UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
PŘÍRODOV ĚDECKÁ FAKULTA
KATEDRA GEOGRAFIE
Bc. Martin TKÁ Č
CESTOVNÍ RUCH A TRANSFORMA ČNÍ ZM ĚNY V TURISTICKY EXPONOVANÉ ČÁSTI MIKROREGIONU OSTRAVICE
Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Zden ěk Szczyrba, Ph.D.
Olomouc 2015
Bibliografický záznam
Autor (osobní číslo): Martin Tká č (R130331)
Studijní obor: Regionální geografie
Název práce: Cestovní ruch a transforma ční zm ěny v turisticky exponované části mikroregionu Ostravice
Title of thesis: Tourism and transformational changes in tourist-exposed parts of the micro-region Ostravice
Vedoucí práce: doc. RNDr. Zden ěk Szczyrba, Ph.D.
Rozsah práce: 97 stran, 19 vázaných p říloh
Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit geografickou transformaci mikroregionu Ostravice s důrazem na její etapovitý p řechod z čist ě zem ědělské až po hlavní turistickou funkci. Mikroregion Ostravice zaznamenal ve svém etapovitém vývoji zcela p řekotný vývoj, kdy jeho zem ědělská a částe čně pr ůmyslová funkce se v pr ůběhu 20. století zm ěnila na funkci turistickou. V sou časné dob ě má cestovní ruch v mikroregionu neodmyslitelnou roli, je vyhledávanou lokalitu českých i zahrani čních turist ů. První část diplomové práce proto shrnuje teoretický rámec problematiky dlouhodobého vývoje cestovního ruchu na území České republiky se zam ěř ením na horské a podhorské oblasti. Druhá část diplomové práce, která je zpracována na základ ě terénního šet ření, se týká zhodnocení vývoje cestovního ruchu z pohledu místních obyvatel a z pohledu aktér ů tj. samotných starost ů obcí se zam ěř ením na období po roce 1989. K tomuto ú čelu byl vytvo řen dotazník pro obyvatelé obcí skládající se jak z uzav řených tak otev řených otázek a dále byl vytvo řen strukturovaný rozhovor pro starosty jednotlivých obcí mikroregionu.
Klí čová slova: mikroregion Ostravice, cestovní ruch, horské a podhorské oblasti, turistická funkce, terénní šet ření
Abstract: The aim of this thesis was to evaluate the geographic transformation of Ostravice micro-region with emphasis on its phased transition from
purely agricultural to the main tourist function. Micro-region Ostravice experienced a rapid development, when its agricultural and partly industrial functions turned into a tourist region throughout the 20th century. Currently, tourism has an essential role in the micro-region - it is a popular destination of Czech and foreign tourists. The first part of the thesis summarizes the theoretical framework of the issue of long- term development of tourism in the Czech Republic with a focus on mountain and foothill areas. The second part of the thesis, which is based on field investigation, focuses on the evaluation of the development of tourism from the perspective of local residents and mayors of the concerned villages (focusing on the period after 1989). For this purpose a survey was created for people living in villages. The questionnaire consisted of both closed and open questions. For individual mayors of concerned villages of micro-region was created structured interview.
Keywords: Ostravice micro-region, tourism, mountain and foothill areas, tourist function, field research
Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatn ě pod vedením doc. RNDr. Zde ňka Szczyrby, Ph.D. a také, že jsem uvedl veškerou použitou literaturu a zdroje v seznamu použité literatury.
V Olomouci dne 15. 4. 2015 ……….……………… Podpis
Na tomto míst ě bych rád pod ěkoval doc. RNDr. Zde ňku Szczyrbovi, Ph.D. za poskytování cenných rad a pomoci p ři zpracování diplomové práce. Dále bych cht ěl pod ěkovat všem starost ům obcí mikroregionu Ostravice, kte ří si na m ě ud ělali čas a poskytli mi rozhovor.
1 ÚVOD………………………………………………………………………...…....…...…10 2 CÍLE A METODIKA PRÁCE………………………………………………….………....12 2.1 Cíle práce……………………………………………………………………………...12 2.2 Metodika práce………………………………………………………………….……..13 3 REŠERŠE LITERATURY KE STUDIU CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONECH HORSKÉHO A PODHORSKÉHO VENKOVA……………………………….…………15 3.1 Venkovský prostor a jeho typologizace se zam ěř ením na horské a podhorské oblasti 15 3.2 Krajinná transformace související s cestovním ruchem……………….………………19 4 VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V ZEMÍCH VÝCHODNÍHO BLOKU SE ZAM ĚŘ ENÍM NA ČESKOU REPUBLIKU………………………………….………….22 4.1 Druhé bydlení v České republice.…………………………………………………..…24 4.2 Prom ěny cestovního ruchu v ČR po roce 1989 se zam ěř ením na horský venkov…….27 5 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU OSTRAVICE……...……31 5.1 Vymezení území…………………………………………………………………….…31 5.2 Historická skica……………………………………………………………..…………34 5.3 Přírodní podmínky………………………………………………………………..……35 5.4 Socioekonomický vývoj…………………………………………………………….…40 6 SPECIFIKA REKREA ČNÍHO VYUŽITÍ MIKROREGIONU OSTRAVICE…...……....49 6.1 Hromadná ubytovací za řízení……………………………………………….…………50 6.1.1 Návšt ěvnost hromadných ubytovacích za řízení…………………………………53 6.2 Druhé bydlení…………………………………………………………………….……55 7 TERÉNNÍ ŠET ŘENÍ…………………………………………………………………...…58 7.1 Metodologie výzkumu…………………………………………………………...……58 7.2 Dotazníkové šet ření obyvatel mikroregionu Ostravice……………………………..…59 7.2.2 Základní struktura respondent ů…………………………………..…….……..…60 7.2.3 Problematika cestovního ruchu………………………………..……..……...…..64 7.3 Strukturovaný rozhovor se starosty obcí mikroregionu Ostravice………………….…75 8 DISKUSE…………………………………………………………………….……………83 8.1 Možnosti rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Ostravice: SWOT analýza…...…85 9 ZÁV ĚR…………………………………………………………………………..…………87
10 SUMMARY……………………………………………………………….………………89 11 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE…………………………………………………...91 PŘÍLOHY……………………………………………….……………………………………97
1 ÚVOD
Rozvoj cestovního ruchu v horských a podhorských oblastech se datuje už od přelomu 19. a 20. století v souvislosti se vznikem Klubu českých turist ů.1 V důsledku industrializace a s tím spojeného silného osidlování m ěst, za čali hledat po čase jeho obyvatelé místo pro fyzický a dušení odpo činek, který jim m ěstský zp ůsob života neumož ňoval. Případ ů transformací venkovských oblastí z jejich čist ě zem ědělské funkce na funkci rekrea ční máme v České republice mnoho. Nejvíce k těmto transformacím dochází v horských a podhorských venkovských oblastech hlavn ě díky svým p řírodním podmínkám, které jsou d ůležitým faktorem pro rekrea ční rozvoj území. Jedním z takovýchto p řípad ů transformace horské a podhorské venkovské oblasti na rekrea ční oblast je mikroregion Ostravice, do kterého spadají obce Kun čice pod Ond řejníkem, Čeladná, Ostravice, Staré Hamry a Bílá. První po čátky využívání mikroregionu Ostravice k rekreaci se už datují na přelomu 19. a 20. století, kde rekrea ční objekty stav ěli hlavn ě majetní ob čané, a to prvn ě na územích obcí Ostravice, Čeladná a Kun čice pod Ond řejníkem. 2 O pár let pozd ěji si zde za čala stav ět své rekrea ční objekty také d ělnická t řída. S rozvojem rekreace se v mikroregionu Ostravice pomalu p řechází z jeho typicky zem ědělsko-pr ůmyslové funkce na funkci rekrea ční. Druhá polovina 20. století (období socialismu) byla pro mikroregion dobou silného rozvoje rekreace, a ť už šlo o masovou výstavbu individuálních rekrea čních objekt ů nebo o výstavbu podnikových rekrea čních za řízení a odborových rekrea čních za řízení. Hlavním rysem socialistického cestovního ruchu v Československu byl hluboce sociáln ě a územn ě segmentovaný cestovní ruch. 3 Pro tuto dobu bylo specifické pe čovat o blaho d ělnické t řídy a mládeže, a proto se za čaly hromadn ě budovat ve řejná st řediska a rekrea ční objekty, které byly ur čeny v tehdejším Československu p ředevším domácímu obyvatelstvu. Po roce 1989 se situace výrazn ě zm ěnila, kdy od centráln ě plánovitého řízení cestovního ruchu došlo v České republice k uvoln ění t ěchto pravidel a cestovní ruch byl pln ě privatizován. Tato transformace se výrazn ě projevila v mikroregionu Ostravice. Privatizací hromadných ubytovacích za řízení a sportovních areál ů došlo k nové form ě cestovního ruchu. Provozovatelé (vlastníci) byli závislí pouze na návšt ěvnosti host ů, a tak situace za čala být složit ější ve shán ění financí na údržbu rekrea čních st ředisek. Jelikož HUZ byla v 90. letech málo využívána, z důvodu v ětší náro čnosti turist ů na kvalitu ubytování, jejich provozovatelé (vlastníci) nem ěli dostatek
1 Historie K ČT. Klub českých turist ů [www.kct.cz]. 2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/historie-kct 2 BOGAR, Karel. Čtení o Čeladné. Frýdek – Místek: Okresní vlastiv ědné muzeum, 1989 3 HORÁKOVÁ, Hana. Post-Communist Transformation of Tourism in Czech Rural Areas: New Dilemmas . Univerzita Pardubice, 2010. 10 finan čních prost ředk ů na jejich modernizaci a rekonstrukci. Některá z nich byla v důsledku finan čních potíží jejich majitel ů i n ěkolik let mimo provoz, což vedlo k jejich znehodnocování. V posledních deseti letech m ůžeme v mikroregionu zaznamenat zvýšenou aktivitu zam ěř enou na stavební úpravy a rekonstrukce t ěchto za řízení, na budování wellness za řízení a sportovních za řízení a také se zde objevilo pár p řípad ů výstavby zcela nových hromadných ubytovacích za řízení. To nyní z mikroregionu op ět d ělá turisticky atraktivní oblast, která je čím dál více ve v ětší oblib ě obyvatel nejen z ostravské aglomerace a celé České republiky, ale také mikroregion za čínají navšt ěvovat zahrani ční turisté.
Významným fenoménem v mikroregionu je také druhé bydlení, které se zde rozvinulo především po čátkem 60. let 20. století 4, hlavn ě pro svou polohu v Moravskoslezských Beskydech. Celkov ě se Moravskoslezské Beskydy vyzna čují vysokou koncentrací objekt ů individuální rekreace, které jsou situovány do údolních poloh, podél vodních tok ů a v dopravně dob ře dostupných lokalitách. Umož ňují využití pro 55 tisíc obyvatel, p ředevším ostravské pr ůmyslové aglomerace. 5
Cestovní ruch v mikroregionu dosud nevyužívá veškerý potenciál, který tato oblast nabízí, tudíž lze v budoucnu o čekávat další pozitivní zm ěny, které budou zvyšovat atraktivitu a přitažlivost tohoto území.
4 HAVRLANT, Jan. Vývoj rekrea čních forem cestovního ruchu v oblasti Beskyd. In: Geografie, cestovní ruch a rekreace . Olomouc: P řírodov ědecká fakulta UP, 2005, s. 133-147. 5 Tamtéž 11
2 CÍLE A METODIKA PRÁCE
2.1 Cíle práce
Cílem diplomové práce je zhodnotit geografickou transformaci mikroregionu Ostravice s důrazem na její etapovitý p řechod z čist ě zem ědělské až po hlavní turistickou funkci. Diplomová práce je v ěnována vývoji fyzického prost ředí zájmového turistického regionu (rekrea ční infrastruktura, výstavba objekt ů a podobn ě) p řed a po roce 1989, kdy v České republice došlo k transformaci cestovního ruchu, což zde m ělo dopad na v ětšinu rekrea čních st ředisek.
První část diplomové práce má za cíl teoretické shrnutí zkoumané problematiky, která je rozd ělena do n ěkolika kapitol. Kapitola rešerše literatury se zabývá studiem cestovního ruchu v regionech horského a podhorského venkova, jejíž podkapitoly jsou zam ěř eny na venkovský prostor a jeho typologizaci se zam ěř ením na horské a podhorské oblasti a na transformaci krajiny vlivem cestovního. Následující kapitola se zabývá vývojem cestovního ruchu v zemích východního bloku se zam ěř ením na Českou republiku v dob ě socialismu a po roce 1989. V podkapitolách se autor zam ěř uje čist ě na Českou republiku, kde popisuje vývoj druhého bydlení a vývoj cestovního ruchu po roce 1989. Další kapitola se zabývá geografickou charakteristikou mikroregionu Ostravice, kde je samotné území vymezeno a dále je popsána jeho historie, přírodní a socioekonomická charakteristika. V kapitole specifika rekrea čního využití mikroregionu popisuje autor zdejší rekrea ční infrastrukturu, hromadná ubytovací za řízení, jejich návšt ěvnost a dále se zde zmi ňuje o objektech individuální rekreace.
Druhá část diplomové práce je praktická a vznikla na základ ě terénního šet ření. Toto šet ření je kapitolou, kde jsou uvedeny informace z empirického výzkumu, který se týkal názoru obyvatel mikroregionu na zdejší cestovní ruch, pro které byl p řipraven dotazník a dále se výzkum týkal starost ů jednotlivých obcí, s kterými byl provád ěn strukturovaný rozhovor. Výsledky z terénního šet ření jsou uvedeny v kapitole diskuse, která má za úkol zhodnotit celkovou sou časnou situaci cestovního ruchu v mikroregionu. V rámci této kapitoly je ud ělána SWOT analýza, která nám shrnuje silné stránky, slabé stránky, p říležitosti a ohrožení mikroregionu v souvislosti s cestovním ruchem.
12
2.2 Metodika práce
Podle charakteru jednotlivých kapitol byly použity r ůzné metody výzkumu pro teoretickou a praktickou část. V teoretické části byla použita odborná lieratura českých i zahrani čních autor ů zabývající se cestovním ruchem se zam ěř ením na horské a podhorské oblasti a jeho transformaci v České republice. Z hlavních zahrani čních autor ů pro tuto práci je Jarko Saarinen, jehož článek „Destinations in changes“ (2004) se zabývá transforma čními procesy turistických destinací. Vladimír Ira a Bronislav Chrenka vydali článek „Transformation of tourist landscapes in mountain areas: case studies from Slovakia“ (2011), který se zabývá transformací krajiny v souvislosti s cestovním ruchem v horských oblastech. Z českých autor ů se zabývá venkovským prostorem V ěra Majerová, v jejíž publikacích vystupuje n ěkolik autor ů, kte ří uvád ějí p řísp ěvky k této problematice. Z dalších českých autor ů zabývajících se vývojem venkova je Alois Slepi čka, jehož publikace „Venkov a/nebo m ěsto“ (1981), kterou jsem použil, popisuje vlivy na utvá ření venkova. Dále musím zmínit autora Radima Perlína, který vytvo řil dv ě typologizace venkovského prostoru, které byly pro mou práci p řínosné. Ve své druhé typologizaci vymezil typ venkovského prostoru Intenzivní rekrea ční oblasti, v kterém se nachází práv ě vymezené území a tímto si autor ov ěř il význam cestovního ruchu v mikroregionu Ostravice.
Následující kapitola se zabývá cestovním ruchem ve východním bloku se zam ěř ením na ČR a jeho transformací po roce 1989. Autor ů zabývajících se touto problematikou p ředevším v ČR není mnoho. Jedním z mála autor ů je Ji ří Vystoupil, který v článku „Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990–2009“ (2010) popisuje situaci, kdy skon čil vázaný cestovní ruch a nastal tržní cestovní ruch. Dalším z českých autor ů je Hana Horáková, která se zabývá touto problematikou v článku „Post-Communist Transformation of Tourism in Czech Rural Areas: New Dilemmas“ (2010) se zam ěř ením na obce Lipno nad Vltavou a Stárkov. Ze zahrani čních autor ů byl pro tuto problematiku použit přísp ěvek Dereka Halla „Tourism and Development in Communist and Post-communist Societies“ (2001) z knihy Tourism and the less developed world.
V kapitolách vymezení území a geografický kontext území bylo čerpáno z dostupných odborných a regionálních literárních zdroj ů: historické publikace, fyzickogeografické publikace, statistické údaje z internetových stránek Českého statistického ú řadu (dále jen ČSÚ), dále mi byla poskytnuta data regionálním pracovišt ěm ČSÚ v Ostrav ě. Pro lepší orientaci v textu byly vypracovány také obrázky s vymezením mikroregionu Ostravice za
13 pomocí ArcMapu, Národního geoportálu INSPIRE a programu malování. Pro zpracování kapitoly specifikace rekrea čního využití území a jejich podkapitol byly použity články Jana Havrlanta, který jako jeden z mála geograf ů se dlouhodob ě zabývá cestovním ruchem práv ě v Beskydech. Dále jsem použil data z ČSÚ o po čtu a návšt ěvnosti hromadných ubytovacích za řízení a z tišt ěných zdroj ů byl použit statistický lexikon obcí, který obsahuje údaje o po čtech objekt ů individuální rekreace v jednotlivých obcích České republiky.
St ěžejní částí k vypracování diplomové práce bylo terénní šetření, které bylo zpracováno metodou dotazníkového šet ření a strukturovaných rozhovor ů. Dotazníkové šet ření se týkalo obyvatel mikroregionu Ostravice, kdy autor náhodn ě oslovoval lidi, kte ří se práv ě v obci pohybovali. Pro vypln ění dotazníku museli být lidé místními obyvateli dané obce. Otázky jim byly autorem pokládány ústn ě a autor zapisoval jejich odpov ědi do dotazníku. Celkem bylo získáno pro reprezentativnost vzorku 155 dotazník ů. Ty byly zpracovány za každou obec a celý mikroregion Ostravice v podob ě graf ů a jejich komentá řů .
Strukturovaný rozhovor byl zam ěř ený na starosty obcí mikroregionu. Cílem bylo vytvořit takový strukturovaný rozhovor, který nezabere starost ům p říliš mnoho času, maximáln ě 30 – 45 minut. Se starosty obcí byla domluvena p ředem osobní sch ůzka, kdy autor s nimi strávil celkem cca 45 minut. Výhodou strukturovaného rozhovoru je, že tazatel m ůže otázky podle odpov ědí autor ů dále rozvíjet a hloub ěji zkoumanou problematiku probrat. Strukturovaný rozhovor byl zpracován ve form ě komentá řů za každého starostu obce zvláš ť. Následn ě byly v kapitole diskuse shrnuty výsledky z dotazníkového šet ření a strukturovaných rozhovor ů za každou obec a celý mikroregion Ostravice. V kapitole diskuse je SWOT analýza mikroregionu, jejíž výsledky vycházejí z teoretické a praktické části diplomové práce.
14
3 REŠERŠE LITERATURY KE STUDIU CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONECH HORSKÉHO A PODHORSKÉHO VENKOVA
Utvá ření venkova je dlouhodobý proces, který je ovlivn ěn fyzicko-geografickými podmínkami na jedné stran ě a socioekonomickými podmínkami na stran ě druhé. 6 Vesnice vznikaly na územích, která byla vhodná pro obd ělávání p ůdy, kde se nacházela často r ůzná opevn ění, nebo se v ětšinou tvo řily kolem první zem ědělské usedlosti. 7 Hlavní funkcí vesnice bylo zajišt ění potravin jak pro obyvatele vesnic tak také pro obyvatele m ěst. Z důvodu vysoké hustoty obyvatelstva v nížinných oblastech se za čal osidlovat venkov formou tzv. vnit řní kolonizace v horských a podhorských oblastech. 8 Toto osídlení v celém našem území prob ěhlo už v dob ě vrcholného st ředov ěku, kdy byly naše hory kolonizovány hlavn ě N ěmci. 9 Další osídlení horských a podhorských oblastí souviselo s podnikatelskými zám ěry šlechty, která za čala v těchto oblastech zakládat p ředevším sklárny, železárny a hamry z důvodu naleziš ť nerostných surovin pot řebných pro tato pr ůmyslová odv ětví. 10 Krom ě t ěchto podnikatelských zám ěrů se v horském a podhorském venkov ě rozmáhalo dobytká řství, pastevectví a domácí výroba. V dnešní dob ě však horský a podhorský venkov ztrácí svou původní funkci, obyvatelstvo se heterogenizuje a dochází zde k přechodu z funkce zem ědělsko-výrobní na funkci rekrea ční a reziden ční. Vymezení horského, či oby čejného venkova a m ěsta je v dnešní dob ě pon ěkud odlišné než d říve díky své už zcela ne tak typické zem ědělsko-výrobní funkci.
3.1 Venkovský prostor a jeho typologizace se zam ěř ením na horské a podhorské oblasti Pro p ředstavu, co je to horský venkov, se autor prvn ě zabývá stru čně všeobecným vymezením venkovského prostoru a jeho typologizací se zam ěř ením na Českou republiku. Typologizace nám pom ůže ur čit venkovské oblasti vhodné k rekrea čním ú čel ům v České republice.
Pro vymezení venkova nám poslouží studie zahrani čních a českých autor ů. Ze zahrani čních autor ů je to Paul Cloke, který vymezil t ři významné teoretické rámce pro vymezení venkova, které jsou podstatné pro vytvo ření sémantického vymezování koncept ů venkova. 11 Jedná se
6 SLEPI ČKA, Alois. Venkov a/nebo m ěsto. Praha: Svoboda, 1981. str. 228 7 MA ŘÍKOVÁ, Pavlína. Venkov v České republice - teoretické vymezení. MAJEROVÁ, Věra et al. Český venkov 2005: Rozvoj venkovské spole čnosti . Praha: Česká zem ědělská univerzita v Praze,2005,s.42.ISBN 80- 213-1274-2. 8 KU ČA, Karel. Urbanismus venkovských sídel v českých zemích. In: Kulturn ě historické d ědictví kolem nás [http://elearning.historickededictvi.com/]. 2009 [cit. 2015-01-14]. Dostupné z:http://elearning.historickededictvi.com/zobraz/materialy/odborne-texty/urbanismus 9 Tamtéž 10 Tamtéž 11 CLOKE, Paul et al. Handbook of rural studies . London: Thousand oaks, 2006. ISBN 076197332X. 15 o funk ční rámec, kde byly identifikovány pro lepší pochopení venkova funk ční základy venkovského prostoru, krajiny, spole čnosti a existence. Politicko-ekonomický rámec, který se zabýval objasn ěním podstaty a postavením venkova z hlediska existence spole čenské výroby a spole čensko-konstruktivního rámce venkova, v kterém tvo ří kultura hlavní spole čensko- prostorový rozlišovací prvek. Ve funk ční konstrukci venkova vymezil Cloke venkovský prostor jako oblast, které dominuje rozsáhlá krajina, zejména zem ědělská a lesní. Jedná se o malé sídlo nižšího řádu, kde jde vid ět vzájemný vztah obydlí s krajinou, které v ětšina jeho obyvatel ozna čuje jako venkov. Zp ůsob života se vyzna čuje soudržnou identitou, založenou na dodržování p řírodních a behaviorálních vlastností života jako sou části rozsáhlé krajiny. Pro srovnání této definice venkova použiji definici českého autora, který vymezuje venkov podobn ě. Jedním z hlavních autor ů zabývající se venkovem v ČR je V ěra Majerová. Ta ve své knize „Prom ěny venkova“ (2010) vymezuje venkov jako řídce osídlený prostor, ve kterém má d ůležitou funkci zem ědělství, vyzna čuje se také nízkým po čtem a hustotou obyvatel a specifickým typem zástavby.
Venkov m ůžeme vymezit na základ ě kvalitativních, kvantitativních nebo subjektivních znak ů.12 Pomocí t ěchto znak ů nevymezíme p řesné hranice mezi m ěstem a venkovem, ale poslouží nám k porovnání obcí mezi sebou. Pro vymezení horského venkova můžeme použit kvalitativní a subjektivní znaky také jako pro „obyčejné“ venkovské oblasti. Horský venkov nemá u nás žádná specifická kritéria pro vymezení, což si m ůžeme také ov ěř it na obrázku 2, kde horský venkov netvo ří žádný typ venkova, ale m ůžeme ho za řadit do typu intenzivní rekrea ční oblasti nebo do typu problémový rekrea ční venkov. Horský venkov však m ůžeme v České republice vymezit na základ ě vymezování oblastí mén ě p říznivých pro zem ědělství tzv. Less-favoured areas – (dále LFA), které jsou podporovány z prost ředk ů Evropské unie. Podpora a vymezení mén ě p říznivých oblastí vznikla v ČR už v roce 1997, která se pak měnila v rámci harmonizace legislativy ČR s legislativou EU. LFA zahrnují horské oblasti, ostatní mén ě p říznivé oblasti a oblasti se specifickými omezeními, které jsou vymezeny na základ ě ur čitých kritérií. Kritéria pro stanovení horských oblastí jsou stanovena na základ ě analýzy poznatk ů z ostatních zemí EU s p řihlédnutím ke geografické poloze České republiky v rámci EU na ose sever- jih. 13 Horské oblasti podle t ěchto kritérií jsou ty, jejichž pr ůměrná nadmo řská výška území obce je v ětší nebo rovna 600 m n. m., nebo je pr ůměrná nadmo řská
12 MA ŘÍKOVÁ, Pavlína. Venkov v České republice - teoretické vymezení. MAJEROVÁ, V ěra et al. Český venkov 2005: Rozvoj venkovské spole čnosti . Praha: Česká zem ědělská univerzita v Praze,2005,s.42.ISBN 80- 213-1274-2. 13 ŠTOLBOVÁ, Marie. Problematika mén ě p říznivých oblastí . Praha: Výzkumný ústav zem ědělské ekonomiky Praha, 2007. ISBN 978-80-86671-47-5. 16 výška území obce v ětší nebo rovna 500 m n. m. a menší než 600 m n. m. a zárove ň svažitost nad 15 % na ploše v ětší než 50 % celkové vým ěry p ůdy v obci. Podle obr. 1 m ůžeme říct, že na základ ě subjektivního vymezení bychom mohli vymezit horské oblasti stejn ě tak jako to vymezili na základ ě výše zmín ěných kritérií.
Obrázek 1: Vymezení LFA v ČR od roku 2007 (HA, HB – horské oblasti, OA, OB – ostatní mén ě p říznivé oblasti, S, XS – oblasti se specifickými omezeními, N - neza řazeno) (Zdroj: SVOBODOVÁ, Hana. Stav a vývoj zem ědělství ČR p řed rokem 1989. Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie ČR[www.is.muni.cz]. 2013 [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/04-zemedelstvi-lesnictvi-rybolov.html)
Typologizace venkovského prostoru je úvodním a nezbytným krokem k jeho analýze, poznání v souvislostech a k následnému navržení možných nástroj ů oživení. 14 V českém venkovském prostoru m ůžeme vymezit n ěkolik typ ů venkovských oblastí na základ ě r ůzných typologizací. Cílem je spíše vytvo řit soubor pohled ů na venkovský prostor zahrnující nejr ůzn ější aspekty. 15 Tímto zp ůsobem vymezíme pouze charakteristické znaky jednotlivých typ ů venkova, ale ne jejich p řesnou hranici. Jednotlivé teorie k typologizaci venkovského prostoru jsou podle Binka a kol. následující 16 : typologie velikostní a polohové diferenciace obcí, která je základní typologií venkovského prostoru; sídelní typologie, která vychází z polohy obcí v ůč i
14 BINEK, Jan. Venkovský prostor a jeho oživení . Brno: GaREP, spol. s.r.o., 2007. ISBN 80-251-19-5. 15 Tamtéž 16 Tamtéž 17 urbanizovaným územím a urbaniza čním zónám; historicko-sociální typologie, která je vytvo řena na základ ě historických, sociálních, ekonomických a fyzicko-geografických kritérií a poslední typologii m ůžeme ur čit na základ ě vybavenosti obcí tzv. typologie vybavenosti obcí.
Tvorbou typologií venkovského prostoru Česka se u nás nejvíce zabývá pražský geograf Radim Perlín, který doposud vytvo řil celkem dv ě typologie venkovského prostoru. Perlínova první typologie byla práv ě historicko-sociální typologie, ve které vymezuje šest typ ů venkovských oblastí v České republice: suburbánní zóna - spojena se suburbanizací vesnic v těsné blízkosti m ěst; venkov v bohatých zem ědělských oblastech – oblast je typická stabilizovanou a intenzivní zem ědělskou výrobou; vnit řní periferie - tradi ční venkovské oblasti ve st ředních a vyšších polohách s horšími zem ědělskými podmínkami a s vysokou intenzitou malých sídel; bohaté Sudety - lokalizace lehkého pr ůmyslu a s ní spojenou velmi intenzivní urbanizací; chudé Sudety - čist ě rurální prost ředí bez jakéhokoliv pr ůmyslového centra; posledním typem je moravsko-slovenské pomezí. 17
Jeho nov ější typologie je vytvo řena podle potenciálu rozvoje jednotlivých venkovských oblastí na základ ě šestnácti statistických ukazatel ů na úrovni správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností. Celkem vytvo řil osm typ ů venkovských oblastí, a to rozvojový venkov – v zázemí nejv ětších m ěst a p ři rozvojových osách; nerozvojový sousedský venkov – zde pat ří popula čně nejmenší obce, které mají obvykle špatnou ob čanskou vybavenost a nízkou ekonomickou úrove ň; moravské periferie – specifické je pro n ě vysoká nezam ěstnanost, záporné migra ční saldo a celkov ě nízký potenciál rozvoje obce; vybavený moravský venkov – specifické je pro tyto obce dobrá vybavenost, nejnižší turisticko-rekrea ční potenciál a nejvyšší podíl rodák ů v rámci p ředstavovaných typ ů; problémový rekrea ční venkov – venkovské oblasti v doosídlovaných pohraničních oblastech po druhé sv ětové válce, charakteristické je pro tuto oblast vysoký rekrea čně-turistický potenciál a vysoký podíl objekt ů druhého bydlení; intenzivní rekrea ční oblasti – turistický ruch a s ním spojené aktivity jsou dominantním hospodá řským odv ětvím této oblasti a je zde nízký podíl trvale obydlených dom ů; strukturáln ě postižený pr ůmyslový venkov – specifický pro oblast severních Čech, zdejší venkovské oblasti jsou dob ře vybaveny technickou infrastrukturou, je zde ale vysoká míra nezam ěstnanosti a nízký podíl rodák ů; posledním typem, který vypl ňuje zbylá území je neprofilovaný venkov – tato oblast má nevelký rozvojový potenciál, který má charakter
17 PERLÍN, Radim. Venkov, typologie venkovského prostoru. Praha: katedra sociální geografie a sociálního rozvoje, 1998 18 nejasný a do budoucna nejistý, pat ří zde p ředevším ner ůstové popula čně malé obce s podpr ůměrnou ob čanskou vybaveností. Vymezené území (mikroregion Ostravice), kterým se autor ve své práci zabývá, spadá pod typ venkovského prostoru intenzivní rekrea ční oblasti. 18
Obrázek 2: Typologie venkovského prostoru Česka podle potenciálu rozvoje (Zdroj: PERLÍN, R., Ku čerová S. a Ku čera Z. Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie . 2010, ro č. 115, č. 2.) 3.2 Krajinná transformace venkova související s cestovním ruchem
Krajinná transformace související s cestovním ruchem je dána do souvislosti se sociálními, ekonomickými, kulturními a politickými procesy, které vytvá řejí komplexní rámec pro rozhodující analýzu. 19 Cestovní ruch je podle Brittona jeden z nejd ůležit ějších prvk ů pro popularizaci míst a vytvá ření jejich sociálních obraz ů.20 Byl dlouhou dobu u geograf ů
18 Zdroj: PERLÍN, R., Ku čerová S. a Ku čera Z. Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie . 2010, ro č. 115, č. 2. 19 IRA, Vladimír a Branislav CHRENKA. Transformation of tourist landscapes in mountain areas: case studies from Slovakia. Human geographies: Journal of Studies and Research in Human Geography . 2011. 20 Britton, S 1991, 'Tourism, capital and place: towards a critical geography of tourism', Environment and PlanningD: Society and Space , no.9, p.451–478. 19 přehlížen, avšak jeho význam na utvá ření krajiny je podstatný. Má velký ekonomický potenciál, který prosp ěje využívané krajin ě a také místním, kte ří jsou na cestovním ruchu závislí. Krajina svým charakterem a svou fyzickou formou je vnímána jako symbolická, prom ěnlivá, subjektivní a kulturní forma. 21 V dnešní moderní dob ě je proces transformace krajiny rozd ělen podle Terkenliho na čty ři typy: enworldment, unworldment, deworldment a transworldment. 22 Enworldment: je proces, do kterého je zahrnutý celý sv ět ve výsledku odbourání bariér mezi kulturami a národnostmi; Deworldment: je proces vytvo ření atraktivní krajiny pro masový cestovní ruch; Unworldment: je proces, kdy turistické prost ředí ztratí sv ůj původní charakter, nezabývá se restrukturalizací krajiny pro volný čas (fáze neregulovaných funkcí, falešnost a ztráta identity krajiny); Transworldment: je proces, kdy dochází k rozpušt ění kulturní hranice charakteristické pro postmoderní dobu a vytvo ření sémiotické krajiny. 23 Turisté hledají v krajin ě autentické p řírodní a kulturní d ědictví, čisté životní prost ředí a zdravý životní styl. Krajina je proto jeden z nejd ůležit ějších prvk ů turistických zážitk ů, její kvalita siln ě ovliv ňuje atraktivitu pro turisty. Tyto všechny požadavky spl ňují venkovské oblasti, které jsou situovány v odlehlých oblastech, kde člov ěk minimáln ě zasahuje do p řírody. Podle studie, která se zabývá špan ělskou provincií Castelló, jsou hory a podhorské oblasti jedním z nejatraktivn ějších míst pro turisty. 24 Toto p řirovnání je možné vztáhnout také i na Českou republiku, kde horské a podhorské oblasti hrají velkou roli v domácím cestovním ruchu.
Jako každý hospodá řský sektor i cestovní ruch p řináší negativní a pozitivní dopady jak na krajinu, tak na spole čnost. Má p říznivý vliv na životní prost ředí tím, že p řispívá k jeho ochran ě a zachování, na druhou stranu zahrnuje řadu aktivit, které mohou mít negativní vliv na životní prost ředí. Sociokulturní vliv cestovního ruchu na komunitu m ůže být zp ůsoben na základ ě p římých a nep římých vztah ů s turisty. Tento vliv se vyskytuje v podob ě zm ěn ve struktu ře komunit, rodinných vztah ů, kolektivního tradi čního životního stylu, ob řad ů a morálky. Stejn ě tak m ůže mít pozitivní vliv na podporu hrdosti v kulturních tradicích a zabrán ění migrace obyvatel pomocí vytvá ření nových pracovních míst. S rozvojem turismu ve venkovských oblastech došlo k oživení krajiny a obyvatel turistických oblastí. Cestovní
21 IRA, Vladimír a Branislav CHRENKA. Transformation of tourist landscapes in mountain areas: case studies from Slovakia. Human geographies: Journal of Studies and Research in Human Geography . 2011. 22 Tamtéž 23 WILSON, Julie. The Routledge Handbook of Tourism Geographies . Canada: British Library, 2012. ISBN 978041556857 24 CARNEIRO, Maria João et al. The relevance of landscape in the rural tourism experience: Identifying important elements of the rural landscape . Portugalsko: University of Aveiro a GOVCOPP, 2013. 20 ruch ve venkovských oblastech by m ěl sloužit jako nástroj pro ochranu udržitelnosti venkova, nem ěl by p ůsobit jako urbanizující a vývojový prost ředek.
S rozvojem cestovního ruchu jsou spojeny čím dál v ětší nároky turist ů. To vede také k ur čitému rozvoji turistických destinací. Podle Saarinena jsou turistické destinace p ředm ětem procesu diskontinuity modernity, což vytvá ří prostor, který je fragmentován časo- prostorovými zm ěnami. 25 Tyto zm ěny jsou typické p ředevším pro cestovní ruch jako prostorového a sociálního fenoménu, který má dopad v podob ě sociáln ě prostorových zm ěn na turistické destinace. Pro základní definování, popis a analýzu turistického regionu jako sociáln ě prostorové struktury nám bude stačit geografický výzkum. Turistický region je historickým územím, který se vyvíjí v rámci interakce s jinými sociáln ě prostorovými jednotkami. Podle E. W. Gilbert se regiony chovají stejn ě jako jednotlivci, mají odlišné znaky, které se v pr ůběhu doby stále m ění a vyvíjí. 26 Saarinen dále uvádí, že turistická destinace je sociáln ě prostorová struktura charakterizována spíše myšlenkou než fyzickou nebo správní strukturou.
V důsledku transforma čních proces ů v turistické oblasti došlo k prostorové homogenizaci. Prostorová homogenizace znamená, že všechny turistické destinace jsou transformovány na místa s podobnou fyzikální a symbolickou funkcí, atrakcí a image. Mnoho podobných destinací najdeme na pob řeží St ředozemního mo ře a v Alpách, pro které je charakteristický st ředoevropský model st ředisek. Prostorová homogenizace má docílit tzv. časo-prostorové komprese (time-space compression), která má za úkol eliminovat zvyšující se pohyb kapitálu a informací. 27
25 SAARINEN, Jarkko. Destinations in change: The transformation process of tourist destinations . University of Oulu, Finland: SAGE, 2004. ISBN 1468797604054381. 26 Tamtéž 27 Tamtéž 21
4 VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V ZEMÍCH VÝCHODNÍHO BLOKU SE ZAM ĚŘ ENÍM NA ČESKOU REPUBLIKU
V povále čném období za čal v celé Evrop ě trend r ůstu cestovního ruchu, a ť už se jedná o domácí či mezinárodní. Díky rozd ělení Evropy na západní a východní (socialistický blok) můžeme pozorovat odlišnost ve vývoji cestovního ruchu. P ředevším domácí cestovní ruch byl v socialistických zemích specifický z důvodu silné státní intervence. Studií a literatur zabývajících se vývojem cestovního ruchu v tehdejších socialistických zemích bylo minimum. Jak uvádí Derek R. Hall d ůvody, které tento problém zap říčinily, byly tyto: špatná dokumentace rozvoje cestovního ruchu, celkový nezájem socialistické spole čnosti se tímto tématem zabývat a malý po čet odborník ů zabývající se touto problematikou. 28 Až v poslední dob ě se za čínají objevovat studie zabývající se touto problematikou. Tomuto tématu se v ěnuje především anglicky psaná literatura, i když jí schází dostatek koncep čních a teoretických základ ů. Jedná se o tyto autory: Harrison, Baláž, Mazaraki, Hall a další. Hall ve svém článku „Tourism in Communist and Post communist Societies“ (2001) popisuje vývoj turismu v socialistických zemích v několika etapách. První etapa je Pre socialismus, kde popisuje vývoj cestovního ruchu na Kub ě v první polovin ě dvacátého století. Kuba byla v té dob ě specifická tím, že byla hlavní turistickou destinací Ameri čan ů. Další etapa je nazvaná Early socialism (m ůžeme p řeložit jako raný socialismus). Tato fáze socialismu je charakteristická v oblasti cestovních ruchu omezením mezinárodního cestovního ruchu a zavedením kolektivního cestovního ruchu a rekreace v rámci socialistických zemí. Socialistické vlády podporovaly rozvoj cestovního ruchu prost řednictvím podnikových a rekrea čních za řízení. Socialistická vláda dbala p ředevším na blaho pracujícího lidu a na výchovu tehdejší mládeže v rámci zdravého venkovského prost ředí. Za tímto ú čelem byly z řízeny státními podniky, odborovou organizací a mládežnickými organizacemi skupinová rekrea ční st řediska v horských a venkovských oblastech, lázních a pob řežních letoviscích, což m ělo prosp ět socialistické spole čnosti v etap ě rozvíjení pr ůmyslové výroby spolu s výstavbou nových rekrea čních za řízení. Middle socialism (st řední socialismus), zde popisuje situaci v socialistických zemích po smrti Stalina, kdy se za čaly pom ěry pomalu uvol ňovat a došlo tím k rozvoji mezinárodního cestovního ruchu v rámci socialistických zemí. Poslední fáze socialismu podle Halla byl Later socialism (pozdní socialismus). V této fázi byl domácí turismus více d ůmysln ější díky vysp ělejší ekonomice, rozvojem automobilové dopravy,
28 HALL, Derek R. Tourism and Development in Communist and Post-communist Societies. HARRISON, David. Tourism and the less developed world . United Kingdom: CABI, 2001. ISBN 0-85199-433-4. 22 hlavn ě mezi st řední vrstvou obyvatel a rozr ůstajícím se po čtem objekt ů ur čených k druhému bydlení.
Pro formování rozvoje cestovního ruchu v post-socialistických zemí jsou zásadní tyto tři zm ěny: hospodá řská politika jednotlivých zemí; vn ější vztahy zemí, v četn ě cestovního ruchu; samostatný globální cestovní ruch. 29 Nedílnou sou částí post-socialistické hospodá řské restrukturalizace je také cestovní ruch. Příkladem hospodá řské restrukturalizace je r ůst, privatizace a flexibilita odv ětví služeb; decentralizace, snížení dotací a byrokratického ovládání; deregulace a liberalizace cen; d ůraz na soukromou podnikatelskou činnost; specializace a segmentace odv ětví; zam ěř it se na terciární sektor na úkor sekundárního sektoru; expozice podnik ů na národní a mezinárodní tržní sílu; pronikání na trh a na zahrani ční p římé investice nadnárodních spole čností; zm ěna osobní mobility.
Cestovní ruch má mnohostrannou roli p ři ekonomické restrukturalizaci. Slouží jako prost ředek ke zlepšení platební bilance, jako prost ředek k získání sm ěnitelné m ěny, podpora větší a užší spolupráce, podpora investic do modernizace cestovního ruchu, rozvoj nových dovedností v oblasti zam ěstnanosti, podpora zlepšení místní a regionální infrastruktury zejména dopravní a telekomunika ční, pomáhá integrovat post-socialistické zem ě do globální ekonomiky, cestovní ruch jako symbol post-socialistické svobody otevírá potenciál domácího a zahrani čního cestování.
Cestovní ruch v Československé republice se do za čátku druhé sv ětové války vyvíjel podobn ě jako v zemích západní Evropy. Tehdy se cestovnímu ruchu v ěnovaly ekonomicky silné státy, mezi které tehdejší Československo pat řilo. Po roce 1948 po komunistickém p řevratu došlo u nás ke zcela odlišnému vývoji cestovního ruchu než v západních zemí. Došlo k vyvlastn ění a znárodn ění všech soukromých turistických objekt ů. Socialistická éra je považována za období separace a reklasifikace stávajících ekonomických mechanism ů, zvyk ů a tradic. 30 Hlavním rysem socialistického cestovního ruchu v Československu byl hluboce sociáln ě a územn ě segmentovaný cestovní ruch. 31 Pro tuto dobu bylo specifické pe čovat o blaho dělnické t řídy a mládeže, a proto se za čaly hromadn ě budovat ve řejná st řediska a rekrea ční objekty, které byly ur čeny v tehdejším Československu p ředevším domácímu obyvatelstvu.
29 HALL, Derek R. Tourism and Development in Communist and Post-communist Societies. HARRISON, David. Tourism and the less developed world . United Kingdom: CABI, 2001. ISBN 0-85199-433-4. 30 HORÁKOVÁ, Hana. Post-Communist Transformation of Tourism in Czech Rural Areas: New Dilemmas . Univerzita Pardubice, 2010. 31 HORÁKOVÁ, Hana. Post-Communist Transformation of Tourism in Czech Rural Areas: New Dilemmas . Univerzita Pardubice, 2010. 23
Dělník nebo rolník obdržel s celou rodinou tzv. rodinnou rekreaci v těchto st řediscích jako odm ěnu za dobrou pracovní morálku. Část náklad ů na tuto rekreaci hradil rekreant, část odborová organizace a zbytek byl financován z tzv. Fondu kulturních a sociálních pot řeb (FKSP), do kterého povinn ě p řispívaly podniky nebo firmy z vytvo řeného zisku. Celá řada tuzemských podnik ů m ěla vlastní rekrea ční za řízení doma i ve státech socialistického bloku. Výstavba t ěchto za řízení byla rovn ěž financována z prost ředk ů Úst řední rady odboru (ÚRO) a z prost ředk ů jednotlivých firem v rámci zákon ů, které podnik ům umož ňovaly čerpat pro tyto ú čely finan ční prost ředky. Tento zp ůsob rekreace p řispíval v té dob ě ke stabilizaci pracovních sil. Rekrea ční st řediska byla budována pr ůmyslovými podniky, odborovými nebo mládežnickými organizacemi p ředevším v horských a podhorských oblastech. Intenzivní rozvoj domácího cestovního ruchu zap říčinil pokles mezinárodního turismu. Cestovní omezení byla zavedena na p říchozí turisty jak z východu tak západu. Restriktivní politika cestovního ruchu v ůč i západním turist ům vedla k omezení jejich návšt ěv (výjimky byly ud ělovány nap ř. nizozemským turist ům).
Podle Horákové (2010) socialistická vláda regulovala všechny typy a formy domácího a zahrani čního cestovního ruchu p řevážn ě ve prosp ěch jiných socialistických zemí. Podle zákona Češi a Slováci mohli do zahrani čí vycestovat, ale za cenu politických i finan čních omezení. Každý mohl vycestovat do zahrani čí jednou za t ři roky, avšak v praxi tomu tak vždy nebylo. Domácí cestovní ruch podporoval také výstavbu soukromých rekrea čních staveb, čímž došlo k rozvoji druhého bydlení. Soukromé domy, chaty a chalupy byly využívány obyvateli p ředevším k víkendové rekreaci.
4.1 Druhé bydlení v České republice
Druhé bydlení pat ří mezi rekrea ční aktivity obyvatel, které má v České republice dlouhou tradici, datuje se od po čátku 20. století, kdy v důsledku industrializace, a s tím spojeného silného osidlování m ěst, za čali hledat po čase jeho obyvatelé místo pro fyzický a duševní odpo činek, který jim m ěstský zp ůsob života neumož ňoval. Proto první oblasti druhého bydlení vznikly v první polovin ě 20. století v zázemí velkých m ěst, kdy k rekrea čním ú čel ům tehdy sloužily p ředevším d řev ěné chaty, které si obvykle vlastník postavil svépomoci. Venkov, který m ěl do té doby p ředevším funkci zem ědělsko-obytnou, plní tak nov ě funkci rekrea ční. Podmínkou k rozvoji druhého bydlení ve venkovských oblastech byla také dobrá dostupnost na daná území. Jelikož mobilita obyvatelstva nebyla na dobré úrovni, sídla ur čená
24 ať už k rekreaci nebo druhému bydlení se situovala do míst, do kterých se m ěli možnost lidé dostat vlakovou dopravou, nebo do té doby málo rozvinutou autobusovou dopravou. Z fyzicko-geografického hlediska byly pro rekreační ú čely p ředevším využívány oblasti v údolí řek nebo u vodních ploch.
Po druhé sv ětové válce došlo k nové vln ě druhého bydlení. V oblasti bývalých Sudet, které po válce byly z velké části vysídleny, a kde zbyly po p ůvodních obyvatelích domy, které se tehdejší vláda snažila neúsp ěšn ě osídlit, se v atraktivn ě rekrea čních částech rozvíjí druhé bydlení. Tyto prázdné domy pak posloužily pro víkendové rekrea ční ú čely p ředevším městskému obyvatelstvu, které tak cht ělo na chvíli opustit m ěsto. Tato skute čnost měla na oblast Sudet pozitivní dopad. Stavby, které chátraly, se za čaly opravovat a upadající pohrani ční oblast se do jisté míry tímto zp ůsobem dokázala zachránit.
K rozvoji druhého bydlení ve vzdálen ějších venkovských lokalitách p řisp ěla hlavn ě v ětší mobilita lidí a také hlavn ě dvoudenní víkendy a delší volna. Mobilita obyvatel se po druhé sv ětové válce výrazn ě zlepšila, došlo k zintenzivn ění autobusové dopravy a k rozvoji osobní automobilové dopravy a také k trvalému snížení dopravních náklad ů. Tyto faktory umožnily lidem využívat k víkendové rekreaci i vzdálen ější oblasti.
K další etap ě rozvoje druhého bydlení došlo od konce 60. let v důsledku politických událostí. Od té doby se enormn ě zvýšil zájem o individuální rekreaci, ro čně se stav ělo od konce 60. let 7000 rekrea čních chat a chalup, zatímco v polovin ě 60. let činil p řír ůstek jen asi polovinu, a tak do konce 80. let bylo celkem evidováno cca 400 tisíc objekt ů individuální rekreace (dále jen OIR). 32 Jak uvádí Vl čková, rekrea ční objekty se staly místem, kde vlastníci, p říp. jejich rodina strávili i více než t řetinu roku a vzhledem k možnostem seberealizace se rekreanti nez řídka s rekrea čním objektem identifikují více než s trvalým bydlišt ěm. 33 Vlastnictví automobilu i dob ře vybaveného rekrea čního objektu bylo pro m ěstské obyvatelstvo v té dob ě vyjád řením životní úrovn ě.34 Na celkovém objemu domácího cestovního ruchu v 70. letech se individuální krátkodobá rekreace podílí až 30 %35 .
32 POSPÍCHALOVÁ, Lenka. Sociogeografický pr ůzkum druhého bydlení vybrané oblasti jižních Čech . Brno, 2013. str. 25 - 28. Diplomová práce. Masarykova univerzita. 33 VL ČKOVÁ, Andrea. Rekrea ční zázemí m ěsta Brna . Brno, 2010. str. 43. Diplomová práce. Masarykova univerzita. 34 Tamtéž 35 Tamtéž 25
Rozvoj druhého bydlení má také dopad na venkov a jeho spole čnost. Ve venkovských obcích vznikají p římo chatové oblasti a centra chatové rekreace, ale v důsledku málo regulované výstavby chat dochází ke vzniku rozsáhlých a často p řehušt ěných chatových kolonií. 36
124000 117000 103000
40000
36000
3000 5000 5000
do 1930 1931-1945 1946-1955 1956-1965 1966-1971 1971-1980 1981-1990 1991-2000 rok Obrázek 3: Vývoj výstavby OIR v České republice za období 1930 - 2000 (Zdroj: VYSTOUPIL, Ji ří et al. Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990 - 2009. Urbanismus a územní rozvoj . 2010, ro č. 8, č. 5.)
Dále dochází na venkov ě ke st řetu zájmu mezi rekreanty a starousedlíky. Lidé, kteří využívají venkov k rekreaci, se snaží zachovat jeho p ůvodní charakter, a díky tomu se ve venkovských oblastech zachránilo mnoho p ůvodních dom ů, což p řisp ělo k udržení celistvosti zastav ěného území a k udržení struktury venkovských sídel. Oproti tomu starousedlíci se snaží modernizovat svá obydlí a venkov tak ztrácí sv ůj p ůvodní charakter. Proto v dob ě socialismu dochází ke stavbám tehdejších „moderních vil“, obvykle s břízolitovou fasádou, zato rekreanti se snaží udržovat stavení v jeho p ůvodní podob ě. Po čet objekt ů individuální rekreace se dnes pohybuje kolem 430 000 37 a odhaduje se, že tém ěř 40 %38 Čech ů dnes vlastní tyto rekrea ční objekty.
36 VL ČKOVÁ, Andrea. Rekrea ční zázemí m ěsta Brna . Brno, 2010. str. 43. Diplomová práce. Masarykova univerzita. 37 VYSTOUPIL, Ji ří et al. Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990 - 2009. Urbanismus a územní rozvoj . 2010, ro č. 8, č. 5. 38 VL ČKOVÁ, Andrea. Rekrea ční zázemí m ěsta Brna . Brno, 2010. str. 41. Diplomová práce. Masarykova univerzita. 26
4.2 Prom ěny cestovního ruchu v ČR po roce 1989 se zam ěř ením na horský venkov V souvislosti s demokratizací režimu po roce 1989 došlo k procesu liberalizace ekonomického a spole čenského života ve m ěstech a ve venkovských oblastech. Otev řel se tím prostor k soukromému podnikání. Díky spole čensko-politickým, hospodá řským a kulturním transformacím rostl význam cestovního ruchu, čímž se významn ě zm ěnil také životní styl Čech ů a Slovák ů. Byla zrušena cestovní omezení a lidé se snadno mohli dostat do zemí západní Evropy, které byly p řed rokem 1989 v rámci cestovního ruchu obtížn ě p řístupné. Výjezdový cestovní ruch vzrostl mezi léty 1988 a 1991 o 442,2 % a v roce 1996 s rekordním po čtem výjezd ů našich ob čan ů do zahrani čí o 760 %. 39 Výrazn ě se zvýšil po čet cestovních kancelá ří, který je odhadován na za čátku 90. let na 3 000. 40 Do roku 1989 existovalo u nás pouze 11 41 cestovních kancelá ří, které byly ve vlastnictví státu nebo družstva.
Od centráln ě plánovitého řízení cestovního ruchu došlo v České republice k uvoln ění těchto pravidel a cestovní ruch byl pln ě privatizován. Nov ě se vyzna čuje zvýšenou mobilitou, flexibilitou a individualitou, výrazn ě se podílí na procesu transformace české krajiny. Venkovský prostor je po roce 1990 velmi významný pro oblast tuzemského cestovního ruchu. Nové formy rekreace ve venkovských lokalitách jsou výsledkem p řechodu spole čnosti od fordismu k postfordismu.42
Dnes je rozvoj cestovního ruchu pod řízen p ředstavám a možnostem, které jsou zabezpe čovány na krajské a lokální úrovni, čímž vznikají nové nástroje a nositele politiky cestovního ruchu, které mají cestovní ruch v ČR navrátit k pom ěrům panujícím v cestovním ruchu již více než sto let v západní Evrop ě. Jako nástroje a nositele politiky cestovního ruchu u nás m ůžeme uvést nap ř. státní a krajské politiky, jejich koncepce a programy rozvoje cestovního ruchu, organizace a činnost turistických region ů a oblastí, znovuzakládání turistických spolk ů a organizací na národní, regionální a lokální úrovni, nová role m ěst a obcí v podpo ře cestovního ruchu a významná podpora cestovního ruchu z různých fond ů EU.
Zm ěny ve vývoji organizace nového cestovního ruchu v ČR zahájil proces privatizace trvající 15 let, a to od roku 1991 do roku 2006 a byl zahájen schválením zákona o malé privatizaci
39 ŠÍP, Ji ří. Rozvoj cestovního ruchu v ČR po roce 1989. Časopis COT Business [http://www.cot.cz/]. 2012 [cit. 2014-12-16]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/99_03/3_statistika2.htm 40 HORÁKOVÁ, Hana. Post-Communist Transformation of Tourism in Czech Rural Areas: New Dilemmas . Univerzita Pardubice, 2010 41 VYSTOUPIL, Ji ří et al. Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990 - 2009. Urbanismus a územní rozvoj . 2010, ro č. 8, č. 5. 42 HORÁKOVÁ, Hana. Post-Communist Transformation of Tourism in Czech Rural Areas: New Dilemmas . Univerzita Pardubice, 2010 27 v roce 1991. 43 Díky tomuto zákonu byla postupn ě navrácena znárodn ěná za řízení p ředevším základní infrastruktury cestovního ruchu do rukou podnikatelských subjekt ů, týkalo se to především menších ubytovacích, pohostinských a restaura čních za řízení. Podle Vystoupila a kol. se z více než čty ř tisíc ubytovacích za řízení v ČR polovina navrátila fyzickým osobám, zhruba desetina obcím a m ěst ům a zbytek zhruba 40 % byla transformována na soukromá v rámci velké privatizace. 44 Dalším výrazným zásahem do rozvoje cestovního ruchu byla velká privatizace v období let 1993 – 2000, která se týkala významn ějších za řízení infrastruktury cestovního ruchu, jednalo se zejména o hotely, láze ňská za řízení, za řízení podnikové a výb ěrové rekreace ROH a vybraná sportovn ě-rekrea ční infrastruktura. 45 Asi z 85 % tato za řízení privatizovaly soukromé podnikatelské subjekty, zbytek p řipadl obcím, a to především m ěst ům. 46 Za nejv ětší privatizaci v oblasti cestovního ruchu m ůžeme považovat privatizaci podnikových objekt ů a výb ěrov ě rekrea čních objekt ů ROH, které m ěly kapacitu kolem 200 tisíc l ůžek. Tyto objekty p řešly tém ěř z 80 % do soukromého vlastnictví, 10 % zůstalo dodnes v majetku našich odborových organizací a dalších 10 % zchátralo a bylo ur čeno k likvidaci. 47
S privatizací podnikových rekrea čních míst a výb ěrových rekrea čních míst ROH dochází k postupnému zániku vázaného cestovního ruchu a v důsledku toho také dochází ke zm ěnám organizace zp ůsobu trávení volného času. Na po čátku devadesátých let se domácí cestovní ruch t ěšil velké oblib ě, ale byl negativn ě ovlivn ěn m ěnovou krizí v roce 1997, která stála za úpadkem domácího cestovního ruchu. 48 Po zlepšení ekonomické situace sice rostly výdaje na zahrani ční cesty, které byly u nás čím dál více ve v ětší oblib ě, avšak k oživení domácího cestovního ruchu nedošlo. Za tento vývoj m ůže z velké části kvalita ubytovacích za řízení, která neodpovídala požadavk ům domácích turist ů.
43 VYSTOUPIL, Ji ří et al. Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990 - 2009. Urbanismus a územní rozvoj . 2010, ro č. 8, č. 5. 44 VYSTOUPIL, Ji ří et al. Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990 - 2009. Urbanismus a územní rozvoj . 2010, ro č. 8, č. 5. 45 Tamtéž 46 Tamtéž 47 VYSTOUPIL, Ji ří et al. Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990 - 2009. Urbanismus a územní rozvoj . 2010, ro č. 8, č. 5. 48 Tamtéž 28
Obrázek 4: Vývoj po čtu zahrani čních a domácích host ů v HUZ mezi lety 1989–2008 (Zdroj: VYSTOUPIL, Ji ří et al. Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990 - 2009. Urbanismus a územní rozvoj . 2010, ro č. 8, č. 5.)
Zahrani ční návšt ěvnost byla po roce 1989 typická svou koncentrací do kulturn ě-historických, láze ňských a nákupních center, jednalo se p ředevším o m ěstské lokality. Domácí cestovní ruch byl u nás rozptýlený, lidé preferovali p řírodní lokality v českých a moravských horách a u vybraných vodních ploch. Návšt ěvnost t ěchto st ředisek, především v letní sezón ě, byla v 90. letech rok od roku menší z d ůvodu v ětší poptávky domácích turist ů po zahrani ční dovolené, hlavn ě u mo ře. D ůležitým faktorem ve využívání t ěchto st ředisek je jejich umíst ění na území ČR. Nap říklad st řediska nacházející se v blízkosti dob ře vybavených lyža řských center m ěla výhodu. Domácí cestovní ruch se za čal orientovat hlavn ě na zimní dovolenou, což se odrazilo ve vývoji ubytovacích za řízení v horských oblastech, která se dále rozvíjela jako lyža řská st řediska. Rozvíjela se p ředevším horská st řediska v Krkonoších, Jizerských horách a na Šumav ě a t ěžila hlavn ě ze zahrani ční poptávky N ěmeckých a Nizozemských turist ů, domácích turist ů zejména z pražské aglomerace. Moravská horská st řediska nem ěla tak silné ekonomické zázemí jako st řediska v Čechách, což zp ůsobovalo jejich stagnaci. V posledních n ěkolika letech m ůžeme pozorovat oživení st ředisek na Morav ě s tím, že se orientují na provozování zimních sport ů.
Jelikož tém ěř všechna rekrea ční st řediska byla v 90. letech privatizována, došlo u nás k novému p řístupu v jejich využívání. Po roce 1989 se vlastníci rekrea čních st ředisek dostali v důsledku restrukturalizace našeho hospodá řství do ekonomických a finan čních potíží a snažili se tuto nep říznivou situaci řešit tím, že se zbavovali všech za řízení nevýrobního charakteru jejich prodejem, p řevážn ě soukromým zájemc ům. Tím došlo k tomu, že podstatná
29
část podnikových rekrea čních za řízení p řešla do soukromého vlastnictví konkrétních majitel ů a tito je bu ď nadále provozují, anebo je z důvodu nerentability uzav řeli a objekty postupn ě chátrají.
Jelikož se velká část podnikových rekrea čních objekt ů a výb ěrových rekrea čních objekt ů ROH nacházela v horských venkovských oblastech, privatizace t ěchto za řízení se také projevila na chodu samotného venkova. Služby nacházející se v obci (pohostinská za řízení, obchody s potravinami ad.), které byly závislé na dostate čné návšt ěvnosti výše zmi ňovaných ubytovacích za řízení, se za čaly potýkat s existen čními problémy v důsledku úpadku zájmu o tato rekrea ční za řízení. Jednotlivé horské venkovské obce se tak musely za čít po roce 1989 samy starat o svou existenci a snažily se zatraktivnit obec tak, aby nalákaly mnoho turist ů. V první rad ě se obce snažily nalákat investory, kte ří by jim pomohli zvýšit atraktivitu pomocí nových rekrea čních za řízení. D ěje se tak formou rekonstrukcí bývalých ubytovacích za řízení, ve kterých jsou budovány wellness centra a také je v poslední dob ě trendem výstavba golfových h řiš ť, hlavn ě v podhorských venkovských oblastech. Dále se investo ři zam ěř ují na lyža řská st řediska, která po roce 1989 zaznamenala významnou rekonstrukci. Tato nová rekrea ční vybavení mají nalákat dostatek turist ů do obcí v horských a podhorských venkovských oblastech.
30
5 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA MIKROREGTIONU OSTRAVICE V této kapitole autor vymezil zkoumanou oblast, kde pro lepší orientaci byla vytvo řena mapa mikroregionu s jeho přilehlými vesnicemi a m ěsty. Dále v této kapitole je pro lepší pochopení zkoumané problematiky stru čně shrnut historický vývoj území, jeho p řírodní podmínky a socioekonomická charakteristika. Pro zpracování následujících podkapitol byla použita dostupná regionální literatura zabývající se historií vzniku zkoumaného území, odborná literatura zabývající se přírodní charakteristikou ČR, dále byla využita data z historického lexikonu obcí, ze statistického lexikonu obcí, ze SLDB a z internetových stránek Českého statistického ú řadu. Také bylo osloveno pro získání některých dat regionální pracovišt ě Českého statistického ústavu v Ostrav ě. Všechna data byla zpracována formou tabulek nebo graf ů.
5.1 Vymezení území Mikroregion Ostravice se nachází v Moravskoslezském kraji v okrese Frýdek–Místek, spadá do správního obvodu ORP (obec s rozší řenou p ůsobností) a pod POÚ (pov ěř ený obecní ú řad) Frýdlant nad Ostravicí. Tento mikroregion jsem územn ě vymezil katastry následujících obcí: Ostravice, Čeladná, Kun čice pod Ond řejníkem, Bílá a Staré Hamry. Hranice mikroregionu tvo ří státní a krajskou hranici. Jih mikroregionu tvo ří část státní hranice se Slovenskem, část západní hranice mikroregionu hrani čí se Zlínským krajem a část s SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm, východní část potom sousedí s SO ORP Frýdek-Místek, kdy část této hranice tvo ří nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd Lysá hora (1323 m n. m.) a severní část mikroregionu tvo ří hranice obce Ostravice.
Celková rozloha obcí mikroregionu se podílí 20 % na celkové rozloze okresu Frýdek–Místek a po čet obyvatel zde činí 8 027, kdy podíl na celkovém po čtu obyvatel okresu Frýdek–Místek je pouhých 3,8 %. 49 Velkou členitost mikroregionu tvo ří Moravskoslezské Beskydy, které se vyzna čují hlubokým za říznutím říčních údolí a vysokou intenzitou horských h řbet ů. Severním sm ěrem p řechází mikroregion do údolí, které se nachází mezi horami Smrk, Kn ěhyn ě, Skalka a Lysá hora, v kterém leží obce tvo řící hlavní centrum mikroregionu, a to jsou Kun čice pod Ond řejníkem, Čeladná a Ostravice. Nejvyšším bodem území je Lysá hora, naopak nejnižším je místo, kde řeka Ostravice opouští vymezené území (obec Ostravice).
49 Český statistický ú řad [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ 31
Většina mého zkoumaného území spadá pod CHKO Beskydy, které je se svou rozlohou 1160 km 2 nejv ětší v České republice. 50 V CHKO Beskydy se nachází celkem 50 maloplošných chrán ěných území, p řekrývá se s mezinárodn ě významným pta čím územím (IBA) a s chrán ěnou oblastí p řirozené akumulace vod. Krom ě toho je CHKO Beskydy také významným nadregionálním rekrea čním centrem, sousedí s Polskem a Slovenskem, a také se nachází v blízkosti mezinárodního letišt ě Leoše Janá čka v Mošnov ě. Díky tomuto p řírodnímu potenciálu má mikroregion Ostravice velkou možnost v rozvoji cestovního ruchu, který zde mohou využívat domácí i zahrani ční turisté.
Jelikož se tato oblast nachází p ředevším v horské oblasti, je jasné, že mikroregion Ostravice nejvíce pokrývají lesní pozemky a travní porosty, které dohromady zabírají skoro 90 % území. Orná p ůda se na celkovém charakteru území podílí z 3 %, z toho 94 % orné p ůdy se nachází v obcích Kun čice pod Ond řejníkem, Čeladná a Ostravice a zbylých 6 % je na území obcí Bílá a Staré Hamry. Z toho m ůžeme vydedukovat, kde je také nejv ětší koncentrace obyvatelstva. Podíl zastav ěných ploch na celkovém charakteru území činí 0,6 %, z toho 80 % je op ět na území obcí Ostravice, Čeladná, Kun čice pod Ond řejníkem a zbylých 20 % je v obcích Staré Hamry a Bílá. Vodní plochy se podílí 1,9 % na celkovém území. Nejv ětší podíl má na tom vodní nádrž Šance, která se nachází na katastru obce Staré Hamry a tvo ří skoro 70 % celkových vodních ploch v mikroregionu Ostravice.
50 Správa CHKO Beskydy. Agentura ochrany p řírody a krajiny [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://beskydy.ochranaprirody.cz/ 32
Obrázek 5: Vymezení mikroregionu Ostravice (Zdroj: Arc ČR 500, vlastní úpravy)
33
5.2 Historická skica Osídlení vymezeného regionu se datuje od poloviny třináctého století v okolí řeky Ostravice. Hlavní vlna osídlení probíhala od konce 15. století51 v podob ě tzv. valašské kolonizace, kdy zde docházelo k vymycování les ů a následnému chovu ovcí. Obce mikroregionu Ostravice náležely Hukvaldskému panství. Díky nalezištím železné rudy v Beskydech, velkým zásobám dřeva a dostatku vodní energie, byl region jako stvo řený pro vybudování d řevouhelných vysokých pecí na výrobu železa a pozd ěji s tím souviselo vybudování hamr ů pro výrobu kujné oceli, která se mohla dále zpracovávat. V letech 1618–1620 vznikly na frýdlantském katastru železárny a v posledních letech t řicetileté války byly založeny hamry. 52 V roce 1675 byly zmodernizovány a Frýdlant se stal jedním z významných moravských hutních center, což se také projevilo na rozvoji blízkých obcí. 53 V roce 1679 byla postavena pec na výrobu železa v Čeladné, která byla hlavním zásobitelem železné rudy pro frýdlantské hut ě.54 Pozd ěji zde byla také vybudována slévárna a kuplová pec na výrobu litinových kamen. Ve Starých Hamrech byl v roce 1638 postaven hamr, podle kterého obec dostala název. Stejn ě tak byly vybudovány čty ři hamry na Ostravici v první polovin ě devatenáctého století, které byly funk ční do konce 20. let dvacátého století. Krom ě železáren byla ve Frýdlantu ve druhé polovin ě 17. a v 18. století zavedena ru ční výroba papíru. 55 Díky t ěmto továrnám nabízela oblast, kde se nacházely obce Frýdlant, Ostravice, Čeladná, Kun čice pod Ond řejníkem a Staré Hamry dostatek pracovních míst, což se odrazilo také v po čtu obyvatel, který se pohyboval při prvním s čítání v každé zmín ěné obci kolem dvou tisíc. Negativn ě se bohužel na regionu podepsaly války, kv ůli kterým byl na konci 18. století vy čerpán a docházelo zde k řad ě selských povstání. Známou postavou této oblasti byl zbojník Ondráš, který bojoval spolu s dalšími zbojníky proti vrchnosti. K dalším spor ům na tomto území došlo po první sv ětové válce o hranici mezi Čechy a Poláky, kdy Poláci si nárokovali území až po řeku Ostravici, která m ěla tvo řit hranici mezi Československem a Polskem. Poho ří Beskyd také sehrálo důležitou roli ve druhé sv ětové válce, kdy bylo jedním z hlavních center protihitlerovského odboje.
51 Strategický plán mikroregionu Frýdlantsko - Beskydy. T řanovice, 2008. Dostupné z: http://www.frydlantno.cz/wrs/addons/file/verejna-sprava/mikroregion/strategicky-plan.pdf 52 Strategický plán mikroregionu Frýdlantsko - Beskydy. T řanovice, 2008. Dostupné z: http://www.frydlantno.cz/wrs/addons/file/verejna-sprava/mikroregion/strategicky-plan.pdf 53 Tamtéž 54 BOGAR, Karel. Čtení o Čeladné. Frýdek – Místek: Okresní vlastiv ědné muzeum, 1989 str. 11 55 Strategický plán mikroregionu Frýdlantsko - Beskydy. T řanovice, 2008. Dostupné z: http://www.frydlantno.cz/wrs/addons/file/verejna-sprava/mikroregion/strategicky-plan.pdf 34
V období mezi sv ětovými válkami, z důvodu neschopnosti konkurovat ostravským železárnám, byly hutní provozy postupn ě zastavovány na Čeladné, Ostravici a ve Starých Hamrech. Mikroregion Ostravice za čal být v první a druhé polovin ě 20. století vyhledávanou turistickou oblastí, kterou navšt ěvoval také básník Petr Bezru č. Území navšt ěvovali především obyvatelé Ostravské aglomerace a Frýdku–Místku. Na území mezi obcemi Čeladná a Kun čice pod Ond řejníkem byly už v roce 1902 vybudovány dokonce lázně pro rekonvalescenci ostravských horník ů.56 S rozvojem rekreace v mikroregionu Ostravice zde byly vybudovány v období první republiky majetnými Ostravany vily na letní i zimní dovolenou. V druhé polovin ě dvacátého století si zde lidé také hojn ě stav ěli chaty ur čené k letní rekreaci, odbory zde budovaly svá rekrea ční st řediska a firmy a instituce si zde stav ěly objekty pro rekreaci. Po roce 1989 si mikroregion i nadále zachoval své rekrea ční využití, ale ne už tak ve velké mí ře jako p řed rokem 1989. Do regionu za čali investovat soukromí investo ři, kte ří tak cht ějí oživit rekrea ční využití této oblasti, s tím souvisí výstavba rekrea čních za řízení a developerských objekt ů, s kterou tak úpln ě nesouhlasí p ůvodní obyvatelstvo a dochází zde ke spor ům mezi investory a starousedlíky.
5.3 Přírodní podmínky Mikroregion Ostravice se nachází v provincii Západních Karpat a v subprovincii Vn ější Západní Karpaty. Většina území spadá do geomorfologického celku Moravskoslezské Beskydy, který je sou částí oblasti Západní Beskydy, a na severozápad ě mikroregionu zde část území tvo ří geomorfologický celek Podbeskydská pahorkatina, který je sou částí oblasti Západobeskydské podh ůř í. 57
Moravskoslezské Beskydy jsou rozd ěleny údolím řeky Ostravice, která protéká mikroregionem, na podcelek Radhoš ťskou hornatinu (západním sm ěrem) a na podcelek Lysohorskou hornatinu (východním sm ěrem). Jih Moravskoslezských Beskyd tvo ří podcelek Kloko čovská hornatina. Z geologického hlediska jsou Moravskoslezské Beskydy mladým pásemným poho řím a pat ří do území karpatského flyšového pásma, které vzniklo sedimentací materiálu na dno m ělkého mo ře ve druhohorách. Na konci druhohor a v třetihorách bylo p ři alpinském vrásn ění flyšové pásmo vyzdvihnuto a nasunuto na Český masiv. 58
56 ADAMOVÁ, Andrea. Léka ř lidumil. Budišov nad Budišovkou: Moravská expedice, 2009. str. 12 57 Geomorfologická mapa ČR. Národního geoportálu INSPIRE [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z:http://geoportal.gov.cz/web/guest/map 58 DEMEK, Jaromír. Geomorfologie českých zemí . Praha: Československé akademie v ěd, 1965. 35
Podbeskydská pahorkatina je tvo řena převážn ě k řídovými a paleogenními flyšovými horninami podslezské a slezské jednotky vn ější skupiny p říkrov ů a dalšími horninami jiné geneze. 59 Na území mikroregionu Ostravice zasahují dva podcelky Podbeskydské pahorkatiny a to Štramberská vrchovina, kde na vymezeném území se nachází její nejvyšší vrchol Skalka (964 m n. m.) a Frenštátská brázda, která odd ěluje Štramberskou vrchovinu od Moravskoslezských Beskyd.
Podle Quittovy klimatologické klasifikace za období 1961-2000 vymezené území spadá do dvou jednotek mírn ě teplé klimatické oblastí MW1, MW7 a do dvou jednotek chladné klimatické oblasti C6 a C7. Mírn ě teplé oblasti se nacházejí na severu mikroregionu, kdy nejsevern ější oblastí je jednotka MW7, pro tuto jednotku je charakteristické léto normáln ě dlouhé, mírné, mírn ě suché, p řechodné období krátké s mírným jarem a mírn ě teplým podzimem, zima normáln ě dlouhá, mírn ě teplá, suchá až mírn ě suchá s krátkým trváním sn ěhové pokrývky. 60 Druhá jednotka MW1 klimatické mírn ě teplé oblasti se nachází částe čně na území obcí Staré Hamry a Bílá a je obklopena chladnou oblastí C7. Pro MW1 je charakteristické léto krátké, mírné až mírn ě chladné a vlhké, p řechodné období velmi dlouhé s mírn ě chladným jarem a mírným podzimem, zima normáln ě dlouhá, chladná, suchá až mírn ě suchá s dlouhým trváním sn ěhové pokrývky. 61 Severn ěji se na území nachází z chladné klimatické oblasti jednotka C7, pod kterou spadá v ětšina mikroregionu. C7 se vyzna čuje velmi krátkým až krátkým létem, mírn ě chladným a vlhkým, p řechodné období je dlouhé s mírn ě chladným jarem a mírným podzimem, zima dlouhá, mírná, mírn ě vlhká s dlouhým trváním sn ěhové pokrývky.62 Poslední chladnou jednotkou klimatické oblasti je jednotka C6, která se nachází kolem území hory Smrk. Pro tuto jednotku je charakteristické léto velmi krátké až krátké, mírn ě chladné, vlhké až velmi vlhké, p řechodné období dlouhé s chladným jarem a mírn ě chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírn ě chladná vlhká, s dlouhým trváním sn ěhové pokrývky.63
59 DEMEK, Jaromír a Peter MACKOV ČIN. Hory a nížiny: Zem ěpisný lexikon ČR. Brno: AOPK, 2006. ISBN 8086064999. 60 Klimatické oblasti Česka: klasifikace podle Quitta za období 1961 - 2000 . Praha, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80-244-2813-0. 61 Tamtéž 62 Tamtéž 63 Klimatické oblasti Česka: klasifikace podle Quitta za období 1961 - 2000 . Praha, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80-244-2813-0. 36
Významným klimatickým faktorem jsou zde srážky, hlavn ě dešt ě v letních m ěsících a v zim ě sn ěhové srážky. Pr ůměrný ro ční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 1000 mm až 1400 mm na metr čtvere ční. 64
CH 6 CH 7 MW1 MW7 Po čet letních dn ů 10 - 30 10 - 30 20 - 30 30 - 40 Po čet dn ů s pr ůměrnou teplotou 10 °C a více 120 - 140 120 - 140 120 - 140 140 - 160 Po čet mrazových dn ů 140 - 160 140 - 160 160 - 180 110 - 130 Po čet ledových dn ů 60 - 70 50 - 60 40 - 50 40 - 50 Pr ůměrná teplota v lednu °C -4 až -5 -3 až -4 -5 až -6 -2 až -3 Pr ůměrná teplota v červenci °C 14 - 15 15 - 16 15 - 16 16 - 17 Pr ůměrný po čet dn ů se srážkami 140 - 160 120 - 130 120 - 130 100 - 120 Pr ůměrný po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou 120 - 140 100 - 120 100 - 120 60 - 80 Pr ůměrný po čet dn ů zamra čených 150 - 160 150 - 160 120 - 150 120 - 150 Pr ůměrný po čet dn ů jasných 40 - 50 40 - 50 40 - 50 40 - 50 Obrázek 6: Vybrané klimatologické charakteristiky jednotlivých klimatických jednotek podle E. Quitta za období 1961–2000 (Zdroj: Klimatické oblasti Česka: klasifikace podle Quitta za období 1961 - 2000 . Praha, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80-244-2813-0.)
Hlavními toky mikroregionu Ostravice jsou řeky Ostravice a Čeladenka, která je levostranným p řítokem Ostravice. Řeka Ostravice vzniká soutokem Černé a Bílé Ostravice a tvo ří z části historickou zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem. Ostravice se p ři vydatných srážkách rozlévá ze svého koryta a zp ůsobuje tak n ěkdy hospodá řské škody. Ostravice spolu s tokem Řečice se vlévá do vodní nádrže Šance, která byla vybudována v letech 1964–1969. 65 Tato nádrž je vybudována za ú čelem zásobování obyvatelstva pitnou vodou, ochranou p řed povodn ěmi, nalepšování pr ůtok ů v řece Ostravici, dále slouží jako zásobárna vody pro pr ůmysl a v její hrázi je zabudována také vodní elektrárna. 66 Vznik této přehrady m ěl dopad na prom ěnu tehdejší krajiny do dnešní podoby, byla zaplavena část obce Staré Hamry, která ležela v údolí, kterým vedla železnice až do obce Bílá. Posledním významn ějším tokem je Frýdlantská Ond řejnice, tekoucí obcemi Kun čice pod Ond řejníkem a Čeladná, která se vlévá do Ostravice. Zmín ěné vodní toky pramení v CHKO Beskydy a zárove ň v chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod. 67 Kdysi byly využívány také ke
64 Atlas podnebí Česka. Praha-Olomouc: ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2007. ISBN 9788086690261. str. 68 65 Šance. Povodí Odry státní podnik [www.pod.cz]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.pod.cz/stranka/sance.html 66 Tamtéž 67 Ostravice. Povodí Odry státní podnik [www.pod.cz]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z:http://www.pod.cz/projekty/flora_a_fauna/Viteze/ostravice_cela.html 37 splavování dříví. Dnes se po řádá na Ostravici n ěkolikrát do roka v rámci sportovních závod ů kanoistika.
Jelikož se v ětšina mého zkoumaného území nachází v CHKO Beskydy, je zde proto velké zastoupení maloplošných chrán ěných území. V CHKO Beskydy leží celkem 50 maloplošných chrán ěných území a některá z nich se také nachází v mikroregionu Ostravice. Na území obcí mikroregionu Ostravice m ůžeme najít následující maloplošná chrán ěná území. Na území obce Kun čice pod Ond řejníkem se nachází p řírodní rezervace (dále PR) Skalka a PR Les Na Rozdílné. Na území obce Čeladná se nachází národní p řírodní rezervace (dále NPR) Kn ěhyn ě – Čert ův mlýn, PR Klíny, PR v Podolankách a p řírodní památka (dále PP) Kn ěhy ňská jeskyn ě. Na území obce Ostravice se nachází NPR Mazák, PR Mazácký Grúnik, PR Smrk, PR Malý Smrk, PR Bu čací potok a PP Koryto řeky Ostravice. Na území obce Staré Hamry se nachází PR Studen čany, PR Draplavý, PR Poled ňany a PP Podgrú ň. Na území obce Bílá se nachází NPR Salajka a PP Lišková. Všechny zmín ěná maloplošná území se nacházejí v CHKO Beskydy krom ě PP Koryto řeky Ostravice, PR Skalka a PR Les Na Rozdílné. Při návšt ěvě n ěkterých z těchto chrán ěných maloplošných území m ůžeme narazit na tuto horskou lesní faunu: tet řev hlušec, rys ostrovid, mlok skvrnitý, vydra říční a medv ěd hn ědý.
38
Obrázek 7: Maloplošná chrán ěná území v mikroregionu Ostravice (Zdroj: www.Geoportal.gov.cz, vlastní zpracování)
Díky tomu, že se mikroregion Ostravice nachází v chrán ěné krajinné oblasti, je zde ovzduší a přírodní prost ředí minimáln ě zne čišt ěné. Nebylo tomu tak však do konce 90. let, kdy zde byly ni čeny velké plochy les ů díky kyselým deš ťů m, které byly zp ůsobeny škodlivinami v ovzduší pocházejících z Ostravska a Polska. Po roce 1990, kdy došlo k útlumu t ěžkého pr ůmyslu na Ostravsku, se kvalita ovzduší a životního prost ředí v CHKO Beskydy výrazn ě zlepšila, ale i dnes je zde možné vid ět poz ůstatky této doby v podob ě mrtvých strom ů, které byly zni čeny kyselými dešti. Zhoršenou kvalitu ovzduší m ůžeme dnes zaznamenat v údolí, v kterém se nacházejí obce Čeladná, Kun čice pod Ond řejníkem a Ostravice, kde se rozptýlené emise atmosférických škodlivin z oblasti ostravské pr ůmyslové aglomerace rozši řují podél severovýchodní strany podh ůř í Beskyd. Krom ě tohoto zne čišt ění m ůže také za stav ovzduší ve zmín ěných obcích bodové zne čist ění (topení pevným palivem).
39
5.4 Socioekonomický vývoj
V této kapitole budou shrnuty základní poznatky o popula čním vývoji mikroregionu Ostravice jak z dlouhodobého hlediska (dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel a dom ů), tak po roce 1989 (vývoj po čtu obyvatel, p řirozený a mechanický pohyb obyvatel, v ěková struktura obyvatel a ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle typu sektoru). Základním datovým zdrojem pro zpracování této podkapitoly byl Český statistický ú řad a všechna tato data byla následn ě zpracována v podob ě graf ů. Pro p ředstavení hlavních rozdíl ů v popula čním vývoji po roce 1989 byly zvoleny dv ě časové etapy (1991–2001 a 2001–2013), které p ři porovnání zaznamenaly výrazné zm ěny.
S rozvojem pr ůmyslu na Ostravsku v druhé polovin ě dvacátého století došlo k úbytku obyvatel v obcích mikroregionu. Nedostatek pracovních míst a zhoršující se životní úrove ň byly jedním z d ůvod ů především pro mladé lidi odejít do vysp ělejší pr ůmyslové Ostravy či Frýdku–Místku. Jak m ůžeme vid ět v obrázku 8, k nejv ětšímu úbytku obyvatel došlo v obcích mikroregionu od roku 1970 do roku 2001 a v pozd ějších letech se stav obyvatel za čal prudce navyšovat. Nejvíce obyvatel ubylo v obci Staré Hamry v důsledku stavby p řehradní nádrže Šance, kde centrum obce leželo práv ě v údolí, které bylo zatopeno. Z toho d ůvodu se muselo z obce vyst ěhovat p ře tisíc obyvatel, které obec nenávratn ě ztratila.
Zm ěna ve vývoji po čtu obyvatel nastala od roku 1991, kdy se po čet obyvatel v mikroregionu do ur čité míry ustálil až do roku 2001 a od tohoto roku za čaly zm ěny v rychlém nár ůstu obyvatelstva v obci Čeladná a Kun čice pod Ond řejníkem. Jak m ůžeme vid ět v obrázku 9, k nejvýrazn ějšímu nár ůstu od roku 2001 do roku 2013 došlo v obci Čeladná, kde p řibylo přes 500 obyvatel a dále v obci Kun čice pod Ond řejníkem, kde nár ůst obyvatel činí p řes 300. Obec Ostravice zaznamenala od roku 2000 úbytek obyvatelstva, který se však zastavil v roce 2005 a od té doby se stav po čtu obyvatel dostal zpátky na hodnotu z roku 1991. Tyto zmín ěné obce pat ří dnes mezi vyhledávané lokality pro bydlení především v okrese Frýdek–Místek, a proto zde m ůžeme pozorovat výše popsané zm ěny.
V obcích Bílá a Staré Hamry od roku 1991 nadále docházelo k úbytku obyvatelstva, který se zastavil v roce 2005 a od té doby stav obyvatel v těchto obcích stagnuje.
40
2750 2600 2450 2300 2150 2000 1850 1700 1550 1400 1250 1100 950 800
Počet obyvatel Počet 650 500 350 200 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
rok Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Ondřejníkem Čeladná
Obrázek 8: Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel v mikroregionu Ostravice (Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2001. Český statistický ú řad [online]. Praha, 2006 Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04)
2600 2400 2200 2000 1800 1600 1400 1200
Počet obyvatel 1000 800 600 400 200 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
rok Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Ondřejníkem Čeladná
Obrázek 9: Vývoj po čtu obyvatel v mikroregionu Ostravice v letech 1991-2013 (Zdroj: Databáze demografických údaj ů za Obce. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/cz/obce_d/index.htm)
Vývoj po čtu dom ů v mikroregionu Ostravice do roku 1950 úzce souvisel s vývojem po čtu obyvatel. To se však zm ěnilo v druhé polovin ě dvacátého století, kdy skoro ve všech
41 obcích mikroregionu p řevažoval úbytek obyvatel, kte ří se st ěhovali za prací do pr ůmyslové Ostravy, ale na po čtu dom ů se to nijak výrazn ě neprojevilo, ba naopak po čet dom ů i tak nadále rostl. Tito obyvatelé si však nechali své domy pro ú čely rekreace a tak je neposkytli ke koupi nov ě p říchozím obyvatel ům. I když se mnoho obyvatel st ěhovalo z mikroregionu pry č, nemalou část tvo řili práv ě p řist ěhovalí, kte ří si obvykle stav ěli nové domy, a proto zde po čet dom ů nadále rostl i p řesto, že byl celkový p řír ůstek obyvatelstva záporný. Také se zde projevila stavba p řehrady Šance, kdy si stav ěli původní obyvatelé Starých Hamer nové domy v okolních obcích. Dále se v mikroregionu projevila na po čtu dom ů stavba objekt ů ur čených pro vázanou rekreaci, které se zde hojn ě stav ěly v druhé polovin ě dvacátého století. Mezi lety 2001 a 2011 op ět m ůžeme pozorovat velký nár ůst po čtu dom ů, v důsledku nár ůstu po čtu obyvatel.
800 750 700 650 600 550 500 450 400
Počet domů Počet 350 300 250 200 150 100 50 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 rok Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Ondřejníkem Čeladná
Obrázek 10: Dlouhodobý vývoj po čtu dom ů v mikroregionu Ostravice (Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2001. Český statistický ú řad [online]. Praha, 2006 Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04)
Pro srovnání vývoje po čtu obyvatel v mikroregionu Ostravice s vývojem po čtu obyvatel v jiných územních celcích nám poslouží bazický index. Data byla použita z českého statistického ú řadu a porovnání mezi územními celky je od roku 1991 do roku 2013. Jak můžeme v grafu vid ět, vývoj všech čty ř zkoumaných celk ů byl od roku 1991 do roku 2000 skoro stejný, zm ěny nastaly v roce 2001, kdy se nám k řivky za jednotlivá území rozcházejí.
42
Mikroregion Ostravice zde výrazn ě p řevyšuje všechny celky, mírné zvyšování po čtu obyvatel za čalo už v roce 2002, ale až od roku 2006 je vid ět strmý nár ůst obyvatelstva, který v roce 2013 dosáhl více jak desetiprocentního nár ůstu obyvatel ve srovnání s rokem 1991. Tento znatelný nár ůst se samoz řejm ě projevil také na vývoji po čtu obyvatel v okrese Frýdek– Místek, který spole čně s Českou republikou má velmi podobný vývoj, kdy mezi roky 2000 a 2005 zaznamenaly tyto územní celky úbytek obyvatel, ale v roce 2006 je zde zm ěna v nár ůstu po čtu obyvatel, který se od roku 2010 drží na hranici od 1% do 2% p říbytku obyvatel ve srovnání s rokem 1991. Paradoxem je, že i když v okrese Frýdek–Místek obyvatel přibývá, v Moravskoslezském kraji dochází k výraznému úbytku, který za čal od roku 2000 a pokra čuje dodnes, kdy ve srovnání s rokem 1991 byl úbytek obyvatel v roce 2013 skoro 5%, což d ělá v absolutní hodnot ě tém ěř šedesát tisíc obyvatel, jelikož se mnoho lidí z tohoto kraje st ěhuje hlavně za prací do jiných kraj ů nebo za hranice České republiky.
112,0
110,0
108,0
106,0
% 104,0
102,0
100,0
98,0
96,0
94,0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
rok mikroregion Ostravice ČR Moravskoslezský kraj okres Frýdek - Místek
Obrázek 11: Porovnání vývoje po čtu obyvatel v mikroregionu Ostravice s jinými územními celky na základ ě bazického indexu (Zdroj: Český statistický ú řad [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/, vlastní zpracování) Pro strukturní charakteristiku obyvatel po roce 1989 jsem použil data za p řirozený a mechanický pohyb obyvatel. Mikroregion je zkoumán ve dvou dekádách, a to od roku 1991–2001 a od roku 2002–2013, kdy m ůžeme vid ět v druhé dekád ě nár ůst obyvatelstva hlavn ě díky kladného migra čního salda. Kladné migra ční saldo od roku 2001 výrazn ě převyšuje přirozený p řír ůstek, který je za celé zkoumané období záporný a kone čný celkový
43 přír ůstek se blíží od roku 2001 hodnotám migra čního salda. Z toho nám vyplývá, jak jsem již výše zmi ňoval, že mikroregion Ostravice je dobrou lokalitou pro bydlení a v důsledku toho se na celkovém p řír ůstku obyvatel podílí hlavn ě p řist ěhovalí, což jsou v ětšinou mladí lidé, kte ří zde zakládají rodiny. To se projevilo také na vývoji p řirozeného p řír ůstku, který se po dvaceti letech dostal na hodnotu -1, stejn ě jako tomu bylo v roce 1992. V roce 2005 m ůžeme vid ět výrazný propad celkového p řír ůstku, na tom má p ředevším zásluhu obec Ostravice, kdy se v tomto roce z obce odst ěhovalo skoro 150 obyvatel.
Při srovnání vývoje této strukturní charakteristiky mikroregionu s okresem Frýdek - Místek je vývoj p řirozeného a mechanického pohybu obyvatelstva srovnatelný. Naopak tomu je v případ ě Moravskoslezského kraje, kdy je zde jak p řirozený tak mechanický pohyb obyvatelstva v druhé dekád ě záporný.
170 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 -60 -70 -80
Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek
Obrázek 12: Vývoj p řirozeného p řír ůstku, celkového p řír ůstku a migra čního salda za období 1991-2013 (Zdroj: Databáze demografických údaj ů za Obce. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/cz/obce_d/index.htm)
Pro další srovnání strukturní charakteristiky obyvatel jsem použil vývoj obyvatelstva dle produktivity podle posledních t ří sčítání. Do p ředproduktivního obyvatelstva byli za řazeni obyvatelé ve v ěku 0–14 let, produktivní obyvatelstvo tvo ří v ěková skupina 15–64 let a poproduktivní obyvatelstvo je skupina ve v ěku 65 a více let. Podíl struktury obyvatelstva dle produktivity zaznamenaly větší zm ěny v roce 2001 v porovnání s předešlým SLDB, kdy
44 se v roce 2001 snížil podíl p ředproduktivního a poproduktivního obyvatelstva. Jelikož podíl předproduktivního obyvatelstva činil 19,5 % v roce 1991, v roce 2001 se to projevilo na zvýšení podílu produktivního obyvatelstva, za který mohou také nov ě p řist ěhovalí obyvatelé. Obyvatelstvo dle produktivity v roce 2001 a 2011 se nijak výrazn ě nem ění, m ůžeme pozorovat jen minimální zm ěny předproduktivního obyvatelstva, kdy se podíl t ěchto obyvatel snížil v roce 2011 v porovnání s rokem 2001 na celkovém stavu obyvatelstva o 1,1 % a podíl poproduktivního obyvatelstva se zvýšil o 1,4 %. Zm ěny ve struktu ře obyvatel podle produktivity budou v příštím s čítání obyvatel podle dosavadního vývoje po čtu obyvatel v mikroregionu pravd ěpodobn ě minimální. Okres Frýdek–Místek je s vývojem obyvatelstva podle této charakteristiky v porovnání s mikroregionem skoro srovnatelný.
14,2 68,4 17,4 2 0 1 1
15,3 68,7 16,0 2 0 0 1
19,5 55,5 25,0 1 9 9 1
% předproduktivní obyvatelstvo produktivní obyvatelstvo poproduktivní obyvatelstvo
Obrázek 13: Struktura obyvatelstva dle produktivity podle SLDB 1991, 2001 a 2011 (Zdroj: Český statistický ú řad . 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/; ČSÚ Ostrava kontaktní pracovišt ě)
Dále jsem použil pro srovnání strukturní charakteristiky obyvatelstva procentuální zastoupení ekonomicky aktivních obyvatel (dále EAO) do jednotlivých hospodá řských sektor ů. Do priméru jsem za řadil zem ědělství, lesnictví a vodní hospodá řství, do sekundéru pr ůmysl a stavebnictví a do terciéru obchod, dopravu, školství, zdravotnictví a další druhy služeb. Data byla použita ze SLDB za poslední t ři s čítací období, a to za rok 1991, 2001 a 2011. Jak si m ůžeme všimnout, podíl EAO v priméru od roku 1991 v mikroregionu Ostravice se dostal z hodnoty 21,9 % na 6,1 %. Před rokem 1989 hospoda řili se zem ědělskou p ůdou jednotná zem ědělská družstva (dále jen JZD) a státní statky, po roce 1989 se situace m ění a dochází k pomalému úpadku zem ědělství v mikroregionu. Dnes zem ědělskou p ůdu obd ělávají hlavn ě
45 drobní zem ědělci (nejvíce v Kun čicích pod Ond řejníkem), pouze ve Starých Hamrech existuje JZD, které se zabývá chovem masného skotu, výrobou mlé čných výrobk ů a provozuje agroturistiku 68 , na kterou se zam ěř ují poslední dobou také n ěkte ří drobní zem ědělci. Snižování podílu EAO v priméru a jeho zvyšování v terciéru je po roce 1989 ve všech postsocialistických státech srovnatelný. Tento jev je v důsledku zlepšování vysp ělosti ekonomiky státu a p řiblížení se tím vysp ělým stát ům západní Evropy.
Vysoká míra zam ěstnanosti v sekundéru, a to p ředevším v pr ůmyslu, je spojena s pr ůmyslovou historií mikroregionu. Jelikož byl mikroregion úzce spjat se železárnami ve Frýdlantu nad Ostravicí, m ůžeme proto čekat, že mnoho lidí pracujících v pr ůmyslovém odv ětví pracuje zrovna tam. Mezi sou časné nejv ětší pr ůmyslové podniky ve Frýdlantu nad Ostravicí pat ří GIFF, a. s., Lakum-Ktl, a. s. a Beskyd, spol. s r. o. zabývající se kovozpracujícím pr ůmyslem. V samotném mikroregionu se nenachází žádný v ětší pr ůmyslový podnik, poslední to byl Beskydské pily a.s. (zanikl v roce 2010), který zam ěstnával 122 zam ěstnanc ů. K mírnému snižování EAO v sekundéru dochází v důsledku celkového úpadku pr ůmyslu v Moravskoslezském kraji.
Zvýšení podílu EAO v terciéru je v mikroregionu Ostravice zp ůsobeno p ředevším jeho činnosti v oblasti nemovitostí a činnosti v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, opravy a údržby motorových vozidel. 69 Jelikož se mikroregion orientuje hlavn ě na cestovní ruch, mohlo by se zdát, že došlo po roce 1989 k výraznému navýšení podílu EAO v pohostinství a ubytování. Tomu však tak není, podíl EAO v pohostinství a ubytování se od roku 1991 nijak moc nem ění, jelikož byl mikroregion zam ěř en na cestovní ruch i p řed rokem 1989. Výrazný podíl na zam ěstnanosti v terciéru má školství a zdravotnictví. Nacházejí se zde mate řské školy, základní školy a také se zde do nedávna nacházela St řední škola zem ědělská a lesnická v obci Bílá, která po slou čení se St řední školou zem ědělskou ve Frýdku-Místku nadále p ůsobí jako odlou čené pracovišt ě k praktickému výcviku lesnických obor ů. Ze zdravotnických za řízení má zde nadregionální význam Beskydské rehabilitační centrum, což jsou lázn ě (bez statutu), které se zam ěř ují na lé čbu pohybového, nervového a ob ěhového ústrojí.
68 JZD Staré HAmry. Pro-Bio [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://pro-bio.cz/Farmar/JZD- STARE-HAMRY/ 69 TYLE ČKOVÁ, Šárka. Komplexní socioekonomická charakteristika obvodu pov ěř eného obecního ú řadu ve Frýdlant ě nad Ostravicí . Olomouc, 2006. Bakalá řská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. 46
Bohužel za poslední dv ě s čítání bylo u n ěkterých EAO nezjišt ěno jejich za řazení do hospodá řského sektoru, což by nám ješt ě více up řesnilo tyto údaje, jelikož podíl nezjišt ěných není zrovna malý.
6,1 33,2 49,9 10,8 2011
11,6 35,9 46,5 6,0 2001
21,9 38,3 39,8 0,0 1991
% primér sekundér terciér nezjištěno
Obrázek 14: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo mikroregionu Ostravice (Zdroj: Český statistický ú řad . 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/; ČSÚ Ostrava kontaktní pracovišt ě)
Vývoj míry nezam ěstnanosti v mikroregionu Ostravice byl porovnán s okresem Frýdek- Místek, Moravskoslezským krajem a Českou republikou. Data pro tuto problematiku byla získána z internetových stránek Ministerstva práce a sociálních v ěcí. Jelikož data po roce 2011 nejsou dostupná, byl graf míry nezam ěstnanosti sestaven pouze pro období 2001-2011. Vývoj míry nezam ěstnanosti v mikroregionu, jak m ůžeme vid ět na obrázku 15, má podobný pr ůběh jako v ostatních územních celcích. Nejnižší míra nezam ěstnanosti zde byla v roce 2008, což souvisí s otev řením automobilky Huyndai v obci Nošovice v témže roce. V roce 2009 míra nezam ěstnanosti strm ě stoupla ve všech zkoumaných územních celcích v důsledku dopadu celosv ětové hospodá řské krize. Moravskoslezský kraj pat ří mezi nejvíce postižené kraje z ČR nezam ěstnaností, což je zp ůsobeno hlavn ě útlumem pr ůmyslové činnosti a její restrukturalizací, a tak m ůžeme po čítat se zvýšenou mírou nezam ěstnanosti v mikroregionu i v dalších letech.
47
17,0 16,0 15,0 14,0 13,0 12,0 11,0 10,0 9,0 8,0
Míra nezaměstnanosti (%) 7,0 6,0 5,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok
mikroregion Ostravice okres Frýdek-Místek Moravskoslezský kraj ČR
Obrázek 15: Vývoj míry nezam ěstnanosti v mikroregionu Ostravice v porovnání s ČR, Moravskoslezským krajem a okresem Frýdek-Místek za období 2001–2011 (Zdroj: Statistiky nezam ěstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních v ěcí [www.mpsv.cz]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz)
48
6 SPECIFIKA REKREA ČNÍHO VYUŽITÍ MIKROREGIONU OSTRAVICE Moravskoslezské Beskydy mají široké možnosti rekreačního využití díky dobré geografické poloze, p řírodním podmínkám, řad ě krajinných, kulturních a dalších atraktivit pro krátkodobou i dlouhodobou rekreaci, která je zde p ředevším v zimních a letních m ěsících, tedy v hlavní sezón ě. Oblast je v hlavní sezón ě vhodná pro provozování lyža řských sport ů a různé formy turistiky, také nabízí mnoho kulturn ě-poznávacích aktivit, z části je využívána pro láze ňství, myslivost, rybolov, kdy tyto formy rekreace mohou být využívány i mimosezónu. I když má oblast potenciál v celoro čním využití, její mimosezónní využití nedosahuje zdaleka takové návšt ěvnosti jako v hlavní sezón ě.
Cestovní ruch v mikroregionu zaznamenal v posledních 15 letech zm ěny, které ovlivnily mikroregion v jeho dalším vývoji. Dlouhou dobu zde byla nedostate čně řešena problematika služeb a infrastruktury cestovního ruchu, což se negativn ě projevilo na návšt ěvnosti a také na celkovém rozvoji této horské oblasti.
Jak uvádí Jan Havrlant, mezi hlavní problémy, které ovliv ňují dynami čtější rozvoj oblasti v cestovním ruchu, pat ří nekomplexní a z velké části zastaralá materiáln ě technická základna cestovního ruchu, chyb ějící pot řebné dopl ňkové služby (kulturn ě-zábavní, sportovn ě rekrea ční, relaxa ční ad., v č. zábavních atraktivit pro d ěti), nedostatek finan čních prost ředk ů, úv ěrových možností a investi čních zdroj ů na financování modernizace a nového rozvoje rekrea čních st ředisek.70 Tyto nedostatky jsou do zna čné míry zap říčin ěny lokální politikou, malou podporou malého a st ředního podnikání a nedostate čnou podporou aktivit, spojených s rozvojem cestovního ruchu. 71 K rozvoji cestovního ruchu v této oblasti by přisp ělo také využívat objekty druhého bydlení ve volném cestovnímu ruchu.
V posledních deseti letech m ůžeme zaznamenat první zm ěny, které postupn ě odstra ňují výše zmín ěné nedostatky. Zejména v mikroregionu Ostravice za čali investovat do cestovního ruchu soukromí investo ři, kte ří se tak z této oblasti snaží ud ělat lukrativní centrum cestovního ruchu a také lukrativní centrum pro bydlení. Tím by se m ělo dosáhnout zvýšení turistického ruchu v této oblasti a dosáhnout jejího celoro čního využití.
70 HAVRLANT, Jan. Vývoj rekrea čních forem cestovního ruchu v oblasti Beskyd. In: Geografie, cestovní ruch a rekreace . Olomouc: P řírodov ědecká fakulta UP, 2005, s. 133-147. 71 Tamtéž 49
6.1 Hromadná ubytovací za řízení Od druhé poloviny 20. století se rozvíjela v horských a podhorských oblastech Moravskoslezských Beskyd výstavba podnikových rekrea čních st ředisek, odborá řských rekrea čních st ředisek a zotavoven, dále dochází zde také k rozvoji lyža řských st ředisek a k modernizaci infrastruktury pro lepší dostupnost rekreant ů do daných lokalit.
Podle ČSÚ je v mikroregionu Ostravice 59 hromadn ě ubytovacích za řízení (dále jen HUZ) s celkovou ubytovací kapacitou p řibližn ě 3 800 lůžek, čímž se podílí tém ěř 30 % na všech HUZ v okrese Frýdek–Místek. 72 Tím m ůžeme říct, že je mikroregion významným centrem cestovního ruchu jak v okrese Frýdek–Místek, tak v celém Moravskoslezském kraji. Nejvíce HUZ se v mikroregionu nachází v obci Ostravice (20 HUZ), potom v obci Bílá (12 HUZ), Čeladná (11 HUZ), Kun čice pod Ond řejníkem (9 HUZ) a v obci Staré Hamry (7 HUZ). 73 Konkrétní seznam HUZ v jednotlivých obcích m ůžeme vid ět v příloze 1.
Historie n ěkterých HUZ se datuje už na za čátku 20. století, kdy první chaty byly vybudovány Klubem českých turist ů, avšak většina t ěchto za řízení byla postavena nebo výrazn ě přebudována v dob ě od roku 1945 do roku 1989 jako podnikové rekrea ční objekty a výb ěrové rekrea ční objekty ROH. Mezi tyto objekty pat řily nap říklad: Hotel srdce Beskyd vybudován podnikem Železárny a drátovny Bohumín, penzion Sluní čko vybudován podnikem Slezan, hotel Montér přebudován Národním podnikem hutní Montáže (dnes hotel Sepetná), RS Pe řeje rekrea ční st ředisko Českých drah, chata Hlubina RS OKD, horský hotel Válcovny vybudován podnikem Válcovny plechu (dnes hotel Beltine forest). Dnes jsou všechny tyto zmín ěné objekty ve vlastnictví soukromých podnikatel ů.
Mezi kuriozitu v mikroregionu pat ří hotel Zlatý orel, který byl postaven v 19. století jako lovecký záme ček barona A. M. Rothschilda, majitele Vítkovických hutí, dále sloužil tento objekt ve 20. letech 20. století jako d ětská zotavovna zam ěstnanc ů Vítkovických železáren, po druhé sv ětové válce byl objekt ve vlastnictví Československých státních les ů, kterým sloužil jako ubytovna do roku 1989. 74 Po roce 1989 se vlastníkem záme čku stala soukromá firma, která ho zrekonstruovala a provozuje dodnes.
72 Hromadná ubytovací za řízení České republiky. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0802 73 Tamtéž 74 Hotel Zlatý orel [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.zlatyorel.cz/ostravice/ 50
HUZ v mikroregionu Ostravice v dob ě socialismu se t ěšila velké návšt ěvnosti, využívala se především pro letní a zimní rekreaci, ale i b ěhem celého roku sloužila pro víkendovou rekreaci. Dále byla využívána pro d ětské ozdravné pobyty a pro školní výlety. Jelikož je díky fyzickogeografickým podmínkám mikroregion Ostravice vhodný pro zimní sporty, byla proto u n ěkterých HUZ vybudována technická za řízení podporující zimní sporty jako nap ř. lanovky, sn ěžná d ěla apod. Cena za ubytování a ostatní poskytované služby byla pom ěrn ě nízká, nebo ť náklady spojené s provozem t ěchto za řízení byly hrazeny z prost ředk ů ROH a z prost ředk ů podnik ů, které tyto rekrea ční objekty vlastnily.
Obyvatelstvo Československé republiky se od roku 1945 do roku 1989 orientovalo převážn ě na tuzemské rekrea ční pobyty, a to z důvodu jejich dostupnosti a z důvodu omezených možností vycestovat do zahrani čí. Z toho d ůvodu došlo po roce 1948 k rozmachu tzv. odborá řské rekreace, která byla charakterizována hromadnými pobyty v rekrea čních za řízeních, která pat řila národním podnik ům a odborové organizaci. Výjezd do zahrani čí byl ztížen tím, že zájemce o vycestování musel žádat o devizový p říslib a musel mít souhlas vedení podniku, kde byl zam ěstnán. Vzhledem k nedostatku devizových prost ředk ů byly devizové p řísliby zna čně omezeny.
Po roce 1989 dochází ke zm ěně majetkových pom ěrů, protože v důsledku recese se celá řada firem dostala do ekonomických problém ů a byla nucena tato za řízení prodat soukromým podnikatel ům. Protože náklady na pobyt museli uhradit rekreanti v plné výši, nebo ť dotace ze strany podnik ů a odborového hnutí byly zrušeny, došlo ke zna čnému úbytku rekreant ů, kte ří tato za řízení využívali. Jelikož HUZ byla málo využívána, jejich provozovatelé (vlastníci) nem ěli dostatek finan čních prost ředk ů na to, aby je modernizovali a rekonstruovali. N ěkterá z nich byla v důsledku finan čních potíží jejich majitel ů i n ěkolik let mimo provoz, což vedlo k jejich znehodnocování.
Vesm ěs všechna hromadn ě ubytovací za řízení byla po roce 1989 využívána po celý rok, ale díky tomu, že u n ěkterých byla vybudována technická za řízení podporující zimní sporty, byla část HUZ více mén ě orientována na maximální vytížení b ěhem zimních m ěsíc ů. Proto také hromadn ě ubytovací za řízení v blízkosti lyža řského vleku má stálou klientelu a snaží se zvyšovat atraktivitu ubytování. V letním období rekreanti mohli provozovat cykloturistiku, pěší turistiku nebo mohli využívat rekrea ční zázemí jednotlivých HUZ, které i p řesto, že se nacházela v horské oblasti, disponovala venkovními bazény a jinými sportovními za řízeními.
51
V posledních deseti letech m ůžeme v mikroregionu zaznamenat zvýšenou aktivitu zam ěř enou na stavební úpravy a rekonstrukce t ěchto za řízení, na budování wellness za řízení a sportovních za řízení. Nejedná se pouze o HUZ v blízkosti lyža řských vlek ů, ale týká se to i ostatních. Wellness za řízení jsou velice vhodným dopln ěk letní i zimní rekreace a v p řípad ě nep říznivých klimatických podmínek. Proto n ěkteré hotely v poslední dob ě nabízejí tzv. wellness víkendy, které jsou čím dále více mezi lidmi v oblib ě a nejsou nijak tyto pobyty ovlivn ěny po časím. Jak již výše autor zmi ňoval, jelikož je díky fyzickogeografickým podmínkám mikroregion Ostravice protkán řadou sjezdovek a b ěžka řských tratí, p řevažuje zde využívání HUZ p ředevším v zimních m ěsících. S tím také souvisí výrazná rekonstrukce technického za řízení sjezdovek, která má sjezdovky p řiblížit jakémusi evropskému standardu. Pro p říklad uvedu rekonstrukci lanovky na Bílé, která má novou čty řseda čkovou lanovku. Rekonstrukce se netýká pouze lanovek, ale také technického za řízení, které umož ňuje zlepšit kvalitu sjezdových tratí, a také p ři teplotách kolem nuly a t ěsn ě pod nula stup ňů Celsia jsou schopni provozovatelé sjezdovek díky moderním technologiím zajistit um ělé zasn ěžování lyža řských svah ů, což prodlužuje zimní sezónu bez ohledu na teplotní výkyvy po časí.
Obrázek 16: Hotel Green Inn v Ostravici nacházející se v areálu golfového h řišt ě (Zdroj: vlastní foto)
Za posledních 25 let bylo v mikroregionu Ostravice postaveno celkem pět nových hotel ů, a to dva v obci Čeladná (hotel Prosper a Miura), jeden v obci Ostravice (hotel Green Inn) a dva hotely v rámci Beskydského rehabilita čního centra na Čeladné (Lé čebný d ům Golf a Apartmánový d ům Lara). Další hotely, které zde uvedu, vznikly na místech p ůvodních hotel ů nebo byly výrazn ě p řebudovány. Pat ří zde hotel Čeladenka na Čeladné, Ondraš ův dv ůr na Bílé, hotel Beltine forest a Zlatý orel na Ostravici. Všechny tyto nov ě vzniklé nebo výrazn ě p řebudované hotely pat ří mezi čty řhv ězdi čkové a nabízejí nadstandartní wellness centra, v případ ě Beskydského rehabilita čního centra nabídka láze ňských lé čebných pobyt ů. Nejpo četn ější kategorií jsou zde t říhv ězdi čkové hotely. N ěkteré z nich prod ělaly v posledních
52 letech také částe čné rekonstrukce, které byly zam ěř eny na budování wellness za řízení. V mikroregionu práv ě p řevažuje využívání t říhv ězdi čkových hotel ů, kde po čet p říjezd ů host ů byl v roce 2013 kolem 38 000 host ů75 . Na druhém míst ě v po čtu p říjezd ů host ů jsou čty řhv ězdi čkové hotely, které v roce 2013 hostily kolem 15 000 host ů76 .
6.1.1 Návšt ěvnost hromadných ubytovacích zařízení
Po čet p říjezd ů host ů do hromadn ě ubytovacích za řízení (dále jen HUZ) má od roku 2000 do roku 2013 kolísavé tempo. Jak můžeme níže na obrázku 17 vid ět, nejv ětší návšt ěvnost m ěla HUZ v roce 2003, kdy zde dosahovala skoro 90 000 host ů. Dále zde dosahoval po čet p říjezd ů host ů nad hranici 80 000 v roce 2004 a 2008. Za to nejmenší po čet p říjezd ů host ů byl v roce 2005, v ostatních letech se po čet p říjezd ů host ů držel v rozmezí 70 000–80 000.
90000
85000
80000
75000
Počet hostů 70000
65000
60000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 rok
Obrázek 17 : Vývoj po čtu p říjezd ů host ů do mikroregionu Ostravice za období 2000-2013 (Zdroj: Návšt ěvnost hromadných ubytovacích za řízení podle kategorie v obcích vybraného okresu. Český statistický úřad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU9010PU_OB2.10&vo=null)
Nejvíce se podílí na návšt ěvnosti HUZ samoz řejm ě domácí turisté, avšak podíl cizinc ů zde není v některých letech zrovna zanedbatelný. Nejv ětší po čet p říjezd ů cizinc ů zde byl v roce 2002, kdy se podíleli na celkovém po čtu příjezd ů host ů 17 %, dále zde bylo v ětší zastoupení cizinc ů v letech 2001 a 2011.
75 Hromadná ubytovací za řízení České republiky. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0802 76 Tamtéž 53
Nejvíce se podílí z jednotlivých obcí na po čtu p říjezd ů host ů obec Ostravice, do které v posledních letech jezdí více jak 30 000 host ů.77 Při srovnání t ěchto obcí došlo k výraznému poklesu po čtu p říjezd ů host ů v obci Čeladné, kdy se po čet p říjezd ů host ů v roce 2013 snížil na polovinu ve srovnání s rokem 2001. 78 Návšt ěvnost hromadn ě ubytovacích za řízení podle kategorie za jednotlivé obce mikroregionu Ostravice m ůžeme vid ět zpracován v příloze 2.
Na obrázku 18 je zpracován kartogram znázor ňující po čet p říjezd ů host ů na 100 trvale bydlících obyvatel jednotlivých obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Po čet p říjezd ů host ů na 100 obyvatel byl vypo čítán podle pr ůměrného ro čního p říjezdu po čtu host ů za období 2000– 2013 na po čet obyvatel jednotlivých obcí k 31. 12. 2013 . Do po čtu p říjezd ů host ů se řadí každá osoba (mimo personál a majitele za řízení), která využije služeb ubytovacího za řízení hromadného typu (k dispozici minimáln ě p ět pokoj ů a zárove ň deset l ůžek) k přechodnému ubytování v rámci cestovního ruchu. 79 Za každou obec byl ješt ě p řidán údaj o po čtu l ůžek v roce 2015. V obcích, kde tento údaj chybí, se zde nenacházejí žádná hromadná ubytovací za řízení. Jak m ůžeme vid ět, nejvíce p řipadá po čet příjezd ů host ů na 100 trvale bydlících obyvatel v obci Bílá, a to 4 326, v obcích Ostravice, Čeladná a Staré Hamry je to v rozmezí od 701–1500 host ů na 100 trvale bydlících obyvatel a nejmén ě po čet p říjezdu host ů za mikroregion Ostravice je v obci Kun čice pod Ond řejníkem. Proto, aby srovnávání výsledk ů výzkumu bylo objektivní, nezahrnul jsem do vymezeného území (mikroregionu Ostravice) obec Malenovice, i přesto že vykazuje 2211 p říjezd ů host ů na 100 trvale bydlících obyvatel. Malenovice do roku 1990 tvo řily městskou část Frýdlantu nad Ostravicí, tudíž její možnosti v oblasti rozvoje cestovního ruchu a poskytování služeb souvisejících s cestovním ruchem byly jiné než u obcí mikroregionu Ostravice. Zdroje poskytované m ěst ům a obcím na rozvoj cestovního ruchu byly v té dob ě rozdílné, což znamená, že Malenovice, které byly ješt ě sou částí města Frýdlant nad Ostravicí, m ěly možnost čerpat více pen ěz pro rozvoj cestovního ruchu.
Po čet l ůžek v obcích by m ěl vypovídat o po čtu přenocování host ů. I když v obci Čeladná je nejvyšší po čet l ůžek, po čet p řenocování je zde relativn ě nízký kolem 29 000 přenocování
77 Návšt ěvnost hromadných ubytovacích za řízení podle kategorie v obcích vybraného okresu. Český statistický úřad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU9010PU_OB2.10&vo=null 78 Návšt ěvnost hromadných ubytovacích za řízení podle kategorie v obcích vybraného okresu. Český statistický úřad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU9010PU_OB2.10&vo=null 79 Do české republiky jezdí mnohem více cizinc ů, než se b ěžn ě uvádí. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro- media/Tiskove-zpravy/2014/Do-Ceske-republiky-jezdi-mnohem-vice-cizincu,-nez 54 v roce 2013, za to v obci Ostravice, která disponuje o n ěco menším po čtem lůžek v porovnání s Čeladnou, se pohyboval po čet p řenocování v roce 2013 kolem 75 000. V ostatních obcích mikroregionu je pom ěr po čtu l ůžek k po čtu p řenocování srovnateln ější. Ostravice daleko více plní roli st řediska cestovního ruchu (výchozí místo na Lysou Horu), zatímco Čeladná nabízí větší podíl své l ůžkové kapacity v segmentu druhého bydlení, které zejména v posledním desetiletí zaznamenalo výrazný developerský boom.80
Obrázek 18: Po čet příjezd ů host ů na 100 trvale bydlících obyvatel a po čet l ůžek v hromadn ě ubytovacích za řízeních v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (Zdroj: Návšt ěvnost hromadných ubytovacích za řízení podle kategorie v obcích vybraného okresu. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU9010PU_OB2.10&vo=null) 6.2 Druhé bydlení V Moravskoslezských Beskydech p ředstavuje druhé bydlení významný fenomén, který se zde pln ě rozvinul po čátkem 60. let minulého století. Koncentrace výstavby objekt ů individuální rekreace byla situována do údolních poloh, podél vodních tok ů a v dopravně dob ře dostupných lokalitách. Objekty druhého bydlení jsou zde bu ď zd ěné, nebo d řev ěné
80 TKÁ Č, Martin. Prom ěny socioekonomické a prostorové struktury obce Čeladná . Olomouc, 2013. Bakalá řská práce. Univerzita Palackého Olomouc. 55 s jednoduchou výbavou a architektonicky jsou zna čně nesourodé. Díky intenzivní výstavb ě se v Beskydech v dob ě rozvoje druhého bydlení významn ě p řetvá ří krajinný ráz n ěkterých venkovských lokalit. Stejn ě jako v zázemí Prahy, Brna, Plzn ě a jiných velkom ěst se podílelo také druhé bydlení v Beskydech na transformaci vesnic, z kterých se staly rekrea ční oblasti.
Na rozvoji individuální rekreace se v této lokalit ě podílelo také vysídlování horských osad, z důvodu migrace mladšího ekonomicky aktivního obyvatelstva do m ěst ostravské pr ůmyslové aglomerace. Tyto objekty, které se nachází v těžko p řístupných lokalitách a v kterých obvykle dožili rodi če vyst ěhovalých obyvatel, za čali sloužit pouze k rekrea čním účel ům.
V 90. letech je v okrese Frýdek–Místek celkem využíváno více jak 11 tisíc objekt ů individuální rekreace, které umož ňují využití pro zhruba 55 tisíc obyvatel, především ostravské pr ůmyslové aglomerace. 81 Nejv ětší koncentrace OIR v mikroregionu Ostravice je v obcích Ostravice – 1224 OIR, Kun čice pod Ond řejníkem – 891 OIR a Čeladná – 847 OIR, výrazn ě menší po čet OIR je ve zbývajících dvou obcích mikroregionu a to ve Starých Hamrech – 241 OIR a Bílé – 103 OIR. 82 Údaje o po čtech OIR jsou podle statistického lexikonu obcí z roku 1992, kdy byly spo čítány OIR se čtením objekt ů individuální rekreace celkem s rekrea čními chalupami nevy člen ěné z bytového fondu. Spole čně s obcí Frýdlant nad Ostravicí, v které se nachází 744 OIR, je nejv ětší koncentrace OIR v rámci okresu Frýdek- Místek v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí.
Ve srovnání s dalšími obcemi okresu Frýdek-Místek má obec Ostravice nejv ětší po čet OIR, na druhém míst ě je obec Morávka – 942 OIR a dále zde pat ří n ěkteré obce SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, výrazné zastoupení OIR jsou také v obcích Krásná, Komorní Lhotka, Řeka, Malenovice. V hustot ě zástavby se Beskydy řadily v rámci ČR na páté místo, samotný okres Frýdek-Místek, kde hustota zástavby dosahuje tém ěř 10 objekt ů na km 2, se v rámci okres ů ČR řadí na 8. místo. 83
Po roce 1990 většina rekrea čních lokalit s objekty druhého bydlení nezaznamenala výrazn ější zm ěny v jejich po čtu, jelikož nová výstavba OIR byla omezena z důvod ů p řísné ochrany
81 HAVRLANT, Jan. The Beskydy euroregion as an area of travel and recreation. Moravian geographical report [online]. 2001, ro č. 9, č. 2 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.geonika.cz/EN/research/ENMgr/MGR_2001_02.pdf 82 Statistický lexikon obcí České republiky 1992: Podle správního rozd ělení k 31. prosinci 1992 a výsledk ů s čítání lidu, dom ů a byt ů ke 3. b řeznu 1991 . Praha: SEVT, 1994, 895 s. ISBN 807049096. 83 HAVRLANT, Jan. Vývoj rekrea čních forem cestovního ruchu v oblasti Beskyd. In: Geografie, cestovní ruch a rekreace . Olomouc: P řírodov ědecká fakulta UP, 2005, s. 133-147. 56 krajiny a lesního půdního fondu v rámci CHKO Beskydy a z důvodu výskytu ochranného pásma vodárenských nádrží v údolích Ostravice a Morávky. Objekty druhého bydlení v Beskydech mají vysokou ubytovací kapacitu, která n ěkolikanásobn ě p řevyšuje nad ubytovacími kapacitami ur čenými pro volný cestovní ruch. Bohužel místo toho, aby bylo možno tyto objekty využívat pro volný cestovní ruch, slouží pouze úzkému okruhu uživatel ů.
Jak uvádí Havrlant, oblast druhého bydlení ovlivnila ekonomická transformace a s ohledem k faktor ům sociáln ě-ekonomickým, psychologickým, ekologickým a dalším, nelze v beskydském zázemí do budoucna po čítat s dalším rozši řováním těchto rekrea čních forem v dřív ější podob ě.84
84 HAVRLANT, Jan. Vývoj rekrea čních forem cestovního ruchu v oblasti Beskyd. In: Geografie, cestovní ruch a rekreace . Olomouc: P řírodov ědecká fakulta UP, 2005, s. 133-147. 57
7 TERÉNNÍ ŠET ŘENÍ Důležitou sou částí práce byl empirický výzkum, díky kterému m ůžeme na základ ě m ěkkých dat zhodnotit situaci cestovního ruchu v mikroregionu Ostravice jak z pohledu obyvatel, tak z pohledu vedení obce. Pro dostate čnou reprezentativnost vzorku terénního šet ření týkajícího se obyvatel mikroregionu bylo autorem stanoveno získat 150 dotazník ů (30 z každé obce). Autor provedl krátký rozhovor s obyvateli obcí, předkládal jim připravené otázky, které m ěly většinou uzav řené odpov ědi.
Krom ě obyvatel jednotlivých obcí se terénní šet ření týkalo také starost ů vybraných obcí, s nimiž byl proveden strukturovaný rozhovor, který m ěl za cíl nastínit vývoj cestovního ruchu z pohledu vedení obce. Tyto zkoumané vzorky byly zpracovány v podob ě graf ů nebo komentá řů a v kapitole diskuse následn ě zhodnocen jejich výsledek.
7.1 Metodologie výzkumu
Pro obyvatele obcí mikroregionu bylo zvoleno dotazníkové šet ření. Zvolená metoda výzkumu slouží k hromadnému získávání údaj ů od zkoumaných respondent ů na základ ě písemn ě předkládaných otázek. Tato metoda výzkumu je pro její snadnost velmi oblíbená jak u výzkumných pracovník ů, tak i u laik ů. V dotazníku mohou být použity otev řené i uzav řené otázky. V otev řených otázkách respondent volí sám zp ůsob i formu odpov ědi, m ůže hloub ěji pronikat ke sledovaným jev ům a jeho informace mohou být obsažnější. Uzav řené otázky nabízí respondentovi výb ěr odpov ědí mezi dv ěma nebo více možnostmi. Podmínkou úsp ěchu tohoto výzkumu je správné a ú čelné sestavení dotazníku, který nesmí být p říliš dlouhý, aby respondenta neúm ěrn ě časov ě nezat ěžoval a byla zde zaru čena jejich anonymita. Otázky v dotazníku by m ěly vycházet z formulovaného cíle výzkumu a jejich uspo řádání by m ělo být v logickém sledu a také je nezbytná srozumitelnost otázek, aby respondent ům umožnily výstižné a jednozna čné odpov ědi.
Samotný dotazník byl anonymní a obsahoval 17 otázek, z nichž v ětšina tj. 14 byla uzav řených, ve kterých si respondenti mohli vybrat z více nabízených odpov ědí a zbývající t ři otázky byly otev řené, respondenti tak mohli v případ ě zájmu vyjád řit své názory a nám ěty ohledn ě cestovního ruchu ve zkoumané lokalit ě.
Dotazníkové šet ření bylo provedeno náhodným oslovením respondent ů, kte ří museli být obyvateli zkoumaných lokalit, aby následné výsledky zaru čovaly reprezentativnost vzorku.
58
Bylo osloveno cca 200 respondent ů, z nichž 155 bylo na základ ě rozhovoru ochotno odpov ědět na otázky uvedené v dotazníku, a to 31 z obce Bílá, 30 z obce Staré Hamry, 30 z obce Kun čice pod Ond řejníkem, 30 z obce Ostravice a 34 z obce Čeladná. Výzkum byl proveden rovnom ěrn ě ve všech sledovaných lokalitách, v každé lokalit ě bylo osloveno přibližn ě 40 respondent ů. P ředem nebyla známa struktura dotazovaných, co se tý če hlavn ě pohlaví, v ěku a vzd ělání. Nej čast ěji byli oslovováni obyvatelé zkoumaných lokalit na ve řejných prostranstvích, v obchodech a restauracích. Monitoring byl provád ěn na p řelomu února a b řezna, konkrétn ě v období od 26. 2. do 12. 3. 2015.
Cílem dotazníkového šet ření bylo získat informace o cestovním ruchu a jeho transforma čních zm ěnách po roce 1989 v mikroregionu Ostravice. N ěkteré otázky se týkaly pozitivního a negativního dopadu cestovního ruchu na obec a na respondenta, další byly zam ěř eny na zhodnocení vývoje cestovního ruchu po roce 1989 a poslední skupina otázek se týkala osobních údaj ů respondenta. Získaná data budou zpracována pomocí p říslušných statistických metod a výsledky budou interpretovány u uzav řených otázek pomocí graf ů, které budou následn ě okomentovány a odpov ědi u otev řených otázek pouze slovn ě.
Strukturovaný rozhovor se starosty jednotlivých obcí byl provád ěn ve stejném období jako dotazníkové šet ření. Se starosty obcí si autor sjednal bu ď telefonické sch ůzky, nebo jim poslal strukturovaný rozhovor e-mailem. Výhodou strukturovaného rozhovoru je, že tazatel m ůže otázky podle odpov ědí autor ů dále rozvíjet a hloub ěji zkoumanou problematiku probrat. Při sestavování tohoto dotazníku bylo pot řeba p ředem stanovit otázky ke zkoumané problematice. Cílem bylo vytvo řit takový strukturovaný rozhovor, který nezabere starost ům příliš mnoho času, maximáln ě 30 – 45 minut, a který bude mít adekvátní vypovídací hodnotu ke zkoumané problematice. Strukturovaný rozhovor se starosty obcí se skládá ze 7 otázek, na které starostové odpovídali zhruba kolem 45 minut. Výsledek bude zpracován v podob ě komentá řů ke každé otázce za každého starostu zvláš ť.
7.2 Dotazníkové šet ření obyvatel mikroregionu Ostravice
Některé uzav řené otázky jsou zpracovány v podob ě graf ů, jejichž hodnoty (to je po čet respondent ů) jsou v absolutních číslech, které jsou následn ě okomentovány. Jiné jsou zpracovány pouze slovní formou a hodnoty, které jsou zde uvád ěny, jsou rovn ěž v absolutních číslech a týkají se po čtu respondent ů. Otev řené otázky jsou zpravovány pouze slovn ě.
59
7.2.2 Základní struktura respondent ů
Reprezentativní vzorek (celkem 155 respondent ů) v mikroregionu Ostravice co se tý če po čtu muž ů (78) a žen (77) je vyvážený, což bylo cílem autora. Nejmenší zastoupení muž ů je v obci Čeladná (13), následuje obec Kun čice pod Ond řejníkem (14), obec Staré Hamry (15), obec Ostravice (16) a obec Bílá (19).
Věková struktura respondent ů je rozd ělená do šesti kategorií. Nejpo četn ější kategorií za celý mikroregion Ostravice byla v ěková kategorie 60 a více let (40), další výrazn ě zastoupenou kategorií byla v ěková skupina 40-49 let (30), po ní jsou p řibližn ě t ři vyrovnané kategorie, a to 20-29 let (27), 30-39 let (25) a 50-59 let (27). Nejnižší v ěkové zastoupení má věková kategorie do 19 let (6). Autor preferoval p ředevším ty kategorie, u kterých se pravd ěpodobn ě předpokládalo, že budou schopni srovnávat vývoj cestovního ruchu i p řed rokem 1989. V jednotlivých obcích byly zastoupeny jednotlivé v ěkové kategorie r ůzn ě, v obci Ostravice se mi nepoda řilo oslovit respondenta spadajícího do kategorie do 19 let (viz obrázek 19).
34 32 30 12 28 7 6 6 26 9 24 3 4 22 6 20 6 18 6 8 10 4 16 3 14 5 Počet respondentů 12 7 4 10 7 8 7 6 9 4 2 8 4 3 3 2 3 1 1 1 0 Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Čeladná Ondřejníkem
do 19 let 20 – 29 let 30 – 39 let 40 – 49 let 50 – 59 let 60 a více let
Obrázek 19: V ěková struktura respondent ů
60
Dalším d ůležitým údajem o respondentovi pro zkoumání uvedené problematiky byla délka trvalého pobytu v obci. Respondent se mohl za řadit do čty ř kategorií, a to mén ě než 10 let, 10-20 let, 21-30 let a 31 a více let. Velkou váhu autor přikládal odpov ědím posledních dvou kategorií, kte ří díky tomu znají dlouhodobý vývoj cestovního ruchu v dané obci. Za celý mikroregion Ostravice bylo osloveno 62 respondent ů, kte ří žijí v obci 31 a více let. Druhou po četnou kategorií tj. 21-30 let tvo řilo 42 respondent ů. Zastoupení posledních dvou kategorií, tj. 10-20 let (27 respondent ů) a mén ě než 10 let (24 respondent ů), je srovnatelné. Srovnatelné zastoupení v ěkové kategorie 31 a více let, je v obcích Bílá, Ostravice a Staré Hamry, výrazn ě vyšší po čet v této kategorii je v obci Kun čice pod Ond řejníkem (20), nejnižší po čet této v ěkové kategorie má obec Čeladná (9). Kategorie mén ě než 10 let výrazn ě p řevažuje v obci Čeladná, kdy z důvodu zvýšené výstavby nových rodinných dom ů a apartmánových dom ů nastal p říliv obyvatel.
34 32 30 9 28 26 12 9 12 24 5 22 20 20 18 10 8 16 8 14
Počet respondentů 12 14 10 8 7 8 5 12 6 1 4 4 3 4 2 3 1 0 Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Čeladná Ondřejníkem
méně jak 10 let 10 – 20 let 21 – 30 let 31 a více let
Obrázek 20: Struktura respondent ů podle délky trvalého bydlišt ě
Respondenti podle ekonomické aktivity byli rozd ěleni na aktivní a neaktivní. Mezi ekonomicky aktivní respondenty pat ří kategorie zam ěstnaný, podnikatel (i OSV Č), matky na mate řské dovolené, nezam ěstnaní a studenti, poslední kategorii tvo ří d ůchodci. Za celý
61 mikroregion Ostravice bylo 85 respondent ů zam ěstnaných, 16 podnikatel ů, 1 žena na mate řské dovolené (pouze v obci Čeladná), 2 nezam ěstnaní, 15 student ů a zbývajících 36 respondent ů byli d ůchodci. Podobný pr ůběh v pom ěru obyvatel podle ekonomické aktivity jako v celém mikroregionu Ostravice m ěly i ostatní obce, které do n ěho pat ří. Obce Ostravice a Staré Hamry v kategorii nezam ěstnaný a ženy na mate řské dovolené nem ěly žádného respondenta.
Zam ěstnaní respondenti a podnikatelé (a také OSV Č) mohli dále navázat na následující otázku, která se týkala jejich profesního zam ěř ení. V dotazníku bylo uvedeno dev ět odv ětví národního hospodá řství, ve kterém našli své profesní uplatn ění. Pro zbývající, kte ří nebyli za řazeni do vybraných odv ětví, byli uvedeni v kategorii „jiné“. Do této kategorie spadají respondenti pracující v doprav ě, informa čních technologiích a elektrotechnice (15). V mikroregionu Ostravice je nejvíce respondent ů (18) zam ěstnáno v cestovním ruchu, protože již z historického hlediska pat ří tato oblast mezi významné turistické regiony a v posledních letech zde byla vybudována velká moderní sportovní za řízení a hromadná ubytovací za řízení. Dále následuje obchod (16 respondent ů), který také v převážné mí ře souvisí s cestovním ruchem.
Vysoké zastoupení má i pr ůmysl (15 respondent ů), jelikož velká část respondent ů pracuje v nošovické pr ůmyslové zón ě, která se nachází v těsné blízkosti zkoumaného mikroregionu. Respondenti pracující ve ve řejné správ ě (13), jsou především zam ěstnanci obecních ú řad ů mikroregionu. Zastoupení respondent ů v dalších odv ětvích bylo pod hranicí 10 respondent ů. Nejvyšší zastoupení zam ěstnaných respondent ů v obci Bílá je v cestovním ruchu (9), což je zp ůsobeno lyža řským st řediskem SKI Vítkovice Bílá, naopak nejnižší v Kun čicích pod Ond řejníkem (1 respondent), jelikož je tato obec nejméně turisticky atraktivní z celého mikroregionu Ostravice. V obci Čeladná je nejvíce respondent ů zam ěstnáno v obchod ě (5), což souvisí s růstem obyvatel a turist ů v poslední dob ě. V obci Kun čice pod Ond řejníkem pracují 2 respondenti v oblasti zdravotnictví a sociální pé če, a to v Beskydském rehabilita čním centru.
62
22 4 20 3 5 2 18 5 3 1 1 16 1 2 3 2 14 3 2 2 2 12 1 1 9 1 1 2 10 3 5 4 8 3 Počet respondentů
6 1 2 2 3 6 4 1 4 1 4 2 2 2 1 1 1 0 Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Čeladná Ondřejníkem Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství Stavebnictví Průmysl Cestovní ruch Obchod Zdravotnictví a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa Finanční služby Jiné Obrázek 21: Struktura respondent ů dle profese
Navazující otázka se týkala místa výkonu práce respondent ů, které je rozd ěleno do p ěti kategorií. V mikroregionu Ostravice pracuje v místě bydlišt ě 53 respondent ů, 18 respondent ů pracuje v rámci okresu Frýdek-Místek, 17 v rámci Moravskoslezského kraje, 9 v rámci SO ORP Frýdlant nad Ostravicí a zbývajících 5 respondent ů jinde, mimo region. Za jednotlivé obce v rámci bydlišt ě nejvíce respondent ů pracuje v obci Bílá (16), následuje obec Staré Hamry (13), především z důvodu horší dopravní dostupnosti do v ětších m ěst. Naopak nejmenší po čet respondent ů pracujících v míst ě bydlišt ě má obec Ostravice (6).
63
22 1 1 1 20 1 3 3 3 2 18 1 5 16 3 5 6 14 1 3 12 3 2 10 16 5 8 Počet respondentů 13 6 9 9 4 6 2
0 Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Čeladná Ondřejníkem Jinde V rámci Moravskoslezského kraje V rámci okresu Frýdek – Místek V rámci SO ORP Frýdlant nad Ostravicí V místě bydliště
Obrázek 22: Struktura respondent ů podle místa zam ěstnání
7.2.3 Problematika cestovního ruchu
Následující otázky se týkají p římo problematiky cestovního ruchu v mikroregionu Ostravice.
Na první otázku, která byla respondent ům položena „Vnímáte p řítomnost cestovního ruchu (návšt ěvník ů) ve Vaší obci a jejím okolí?“ odpov ědělo kladn ě 148 respondent ů, pouze 7 respondent ů přítomnost turist ů nevnímá. D ůvodem záporných odpov ědí byla odlou čenost obydlí respondent ů od turistických tras, rekrea čních chat a chalup a sportovních za řízení. Tyto záporné odpov ědi byly pouze zaznamenány v obcích Staré Hamry (5 respondent ů) a Čeladná (2 respondenti).
V posledních deseti letech v mikroregionu Ostravice za čali investovat peníze p ředevším soukromí podnikatelé do rozvoje cestovního ruchu, z důvodu zvýšení atraktivity mikroregionu pro turisty. Autor cht ěl proto znát názor místních obyvatel jak tento rozvoj hodnotí.
Na otázku „Jak hodnotíte rozvoj obce v oblasti cestovního ruchu za posledních 10 let“, kdy si respondent mohl vybrat z pěti možností: „velmi dob ře“, „spíše dob ře“, „spíše špatn ě“, „velmi
64
špatn ě“, „neumí posoudit“, odpov ěděla p řevážná v ětšina respondent ů mikroregionu Ostravice možností „spíše dob ře“ (86 respondent ů). Možnost „velmi dob ře“ ozna čilo 36 respondent ů. Nejvíce spokojených respondent ů s rozvojem obce v oblasti cestovního ruchu je v obci Čeladná, kdy celkem 30 respondent ů vybralo kladné možnosti (velmi dob ře, spíše dob ře). Negativních odpov ědí (spíše špatn ě, velmi špatn ě) bylo nejvíce v obcích Staré Hamry (7), Bílá (6), Kun čice pod Ond řejníkem (6) a také v obci Čeladná (4). Možnost odpov ědi „neumím posoudit“ byla nejvíce zastoupena v obci Staré Hamry, jelikož zde bylo mnoho respondent ů, kte ří nevnímali přítomnost turist ů, a proto nemohli objektivn ě na tuto otázku odpov ědět.
34 2 32 2 30 3 2 1 4 28 3 3 6 26 4 12 24 22 3 20 18 17 16 19 14 21 12 17
Počet respondentů 10 18 8 6 8 4 6 2 2 2 0 Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Čeladná Ondřejníkem
Velmi dobře Spíše dobře Spíše špatně Velmi špatně Neumím posoudit
Obrázek 23: Jak hodnotíte rozvoj obce v oblasti cestovního ruchu za posledních 10 let?
Odpov ědi na otázku „Nabízíte možnost ubytování pro turisty“ byly v celém mikroregionu Ostravice v převážné mí ře negativní, 142 respondent ů nenabízí možnost ubytování, což je dáno dostate čnou kapacitou míst v hromadn ě ubytovacích za řízeních, to se týká p ředevším obcí Ostravice, Kun čice pod Ond řejníkem a Čeladná. Ve zbývajících dvou obcích, Bílá a Staré Hamry využívají turisti soukromého ubytování ve v ětší mí ře, což m ůže být zp ůsobeno nedostatkem ubytovacích kapacit a také možností získat levn ější ubytování.
65
34 32 30 28 26 24 22 20 26 18 26 33 28 16 29 14 12 Počet respondentů 10 8 6 4 5 4 2 2 1 1 0 Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Čeladná Ondřejníkem
Ano Ne
Obrázek 24: Nabízíte možnost ubytování pro turisty?
Mezilidské vztahy mezi vesnickým obyvatelstvem a návšt ěvníky rekrea čních chat a chalup, což jsou p ředevším obyvatelé z v ětších m ěst, bývají obvykle napjaté z důvodu odlišných návyk ů. V důsledku toho nebývají návšt ěvníci rekrea čních chat a chalup p ůvodními obyvateli vesnic p řijímáni vždy p řízniv ě. Odlišnost rekreant ů spo čívá jak v sezónnosti jejich přítomnosti, tak také ve zp ůsobu jejich života b ěhem pobytu v obci a v jejich malém ekonomickém p řínosu pro její rozvoj. 85
Autor položil respondent ům otázku „Jak hodnotíte vztah s návšt ěvníky rekrea čních chat a chalup“, kde si mohli respondenti vybrat odpov ěď : „velmi dobrý“, „spíše dobrý“, „spíše špatný“, „velmi špatný“, „nejsou s nimi v žádném kontaktu“. I když skoro všichni respondenti v mikroregionu m ěli k této skupin ě ur čitou výhradu, hodnotili celkový vztah s nimi jako „spíše dobrý“ (85). „Velmi dobrý“ vztah s touto skupinou hodnotilo 43 respondent ů. Skoro zanedbatelný po čet respondent ů má s nimi „spíše špatný“ a „velmi špatný“ vztah. Důvodem negativního hodnocení vztahu je p ředevším zvýšený hluk uživatel ů rekrea čních chat a chalup a zvýšená produkce komunálního odpadu (p ředevším v letní sezón ě). Respondenti, kte ří
85 SVOBODOVÁ, Hana. Akté ři rozvoje venkova. Úvod do geografie venkova [www.is.muni.cz]. 2013. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js14/g_venkov/web/pages/05-akteri-rozvoje.html
66 s nimi nejsou nijak v kontaktu, bydlí v ětšinou v části obce, kde nezasahuje chatová oblast, a proto nebyli schopni objektivn ě odpov ědět na tuto otázku.
34 32 1 6 30 1 2 1 4 1 28 4 1 1 26 1 24 4 22 15 20 19 18 17 21 16 13 14 12 Počet respondentů 10 8 13 6 8 8 8 4 6 2 0 Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Čeladná Ondřejníkem
Velmi dobrý Spíše dobrý Spíše špatný Velmi špatný Nejsem s nimi nijak v kontaktu
Obrázek 25: Jak hodnotíte vztah s návšt ěvníky rekrea čních chat a chalup?
Autor cht ěl dále zjistit celkový dopad cestovního ruchu na kvalitu bydlení respondent ů v mikroregionu. Byla jim proto položena otázka, „Jaký dopad má podle Vás druhé bydlení a zvýšený turistický ruch na kvalitu bydlení v obci“.
Respondenti m ěli možnost výb ěru ze t ří kategorií, a to: „má spíše pozitivní dopad“, „má spíše negativní dopad“, „nemá žádný dopad“. V mikroregionu Ostravice si 72 respondent ů vybralo možnost „má spíše pozitivní dopad“, 42 respondent ů „má spíše negativní dopad“ a 41 respondent ů „nemá žádný dopad“. Nejvyšší po čet respondent ů, podle kterých má druhé bydlení a zvýšený turistický ruch „spíše pozitivní dopad“ na kvalitu bydlení je v obcích Čeladná (21) a Ostravice (17). Pozitivní dopad cestovního ruchu na kvalitu bydlení v těchto dvou obcích souvisí s výraznými zm ěnami (výstavba sportovních za řízení, hotel ů s wellness, které jsou dostupné také ve řejnosti a celkového zlepšení nabídky služeb), které se zde udály v posledních deseti letech. Tyto zm ěny samoz řejm ě u n ěkterých respondent ů byly vnímány také negativn ě, ale ve velmi malé mí ře.
67
V obci Bílá je nejvyšší po čet respondent ů (16) v celém mikroregionu, kte ří uvád ějí, že zde cestovní ruch „má spíše negativní dopad“ na kvalitu bydlení, což konkretizuji v obrázku 26.
Nejvyšší po čet respondent ů, kte ří odpov ěděli „nemá žádný dopad“ je v obci Kun čice pod Ond řejníkem (13), jelikož zde nejsou místní obyvatelé v takovém kontaktu s turisty a chata ři, z důvodu nízkého turistického ruchu ve srovnání s ostatními obcemi mikroregionu a odlou čenosti chata řské lokality od obydlených dom ů. Obdobná situace je v obci Staré Hamry, kde není celkov ě turistický ruch a druhé bydlení tak rozvinuté jako v ostatních obcích, 12 respondent ů zde odpov ědělo „nemá žádný dopad“.
34 32 30 10 28 6 26 12 13 24 16 3 22 7 20 18 16 14 9 7 12 21
Počet respondentů 10 17 8 15 6 9 10 4 2 0 Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Čeladná Ondřejníkem
Má spíše pozitivní dopad Má spíše negativní dopad Nemá žádný dopad
Obrázek 26: Jaký dopad má podle Vás druhé bydlení (návšt ěvnost rekrea čních dom ů, chat, apartmánových dom ů) a zvýšený turistický ruch na kvalitu bydlení v obci?
V rámci cestovního ruchu se v mikroregionu Ostravice vybudovala nová sportovišt ě, kulturní za řízení a wellness. Autora tedy zajímalo, zda jsou tato za řízení využívána i obyvateli obce. Podle toho jaká z uvedených za řízení využívají, mohli respondenti klidn ě zvolit více možností. Proto byly do grafu pouze zaneseny údaje o tom, zda n ějaká za řízení v obci nebo v rámci mikroregionu respondenti využívají, nebo nevyužívají. Údaje o tom, jaká konkrétní za řízení se nejvíce využívají, jsou popsány následn ě v textu. Podle pr ůzkumu, většina respondent ů v mikroregionu tato za řízení využívá (109), a to p ředevším za řízení sportovní,
68 v menší mí ře wellness za řízení a nejmén ě navšt ěvují kulturní za řízení. Z pr ůzkumu autor zjistil, že v ětšina obyvatel ve v ěku 60 a více let nevyužívá žádná z těchto za řízení. Sportovní za řízení jsou využívána především v ěkovou kategorií muž ů a žen v rozmezí 20–29 let a 30– 39 let, wellness a kulturní za řízení jsou touto věkovou kategorií také využívána, ale ne v tak velké mí ře jako ve v ěkové kategorii 40–49 let a 50–59 let. Celkov ě tyto doprovodné služby cestovního ruchu podle pr ůzkumu zkvalit ňují život obyvatel v mikroregionu.
34 32 30 10 4 28 9 26 8 24 15 22 20 18 16 14 26 24 12 22 22 10 15
Počet respondentů 8 6 4 2 0 Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Čeladná Ondřejníkem
Ano využívám Nevyužívám žádná zařízení
Obrázek 27: Využíváte n ěkterých služeb cestovního ruchu v obci?
Cestovní ruch s sebou p řináší jak pozitivní tak i negativní dopady. Cílem dvou následujících otázek bylo zjistit, jak tato pozitiva a negativa podle respondent ů ovliv ňují jejich kvalitu života v obci a celý mikroregion Ostravice. U obou otázek mohli respondenti ozna čit více možností odpov ědí, které byly p ředem dány, ale také mohli uvést i jiné dopady. Jelikož by procentuální vyjád ření nem ělo dostate čnou vypovídací schopnost, byla zjišt ěná data znázorn ěna do grafu v absolutních číslech, která nám zna čí, kolikrát celkem danou odpov ěď respondenti zvolili.
U otázky „Jaké pozitivní dopady má podle Vás cestovní ruch na Vaši obec a celý mikroregion Ostravice“, byly vytvo řeny tyto možnosti odpov ědí: „tvorba nových pracovních míst“, „přináší finan ční prost ředky do rozpo čtu obce“, „zlepšení dopravní dostupnosti“, „rozší ření sortimentu zboží a služeb, ze kterého t ěží i místní obyvatelé“, „zvýšení nabídky kulturního
69 a sportovního vyžití i pro místní obyvatele“, „celkové zlepšení vzhledu obce“ (opravy objekt ů, úprava park ů, ochrana životního prost ředí apod.), „jiné pozitivní dopady“, „žádné dopady“.
V mikroregionu Ostravice má podle respondent ů cestovní ruch nejvýznamn ější pozitivní dopad v podob ě „přínosu finan čních prost ředk ů do rozpo čtu obce“ a v „celkovém zlepšení vzhledu obce“. Jako další významný pozitivní dopad cestovního ruchu na obec je podle respondent ů „zvýšení nabídky kulturního a sportovního vyžití“. Tato možnost odpov ědi byla volena respondenty nejvíce v obcích Bílá, Ostravice a Čeladná, kde je velké zázemí především moderních sportovních za řízení v podob ě golfových h řiš ť, sjezdovek a sportovních hal. „Tvorba nových pracovních míst“ je dalším pozitivním dopadem cestovního ruchu, i když mnozí respondenti uvád ěli, že zam ěstnanci v za řízeních cestovního ruchu jsou pouze z 50 % místní obyvatelé, ostatní zam ěstnanci jsou z jiných obcí, které nespadají do mikroregionu. Díky cestovnímu ruchu se rozší řil pro obyvatele také sortiment zboží a služeb, který je nejvíce podle respondent ů znatelný v obcích Bílá, Ostravice a Čeladná, a také se cestovní ruch podílí na zlepšení dopravní dostupnosti, která se projevuje jak četn ější intenzitou spoj ů hromadných dopravních prost ředk ů (vlak ů a autobus ů), tak lepší údržbou silnic pro osobní automobilovou dopravu, což je také ovlivn ěno tím, že silnice vedoucí mikroregionem je první t řídy. Jak m ůžeme v grafu vid ět, nejmenší četnost odpov ědí pozitivních dopad ů má cestovní ruch v obcích Staré Hamry a Kun čice pod Ond řejníkem, z důvodu ne tak rozvinutého cestovního ruchu jak ve t řech zbývajících obcích, proto i v obci Staré Hamry uvád ělo mnoho respondent ů, že cestovní ruch nemá na obec žádný dopad.
70
24 Tvorba nových pracovních míst 22
20 Přináší finanční prostředky do rozpočtu obce 18 Zlepšení dopravní dostupnosti 16
14 Rozšíření sortimentu zboží a služeb, ze kterého těží i místní 12 obyvatelé Zvýšení nabídky kulturního a 10 sportovního vyžití i pro místní Četnost odpovědí obyvatele 8 Celkové zlepšení vzhledu obce 6 (opravy objektů, úprava parků, ochrana životního prostředí apod.) 4 Žádné dopady
2 Jiné 0 Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Čeladná Ondřejníkem Obrázek 28: Jaké pozitivní dopady má podle Vás cestovní ruch na Vaši obec a celý mikroregion Ostravice?
U otázky „Jaké negativní dopady má podle Vás cestovní ruch na Vaši obec a celý mikroregion Ostravice“ byly vytvo řeny tyto možnosti odpov ědí: „ztráta pocitu klidu a soukromí“, „příliš mnoho lidí ve ve řejných vnit řních a venkovních prostorách obce“, „větší dopravní zatížení a zhoršené možnosti parkování“, „neúm ěrné zvyšování cen“, „zvýšený hluk v obci“, „zhoršení životního prost ředí“, „zvýšená kriminalita“, „žádné dopady“ a „jiné dopady“. Nejv ětšími negativními dopady cestovního ruchu na mikroregion jsou podle respondent ů v ětší dopravní zatížení a zhoršené možnosti parkování, ztráta pocitu klidu a soukromí a zvýšený hluk v obci. Zhoršené životní prost ředí díky cestovnímu ruchu je v poslední dob ě v mikroregionu Ostravice čím dál více znateln ější. Mnoho respondent ů nebylo spokojeno p ředevším s chováním turist ů v mikroregionu, kte ří mají podle nich výrazný vliv na zhoršení životního prost ředí, které p řed rokem 1989 nebylo turisty tak ni čeno jako nyní. Chata ři se podle respondent ů na zhoršení životního prost ředí podílí minimáln ě.
Podle pr ůzkumu se nejvíce negativních dopad ů cestovního ruchu projevuje v obci Bílá a Čeladná. V obci Bílá si nejvíce respondenti st ěžovali na ztrátu pocitu klidu a soukromí
71 a zvýšený hluk v obci, který se zde hlavn ě projevuje v zimní sezón ě v souvislosti s lyža řským areálem na Bílé. V důsledku vysokého turistického ruchu je zde také zvýšená kriminalita, která je zde na základ ě pr ůzkumu ze všech obcí mikroregionu nejvyšší. V ostatních obcích, kde zvýšená kriminalita souvisí spíše s vykrádáním chatových osad, se s tímto negativním dopadem potýkají také, ale není to v tak velké mí ře jako na Bílé. Na Čeladné byli respondenti nejvíce nespokojeni s větším dopravním zatížením a zhoršenou možnosti parkování, větší dopravní zatížení má podle respondent ů také velký vliv na zvýšený hluk v obci, který je především výrazný v centru obce. Obec Ostravici, která je hlavním výchozím bodem pro výstup na Lysou horu, trápí z tohoto d ůvodu především větší dopravní zatížení a zhoršené možnosti parkování a také ztráta pocitu klidu a soukromí. V obci Staré Hamry negativní dopady souvisí hlavn ě s houba ři, kte ří tuto oblast hojn ě navšt ěvují a výrazn ě p řispívají k zhoršení životního prost ředí. Nejmén ě negativních dopad ů cestovního ruchu m ůžeme op ět vid ět v Kun čicích pod Ond řejníkem ze stejného d ůvodu jako p ředtím, to znamená málo rozvinutý cestovní ruchu v obci.
22 Ztráta pocitu klidu a soukromí 20 Příliš mnoho lidí ve veřejných 18 vnitřních a venkovních prostorách obce 16 Větší dopravní zatížení a zhoršené možnosti parkování
14 Neúměrné zvyšování cen
12 Zvýšený hluk v obci 10 Zhoršení životního prostředí 8 Četnost odpovědí Zvýšená kriminalita 6
4 Žádné dopady
2 Jiné 0 Bílá Ostravice Staré Hamry Kunčice pod Čeladná Ondřejníkem
Obrázek 29: Jaké negativní dopady má podle Vás cestovní ruch na Vaši obec a celý mikroregion Ostravice?
Dále jsou zpracovány otev řené odpov ědi. První otev řenou otázkou byla „Jaké zm ěny obec podle Vás zaznamenala v oblasti cestovního ruchu za posledních 25 let“. Respondentovi byly
72 nabídnuty pro lepší orientaci v otázce tři body, na které odpov ěděl, a to jestli zde prob ěhla nebo probíhá výstavba hromadn ě ubytovacích za řízení, výstavba sportovních za řízení a dále autora zajímalo, jak se m ění z pohled ů místních obyvatel návšt ěvnost za posledních 25 let, zda dochází k poklesu či růstu návštěvnosti. Tyto t ři body autora zajímaly nejvíce, samoz řejm ě respondent mohl uvést i jiné zm ěny.
Ve v ětšin ě obcí mikroregionu (obce Bílá, Staré Hamry, Ostravice a Kun čice pod Ond řejníkem) nedošlo k závratným zm ěnám v oblasti výstavby hromadn ě ubytovacích za řízení za posledních 25 let. Pouze byla stávající HUZ rekonstruována a modernizována, aby spl ňovala základní požadavky host ů (zavedení sociálních za řízení do pokoj ů, výstavba wellness za řízení a rozší ření nabídky služeb v hotelích). U sportovních za řízení v těchto obcích došlo k výrazn ějším zm ěnám. V obci Bílá je vybudován moderní lyža řský areál, který disponuje seda čkovou lanovkou, p ěti vleky a nachází se zde celkem dev ět sjezdových tratí. Také se zde rozší řil po čet upravovaných běžka řských tratí na čty ři, s celkovou délkou 80 km. Ze sportovních za řízení je zde nov ě postavené víceú čelové sportovní h řišt ě v rámci projektu „Bílá d ětem“, které má nalákat hlavn ě turisty v letní sezón ě, kterých je zde výrazn ě mén ě než v zimní sezón ě. V obci Ostravice bylo vybudováno v roce 2008 golfové h řišt ě se čty řhv ězdi čkovým hotelem, někte ří respondenti uvedli, že golfové h řišt ě využívají také. V obci Kun čice pod Ond řejníkem došlo pouze k rekonstrukci stávajících sportovních za řízení. Ve Starých Hamrech došlo k rozvoji b ěžka řských tratí a nau čných stezek, ale zanikla zde na druhou stranu sá ňka řská dráha, která podle místních nyní chybí. Nejvýrazn ější prom ěny v oblasti cestovního ruchu za posledních 25 let nastaly v obci Čeladná. Respondenti uvád ěli prom ěny související s výstavbou hotelu Prosper a Miura a v rámci Beskydského rehabilita čního centra Apartmánový d ům Lara a lé čebný d ům Golf, dále uvád ěli rekonstrukci stávajících ubytovacích za řízení na lukrativní hotely. Co se tý če sportovních za řízení, bylo zde vybudováno také golfové h řišt ě, které podle respondent ů výrazn ě prom ěnilo ráz obce. Dále zde bylo vybudováno v roce 2008 víceú čelové sportovní h řišt ě a v roce 2010 sportovní hala. Všichni respondenti, kte ří mohli zhodnotit vývoj obce Čeladná za posledních 25 let, se jednozna čně shodli na tom, že návšt ěvnost turist ů v obci se s těmito prom ěnami výrazn ě zvýšila. Co se tý če návšt ěvnosti zbývajících obcí, nebyli odpov ědi respondent ů v některých obcích zcela jednozna čné. V obci Bílá je podle dotazovaných výrazný nár ůst návšt ěvnosti po roce 1989, což souvisí hlavn ě s lyža řským areálem. Většina respondent ů ve Starých Hamrech zhodnotila situaci v oblasti cestovního ruchu za posledních 25 let spíše negativn ě, kdy vše zde
73 v tomto odv ětví podle nich upadá z důvodu zániku podnikových rekrea čních st ředisek a v souvislosti s tím došlo k výraznému poklesu návšt ěvník ů. V obci Ostravice někte ří obyvatelé hodnotili míru návšt ěvnosti stejnou jako p řed rokem 1989, někte ří se vyjád řili, že zde taktéž se zánikem rekrea čních podnik ů výrazn ě ubylo turist ů a obec tak v oblasti cestovního ruchu upadá. Podle respondent ů v Kun čicích pod Ond řejníkem polovina z nich uvedla, že je zde zaznamenán pokles návšt ěvnosti, op ět od ůvodn ěný zánikem podnikových rekrea čních za řízení. Polovina respondent ů uvedla, že došlo ke zvýšení návšt ěvnosti.
Další otev řenou otázkou byla „Upřednost ňuje obec podle Vás rozvoj turismu na úkor pé če o místní obyvatele?“. V obcích Bílá, Staré Hamry, Ostravice a Kun čice pod Ond řejníkem odpov ěděli respondenti jednozna čně, že neup řednost ňuje, anebo že se obec stará dob ře jak o rozvoj turismu tak o místní obyvatelé. V obci Čeladná asi polovina respondent ů odpov ěděla, že neup řednost ňuje. Ti respondenti, kte ří si myslí, že obec up řednost ňuje rozvoj turismu, uvád ěli tyto d ůvody: „Jelikož obec vynakládá finan ční prost ředky na výstavbu rekrea čních st ředisek a služeb cestovního ruchu, chybí potom tyto finance pro pot řeby místních obyvatel. Obec nezajímá hluk, který s sebou nese turismus, dalším problémem je golfové h řišt ě, kdy kv ůli jeho častému sekání obt ěžuje hluk seka ček obyvatele v jeho t ěsné blízkosti.“
Poslední otev řená otázka byla „Jak podle Vás více zatraktivnit obec pro rozvoj turismu?“. Obce Čeladná a Bílá je pro turisty podle obyvatel už dost atraktivní a další rozvoj cestovního ruchu už necht ějí, protože je na hranici únosnosti. V obci Čeladná podle místních chybí bazén, který zde kdysi býval. V obci Ostravice se našli respondenti, kte ří jsou spokojeni s atraktivitou obce pro turisty, jiní zde naopak nebyli spokojeni a vid ěli zde nedostatky, jako nap ř.: „Vytvo ření v ětšího po čtu nau čných stezek, rozší ření turistických ukazatel ů, zmapování vhodných turistických a cyklistických tras pro rodiny i pro náro čnější turisty, jejich zakreslení v map ě a následná distribuce. Více srozumitelných, konkrétn ě na tento region zam ěř ených pr ůvodc ů, jež poskytují tipy na výlety, ubytování a p ředevším možnost stravování. V ětší možnost ubytování v soukromí. Čast ější kulturní akce, nap říklad zam ěř ené na staré zvyky a oby čeje, p řipomenutí historie regionu, ale také d ůraz na místní um ělce, p řípadn ě známé osobnosti regionu“. V obci Kun čice pod Ond řejníkem byli respondenti v ětšinou spokojeni s atraktivitou obce, co by prosp ělo obci pro její zatraktivn ění, je rekonstrukce vlakového nádraží. Pro zatraktivn ění Starých Hamer pro turisty je zapot řebí podle místních rekonstrukce lyža řského areálu SKI PARK GRU Ň a dále modernizace hromadn ě ubytovacích za řízení.
74
Většina z nich je s atraktivitou obce pro turisty spokojená. Nesouhlasí s další výrazn ější podporou rozvoje turismu.
7.3 Strukturovaný rozhovor se starosty obcí mikroregionu.
Zde jsou uvedeny výsledky strukturovaných rozhovor ů se starosty obcí, které autor zpracoval formou komentá řů ke každé otázce (viz metodika výzkumu kap. 7.1). Pod každou odpov ědí je pět komentá řů za každého starostu obce.
Otázka č. 1: Jaký význam má cestovní ruch pro rozvoj Vaší obce?
Komentá ř starosty obce Čeladná:
Cestovní ruch je pro Čeladnou d ůležitý již více než 100 let. Otev řením lázní Skalka byl položen základní kámen ke sm ěř ování obce jako rekrea čního, láze ňského a turistického centra regionu. Od té doby se Čeladná postupn ě prom ěň ovala ze zem ědělské vesnice, z níž velká část obyvatel jezdila za prací do hutí a dol ů na Ostravsko, v moderní obec, která za čala generovat pracovní místa také na svém území práv ě díky cestovnímu ruchu. Cestovní ruch i z těchto d ůvod ů má pro rozvoj obce velký význam.
Komentá ř starosty obce Kun čice pod Ond řejníkem:
Cestovní ruch pro naši obec nemá velký význam z důvodu nízké atraktivity obce v porovnání s ostatními obcemi v mikroregionu. Turismus je v obci znatelný pouze v letní sezón ě, kdy zde jezdí p ředevším mládežnická zájmová sdružení. V posledních letech se v obci rozvíjí agroturistika, a to prost řednictvím místních obyvatel. Turismus p řináší obci minimální finan ční p říjem do rozpo čtu. V obci je výrazné zastoupení objekt ů individuální rekreace, které však nep řináší žádný výrazný finan ční profit, ale p řináší spíše problémy.
Komentá ř starosty obce Ostravice:
Naše obec je významná destinace cestovního ruchu, nejv ětší z hlediska hromadn ě ubytovacích za řízení a objekt ů individuální rekreace. Jelikož je výchozím bodem trasy na Lysou horu má cestovní ruch v obci historický význam. Bohatí továrníci zde stav ěli rekrea ční vily – Filipova vila, Broumova vila.
75
Komentá ř starosty obce Staré Hamry:
Cestovní ruch nemá pro rozvoj naší obce velký význam, protože se na našem území nachází vodní nádrž Šance - zdroj pitné vody, která by mohla být zvýšeným cestovním ruchem ohrožena.
Komentá ř starosty obce Bílá:
Cestovní ruch pro rozvoj obce nemá velký význam. P říjem z vybraných poplatk ů za ubytování a provozování vleku nijak výrazn ě rozpo čet obce nenavyšuje.
Otázka č. 2: Uve ďte, jakým zp ůsobem podporuje rozvoj cestovního ruchu Vaše obec?
Komentá ř starosty obce Čeladná: „Vedení obce bylo v 90. letech iniciátorem p řem ěny ze socialistické vesnice na moderní horskou obec. Základem byla výstavba nám ěstí na míst ě bývalých kasáren v režii obce a spolupráce obce s podnikateli, kte ří v Čeladné postavili golfové h řišt ě, nové domy i hotely a rekrea ční za řízení. Obec také vybudovala a provozuje moderní informa ční centrum, které nabízí služby turist ům sedm dní v týdnu. Dále se obec výrazn ě podílela na modernizaci vlakového nádraží a budování moderní turistické infrastruktury: osv ětlené interaktivní mapy obce zam ěř ené na pot řeby turist ů; zpravodajské infoboxy u radnice a u sportovní haly; zprost ředkování informa čního servisu (web, možnost inzerce zdarma v obecním zpravodaji). Obec se také podílí na po řádání kulturních, sportovních a spole čenských akcí, které do obce přitahují turisty.“
Komentá ř starosty obce Kun čice pod Ond řejníkem:
„Obec je ohleduplná k subjekt ům, které provozují turistický ruch. Obec propaguje cestovní ruch formou reklamy, leták ů, regionální televize a v tisku. Jelikož obec leží pod masívem Ond řejníku, který je vhodný pro provozování paraglidingu je vyhledávaným cílem paraglidist ů z celé České republiky.
Komentá ř starosty obce Ostravice:
K podpo ře rozvoje cestovního ruchu obec založila ob čanské sdružení Beskydhost, jejímž cílem je propojení podnikatel ů s obcí tak, aby region spole čně propagovali a koordinovali nabídku služeb.
76
Komentá ř starosty obce Staré Hamry:
Jelikož je obec omezena zdrojem pitné vody nem ůže se zde rozvíjet ve v ětší mí ře cestovní ruch, který p ředstavuje velké riziko zne čišt ění.
Komentá ř starosty obce Bílá:
Naše obec podporuje rozvoj cestovního ruchu n ěkolika zp ůsoby. Obec se nyní zam ěř uje na rozvoj cestovního ruchu v letní sezón ě, kdy ve spolupráci s organizacemi cestovního ruchu a Evropské unie se podílela na n ěkolika projektech – Projekt Bílá d ětem, budování cyklostezek, Pašerácká stezka. V zimní sezón ě provozuje také vlek.
Otázka č. 3: Můžete zhodnotit vývoj cestovního ruchu ve Vaší obci a mikroregionu Ostravice po roce 1989?
Komentá ř starosty obce Čeladná:
„Cestovní ruch prošel stejn ě jako další oblasti života po roce 1989 výraznými zm ěnami. Iniciátorem zm ěn bylo nové vedení obce, které nastartovalo prom ěnu obce (vybudování nám ěstí s radnicí, byty, obchody a službami). K tomu se p řipojili i podnikatelé (výstavba hotel ů, restaurací, golfového h řišt ě). Čeladná se rázem stala atraktivním místem k bydlení i trávení volného času pro turisty nejen z regionu, ale také z dalších oblastí České republiky i ze zahrani čí. Souviselo to také s modernizací služeb nejen v Čeladné, ale i v okolí, zejména v obcích Ostravice a Frýdlant nad Ostravici, takže návšt ěvník obce dnes má v každém ro čním období pestrou škálu možností využití volného času – od turistiky a cykloturistiky (v četn ě půjčoven kol a kolob ěžek) p řes bowling, squash, plavání, rehabilitaci až po zimní sporty (sjezdové a b ěžecké lyžování). Velkou prom ěnou a modernizací prošla také jednotlivá ubytovací za řízení. V obci máme hotely a chaty pro r ůznou klientelu, od čty řhv ězdi čkových (Miura, Čeladenka, U Holub ů aj.) až po „turistickou t řídu“, v ětšina z nich p řitom je (na rozdíl od p ředlistopadových let) provozována s úctou ke klient ům i k prost ředí, ve kterém se nacházejí.“
Komentá ř starosty obce Kun čice pod Ond řejníkem:
Se zrušením podnikových rekrea čních za řízení cestovní ruch po roce 1989 zaznamenal úpadek. Díky nízké návšt ěvnosti turist ů byly uzav řeny některé obchody a restaurace, což
77 mělo negativní dopad na místní obyvatele. Obec již nadále nechce turismus rozvíjet, ale chce udržet stávající stav a snaží se o zachování vesnického rázu obce.
Komentá ř starosty obce Ostravice:
Do roku 1989 zde probíhala masová turistika ROH, hlavn ě doly zde m ěly rekrea ční st řediska. Nyní je 90 % HUZ v soukromých rukou, koupily je p ředevším velké firmy. Zbývající HUZ jsou nadále ve vlastnictví odborových organizací podnik ů. Všechna HUZ se rekonstruovala a modernizovala, nyní se vytíženost hotel ů pohybuje kolem 60 %, s čímž jsou vlastníci objekt ů spokojeni. Obec navšt ěvují hojn ě i zahrani ční turisté, hlavn ě Poláci, Slováci a Rusové, nyní se obec zam ěř uje spolu s krajem na získání francouzské klientely.
Komentá ř starosty obce Staré Hamry:
Po roce 1989 nastal pokles rozvoje obce, došlo ke snížení po čtu pracovních míst, se zánikem podnikové rekreace se zna čně snížilo množství turist ů a tím i p říjmy podnikatel ů, kte ří nemají dostatek finan čních prost ředk ů na rekonstrukci a modernizaci t ěchto objekt ů.
Komentá ř starosty obce Bílá:
Po roce 1989 se v obci stávající ubytovací kapacity za čaly modernizovat z důvod ů v ětší náro čnosti klientely. Došlo také k modernizaci sportovních za řízení v lyža řském areálu, což zvýšilo návšt ěvnost turist ů v obci. Zlepšila se také kvalita služeb.
Otázka č. 4: Jaká strategická rozhodnutí a spolupráce s místními podnikateli podporují rozvoj cestovního ruchu ve Vaší obci?
Komentá ř starosty obce Čeladná:
Strategická rozhodnutí chceme v příštích letech p řipravit prost řednictvím Místní ak ční skupiny (dále jen MAS) Frýdlantsko-Beskydy, v níž jsou sdruženy nejen obce, ale také hotely a další podnikatelské subjekty (p ředevším z oblasti cestovního ruchu) i spolky a další neziskové organizace. Cílem vytvo ření MAS je koordinovaný p řístup k našemu území a investicím, zejména do cestovního ruchu, v četn ě získávání financí z fond ů Evropské unie. Od této spolupráce si slibujeme další rozvoj cestovního ruchu a nabídky pro turisty i zlepšení života pro místní ob čany.
78
Komentá ř starosty obce Kun čice pod Ond řejníkem:
Obec žádná strategická rozhodnutí nemá ani je v budoucnu neplánuje. Spolupráce s místními podnikateli je na dobré úrovni, obec do budoucna plánuje zrušit rekrea ční poplatek a tím chce podpo řit rozvoj stávajícího cestovního ruchu. Obec plánuje vybudování inženýrských sítí pro chata ře.
Komentá ř starosty obce Ostravice:
Na podporu rozvoje cestovního ruchu obec z řídila informa ční centrum, které je provázané s Beskydským informa čním centrem a vytvo řila výše zmín ěné ob čanské sdružení Beskydhost.
Komentá ř starosty obce Staré Hamry:
V našem územním plánu se po čítá s vybudováním mostu pro p ěší p řes vodní nádrž Šanci, což by p řisp ělo k lepší dostupnosti turist ů do všech částí obce. Rozvoji cestovního ruchu má také přisp ět lepší dopravní spojení prost řednictvím skibus ů a cyklobus ů. Ve spolupráci s Lesy ČR a za podpory EU budujeme turistické stezky.
Komentá ř starosty obce Bílá:
Obec nemá zpracován žádný dokument týkající se rozvoje cestovního ruchu. Momentáln ě spolupracuje s podnikateli na zvýšení turismu v letní sezón ě.
Otázka č. 5: Jak hodnotíte spolupráci s krajským ú řadem a organizacemi, které mají za úkol podporovat rozvoj cestovního ruchu?
Komentá ř starosty obce Čeladná:
„Podpora kraje i dalších organizací se m ění vždy podle politického zabarvení vedení krajské samosprávy, ale samoz řejm ě to nelze paušalizovat. V dob ě pravicových krajských vlád i sociáln ě demokratických krajských vlád se pro obec i celý Podbeskydský region udály mnohé v ěci (mimo řádné a dlouhodob ě velmi p řínosné byly zejména investice do zlepšení dopravní infrastruktury), podpora krajské vlády se po roce 2008 nasm ěrovala v následujících letech p ředevším více do podpory Jeseník ů a Jablunkovska. V poslední dob ě nemá podpora cestovního ruchu v Beskydech dle mého příliš jasnou koncepci.“
79
Komentá ř starosty obce Kun čice pod Ond řejníkem:
Spolupráce s krajským ú řadem je na dobré úrovni, obec je v menší mí ře podporována formou pen ěžních p řísp ěvk ů n ěkterými organizacemi cestovního ruchu. Jelikož obec spadá pod mikroregiony Frenštátsko i pod Frýdlantsko - Beskydy, m ůže čerpat p řísp ěvky na rozvoj cestovního ruchu z obou mikroregion ů.
Komentá ř starosty obce Ostravice:
Spolupráci s krajským ú řadem hodnotím jako dobrou, dostáváme z kraje dotace na informa ční technologie, na golfové h řišt ě, na rekonstrukci a modernizaci hotel ů a vybudování nových sportovních za řízení.
Komentá ř starosty obce Staré Hamry:
Spolupráci s krajským ú řadem hodnotí starosta pozitivn ě, zvláš ť p řínosná je spolupráce na projektech zabývajících se cestovním ruchem. Obec využívá finan ční prost ředky z regionálního opera čního programu. Obec také spolupracuje s Lesy ČR na realizaci turistických stezek.
Komentá ř starosty obce Bílá:
Spolupráci s krajským ú řadem a ostatními organizacemi hodnotím velmi dob ře. Obec je zapojena do regionálního opera čního programu, ze kterého čerpá finan ční prost ředky na cestovní ruch.
Otázka č. 6: Uve ďte pozitivní a negativní dopady cestovního ruchu na Vaši obec?
Komentá ř starosty obce Čeladná:
„Cestovní ruch v četn ě láze ňství má jednozna čně pozitivní dopad na zam ěstnanost v naší obci. Zejména vybudováním nám ěstí v Čeladné v letech 1999-2002 místním lidem p řinesla možnosti, které si často ani neuv ědomují. Jako jedna z mála obcí podobné velikosti máme široký rozsah obchod ů a služeb – zatímco obyvatelé jiných obcí za nimi musí jezdit do větších m ěst, u nás jsou samoz řejmostí. Velkým negativem se m ůže stát sobeckost n ěkterých nových obyvatel, kte ří se p řist ěhovali do naší obce, a kte ří by si rádi osobovali rozhodovat o tom, kdo, kde a zda-li vůbec ješt ě m ůže či nem ůže v obci stav ět sv ůj d ům či provozovnu. Negativem by mohlo být „pom ěšt ění“ obce. Úkolem vedení obce, ale i podnikatel ů a institucí,
80 je pé če o to, aby Čeladná – přes všechny své prom ěny – stále z ůstala vesnicí, která bude svou poklidnou atmosférou vybízet k rekreaci a bude vst řícná a pohostinná ke svým návšt ěvník ům (p řičemž nebude omezovat sou časné obyvatele).“
Komentá ř starosty obce Kun čice pod Ond řejníkem:
Cestovní ruch v obci má v menší mí ře pozitivní dopad na zam ěstnanost. K negativním dopad ům turismu pat ří nedostate čná kapacita parkovacích míst, zvýšená hlu čnost v obci, především v letní sezón ě a nerespektování turistických pravidel. Také druhé bydlení má negativa jako dopad na životní prost ředí – problém s odpady, s výkaly, s vodou. Jako negativum lze uvést i výrazné pom ěšt ění obce.
Komentá ř starosty obce Ostravice:
Mezi pozitivní dopady pat ří vybudování nových pracovních míst pro místní obyvatele, propagace obce, udržitelnost služeb v obci. Máme i negativa, mezi n ě pat ří zvýšená automobilová doprava a tím zne čišt ění životního prost ředí, zvýšená kriminalita související s objekty individuální rekreace, po řádání neohlášených závod ů, nedisciplinovanost turist ů.
Komentá ř starosty obce Staré Hamry:
Z důvodu nízké intenzity cestovního ruchu v obci zde nejsou znát žádné pozitivní dopady. Nacházíme se v ochranném pásmu vod, tudíž v zimní sezón ě se silnice 1. t řídy, mezinárodního významu, nesmí chemicky ošet řovat, a tudíž je špatn ě sjízdná, dochází zde k jejímu zablokování, což má negativní vliv na naší obec. Dalším negativem je nedisciplinovanost turist ů, kte ří nerespektují vyzna čené turistické stezky a zat ěžují p řírodu odpadky.
Komentá ř starosty obce Bílá:
Mezi pozitivní dopady cestovního ruchu bych za řadil vytvo ření nových pracovních míst pro místní obyvatele. Negativní dopady cestovního ruchu vidím v podob ě nedostatku parkovacích míst a zvýšenou intenzitu automobilové dopravy, hlavn ě v zimní sezón ě.
81
Otázka č. 7: Jaké objekty cestovního ruchu (kulturní za řízení, sportovní za řízení, lyža řské vleky a jiné) má obec v plánu do budoucna realizovat?
Komentá ř starosty obce Čeladná:
„V příštích letech by se obec ráda podílela na dobudování cyklostezky z Ostravska p řes Čeladnou dále do Beskyd, vybudování spole čenského st řediska, které bude p řipomínkou bohaté historie obce, obnovu bývalého strážního hrádku na Kozinci. Zárove ň chceme podpo řit (ovšem bez finan čního zapojení obce) podnikatele a další organizace v těchto zám ěrech: vybudování sjezdovky a sá ňka řské dráhy, výstavba malého aquaparku a p řípadn ě další podnikatelské zám ěry, které budou v souladu s plány obce a zejména s její strategií rozvoje z roku 2001.“
Komentá ř starosty obce Kun čice pod Ond řejníkem:
Do budoucna nemá obec v plánu realizovat žádné nové objekty. V obci má výrazné zastoupení zem ědělství, které brzdí rozvoj turistického ruchu, ale přispívá k zachování rázu krajiny.
Komentá ř starosty obce Ostravice:
Obec modernizuje stávající železni ční trasu Ostrava-Ostravice, jejímž cílem je vytvo řit p římý spoj, čímž by se výrazn ě zkrátil čas cestování. Toto zlepšení časové dostupnosti by výrazn ě přisp ělo k dalšímu rozvoji cestovního ruchu v obci.
Komentá ř starosty obce Staré Hamry:
Pon ěvadž se obec nem ůže dostate čně v cestovním ruchu rozvíjet z výše uvedených d ůvod ů, nemá v plánu realizovat nové projekty.
Komentá ř starosty obce Bílá:
Máme v plánu realizovat výstavbu víceú čelového sportovního h řišt ě, které by m ělo nalákat turisty v letní sezón ě. Dále se snažíme nadále modernizovat sportovní za řízení, pro zvýšení kvality a komfortu pro turisty.
82
8 DISKUSE
V této kapitole jsou shrnuty základní poznatky z empirického výzkumu, který by nám m ěl zachytit cestovní ruch a transforma ční zm ěny v mikroregionu Ostravice s důrazem na vývoj po roce 1989. Je zde zvláš ť shrnut názor na vývoj cestovního ruchu v mikroregionu z pohledu místních obyvatel a zvláš ť z pohledu starost ů obcí. Na konci této kapitoly je celkové shrnutí obou skupin dotazovaných.
Z odpov ědí obyvatel můžeme jasn ě usoudit, že cestovní ruch má v mikroregionu neodmyslitelnou roli, která je zde zako řen ěna už více jak sto let. Obyvatelé jsou v ětšinou s aktuálním d ěním rozvoje cestovního ruchu spokojeni. Jelikož mnoho respondent ů pracovalo v jiném odv ětví než v cestovním ruchu, dodává to mikroregionu ur čitou volnost v jeho rozvoji. Transformace cestovního ruchu po roce 1989, kdy zanikl tzv. vázáný cestovní ruch se samoz řejm ě projevil také v mikroregionu. N ěkte ří obyvatelé uvád ěli, že cestovní ruch po roce 1990 se v některých obcích zintenzivnil. Jiní zase uvád ěli, že se zánikem podnikové rekreace a rekreace ROH ubylo výrazn ě turist ů, což se projevilo také na chodu samotných obcí. Tuto nespokojenost autor zaznamenal hlavn ě v obcích Kun čice pod Ond řejníkem, kdy zde služby před rokem 1989 byly díky cestovnímu ruchu dostupn ější než dnes. Obyvatelé uvád ěli, že se zde výrazn ě snížil díky poklesu turist ů v obci po čet obchod ů s potravinami a restaura čních za řízení. Podle starosty obce je sou časná situace cestovního ruchu uspokojivá, v budoucnu necht ějí nic realizovat. Cestovní ruch nemá pro rozvoj obce velký význam z důvodu její nízké atraktivity. V poslední dob ě se v obci rozvíjí agroturistika, obec se snaží propagovat cestovní ruch, je vyhlášenou lokalitou pro paragliding.
V obci Staré Hamry je podobný problém, se zánikem vázaného cestovního ruchu došlo k privatizaci ubytovacích za řízení. Majitelé nemají dost pen ěz na rekonstrukci, a tak za řízení nejsou pro jejich nedosta čenou kvalitu dostate čně využívána. Sou časný stav cestovního ruchu je podle obyvatel obce vyhovující. Obec je podle starostky omezena vodním zdrojem pitné vody, nachází se v ochranném pásmu vod a proto rozvoj cestovního ruchu je zde problematický.
Paradoxn ě v obci Ostravice, která v poslední dob ě zaznamenala výraznou prom ěnu ve zkvalitn ění služeb spojených s cestovním ruchem, byli n ěkte ří obyvatelé nespokojeni se sou časným stavem cestovního ruchu v obci. Podle nich zde ubylo výrazn ě turist ů, kte ří zde přenocovali aspo ň jednu noc, a tak dnešní využití hotel ů a penzion ů je polovi ční. Jelikož je výchozím bodem trasy na Lysou horu má cestovní ruch v obci historický význam. Na
83 podporu rozvoje cestovního ruchu obec z řídila organizaci Beskydhost, jejíž cílem je propojení podnikatel ů s obcí v rámci propagace. Obec navšt ěvují hojn ě i zahrani ční turisté, hlavn ě Poláci, Slováci a Rusové, nyní se obec zam ěř uje spolu s krajem na získání francouzské klientely.
V obci Čeladná autor nezaznamenal výhrady obyvatel k sou časnému vývoji cestovního ruchu, ale mnoho respondent ů si zt ěžovalo v souvislosti se zvýšením atraktivity obce (výstavba sportovních za řízení, zlepšení kvality služeb apod.) na pokra čující suburbanizaci, která je zde v posledních 15 letech velmi výrazná. Do obce se stěhují p řevážn ě majetn ější ob čané, kte ří bu ď kupují byty v apartmánových domech, nebo si staví rodinné domy. T ěmto obyvatel ům se podle dlouhodob ě žijících obyvatel v obci (20 a více let) obec snaží více vycházet vst říc. Autor se setkal také s názory, že díky této nov ě p říchozí skupin ě obyvatel obec zaznamenala větší rozvoj. Jejich nároky vedou k celkovému zatraktivn ění obce, a to samoz řejm ě p řispívá ke zvýšení a zkvalitn ění turistického ruchu v obci.
V obci Bílá se autor setkal ve v ětší mí ře s negativním hodnocením cestovního ruchu u obyvatel z důvodu vysoké návštěvnosti turist ů. Podle nich se po roce 1989 výrazn ě zlepšila atraktivita obce a kvalita služeb. Podle pr ůzkumu respondent ů, kte ří pracovali v míst ě bydlišt ě v odv ětví cestovního ruchu, se autor setkal se stížnostmi na nízké mzdové ohodnocení. Podle starosty nemá cestovní ruch pro rozvoj obce velký význam, jelikož je obec využívána především v zimní sezón ě, obec spolupracuje s místními podnikateli na nalákání turist ů i v letní sezon ě, aby bylo ubytovací za řízení využito celoro čně. Přesto, že se stávající hotely a sportovní za řízení v obci modernizovaly, počet turist ů v obci je už na hranici únosnosti.
K intenzivn ějšímu rozvoji cestovního ruchu a využívání rekrea čních a sportovních za řízení místními obyvateli v mikroregionu Ostravice brání pom ěrn ě vysoké ceny za poskytované služby. Tuto skute čnost autor získal na základ ě pohovoru s místními obyvateli mikroregionu a je podložena také tím, že mikroregion obývá zna čná část lidí v důchodovém v ěku, kte ří se do mikroregionu st ěhují z Ostravské aglomerace po dovršení d ůchodového v ěku. U této skupiny obyvatel lze p ředpokládat, že p ři snížení cen budou ve v ětší intenzit ě využívat služeb, které poskytují wellness v rekrea čních za řízeních.
V souvislosti s vybudováním nových investic (golfové hřišt ě, sjezdovky, lyža řské vleky, hotely a podobn ě) došlo k výraznému zvýšení cen pozemk ů, což pro p řípadné zájemce zvyšuje náklady na výstavbu rodinného domu, pop řípad ě rekrea ční chaty.
84
Možnosti pro další rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Ostravice existují, ale podle starost ů jednotlivých obcí musí zvýšenému náporu rekreant ů a turist ů p ředcházet jejich výchova k dodržování všech p ředpis ů a pokyn ů, jak se mají správn ě chovat v CHKO Beskydy. Dnes jsme sv ědky toho, že nám turisté chodí po nevyzna čených turistických stezkách, nechovají se ohledupln ě k přírod ě (kou ření v lesích, rozd ělávání ohniš ť, odhazování odpadk ů) a chata ři si pletou n ěkdy les se skládkou a smetišt ěm.
Celkov ě se mikroregion Ostravice po roce 1989 modernizuje, vyzna čuje se zvýšenou kvalitou služeb, jak pro místní obyvatele, tak pro rekreanty a turisty. V obcích mikroregionu je celková vytíženost hromadn ě ubytovacích za řízeních nižní než p řed rokem 1989, ale i p řesto je pro jejich provozovatele uspokojující.
8.1 Možnosti rozvoje CR v zájmovém území Ostravice: SWOT analýza Pro zhodnocení vn ějších a vnit řních faktor ů cestovního ruchu mikroregionu Ostravice byla provedena SWOT analýza, která vychází z teoretické a praktické části diplomové práce, zahrnující silné stránky (strengths), slabé stránky (weaknesses), p říležitosti (opportunities) a ohrožení (threats).
85
Silné stránky Slabé stránky - zvýšení atraktivity obce - ztráta vesnického rázu - vybudování sportovních a kulturních - úbytek ob čanské vybavenosti za řízení a wellness za řízení - zvýšené dopravní zatížení - rekonstrukce hromadn ě ubytovacích - zvýšený hluk v obci za řízení - ztráta pocitu klidu a soukromí - budování turistických stezek a cyklostezek - ohrožení životního prost řední - zřízení informa čních center - zvýšená kriminalita - cílený marketing - slabá jazyková vybavenost pracovník ů - vytvo ření sdružení Beskydhost v cestovního ruchu - snadn ější získání prost ředk ů z fond ů EU
- vzájemná spolupráce obcí - snížení nezam ěstnanosti v obci - dobrá dostupnost ve řejnou dopravou Příležitosti Ohrožení - tvorba nových pracovních míst - ztráta vesnického rázu - nalákání více turist ů - poškozování životního prost ředí - modernizace stávajících ubytovacích - developerská činnost nesouvisející za řízení s rozvojem vesnice - důraz na ochranu životního prost ředí - ztráta soukromí starousedlík ů - posílení bezpe čnostních složek (v hlavní - zvýšené zatížení dopravní infrastruktury turistické sezón ě) motorovými vozidly - prodej regionálních produkt ů - úbytek zem ědělské p ůdy - obnova a rozvoj tradi čních řemesel - omezení chovu domácího zví řectva - regulace kamionové dopravy územím - intenzivní výstavba nových hromadn ě CHKO ubytovacích za řízení - zvýšená ochrana vodních zdroj ů - nedostatek energetických zdroj ů - využití dotací spojených s ekologickým vytáp ěním - větší zam ěř ení na zahrani ční turisty
86
9 ZÁV ĚR Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit geografickou transformaci mikroregionu Ostravice s důrazem na její etapovitý p řechod z čist ě zem ědělské až po hlavní turistickou funkci. První část diplomové práce proto shrnuje teoretický rámec problematiky dlouhodobého vývoje cestovního ruchu na území České republiky se zam ěř ením na horské a podhorské oblasti. Druhá část diplomové práce, která je zpracována na základ ě terénního šet ření, se týká zhodnocení vývoje cestovního ruchu z pohledu místních obyvatel a z pohledu aktér ů tj. samotných starost ů obcí se zam ěř ením na období po roce 1989.
Mikroregion Ostravice, který spadá do horské a podhorské oblasti Moravskoslezských Beskyd, m ěl velice p řekotný vývoj. Jeho pr ůmyslová minulost, která byla spjata hlavn ě se železárnami ve Frýdlantu nad Ostravicí a samoz řejm ě také zem ědělská minulost, která byla typická pro všechny venkovské oblasti, ud ělaly ze zájmové oblasti zcela specifický region, který se s postupem času prom ěnil na turistickou destinaci. Přírodní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu jsou ideální, je výchozím bodem na všechny významné vrcholy Moravskoslezských Beskyd, disponuje krásnou a čistou p řírodou a je dob ře dostupný pro obyvatele ostravské aglomerace (vlakové i autobusové spojení). Jelikož mikroregion sousedí se Slovenskem a nachází se v blízkosti Polska, je využíván také hojn ě Slováky a Poláky.
První známky rozvoje cestovního ruchu byly patrny již na p řelomu 19. a 20. století. D ůkazem toho je výstavba rekrea čních vil zámožných obyvatel Ostravy a okolí a prvních lázní (bez statutu) ur čených pro ostravské horníky.86 Také se zde objevují první chaty ur čené k víkendové rekreaci. K výraznému rozvoji cestovního ruchu v mikroregionu došlo po druhé sv ětové válce, kdy m ůžeme zaznamenat v celé Evrop ě rozmach cestovního ruchu. Díky rozd ělení Evropy na západní a východní (socialistický blok) m ůžeme pozorovat odlišnost ve vývoji cestovního ruchu, kde p ředevším domácí cestovní ruch byl v socialistických zemích specifický z důvodu silné státní intervence. Masový rozvoj cestovního ruchu po druhé sv ětové válce v mikroregionu Ostravice konkrétn ěji autor popisuje v kapitole 6. Typické je pro mikroregion, ale také pro celou Českou republiku, rozvoj druhého bydlení a výstavby hromadných ubytovacích za řízení pro podnikovou rekreaci a výb ěrovou rekreaci ROH. Tyto objekty se obvykle stav ěly v místech s dobrými p řírodními podmínkami a také zde hrála roli dostupnost těchto za řízení. Návšt ěvnost objekt ů individuální rekreace a hromadných
86 ADAMOVÁ, Andrea. Léka ř lidumil. Budišov nad Budišovkou: Moravská expedice, 2009. str. 12 87 ubytovacích za řízení m ěla také vliv na samotné obce. Postupn ě docházelo k pom ěšťování obyvatel, ale také ke zkvalitn ění služeb.
Po roce 1989, kdy dochází k transformaci centráln ě plánovitého hospodá řství na tržní hospodá řství, se zm ěnily podmínky pro další rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu. Objekty cestovního ruchu v mikroregionu za čaly chátrat, n ěkteré byly dokonce uzav řeny, celkový vzhled obcí za čal upadat a tak mikroregion pot řeboval „injekci“ na znovu nastartování turismu. Obce, které disponovaly lyža řským vlekem, se za čaly orientovat především na zimní sezónu, což byl dobrý tah hlavn ě v obci Bílá, která je hlavním lyža řským st řediskem Moravskoslezských Beskyd. Dále se provozovatelé HUZ zam ěř ovali na zatraktivn ění ubytování vytvá řením v ětšího komfortu, aby uspokojili vysoké požadavky zákazník ů. Dalším krokem pro nalákání turist ů a celkového zatraktivn ění obcí bylo zakládání golfových h řiš ť, kdy v roce 2001 bylo postaveno první golfové h řišt ě v obci Čeladná a další pak v obci Ostravice. Nejv ětší prom ěny v oblasti cestovního ruchu (rekonstrukce a výstavba nových HUZ a sportovních a relaxa čních za řízení) jsou zaznamenány práv ě v obcích Čeladná, Ostravice a Bílá. Obce Staré Hamry a Kun čice pod Ond řejníkem nejsou tak iniciativní v rozvoji cestovního ruchu, a to bu ď z důvodu zachování zem ědělského rázu či z důvodu různých omezení (p řehradní nádrž Šance, CHKO Beskydy).
Na základ ě terénního šet ření je z řejmé, že v mikroregionu Ostravice má cestovní ruch nezastupitelné místo, a tudíž lze o čekávat jeho další rozvoj.
88
10 SUMMARY The aim of this thesis was to evaluate the geographic transformation of Ostravice micro- region with emphasis on its phased transition from purely industrial agriculture to main tourist destination. The first part of the thesis summarizes the theoretical framework of the issue of long-term development of tourism in the Czech Republic with a focus on mountain and foothill areas. The second part of the thesis, which is based on field investigation, focuses on the evaluation of the development of tourism from the perspective of local residents and mayors of the concerned villages (focusing on the period after 1989).
Micro-region Ostravice, which falls into the mountain and foothill areas of the Beskydy Mountains, had a very rapid development. Its industrial past, which was mainly connected with the iron works in Frýdlant n. Ostravicí and of course agricultural past, which was typical for all rural areas of the region of interest made quite specific region, which over time turned into a tourist destination. Natural conditions for the development of tourism in the micro- region are ideal - it is the starting point for all the major peaks of the Moravian-Silesian Beskydy (Lysa hora, Smrk), has a beautiful and clean nature, and it is easily accessible for residents of Ostrava agglomeration (train and bus connection).
The first signs of tourism development were already evident in the 19th and 20th centuries. Proof of this is the construction of holiday villas of wealthy residents of Ostrava and first bath (without status) intended for Ostrava miners. First cottages designed for weekend recreation also start to appear. Another phase consists of a period after the Second World War, when we see tourism boom throughout whole Europe. Thanks to the division of Europe into Western and Eastern (socialist block), we can see the difference in the development of tourism, especially where domestic tourism was in socialist countries really specific - due to strong state interventions.
The development of second homes and the construction of collective accommodation facilities for corporate recreation and selective recreation ROH is typical for the micro-region, but also for the whole socialistic Czech Republic. These objects were usually built in areas with good natural conditions and good transportation accessibility. Attendance of these objects also had an impact on the municipality itself, which gradually lead to transformation from village to city, but also to improving of all services.
After 1989, the situation has changed dramatically, when centrally planned management of tourism in the Czech Republic was to release these rules and Tourism was fully privatized.
89
Since HUZ was in the 90s rarely used, because of greater demands on the quality of the accommodation of tourists, their operators (owners) did not have enough funds for their modernization and reconstruction. Some of these were, due to financial difficulties of their owners, several years inoperative, leading to their degradation. In the last ten years we can see increased activity focused on renovations and reconstruction of these facilities, the construction of wellness facilities and sporting facilities and also few cases of construction of an entirely new collective accommodation establishments. This now makes the micro-region very attractive area that is becoming increasingly more popular for inhabitants not only from Ostrava agglomeration and the Czech Republic, but also foreign tourists are starting to attend this micro-region.
Keywords: Ostravice micro-region, tourism, mountain and foothill areas, tourist function, field research
90
11 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE Literatura: ‹ ADAMOVÁ, Andrea. Léka ř lidumil. Budišov nad Budišovkou: Moravská expedice, 2009. str. 12 ‹ BOGAR, Karel. Čtení o Čeladné. Frýdek – Místek: Okresní vlastiv ědné muzeum, 1989 str. 11 ‹ BINEK, Jan. Venkovský prostor a jeho oživení . Brno: GaREP, spol. s.r.o., 2007. ISBN 80- 251-19-5. ‹ BRITTON, S 1991, 'Tourism, capital and place: towards a critical geography of tourism', Environment and PlanningD: Society and Space , no.9, p.451–478. ‹ CLOKE, Paul et al. Handbook of rural studies . London: Thousand oaks, 2006. ISBN 076197332X. ‹ CARNEIRO, Maria João et al. The relevance of landscape in the rural tourism experience: Identifying important elements of the rural landscape . Portugalsko: University of Aveiro a GOVCOPP, 2013. ‹ DEMEK, Jaromír. Geomorfologie českých zemí . Praha: Československé akademie v ěd, 1965. ‹ DEMEK, Jaromír a Peter MACKOV ČIN. Hory a nížiny: Zem ěpisný lexikon ČR. Brno: AOPK, 2006. ‹ HALL, Derek R. Tourism and Development in Communist and Post-communist Societies. HARRISON, David. Tourism and the less developed world . United Kingdom: CABI, 2001. ISBN 0-85199-433-4. ‹ HAVRLANT, Jan. The Beskydy euroregion as an area of travel and recreation. Moravian geographical report [online]. 2001, ro č. 9, č. 2 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.geonika.cz/EN/research/ENMgr/MGR_2001_02.pdf ‹ HAVRLANT, Jan. Vývoj rekrea čních forem cestovního ruchu v oblasti Beskyd. In: Geografie, cestovní ruch a rekreace . Olomouc: P řírodov ědecká fakulta UP, 2005, s. 133-147. ‹ HAVRLANT, Jan. Rozvoj a modernizace lyža řských rekrea čních st ředisek v regionu severní Moravy a Slezska na p říkladu turistické oblasti Beskydy – Valašsko. Geographia Cassoviensis . 2011, V., č. 1. ‹ HORÁKOVÁ, Hana. Post-Communist Transformation of Tourism in Czech Rural Areas: New Dilemmas . Univerzita Pardubice, 2010.
91
‹ HRUŠKA, Vladan. Diferenciace venkovského prostoru na p říkladu Moravskoslezského kraje . Brno, 2013. Diserta ční práce. Masarykova univerzita. ‹ HRUŠKA, Lubor et al. Studie sídlení struktury Moravskoslezského kraje . Ostrava: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s.r.o., 2012. ‹ KU ČA, Karel. Urbanismus venkovských sídel v českých zemích. In: Kulturn ě historické dědictví kolem nás [http://elearning.historickededictvi.com/]. 2009 [cit. 2015-01-14]. Dostupné z:http://elearning.historickededictvi.com/zobraz/materialy/odborne- texty/urbanismus ‹ IRA, Vladimír a Branislav CHRENKA. Transformation of tourist landscapes in mountain areas: case studies from Slovakia. Human geographies: Journal of Studies and Research in Human Geography . 2011. ‹ IRA, Vladimír. Sustainable development of mountainous rural areas in Slovakia: (with the case study of Po ľana Biosphere Reserve . Bratislava, 2006. Dostupné z: http://ageconsearch.umn.edu/bitstream/162938/2/vol%204_11.pdf. Slovak Academy of Sciences. ‹ KV ĚTO Ň, Vít. Klimatické oblasti Česka: klasifikace podle Quitta za období 1961 - 2000 . Praha, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80-244-2813-0. ‹ MAJEROVÁ, V ěra et al. Český venkov 2008: Prom ěny venkova. Praha: Česká zem ědělská univerzita v Praze, 2008, ISBN 978-80-213-1991-0. ‹ MA ŘÍKOVÁ, Pavlína. Venkov v České republice - teoretické vymezení. MAJEROVÁ, Věra et al. Český venkov 2005: Rozvoj venkovské spole čnosti . Praha: Česká zem ědělská univerzita v Praze, 2005, s. 42. ISBN 80-213-1274-2. ‹ MUSIL, Martin et al.. Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prost ředí . Jind řich ův Hradec, 2008. Oponovaná výzkumná zpráva. Vysoká škola ekonomická v Praze. ‹ PERLÍN, Radim et al. Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie . 2010, ro č. 115, č. 2. ‹ PERLÍN, Radim. Venkov, typologie venkovského prostoru. Praha: katedra sociální geografie a sociálního rozvoje, 1998 ‹ POSPÍCHALOVÁ, Lenka. Sociogeografický pr ůzkum druhého bydlení vybrané oblasti jižních Čech . Brno, 2013. str. 25 - 28. Diplomová práce. Masarykova univerzita. ‹ SAARINEN, Jarkko. Destinations in change: The transformation process of tourist destinations . University of Oulu, Finland: SAGE, 2004. ISBN 1468797604054381. ‹ SLEPI ČKA, Alois. Venkov a/nebo m ěsto. Praha: Svoboda, 1981. str. 228
92
‹ SVOBODOVÁ, Hana. Stav a vývoj zem ědělství ČR p řed rokem 1989. Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie ČR[www.is.muni.cz]. 2013. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/04-zemedelstvi-lesnictvi- rybolov.html ‹ SVOBODOVÁ, Hana. Úvod do geografie venkova. Úvod do geografie venkova [www.is.muni.cz]. 2013. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js14/g_venkov/web/index.html ‹ SVOBODOVÁ, Hana. Akté ři rozvoje venkova. Úvod do geografie venkova [www.is.muni.cz]. 2013. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js14/g_venkov/web/pages/05-akteri-rozvoje.html ‹ Statistický lexikon obcí České republiky 1992: Podle správního rozd ělení k 31. prosinci 1992 a výsledk ů s čítání lidu, dom ů a byt ů ke 3. b řeznu 1991. Praha: SEVT, 1994, 895 s. ISBN 807049096. ‹ ŠTOLBOVÁ, Marie. Problematika mén ě p říznivých oblastí . Praha: Výzkumný ústav zem ědělské ekonomiky Praha, 2007. ISBN 978-80-86671-47-5. ‹ ŠÍP, Ji ří. Rozvoj cestovního ruchu v ČR po roce 1989. Časopis COT Business [http://www.cot.cz/]. 2012 [cit. 2014-12-16]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/99_03/3_statistika2.htm ‹ TKÁ Č, Martin. Prom ěny socioekonomické a prostorové struktury obce Čeladná . Olomouc, 2013. Bakalá řská práce. Univerzita Palackého Olomouc. ‹ TOLASZ, Radim et al. Atlas podnebí Česka. Praha-Olomouc: Český hydrometeorologický ústav, 2007. ISBN 9788086690261. ‹ TYLE ČKOVÁ, Šárka. Komplexní socioekonomická charakteristika obvodu pov ěř eného obecního ú řadu ve Frýdlant ě nad Ostravicí . Olomouc, 2006. Bakalá řská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. ‹ VL ČKOVÁ, Andrea. Rekrea ční zázemí m ěsta Brna . Brno, 2010. str. 43. Diplomová práce. Masarykova ‹ WILSON, Julie. The Routledge Handbook of Tourism Geographies . Canada: British Library, 2012. ISBN 978041556857
93
Internetové zdroje: ‹ Bílá. Foto Historie [www.fotohistorie.cz]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z:http://www.fotohistorie.cz/Moravskoslezsky/Frydek-Mistek/Bila/Default.aspx ‹ Český statistický ú řad . 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ ‹ Databáze demografických údaj ů za Obce. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/cz/obce_d/index.htm ‹ Do české republiky jezdí mnohem více cizinc ů, než se b ěžn ě uvádí. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [www.mmr.cz]. 2014 [cit. 2015-03-17].. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2014/Do- Ceske-republiky-jezdi-mnohem-vice-cizincu,-nez ‹ Data ze SLDB 1991 poskytnuta regionálním pracovišt ěm ČSÚ v Ostrav ě ‹ Geomorfologická mapa ČR. Národní geoportál INSPIRE [geoportal.gov.cz]. [cit. 2015-02- 17]. Dostupné z:http://geoportal.gov.cz/web/guest/map ‹ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2001. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. Praha, 2006 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04 ‹ Hromadná ubytovací za řízení České republiky. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0802 ‹ JZD Staré HAmry. Pro-Bio [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://pro- bio.cz/Farmar/JZD-STARE-HAMRY/ ‹ Mapové kompozice. Národní geoportál INSPIRE [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z:http://geoportal.gov.cz/web/guest/map ‹ Návšt ěvnost hromadných ubytovacích za řízení podle kategorie v obcích vybraného okresu. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU9010PU_OB2.10&vo =null ‹ Ostravice. Povodí Odry státní podnik [www.pod.cz]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z:http://www.pod.cz/projekty/flora_a_fauna/Viteze/ostravice_cela.html ‹ Statistiky nezam ěstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních v ěcí [www.mpsv.cz]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz ‹ Správa CHKO Beskydy. Agentura ochrany p řírody a krajiny . 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://beskydy.ochranaprirody.cz/ ‹ Strategický plán mikroregionu Frýdlantsko - Beskydy. T řanovice, 2008. Dostupné z: http://www.frydlantno.cz/wrs/addons/file/verejna-sprava/mikroregion/strategicky-plan.pdf
94
‹ Šance. Povodí Odry státní podnik [www.pod.cz]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.pod.cz/stranka/sance.html ‹ Kun čice pod Ond řejníkem. 2015. Dostupné z: http://www.kuncicepo.cz/ ‹ Čeladná . 2015. Dostupné z: http://www.celadna.cz/ ‹ Obec Ostravice. 2015. Dostupné z: http://www.obec-ostravice.cz/ ‹ Staré Hamry . 2015. Dostupné z: http://www.stare-hamry.cz/ ‹ Bílá . 2015. Dostupné z: http://www.obecbila.cz/ ‹ Ski Bílá . 2015. Dostupné z: http://www.skibila.cz/cs/zima/ ‹ Hotel Prosper . 2012. Dostupné z: http://www.hotel-prosper.cz/ ‹ Miura hotel . 2015. Dostupné z: http://www.miura.cz/cs ‹ Beskydské rehabilita ční centrum . 2015. Dostupné z: http://www.brc.cz/ ‹ Čeladenka . 2015. Dostupné z: http://www.celadenka.cz/ ‹ Hotel Srdce Beskyd . 2015. Dostupné z: http://www.hotelsrdcebeskyd.cz/ ‹ Čeladná . 2015. Dostupné z: http://www.celadna.eu/volny-cas/ubytovani/56/zajezdni- hostinec-knehyne/ ‹ Hotel Dejmon Čeladná . 2015. Dostupné z: http://www.hotel-cz.moonface.cz/hotel- celadna-dejmon.htm ‹ Hotel Záme ček . 2015. Dostupné z: http://www.hotelzamecek.cz/ ‹ Horský hotel Hamry . 2015. Dostupné z: http://www.horskyhotelhamry.cz/ ‹ U Holub ů. 2015. Dostupné z: http://www.uholubu.com/ ‹ Chata Dukla . 2015. Dostupné z: http://www.chatadukla.cz/ ‹ H-RESORT . 2015. Dostupné z: http://www.hresort.cz/ ‹ Penzion Ond řejník . 2015. Dostupné z: http://www.penzion-ondrejnik.cz/ ‹ Lašská penzion-restaurace . 2015. Dostupné z: http://www.lasskachalupa.cz/ ‹ Penzion Jurášek . 2015. Dostupné z: http://www.penzionjurasek.cz/ ‹ Penzion Karolina . 2015. Dostupné z: http://www.penzion-karolina.ic.cz/ ‹ Penzion Krkoška . 2015. Dostupné z: www.penzionkrkoska.cz ‹ Ubytování Sylvie Tabášková . 2015. Dostupné z: http://www.ceskehory.cz/ubytovani/ubytovani-pod-ondrejnikem-kuncice.html ‹ Ondráš ův dv ůr. 2015. Dostupné z: http://www.hotelondrasuvdvur.cz/ ‹ Hotel Bauer . 2015. Dostupné z: http://hotelbauer.cz/ ‹ Horský hotel S ůkenická . 2015. Dostupné z: http://www.sukenicka.cz/ ‹ Keltská salaš Ebeka . 2015. Dostupné z: http://www.ebeka.cz/ ‹ Chatová Osada . 2015. Dostupné z: http://chatovaosada.unas.cz/ ‹ Horská chata T řeštík . 2015. Dostupné z: http://www.valassko- hornovsacko.cz/cs/ubytovani/?produkt=82 ‹ Chata Celnica . 2015. Dostupné z: http://www.celnica.cz/
95
‹ Masarykova chata . 2015. Dostupné z: http://www.masarykovachata.cz/cz/ ‹ Domov mládeže . 2015. Dostupné z: http://ubytovani-bila-beskydy.webz.cz/ ‹ Bílá-horská chata . 2015. Dostupné z: http://www.chatabila.cz/cs/ ‹ Horská chata Doro ťanka . 2011. Dostupné z: http://www.dorotanka.cz/ ‹ Horská chata Sn ěžná . 2015. Dostupné z: http://www.chatasnezna.cz/ ‹ Horský hotel Charbulák . 2015. Dostupné z: http://www.charbulak-beskydy.cz/ ‹ Hotel Čert ův hrádek . 2015. Dostupné z: http://www.hotel-certuv-hradek-stare-hamry.az- ubytovani.info/ ‹ Švarná Hanka . 2011. Dostupné z: http://www.svarnahanka.cz/ ‹ Horská chata Sulov . 2015. Dostupné z: http://www.sulov.info/ ‹ Dům sv. Josefa . 2015. Dostupné z: http://www.dsvj.cz/ ‹ Chata Armaturka . 2015. Dostupné z: http://www.armaturka.ceske- sjezdovky.cz/ubytovani.html ‹ Green Inn Hotel . 2015. Dostupné z: http://www.ostravice-golf.cz/hotel/ ‹ Hotel Zlatý Orel . 2015. Dostupné z: http://www.zlatyorel.cz/ ‹ Hotel Ondráš z Beskyd . 2015. Dostupné z: http://www.hotelondras.com/ ‹ Hotel Hamr . 2015. Dostupné z: http://www.hotelhamr.cz/ ‹ Hotel Odra . 2015. Dostupné z: http://www.hotel-odra.cz/ ‹ Rekrea ční za řízení OVAK . 2015. Dostupné z: http://www.ovak.cz/files_for_web/zak_rekr_ostr-1-1.pdf ‹ Hotel Liptov . 2015. Dostupné z: http://www.hotelliptov.wz.cz/ ‹ Penzion Mazák . 2015. Dostupné z: https://www.dopenzionu.cz/ostravice/penzion-mazak- 5825/ ‹ Chata Svoboda . 2015. Dostupné z: http://www.chatasvoboda.cz/ ‹ Penzion Sluní čko . 2015. Dostupné z: http://www.slunicko-penzion.cz/ ‹ RS Pe řeje . 2015. Dostupné z: http://www.kempy-chaty.cz/cr/moravskoslezsky-kraj/sruby- pereje-ostravice ‹ BELTINE forest hotel . 2011. Dostupné z: http://www.beltinehotel.cz/ ‹ Sepetná rekrea ční centrum . 2015. Dostupné z: http://www.sepetna.cz/ ‹ Ubytovna Ostravice . 2015. Dostupné z: http://www.ubytovna-ostravice.cz/ ‹ Horská chata Ostrá . 2015. Dostupné z: http://www.chata-ostra.cz/ ‹ Patriotka . 2015. Dostupné z: http://www.patriotka.cz/ ‹ Hosp ůdka a penzion Sauna . 2015. Dostupné z: http://www.ostravice.estranky.cz/ ‹ Horská chata Skalka . 2015. Dostupné z: http://www.rsskalka.cz/skalka.php
96
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1 - Seznam hromadn ě ubytovacích za řízení v jednotlivých obcích mikroregionu Ostravice
Příloha 2 - Návšt ěvnost hromadn ě ubytovacích zařízení v jednotlivých obcích mikroregionu Ostravice
Příloha 3 - Po čet objekt ů individuální rekreace v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí
Příloha 4 - Dotazník pro obyvatele obcí mikroregionu Ostravice
Příloha 5 - Strukturovaný rozhovor pro starosty obcí mikroregionu Ostravice
Příloha 6 - Obrázky objekt ů cestovního ruchu v mikroregionu Ostravice
97
Příloha 1 - Seznam hromadn ě ubytovacích za řízení v jednotlivých obcích mikroregionu Ostravice Tab. 1: Seznam hromadn ě ubytovacích za řízení v obci Čeladné v roce 2015 Sezónní Po čet Název Kategorie provoz lůžek celoro ční HOTEL PROSPER Hotel **** 118 provoz celoro ční MIURA HOTEL Hotel **** 96 provoz HORSKÉ HOTEL ČELADENKA Hotel **** letní provoz 93 BESKYDSKÉ REHABILITA ČNÍ celoro ční Hotel *** 220 CENTRUM provoz celoro ční HOTEL DEJMON Hotel *** 36 provoz celoro ční HOTEL SRDCE BESKYD Hotel *** 400 provoz celoro ční HORSKÝ HOTEL HAMRY Hotel ** 30 provoz HOTEL ZÁME ČEK NA celoro ční Penzion 28 ČELADNÉ provoz celoro ční PENSION U HOLUB Ů Penzion 35 provoz Ostatní za řízení jinde celoro ční CHATA DUKLA 40 nespecifikovaná provoz ZÁJEZDNÍ HOSTINEC Ostatní za řízení jinde celoro ční 52 KN ĚHYN Ě nespecifikovaná provoz (Zdroj: Hromadná ubytovací za řízení České republiky. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015- 03-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0802; vlastní zpracování) Tab. 2: Seznam hromadn ě ubytovacích za řízení v obci Kun čice pod Ond řejníkem v roce 2015 Sezónní Po čet Název Kategorie provoz lůžek celoro ční HOTEL H-RESORT Hotel *** 100 provoz celoro ční OND ŘEJNÍK PENZION Penzion 20 provoz PENZION A RESTAURACE celoro ční Penzion 24 LAŠSKÁ CHALUPA provoz letní i zimní PENZION JURÁŠEK Penzion 22 provoz celoro ční PENZION KAROLÍNA Penzion 35 provoz celoro ční PENZION KRKOŠKA Penzion 40 provoz LETNÍ D ĚTSKÝ TÁBOR Chatová osada letní provoz 180 CHATKY A SRUBY letní i zimní LETNÍ D ĚTSKÝ TÁBOR MLÁDÍ Turistická ubytovna 140 provoz UBYTOVÁNÍ SYLVIE Ostatní za řízení jinde letní i zimní 15 TABÁŠKOVÁ nespecifikovaná provoz
(Zdroj: Hromadná ubytovací za řízení České republiky. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015- 03-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0802; vlastní zpracování)
Tab. 3 : Seznam hromadn ě ubytovacích za řízení v obci Bílá v roce 2015
Sezónní Po čet Název Kategorie provoz lůžek celoro ční HOTEL ONDRÁŠ ŮV DV ŮR Hotel **** 36 provoz celoro ční HORSKÝ HOTEL S ŮKENICKÁ Hotel *** 58 provoz celoro ční HOTEL BAUER Hotel *** 209 provoz KELTSKÁ SALAŠ EBEKA Hotel * letní provoz 66 celoro ční CHATOVÁ OSADA Chatová osada 30 provoz celoro ční HORSKÁ CHATA T ŘEŠTÍK Turistická ubytovna 36 provoz celoro ční CHATA CELNICA Turistická ubytovna 40 provoz celoro ční MASARYKOVA CHATA Turistická ubytovna 29 provoz Ostatní za řízení jinde celoro ční DOMOV MLÁDEŽE 40 nespecifikovaná provoz Ostatní za řízení jinde letní i zimní HORSKÁ CHATA BÍLÁ 83 nespecifikovaná provoz Ostatní za řízení jinde celoro ční HORSKÁ CHATA DORO ŤANKA 45 nespecifikovaná provoz CHATA SN ĚŽNÁ - HORSKÁ Ostatní za řízení jinde celoro ční 48 CHATA nespecifikovaná provoz (Zdroj: Hromadná ubytovací za řízení České republiky. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015- 03-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0802; vlastní zpracování)
Tab. 4: Seznam hromadn ě ubytovacích za řízení v obci Staré Hamry v roce 2015
Sezónní Po čet Název Kategorie provoz lůžek celoro ční HOTEL OSTRAVA ČKA Hotel *** 50 provoz celoro ční HOTEL CHARBULÁK Hotel ** 50 provoz celoro ční HOTEL ČERT ŮV HRÁDEK Penzion 40 provoz celoro ční ŠVARNÁ HANKA Penzion 45 provoz celoro ční HORSKÁ CHATA SULOV Turistická ubytovna 50 provoz HORSKÁ CHATA D ŮM Ostatní za řízení jinde celoro ční 60 SVATÉHO JOSEFA nespecifikovaná provoz Ostatní za řízení jinde celoro ční CHATA ARMATURKA 70 nespecifikovaná provoz
(Zdroj: Hromadná ubytovací za řízení České republiky. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015- 03-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0802; vlastní zpracování)
Tab. 5: Seznam hromadn ě ubytovacích za řízení v obci Ostravice v roce 2015
Sezónní Po čet Název Kategorie provoz lůžek celoro ční BELTINE FOREST HOTEL Hotel **** 130 provoz celoro ční HOTEL GREEN INN Hotel **** 60 provoz celoro ční HOTEL ZLATÝ OREL Hotel **** 45 provoz celoro ční HORSKÝ HOTEL ONDRÁŠ Hotel *** 60 provoz celoro ční HORSKÝ HOTEL SEPETNÁ Hotel *** 143 provoz celoro ční HOTEL HAMR Hotel *** 70 provoz celoro ční HOTEL ODRA Hotel *** 77 provoz HORSKÝ HOTEL LIPTOV Hotel * letní provoz 60 letní i zimní CHATA SVOBODA Penzion 66 provoz celoro ční PENZION SLUNÍ ČKO Penzion 30 provoz celoro ční RS PE ŘEJE Penzion 30 provoz TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA celoro ční Turistická ubytovna 55 SOKOL OSTRAVICE provoz celoro ční UBYTOVNA OSTRAVICE Turistická ubytovna 20 provoz Ostatní za řízení jinde celoro ční HORSKÁ CHATA OSTRÁ 32 nespecifikovaná provoz Ostatní za řízení jinde celoro ční CHATA PATRIOTKA 16 nespecifikovaná provoz Ostatní za řízení jinde celoro ční PENZION A HOSP ŮDKA SAUNA 15 nespecifikovaná provoz Ostatní za řízení jinde celoro ční REKREA ČNÍ CHATA HLUBINA 65 nespecifikovaná provoz Ostatní za řízení jinde celoro ční REKREA ČNÍ CHATA MAZÁK 13 nespecifikovaná provoz REKREA ČNÍ ST ŘEDISKO Ostatní za řízení jinde celoro ční 69 SKALKA nespecifikovaná provoz Ostatní za řízení jinde celoro ční VZD ĚLÁVACÍ ZA ŘÍZENÍ OVAK 14 nespecifikovaná provoz
(Zdroj: Hromadná ubytovací za řízení České republiky. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015- 03-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0802; vlastní zpracování)
Příloha 2 - Návšt ěvnost hromadn ě ubytovacích za řízení v jednotlivých obcích v mikroregionu Ostravice Tab. 6: Návšt ěvnost hromadn ě ubytovacích za řízení podle kategorie v obci Bílá za období 2000 - 2013
Počet Počet Počet Bílá příjezdů příjezdů příjezdů hostů hostů z ČR cizinců 2000 13895 12884 1011 2001 11700 10064 1636 2002 15038 13370 1668 2003 14739 13294 1445 2004 10553 9977 576 2005 8722 8456 266 2006 15670 14935 735 2007 11997 11426 571 2008 15401 14917 484 2009 12749 12445 304 2010 15757 15349 408 2011 13231 12918 313 2012 12531 12188 343 2013 9117 8790 327 (Zdroj: Český statistický ú řad [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: www.czso.cz) Tab. 7: Návšt ěvnost hromadn ě ubytovacích za řízení podle kategorie v obci Čeladná za období 2000 - 2013
Počet Počet Počet Čeladná příjezdů příjezdů příjezdů hostů hostů z ČR cizinců 2000 24097 20977 3120 2001 27768 22658 5110 2002 21586 17125 4461 2003 19866 16343 3523 2004 24095 19935 4160 2005 17182 13973 3209 2006 18184 15478 2706 2007 19748 17051 2697 2008 19216 15714 3502 2009 12879 10965 1914 2010 10843 9546 1297 2011 11427 10105 1322 2012 13666 11693 1973 2013 13145 11457 1688 (Zdroj: Český statistický ú řad [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: www.czso.cz)
Tab. 8: Návšt ěvnost hromadn ě ubytovacích za řízení podle kategorie v obci Kun čice pod Ond řejníkem za období 2000 - 2013
Počet Počet Počet Kunčice pod příjezdů příjezdů příjezdů Ondřejníkem hostů hostů z ČR cizinců 2000 10142 8509 1633 2001 10327 8522 1805 2002 9535 8152 1383 2003 8173 7168 1005 2004 5220 4884 336 2005 4310 4098 212 2006 4745 4517 228 2007 3142 2983 159 2008 1241 1168 73 2009 3557 3512 45 2010 3933 3899 34 2011 3771 3692 79 2012 7941 7616 325 2013 7354 7045 309 (Zdroj: Český statistický ú řad [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: www.czso.cz) Tab. 9: Návšt ěvnost hromadn ě ubytovacích za řízení podle kategorie v obci Ostravice za období 2000- 2013
Počet Počet Počet Ostravice příjezdů příjezdů příjezdů hostů hostů z ČR cizinců 2000 19224 16560 2664 2001 19094 16721 2373 2002 20564 17330 3234 2003 35519 34226 1293 2004 37027 36596 431 2005 24188 23230 958 2006 24063 22829 1234 2007 27701 26317 1384 2008 36356 29486 6870 2009 34469 29110 5359 2010 34851 29377 5474 2011 35873 28339 7534 2012 35209 30154 5055 2013 31550 25415 6135 (Zdroj: Český statistický ú řad [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: www.czso.cz)
Tab. 10: Návšt ěvnost hromadn ě ubytovacích za řízení podle kategorie v obci Staré Hamry za období 2000 - 2013
Počet Počet Počet Staré hamry příjezdů příjezdů příjezdů hostů hostů z ČR cizinců 2000 6782 6260 522 2001 8313 7174 1139 2002 12002 9651 2351 2003 11391 10075 1316 2004 6510 5986 524 2005 10196 9164 1032 2006 10711 9536 1175 2007 10435 9625 810 2008 8894 8115 779 2009 5427 5355 72 2010 5393 5316 77 2011 4903 4828 75 2012 7703 7224 479 2013 6315 5988 327 (Zdroj: Český statistický ú řad [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: www.czso.cz) Tab. 11: Návšt ěvnost hromadn ě ubytovacích za řízení podle kategorie v mikroregionu Ostravice za období 2000 - 2013
Po čet Po čet Po čet příjezd ů příjezd ů příjezd ů host ů z ČR cizinc ů host ů celkem 2000 65190 8950 74140 2001 65139 12063 77202 2002 65628 13097 78725 2003 81556 8132 89688 2004 77378 6027 83405 2005 58921 5677 64598 2006 67295 6078 73373 2007 67402 5621 73023 2008 69400 11708 81108 2009 61387 7694 69081 2010 63487 7290 70777 2011 59882 9323 69205 2012 68875 8175 77050 2013 58695 8786 67481 (Zdroj: Hromadná ubytovací za řízení České republiky. Český statistický ú řad [www.czso.cz]. 2015 [cit. 2015- 03-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0802)
Příloha 3 - Po čet objekt ů individuální rekreace v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí podle SLDB 1991 Tab. 12: Po čet objekt ů individuální rekreace v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí podle SLDB 1991
Ostravice 1224 Kunčie pod Ondřejníkem 891 Čeladná 847 Frýdlant n. Ostravicí 744 Malenovice 359 Metylovice 293 Staré hamry 241 Janovice 209 Pstruží 181 Bílá 103 Pržno 61 (Zdroj: Statistický lexikon obcí České republiky 1992: Podle správního rozd ělení k 31. prosinci 1992 a výsledk ů sčítání lidu, dom ů a byt ů k 3. březnu 1991 . Praha: SEVT, 1994, 895 s. ISBN 807049096.)
Příloha 4 - Dotazník pro obyvatele obcí mikroregionu Ostravice Dotazník pro obyvatele obcí zkoumaného regionu
Dobrý den, jsem tazatel z Přírodov ědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a provádím výzkum zam ěř ený na Cestovní ruch a transforma ční zm ěny v turisticky exponované části mikroregionu Ostravice. Dotazník je ur čen respondent ům žijícím v mikroregionu Ostravice (to se týká obyvatel obcí Bílá, Staré Hamry, Ostravice, Čeladná a Kun čice pod Ond řejníkem). Výzkum je zcela anonymní a čas pot řebný pro vypln ění dotazníku zabere maximáln ě 10 minut. Předem d ěkuji za Váš čas. Kontaktní osoba: Martin Tká č, email: [email protected], tel: 721 587 071
Datum: Obec: 1. Vnímáte p řítomnost cestovního ruchu (návšt ěvník ů) ve Vaší obci a jejím okolí? % Ano % Ne
2. Jaké pozitivní dopady má podle Vás cestovní ruch na Vaši obec a celý mikroregion Ostravice? % Tvorba nových pracovních míst % Přináší finan ční prost ředky do rozpo čtu obce % Zlepšení dopravní dostupnosti % Rozší ření sortimentu zboží a služeb, ze kterého t ěží i místní obyvatelé % Zvýšení nabídky kulturního a sportovního vyžití i pro místní obyvatele % Celkové zlepšení vzhledu obce (opravy objekt ů, úprava park ů, ochrana životního prost ředí apod.) % Jiné:
3. Jaké negativní dopady má podle Vás cestovní ruch na Vaši obec a celý mikroregion Ostravice? % Ztráta pocitu klidu a soukromí % Příliš mnoho lidí ve ve řejných vnit řních a venkovních prostorách obce % Větší dopravní zatížení a zhoršené možnosti parkování % Neúm ěrné zvyšování cen % Zvýšený hluk v obci % Zhoršení životního prost ředí % Zvýšená kriminalita % Jiné:
4. Jaké zm ěny podle Vás obec zaznamenala v oblasti cestovního ruchu za posledních 25 let? (výstavba hromadn ě ubytovacích za řízení, výstavba sportovních za řízení, pokles/r ůst návšt ěvnosti apod.)
………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
5. Jak hodnotíte rozvoj obce v oblasti cestovního ruchu za posledních 10 let? % Velmi dob ře % Spíše dob ře % Spíše špatn ě % Velmi špatn ě % Neumím posoudit
6. Up řednost ňuje obec podle Vás rozvoj turismu na úkor pé če o místní obyvatele? Pokud ano uve ďte pádné argumenty. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
7. Jak podle Vás více zatraktivnit Vaši obec pro rozvoj turismu?
………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
8. Využíváte n ěkterých služeb cestovního ruchu v obci? % Wellness za řízení % Kulturní za řízení % Sportovní za řízení
9. Nabízíte možnost ubytování pro turisty?
% ANO % NE
10. Jak hodnotíte vztah s návšt ěvníky rekrea čních chat a chalup? % Velmi dobrý % Spíše dobrý % Spíše špatný % Velmi špatný % Nejsem s nimi nijak v kontaktu
11. Jaký dopad má podle Vás druhé bydlení (návšt ěvnost rekrea čních dom ů, chat, apartmánových dom ů) a zvýšený turistický ruch na kvalitu bydlení v obci? % Má spíše pozitivní dopad % Má spíše negativní dopad % Nemá žádný dopad
12. Respondent je: % muž % žena
13. Věková kategorie : % do 19 let % 20 – 29 let % 30 – 39 let % 40 – 49 let % 50 – 59 let % 60 a více let
14. Jak dlouho žijete v obci : % mén ě jak 10 let % 10 – 20 let % 21 – 30 let % 31 a více let
15. Respondent je: % Zam ěstnaný % Podnikatel, OSV Č % Na mate řské dovolené % Nezam ěstnaný % Student % Důchodce
16. V jakém odv ětví pracujete? % Zem ědělství, lesnictví a vodní hospodá řství % Stavebnictví % Pr ůmysl % Cestovní ruch % Obchod % Zdravotnictví a sociální pé če % Vzd ělávání % Nemovitosti % Finan ční služby % Jiné
17. Kde pracujete? % V míst ě bydlišt ě % V rámci SO ORP Frýdlant nad Ostravicí % V rámci okresu Frýdek – Místek % V rámci Moravskoslezského kraje % Jinde
Příloha 5 - Strukturovaný rozhovor pro starosty obcí mikroregionu Ostravice Strukturovaný rozhovor
Dobrý den, jsem tazatel z Přírodov ědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a provádím výzkum zam ěř ený na Cestovní ruch a transforma ční zm ěny v turisticky exponované části mikroregionu Ostravice (to se týká obcí Bílá, Staré Hamry, Ostravice, Čeladná a Kun čice pod Ond řejníkem). Níže je n ěkolik otev řených otázek, na které mi prosím Vás odpov ězte pár v ětami. D ěkuji za Váš čas a vst řícnost. Kontaktní osoba: Martin Tká č, email: [email protected], tel: 721 587 071
1. Jaký význam má cestovní ruch pro rozvoj Vaší obce?
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
2. Uve ďte, jakým zp ůsobem podporuje rozvoj cestovního ruchu Vaše obec?
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
3. Můžete zhodnotit vývoj cestovního ruchu ve Vaší obci a v mikroregionu Ostravice po roce 1989? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
4. Jaká strategická rozhodnutí a spolupráce s místními podnikateli podporují rozvoj cestovního ruchu ve Vaší obci?
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
5. Jak hodnotíte spolupráci s krajským ú řadem a ostatními organizacemi, které mají za úkol podporovat rozvoj cestovního ruchu.
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
6. Uve ďte pozitivní a negativní dopady cestovního ruchu na Vaši obec?
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
7. Jaké objekty cestovního ruchu (kulturní za řízení, ubytovací za řízení, sportovní za řízení, lyža řské vleky a jiné) má obec v plánu do budoucna realizovat?
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
Příloha 6 - Obrázky objekt ů cestovního ruchu v mikroregionu Ostravice
Obrázek 30: Ski areál Bílá, který je v provozu již 50 let, pat ří mezi nejlépe vybavené a modernizované lyža řské st ředisko v Beskydech (Zdroj: vlastní foto)
Obrázek 31: Golfové h řišt ě na Ostravici otev řené pro ve řejnost v roce 2008 (Zdroj: vlastní foto)
Obrázek 32: Penzion ve Starých Hamrech, který je sou částí nového centra obce v části na Sam čankách (se vznikem p řehrady Šance v roce 1969, zaniklo p ůvodní centrum Starých Hamer) (Zdroj: vlastní foto)
Obrázek 33: Před rokem 1989 podnikové rekrea ční st ředisko ŽDB v Bohumín ě, dnes soukromý hotel Srdce Beskyd na Čeladné (Zdroj: vlastní foto)
Obrázek 34: Penzion Lara, nový objekt Beskydského rehabilita čního centra otev řený v roce 2007 (získal ocen ění „Stavba roku 2007 Moravskoslezského kraje“) (Zdroj: vlastní foto)
Obrázek 35: Futuristický hotel Miura v Čeladné představuje výraznou dominantu obce (otev řeno v roce 2011) (Zdroj: vlastní foto)
Obrázek 36: Prosper Golf Resort Čeladná otev řený v roce 2001 disponuje dv ěma osmnácti jamkovými h řišti (Zdroj: vlastní foto)
Obrázek 37: Hotel H-RESORT v Kun čicích pod Ond řejníkem rekonstruován v roce 2009- 2011 (Zdroj: www.h-resort.cz)
Obrázek 38: Hotel Bauer na Bílé, jehož budovy pochází už z roku 1911, prošel rozsáhlou rekonstrukcí v roce 2013 (Zdroj: http://hotelbauer.cz/)
Obrázek 39: Pohled na obec Bílou v zim ě v roce 1935 (na fotce je vid ět dnešní hotel Bauer) (Zdroj: http://www.fotohistorie.cz/Moravskoslezsky/Frydek-Mistek/Bila/Default.aspx)
Obrázek 40: Hotel Ondráš ův dv ůr na Bílé, který prošel celkovou rekonstrukcí v roce 2013 a stal se z něho čty ř hv ězdi čkový hotel. (Zdroj: http://www.ondrasuvdvur.ogarek.cz/)
Obrázek 41: Chatovišt ě u vlakového nádraží v obci Čeladná a její panorama (Lysá hora) (Zdroj: vlastní foto)