordina ční výkres zobrazuje navržené řešení, nem ěněný sou časný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona.

Výkres B.2 Výkres p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu zahrnuje rozsah zábor ů nezbytný k realizaci navržených řešení. Výkres B.3 Širší vztahy zobrazuje vazby navržených ploch a koridor ů nadmístního významu v řešeném území a jeho bezprost ředním okolí. Je zpracován formou vý řezu z výkresu č. A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

1.3 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJM Ů, SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKON Ů A VYHLÁŠEK

Základní pojmy stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů): Zastav ěné území tvo ří jedno nebo více odd ělených zastav ěných území ve správním území obce. Hranici jednoho zastav ěného území tvo ří čára vedená po hranici parcel, ve výjime čných případech ji tvo ří spojnice lomových bod ů stávajících hranic nebo bod ů na t ěchto hranicích. Do zastav ěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemk ů zem ědělské p ůdy ur čených pro zajiš ťování speciální zem ědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemk ů p řiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné p ůdy nebo do lesních pozemk ů, a dále pozemky vn ě intravilánu, a to: a) zastav ěné stavební pozemky b) stavební proluky c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastav ěného území d) ostatní ve řejná prostranství e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastav ěného území, s výjimkou pozemk ů vinic, chmelnic a zahradnictví Zastavitelné plochy tvo ří plochy vymezené k zastav ění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Jeho vymezení je dáno hranicí zastavitelného území. Limity využití území omezují zm ěny v území z důvodu ochrany ve řejných zájm ů; vyplývají z právních p ředpis ů nebo jsou stanoveny na základ ě zvláštních právních p ředpis ů, příp. vyplývají z vlastností území.

Další použité pojmy: 1) Podlaží nadzemní, podzemní – podzemní podlaží má úrove ň podlahy nebo její v ětší části níže než 0,8 m pod nejvyšším bodem p řilehlého terénu v pásmu širokém 3 m po obvodu stavby. Nadzemní podlaží je každé podlaží, které nem ůžeme pokládat za podzemní. Po čet nadzemních podlaží se po čítá po hlavní římsu, tzn. nezahrnuje podkroví. Pro pot řeby územního plánu uvažujeme výšku nadzemního podlaží 3 m. 2) Podkroví – p řístupný prostor nad nadzemním podlažím, vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, ur čený k účelovému využití; pro pot řeby územního plánu uvažujeme max. výšku podkroví (po hlavní h řeben st řechy) 6 m. 3) Zm ěna stavby – nástavby, p řístavby, stavební úpravy. 4) Hlavní stavba - stavba sloužící pro hlavní a p řípustné využití, která udává charakter využití plochy. 5) Vedlejší stavba - stavba sloužící pro hlavní a p řípustné využití, která dopl ňuje stavbu hlavní a svým objemem nep řevyšuje objem stavby hlavní. V případ ě využívání stávajících staveb jako staveb vedlejších se tato podmínka týkající se objemu bude posuzovat p řim ěř en ě. 6) Dopl ňková stavba - doprovodná stavba k hlavní stavb ě (nap ř. pergoly, skleníky, zimní zahrady, altány, bazény apod.) dle § 21 vyhl., o obecných požadavcích na využívání území.

7) Areál - zpravidla oplocený soubor pozemk ů staveb a za řízení sloužící pro r ůzné zp ůsoby využití. Jeho sou částí jsou také pozemky zelen ě, provozních prostranství, p říp. rezervní plochy pro jeho rozší ření. 8) Byty pro majitele a zam ěstnance - byty v objektu hlavního nebo p řípustného využití plochy, p řípadn ě v izolovaném objektu, které slouží vlastníkovi, p říp. zam ěstnanc ům daného za řízení. V případ ě, že jde o izolovaný objekt, z ůstává sou částí plochy provozovny a nelze jej d ělením pozemku p řevést do plochy pro bydlení. 9) Nezbytná dopravní infrastruktura - dopravní infrastruktura sloužící výhradn ě pro uspokojení pot řeb vymezené plochy s rozdílným zp ůsobem využití a zajiš ťující její provozování. 10) Nezbytná technická infrastruktura - technická infrastruktura sloužící výhradn ě pro uspokojení pot řeb vymezené plochy s rozdílným zp ůsobem využití a zajiš ťující její provozování. 11) Dopravní a technická infrastruktura je sou částí ve řejné infrastruktury ve smyslu § 2 písm. k) bod 1 a 2 stavebního zákona. 12) Nevýrobní služby - služby nevýrobního charakteru, nap ř. kade řnictví, kosmetické služby, fitcentra, cestovní kancelá ře, advokátní kancelá ře, projek ční kancelá ře, reklamní služby, poh řební služby, p ůjčovny (video, sportovního zboží, svatebních šat ů), kopírovací centra, fotoateliéry, opravny (bot, hudebních nástroj ů, cyklo, sportovních za řízení, hodinek, apod.), které svým provozem nenarušují užívání staveb a za řízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu životního prost ředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními p ředpisy. 13) Nerušící výrobní služby a drobná nerušící výroba - stavby pro drobnou řemeslnou výrobu a služby, které svým provozem nenarušují užívání staveb a za řízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu životního prost ředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními p ředpisy, nap ř. krej čovství, sklená řství, ráma řství, záme čnictví, kniha řství, zahradnictví, malí řství a nat ěra čství, výroba obuvi a kožené galanterie, cukrá řská a peka řská výroba, apod. 14) Výrobní a opravárenské služby neslu čitelné s bydlením – služby, které svým provozem, technickým za řízením a vyvolanou dopravní zát ěží narušují obytné prost ředí a snižují jeho kvalitu (nap ř. lakýrnictví a nat ěra čství, truhlá řství, stola řství, kovovýroba, provozovny stavební údržby apod.). 15) Ve řejná prostranství - nám ěstí, ulice, tržnice, chodníky, ve řejná zele ň, parky, a další prostory p řístupné každému bez omezení po 24 hodin denn ě, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. 16) Koeficient zastav ění pozemku (KZP) - vyjad řuje rámcová pravidla prostorového uspo řádání pro novou zástavbu, tj. plošný podíl zastavitelných a zpevn ěných ploch k celkové ploše dosud nezastav ěného pozemku (stavební parcely). 17) Diskontní prodejny – varianta maloobchodní prodejny samoobslužného charakteru. 18) Rekrea ční chaty – stavby pro rodinnou (individuální) rekreaci - § 40 vyhlášky č. 268/2009 Sb., a § 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb. 19) Stavby pro skladování zem ědělských produkt ů – jednopodlažní stavby, max. výška stavby nad terénem po h řeben st řechy 8 m. 20) Příst řešky pro turisty – stavby jednoprostorové, opat řené obvodovými st ěnami max. ze tří stran, zastav ěná plocha max. 25 m 2. 6

21) Stavby pro uskladn ění ná řadí a zem ědělských výp ěstk ů – nepodsklepené jednopodlažní stavby, zastav ěná plocha max. 25 m 2. 22) Fotovoltaický systém – za řízení na výrobu elektrické energie ze slune ční energie sestávající z fotovoltaických článk ů (modul ů, panelů) a za řízení souvisejícího, nap ř. měni če nap ětí, regulátoru dobíjení, baterií, rozvodné sít ě apod. 23) Komunikace funk ční skupiny B - sb ěrné komunikace obytných útvar ů, spojnice obcí, pr ůtahy silnic I., II. a III. t řídy a vazba na tyto komunikace. 24) Komunikace funk ční skupiny C – obslužné komunikace ve stávající i nové zástavb ě; mohou jimi být pr ůtahy silnic III. t řídy, a v od ůvodn ěných p řípadech i II. t řídy. 25) Komunikace funk ční skupiny D – komunikace se smíšeným provozem, p řípadn ě s vylou čením motorového provozu; rozd ělují se dále na komunikace funk ční skupiny D 1 - p ěší a obytné zóny a komunikace funk ční skupiny D 2 – stezky, pruhy a pásy ur čené cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, pr ůchody, schodišt ě a ostatní komunikace nep řípustné provozu silni čních motorových vozidel, pokud nejsou sou částí komunikací funk čních skupin B a C.

Seznam použitých zkratek ATS - automatická tlaková stanice BD - bytový d ům BP - bezpe čnostní pásmo BTS - základová p řevodní stanice (base transceiver station) CO - civilní ochrana ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ČOV - čistírna odpadních vod ČSÚ - Český statistický ú řad ČÚZK - Český ústav zem ěměř ický a katastrální DTP - dolní tlakové pásmo EO - ekvivalentní obyvatel HTP - horní tlakové pásmo KČT - Klub českých turist ů k. ú. - katastrální území LHP - lesní hospodá řský plán MK - místní komunikace MO - místní obslužná (komunikace) MŠ - mate řská škola NN - nízké nap ětí OP - ochranné pásmo ORP - obec s rozší řenou p ůsobností OZKO - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší POH - plán odpadového hospodá řství PUPFL - pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa PÚR - politika územního rozvoje RD - rodinný d ům RKS - radiokomunika ční st ředisko RS - regula ční stanice RSU - vzdálený ú častnický blok (remote subscriber unit) SHR - samostatn ě hospoda řící rolník STG - skupina typ ů geobiocénu STL - st ředotlaký SÚ - sídelní útvar

SV - skupinový vodovod TKO - tuhé komunální odpady TO - telefonní obvod TR, TS - trafostanice, transforma ční stanice TTP - trvalé travní porosty TÚ - tranzitní úst ředna ÚK - ú čelová komunikace ÚP - územní plán ÚPS - ú častnická p řípojná sí ť ÚSES - územní systém ekologické stability ÚV - úpravna vody VDJ - vodojem VKP - významný krajinný prvek VN - vysoké nap ětí VPS - ve řejn ě prosp ěšné stavby VÚC - velký územní celek VVN - velmi vysoké nap ětí ZPF - zem ědělský p ůdní fond ZŠ - základní škola

JEDNOTKY GJ gigajoule GWh gigawatthodiny h hodina ha hektar kg kilogram kV kilovolt kW kilowatt kWe kilowatt elektrického výkonu kWt kilowat tepelného výkonu l litr m metr m2 metr čtvere ční m3 metr krychlový MW megawatt MWe megavat elektrického výkonu km kilometr km 2 kilometr čtvere ční m n. m. metr ů nad mo řem s sekunda t tuna °C stupe ň Celsia

ZNA ČKY CHEMICKÝCH PRVK Ů, CHEMICKÉ VZORCE As arsen B(a)P benzo(a)pyren BSK biologická spot řeba kyslíku BZN benzen Cd kadmium CHSK chemická spot řeba kyslíku N dusík NO oxid dusnatý NO 2 oxid dusi čitý - NO 3 dusi čnany 8

NO x oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusi čitý) NH 3 amoniak + NH 4 amonné ionty O3 přízemní (troposférický) ozon P fosfor PAH polycyklické aromatické uhlovodíky (té Ń PAHs) PM pevné prachové částice suspendované v ovzduší PM 10 pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um SO 2 oxid si řičitý TZL tuhé zne čiš ťující látky VOC těkavé organické látky

Přehled citovaných zákon ů a vyhlášek: - zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence plánovací činnosti; - vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve zn ění vyhlášky č. 269/2009 Sb.; - zákon č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provád ějí n ěkterá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - vyhláška Státního ú řadu pro jadernou bezpe čnost č. 307/2002 Sb., o radia ční ochran ě, ve zn ění vyhl. č. 499/2005 Sb. ; - zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších předpis ů; - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve řejnou pot řebu a o zm ěně některých zákon ů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ěkterých zákon ů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších předpis ů; - zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o zm ěně dalších zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - zákon č. 151/1997 Sb., o oce ňování majetku a o zm ěně n ěkterých zákon ů (zákon o oce ňování majetku), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - zákon č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu, ve zn ění pozd ějších předpis ů; - vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují n ěkteré podrobnosti ochrany ZPF;

- vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se m ění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci; - zákon č. 256/2001 Sb., o poh řebnictví a o zm ěně n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších předpis ů.

1.4 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE

Obec Komorní Lhotka má platný Územní plán a Regula ční plán obce Komorní Lhotka, který byl schválen Obecním zastupitelstvem obce Komorní Lhotka dne 2. 4. 2001. Následn ě byly schváleny jeho dv ě zm ěny - Zm ěna č. 1 ÚP obce Komorní Lhotka, schválena Zastupitelstvem obce Komorní Lhotka dne 7. 4. 2004 a Zm ěna č. 2 ÚP obce Komorní Lhotka, schválena Zastupitelstvem obce Komorní Lhotka dne 18. 12. 2006. Tento územní plán již neodpovídá platným právním p ředpis ům, p ředevším stavebnímu zákonu a jeho provád ěcím vyhláškám. O po řízení nového územního plánu rozhodlo Zastupitelstvo obce Komorní Lhotka na zasedání konaném dne 11. 5. 2009. Územní plán Komorní Lhotka byl zpracován v prosinci 2010 až únoru 2011 na základ ě pr ůzkum ů a rozbor ů, zpracovaných v prosinci 2009 a Zadání územního plánu Komorní Lhotka , schváleného Zastupitelstvem obce Komorní Lhotka dne 13. 9. 2010. Územní plán Komorní Lhotka je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve zn ění vyhl. č. 269/2009 Sb. Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvo ření podmínek pro budoucí rozvoj obce Komorní Lhotka. Hlavní zásadou navrženého řešení byly požadavky na ochranu architektonických, urbanistických a p řírodních hodnot řešeného území. Na obec Komorní Lhotku jsou kladeny vysoké nároky z hlediska ochrany krajinného rázu, ochrany p řírodních hodnot území a rekrea čního potenciálu obce. Z hlediska budoucího rozvoje obce je dále hlavní prioritou nabídka ploch pro rozvoj obytné zástavby s ohledem na zachování vyvážené v ěkové struktury obyvatel, navazující rozvoj za řízení ob čanského vybavení p ředevším v oblasti ve řejné infrastruktury a volno časových aktivit, zlepšení kvality životního a obytného prost ředí a rozvoj ve řejné a krajinné zelen ě.

2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH Ů V ÚZEMÍ, V ČETN Ě SOULADU S ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM

2.1 ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ

Správní území obce Komorní Lhotka leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje, přibližn ě uprost řed okresu Frýdek-Místek. Ze severu sousedí s obcemi Horní Tošanovice, Hnojník, z východu s obcemi Smilovice a Řeka, z jihu s obcí Morávka a ze západu s obcemi Vyšní Lhoty a Dobratice. Ve vzdálenosti 10 km východn ě leží m ěsto Třinec, 11 km severovýchodn ě m ěsto Český Těšín, 13 km západn ě m ěsto Frýdek-Místek a 14 km jihozápadn ě m ěsto Frýdlant nad Ostravicí . Obec Komorní Lhotka náleží do správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností (SO ORP) T řinec. Komorní Lhotku je nutno vnímat jako atraktivní podhorskou obec s přednostním rozvojem obytných, rekrea čních a obslužných funkcí. Převažujícími stávajícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, rekrea ční a částečně i obslužná a výrobní. Rozvojové možnosti obce jsou podmín ěny zachováním atraktivity bydlení a využitím rekrea čního potenciálu obce i regionu. Hlavní dopravní vazby na nad řazenou silni ční sí ť, pro obec p ředstavovanou tahy R48 a I/68 v Hnojníku zajiš ťuje silnice III/4761. Rychlostní silnice R48 a silnice I/68 pak zajiš ťují vazby na významná regionální sídla ( Český T ěšín, Frýdek-Místek, T řinec). Řešeným územím není vedena žádná železni ční dráha. Nejbližší železni ční tra ť je však vedena sousedním Hnojníkem, kde se nachází i železni ční stanice. Jedná se o regionální železni ční tra ť č. 322 (Frýdek-Místek – Český T ěšín). Z nad řazených sítí technické infrastruktury prochází řešeným územím jednoduché vedení nad řazené soustavy 400 kV – VVN 404 Nošovice – Varín. Obec Komorní Lhotka pat ří mezi velikostn ě pr ůměrné, v širším pojetí p řím ěstské a rekrea ční obce Ostravské aglomerace. P ůvodní rozptýlená zástavba byla dopln ěna zejména rozsáhlou výstavbou rekrea čních chat. Obec je stabilní sou částí sídelní struktury regionu, SO ORP T řinec. Tvo ří spádový obvod m ěsta T řince, vlivem pohybu za prací i administrativními vazbami. Dobré dopravní napojení obce posiluje vazby obce s okolím i širším regionem Ostravské aglomerace (zejména okresem Karviná). Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce rekrea ční , obytná částe čně obslužná a velmi omezen ě i výrobní. Obyvatelstvo obce vykazuje zna čnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním život ě a spolkové činnosti. Obec se v posledních letech rozvíjí. Otázkou je nakolik se na území obce mohou projevit suburbaniza ční tendence m ěst v okolí v kombinaci s novými zdroji pracovních p říležitostí (Nošovice, T řanovice).

Tab.: Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Třinec a širší srovnání po čet částí / vým ěra km 2/ obyvatel na Obyvatel SO ORP obcí katastr ů částí obec km 2 obec obec část o. km 2 Třinec 12 24 24 2,0 235 19,6 55 769 4 647 2 324 238 Frýdek-Místek 37 54 52 1,4 480 13,0 109 977 2 972 2 115 229 pr ůměr ORP* * * * * * * * MSK kraj 13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 19,3 56698,8 4 172 2 002 230 ČR 30,5 63,0 72,9 2,8 382,3 15,4 45159,9 1 681 698 133 Zdroj: Malý lexikon obcí 2010, ČSÚ, data pro rok 2009

Pro sídelní strukturu celého SO ORP T řinec, ale i okolních SO ORP je do zna čné míry determinující vysoká hustota osídlení. Na základ ě komplexního zhodnocení rozvojových p ředpoklad ů (podmínek životního prost ředí, hospodá řských a podmínek soudržnosti obyvatel území) je p ředpokládán nár ůst po čtu obyvatel do roku cca 2025 na cca 1 300 obyvatel ze sou časného stavu cca 1 187 obyvatel, p ři odpovídajícím rozvoji bydlení a obslužných funkcí obce. Základní bilance vývoje po čtu obyvatel, byt ů slouží p ředevším jako podklad pro navazující koncepci rozvoje ve řejné infrastruktury a hodnocení p řim ěř enosti návrhu plošného rozsahu nových ploch, zejména pro podnikání a bydlení. Tato orienta ční bilance je sou částí od ůvodn ění územního plánu, spoluvytvá ří základní rámec p ři posuzování územního rozvoje, ale i širší posouzení p řim ěř enosti investic v řešeném území.

Obecn ě s ohledem na stav sou časných podklad ů je nutno považovat za základní problémy širšího regionu mírn ě nerovnovážný stav hospodá řského pilí ře řešeného území (nezam ěstnanost v širším regionu) a problémy v oblasti životního prost ředí (kvalita ovzduší, negativní vlivy dopravy). Posílení zejména hospodá řského pilí ře a zlepšení podmínek životního prost ředí je tak p ředpokladem udržitelného rozvoje regionu, zejména z delšího hlediska. Posílení hospodá řského pilí ře je nutno hledat p ředevším mimo vlastní řešené území v širším regionu pohybu za prací (Třinec, Frýdek-Místek, Mošnov, Ostrava). Optimalizace funkcí řešeného území je pot řeba orientovat s ohledem na vlastní územní p ředpoklady jednotlivých sídel a vazby obce v sídelní struktu ře regionu (zejména posílení funkce obytné a obslužné).

Vazby sídelní struktury, vazby dopravní a technické infrastruktury v četn ě prvk ů ochrany p řírody a územního systému ekologické stability p řesahující správní hranici obce jsou zobrazeny ve výkrese B.3 Širší vztahy v měř ítku 1 : 50 000. Tento výkres je zpracován na podklad ě výkresu „Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy“ zpracovaného v měř ítku 1 : 100 000, který sou částí grafické části Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

2.2 POSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V NÁVAZNOSTI NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých region ů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR) z r. 2008. Nov ě bylo provedeno i up řesn ění v rámci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (r. 2010). Vlastní řešené území není sou částí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava, s původním vymezením za SO ORP: Bílovec, Bohumín, Český T ěšín, Frýdek-Místek, Haví řov, Hlu čín, Karviná, Kop řivnice, Orlová, Ostrava, T řinec.

V rámci PÚR ČR (r. 2008) byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB). Obec Komorní Lhotka je sou částí SOB 2 - specifické oblasti Beskydy, s vymezením SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Rožnov pod Radhošt ěm, Třinec, Vsetín. Důvody vymezení: a) Pot řeba nápravy strukturálního postižení oblasti, kde došlo ke stagnaci pro oblast důležitých ekonomických odv ětví. 13 b) Pot řeba rozvíjet a rovnom ěrn ě využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál krajiny p řírodn ě cenné a spole čensky atraktivní oblasti Beskyd, které jsou chrán ěnou krajinnou oblastí, Jedná se o území s vysokou estetickou hodnotou krajiny a osídlení a kulturními a národopisnými tradicemi se silnou vazbou obyvatel na místo (Radhoš ť). c) Pot řeba rozvoje drobného a st ředního podnikání, p ředevším v oblasti cestovního ruchu. Pot řeba využít k rozvoji potenciál jednoho z hlavních dopravních tah ů na Slovensko, procházejícího oblastí. d) Pot řeba ochrany významného zdroje energetických nerostných surovin s nadnárodním významem (ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát, nacházejícího s v p řírodn ě vysoce hodnotném území), jako rezervy pro p řípadné využití budoucími generacemi.

Kritéria a podmínky pro rozhodování o zm ěnách v území: Při rozhodování a posuzování zám ěrů na zm ěny v území p řednostn ě sledovat: a) ochranu ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát jako rezervy pro p řípadné využití budoucími generacemi v souladu s pot řebami udržitelného rozvoje území, b) rozvoj rekreace, c) restrukturalizaci ekonomiky, d) zlepšení dopravní dostupnosti zejména p říhrani čních oblastí, e) rozvoj ekologického zem ědělství a d řevozpracujícího pr ůmyslu.

Úkoly pro územní plánování: V rámci územn ě plánovací činnosti kraje a koordinace územn ě plánovací činnosti obcí: a) vytvá řet územní podmínky pro umís ťování aktivit spojených s restrukturalizací ekonomiky – spln ěno vymezením zastavitelných ploch smíšených výrobních a skladování b) vytvá řet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti hrani čních oblastí se Slovenskem – netýká se území obce Komorní Lhotka c) vytvá řet územní podmínky pro rozvoj p řeshrani čních p ěších a cyklistických tras – netýká se území obce Komorní Lhotka d) vytvá řet územní podmínky pro rozvoj rekreace – spln ěno návrhem rozvoje ploch ob čanského vybavení – sportovních a rekrea čních za řízení a ploch ob čanského vybavení – ve řejné infrastruktury e) chránit v ÚPD území pro modernizaci a rekonstrukci silnice I/11 v úseku MÚK R48 – státní hranice na kapacitní silnice v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti – netýká se území obce Komorní Lhotka f) vytvá řet územní podmínky pro zem ědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných lokalit pro zatrav ňování a pastviná řství – není v územním plánu řešeno, podstatnou část zemědělských pozemk ů již nyní tvo ří trvalé travní porosty

Upřesn ění vymezení specifických oblastí v rámci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (2010, Příloha č. 1 opat ření obecné povahy ZÚR MSK) potvrzuje za řazení řešeného území do této specifické oblasti a dále formuluje: Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o zm ěnách v území: - Ochrana kulturn ě historických hodnot sídel a vysokých p řírodních hodnot krajiny v četn ě významných krajinných horizont ů. - Podpora obytné a rekrea ční funkce sídel též mimo hlavní rekrea ční st řediska. Jejich rozvoj řešit sou časn ě s odpovídající ve řejnou infrastrukturou. 14

- Pro rozvoj sídel p řednostn ě využít plochy v rámci zastav ěného území, nová zastavitelná území vymezovat výhradn ě v návaznosti na stávající zastav ěná území p ři zohledn ění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany p řírodních a kulturních hodnot krajiny. - Zkvalitn ění dopravního propojení a obsluhy rekrea čních st ředisek v četn ě dopravní dostupnosti p říhrani čního území se Slovenskem. - Podpora zkvalitn ění funk čních a prostorových vazeb s OB2 Ostrava - v polygonu Dobrá – Vyšní Lhoty – Smilovice – Horní Tošanovice – Dobrá. - Za hlavní rozvojové areály pro sjezdové lyžování považovat zejména Ski areál Pustevny, SKI Vítkovice–Bílá, SKI MSA Grú ň, Ski areál Morávka–Svi ňorky, Ski areál Řeka, areály Javorový vrch, Horní Lomná-Přela č, Severka-Velký Polom. - Při rozši řování a umis ťování nových sportovních a rekrea čních za řízení zohled ňovat jejich dopravní dostupnost, pohledovou exponovanost a další podmínky ochrany p řírodních a kulturních hodnot krajiny. - Nep řipustit rozši řování stávajících a vznik nových lokalit ur čených pro stavby k rodinné rekreaci. P řír ůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradn ě p řem ěnou objekt ů p ůvodní zástavby na rekrea ční chalupy. - Rozvoj ubytovacích za řízení v oblasti (s výjimkou Frenštátu p. R.) orientovat ze jména na výstavbu za řízení s celoro ční využitelností a mimo zastav ěné území obcí s kapacitou do cca 50 l ůžek. - Podporovat rozvoj ob čanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozší řením možností celoro čního rekrea čního využití i mimo hlavní centra. - Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazb ě na p ěší dopravu a cyklodopravu. - Podpora rozvoje turistických p ěších a cyklistických tras, zejména nadregionálního a mezinárodního významu . - Ochrana ložiska černého uhlí Frenštát p. R. jako surovinové rezervy republikového významu pro budoucí generace. - Zachování možnosti využití ložisek zemního plynu a ropy p ři respektování podmínek ochrany p řírody a krajiny.

Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti vyhledávat podle t ěchto hlavních kritérií: - vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Frenštát p. R.); - existující nebo plánovaná vazba na nad řazenou sí ť dopravní infrastruktury; - preference lokalit d říve zastav ěných nebo nevyužívaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby; - preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjime čně, ve zvlášt ě od ůvodn ěných p řípadech); - nové plochy pro bydlení a rekreaci vymezovat sou časn ě s plochami a koridory odpovídající ve řejné infrastruktury výhradn ě ve vazb ě na zastav ěná území sídel; - nové plochy sportovn ě rekrea čních za řízení v četn ě koridor ů odpovídající dopravní a technické infrastruktury na území CHKO Beskydy vymezovat s ohledem na požadavky dot čených orgán ů ochrany p řírody a krajiny.

V rámci území obce Komorní Lhotka se mírné problémy projevují v hospodá řských podmínkách území a částe čně i v oblasti životního prost ředí. Okres Frýdek-Místek pat ří mezi tzv. strukturáln ě postižené okresy ČR. Vazby mezi regionálním a oborovým vymezením, postavením specifických oblastí (nap ř. hospodá řsky slabými, strukturáln ě postiženými regiony) a vymezením t ěchto region ů plynoucím

15 z územn ě plánovacích podklad ů se stále spíše hledají. Posílení hospodá řského pilí ře je předpokladem udržitelného rozvoje území, p řitom však musí být minimalizovány negativní dopady v oblasti životního a rekrea čního prost ředí, které je jedním z nejvýznamn ějších zdroj ů obytné atraktivity obce. Jeho posílení je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací. Optimalizace funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní p ředpoklady a širší vazby obce v sídelní struktu ře regionu (optimální d ělb ě funkcí: obytné, rekrea ční,obslužné).

2.3 VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMORNÍ LHOTKA S ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM

Správní území obce Komorní Lhotka je sou částí území řešeného územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem – Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Územním plánem Komorní Lhotka je nutno respektovat: ve řejn ě prosp ěšné stavby: E8 - výstavba nového vedení ZVN - 400 kV, jako souběžná linka se stávající trasou jednoduchého vedení 400 kV - ZVN 404 Nošovice – Varín. Tato ve řejn ě prosp ěšná stavba je zapracována do Územního plánu Komorní Lhotka jako VPS ozna čená VTE 1. územní rezervy: P502 - územní rezerva pro stavbu vysokotlakého plynovodu DN 200, PN 40 PZP T řanovice – Komorní Lhotka, která je vymezena v ZÚR MSK koridorem o ší řce 200 m od p ředpokládané osy plynovodu na ob ě strany. Územním plánem Komorní Lhotka je tento koridor up řesn ěn nad katastrální mapou tak, aby nebyla omezeno zastav ěné území obce a zastavitelné plochy navržené v prolukách a v návaznosti na severozápadní část zastav ěného území.

Dále je nutno respektovat podmínky: 1) Nep řipustit rozši řování stávajících a vznik nových ploch ur čených pro stavby k rodinné rekreaci. P řír ůstek kapacit rodinné rekreace se p řipouští výhradn ě p řem ěnou objekt ů původní zástavby na rekrea ční chalupy. 2) Rozvoj ubytovacích za řízení orientovat zejména na výstavbu za řízení s celoro ční využitelností a s kapacitou do cca 50 l ůžek.

3. ÚDAJE O SPLN ĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMORNÍ LHOTKA ad a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje (PÚR), územn ě plánovací dokumentace vydané krajem, pop řípad ě z dalších širších územních vztah ů Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR 2008 byly respektovány. Správní území obce Komorní Lhotka bylo za řazeno do specifické oblasti SOB2 Beskydy. Nebyl spln ěn požadavek na respektování ÚPN VÚC Beskydy vzhledem k tomu, že byly Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje vydány dne 22. 12. 2010 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK). Požadavky vyplývající ze ZÚR MSK byly respektovány. Územním plánem bylo provedeno up řesn ění návrh ů nad katastrální mapou. Při zpracování ÚP Komorní Lhotka byly respektovány koncep ční rozvojové dokumenty Moravskoslezského kraje (viz kap. 1.1). ad b) Požadavky na řešení vyplývající z územn ě analytických podklad ů Úkoly vyplývající z rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Třinec, byly Územním plánem Komorní Lhotka řešeny (viz dále textová část Od ůvodn ění Územního plánu Komorní Lhotka). ad c) Požadavky na rozvoj území obce Při zpracování Územního plánu Komorní Lhotka bylo vycházeno z demografického rozboru pro správní území obce Komorní Lhotka. V rámci tohoto rozboru je p ředpokládán nár ůst po čtu trvale bydlících obyvatel s ohledem na vývoj v posledních deseti letech a z tohoto vývoje je odvozena vymezení zastavitelných ploch pro výstavbu byt ů. ad d) Požadavky na plošné a prostorové uspo řádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspo řádání krajiny) Požadavky obsažené v tomto bod ě zadání byly spln ěny – viz následující kapitoly od ůvodn ění Územního plánu Komorní Lhotka a textová část návrhu Územního plánu Komorní Lhotka. ad e) Požadavky na řešení ve řejné infrastruktury Požadavky obsažené na řešení koncepce dopravní infrastruktury byly spln ěny a up řesn ěny nad katastrální mapou. Popis řešení viz od ůvodn ění Územního plánu Komorní Lhotka, kap. 5.7 Dopravní infrastruktura. Požadavky na řešení Technické infrastruktury byly spln ěny a up řesn ěny pro pot řebu územního plánu. Popis řešení viz od ůvodn ění Územního plánu Komorní Lhotka, kap. 5.8 Vodní hospodá řství, 5.9 Energetika, 5.10 Elektronické komunikace, 5.11 Likvidace komunálních odpad ů. Řešení technické a dopravní infrastruktury je zpracováno v souladu se ZÚR MSK. ad f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Ochrana hodnot území je podrobn ě popsána v od ůvodn ění konceptu Územního plánu Komorní Lhotka, kap. 4. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot. Zábor zem ědělského p ůdního fondu je podrobn ě popsán v kapitole 7. Vyhodnocení předpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond a na pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa. Vesnická památková zóna a nemovité kulturní památky jsou zobrazeny ve výkrese B.1 Koordina ční výkres.

17 ad g) Požadavky na ve řejn ě prosp ěšné stavby, ve řejn ě prosp ěšná opat ření a asanace Požadavky na ve řejn ě prosp ěšné stavby, ve řejn ě prosp ěšná opat ření jsou stanoveny v části návrh v kap. G. Vymezení ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření, staveb a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit a jsou zobrazeny ve výkrese A.6 Výkres ve řejn ě prosp ěšných staveb, opat ření a asanací. Územním plánem Komorní Lhotka nejsou vymezeny dalších ve řejn ě prosp ěšných staveb a ve řejn ě prosp ěšných opat ření, pro které lze uplatnit předkupní právo. ad h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních p ředpis ů (nap říklad požadavky na ochranu ve řejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpe čnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany p řed povodn ěmi a jinými rizikovými p řírodními jevy) Požadavky na ochranu ve řejného zdraví jsou popsány v jednotlivých kapitolách textové části od ůvodn ění Územního plánu Komorní Lhotka. Územním plánem jsou vymezena evidovaná ložiska nerostných surovin, sesuvná území, poddolované území a stanovené záplavová území (viz textová část od ůvodn ění Územního plánu Komorní Lhotka, kap. 4.3 P řírodní podmínky a 5.8.4 Odtokové pom ěry. Grafické zobrazení je provedeno ve výkrese B.1 Koordina ční výkres). ad i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních st řet ů zájm ů a problém ů v území Zp ůsob řešení zám ěrů a st řety zájm ů se stávajícím nebo navrženým zp ůsobem využití území je popsán v jednotlivých kapitolách textové části od ůvodn ění Územního plánu Komorní Lhotka. ad j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch p řestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Viz textová část návrhu Územního plánu Komorní Lhotka, kapitola: C.3 Vymezení zastavitelných ploch a ploch p řestavby ad k) Požadavky na vymezení ploch a koridor ů, ve kterých bude uloženo prov ěř ení zm ěn jejich využití územní studií Viz textová část návrhu Územního plánu Komorní Lhotka, kapitola: J. Vymezení ploch a koridor ů, ve kterých je provedení zm ěn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, stanovení lh ůty studie. ad l) Požadavky na vymezení ploch a koridor ů, pro které budou podmínky pro rozhodování o zm ěnách jejich využití stanoveny regula čním plánem Územním plánem Komorní Lhotka nejsou vymezeny plochy nebo koridory se stanovením požadavku na zpracování regula čního plánu. ad m) Požadavky na vyhodnocení vliv ů územního plánu na udržitelný rozvoj území Územní plánu Komorní Lhotka je posouzen z hlediska vliv ů na životní prost ředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů v rámci samostatné zakázky (zprac. AQUATEST a.s., 2011). Územní plán Komorní Lhotka je také posouzen z hlediska vliv ů na území NATURA 2000 podle zákona č. 114/1992 Sb., v platném zn ění (zprac. AQUATEST a.s., 2011). .

Tato posouzení a vyhodnocení jsou zpracovány jako samostatné textové části, které budou projednávány sou časn ě s Územním plánem Komorní Lhotka. ad n) P řípadný požadavek na zpracování konceptu, v četn ě požadavk ů na zpracování variant Územní plán Komorní Lhotka je zpracován bez fáze konceptu. ad o) Požadavky na uspo řádání obsahu návrhu územního plánu a na uspo řádání obsahu jejich od ůvodn ění s ohledem na charakter území a problémy k řešení v četn ě m ěř ítek výkres ů a po čtu vyhotovení Územní plán Komorní Lhotka je zpracován v souladu s požadavky obsaženými v tomto bod ě zadání.

4. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

4.1 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, P ŘEDPOKLADY A MOŽNOSTI ROZVOJE OBCE

Řešeným územím Územního plánu Komorní Lhotka je katastrální území Komorní Lhotka, které tvo ří správní území obce Komorní Lhotka. Celková rozloha řešeného území je 1 988 ha, z toho lesy (pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa) zaujímají rozlohu 1 197 ha, což je 60 % území. Převládají funkcí obce je funkce obytná a funkce rekrea ční, dopl ňující je funkce obslužná a výrobní. Charakter urbanistické koncepce obce je utvá řen horským reliéfem Moravskoslezských Beskyd. Zástavba v Komorní Lhotce má r ůznorodý charakter, od souvislé zástavby v severní části území obce, soust řed ěné v oblasti soutoku vodního toku Stonávky a Ráztoky, přes rozptýlenou zástavbu až po typickou podhorskou zástavbu. Rodinné domy a ob čanská vybavenost jsou stavby p řevážn ě jedno až dvoupodlažní s podkrovím. U staveb rodinné rekreace p řevládají jednopodlažní objekty s podkrovím. V obci je n ěkolik významnějších staveb, např. klasicistní evangelický kostel, fara, evangelická škola z konce 18. století, katolický kostel z konce 19. století. V centru obce se zachovala řada roubených karpatských d řev ěnek z 19. století. S ohledem na historický vývoj zástavby a zachované stavby zde byla vyhlášena vesnická památková zóna.

Předpoklady budoucího rozvoje obce vyplývají z její dominantní obytné a rekrea ční funkce. Předpokládáme zde p ředevším novou obytnou výstavbu a rozvoj za řízení ob čanského vybavení. Předpoklady rozvoje obytné výstavby jsou obecn ě omezeny p ředpokládaným poklesem po čtu obyvatel v celé České republice v důsledku poklesu po čtu narozených, omezujícím faktorem je také vysoká úrove ň nezam ěstnanosti v celém regionu. K r. 2025 je p ředpokládán mírný nár ůst po čtu obyvatel na cca 1 300 obyvatel. Pot řeba nové bytové výstavby je odhadnuta na 100 byt ů do roku 2025. Rozsah a kapacita nov ě navržených ploch v územním plánu pro výstavbu byt ů by však m ěla být minimáln ě o 50 % (lépe však o 100 %) vyšší než je p řepokládaný rozsah nové výstavby, a to proto, že vzhledem k efektivnímu fungování trhu s pozemky je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšovala potencionální poptávku. Tím se vytvá ří p řevis nabídky, sloužící k regulaci cen pozemk ů. Dále je nutno vzít v úvahu, že v plochách s převládající funkcí obytnou mohou být realizovány také stavby a za řízení související s touto funkcí (viz oddíl F. textové části A. Územního plánu Komorní Lhotka). Naopak u malé části byt ů (asi 10 - 15) je předpokládáno jejich získání bez nárok ů na nové zastavitelné plochy (p řístavby, nástavby, stavby v zahradách v rámci zastav ěného území). Územním plánem není tento p řevis nabídky napln ěn – viz. kapitola 5.2 Koncepce rozvoje bydlení. V území, kde p řevažuje rozptýlená zástavba, nabízí řešené území zna čné množství ploch, situovaných mezi rozptýlenou zástavbou, u stávajících komunikací s vybudovanými inženýrskými sít ěmi. Hlavním problémem zde proto nebylo nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, ale p ředevším jejich vymezení v rozsahu, který bude odpovídat předpokládanému rozvoji obce p ři zachování veškerých, zejména však p řírodních hodnot řešeného území. Vymezení zastavitelných ploch mimo souvislou zástavbu, bylo omezeno prakticky pouze na proluky mezi stávající zástavbou.

4.2 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, HOSPODÁ ŘSKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ

4.2.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území), zam ěstnanost (hospodá řské podmínky území) a bydlení vytvá řejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou sou část civiliza čních hodnot území. Za nejvýznamn ější faktor ovliv ňující vývoj po čtu obyvatel je obvykle považována nabídka pracovních p říležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktor ů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prost ředí v četn ě životního prost ředí a vlastní či širší rekrea ční zázemí. Zhodnocení rozvojových faktor ů řešeného území je jedním z výchozích podklad ů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (koncepci rozvoje obce) pro dalších 10-15 let. Jedním z hlavních cíl ů této kapitoly je sestavení prognózy vývoje po čtu obyvatel (v četn ě bilance bydlení) v řešeném území ve st ředn ědobém výhledu - cca do r. 2025. Prognóza slouží především jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro p řim ěř ený návrh nových ploch pro bydlení. Prognóza vychází z rozboru demografických a širších podmínek řešeného území. Dále slouží p ředevším jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro návrh nových ploch pro bydlení. Vedlejším cílem je zejména p ředevším poskytnutí podklad ů pro hodnocení soudržnosti obyvatel řešeného území. V případ ě řešeného území se projevují na jeho vývoji p ředevším: • Poloha obce mezi m ěsty Frýdek–Místek, Haví řov a Český T ěšín, v intenzivn ě využívaném rekrea čním území tvo řeném CHKO Beskydy. • Vlastní rekrea ční funkce obce. • Nep říznivým faktorem je zna čná úrove ň nezam ěstnanosti v širším regionu, v regionu se však realizovaly zám ěry nových pr ůmyslových zón (zejména strategické zóny kraje – Nošovice, Mošnov). Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel umož ňuje lépe posoudit širší i demografické předpoklady dalšího vývoje. Vývoj po čtu obyvatel v minulosti (po r. 1869) vykazoval r ůst po čtu obyvatel. Negativní d ůsledky druhé sv ětové války byly omezené. Povále čný, mírný r ůst po čtu obyvatel ustal pom ěrn ě pozd ě v osmdesátých letech minulého století, pozd ěji než u mnoha obcí v okolí. Po r. 1980 byl vykazován zna čný pokles po čtu obyvatel.

Tab.: Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel v obci (zdroj: ČSÚ) s k u t e č n o s t prognóza rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 2025 obyvatel 1 146 1 020 1 066 1 063 1 082 1 095 1 111 996 1 097 1 187 1 300

Po čet trvale bydlících obyvatel byl na za čátku roku r. 2010 podle údaj ů statistického ú řadu 1 187. Vývoj po r. 1991 je velmi p říznivý, zejména ve srovnání s vývojem v okolních městech. V posledních letech existují náznaky urychlení r ůstu po čtu obyvatel. Zvýšenou míru vykazuje úmrtnost obyvatel, což je ovlivn ěno lokalizací domov ů pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Obec vykazuje mírn ě vyšší po čet obyvatel než podle ČSÚ. Na za čátku roku 2011 obec uvádí 1 231 obyvatel. Rozdíly mezi ob ěma evidencemi plynou zejména z metodického hlediska.

Tab.: Vývoj po čtu obyvatel po r. 2000 (zdroj: ČSÚ) přist ěho- vyst ěho- přirozená saldo zm ěna rok stav 1.1. narození zem řelí vaní vaní měna migrace celkem 2001 1 087 4 34 70 18 -30 52 22 2002 1 109 9 21 54 28 -12 26 14 2003 1 123 9 42 39 10 -33 29 -4 2004 1 119 20 35 47 14 -15 33 18 2005 1 137 13 33 57 28 -20 29 9 2006 1 146 11 32 66 44 -21 22 1 2007 1 147 10 35 43 27 -25 16 -9 2008 1 138 9 38 76 20 -29 56 27 2009 1 165 10 28 58 18 -18 40 22 2010 1 187 pr ůměr 11 33 57 23 -23 34 11

Věková struktura obyvatel řešeného území byla v r. 2001 výrazn ě podpr ůměrná, dlouhodob ě se zhoršovala podobn ě jak na naprosté v ětšin ě území ČR. Svůj vliv m ěla i lokalizace domov ů pro seniory. Podíl p ředproduktivní v ěkové skupiny (0 – 14 let) byl 15,1 %, p ři srovnatelném pr ůměru okresu Frýdek-Místek 17,3 %. Podíl obyvatel nad 60 let byl ve stejném období 26,8 %, tj. výrazn ě vyšší než pr ůměr okresu i ČR. Tyto skute čnosti ovliv ňují další možnosti r ůstu po čtu obyvatel p řirozenou m ěnou, pro vývoj po čtu obyvatel je tak rozhodující migrace. Z dlouhodobého hlediska je v řešeném území reálné uvažovat se stagnací podílu osob v poproduktivním v ěku a d ětí, p řízniv ě bude p ůsobit migrace mladých rodin do obce. Nároky na sociáln ě zdravotní služby budou dlouhodob ě mírn ě stoupat a pot řeba kapacit škol bude stagnovat či velmi mírn ě r ůst i p ři uvažovaném r ůstu po čtu obyvatel obce. P říznivou skute čností je pom ěrn ě zna čná sociální soudržnost obyvatel území, vyplývající jak ze stability osídlení tak i p řevažující formy bydlení v rodinných domech.

Tab. V ěková struktura obyvatel celkem věková skupina věková skupina Nezjišt ěno pr ůměrný územní jednotka 0-14 podíl 0 - 14 nad 60 podíl 60+ věk Česká republika 10 230 060 1654 862 16,2 % 1 883 783 18,4 % 3 483 39 Frýdek-Místek 226 818 39 208 17,3 % 40 247 17,7 % 25 38

řešené území 1 097 166 15,1 % 294 26,8 % 0 43

(zdroj : ČSÚ, SLDB, r.2001)

Prognóza dalšího vývoje po čtu obyvatel v obci je do zna čné míry ovlivn ěna impulsy, které jsou obtížně odhadnutelné (investice v širším regionu, rozvoj ekonomiky a podmínek rekreace). Migrace obyvatel bude mít rozhodující d ůsledky pro další vývoj obce. Do roku cca 2025 je možno o čekávat r ůst po čtu obyvatel v obci až na cca 1 320 obyvatel. V úvahu je nutno vzít jak vlastní rozvojové možnosti řešeného území (atraktivní rekrea ční, částe čně p řím ěstskou polohu a rostoucí zájem o bydlení „v p řírod ě“), tak p ředevším širší podmínky regionu (fungování pr ůmyslové zóny Nošovice). P ředpokládaný vývoj po čtu obyvatel b ěhem návrhového období je podmín ěn zejména zvyšováním atraktivity vlastního bydlení v obci (nabídkou p řipravených stavebních pozemk ů, zlepšením obytného prost ředí, využitím rekrea čních p ředpoklad ů rozvoje obce).

4.2.2 HOSPODÁ ŘSKÉ PODMÍNKY

Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách – hospodá řské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými d ůsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je vnímá zejména plošně (z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a komplexn ě – p ředevším skrze nep římé ukazatele nezam ěstnanosti obyvatel a mzdové úrovn ě (koup ěschopné poptávky v regionu). Tj. jako jeden z faktor ů hodnocení soudržnosti obyvatel území. Služby jsou hlavním zdrojem pracovních míst ve vesnickém území, zatímco tradi ční pr ůmysl i p řes svou pokra čující plošnou expanzi vykazuje dlouhodobý relativní mnohdy i absolutní úbytek zam ěstnanosti. Práv ě v řešeném území – v návaznosti na jeho rekrea ční předpoklady budou mít zna čný význam. Posouzení plošné p řim ěř enosti stávajících podnikatelských-pr ůmyslových areál ů je v sou časnosti velmi omezené, jakákoliv m ěř ítka obzvlášt ě pro malé obce chybí. Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému záv ěru o p řetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chyb ějící zdan ění stavebních pozemk ů odvozené z poskytovaných užitk ů obcemi a hodnoty nemovitostí, externalit). V případ ě řešeného území je výrazn ější expanze ploch pro podnikání limitována pot řebami ochrany rekrea čního potenciálu.

Tab. Ekonomická aktivita obyvatel ekonomicky podíl nezam ě- míra EA podíl vyjížd ějící podíl aktivní – EA stnaní nezam ě- v zem ědělst EA za prací vyjížd ějí- (EA) v % stnanosti ví v zem. celkem cích v % v % v % Česká republika 5 253 400 51 486 937 9,3 230 475 4,4 2 248 404 43 okr. Frýdek-Místek 110 003 48 14953 13,6 3 557 3,2 50 398 46

řešené území 430 39 50 11,6 20 4,7 257 60 (zdroj: ČSÚ, SLDB, r. 2001)

Údaje z roku 2001 uvád ěly 430 ekonomicky aktivních obyvatel v obci, p řičemž za prací vyjížd ělo mimo obec 231, do obce dojížd ělo 75 osob. Po čet pracovních míst v řešeném území je v sou časnosti cca 200 a to p ředevším v drobném podnikání, službách a zem ědělství. Obyvatelé obce vyjížd ějí za prací p ředevším do T řince, Frýdku-Místku, Hnojníku.

Tab.: Po čet podnikatelských subjekt ů v řešeném území (r. 2009, zdroj ČSÚ) Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 167 Zem ědělství, lesnictví, rybolov - po čet subjekt ů 19 Pr ůmysl - po čet podnikatelských subjekt ů 21 Stavebnictví - po čet podnikatelských subjekt ů 13 Doprava a spoje - po čet podnikatelských subjekt ů 2 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spot řebního zboží a pohostinství - po čet podnikatelských subjekt ů 48 Ostatní obchodní služby - po čet podnikatelských subjekt ů 30 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění - po čet subjekt ů 2 Školství a zdravotnictví - po čet subjekt ů 7 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby - po čet subjekt ů 25 Státní organizace - po čet subjekt ů 1 Akciové spole čnosti - po čet subjekt ů 0 Obchodní spole čnosti - po čet subjekt ů 13 Družstevní organizace - po čet subjekt ů 0 Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů 0 Podnikatelé - fyzické osoby - po čet subjekt ů 117 Samostatn ě hospoda řící rolníci - po čet subjekt ů 0 Svobodná povolání - po čet subjekt ů 8 Ostatní právní formy - po čet subjekt ů 16 Po čet subjekt ů bez zam ěstnanc ů 63 Po čet subjekt ů s 1 - 9 zam ěstnanci - mikropodniky 18 Po čet subjekt ů s 10 - 49 zam ěstnanci - malé podniky 2 Po čet subjekt ů s 50 - 249 zam ěstnanci - st řední.podniky 1

Vysoká míra nezam ěstnanosti v okrese (regionu) je hlavním omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje řešeného území. Okres Frýdek-Místek pat ří z hlediska dlouhodobé úrovn ě nezam ěstnanosti k výrazn ě postiženým okres ům v rámci bývalého Severomoravského kraje, nadpr ůměrn ě p ři srovnání celé České republiky. Celý okres je za řazen mezi regiony se soust řed ěnou podporou státu – strukturáln ě postižené regiony. Problémy umoc ňuje i nep říznivý vývoj mzdové úrovn ě okresu Frýdek-Místek po r. 1990. Řešení hospodá řských problém ů je v rámci systému územního plánování omezené. Návrh územního plánu musí prov ěř it a navrhnout možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území. Tj. posílením nabídky ploch pro podnikání, zlepšení technické infrastruktury, ale i stabilizací funk čního využití ploch. P řitom však nelze zapomenout ani na hledání dalších možností intenzifikace využití ploch pro podnikání, v četn ě p řihlédnutí k širším podmínkám regionu (vzniku podnikatelských zón v regionu, které nabídku pracovních p říležitostí v posledních letech výrazn ě posílily).

4.2.3 BYDLENÍ

V roce 2010 bylo v obci Komorní Lhotka celkem cca 420 byt ů, z toho cca 330 trvale obydlených. Podle výsledk ů s čítání (v r. 2001) zde bylo 296 trvale obydlených byt ů, tém ěř všechny v rodinných domech. Po čet 81 neobydlených byt ů byl vysoký, odpovídající zp ůsobu, stá ří zástavby, velikosti a p ředevším rekrea ční funkci sídla. V obci byly v r. 1991 vykazovány 372 objekty individuální rekreace (pouze rekrea ční chaty), nov ější data nejsou centráln ě sledována. K druhému bydlení (zahrnující v sob ě i rekrea ční bydlení) je využívána i zna čná část formáln ě neobydlených byt ů podobn ě jako v jiných obcích (byty nejsou vyjmuty z bytového fondu). Celkový rozsah druhého bydlení je v sou časnosti cca 450 jednotek, tj. je výrazn ě vyšší než po čet trvale obydlených byt ů. Rekrea ční funkce je pro obec z tohoto pohledu funkcí p řevažující. Intenzita rekreace v obci je velmi vysoká.

Tab.: Bytový fond byty trvale obydlené byty, z toho: neobydlené byty celkem Celkem v rodinných v bytových celkem % k rekreaci domech domech Česká republika 4 366 293 3 827 678 1 632 131 2 160 730 538 615 12,3 175 225 okr. Frýdek-Místek 88 297 79 383 36 174 42 740 8 914 10,1 2 545

řešené území 377 296 275 20 81 21,5 49 (zdroj: ČSÚ, SLDB, r. 2001)

V posledních letech bylo v obci realizováno 4 - 6 nových byt ů ro čně (v rodinných domech). Rozsah nové výstavby je vzhledem k velikosti obce vysoký. Zna čná část nových byt ů slouží pro druhé bydlení, podobn ě jako v jiných rekrea čních obcích. Této skute čnosti nelze ú činn ě zabránit, i když intenzita rekreace je v obci velmi vysoká.

Pro řešené území (s ohledem na jeho širší podmínky) je možno reáln ě uvažovat: 1) S odpadem cca 20 - 25 trvale obydlených byt ů do r. 2025 (ve všech formách, p ředevším přem ěnou na druhé bydlení, vlastní demolice budou tvo řit pouze malou část odpadu), tj. s intenzitou odpadu kolem 0,5 % ro čně z celkového výchozího po čtu byt ů. Intenzita odpadu byt ů je a bude ovlivn ěna rekreační funkci obce. 2) S pot řebou cca 20 - 25 byt ů pro zlepšení úrovn ě bydlení do roku 2025. P ředevším pokrytí nárok ů vznikajících v d ůsledku poklesu pr ůměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude představovat nejv ětší část z celkové pot řeby nových byt ů. Tato pot řeba, však nemusí být pln ě uspokojena, je možné o čekávat i mírný r ůst soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za negativní jev, ur čení jeho přirozené míry je problematické. V řešeném území existuje zna čná sociální soudržnost rodin a soužití cenzových domácností je i integrujícím faktorem rodin, omezující následnou pot řebu sociáln ě zdravotních služeb. 3) Pro p řír ůstek po čtu trvale bydlících obyvatel je možno uvažovat cca 30 - 40 byt ů do r. 2025. Odhad je pom ěrn ě obtížný, nelze vylou čit ani zájem hromadných komer čních investor ů o lokalizaci nové bytové výstavby v obci.

Odhadovaný po čet nov ě získaných byt ů v řešeném území (po redukci na úrove ň koup ěschopné poptávky), ale sou časn ě se zohledn ěním širší poptávky je cca 100 nových byt ů v období do r. 2025. U malé části (asi 10 až 15 byt ů) je možno p ředpokládat jejich získání bez 25 nároku na nové plochy (vymezené územním plánem jako návrhové), tj. formou - nástavby, přístavby, zm ěny využití budov, v zahradách, v prolukách v zástavb ě apod. Sou časn ě však pro p řim ěř ené fungování trhu s pozemky je pot řeba zabezpe čit p řevahu nabídky pozemk ů nad o čekávanou poptávkou, minimáln ě o 50 %, lépe až o 100 %. Ne všechny pozemky, které územní plán navrhne k zástavb ě, budou takto využitelné a ť už z důvod ů majetkoprávních či jiných, tj. v dob ě zpracování územního plánu neznámých faktor ů.

Tab.: Bilance vývoje po čtu obyvatel a byt ů v řešeném území obec-část obce obyvatel obydlených byt ů úbytek byt ů Rok 2011 2025 2011 2025 do r. 2025 Komorní Lhotka 1 230 1 300 330 400 20

nových byt ů do r. 2025 druhé bydlení v bytových v rodinných plocha [ha] obytných jednotek obec-část obce domech domech BD RD r.2011 r.2025 (BD) (RD) 0,02 ha/byt 0,15 ha/RD na nových plochách (90) 0 (13,5) celkem 0 100 0 15,0 450 470

Údaje v závorkách odpovídají o čekávanému po čtu byt ů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. V řešeném území je cca 20 byt ů v domech s charakterem zástavby bytových dom ů. Do r. 2025 není nová výstavba předpokládána. Mírný nár ůst druhého bydlení o cca 20 jednotek - byt ů se realizuje zejména formou „odpadu“ trvale obydlených byt ů.

Údaje v tabulkách jsou uvád ěny bez p řevisu nabídky.

4.3 P ŘÍRODNÍ PODMÍNKY

4.3.1GEOMORFOLOGICKÁ A GEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA

Především geomorfologické podmínky – tvary reliéfu ovliv ňují možnosti využití území. Nap říklad náklady na budování technické infrastruktury výrazn ě rostou v členitém reliéfu. S nadmo řskou výškou výrazn ě stoupají náklady na zimní údržbu komunikací. Řešené území je výrazn ě členité, zejména v jižní části obce, která má charakter horského reliéfu se zv ětšující se výškovou členitost. Reliéf je z geologického hlediska budován horninami karpatského flyše tvo řící zejména st řídající se souvrství pískovc ů (Godulské souvrství), b řidlic a slepenců. Na p řechodu strmých svah ů Moravskoslezských Beskyd a T řinecké brázdy jsou zachovány proluviální sedeimenty, su ťové kužely, podél Stonávky staré sedimenty fluviální (říční) ve form ě teras. Nejvyšší bod řešeného území je na jihu (vrch Ropi čka 918 m n. m.), nejnižším je místo, kde tok Stonávky opouští území obce (cca 390 m n. m). Na území obce jsou dva v ětší opušt ěné kamenolomy, mladší je využíván pro cvi čné lezení (na jihozápadním konci kopce Godula). Geomorfologické podmínky území tak do zna čné míry omezují jeho využití, na druhé stran ě jsou významným zdrojem rekrea ční a obytné atraktivity území.

4.3.2 KLIMATICKÉ PODMÍNKY

Řešené území (jeho zastav ěná část) leží na rozhraní mírn ě teplé klimatické oblasti MT 2 s chladnou klimatickou oblastí CH 7. Léto je zde krátké, mírné až chladné, zima je chladná, dlouhá - výrazn ě v závislosti na nadmo řské výšce. Ro ční úhrn srážek je vysoký, v ětšinou překra čuje 1 000 mm. klimatická charakteristika klimatická oblast MT 2 klimatická oblast CH 7 po čet letních dn ů 20 – 30 10 – 30 po čet mrazových dn ů 110 – 130 140 – 160 pr ůměrná teplota v lednu -3 až -4°C -3 až -4°C pr ůměrná teplota v červenci 16 – 17°C 15 – 16°C srážkový úhrn ve vegeta čním období 450 – 500 mm 500 – 600 mm srážkový úhrn v zimním období 250 – 300 mm 350 – 400 mm po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou 80 - 100 100 - 120

4.3.3 NEROSTNÉ SUROVINY

Na území obce Komorní Lhotka se nachází: Dobývací prostory: Dobývací prostor t ěžený: 40072 Komorní Lhotka I, surovina – ho řlavý zemní plyn; Dobývací prostor net ěžený: 40069 Komorní Lhotka, surovina – zemní plyn. Chrán ěné ložiskové území: 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, surovina – uhlí černé, zemní plyn; 25260000 Komorní Lhotka II., surovina – zemní plyn; 23670000 Komorní Lhotka, surovina – zemní plyn. Ložiska nerostných surovin: 3236700 Komorní Lhotka, stav využití – d řív ější z vrtu, surovina – zemní plyn; 3252600 Komorní Lhotka 1, stav využití – sou časná z vrtu, surovina – zemní plyn. 27

4.3.4 PODDOLOVANÁ A SESUVNÁ ÚZEMÍ

Poddolované území: 4583 Komorní Lhotka, surovina – železné rudy, rozsah – ojedin ělá, po řízení záznamu – 1988, stá ří do 19. století. Podle Mapy d ůlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek Místek, zpracované OKD, a.s. IMGE, o. z. v červnu 1997, leží celé správní území v území mimo vlivy d ůlní činnosti, v ploše C2. V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chrán ěném ložiskovém území z řizovat stavby a za řízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základ ě závazného stanoviska dot čeného orgánu podle horního zákona. Rozhodnutí o umíst ění staveb a za řízení v chrán ěném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, m ůže vydat p říslušný orgán podle zvláštních p ředpis ů (stavební zákon) jen na základ ě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené p ůsobnosti, vydaného po projednání s obvodním bá ňským ú řadem, který navrhne podmínky pro umíst ění, pop řípad ě provedení stavby nebo za řízení.

Sesuvná území: 6405 Komorní Lhotka, sesuv potenciální, rok po řízení záznamu 1997, aktualizace 1997; 6406 Komorní Lhotka, sesuv potenciální, rok po řízení záznamu 1997, aktualizace 1997.

Územním plánem nejsou navrženy zastavitelné plochy v sesuvných územích nebo na poddolovaném území z historické t ěžby.

4.3.5 PŘÍRODNÍ HODNOTY a) Oblasti krajinného rázu Oblastí krajinného rázu je krajinný celek s podobnou p řírodní, kulturní a historickou charakteristikou, který se výrazn ě liší od jiného celku ve všech charakteristikách, či v některé z nich. Je vymezena hranicí, kterou m ůže být vizuální horizont, p řírodní nebo um ělé prvky nebo jiné rozhraní m ěnících se charakteristik. V řešeném území se nachází oblast krajinného rázu Lysohorská hornatina. Reliéf má charakter členité hornatiny, která je budovaná vrstvami godulského a isteb ňaského souvrství. Výrazn ě erozn ě denuda ční reliéf se vyzna čuje hustou erozní sítí, četnými hlubokými svahovými deformacemi a hluboce za řezanými údolími. Na svazích se nachází mnoho projevů mrazového zv ětrávání, jakými jsou mrazové sruby, strukturní terasy nebo balvanové proudy. Výraznými vrcholy této oblasti jsou Ropice (1 982,5 m n. m.), Javorový (1 031,6 m n. m.), Kalužný (993,6 m n. m.), Kozubová (981,6 m n. m.), Ostrý (1044,4 m n.m.) nebo Slavi č (1 054,8 m n. m.). V ětšina území je zalesn ěná smrkovými porosty s vtroušeným bukem, místy bukovými porosty, ve vyšších polohách porosty smrkovými.

b) Místa krajinného rázu Místem krajinného rázu (MKR) se rozumí část krajiny homogenní z hlediska p řírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a p řírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. M ůže se jednat o vizuáln ě vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní) nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti.

V řešeném území jsou vymezená dv ě místa krajinného rázu (viz. Mapa míst krajinného rázu): 1. Lesozem ědělská krajina - vegetace je tvo řena p řevážně zem ědělsky užívanou krajinu s p řevahou trvalých travních porost ů, drobné vodní toky jsou s b řehovými porosty s p řírodn ě blízkým charakterem; - zástavba je voln ě koncentrovaná podél silnice vedoucí ze severu k jihu a je tvo řena p řevážně rodinnými domy a zem ědělskými usedlostmi. Ostatní zástavba je rozvoln ěná a tvo ří ji p řevážně rekrea ční objekty; - mezi dominanty obce pat ří klasicistní evangelický kostel z roku 1782 se t řemi empírovými náhrobky a s barokním mobiliá řem, krásným oltá řem a kazatelnou a také katolický kostel, který byl vybudován o více než 100 let pozd ěji z místního šedozeleného godulského pískovce, je zajímavým objektem.

2. Lesní krajina - reliéf této oblasti je členitý se zna čným p řevýšením svah ů, v horních částech svah ů je řada prameniš ť; - vegetaci tvo ří rozsáhlé lesní komplexy s enklávami travních porost ů, které vznikly odlesn ěním hřbet ů, dnes jsou využívány omezen ě a podléhají pozvolnému zalesn ění; - do t ěchto poloh zasahuje již jen okrajov ě rozptýlená zástavba, dnes s p řevážn ě rekrea čním využitím; - z h řebenových enkláv jsou rozsáhle výhledy na poho ří Beskyd a okolní obce.

29 c) Hranice biochor Biochory jsou biogeografické jednotky s ur čitým uspo řádáním typologických jednotek nižšího řádu, p ředevším skupin typ ů geobiocén ů. Jednotlivé biochory jsou ozna čeny kódem, který popisuje vegeta ční stupe ň, kategorii georeliéfu, p ůdní substrát a jeho vlhkost. Obec Komorní Lhotka spadá do bioregionu Podbeskydského (3.5) a Beskydského (3.10). V rámci t ěchto bioregionu spadá řešené území do následujících typ ů biochor:

Kód typu biochory Typy biochor v řešeném území Vegeta ční stupe ň 4BN Roz řezané plošiny na zahlin ěných št ěrcích 4. 4Ro Vlhké plošiny na kyselých horninách 4. 4RN Plošiny na zahlin ěných št ěrkopíscích 4. 5SK Svahy na pískovcovém flyši 5. 5ZK Hřbety na pískovcovém flyši 5.

d) Významné krajinné prvky Dle podklad ů odboru životního prost ředí M ěstského ú řadu T řinec je ve správním území obce Komorní Lhotka registrován jeden významný krajinný prvek - 30-01/Ra – Lipová alej Komorní Lhotka – Hnojník, datum registrace 14. 12. 2000. Alej je vysázena podél komunikace na Hnojník v severní části k. ú., a je řešením územního plánu pln ě respektována. f) Zvlášt ě chrán ěná území p řírody Na řešeném území se nacházejí nebo na n ě zasahují následující zvlášt ě chrán ěná území přírody: Chrán ěná krajinná oblast Beskydy Vyhlášeno: Výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 5. b řezna 1973, o z řízení Chrán ěné krajinné oblasti Beskydy, okres Vsetín, Nový Ji čín, Frýdek-Místek, kraj Severomoravský Rozloha: 120 386,5 ha Charakteristika: Rozsáhlé území rozkládající se na východ ě ČR. Mezi nejvýznamn ější přírodní hodnoty CHKO pat ří zejména p ůvodní pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských druh ů živo čich ů a rostlin. Dosud zde najdeme druhov ě pestrá a esteticky mimo řádn ě p ůsobivé louky a pastviny. Unikátní jsou povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. V souladu se zákonem o ochran ě p řírody a krajiny je území CHKO Beskydy d ěleno do 4 zón, což znamená odstup ňování hodnoty kvality krajiny z hlediska všech faktor ů ochrany p řírody. Zonace byla schválena Ministerstvem životního prostředí dne 7. 9. 1999. Hospodá řské využití území CHKO se provádí podle zón odstup ňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval její p řírodní stav a byly zachovány a vytvá řeny optimální ekologické funkce tohoto území. Na řešeném území se vyskytují všechny zóny odstup ňované ochrany, nejrozsáhlejší je II. zóna. I. zóna (p řírodní - jádrová) – obsahuje p řirozená a polop řirozená lesní spole čenstva, málo pozm ěněná člov ěkem a nejcenn ější druhov ě rozmanité nelesní plochy. Pé če je zam ěř ena na jemné formy lesního hospoda ření, ve vybraných částech lesa ponechání samovolnému vývoji a na ú čelové obhospoda řování luk a pastvin. II. zóna (polop řirozená) – zahrnuje lesní porosty s výrazn ěji pozm ěněnou druhovou skladbou přírod ě blízkých lesních spole čenstev a druhov ě bohaté travní porosty. V lesním hospodá řství preferována p řirozená obnova, louky a pastviny obhospoda řovány trvale s nízkou intenzitou.

III. zóna (kulturn ě-krajinná) – za řazeny monokulturní hospodá řské lesy s mozaikou luk a pastvin, rozptýlenou zástavbou a bohatým zastoupením mimolesních d řevin. Cílem je uchování a zlepšení malebnosti krajinného rázu b ěžným obhospoda řováním s dotvo řením zástavby respektující krajinný ráz. IV. zóna (sídelní) – zahrnuje souvisleji zastav ěná území s návazností na intenzivn ě obd ělávanou zem ědělskou p ůdu. Umož ňuje umis ťování obytných a podnikatelských aktivit a intenzivn ější zem ědělskou výrobu. V územním plánu je ochrana Chrán ěné krajinné oblasti Beskydy zajišt ěna p ředevším maximálním omezením nové výstavby na území CHKO. f) Soustava Natura 2000 Na řešené území zasahují dv ě lokality soustavy Natura 2000: Evropsky významná lokalita Beskydy Kód lokality: CZ0724089 Rozloha lokality: 120 386,5333 ha Vyhlášeno: Na řízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit Charakteristika: Hranice území evropsky významné lokality Beskydy se shodují s hranicí CHKO Beskydy. Na východ ě je vymezena státní hranici se Slovenskou republikou, na severu je ohrani čena masivem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhošt ěm a hranicí CHKO Beskydy. Cenná je rozlohou a zachovalostí podhorských a horských les ů, které mají přirozenou druhovou i věkovou skladbu. V území se vyskytuje celá řada chrán ěných a ohrožených druh ů živo čich ů a rostlin jako nap ř. čolek karpatský, netopýr velký, vydra říční, rys ostrovid, vzácné druhy ptactva zastupují nap ř. puštík b ělavý, je řábek lesní, datlík t říprstý a z rostlin pak om ěj tuhý nebo šikoušek zelený. Pta čí oblast Beskydy Kód lokality: CZ0811022 Rozloha lokality: 41 907,1600 ha Vyhlášeno: Na řízením vlády č. 687/2004 Sb., ze dne 8. prosince 2004, kterým se vymezuje Pta čí oblast Beskydy Charakteristika: Pta čí oblast se rozkládá na území Moravskoslezského a Zlínského kraje. Cílem ochrany pta čí oblasti je zachování a obnova ekosystém ů významných pro druhy ptáku v jejich p řirozeném areálu rozší ření a zajišt ění podmínek pro zachování populaci t ěchto druh ů ve stavu p říznivém z hlediska ochrany. P ředm ětem ochrany této pta čí oblasti jsou populace čápa černého (Ciconia nigra) , je řábka lesního (Bonasa bonasia) , tet řeva hlušce (Tetrao urogallus) , kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) , puštíka b ělavého (Strix uralensis) , žluny šedé (Picus canus) , datla černého (Dryocopus martius) , strakapouda b ěloh řbetého (Dendrocopos leucotos) , datlíka t říprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Vyhodnocení vliv ů územního plánu na soustavu Natura 2000 je zpracováno jako samostatný elaborát: D. Posouzení vlivu ÚP Komorní Lhotka na evropsky významnou lokalitu a pta čí oblast podle zákona č. 114/1992 Sb., v platném zn ění.

4.4 ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

4.4.1 ZNE ČIŠT ĚNÍ OVZDUŠÍ

Zne čišt ění ovzduší je v řešeném území výrazným problémem z hlediska ochrany životního prost ředí. Nejv ětší negativní vliv na kvalitu ovzduší mají zejména velké zdroje v měst ě, ale i v širším regionu (nap ř. hutní a energetické podniky v T řinci, ČEZ a.s. – elektrárna Dětmarovice, Dalkia ČR - Teplárny Karviná, ostravské hutní a energetické podniky). V p řípad ě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou p řekra čovány nejvyšší p řípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci t ěchto nejvýznamn ějších zdroj ů zne čiš ťování v regionu. V pr ůběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v p řízemních vrstvách atmosféry i emisí vypoušt ěných ze stacionárních zdroj ů. V posledních letech je vývoj nejednozna čný. V úvahu je však nutno vzít jak r ůst objemu pr ůmyslové produkce a spot řeby, tak i vliv klimatických podmínek v jednotlivých letech. V roce 2004 bylo vydáno Na řízení Moravskoslezského kraje, kterým byl vydán Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. V souladu s ustanovením zákona o ochran ě ovzduší, nabylo ú činnosti dne 30. dubna 2009 na řízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje . Krajský ú řad p ředkládá vždy do 31. prosince kalendá řního roku rad ě kraje situa ční zprávu o kvalit ě ovzduší na území kraje za p ředešlý kalendá řní rok a o postupu realizace úkol ů stanovených tímto na řízením. Nejbližší stanice, která nepravideln ě monitoruje imisní situace, se nachází ve Frýdku-Místku ( ČHMÚ, č. 1067). Publikované nam ěř ené hodnoty zne čišt ění nejsou však pro řešené území zcela reprezentativní. Podle Sd ělení odboru ochrany ovzduší MŽP – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základ ě dat z roku 2004 – 2009 pat řilo území obce Komorní Lhotka ve vybraných letech, částe čně (sever řešeného území) k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nep říznivá situace setrvávala v roce 2005 až 2007. Příčinou je p řekra čování imisního limitu suspendované částice frakce PM 10 a polycyklických aromatických uhlovodík ů – vyjád řených jako benzo(a)pyren BaP. Situace je nejhorší v intenzivn ě zastav ěných částech řešeného území, v málo prov ětrávaných sníženinách, podél vodních tok ů a zatížených komunikací. V jednotlivých letech je pak rozhodující pr ůběh po časí, vznik inverzních situací. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší. S ohledem na nep říznivou situaci z hlediska kvality ovzduší, ale i rekrea ční funkci obce je nezbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší. Zejména p řim ěř en ě posuzovat povolování umíst ění dalších zdroj ů zne čišt ění ovzduší v řešeném území a území dot čených územních celk ů, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitn ění a p řim ěř ená údržba komunikací, zpevn ěných ploch), výsadba ochranné zelen ě apod. Novou výstavbu je pot řeba umís ťovat mimo inverzní sníženiny, preferovat ekologické vytáp ění objekt ů. Opat ření na ochranu obyvatel p řed místními negativními vlivy zne čišt ění ovzduší jsou územním plánem řešena takto: - Lokality ur čené pro novou obytnou výstavbu jsou navrženy mimo inverzní sníženiny v prov ětrávaných lokalitách. - Nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy umož ňující vznik provoz ů t ěžkého ani lehkého pr ůmyslu, podmínky pro využití ploch nep řipoušt ějí umíst ění dalších zdroj ů zne čišt ění ovzduší v řešeném území.

- Je navrženo rozší ření plynofikace a v palivo – energetické bilanci se preferuje využití zemního plynu. Využití tuhých paliv je doporu čeno pouze pro rodinné domy v lokalitách, které nejsou plynofikovány, p řesto i zde je doporu čeno preferovat vytáp ění d řevní hmotou.

4.4.2 ZNE ČIŠT ĚNÍ POVRCHOVÝCH VOD

Hodnocení jakosti vod se provádí dle ČSN 75 7221 Jakost vod – klasifikace jakosti povrchových vod. Katastrálním územím obce Komorní Lhotka protékají potoky Stonávka, Ráztoka, Ohrozima, Lu čina a Černý potok. Na území Komorní Lhotky se ani na jednom toku jakost vod nem ěř í.

V územním plánu jsou opat ření na zlepšení čistoty vod orientována p ředevším na napojení co nejv ětší části zástavby na kanalizaci a na ČOV. Individuální likvidace odpadních vod je možná pouze u ploch, které nelze napojit na stávající nebo plánovanou kanalizaci zakon čenou na ČOV.

4.4.3 RADONOVÉ RIZIKO

Geologické podloží České republiky je z více než dvou t řetin tvo řeno metamorfovanými a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží a odtud pronikajícímu do objekt ů je nutno v ěnovat zvýšenou pozornost. Radon m ůže pronikat do objekt ů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objekt ů a ze stavebních materiál ů, jejichž základem jsou obvykle p řírodní materiály. Stavební materiály jsou však v sou časnosti sledovány z hlediska radioaktivity, p řípady jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je pravd ěpodobnost p řítomnosti radonu z nich podstatn ě menší než z geologického podloží. Rovn ěž zdroje pitné vody jsou v sou časnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a proto je malá pravd ěpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objekt ů mohl výrazn ějším zp ůsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy z ůstává geologické podloží. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecn ě lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách p řem ěněných, metamorfovaných tlakem a teplotou b ěhem dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyv řelých, magmatických horninách, jako jsou nap ř. žuly, protože primárn ě již v dob ě svého vzniku byly obohaceny uranem. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin jsou však tvo řeny minerály z t ěchto hornin pocházejících, a proto nelze vylou čit, že p ři jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromad ění minerál ů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v t ěchto typech hornin. Orienta ční zat říd ění v ětších území do kategorie radonového indexu lze provést na základ ě údaj ů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjad řuje radonové riziko klasifikované t řemi základními kategoriemi (nízké, st řední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až st ředí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Dle mapy radonového indexu (viz p řílohu), lze konstatovat, že na území obce Komorní Lhotka se prolínají kategorie nízkého a p řechodového radonového indexu. Kategorie p řechodového

33 radonového indexu, která je charakteristická pro oblasti nehomogenních kvartérních sediment ů, kde podloží horniny klasifikované p řechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu mén ě proniká do objektu. Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku ve smyslu vyhlášky Státního ú řadu pro jadernou bezpe čnost č. 307/2002 Sb., o radia ční ochran ě.

Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje p římé m ěř ení objemové aktivity radonu v detailním m ěř ítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však jako p římý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách.

4.5 KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ Komorní Lhotka byla založena v 15. století. V dob ě založení nesla název Bu čkova Lhota, v roce 1506 pak Lhota. V 16. století se název zm ěnil na Valašská Lhota a St řižná Lhota. V roce 1621 a 1646 je uvád ěna jako Ves Elhotka, v roce 1808 jako Litka. V roce 1885 se vrací název Lhotka a od roku 1894 se objevuje její sou časný název Komorní Lhotka. Ve 20. století, po rozd ělení T ěšínska, je nazývaná Ligotka Kameralna, n ěmecky Kameral Elgoth. Ve starých gruntovních knihách se objevují i názvy St řední či Prost řední Lhota, Ligotka Gnojnicka, Lhotka na Hnojníkem a Líhotka. Pravd ěpodobné je dvojí založení obce. První prob ěhlo okolo roku 1455 a další zmínky se objevují až o 120 let pozd ěji, s nástupem Valach ů do oblasti Beskyd. V obci je n ěkolik významnějších staveb, nap ř. klasicistní evangelický kostel, který byl založen v roce 1782 a empírové náhrobky kolem roku 1802 (erb rodu Tschammer ů, Náhrobek rytí ře Jana Bohumila, Tschammera z Jisk řičína - dnes území Polska, a jeho manželky Kristýny Beatrice z roku 1852), fara, evangelická škola z konce 18. století, katolický kostel byl vybudován v roce 1829 v neogotickém stylu. V centru obce se zachovala řada roubených karpatských d řev ěnek z 19. století. S ohledem na historický vývoj zástavby a zachované stavby zde byla vyhlášena vesnická památková zóna ( vyhl. Ministerstva kultury č. 249/1995 Sb., v roce 1995).

Evidované nemovité kulturní památky: 27935/8-673 venkovský d ům u č. p. 195, s pozemkem parc. č. 43 st. – vyhlášeno 3. 5. 1958; 36656/8-672 venkovský d ům č. p. 40, s pozemkem parc. č. 14 st. – vyhlášeno 3. 5. 1958; 33775/8-671 areál venkovské usedlosti č. p. 71, areál zahrnuje stavby: venkovský d ům č. p. 71, stodolu s chévem, sklep, s pozemkem parc. č. 204 – vyhlášeno 3. 5. 1958; 36196/8-675 soubor k ůlny, stodoly a seníku se sklepem u venkovské usedlosti č. p. 83, s pozemky parc. č. 182 st., 183 st.– vyhlášeno 3. 5. 1958. 23167/8-667 areál evangelického kostela s jeho částmi a pozemky parc. č. 74 st., parc. č. 195 – vyhlášeno 3. 5. 1958;

Památky místního významu: - "toleran ční pomník", postavený v roce 1931 p ři 150. výro čí vydání toleran čního patentu; - památník z 1. a 2. sv ětové války se jmény ob ětí t ěchto válek; - pomník 10. výro čí založení republiky pod vrcholem Goduly z roku 1928.

Na území obce Komorní Lhotky se v sou časné dob ě nachází jedno území s archeologickými nálezy („st ředov ěké a novov ěké jádro obce“) ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 zákona o státní památkové pé či, na kterém, p ři p říprav ě stavební činnosti, je stavebník povinene oznámit zám ěr provád ět stavební činnost Archeologickému ústavu Akademie v ěd ČR a umožnit jemu nebo oprávn ěné organizaci provést záchranný archeologický výzkum. P řed plánovanou stavební činností je vhodné ze strany stavebníka si zjistit aktuální rozsah území s archeologickými nálezy u Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

4.6. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území omezují zm ěny v území z důvod ů ochrany ve řejných zájm ů, nebo jsou stanoveny na základ ě zvláštních právních p ředpis ů, p říp. vyplývají z vlastností území. a) limity využití území, vyplývající ze schválené územn ě plánovací dokumentace ve řejn ě prosp ěšné stavby: E8 - výstavba nového vedení ZVN - 400 kV, jako souběžná linka se stávající trasou jednoduchého vedení 400 kV - ZVN 404 Nošovice – Varín. Tato ve řejn ě prosp ěšná stavba je zapracována do Územního plánu Komorní Lhotka jako VPS ozna čená VTE 1. územní rezervy: P502 - územní rezerva pro stavbu vysokotlakého plynovodu DN 200, PN 40 PZP T řanovice – Komorní Lhotka, která je vymezena v ÚP Komorní Lhotka koridorem o ší řce 50 m až 125 m od p ředpokládané osy plynovodu na ob ě strany.

Dále jsou respektovány podmínky: • Nep řipustit rozši řování stávajících a vznik nových ploch ur čených pro stavby k rodinné rekreaci. P řír ůstek kapacit rodinné rekreace se p řipouští výhradn ě p řem ěnou objekt ů původní zástavby na rekrea ční chalupy. • Rozvoj ubytovacích za řízení orientovat zejména na výstavbu za řízení s celoro ční využitelností a s kapacitou do cca 50 l ůžek. b) limity využití území, vyplývající z právních p ředpis ů a správních rozhodnutí: - ochranné pásmo silnice III/4761 - k ochran ě silnic III. t řídy slouží mimo souvisle zastav ěné území silni ční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, které je vymezeno prostorem ohrani čeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky; - rozhledová pole k řižovatek silnic a místních komunikací III. t řídy dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - ochranná pásma leteckých staveb (radiová zabezpe čovací za řízení letišt ě) podle zákona č. 49/1997, o civilním letectví, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (pozn.: pokrývají celé řešené území); - ochranná pásma vodovodních a kanaliza čních řad ů do pr ůměru 500 mm v č. 1,5 m od líce potrubí a nad pr ůměr 500 mm v č. 2,5 m od líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve řejnou pot řebu a o zm ěně n ěkterých zákon ů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodi če) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ěkterých zákon ů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Údaje v závorce platí pro vedení postavená p řed rokem 1995: u nap ětí nad 220 kV do 400 kV v četn ě 20 m (25 m) u nap ětí nad 1 kV do 35 kV v četn ě pro vodi če bez izolace 7 m (10 m) pro vodi če s izolací základní 2 m pro záv ěsná kabelová vedení 1 m

- ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u stožárových DTS s převodem nap ětí z 1 - 52 kV 7 m od za řízení u zd ěných DTS s převodem nap ětí z 1 - 52 kV 2 m od za řízení u vestav ěných DTS s převodem nap ětí z 1 – 52 kV 1 m od obestav ění

- ochranná pásma plynovod ů (vzdálenost od okraje potrubí) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ěkterých zákon ů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů: BP OP pro VTL plynovod do DN 100 15 m 4 m pro STL plynovod 1 m

Bezpe čnostní vzdálenosti vrt ů (plynová sonda) od objekt ů a za řízení jsou stanoveny § 40 vyhlášky č. 236/1998 Sb., Českého bá ňského ú řadu na 150 m.

- ochranné pásmo u podzemních komunika čních vedení 1,5 m od krajního vedení dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů.

- ochrana ložisek nerostných surovin - Ministerstvo životního prost ředí ČR stanovuje území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém ú řadu ve zn ění zákona ČNR č. 543/1991: Dobývací prostory Dobývací prostor t ěžený 40072 Komorní Lhotka I, surovina – ho řlavý zemní plyn; Dobývací prostor net ěžený 40069 Komorní Lhotka, surovina – zemní plyn. Chrán ěné ložiskové území: 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, surovina – uhlí černé, zemní plyn; 25260000 Komorní Lhotka II., surovina – zemní plyn; 23670000 Komorní Lhotka, surovina – zemní plyn. Ložiska nerostných surovin: 3236700 Komorní Lhotka, stav využití – d řív ější z vrtu, surovina – zemní plyn; 3252600 Komorní Lhotka 1, stav využití – sou časná z vrtu, surovina – zemní plyn. Poddolované území: 4583 Komorní Lhotka, surovina – železné rudy, rozsah – ojedin ělá, po řízení záznamu – 1988, stá ří do 19.století. Podle Mapy d ůlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek Místek, zpracované OKD, a.s. IMGE, o. z. v červnu 1997, leží celé správní území v území mimo vlivy d ůlní činnosti, v ploše C2. V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chrán ěném ložiskovém území z řizovat stavby a za řízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základ ě závazného stanoviska dot čeného orgánu podle horního zákona. Rozhodnutí o umíst ění staveb a za řízení v chrán ěném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, m ůže vydat p říslušný orgán podle zvláštních p ředpis ů (stavební zákon) jen na základ ě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené p ůsobnosti, vydaného po projednání s obvodním bá ňským ú řadem, který navrhne podmínky pro umíst ění, pop řípad ě provedení stavby nebo za řízení.

- sesuvná území - Ministerstvo životního prost ředí ČR vydalo prost řednictvím Geofondu ČR, podle § 13 zákona č. 62/1998 Sb., ve zn ění zákona ČNR č. 543/1991 Sb., grafickou část registru sesuv ů a jiných nebezpe čných svahových deformací (zá ří 1999) 6405 Komorní Lhotka, sesuv potenciální, rok po řízení záznamu 1997, aktualizace 1997; 6406 Komorní Lhotka, sesuv potenciální, rok po řízení záznamu 1997, aktualizace 1997; - ochranné pásmo h řbitova - zákon č. 256/2001 Sb., o poh řebnictví a o zm ěně některých p ředpis ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; Ochranné pásmo h řbitova nebylo stanoveno územním rozhodnutím. V ÚP Komorní Lhotka je vymezeno OP v ší řce 100 m v souladu se zákona č. 256/2001 Sb.

- ochrana památek - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či, ve zn ění pozd ějších předpis ů; 27935/8-673 venkovský d ům u č. p. 195, s pozemkem parc. č. 43 st. – vyhlášeno 3. 5. 1958; 36656/8-672 venkovský d ům č. p. 40, s pozemkem parc. č. 14 st. – vyhlášeno 3. 5. 1958; 33775/8-671 areál venkovské usedlosti č. p. 71, areál zahrnuje stavby: venkovský d ům č. p. 71, stodolu s chévem, sklep, s pozemkem parc. č. 204 – vyhlášeno 3. 5. 1958; 36196/8-675 soubor k ůlny, stodoly a seníku se sklepem u venkovské usedlosti č. p. 83, s pozemky parc. č. 182 st., 183 st.– vyhlášeno 3. 5. 1958. 23167/8-667 areál evangelického kostela s jeho částmi a pozemky parc. č. 74 st., parc. č. 195 – vyhlášeno 3. 5. 1958; Vesnická památková zóna - vyhlášena vyhl. Ministerstva kultury č. 249/1995 Sb., v roce 1995).

- ochrana p řírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, vyhláška MŽP ČR, kterou se provádí n ěkterá ustanovení zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; Územní systém ekologické stability - lokální prvky ÚSES; Zvlášt ě chrán ěná území - CHKO Beskydy; Soustava NATURA 2000 - EVL Beskydy, PO Beskydy Obecná ochrana p řírody: - významné krajinné prvky dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - registrované VKP 30-01/Ra – Lipová alej Komorní Lhotka – Hnojník; - ochranné pásmo lesa, které je ur čeno vzdáleností 50 m od jeho okraje.

- ochranné pásmo 50 m od okraje lesa dle zákona ČNR č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopl ňcích n ěkterých zákon ů (lesní zákon) ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

- ochrana p řed záplavami Záplavové území Stonávky stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 2. 4. 2003, čj. ŽPZ/1670/03. Záplavové území Lu činy stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 25. 5. 2005, čj. 3112/2005/ŽPZ/Hec/001.

- zájmové území Ministerstva obrany Celé správní území obce zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpe čovacích za řízení, které je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním 38 letectví a o zm ěně dopln ění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základ ě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odlou čeného pracovišt ě Olomouc: - výstavba souvislých kovových p řekážek (100 x 20 m a více), - výstavba v ětrných elektráren, - stavby nebo za řízení vysoké 30 m a více nad terénem, - stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení. V tomto vymezeném území m ůže být výstavba v ětrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem výškov ě omezena nebo zakázána.

5. KOMPLEXNÍ ZD ŮVODN ĚNÍ P ŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETN Ě VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLED Ů TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

5.1 CELKOVÁ URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH P ŘESTAVBY

Komorní Lhotka je obec s významnou rekrea ční a obytnou funkcí p ředevším z důvodu zachovaného krajinného rázu, kvalitního p řírodního prost ředí a zachovaných historických staveb, s rozsáhlými lesními porosty na úpatí Beskyd. Z hlediska rozvoje obce jsou hlavními prioritami: - dostate čná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu; - nabídka ploch pro volno časové aktivity pro trvale bydlící obyvatele obce, rekreanty i návšt ěvníky obce; - stanovení podmínek pro využívání ploch v území, které umožn ění rozvoj pracovních míst, převážn ě s vazbou na cestovní ruch v obci (oblast služeb); - podpora rozvoje dopravní a technické infrastruktury s ohledem na stávající zástavbu a vymezené zastavitelné plochy; - zlepšování kvality životního a obytného prost ředí s důrazem na ochranu čistoty vod a ovzduší.

Navržená urbanistická koncepce navazuje na stavební vývoj obce, stávající urbanistickou strukturu dopl ňuje návrhem dostavby vhodných proluk a rozvíjí ji do nových ploch. Při návrhu koncepce rozvoje obce bylo vycházeno z následujících zásad: - jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty řešeného území; - je vymezen dostate čný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu – plochy smíšené obytné; - jsou navrženy plochy pro rozvoj za řízení ob čanského vybavení; - jsou navrženy plochy pro rozvoj smíšené výroby a skladování; - je navrženo odstran ění dopravních závad na komunika ční síti a dopln ění sít ě komunikací pro navržené zastavitelné plochy; - je navrženo odstran ění nedostatk ů ve vybavení území technickou infrastrukturou a rozší ření sítí technické infrastruktury pro navržené zastavitelné plochy. Pro budoucí rozvoj Komorní Lhotky jsou zastavitelné plochy navrženy p řednostn ě uvnit ř zastav ěného území a v přímé návaznosti na n ěj. Plochy p řestavby nejsou územním plánem navrženy. Územní plán je zpracován bez variant řešení. Nejv ětší rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy smíšené obytné (SO). Nové plochy rekreace rodinné RR nejsou navrženy . Plochy za řízení ob čanského vybavení - ve řejné infrastruktury (OV) jsou navrženy t ři, a to v blízkosti „centra obce“a ve vazb ě na zastavitelnou plochu ob čanského vybavení – sportovních a rekrea čních za řízení (OS). Nové plocha h řbitova (OH) je vymezena za ú čelem rozší ření stávajícího hřbitova situovaného na západních okraji souvislé zástavby obce.

Dále jsou vymezeny plochy místních a ve řejn ě p řístupných ú čelových komunikací (KV), plochy prostranství ve řejných (PV) a plochy prostranství ve řejných – zelen ě ve řejné (VZ). Plochy technické infrastruktury (TI) jsou vymezeny pro za řízení související se zásobováním pitnou vodou (vodojemy, p řerušovací komory) a s likvidací odpadních vod (ČOV). Plochy smíšené výrobní a skladování (VS) jsou navrženy ve vazb ě na stávající výrobní areál se zem ědělskou a drobnou výrobou a skladovacími prostory v blízkosti centrální části souvislé zástavby obce a jihozápadním sm ěrem od centra souvislé zástavby.

VYMEZENÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZP ŮSOBEM VYUŽITÍ

Územním plánem jsou vymezeny stabilizované a navržené plochy s rozdílným zp ůsobem využití, pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou uvedeny v oddíle F. textové části A. Územního plánu Komorní Lhotka. Stanovení podmínek je rozd ěleno na: • obecné podmínky platné pro celé správní území obce bez ohledu na rozdílný zp ůsob využití ploch • podrobné podmínky platné pro plochy s rozdílným zp ůsobem využití, a to plochy stabilizované a plochy navržené ke zm ěně využití území (zastavitelné plochy a plochy přestavby) jsou uvedeny v tabulkách s rozlišením na využití hlavní, p řípustné a nep řípustné s uvedením staveb, za řízení nebo činností: - využití hlavní stanovuje stávající nebo požadovaný p řevažující zp ůsob využívání plochy - využití p řípustné stanovuje jaký dopl ňkový zp ůsob využití plochy se p řipouští, aniž by byl narušen nebo znemožn ěn hlavní zp ůsob využití plochy - využití nep řípustné stanovuje nep řípustné využívání ploch s ohledem na hlavní a přípustné využívání plochy (tj. stavby, za řízení a činnosti neslu čitelné s hlavním a přípustným využíváním plochy) • podmínky prostorového uspo řádání a ochrany krajinného rázu Podmínky pro využití a podmínky prostorového uspo řádání a ochrany krajinného rázu jednotlivých ploch jsou uvedeny v tabulkách, které jsou sou částí textové části A., v oddíle F. Tyto podmínky je nutno p ři rozhodování o využití ploch, o lokalizaci objekt ů, za řízení, areál ů a činností na jednotlivých pozemcích respektovat. Dále je nutno p ři rozhodování o využití ploch respektovat limity využití území, kterými m ůže být využití ploch omezeno.

V řešeném území jsou vymezeny následující plochy s rozdílným zp ůsobem využitím (dle § 3 odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., ve zn ění vyhl. č. 269/2009 Sb.), na základ ě p řevažujícího využívání území stávajícího a požadovaných zm ěn využívání území: Plochy smíšené obytné (SO) Plochy rekreace rodinné (RR) Plochy ob čanského vybavení - ve řejné infrastruktury (OV) Plochy ob čanského vybavení - sportovních a rekrea čních za řízení (OS) Plochy ob čanského vybavení - h řbitov ů (OH) Plochy smíšené výrobní a skladování (VS) Plochy zem ědělské - zahrady (ZZ) Plochy prostranství ve řejných - zelen ě ve řejné (ZV) Plochy prostranství ve řejných (PV) 41

Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy smíšené nezastav ěného území (SN) Plochy lesní (L) Plochy zem ědělské (Z) Plochy vodní a vodohospodá řské (VV) Plochy p řírodní – územního systému ekologické stability (ÚSES) Plochy dopravní infrastruktury silni ční (DS)

Výjimkou jsou plochy uvedené jako Plochy místních a ve řejn ě p řístupných ú čelových komunikací (MK). Jedná se o plochy místních a ve řejn ě p řístupných ú čelových komunikací v četn ě komunikací pro p ěší a p řípadn ě cyklisty vymezené jak v zastav ěném území, tak ve volné krajin ě, které slouží k dopravní obsluze souvisle zastav ěného území a ploch s charakterem rozptýlené zástavby. Připouští se zde realizace p říst řešk ů na zastávkách hromadné dopravy, prvky drobné architektury a mobiliá ře, stavby sítí technické infrastruktury. Z výše uvedeného popisu vyplývá, že se jedná o plochy ve řejn ě p řístupné 24 hodin denn ě, které však nemají ve vymezeném rozsahu výlu čný charakter ve řejných prostranství. S ohledem na charakter zástavby řešeného území nebylo ú čelné členit tyto plochy dále na plochy ve řejných prostranství v zastav ěném území a plochy dopravní infrastruktury ve volné krajin ě.

5.2 KONCEPCE ROZVOJE BYDLENÍ

V Komorní Lhotce p ředpokládáme do r. 2025 realizaci celkem cca 100 bytů, a to v rodinných domech. Neznamená to ale, že by nebylo možné stavbu bytového domu v plochách smíšených obytných realizovat. Z po čtu nových byt ů v rodinných domech předpokládáme p řibližn ě u 10 – 15 byt ů realizaci bez nárok ů na nové zastavitelné plochy vymezené v územním plánu. Tyto byty mhou být realizovány formou p řístaveb a nástaveb stávajících objekt ů, p říp. výstavbou na plochách, zahrnutých v územním plánu do zastav ěného území, ploch smíšených obytných. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v prolukách nebo v návaznosti na zastav ěné území. Rozsah a kapacita nov ě navržených ploch v územním plánu by však m ěla být minimáln ě o 50 % (lépe však o 100 %) vyšší, než je p řepokládaný rozsah nové výstavby, a to proto, že vzhledem k efektivnímu fungování trhu s pozemky je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšovala potencionální poptávku. Tím se vytvá ří p řevis nabídky, sloužící k regulaci cen pozemk ů. Dále je nutno vzít v úvahu, že v plochách s převládající funkcí obytnou mohou být realizovány také stavby a za řízení související s touto funkcí (viz oddíl F. textové části A. Územního plánu Komorní Lhotka). Zastavitelné plochy smíšené obytné (SO) nebudou tedy pln ě využity pouze pro výstavbu byt ů. P ředpokladem je, že z těchto ploch bude pro výstavbu byt ů využito cca 70 % z celkové vým ěry. Na 1 rodinný d ům je po čítáno 1500 m 2 a 1,1 bytu.

Zastavitelné plochy s funkcí bydlení vymezené územním plánem – odhad po čtu byt ů Zastavitelné plochy Vým ěra Vým ěra Předpoklad rodinných byt ů převis nabídky doporu čená v ha využití pro dom ů/byt ů v bytov. po četu byt ů pro 90 RD/ pl. SO výstavbu byt ů domech na zastavitelných 180 RD (%/ha) plochách v ha (%/byt ů) smíšené obytné (SO) 13,5/27 27,02 70/18,91 126/138 - 26/28

Převis nabídky ploch pro výstavbu byt ů (rodinných dom ů) je tedy pod doporu čenou úrovní.

5.3 OB ČANSKÉ VYBAVENÍ

Plochy ob čanského vybavení vymezené územním plánem jako samostatné plochy:

Plochy ob čanského vybavení – ve řejné infrastruktury (OV) Za řízení školství Základní škola v obci Komorní Lhotka – 1. až 5. třída s kapacitou 50 d ětí. Do vyšších ro čník ů a st ředních škol d ěti dojíždějí do okolních m ěst a obcí (Hnojník, Frýdek-Místek, Ostrava).

Za řízení sociální pé če Domov pro seniory (s kapacitou 33 dvou až čty řlůžkových pokoj ů) a Domov pro osoby se zdravotním postižením (s kapacitou 12 dvou až p ěti l ůžkových pokoj ů) se nachází v centru zástavby obce.

Zdravotnická za řízení V budov ě obecního ú řadu (situován v centru souvislé zástavby) se nachází zubní ordinace, ordinace praktického léka ře pro d ěti a dorost a v budov ě domova pro seniory se nachází ordinace praktického léka ře pro dosp ělé.

Za řízení samosprávy, administrativy, kultury a služeb Obecní ú řad je situován v centru souvislé zástavby. V budov ě obecního ú řadu se nachází kulturní d ům se spole čenským sálem. Za kulturním domem se rozkládá park, ve kterém se konají r ůzné letní slavnosti. V areálu kulturního domu je dvoudráhová automatická kuželna. Jako samostatná plocha ob čanského vybavení je vymezena také modlitebna Církve adventist ů sedmého dne. Kostely jsou sou částí vymezených ploch h řbitov ů.

Ubytovací a stravovací za řízení Jako samostatné plochy ob čanského vybavení jsou vymezeny plochy ubytovacích a stravovacích za řízení o v ětších kapacitách, nap ř. Hotel Godula (s kapacitou 19 l ůžek), Horský hotel Ondráš (s kapacitou cca 39 l ůžek), Penzion Zátiší (s kapacitou cca 45 a 25 lůžek), Hotel U Čápa (s kapacitou cca 124 l ůžek), Hotel Premiér (s kapacitou cca 120 l ůžek), Hotel Santis (s kapacitou cca 20 l ůžek), Penzion Ligotka a další.

Ostatní plochy ob čanského vybavení, které nebyly vymezeny jako plochy samostatné, jsou situovány mezi obytnou zástavbou a jsou sou částí ploch smíšených obytných (SO), nap ř. mate řská školka, pošta, prodejny, menší ubytovací a stravovací za řízení apod.

Hřbitovy jsou vymezeny jako plochy ob čanského vybavení – h řbitov ů (OH).

Návrh zastavitelných ploch Zastavitelné plochy pro ob čanské vybavení - ve řejnou infrastrukturu (OV ) jsou vymezeny v blízkosti centrální části souvisle zastav ěného území obce. Jedna plocha navazuje na plochu obecního ú řadu Z41), jedna plocha je vymezena východn ě od centrální části (Z38). Dále jsou vymezeny dv ě plochy ob čanského vybavení – sportovních a rekrea čních za řízení (OS) za ú čelem vybudování lyža řského vleku (Z45 a Z46).

Další rozvoj ob čanského vybavení je možný v souladu s hlavním a p řípustným využitím jednotlivých funk čních ploch, aniž jsou plochy pro toto vybavení konkrétn ě vymezeny v územním plánu.

5.4 VÝROBA

5.4.1 ZEM ĚDĚLSKÁ VÝROBA

Struktura zem ědělského p ůdního fondu vým ěra podíl na vým ěř e podíl na vým ěř e zem ědělských (ha) v kat.území (%) pozemk ů (%) vým ěra kat. území 1 988 100 - zem ědělské pozemky 639 32 100 orná p ůda 232 12 36 TTP 358 18 56

Z pedologického hlediska se jedná o hn ědozemní oblast. P řevládají hn ědé p ůdy oglejené, glejové p ůdy, místy i hn ědé p ůdy podzolové. Jsou to p ůdy st ředn ě t ěžké, hlinité, jílovitohlinité, st ředn ě hluboké, st ředn ě až siln ě skeletovité. Katastrální území Komorní Lhotka je za řazeno do zem ědělské p řírodní oblasti vrchovinné. Terén je z části rovinatý s pr ůměrnou mechaniza ční p řístupností – severní části řešeného území. Jižním sm ěrem zvln ěný, siln ě členitý a místy svažitý se zhoršenou mechaniza ční p řístupností. Oblast je mén ě až st ředn ě vhodná pro b ěžnou zem ědělskou výrobu s podstatným omezením až vylou čením náro čnějších druh ů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení pozemk ů je nutné na orné p ůdě dodržovat protierozní osevní postupy. Oblast je vhodná je p ředevším pastevní chov skotu a ovcí. Katastrální území Komorní Lhotka je za řazeno do zem ědělské výrobní oblasti H2 – Horská 2 – horší, převažuje horský výrobní typ v větší svažitostí. Meliorace jsou zastoupeny v řešeném území jak velkoplošnými, tak n ěkolika lokálními odvodn ěnými plochami. Celkem je odvodn ěno 230 ha zem ědělských pozemk ů.

Organizace zem ědělské výroby Tozos s.r.o., Horní Tošanovice – v řešeném území obhospoda řuje část zem ědělských pozemk ů pronajatých od soukromých vlastník ů – jen rostlinná výroba. V Komorní Lhotce nemá žádné výrobní za řízení. Farma Poncza – celkem obhospoda řuje 150 ha zem ědělských pozemk ů. Čty ři hospodá řské objekty u rodinného domu jsou využity jako sklady a stáj pro 22 ks skotu. Zám ěrem je výstavba nové stáje pro 50 ks skotu na ploše, která je navržena v dostate čné vzdálenosti od zóny bydlení. Umíst ění stáje na pozemku ur čeném pro novou farmu není v dob ě zpracování ÚP vymezeno, z toho d ůvodu nenavrhujeme ochranné pásmo. Stáj musí být umíst ěna tak, aby případné ochranné pásmo nezasahovalo objekty hygienické ochrany. Firma se krom ě zem ědělství zabývá p řípravnými stavebními pracemi. JLB Komorní Lhotka – celkem obhospoda řuje 3 ha zem ědělských pozemk ů – vše trvalé travní porosty. V areálu farmy se stájí a p říst řeškem pro uskladn ění sena je umíst ěn chov 30 jezdeckých koní. Karel Walach – celkem obhospoda řuje 50 ha zem ědělských pozemk ů – jen rostlinná výroba.

5.4.2 LESNÍ HOSPODÁ ŘSTVÍ

Lesnatost katastrální území vým ěra katastrálního vým ěra lesních podíl na vým ěř e území (ha) pozemk ů (ha) kat. území (%) Komorní Lhotka 1 988 1 197 60

Lesy jsou v řešeném území zastoupeny velkými lesním komplexem v jižní části řešeného území a drobnými lesíky v polích a b řehovými porosty podél vodních tok ů v severní části řešeného území. Lesy v řešeném území jsou za řazeny do lesní oblasti č. 40 – Moravskoslezské Beskydy. Kategorizace - lesní porosty v řešeném území jsou za řazeny do kategorie č. 10 - les ů hospodá řských . Podle § 9 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon) se jedná o lesy, které nejsou za řazeny v kategorii les ů ochranných nebo les ů zvláštního ur čení.

Na části lesních pozemk ů mají právo hospoda řit Lesy ČR Hradec králové – Lesní správa Frýdek-Místek. Pro lesní hospodá řský celek Frýdek-Místek je zpracován LHP s platností od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2010.

5.4.3 VÝROBA, VÝROBNÍ SLUŽBY, TECHNICKÉ SLUŽBY

Ve správním území obce Komorní Lhotka není žádný areál s pr ůmyslovou výrobou. Podnikatelské aktivity z oblasti služeb, drobné výroby apod. jsou rozmíst ěny v ětšinou mezi souvislou zástavbou a jsou p řevážn ě provozovány v dílnách u rodinných dom ů. Jedná se nap ř. výrobu nábytku, truhlá řské práce, kade řnictví, pedik ůru a kosmetiku. Ve správním území obce Komorní Lhotka se nevyskytuje žádný v ětší výrobní podnik. Územním plánem jsou respektovány stávající plochy zem ědělské výroby, drobné výroby a podnikání. Areály jsou vymezeny jako plochy smíšené výrobní a skladování (VS). Nové plochy s touto funkcí jsou vymezeny čty ři. T ři plochy (Z39, Z40 a Z43) navazují na stávající výrobní areál situovaný východn ě od centra souvislé zástavby. T řetí plocha (Z20) je vymezena jihozápadním sm ěrem od centra souvislé zástavby.

5.5 REKREACE, CESTOVNÍ RUCH

Z hlediska územního plánování se řešení pot řeb rekreace d ělí na 3 hlavní oblasti, jejichž rekrea ční nápl ň je závislá na rozsahu volného času a rytmu jeho využívání. Rekreace každodenní – je náplní n ěkolika hodin volna po skon čení denního zam ěstnání nebo výuky a z hlediska územního plánu má také největší význam. V ětšinou je provozována na plochách uvnit ř zastav ěného území m ěsta, a p řípadn ě v p řím ěstské rekrea ční zón ě, dosažitelné v únosné časové dostupnosti, za kterou se považuje dostupnost do 30 minut, a to pěší nebo ve řejnou dopravou od okraje zastav ěného území, tzn. v maximální vzdálenosti 5 až 10 km. Ke každodenní rekreaci slouží za řízení ob čanské vybavenosti pro sport a rekreaci, která jsou voln ě p řístupná ve řejnosti, p řípadn ě jsou p řístupná zájmovým organizacím a sdružením. V centrální části souvislé zástavby, u obecního ú řadu, je sportovní víceú čelová hala, kde je provozována celá řada sportovních aktivit, nap ř. floorball, kuželká řská dráha, stolní tenis, atd. Územním plánem je vymezena zastavitelná plocha Z45 a Z46 ob čanského vybavení – sportovních a rekrea čních za řízení (OS) za ú čelem vybudování vleku na svahu, u kterého se předpokládá využívání pro sjezdové lyžování, který bude sloužit jak trvale bydlícím obyvatel ům obce, tak návšt ěvník ům a rekreant ům. Plochy jsou situovány východním sm ěrem od centrální částí souvislé zástavby v severní části obce. K rekrea čním a relaxa čním za řízením pat ří také vyhledávané bylinné lázn ě a finská sauna. Dále je zde provozován jezdecký klub se zast řešenou jízdárnou. Dále jsou v obci provozovány dva krátké lyža řské vleky. Jeden vlek je v blízkosti Horské chaty Lazy, druhý vlek je soukromý.

Rekreace víkendová a dlouhodobá Komorní Lhotka je významná rekrea ční obec. V obci je p řibližn ě 370 – 380 objekt ů pro rodinnou rekreaci a dá se p ředpokládat, že k rekrea čním ú čelů je využívána část uvád ěných trvale neobydlených byt ů. Celkový rozsah druhého bydlení je v sou časnosti odhadován na cca 450 jednotek. Dále nejsou do tohoto údaje zahrnuty zahradní chaty, které jsou často vybaveny obdobn ě jako chaty rekrea ční a mohou sloužit jako rekrea ční objekty. Vzhledem k tomu, že po čet objekt ů (byt ů) využívaných k rekreaci p řevyšuje po čet trvale obydlených byt ů, je rekrea ční funkce pro obec, z tohoto pohledu, funkcí p řevažující. Dále je v obci celá řada ubytovacích za řízení s celkovým po čtem okolo 400 l ůžek. Sou částí těchto ubytovacích za řízení jsou stravovací za řízení. Územním plánem jsou navrženy t ři zastavitelné plochy ob čanského vybavení – ve řejné infrastruktury, na kterých lze realizovat stavby a za řízení související jak s trvalým bydlením, tak s cestovním ruchem. Dvě z těchto ploch navazují na výše uvedenou plochu vymezenou za účelem vybudování sportovního areálu. Rozvoj ubytovacích za řízení se doporu čuje orientovat zejména na výstavbu za řízení s celoro ční využitelností a s kapacitou do cca 50 l ůžek (dle ZÚR MSK). Nové plochy pro rekreaci rodinnou nejsou územním plánem navrženy v souladu se ZÚR MSK. P řír ůstek kapacit rodinné rekreace se p řipouští výhradn ě p řem ěnou objekt ů p ůvodní zástavby na rekrea ční chalupy.

Pro cykloturistiku jsou v řešeném území vyzna čené cyklotrasy č. 46 (Sudom ěř ice n. Mor. – Český T ěšín, st. hran. CZ/PL), č. 6089 (Ropice – Komorní Lhotka) a č. 6083 (Komorní Lhotka – Kalužný, rozc. - Podgrú ň). Samostatné cyklostezky se v Komorní Lhotce nenachází.

Řešeným územím prochází turistické trasy č. 2237 (Komorní Lhotka – Morávka), č. 4851 (Komorní Lhotka, Odnoha – Grú ň), č. 7872 (Ropi čník – Vyšní Lhoty) a č. 0619 (Uspolka – Dobratice pod Prašivou). Řešeným územím také prochází hvězdicová nau čná stezka Prašivá. Jde o n ěkolik nau čných tras, sm ěř ujících z 11 okolních obcí na vrchol Prašivé a vytvá řejících tak tvar hv ězdice.

5.6 SYSTÉM SÍDELNÍ ZELEN Ě

Zele ň je významnou sou částí jak zastav ěného území tak krajiny. V zastav ěném území plní funkci izola ční, okrasnou a odpo činkovou. Ve v ětších plochách m ůže také plnit funkci rekrea ční, p řípadn ě zde lze umístit i zábavní a sportovní aktivity. V krajin ě je významná funkce zelen ě estetická, krajinotvorná a protierozní. U les ů je, krom ě uvedených funkcí, významná také produkce d řevní hmoty. Nezanedbatelnou funkci má v území také zele ň soukromá, tj. samostatné zahrady a zahrady u rodinných dom ů a staveb pro rodinnou rekreaci, které jsou p řevážn ě sou částí ploch smíšených obytných (SO).

Územním plánem Komorní Lhotka jsou vymezeny plochy zelen ě stávající i navržené: - plochy prostranství ve řejných – zelen ě ve řejné (ZV). Jedná o stávající plochy menších rozm ěrů za obecním ú řadem a navržené plochy p řed h řbitovem - Z55, za obecním ú řadem - Z56, plochu vymezenou podél zastavitelné plochy Z38 ob čanského vybavení – ve řejné infrastruktury ozna čenou Z57 a plochu u kostela - Z58. N ěkteré drobné plochy ve řejné zelen ě jsou zahrnuty do ploch jejichž jsou p římou sou částí a plní zde funkci dopl ňkovou (nap ř. ploch ob čanského vybavení, ploch smíšených obytných, ale i ploch dopravní infrastruktury apod.). - plochy zem ědělské – zahrad (ZZ). Jedná se o zele ň soukromou s funkcí okrasnou i produk ční. Zahrady u rodinných dom ů jsou však p řevážn ě zahrnuty do ploch smíšených obytných (SO). Nové plochy zahrad nejsou územním plánem navrženy. - plochy smíšené nezastav ěného území (SN). Jedná se p řevážn ě o b řehové porosty vodních tok ů, drobné remízky a ostatní zele ň v krajin ě mimo pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa. - plochy p řírodní – do t ěchto ploch byly územním plánem za řazeny prvky vymezeného územního systému ekologické stability (ÚSES). - nejvýznamn ějším druhem zelen ě v řešeném území jsou lesní masivy v jižní části území obce, na severních svazích Moravskoslezských Beskyd, vymezené jako plochy lesní, tj. pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (L). Do t ěchto ploch jsou za řazeny i pozemky na kterých není v sou časné dob ě vzrostlý les, ale jsou takto vedeny v katastrální map ě. K těmto pozemk ům se vztahuje ochranné pásmo lesa do vzdálenosti 50 m od lesa. Veškeré aktivity v tomto ochranném pásmu je nutno posuzovat individuáln ě. Problematice les ů a lesního hospodá řství je v ěnováno samostatná kapitola 5.4.2 Lesní hospodá řství.

5.7 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

5.7.1 DOPRAVA SILNI ČNÍ a) Silni ční sí ť

Územím obce Komorní Lhotka je vedena silnice III/4761 (Hnojník – Komorní Lhotka).

Silnice III/4761 Hnojník – Komorní Lhotka Silnice III/4761 je páte řní komunikací řešeného území v severojižním sm ěru. Z hlediska širších dopravních vazeb se jedná o komunikaci lokálního významu, spojující Komorní Lhotku se sousedním Hnojníkem a sou časn ě umož ňující komunika ční napojení obce na nad řazenou komunika ční sí ť. Vzhledem k tomu, že je silnice III/4761 vedena rovn ěž zastav ěnou částí obce, umož ňuje sou časn ě i p římou dopravní obsluhu zna čné části p řilehlé zástavby. Z urbanisticko-dopravního hlediska lze pr ůtah silnice III/4761 zastav ěným územím Komorní Lhotky charakterizovat jako sb ěrnou komunikaci funk ční skupiny B v ší řkovém uspo řádání odpovídajícím dvoupruhové sm ěrov ě nerozd ělené komunikaci. Dopravní řešení územního plánu nenavrhuje na silnici III/4761 žádné zásadní úpravy, je územn ě stabilizovaná. Řešení drobných lokálních závad (nedostate čná ší řka vozovky, technický stav komunikace, úprava napojení podružných komunikací, uvoln ění rozhledových polí k řižovatek), vybudování chodník ů, pás ů/pruh ů pro cyklisty bude realizováno v rámci příslušných ploch dopravní infrastruktury silni ční nebo ploch místních a ve řejných přístupových ú čelových komunikací, p řípadn ě jiných vhodných ploch.

Dopravní prognóza intenzit silni čního provozu V rámci celostátních profilových s čítání dopravních intenzit provád ěných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjiš ťováno dopravní zatížení silni ční sít ě za 24 hodin pr ůměrného dne v roce. V řešeném území nebylo, vzhledem k pom ěrn ě malému dopravnímu významu a zatížení silnice III/4761, s čítání provád ěno. P řesto je možno konstatovat, že dopravní zatížení silnice III/4761 nedosáhne ani k r. 2025 limitních hodnot pro stávající ší řkové uspo řádání že tedy stávající kategorie této komunikace je vyhovující.

b) Místní komunikace

Sí ť místních komunikací v zastav ěném území zajiš ťuje obsluhu veškeré zástavby, která není obsloužena p římo ze silni čních pr ůtah ů a sítě ú čelových komunikací. Jedná se o dvoupruhové a jednopruhové komunikace s homogenní ší řkou vozovky s různou povrchovou úpravou (živi čný povrch, obalované kamenivo, beton apod.). Na území Komorní Lhotky se nacházejí komunikace sít ě sb ěrných místních komunikací funk ční skupiny B, které jsou dopln ěny místními komunikacemi obslužného charakteru funk ční skupiny C. U stávajících místních komunikací je možno pr ůběžn ě zkvalit ňovat parametry místních komunikací, tj. jejich ší řkové, sm ěrové a výškové vedení, rozhledová pole a povrchy vozovek. Stávající jednopruhové komunikace bez p říslušného vybavení požadovaného dle ČSN 73 6101 a vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb., ve zn ění vyhl. č. 269/2009 Sb.), je územním plánem navrženo doplnit výhybnami, p řípadn ě je 50

ší řkov ě homogenizovat na jednotné jednopruhové nebo dvoupruhové kategorie. V grafické části není řešeno umíst ění výhyben, o provedení výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle místní pot řeby a prostorových možností. Nové trasy místních komunikací zahrnují p ředevším úseky nezbytn ě nutné z hlediska koncepce dopravní obsluhy jednotlivých návrhových ploch. Vnit řní sí ť místních komunikací bude realizována v rámci vymezených ploch s ohledem na zp ůsob zástavby navržený podrobn ější dokumentací. Pro dopravn ě významn ější trasy místních komunikací jsou územním plánem vymezeny plochy pro jejich vedení. Veškeré nové trasy, k řižovatky, k řížení a sjezdy na síti pozemních komunikací budou řešeny v souladu se zásadami uvedenými v ČSN 73 6101, ČSN 73 6102 a ČSN 73 6110. U nových i upravovaných úsek ů místních komunikací je vhodné respektovat minimální ší řky ve řejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve zn ění vyhl. č. 269/2009 Sb. V od ůvodn ěných p řípadech ve stísn ěných pom ěrech respektovat alespo ň ší řku prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN 73 6110. Tyto prostory je územním plánem doporu čeno d ůsledn ě hájit pro p řípadné budoucí vedení chodník ů, ší řkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pás ů nebo pruh ů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury. Odstup nových budov souvisejících s bydlením, navržených podél stávajících nebo nových místních komunikací bude minimáln ě 10 m od osy komunikace. Pro nové budovy související s bydlením, navržené podél silnice III/4761, je územním plánem navrženo dodržet odstup minimáln ě 15 m od osy komunikace. Ve složitých územn ě-technických podmínkách bude p ři stanovení p říslušného minimálního odstupu postupováno individuáln ě. Navržené odstupy mohou být sníženy v případ ě prokázání, že budou dodrženy všechny limity vyplývající z příslušných právních p ředpis ů a norem. Při návrhu komunikací budou dále respektovány normy ČSN pro požární bezpe čnost staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833). Z tohoto d ůvodu je doporu čeno realizovat na uslepených komunikacích obratišt ě (nejsou vymezena v grafické části a budou realizována do stávající nebo navržených ploch). Navržené místní komunikace budou z hlediska urbanisticko-dopravního za řazeny do sít ě místních komunikací III. t řídy (obslužných komunikací funk ční skupiny C dle ČSN 73 6110). c) Ve řejn ě p řístupné ú čelové komunikace

Stávající ve řejn ě p řístupné účelové komunikace slouží ke zp řístupn ění jednotlivých polních a lesních pozemk ů, p řípadn ě zastav ěného území situovaného mimo dosah místních komunikací a silni čních pr ůtah ů. Navazují na sí ť místních komunikací, výjime čně na silni ční pr ůtahy. Nové úseky ve řejn ě p řístupných ú čelových komunikací nejsou v územním plánu obce navrženy. P ředpokládá se pouze nutná údržba a úpravy vybavení stávajících úsek ů (propustky, mosty apod.). Zp řístupn ění i drobných zem ědělsky obhospoda řovaných pozemk ů je nutno provést napojením na stávající sí ť komunikací ú čelových, nikoli p římo na silni ční sí ť.

d) Obslužná dopravní za řízení

V řešeném území se nachází p ět autobusových zastávek. Jiná významn ější obslužná za řízení se v řešeném území nenacházejí a nová nejsou územním plánem navrhována.

5.7.2 DOPRAVA STATICKÁ – ODSTAVOVÁNÍ A PARKOVÁNÍ VOZIDEL a) Odstavování vozidel

Odstavování a garážování osobních automobil ů obyvatel rodinných dom ů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro p řípadné parkování a odstavování vozidel obyvatel rodinných dom ů mimo vlastní pozemky mohou být tyto kapacity realizovány i v přilehlých prostorech místních komunikací, a to za p ředpokladu dodržení p říslušných p ředpis ů a ustanovení (zajišt ění pr ůjezdnosti vozidel, dodržení bezpe čnostních odstup ů). Pro odstavování vozidel obyvatel bytových dom ů je navrženo chyb ějící odstavné kapacity realizovat v rámci p říslušné plochy zastav ěného území dle místní pot řeby, a to pro stupe ň automobilizace 1 : 2,5 (bez konkrétního vymezení v grafické části). Odstavování nákladních vozidel případných soukromých autodopravc ů se navrhuje v rámci vymezených ploch smíšených a skladování (VS).

b) Parkování vozidel

Pro parkování osobních automobil ů návšt ěvník ů ob čanské vybavenosti a sportoviš ť je v obci vybudováno na n ěkolika ú čelov ě z řízených plochách cca 120 stání. Do vý čtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu, parkovišt ě pro zam ěstnance uvnit ř výrobních a podnikatelských areál ů a parkovací místa, která nejsou řádn ě vyzna čena dopravním zna čením (nap ř. tolerované parkování na jízdních pruzích apod.). Ostatní plochy pro parkování nákladních a speciálních vozidel jsou realizovány v rámci výrobních a podnikatelských areál ů. Nová parkovací stání mohou být realizována v rámci p říslušných ploch zastav ěných území a zastavitelných ploch bez p řesného vymezení v grafické části územního plánu dle místní pot řeby. V plochách smíšených obytných je pak nutno zajistit parkovací místa i pro případné návšt ěvníky obyvatel rodinných dom ů. Veškeré nov ě navržené parkovací kapacity budou odpovídat stupni automobilizace 1 : 2,5. Parkovací nároky ploch smíšených výrobních a skladování (VS) nejsou v bilanci uvád ěny a musí být řešeny v rámci vlastních pozemk ů.

5.7.3 PROVOZ CHODC Ů A CYKLIST Ů a) Komunikace pro chodce

Sou částí komunika ční sít ě jsou i komunikace pro chodce. V zastav ěném území Komorní Lhotky je vybudován chodník (p řevážně oboustranný) podél pr ůtahu silnice III/4761 v úseku od severní části řešeného území po hotel Godula. V ostatních p řípadech chodci využívají zpevn ěné i nezpevn ěné části krajnic podél silnice III/4761, místních, resp. ú čelových komunikací, p řípadn ě stezky pro p ěší. Dopln ění chodník ů bude navrženo v rámci podrobn ější dokumentace p ředevším v prostorech silni čních pr ůtah ů, v prostorech místních komunikací (dle ČSN 73 6110) dle příslušných regula čních podmínek bez vymezení v grafické části územního plánu nebo v rámci navržených úprav silni čních a místních komunikací.

52 b) Turistické trasy

Řešeným územím jsou vedeny následující zna čené turistické trasy : červená ( č. 0619) Uspolka – Hrachové, sen. – Halí čova,Mitu ří – Okrouhlice – Pod Malým Polomem – La čnov – Slaví č – Babí vrch – Kalužný – Ropice – Pod Velkým Lipovým – Ropi čka – Kota ř – Prašivá – Kamenitá – Dobratice pod Prašivou modrá ( č. 2237) Komorní Lhotka – Na Kota ři – Na Kota ři,chata – Údolí Velkého Lipového – Morávka, rekr. st ředisko zelená ( č. 4851) Komorní Lhotka – Toleran ční památník – Ropi čník – Pod Ropi čkou – Ropi čka,chata – Údolí Velkého Lipového – Morávka – Travný,rozc. – Visalaje – Ježánky – Smrkovina – Grú ň,Švarná Hanka žlutá ( č. 7872) Vyšní Lhoty – Prašivá,tur.chata – Komorní Lhotka,nám. – Godula – Ropi čník, rozc.

V územním plánu obce je navržena nová p ěší turistická trasa Smilovice – Perlík – Godula . Turistické trasy je nutno doplnit odpo čívadly, pokud možno krytými, vybavenými informa čními tabulemi a sm ěrovkami, situovanými na vyhlídkových místech nebo křižovatkách tras. Řešeným územím dále prochází hvězdicová nau čná stezka Prašivá . Jde o n ěkolik nau čných tras, sm ěř ujících z 11 okolních obcí na vrchol Prašivé a vytvá řejících tak tvar hv ězdice. Nové nau čné stezky nejsou v územním plánu navrženy.

c) Cyklistický provoz

Pro cyklistický provoz jsou v obci využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku jsou v řešeném území vyzna čeny následující cyklotrasy : č. 46 - Sudom ěř ice na Morav ě (CZ/SK) – Strážnice – Velká nad Veli čkou – Žitková – Vizovice – Vsetín – Rožnov pod Radhošt ěm – Pustevny, křiž. – Marti ňák – Ostravice – Frýdlant nad Ostravicí – Raškovice – Komorní Lhotka – St řítež – Český Těšín. Dálková cyklotrasa II. t řídy je vedena úzermím obce v západovýchodním sm ěru od Raškovic p řes centrum Komorní Lhotky sm ěrem na Smilovice. V její trase je v řešeném území vedena rovn ěž trasa evropského turistického koridoru Greenways Krakow – Wien, bo ční trasa I.; Bukovec – Kamenité a trasa Beskydy Radegast cyklotrack. č. 6083 Do Madry – Kalužný vrch – Komorní Lhotka Zna čená cyklotrasa IV. t řídy. Je vedena z centra obce na Godulu k hotelu Ondráš a dále pokra čuje sm ěrem na Ropi čku. č. 6089 Komorní Lhotka – Hnojník – Horní T řanovice – V ělopolí – Ropice Zna čená cyklotrasa IV. t řídy. Řešeným územím je vedena po místní komunikaci ve sm ěru od Hnojníku do centra obce, kde se napojuje na cyklotrasy č. 46 a č. 6083.

V územním plánu je navrženo dopln ění sít ě cyklotras o nové úseky, které jsou vedeny po stávající komunika ční síti. Dále je doporu čeno na silni čních pr ůtazích v zastav ěném území, dle prostorových možností, vymezit pásy nebo pruhy pro cyklisty a upravit dot čené lesní a polní cesty, v četn ě jejich vybavení (propustky, mosty apod.). Rovn ěž je doporu čeno vybavit cykloturistické trasy odpo čívadly a informa čními tabulemi.

5.7.4 HROMADNÁ DOPRAVA OSOB

Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou přím ěstskou autobusovou dopravou , kterou t. č. zajiš ťuje Veolia Transport Morava, a. s., a ČSAD Haví řov. V řešeném území se nachází p ět autobusových zastávek: Komorní Lhotka,Kamenec; Komorní Lhotka,škola; Komorní Lhotka,nám ěstí ; Komorní Lhotka,U Gadliny a Komorní Lhotka,kone čná. Stávající autobusové zastávky je doporu čeno postupn ě vybavit oboustrann ě řádnými autobusovými zálivy, nástupišti a p říst řešky pro cestující. Tyto návrhy budou realizovány v rámci p říslušných ploch (dopravní infrastruktury silni ční nebo ploch místních a ve řejn ě p řístupných ú čelových komunikací, p řípadn ě jiných vhodných ploch, v rámci podmínek pro jejich využívání) bez nutnosti jejich vymezování v grafické části územního plánu. V grafické části je pro orientaci znázorn ěna obalová k řivka izochron dostupnosti na autobusové zastávky (vzhledem k charakteru území stanovena na 500 m), která prokazuje, že rozmíst ění a po čet zastávek je vyhovující. V oblasti hromadné dopravy osob nejsou navrženy žádné významné zm ěny, stávající systém z ůstane zachován.

5.7.5 OCHRANNÁ DOPRAVNÍ PÁSMA, OCHRANA P ŘED NEP ŘÍZNIVÝMI ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ

V řešeném území je nutno respektovat : silni ční ochranná pásma: - k ochran ě silnice III/4761 slouží mimo souvisle zastav ěné území silni ční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, které je vymezeno prostorem ohrani čeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky rozhledová pole k řižovatek: - na k řižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespo ň v minimálních hodnotách dle ČSN 73 6102

Dále je v řešeném území doporu čeno respektovat: ochranu p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací: Pro budoucí zástavbu související s bydlením, ubytováním, zdravotnictvím apod. situovanou: - podél silnice III/4761 do vzdálenosti 15 m od její osy - podél stávajících a navržených místních komunikací do vzdálenosti 10 m od jejich os bude stanoven minimální odstup od komunikace v rámci podrobn ější projektové dokumentace nebo územního řízení, a to na základ ě dodržení p říslušných hygienických p ředpis ů z hlediska ochrany zdraví obyvatel p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací. Životní podmínky budoucích uživatel ů staveb na plochách navržených pro zastav ění, které jsou situovány v blízkosti silnice III/4761 mohou být negativn ě ovlivn ěny externalitami dopravy, zejména hlukem, vibracemi, exhalacemi apod. Na plochách navržených pro zastav ění je možné umis ťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opat ření pro zajišt ění p řípustného hygienického zatížení externalitami dopravy a jejichž napojení na silni ční sí ť vyhoví požadavk ům na bezpe čnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, jak je upravují zvláštní zákony na úseku dopravy.

5.8 VODNÍ HOSPODÁ ŘSTVÍ

5.8.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

Obec Komorní Lhotka (380 - 440 m n. m.) má vybudovaný ve řejný vodovod, který je ve správ ě SmVaK Ostrava a.s. - oblast Frýdek-Místek. Zdrojem pitné vody je p řivad ěč OOV DN 500 Tošanovice - T řinec. Voda z OOV je p řivedena řadem DN 150 do čerpací stanice v severní části obce a následn ě je čerpána do rozvodné sít ě obce a zemního vodojemu 2 x 50 m3 (447,00 – 449,00 m n. m.), který je umíst ěn za spot řebišt ěm. Ze zemního vodojemu 2 x 50 m3 řadem DN 100 je voda p řivedena do rozvodné sít ě a zemního vodojemu 25 m 3 (max. hl. 490,70 m n. m.) v lokalit ě nad vodojemem 2 x 50 m 3. Obec nemá záložní zdroj pitné vody a v případ ě poruchy čerpací stanice nebo výpadku elektrického proudu by byla obec bez pitné vody. Vodovodní sí ť je provedena z litinových, PVC a PE trub o profilech DN 50 - DN 150.

Výpo čet pot řeby vody k r. 2025 je orienta čně proveden podle Sm ěrnice č. 9 z roku 1973. bytový fond – trvale 1 300 obyv. x 120 l/os/den = 156 000 l/os/den = 156,00 m 3/den bydlících vybavenost základní 1 400 obyv. x 30 l/os/den = 42 000 l/os/den = 42,00 m 3/den obyvatelstvo Qp = 156,00 + 42,00 3 Qp = 198,00 m /den = 2,29 l/s

Qm = Q p x kd kd = 1,4 3 Qm = 277,20 m /den = 3,21 l/s zem ědělství 72 skotu, 30 koní

Qp = 72 x 20 + 30 x 40 l/ks/den Qm = 72 x 35 + 30 x 60 l/ks/den 3 3 Qp = 2 640 l/ks/den = 2,64 m /den Qm = 4 320 l/ks/den = 4,32 m /den celkové Σ Qp = Qp obyvatel + Q p zem ědělství Σ Qm = Qm obyvatel + Q m zem ědělství 3 3 Σ Qp = 200,64 m /den = 2,32l/s Σ Qm = 281,52 m /den = 3,26 l/s

3 Územní plán p ředpokládá pot řebu vody ve výši Q m = 281,52 m /den, tj. 3,26 l/s. Z orienta čního výpo čtu vyplývá, že stávající akumulace pitné vody pokryje jen cca 44 % denní pot řeby pitné vody v obou obcích. Dle ČSN 73 6650 se má využitelný objem vodojem ů rovnat 60 % maximální denní pot řeby, tj. 281,52 x 0,6 = 168,91 m 3. Stávající akumulace pitné vody pro obec Komorní Lhotka je nedosta čující zejména v letních m ěsících kdy do obce přijíždí rekreanti. Dle PRVKÚ MSK je navržena výstavba nového zemního vodojemu 100 m3 v bezprost řední blízkosti stávajícího vodojemu 2 x 50 m 3, s hladinami vody na stejné úrovni.

Územním plánem je navrženo v obci Komorní Lhotka stávající vodovodní sí ť rozší řit o další vodovodní řady DN 50 až DN 80 v délce cca 1 km pro zásobování zastavitelných ploch. Navržené řady DN 80 budou rovn ěž plnit funkci vodovodu požárního. Samostatné větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50. Dále je navržena rekonstrukce řad ů DN 50 na DN 80 v severovýchodní části obce a v severozápadní části obce.

Pro plochy Z17, Z18, Z23, Z31, Z37 a Z38 je doporučeno vypracovat studii pro zásobování pitnou vodou, podle rozd ělení ploch na jednotlivé parcely. Plochy Z1 a Z2 je navrženo napojit na stávající vodovodní řad DN 80 obce Horní Tošanovice. Pro plochu Z36 je navrženo napojit se na vodovod v ploše Z37. Pro plochy Z5, Z6, Z11, Z12 a Z20, které jsou mimo dosah vodovodních řad ů pitné vody, je navrženo individuální zásobení pitnou vodou.

Ve výkrese A.4 Vodní hospodá řství jsou vyzna čeny trasy navrhovaných vodovodních řad ů. Jejich poloha m ůže být dále up řes ňována podrobn ější projektovou dokumentací. Dimenze řad ů je nutno považovat za orienta ční a up řesnit je s ohledem na protipožární zabezpe čenost jednotlivých objekt ů.

Navrhovaná výstavba ve řejného vodovodu v obci Komorní Lhotka je v zásad ě v souladu s PRVKÚ MSK a se ZÚR MSK.

Ochranná pásma vodovodních řád ů jsou stanovena dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve řejnou pot řebu a o zm ěně n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, a to kolem vodovodních řad ů do DN 500 v četně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vn ějšího líce potrubí.

5.8.2 ZÁSOBOVÁNÍ UŽITKOVOU VODOU

Územím obce Komorní Lhotka neprochází žádný p řivad ěč užitkové vody.

5.8.3 LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD

V části obce Komorní Lhotka je od roku 1982 vybudovaná jednotná kanalizace ukon čená mechanicko-biologickou ČOV. Kapacita ČOV je 1135 EO. Recipientem vy čišt ěných vod je Stonávka. Kmenová kanaliza ční stoka pro p řevážnou část obce prochází tém ěř celým zastav ěným územím obce z jihu na sever. Na trase hlavního sb ěra če jsou vybudovány odleh čovací komory s p řepadem do Stonávky. Kanalizace je vybudována z betonových a PVC trub DN 300 – 600 v délce cca 6,5 km. Správcem kanalizace a ČOV je obec. Likvidace odpadních vod z okrajových částí obce je řešena individuáln ě p římo u zdroje pomocí žump s následným vyvážením či domovních ČOV. Deš ťové vody jsou odvád ěny kanalizací a p říkopy do Stonávky. Část obce „Za školkou“ a „U kostela“ má zpracovaný projekt „Odkanalizování části obce „za školkou“ a „U kostela“ pro vybudování nových úsek ů kanalizace DN 250 – 300 v celkové délce cca 2 km napojených na stávající jednotnou kanalizaci.

Navrženou kanaliza ční sí ť v délce cca 2 km dle projektu je navrženo rozší řit o další stoky splaškové kanalizace gravita ční DN 300 v celkové délce cca 2,5 km, tlakové DN 80 v celkové délce 0,4 km a jednu ČS v návaznosti na zastavitelné plochy navržené územním plánem. Stávající ČOV je dle orienta čního výpo čtu kapacitn ě nedosta čující, proto je územním plánem navržená její rekonstrukce tak, aby vyhovovala pro napojení cca 1300 EO, 3 3 Q24 = 156,00 m /d, Q d = 218,40 m /d.

Pro plochy Z17, Z18, Z23, Z31, Z37 a Z38 je doporučeno vypracovat studii pro řešení zp ůsobu likvidace odpadních vod, podle rozd ělení ploch na jednotlivé parcely. Plochu Z36 je navrženo napojit na kanalizaci v ploše Z37. Plochy Z13 – Z16 a stávající zástavbu je navrženo napojit na kanalizaci p řes malou ČS. Pokud nebude možné plochy Z23, Z25, Z26, Z33 a Z34 napojit na kanalizaci gravita čně je navrženo je napojit p řes domovní ČS. Zp ůsob likvidace odpadních vod pro plochy Z1 – Z12, Z20 a Z51, které jsou mimo dosah navržené splaškové kanalizace, řešit v žumpách s vyvážením odpadu nebo v malých domovních ČOV s vyúst ěním do vhodného recipientu.

Ve výkrese B.4 Vodní hospodá řství jsou vyzna čeny trasy navrhovaných kanaliza čních stok. Jejich poloha m ůže být dále up řes ňována podrobn ější projektovou dokumentací.

Deš ťové vody ze zahrad a dvor ů se doporu čuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar zahrad, reten ční nádrže) v maximální mí ře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání zahrad, p říp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebyte čné srážkové vody je navrženo odvád ět povrchov ě m ělkými zatravn ěnými p říkopy p říp. trativody do recipientu. Deš ťové vody z rozsáhlejších zastavitelných ploch odvádět deš ťovou kanalizací do vhodného recipientu.

Navržená výstavba ve řejné splaškové kanalizace v obci Komorní Lhotka je v souladu s PRVKÚ MSK i se ZÚR MSK.

Pro kanaliza ční stoky je stanoveno ochranné pásmo dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve řejnou pot řebu a o zm ěně n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, a to kolem vodovodních řad ů do DN 500 v četně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vn ějšího líce potrubí.

5.8.4 ODTOKOVÉ POM ĚRY

Převážná část území spadá do ČHP 2-03-03-053 - povodí Ráztoky s levob řežním p řítokem Odnoha a do ČHP 2-03-03-052, 2-03-03-054, 2-03-03-056 - povodí Stonávky. Severní část území spadá do ČHP 2-03-03-055 – povodí Černého potoka a do ČHP 2-03-03-057 – povodí potoka Mušalec. Západní část území spadá do ČHP 2-03-01-062 – povodí Lu činy. Stonávka protéká p řes zastav ěné území Komorní Lhotky a do n ěj se vlévá Ráztoka a n ěkolik bezejmenných tok ů. V západní části území pramení Lu čina.

Vody Lu činy a Stonávky jsou dle Na řízení vlády č. 470/2001 Sb., řazeny jako významné vodní toky. Správcem Stonávky, Lu činy a Černého potoka je Povodí Odry, s.p. Správcem Ráztoky a Odnohy jsou Lesy ČR. Pro Stonávku a Lu činu je stanoveno záplavové území v četn ě vymezení jeho aktivní zóny. Záplavové území Stonávky stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 16. 1. 2007, čj. MSK/ 195654/2006. Záplavové území zasahuje do zastav ěného území Komorní Lhotky a limituje jeho rozvoj. Záplavové území Lu činy stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 25. 5. 2005, čj. 3112/2005/ŽPZ/Hec/001. Záplavové území nezasahuje do zastav ěného území Komorní Lhotky a nelimituje jeho rozvoj.

Vody Stonávky, Ráztoky, Odnohy a Černého potoka jsou dle Na řízení vlády č. 71/2003 Sb., ve zn ění NV č. 169/2006 Sb., řazeny jako lososový typ vody Stonávka horní č. 206. Pro ostatní vodní toky typ vody není stanoven ve smyslu Na řízení vlády č. 71/2003 ve zn ění NV č. 169/2006 Sb.

Povrchové vody v k. ú. Komorní Lhotka spadají do vodních útvar ů s pracovním číslem 69 (Lu čina po vzdutí nádrže Žermanice) a 89 (Stonávka po vzdutí nádrže T ěrlicko). Vodní útvary povrchových vod s pracovním číslem 69 jsou dle Plánu oblasti povodí Odry potencionáln ě rizikové, p řírodní vodní útvary a s pracovním číslem 89 jsou rizikové, p řírodní vodní útvary. Podzemní vody spadají do vodních útvar ů 32110 (Flyš v povodí Olše) a 32121 (Flyš v povodí Ostravice). Z hlediska kvantitativního a chemického složení jsou vodní útvary 32110 dle Plánu oblasti povodí Odry hodnoceny jako nevyhovující a vodní útvary 32121 jako nerizikové.

V území obce Komorní Lhotka jsou t ři vodní plochy. Vodní plocha v severní části obce je soukromá a má krajinotvorný význam. Druhá vodní plocha se nachází v parku blízko hřbitova. Vodní plocha je obecní a má krajinotvorný význam. T řetí vodní plocha se nachází u Mysliveckého sdružení Komorní Lhotka-Hnojník a slouží ke sportovn ě rekrea čním ú čel ům.

Správní území obce Komorní Lhotky náleží do CHOPAV Beskydy vyhlášené dle Na řízení vlády č. 40/1978 Sb.

Podle zákona č. 273/2010 Sb., tj. úplného zn ění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, jsou správci vodních tok ů p ři výkonu správy oprávn ěni, pokud je to nezbytn ě nutné, užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku, a to u významných vodních tok ů nejvýše v ší řce do 8 m a u ostatních vodních tok ů nejvýše v ší řce do 6 m od b řehové hrany, za ú čelem údržby vodního toku. 58

5.9 ENERGETIKA

5.9.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Výroba elektrické energie Podle vyhledáva če licencí pro výrobu el. energie Energetického regulačního ú řadu (ERÚ) se ve správním území obce Komorní Lhotka nachází 3 slune ční elektrárny s výkonem 5, 6 a 9 kW, provozované soukromými osobami.

Nad řazená soustava ZVN Správním územím obce Komorní Lhotka prochází jednoduché vedení nad řazené soustavy 400 kV - ZVN 404 Nošovice – Varín. Vedení je neseno na stožárech typu „portál“, s vyložením vodi čů 15 m od st ředu.

Distribu ční soustava VN Obec Komorní Lhotka je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbo čkou z hlavní linky VN 06 propojující transforma ční stanice TS 400/110/22 kV Nošovice a TS 110/22 kV Ropice. Trasa hlavní linky prochází mino zastav ěné území obce a je provedena vodi či 3 x 70 AlFe na betonových a p říhradových podp ěrných bodech, odbo čka pro Komorní Lhotku je provedena vodi či 3 x 50 AlFe. Tato odbo čka je pro zvýšení provozní jistoty dále propojena vedením 3 x 70 s linkou VN 06 ve Smilovicích. Distribu ční soustavu VN v Komorní Lhotce dále tvo ří 15 distribu čních trafostanic - DTS 22/0,4 kV s celkovým výkonem 3 445 kVA, napojených přípojkami VN r ůzných dimenzí. Distribu ční sí ť VN - 22 kV je pro stávající odb ěry vyhovující. Do roku cca 2025 je nutno uvažovat s rekonstrukcí odbo čky pro Komorní Lhotku a n ěkterých p řípojek k DTS provedených vodi či 3 x 35 AlFe.

Tab.: Přehled distribu čních trafostanic (DTS ) Číslo DTS Název umíst ění Výkon podle ČEZ trafostanice TR (kVa) DTS 7310 Komorní Lhotka – Kamenec 160 DTS 7311 Komorní Lhotka – Pod modlitebnou 160 DTS 7312 Komorní Lhotka – RS Mlékárna 250 DTS 7313 Komorní Lhotka – Domov d ůchodc ů 630 DTS 7314 Komorní Lhotka – Obec 400 DTS 7315 Komorní Lhotka – hotel Premiér 250 DTS 7316 Komorní Lhotka – RS dolu Lazy 250 DTS 7317 Komorní Lhotka – Tesárek 160 DTS 7318 Komorní Lhotka – Odnoga 160 DTS 7319 Komorní Lhotka – PT dolu Darkov 400 DTS 7320 Komorní Lhotka – Sauna 100 DTS 7321 Komorní Lhotka – RS ČST 75 DTS 7322 Komorní Lhotka – Plemená řská služba 100 DTS 7339 Komorní Lhotka - Godula 100 DTS 7883 Komorní Lhotka – Na b řehu 250 59

Rozvodná sí ť NN Rozvodná sí ť NN v Komorní Lhotce je p řevážn ě venkovního provedení, na betonových podp ěrných bodech, s vodi či 4 x 70 AlFe, v hlavních trasách. Technický stav převážné části rozvodné sít ě NN je dobrý. V sou časné dob ě je z rozvodné sít ě NN zásobováno el.energií cca 330 trvale obydlených byt ů, v četn ě cca 450 objekt ů druhého bydlení, vybavenosti a podnikatelských aktivit. Elektrická energie je využívána p ředevším pro osv ětlení, pohon drobných spot řebi čů a částe čně pro va ření a vytáp ění.

Bilance p říkonu a transforma čního výkonu Z energetického hlediska se do roku cca 2025 uvažuje se smíšeným stupn ěm elektrizace. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce Komorní Lhotka se uvažuje s elektrickým vytáp ěním pro cca 10 % byt ů a část objekt ů druhého bydlení. U ostatních byt ů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatiza čních jednotek, uvažuje se stupn ěm elektrizace B. Rozd ělení byt ů podle stupn ě elektrizace bude koncem návrhového období v řešeném území následující: 40 byt ů – stupe ň elektrizace C (va ření elektrickou energií + smíšené vytáp ění el. energií p římotopné a akumula ční) 360 byt ů – stupeň elektrizace B (va ření plynem + el. energií)

Podílové maximum byt ů (B max ) – je odvozeno z m ěrného p říkonu bytové jednotky stanoveného k roku cca 2025. Podle ČSN 33 2130 je m ěrný p říkon bytové jednotky stanoven na 2,65 kW/byt pro stupe ň elektrizace B , pro pln ě elektrifikované byty (va ření el. energií, včetn ě smíšeného elektrického vytáp ění) se uvažuje s m ěrným p říkonem 10 kW/byt (stupe ň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení se uvažuje s p říkonem 0,5 kW/objekt, pro cca 120 t ěchto objekt ů je uvažováno s elektrickým p řitáp ěním s p říkonem 5 kW/objekt.

Vypo čtené podílové maximum byt ů - Bmax Bmax = 360 x 2,65 + 40 x 10 + 470 x 0,5 + 120 x 5 = 2 189 kW

Podílové maximum vybavenosti (V max ) – je stanoveno z m ěrného ukazatele - 0,8 kVA/byt (v četn ě objekt ů druhého bydlení), pro stávající ubytovací za řízení se uvažuje s příkonem 600 kW, pro stávající a nové drobné podnikatelské aktivity s p říkonem 150 kW.

Vypo čtené podílové maximum vybavenosti - Vmax Vmax = 870 x 0,8 + 600 + 150 = 1 446 kW

Podílové maximum byt ů a vybavenosti ur čuje pot řebný p říkon bytov ě - komunální sféry, včetn ě drobných podnikatelských aktivit p řibližn ě do roku 2025. P ři výpo čtu transforma čního výkonu (P TR VN/NN ) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátor ů a zajišt ění stability provozu p ři krytí odb ěrových maxim. PDTS = (B max + V max ) x 1.20 = 4 362 kVA Podle bilance p říkonu elektrické energie a transforma čního výkonu je nutno pro obec Komorní Lhotka zajistit cca 4 360 kVA transforma čního výkonu k roku 2025. P řír ůstek transforma čního výkonu pro novou výstavbu byt ů, vybavenosti, podnikatelských aktivit a předpokládaný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu dosáhne cca 920 kVA proti sou časnému stavu.

Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je o cca 30 % nižší než pot řebný transforma ční výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytov ě - komunální sféru a podnikatelské aktivity dosahovat výše 3,1 MW.

Návrh řešení

Výroba elektrické energie K roku cca 2025 se p ředpokládá rozší ření malých fotovoltaických elektráren s výkonem 3 – 5 kW, instalovaných na objektech RD, p říp. vybavenosti, pokud cena této energie bude dále výrazn ě dotována.

Nad řazená soustava ZVN a VVN V souvislosti se strategickým rozvojem p řenosové soustavy ČEPS a.s. posílením přenosového profilu elektrické energie mezi Slovenskou republikou a ČR se v souladu s nad řazenou dokumentací (ZÚR MSK) navrhuje výstavba nového vedení ZVN - 400 kV, jako soub ěžná linka se stávající trasou jednoduchého vedení 400 kV - ZVN 404 Nošovice – Varín. Uvedený návrh se za řazuje jako ve řejn ě prosp ěšná stavba VTE 1. S výstavbou vedení nad řazené soustavy VVN – 110 kV a 220 kV se do roku cca 2025 neuvažuje. Podle Územn ě energetické koncepce Moravskoslezského kraje pro řešení zásobování elektrickou energií žádné konkrétní návrhy nevyplývají.

Distribu ční soustava VN Pot řebný p říkon pro řešené území bude zajišt ěn v nap ěť ové hladin ě 22 kV, odbo čkou ze stávajících linky VN 06, která se pro zajišt ění pot řebného p říkonu navrhuje rekonstruovat v profilu 3 x 70 AlFe ve stávající trase. V řad ě p řípad ů nov ě navržené zástavby dojde k dot čení ochranného pásma nadzemního vedení VN – 22 kV. P řeložky nadzemních vedení se nenavrhují ani nevylu čují. V této souvislosti upozor ňujeme na skute čnost, že podle ustanovení § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ěkterých zákon ů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, p řípadnou přeložku za řízení p řenosové a distribu ční soustavy zajiš ťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo přeložku vyvolal. Jako technické řešení pro omezení vlivu ochranného pásma venkovního vedení 22 kV se při výstavb ě nových nadzemních vedení VN – 22 kV doporu čuje použití záv ěsných kabel ů příp. izolovaných vodi čů . Podle energetického zákona je ochranné pásmo t ěchto vedení na 1m, p říp. 2 m po obou stranách krajního kabelu.

Pot řebný transforma ční výkon Pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude do roku cca 2025 zajišt ěn ze stávajících distribu čních trafostanic 22/0,4 kV, které budou dopln ěny 5 novými DTS navrženými v lokalitách s novou výstavbou (DTS N1 – 5), spolu s případným zvýšením výkonu stávajících DTS. Umíst ění nových trafostanic je situováno do míst s navrhovanou výstavbou p říp. do míst s předpokládaným výskytem nedostatku transforma čního výkonu, s možností posunu podle

61 místních podmínek v řádu desítek metr ů. V lokalitách kde není řešena komunika ční sí ť má umíst ění nových trafostanic a jejích napojení informativní charakter. Distribu ční trafostanice napojené kabelovou p řípojkou (DTS – N1, N2) se uvažují jako betonové kompaktní, s možností umíst ění transformátoru s výkonem do 630 kVA, v provedení které umožní její estetické za člen ění vzhledem k okolní zástavb ě. Ostatní trafostanice napojené nadzemní p řípojkou jsou navrženy jako venkovní, na jednoduchém betonovém sloupu. Výkon navržených trafostanic bude ur čen podle požadavk ů ČEZ Distribuce a.s.

Rozvodná sí ť NN Nová rozvodná sí ť NN bude v souladu s vyhláškou č. 269/2009 Sb., o obecných požadavcích na využívání území řešena zásadn ě zemním kabelovým vedením. Jako jistících prvk ů bude použito sk říní typu SR. Výhledov ě je možno lokální nedostatek p říkonu v síti NN řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice.

Vliv na životní prost ředí Pro eliminaci vlivu energetických za řízení na životní prost ředí (hluk TR, elektromagnetické pole vedení), k zajišt ění jejich spolehlivého provozu, k ochran ě života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranná pásma (OP) vedení VN - 22 kV, VVN 110 kV a ZVN - 400 kV ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ěkterých zákon ů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Ochranné pásmo nadzemního vedení 22 kV a 400 kV je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo na vedení na ob ě jeho strany: u nap ětí nad 220 kV do 400 kV v četn ě 20 m (25 m) u nap ětí nad 35 kV do 110 kV v četn ě 15 m (12 m) u nap ětí nad 1 kV do 35 kV v četn ě pro vodi če bez izolace 7 m (10 m) pro vodi če s izolací základní 2 m pro záv ěsná kabelová vedení 1 m Poznámka: Údaj v závorce platí pro za řízení postavená p řed 1. 1. 1995.

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u stožárových DTS s p řevodem nap ětí z 1 - 52 kV 7 m od za řízení u zd ěných DTS s p řevodem nap ětí z 1 - 52 kV 2 m od za řízení u vestav ěných DTS s p řevodem nap ětí z 1 – 52 kV 1 m od obestav ění

Při provád ění jakékoliv stavební činnosti, v četn ě zemních prací, v t ěchto pásmech je nutno si vyžádat p ředchozí souhlas provozovatele T ěchto energetických za řízení ČEPS Praha a.s. (pro vedení 400 kV), resp. ČEZ Distribuce a.s. (pro vedení 22 kV).

5.9.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

VTL plynovody a RS Severozápadním okrajem správního území obce Komorní Lhotka prochází vysokotlaký plynovod (VTL) DN 150/100, PN 40 (622 076) Nošovice – Komorní Lhotka, který je ukon čen v regula ční stanici RS VTL/STL Komorní Lhotka s výkonem 2 000 m 3 h-1 (62 151). Tato regula ční stanice spolu s RS T řanovice zajiš ťuje dodávku plynu do spole čné st ředotlaké plynovodní sít ě pro obce Komorní Lhotka, Hnojník, St řítež, Smilovice, Řeka, Horní Tošanovice, část T ěrlicka (Hradišt ě pod Babí Horou) a T řanovice.

Místní plynovodní sí ť V sou časné dob ě je obec Komorní Lhotka plošn ě plynofikována st ředotlakým rozvodem plynu. Místní plynovodní sí ť je vybudována jako st ředotlaká, s pracovním p řetlakem 0,3 MPa, z materiálu lPE v profilech DN 40 - 225. Zemní plyn byl vpušt ěn do sít ě v r. 1998. Z místní sít ě je v Komorní Lhotce napojeno cca 280 odb ěratel ů v kategorii obyvatelstvo a maloodb ěr.

Plynové sondy Přibližn ě uprost řed západní části území je provozována plynová sonda Unigeo a.s., s ozna čením NT – 4, která je napojena na vysokotlaký plynovod Nošovice - Komorní Lhotka.

Bilance pot řeby zemního plynu Bilance pot řeby plynu je sestavena podle jednotlivých odb ěratelských skupin - obyvatelstvo a ostatní odb ěr. Obyvatelstvo – ro ční a maximální hodinová pot řeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických pot řeb podle sm ěrnice č. 17 Severomoravské plynárenské a.s. Ostrava (obec do 2 000 obyvatel – 1,2 m 3h-1 byt). P ředpokládá se, že k roku cca 2025 bude plynofikováno cca 90 % byt ů, tj. 360 byt ů, spolu s cca 150 objekty druhého bydlení. Bilan čně se uvažuje s využitím plynu pro va ření, p řípravu TUV a vytáp ění u všech plynofikovaných objekt ů.

Ostatní odb ěr – v této kategorii jsou zahrnuty pot řeby pro otop vybavenosti a podnikatelských aktivit (maloodb ěr, st řední odb ěr). Odb ěry v této kategorii jsou orienta čně stanoveny jako 30% podíl bytového odb ěru. Pro blíže nespecifikované odb ěry se uvažuje s rezervou 50 m 3 h-1, resp. 100 tis. m3 rok -1.

Tab.: Bilance pot řeby zemního plynu k roku 2025 Komorní Lhotka Měrná pot řeba plynu Pot řeba plynu Druh odb ěru [m3 h -1 ] [m 3 rok -1 ] [m 3 h -1] [tis. m 3rok -1]

Obyvatelstvo - byty 1,2 3 000 432 1 080 RD (va ření, otop, TUV) – 360 byt ů Druhé bydlení - 150 objekt ů 0,50 1 000 75 150 Ostatní odb ěr - (30 % bytov. odb ěru) 240 500 Rezerva 50 100 Odb ěr z místní sít ě - celkem 797 1 830

Z celkové bilance pot řeby plynu vyplývá, že koncem návrhového období je pro obec Komorní Lhotka nutno z místní sít ě zajistit cca 1,8 mil. m3 zemního plynu, zimní hodinové maximum dosáhne hodnoty cca 800 m 3 h-1. 63

Návrh řešení VTL plynovody a RS Pro zásobování obce Komorní Lhotka zemním plynem se nová vysokotlaká plynárenská za řízení nenavrhují. Stávající systém zásobování plynem zaru čuje bezpe čnou dodávku zemního plynu do roku cca 2025 s dostate čnou kapacitní rezervou. V souladu s nad řazenou dokumentací (ZÚR MSK) je pro stavbu vysokotlakého plynovodu DN 200, PN 40 PZP T řanovice – Komorní Lhotka navržena územní rezerva, která je vymezena koridorem v pr ůměrné ší řce 50 m od p ředpokládané osy plynovodu na ob ě strany. U hranice s obcí Hnojník je územní rezerva rozší řena na 125 m od p ředpokládané osy plynovodu. Rozší ření je navrženo z důvodu usnadn ění napojení na správní území sousední obce p ři zpracování podrobn ější dokumentace. Územní rezerva je navržena nad katastrální mapou tak, aby nezasahovala do vodního toku Stonávky, lesních porost ů, zastav ěného území a zastavitelných ploch navržených v prolukách a v návaznosti na severozápadní část zastav ěného území. Up řesn ěná trasa je v souladu se ZÚR MSK, tj. je v souladu s koridorem o ší řce 200 m vymezeným v ZÚR MSK od osy plynovodu na obě strany (je navržena uvnit ř tohoto koridoru). Tuto územní rezervu je nezbytné respektovat a ve vymezené ploše nebudou povolovány žádné stavby a za řízení, které by ztížily nebo dokonce znemožnily výstavbu tohoto plynovodu. V tomto koridoru bude p řípustné realizovat pouze nové stavby a za řízení nezbytné dopravní a technické infrastruktury a ú čelové komunikace nezbytné pro obhospoda řování zem ědělských a lesních pozemk ů a p řípadn ě pozemkové úpravy.

Místní plynovodní sí ť Místní plynovodní sí ť je provedena jako st ředotlaká v tlakové úrovni do 0,3 MPa. Středotlaký rozvod plynu je p ři menších profilech velmi pružný a dovoluje p ři zachování navržených dimenzí provád ět zna čné zm ěny v jeho kapacitním vytížení. Řadu zastavitelných ploch lze napojit krátkými p řípojkami ze stávající plynovodní sít ě. Pro novou zástavbu mimo dosah stávající st ředotlaké plynovodní sít ě (více než 100 m od plynovodu) je navrženo její rozší ření v profilech DN 40 – 63. Nová plynovodní sí ť je navržena z trubek PE - t ěžká řada v návaznosti na stávající st ředotlakou sí ť. Celková konfigurace plynovodní sít ě je z řejmá z grafické části dokumentace. Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporu čuje sdružovat do spole čné trasy v ší řce 120 - 150 cm od hranice oplocení.

Vliv na životní prost ředí Plynárenská za řízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prost ředí zásadn ě neovlivní. K zajišt ění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírn ění ú čink ů havárií plynových za řízení a k ochran ě života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat bezpe čnostní a ochranné pásmo (BP a OP) VTL plynovodu a ochranné pásmo st ředotlakého plynovodu (STL) ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Ochranným se pro ú čely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho p ůdorysu. BP OP pro VTL plynovod do DN 100 20 m 4 m pro STL plynovod 1 m Bezpe čnostní vzdálenosti vrt ů (plynová sonda) od objekt ů a za řízení jsou stanoveny § 40 vyhlášky č. 236/1998 Sb., Českého bá ňského ú řadu, na 150 m.

5.9.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Území Komorní Lhotky se rozkládá v severním podh ůř í Moravskoslezských Beskyd, v pr ůměrné nadmo řské výšce 410 m. Podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot se území Komorní Lhotky nachází v oblasti s výpo čtovou teplotou o o tex = - 18 C a intenzivními v ětry. Po čet dn ů topného období pro t em = 13 C (t em - st řední denní venkovní teplota pro za čátek a konec topného období) je 250, st řední venkovní teplota za o otopné období t es = 2,6 C. Zvlášt ě velké a velké stacionární spalovací zdroje (podle zák. č. 86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší a o zm ěně n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů) s instalovaným výkonem nejmén ě 5 MW se v řešeném území nenacházejí.

Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný zp ůsob vytáp ění s individuálním vytáp ěním rodinných dom ů, objekt ů druhého bydlení a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti a za řízení hromadné rekreace. K významn ějším tepelným zdroj ům v území pat ří plynová kotelna ZŠ, a hotel ů Premiér a Ondráš.

Návrh řešení Pro stávající a navrženou zástavbu se uvažuje s decentralizovaným zp ůsobem vytáp ění tj. individuálním vytáp ěním RD, objekt ů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti, hromadné rekreace a podnikatelských aktivit. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu, biomasa (d řevní hmota) a elektrická energie budou plnit funkci dopl ňkového topného media. Bilan čně se uvažuje s rozší řením využití zemního plynu pro 90 % byt ů v RD, tj. 360, dále pro cca 150 objekt ů druhého bydlení, část objekt ů vybavenosti a podnikatelských aktivit. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat r ůzné zp ůsoby elektrického vytáp ění pro cca 40 byt ů v RD a cca 120 objektech druhého bydlení. Z obnovitelných zdroj ů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším m ěř ítku uvažovat s rozší řením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž p řem ěna na tepelnou energii, příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích, je z hlediska životního prost ředí nejčistším a nejšetrn ějším zp ůsobem výroby tepelné a elektrické energie. V ČR ro čně dopadá kolmo na 1m² cca 1 100 kWh solární energie.

Vliv na životní prost ředí Zne čiš ťování ovzduší spalovacími procesy v bytov ě - komunálním hospodá řství a pr ůmyslu zp ůsobuje stále vyšší zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými d ůsledky dlouhodobého p ůsobení t ěchto látek na vyvolání řady rizikových onemocn ění. Plošné využití zemního plynu spolu s dopl ňkovým využitím elektrické energie a d řevní hmoty pro vytáp ění, je výraznou zm ěnou v palivo - energetické bilanci obce, která zlepšuje kvalitu životního prost ředí a p řízniv ě ovliv ňuje ekologické vztahy v území. Využitím ušlechtilých paliv došlo k podstatnému snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období, spolu se snížením zne čišt ění výfukovými plyny p ři rozvozu pevného paliva a odvozu popela. V této souvislosti upozor ňujeme na platnost zákona o ochran ě ovzduší (zákon č. 86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů), který krom ě jiného umož ňuje na řízením obce zakázat n ěkteré druhy paliv pro malé spalovací zdroje zne čišt ění a stanovit podmínky pro spalování nebo jiný zp ůsob likvidace suchých rostlinných materiál ů.

5.10 ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE

5.10.1 TELEKOMUNIKACE

Obec Komorní Lhotka telekomunika čně p řísluší do atrak čního obvodu digitální telefonní úst ředny (RSU) Hnojník, západní část Komorní Lhotky (Stonávka) pak do RSU Dobratice, jako sou část telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský kraj. Telefonní úst ředny Hnojník a Dobratice mají dostate čnou kapacitu pro sou časný provoz s možností dalšího rozší ření. Telefonní ú častníci ve správním území obce Komorní Lhotka jsou napojeni na digitální úst ředny v Hnojníku a Dobraticích prost řednictvím ú častnické p řístupové sít ě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úložnými a záv ěsnými kabely v dobrém technickém stavu, v četn ě rezervy pro další zákaznická napojení. Tyto úst ředny, jako základní prvek telekomunika ční sít ě je napojeny na řídící digitální hostitelskou úst řednu (HOST) Frýdek-Místek prost řednictvím dálkové p řenosové optické sít ě a.s. Telefónica O 2 . Propojením HOST Frýdek-Místek na vyšší sí ťovou úrove ň, tranzitní a mezinárodní úst řednu v Ostrav ě, je zajišt ěn styk se 14 TO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámo řskými státy.

Prost řednictvím telekomunika čních služeb a.s. Telefónica O 2 Czech Republic a cca 8 dalších komer čních poskytovatel ů komunika čních služeb na pevné a bezdrátové síti je v řešeném území zajiš ťován místní, mezim ěstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je p řenos dat, p řipojení k internetu a ší ření televizních a rozhlasových program ů. Správním území obce Komorní Lhotka prochází optické kabely dálkové p řenosové komunika ční sít ě a.s. Telefónica O 2.

Územním plánem není navržena nová plocha pro telekomunika ční stavby nebo za řízení. K zajišt ění ochrany komunika čních za řízení je nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunika čních vedení (1,5 m po stranách krajního vedení) ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a zm ěně dalších p ředpis ů.

5.10.2 RADIOKOMUNIKACE

Tyto služby zahrnují ší ření televizních a rozhlasových program ů, p řenos mezim ěstských telefonních hovor ů a za řízení operátor ů mobilní telefonní sít ě.

Pokrytí území televizním signálem Území Komorní Lhotky je pokryto analogovým televizním signálem ČT1, Nova a Prima z televizních vysíla čů jejichž provozovatelem jsou České radiokomunikace a.s. Území je pokryto také pozemním digitálním signálem (DVB –T) z vysíla če Ostrava - Hoš ťálkovice programem multiplexu 1 na 54 . kanále ( ČT1, ČT2, ČT 24, ČT4 Sport a 7 program ů ČRo) a z vysíla če Ostrava - Hladnov – vodojem, který ší ří programy multiplexu 1 na 54. kanále, multiplexu 2 (TV Nova, Nova Cinema, TV Prima a TV Barandov) na 39. kanále a multiplexu 3 na 32. kanále se sníženým výkonem (Z1, Public TV). Vysílání program ů multiplexu 2 a 3 z vysíla če Ostrava – Hoš ťálkovice se p ředpokládá v 04/2011.

Pokrytí území rozhlasovým signálem Území obce Komorní Lhotka je v pásmu AM – DV a SV pokryto rozhlasovým signálem,

Radioreléové spoje Tyto spoje jsou ur čené pro p řenos televizní, rozhlasové modulace, p řenos dat a telefonních hovor ů. Nad územím Komorní Lhotky jsou provozovány 4 radioreléové spoje z radiokomunika čního st řediska T řinec – Javorový vrch a nezjišt ěných koncových bodech.

Mobilní telefonní sí ť Ve správním území obce Komorní Lhotka jsou dostupné všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – T-Mobile, Telefónica O 2 a Vodafone. Na území Komorní Lhotky nejsou základnové stanice operátor ů mobilní sít ě provozovány.

Územním plánem nejsou navrženy nové plochy pro realizaci staveb a za řízení pro radiokomunikace.

5.11 LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPAD Ů

Likvidace komunálních odpad ů p ředstavuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokument ů a nástroj ů v oblasti odpadového hospodá řství je POH ČR na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodá řství Moravskoslezského kraje. POH MSK byl p řijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9. 2004 usnesením č.25/1120/1. Jeho závazná část byla p řijata jako obecn ě závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Plán odpadového hospodá řství p ůvodce odpad ů zpracovávají ze zákona p ůvodci odpad ů, kte ří produkují ro čně více než 10 t nebezpe čného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Obec Komorní Lhotka k těmto p ůvodc ům nepat ří a nemá plán odpadového hospodá řství zpracován. Likvidaci sm ěsných komunálních odpad ů v řešeném území provádí firma Spole čnost služby ob čan ům s.r.o (100% vlastnictví obce Komorní Lhotka) a firma Nehlsen T řinec, s.r.o., která zajiš ťuje svoz likvidaci separovaných složek (vlastní skládky se nacházejí mimo řešené území, v dobré dostupnosti a dostate čnou kapacitou, nap ř. skládka ve Sta říči).

Na území obce v sou časnosti neexistují zám ěry z hlediska odpadového hospodá řství, které by se promítly do územn ě plánovací dokumentace a nárok ů na nové plochy.

Stará ekologická zát ěž V územním plánu je zakreslena plocha jedné evidované staré ekologické zát ěže č. 6881001 situované jihozápadním sm ěrem od h řbitova.

5.12 ZVLÁŠTNÍ ZÁJMY

Celé správní území obce Komorní Lhotka zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpe čovacích za řízení, které je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o zm ěně dopln ění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základ ě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odlou čeného pracovišt ě Olomouc: - výstavba souvislých kovových p řekážek (100 x 20 m a více), - výstavba v ětrných elektráren, - stavby nebo za řízení vysoké 30 m a více nad terénem, - stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení.

V tomto vymezeném území m ůže být výstavba v ětrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem výškov ě omezena nebo zakázána.

Požadavky civilní ochrany dle § 20 vyhl. č. 380/2002 Sb. a) Ochrana území p řed pr ůchodem pr ůlomové vlny vzniklé zvláštní povodní se netýká správního území Komorní Lhotky. b) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimo řádné události - v obci není žádný stálý tlakov ě odolný úkryt. c) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování – nouzové ubytování osob v případ ě nutné evakuace je možné v objektu základní školy. d) Vyvezení a uskladn ění nebezpe čných látek mimo zastav ěná území obce a zastavitelné plochy – v území obce nejsou skladovány nebezpe čné látky. e) Záchranné, likvida ční a obnovovací práce pro odstran ění nebo snížení škodlivých ú čink ů kontaminace, vzniklých p ři mimo řádné události – plochy pro zajišt ění záchranných, likvida čních a obnovovacích prací nebyly v řešeném území vymezeny. f) Ochrana p řed vlivy nebezpe čných látek skladovaných v území - objekty skladující nebezpe čné chemické látky (zák. 157/1998 Sb., o nakládání s nebezpe čnými chemickými látkami a nebezpe čnými chem. p řípravky) se v obci Komorní Lhotka nenachází. g) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva vodou bude zajišt ěno ze soukromých studní, cisternami, či dodávkami balené vody. Nouzové zásobení elektrickou energií zajistí ČEZ Distribuce, a.s. dle vlastního Eskala čního plánu.

5.13 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Cílem vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) je zajistit p řetrvání původních p řirozených skupin organism ů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických p ůvodních nebo p řírod ě blízkých spole čenstev, která jsou schopna bez výrazného p řísunu energie člov ěkem zachovávat sv ůj stav v podmínkách rušivých vliv ů civilizace a po narušení se vracet ke svému p ůvodnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou ú čeln ě rozmíst ěny na základ ě funk čních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu typických stanoviš ť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prost řednictvím biokoridor ů. Ty mají také stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organism ů v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typ ů geobiocén ů (STG).

Územní systém ekologické stability má základní prvky : Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umož ňuje dlouhodobou (pokud možno trvalou) existenci druh ů nebo spole čenstev p ůvodních druh ů plan ě rostoucích rostlin a voln ě žijících živo čich ů a jejich genových zdroj ů. Biokoridor je část krajiny, která mezi sebou propojuje biocentra zp ůsobem umož ňujícím migraci organism ů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existen ční podmínky. Pod pojem migrace se zahrnuje nejen pohyb živo čišných jedinc ů a pohyb rostlinných orgán ů schopných vyr ůst v novou rostlinu, ale i vým ěna genetické informace v rámci populace, p řenos pylu, živo čišných zárodk ů apod. Interak ční prvek je rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegeta ční prvek v krajin ě, v ětšinou menší rozlohy, který dopl ňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich funkci. Jde o remízky, b řehové porosty, ke řové porosty na mezích, podél železni čních tratí a násp ů apod. V územním plánu se nenavrhují. Hierarchické člen ění ÚSES. Podle významu skladebných prvk ů (biocenter a biokoridor ů) se d ělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovn ě se přitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovn ě vyšší, a to jako jejich op ěrné body a výchozí linie.

Velikosti skladebných sou částí ÚSES: Parametry navrženého ÚSES - lesní spole čenstva: - lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální ší řka 15 m, možnost přerušení je na 15 m; - lokální biocentrum - minimální vým ěra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prost ředím byla 1 ha (ší řka ekotonu je asi 40 m).

Prvky ÚSES nebo jejich části, které jsou mimo lesní pozemky nebo bez d řevinných porost ů (chyb ějící a neexistující), jsou vymezeny v minimálních parametrech dle metodiky s přihlédnutím k aktuálnímu člen ění pozemk ů. Další up řesn ění systému bude provedeno p ři zapracovávání ÚSES do lesních hospodá řských plán ů (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích m ěly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodá řské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozd ělení lesa, pop ř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozd ělení lesa vést. V celcích zem ědělského hospoda ření může být rozsah a p řesné vymezení ÚSES upraven schválením návrhu komplexních pozemkových úprav.

Ve všech druzích pozemk ů m ůže být rozsah upraven podrobn ější projektovou dokumentací nebo plánem pé če s podmínkou dodržení parametr ů ÚSES a zachování vymezeného propojení biocenter prost řednictvím biokoridor ů.

Hospoda ření na území vymezeném pro ÚSES Cílovými lesními porosty ÚSES by m ěly bukové, jedlobukové a dubobukové lesy. Ve vymezených porostech by m ělo být preferováno podrostní hospoda ření. P ři nedostatku zmlazených cílových d řevin tyto um ěle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze zm ěny, zvýšit by se m ělo zastoupení cílových d řevin tak, aby v pr ůměru bylo dosaženo zastoupení minimáln ě 50 %, tzn., aby porosty tvo řící biokoridor byly hodnoceny stupn ěm ekologické stability 4. Z hospodá řského cíle je nutno vylou čit veškeré d řeviny nep ůvodní v ČR - douglasku, dub červený apod. Pro lokální biocentra vymezená na lesích by m ělo platit, že u bukových a bukojedlových porost ů by m ěl být dodržován požadavek na podrostní hospoda ření s p ředsunutými prvky pro um ělé zalesn ění chyb ějícími d řevinami p řirozené druhové skladby, p ředevším tedy jedle nebo klenu, pop ř. jilmu. Smrkové porosty obnovovat holose čně, pop řípad ě rovn ěž podrostn ě. U porost ů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení lze uvažovat i o p řípadném snížení obmýtí o 10 rok ů. P ři clonné obnov ě smrkových porost ů by do čistých nálet ů m ěl být um ěle vnášen buk, pop ř. ostatní cílové listná če zejména jako d řeviny zpev ňující a meliora ční, ale jen autochtonní. Ideálním cílem hospoda ření v porostech tvo řících lokální biocentra je les s druhovou a v ěkovou skladbou blízkou p řirozené. Při p řem ěnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by m ělo platit, že sazenice by m ěly být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a odpovídajícího ekotopu.

Hospoda ření v lesních biokoridorech navržených mimo LPF a v b řehových porostech podél tok ů je dáno p ředevším jejich malou ší řkou, a proto je zde nutné po čítat s obnovou pouze p řirozenou, pop ř. jednotlivým nebo skupinovým výb ěrem. Na plochách chyb ějících biocenter a biokoridor ů je nutno zabezpe čit takové hospoda ření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES nelze nap ř. budovat trvalé stavby, trvalé trávní porosty m ěnit na ornou p ůdu, odstra ňovat nárosty nebo jednotlivé stromy apod. P řípustné jsou pouze ty hospodá řské zásahy, mající ve svém d ůsledku ekologicky p řirozené zlepšení stávajícího stavu (nap ř. zatravn ění orné p ůdy, výsadba b řehových porost ů, zalesn ění), v jihozápadním cípu území su ťové a roklinové lesy montánních poloh v 5. vegetačním stupni, v nižších částech h řebene u jižní hranice obce a lesích pod h řbetem p řevážn ě bu činy s ky čelnicí žláznatou, ve východní části h řebene v 5. vegeta čním stupni (prvky ÚSES N4 až N7) smrkové bu činy (dle Neuhauslová, Moravec, 1997, Mapa potenciální p řirozené vegetace ČR). V nižších polohách, dnes p řevážn ě zem ědělsky užívaném území, karpatské ost řicové dubohab řiny – 4 a 3 vegeta ční stupe ň. V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech m ělo být preferováno minimáln ě podrostní hospoda ření nebo výběrné hospodá řství. P ři nedostatku zmlazených cílových d řevin tyto um ěle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze zm ěny, zvýšit by se m ělo zastoupení cílových d řevin tak, aby v pr ůměru bylo dosaženo zastoupení minimáln ě 50 %, tzn., aby porosty tvo řící biokoridor byly hodnoceny stupn ěm ekologické stability 4. Pro lokální biocentra vymezená na lesní p ůdě by m ělo platit, že u dubobukových, bukových a smrkobukových porost ů by m ěl být dodržován požadavek podrostního hospoda ření s předsunutými prvky pro um ělé zalesn ění chyb ějícími d řevinami p řirozené druhové skladby, především tedy buku jako hlavní d řeviny a dále p řimíšen ě a vtroušen ě dubu, habru, mlé če, klenu, lípy a smrku. Stávající smrkové porosty obnovovat holose čně, pop řípad ě rovn ěž podrostn ě. U porost ů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení uvažovat

71 i o případném snížení obmýtí o 10 let. Clonnou obnovu využít jen p ři nižším po čáte čním zastoupení dubu. Ideálním cílem hospoda ření v porostech tvo řících lokální biocentra je les s druhovou a v ěkovou skladbou blízkou p řirozené. Při zakládání prvk ů ÚSES na orné nebo jiné nezalesn ěné p ůdě využít ve velké mí ře meliora ční d řeviny - ke ře a stromy. Při p řem ěnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by m ělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu.

Hospoda ření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v b řehových porostech podél potok ů je dáno p ředevším jejich malou ší řkou, a proto je zde nutné po čítat s obnovou pouze p řirozenou, pop ř. jednotlivým nebo skupinovým výb ěrem. Na plochách chyb ějících biocenter a biokoridor ů je nutno zabezpe čit takové hospoda ření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na pozemcích vymezených pro ÚSES nelze nap ř. budovat nové trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou p ůdu, odstra ňovat nárosty nebo jednotlivé stromy a pod. P řípustné jsou pouze ty hospodá řské zásahy, mající ve svém důsledku ekologicky p řirozené zlepšení stávajícího stavu (nap ř. zatravn ění orné p ůdy, výsadba b řehových porost ů, zalesn ění).

Pro realizaci chyb ějících částí a zm ěnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasn ě stanoven finan ční postup a státní dotace na realizaci ÚSES. I z t ěchto d ůvod ů je respektována minimalizace na rozsah biocenter a biokoridor ů. Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porost ů a lesních pás ů, v niv ě toku mohou být částí systému i louky s podmínkou zachování minimálního rozsahu lesních spole čenstev dle p říslušných parametr ů ÚSES.

Koncepce návrhu územního systému ekologické stability Plán ÚSES pro Komorní Lhotku vychází z generelu místního územního systému ekologické stability, který zpracoval ve v ětším územním celku Ústav pro hospodá řskou úpravu lesa Frýdek-Místek v roce 1995 (M. Mrázek: Územní systémy ekologické stability Komorní Lhotka, Smilovice, Řeka). Jako podklad pro územní plán jej rovn ěž zapracovali do map m ěř ítka 1 : 5 000. V obci je zastoupena jen lokální úrove ň biocenter a biokoridor ů. Celý územní systém je reprezentován trasami s biokoridory a biocentry na východní, jižní a západní hranici katastrálního území obce.

Na východní hranici území obce se Smilovicemi je vedena trasa podél potoka z území Hnojníku a Smilovic do les ů na severním svahu Goduly LBC 1 a dále na západních svazích pod Godulou, sestupuje do údolí Ráztoky a jedna v ětev dále pokra čuje svahy Ropi čníku LBC5 a dále do území Morávky, kde se dále v ětví. Druhá v ětev ze svah ů pod Godulou p řes LBC3 a 4 pokra čuje svahy nad potokem Odnoha na h řebet Kota ře a napojuje se do území Morávky.

Trasa vedená proti toku Stonávky (LBC 7 až LBC 9) - vymezený biokoridor po toku Stonávky prochází částe čně zastav ěným územím, kde jeho kvalita bude trvale omezena. Ke snížení tohoto nep říznivého vlivu je navrženo další biocentrum nad zástavbou obce (LBC 8) a dále je trasa vedena úbo čím údolí Stonávky. Biokoridor 9 – 10 je v části zdvojený - lesní, který, probíhá po zalesn ěných svazích nad údolnicí a po vodním toku, zdvojení je vynuceno stávající chatovou zástavbou v těsné blízkosti toku. Dále vede podél levého p řítoku Stonávky

72 do LBC 11, pod vrcholem Prašivé zp ět k severu do údolí Lu činy LBC 12 a dále k severu přechází do údolí Zboji čného potoka LBK 13-Dobratice (resp. s odbo čením na území Dobratic do území D. Tošanovic).

Vymezení je provedeno ve stávajících porostech ve v ětších plochách. P řesné vymezení by mělo být sou částí podrobn ější plánovací dokumentace. Všechny části ÚSES jsou vymezeny jako lesní, vým ěra nad minimální parametr m ůže být v údolní poloze ponechána jako louky.

Vlivy vymezení na sousední území Vydáním ZÚR MSK (2011) bude dále ovlivn ěno vymezení lokálních ÚSES (zohledn ění kritéria spole čenských limit ů a zám ěrů) ve vztahu k celkové hustot ě a reprezentaci typických a unikátních stanoviš ť v území biochory. To není možné vymezit v rámci zpracování území jedné obce nebo katastrálního území. Proto celkové množství prvk ů ÚSES bylo ponecháno podle dosavadní dokumentace. V sousedních územích části ÚSES vycházející z území Komorní Lhotky dále navazují na zpracované územní plány obcí. Výjimkou je obec Smilovice, která nemá zpracován území plán – týká se biokoridoru 1-Smilovice-Hnojník ve východním okraji území.

Ozna čení Funkce, STG Rozm ěr Charakter ekotopu Cílové spole čenstvo, prvku funk čnost, název návrh opat ření Prvky lokálního územního systému ekologické stability: Trasa podél východní hranice Komorní Lhotky se Smilovicemi a dále ve dvou v ětvích do území Morávky 1–Smi- LBK 4C4, (1260 m) vodote č s nesouvislým lesní lovice částe čně 4B3a 1800 m porostem s převahou olše dolesn ění v celé délce a chyb ějící minimální ší řce 15 m 1 LBC 4B3a, 3,6 ha smrková monokultura lesní existující 5B3a úprava druhové skladby na bukový a bukojedlový les 1–2 LBK 4B3a, 710 m lesní porost smrkový a lesní existující 5B3a bukový upravit druhovou skladbu ve smrčin ě 2 LBC 4A3a, 3 ha lesní porost s převahou lesní existující, 5B3a buku a smrku, klen, a jedle zvyšovat podíl buku a jedle, GODULA vtroušen ě zachovat klen 2–3 LBK 5B3a 2 000 m lesní porost s převahou lesní existující 5BD3a buku a smrku, vtroušen ě zvýšit zastoupení d řevin klen a jedle přirozené druhové skladby 3 LBC 5BD3a 3,5 ha lesní porost bukový, lesní existující ojedin ěle vtroušeny další zvýšit podíl jedle a klenu ROPI ČNÍK dřeviny 3–4 LBK 5BD3a 700 m lesní porost p řevážn ě lesní existující bukový, vtroušeny klen snížit podíl smrku, zvýšit a jedle, smrk 30 % zastoupení jedle a klenu 4 LBC 5BD3a 3,9 ha porosty smrkobukové lesní existující s převahou buku 4–5 LBK 5BD3a 1 050 m lesní porost p řevážn ě lesní existující 5B3a bukový, vtroušeny klen snížit podíl smrku, zvýšit a jedle, smrk 30 % zastoupení jedle a klenu 5 LBC 5B3a 5,0 ha genová základna, bu čina lesní existující 5C3a s vtroušeným klenem DYJASKA a jedlí 5–Morávka LBK 5B3a (1 150 m) bu čina lesní existující 5A3a 1 800 m 1 680 m 73

4–6 LBK 5BD3a 2 000 m prochází p řevážn ě lesními lesní existující porosty (okraji), buky, smrky, kleny 6 LBC 5B3a 3,5 ha bu čina s vtroušenými kleny lesní existující 5BD3a a jedlemi ODNOHA 6– LBK 5C4 (950 m) bu čina lesní Morávka existující 5BD3a 1 400 m

Trasa proti toku Stonávky ke Kota ři s napojením na prvky ÚSES v Morávce a Vyšních Lhotách a zp ět k severu údolím Lu činy a dále Zboji čného potoka do území Dobratic (D. Tošanovic) 7–Hnojník LBK 5C5a (140 m) tok s břehovým porostem: lesní existující 480 m olše, jasany, lípy, kleny rozší ření porostu 7 LBC 5C5a 4,9 ha tok s břehovými porosty: lesní částe čně 4B3a olše, jasany, buky, kleny, rozší ření porostu existující POD 3BC4 duby, k říží se KOMORNÍ s elektrovodem stávajícím LHOTKOU a navrhovaným 7–8 LBK 5C5a 1 430 m tok s břehovými porosty: lesní částe čně olše, jasany, duby, část vodní dopln ění porost ů na chyb ějící zahrady minimální ší řku 8 LBC 4B3a 3,7 ha břehový porost Stonávky: lesní částe čně 5C5a olše, jasany, buky, kleny, bukový les existující duby, p řevážn ě pole NA POLI 8–9 LBK 5C5a 670 m tok s břehovými porosty: lesní existující olše, jasany, duby, část vodní dopln ění porost ů na zahrady minimální ší řku 9 LBC 5C5a 7,5 ha smíšený lesní porost na lesní existující 4B3a okraji nivy a svahu: buky, jasany, smrky, kleny, jedle, olše 9–10 LBK 5C4 1 740 m břehový porost a tok, louky lesní existující 5C5a a pastviny, lesní celky kombinovaný v části s převahou smrku zdvojený jako lesní a vodní 10 LBC 5B3a 3,1 ha porost bukosmrkový porost lesní existující s převahou smrku, jedle a výchovou a obnovou klen vtroušen ě postupn ě zvyšovat podíl dřevin p řirozené druhové skladby 10–11 LBK 5B3a 740 m porost bukosmrkový porost lesní existující 5C4 s převahou smrku, jedle a výchovou a obnovou klen vtroušen ě postupn ě zvyšovat podíl dřevin p řirozené druhové skladby

11 LBC 5B3a 5,2 ha porost na severovýchodním lesní existující úbo čí vrcholu Čupel výchovou a obnovou ČUPEL s převahou smrku (54 %) a postupn ě zvyšovat podíl zastoupení buku (46 %), dřevin p řirozené druhové jedle a klen jsou vtroušeny skladby 11–12 LBK 5B3a 1 220 m porosty nad pravým lesní existující břehem Lu činy, výchovou a obnovou v porostech p řevládá smrk postupn ě zvýšit pr ůměrné (83 %), buk ( asi 12 %); zastoupení d řevin p řirozené jedle a klen jsou vtroušeny druhové skladby

11– LBK 5B3a 150 m porost na severovýchodním lesní Morávka existující úbo čí vrcholu Čupel výchovou a obnovou s převahou smrku (54 %) a postupn ě zvyšovat podíl zastoupení buku (46 %), dřevin p řirozené druhové jedle a klen jsou vtroušeny skladby 12 LBC 5B3a 6,5 ha porosty nad pravým lesní existující břehem Lu činy, výchovou a obnovou v porostech p řevládá smrk postupn ě zvýšit pr ůměrné (83 %), buk ( asi 12 %); zastoupení d řevin p řirozené jedle a klen jsou vtroušeny druhové skladby 12–13 LBK 4B3a 940 m porosty nad pravým lesní existující 5B3a břehem Lu činy, výchovou a obnovou v porostech p řevládá smrk postupn ě zvýšit pr ůměrné (83 %), buk ( asi 12 %); zastoupení d řevin p řirozené jedle a klen jsou vtroušeny druhové skladby 13 LBC 4B3a 4,1 ha etážovaný porost s pestrou lesní existující druhovou skladbou výchovou a obnovou PRAŠIVKA s převahou jasanu (34 %), postupn ě zvyšovat podíl buku (25 %), klenu (23 %) přípravných d řevin p řirozené a dubu (8 %), vtroušená je druhové skladby lípa a jedle; menší skupina je tvo řena tém ěř výhradn ě smrkem (8 %) 13–Dobra- LBK 4C4 (600 m) břehový porost podél lesní tice, částe čně 1 950 m vodote če s převahou podporovat d řeviny (D.Tošano existující 1560 m jasanu, klenu a lípy přirozené druhové skladby; vice) dolesn ění chyb ějící části na návrhovou ší řku d řevinami přirozené druhové skladby

Vysv ětlivky k tabulkám: Po ř. čís. - po řadové číslo Funkce, funk čnost, název - druh prvku, stav, p řípadn ě název; LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor, existenci vhodných porost ů (chyb ějící, částe čně chyb ějící, existující, částe čně existující) STG - skupina typ ů geobiocén ů; (kód uvádí na prvním míst ě vegeta ční stupe ň, písmenem je ozna čena úživnost stanovišt ě, poslední cifra ozna čuje vlhkostní režim, malé a ozna čuje stanovišt ě ovlivn ěná proudící vodou) Rozm ěr - velikost biocentra nebo délka biokoridoru Kultura - sou časn ě evidovaná kultura Charakter ekotopu - stru čný popis sou časného stavu Cílové spole čenstvo, návrh opat ření - cílová vegeta ční formace, pot řeba úprav pro funkci prvku.

St řety a bariéry prvk ů ÚSES Vymezený biokoridor po toku Stonávky prochází částe čně zastav ěným územím, kde jeho kvalita bude trvale omezena. Ke snížení tohoto nep říznivého vlivu je navrženo další biocentrum nad zástavbou obce. Další biokoridory se na území Komorní Lhotky k říží pouze s lesními cestami. Vzhledem k rozsáhlosti lesních komplex ů a tím zabezpe čení pravého lesního prost ředí není t řeba zvláštních opatření. Vymezené stávající i nov ě navržené biokoridory se nutn ě k říží se stávajícími i navrženými antropickými bariérami a limitami využití území - silnicemi, trasami inženýrských sítí s jejich ochrannými pásmy apod. Vzhledem k tomu, že se t ěmto st řet ům nelze vyhnout, je t řeba minimalizovat jejich dopady na prvky ÚSES. Pod venkovními vedeními elekt řiny je žádoucí, aby byly ponechány k řovité nárosty do maximální možné výšky. Pozemní komunikace by m ěly p řekonávat vodní toky, podél nichž je biokoridor veden, mosty tak, aby dno a b řehy vodote čí byly minimáln ě zasaženy stavbou. V žádném p řípad ě není p řípustné zatrubn ění vodního toku.

Další biokoridory se na území Komorní Lhotky k říží pouze s lesními cestami. Vzhledem k rozsáhlosti lesních komplex ů a tím zabezpe čení pravého lesního prost ředí není t řeba zvláštních opatření. Nejvýznamn ější narušení souvislosti biokoridor ů a biocenter: LBC 7 - k řížení stávajícího elektrovodu a navrženého elektrovodu s okrajem biocentra LBK 9–10 - částe čný soub ěh biokoridoru s navrženou trasou elektrovodu

6. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

6.1. VYHODNOCENÍ VLIV Ů ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

Posouzení Územního plánu Komorní Lhotka z hlediska vliv ů na životní prost ředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů je zpracováno v rámci samostatné zakázky (Aquatest a.s., Praha, únor 2011).

6.2. VYHODNOCENÍ VLIV Ů ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000

Vyhodnocení Územního plánu Komorní Lhotka z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a pta čí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny ve zn ění pozd ějších p ředpis ů je zpracováno v rámci samostatné zakázky (Aquatest a.s., Praha, únor 2011).

6.3. VYHODNOCENÍ VLIV Ů ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEV Ů OBSAŽENÝCH V ÚZEMN Ě ANALYTICKÝCH PODKLADECH

Plochy výroby Stávající plochy smíšené výrobní a skladování (VS) zůstávají územn ě beze zm ěny. T ři zastavitelné plochy s touto funkcí jsou navrženy v návaznosti na plochu situovanou východním sm ěrem od centra souvislé zástavby a jedna plocha je vymezena jihozápadním sm ěrem od centra souvislé zástavby. Návrhem nových ploch umož ňujících realizaci za řízení smíšené a drobné výroby a skladování jsou vytvo řeny p ředpoklady pro zvýšení po čtu pracovních míst a tím ke zlepšení ekonomického potenciálu m ěsta a posílení hospodá řského pilí ře.

Plochy ob čanského vybavení Rozvoj ob čanského vybavení je možný v souladu s hlavním a p řípustným využitím jednotlivých funk čních ploch. Zastavitelné plochy pro ob čanské vybavení - ve řejnou infrastrukturu (OV) jsou vymezeny v blízkosti centrální části souvisle zastav ěného území obce. Jedna plocha navazuje na plochu obecního ú řadu, jedna plocha je vymezena východn ě od centrální část. Dále jsou vymezeny dv ě plochy ob čanského vybavení – sportovních a rekrea čních za řízení (OS) za ú čelem vybudování lyža řského vleku. Územním plánem je také navrženo rozší ření h řbitova situovaného na západním okraji souvisle zastav ěného území obce (plocha ob čanského vybavení – h řbitov ů). Návrhem nových ploch pro realizaci za řízení ob čanského vybavení se zlepší nabídka služeb pro obyvatele, dojde také ke zvýšení po čtu pracovních míst; tím dojde ke zlepšení ekonomického potenciálu obce, posílení hospodá řského pilí ře a zlepšení soudržnosti obyvatel.

Plochy k obnov ě nebo op ětovnému využití znehodnoceného území nejsou Územním plánem Komorní Lhotka navrženy.

Územní systém ekologické stability Ve správním území obce Komorní Lhotka jsou vymezeny pouze lokální prvky ÚSES. Vymezením územního systému ekologické stability bude zajišt ěno p řetrvání p ůvodních přirozených skupin organism ů v jejich typických stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny.

Technologický objekt zásobování vodou Zdroje OOV a akumulace pitné zajišt ěná ve stávajících vodojemech není dosta čující. Dle PRVKÚ MSK je navržena výstavba nového zemního vodojemu 100 m 3 v blízkosti vodojemu stávajícího. Návrhem nového vodojemu je vytvo řen p ředpoklad pro zlepšení zásobování pitnou vodou obyvatel řešeného území.

Vodovodní sí ť Pro zajišt ění zásobování pitnou vodou se navrhuje rozší ření vodovodní sít ě pro navržené zastavitelné plochy a rekonstrukce části stávajících řad ů. Návrhem nových vodovodních řad ů jsou vytvo řeny p ředpoklady pro zajišt ění zásobování pitnou vodou pro p řevážnou část obyvatel a rekreant ů.

Technologické objekty odvád ění a čišt ění odpadních vod Technologické objekty budou realizovány na stávající nebo navržené kanaliza ční síti za účelem kvalitního fungování kanalizace. Jedná se nap ř. o čerpací stanice apod. Návrhem za řízení na kanaliza čních řadech je podporována funk čnost kanalizace a tím ochrana čistoty vod v území a likvidace odpadních vod zákonným zp ůsobem.

Sí ť kanaliza čních stok Pro odkanalizování zastavitelných ploch je navrženo rozší ření stávající kanaliza ční sít ě. Odkanalizovaní stávající zástavby a zastavitelných ploch v okrajových částech obce se i nadále p ředpokládá individuálním zp ůsobem. Návrhem nových kanaliza čních řad ů je podporována ochrany čistoty vod v území a likvidace odpadních vod zákonným zp ůsobem.

Nadzemní a podzemní vedení elektriza ční soustavy Návrh urbanistické koncepce rozvoje řešeného území nep ředpokládá skokový r ůst výkonu ani spot řeby elektrické energie. Pot řebný p říkon pro řešené území bude zajišt ěn v nap ěť ové hladin ě 22 kV, odbo čkou ze stávajících linky VN 06, která se pro zajišt ění pot řebného příkonu navrhuje rekonstruovat ve stávající trase. Pot řebný transforma ční výkon bude zajišt ěn ze stávajících distribu čních trafostanic, které budou dopln ěny 5 novými DTS. V souvislosti se strategickým rozvojem p řenosové soustavy ČEPS a.s., posílením přenosového profilu elektrické energie mezi Slovenskou republikou a ČR se v souladu s nad řazenou dokumentací (ZÚR MSK) navrhuje výstavba nového vedení ZVN - 400 kV, jako soub ěžná linka se stávající trasou jednoduchého vedení 400 kV - ZVN 404 Nošovice – Varín. Návrhem nových vedení ZVN jsou vytvo řeny podmínky pro stabilizované zásobování území energiemi v četn ě rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska a pro zajišt ění pot řebného p říkonu T řineckých železáren a.s. Návrhem nových distribu čních trafostanic a rozší řením vedení VN pro navržené zastavitelné plochy jsou vytvo řeny p ředpoklady pro zajišt ění elektrické energie pro pot řeby řešeného území.

Vedení plynovodu Nová plynárenská za řízení VTL se v řešeném území nenavrhují. Místní plynovodní sí ť bude rozší řena do lokalit s navrženou výstavbou. V souladu se ZÚR MSK se pro stavbu vysokotlakého plynovodu DN 200, PN 40 PZP Třanovice – Komorní Lhotka navrhuje územní rezerva, která je vymezena koridorem o ší řce 50 m až 125 m od p ředpokládané osy plynovodu na ob ě strany. Návrhem rozší ření plynofikace jsou vytvo řeny p ředpoklady pro zajišt ění ekologického zp ůsobu vytáp ění a tím také zlepšení čistoty ovzduší.

Skládky Územním plánem nejsou na území obce Komorní Lhotka vymezeny pro vybudování skládky, ale je zakreslena jedna plocha staré ekologické zát ěže – bývalé skládky.

Silnice, místní a ú čelové Pro obsluhu navržených zastavitelných ploch se navrhuje dopln ění a úpravy sít ě místních komunikací. Návrhem nových místních komunikací v pot řebných parametrech bude zajišt ěna dopravní obsluha navržených zastavitelných ploch.

Cyklostezky, cyklotrasy, turistické trasy Stávající sí ť turistických a cykloturistických tras a hipostezek (agrostezek) je v území zachována. Územním plánem je navržena nová p ěší turistická trasa Smilovice – Perlík – Godula. Sí ť stávajících cykloturistických tras ( č. 46, 6083 a 6089) je rozší řena o navazující nové trasy vedené po stávající komunika ční síti. Zachováním a dopln ěním cyklotras a stezek pro chodce se zvýší bezpe čnost cyklist ů a chodc ů a zárove ň se zlepší prostupnost krajiny.

6.4. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, P ŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ

6.4.1 VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Územním plánem nelze zásadním zp ůsobem zlepšit kvalitu ovzduší v řešeném území, protože zdroje zne čišt ění se z velké části nacházejí mimo n ě (Ostrava, Karviná, D ětmarovice, apod.), lze však alespo ň omezit místní vlivy. Opat ření na ochranu obyvatel p řed místními negativními vlivy zne čišt ění ovzduší jsou územním plánem řešena takto: - Lokality ur čené pro novou obytnou výstavbu jsou navrženy v provětrávaných lokalitách. - Nejsou navrženy žádné rozvojové plochy umož ňující vznik pr ůmyslových provoz ů. Podmínky pro využití ploch nep řipoušt ějí umíst ění zdroj ů zne čišt ění ovzduší. - Opat ření na zlepšení čistoty vod jsou orientována p ředevším na napojení co nejv ětší části zástavby na kanalizaci. Individuální likvidace odpadních vod je možná pouze u ploch, které nelze napojit na stávající nebo plánovanou kanalizaci zakon čenou na ČOV. - Je navrženo rozší ření plynofikace a v palivo – energetické bilanci se preferuje využití zemního plynu, p řípadn ě elektrické energie. Využití tuhých paliv se p řipouští pouze pro rodinné domy v lokalitách, které nejsou a nebudou plynofikovány.

6.4.2 VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Územním plánem je vymezeno zastav ěné území a zastavitelné plochy v rámci kterých může být realizována nová výstavba v souladu s podmínkami stanovenými pro využívání těchto ploch. Tímto bude stabilizována volná krajina, kde již nebude možno realizovat rozptýlenou výstavbu. Navržené zastavitelné plochy nejsou v kolizi se zájmy ochrany p řírody a neohrozí atraktivitu bydlení. Rozsah zastavitelných ploch pro obytnou výstavbu je p řim ěř ený a je navržen s ohledem k předpokládanému vývoji po čtu obyvatel a k postavení obce Komorní Lhotka ve struktu ře osídlení jako obce obytné a rekrea ční. Navržené zastavitelné plochy jsou vymezeny v prvé řad ě v návaznosti na stávající zástavbu jako dostavby proluk, aby byly v co nejmenší mí ře ohroženy zájmy ochrany přírody a krajiny a hospoda ření na zem ědělské p ůdě. Rozsah navržených zastavitelných ploch uvnit ř Chrán ěné krajinné oblasti Beskydy byl minimalizován na dostavbu vhodných proluk p ředevším v návaznosti na souvislou zástavbu v severní části území obce. Vzhledem k tomu, že do území CHKO Beskydy náleží, s výjimkou severní části správního území obce, celé území obce, nebylo možné se situování zastavitelných ploch do tohoto území vyhnout. Zástavba na území CHKO Beskydy musí respektovat charakter stávající zástavby. Návrhem p řesn ě tras obslužných komunikací v četn ě stanovených ší řkových parametr ů bude zajišt ěna dopravní obsluha zastavitelných ploch, čímž se p ředejde budoucím problém ům se zajišt ěním zimní údržby komunikací, zajišt ěním odvozu odpad ů apod. Stávající sí ť turistických a cykloturistických tras a hipostezek (agrostezek) je v území zachována. Územním plánem je navržena nová p ěší turistická trasa Smilovice – Perlík – Godula. Sí ť stávajících cykloturistických tras je rozší řena o navazující nové trasy vedené po stávající komunika ční síti.

6.4.3 VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A P ŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ K silným stránkám řešeného území pat ří p ředevším postavení obce v systému osídlení jako obce s dominantní funkcí obytnou a rekrea ční. Návrhem ploch smíšených obytných je podpo řena stabilizace po čtu obyvatel v území a zlepšení v ěkové struktury obyvatelstva. Návrhem ploch pro rozvoj ob čanského vybavení – ve řejné infrastruktury a ob čanského vybavení – sportovních a rekrea čních za řízení je posílena atraktivita obce jak z pozice trvalého bydlení, tak z pozice cestovního ruchu. Omezením výstavby v CHKO Beskydy jsou respektovány požadavky na zachování krajinného rázu, ochrany p řírody a životního prost ředí.

6.4.4 VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Předm ětem ochrany na území obce Komorní Lhotka jsou p řírodní, kulturní a historické hodnoty. Ochrana p řírodních hodnot je zam ěř ena p ředevším na ochranu území Chrán ěné krajinné oblasti Beskydy a na ochranu krajinného rázu podh ůř í a na ochranu významných dálkových pohled ů. Ochrana kulturních a historických hodnot je zam ěř ena na navázání na dosavadní urbanistický rozvoj obce a na ochranu nemovitých kulturních památek, jejich situování je územním plánem respektováno. Vymezení zastavitelných ploch ve vesnické památkové zón ě je naprosto minimalizováno. Rozvoj p řírodních hodnot je zajišt ěn návrhem vymezení územního systému ekologické stability jako sít ě ekologicky významných částí krajiny, která zajistí p řetrvání p ůvodních přirozených skupin organism ů v jejich typických stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Z hlediska ochrany krajinného rázu dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, je p ři realizaci nové výstavby nutno respektovat harmonické m ěř ítko a vztahy v krajin ě. Územní plán tuto ochranu zajiš ťuje p ředevším omezením nové výstavby na území CHKO Beskydy, dále pak stanovením maximální podlažnosti staveb a minimálního podílu ploch zeleně.

6.5. VYHODNOCENÍ P ŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLN ĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Priority územního plánování kraje pro zajišt ění udržitelného rozvoje území jsou stanoveny v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje takto: 1) Dokon čení dopravního napojení kraje na nad řazenou silni ční a železni ční sí ť mezinárodního a republikového významu – netýká se řešeného území. 2) Zkvalitn ění a rozvoj dopravního propojení západní části kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál, ORP Rýma řov, ORP Vítkov) s krajským m ěstem a s přilehlým územím ČR (Olomoucký kraj) a Polska – netýká se řešeného území. 3) Vytvo ření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi v četn ě rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska – pro posílení p řenosového profilu elektrické energie je navržena výstavba nového vedení ZVN 400 kV, dále je vymezena územní rezerva pro stavbu vysokotlakého plynovodu. 4) Vytvo ření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: - koopera čních vazeb velkých m ěst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve východní části kraje, - v prostoru mezi Opavou, Ostravou, Bohumínem, Karvinou, Českým T ěšínem a Haví řovem – netýká se řešeného území, - v podh ůř í Beskyd mezi Novým Ji čínem, Kop řivnicí p řes Frýdek–Místek a T řinec po Jablunkov – tyto vazby existují a územním plánem jsou zachovány, - rozvoje sídelní, výrobní a obslužné funkce spádových sídel v západní části MS kraje (Osoblaha, Krnov, Bruntál, Vrbno pod Prad ědem, Rýma řov, Vítkov) - netýká se řešeného území. 5) Regulace extenzivního rozvoje sídel v četn ě vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastav ěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areál ů před výstavbou ve volné krajin ě – nov ě vymezené zastavitelné plochy navazují na zastav ěné území a zastavitelné plochy a nezakládají p ředpoklady pro vznik nových suburbánních zón. 6) Ochrana a zkvalit ňování obytné funkce sídel a jejich rekrea čního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit sou časn ě s odpovídající ve řejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systém ů odvád ění a čišt ění odpadních vod – pro navržené zastavitelné plochy ur čené pro obytnou výstavbu je zárove ň řešena i technická infrastruktura; je navrženo zásobování pitnou vodou, elektrickou energií a plynem i odkanalizování . 7) Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd a Oderských vrch ů, Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny; vytvá ření podmínek pro využívání p řírodních a kulturn ě historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu p ři respektování jejich nezbytné ochrany – pro zlepšení podmínek rekreace a cestovního ruch jsou navrženy územním plánem plochy ob čanského vybavení – sportovních a rekrea čních za řízení a plochy ob čanského vybavení – ve řejné infrastruktury. 8) Zamezení rozši řování stávajících a vzniku nových lokalit ur čených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech – zastavitelné plochy pro výstavbu objekt ů rodinné rekreace nejsou navrženy . Přír ůstek kapacit rodinné rekreace se připouští výhradn ě p řem ěnou objekt ů p ůvodní zástavby na rekrea ční chalupy.

9) Vytvá ření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy – v řešeném území je integrovaná hromadná doprava zavedena, územní plán ji zachovává. 10) Vytvá ření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druh ů dopravy (p ěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: - ostatní dopravní systémy kraje, - systém p ěších a cyklistických tras p řilehlého území ČR, Slovenska a Polska v četn ě preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a ú čelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy – v územním plánem nejsou řešeny samostatné cyklistické stezky, p říp. stezky pro spole čný provoz chodc ů a cyklist ů. Cyklistické a turistické trasy jsou zachovány a dále rozvíjeny. 11) Polyfunk ční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazb ě na vlastnosti a požadavky okolního území – netýká se řešeného území. 12) Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prost ředí p ředevším v centrální a východní části kraje. Vytvá ření podmínek pro postupné snižování zát ěže obytného a rekrea čního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provoz ů – v územním plánu je navržena obsluha zastavitelných ploch, územním plánem nejsou navrženy žádné nové plochy umož ňující vznik výrobních provoz ů s negativními vlivy na okolí. 13) Ochrana výjime čných p řírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Pood ří a CHKO Jeseníky) v četn ě ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizont ů a významných krajinných, resp. kulturn ě historických dominant. P ři vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod (zejména v CHKO Pood ří a na p řítocích Odry) – v územním plánu je ochrana p řírodních hodnot zam ěř ena p ředevším na ochranu území Chrán ěné krajinné oblasti Beskydy, na ochranu krajinného rázu podh ůř í a na ochranu významných dálkových pohled ů. Územní plán tuto ochranu zajiš ťuje především zásadním omezením nové výstavby na území CHKO Beskydy. Ochrana kulturních a historických hodnot je zam ěř ena na ochranu nemovitých kulturních památek. 14) Preventivní ochrana území p řed potenciálními riziky a p řírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah p řípadných škod na civiliza čních, kulturních a p řírodních hodnotách území kraje – navržené zastavitelné plochy nejsou situovány ani do záplavových ani do sesuvných území. 15) Respektování zájm ů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku – v územním plánu jsou tyto zájmy respektovány. 16) Ochrana a využívání zdroj ů černého uhlí v souladu s principy udržitelného rozvoje – netýká se řešeného území.

6.6. VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ

6.6.1. VYHODNOCENÍ VLIV Ů ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST PODMÍNEK PRO P ŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ, PRO HOSPODÁ ŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠT ĚNA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Řešené území vykazuje z hlediska udržitelnosti rozvoje území mírné ohrožení hospodá řského rozvoje (hlediska zam ěstnanosti obyvatel). Toto ohrožení negativn ě ovliv ňuje velmi dobré podmínky sociální soudržnosti obyvatel řešeného území. Jako mírn ě p říznivé (z pohledu regionu – ORP Frýdek-Místek) až pr ůměrné z hlediska širších pom ěrů ČR je možno hodnotit podmínky životního prost ředí. Toto celkové hodnocení potvrzuje i nejnov ější klasifikace obcí (rozboru jejich udržitelné rozvoje) v rámci ÚAP SO ORP T řince (2010), zpracované podle metodiky MMR. Specifickou hodnotou řešeného území je jeho rekrea ční potenciál zejména ve vazb ě na CHKO Beskydy. S ohledem na funkci obce ve struktu ře osídlení (širší antropogenní podmínky) a p řírodní podmínky jejího rozvoje je p ředpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení hospodá řského podmínek v rámci širšího regionu (realizace pr ůmyslových zón v SO ORP Třinec a Frýdek-Místek, zejména zóny Nošovice). Ve vlastním řešeném území pak posílení obytné a rekrea ční funkce obce, p ři minimalizaci negativních dopad ů v oblasti životního prost ředí. Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region je p ředpokladem přim ěř eného rozvoje obce, který by však nem ěl p řekro čit m ěř ítka a limity obce (jak z hlediska tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i rekrea čního potenciálu území a p řim ěř ených podmínek vybavenosti obce). V úvahu je nutno vzít skute čnost, že rekrea ční zát ěž území je již v sou časnosti vysoká (po čet objekt ů rodinné (individuální) rekreace je výrazn ě vyšší než trvale obydlených dom ů).

6.6.2. SHRNUTÍ P ŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁ ŘENÍ PODMÍNEK PRO P ŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIK ŮM OVLIV ŇUJÍCÍM POT ŘEBY SOU ČASNÉ GENERACE OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH

Úkolem územního plánu je koordinace rozvoje řešeného území a omezení, p řípadn ě řešení možných st řet ů zájm ů s ohledem na p řírodní, civiliza ční a kulturní hodnoty území, v četn ě urbanistického, architektonického i archeologického d ědictví. Ochrana t ěchto hodnot musí být provázána s pot řebami ekonomickými a sociálním rozvojem. Územním plánem je, krom ě vymezení zastavitelných ploch, řešena problematika chyb ějící dopravní a technické infrastruktury za ú čelem zlepšení životního prost ředí, pohody bydlení a zvýšení atraktivity území i z turistického hlediska (nap ř. návrhem ploch pro realizaci sportovn ě rekrea čního areálu, vymezení nových cyklotras).

Dále jsou územním plánem v maximální možné mí ře respektovány plochy s různými stupni ochrany, a ť už se jedná o ochranu historického a kulturního d ědictví nebo ochranu přírodních hodnot území (viz p ředcházející kapitoly od ůvodn ění). Územním plánem Komorní Lhotka jsou navrženy zastavitelné plochy mimo sesuvná území a mimo stanovené záplavové území a mimo území v zájmu ochrany p řírody a krajiny.

7. VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND A NA POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCÍ LESA

7.1 ÚVOD, PODKLADY

Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského půdního fondu, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení t říd ochrany, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují n ěkteré podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a p ůdy MŽP ČR ( čj. OOLP/1067/96) k odnímání p ůdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon).

Použité podklady : - údaje o bonitních p ůdn ě ekologických jednotkách a podklady o odvodn ěných pozemcích z podklad ů ÚAP, - údaje o druzích pozemk ů z podklad ů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz - únor 2011.

7.2 KVALITA ZEM ĚDĚLSKÝCH POZEMK Ů

Zem ědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zem ědělských pozemk ů s ur čením BPEJ. Pro lepší posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ za řazeny do t říd ochrany zem ědělské p ůdy I. až V. První číslo p ětimístného kódu ozna čuje klimatický region. Převážná část řešeného území náleží do klimatického regionu - 7 – MT4 - mírn ě teplý, vlhký. Jižní část řešeného území náleží do klimatického regionu 8 – MCH – mírn ě chladný, vlhký a 9 – CH – chladný, vlhký. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002 Sb., kterou se m ění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 21 - P ůdy arenického subtypu, regozem ě, pararendziny, kambizem ě, pop řípad ě i fluvizem ě na lehkých, nevododržných, siln ě výsušných substrátech.

22 - P ůdy arenického subtypu, regozem ě, pararendziny, kambizem ě, pop řípad ě i fluvizem ě na mírn ě t ěžších substrátech typu hlinitý písek nebo pís čitá hlína s vodním režimem pon ěkud přízniv ějším.

35 - Kambizem ě dystrické, kambizem ě modální mezobazické, kryptopodzoly modální v četn ě slab ě oglejených variet, na b řidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyv řelých horninách a jejich svahovinách, st ředn ě t ěžké, až st ředn ě skeletovité, vláhov ě p říznivé až mírn ě převlh čené, v mírn ě chladném klimatickém regionu.

36 - Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizem ě dystrické, p řípadn ě i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení mate čných hornin, p řevážn ě st ředn ě t ěžké leh čí, s r ůznou skeletovitostí, p ůdy až mírn ě p řevlh čované, vždy však v chladném klimatickém regionu.

37 - Kambizem ě litické, kambizem ě modální, kambizem ě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorni čí od 30 cm siln ě skeletovité nebo s pevnou

86 horninou, slab ě až st ředn ě skeletovité, v ornici st ředn ě t ěžké leh čí až lehké, p řevážn ě výsušné, závislé na srážkách.

40 - P ůdy se sklonitostí vyšší než 12 stup ňů , kambizem ě, rendziny, pararendziny, rankery, regozem ě, černozem ě, hn ědozem ě a další, zrnitostn ě st ředn ě t ěžké leh čí až lehké, s r ůznou skeletovitostí, vláhov ě závislé na klimatu a expozici.

41 - P ůdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostn ě st ředn ě t ěžké až velmi t ěžké s pon ěkud přízniv ějšími vláhovými pom ěry.

47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizem ě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, st ředn ě t ěžké, ve spodin ě t ěžší až st ředn ě skeletovité, se sklonem k do časnému zamok ření.

48 - Kambizem ě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, b řidlicích, permokarbonu nebo flyši, st ředn ě t ěžké leh čí až st ředn ě t ěžké, bez skeletu až st ředn ě skeletovité, se sklonem k do časnému, p řevážn ě jarnímu zamok ření.

7.3 ZÁBOR P ŮDY PRO NAVRŽENÉ PLOCHY

Zábor p ůdy podle funk čního člen ění ploch funk ční člen ění zábor p ůdy z toho z nich orné celkem zem ědělských půdy pozemk ů ha ha ha Plochy zastavitelné: SO - plochy smíšené obytné 27,02 25,71 14,99 OV - plochy ob č. vybavení – ve ř. infrastruktury 2,62 2,51 - OS - pl. ob č. vybavení – sport. a rekr. za řízení 1,10 1,04 - OH - plochy ob č. vybavení - h řbitov ů 0,49 0,49 - VS - plochy smíšené výrobní a skladování 2,08 1,52 - TI - plochy technické infrastruktury 0,03 0,03 - ZV - plochy prostr. ve řejných - zelen ě ve řejné 0,63 0,47 - PV - plochy prostranství ve řejných 0,40 0,36 - návrh celkem 34,37 32,13 14,99 Meliorace – Celkem se p ředpokládá zábor 16,52 ha odvodn ěných zem ědělských pozemk ů. Plochy jsou uvedeny v tabulce č.2 doložené za kapitolou.

7.4 ZÁBOR ZEM ĚDĚLSKÝCH POZEMK Ů PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Pro pot řeby územního systému ekologické stability se p ředpokládá zábor 5,12 ha zem ědělských pozemk ů, z toho je 0,38 ha odvodn ěno. Velká část ploch pot řebných pro ÚSES je navržena na lesních pozemcích. V grafické p říloze je zakreslen celý pr ůběh ÚSES, v četn ě jeho funk čních částí. Do záboru půdy pro ÚSES jsou zapo čteny jen plochy zem ědělských pozemk ů ur čených k výsadb ě strom ů a ke řů (zalesn ění). Do záboru nejsou zahrnuty ostatní plochy.

7.5 POSOUZENÍ ZÁBORU ZEM ĚDĚLSKÝCH POZEMK Ů

Zem ědělské pozemky navržené k záboru jsou z částečně v nejlepší kvalit ě ve t říd ě ochrany II. Převažují p ůdy v nejhorší kvalit ě, ve t říd ě ochrany IV. a V. Plochy navržené k záboru navazují na zastav ěné území a jsou jeho dopln ěním.

Celkový p ředpokládaný zábor p ůdy je 34,37 ha, z toho je 32,13 ha zem ědělských pozemk ů.

7.6 DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCÍ LESA

Trvalý zábor ani omezení obhospoda řování pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa se v návrhu ÚP nep ředpokládá. Výstavba v navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv na okolní lesní porosty. V p řípad ě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon). Rozhodnutí o umíst ění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem p říslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nespl ňují plochy Z4 – SO, Z5 – SO, Z12 - SO, Z37 – SO, Z38 – SO, Z45 – OS, Z46 – OS, Z50 – SO, Z52 – SO, Z58 PV.

Předpokládané odn ětí p ůdy podle funk čního člen ění ploch Tabulka č.1 ozna čení plochy / celková z toho pozemky z celkového odn ětí funkce vým ěra zem ědělských pozemk ů půdy nezem ědělské lesní zem ědělské orná zahrady TTP (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) Plochy zastavitelné: Z1 SO 0,16 - - 0,16 0,16 - - Z2 SO 0,09 - - 0,09 0,09 - - Z3 SO 0,27 - - 0,27 0,27 - - Z4 SO 0,89 - - 0,89 0,89 - - Z5 SO 0,34 - - 0,34 - - 0,34 Z6 SO 0,24 - - 0,24 0,24 - - Z7 SO 1,09 - - 1,09 1,09 - - Z8 SO 0,20 - - 0,20 0,20 - - Z9 SO 0,23 - - 0,23 - 0,23 - Z10 SO 0,31 - - 0,31 - - 0,31 Z11 SO 0,49 - - 0,49 0,49 - - Z12 SO 0,14 - - 0,14 - - 0,14 Z13 SO 0,24 - - 0,24 0,16 0,08 - Z14 SO 0,25 - - 0,25 0,25 - - Z15 SO 0,21 - - 0,21 0,16 - 0,05 Z16 SO 0,21 - - 0,21 0,21 - - Z17 SO 2,38 0,05 - 2,33 2,33 - - Z18 SO 1,24 0,05 - 1,19 1,19 - - Z19 SO 0,16 - - 0,16 - - 0,16 Z22 SO 0,89 - - 0,89 0,15 - 0,74 Z23 SO 0,39 0,03 - 0,36 0,36 - - Z25 SO 0,36 0,03 - 0,33 0,26 - 0,07 Z26 SO 0,38 - - 0,38 0,30 - 0,08 Z27 SO 0,97 - - 0,97 - - 0,97 Z28 SO 0,40 0,03 - 0,37 - - 0,37 Z29 SO 0,10 - - 0,10 - - 0,10 Z30 SO 0,95 0,04 - 0,91 0,82 - 0,09 Z31 SO 1,14 - - 1,14 1,14 - - Z32 SO 3,49 0,66 - 2,83 2,83 - - Z33 SO 0,08 - - 0,08 - - 0,08 Z34 SO 0,14 0,01 - 0,13 0,10 0,03 - Z35 SO 0,39 - - 0,39 - - 0,39 Z36 SO 0,20 0,01 - 0,19 - - 0,19 Z37 SO 5,83 - - 5,83 0,90 - 4,93 Z42 SO 0,38 0,38 - - - - - Z44 SO 0,74 0,01 - 0,73 - - 0,73 Z47 SO 0,20 - - 0,20 0,20 - - Z48 SO 0,28 - - 0,28 - - 0,28 Z50 SO 0,07 0,01 - 0,06 - - 0,06 Z51 SO 0,20 - - 0,20 0,20 - - Z52 SO 0,30 - - 0,30 - - 0,30 SO Σ 27,02 1,31 - 25,71 14,99 0,34 10,38 Z38 OV 2,51 - - 2,51 - - 2,51 Z41 OV 0,11 0,11 - - - - - OV Σ 2,62 0,11 - 2,51 - - 2,51 Z45 OS 0,78 - - 0,78 - - 0,78 Z46 OS 0,32 0,06 - 0,26 - - 0,26

89 ozna čení plochy / celková z toho pozemky z celkového odn ětí funkce vým ěra zem ědělských pozemk ů půdy nezem ědělské lesní zem ědělské orná zahrady TTP (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) Z45 OS Σ 1,10 0,06 - 1,04 - - 1,04 Z21 OH Σ 0,49 - - 0,49 - - 0,49 Z20 VS 0,95 0,12 - 0,83 - - 0,93 Z39 VS 0,44 0,23 - 0,21 - - 0,21 Z40 VS 0,13 0,13 - - - - - Z43 VS 0,56 0,08 - 0,48 - - 0,48 VS Σ 2,08 0,56 - 1,52 - - 1,52 Z49 TI Σ 0,03 - - 0,03 - - 0,03 Z55 ZV 0,09 - - 0,09 - 0,09 - Z56 ZV 0,15 0,02 - 0,13 - - 0,13 Z57 ZV 0,27 0,02 - 0,25 - - 0,25 Z58 ZV 0,12 0,12 - - - - - ZV Σ 0,63 0,16 - 0,47 - 0,09 0,38 Z53 PV 0,15 0,04 - 0,11 - - 0,11 Z54 PV 0,25 - - 0,25 - - 0,25 PV Σ 0,40 0,04 - 0,36 - - 0,36 Celkem návrh 34,37 2,24 - 32,13 14,99 0,43 16,71

Předpokládané odn ětí zem ědělských pozemk ů ze ZPF

tabulka č.2 katastrální území ozna čení odn ětí druh kód třída odvodn ění plochy / funkce zem ědělských pozemku BPEJ ochrany (ha) poz. celkem (ha) Zastaviteln é plochy: Kom . Lhotka Σ Z1 SO 0,16 2 7.44.00 II 0,16 ˝ Σ Z2 SO 0,09 2 7.44.00 II - ˝ Σ Z3 SO 0,27 2 7.46 .00 II 0,27 ˝ Σ Z4 SO 0,89 2 7.22.13 IV - ˝ Σ Z5 SO 0,34 7 7.22.13 IV 0,34 ˝ Z6 SO 0,21 2 7.22.13 IV - ˝ ˝ ˝ 0,03 2 7.47.00 III - ˝ Σ Z6 SO 0, 24 - - - - ˝ Σ Z7 SO 1,09 2 7.22.13 IV 0,40 ˝ Z8 SO 0,15 2 7.47.00 II I 0,15 ˝ ˝ ˝ 0,05 2 7.22.13 IV 0,05 ˝ Σ Z8 SO 0,20 - - - 0,20 ˝ Σ Z9 SO 0,23 5 7.47.00 III - ˝ Σ Z10 SO 0,34 7 7.47.00 III - ˝ Z11 SO 0,33 2 7.47.00 III 0,33 ˝ ˝ ˝ 0,16 2 7.46.10 III 0,16 ˝ Σ Z11 SO 0,49 - - - 0,49 ˝ Z12 SO 0,09 7 7.47.00 III - ˝ ˝ ˝ 0,05 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z12 SO 0,14 - - - ˝ Z13 SO 0,16 2 7.22.13 IV - ˝ ˝ ˝ 0,08 5 7.22.13 IV - ˝ Σ Z13 SO 0,24 - - - - ˝ Σ Z14 SO 0,25 2 7.22.13 IV - ˝ Z51 SO 0,1 6 2 7.22.13 IV - ˝ ˝ ˝ 0,05 7 7.22.13 IV - ˝ Σ Z15 SO 0,21 - - - - ˝ Σ Z16 SO 0,21 7 7.22.13 IV - ˝ Σ Z17 SO 2,33 2 7.22.13 I - ˝ Σ Z18 SO 1,19 2 7.46.00 II - ˝ Σ Z19 SO 0,16 7 7.46.00 II - ˝ Σ Z20 VS 0,83 7 7.46.00 II 0,83 ˝ Σ Z21 OH 0,49 7 7.46. 00 II 0,49 ˝ Z22 SO 0,15 2 7.46.00 II 0,15 ˝ ˝ ˝ 0,74 7 7.46.00 II 0,74 ˝ Σ Z22 SO 0,89 - - - 0,89 ˝ Σ Z23 SO 0,36 2 7.46.00 II - ˝ Z25 SO 0,26 2 7.46.00 II - ˝ ˝ ˝ 0,07 7 7.46.00 II - ˝ Σ Z25 SO 0,33 - - - - ˝ Z26 SO 0,30 2 7.46.00 II - ˝ ˝ ˝ 0,08 7 7.46.00 II - ˝ Σ Z26 SO 0,38 - - - - ˝ Σ Z27 SO 0,97 7 7.46.00 II 0,97 ˝ Σ Z28 SO 0,37 7 7.46.00 II -

91 katastrální území ozna čení odn ětí druh kód třída odvodn ění plochy / funkce zem ědělských pozemku BPEJ ochrany (ha) poz. celkem (ha) ˝ Σ Z29 SO 0,10 7 7.22.13 IV - ˝ Z30 SO 0,82 2 7.22.13 IV - ˝ ˝ ˝ 0,09 7 7.22.13 IV - ˝ Σ Z30 SO 0,91 - - - - ˝ Σ Z31 SO 1,14 2 7.22.1 3 IV - ˝ Σ Z32 SO 2,83 2 7.22.13 IV 1,07 ˝ Σ Z33 SO 0,08 7 7.22.13 IV - ˝ Z34 SO 0,10 2 8.48.14 V - ˝ ˝ ˝ 0,03 5 8.48.14 V - ˝ Σ Z34 SO 0,13 - - - - ˝ Σ Z35 SO 0,39 7 8.48.14 V 0,10 ˝ Σ Z36 SO 0,19 7 8.48.14 V 0,12 ˝ Z37 SO 0,90 2 7.22.13 IV 0,7 4 ˝ ˝ ˝ 4,79 7 8.48.14 V 4,58 ˝ ˝ ˝ 0,14 7 7.22.13 IV 0,14 ˝ Σ Z37 SO 5,83 - - - 5,46 ˝ Z38 OV 0,89 7 7.22.13 IV 0,82 ˝ ˝ ˝ 1,62 7 8.48.14 V 1,62 ˝ Σ Z38 OV 2,51 - - - 2,44 ˝ Σ Z39 VS 0,21 7 7.22.13 IV - ˝ Z43 VS 0,33 7 7.22.13 IV 0,33 ˝ ˝ ˝ 0,15 7 8.48.14 V 0,15 ˝ Σ Z43 VS 0,48 - - - 0,48 ˝ Z44 SO 0,07 7 7.22.13 IV 0,07 ˝ ˝ ˝ 0,66 7 8.48.14 V 0,66 ˝ Σ Z44 SO 0,73 - - - 0,73 ˝ Z45 OS 0,01 7 8.48.14 V 0,01 ˝ ˝ ˝ 0,77 7 8.35.54 V 0,44 ˝ Σ Z45 OS 0,78 - - - 0,45 ˝ Σ Z46 OS 0,26 7 8.3 5.54 V - ˝ Σ Z47 SO 0,20 2 8.21.13 IV - ˝ Σ Z48 SO 0,28 7 8.21.13 IV - ˝ Σ Z49 TI 0,03 7 9.36.44 V 0,03 ˝ Σ Z50 SO 0,06 7 8.21.13 IV - ˝ Z51 SO 0,18 2 9.36.44 V - ˝ ˝ ˝ 0,02 2 9.40.78 V - ˝ Σ Z51 SO 0,20 - - - ˝ Σ Z52 SO 0,30 7 9.40.68 V ˝ Z5 3 PV 0,05 7 7.22.13 IV 0,05 ˝ ˝ ˝ 0,06 7 7.48.14 V 0,06 ˝ Σ Z53 PV 0,1 1 - - - 0,11 ˝ Z54 PV 0,04 7 7.22.13 IV 0,04 ˝ ˝ ˝ 0,21 7 7.48.14 V 0,21 ˝ Σ Z54 PV 0,25 - - - 0,25 ˝ Σ Z55 ZV 0,09 5 7.46.00 II - ˝ Σ Z56 ZV 0,13 7 7.22.13 IV - ˝ Z57 ZV 0,1 3 7 7.22.13 IV 0,08 ˝ ˝ ˝ 0,12 7 8.48.14 V 0,12 ˝ Σ Z57 ZV 0,25 - - - 0,20

katastrální území ozna čení odn ětí druh kód třída odvodn ění plochy / funkce zem ědělských pozemku BPEJ ochrany (ha) poz. celkem (ha) Celkem návrh - - 32, 13 - - - 16, 52

Zábor zem ědělských pozemk ů pro územní systém ekologické stability

tabulka č.3 ozna čení vým ěra stávající z toho odvodn ění navržené katastrální území plochy (ha) druh (ha) spole čenstvo pozemku 7 - LBC 0,21 7 - lesní Komorní Lhotka 8 - LBC 2,68 2 - lesní Komorní Lhotka 9 - LBC 0,30 7 - lesní Komorní Lhotka 9-10 - LBK 0,35 7 - lesní Komorní Lhotka 13 - LBC 1,14 7 - lesní Komorní Lhotka 13 - LBK 0,44 7 - lesní Komorní Lhotka celkem 5,12 - - lesní Komorní Lhotka

Vysv ětlivky k tabulkám: druh pozemku - 2 - orná p ůda - 5 - zahrada - 7 - trvalý travní porost funk ční člen ění SO - plochy smíšené obytné OV - plochy ob čanského vybavení – ve řejné infrastruktury OS - plochy ob čanského vybavení – sport. a rekrea čních za řízení OH - plochy ob čanského vybavení - h řbitov ů VS - plochy smíšené výrobní a skladování TI - plochy technické infrastruktury VZ - plochy prostranství ve řejných - zelen ě ve řejné PV - plochy prostranství ve řejných ÚSES LBK - lokální biokoridor LBC - lokální biocentrum

OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMORNÍ LHOTKA ZPRACOVANÉ PO ŘIZOVATELEM

Pot řeba po řízení nové územn ě plánovací dokumentace vyvstala v důsledku zm ěny politicko spole čenských a hospodá řských pom ěrů, legislativních, formálních a v ěcných požadavk ů, zejména zm ěněných pot řeb ob čan ů a podnikatelských subjekt ů na využití území a požadavk ů vyplývající z ochrany ve řejných zájm ů, neaktuálnosti stavu využití zastavitelného území.

PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DLE USTANOVENÍ § 53 ODST. 4 A 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA

A) VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Posouzení souladu s PÚR ČR 2008 schválenou usnesením vlády č.929 ze dne 20.7.2009:

Politika územního rozvoje České republiky ur čuje požadavky na konkretizaci úkol ů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a p řeshrani čních souvislostech, ur čuje strategii a základní podmínky pro napl ňování t ěchto úkol ů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajišt ění udržitelného rozvoje území. V Politice územního rozvoje se rovn ěž vymezují oblasti se zvýšenými požadavky na zm ěny v území, které svým významem p řesahují území jednoho kraje, a dále stejn ě významné oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury, pro něž se stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech zm ěn v jejich využití a úkoly pro územní plánování.

1. Republikové priority územního plánování pro zajišt ění udržitelného rozvoje území

- ÚP vytvá ří podmínky pro ochranu a rozvoj p řírodních, civiliza čních a kulturních hodnot území, v četn ě architektonického a archeologického d ědictví a zachovává ráz jedine čné urbanistické struktury území. Je stabilizována centrální zástavba, která navazuje na tradi ční slezskou rozptýlenou zástavbu, pro rozvoj území je p řednostn ě uvažováno se zástavbou proluk. Ochrana p řírodních hodnot je zam ěř ena p ředevším na ochranu území Chrán ěné krajinné oblasti Beskydy, na ochranu krajinného rázu podh ůř í a na ochranu významných dálkových pohled ů. Rozvoj p řírodních hodnot je zajišt ěn návrhem vymezení ÚSES, rozvoj kulturních a historických hodnot je zam ěř en p ředevším na úpravy staveb a ve řejných prostranství v historickém jádru obce. - ÚP up řednost ňuje komplexní řešení p řed uplatn ěním jednostranných hledisek a požadavk ů, které ve svých d ůsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Je omezena expanze bydlení do krajiny a jsou stanoveny podmínky pro ochranu p řírodních hodnot. Jsou zohledn ěny historicky a kulturn ě cenné plochy (pozemky) architektonicky nebo urbanisticky významných staveb. S p řihlédnutím k jejich hodnotám jsou stanoveny podmínky pro využití t ěchto ploch a prostorové uspo řádání, čímž je zp ětn ě ovliv ňována kvalita života obyvatel. - Ochrana životního prost ředí je do návrhu ÚP zapracována zejména p ři návrhu ÚSES, ploch ve řejné zelen ě, protipovod ňových opat ření, návrhu kanalizace a ČOV, úpravy dopravních komunikací, návrhu systému vytáp ění a plynofikace. Navrhuje se zásobování vodou, plynem a el. energií pro novou výstavbu. K plynofikaci se navrhují dosud neplynofikované části v zástavb ě. U nové výstavby je nutné zvažovat vn ější siluety zastav ěného území s ohledem na charakter a rozmíst ění povolovaných staveb, který koresponduje se sou časným stavem zástavby a uplat ňovat prvky doprovodné zelen ě.

- ÚP vytvá ří podmínky pro nové pracovní p říležitosti návrhem smíšených ploch výrobních a skladování, kdy v ÚP je v souladu s pot řebou vymezován dostatek vhodných zastavitelných ploch pro výrobu a skladování, ploch ob čanského vybavení, které by mohly být nabídnuty zájemc ům o investice, které by pro dané území znamenaly nové pracovní p říležitosti. - Rozvojové zám ěry, které mohou významn ě ovlivnit charakter krajiny nejsou navrhovány. Je zvolena ú čelná koncepce technické infrastruktury, vymezeny zastavitelné plochy ve vhodných lokalitách, kde umíst ěním nedojde k narušení krajinného rázu, vymezeny prvky ÚSES. - ÚP vymezuje a chrání p řed zastav ěním souvislé pásy nezastav ěného území, typické pro charakter krajiny. P ři umís ťování nezbytných staveb je zajišt ěna ochrana p řevládajícího přírodního charakteru krajiny. - Území m ěsta disponuje atraktivním p řírodním prost ředím vhodným pro cestovní ruch, s velkoplošným chrán ěným územím, p řírodní rezervací, rozsáhlými komplexy lesa, horskou krajinou, říční sítí a také kulturními hodnotami. Rozvoj p říležitostí, které poskytuje cestovní ruch, řeší územní plán vymezením ploch rekreace a stanovením podmínek pro jejich využití a také stanovením podmínek pro využití nezastav ěných ploch. ÚP vytvá ří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu návrhem sportovn ě rekrea čního areálu, dopln ěním systému cyklostezek a cyklotras. - Podle místních podmínek je návrhem komplexn ě řešena lepší dostupnost území a zkvalitn ění dopravní a technické infrastruktury, a to s ohledem na prostupnost krajiny. Za řízení dopravní a technické infrastruktury jsou umísťovány zpravidla soub ěžn ě. Podél dopravních koridor ů nejsou vytvá řeny nové rozsáhlé obytné plochy. - Koncepce rozvoje silni ční dopravy je zam ěř ena na zkapacitn ění dopravního napojení obce na silni ční sí ť regionu a zajišt ění dopravní dostupnosti pro navržené zastavitelné plochy. Na stávajícím systému dopravy, který je slad ěn s požadavky na bydlení, pracovišt ě, životní prost ředí a ve řejná prostranství se nic nem ění. - V rámci preventivní ochrany obyvatel p řed potenciálním rizikem a p řírodními katastrofami v území (sesuvy p ůdy, záplavy atd.) nenavrhuje ÚP nové zastavitelné plochy v záplavovém a území s potenciálním rizikem sesuv ů. V rámci řešení urbanistické koncepce, v četn ě vymezení zastavitelných ploch, ploch p řestavby, systému sídelní zelen ě a koncepce ve řejné infrastruktury jsou v zastav ěných územích a zastavitelných plochách stanoveny podmínky pro zadržování deš ťových vod, dopln ění vhodné zelen ě s ur čením koeficientu zelen ě, technická řešení ve vztahu na řešení kanaliza čního systému apod. - ÚP vytvá ří podmínky pro koordinované umis ťování ve řejné infrastruktury za ú čelem zlepšení dopravní dostupnosti území, za ú čelem zkvalitn ění dopravní infrastruktury, zlepšení prostupnosti území, zvýšení plynulosti a bezpe čnosti dopravy, ochrany obyvatelstva p řed hlukem a emisemi, pro koordinované umís ťování zejména dopravní a technické infrastruktury. - Návrh ÚP ú čeln ě stanovenou koncepcí rozvoje území obce, urbanistickou koncepcí, koncepcí ve řejné infrastruktury s d ůrazem na vytvá ření kvalitních ve řejných prostranství a koncepcí uspo řádání krajiny vytvá ří podmínky pro zajišt ění kvality života obyvatel p ři zohled ňování nárok ů dalšího vývoje území, a to ve všech pot řebných dlouhodobých souvislostech. - Návrhem je udržována a zlepšována kvalita technické infrastruktury, zejména zásobování vodou, čišt ění odpadních vod a další systémy tak, aby odpovídala m ěnícím se pot řebám a budoucím standard ům kvality života v obci. Úrove ň technické infrastruktury, zejména dodávka vody a zpracování odpadních vod spl ňuje požadavky na kvalitu života a ochranu životního prost ředí. Technická infrastruktura je v ÚP řešena komplexn ě.

2. Rozvojové oblasti a rozvojové osy:

Obec Komorní Lhotka není sou částí rozvojové oblasti ani rozvojové osy republikového významu.

3. Specifické oblasti:

Obec Komorní Lhotka je sou částí specifické oblasti Beskydy SOB2. V souladu s úkoly vyplývajícími v této souvislosti jsou návrhem ÚP vytvo řeny územní podmínky pro: - umís ťování aktivit spojených s restrukturalizací ekonomiky, a to nov ě vymezenými zastavitelnými plochami smíšených výrobních a skladování - rozvoj rekreace návrhem nových ploch ob čanského vybavení – sportovních a rekrea čních za řízení pro možnost umíst ění sjezdovky a vleku a ploch ob čanského vybavení – ve řejné infrastruktury pro ostatní rekrea ční a sportovní aktivity - ostatní úkoly vyplývající z tohoto vymezení se netýkají území obce.

4. Koridory a plochy dopravní infrastruktury:

Obec Komorní Lhotka není sou částí vymezených koridor ů a ploch dopravní infrastruktury.

5. Koridory a plochy technické infrastruktury:

Návrh územního plánu Komorní Lhotka respektuje vymezený koridor E3 pro zdvojení vedení V403 Prosenice – Nošovice.

Posouzení souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydanými Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 usnesením č.16/1426 s ú činností ode dne 4.2.2011:

Zásady územního rozvoje MS kraje stanoví požadavky na účelné a hospodárné uspo řádání území kraje, vymezuje plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech zm ěn v jejich využití.

1. Priority územního plánování:

- Návrh územního plánu vytvá ří vhodné územní podmínky pro dosažení vyváženého vztahu mezi nároky na zajišt ění p říznivého životního prost ředí, stabilního hospodá řského rozvoje a kvalitní sociální soudržnosti obyvatel obce. - Navržené koridory pro technickou infrastrukturu jsou návrhem územního plánu up řesn ěny a zajiš ťují rozvoj technické infrastruktury (mezistátní propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska pro stabilizované zásobování území energiemi). - ÚP vytvá ří p ředpoklady a podmínky pro rozvoj polycentrické sídelní struktury a pro polyfunk ční využívání území za ú čelem omezení suburbanizace návrhem nových pot řebných zastavitelných ploch. Po revizi a vyhodnocení využívání zastav ěného území a zastavitelných ploch v území došlo k úprav ě zastav ěného území a pro zástavbu jsou přednostn ě navrženy proluky a pozemky navazující na již zastav ěné plochy. - Pro ochranu a zkvalitn ění obytné funkce a rekrea čního zázemí obce je navržen zna čný rozsah ploch ve řejných prostranství. Pro každodenní rekreaci obyvatel obce i návšt ěvník ů slouží plocha tvo řená volnou krajinou a zelení navazující na zastav ěné území. V území je zna čná koncentrace rekrea čních objekt ů a objekt ů tzv. druhého bydlení sloužící k rodinné rekreaci. Požadavek řešení rozvoje obytné funkce spole čně s odpovídající ve řejnou infrastrukturou je návrhem ÚP spln ěn, pro navržené nové 96

zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu je zárove ň řešena i ve řejná infrastruktura, regula ční podmínky stanoví rovn ěž zp ůsoby odkanalizování v předm ětné ploše. - Pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu je navržena plocha pro nový lyža řský vlek, rozší ření cyklostezek. Návrh územního plánu chrání hodnoty území jak architektonické tak krajinné. Vytvá ření podmínek pro využívání p řírodních a kulturn ě historických hodnot za respektování jejich nezbytné ochrany je dáno obecnými podmínkami a konkrétními regula čními podmínkami jednotlivých ploch. Rozvojové zám ěry, které mohou významn ě ovlivnit charakter krajiny nejsou navrhovány. - Nové lokality pro stavby k rodinné rekreaci nejsou navrhovány. Rozvoj ubytovacích za řízení je orientován na výstavbu za řízení s celoro čním rekrea čním využitím. - Návrh ÚP řeší pr ůběh p ěších a cyklistických tras jako samostatné nebo se spole čným provozem chodc ů a cyklist ů tak, že stabilizované a nov ě vymezované navazují na systém tras p řilehlého území. - Ochrana výjime čných p řírodních hodnot území v četn ě ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizont ů, významných krajinných resp. kulturn ě historických dominant je v návrhu zam ěř ena zejména na ochranu území CHKO Beskydy, na ochranu krajinného rázu podh ůř í, na ochranu významných dálkových pohled ů, ochranu vesnické památkové zóny a nemovitých kulturních památek. Návrh ÚP zajiš ťuje tuto ochranu především zásadním omezením nové výstavby na území CHKO Beskydy. - Preventivní ochrana území p řed potencionálními riziky a p řírodními katastrofami s cílem minimalizace škod je řešena návrhem zastavitelných ploch mimo záplavová a sesuvná území. - Zájmy obrany státu a civilní ochrana obyvatelstva a majetku jsou návrhem respektovány. - Ochrana a využívání zdroj ů černého uhlí se netýká řešeného území.

2. Specifické oblasti:

V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje jsou stanoveny požadavky pro územní plánování, vyplývající ze za řazení obce do území specifické oblasti republikového významu SOB2 – Beskydy, s cílem řešit problémy a zajistit ochranu specifických hodnot této oblasti. Územní plán Komorní Lhotka řeší následující úkoly stanovené pro územní plánování vyplývající z této oblasti následovn ě: - Zp řes ňuje a vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu včetn ě územních rezerv a vymezuje skladebné části ÚSES návrhem rozší ření cyklotrasy Greenways, bo ční trasy I; Bukovec-Kamenité, návrhem vedení ZVN 400 kV, vymezením regionálních částí ÚSES, vymezuje koridory technické infrastruktury a územních rezerv. - Opat ření na ochranu území p řed povodn ěmi a vymezení nezbytné plochy pro tento ú čel není navrhováno; v záplavových územích nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy.

3. Plochy a koridory ve řejné infrastruktury, ÚSES, územní rezervy:

3.1. Energetická infrastruktura

Elektroenergetika: - pro ostatní plochy a koridory mezinárodního a republikového významu je navržen koridor technické infrastruktur trasy Nošovice – Mosty u Jablunkova – Varín (SR), pro soub ěžné vedení se stávající trasou 400 kV, o ší řce 200 m (dle ZÚR MSK pod ozn. E8).

Plynoenergetika: - vymezen koridor územní rezervy za ú čelem prov ěř ení možnosti budoucího využití území pro zám ěry plynoenergetiky nadmístního významu (pro stavbu VTL plynovodu) o ší řce 200 m od p ředpokládané osy plynovodu (dle ZÚR MSK pod ozn. P502).

4. Ochrana a rozvoj p řírodních, kulturních a civiliza čních hodnot území

Ochrana a rozvoj p řírodních hodnot je zam ěř ena p ředevším na ochranu území Chrán ěné krajinné oblasti Beskydy a p řírodních rezervací, na ochranu systému NATURA 2000, prvk ů ÚSES, na ochranu krajinného rázu podh ůř í a ochranu významných dálkových pohled ů, registrovaných významných krajinných prvk ů, ochranu vesnické památkové zóny a nemovitých kulturních památek.

Pro ochranu p řírodních hodnot a krajinného rázu nejsou navrhovány plochy pro v ětrné parky, není umožn ěno umíst ění staveb tvo řících svými parametry pohledové bariéry a dominanty v krajin ě zejména návrhem prostorového uspo řádání a ochrany krajinného rázu jednotlivých ploch. Pro bydlení jsou p řednostn ě využívány rezervy v rámci zastav ěného území, nové zastavitelné plochy jsou navrhovány v návaznosti na zastav ěná území s ohledem na zachování charakteru stávající rozptýlené zástavby a pr ůhled ů na h řebeny Beskyd. Nové lokality pro rodinnou rekreaci nejsou v řešeném území navrženy. Ochrana p řírodních hodnot je zam ěř ena rovn ěž na ochranu říčního koridoru a doprovodných porost ů. Pro ochranu přírodních hodnot a pro zajišt ění stability prvk ů ÚSES a VKP a pro ochranu nezastav ěného území jsou stanoveny obecné požadavky jejich p řípustného využití v četn ě umís ťování staveb v jejich blízkosti. Rozvoj p řírodních hodnot je zajišt ěn návrhem vymezení ÚSES.

Ochrana a rozvoj kulturních a civiliza čních hodnot jsou zam ěř eny na ochranu nemovitých kulturních památek, na ochranu vesnické památkové zóny a na úpravy staveb a ve řejných prostranství v historickém jádru obce. Návrh chrání, zkvalit ňuje a rozvíjí obytné funkce a rekrea ční zázemí sou časn ě s návrhem odpovídající ve řejné infrastruktury.

5. Ochrana krajinného rázu a typ ů krajin

Řešené území spadá do oblasti krajinného rázu Podbeskydí. Správní území obce Komorní Lhotka je z hlediska krajiny velmi r ůznorodé. Významné pro vzhled krajiny je nejen vymezení jednotlivých ploch s jejich vzájemnou návazností, ale sou časn ě regulace prostorového uspo řádání, podmínky ochrany krajinného rázu v jednotlivých plochách s rozdílným zp ůsobem využití ( výšková hladina, plošné uspo řádání, měř ítko stávající zástavby i okolní krajiny…). Nové zastavitelné plochy jsou navrhovány především v rámci zastav ěného území a v návaznosti na stávající zastav ěné území. Nová zástavba sm ěrem do podh ůř í je navržena v minimálním rozsahu, zejména v prolukách, v horských údolích není navrhována. Výstavba bude realizována postupn ě a plynule bude upravovat vzhled krajiny, p řičemž jednotlivé stavby musí spl ňovat dané podmínky, aby nedocházelo k narušení krajinného rázu a k narušení harmonického m ěř ítka krajiny. Návrhem ÚP nedochází ke zm ěně pohledového obrazu významných krajinných horizont ů. Ochrana nezastav ěného území je dána obecnými podmínkami využití území a podmínkami v jednotlivých plochách s rozdílným zp ůsobem využití.

Řešené území v sob ě zahrnuje dva typy krajiny, a to: krajinu lesní a zem ědělskou harmonickou krajinu. Převážná část území obce je sou částí lesní krajiny, která se vyskytuje v jižní části území a zahrnuje oblast podh ůř í Beskyd s údolím řeky Stonávky a Ráztoky. Jedná se o území vysokých p řírodních hodnot, atraktivních pro bydlení a rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Návrhem nejsou vymezovány plochy pro rozši řování stávajících a vznik nových lokalit k rodinné rekreaci, v rámci zastav ěného území jsou v minimálním rozsahu dopln ěny proluky pro obytnou zástavbu, k zástavb ě jsou využívány rezervy v rámci zastav ěného území, nové zastavitelné plochy navazují na zastav ěné území. Ochrana architektonických a urbanistických znak ů sídla je dána podmínkami jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití území. Krajina zemědělská harmonická zahrnuje cca p ětinu území obce v její severní části. Je charakterizována historicky vyrovnaným podílem zem ědělských kultur, les ů a zastav ěného 98

území. Návrhem nedochází k narušení tohoto harmonického m ěř ítka krajiny. Nové zastavitelné plochy vznikají zejména podél dopravní cesty v prolukách zástavby.

6. Ve řejn ě prosp ěšné stavby

Do návrhu územního plánu jsou zapracovány ZÚR MSK vymezené ve řejn ě prosp ěšné stavby, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit.

6.1. Energetická infrastruktura

Elektroenergetika: - návrh územního plánu vymezuje jako ve řejn ě prosp ěšnou stavbu soub ěžné vedení 400 kV v trase Nošovice – Mosty u Jablunkova – Varín (SR) se stávající linkou ZVN 404 ( v ZÚR MSK pod ozn. E8).

7. Ve řejn ě prosp ěšná opat ření

ZÚR MSK nejsou vymezena na území obce ve řejn ě prosp ěšná opat ření, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit.

8. Další požadavky

- návrh územního plánu vymezuje vedení cyklotrasy v rámci evropského turistického koridoru Greenways, bo ční trasa I.

Návrh ÚP Třinec respektuje Politiku územního rozvoje ČR i Zásady územního rozvoje MS kraje, respektuje konkrétní zám ěry a úkoly vyplývající z t ěchto dokumentací, p řípadn ě je up řes ňuje s ohledem na podrobnost a m ěř ítko řešení územního plánu.

B) VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ

Hlavním cílem územního plánování je vytvá řet p ředpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který uspokojí požadavky sou časné generace, aniž by ohrozil podmínky života generací budoucích. Návrh územního plánu Komorní Lhotka napl ňuje hlavní priority územn ě plánovací činnosti ve smyslu ustanovení § 18 a 19 stavebního zákona zejména tím, že:

− Řeší komplexn ě, v souladu s pot řebami obce, problematiku rozvoje bydlení, související ob čanské vybavenosti a ve řejné infrastruktury p ři zachování prostupnosti území a zárove ň tak, aby byly chrán ěny hlavní složky životního prost ředí a aby nedošlo k narušení p řírodních a urbanistických hodnot řešeného území, čímž vytvá ří p ředpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Navrhuje plochy pro smíšenou obytnou zástavbu s možností realizace nejen staveb obytných, ale i staveb a za řízení souvisejících s touto funkcí. Pro posílení hospodá řského rozvoje a zvýšení pracovních příležitostí jsou navrženy plochy pro smíšenou výrobu a skladování a nové plochy ob čanské vybavenosti spadajících p ředevším do oblasti ve řejné infrastruktury, pop ř. menších komer čních za řízení. − Navržená urbanistická koncepce je výrazem ú čelného využití a prostorového uspo řádání území. Navazuje na dosavadní stavební vývoj a urbanistickou strukturu, kterou dopl ňuje návrhem dostavby vhodných proluk a rozvíjí ji do nových ploch, navazujících na stávající zástavbu, což je v zájmu ochrany zem ědělské p ůdy a v souladu s principy urbanistické ekonomie. I nové zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje 99

území a na hospodárné využívání ve řejné infrastruktury. Zárove ň jsou respektovány architektonické, urbanistické a p řírodní hodnoty území. − Pro zajišt ění koordinace ve řejných i soukromých zám ěrů zm ěn v území, výstavby a jiné činnosti ovliv ňující rozvoj území a pro konkretizaci ochrany ve řejných zájm ů bylo prov ěř eno a vymezeno zastav ěné území a vyhodnoceny požadavky na zm ěny v území, což bylo podpo řeno pr ůzkumy v terénu, kdy byl prov ěř ován skute čný stav využití území a staveb v něm. Byly prov ěř eny zastavitelné plochy vymezené v p ůvodním územn ě plánovací dokumentaci, které již nebyly p řevzaty do nového územního plánu, jelikož byly dlouhodob ě nevyužity, nebo jejich využití je v rozporu s ochranou ve řejných zájm ů. U zastavitelných ploch v ětšího rozsahu, bylo podmín ěno jejich další využití zpracováním územní studie. V zásadách využití jednotlivých ploch jsou konkretizovány požadavky na ochranu ve řejných zájm ů. − Návrh územního plánu respektuje jedine čné hodnoty místní krajiny, navrhované řešení vytvá ří územní p ředpoklady pro rozvoj obce formou komplexního návrhu uspo řádání a využití území. Koncepce rozvoje (viz. Hlavní výkres) vychází jednak z podmínky respektování definovaných a chrán ěných hodnot území, která je zajiš ťována zejména jinými právními předpisy či správními opat řeními, a dále z požadavku vymezení rozvojových ploch obce s hlavním cílem zabezpe čení souladu všech přírodních, civiliza čních a kulturních hodnot území. Veškeré d ěje, činnosti a za řízení musí respektovat kvalitu urbanistického, architektonického a p řírodního prost ředí, nesmí zde být umíst ěny stavby, které by znehodnotily svým architektonickým ztvárn ěním, objemovými parametry, vzhledem a ú činky provozu hodnoty území. Územní plán vytvá ří podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, podporuje ekologickou rozmanitost a stabilitu krajiny a umožňuje uchovat p řírodní bohatství ČR, kterými jsou zejména chrán ěná území, významné krajinné prvky a prvky územního systému ekologické stability. Sou časn ě respektuje i kulturní hodnoty, nemovité kulturní památky a další objekty, které dokumentují historický vývoj území. ÚP vymezuje konkrétní hodnoty území a stanoví zásady pro ochranu a rozvoj p řírodních, kulturních a civiliza čních hodnot území, v četn ě urbanistického, architektonického a archeologického d ědictví, sou časn ě stanoví zásady pro ochranu krajinného rázu. Územní plán sleduje trvalý soulad všech hodnot území se z řetelem na pé či o ochranu životního prost ředí. Vyvážený stav mezi krajinou a návrhem rozvojových nov ě zastavitelných ploch je z návrhu územního plánu zcela z řejmý a je podstatnou náplní ÚP. − V obecných zásadách pro využití nezastav ěného území a zásadách využití jednotlivých ploch jsou konkretizovány požadavky na ochranu nezastav ěného území stanovenými v souladu s ustanovením § 18 odst. 5 stavebního zákona. Ochranu nezastav ěného území návrh ÚP řeší zejména jako ochranu přírodních hodnot. V této oblasti jde zejména o ochranu krajinné oblasti Beskydy, lokality Natura 2000, ochranu les ů stanovenou zákonem, ochranu vodních tok ů apod. Sou částí řešení územního plánu je návrh místního (lokálního) územního systému ekologické stability (ÚSES). Ochrana vymezovaných ploch v krajin ě je řešena v obecné rovin ě a stanovením p říslušných regulativ ů – podmínek využívání jednotlivých ploch. Koncepce řešení krajiny vychází z p řírodních podmínek a historických vazeb v území. S ohledem na p řírodní potenciál řešeného území nejsou v krajin ě navrhovány žádné plochy a stavby, s výjimkou ploch a koridor ů pro dopravní a technickou infrastrukturu a ploch, které rozši řují stávající zastav ěné území a dopl ňují charakteristickou rozptýlenou zástavbu. Tento princip je uplatn ěn a respektován v celém řešeném území. − Zadání ÚP Komorní Lhotka vycházelo z provedených pr ůzkum ů a rozbor ů, ze znalosti vazeb v území, ze zjištění a posouzení stavu území, jeho p řírodních, kulturních a civiliza čních hodnot. Návrh ÚP Komorní Lhotka stanovuje konkrétní koncepci ochrany a rozvoje hodnot území. − Návrhem ÚP Komorní Lhotka se stanovuje koncepce rozvoje území, v četn ě urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území a je detailn ě řešena v textové části 100

viz. kap. I.A písm. B,C,D textové části. Zde je stanovena urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, vymezení systému sídelní zelen ě, koncepce ve řejné infrastruktury. Graficky je urbanistická koncepce znázorn ěná ve výkresech A.1 Základní člen ění území a A.2 Hlavní výkres. − K prov ěř ení a posouzení pot řeby zm ěn v území, ve řejného zájmu na jejich provedení došlo zejména v rámci projednání jednotlivých etap po řizování územn ě plánovací dokumentace. V pr ůběhu po řizování byly zapracovány p řipomínky a námitky z řad ve řejnosti i od dot čených orgán ů. Návrh ÚP je výsledkem kompromisu požadovaných zm ěn v území s ohledem na ve řejné zájmy. S ohledem na skute čnost, že územní plán je dohoda o území, kde p řirozen ě dochází ke st řet ům jednotlivých názor ů na využití území, je logické, že nelze vyhov ět všem zájm ům. P ředložené řešení návrhu územního plánu je výsledným koncenzem možného v území. − Návrh ÚP Komorní Lhotka stanoví urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspo řádání území a na jeho zm ěny, zejména na umíst ění, uspo řádání a řešení staveb a stanoví podmínky pro provedení zm ěn v území, zejména pak pro umíst ění a uspo řádání staveb, s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Pro vymezené zastavitelné plochy jsou ur čeny dalších podmínky v oblasti obsluhy území, prostorového uspo řádání, ochrany hodnot území, krajinného rázu a výškové regulace zástavby. Pro zajišt ění výše uvedeného úkolu územního plánování je u jedné lokality, významné co do umíst ění, tak i velikosti, stanoveny podmínky na podrobné prov ěř ení území zpracováním územní studie. − V procesu po řizování nebyla navržena možnost konkrétní formy etapizace. Návrh ÚP Komorní Lhotka v tomto ohledu nestanoví n ějakou konkrétní formu etapizace, s výjimkou vymezení plochy, u které stanovuje podmínky pro jejich prov ěření územní studií. − Vytvá ří podmínky pro snižování nebezpe čí ekologických a p řírodních katastrof a pro odstra ňování jejich d ůsledk ů, a to p řírod ě blízkým zp ůsobem, je zajišt ěno návrhem provád ění b ěžné údržby b řeh ů a koryt vodních tok ů a likvidace srážkových vod vsakováním resp. akumulací pro udržení reten ční schopnosti území, což p řisp ěje ke zlepšení povod ňové situace m ěsta. Nové zastavitelné plochy nejsou navrhovány v záplavovém území. − Vymezením dostate čného množství nových ploch pro lehkou výrobu, drobnou výrobu a služby a ploch ob čanského vybavení vytvá ří p ředpoklady a územní podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména pro investory místní, kte ří tvo ří stabilitu nových pracovních míst, čímž vytvá ří v území podmínky pro odstra ňování d ůsledk ů náhlých hospodá řských zm ěn. − Stanovení podmínek pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení ÚP navrhuje urbanistickou koncepci, mezi jejíž zásadní sou částí bezesporu pat ří zástavba návrhové plochy Z32 v centru obce. Pro lokalitu bude vypracována územní studie. Postupná zástavba rodinnými domy v budoucnu bude rozvoln ěná, s vysokým podílem zelen ě a se zelenými pr ůchody do okolní krajiny. Podmínky, které návrh ÚP Komorní Lhotka stanoví v rámci dalších podmínek využití území – zejména výšková regulace zástavby a také podmínek prostorového uspo řádání a ochrany krajinného rázu v rámci regulativ ů (koeficient zastav ěnosti, podlažnost, apod.), zajiš ťují následující p říznivý rozvoj sídelní kultury a podmínky pro kvalitní bydlení obyvatel obce. − Prov ěř uje a vytvá ří v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředk ů z ve řejných rozpo čtů na zm ěny v území, V rámci po řizování územn ě plánovací dokumentace bylo pro vytvo ření finální podoby územního plánu jako podklad ů pro zpracování použito velké množství studií a koncepcí z mnoha obor ů. Využití t ěchto podklad ů zajiš ťuje prov ěř ení z různých hledisek a z r ůzných variant řešení tak, aby výsledné řešení bylo i řešením nejhospodárn ějším. − Stávající koncepce ochrany obyvatelstva je stabilizována, územním plánem nejsou vymezovány nové speciální plochy pro zajišt ění civilní ochrany. 101

− Určuje nutné asana ční, rekonstruk ční a rekultiva ční zásahy do území, tuto oblast řeší Návrh ÚP Komorní Lhotka vymezením VPS. − Vytvá ří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních p ředpis ů před negativními vlivy zám ěrů na území a navrhovat kompenza ční opat ření, pokud zvláštní právní p ředpis nestanoví jinak, Návrh ÚP respektuje ve svém řešení limity stanovené zvláštními právními p ředpisy, tyto limity jsou vyjmenovány a popsány v odůvodn ění přijatého řešení územního rozvoje. Toto řešení, které je obsahem návrhu ÚP Komorní Lhotka, je projednáno a dohodnuto s dot čenými orgány hájícími práva chrán ěná t ěmito právními p ředpisy . − V území nejsou vymezeny ani regulován rozsah ploch pro využívání přírodních zdroj ů. − Při po řizování územního plánu byly uplat ňovány poznatky zejména z obor ů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové pé če. Na p říprav ě a zpracování návrhu ÚP Komorní Lhotka se podílel rozsáhlý tým zpracovatele, kterým je spole čnost Urbanistické st ředisko Ostrava, spol. s r.o.. a další odborné subjekty. Zpracovatelé doložili spln ění požadovaných kvalifika čních požadavk ů stanovených zákonem č.360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architekt ů a o výkonu povolání autorizovaných inženýr ů a technik ů činných ve výstavb ě, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Zpracovatelský tým je garantem uplat ňování poznatk ů z výše uvedených obor ů. P ři po řizování územního plánu Komorní Lhotka po řizovatel úzce spolupracoval také s dot čenými orgány. V p řípad ě, že jejich stanoviska obsahovala p řínosné p řipomínky z jednotlivých obor ů, byly tyto p řipomínky do řešení zapracovány.

C) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁD ĚCÍCH PRÁVNÍCH P ŘEDPIS Ů

O po řízení územního plánu Komorní Lhotka rozhodlo Zastupitelstvo obce Komorní Lhotka usnesením ze dne 6.4.2009. Ur čeným zastupitelem pro spolupráci s po řizovatelem se stal na základ ě usnesení zastupitelstva ze dne 12.2.2007 pan Stanislav Čmiel. Po řizovatel spole čně s ur čeným zastupitelem zpracoval návrh zadání územního plánu. Návrh zadání ÚP Komorní Lhotka byl dle ustanovení § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, vystaven k ve řejnému nahlédnutí v dob ě od 30.3.2010 do 29.4.2010 na Ú řadu územního plánování M ěÚ Třinec a na obecním ú řad ě Komorní Lhotka. Na tyto skute čnosti byla ve řejnost upozorn ěna oznámením, které bylo vyv ěšeno dne 30.3.2010 na ú řední desce městského ú řadu Třinec a obecního ú řadu Komorní Lhotka a sejmuto dne 29.4.2010 a dále pak na internetových stránkách m ěsta Třince a obce Komorní Lhotka. Byl také v souladu s ustanovením § 47 odst. 2 stavebního zákona zaslán jednotliv ě dot čeným orgán ům, sousedním obcím a krajskému ú řadu k uplatn ění požadavk ů na obsah územního plánu. Požadavky dot čených orgán ů, krajského ú řadu, podn ěty sousedních obcí a p řipomínky mohly být uplatn ěny do 30-ti dn ů po obdržení návrhu zadání, resp. do 30-ti dn ů po vyv ěšení oznámení o projednávání zadání na ú řední desce. Na základ ě výsledk ů projednání návrhu zadání ÚP Komorní Lhotka byl návrh zadání upraven a p ředložen ke schválení. Zadání Územního plánu Komorní Lhotka bylo schváleno na zasedání zastupitelstva dne 13.9.2010. Na základ ě schváleného zadání vypracovalo Urbanistické st ředisko Ostrava, s.r.o. (Ing. arch. Vladimíra Fusková) návrh Územního plánu Komorní Lhotka a AQUATEST, a.s., Praha (RNDr. Jaroslav Sko řepa, CSc.) vypracoval vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí územn ě plánovací dokumentace „Územní plán Komorní Lhotka, Posouzení dle zák. č. 100/2001 Sb.“ Posouzení vlivu Územního plánu Komorní Lhotka na evropsky významné lokality a pta čí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. vypracoval AQUATEST, a.s. Praha (RNDr. Ji ří Urban, Ph.D.).

102

V souladu s ustanovením § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo oznámeno konání spole čného jednání o návrhu územního plánu na den 5.5.2011. Od téhož dne do 6.6.2011 bylo umožněno dot čeným orgán ům, krajskému ú řadu a sousedním obcím nahlížet do návrhu územního plánu a byli vyzváni k uplatn ění stanovisek a p řipomínek. Vyhodnocení spole čného jednání o návrhu ÚP Komorní Lhotka je sou částí tohoto od ůvodn ění. V souladu s ustanovením § 51 stavebního zákona a § 12 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentací a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti byla krajskému ú řadu p ředložena zpráva o projednání návrhu územního plánu a byli požádáni o jeho posouzení. Stanovisko Krajského ú řadu Moravskoslezského kraje, odboru územního plánování, stavebního řádu a památkové pé če bylo vydáno dne 8.7.2011, pod č. j. MSK 189531/2011, s požadavkem úpravy řešení Územního plánu Komorní Lhotka. Po odstran ění nedostatk ů v dokumentaci bylo k územnímu plánu vydáno kladné stanovisko Krajského ú řadu Moravskoslezského kraje, odboru územního plánování, stavebního řádu a památkové pé če dne 7.12.2011, pod č. j. MSK 209176/2011. Řízení o upraveném a posouzeném návrhu ÚP Komorní Lhotka spojené s ve řejným projednáním bylo oznámeno ve řejnou vyhláškou v souladu s § 52 stavebního zákona zve řejněním na ú ředních deskách M ěstského ú řadu T řinec a obce Komorní Lhotka. Návrh územního plánu byl vystaven k ve řejnému nahlédnutí ode dne oznámení do dne konání ve řejného projednání, a to: - na Ú řadu územního plánování M ěstského ú řadu T řinec, na webových stránkách M ěstského ú řadu T řinec a na webových stránkách obce Komorní Lhotka a ve řejn ě projednán dne 8.2.2012 v zasedací síni Obecního ú řadu Komorní Lhotka. K ve řejnému projednání byly jednotliv ě p řizvány obec, sousední obce, dot čené orgány, v oznámení sou časn ě byly vyzvány k možnosti uplatn ění p řipomínek nebo námitek. Nejpozd ěji p ři ve řejném projednání mohl každý uplatnit své p řipomínky a vlastníci pozemk ů a staveb dot čených návrhem ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření a zastavitelných ploch a zástupce ve řejnosti mohli podat námitky proti návrhu územního plánu Komorní Lhotka, ve kterých museli uvést od ůvodn ění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dot čená práva a vymezit území dot čené námitkou. K projednávanému návrhu byla uplatněna v ěcn ě shodná námitka čty řech dot čených osob (§ 52 odst. 2 stavebního zákona). Následn ě prob ěhlo v souladu s § 53 stavebního zákona vyhodnocení výsledk ů projednání a byl zpracován návrh rozhodnutí o námitkách uplatn ěných k návrhu Územního plánu Komorní Lhotka. Po obsahové stránce tento koncep ční dokument obsahuje textovou a grafickou část, obsah návrhu i od ůvodn ění je zpracován a člen ěn dle p řílohy č.7 k vyhl. č. 500/2006 Sb. K napln ění cíl ů a úkol ů územního plánování a s ohledem na rozdílné nároky na prost ředí jsou v souladu s vyhl. č. 501/2006 Sb. v území vymezeny plochy s rozdílným zp ůsobem využití, ve kterých jsou up řesn ěny a konkretizovány podmínky stávajícího a možného budoucího využití jednotlivých ploch, v četn ě podmínek ochrany hodnot území. Územní plán Komorní Lhotka je zpracován a projednán dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů) a v souladu s požadavky jeho provád ěcích právních p ředpis ů (vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů).

103

D) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH P ŘEDPIS Ů A SE STANOVISKY DOT ČENÝCH ORGÁN Ů PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPIS Ů, POP ŘÍPAD Ě S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPOR Ů

Po řizovatel oznámil podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona místo a dobu konání spole čného jednání o návrhu Územního plánu Komorní Lhotka dot čeným orgán ům, krajskému ú řadu a sousedním obcím a to vždy jednotliv ě. Obsahem oznámení byla i výzva dot čeným orgán ům k uplatn ění stanovisek a sousedním obcím uplatn ění p řipomínek. V rámci projednání návrhu územního plánu Komorní Lhotka nedošlo na základ ě doru čených stanovisek k žádnému rozporu mezi zájmy jednotlivých stran. Rozpory ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 stavebního zákona a ustanovení § 136 odst. 6 správního řádu nebylo p ři projednávání návrhu územního plánu Komorní Lhotka pot řeba řešit.

VYHODNOCENÍ SPOLE ČNÉHO JEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMORNÍ LHOTKA (DLE § 50 STAVEBNÍHO ZÁKONA) (Zápis provedený z podaných stanovisek je zkrácen)

č č Dot ený orgán a stru ný obsah stanoviska DO resp. Zohledn ění stanoviska : vyjád ření :

Ministerstvo životního prost ředí Č.j. 1747/580/10,111200/ENV

Požaduje opravit název dobývacího prostoru v území. Opraveno v textové části od ůvodn ění kapitoly kap. 4.6 Limity využití území

Správa chrán ěné krajinné oblasti Beskydy Č.j. 1680/BE/2011 a stanovisko k upravenému návrhu č.j. 4702/BE/2011

Podána p řipomínka k ploše Z46, která nerespektuje svým Návrh upraven, v plochách vymezením požadavek uplatn ěný v rámci zadání ÚP. Z45 a Z46 se p řipouští pouze výstavba vleku a nezbytných za řízení souvisejících s jeho provozem, plocha Z45 je sjednocena dle požadavku s plochou Z46.

ČR – Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Moravskoslezský kraj Č.j. DZ/909/11/P-82/80.103/Dr

Neuplat ňují námitky proti schválení ÚP. Bere na v ědomí

104

Centrum dopravního výzkumu z pov ěř ení MD ČR Č.j. UP/1306/11

Jejich výhledové zájmy nejsou návrhem dot čeny. Bere na v ědomí

Ministerstvo obrany ČR, Vojenská ubytovací a stavební správa Č.j. 1267-2731/20708/2011 - 1383-ÚP - OL

Požadavek zapracování podmínek výstavby v ochranném Obsah limitu zapracován do pásmu leteckých radiových zabezpe čovacích za řízení. textové části od ůvodn ění kap. 5.12 Zvláštní zájmy a kap. 4.6 Limity využití území

Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj Č.j. 2011/1175/KVST/1

S návrhem ÚP souhlasí. Bere na v ědomí

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje Č.j. HOK/FM-7866/2.5/11

Neuplat ňuje požadavky na obsah návrhu. Bere na v ědomí

Hasi čský záchranný sbor Moravskoslezského ý kraje Č.j. HSOS-5434-2/2011

Požaduje zapracovat do textové části požadavky civilní Požadavky civilní ochrany ochrany, týkající se ochrany území p řed pr ůchodem zapracovány do textové části pr ůlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, ukrytí obyvatelstva od ůvodn ění kap. 5.12 Zvláštní v důsledku mimo řádné události, evakuace obyvatelstva a zájmy. jeho ubytování, vyvezení a uskladn ění nebezpe čných látek mimo sou časn ě zastav ěná území a zastavitelná území obce, záchranných a likvida čních a obnovovacích prací pro odstran ění nebo snížení škodlivých ú čink ů kontaminace, vzniklých p ři mimo řádné události., ochrana p řed vlivy nebezpe čných látek skladovaných v území, nouzové zásobování obyvatelstva vodou a el. energií.

Obvodní bá ňský ú řad v Ostrav ě Č.j. SBS 11676/2011-460/Ing.Ka

Konstatují, že návrh je situován v chrán ěných ložiskových Bere na v ědomí územích, k potvrzení této skute čnosti je nutno vyžádat stanovisko MŽP. Upozor ňují, že pro umís ťování staveb a za řízení v tomto území platí ustanovení § 19 odst. 1 a 2 horního zákona.

105

Ministerstvo zem ědělství, Pozemkový ú řad Frýdek Místek Č.j.70928/2011-MZE-130768

V dané v ěci neuplat ňují p řipomínky. Bere na v ědomí

Krajský ú řad MSK, odbor ŽPZ koordinované stanovisko č.j. MSK 62660/2011

−−− ve vztahu k zákonu 20/1987 Sb., o státní památkové pé či:

1. požadavek správného zakreslení hranic vesnické V Koordina čním výkrese památkové zóny do koordina čního výkresu Pr ůběh hranic vesnické 2. odstranit z koordina čního výkresu bývalou nemovitou památkové zóny opraven a kulturní památku hospodá řské usedlosti č.p.63 vy člen ění bývalé nemovité s areálem kulturní památky provedeno, 3. vynechat zákres území s archeologickými nálezy a vynechán zákres území s upravit text „St ředov ěké a novov ěké jádro obce – území archeologickými nálezy. s archeologickými nálezy (ÚAN)“ v kap. 4.6 Limity Text upraven v kap. 4.5 využití území a p řesunout jej v doporu čeném zn ění do Kulturní a historické hodnoty kap. 4.5 Kulturní a historické hodnoty území. území

−−− ve vztahu k zákonu č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích: souhlasné stanovisko k návrhu ÚP. Bere na v ědomí

−−− ve vztahu k zákonu č. 289/1995 Sb., o lesích: chrán ěné ve řejné zájmy nejsou ÚPD dot čeny. Bere na v ědomí

−−− ve vztahu k zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách: chrán ěné ve řejné zájmy nejsou ÚPD dot čeny. Bere na v ědomí

−−− ve vztahu k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech:

Veřejné zájmy, chrán ěné uvedeným zákonem v p ůsobnosti ě krajského ú řadu, nejsou p ředm ětnou územn ě plánovací Bere na v domí dokumentací dot čeny

−−− ve vztahu k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochran ě přírody a krajiny:

ě souhlas s návrhem ÚP Bere na v domí

−−− ve vztahu k zákonu č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu:

ě Na základ ě dohody s DO nesouhlas se zám ry ozn. Z 20 (VS) a Z 45 (OS) ě došlo k úprav návrhu a

106

vydání nového stanoviska stanovisko upraveno č.j. MSK 136942/2011 na základ ě úpravy návrhu bylo stanovisko zm ěněno a bylo Bere na v ědomí vydáno souhlasné stanovisko k za řazení ploch Z 20 a Z 45 do návrhu ÚP

−−− ve vztahu k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí: nesouhlasné stanovisko vzhledem k nedostate čnému Návrh ÚP byl upraven ve vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí dle zákona smyslu požadavk ů dot čených č.100/2001 Sb. a nedostate čného vyhodnocení vliv ů dle § orgán ů a bylo nov ě 45i zákona č.114/1992 Sb. zpracováno vyhodnocení ÚP dle zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí.

na základ ě úpravy návrhu bylo vydáno souhlasné Návrhy opat ření jsou sou částí stanovisko č.j. MSK 180049/2011 s podmínkou textové části návrhu i respektování navrhovaných opat ření pro p ředcházení, od ůvodn ění územního plánu a snížení nebo kompenzaci všech zjišt ěných nebo jsou zapracovány zejména předpokládaných závažných záporných vliv ů na životní do textové části návrhu I.A prost ředí uvedených v Posouzení ÚP na životní prost ředí. kapitola C.2 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby, kap. D.1.1 Doprava silni ční, kap, D.2.2 Vodní hospodá řství – likvidace odpadních vod, kap. D.5 Ve řejná prostranství, kap. E.3 Prostupnost krajiny, kap. F.2 Podmínky pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití a do textové části od ůvodn ění II.A kap. 4.4.1 Zne čišt ění ovzduší, kap. 5.7.5 Ochranná dopravní pásma, ochrana p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací a kap. 5.13 Územní systém ekologické stability.

−−− ve vztahu k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší: souhlas s návrhem ÚP Bere na v ědomí

−−− ve vztahu k zákonu 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií zp ůsobených vybranými nebezpe čnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o zm ěně zákona č. 258/2000 Sb., ochran ě ve řejného zdraví a o zm ěně některých souvisejících zákon ů, a zákona č. 320/2002 Sb., o

107

zm ěně a zrušení n ěkterých zákon ů v souvislosti s ukon čením činností okresních ú řad ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů:

Veřejné zájmy, chrán ěné uvedeným zákonem v p ůsobnosti krajského ú řadu, nejsou p ředm ětnou územn ě plánovací Bere na v ědomí dokumentací dot čeny

Městský ú řad MSK, odbor S ŘaÚP koordinované stanovisko zn. 67647/2010/S ŘaÚP/Mit, na základě úpravy návrhu bylo vydáno nové stanovisko odboru životního prost ředí a zem ědělství M ěÚ T řinec č.j. MěÚT/V1376/2011/ŽPaZ/Fo,Hu/202

−−− ve vztahu k zákonu 20/1987 Sb., o státní památkové pé či: návrh je akceptovatelný s podmínkou Návrh upraven v textu − doplnit správné ozna čení nemovitých kulturních od ůvodn ění, kap. 4.5 Kulturní památek v textové i výkresové části návrhu a historické hodnoty území a − doplnit do textové části návrhu ozna čení území s kap 4.6 Limity využití území archeologickými nálezy

−−− ve vztahu k zákonu č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích: ve řejné zájmy, chrán ěné uvedeným zákonem v p ůsobnosti Bere na v ědomí městského ú řadu nejsou p ředm ětným zám ěrem dot čeny

−−− ve vztahu k zákonu č. 289/1995 Sb., o lesích:

ř ě souhlas s podmínkami: P edm tné zastavitelné plochy ů − u zám ěru č.4 snížit plošnou vým ěru zám ěru mimo lze pro hlavní zp sob využití ochranné pásmo lesa využít i mimo ochranné pásmo − vypustit zám ěr č.5 lesa. Nutnost respektování limitu pro zám ěry − vypustit zám ěr č.46 mimo ochranné pásmo lesa

není dot čeno. Pro zám ěry

v ochranném pásmu lesa jde o

zákonný limit.

Předm ětnými plochami (Z45 a Na základ ě úpravy návrhu po spole čném jednání byly Z46) za řazenými do ploch zám ěry č.4 a č.5 již bez podmínek, byl vyjád řen požadavek sportovních a rekrea čních na zám ěr č.45 a 46: za řízení prochází stávající − vypustit ze zám ěru č.45 a 46 komunikaci procházející komunikace – jedná se o stav navrženým územím v území, požadavku nelze

vyhov ět

−−− č ve vztahu k zákonu . 254/2001 Sb., o vodách:

− nesouhlas s vymezením zastavitelné plochy Z 13, 108

požadavek úpravy plochy mimo záplavové území Rozsah plochy upraven

−−− ve vztahu k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech: ve řejné zájmy, chrán ěné uvedeným zákonem v p ůsobnosti Bere na v ědomí ř ř ř obecního ú adu a obecního ú adu obce s rozší enou působností nejsou p ředm ětnou územn ě plánovací č dokumentací dot eny

−−− č ě ve vztahu k zákonu . 114/1992 Sb., o ochran ř p írody a krajiny:

− ě upozorn ní na kolizi chodníku s VKP Lipová alej Přílišná podrobnost, neřeší ÚP

− v textové části návrhu kap. E.5 Ochrana p řed Text vypušt ěn povodn ěmi vypustit bod 3)

− v textové části návrhu kap. F.2 vypustit v podmínkách Upraveno v příslušné textové využití plochy smíšené nezastavitelného území SN celé části návrhu Kap. F.2 zn ění podmínek prostorového uspo řádání, ochrana krajinného rázu

− Do nep řípustného využití plochy smíšené Zapracováno v podmínkách nezastavitelného území SN za členit oplocování využití plochy SN pozemk ů

− Do nep řípustného využití plochy zem ědělské Zapracováno v podmínkách Z vyjmenovat zm ěnu užívání (využití) na nezem ědělské využití plochy Z činnosti

− upravit podmínky využití plochy p řírodní – ÚSES Zapracováno v podmínkách v hlavním, p řípustném využití a konkretizovat pojem využití plochy ÚSES zm ěny stávajících staveb, vypustit podmínky prostorového uspo řádání

− do kap. J návrhu doplnit požadavek na vypracování Textová část kap. J dopln ěna územní studie v zastavitelných plochách dle podmínek o zp ůsob využití zastavitelných SEA ploch Z 17, Z 32 a Z 38

− upravit vymezení zastavitelné plochy Z 13 tak, aby Rozsah plochy upraven nezasahovala do záplavového území

− nesouhlas s využitím plochy Z 20 jako plochy výroby a Plocha Z20 v návrhu služeb a plochy Z 24 ponechána, dopln ěno omezení pro hlavní využití, jedná se o stav, který byl již sou částí předchozí schválené dokumentace a byl p ředm ětem správního řízení vedeného stavebním ú řadem, plocha Z24 vypušt ěna

Zapracováno v podmínkách − nesouhlas s využitím plochy Z 21, požadavek vypuštění využití konkrétní plochy 109

možnosti výstavby byt ů v přípustném využití s rozdílným zp ůsobem využití

−−− ve vztahu k zákonu č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu: postupovat v souladu s § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb, Bere na v ědomí a p řílohy č. 3 vyhl. MŽP č. 13/1994

−−− ve vztahu k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší: ve řejné zájmy chrán ěné tímto p říslušným orgánem nejsou Bere na v ědomí dot čeny

P řipomínky sousedních obcí : Zohledn ění stanoviska :

Nebyly podány

Z hlediska posouzení souladu návrhu ÚP Komorní Lhotka s požadavky zvláštních právních předpis ů a se stanovisky dot čených orgán ů podle zvláštních právních p ředpis ů po řizovatel neshledal takové nedostatky, které by neumož ňovaly p řistoupit k vydání Územního plánu Komorní Lhotka.

E) VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Od ůvodn ění návrhu územního plánu obsahuje vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území, jehož sou částí je posouzení vliv ů na životní prost ředí (dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů).

Ze záv ěrů vyhodnocení koncepce ÚPD z hlediska vliv ů na životní prost ředí vyplývá, že negativní vlivy vyplývající z realizace územního plánu jsou eliminovány na nezbytnou míru stanovením celkové koncepce rozvoje území, ochrany jeho hodnot, urbanistické koncepce, koncepce ve řejné infrastruktury v četn ě obecných opat ření a podmínek využití území v četn ě základních podmínek ochrany krajinného rázu. Uvádí, že krom ě t ěchto opat ření je vhodné stanovit další konkrétní podmínky a opat ření k minimalizaci p řípadných negativních vliv ů realizace koncepce na p ředm ěty ochrany životního prost ředí. Podmínky pro využití jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití byly proto upraveny tak, aby byly v souladu se záv ěry vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí.

Vyhodnocení vliv ů ÚP na udržitelný rozvoj území – shrnutí Územní plán p řispívá k vytvá ření podmínek pro p ředcházení zjišt ěným rizik ům ovliv ňujícím pot řeby života sou časné generace obyvatel řešeného území a p ředpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích mj. následujícím zp ůsobem:

110

− hlavním p řínosem zm ěny je vytvo ření p ředpoklad ů pro vyvážené životní podmínky obyvatel, které budou zajišt ěny díky řešení problematiky chyb ějící dopravní a technické infrastruktury, p řim ěř enému rozvoji obytných ploch, předcházení úbytku po čtu obyvatel návrhem dostate čného množství zastavitelných ploch ur čených pro bydlení, výraznému dopln ění systému zelen ě a nových ploch ve řejn ě p řístupné zelen ě, díky návrhu vybudování soustavné splaškové kanalizace, návrhu nových ploch rekreace a sportu, čímž dojde ke zlepšení rekrea čních podmínek v území a vytvá ření podmínek pro rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu a p řisp ěje tak k budoucímu snížení míry nezam ěstnanosti, díky vytvo ření podmínek pro zvýšení podnikatelské aktivity a pro zvýšení po čtu pracovních míst návrhem nových ploch pro drobnou výrobu a služby. − vedle toho je akceptována ochrana kulturního a p řírodního d ědictví tím, že respektuje nemovité kulturní památky a vyhlášené ochranné pásmo nemovitých kulturních památek, respektuje historicky vzniklý charakter zástavby a dále jej rozvíjí, koordinuje územní rozvoj obce se zájmy ochrany p řírody a krajiny, respektuje a chrání hodnoty CHKO Beskydy i území Natura 2000, řeší vliv územního plánu na krajinný ráz, hledá p řijatelný kompromis mezi tlaky na rozši řování zastavitelných ploch a funk ční koncepcí územního systému ekologické stability, nenavrhuje nové zastavitelné plochy v sesuvných ani záplavových územích.

F) STANOVISKO KRAJSKÉHO Ú ŘADU K VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ SE SD ĚLENÍM, JAK BYLO ZOHLEDN ĚNO

Zadání Územního plánu Komorní Lhotka obsahovalo na základ ě stanoviska Krajského ú řadu Moravskoslezského kraje požadavek na zpracování vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území (tj. vliv ů na životní prost ředí, hospodá řský rozvoj a podmínky pro soudržnost spole čenství obyvatel). Jeho sou částí bude vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prost ředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prost ředí. Posouzení vlivu územního plánu na evropsky významnou lokalitu nebo pta čí oblast nebylo dot čenými orgány požadováno zpracovat. Fa AQUATEST, a.s. Praha (pracovišt ě Ostrava, RNDr. Jaroslav Sko řepa, CSc.) vypracovala posouzení vliv ů ÚP na životní prost ředí „Územní plán Komorní Lhotka, Posouzení dle zák. č. 100/2001 Sb.“. Souhlasné stanovisko z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů (zákon o posuzování vliv ů na životní prost ředí) k návrhu Územního plánu Komorní Lhotka bylo vydáno dne 24.10.2011, č.j. MSK 180049/2011 Krajským ú řadem Moravskoslezského kraje, odborem životního prost ředí a zem ědělství (dále jen „krajský ú řad“), jako dot čeným orgánem ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

STANOVISKO Z HLEDISKA ZÁKONA Č. 100/2001 Sb., K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU T ŘINEC

Autor a obsah stanoviska: Zohledn ění stanoviska :

Krajský ú řad MSK, Odbor životního prost ředí a zem ědělství, 28. října 117, 702 18 Ostrava 111

Č.j. MSK 180049/2011

STANOVISKO z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na ř ě ě ě ů životní prost edí a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv ů na životní prost ředí), ve zn ění pozd ějších p ředpisů k vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí návrhu územního plánu Komorní Lhotka

Krajský ú řad Moravskoslezského kraje, odbor životního prost ředí a zem ědělství (dále jen „krajský ú řad“), jako dot čený orgán ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen "stavební zákon")

v y d á v á , na základ ě oznámení o úprav ě návrhu územního plánu Komorní Lhotka dle výsledk ů spole čného jednání a výzvy k uplatn ění stanovisek k upravenému návrhu ze dne

5.10.2011, k upravenému návrhu územního plánu Komorní Lhotka, jehož sou částí je nov ě p řepracované vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí dle zákona č.

100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o změně n ěkterých souvisejících zákon ů (zákon o ů ř ě ě posuzování vliv na životní prost edí), ve zn ní pozd jších předpis ů - "Posouzení vliv ů ÚP Komorní Lhotka na životní prost ředí, posouzení dle zák. č. 100/2001 Sb." ř ř (Aquatest a.s., Sko epa, íjen 2011), dále jen "SEA vyhodnocení", a nov ě p ředložené "Naturové posouzení dle § 45i z. č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, v ě č platném zn ní" (Aquatest a.s., Urban, ervenec 2011), dále jen "nové Naturové posouzení",

s o u h l a s n é s t a n o v i s k o z a d o d r ž e n í n á s l e d u j í c í p o d m í n k y : - Požadavek respektování Je nutno respektovat navrhovaná opat ření pro navrhovaných opat ření předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných uvedených v kapitole 7. nebo p ředpokládaných závažných záporných vliv ů na dokumentace „Posouzení životní p rost ředí uvedené v kapitole 7. dokumentace Územního pl ánu Komorní „SEA vyhodnocení “ . Lhotka na životní prost ředí“ je spln ěn. Opat ření jsou Ze stanoviska p říslušného orgánu ochrany p řírody, kterým sou částí Územního plánu je pro území mimo CHKO Beskydy krajský ú řad, jež je Komorní Lhotka - obsahového sou částí stanoviska k návrhu zadání p ředm ětného řešení celkové koncepce územního plánu (ze dne 30.4.2010 pod č.j.: MSK rozvoje území obce, ochrany 52531/2010), vyplývá, pro část správního území obce, a rozvoje jejích hodnot a která se nachází mimo území CHKO Beskydy, že ÚP podmínek pro využití ploch Komorní Lhotka nem ůže mít samostatn ě nebo ve spojení s rozdílným zp ůsobem využití. s jinými zám ěry nebo koncepcemi významný vliv na - Dodržování územních limit ů je příznivý stav p ředm ětu ochrany nebo celistvost návrhem ur čeno a evropsky významné lokality nebo pta čí oblasti respektováno, ty budou (stanovené na řízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se respektovány v následujících

112 stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, řízeních vedených stavebním ve zn ění pozd ějších p ředpis ů). úřadem. Sou časn ě není Podstatná část obce se nachází na území CHKO Beskydy, dot čena povinnost investor ů – kde p říslušným orgánem ochrany p řírody je Agentura oznamovatel ů konkrétních ochrany p řírody a krajiny ČR, CHKO Beskydy. zám ěrů, které p řekro čí Stanovisko tohoto orgánu ochrany p řírody, vylu čující parametry n ěkterého z bod ů vliv na evropsky významné lokality a pta čí oblasti, bylo přílohy č. 1 zákona č. vydáno dne 6.9.2010 pod č.j.: 4071/BE/2010. 100/2001 Sb. v platném K návrhu územního plánu bylo zpracováno „Naturové zn ění, postupovat ve smyslu posouzení dle § 45i z. č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a ustanovení § 6 a krajiny, v platném zn ění“ na základ ě objednávky Obce následujících zákon ů, které Komorní Lhotka, nikoli na základ ě požadavku upravují posuzování zám ěru. příslušného orgánu ochrany p řírody (jak je uvedeno v kapitole 1.1. Zadání p ředm ětného vyhodnocení).

Od ůvodn ění:

Krajský ú řad obdržel dne 11.4.2011 oznámení o spole čném jednání o návrhu územního plánu Komorní Lhotka spolu s výzvou k uplatn ění stanoviska k návrhu předm ětného územního plánu, jehož sou částí je vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí dle zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí a dle § 45i zákona o ochran ě p řírody a krajiny. P ředkladatelem je Městský ú řad T řinec, O dbor stavebního řádu a územního plánování.

Spole čné jednání o návrhu územn ě plánovací dokumentace, v četn ě vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí dle zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí a dle § 45i zákona o ochran ě p řírody a krajiny, se konalo dne 5.5.2011 na M ěstském ú řadu T řinec.

Krajský ú řad vydal dne 6.6.2011 pod č.j.: MSK 62660/2011 koordinované stanovisko k návrhu územního plánu, jehož sou částí bylo nesouhlasné stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prost ředí dle zákona o po suzování vliv ů na životní. D ůvodem nesouhlasu byly následující skute čnosti: - ve vyhodnocení dle zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí (SEA) bylo v kapitole 7 - Popis navrhovaných opat ření pro p ředcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjišt ěných nebo předpokládaných závažných záporných vliv ů na životní prost ředí u v ětšiny zám ěrů uvedeno, že je nutno podmínky řešit s p říslušnými dot čenými orgány (Správa CHKO, orgán ochrany zem ědělského p ůdního fondu, orgán ochra ny lesa). Smyslem SEA je vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí územního plánu jako koncepce a navržení opat ření pro p ředcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjišt ěných nebo p ředpokládaných závažných záporných vliv ů na životní prost ředí, které zpracovává autorizovaná osoba dle zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí, nikoli dot čené orgány, - na základ ě Naturového posouzení dle § 45i zákona

113 o ochran ě p řírody a krajiny, v platném zn ění (Aquatest, únor 2011) bylo z řejmé, že nelze vylou čit významný negativní vliv na p ředm ět ochrany a celistvost evropsky významné lokality Beskydy a Pta čí oblasti Beskydy, jelikož hodnocení bylo provád ěno v únoru 2011 a nebyly provedeny všechny pot řebné pr ůzkumy.

Vzhledem k nedostate čnému vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí dle zákona č. 100/2001 Sb., (SEA) a také na základ ě nedostate čného vyhodnocení vliv ů dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. (Naturové posouzení), vydal tedy krajský ú řad v ýše uvedené nesouhlasné stanovisko k územnímu plánu Komorní Lhotka, v četn ě vyhodnocení SEA a Naturového vyhodnocení.

Dne 5.10.2011 obdržel krajský ú řad oznámení o úprav ě návrhu územního plánu Komorní Lhotka dle výsledk ů spole čného jednání a výzvu k uplatn ění stanovisek k upravenému návrhu ze dne 5.10.2011 (zn.: MěÚT/47982/2011/S řaÚP/Mit), k upravenému návrhu územního plánu Komorní Lhotka, jehož sou částí je nov ě přepracované SEA vyhodnocení (Aquatest a.s., Sko řepa, říjen 2011), a nové Naturové posouzení (Aquatest a.s., Urban, červenec 2011).

Nové Naturové hodnocení je zm ěněno pouze formáln ě a jak vyplývá z textu, toto hodnocení nebylo dopln ěno o všechny pot řebné pr ůzkumy. Hodnocení se liší pouze v datování (místo únor 2011 je uveden červenec 2011) a dále je upraven záv ěr Naturového honocení s jednozna čným konstatováním, že hodnocený územní plán Komorní Lhotka nemá z koncep čního hlediska významný negativní vliv na celistvost a p ředm ěty ochrany EVL Beskydy a PO Beskydy. Krajský ú řad ani Agentura ochrany p řírody a krajiny ĆR, Správa CHKO Beskydy, jako dot čené orgány ochrany p řírody nepožadovaly zpracování Naturového posouzení a toto bylo zpracováno na žádost obce nad rámec požadavk ů dot čených orgán ů.

Na základ ě p řepracovaného SEA vyhodnocení, kde jsou nedostatky odstran ěny, na základ ě upraveného návrhu ÚP vydal krajský ú řad souhlasné stanovisko k vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí a stanovil podmínku souhlasného stanoviska.

Zpracovatelem územn ě plánovací dokumentace je Urbanistické st ředisko Ostrava, s.r.o., zpracovatelem vyhodnocení územního plánu dle zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí je Aquatest a.s., RNDr. Jaroslav Sko řepa, CSc. (Osv ědčení odborné zp ůsobilos ti o posuzování vliv ů dle zákona č. 100/2001 Sb., č.j.: 2104/324OPV/93, prodlouženo č.j. 39125/ENV/06), zpracovatelem Naturového posouzení dle § 45i zákona o

114

ochran ě p řírody a krajiny je Aquatest, a.s., RNDr. Ji ří Urban Ph.D. ( číslo autorizace: 19279/ENV/07;659/630/07).

Upozorn ění:

V rámci řízení následujících po schválení územního plánu je nutné jednotlivé zám ěry posoudit v rámci procesu posuzování vliv ů zám ěru na životní prost ředí (EIA) dle zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí, pokud tyto zám ěry budou napl ňovat n ěkterá z ustanovení § 4 uvedeného zákona.

Pou čení: Toto stanovisko není rozhodnutím ve smyslu správního řádu a nelze se proti n ěmu odvolat.

„otisk razítka“

Ing. Milan Macha č, v.r. vedoucí odd ělení hodnocení vliv ů na životní prost ředí a lesního hospodá řství

Za správnost vyhotovení: Ing. Dana Ku čová

G) VYHODNOCENÍ Ú ČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POT ŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Územní plán Komorní Lhotka vychází p ři stanovení koncep čního řešení ze stávající dominantní funkce obytné a rekrea ční, navazuje na dosavadní stavební vývoj a urbanistickou strukturu. Zastavitelné plochy jsou navrženy tak, aby vytvá řely se zastav ěným územím kompaktní celek s ohledem na urbanistickou ekonomii. Vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území a vyhodnocení pot řeby vymezení zastavitelných ploch uskute čň oval po řizovatel pr ůběžn ě v procesu po řizování územního plánu. Nové zastavitelné plochy byly vymezeny v p římé návazností na nov ě vymezené zastav ěné území dle § 58 stavebního zákona, p ředevším za ú čelem minimalizace zásahu do nezastav ěného území a podrobn ě prov ěř eny z hlediska kolize s limity v území. Vymezení zastav ěného území bylo podpo řeno pr ůzkumy v terénu, kdy bylo prov ěř ováno a podrobeno rozboru skute čné využití pozemk ů i staveb v území, p řičemž bylo p řihlédnuto k požadavk ům fyzických i právnických osob na zm ěny v území. U zastavitelných ploch v ětšího rozsahu, bylo podmín ěno jejich další využití zpracováním územní studie, která zejména prov ěř í koncepci ve řejné infrastruktury. Na základ ě provedených analýz sociálního a ekonomického potenciálu m ěsta se jako nejd ůležit ější ukázalo, že je zde reálné pot řebu výstavby byt ů, zejména v rodinných domech, oživit a sou časn ě k oživení výrobních a nevýrobních služeb je nutno vymezit plochy pro drobnou řemeslnou výrobu a služby, a to zejména v rámci ploch smíšených obytných. Navrhovanou výstavbu byt ů je nezbytné realizovat i z důvod ů zlepšené úrovn ě bydlení, pro náhradu p řirozených úbytk ů bytového fondu jeho odpadem a také pro posílení migra ční atraktivity obce, pro kterou jsou z řetelné p ředpoklady - perspektivn ě se posilující obytné hodnoty prost ředí - zejména krajinné a rekrea ční zázemí. Naopak p ři omezené výstavb ě byt ů by následovala stagnace a zhoršovaly by se sociáln ě ekonomické charakteristiky obce. V rámci vyhodnocení využití zastav ěného území je prov ěř ena objektivní pot řeba zastavitelných ploch (a to nejen pro bytovou zástavbu), která vychází z dosavadního a 115 předpokládaného demografického vývoje při očekávaném mírném nár ůstu po čtu obyvatel, kvality a stá ří byt ů, po čtu cenzových domácností, velikosti domácností, pot řeby zlepšení úrovn ě bydlení a dalších ukazatel ů, p řičemž musí po čítat i s odpadem bytového fondu, respektovat požadavky na druhé bydlení a navrhuje pot řebnou výstavbu; p řípravuje podmínky pro podnikání v oblasti výroby a služeb a rekrea čního ruchu. Územní plán T řinec řeší komplexn ě ú čelné využití zastav ěného území a vymezuje zastavitelné plochy r ůzného funk čního využití vyvážen ě – v souladu s principy udržitelného rozvoje území. V návrzích nových zastavitelných ploch up řednost ňuje územní plán p ředevším plochy, které jsou uvnit ř zastav ěného území nebo navazují na zastav ěné území, s cílem zamezit nežádoucí zábor volné krajiny. Zastavitelné plochy jsou navrženy se snahou doplnit zástavbu v prolukách podél komunikací. Snahou je kompaktn ě vyplnit část ploch navázáním na zastav ěná území kolem t ěchto komunikací a na centrální část obce. Zastavitelné plochy jsou prakticky vždy navrženy u stávajících komunikací kde je p ředpoklad efektivního využití vynaložených investic do dopravní i technické infrastruktury. Tento zp ůsob návrhu zastavitelných ploch je sledován zejména u ploch smíšených obytných s dominantní funkcí obytnou dopln ěnou funkcí obslužnou. Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování jsou navrženy ve vazb ě na stávající areály a v poloze odlehlejší od centra obce JZ sm ěrem. Zastavitelné plochy za řízení ob čanského vybavení ve řejné infrastruktury jsou navrženy v centru obce ve vazb ě na zastavitelnou plochu ob čanského vybavení pro sportoví a rekrea ční činnost. Je vymezena zastavitelná plocha h řbitova pro rozší ření stávajícího h řbitova. Pom ěrn ě zna čný rozsah navržených ploch p ředstavují plochy ve řejných prostranství, tj. – plochy místních a pěších komunikací a plochy prostranství ve řejných - zelen ě ve řejné. Tyto jsou navrženy p ředevším v souvislosti s novou obytnou zástavbou pro zajišt ění dopravní obsluhy zastavitelných ploch. Zastavitelné plochy technické infrastruktury TI jsou vymezeny pro nová za řízení související se zásobováním pitnou vodou (vodojemy, p řerušovací komory) a s likvidací odpadních vod (ČOV). Návrh územního plánu p ředstavuje odborný odhad pot řeby zastavitelných ploch pro bydlení, který je podrobn ě zpracován v od ůvodn ění územního plánu, kapitole. 5.2 Bydlení. Územní plán Komorní Lhotka navrhuje plochy bydlení o kapacit ě cca 137 byt ů v 125 rodinných domech pro období do r. 2025, p řičemž na jeden rodinný d ům je po čítáno s plochou pozemku o vým ěř e 1500 m 2. Zastavitelné plochy smíšené obytné nebudou pln ě využity pouze pro výstavbu byt ů; p ředpokladem je, že pro bydlení bude využito jen cca o 70% celkové vým ěry plochy. V území jsou vymezeny plochy bydlení s cca 40% p řevisem nabídky ploch pro bydlení. Je nutno vzít v úvahu skute čnost, že ne všechny plochy vymezené v územním plánu budou nakonec nabídnuty k zastav ění z majetkoprávních či jiných d ůvod ů, neznámých v dob ě zpracování územního plánu, proto je rozsah navržených zastavitelných ploch vyšší než očekávaná poptávka. Je otázkou, jaká je dostupnost n ěkterých z těchto ploch a je-li tato kapacita ploch dostate čná pro obec s atraktivní rekrea ční a zárove ň částe čně p řím ěstskou polohou, pro obec s trvale mírn ě rostoucím po čtem obyvatel a s dnes již dostupn ější možností zam ěstnání v blízkém regionu. Územní plán ve svých d ůsledcích nezhoršuje hodnoty území.

116

Protože se jedná o dlouhodobou a variabilní koncepci rozvoje území, je rozsah zastavitelných ploch p řim ěř ený velikosti obce a jejímu p ředpokládanému rozvojovému potenciálu. Rozvojové plochy jsou vymezeny v odpovídajícím rozsahu.

H) VYHODNOCENÍ VE ŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ NÁVRHU ÚP KOMORNÍ LHOTKA (DLE § 52 STAVEBNÍHO ZÁKONA) Dne 8.2.2012 se uskute čnilo na Obecním ú řad ě v Komorní Lhotce ve řejné projednání návrhu Územního plánu Komorní Lhotka s odborným výkladem zpracovatele návrhu. O pr ůběhu tohoto jednání byl po řízen samostatný zápis s presen ční listinou ú častník ů. Ve řejnost byla seznámena s konáním jednání vyv ěšením na ú řední desce, návrh územního plánu byl vystaven k ve řejnému nahlédnutí od 9.12.2011 do 9.2.2012. Na ve řejné projednání se dostavila ve řejnost, zástupci dot čených orgán ů ani sousedních obcí nebyli p řítomni. K projednávanému návrhu byly uplatn ěny námitky dot čených osob (§ 52 odst. 2 stavebního zákona). Po řizovatel ve řejn ě projednal návrh zm ěny územního plánu podle § 52 odst. 1 stavebního zákona a ve spolupráci s ur čeným zastupitelem v souladu s ustanovením § 53 odst. 1 stavebního zákona vyhodnotil výsledky projednání návrhu Územního plánu Komorní Lhotka. K projednávanému návrhu byla uplatn ěna v ěcn ě shodná námitka 4 dot čených osob (§ 52 odst. 2 stavebního zákona).

I) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH UPLATN ĚNÝCH K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMORNÍ LHOTKA Po řizovatel – M ěstský ú řad T řinec, odbor stavebního řádu a územního plánování ve spolupráci s ur čeným zastupitelem panem Stanislavem Čmielem v souladu s § 53 odst. 1, stavebního zákona vyhodnotil výsledky projednání návrhu územního plánu Komorní Lhotka a zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách, které nejpozd ěji p ři ve řejném projednání, tj. 8.2.2012 mohli vlastníci pozemk ů a staveb dot čených návrhem ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření a zastavitelných ploch a zástupci ve řejnosti uplatnit.

Rozhodnutí o námitkách a jejich od ůvodn ění:

NÁMITKY DOT ČENÝCH OSOB

IDENTIFIKACE PODÁVAJÍCÍHO, ROZHODNUTÍ OBSAH NÁMITKY A JEJÍ A JEHO OD ŮVODN ĚNÍ OD ŮVODN ĚNÍ

věcn ě shodná námitka k návrhu ÚP Námitce se nevyhovuje. Komorní Lhotka níže uvedených osob : Věcný obsah námitky: Opacki Petr, Komorní Lhotka 396 Opacki Petr a Monika, bytem Komorní Lhotka Opacká Monika, Komorní Lhotka 396 396, jsou spoluvlastníky pozemku parc. číslo Měsíc Petr, Komorní Lhotka 392 406/4 v k.ú. Komorní Lhotka, obec Komorní Měsícová Renata, Komorní Lhotka Lhotka. Tuto nemovitost podatelé využívají spolu 392 s rodinným domem k bydlení.

Měsíc Petr a Renata, bytem Komorní Lhotka Podáno dne 1.2.2012 392, jsou spoluvlastníky pozemku parc. číslo 117

406/5 v k.ú. Komorní Lhotka, obec Komorní Obsah v ěcn ě shodné námitky: Lhotka. Tyto nemovitosti podatelé využívají spolu Nesouhlasí s výstavbou v lokalit ě ozn. s rodinným domem k bydlení. Z18 na pozemcích parc. č. 406/35 a Podatelé podali v souladu s ustanovením 52 406/36, která sousedí p římo s jejich odst. 3 zákona 183/2006 Sb.. o územním pozemky a žádají o vyjmutí plochy plánování a stavebním řádu (stavební zákon - z návrhu územního plánu. SZ) v ěcn ě shodné p řipomínky, které sm ěř ují proti

části územního plánu obce Komorní Lhotka Od ůvodn ěno: vymezující zastavitelnou plochu smíšenou - zásahem do vlastnického práva: obytnou na pozemku parc. č. 406/35 a 406/36, pokles ceny nemovitosti, narušení sousedící s pozemky rodinných dom ů v jejich kvality bydlení vlastnictví. - porušením práva na p říznivé životní prost ředí, úbytek zelen ě… Důvodem je zásah do vlastnického práva, jímž - lokalita nemá vybudovanou dojde k poklesu ceny nemovitosti, narušení infrastrukturu a p říjezdovou kvality bydlení, porušením práva na p říznivé komunikaci životní prost ředí, k úbytku zelen ě; dalším důvodem nesouhlasu je nezajišt ěnost lokality ve řejnou infrastrukturou. Podatelé proto požadují, aby po řizovatel ÚP Komorní Lhotka tuto plochu v návrhu ÚP vy řadil ze zastavitelných ploch. Námitce se nevyhovuje s následujícím od ůvodn ěním: Jelikož se jedná o vlastníky pozemk ů dot čených návrhem zastavitelných ploch, je v souladu s ustanovením §52 odst.2 SZ obsah výše uvedené připomínky vyhodnocen jako námitka. Územní plán Komorní Lhotka je zpracován na základ ě a v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon a jeho provád ěcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. a na základ ě cíl ů a úkol ů územního plánování stanovených v § 18 a 19 stavebního zákona, ve kterých je kladen zejména d ůraz na ochranu krajiny a nezastav ěného území se zachováním princip ů udržitelného rozvoje. Vymezení nových ploch je navrženo v p římé návazností na nov ě vymezené zastav ěné území dle § 58 stavebního zákona a to za ú čelem minimalizace zásahu do nezastav ěného území. Vymezení zastav ěného území bylo podpo řeno pr ůzkumy v terénu. Byla ujasn ěna urbanistická koncepce obce a stanoveny hlavní rozvojové sm ěry. Pro novou zástavbu jsou navrhovány plochy zejména v návaznosti na zastav ěné území, kde je předpoklad efektivního využití vynaložených investic do dopravní a technické infrastruktury, resp.. jsou náklady na vybudování nové ve řejné infrastruktury minimalizovány. Všechny tyto skute čnosti jsou stanoveny ve schváleném zadání územního plánu Komorní Lhotka.

118

Návrh územního plánu ve ve řejném zájmu chrání a rozvíjí p řírodní, kulturní a civiliza ční hodnoty území, v četn ě urbanistického, architektonického a archeologického d ědictví. P řitom chrání krajinu jako podstatnou složku prost ředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to ur čuje podmínky pro hospodárné využívání zastav ěného území a zajiš ťuje ochranu nezastav ěného území a nezastavitelných pozemk ů. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastav ěného území. Územní plán je koncep čním dokumentem a navrhuje koncepci územního řešení do budoucna. Nový územní plán prov ěř il reálnost budoucí zm ěny využití této lokality. Tato urbanistická koncepce je dohodnuta s dot čenými orgány. Funk ční plochy v území p řirozen ě navazují na sebe a zajiš ťují napln ění trvale udržitelného rozvoje v území. Nová návrhová zastavitelná plocha Z18 jako celek p řirozen ě navazuje na již zastav ěné území a vypl ňuje v něm proluky mezi stávající zástavbou. Postupná zástavba rodinnými domy v budoucnu bude rozvoln ěná, s vysokým podílem zelen ě. Územní plán rovn ěž řeší problematiku stanovení závazného podílu zelen ě vůč i zastav ěným plochám - toto je již stanoveno v p říslušných regulativech konkrétních ploch různého funk čního využití v textové části územního plánu.

Návrh územního plánu byl prov ěř en odborným posouzením na životní prost ředí i na udržitelný rozvoj, aby nedošlo k neadekvátním zásah ům soužití člov ěka s p řírodou. Sí ť místních komunikací bude dopln ěna o přístupové trasy pro nov ě navrhované zastavitelné plochy, rovn ěž technická infrastruktura a její vedení bude up řesn ěno p ři zpracování podrobn ější dokumentace, jak pro obé stanoví koncepce ve řejné infrastruktury včetn ě podmínek jejího umis ťování. Vlastní realizace daného zám ěru v budoucnu je otázkou dalších jednání. P ři vlastní p říprav ě zástavby lokality bude muset investor vy řešit vlastnické vztahy v lokalit ě a vybudovat komunikace s infrastrukturou. S ohledem na skute čnost, že územní plán je „dohoda“ o území, kde p řirozen ě dochází ke 119

st řet ům jednotlivých názor ů na využití území, je logické, že nelze vyhov ět všem zájm ům. Předložené řešení návrhu územního plánu je optimální variantou, koncenzem možného v dot čeném území. ÚP je zpracováván dle zákona č. 183/2006 Sb. a do této doby platný územní plán není podkladem pro jeho zpracování. Návrh nového ÚP vychází z projednaného a schváleného zadání, které bylo zpracováno na základ ě nové koncepce rozvoje obce. Podatelé námitky m ěli možnost své požadavky uplatnit p ři projednávání zadání ÚP. Tímto není nijak dot čeno či znemožn ěno stávající užívání pozemk ů jejich majiteli. Vztahy v ob čansko-právní rovin ě nelze z titulu územního plánování řešit.

Vyhodnocení p řipomínek: Nebyly podány.

Pou čení: Proti rozhodnutí o námitce se nelze odvolat ani podat rozklad (§ 172 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve zn ění zákona č. 413/2005 Sb.)

J) ZÁV ĚR PO ŘIZOVATELE Městský ú řad T řinec, odbor stavebního řádu a územního plánování, jako po řizovatel Územního plánu Komorní Lhotka, p řezkoumal soulad návrhu Územního plánu Komorní Lhotka podle ustanovení § 53 odst. 4 stavebního zákona a v pr ůběhu řízení neshledal, že by byl v rozporu se zákonem, nebo požadavky uvedenými v odstavci 4 § 53 stavebního zákona. Po řizovatel neshledal důvody, které by neumož ňovaly p řistoupit k vydání Územního plánu Komorní Lhotka, proto jej p ředkládá Zastupitelstvu obce Komorní Lhotka k vydání.

120